VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Kristýna Švarcová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Kutná Hora) (bakalářská práce)
Autor: Kristýna Švarcová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 6. května 2011
………………………………… podpis studenta
Poděkování: Ráda bych poděkovala Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za odborné vedení práce a cenné rady při jejím zpracování. Děkuji pracovníkům Průvodcovské sluţby Kutná Hora s. r. o., především Lucii Pavlicové, za ochotu poskytnout potřebné informace. Zvláštní dík náleţí mé rodině za psychickou podporu a trpělivost při tvorbě bakalářské práce.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1 Teoretické vymezení základních pojmů cestovního ruchu ........................................... 2 2 Kutná Hora ........................................................................................................................ 5 2.1 Charakteristika města Kutná Hora ............................................................................ 5 2.2 Historie ..................................................................................................................... 5 3 Potenciál cestovního ruchu ve městě ............................................................................... 7 3.1 Atraktivity ................................................................................................................. 7 3.1.1 Kulturně-historické atraktivity .......................................................................... 7 3.1.2 Přírodní atraktivity ............................................................................................ 9 3.1.3 Organizované atraktivity ................................................................................. 10 3.1.4 Sociální atraktivity .......................................................................................... 11 3.2 Infrastruktura .......................................................................................................... 12 3.2.1 Základní infrastruktura cestovního ruchu ....................................................... 12 3.2.2 Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu ................................................. 15 3.2.3 Instituce cestovního ruchu v Kutné Hoře ........................................................ 18 3.3 Shrnutí..................................................................................................................... 21 4 Analýza cestovního ruchu v Kutné Hoře ...................................................................... 23 4.1 Propagace a rozvoj cestovního ruchu ..................................................................... 23 4.2 Produkty cestovního ruchu ..................................................................................... 27 4.2.1 Projekty pro školy ........................................................................................... 28 4.3 Návštěvnost Kutné Hory......................................................................................... 31 4.4 Konkurenceschopnost Kutné Hory ......................................................................... 34 4.5 Návrhy a opatření ................................................................................................... 37 4.6 SWOT analýza ........................................................................................................ 38 4.7 Shrnutí..................................................................................................................... 41 Závěr ................................................................................................................................... 42 Seznam použitých zdrojů .................................................................................................. 43 Seznam grafů ...................................................................................................................... 47 Seznam tabulek .................................................................................................................. 47 Seznam příloh ..................................................................................................................... 48 Seznam obrázků ................................................................................................................. 48
Úvod Cestovní ruch představuje významnou sloţku ekonomiky kaţdého státu. Je to odvětví, které zahrnuje velké mnoţství podniků, které přímo nabízejí sluţby účastníkům cestovního ruchu. Lidé se musí do turistických destinací nějakým způsobem dopravit, musí mít moţnost se ubytovat, někde se stravovat, mít moţnost vyuţít průvodcovské sluţby, musí existovat podmínky pro vyuţití jejich volného času a mnoho dalšího. Lidé mohou cestovat za poznáním, vzděláním, dobrodruţstvím – důvodů je mnoho. V dnešním hektickém světě se však zvyšuje důleţitost potřeby odpočinout si mimo místo svého stálého bydliště od všech potíţí denního ţivota. Cestovní ruch se stal významnou sloţkou ţivotního stylu snad kaţdého člověka. Tato práce je zaměřena na destinaci Kutná Hora - město, jehoţ historie je spojena s těţbou stříbra, díky které si získalo četná privilegia královského města, a nechybělo mnoho, aby svou významností v době své prosperity předčila hlavní město Prahu. Město si dodnes uchovalo původní historické jádro a tento unikátní středověký městský prostor se dvěmi dominantními katedrálami, gotickými a barokními kostely, měšťanskými domy byl v roce 1995 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Cílem práce je zhodnocení současného stavu cestovního ruchu v Kutné Hoře, posouzení potenciálu města pro rozvoj cestovního ruchu, stručně přiblíţit atraktivity, infrastrukturu města, instituce, které cestovní ruch podporují. Dále bude provedena analýza návštěvnosti kutnohorských památek a Informačního centra, srovnání návštěvnosti Kutné Hory s vybranými UNESCO objekty a budou navrţena moţná řešení pro zvýšení atraktivity města pro potenciální návštěvníky. Získané poznatky zachycuje SWOT analýza tradičně jako silné a slabé stránky a moţné příleţitosti a hrozby. Z primárních metod byly vyuţity především konzultace s odbornými pracovníky Informačního centra. Ze sekundárních metod byla pouţita odborná literatura, internetové zdroje, kniţní publikace, propagační materiály Kutné Hory, dokumenty. Rovněţ byla pouţita metoda pozorování a metoda analýzy.
1
1 Teoretické vymezení základních pojmů cestovního ruchu V této části jsou vymezeny základní pojmy cestovního ruchu, se kterými se bude nadále v práci pracovat a které jsou potřebné k porozumění textu. Pojem cestovní ruch je kvůli svému vyuţívání mnoha oborů velmi obtíţné definovat. Dokládá to i existence několika definic cestovního ruchu od různých odborníků cestovního ruchu. Cestovní ruch představuje uspokojování konkrétních potřeb jednotlivých osob spojených s cestou a pobytem mimo místo trvalého bydliště. Tyto cesty probíhají za účelem rekreace, poznání, vzdělání, kulturního a sportovního vyţití, společenského kontaktu, lázeňského léčení. Potřeby účastníků cestovního ruchu mohou být uspokojovány jednak volnými statky, kterými rozumíme vlastnosti rekreačního prostoru (sluneční svit, čistý vzduch, vliv moře, atd.), také statky hmotnými (zboţím) a uţitnými efekty nehmotného charakteru (sluţbami). Trţní hospodářství umoţňuje účastníkům cestovního ruchu uspokojovat své potřeby na základě zboţně-peněţních vztahů na trhu cestovního ruchu, na kterém probíhají směnné vztahy mezi osobami prodávající zboţí a sluţby cestovního ruchu (představující nabídku) a osobami kupujícími zboţí a sluţby cestovního ruchu (představující poptáku).1 Podle Světové organizace cestovního ruchu UNWTO2 je cestovní ruch definován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to u mezinárodního cestovního ruchu na dobu kratší než 1 rok a u domácího cestovního ruchu 6 měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“3 Důleţité je přesně vymezit i různé typy účastníků cestovního ruchu. Návštěvník je účastník cestovního ruchu, který se člení na dvě skupiny. První skupinu představuje výletník, který se v místě odlišném od jeho bydliště zdrţí po dobu kratší neţ 24 hodin, a druhou skupinu zastupuje turista, který v daném místě alespoň jednou přenocuje. 1
ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999. 131 s. ISBN 80-85970-27-9. [s. 5] 2 Do roku 2003 byl pouţíván název WTO. 3 Tato definice vznikla na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v roce 1991, která byla pořádána Světovou organizací cestovního ruchu WTO. INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch (základy). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [s. 12]
2
Určitým typem cestovního ruchu je městský cestovní ruch, pro který je typický hlavně krátkodobý charakter. Hlavním cílem tohoto druhu cestovního ruchu je poznávat kulturně-historické pamětihodnosti, jejich architektonický styl, organizované akce města a zachované tradice. Lidé mohou rovněţ přijíţdět do měst na návštěvu svých příbuzných a přátel nebo za účelem účasti na pořádaném kongresu či konferenci a při této příleţitosti uskuteční prohlídku města, ve kterém se kongres pořádá. Díky městskému cestovnímu ruchu plynou od návštěvníků finanční prostředky do rozpočtu města, které mohou být zpětně vyuţity na obnovu památkových objektů, novou výstavbu infrastruktury cestovního ruchu a pro celkovou podporu rozvoje cestovního ruchu ve městě. Motivaci pro návštěvu určité destinace ve většině případů vytvářejí atraktivity cestovního ruchu. Nejčastějším cílem jsou kulturně-historické atraktivity, mezi které patří např. architektonické památky, kulturní zařízení, technické památky. Další skupinou jsou přírodní atraktivity (skalní města, flora a fauna, léčivé prameny, krajinná scenérie atd.), organizované atraktivity, do kterých jsou zahrnovány veletrhy, koncerty, výstavy, kongresy, konference, festivaly, sportovní akce, a sociální atraktivity, mezi které spadají různé tradice, zvyky, folklor, nářečí, gastronomie, krajové speciality.4 Služby cestovního ruchu jsou činnosti, které svým průběhem uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Potřeby mohou být dvojího typu. Potřeby primární mohou být například potřeba poznávání kulturních a historických pozoruhodností, odpočinku, zábavy, sportovního vyţití atd. Další skupinou jsou potřeby sekundární, které svým průběhem zabezpečují uspokojení primárních potřeb, a můţe jí být potřeba výţivy, ubytování, hygieny, dopravy apod. Sluţby jsou různorodé, nelze je vytvářet do zásoby, jejich poskytnutí na daném místě je spojeno zároveň se spotřebou.5 Produktem cestovního ruchu je vše, co je nabízeno od všech subjektů cestovního ruchu (v soukromé i veřejné sféře) a má schopnost uspokojit potřeby účastníků cestovního ruchu. Produkt cestovního ruchu, který zahrnuje zboţí (kniţní průvodce, suvenýry, mapy apod.) a sluţby (doprava, ubytování, stravování atd.), můţe být různě komplexní. Můţe nabízet jednotlivé sluţby nebo sestavené balíčky sluţeb a vytvořit tak pro účastníky zájezdu ucelený soubor záţitků. Důleţitým předpokladem pro vytváření produktů je kvalitní spolupráce všech zainteresovaných subjektů. 4
Marketing cestovního ruchu. Terminologie. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW:
5 ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999. 131 s. ISBN 80-85970-279. [s. 6-7]
3
Cestovní ruch je třeba při jeho současném širokém rozsahu v kaţdé destinaci řídit. Pro zvýšení atraktivity destinace a přilákání potenciálních návštěvníků je nezbytné zajišťovat spolupráci mezi poskytovateli sluţeb a jiných subjetků zainteresovaných do cestovního ruchu, aby společně vytvářeli nové produkty cestovního ruchu. Tuto činnost zajišťuje destinační management, coţ je „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci.“6 Destinační management, který se orientuje na turisty, realizují města či regiony, které mají předpoklady pro rozvoj určitého druhu cestovního ruchu, např. městského poznávacího cestovního ruchu, kongresového cestovního ruchu apod. Na základě profilace města a jeho nabídky dochází k tvorbě strategie destinace cestovního ruchu. Město, které disponuje ucelenou nabídkou atraktivních produktů a sluţeb se zaměřuje především na kvalitní propagaci. Město, které sice má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, ale jeho nabídka není dostatečná, by mělo podpořit podnikání v cestovním ruchu či vytvářet specifické produkty.7
6
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. [s. 60] 7 Centrum městského a regionálního managementu. Destinační management. [online]. [cit. 2011-03-26]. Dostupný z WWW:
4
2 Kutná Hora 2.1 Charakteristika města Kutná Hora Kutná Hora patří mezi architektonické skvosty a mezi historicky nejvýznamnější města České republiky. Kutná Hora se se svými 316 nemovitými kulturními památkami stala v roce 1961 městskou památkovou rezervací a díky svému krásnému historickému jádru společně s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci byla v roce 1995 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kutná Hora se nachází v malebném prostředí středních Čech zhruba 70 km jihovýchodně od Prahy na říčce Vrchlici. Ve městě o rozloze 33 km2 ţije přibliţně 22 000 obyvatel. Dříve okresní město Kutná Hora je nyní obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem a skládá se z dvanácti místních částí – Hlouška, Kaňk, Karlov, Kutná Hora – Vnitřní město, Malín, Neškaredice, Perštejnec, Poličany, Sedlec, Šipší, Vrchlice a Ţiţkov. Od roku 2000 je v České republice vymezeno 15 turistických regionů, které jsou sdruţeny na základě územně správního členění republiky a jsou propojovány jako organizační, koordinační i finanční nástroje pro podporu regionálního cestovního ruchu. Kutná Hora je začleněna do turistického regionu Okolí Prahy, který přesně odpovídá Středočeskému kraji. Okolí Prahy se dále člení na 3 turistické oblasti a to: Střední Čechy – západ, Střední Čechy – severovýchod – Polabí a Střední Čechy – jihovýchod, kam patří i Kutná Hora.
2.2 Historie8 Historie Kutné Hory je úzce spojena s těţbou („kutáním“) stříbra a s rozvojem peněţního hospodářství ve 13. století. Stříbrné rudy však byly nalezeny jiţ na konci 10. století Slavníkovci, kteří na svém hradišti v Malíně razili mince denáry, které jsou snadno rozpoznatelné podle nápisu „malin civitas“. O odkrytí kutnohorských loţisek se zaslouţili prospektorové (hledači nerostů a drahých kovů), kteří pátrali v oblasti Českomoravské vrchoviny. Hornické osady, vznikající neplánovitě neměly v prvních letech ţádná práva, byly 8
Kutná Hora informační portál. Historie města. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW:
5
nazývány obecně pouze Mons - Hora a teprve v roce 1289 nacházíme pojmenování Mons Cuthna. Od toho je odvozen název samotného města. Král Václav II. vydal kolem roku 1300 nový horní zákon Ius Regale Montanorum, který stanovil práva nad těţbou stříbra i mincovnictvím a soustředil raţení v Kutné Hoře. Řada privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků poskytla městu podporu a vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze. Téhoţ roku byla do Kutné Hory přemístěna centrální mincovna českého státu a pro její činnost byl vyhrazen královský hrádek. Sem byli pozváni odborníci z italské Florencie a pod jejich vedením se začaly razit Praţské groše. Kutná Hora se tak postupně vyvinula ve finanční centrum. Výrazným mezníkem pro Kutnou Horu byl rok 1318, kdy byla povýšena na město a díky tomu mohla vyuţívat nová privilegia. V roce 1409 zde král Václav IV. vydal Dekret kutnohorský, upravující hlasovací právo na praţské univerzitě ve prospěch domácích studentů. Za husitských válek došlo ke značnému poškození dolů i města. Opětovný rozvoj dolování a tím i zvýšení politického i hospodářského významu přinesla aţ 2. polovina 15. století. Avšak ve druhé polovině 16. století začal výnos dolů opět klesat, loţiska rudy se postupně vyčerpávala a s tím bylo spojeno i skončení raţení grošů. V Kutné Hoře se narodil dramatik Josef Kajetán Tyl, renesanční básník Mikuláš Dačický z Heslova, archeolog a historik Jan Erazim Vocel, nějakou dobu zde pobýval novinář a básník Karel Havlíček Borovský a básník Jaroslav Vrchlický. V současné době sídlí v Kutné Hoře řada významných firem a podniků. Jiţ od roku 1538 zde existuje pivovar, který byl zaloţený rodem Dačických z Heslova, v současné době je však výroba pozastavena. V 19. století vznikla v bývalém cisterciáckém klášteře tabáková továrna, kterou dnes vlastní společnost Philip Morris ČR, která je předním českým výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v České republice. Od roku 1967 zde existuje strojírenský závod Slévárna ČKD Kutná Hora a od roku 2008 firma Foxconn na výrobu počítačů.
6
3 Potenciál cestovního ruchu ve městě Cílem této kapitoly je zhodnotit celkový potenciál cestovního ruchu v Kutné Hoře, blíţe přiblíţit památkové objekty, akce konající se v Kutné Hoře, zhodnotit přírodní podmínky okolo města. Dále zde bude nastíněna infrastruktura ve městě – to zahrnuje samozřejmě ubytovací a stravovací zařízení, dopravní dostupnost, kulturní a zábavní zařízení, turistické stezky a cyklotrasy. Poslední část kapitoly se zabývá institucemi cestovního ruchu ve městě.
3.1 Atraktivity Atraktivity se dělí na kulturně-historické, přírodní, organizované a sociální. V Kutné Hoře a jejím blízkém okolí lze spatřit zastoupení od kaţdé kategorie, ale největší zastoupení mají kulturně-historické atraktivity.
3.1.1 Kulturně-historické atraktivity9 Kutná Hora se díky svým historickým pamětihodnostem řadí nejen mezi architektonické perly České republiky, ale má i světový význam. Památek je ve městě skutečně mnoho, zde je stručný popis některých z nich. Chrám sv. Barbory Jednou z nejvyhledávanějších kutnohorských památek je gotický chrám zasvěcený svaté Barboře, patronce havířů. Po svatovítském chrámu je to druhý nejvýznamnější kostel v Čechách. Jednoznačně tvoří dominantní prvek v rázu města. Stavba byla zahájena v roce 1388 Janem Parléřem. Tento projekt se zrodil díky finančním prostředkům kutnohorských patricijských rodů, které prosperovaly z důlního podnikání ve městě. Avšak stavební práce byly díky válkám a tím způsobeným finančním obtíţím několikrát přerušeny a chrám byl úspěšně dokončen aţ na přelomu 19. a 20. století. V interiéru se zachovaly pozdně gotické a renesanční malby z 15. století. Chrám sv. Barbory je pro veřejnost otevřený kaţdý den, včetně pondělí.
