Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Diplomová práce

Bc. Aneta Marková 2011

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu veřejného sektoru

Struktura pozičních míst pro absolventy vysokých škol na krajských úřadech

Vypracovala: Bc. Aneta Marková Vedoucí diplomové práce: Ing. Jana Krbová, Ph.D.

2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma „Struktura pozičních míst pro absolventy vysokých škol na krajských úřadech“ jsem zpracovala samostatně. Zdroje, ze kterých jsem v práci čerpala, jsou uvedené v přiloţeném seznamu pouţité literatury.

V Pelhřimově, dne 21. dubna 2011

podpis:…………………….

Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou struktury pozičních míst pro absolventy vysokých škol na krajských úřadech, konkrétně v Jihočeském kraji, Jihomoravském kraji, Karlovarském kraji, Plzeňském kraji a kraji Vysočina. Zkoumá poţadavky, jeţ jsou kladeny na zájemce o místo úředníka na krajském úřadě. Dále se zaměřuje na profil absolventa Fakulty managementu, specializace Management veřejného sektoru a regionálního rozvoje, a zjišťuje, zda jsou jeho znalosti uplatnitelné na pozicích na krajských úřadech.

Poděkování Děkuji mé vedoucí práce, paní Ing. Janě Krbové, Ph.D., za její odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, kterými mi pomohla při zpracování mé diplomové práce.

Mé poděkování dále patří pracovníkům personálních oddělení krajských úřadů, konkrétně z Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje, Karlovarského kraje, Plzeňského kraje a kraje Vysočina, za poskytnutí podkladů a informací pro vypracování mé práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 I TEORETICKÁ VÝCHODISKA .......................................................................................... 3 1

Veřejná správa a role krajů ............................................................................................. 4 1.1 Kraj ............................................................................................................................. 5 1.2 Krajský úřad ............................................................................................................... 8 1.2.1 Organizační struktura ...................................................................................... 10

2

Personální management ve veřejné správě .................................................................. 12 2.1 Kompetence v obecné rovině ................................................................................... 12 2.1.1 Základní složky kompetence ............................................................................. 13 2.1.2 Kompetence ve veřejné správě ......................................................................... 14 2.2 Etika ve veřejné správě ............................................................................................. 15 2.3 Personalistika ............................................................................................................ 15 2.3.1 Pracovní poměr úředníka ................................................................................. 17 2.3.2 Zařazení úředníka do platové třídy a platového stupně ................................... 18 2.4 Poţadavky na úředníka ............................................................................................. 20 2.4.1 Vzdělávání úředníků ......................................................................................... 21

II ANALÝZA POZIČNÍCH MÍST PRO ABSOLVENTY VŠ NA KRAJSKÝCH ÚŘADECH .......................................................................................................................... 23 3

Organizační struktura krajů v ČR ............................................................................... 24 3.1 Jihočeský kraj ........................................................................................................... 26 3.2 Jihomoravský kraj .................................................................................................... 27 3.3 Karlovarský kraj ....................................................................................................... 29 3.4 Plzeňský kraj ............................................................................................................ 30 3.5 Kraj Vysočina ........................................................................................................... 31 3.6 Pozice na krajských úřadech obsazené absolventy VŠ ............................................ 32 3.7 Poţadavky na pozici úředníka na krajském úřadě .................................................... 51

4

Porovnání profilu absolventa FM specializace Management veřejného sektoru a regionálního rozvoje s poţadavky krajů ................................................................... 53 4.1 Odborné znalosti absolventa Fakulty managementu ................................................ 55 4.2 Pozice VŠE Praha, Fakulty managementu ............................................................... 57

Závěr ........................................................................................................................................ 59 Literatura ................................................................................................................................ 61 Seznam tabulek, grafů a obrázků ......................................................................................... 66 Přílohy ..................................................................................................................................... 68

Úvod Kraje a tudíţ i krajské úřady u nás existují přes deset let. Činnost krajských úřadů, která je vykonávána jak v samostatné, tak přenesené působnosti, je velice důleţitá, neboť je součástí celé veřejné správy a podílí se tak na jejím fungování. Z tohoto důvodu jsou potřeba kvalifikovaní zaměstnanci – úředníci. Jejich výběr je úkolem personálního oddělení, které většinou patří k Odboru kancelář ředitele. Úředníkem se nemůţe stát kaţdý, a proto mívá výběrové řízení více fází, kterými nejčastěji bývá analýza dodaných dokladů, písemný test a ústní pohovor. Větší počet fází by měl zaručit, ţe bude vybrán nejlepší uchazeč. Cílem diplomové práce je zanalyzování struktury pozičních míst pro absolventy vysokých škol na krajských úřadech. V praktické části práce budou potvrzeny nebo zamítnuty následující hypotézy: H1: Absolvent Fakulty managementu, specializace Management veřejného sektoru a regionálního rozvoje, je díky svým znalostem vhodným adeptem na pozici úředníka na krajském úřadě. H2: Většina absolventů bakalářského/magisterského stupně studia je přijata na pozici zařazenou v desáté/dvanácté platové třídě. H3: Největší důraz u výběrového řízení na pozice úředníků krajských úřadů je kladen na dosaţené vzdělání. Diplomová práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je vysvětlena role krajů ve veřejné správě, pojem kraj a krajský úřad a jeho organizační struktura, dále personální management ve veřejné správě, kompetence, etika, personalistika a poţadavky na úředníka. Základem pro vytvoření praktické části bylo dotazníkové šetření. Dotazník obdrţelo všech třináct krajů (kromě Prahy), konkrétně personalisté krajských úřadů, avšak vyplněných se jich vrátilo pouze pět – z Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje, Karlovarského kraje, Plzeňského kraje a kraje Vysočina. 1

Dotazník obsahoval devět otázek a praktická část byla podle nich rozdělena do dvou kapitol. První z nich – Organizační struktura krajů v ČR – je tvořena obecným popisem všech zúčastněných krajů, dále obsahuje schémata organizačních struktur krajských úřadů, poté následuje popis konkrétních pozic obsazených absolventy vysokých škol a jejich zařazení do platových tříd. Poslední podkapitola analyzuje poţadavky na pozice úředníků krajských úřadů. Druhá kapitola praktické části práce je zaměřena na porovnání profilu absolventa Fakulty managementu, specializace Management veřejného sektoru a regionálního rozvoje, s poţadavky krajských úřadů. Jinými slovy zjišťuje, zda jsou znalosti absolventa zmíněného oboru uplatnitelné a vyuţitelné na pozicích na krajských úřadech. Jelikoţ se úředníci krajských úřadů téměř denně setkávají tváří v tvář s občany kraje, nebo alespoň pečují o jejich potřeby, je třeba, aby kaţdý úředník byl kvalifikovaný, vzdělaný, komunikativní, vstřícný a ochotný plnit svěřené úkoly.

2

I TEORETICKÁ VÝCHODISKA Teoretická část diplomové práce je členěna na dvě hlavní kapitoly a ty se dále dělí na menší podkapitoly. První kapitola je věnována především krajskému zřízení, a to jak kraji obecně – historii, občanovi a území, majetku, působnosti, tak i krajskému úřadu – jeho pravomocem, organizační struktuře, řediteli a zaměstnancům. Druhá část teoretické práce je zaměřena na personalistiku, konkrétně na základní modely zaměstnanosti ve veřejné správě, etiku ve veřejné správě, kompetence, poţadavky na pracovníky. V dnešní době neustálých změn jsou organizace veřejné správy nuceny především ke změnám ve vnímání standardů veřejných sluţeb. Občané, jakoţto klienti institucí veřejné správy, vyţadují rychlé, dostupné a kvalitní sluţby. Kvalitu veřejných sluţeb však nelze zvyšovat bez vzdělaných, progresivních a motivovaných zaměstnanců veřejné správy – úředníků, jeţ se ztotoţňují s cíli organizace. Neustálé změny také nutí jednotlivé úřady plně vyuţívat pracovní potenciál svých zaměstnanců a hledat nové, účinnější formy vzdělávání a rozvoje, zkvalitňování řízení, komunikace, motivace a stimulace pracovníků. Od úředníků se očekává adaptabilita a flexibilita. Cílem je tedy kompetence, to znamená schopnost člověka neustále se přizpůsobovat novým věcem a tvůrčím způsobem k nim přispívat. Lidé jsou pro organizaci nejcennějším zdrojem, uvádějí do pohybu ostatní zdroje organizace, jimiţ jsou materiální zdroje, finanční zdroje a informační zdroje. Proto je personální práce, zejména v podobě koncepce řízení lidských zdrojů, jádrem a nejdůleţitější oblastí celého řízení organizace.