9
Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Památky. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW:
7
Vlašský dvůr Na konci 13. století byl Vlašský dvůr nejprve prosté opevnění určené k ochraně obchodní stezky, v 15. století byl přestavěn na uloţiště vytěţené stříbrné rudy a zároveň zde byla královská mincovna. Vlašský dvůr, který byl pojmenován podle italských odborníků (Vlachů), byl vyuţíván i jako královské sídlo při pobytu panovníka v Kutné Hoře a nejvíce byl vyuţíván králem Václavem IV. Konala se zde důleţitá státnická jednání, v roce 1409 zde například Václav IV. vydal Dekret kutnohorský. V současné době je Vlašský dvůr vyuţíván pro stálou expozici mincovnictví a nejzajímavější interiéry jako královská kaple a audienční síň jsou přístupné veřejnosti. Kostnice – Hřbitovní kostel Všech svatých Kostel byl postaven na konci 14. století, avšak dnešní podoba je výsledkem barokních úprav J. B. Santiniho. Výzdoba kostela je tvořena prakticky výhradně lidskými kostmi. Do šesti pyramid je srovnal v roce 1511 jeden poloslepý mnich kláštera. Po Josefinských reformách koupili majetek Sedleckého kláštera Schwarzenbergové z Orlíka a interiér Kostnice získal svou dnešní podobu – mohutný lustr z lidských kostí, schwarzenberský erb. Je odhadováno, ţe výzdoba Kostnice je tvořena ostatky asi čtyřiceti tisíci lidí. „Toto dílo vzniklo jako připomínka pomíjivosti lidského života a existence smrti.“10 Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Tato gotická katedrála je největší a nejnáročnější stavba, která se dochovala v Čechách z doby kolem roku 1300. Stavba vznikla kombinací cisterciácké jednoduchosti s katedrální honosností. V roce 1700 byla zahájena barokní dostavba pod vedením P. I. Bayera, ve které následně pokračoval Jan Blaţej Santini Aichl. Ten vyuţil jedinečný architektonický sloh, který nemá v Evropě obdoby, tzv. barokní gotiku, která ladně spojuje oba slohy dohromady. V roce 2001 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce katedrály, nyní je však opět zpřístupněná veřejnosti.
10
Kutná Hora informační portál. Hřbitovní kaple s kostnicí. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW:
8
Klášter řádu sv. Voršily Stavba kláštera ţenského řádu sv. Voršily byla zahájena v polovině 18. století podle plánu barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Klášter byl zamýšlen jako monumentální stavba se čtvercovým půdorysem, v jehoţ úhlopříčné ose měl být kostel. Z finančních důvodů však byly práce pozastaveny a z původního projektu byla vybudována pouze dvě křídla budovy. Kláster byl vyuţíván pro výchovu dívek, avšak v roce 1950 byly řádové sestry vyhnány. Po roce 1989 byl klášter navrácen řádu a v současné době se zde nachází Církevní gymnázium sv. Voršily a Vinné sklepy Kutná Hora s. r. o. Jezuitská kolej V blízkosti chrámu sv. Barbory stojí dvoupatrová barokní kolej s příčnými křídly ve tvaru písmene „F“, která byla postavena podle návrhu italského architekta Domenica Orsiho. Uměle navršená terasa před kolejí byla na počátku 18. století vyzdobena plastikami světců od jezuitského sochaře Františka Bauguta po vzoru Karlova mostu v Praze. V současné době zde sídlí Galerie Středočeského kraje. Kromě těchto blíţe popsaných památek je v Kutné Hoře moţno vidět a navštívit mnoho další staveb. Za povšimnutí stojí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, který má atypickou polohu v zástavě dalších budov, kostel Matky Boţí Na Náměti, kde je pohřben přední český barokní malíř Petr Brandl, dále kaple Boţího Těla v blízkosti chrám sv. Barbory, kostel sv. Jakuba, Hrádek, kde v současné době sídlí České muzeum stříbra, Tylův dům, pozdně gotický Kamenný dům a kamenná kašna, která je zároveň památkou technického charakteru. Přehled památkových objektů v Kutné Hoře a informace o otevírací době a výši vstupného je v Příloze č. 1.
3.1.2 Přírodní atraktivity Krajina na Kutnohorsku je malebná. Historickým jádrem města protéká říčka Vrchlice, která vytváří romantické skalnaté údolí. To si jiţ v 19. století zamiloval Emil Frída a to natolik, ţe si podle něj vytvořil umělecké jméno Jaroslav Vrchlický. Blízká národní přírodní památka Kaňk, coţ je naleziště zkamenělin, které bylo objeveno při těţbě v lomu, byla zřízena za účelem ochrany zbytku příbojového útesu křídového moře s vysokým počtem zkamenělin. Další národní přírodní památkou v blízkém okolí Kutné Hory je Rybníček
9
u Hořan. Ten je jedinou lokalitou přirozeného výskytu kriticky ohroţené rdestice hustolisté11 v České republice. Světovou raritu představuje stádo bílých jelenů ţijících v oboře u Ţehušic. Jedno z mála stád bílých jelenů na světě je zde chováno po více neţ 150 let.
3.1.3 Organizované atraktivity12 Kaţdoročně je pořádáno v Kutné Hoře velké mnoţství kulturních, společenských, sportovních akcí. Snad nejznámější a největší je kaţdoroční Královské stříbření Kutné Hory konající se pravidelně jiţ od roku 1992. Kutnohorské stříbření je gotická slavnost, kdy se Kutná Hora navrací zpět na přelom 14. a 15. století na vrchol své prosperity. Středověké horní město a jeho obyvatelé chystají uvítání krále Václava IV. a jeho dvora. Scénář slavnosti vychází ze skutečných událostí i ze známé a silné náklonnosti Václava IV. ke Kutné Hoře. Doprovodnými programy jsou rytířské turnaje, šermířská a taneční představení a nechybí ani jarmark. Rok od roku se zvyšuje počet návštěvníků na této akci. Začátkem dubna probíhá Probouzení Kutné Hory, coţ je slavnostní zahájení turistické sezony, které doprovází bohatý program v historických objektech města i pod širým nebem. Dny evropského dědictví kaţdým rokem v září zpřístupňují památky, které jsou běţně přístupné veřejnosti jen částečně nebo jsou zcela uzavřené. V Kutné Hoře nechybí ani pravidelné hudební festivaly. Kaţdý rok v červnu se mohou milovníci hudby zúčastnit Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora pod záštitou manţelky prezidenta ČR paní Livie Klausové nebo mohou navštívit Operní týden, kdy se pořadatelé snaţí nabídnout veřejnosti přitaţlivé programy se zajímavými interprety, které probíhají v historických objektech. Protoţe Kutná Hora je rodným městem básníka Jiřího Ortena, je kaţdý rok v září uspořádána Ortenova Kutná Hora, coţ je celostátní soutěţ mladých básníků, fotografická soutěţ a doprovází ji hudební vystoupení v historických budovách. Kutnohorské léto probíhající od června do září souhrnně propaguje všechny akce, které se pravidelně konají v těchto měsících. Navíc od července do září rozšiřuje nabídku – kaţdé pondělí probíhají noční prohlídky katedrály Nanebevzetí Panny Marie a Kostnice v Sedlci. Úterky jsou věnovány večerním prohlídkám chrámu sv. Barbory a kostela sv. Jakuba, středy patří Vlašskému dvoru, čtvrtky budou zpestřeny šermířskými 11
rdestice hustolistá je zcela ponořená vodní rostlina Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Tradiční akce. [online]. [cit. 2011-02-17]. Dostupný z WWW: 12
10
souboji, divadelními představeními a hudební produkcí. Páteční dopoledne budou ve znamení stříbra, jeho dolování a zpracování, večer jsou pro zájemce připraveny degustace kutnohorských vín v klášteru sv. Voršily a sobotní večery jsou jako stvořené pro strávení v hraběcí společnosti na zámku Kačina. Bohatá programová nabídka Kutnohorského kulturního léta 2011 potvrzuje jeho základní motto: „Jeden den nestačí.“13 Velmi oblíbené jsou Cukrářské slavnosti na nedalekém zámku Kačina, kde na návštěvníky čekají ukázky cukrářské výroby, kterými prezentuje své dovednosti Společenstvo cukrářů, a mohou vyuţít nabídku speciální prohlídky zámku s doprovodným programem. Ze sportovních událostí se pravidelně pořádá Kutnohorská laťka, kdy se soutěţí ve skoku o tyči mimo atletický stadion, a to v netradičních prostorách vedle Jezuitské koleje a těsné blízkosti hlavního vchodu do chrámu sv. Barbory. Přehled veškerých akcí pořádaných v Kutné Hoře je k vidění v Příloze č. 2.
3.1.4 Sociální atraktivity Sociální atraktivity jsou spojeny s dodrţováním tradic, zvyků a zachování si své gastronomie. Řemeslné trhy a staročeské jarmarky bohuţel nejsou pořádány samostatně v průběhu roku, vyskytují se ve spojení s kulturně-společenskou akcí. Asi nejhezčí trhy a jarmarky se konají při Královském stříbření Kutné Hory a při Svatováclavských slavnostech. V typických dřevěných stáncích mohou návštěvníci zakoupit různé dřevěné hračky a produkty, výrobky ze skla i keramiky, šperky, kovářské a pletené výrobky a mnoho dalšího. V mnohých stáncích probíhá názorná ukázka výroby keramiky nebo třeba technika drátkování. A samozřejmě zde nechybí ani prodej medoviny, vína, medu, sýra, koření a dalších pochutin. V Kutné Hoře existují i předvánoční trhy, ale pouze jako jednodenní akce. V minulosti se zde konaly vánoční prodejní trhy po celou adventní dobu a vedení města zvaţuje nad znovuzavedením této tradice.
13
Kutnohorské léto.cz. O festivalu. [online]. [cit. 2011-02-17]. Dostupný z WWW:
11
Dlouholetou tradici na Kutnohorsku má vinařství, o kterém je zmínka v Kosmově kronice jiţ v roce 1101. I kdyţ pěstování vinné révy v Kutné Hoře na nějaký čas upadlo, společnost Vinné sklepy Kutná Hora s. r. o., se sídlem v klášteru sv. Voršily, si dala za úkol obnovit tuto tradici a úspěšně se jí to daří. Obnovují původní vinice, výrobu kvalitního vína a pořádají ochutnávky svých výrobků.
3.2 Infrastruktura Základním pilířem pro vznik a rozvoj cestovního ruchu a vlastně i pro celkový rozvoj města je existence infrastruktury, pokud moţno v co nejlepší kvalitě. Nedílnou součástí infrastruktury jsou ubytovací a stravovací zařízení a samozřejmě i moţnost dopravy. Pro podporu cestovního ruchu je nesmírně důleţitá i sportovně-rekreační infrastruktura v podobě turististických tras, cyklostezek, zábavních center a bazénů a také kulturní zařízení jako jsou muzea, galerie, kinosály, divadla.
3.2.1 Základní infrastruktura cestovního ruchu
Ubytovací služby „Ubytovací služby představují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Lze je charakterizovat jako umožnění přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště.“14 V Kutné Hoře se nachází celkem 35 ubytovacích zařízení (Příloha č. 3) a zastoupeny jsou kategorie hotel, penzion, ubytovna a kemp. Celková lůţková kapacita se pohybuje kolem 950 lůţek. Ve městě funguje celkem 10 hotelů, ty jsou z větší části soustředěny v historickém jádru, kde se nachází i značná část penzionů. Většina hotelů je tříhvězdičková, pouze hotel Opat a Zlatá Stoupa mají hvězdičky čtyři. Jedná se většinou výhradně o malé hotely s lůţkovou kapacitou od 14 lůţek. Nad 50 lůţek mají hotely Opat, Zlatá Stoupa a nad 100 lůţek má hotel Mědínek. V Kutné Hoře neexistuje ţádný pětihvězdičkový hotel. Penzionů je zde celkem 16, rovněţ převaţuje menší lůţková kapacita. Dále mohou návštěvníci vyuţít priváty v soukromí, ubytovny a přes letní sezonu také autokempy.
14
INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch (základy). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [s. 31]
12
Tabulka
č.
1:
Přehled
kapacit
jednotlivých
kategorií
ubytovacích
zařízení
v Kutné Hoře Kategorie
Počet zařízení
Počet lůžek
Hotel
10
451
Penzion
16
347
Ubytovna
1
9
Privát
6
43
Kemp
2
100
Celkem
35
950
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s. r. o. / vlastní tvorba Údaje o vytíţenosti jednotlivých ubytovacích zařízení bohuţel nejsou dostupné. Český statistický úřad monitoruje situaci pouze na úrovni okresu, nikoli města. Provozovatelé ubytovacích zařízení bohuţel nechtějí sdělovat informace o obsazenosti ubytovacích kapacit. Stravovací zařízení „Stravovací
služby
uspokojují
základní
potřebu
člověka,
potřebu
výživy.
Stravovacích služeb využívá účastník cestovního ruchu jak v průběhu přemísťování, tak i během pobytu v cílové destinaci.“15 Kutná Hora disponuje velkým mnoţstvím stravovacích zařízení různých kategorií, různých druhů kuchyně a různou cenovou úrovní. Největší zastoupení představují restaurace, z toho dvě restaurace nabízejí čínskou kuchyni, jedna mexickou a pět italskou kuchyni, dále je zde pár hostinců a pivnic, šest kaváren, čtyři cukrárny, čtyři vinárny, několik barů, heren a jedna čajovna. Příloha č. 4 obsahuje seznam všech stravovacích zařízení v Kutné Hoře. Tím, ţe se celá Kutná Hora snaţí dostat do povědomí potenciálních návštěvníků podobou středověkého královského městečka, zaměřují se stravovací zařízení především na českou kuchyni v popředí se středověkými krčmami a staročeskými stylovými restauracemi, ale na jídelních lístcích některých restaurací se samozřejmě objevují i mezinárodní porkmy. 15
INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch (základy). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [s. 41]
13
Restaurace Mincovna hotelu Opat****, který je umístěn přímo v centru města, získal v lednu 2010 jako první v Kutné Hoře certifikát projektu Czech Specials16, který podporuje regionální a národní gastronomii. Následně získal v květnu 2010 tento certifikát i hotel Mědínek a od letošního února se jím pyšní i Pivnice Dačický. Dopravní dostupnost Kutná Hora je velmi dobře dopravně dostupná, leţí na silnici první třídy č. 2, která spojuje Prahu a Pardubice. Dále Kutnou Horou prochází silnice druhé třídy, která je spojnicí mezi Kolínem a Čáslaví. Město je napojeno na ţelezniční síť prostřednictvím tratě 230 Kolín – Havlíčkův Brod a na regionální dráhu 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Nevýhodou je, ţe hlavní nádraţí se nachází na kraji města a cesta do centra trvá pěšky asi 40 minut a trasa není zrovna dobře značena. Na území města je provozována veřejná autobusová doprava, která zajišťuje spojení městských částí. Firma Connex – Východní Čechy, a. s. zajišťuje přibliţně 20 linek veřejné dopravy. V letech 2004 a 2005 provozovala tato firma tzv. touristbus pro návštěvníky města. Ten byl viditelně označený, uvnitř byl vybaven brouţurami o městě a mapkami s vyznačenými trasami, zastávkami a hlavními památkovými objekty. Touristbus vyjíţděl od hlavního nádraţí přes zastávky Sedlec - Kostnice, U divadla, Centrum, Chrám sv. Barbory a zpět. Bohuţel provoz touristbusu byl ztrátový a město nebylo ochotné vydávat na jeho provoz další finanční prostředky. Turistické stezky, naučné stezky, cyklotrasy Okolí Kutné Hory disponuje pestrými a dostačujícími moţnostmi pro uspořádání pěších a cyklistických výletů. Jiţ v roce 1998 byla vybudována hornická naučná stezka, která vede kolem nejzajímavějších pozůstatků spjatých s kutnohorským hornictvím. Trasa se dělí na dva okruhy, severní okruh začíná v okrajové obci Kutné Hory Kaňk, kam se po absolvování celé trasy také vrací. Severní okruh je středně náročná trasa, která není zrovna optimální pro rodiny s dětmi. Trasa prochází národní přírodní památkou Kaňk, o které bylo zmiňováno výše, je značena zelenobílými značkami a má 12 zastavení. Jiţní okruh začíná a končí 16
Projekt Czech Specials vznikl ve spolupráci agentury CzechTourism s Asociací hotelů a restaurací ČR a Asociací kuchařů a cukrářů ČR projekt Ochutnejte Českou republiku aneb CzechSpecials. Společným cílem je zatraktivnit potencionální turistické destinace (regiony) a představit je prostřednictvím kulinářských specialit, jak zahraničním, tak i domácím turistům. (www.czechspecials.cz)
14
v historickém jádru města, jeho 12 km doprovází 14 zastavení u informačních tabulí a je vhodný pro rodiny s dětmi. V okolí Kutné Hory se vyskytuje naučná stezka Tisí skála, která měří pouhých 1,5 km, převáţná část trasy je vedena po ţlutém značení a představuje návštěvníkům geologickou minulost místa a zdejší faunu a floru. V objektu Ţehušické obory také existuje krátká naučná stezka, se kterou si návštěvníci obory mohou zpestřit běţnou prohlídku o detailní informace o myslivosti a ţivotě v lese. Rovněţ přírodně krajinářským parkem kolem zámku Kačina prochází naučná stezka, kde na informačních tabulích je k vidění historie, budování a údrţba parku, informace o rodině Chotků, která tento park nechala vybudovat. Město je napojeno na regionální síť turistických tras. Pokud se návštěvníci vydají po ţluté, absolvují velký okruh kolem Kutné Hory, který měří 20 km a který jim představí malebné okolí města. Cyklostezky, tzn. pevné, speciální komunikace pro cyklisty, ve městě nejsou, ale vyznačených cyklotras je v Kutné Hoře poměrně hustá síť (Příloha č. 5). 6 km dlouhá Vinařská naučná cyklotrasa představí návštěvníkům historické centrum města i vinohrady. Trasa začíná na Palackého náměstí, potom trasa vede návštěvníky ven z města na kopec Sukov, kde se nachází vinice, a zakončení je v klášteře sv. Voršily, kde sídlí Vinné sklepy s. r. o. a zájemci zde mohou degustovat vína místní výroby. Kutnou Horou prochází několik regionálních cyklotras a Praţská trasa, která začíná v Praze a končí v Brně.
3.2.2 Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu Kulturní zařízení Městské Tylovo divadlo se nachází v dnes jiţ historické funkcionalistické budově v centru města. Zásluhu na vybudování samostatného divadla v Kutné Hoře má Josef Kajetán Tyl. Hlediště divadla má kapacitu 630 míst, z toho je šest míst bezbariérových. Kromě hlavního sálu má divadlo ještě menší sál – „loutkovou scénu“. Divadlo nemá vlastní profesionální sbor, realizují se zde vystoupení profesionálních i amatérských scén, koncerty, přehlídky a soutěţe. Kino Modrý kříţ (dříve kino Svět) sídlící v kubistické budově v centru města je nyní opět v provozu. Po rozsáhle rekonstrukci disponuje kvalitním zvukovým zařízením a technologií 3D. Kapacita kina je 306 sedadel. V letních měsících mohou návštěvníci zavítat do parku pod Vlašským dvorem, kde probíhá promítání letního kina. 15
Velice významné je kulturní a společenské zařízení Lorec, kde se jiţ několik let pořádají taneční kurzy, maturitní plesy kutnohorských středních škol, reprezentační plesy různých firem. Velkou hrozbou se stává současný stav objektu. Lorec je zanedbaný a chátrá. Pokud by situace došla tak daleko, ţe by se musel sál zavřít, ţádný další vhodný objekt na konání plesů ve městě není. Bylo by vhodné investovat finanční prostředky do rekonstrukce sálu, která bude sice nákladná, ale jejich návratnost je reálná. Kutná Hora rovněţ nábízí svým návštěvníkům několik muzeí a galerií. České muzeum stříbra má celkem tři expozice ve třech objektech, a to jsou: Hrádek, Kamenný dům a Tylův dům. Na Hrádku se expozice dělí na dva prohlídkové okruhy. První okruh se nazývá „Město stříbra“ a seznamuje návštěvníky s vývojem Kutné Hory od jejího počátku aţ do doby, kdy byla druhým nejvýznamnějším městem království. Samozřejmě zde nechybí ani dějiny Hrádku a informace o tehdejším ţivotě „stříbrné šlechty“. Druhý okruh se nazývá „Cesta stříbra“, kde návštěvníci mohou vidět celý proces zpracování rudy, neţ z ní byla vyraţena mince. Dále tento okruh zahrnuje průchod původního středověkého dolu, který byl objeven v roce 1967. Aby zájemci do dolu směli, dostanou hornickou halenu s kápí, takzvanou
„perkytli“,
helmu
a
svítilnu.
Expozice,
nacházející
se
v kompletně
zrekonstuovaném Kamenném domě, se zaměřuje na měšťanskou kulturu a ţivot v 17. a 19. století. V Tylově domě je expozice věnována slavnému rodákovi z Kutné Hory a jeho ţivotu a navíc je zde od roku 2009 expozice „Kutnohorské podzemí a jeho průzkum“, která návštěvníky seznamuje se speleologickými17 výzkumy na území města za posledních dvacet let. Firma Philip Morris, a. s. vybudovala Muzeum tabáku, kde poskytuje veškeré informace o pěstování tabáku i o továrně na výrobu cigaret samotné. Jsou zde k vidění modely, stroje a předměty, které se váţou k výrobě cigaret, sbírka cigaret a tabáku od roku 1914 a rozsáhlá sbírka originálních krabiček cigaret z České republiky i světa. Galerií se v Kutné Hoře nachází celkem dvanáct. Většina z nich funguje jako prodejní galerie a jsou zde vystaveny obrazy, keramika, umělecké sklo, šperky a vázy. Mezi nejvýznamnější galerie patří Galerie Středočeského kraje (známá pod zkratkou GASK), která sídlí v Jezuitské koleji a prezentuje umění z 20. a 21. století. „V letech 1990-2009 existovala pod názvem České muzeum výtvarných umění, Galerií Středočeského kraje se stala v květnu 2009.“18 Na Havlíčkově náměstí se nachází Galerie Vladimíra Zubova, kde jsou vystaveny 17 18
Speleologie je vědní disciplína zabývající se výzkumem jeskyní. Gask. O nás. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW:
16
díla tohoto malíře, které si návštěvníci mohou i zakoupit. Galerie je otevřena po předchozím telefonickém objednání. Galerie Fenixe Jeneweina je městská galerie výtvarného umění, která spravuje umělecké sbírky a pořádá výstavy v prostorách Vlašského dvora, kde zároveň i sídlí, a v Sankturinovském domě. Sportovně – rekreační zařízení, zábavní centra Sportovní vyţití je ve městě zajišťováno především soukromými subjekty a tělovýchovnými jednotami a spolky. Nabídka zahrnuje tenisové kurty venkovní i kryté, plavecký bazén, venkovní plovárnu, půjčovnu kol, zimní stadion, bobovou dráhu, bowling centrum, squash centrum, střelnici, paintball, několik fitness center, kde probíhají i cvičební hodiny typu aerobiku, jogy, pilates, spinningu a mnoho dalších. V okolí Kutné Hory jsou díky řadě horolezeckých terénů z ruly velmi dobré podmínky pro horolezectví nebo návštěvníci mohou vyuţít umělou stěnu. Milovníci koní, ale klidně i úplní začátečníci, kteří mají chuť zkusit něco nového, mohou zavítat do blízké jízdárny v Bedřichově. Kutná Hora sestavovala v roce 2004 Strategický plán rozvoje města, kde si v kritické oblasti Rozvoj turistického průmyslu zvolila jeden z cílů vytvořit sportovně-rekreační areál Klimeška. V současné době tento areál tvoří krytý plavecký stadion, který se skládá z 25 metrů dlouhého plaveckého bazénu a který je veřejnosti přístupný mimo letní prázdniny. V těchto prostorách se nachází i finess, sauna, masáţe, tenisové kurty. Další částí je kutnohorská plovárna, která je v provozu od května do srpna a dělí se na část plaveckou a rekreační. Zahrnuje venkovní plavecký bazén, dětské brouzdaliště, rekreační bazén a bazén pro neplavce. Z vodních atrakcí si návštěvníci mohou uţít 90 metrů dlouhý tobogán, skluzavku o délce 25 metrů nebo divokou řeku, vodní chrliče, masáţní lavice, vodní hřiby. Za poplatek 100 Kč na hodinu je k dispozici hřiště na pláţový volejbal, kroket nebo stolní tenis. Kapacita plovárny je 1620 návštěvníků. Areál Klimeška také disponuje bobovou dráhou, která je se svou délkou 1565 m nejdelší v České republice, terénním okruhem pro čtyřkolky, rodeo býkem, trampolínami. Tato část je otevřena od dubna do listopadu. Do areálu rovněţ spadá i zimní stadion, který nabízí moţnost veřejného bruslení a slouţí k tréninkům i zápasům hokejového týmu Sršni. Nově otevřený Wellness klub Octárna se je umístěn ve zrekonstruované továrně na ocet v centru města a uspokojí potřeby i těch nejnáročnějších klientů. Cardio zona a fitness nabízí širokou škálu aerobních aktivit, relaxační část poskytuje pestrý výběr aktivit
17
pro jedince, kteří preferují pasivní odpočinek. Obě části jsou vybaveny velice kvalitními přistroji, odborným a profesionálním personálem.
3.2.3 Instituce cestovního ruchu v Kutné Hoře V Kutné Hoře existuje několik institucí, které zde podporují cestovní ruch. V organizační struktuře městského úřadu se nachází Odbor památkové péče, kultury, školství a tělovýchovy, který se člení na oddělění památkové péče, oddělení regenerace památek a oddělení kultury, školství a tělovýchovy. Dále v Kutné Hoře působí občanské sdruţení Kutnohorsko, jehoţ cílem je především „šetrný a udržitelný rozvoj turismu v Kutné Hoře a zvýšení turistické atraktivity“19 a zároveň i rozvoj kultury v regionu. Právě toto sdruţení organizuje Kutnohorské léto, které bylo zmiňováno výše. Pro turistickou oblast Střední Čechy jihovýchod, kam patří Kutná Hora, má destinační management (dnes se začíná pouţívat pojem „organizace cestovního ruchu“) na starosti organizace Posázaví o. p. s. Ta zastává tuto funkci na základě dohody mezi Průvodcovskou sluţbou Kutná Hora, mikroregiony Ladův kraj, Sedlčansko, Čertovo břemeno a Klubu českých turistů – střední Čechy. Kaţdý z těchto subjektů si koordinuje činnost ve svém mikroregionu sám podle svých poţadavků. Čtvrtletně se zástupci spolupracujících subjektů scházejí na poradách a konzultují další vývoj.20 V současné době se Kutná Hora pokouší vytvořit svůj vlastní destinační management. Prozatím došlo k vytvoření dvou nových pracovních pozic, zcela nově vznikla pracovní pozice destinačního manaţera a pracovní pozice asistenta destinačního manaţera vznikla úpravou jednoho ze stávajících míst v rámci Průvodcovské sluţby Kutná Hora s. r. o. Tímto krokem byl dán základ pro vytvoření organizace cestovního ruchu, jehoţ vývoj však není u konce. Naopak je stále v procesu a záměrem je vybudovat plnohodnotnou organizaci cestovního ruchu se vzájemně spolupracujícími provozovateli památkových objektů, provozovateli ubytovacích a stravovacích zařízení, zástupců města Kutné Hory a okolních obcí a dalších subjektů cestovního ruchu.21
19
Občasné sdruţení Kutnohorsko.cz. Občanské sdružení Kutnohorsko.cz je organizátorem Kutnohorského léta. [online]. [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW: 20 Posázaví.com. Organizace cestovního ruchu. [online]. 2 s. (PDF) [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW: 21 Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Vyhodnocení činnosti destinačního managementu. [online]. 4 s. (PDF) [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW:
18
V turistické destinaci hrají velmi důleţitou roli turistická informační centra. Jejich hlavním posláním je poskytovat kvalitních a aktuálních informací návštěvníkům o památkách, kulturních událostech, ubytovacích a stravovacích podmínkách a dalších událostech tak, aby byli návštěvníci spokojeni a měli chuť daný region znovu navštívit. Od roku 1996 funguje v Kutné Hoře společnost Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o., která vznikla za účelem poskytování kvalitních sluţeb cestovního ruchu v rámci města a jeho okolí a pro uspokojování potřeb i těch nejnáročnějších návštěvníků. Hlavní Informační centrum v Sankturinovském domě na Palackého náměstí, coţ je přímo v centru města, funguje jiţ od zapsání Kutné Hory na Seznam UNESCO. Toto informační centrum má právo pouţívat oficiální značení informačních center České centrály cestovního ruchu ČR - Czech Tourism. Průvodcovská sluţba zajišťuje kompletní informační servis, poskytuje informace o památkových objektech, o kulturních akcích konajících se ve městě a okolí, a o kulturním a společenském vyţití obecně, poskytuje průvodcovskou činnost a půjčování audioprůvodců. Vyhledává autobusové a vlakové spoje, zprostředkovává ubytování a stravování či taxi sluţbu, zajišťuje veřejnosti přístup k internetu díky tří počítačům s laserovou tiskárnou, kopírovací a telefonní sluţby, dále předprodej vstupenek na kulturní akce. Nechybí samozřejmě ani prodej suvenýrů, pohledů, turistických známek, map města a okolí, publikací o Kutné Hoře. Průvodcovská sluţba zřídila půjčovnu kol, která je v provozu od dubna do října. Do jejích kompetencí dále spadá pronájem společenského centra, které se skládá ze dvou místností v prvním patře Sankturinovského domu. Centrum je vybaveno zpětným projektorem, promítacím plátnem, flipcharty, tabulí, v přízemí budovy je k dispozici kopírka, internet, telefon a fax a díky tomuto vybavení je to vhodné místo pro pořádání konferencí, školení, výstav, seminářů. Průvodcovská sluţba také prezentuje město na veletrzích cestovního ruchu a zpracovává statistiky návštěvnosti jednotlivých památkových objektů. „Na základě jednání s agenturou CzechTourism byla Kutná Hora zařazena do programu famtripů pro zástupce cestovních kanceláří/agentur, jejichž zájem je i o turistickou destinaci Kutná Hora a okolí.“22 Další pobočku má Průvodcovská sluţba v „Domečku“ u chrámu sv. Barbory v Barborské ulici, kde jiţ sluţby nemají tak široké spektrum. Personál podá informace 22
Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Presstripy, famtripy. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW:
19
o historických subjektech, je zde moţnost zakoupit vstupenky, suvenýry, publikace o Kutné Hoře nebo drobné občerstvení. Průvodcovská sluţba rovněţ nabízí okruţní prohlídky města, které jsou na objednávku a skrývají se pod názvem „Stříbrné cestičky v Kutné Hoře“. Prohlídkových okruhů je celkem devět, zahrnují různé mnoţství turistických objektů a podle toho trvají 2,5 aţ 4 hodiny. Do prohlídek lze po domluvě zařadit i další objekty, které nejsou ve standardní nabídce, a probíhají v českém, anglickém, německém a ruském jazyce (Příloha č. 6). Informační centrum Kutná Hora poskytuje vysokou úroveň nabízených sluţeb a to se odráţí i v získání ocenění ve vyhlášených anketách. Časopis C. O. T. vyhlašoval soutěţ „Náš kraj“, kde se Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o. umístila v roce 2004 jako 2. nejlepší Informační centrum v Česku, v roce 2005 si o jedno místo pohoršila. V roce 2007 získala Průvodcovská sluţba ve stejné kategorii první místo a v roce 2009 získala ocenění Image a Profi Informační centrum Středočeského kraje. 16. listopadu 2010 bylo slavnostně otevřeno nové Informační centrum Kutná Hora – Sedlec a jejím zřizovatelem se stala Římskokatolická farnost Sedlec. Jak jiţ název napovídá, informační centrum se nachází v části města Sedlec, v blízkosti památek Kostnice a katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Infocentrum v této části chybělo, pro mnoho návštěvníků, kteří přijedou do Kutné Hory vlakem, je tato část první, kterou navštíví, a kde chtějí zjistit informace o městě, památkách a kulturním vyţití. Do této doby bylo nejbliţší informační centrum umístěno ve dva kilometry vzdáleném centru. Protoţe Kostnici navštíví za celý rok zhruba 250 tisíc návštěvníků, bylo nemoţné poskytnout kvalitní informace prostřednictvím personálu za prodejními přepáţkami pokladen památek, jaké by si zaslouţili nejen turisté, ale i město. Informační centrum Kutná Hora - Sedlec poskytuje sluţby jako kaţdé správné turistické infocentrum – jeho personál podává informace o památkách, poskytuje průvodcovské sluţby v českém, anglickém i německém jazyku, prodává vstupenky, suvenýry, publikace, půjčuje audioprůvodce. I toto informační centrum zřídilo v prvním patře budovy návštěvnické centrum s kapacitou aţ 30 osob, rovněţ vhodné pro menší semináře či firemní školení. Skupinoví zájemci mohou vyuţít nabídku záţitkového programu Noc v sedleckém opatství. To je noční prohlídka Kostnice a katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Průvodce je
20
oděný v dobovém kostýmu cisterciáckého mnicha, v klášteře jsou slyšet gregoriánské chorály a hra varhan a celou atmosféru doplňuje svit svíček.