3

1 Veřejná správa a role krajů Činnost veřejné správy zahrnuje instituce a jejich jednotlivé části aţ po jednotlivá funkční místa těchto institucí (hledisko institucionální), pracovníky, kteří působí na jednotlivých funkčních místech institucí (hledisko personální), budovy, kanceláře, pracovní místa, jeţ umoţňují realizovat činnost veřejné správy (hledisko materiální), dokumenty – formálně upravené nosiče informací, které jsou výsledkem činnosti veřejné správy (hledisko dokumentační) a pracovní postupy a techniky, pomocí nichţ se pracuje s informacemi (hledisko metodické). Veřejnou správu charakterizuje pět funkcí (Káňa, 2010)1. Mocenská funkce, která donucuje, přikazuje a zakazuje prostřednictvím právního řádu a působením státního zřízení. Ochranná funkce zajišťuje jak vnitřní ochranu, coţ je veřejný pořádek a bezpečnost, tak i vnější ochranu a bezpečnost. Organizační funkce člení území státu na menší územní celky – regiony, kraje, okresy, obce, vytváří organizační struktury dle obsahu činnosti a oboru činnosti, například organizuje správu obrany státu, správu soudů, správu katastrů a organizuje záleţitosti občanů, například sluţby zdravotní, vzdělávání, sociálního zabezpečení. Funkce regulační vytváří v demokratické společnosti systém řízení společnosti zaloţený na politickém pluralismu, na vzájemné komunikaci, solidaritě a toleranci a umoţňuje trvalá nebo dočasná sdruţení občanů na základě vnitřních stanov samosprávy a umoţňuje shromaţďování občanů. Funkce služeb veřejnosti zajišťuje činnosti ve veřejném zájmu, například sluţby sociální, finanční, pečovatelské, hospodářské a další sluţby, které jsou vymezené veřejným právem. Veřejná správa jako správa veřejných záleţitostí ve státě zahrnuje státní správu, která má dominantní postavení a samosprávu, která je k výkonu veřejné správy pověřena příslušným zákonem, a to zejména na úrovni územní samosprávy, zájmovou samosprávou (profesní, atd.), specializovanými veřejnoprávními institucemi, korporacemi, fondy apod. Územní samospráva se v České republice dělí na obce jako základní územní samosprávné celky a kraje jako vyšší územní samosprávné celky.

1

KÁŇA, P.: Základy veřejné správy, Ostrava: Montanex, 2010, str. 10 - 11

4

1.1 Kraj Kraje jsou definované jako vyšší územně samosprávné celky, které byly zřízeny ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, a jejich postavení a činnost upravuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Je to také veřejnoprávní korporace a pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje, dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Obrázek 1: Mapa krajů České republiky

Zdroj: http://jobs.pacto.cz/images/krajecr.jpg

Historie krajů, tak jak je známe dnes, není nijak dlouhá. Po společenských a politických změnách v roce 1989, kdy byly zrušeny krajské národní výbory2, se začalo diskutovat o nutnosti reformy územní samosprávy. Variant konkrétního rozdělení krajů bylo několik. Základní byly však dvě: 1. První varianta navrhovala devět větších krajů, které byly v podstatě totoţné s kraji po roce 19603, nově byl zřízen pouze Středomoravský kraj. 2. Druhá varianta, jeţ byla nakonec i chválena, rozdělovala území České Republiky do čtrnácti menších krajů.

2

Krajské národní výbory zabezpečovaly proporcionální rozvoj hospodářství a kulturní, zdravotnické a sociální výstavby v kraji. 3 Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (kraje v roce 1960: Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský, Severomoravský, Praha)

5

Těchto čtrnáct krajů vzniklo 1. ledna 2001. Zvláštní postavení má však hlavní město Praha, na které se Zákon o krajích nevztahuje. Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Území krajů také zároveň koresponduje s úrovní NUTS III4. Občanem kraje je fyzická osoba, která má české státní občanství a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu daného kraje. Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo volit a být volen do zastupitelstva, účastnit se zasedání zastupitelstva a vyjadřovat se k projednávaným tématům, nahlíţet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady a pořizovat si z nich výpisy, poţadovat projednání určité záleţitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem, podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje, hlasovat v krajském referendu. Území kraje je vymezeno zákonem a tvoří ho území příslušných obcí. Území kraje tvoří správní obvod kraje. Obrázek 2: Kraje a okresy ČR k 1. 1. 2010

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F40046304A/$File/130210m01.pdf

4

NUTS = Nomenklatura územních statistických jednotek; jde o klasifikaci územních celků v ČR pro potřeby statistického úřadu a Eurostatu a je začleněna do širší klasifikace v rámci Evropské unie.

6

Kraj vlastní movitý i nemovitý majetek. Je povinen s ním hospodařit, účelně ho vyuţívat, vést evidenci a chránit ho před poškozením a zničením. Má právo majetek prodat, směnit, darovat, či pronajmout. Právo jednat o majetku je svěřeno zastupitelstvu a radě kraje. Kraje hospodaří podle vlastního rozpočtu, v němţ příjmy tvoří dotace od státu a ze státních fondů, poplatky, pokuty uloţené krajem a další zdroje. Výdaje se rovnají nákladům na činnost institucí, organizací a správních orgánů. „Věcnou působností rozumíme oblast společenských vztahů v rámci veřejné správy, které jsou upravovány a spravovány příslušným subjektem veřejné správy v rámci jeho činnosti.“

5

Kraj provádí věcnou působnost formou samosprávy (samostatná působnost)

a formou přenesené státní správy na kraj (přenesená působnost). Obě tyto formy věcné působnosti musí mít základ v zákoně. Samospráva je v Zákoně o krajích zakotvena pouhým výčtem, ale v rámci přenesené státní správy smí kraj činit pouze to, co na něj zákon v oblasti státní správy výslovně přenáší. „Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem.“ 6 Samostatná působnost je oprávnění kraje spravovat vlastními rozhodnutími různé záleţitosti. Do samostatné působnosti podle Zákona o krajích patří například program rozvoje kraje, dopravní obsluţnost na území kraje, územně plánovací dokumentace, hospodaření kraje, rozpočet, přezkoumání hospodaření a závěrečný účet, právnické osoby a organizační sloţky kraje, účast kraje v právnických osobách, vydávání obecně závazných vyhlášek, ustanovování hejtmana, náměstka (náměstků) hejtmana, rady, výborů zastupitelstva, komisí rady kraje, spolupráce s jinými kraji, účast v regionech soudrţnosti, hospodaření s majetkem kraje, koncepce rozvoje cestovního ruchu, ceny kraje, ukládání pokut za správní delikty v samostatné působnosti, vyřizování petic a návrhů obcí i osob z území kraje, apod. Do samostatné působnosti na základě zvláštních zákonů dále patří střední školství, speciální základní školy, výchovné poradenství a další vzdělávání pedagogických pracovníků, koncepce rozvoje památkové péče, krajská zařízení a ústavy sociální péče, ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, zřizování zařízení zdravotnické péče, plán odpadového hospodářství, zpracování strategie ochrany přírody, zajišťování přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva, pracovněprávní působnost zaměstnavatele, apod.

5 6

KOUDELKA, Z.: Samospráva, Praha: Linde, 2007, str. 265 – 266 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), § 2 odst. 3

7

Přenesená působnost je oprávnění orgánů kraje vykonávat státní správu ve správním obvodu kraje v rozsahu stanoveném zákonem. Při výkonu státní správy v přenesené působnosti kraj rozhoduje o právech a povinnostech právnických a fyzických osob a v dalších věcech upravených zákony a jinými právními předpisy, případně usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů vydanými nebo přijatými na základě zákona. Přenesenou působnost vykonává krajský úřad, pokud její výkon není zákonem svěřen zastupitelstvu, radě nebo zvláštnímu orgánu. Na výkon přenesené působnosti obdrţí kraj příspěvek ze státního rozpočtu. „Výkon přenesené působnosti je nejen právem, ale i povinností kraje, aby byl řádně zabezpečen, protože osoby mají právo na fungující veřejnou správu, a to zvláště pokud jsou v nich realizovány jejich práva (např. výplata sociálních dávek).“ 7

1.2 Krajský úřad Jedním z orgánů kraje je krajský úřad. Nachází se v krajském městě a budovy, v nichţ úřad sídlí, se označují státním znakem a znakem kraje. Úřad se člení na jednotlivé odbory a oddělení a v jeho čele stojí ředitel. Krajský úřad zřizuje úřední desku, jeţ musí být neustále přístupna veřejnosti. „Krajský úřad nemá samostatnou právní subjektivitu; je jedním z orgánů kraje, který plní úkoly v samostatné a přenesené působnosti. V samostatné působnosti krajský úřad především organizačně zabezpečuje úkoly kraje. Plní úkoly uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěření jí zákonem.“ 8 Krajský úřad má mnoţství pravomocí – naplňuje politické cíle působnosti kraje, jeţ určí zastupitelstvo a rada. V samostatné působnosti také napomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. V přenesené působnosti vykonává kraj přenesenou státní správu. Krajský úřad přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce ve správním řízení, ukládá sankce za porušení právních předpisů kraje, poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím, zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy, provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí, zřizuje funkci koordinátora pro romské záleţitosti, vykonává další působnosti svěřené mu zákonem. 7 8

KOUDELKA, Z.: Samospráva, Praha: Linde, 2007, str. 277 HRAZDÍROVÁ, B.: Krajské zřízení, Praha: Institut pro místní správu, 2007, str. 47

8

Ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává hejtman se souhlasem ministra vnitra. Ředitel je nadřízen všem zaměstnancům kraje zařazených do krajského úřadu, sám je odpovědný hejtmanovi. V jeho kompetenci je mimo jiné zajišťovat úkoly v přenesené působnosti, plnit úkoly, které mu uloţí zastupitelstvo, rada nebo hejtman, ale také vydávat pracovní, spisový, skartační a organizační řád. Poslední zmíněný dokument obsahuje organizační uspořádání, dělbu činností, rozdělení kompetencí a odpovědnosti a spolupráci mezi jednotlivými odbory. Počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a objemu prostředků na jejich platy je v kompetenci rady. Ředitel krajského úřadu má oprávnění zúčastnit se zasedání zastupitelstva i schůzí rady, kde má poradní hlas. Nesmí však vykonávat funkce v politických stranách a hnutích, můţe být pouze členem. Také nemůţe být poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, ani členem zastupitelstva územního samosprávného celku. Zaměstnanci krajského úřadu mohou být zaměstnáni buď na základě zákoníku 9

práce , nebo podle zákona o úřednících územních samosprávných celků 10. Ve druhé variantě se jedná o úředníky, kteří vykonávají správní činnosti a činnosti, jeţ vyţadují zkoušku zvláštní odborné způsobilosti. Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu se musí zdrţet střetu zájmů, přijímání darů v souvislosti se svou činností, musí zachovávat mlčenlivost a jejich rozhodování musí být nestranné. Dále tito zaměstnanci nesmí být v řídících a kontrolních orgánech podnikajících právnických osob s výjimkou těch, do nichţ je vyšle přímo kraj. Jakoţto úředníci územních samosprávných celků, musí vzít zaměstnanci krajského úřadu za své zásady výkonu činnosti úředníka, kterými jsou (Horzinková a Novotný, 2010)11: zásada legality – povinnost dodrţovat ústavní pořádek České republiky a dodrţovat právní předpisy vztahující se k vykonávané práci, zásada nestrannosti – povinnost jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdrţet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, zásada edukační – povinnost prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném zákonem (absolvování vstupního vzdělávání, účast na průběţném vzdělávání a příprava a ověření zvláštní odborné způsobilosti), 9

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků 11 HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V.: Základy organizace veřejné správy v ČR, Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, str. 90 - 92 10

9

zásada mlčenlivosti – povinnost zachovávat mlčenlivost vztahující se na všechny skutečnosti, o kterých se úředník dozvěděl v souvislosti s výkonem činnosti úředníka, zásada veřejné informovanosti – povinnost poskytnout informace o činnosti územního samosprávného celku v rozsahu svého oprávnění, tedy podle pracovního zařazení, zásada dobré praxe – povinnost pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plně vyuţívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání svěřených prací, zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání a vůči ostatním zaměstnancům působícím ve veřejné správě.

1.2.1 Organizační struktura „Organizační struktura nejsou pouhé organizační diagramy, je to síť vztahů a součinností, která propojuje technologie, zpracovávané úkoly a lidské zdroje organizace, aby zabezpečila organizaci realizaci jejích záměrů.“12 Organizační struktura představuje formální systém úkolů a vztahů nadřízenosti a podřízenosti, jeţ řídí, koordinuje a motivuje pracovníky. Organizační struktura kraje je tvořena orgány kraje, kterými jsou zastupitelstvo, rada, hejtman a krajský úřad. Počet členů zastupitelstva závisí na počtu obyvatel a pohybuje se v rozmezí 45 – 65 členů. Tento orgán zřizuje iniciativní a kontrolní orgány, kterými jsou výbory. Jednání zastupitelstva jsou veřejná. Rada můţe být podle počtu obyvatel devítičlenná, nebo jedenáctičlenná a jako iniciativní a poradní orgány zřizuje komise. Jednání rady jsou neveřejná. Hejtman zastupuje kraj navenek. Zastupitelstvo, rada i hejtman jsou orgány volené. Krajský úřad byl jiţ zmíněn výše.

12

DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J.: Management a moderní organizování firmy, Praha: Grada, 2007, str. 134

10

Obrázek 3: Organizační struktura kraje

Kraj

Zastupitelstvo kraje

Rada kraje

Finanční výbor

Kontrolní výbor

Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

Výbor pro národnostní menšiny14

Hejtman kraje

Krajský úřad

Komise

Ředitel

Zaměstnanci

Zdroj: vlastní zpracování

Organizační

struktura

krajského

úřadu

je

stanovena

organizováním

a zaměstnancům se určuje míra zodpovědnosti. Jak jiţ bylo výše zmíněno, krajský úřad se člení na odbory a oddělení. Struktura odborů není na kaţdém krajském úřadě stejná. Rozdíl můţe být ve velikosti jednotlivých odborů, protoţe kaţdý kraj je jinak velký. Mohou se také lišit v uspořádání – pro určitou agendu můţe být na jednom úřadě vytvořen samostatný odbor, jinde není tato agenda natolik rozsáhlá a stačí pro ni zřídit pouze oddělení, které se zařadí k jinému odboru. Obecná organizační struktura krajského úřadu je následná.13 Obrázek 4: Organizační struktura krajského úřadu

Krajský úřad Ředitel krajského úřadu Vedoucí odborů Vedoucí oddělení Zaměstnanci

Zdroj: vlastní zpracování 13

Zastupitelstvo kraje je povinno zřídit Výbor pro národnostní menšiny, pokud v jeho územním obvodu ţije podle posledního sčítání lidu alespoň 5% občanů, kteří se hlásí k jiné národnosti neţ české.