3.3 Shrnutí Existuje velmi málo měst, které nevidí v cestovním ruchu šanci pro vývoj v budoucnosti. Je otázkou, jestli je to u všech reálné. U Kutné Hory to ale reálné zcela jistě je. Potenciál města je značný jak v památkových objektech, tradicích města i v přírodním okolí. Jak bylo napsáno výše, historické jádro Kutné Hory bylo v roce 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Avšak v osmdesátých letech se rozproudila diskuze o zrušení památkové rezervace kvůli zanedbanému stavu památek. Do roku 1990 byla většina památek ve vlastnictví státu, probíhaly opravy pouze na některých památkových objektech a na další se jiţ finance nedostaly a ty chátraly. V devadesátých letech však proběhla vlna restitucí a privatizací. Tyto procesy spustily obnovy památek díky přísunu kapitálu od soukromých vlastníků, obce a státu. Největší rozsah obnov trval aţ do roku 2002 a město za to bylo patřičně odměněno – obdrţelo cenu „Město roku“, kterou uděluje Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska za nejlepší realizaci programu Regenerace městské památkové rezervace pro rok 1999. Samozřejmě početné dotace plynou i z faktu zapsání mezi památky UNESCO a po vstupu České republiky do Evropské Unie vyuţívá Kutná Hora i tyto moţnosti čerpání finanční pomoci. Město je nyní velmi udrţované, rekonstrukce památek probíhají i v nyní, například na chrámu sv. Barbory, který je jiţ skoro celý opravený, zbývá ještě západní průčelí a interiér chrámu. V současné době je medializována přípravná fáze rekonstrukce Kostnice, jejíţ statika díky poddolovanosti celého města nevypadá dobře, a navíc se i rozpadají kosti, které jsou v ní uloţené a tvoří hlavní výzdobu objektu. Tradiční festivaly a akce mají u návštěvníků města velkou oblibu a jejich kladem je, ţe jejich konání je rozloţeno v průběhu celého roku. Nejvyšší návštěvnost zaznamenává kaţdoročně Královské stříbření, na které přijíţdějí diváci z širokého okolí a které je ojedinělé svým provedením gotických slavností s vítáním krále a jeho druţiny. Na počest kutnohorského rodáka básníka Jiřího Ortena je od roku 1993 pořádána Ortenova Kutná Hora, kde se koná literární soutěţ pro mladé talenty poezie do 22 let. Čím dál větší přízeň si získavá
21
Mezinárodní hudební festival Kutný Hora, který snoubí kvalitní hudbu, výborné muzikanty dohromady s krásnými historickými prostory města. Díky svému umístění v malebné krajině, blízkosti zajímavých historických a přírodních objektů, vybudovaným turistickým trasám a cyklostezkám představuje Kutná Hora výborné výchozí místo pro uskutečnění výletů. K návštěvě vybízí blízké zámky Kačina a Ţleby, zřícenina hradu Sion, rozhledna ve Vysoké, Ţehušická obora s bílými jeleny, města Čáslav zaloţené kolem poloviny 13.stolení českým králem Přemyslem Otakarem II. a Kolín s ţidovskými památkami a gotickým chrámem sv. Bartoloměje, přírodní krásy. Navíc se v Kutné Hoře nachází ubytovací a stravovací zařízení různého typu tak, aby vyšly vstříc všem vrstvám zákazníků, a město je vybaveno kvalitní infrastrukurou pro odreagování se, odpočinek a pro zajištění zábavy, které doplní nabídku památkových objektů, kulturních akcí, aktivního sportovního vyţití. V minulosti nebyla nabídka volnočasových aktitivit na dobré úrovni, to si naštěstí zástupci města, Průvodcovské sluţby, ale i podnikatelé ve městě brzo uvědomili. Město udělalo ve svém strategickém plánu rozvoje v roce 2004 návrh na rozšíření sportovně-rekreačního areálu Klimeška o letní plovárnou a modernizaci současných částí – zimního stadionu a plaveckého bazénu. Místní podnikatelé si uvědomili, ţe jejich podnikům nestačí jen průměrná úroveň, ale ţe prostory jejich ţivnosti musí být udrţované a oku lahodící, protoţe to na hosta dělá první dojem, a je třeba poskytovat sluţby na špičkové úrovni.
22
4 Analýza cestovního ruchu v Kutné Hoře Tato kapitola se zabývá celkovou propagací města a jeho atraktivit, nabídkou produktů cestovního ruchu pro návštěvníky, především novými projekty pro školy a jejich školní výlety. Následně je analyzována celková návštěvnost Kutné Hory v časovém horizontu od roku 2002 do roku 2010 a porovnání tří nejnavštěvovanějších památek. Návštěvnost Informačního centra v Sankturinovském domě je uvedena za posledních osm let. Dále je řešena konkurenceschopnost Kutné Hory v rámci UNESCO památek na území České republiky a vyhodnocení největších konkurentů ve Středočeském kraji.
4.1 Propagace a rozvoj cestovního ruchu Kutná Hora má nepochybně velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, aby se stala známou turistickou destinací i za hranicemi českého státu a přilákala hojný počet turistů domácích i zahraničních, všech kategorií a věku. Město vypracovalo v roce 2004 Strategický plán rozvoje města, který měl přispět k dynamickému rozvoji Kutné Hory na dalších dvacet let. Jednou ze tří kritických oblastí, které byly definovány jako důleţité pro budoucnost města, je „Rozvoj turistického průmyslu“, která se dále dělí na čtyři záměry:
„vytvořit ve městě kvalitou i kapacitou odpovídající zázemí pro návštěvníky,
připravit ve městě ucelenou nabídku programů a akcí – produktů pro perspektivní cílové skupiny turistů ve spolupráci všech subjektů zapojených do cestovního ruchu, a partnerských institucí,
vytvořit systém marketingu cestovního ruchu ve městě a okolí s cílem přilákat větší množství návštěvníků na delší pobyty,
spolupracovat na rozvoji turistického průmyslu v rámci efektivně fungujícího partnerství s provozovateli kapacit cestovního ruchu a organizátory produktů v okolí.“23
23
Bermangroup – sluţby ekonomického rozvoje, s. r. o. Strategický plán rozvoje města. [online]. 28 s. (PDF). [cit. 2011-02-28]. Dostupný z WWW:
23
Je vidět, ţe město si bylo vědomo toho, ţe mít atraktivní památky, byť jsou zapsány na seznam UNESCO, dnešnímu náročnému turistovi nestačí. Je potřeba disponovat vhodnou a kvalitní infrastrukturou, připravit akce, festivaly, výstavy a expozice a zajistit propagaci, aby potenciální zájemci věděli, co všechno Kutná Hora nabízí, a proč si její návštěvu nesmí nechat ujít. Díky zvyšující se konkurenci v oblasti cestovního ruchu je nutná propracovaná a cílená propagace. V Kutné Hoře se o ni stará Odbor památkové péče, kultury, školství a tělovýchovy společně s Průvodcovskou sluţbou Kutná Hora s. r. o. prostřednictvím Informačního centra a jeho poboček. Průvodcovská sluţba vydává mnoţství propagačních materiálů o Kutné Hoře a jejím okolí, ale velkým problémem aţ do roku 2004 bylo, ţe materiály byly z obsahového hlediska prakticky vyčerpávající, ale neměly sjednocenou grafickou úpravu a neexistovalo jednotné logo města, které by se uvádělo na letácích a broţurách. Kaţdý leták vypadal úplně jinak, na některém byl uveden třeba znak města a na jiném zas znak UNESCO. To mohlo zapříčinit problém nejednoznačné identifikace Kutné Hory na veletrzích cestovního ruchu a na propagačních akcích mimo Kutnou Horu. Město však vyhlásilo výběrové řízení na jednotný logotyp, který je v Příloze č. 7, a grafickou úpravu a nechalo vyrobit nové propagační materiály v pěti jazykových mutacích – česky, anglicky, německy, rusky, polsky – jejichţ hlavním účelem je nejen seznámit potencionální turisty se základními turistickými památkami, ale hlavně představit pestrý výběr volnočasových aktivit, kde si přijdou na své všechny věkové kategorie, a motivovat je tak k delšímu pobytu v Kutné Hoře. Jedním ze současných materiálů je souhrnná broţura nazvaná Kutná Hora a okolí – turistická destinace, ve které je praktická orientační mapka města s označenými turistickými atraktivitami a mapa okolí města. Broţura obsahuje stručnou historii Kutné Hory, seznamuje zájemce s památkami města i jeho okolními zajímavostmi prostřednictvím krátkého článku a krásnými ilustračními fotografiemi. Protoţe Kutná Hora si chce udrţet turististy co nejdelší dobu, nechybí zde samozřejmě nabídka sportovního a rekreačního vyţití a přehled pořádaných kulturních akcí. Na všechny památky je uvedena adresa, telefonní číslo a internetová adresa, bohuţel nejsou udány otevírací doby a výše vstupného. Nově byly vytvořeny letáky, které se svou nabídkou atraktivit a činností zaměřují na určitou cílovou skupinu turistů – Pro rodiny s dětmi, Ráj aktivní dovolené, Poklidná, leč pestrá, Přijeďte k nám za zábavou, Bez bariér, Kutná Hora – Perla na náhrdelníku UNESCO.
24
Letáky jsou opět v pěti jazykových variacích a obsahují krátký popis doporučených objektů pro danou skupinu doplněných internetovými adresami a fotografiemi. Na zadní straně kaţdého letáku jsou kontaky na Informační centrum Kutná Hora a Průvodcovskou sluţbu Kutná Hora s. r. o. Letáky jsou pěkně zpracované, ale opět chybí otevírací doby a ceny vstupného. Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o. rovněţ prezentuje město na veletrzích cestovního ruchu jako je Regiontour nebo Holiday World a od roku 2002 také Tour Salon v polské Poznani. Protoţe finanční náklady na prezentaci jsou poměrně vysoké a město Kutná Hora na něj nepřispívá ze svého rozpočtu, Průvodcovská sluţba se většinou k někomu „přidruţí“, např. ke stánku Středočeského kraje. Na zahraničních veletrzích se Kutná Hora podílí jako člen sdruţení Česká inspirace, jehoţ sloganem je „Za kulturou nejen do Prahy“, a od roku 2002 je také členem sdruţení České dědictví UNESCO. V současné době je internet nedílnou součástí našeho ţivota a představuje rychlý a snadno dostupný přístup k aktuálním informacím. Kutná Hora má hned několik oficiálních webů, ale samozřejmě je prezentována i na internetových stránkách CzechTourism, stránkách o českých UNESCO památkách a podobně. Na městském informačním portálu Kutné Hory - www.kutnahora.cz, který je kromě jazyka českého také k dispozici v anglickém, německém, ruském, francouzském, italském a polském jazykové mutaci, poskytuje informace o historii města, přehled pamětihodností s krátkým popisem, fotografiemi a u objektů, které jsou přístupné veřejnosti, je uvedena otevírací doba, kontakt na odpovědnou osobu, výše vstupného a je zde odkaz na mapy pro snadnou orientaci. Návštěvníci tohoto webu zde najdou aktuální informace o kulturních akcích konaných ve městě, o probíhajících či plánovaných výstavách v muzeích a galeriích, o sportovním vyţití. Nechybí ani přehled ubytovacích a stravovacích zařízení a kontakt, adresa, otevírací doba a nabídka všech poskytovaných sluţeb informačního centra. Jelikoţ je to portál zřízený Městským úřadem Kutné Hory, je zde i odkaz na oficiální stránky městského úřadu, které informují o správě města obecně. Další stránky, které prezentují Kutnou Horu, jsou stránky vytvořené Průvodcovskou sluţbou Kutná Hora – www.guide.kh.cz, které jsou v českém, anglickém, německém, polském a ruském jazykovém provedení. Poskytované informace jsou prakticky stejné jako na předchozím portálu – údaje o památkách, o kulturních akcích, výstavách, přehled muzeí a galerií, ubytovacích a stravovacích zařízení, návrhy výletů ve městě i jeho okolí, sportovní vyţití. Pouze na těchto stránkách je k vidění filmový spot o Kutné Hoře, který s váţnou hudbou v pozadí a za doprovodu mluveného slova o vzniku, památkách, akcích 25
a volnočasových aktivitách v Kutné Hoře komplexně zachycuje celé město. Kladné hodnocení si zaslouţí to, ţe tvůrci spotu zvolili prezentaci Kutné Hory jako středověkého města s okouzlujícím okolím a širokým výběrem aktivit, které mohou být prováděny další dny pobytu ve městě. I zvolená hudba k tomu perfektně ladí. Takto toto video osloví mladší generace, rodiny s dětmi i starší populaci. Negativně lze hodnotit to, ţe video je pouze v českém jazyce. Sdruţení Kutnohorsko provozuje také stránky o Kutné Hoře - www.kh.cz (ale také www.kutnahora.info, www.kutnahora.com, www.kutnahora.cz), které jsou v jazyce českém, anglickém a německém. Tyto stránky taktéţ poskytují informace o památkových objektech a jejich otevíracích dobách a výši vstupném, o kulturních akcích, výletech. Nachází se zde databáze s ubytovácími a stravovacími kapacitami, zdravotnickými a vzdělávacími zařízeními a přehled firem fungujících ve městě a jeho okolí. Prostřednictvím propagace města na internetu mohou zájemci zjistit dostatek uţitečných a hlavně aktuálních informací. Negativem se můţe zdát počet subjektů, které prezentují data o Kutné Hoře a okolí. Je moţné, ţe se uţivatel zaměří spíše na porovnávání obsahové části stránek, neţ aby se soustředil na nabídku turistického potenciálu města. Mohlo by být prospěšné, kdyby subjekty, které tvoří stránky, dohromady spolupracovaly. V roce 2007 byla zpracována Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná Hora, jejímţ cílem je „připravit rozvoj marketingových aktivit ve městě, které by měly mít dopad na zvýšení a zkvalitnění nabídky cestovního ruchu.“ 24 Koncepce obsahuje nejprve celkové postavení Kutné Hory v cestovním ruchu České republiky, základní informace o okrese Kutná Hora a konečně informace o infrastruktuře cestovního ruchu ve městě Kutná Hora, jeho atraktivitách. Zahrnuje plán činností Průvodcovské sluţby pro období 2007 – 2010 a analýzu současného návštěvníka, která byla provedena na základě dotazování českých turistů v Kutné Hoře, analýzu podnikatelů v oblasti cestovního ruchu. Na závěr jsou stanoveny strategické cíle a návrhy na jejich dosaţení. V současné době by bylo dobré vypracovat novou koncepci nebo aktualizaci koncepce, kde by bylo vyhodnoceno, co se podařilo realizovat, na čem se stále pracuje, jak se Kutná Hora za uplynulé roky vyvinula a určit další nové cíle.
24
Stem/Mark. Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná Hora. [online]. 98 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW:
26
4.2 Produkty cestovního ruchu25 Turistické produkty jsou základem trhu cestovního ruchu. Jedná se o produkty nabízené cestovními kancelářemi, ale také o produkty nabízené městem, jeho organizacemi a místními podnikatelskými subjekty, které motivují turisty k co nejdelšímu pobytu v destinaci. Jedním z produktů, které Kutná Hora nabízí, je Turistický pas. Ten má podobu běţného pasu a obsahuje nabídku turistického potenciálu města a po jeho předloţení na určených místech získává jeho drţitel určité výhody: ve Vlašském dvoře obdrţí repliku Praţského groše, v kostele sv. Jana Nepomuckého 50% slevu na vstup a vstup zdarma do kaple Boţího těla. Drţitel dále můţe čerpat 10% slevy z ceny ubytování v hotelu Mědínek, U Vlašského dvora, v hotelu Garni a penzionu U Slunce; 10% slevu na konzumaci v restauracích Kometa, U Varhanáře, Dačický; dále vstup zdarma do galerie Zubov a k jedné zakoupené vstupence do zámku Kačina druhý prohlídkový okruh zdarma. Další produkt se nazývá Kutnou Horou se stříbrným měšcem, který je vhodný především pro rodiny s dětmi, kdy při návštěvě různých městských objektů a vykonávání určitých činností získavají stříbrné penízky – jedná se o repliky jednostranných mincí z období vlády krále Jiřího z Poděbrad. Kaţdý návštěvník, který se chce soutěţe zúčastnit, se ubytuje v hotelu U Kata, kde dostane měšec s pěti penízky. Další penízky můţe získat v památkových objektech Průvodcovské sluţby, půjčovně kol, restaurace "U Kata", vinotéce u Kamenného domu nebo ve Vlašském dvoře, ve Stříbrnictví v Šultysově ulici a na Komenského náměstí, a při návštěvě bobové dráhy. Při ukončení pobytu si můţe návštěvník penízky nechat na památku nebo je můţe v Informačním centru vyměnit za upomínkové předměty. Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska26 Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které bylo zmíněno jiţ výše, vytvořilo nový projekt pro rok 2011 - „Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska“ a Kutná Hora se ho zúčastní. Od května do října tohoto roku budou v jednotlivých městech, která získala titul Historické město roku a chtěla se na projektu podílet, probíhat
25
Stem/Mark. Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná Hora. [online]. 98 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: 26 Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska. O projektu. [online]. [cit. 2011-03-05]. Dostupný z WWW:
27
týdenní akce, tzv. TOP týdny. TOP týden Kutné Hory je v termínu 4. aţ 11. června a bude zároveň s Mezinárodním hudebním festivalem. Po celý tento týden jsou pro návštěvníky připravena určitá zvýhodnění např. levnější vstupy do kulturních objektů. V rámci tohoto projektu bude moţno shlédnout výstavu v Sankturinovském domě „Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska“. Navíc se zájemci a nadšenci mohou zapojit do soutěţe, o poukaz na ubytování v hodnotě 5 000 Kč v jednom z měst a o věcné ceny v hodnotě 2 000 Kč, která bude s tímto projektem probíhat. Od měsíce května roku 2011 bude spuštěna reklamní kampaň, která bude propagovat tento projekt a jednotlivá města v lokálních vysíláních a České televizi. Tyto produkty jsou velice pěkně udělané, především „Kutnou Horou se stříbrným měšcem“ je velmi dobrý nápad. Ubytovací zařízení by mohla zařadit do své nabídky pobytové balíčky, které by byly zaměřeny na nějaké téma, např. romantický víkend pro dva, protoţe zamilovaných není nikdy málo, a v současné době je velkým fenoménem cvičení zumba, tudíţ zumba víkendy pro nadšence tohoto sportu by se jistě vyplatily. Podle zaměření by balíčky zahrnovaly sluţby za zvýhodněné ceny a vstupené do vybraných památkových objektů či celková prohlídka města s průvodcem. Subjekty cestovního ruchu by spolu měly začít vzájemně kooperovat na takovýchto produktech a co nejvíce je prezentovat především na oficiálních stránkách města.