11

2 Personální management ve veřejné správě Existují dva základní modely zaměstnanosti ve veřejné správě (Leštinská, 2006)14: kariérní systém (career system) a poziční (někdy téţ „smluvní“) systém (position system). Kariérní systém spočívá v zákonné úpravě sluţebních vztahů. V tomto systému jde o právně garantovaný trvalý sluţební poměr a také o garantovaný sluţební a platový postup. Kariérní systém je koncipován tak, ţe je výhodné setrvat ve veřejné sluţbě jako v celoţivotním zaměstnání. Noví zaměstnanci jsou do sluţby přijímáni na nástupní pozice a jsou postupně povyšováni, splňují-li zákonem nebo jiným předpisem stanovené předpoklady pro postup, neboli povýšení. Výhodou tohoto systému je poměrně profesionální, loajální a zkušený aparát. V souvislosti s kariérním systémem se rovněţ často hovoří o tzv. definitivě. Tou se označuje zásadní nevypověditelnost sluţebního poměru ze strany zaměstnavatele (výjimkou je krajní případ uloţení nejvyšší disciplinární sankce - propuštění ze sluţby). Ve své čisté podobě se definitiva v současné době uplatňuje pouze v některých státech (např. Belgie, Francie, Německo, Rakousko) a většinou jen pro omezenou kategorii úředníků. Základem smluvního systému, původně nazývaného téţ meritní nebo později poziční, je katalog sluţebních míst. Na nově vytvořené nebo uvolněné místo se mohou hlásit uchazeči z veřejného i soukromého sektoru. O jeho přijetí rozhodují pouze jeho schopnosti, ověřované zpravidla ve výběrovém řízení. Tento systém se uplatňuje v USA, Švédsku a v dalších severských zemích. V realitě se téměř nepouţívá pouze jeden z těchto systémů, ale skoro vţdy jde o kombinaci obou modelů.

2.1 Kompetence v obecné rovině Vysvětlit pojem kompetence je sloţité, jelikoţ se v českém jazyce pouţívají dva významy tohoto slova. První význam termínu kompetence znamená pravomoc, oprávnění, většinou udělené nějakou autoritou nebo patřící určité autoritě (instituci, jednotlivci). Kompetence určuje rozsah působnosti, představuje souhrn oprávnění a povinností, svěřených právní normou 14

LEŠTINSKÁ, V. a kol.: Personalistika ve veřejné správě (manuál pro personalisty územních samosprávných celků), Brno: Masarykova univerzita, 2006, str. 9

12

určitému orgánu nebo osobě. I v personální rovině se pojem kompetence uţívá ve smyslu oprávnění – personalista je či není oprávněn o něčem rozhodnout. „Druhý význam slova kompetence zdůrazňuje schopnost vykonávat nějakou činnost, umět ji vykonávat, být v příslušné oblasti kvalifikovaný.“

15

Pro laickou veřejnost však

zdvojený smysl slova znamená určitou nejasnost, která vyvolala pokusy nahradit výraz kompetence, ve smyslu schopnost, slovem způsobilost. Zjednodušeně lze říci, ţe první význam odráţí cosi daného člověku zvenku, na základě rozhodnutí druhých. Druhý význam zohledňuje vnitřní kvalitu člověka.

2.1.1 Základní sloţky kompetence Kompetence jako poměrně stabilní charakteristika osobnosti napovídá, jakým způsobem se bude její nositel chovat, myslet a projevovat v určitém typu situací nebo řešení pracovních úkolů. Jednotlivé sloţky osobnosti, jeţ tvoří kompetenci, se rozdělují do pěti kategorií: 1. Motivy – vše, co člověka podněcuje k určité činnosti. Vnitřní pohnutky, které vzbuzují a udrţují aktivitu. 2. Rysy – hluboké a vrozené charakteristiky osobnosti, jeţ umoţňují stabilní reakce na situace nebo na informace přicházející z prostředí. Typickou charakteristikou je temperament, který ovlivňuje, jak bude člověk emocionálně reagovat na podněty z okolí. 3. Vnímání sebe samého – hodnoty a postoje k okolnímu světu i k sobě samému, které si budujeme na základě osobních zkušeností a proţívání reality. Vnímání sebe samého ovlivňuje osobní přesvědčení o zvládnutelnosti vykonat určitý úkol. 4. Vědomosti – poznatky z určité oblasti, jeţ souvisí s prací vykonávanou na dané pozici. 5. Dovednosti – zajišťují schopnost vykonat činnost související s určitým fyzickým nebo duševním úkolem.

15

KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R.: Manažerské kompetence, Praha: Grada, 2004, str. 15

13

Obrázek 5: Hierarchický model struktury kompetence

Chování

Dovednost

Vědomosti Zkušenosti Know-how

Inteligence Talent Schopnost

Hodnoty Postoje Motivy

Zdroj: Kubeš, M., Spillerová, D., Kurnický, R.: Manaţerské kompetence, str. 28

2.1.2 Kompetence ve veřejné správě Výsledkem určení míry zodpovědnosti zaměstnancům je organizační řád. Organizační řád je schéma, v němţ jsou vyznačeny nejen vzájemné vztahy nadřízenosti a podřízenosti útvarů, odborů, oddělení, pracovních skupin, zaměstnanců, ale i zodpovědnost a pravidla organizace na jednotlivých úrovních. Instituce jsou řízeny organizačními strukturami, mezi nimiţ rozeznáváme struktury horizontální, v nichţ jsou útvary a zaměstnanci na stejném stupni řízení a jsou si rovni – mají stejnou zodpovědnost a jednoho nadřízeného (např. odbor informatiky, odbor kultury, odbor školství), struktury vertikální, ve kterých jsou zaměstnanci a útvary stupňovitě nadřízení a podřízení a řízení je svislé v hierarchické struktuře (např. vedoucí odboru, vedoucí oddělení, zaměstnanec) a jiné organizační struktury (např. maticové). V organizacích veřejné správy platí pravidla a zásady organizování činnosti – kaţdý vedoucí zodpovídá za svěřený úsek činnosti, za výkon svých podřízených pracovníků a měl by vykonávat jednu řídící činnost; kaţdý řadový zaměstnanec má mít jednoho vedoucího, má vymezenou pravomoc a zodpovědnost a má stanovenou náplň práce. Úřady mají převáţně funkcionální strukturu, ve které se zaměstnanci sdruţují podle podobnosti úkolů, dovedností nebo aktivit. Dovednosti a zkušenosti pracovníků jsou orientovány specificky, kariéra je jednoznačná, strategické rozhodování probíhá jen ve vrcholovém vedení, spolupráce pracovníků probíhá pouze v rámci odborné oblasti, nikoliv mezi oblastmi, odpovědnost za pracovní výsledky je nejasná. 14

2.2 Etika ve veřejné správě Pojem etika je odvozen z řeckého slova ethos, které se překládá jako mrav, nebo dobrý zvyk. Etika zkoumá hodnoty a principy, které ovlivňují lidské chování v situacích, v nichţ je moţnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Etika ve veřejné správě znamená aplikaci morálních standardů ve veřejné správě. Existují tři principy, jak zlepšit etické chování úředníků - přijetí písemných pravidel a zejména kodexů etiky úředníků veřejné sluţby, vzdělávání v etice budoucích úředníků před jejich nastoupením do veřejné sluţby a další školení v této oblasti při zaměstnání a vliv modelové role vedoucích úředníků. Kodexy etiky v obecné rovině mohou obsahovat minimální standardy chování (Pomahač, Vidláková, 2002)16, jeţ se týkají například přijímání darů a jiných poţitků, jako odměn, plateb, pohoštění, vyuţívání úředních informací, uţívání sluţebního majetku či zařízení, prospěchu ze sluţebních cest, účasti na politické práci, konfliktu zájmů. Česká republika schválila usnesením vlády ze dne 21. března 2001 Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě. Podle něj by měl zaměstnanec veřejné správy ctít hodnoty, kterými jsou zákonnost při rozhodování a rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám a měl by mít zájem na efektivním výkonu veřejné správy.

2.3 Personalistika Termín personalistika je nejčastěji pouţíván pro nejobecnější označení pro tuto oblast řízení organizace (Koubek, 2006)17. Pojmy personální administrativa (správa), personální řízení a řízení lidských zdrojů označují jednotlivé fáze či koncepce personalistiky a její postavení v hierarchii řízení organizace. Personální administrativa je označována jako historicky nejstarší pojetí personalistiky. Zajišťuje administrativní práce spojené se zaměstnáváním lidí, pořizování, uchovávání a aktualizaci dokumentů a informací, jeţ se týkají zaměstnanců. Tyto informace jsou poskytovány řídícím sloţkám organizace. Personální řízení se začalo objevovat v organizacích, jeţ chtěly eliminovat konkurenci. K dosaţení tohoto cíle se jako optimální řešení ukázalo hledání a vyuţívání konkurenčních výhod, v nichţ významnou roli hrál pečlivě vybraný, zformovaný, organizovaný 16 17

POMAHAČ, R., VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa, Praha: C: H. Beck, 2002, str. 143 – 144 KOUBEK, J.: Řízení lidských zdrojů, Praha: Management Press, 2006, str. 15

15

a motivovaný pracovní kolektiv. Jinými slovy, nevyčerpatelným zdrojem prosperity a konkurenceschopnosti je člověk – lidská pracovní síla. Řízení lidských zdrojů se stává jádrem řízení organizace, jeho nejdůleţitější sloţkou. „Řízení lidských zdrojů je definováno jako strategický a logicky promyšlený přístup k řízení toho nejcennějšího, co organizace mají – lidí, kteří v organizaci pracují a kteří individuálně i kolektivně přispívají k dosažení cílů organizace.“ 18

Obrázek 6: Obecný úkol řízení lidských zdrojů

Slouţit tomu, aby byla organizace výkonná

JAK? ZVYŠOVÁNÍM PRODUKTIVITY + ZLEPŠOVÁNÍM VYUŢITÍ

Lidských zdrojů

Informačních zdrojů

Materiálních zdrojů

Finančních zdrojů

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Zdroj: Koubek, J.: Řízení lidských zdrojů, 2006, str. 17

Řízení lidských zdrojů provádí specializované pracoviště – personální útvar. Ten konkrétně zajišťuje koncepční, metodologickou, poradenskou, usměrňovací, organizační a kontrolní stránku personalistiky a poskytuje v této oblasti speciální sluţby vedoucím pracovníkům všech úrovní, ale i jednotlivým pracovníkům.

18

ARMSTRONG, M.: Řízení lidských zdrojů, Praha: Grada, 2007, str. 27

16

Mezi prvky personálního managementu (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)19 patří: analýza pracovních míst a jejich náplně - vede k optimálnímu počtu pracovníků potřebné kvalifikace, analýza funkčního zařazení, specifikace poţadavků na funkční místa – pozornost je zaměřena na kvalifikační předpoklady pro výkon práce, nebo funkce, plánování lidských zdrojů, nábor a výběr budoucích zaměstnanců – lze je získat pomocí výběrového řízení, personálních agentur, náborem absolventů ze středních a vysokých škol atd., organizování a zajištění dalšího vzdělávání a kariérní růst – jde o vstupní vzdělávání a další pravidelné průběţné vzdělávání pracovníků, hodnocení výkonnosti pracovníků – nutnost předem stanovit způsob a kritéria hodnocení, jeţ musí být jasná, spravedlivá a objektivní, aby umoţnila také: objektivní odměňování pracovníků, změny pracovního zařazení, zabezpečení vhodných pracovních podmínek, zajištění hygieny práce, ochrany zdraví při práci, boj proti korupci, etika veřejné správy jako veřejné sluţby. Personální manaţer by měl zajistit, aby byl úřad úspěšný a aby se zvýšila jeho výkonnost a efektivnost. Dále by se měl snaţit, aby byla na pracovišti dobrá pracovní atmosféra, dobré mezilidské vztahy a pracovníci byli spokojení.

2.3.1 Pracovní poměr úředníka „Úředníkem zákon rozumí zaměstnance územního samosprávného celku podílejícího se na výkonu správních činností v obecním (městském, krajském či jinak označeném) úřadu.“ 20 Zákon se nevztahuje na zaměstnance organizačních sloţek, zaměstnance zvláštních orgánů nebo zaměstnance vykonávající výhradně pomocné, obsluţné či manuální práce nebo na ty, kdo takové práce řídí.

19

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, Praha: ASPI, 2008, str. 171 – 173 20 HENDRYCH, D.: Správní právo, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 359

17

Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka jsou vyjmenovány v § 4 zákona.21 Úředníkem se můţe stát osoba, která je státním občanem ČR, nebo cizinec s trvalým pobytem v ČR, dosáhla věkové hranice 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a splňuje další předpoklady pro výkon správních činností. Na základě veřejné výzvy podávají zájemci o práci úředníka písemnou přihlášku. Ke zveřejnění musí dojít jak vyvěšením na úřední desce úřadu, tak i dálkovým přístupem. Vedoucí úřadu zodpovídá nejen za vyhodnocení podaných přihlášek, ale také za pořízení zprávy o posouzení a hodnocení uchazečů – ti mohou do zprávy nahlédnout. Vidláková ve své publikaci22 uvádí, ţe veřejná výzva musí obsahovat název územního samosprávného celku, druh práce a místo výkonu práce, výše uvedené předpoklady pro vznik pracovního poměru, výčet dokladů, které uchazeč musí přiloţit k přihlášce (ţivotopis, výpis z Rejstříku trestů a doklad o nejvyšším dosaţeném vzdělání), platovou třídu odpovídající druhu práce, lhůtu pro podání přihlášky, místo a způsob podání přihlášky, adresu, na niţ se přihláška odesílá, jiné poţadavky územního samosprávného celku pro vznik pracovního poměru odpovídající povaze správní činnosti, jeţ má uchazeč vykonávat. Úkolem výběrového řízení, respektive výběrové komise, je objektivně posoudit schopnosti uchazečů. Výběrová komise musí být sloţena nejméně ze třech osob, alespoň jednu třetinu členů komise musí tvořit úředníci územního samosprávného celku, jeţ výběrové řízení vyhlásil. Komisi jmenuje ředitel úřadu a její jednání je neveřejné. Všichni členové komise podepíší písemnou zprávu o posouzení uchazečů, do níţ můţe kaţdý uchazeč nahlédnout.

2.3.2 Zařazení úředníka do platové třídy a platového stupně Zaměstnanec je zařazen do určité platové třídy, v níţ je podle katalogu prací23 zařazena nejnáročnější práce, kterou zaměstnavatel poţaduje a pokud zaměstnanec splňuje potřebné vzdělání. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě stanovuje mimo jiné kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací, jeţ jsou zařazené do jednotlivých platových tříd. V následující tabulce je zřetelné, ţe absolventi vysokých škol by měli být zařazeni do tříd 10 – 12, pokud vystudovali bakalářský studijní program a do tříd 11 – 16, pokud dosáhli magisterského vzdělání.

21

Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků VIDLÁKOVÁ, O.: Rukověť úředníka územně správního celku, Hradec Králové: E. I. A., 2003, str. 17 23 Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě 22

18

Tabulka 1: Kvalifikační předpoklady vzdělání pro zařazení do platových tříd Platová třída

Potřebné vzdělání

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

základní vzdělání nebo základy vzdělání základní vzdělání nebo základy vzdělání střední vzdělání střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou střední vzdělání s maturitní zkouškou vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Zdroj: Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě

Do platového stupně určité platové třídy je zaměstnanec zařazen na základě započitatelné praxe. Platových stupňů je pro zaměstnance krajských úřadů dvanáct. Podle zařazení do platové třídy a platového stupně přísluší zaměstnanci určitý platový tarif. Pro úředníky vyšších samosprávných celků je závazná Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě.24 Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá vţdy pouze na dobu neurčitou. Uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou by především kvůli systému prohlubování kvalifikace úředníků mělo být výjimečné. Tato výjimka můţe nastat například tehdy, kdyţ je třeba nahradit nepřítomného úředníka z důvodu mateřské či rodičovské dovolené, více jak tříměsíční pracovní neschopnosti, výkonu veřejné funkce, atd.