4.2.1 Projekty pro školy27 Počínaje letošním únorem připravila Průvodcovská sluţba novou nabídku výletů pro školy. Základ této nabídky tvoří prohlídka Vlašského dvoru a procházka městem s průvodcem, coţ činní na jednu osobu 85,- Kč za předpokladu, ţe skupina má alespoň 20 účastníků. Tento základní program lze libovolně kombinovat s návštěvou dalších památek a vytvořit si tak „balíček“ podle svých vlastních poţadavků. Dále Průvodcovská sluţba vytvořila pro tuto cílovou skupinu nabídku čtyř prohlídkových okruhů. První okruh se nazývá „Kutná Hora – Za stříbrným grošem“ a zahrnuje prohlídku chrámu sv. Barbory, Vlašského dvora, kde proběhne ukázka ruční raţby mincí a kaţdý účastník dostane praţský groš na památku. Závěr tohoto okruhu patří návštěvě muzea „Odhalení tajemné tváře Kutné Hory“, které je umístěno ve sklepních prostorách Vlašského dvora. Expozice muzea přibliţuje skutečné zločiny a neřesti v dobách stříbrné horečky i době husitské. Prohlídka probíhá 27
Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Nabídka výletů pro školy. [online]. 3 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW:
28
za doprovodu odborného výkladu průvodce, který je oděn v historickém kostýmu, trvá přibliţně tři hodiny a cena je 165,- Kč na osobu. Druhý okruh nese název „Kutná Hora a okolí, stříbrný kout Českého království“, jehoţ součástí je opět prohlídka města s průvodcem, který účastníkům poskytne výklad o historii Kutné Hory, provede je Vlašským dvorem a chrámem sv. Barbory. Následně je nachystán program na zámku Kačina. Národní zemědělské muzeum a zámek Kačina připravily pro školní skupiny speciální nabídku lektorských programů: „Bylinky kolem nás“ jsou věnovány léčivým bylinám, ţáci se dozví, k čemu dané byliny slouţí, jak s nimi mají zacházet a na závěr si z nich uvaří čaj. Přenesením účastníků do simulovaného světa archeologického výzkumu, kde ţáci sami vykopou střepy, ty následně slepí a pokusí se určit, k čemu
slouţily,
to
je
projekt
„Malý
archeolog“.
Prostřednictvím
programu
„Od sbírám, sbíráš, sbíráme aţ po muzeum“ se účastníci dozvědí, co obnáší práce v muzeu. Poslední program se jmenuje „Poklady z půdy“. Na staré půdě najdou ţáci řadu zapomenutých předmětů, na kterých jim lektor vysvětlí, k čemu slouţily. Tento program vrací ţáky zpět do období první republiky a seznamuje je s tím, jak se vařilo, bydlelo, oblékalo atd. Tento okruh trvá přibliţně čtyři hodiny, je vhodný pouze pro skupiny s vlastní autobusovou dopravou a stojí 175,- Kč na jednotlivce. Třetí prohlídkový okruh nese jméno „Kutná Hora – Perla na náhrdelníku UNESCO“. Tato zhruba 3,5 hodinová prohlídka města zahrnuje opět návštěvu Vlašského dvora s mincovnou, chrám sv. Barbory a navíc sedlecké opatství – katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a Kostnici. Cena tohoto okruhu je 185,- Kč na osobu. Poslední okruh vytvořený Průvodcovskou sluţbou se nazývá „Kutná Hora – od gotiky k moderně“, kde opět nechybí prohlídka města s průvodcem, návštěva Vlašského dvora s bývalou mincovnou a prohlídka chrámu sv. Barbory. Následně se skupiny ujme průvodce z Galerie Středočeského kraje, který účastníky provede po Jezuitské koleji, kde galerie sídlí, a bude je doprovázet v programu „Vytvoř si svoji galerii“. Ten spočívá v představení zázemí a provozu galerijní instituce. Na závěr ţáci vytváří návrh provozu galerie a vlastní výstavy. Za tuto čtyřhodinovou prohlídku je poţadováno 195,- Kč za osobu. Kutná Hora je výborným místem pro uspořádání a realizaci školních výletů. Bývalé královské horní město, jeho bohatá historie, budovy zastupující architektonické slohy od gotiky, renesance, baroka, empíru, romantismu, secese aţ po moderní slohy, krásná okolní příroda, památkové objekty nedaleko, sportovní vyţití – to vše je Kutná Hora a na své si tu
29
přijdou ţáci základních i středních škol. Kutná Hora umoţňuje skloubení poznání, výuky a zábavy. Tím, ţe studenti slyší výklad přímo na místě, kde se historie skutečně odehrála, nebo ţe vidí názornou ukázku, jak se něco dělalo či vyrábělo, tím si informace lépe zapamatují. Prohlídkové okruhy doplněné o interaktivní programy nabízené Průvodcovskou sluţbou se zdají být pěkné, ale dostačující tak pro základní školy. Průvodcovská sluţba by měla přihlédnout ke skutečnosti, ţe v současné době neplánují středoškolské výlety vyučující, ale na většině středních škol vybírají cíl a program sami studenti, tudíţ by bylo vhodné uzpůsobit nabídku tak, aby byla natolik atraktivní pro studenty, ţe si ji budou prosazovat a budou se chtít do Kutné Hory podívat. Navíc právě střední školy jezdí na výlety vícedenní a je škoda, ţe právě této cílové skupiny nevyuţívá Kutná Hora více. Město Kutná Hora má velmi dobrý potenciál pro konání výletů na více dní. Samozřejmě, ţe základem kaţdé návštěvy Kutné Hory studenty střední školy by měla být důkladná pěší prohlídka historického jádra. Velkým lákadlem pro studenty věkové hranice patnáct a výše je vţdy zkusit si nebo zaţít něco nového a neobvyklého. To v Kutné Hoře zcela jistě splňuje návštěva středověkého dolu. Další lákavou nabídkou by mohla být dohodnutá exkurze společně s degustací pro starší 18 let ve společnosti, která se stará o obnovení tradice vinařství v Kutné Hoře, Vinné sklepy Kutná Hora s. r. o. Navíc turistické stezky a cyklotrasy umoţňují toulky za okolními památkami a krásami, takţe si třídy mohou udělat krásný cyklovýlet např. na zámek Kačina, ze kterého budou mít sportovní záţitky, vymění sezení v lavici za pohyb, budou na čerstvém vzduchu a dozví se něco z historie. Dále je zde moţnost vyuţít sportovně-rekreační areál Klimeška s bobovou dráhou, čtyřkolkami, coţ je v současné době velký trend, a v případě horkých dnů je k dispozici plovárna. Tato myšlenka by také závisela na aktivitě a vstřícnosti zdejších soukromých podnikatelů. Pro ubytování školních zájezdů by bylo vhodné levnější ubytovací zařízení s dostatečnou lůţkovou kapacitou a moţností stravování, např. chatová osada či ubytovna, kde by bylo i sportovní zázemí, jako třeba hřiště na míčové hry, stůl pro stolní tenis, minigolf atd. Vstřícnost místních soukromých subjektů cestovního ruchu by spočívala v poskytnutí slev pro studenty na vstupy, které by byly předem domluvené, a prostřednictvím Průvodcovské sluţby, která by vše usměrnila do „balíku sluţeb“ pro školy, by byla zajištěna propagace.
30
4.3 Návštěvnost Kutné Hory Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o. se kaţdoročně stará o statistiky návštěvnosti Informačního centra a těch památek, které jsou veřejnosti přístupné po zaplacení vstupného, protoţe tak lze kontrolovat mnoţství návštěvníků. Návštěvnosti jsou zachycovány měsíčně a v Informačním centru je dokonce od měsíce září roku 2005 sledován počet cizinců a domácích, coţ bohuţel u památkových objektů chybí. Z památek je sledován počet návštěvníků v Chrámu sv. Barbory, Českém muzeu stříbra (všechny tři epozice – Hrádek, Tylův památník, Kamenný dům), Vlašském dvoru, Kostnici, katedrály Nanebevzetí Panny Marie, kapli Boţího těla, kostele sv. Jana Nepomuckého, v Jezuitské koleji, Muzeu Alchymie, Muzeu českých loutek a Muzeu historických kočárků. Poslední dvě zmiňovaná muzea jsou do statistiky zařazena aţ v letech 2009 a 2010. Návštěvnost jednotlivých památkových objektů je v Příloze č. 8.
Graf č. 1: Návštěvnost Kutné Hory 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000
Návštěvnost KH
300 000 200 000 100 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o./vlastní tvorba Graf č. 1 znázorňuje návštěvnost Kutné Hory od roku 2002 do minulého roku. Od roku 2002 do roku 2007 se návštěvnost neustále zvyšovala. Poměrně velký propad nastal v letech 2008 a 2009 důsledkem ekonomické krize. Je nutné si uvědomit, ţe většina turistů při své návštěvě Kutné Hory navštíví více památek, a tudíţ je i vícekrát načten do statistiky.
31
Graf č. 2: Návštěvnost chrámu sv. Barbory, Kostnice, Vlašského dvora 300 000 250 000 200 000 Chrám sv. Barbory 150 000
Kostnice Vlašský dvůr
100 000 50 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o./vlastní tvorba Tento graf tří nejnavštěvovanějších památkových objektů Kutné Hory prakticky odráţí zvyšující se návštěvnost města a jeho památkových objetků aţ do roku 2007, který byl patrný v grafu předešlém. V současné době je nejvíce navštěvovaná Kostnice a hned v závěsu je chrám sv. Barbory. Jako třetí v pořadí návštěvnosti se řadí Vlašský dvůr, ale aţ na výjimky nedosahuje ani poloviční návštěvnost jako předchozí dvě památky. I přes velkou propagaci Průvodcovské sluţby mají turisté zafixované pouze určité objekty. Graf č. 3: Návštěvnost TIC 40 000 35 000 30 000 25 000 Celkem
20 000
Domácí
15 000
Cizinci
10 000 5 000
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o./vlastní tvorba 32
2010
Z grafu č. 3 je patrné, ţe zatímco v letech 2003 a 2004 se roční návštěvnost Informačního centra pohybovala kolem 15 tisíc zájemců o informace, od dalšího roku se návštěvnost zvedla o více jak polovinu a od té doby zatím neklesla pod 30 000 návštěvníků ročně. Informační centrum začalo sledovat počet domácích a cizinců aţ v roce 2005 a to ne za celý rok, ale aţ za měsíce září, říjen, listopad a prosinec. Od roku 2006 však vedou statistiku návštěvnosti pečlivě a je vidět, ţe do roku 2008 těsně převaţovala návštěvnost Informačního centra ze strany zahraničních turistů, ale v posledních dvou letech převaţuje klientela domácí. Údaje o návštěvnosti Informačního centra v jednotlivých měsících jsou k dispozici v Příloze č. 9. Město Kutná Hora bohuţel nezaznamenává národnost přijíţdějících turistů. Český statistický úřad sice vytváří statistiku návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle zemí, avšak pouze na území krajů, nikoli na území menších jednotek. CzechTourism provádí projekt „Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky“, který slouţí k získání zpětné vazby od návštěvníků regionů České republiky. Ten umoţňuje sledovat profil návštěvníků, jejich strukturu na území celé České republiky.28 Díky tomuto projektu mohl vzniknout následující graf, který zachycuje návštěvnost turistické destinace Kutná Hora podle národností turistů. Graf č. 4: Zdrojové destinace návštěvníků Kutné Hory
Zdroj: CzechTourism, monitoring návštěvníků v turistických regionech 28
CzechTourism. Profil návštěvníků v turistických regionech ČR. [online]. [cit. 2011-03-19]. Dostupný z WWW:
33
Z tohoto grafu je patrné, ţe skoro polovina turistů, kteří směřují do Kutné Hory, pochází z České republiky. Z cizinců je to oblíbená destinace především pro japonské a ruské turisty, ale často sem přijíţdějí i turisté z Velké Británie, Francie, Itálie a sousedního Slovenska. Další země nedostahují v návštěvnosti města významných hodnot. Tato skutečnost neodpovídá návštěvnosti celého Středočeského kraje, kam jezdí nejvíce německých, slovenských, polských a nizozemských turistů (Příloha č. 10).
4.4 Konkurenceschopnost Kutné Hory V současné době existuje velice silná konkurence v cestovním ruchu mezi památkovými objekty, turistickými destinacemi a jejich celkovou nabídkou moţných činností. Kutná Hora má díky získanému statusu UNESCO památky poměrně silné postavení na trhu cestovního ruchu především ve Středočeském kraji, kde se jako jediná pyšní tímto „titulem“, ale i na celém území České republiky. Nejsilnějším konkurentem a zároveň výhodným partnerem pro Kutnou Horu je Praha. Mnoţstvím památek, širokým výběrem kulturního dění, výstavních expozic a celkovou vybaveností se s hlavním městem samozřejmě nemůţe nikdo jiný srovnávat. Pro Kutnou Horu představuje Praha partnerské město v tom smyslu, ţe díky své poměrně krátké vzdálenosti mezi městy přijíţdí do Kutné Hory dost cizinců, kteří tráví svou dovolenou v hlavním městě a vyrazí si na výlety i do jiných zajímavých míst. Na druhou stranu si však většina z této skupiny udělá do Kutné Hory pouze jednodenní výlet, z čehoţ město není nadšené a snaţí se o prodluţování pobytu turistů.
34
Tabulka č. 2: Srovnání návštěvnosti Kutné Hory s vybranými památkami UNESCO Památkový objekt / Rok Státní hrad a zámek Český Krumlov LednickoValtický areál Lednice Valtice
Kutná Hora Chrám sv. Barbory Kostnice Vlašský dvůr
Zámek a zahrady Kroměříž Státní zámek Telč Státní zámek Litomyšl Třebíč Zámek a areál na Zelené Hoře
2006
2007
2008
2009
340 478
349 641
338 305
311 188
327 263
386 925
386 624
389 131
273 526
320 441
331 013
340 714
53 737
66 484
55 611
48 417
584 144
634 962
546 411
470 953
246 982
262 297
210 992
187 212
257 384
294 035
268 443
227 414
79 778
78 630
66 976
56 327
149 420
187 160
149 587
142 729
64 075
79 667
**
62 212
34 371
41 727
32 964
35 032
36 949
32 932
31 153
31 466
17 301
24 645
**
22 989
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu/vlastní tvorba29 Tabulka č. 2 zachycuje návštěvnost vybraných UNESCO památek, u kterých byla dostupná data, od roku 2006 do roku 2009. Tabulka nezahrnuje návštěvnost historické části Prahy, té však samozřejmě náleţí první místo v návštěvnosti, dále tu není uvedena Vila Tugendhat, vesnická rezervace Holašovice a sloup Nejsvětější trojice v Olomouci z důvodu neposkytnutí údajů. Celkový souhrn, který je uváděn u Kutné Hory, zahrnuje všechny platící návštěvníky z objektů: chrám sv. Barbory, Kostnice a Vlašský dvůr, tudíţ někteří návštěvníci mohou být započteni vícekrát. I přesto je z tabulky jasně patrné, ţe Kutná Hora společně s Českým Krumlovem a Lednicko-Valtickým areálem patří mezi první tři nejvíce navštěvované UNESCO památky hned po Praze. 29
Údaj o návštěvnosti není uveden, protoţe majitel památkového objetku nedal souhlas ke zveřejnění údajů (značeno **).
35
Všechny památky aţ na Třebíč měly za rok 2007 nejvyšší návštěvnost a v následujícím roce počty turistů u většiny o dost klesly. Předpokládaným důvodem je nastání ekonomické krize. Tabulka č. 3: Návštěvnost konkurenčních památkových objektů v rámci Středočeského kraje Památkový objekt / Rok
2006
2007
2008
2009
Hrad Karlštejn Zámek Konopiště Hrad Český Šternberk
273 200
275 550
254 173
541 433
163 334
162 329
150 141
143 016
138 337
151 420
128 870
100 195
Hrad Křivoklát Státní hrad Točník a Ţebrák
132 725
126 269
77 402
88 216
41 851
51 951
46 972
43 046
Hrad Kokořín
56 960
**
**
43 135
Zámek Dobříš Zámek Nelahozeves
43 786
48 907
47 083
42 851
34 570
25 595
29 676
27 456
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu/vlastní tvorba30 Tato tabulka obsahuje přehled návštěvností největších konkurentů Kutné Hory na území Středočeského kraje v letech 2006 aţ 2009. Největší konkurencí je hrad Karlštejn, jehoţ návštěvnost za poslední čtyři roky nebyla niţší neţ 250 tisíc návštěvníků, a za rok 2009 ho navštívilo dokonce 541 433 turistů. Mezi čtyři nejnavštěvovanější se dále řadí národní kulturní památka zámek Konopiště, hrad Český Šternberk a hrad Křivoklát.
30
Údaj o návštěvnosti není uveden, protoţe majitel památkového objetku nedal souhlas ke zveřejnění údajů (značeno **).