24

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů je uvedena v přílohách.

19

Úředník můţe být převeden na jinou práci ze dvou důvodů: zahájení trestního stíhání – aţ do skončení trestního řízení, v němţ můţe přijít o bezúhonnost, nesmí vykonávat správní činnost, nesplnění předpokladů zvláštní odborné způsobilosti – v případě, ţe ji úředník neprokáţe ve stanovené lhůtě. V případě skončení pracovního poměru s úředníkem krajského úřadu mu je garantováno hmotné zabezpečení v nadstandardním rozsahu. Při rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou, náleţí úředníkovi vedle základního odstupného podle zákoníku práce další odstupné, a to ve výši „dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, u úředníka, který ke dni rozvázání pracovního poměru dovršil nejméně deset let pracovního poměru předepsaného typu, trojnásobek, pokud dovršil nejméně patnáct let pracovního poměru, a čtyřnásobek, pokud dovršil nejméně dvacet let pracovního poměru.“ 25

2.4 Poţadavky na úředníka Úředníci v celé veřejné správě by měli být vzdělaní, mít všeobecný kulturní rozhled a také zájem dále se odborně vzdělávat. Kaţdý úředník by také měl znát všechny právní předpisy, jeţ se týkají jeho pracovního zařazení. Dále musí být schopen řešit pracovní problémy aktivně, komunikovat s občany, chovat se podle etiky a být nezkorumpovatelný. „Snahou personálního managementu ve veřejné správě je dosáhnout stavu, kdy zaměstnání ve veřejné správě je hodnoceno jako prestižní zaměstnání, které povede ke zvýšení kvality výstupů činností orgánů a institucí ve veřejné správě a zvýšení jejich image před veřejností. Snahou je „debyrokratizace“ veřejné správy.“

25 26

26

COGAN,R.: Krajské zřízení, Praha, ASPI, 2004, str. 328 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, Praha: ASPI, 2008, str. 175

20

2.4.1 Vzdělávání úředníků „Vzdělávání je klíčovým prvkem moderních personálních systémů. Úsilí manažerů ve veřejné správě musí vést k současnému i budoucímu zvyšování schopností a výkonnosti zaměstnanců.“27 Vzdělávání úředníků je předpokladem k jejich profesionalizaci. Rozlišujeme vstupní vzdělávání, průběţné vzdělávání, zvláštní odbornou způsobilost a vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů. Vstupní vzdělávání je tvořeno čtyřmi částmi. První část se skládá ze základů veřejné správy, veřejného práva a veřejných financí, dále ze základů evropského správního práva, z práv a povinností úředníka a pravidel etiky. Do druhé části spadají základní dovednosti a návyky, které jsou potřebné pro výkon správních činností. Ve třetí části jsou zahrnuty znalosti základů uţívání informačních technologií a ve čtvrté části především komunikační a organizační dovednosti. Vstupní vzdělávání je povinné pro všechny nově přijaté úředníky. Netýká se to však těch, kteří získali vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech, jeţ jsou stanoveny vyhláškou28 a těch, kteří mají zvláštní odbornou způsobilost. Po absolvování vstupního vzdělávání získá úředník osvědčení. „Průběžné vzdělávání zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační vzdělávání úředníků.“

29

Probíhá formou kurzů a o účasti úředníka v daných kurzech rozhoduje vedoucí

úřadu. Ten ve svém rozhodnutí přihlíţí k potřebám územně samosprávného celku, ale také k plánu vzdělávání konkrétního úředníka. „Zvláštní odbornou způsobilostí se rozumí znalost právních předpisů upravujících příslušný okruh činností a prokázání schopností jejich aplikace.“

30

Zvláštní odborná

způsobilost se člení na obecnou a zvláštní část. Součástí obecné části je prokázání znalosti základů veřejné správy, zákonů upravujících postavení a působnost orgánů územní veřejné správy a procesních předpisů před těmito orgány. Provádění zkoušek zvláštní způsobilosti zajišťuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími rezortními ústředními správními úřady. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.

27

WRIGHT, G., NEMEC, J.: Management veřejné správy, Praha: Ekopress, 2003, str. 170 Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků vyšších samosprávných celků 29 LEŠTINSKÁ, V. a kol.: Personalistika ve veřejné správě (manuál pro personalisty územních samosprávných celků), Brno: Masarykova univerzita, 2006, str. 39 30 KOUDELKA, Z.: Samospráva, Praha: Linde, 2007, str. 317 – 318 28

21

Podle vyhlášky31 musí zvláštní odbornou způsobilost prokázat ti úředníci, kteří vykonávají správní činnosti při správním rozhodování a dozorové činnosti v silničním hospodářství, v silniční dopravě, při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na úseku dopravy a silničního hospodářství a správních řízeních souvisejících, při správním rozhodování a dozorové činnosti při provozování drah a dráţní dopravy, při finančním hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu, při správě daní a poplatků, při památkové péči a správě sbírek muzejní povahy, v územním plánování, při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění, při řízení o dávkách a sluţbách sociální péče, při provádění státní sociální podpory, při sociálně-právní ochraně dětí, při organizaci výkonu civilní sluţby, při správě ţivnostenského podnikání, při přípravě a realizaci hospodářských opatření pro krizové stavy, ve školství, při přestupkovém řízení ve věci veřejného pořádku, občanského souţití a majetku, při správě matrik a státního občanství, při vedení evidence obyvatel a vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů, při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení, ve zdravotnictví, ve vodním hospodářství, v lesním hospodářství a myslivosti, v zemědělství, v ochraně přírody a krajiny, v ochraně ovzduší, v hospodaření s odpady a nakládání s obaly, při zajišťování ochrany zdraví a ţivotního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků, při prevenci závaţných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými prvky a při ochraně zemědělského půdního fondu a posuzování vlivu na ţivotní prostředí. Vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů také obsahuje obecnou a zvláštní část. Obecná část se zaměřuje na znalosti a dovednosti, jeţ se týkají řízení pracovníků – jde tedy o manaţerskou funkci. Oproti tomu zvláštní část obsahuje přehled o správních činnostech, které vykonávají podřízení úředníci. Ti zaměstnanci, kteří absolvovali vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů na náklady územně samosprávného celku, mají povinnost zůstat v pracovním poměru u tohoto územně samosprávného celku tři roky. Pokud tak neučiní, je povinen uhradit náklady se vzděláním spojené.

31

Vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků (§ 1)

22

II ANALÝZA POZIČNÍCH MÍST PRO ABSOLVENTY VŠ NA KRAJSKÝCH ÚŘADECH Struktura pozičních míst pro absolventy vysokých škol na krajských úřadech je prozkoumána pomocí dotazníku32, který byl vytvořen přímo pro pracovníky personálních oddělení krajských úřadů. S prosbou o jeho vyplnění bylo osloveno všech třináct krajů České republiky, kromě hlavního města Prahy, jelikoţ na něj se vztahuje jiný zákon. 33 Nutno podotknout, ţe za absolventa je v dotazníku povaţován člověk bez jakékoliv předchozí praxe. Dotazník obsahoval celkem devět otázek. První zjišťovala, z jakých vysokých škol byli absolventi přijati za posledních pět let, jaké konkrétní pozice získali a v jakých platových třídách. Následujících sedm dotazů se týkalo problematiky přijímání úředníků a poţadavků na ně, například, ve kterém kole výběrového řízení nejčastěji „vyhoří“ a podobně. Poslední devátá otázka, jeţ je obsahem druhé části praktické části, pak porovnávala, které ze znalostí absolventa Fakulty managementu jsou uplatnitelné na pozicích na krajských úřadech a které nikoliv. Vyplněný, či částečně vyplněný, dotazník však vrátilo pouze pět krajských úřadů, konkrétně z kraje Jihočeského, Jihomoravského, Karlovarského, Plzeňského a kraje Vysočina, tudíţ nebude průzkum komplexní. Praktická část diplomové práce je členěna na dvě podkapitoly. První z nich se zabývá organizačními strukturami jednotlivých zkoumaných krajů, dále konkrétními pozicemi, na něţ byli absolventi vysokých škol přijati a poţadavky, které jsou u uchazečů o práci na krajských úřadech vyţadovány. Druhá podkapitola se věnuje porovnání profilu absolventa Fakulty managementu specializace Management veřejného sektoru a regionálního rozvoje s poţadavky krajů, a také analyzuje postavení Vysoké školy ekonomické v Praze vůči ostatním vysokým školám, které vystudovali přijatí absolventi.

32 33

Dotazník je součástí příloh. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

23

3 Organizační struktura krajů v ČR Organizační struktury všech krajů si jsou velice podobné, jelikoţ kaţdý územní samosprávný celek vykonává činnosti v totoţných odvětvích. Většinou se liší pouze v názvu odboru či oddělení a záleţí přímo na kraji, zda pro určitou agendu vytvoří odbor, nebo pouze oddělení. V tomto ohledu je také patrná určitá závislost mezi velikostí kraje, počtem obyvatel kraje a sloţitostí organizační struktury krajského úřadu, která však není lineární. V níţe uvedené tabulce je pro představu vidět rozloha a počet obyvatel kraje a zároveň počet odborů a oddělení jednotlivých krajských úřadů. V grafu pod tabulkou je srovnána velikost krajských úřadů z hlediska počtu odborů, ale uţ pouze u krajů, jeţ spolupracovaly. Tabulka 2: Velikost krajského úřadu v závislosti na rozloze a počtu obyvatel kraje Rozloha Počet odborů Počet oddělení Počet obyvatel Kraj kraje krajského krajského kraje 2 v km úřadu úřadu Jihočeský 10 057 637 015 16 48 Jihomoravský 7 195 1 150 009 18 53 Karlovarský 3 324 307 962 19 56 Královéhradecký 4 759 554 511 16 45 Liberecký 3 163 438 238 18 52 Moravskoslezský 5 427 1 249 356 16 54 Olomoucký 5 267 641 945 16 49 Pardubický 4 519 515 868 11 39 Plzeňský 7 561 571 199 17 51 Středočeský 11 015 1 239 673 18 57 Ústecký 5 335 836 128 18 48 Vysočina 6 796 515 329 22 43 Zlínský 3 964 591 303 16 47 Zdroj: vlastní zpracování

Graf 1: Počet odborů na zkoumaných krajských úřadech 22

25

16

18

19

17

20 15 10 5 0

Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj

Karlovarský kraj


24

Plzeňský kraj

Vysočina

Další tabulka a graf uvádí závislost mezi počtem obyvatel kraje a počtem pracovníků na krajském úřadě. Porovnáním těchto dvou hodnot získáme údaj, který nám vyjadřuje, kolik občanů připadá na jednoho úředníka. U většiny krajů je poměr téměř stejný, pouze u Karlovarského kraje je číslo menší a naopak v Jihomoravském kraji spadá pod jednoho úředníka o šest set obyvatel více neţ jinde, coţ uţ je znatelný nárůst.

Tabulka 3: Porovnání počtu obyvatel kraje a počtu pracovníků na krajském úřadě Počet obyvatel kraje

Počet pracovníků na krajském úřadě

Počet obyvatel na 1 úředníka

637 015

507

1 256

1 150 009

634

1 814

307 962

304

1 013

Plzeňský kraj

571 199

483

1 183

Vysočina

515 329

409

1 260

Kraj Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj


Graf 2: Počet obyvatel na jednoho úředníka 2 000

1 814

1 800 1 600 1 400 1 200

1 256

1 183 1 013

1 260 Jihočeský kraj Jihomoravský kraj

1 000

Karlovarský kraj

800

Plzeňský kraj

600

Vysočina

400 200


25

3.1 Jihočeský kraj Jihočeský kraj se rozprostírá převáţně na jihu Čech a částečně zasahuje i na Moravu. Na západě sousedí s Plzeňským krajem, na severu se Středočeským krajem, na severovýchodě s krajem Vysočina a na východě hraničí s Jihomoravským krajem. Na jihu a jihovýchodě sousedí s Rakouskem a na jihozápadě s Německem. Co do velikosti je druhým největším krajem v České republice34. Jeho rozloha činí 10 057 km2. V kraji se nachází sedm okresů, největším a také krajským městem jsou České Budějovice s téměř 100 000 obyvateli, dále následuje Tábor, Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice, Český Krumlov a Prachatice. V celkem 623 obcích ţije 637 015 obyvatel. Jihočeský kraj bývá často označován jak kraj rybníků. Najdeme jich zde velké mnoţství, takţe se tu daří i chovu kaprů a leţí tu i největší rybník České republiky, Roţmberk. Oblast tohoto kraje je také rájem vodáků, jelikoţ tudy protékají například řeky Vltava, Luţnice, Neţárka a rozprostírá se tu vodní nádrţ Lipno. Převáţná část území kraje je tvořena Budějovickou a Třeboňskou kotlinou, a také pohořím Šumava. Tato část republiky je také velmi bohatá na kulturní památky. Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je zapsán Český Krumlov a Holašovice. Turistickými lákadly jsou především zámek Hluboká a Jindřichův Hradec.

Obrázek 7: Jihočeský kraj

Zdroj: http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/

34

Největším krajem České republiky je Středočeský kraj.

26

Zastupitelstvo Jihočeského kraje se skládá z padesáti pěti členů, jedenáct z nich jsou ţeny. Zastupitelé zřídili tyto výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány – Výbor finanční, Výbor kontrolní, Výbor pro vzdělávání, výchovu a zaměstnanost a Výbor pro rozvoj Jihočeského kraje. Rada Jihočeského kraje má jedenáct členů a zřídila jako iniciativní a poradní orgány Komisi pro zdravotnictví a sociální věci, Kulturní komisi a Sportovní komisi. Hejtmanem Jihočeského kraje je Mgr. Jiří Zimola. Krajský úřad Jihočeského kraje se dělí na šestnáct odborů, které se ještě dále člení na čtyřicet osm oddělení. V čele odboru i oddělení stojí vţdy jejich vedoucí. Ředitelem krajského úřadu Jihočeského kraje je JUDr. Luboš Průša. Organizační schéma úřadu je uvedeno v přílohách.

3.2 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj zabírá jiţní a také část střední Moravy. Na západě hraničí s Jihočeským krajem, na severozápadě s krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě sousedí se Slovenskem a na jihu hraničí s Rakouskem. Jeho rozloha zabírá 7 195 km2. Kraj je tvořen sedmi okresy, a to Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Krajským městem je Brno. V 673 obcích ţije celkem 1 150 009 obyvatel. Tento kraj vyniká jak kulturními památkami, tak bohatou historií, ale i krásnou přírodou. Dominantou je druhé největší město České republiky – Brno. To je známé jako veletrţní centrum střední Evropy, jako dopravní křiţovatka i jako město univerzit a justice. Na seznamu UNESCO je zapsán Lednicko – valtický areál a vila Tugendhat, jeţ se nachází v Brně. Přírodními skvosty jsou Moravský kras a oblast Podyjí. Na území kraje leţí největší archeologické naleziště Dolní Věstonice a Slavkov, kde proběhla bitva tří císařů. Jiţní část kraje je známá vinařstvím.