36
4.5 Návrhy a opatření V průběhu této práce byly u řešených témat vyhodnocovány klady a zápory a v případě záporů byly navrţeny tipy na zlepšení. Moţným negativem by mohlo být několik oficiálních internetových stránek, které prezentují Kutnou Horu. Stránky o Kutné Hoře provozuje město, Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o. a sdruţení Kutnohorsko. To by mohlo vést ke skutečnosti, ţe uţivatelé shánějící informace o Kutné Hoře se zaměří na porovnání obsahu jednotlivých stránek, jak podrobné informace jednotliví poskytovatelé nabízí, místo aby se soustředili na nabídku cestovního ruchu ve městě a jeho okolí. Bylo by vhodné, kdyby všechny subjekty dohromady spolupracovaly na tvorbě jednoho druhu internetových stránek, popřípadě aby se této činnosti ujmula jedna organizace. Na webových stránkách od Průvodcovské sluţby je umístěn velmi pěkný reklamní spot o Kutné Hoře a jejím okolí, poměrně velkým záporem však je, ţe existuje varianta pouze s českým komentářem. V dnešní době by určitě neměla chybět anglická jazyková mutace a vzhledem k tomu, ţe častými turisty jsou Japonci a Rusové, bylo by vhodné vytvořit i japonské a ruské komentáře k videu. Velké pozitivum by pro Kutnou Horu znamenala vzájemná spolupráce jednotlivých subjektů ve městě, kteří jsou zainteresováni do cestovního ruchu, na vytvoření tématických balíčků pro určité cílové segmenty návštěvníků a na jejich následné propagaci. Další návrh spočíval ve větším vyuţítí cílové skupiny studenti a jejich školních výletů na více dní, pro jejichţ konání se Kutná Hora výborně hodí - historie bývalého královského horního města, jedinečné památkové objekty, moţnost sportovního vyţití, poměrně hustá síť cyklotras a turistických stezek, díky kterým lze podniknout výlety nejen za přírodními krásami, ale i za dalšími historickými stavbami, které se nachází v okolí Kutné Hory. Dalším kladem je zpřístupněná expozice středověkého dolu, kdy studenti oblečení v plášti s helmou zaţijí nevšední prohlídku. Pro studenty starší 18 let by se mohlo důkladné seznamování s Kutnou Horou spojit i s exkurzí a degustací vína ve společnosti Vinné sklepy Kutná Hora s. r. o., protoţe vinařství v Kutné Hoře rovněţ patří k historickému vývoji města. Velkou roli by při školních výletech sehráli opět subjekty a podnikatelé v cestovním ruchu, kteří by zajistili vhodné ubytovací zařízení s dostatečnou lůţkovou kapacitou se sportovním zázemím a poskytli slevu pro studenty na vstupy. Studenti sice nejsou bohatá cílová skupina, která by v navštívené destinaci utratila spoustu peněz, ale za to cestují často nejen se školou. 37
Navíc, pokud budou s návštěvou Kutné Hory spokojeni, budou šířit kladnou reklamu a město navštíví další turisté. Velkou výzvou pro Kutnohorsko by mohla být hipoturistika. Ta je v cestovním ruchu poměrně mladým odvětvím a aţ v posledních letech začíná nabírat na významu. Je to nový způsob trávení volného času na koňském hřbetě, který by mohl být pro turisty na Kutnohorsku velkým lákadlem. V bezprostřední blízkosti Kutné Hory se nachází tři jízdárny – jizdárna Bedřichov, stáj Rozárka a jízdárna Miskovice. Poslední dvě jmenované se spíše specializují na hipoterapii, tj. „rehabilitační metoda, při které je pacient veden v kroku na koni, kdy pohybem hřbetu koně dochází k postupnému rozhýbání a uvolnění kloubů, páteře a svalů.“31 Jízdárna Bedřichov poskytuje jiţ v současné době vyjíţďky na koních pro veřejnost do volné přírody. Vyuţívány jsou místní polní cesty a částečně turistické trasy. Pro podporu jezdecké turistiky by bylo vhodné vybudovat jezdecké trasy a vytvořit zázemí v jízdárně co se týká ubytovacích a stravovacích sluţeb. Jízdárna v Miskovicích poskytuje také vyjíţďky na koních pro širokou veřejnost, ale funguje zde především sdruţení pro hipoterapii Dítě a kůň, které pracuje s handicapovanými dětmi. Stáj Rozárka se zaměřuje výhradně na hiporehabilitace pro pacienty všech věkových kategorií.
4.6 SWOT analýza Pro zhodnocení cestovního ruchu v Kutné Hoře poslouţí SWOT analýza. Ta rozebírá vnitřní a vnější prostředí destinace, posuzuje současný stav cestovního ruchu prostřednictvím silných a slabých stránek a zároveň hodnotí moţné příleţitosti a hrozby. Informace pro zhotovení SWOT analýzy byly čerpány z Marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná Hora, ze Strategického plánu rozvoje města, z rozhovorů s pracovníky Průvodcovské sluţby Kutná Hora s. r. o. a z vlastních znalostí.
31
Stáj Rozárka. Hiporehabilitace. [online]. [cit. 2011-02-28]. Dostupný z WWW: http://www.stajrozarka.cz/clanky/2008070012/hiporehabilitace
38
Silné stránky
centrum je městská památková rezervace
zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO
expozice, která vznikla zpřístupněním důlních prostor
konání tradičních kulturních akcí
turistické cíle v okolí (Kačina, Ţleby)
dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku
široké spektrum kultury, sportovního vyţití a volnočasových aktivit v regionu
síť městské hromadné dopravy
internetové stránky s dostatkem aktuálních informací
dobře zpracované tištěné materiály
účast na veletrzích
zvyšující se podíl zahraničních turistů
existence atraktivních produktů cestovního ruchu
dobrá nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení
Slabé stránky
vzhled města mimo centrum i bezprostřední okolí některých památek (neudrţované pozemky)
nízká úroveň spolupráce subjektů cestovního ruchu ve městě
domácí turisté vyuţívájí pouze letní sezónu, celkově niţší návštěvnost atraktivit v období mimo hlavní sezónu
nádraţí je umístěné daleko od centra
existence více webových stránek o městě s podobným obsahem, ale s různou aktualizací informací
nízké vyuţítí slavných rodáků Kutné Hory
vysoký počet jednodenních návštěvníků
nedostatečné mnoţství lůţkových kapacit pro početnější skupiny turistů
39
Příležitosti
vzdálenost od Prahy, z které přijíţdějí do Kutné Hory turisté
díky statusu UNESCO zvýšená propagace v tuzemsku i za hranicemi státu
vysoká koncentrace kulturních památek
ucelená propagace města jako středověkého městečka
rekonstrukce památkových objektů
výstavba sportovně-rekreačního areálu
členství ve sdruţení Inspirace a České dědictví UNESCO
obrovský potenciál destinace pro konání vícedenních školních výletů
nové cílové skupiny – studenti, handicapovaní, senioři
zvyšující se návštěvnost památkových objektů
velký potenciál turistických atraktivit v okolí
rozvoj hipotustiky, existence hipoterapie
modernizace dopravní a technické infrastruktury
dobré umístění na vlakové trati
získání dotací z fondů EU
Hrozby
návštěvníci podnikající do Kutné Hory pouze jednodenní výlety
nespolupráce s okolními obcemi a turistickými cíli
pasivita podnikatelů, kteří čekají a spoléhají na ostatní subjekty
poddolovanost města, kvůli kterému je město neustále v pohybu a ohroţuje tak statiku památek
nedostatečné vyznačení cesty z nádraţí do centra města
40
4.7 Shrnutí Turistická destinace Kutná Hora a okolí má v současné době velmi dobře propracovanou propagaci. Průvodcovská sluţba disponuje letáky a broţurami v několika jazykových mutacích, které mají stejnou grafickou úpravu a jsou zaměřeny pro všechny cílové skupiny. Dále má město svůj logotyp, který uvádí na všech propagačních materiálech, aby byly snadno rozpoznatelné. Existují i webové stránky, které prezentují tuto destinaci a poskytují potenciálním návštěvníkům aktuální informace o dění v Kutné Hoře. Celková návštěvnost Kutné Hory dosahuje poměrně dobrých čísel. V letech 2008 a 2009 byl sice zaznamenán mírný pokles návštěvnosti, ale rok 2010 byl opět ve znamení růstu. Nebylo dosaţeno takové návštěvnosti jako v roce 2007, ta by mohla nastat v roce následujícím. Nejvíce oblíbené jsou kulturně-historické památky chrám sv. Barbory, Kostnice a Vlašský dvůr, přičemţ Vlašský dvůr v návštěvnosti za „Barborou“ a Kostnicí značně zaostává. Do roku 2005 byla nejnavštěvovanější památkou chrám sv. Barbory, zatímco od roku 2006 je to Kostnice, která nejprve jen nepatrně přesáhla počtem návštěvníků „Barboru“ a v dalších letech jiţ její návštěvnost přesahuje o několik tisíc. V současné silné konkurenci cestovního ruchu si Kutná Hora vede velice dobře a to nejenom na území Středočeského kraje, kde jeho hlavními konkurenty jsou především hrad Karlštějn, který v roce 2009 navštívilo přes půl milionu turistů, dále národní kulturní památka zámek Konopiště nebo hrad Český Šternberk. I v rámci UNESCO památek v České republice se Kutná Hora řadí mezi top tři destinace hned za hlavní město Prahu. Kutná Hora má bohatý turistický potenciál, který byl v minulosti opomíjen, ale v současné době je bezpochyby vyuţíván. Město si naštěstí včas uvědomilo, ţe bude nutný aktivní a trvalý přístup k rozvoji cestovního ruchu. Byla zřízena Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o., která poskytuje kvalitní sluţby cestovního ruchu, podílí se na tvorbě produktů cestovního ruchu a jednotné a ucelené propagace destinace Kutná Hora za účelem co největší efektivnosti. Jsou zde pořádány tradiční akce a festivaly, které vychází i z historického vývoje města, historické centrum a další významné památkové objekty jsou postupně rekonstruovány, aby byly atraktivní pro návštěvníky. Rovněţ je vyuţíván i přírodní potenciál, kde jsou vytvořeny turistické stezky a cyklotrasy. Bohuţel i přes dobrou propagaci a širokou nabídku atraktivit a volnočasových aktivit zatím není ze strany poptávky tolik vyuţíván potenciál Kutné Hory a okolí jako zdrojové destinace pro pobyt na více dní.
41
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat cestovní ruch v Kutné Hoře, zhodnotit současnou situaci ve městě, jeho potenciál, návštěvnost a popřípadě navrhnout vylepšení v případě nedostatku. Kutná Hora – historicky velmi bohaté město, které díky svému zachovalému jádru středověkého městečka a dvěma katedrálám získalo statut památky UNESCO – poskytuje turistům
širokou
nabídku
zajímavých
turistických
atraktivit,
ať
uţ
se
jedná
o kulturně-historické objekty, přírodní krásy či tradičně konané kulturní akce. To vše samozřejmě doplňují zařízení stravovacích a ubytovacích sluţeb, kulturní zařízení, síť značených tras pro pěší turisty i cyklistické nadšence a kvalitní sluţby Průvodcovské sluţby. Při důkladné studii Strategického plánu rozvoje města, který vznikl v roce 2004, bylo zjištěno, ţe vedení města a zainteresovaní odborníci si byli velice dobře vědomi, ţe aţ do onoho roku nebyl potenciál destinace tolik vyuţívaný. Cestovní ruch zde tvořil jednu ze tří kritických oblastí, které byly definovány jako důleţité pro celkový rozvoj města. Tvůrci tohoto strategického plánu věděli, ţe pouze památky dnešního turistu do destinace nenalákají. Připravili proto ucelenou nabídku programů a akcí, které se konají prakticky po celý rok, dále bylo vytvořeno několik výstavních expozic spojených s bohatou historií města. Rovněţ bylo třeba vytvořit cílenou propagaci s jednotnou grafickou úpravou a logotypem typickým pro Kutnou Horu s nabídkou programu na delší pobyt. Návštěvnost města se od onoho roku 2004 postupně zvyšuje. Od roku 2007, kdy dosáhla svého maxima, sice trochu upadla kvůli ekonomické krizi, ale jinak je vidět, ţe Kutná Hora vzala svůj potenciál do svých rukou a „umí se prodat“. V budoucnosti bude důleţité, aby město „neusnulo na vavřínech“ a neustále pracovalo na svém rozvoji, vytvářelo nové produkty pro turisty na základě důkladné znalosti poptávky, aby měli proč do Kutné Hory přijet a byla pro ně neokoukanou. Turistická destinace Kutná Hora je vhodná pro všechny cílové segmenty kaţdého věku, pohlaví i národnosti. Tato práce obsahuje celkovou analýzu nabídky cestovního ruchu v Kutné Hoře, tudíţ by se část práce mohla vyuţít jako propagační a informační podklad pro návštěníky města. Kapitola „Návrhy a opatření“ naopak můţe být vyuţita subjekty cestovního ruchu pro inspiraci ke zlepšení poskytovaných sluţeb.
42
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje: BALATKA, B., BARTOŇOVÁ, B. a kol.: Turistický lexikon. 1. vyd. Praha: Olympia, 2001. 1088 s. ISBN 80-7033-644-7. DAVID, P., SOUKUP, V. a kol.: Velká cestovní kniha Česká republika. Praha: Soukup & David ve spolupráci s Marco Polo, 2002. 399 s. ISBN 978-80-86899-32-9. INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch (základy). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-2451252-5. MLEJNKOVÁ L. a kol.: Služby společného stravování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomia, 2005. 102 s. ISBN 80-245-0870-2. ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999. 131 s. ISBN 80-85970-27-9. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. VESELSKÝ, P. M.: Průvodce po kr. horním městě Hoře Kutné a nejbližším okolí. 2. vyd. Kutná Hora: Kuttna, 1999. 124 s. ISBN 80-902719-1-X.
Dokumenty: Bermangroup – sluţby ekonomického rozvoje, s. r. o. Strategický plán rozvoje města. [online].
28
s.
(PDF).
[cit.
2011-02-28].
Dostupný
z WWW:
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2009. [online]. 43 s. (PDF). [cit. 2011-03-17]. Dostupný z WWW: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2008. [online]. 38 s. (PDF). [cit. 2011-03-17]. Dostupný z WWW: Posázaví.com. Organizace cestovního ruchu. [online]. 2 s. (PDF) [cit. 2011-04-23].
Dostupný z WWW: 43
Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Kulturní kalendář akcí. [online]. 2 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Nabídka výletů pro školy. [online]. 3 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Přehled památek. [online]. 2 s. (PDF). [cit. 201103-04]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Restaurace v Kutné Hoře. [online]. 1 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Stříbrné cestičky v Kutné Hoře. [online]. 2 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Ubytování v Kutné Hoře. [online]. 1 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Vyhodnocení činnosti destinačního managementu. [online].
4
s.
(PDF)
[cit.
2011-04-23].
Dostupný
z WWW:
Stem/Mark. Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná Hora. [online].
98
s.
(PDF).
[cit.
2011-03-04].
Dostupný
z WWW:
Propagační materiály: Propagační broţura: Turistická destinace Kutná Hora a okolí Propagační leták: Turistická destinace Kutná Hora a okolí – Ráj aktivní dovolené Propagační leták: Turistická destinace Kutná Hora a okolí – Přijeďte k nám za zábavou Propagační leták: Turistická destinace Kutná Hora a okolí – Poklidná, leč pestrá Propagační leták: Turistická destinace Kutná Hora a okolí – Pro rodiny s dětmi Propagační leták: Turistická destinace Kutná Hora a okolí – Kutná Hora – Perla na náhrdelníku UNESCO Propagační leták: Kutnohorská bobová dráha – nejdelší v ČR! Propagační leták: Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o. – Víno s královskou tradicí Propagační leták: Kutná Hora a okolí – Tipy pro volný čas
44
Internetové zdroje: Centrum městského a regionálního managementu. Destinační management. [online]. [cit. 2011-03-26]. Dostupný z WWW: CzechTourism. Profil návštěvníků v turistických regionech ČR. [online]. [cit. 2011-0319].
Dostupný
z WWW:
turistickych-regionech-cr/> CzechTourism. Značení turistických center. [online]. [cit. 2011-01-30]. Dostupný z WWW: IC Sedlec. Infromační centrum Kutná Hora – Sedlec. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: iDnes.cz. V Kutné Hoře otevřeli turistické infocentrum, které zřídila církev. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: Kutná Hora informační portál. Historie města. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW: Kutná Hora informační portál. Hřbitovní kaple s kostnicí. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW: Kutná Hora informační portál. Vítejte na informačním portálu. [online]. [cit. 2011-0120]. Dostupný z WWW: Městský úřad Kutná Hora. Oficiální stránka městského úřadu. [online]. [cit. 2011-0120]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Presstripy, famtripy. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Tradiční akce. [online]. [cit. 2011-02-17]. Dostupný z WWW:
Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Turistická destinace Kutná Hora a okolí. [online]. [cit. 2011-01-20]. Dostupný z WWW: 45
Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska. O projektu. [online]. [cit. 2011-03-05].
Dostupný
z WWW:
projektu/20-o-projektu> Svoboda.info. Kutná Hora se v propagaci cestovního ruchu zaměří na Rusy, Pražáky a
Středočechy.
[online].
[cit.
2011-02-15].
Dostupný
z WWW:
Svoboda.info. Na kutnohorském předměstí vzniklo nové informační centrum. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o. Informace o nás. [online]. [cit. 2011-01-24]. Dostupný z WWW:
Občasné sdruţení Kutnohorsko.cz. Občanské sdružení Kutnohorsko.cz je organizátorem Kutnohorského léta. [online]. [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW:
Kutnohorské léto.cz. Jeden den nestačí. [online]. [cit. 2011-01-20]. Dostupný z WWW: České dědictví UNESCO. Kutná Hora. [online]. [cit. 2011-01-30]. Dostupný z WWW: Marketing cestovního ruchu. Terminologie. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Památky. [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW: Kudy z nudy. Aktivity&akce. [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupný z WWW: Kutná Hora. České muzeum stříbra. [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupný z WWW: Kutná Hora. INFO. Region na internetu. [online]. [cit. 2011-02-15]. Dostupný z WWW:
46
Kutnohorské léto.cz. O festivalu. [online]. [cit. 2011-02-17]. Dostupný z WWW: http://www.kutnohorskeleto.cz/oxidHlwem9iPTImej0xJmw9ajEmZT0maWRwYXJlb nQ9MSZpZHBvbG96PTM Gask.
O
nás.
[online].
[cit.
2011-02-22].
Dostupný
z WWW:
Wellness
Octárna.
Úvod.
[online].
[cit.
2011-02-22].
Dostupný
z WWW:
Czech specials. Představení projektu. [online]. [cit. 2011-02-23]. Dostupný z WWW: Stáj Rozárka. Hiporehabilitace. [online]. [cit. 2011-02-28]. Dostupný z WWW: http://www.stajrozarka.cz/clanky/2008070012/hiporehabilitace
Seznam grafů Graf č. 1: Návštěvnost Kutné Hory Graf č. 2: Návštěvnost chrámu sv. Barbory, Kostnice, Vlašského dvora Graf č. 3: Návštěvnost TIC Graf č. 4: Zdrojové destinace návštěvníků Kutné Hory
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled kapacit jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení v Kutné Hoře Tabulka č. 2: Srovnání návštěvnosti Kutné Hory s vybranými památkami UNESCO Tabulka č. 3: Návštěvnost konkurenčních památkových objetků v rámci Středočeského kraje
47
Seznam příloh Příloha č. 1: Přehled památkových objektů v Kutné Hoře Příloha č. 2: Přehled kulturních akcí pro rok 2011 Příloha č. 3: Seznam ubytovacích zařízení v Kutné Hoře Příloha č. 4: Seznam stravovacích zařízení v Kutné Hoře Příloha č. 5: Cyklotrasy Příloha č. 6: Prohlídkové okruhy Příloha č. 7: Logo Kutné Hory Příloha č. 8: Návštěvnost památkových objektů Kutné Hory Příloha č. 9: Návštěvnost IC Příloha č. 10: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle zemí ve Středočeském kraji v roce 2009
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Znak města Kutná Hora Obrázek č. 2 – Panorama Kutné Hory Obrázek č. 3 – Turistické regiony České republiky Obrázek č. 4, 5 – Chrám sv. Barbory Obrázek č. 6 – Vlašský dvůr Obrázek č. 7 – Kostnice Obrázek č. 8 – Jezuitská kolej Obrázek č. 9 – Klášter řádu sv. Voršily Obrázek č. 10, 11 – Katedrána Nanebevzetí Panny Marie Obrázek č. 12 – Kamenný dům Obrázek č. 13 – Sankturinovský dům Obrázek č. 14 – Rytířský dům Obrázek č. 15 – Kostel sv. Jana Nepomuckého Obrázek č. 16, 17, 18 – Královské stříbření Kutné Hory Obrázek č. 19 – Mezinárodní hudební festival Obrázek č. 20 – Operní týden Obrázek č. 21 – Kutnohorská laťka Obrázek č. 22 – Kutnohorská plovárna 48
Příloha č. 1: Přehled památkových objektů v Kutné Hoře Chrám sv. Barbory
Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, jehoţ stavba byla zahájena před koncem 14. stol. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb. Otevřeno denně: listopad-březen 10:00-16:00 / duben-říjen 9:00-18:00. Vstupné: dospělí, důchodci 60 Kč; děti, studenti 40 Kč. Kontakt: Barborská ulice, tel.: +420 327 512 115 (fara), http://chramsvatebarbory.cz
Kaple Božího těla
Suterén této nedostavěné gotické stavby z přelomu 14. a 15. stol., která měla slouţit jako kostnice, je jedním z mála celistvě dochovaných prostor vrcholné gotiky. Z terasy působivá vyhlídka na město. Otevřeno: denně: listopad-únor 10:00-16:00 / březen a říjen 10:00-17:00 / duben-září 9:00-17:00. Vstupné: dospělí 20 Kč; děti, studenti 10 Kč. Kontakt: Barborská 52, tel.: +420 327 515 796-7, e-mail: [email protected]
Jezuitská kolej
Dvoupatrová barokní kolej s příčnými křídly ve tvaru obráceného „F", kterou nechal vystavět v roce 1667 G. D. Orsi. Nyní sídlo Galerie Středočeského kraje - GASK - instituce zaměřená na výtvarné a vizuální umění 20. a 21. století. Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 18:00 hod. Vstupné: dospělí 60-120 Kč; studenti do 26 let, důchodci, ZTP 30-60 Kč; děti do 12 let zdarma; rodinné 80- 150 Kč dle jednotlivé výstavy (celý objekt; proměnné výstavy). Kontakt: Barborská 51-53, tel.: +420 327 511 135, e-mail: [email protected], http://www.gask.cz
České muzeum stříbra - Hrádek
Původně gotický městský palác s nádvořím a věţí, postavený před rokem 1420 mistrem z okruhu stavební dvorské huti. Slouţí Českému muzeu stříbra, součástí prohlídky je také návštěva středověkého stříbrného dolu. Otevřeno denně kromě pondělí: duben a říjen 9:00-17:00 / květen, červen a září 9:00-18:00 / červenec a srpen 10:00-18:00 / listopad so, ne 10:00-16:00, po-pá pouze na telefonickou objednávku/ prosinec-březen zavřeno (poslední vstup 90 min. před koncem otevírací doby, doporučujeme předem objednat návštěvu větších skupin). Vstupné: dospělí 70-140 Kč; děti, studenti 40-90 Kč dle okruhu (cizojazyčný výklad 400 Kč za skupinu). Dětem v doprovodu rodičů je vstup do dolu povolen od 7 let, dětem ve skupině od 10 let. Kontakt: Barborská 28, tel.: +420 327 512 159 linka 22, fax: +420 327 513 813, e-mail: [email protected] , [email protected] , http://www.cms-kh.cz
Vlašský dvůr
Kulturní památka, která dříve slouţila jako královská mincovna, tvoří uzavřený komplex staveb z přelomu 13. a 14. stol. Od počátku 15. stol. byl i dočasným sídlem českých králů, král Václav IV. si zde nechal v roce 1400 vybudovat dvě patra a kapli a přímo v mincovně si zřídil královský palác. Otevřeno denně: listopad-únor 10:00-16:00 / březen a říjen 10:00-17:00 / duben-září 9:0018:00 (poslední vstup 30 min. před koncem otevírací doby, doporučujeme předem objednat návštěvu větších skupin). Vstupné: dospělí 80 Kč; děti, studenti, důchodci 40 Kč (cizojazyčný výklad: dospělí 100 Kč, důchodci 80 Kč; děti, studenti 60 Kč); rodinné 200 Kč. Kontakt: Havlíčkovo nám. 552, tel./fax: +420 327 512 873, e-mail: [email protected]
Muzeum „Odhalení tajemné tváře Kutné Hory"
Skutečné zločiny a neřesti v dobách stříbrné horečky, nástroje na mučení a trestání, obrazy husitských bojů, havířské nepokoje. V autentickém prostředí sklepních prostor Vlašského dvora za doprovodu zvukové kulisy. Otevřeno: listopad-únor (so-ne) 10:00-16:00 / březen a říjen 10:00-17:00 / duben-září 10:00-18:00. Vstupné: dospělí 60 Kč; studenti 40 Kč. Kontakt: Havlíčkovo nám. 552, tel.: +420 602 100 950, e-mail: [email protected] , http://www.odhalenitajemnetvare.cz
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Pozdně barokní kostel z let 1734-1754 byl postaven podle návrhu F. M. Kaňky. Pozoruhodná je nástropní malba ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém. Otevřeno denně: duben-říjen 10:30-16:30 / listopad-březen na tel. objednávku (poslední vstup 30 min. před koncem otevírací doby). Vstupné: dospělí 30 Kč; děti, studenti 15 Kč. Kontakt: Husova ulice, tel.:+420 327 515 796-7, e-mail: [email protected]
4949
České muzeum stříbra - Kamenný dům
Jeden z nejcennějších měšťanských domů z 15. stol. v Čechách s bohatě zdobeným průčelím. V současnosti znovu otevřeno městské muzeum s expozicí „Horní královské město-měšťanská kultura a ţivot v 17. -19. stol.". Otevřeno denně kromě pondělí: duben, říjen 9:00-17:00 / květen, červen a září 9:00-18:00 / červenec, srpen 10:00-18:00 / listopad 10:00-16:00 (poslední vstup 30 min. před koncem otevírací doby, doporučujeme předem objednat návštěvu větších skupin). Vstupné: dospělí 50 Kč; děti, studenti 30 Kč (cizojazyčný výklad 200 Kč za skupinu). Kontakt: Václavské nám. 183, tel.:+420 327 512 821, http://www.cms-kh.cz
České muzeum stříbra - Tylův dům
Expozice o ţivotě a díle dramatika J.K.Tyla v jeho rodném domě. Otevřeno út-so: duben-říjen 10:00-16:00. Vstupné: dospělí 10 Kč; děti, důchodci 5 Kč. Kontakt: Tylova 507, tel.: +420 327 512 159, +420 327 511 504, http://www.cms-kh.cz
Sankturinovský dům
Původně gotický dům ze 13. století po barokní přestavbě. Ve věţi se nachází kaple s překrásnou síťovou pozdně gotickou klenbou. Stavba patří k nejstarším ve městě. V domě sídlí Informační centrum a Muzeum historických kočárků.
Muzeum historických kočárků „Babiččiny kočárky"
Nově otevřené muzeum představuje historické kočárky pro děti a panenky z let 1860 - 1960. K vidění jsou dobové předměty, vše je doplněno řadou fotografií. Otevřeno denně: duben-září 10:00-17:00 / říjen-březen kromě pondělí 10:00-16:00 Vstupné: děti do 10 let zdarma, od 11 let jednotlivci 30 Kč, školní třídy (11 - 18 let) 20 Kč za osobu. Kontakt: Palackého nám. 377, tel.: +420 775 282 473, e-mail: [email protected]
Kostnice (Sedlec)
Hřbitovní kaple z konce 14. stol., barokně přestavěná J. B. Santinim. Výzdoba tvořena téměř výhradně z lidských kostí. Unikátem je mohutný lustr, kalichy, monstrance a schwarzenberský erb. Podle odhadu jsou zde ostatky asi 40 000 lidí. Otevřeno denně: listopad-únor 9:00-16:00 / duben-září 8:00-18:00 / říjen a březen 9:00-17:00. Vstupné: dospělí 60 Kč; děti, studenti 40 Kč. Kontakt: Zámecká 127, tel.: +420 327 561 143 (fara), e-mail: [email protected] , http://www.kostnice.cz
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
První klášter řádu cisterciáků v Čechách. Stavba patří k vývojově nejvýznamnějším dílům české gotické architektury 13. stol. Je v Čechách první stavbou katedrálního typu. Na přelomu 17. a 18. stol. přestavěna J. B. Santinim v duchu barokní gotiky. Otevřeno denně: duben-říjen 9:00-17:00 (v neděli 12:00-17:00) / listopad-březen 11:00-15:00. Vstupné: dospělí 30 Kč; děti, studenti 20 Kč. Kontakt: Vítězná ulice, tel.: +420 327 561 143 (fara), e-mail: [email protected] , http://www.sedlec.info
Expozice Philip Morris
Moderní expozice poskytuje přehled o současném i historickém vývoji společnosti. Na monitorech lze vidět výrobu tabákové směsi i cigaret, velká sbírka starých krabiček cigaret, které se v Kutné Hoře vyráběly. Celé portfolio společnosti. Otevřeno denně kromě pondělí: duben-říjen 10:00-16:00. Moţnost objednání prohlídky refektáře bývalého Cisterciáckého kláštera a exkurze do závodu (min. 3 dny předem). Celoročně po - pá 9:00 - 16:00. Vstupné: zdarma Kontakt: Vítězná 1, tel.: +420 327 509 126, +420 327 509 111, e-mail: [email protected] Zvýhodněné vstupenky Vlašský dvůr, kostel sv. Jana Nepomuckého, kaple Božího těla: dospělí 100 Kč; děti, studenti 60 Kč Kostnice, katedrály Nanebevzetí Panny Marie: dospělí 80 Kč; děti, studenti 50 Kč Kostnice, katedrály Nanebevzetí Panny Marie, chrám sv. Barbory: dospělí 130 Kč; děti, studenti 85 Kč Kostnice, katedrály Nanebevzetí Panny Marie, chrám sv. Barbory, GASK: dospělí 185 Kč; děti, studenti 115 Kč Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Přehled památek. [online]. 2 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: 50
50
Příloha č. 2: Přehled kulturních akcí pro rok 2011 Probouzení Kutné Hory
2. 4. 2011
Slavnostní zahájení turistické sezóny s bohatým programem v historických objektech i pod širým nebem.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora
4. – 11. 6. 2011
Operní týden
18. - 26. 6. 2011
Královské stříbření Kutné Hory
25. – 26. 6. 2011
Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže
28. 6. – 2. 7. 2011
Kutnohorské léto
1. 7. – 11. 9. 2011
Hudební festival s mezinárodní účastí se koná v historických objektech města. Hudební festival přibliţující díla významných hudebních skladatelů.
Historická slavnost s návratem do středověku - město plné šermířských a tanečních skupin, jarmark, rytířský turnaj.
Mezinárodní soutěţ v sólové hře na klasickou kytaru. Soutěţ doprovází řada koncertů českých i zahraničních umělců. Celoprázdninový kulturně zábavný festival.
TyjátrFest
11. – 14. 8. 2011
Letní multikulturní festival, přehlídka autorských divadel malých forem. Divadlo, hudební přehlídka, příjemná atmosféra a mnohem více, nenechte si ujít letošní ročník této netradiční akce.
Kutnohorská Kocábka
13. 8. 2011
Ortenova Kutná Hora
9. – 11. 9. 2011
Setkání milovníků country, bluegrassové, trampské a folkové hudby v přírodním amfiteatru pod Vlašským dvorem. Celostátní soutěţní přehlídka mladých básníků, fotografická soutěţ, hudební vystoupení v historických objektech města.
Svatováclavské slavnosti
Lidová veselice, folková, country a moderní hudba, řemeslné trhy, ochutnávka vín, ohňostroj.
24. 9. 2011
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Kulturní kalendář akcí. [online]. 2 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW:
51
Příloha č. 3: Seznam ubytovacích zařízení v Kutné Hoře Název Hotel Garni***
Adresa Havlíčkovo nám. 513
Kategorie zařízení hotel
Hotel Kréta ***
Prachňanská 88
hotel
Hotel Mědínek***
Palackého nám. 316
hotel
Hotel Opat****
Husova 138
hotel
Hotel U Hrnčíře***
Barborská 24
hotel
Hotel U Kata***
Uhelná 596
hotel
Hotel a restaurant U Růţe***
Zámecká 52
hotel
Hotel U Vlašského dvora***
28. října 511
hotel
Hotel U Zvonu***
Zvonařská 286
hotel
Hotel Zlatá Stoupa****
Tylova 426
hotel
Andy
Bartolomějská 219
penzion
Anna
Vladislavova 372
penzion
Arboretum
Přítoky 76
penzion
Bed & Breakfast
Kouřimská 28
penzion
Centrum
Jakubská 57
penzion
Dana Karásková
Kampánova 414
penzion
Kutna
Kaňkovská 654
penzion
Permoník
Veselského 392
penzion
ProCafé
Zahradní 531
penzion
Retro
V Mišpulkách 121
penzion
Sedlec
K Nádraţí 284
penzion
Šafrán
Na Bylance 61
penzion
U Barbory
Kremnická 909
penzion
U České koruny
U Koruny 5
penzion
U Ondřeje
Štefánikova 253
penzion
U Slunce
Jungmannovo nám. 321
penzion
Autocamp Transit
Malín 35
kemp
Santa Barbara
Česká ulice
kemp
Ubytovna Na Vyhlídce
Na Vyhlídce 501
ubytovna
Alkr
Lorecká 384
privát
Dagmar
Městské Sady 460/24
privát
Elim
Havlíčkovo nám. 548
privát
Kotvalová
Husitská 480
privát
Na Kozím plácku
Dačického nám. 10
privát
Apartmá Rakova
Rakova 47
privát
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o.
52
Příloha č. 4: Seznam stravovacích zařízení v Kutné Hoře restaurace Název
Adresa
Druh kuchyně
Bowling Pizzeria Hit
Hrnčířská 234
italská kuchyně
Calaveros
Šultysova 173
mexická kuchyně
Dačický
Rakova 8
staročeská kuchyně
Garni
Havlíčkovo nám. 513
česká kuchyně
Harmonia
Husova 105
česká kuchyně
China restaurant
Nám. Národního odboje 48
čínská kuchyně
Kometa
Barborská 29
česká kuchyně
Kréta
Prachňanská 88
česká kuchyně
Mědínek
Palackého nám. 316
česká kuchyně
Mincovna - Opat
Husova 138
česká kuchyně
Na Pašince
Kaňk 40
česká a mezinárodní kuchyně
New Peking China
Václavské nám. 250
čínská kuchyně
Piazza Navona
Palackého nám. 90
italská kuchyně
Pizzeria Sole mio
Česká 184
italská kuchyně
Restaurant Pizzeria U Šneka Pohodáře
Vladislavova 333
italská kuchyně
Santa Barbara
Česká 988
česká kuchyně
Stará Fara
Poděbradova 290
česká kuchyně
Trattoria Pizzeria
Česká 983
italská kuchyně
U Balánů
Zámecká 131
česká kuchyně
U Barbory
Kremnická 909
česká a mezinárodní kuchyně
U České koruny
U Koruny 5
česká kuchyně
U Hrnčíře
Barborská 23
česká kuchyně
U Kamenné kašny
Husova 140
česká kuchyně
U Kamenného domu
Lierova 147
česká a mezinároní kuchyně
U Karbanů
Přítoky 20
česká kuchyně
U Kata
Uhelná 596
česká a francouzská kuchyně
U Slunce
Jungmannovo nám. 321
česká kuchyně
U Vlašského dvora
28. října 511
česká kuchyně
U Zvonu
Zvonařská 286
česká a mezinárodní kuchyně
U Ţlutého kola (Donna)
Havlíčkovo nám. 512
česká kuchyně
V Rudhardce
Dačického nám. 15
česká kuchyně
Zlatá Stoupa
Tylova 426
česká a mezinárodní kuchyně
Zlatý Lev
Vítězná 32
česká kuchyně
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o.
53
Další kategorie stravovacích zařízení Název
Adresa
Kategorie zařízení
Bravířův dům
Bartolomějská 221
kavárna
Kavárna Na Kozím plácku
Dačického náměstí 10
kavárna
Kofeinlove
Barborská 35
kavárna
Organzza café
Palackého náměstí 93
kavárna
Scharlota
Kollárova 158
kavárna
Tiziano caffé
Kollárova 590
kavárna
U Kostnice
Starosedlecká 72
cukrárna
U Kraba
Tylova 505
cukrárna
U Matěje Zmrzlinárna Nespresso café u Kamila
Hloušecká 275
cukrárna
Václavské náměstí 161
cukrárna
Vinárna u Radnice
Havlíčkovo nám. 552
vinárna
Vinné sklepy Kutná Hora s. r. o.
Jiřího z Poděbrad 288
vinárna
Vinotéka U Kamenného dom
Václavské nám. 176
vinárna
Vinotéka U Svaté Barbory
Husova 143
vinárna
Dobrá Čajovna
Jungmanovo náměstí 481
čajovna
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o.
54
Příloha č. 5: Cyklotrasy Číslo: 0106
0109 0110 0111 0112 0113 0114 0117 0118 0119 0120 0121 0122 0123 0124 0125 0126 0127
Navrţený průběh cyklotrasy: Kutná Hora – Poličany – Malešov – Roztěţ – Miletice – Nepoměřice – Ţandov – Sudějov - Janovická Lhota - Uhlířské Janovice –Silvánka - Ratajská obora – Talmberk (cca 35 km) Kutná Hora – Hořany – Dolany - Nebovidy – Hluboký důl - Kolín – Klavary - Nová Ves – Bedřichov - Vítězov (cca 22 km) Kolín – Štítary - Radovesnice - Křečhoř – Kamhajek -Vítězov – Velim – Cerhenice – Dobřichov – Tatce (cca 16 km) Mezholezy – Vysoká – Ratboř – Pašinka - Suchdol – Polepy – Kolín (cca 17 km) Červený Domek – Nové Dvory – Kamajka – Ţehušice (cca 7 km) Zámek Kačina (obora) – Ţehušice – Bojmany – Vlačice – Výčapy – Bučice – Vrdy – Ţleby – Zehuby (cca 25 km) Opatovice – Zhoř (cca 7 km) Čáslav, Praţské předměstí – Čáslav – Jeníkovské předměstí – Homolka – Schořov – Tisá skála – Bratčice – Hostovlice (cca 15 km) Jeníkovské předměstí – Filipov – Sv. Marek – Ţleby (cca 7 km) Janovická Lhota – Kamenolhotský les – Podmoky – Kochánov – Mitrov – Opatovice II. – z. Mirošovice u Ratají n. Sázavou – Mirošovice – Makolusky - Hroznice (cca 16km) (u Ţandova) – Rašovice - Uhlířské Janovice – Chmeliště – Vavřinec – Církvice – kolem Výrovky na Davídkov – Studomráz – Zásmuky (cca 17 km) Ţandov – Pivnisko – Kamenná Lhota – 551 – Morány – Čestín (cca 7 km) Podveky – Zbizuby – Vlková – Petrovice – Čestín – Zbraslavice, Pančava (cca 18 km) Zbizuby – Vranice – Kácov (cca 5 km) Tatce – Kostelní Lhota – Chvalovice – Chvalovice rozc. – Nymburk (cca 15km) Vrbová Lhota – Pečky – Dobřichov – Chotutice – Miškovice (cca 18 km) Vrbová Lhota – Sokoleč – Cerhenice – Plaňany – Miškovice – Klášterní Skalice – Kouřim – Toušice (cca 24 km) Církvice (u Uhlířských Janovic) – Skvrňov – Úţice (cca 5 km)
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o.
55
Příloha č. 6: Prohlídkové okruhy
Stříbrné cestičky v Kutné Hoře 1. Chrám sv. Barbory, historické jádro města, Vlašský dvůr
Doba trvání: 2,5 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 195,- Kč; děti, studenti 135,- Kč, důchodci 145,- Kč „ciz.“ dospělí 215,- Kč; děti, studenti 145,- Kč, důchodci 185,- Kč 2. Chrám sv. Barbory, kaple Božího těla, historické jádro města, Vlašský dvůr Doba trvání: 3 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 215,- Kč; děti, studenti 145,- Kč, důchodci 165,- Kč „ciz.“ dospělí 235,- Kč; děti, studenti 165,- Kč, důchodci 215,- Kč 3. Kostnice, chrám sv. Barbory, historické jádro města, Vlašský dvůr Doba trvání: 3,5 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 255,- Kč; děti, studenti 175,- Kč, důchodci 215,- Kč „ciz.“ dospělí 275,- Kč; děti, studenti 195,- Kč, důchodci 255,- Kč 4. Kostnice, chrám sv. Barbory, kaple Božího těla, historické jádro města, Vlašský dvůr Doba trvání: 4 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 275,- Kč; děti, studenti 185,- Kč, důchodci 225,- Kč „ciz.“ dospělí 295,- Kč; děti, studenti 205,- Kč, důchodci 275,- Kč 5. Chrám sv. Barbory, kaple Božího těla, historické jádro města, kostel sv. Jana Nepomuckého, Vlašský dvůr Doba trvání: 3,5 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 245,- Kč; děti, studenti 160,- Kč, důchodci 180,- Kč „ciz.“ dospělí 265,- Kč; děti, studenti 180,- Kč, důchodci 245,- Kč 6. Kostnice, katedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jana Nepomuckého, historické jádro města, Vlašský dvůr Doba trvání: 3 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 245,- Kč; děti, studenti 160,- Kč, důchodci 190,- Kč „ciz.“ dospělí 265,- Kč; děti, studenti 180,- Kč, důchodci 245,- Kč 7. Chrám sv. Barbory, historické jádro města, Vlašský dvůr, Muzeum odhalení tajemné tváře Doba trvání: 3,5 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 245,- Kč; děti, studenti 170,- Kč, důchodci 190,- Kč „ciz.“ dospělí 265,- Kč; děti, studenti 190,- Kč, důchodci 245,- Kč 8. Chrám sv. Barbory, kaple Božího těla, Jezuitská kolej, historické jádro města Doba trvání: 2,5 hodiny Cena: „Čj“ dospělí 255,- Kč; děti, studenti 165,- Kč, důchodci 185,- Kč "ciz." dospělí 255,- Kč; děti, studenti 165,- Kč; důchodci 185,- Kč 9. Noční Kutná Hora - noční osvětlené panorama, procházka historickým jádrem města s odborným výkladem Doba trvání: 1,5 hodiny Cena: skupina do 10 osob: 115,- Kč/osoba skupina nad 10 osob: 65,- Kč/osoba
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Stříbrné cestičky v Kutné Hoře. [online]. 2 s. (PDF). [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW:
56
Příloha č. 7: Logo Kutné Hory32
Příloha č. 8: Návštěvnost památkových objektů Kutné Hory
Objetk/Rok Chrám sv. Barbory Muzeum Hrádek Vlašský dvůr Kostnice
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
178 655 179 776 205 568 234 226 246 982 262 297 210 992 187 212 198 066 36 301
39 887
43 240
42 131
44 237
51 615
51 581
85 720
93 152
66 174
67 701
80 765
83 653
79 778
78 630
66 976
56 327
54 098
152 364 159 785 185 975 227 917 257 384 294 035 268 433 227 414 242 430
Kaple Božího těla
2 625
2 429
2 684
3 429
5 581
6 984
9 044
6 480
8 647
Kostel sv. Jana Nepomuckého
9 759
9 695
9 469
8 864
8 084
8 354
8 024
6 598
5 471
4 720
4 893
3 724
5 434
6 848
5 331
5 196
10 556
10 516
3 957
8 697
7 320
5 659
5 661
5 315
5 209
4 332
1 822
682
226
-
442
798
1 818
1 428
2 396
2 072
Chrám Nanebevzetí Panny Marie
-
-
-
-
-
9 939
20 548
35 565
49 485
Muzeum hist. kočárků
-
-
-
-
-
-
-
6 413
3 682
Muzeum čes. loutek
-
-
-
-
-
-
-
-
3 008
-
-
-
-
-
-
-
-
22 590
Kamenný dům Muzeum Alchymie Tylův dům
Jezuitská kolej
Celkem
456 451 474 101 538 745 611 755 655 353 725 582 647 431 629 013 695 039
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o.
32
Kam po Česku. Kutná Hora – jeden den nestačí. [online]. [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW:
57
Příloha č. 9: Návštěvnost IC
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec CELKEM
Celkem r. 2003 558 567 785 1 056 1 367 1 968 1 714 1 862 1 426 1 036 845 802 13 986
Celkem r. 2004 652 523 812 1 159 1 384 2 025 1 918 2 412 1 787 1 253 796 952 15 673
Měsíc Češi Cizinci Σ
01 1654
02 1104
03 1658
04 1849
Měsíc Češi Cizinci Σ
01 693 417 1110
02 763 308 1071
03 966 705 1671
04 1138 1132 2270
Měsíc Češi Cizinci Σ
01 910 615 1525
02 942 705 1647
03 1102 986 2088
04 1810 1827 3637
Σ Češi Cizinci Celkem
01 788 594 1382
02 925 787 1712
03 970 1084 2054
04 1333 1339 2672
Σ Češi Cizinci Σ
01 705 537 1242
02 765 451 1216
03 1019 748 1767
04 1531 1313 2844
Měsíc Češi Cizinci Σ
01 528 507 1035
02 691 475 1166
03 1333 848 2181
04 1882 1351 3233
Návštěvnost IC 2005 05 06 07 08 1753 3307 5578 6747 Návštěvnost IC 2006 05 06 07 08 1635 1379 2108 2747 1334 1705 2793 3549 2969 3084 4901 6296 Návštěvnost IC 2007 05 06 07 08 1868 1823 2673 2942 2074 2025 3248 3221 3942 3848 5921 6163 Návštěvnost IC 2008 05 06 07 08 1916 1695 2875 3030 2231 2012 3561 3654 4147 3707 6436 6684 Návštěvnost IC 2009 05 06 07 08 1784 1764 2222 2576 1804 1700 2184 2683 3588 3464 4406 5259 Návštěvnost IC 2010 05 06 07 08 2428 2540 3733 3227 1920 1592 2408 2334 4348 4132 6141 5561
Zdroj: Průvodcovská sluţba Kutná Hora s. r. o.
58
09 2212 2246 4458
10 1604 1458 3062
11 1063 695 1758
12 1713 472 2185
Σ 6592 4871 35113
09 1742 2090 3832
10 1074 1386 2460
11 908 610 1518
12 907 701 1608
Σ 16060 16730 32790
09 1450 1740 3190
10 1279 1461 2740
11 864 636 1500
12 674 604 1278
Σ 18337 19142 37479
09 1988 1845 3833
10 1816 1440 3256
11 964 773 1737
12 744 692 1436
Σ 19044 20012 39056
09 1584 1557 3141
10 1171 1102 2273
11 870 588 1458
12 591 507 1098
Σ 16582 15174 31756
09 1939 1491 3430
10 1736 1104 2840
11 1338 664 2002
12 579 341 920
Σ 21954 15035 36989
Příloha č. 10: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle zemí ve Středočeském kraji v roce 2009
Země původu Celkem
Hosté
Přenocování
Průměrný počet přenocování
Průměrná doba pobytu (dny)
645 443
1 713 592
2,7
3,7
Česká republika
497 260
1 346 415
2,7
3,7
Nerezidenti
148 183
367 177
2,5
3,5
3 588
10 920
3,0
4,0
450
1 062
2,4
3,4
3 350
11 366
3,4
4,4
Finsko
490
1 289
2,6
3,6
Francie
5 979
15 164
2,5
3,5
Itálie
4 428
13 571
3,1
4,1
Maďarsko
3 579
7 863
2,2
3,2
Německo
38 627
91 359
2,4
3,4
Nizozemsko
12 735
43 613
3,4
4,4
Norsko
793
2 158
2,7
3,7
Polsko
15 037
27 396
1,8
2,8
Rakousko
7 483
15 791
2,1
3,1
Rumunsko
1 207
2 509
2,1
3,1
Rusko
3 292
15 605
4,7
5,7
Řecko
347
794
2,3
3,3
17 293
36 256
2,1
3,1
3 866
10 597
2,7
3,7
Španělsko
1 088
2 376
2,2
3,2
Švédsko
1 289
3 066
2,4
3,4
Švýcarsko
1 174
2 960
2,5
3,5
560
2 148
3,8
4,8
1 954
6 082
3,1
4,1
v tom:
z toho: Belgie Bulharsko Dánsko
Slovensko Spojené Království Velké Británie a Severního Irska
Kanada Spojené státy americké Afrika celkem
221
602
2,7
3,7
Izrael
283
1 384
4,9
5,9
Japonsko
665
1 559
2,3
3,3
Austrálie a Oceánie
398
1 030
2,6
3,6
Zdroj: Český statistický úřad
59
Obrázky: Obrázek č. 1 – Znak města Kutná Hora33
Obrázek č. 2 – Panorama Kutné Hory34
Obrázek č. 3 – Turistické regiony České republiky35
33
Městský úřad Kutná Hora. Oficiální stránka městského úřadu. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: 34 Kutná Hora informační portál. Vítejte na informačním portálu. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: 35 Městský úřad Kutná Hora. Oficiální stránka městského úřadu. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW:
60
Obrázek č. 4, 5 – Chrám sv. Barbory36
Obrázek č. 6 – Vlašský dvůr37
Obrázek č. 8 – Jezuitská kolej39
Obrázek č. 7 – Kostnice38
Obrázek č. 9 – Klášter řádu sv. Voršily40
36
Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Chrám sv. Barbory. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTIyJmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHlwem9iPTImej01OCZpZHBhcmVud D0xJmlkcG9sb3o9MjQmcmF6PSZzPTA37 Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Vlašský dvůr. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTIyJmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHlwem9iPTImej04MSZpZHBhcmVud D0xJmlkcG9sb3o9MjQmcmF6PSZzPTA38 Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Kostnice. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTIyJmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHlwem9iPTImej05MSZpZHBhcmVud D0xJmlkcG9sb3o9MjQmcmF6PSZzPTA39 Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Jezuitská kolej. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTY0JmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHlwem9iPTImej00MDUmaWRwYXJ lbnQ9MSZpZHBvbG96PTImcmF6PSZzPTA40 Kutná Hora informační portál. Klášter řádu sv. Voršily. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=3&cid=77&scs=3
61
Obrázek č. 10, 11 – Katedrána Nanebevzetí Panny Marie41
Obrázek č. 12 – Kamenný dům42
Obrázek č. 14 – Rytířský dům44
Obrázek č. 13 – Sankturinovský dům43
Obrázek č. 15 – Kostel sv. Jana Nepomuckého45
41
Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTY0JmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHlwem9iPTImej00MDgmaWRwYXJl bnQ9MSZpZHBvbG96PTImcmF6PSZzPTA42 Průvodcovská sluţba Kutná Hora. Kamenný dům. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTY0JmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHlwem9iPTImej00MDImaWRwYXJl bnQ9MSZpZHBvbG96PTImcmF6PSZzPTA43 Kutná Hora informační portál. Sankturinovský dům. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=3&cid=75&scs=3 44 Kutná Hora informační portál. Rytířský dům. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=3&cid=81&scs=3 45 Kutná Hora informační portál. Kostel sv. Jana Nepomuckého. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=3&cid=73&scs=3
62
Obrázek č. 16, 17, 18 – Královské stříbření Kutné Hory46
Obrázek č. 19 – Mezinárodní hudební festival47
Obrázek č. 21 – Kutnohorská laťka49
Obrázek č. 20 – Operní týden48
Obrázek č. 22 – Kutnohorská plovárna50
46
Královské stříbření Kutné Hory. Galerie Stříbření 2010. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.stribreni.cz/stribreni2010a.php 47 Kutná Hora informační portál. Mezinárodní hudební festlival. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=4&cid=19&aid=241 48 Kutná Hora informační portál. Operní týden. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=4&cid=19&aid=238 49 Kutnohorská laťka. Kutnohorská laťka 2009. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.volny.cz/kutnohorska_latka/fotogalerie.htm 50 TJ Sparta Kutná Hora. Plovárna. [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.tjspartakh.cz/fotoalbum/plovarna/
63