27

Obrázek 8: Jihomoravský kraj

Zdroj: http://www.atlasceska.cz/jihomoravsky-kraj/

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje má šedesát pět členů, z nich je pouze jedenáct ţen. Zastupitelstvo si zřídilo Výbor finanční, Výbor kontrolní, Výbor pro meziregionální vztahy, Výbor pro sociální věci, rodinu a zdravotnictví, Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, Výbor pro ţivotní prostředí a zemědělství, Radu pro národnostní menšiny a Radu pro rozvoj lidských zdrojů. Rada kraje má celkem jedenáct členů a vytvořila si následující komise – Komise energetická, Komise investiční, Komise legislativní, organizační a majetková, Komise pro evropské fondy, Komise pro meziregionální vztahy, Komise pro sociální věci a rodinu, Komise pro výchovu a vzdělávání, Komise regionálního rozvoje, Komise ţivotního prostředí, Komise dopravy a územního plánu, Komise investiční a majetková, Komise organizační a legislativní, Komise pro kulturu a památkovou péči, Komise pro rozvoj venkova a zemědělství, Komise pro sport, mládeţ a volný čas, Komise pro zdravotnictví a Komise venkova, zemědělství a ţivotního prostředí. Hejtmanem Jihomoravského kraje je JUDr. Michal Hašek. Krajský úřad kraje je členěn na tři specificky postavené útvary, osmnáct odborů a ty se dále dělí na padesát tři oddělení – organizační schéma je uvedeno v přílohách. Ředitelkou úřadu je JUDr. Věra Vojáčková.

28

3.3 Karlovarský kraj Karlovarský kraj je nejzápadnějším krajem České republiky. Na severovýchodě hraničí s krajem Ústeckým, na jihovýchodě s Plzeňským, na jihozápadě a severozápadě s Německem. Jeho rozloha zabírá 3 314 km2. Kraj tvoří pouze tři okresy – Cheb, Sokolov, Tachov. Krajským městem jsou Karlovy Vary. Ve 132 obcích ţije 307 962 obyvatel. Celý tento kraj je proslulý lázeňstvím. Lázně najdeme v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, nebo v Kynţvartu. Region je známý také díky výrobě porcelánu, minerální vody Mattoni a Becherovky. Turistickými lákadly jsou hlavně hrady a zámky, jako například Loket, Bečov nad Teplou, či Kynţvart. Dalšími atraktivitami cestovního ruchu jsou historická jádra měst Cheb, Horní Slavkov, Ostrov nebo Jáchymov.

Obrázek 9: Karlovarský kraj

Zdroj: http://www.atlasceska.cz/karlovarsky-kraj/

Zastupitelstvo kraje má celkem čtyřicet pět členů, z toho šest ţen a zřídilo následující výbory – Finanční výbor, Kontrolní výbor, Výbor pro hospodaření s majetkem Karlovarského kraje, Výbor pro národnostní menšiny, Výbor pro regionální rozvoj, Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a Výbor pro zdravotnictví a sociální věci. Rada Karlovarského kraje je tvořena devíti členy a vytvořila tyto komise – Energetická komise, Komise dopravní, Komise pro kulturu, lázeňství a cestovní ruch, Komise pro likvidaci nepotřebného majetku, Komise pro posuzování ţádostí o financování ze státního rozpočtu, Komise pro tělovýchovu a sport, Komise pro vnější vztahy, Komise pro ţivotní prostředí, Krajská protidrogová komise.

29

Hejtmanem Karlovarského kraje je PaedDr. Josef Novotný. Krajský úřad je tvořen dvěma specifickými odděleními a devatenácti odbory, jeţ se dále člení na padesát šest oddělení. Ředitelem úřadu je Ing. Roman Rokůsek. Organizační schéma úřadu je uvedeno v přílohách.

3.4 Plzeňský kraj Plzeňský kraj leţí na jihozápadě České republiky. Na severozápadě hraničí s Karlovarským krajem, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským, na jihovýchodě s Jihočeským a na jihozápadě s Německem. Rozkládá se na 7 561 km2, na nichţ najdeme sedm okresů – Domaţlice, Klatovy, Rokycany, Plzeň – jih, Plzeň – město, Plzeň – sever, Tachov. Krajským městem je Plzeň. Ţije zde 571 199 obyvatel v 501 obcích. Plzeňský kraj nabízí nejen mnoho přírodních krás – Šumava a Český les, ale také spoustu historických a kulturních památek. Za navštívení stojí hrad Rabí, Kašperk, Velhartice, či katakomby v Klatovech. Lákavá je i oblast Chodska kolem Domaţlic, která zaujme dodnes patrným výrazným nářečím, mnoţstvím krojů a zvyků.

Obrázek 10: Plzeňský kraj

Zdroj: http://www.atlasceska.cz/plzensky-kraj/

30

Zastupitelstvo Plzeňského kraje má čtyřicet pět členů, z nich je jen devět ţen. Výbory zastupitelstva jsou – Finanční výbor, Kontrolní výbor, Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, Výbor pro zdravotnictví a sociální věci. Rada kraje má devět členů a zřídila komise – Komise ţivotního prostředí a zemědělství, Komise pro kulturu a památkovou péči, Komise pro správu majetku, Komise regionálního rozvoje, Komise bezpečnostní, Komise pro evropské fondy, Komise cestovního ruchu, Komise dopravní, Komise pro ekonomický rozvoj a zaměstnanost, Komise pro dopravní obsluţnost, Komise sociální, Komise pro neziskové organizace. Hejtmanem kraje je Milan Chovanec. Krajský úřad je rozdělen na čtyři oblasti, z nichţ se kaţdá člení na odbory, kterých je sedmnáct. Ty jsou dále tvořeny jednotlivými odděleními, kterých je celkem padesát jedna. Ředitel krajského úřadu je Mgr. Jiří Leščinský. Organizační struktura je vidět v přílohách.

3.5 Kraj Vysočina Kraj Vysočina se nachází na rozhraní Čech a Moravy. Na severu hraničí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Jeho rozloha zabírá 6 796 km2. Kraj je sloţen z pěti okresů, kterými jsou Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Krajským městem je Jihlava. 515 329 obyvatel ţije v 704 obcích. Tento kraj láká turisty nádhernou přírodou Českomoravské vrchoviny, ale i různými historickými památkami, například hrady – Roštejn, Kámen, Lipnice nad Sázavou a zámky – Telč, Jaroměřice nad Rokytnou, Budišov. Další výjimečností je město Pelhřimov, jeţ je známé jako „Město rekordů a kuriozit“ a kaţdoročně se zde koná stejnojmenný festival. Na seznamu UNESCO je zapsána Ţidovská čtvrť a Bazilika sv. Prokopa v Třebíči, historické centrum města Telč a Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Ţďáru nad Sázavou.

31

Obrázek 11: Kraj Vysočina

Zdroj: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/

Zastupitelstvo kraje má celkem čtyřicet pět členů, z toho pouze šest ţen. Zřídilo si Finanční výbor, Kontrolní výbor, Legislativní výbor, Výbor regionálního rozvoje, Výbor pro udělování medailí kraje Vysočina a Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Rada kraje je tvořena devíti členy a vytvořila si tyto komise – Bezpečnostní komise, Dopravní komise, Komise pro zemědělství a ţivotní prostředí, Komise kultury, cestovního ruchu a vnějších vztahů, Komise pro sport a volný čas, Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky, Rozpočtová komise a Zdravotní komise. Hejtmanem kraje Vysočina je MUDr. Jiří Běhounek. Krajský úřad tvoří dvacet dva odborů, které se člení na čtyřicet tři oddělení. Ředitelem úřadu je Ing. Bc. Zdeněk Kadlec. Organizační schéma úřadu je uvedeno v přílohách.

3.6 Pozice na krajských úřadech obsazené absolventy VŠ I kdyţ se do výzkumu zapojilo pět krajů, tak tato část práce zohledňuje pouze čtyři kraje, jelikoţ Jihomoravský kraj data k této části neposkytl. V dotazníku bylo uvedeno, aby personalisté napsali údaje za posledních pět let, ovšem Plzeňský kraj poskytl informace jen za období 2008 – 2010. Počty absolventů jsou ve všech krajích srovnatelné aţ na kraj Vysočina. V něm bylo přijato téměř třikrát více uchazečů z řad absolventů. Vysvětlení personalistky znělo, ţe počet výběrových řízení je závislý na několika faktech, například na fluktuaci zaměstnanců, vzniku nových pracovních míst, zejména při řešení projektů Evropské unie.

32

Na Krajský úřad Jihočeského kraje přijali během uplynulých pěti let sedm absolventů bakalářského stupně studia. Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, Národohospodářské fakulty, získal pozici referenta v desáté platové třídě na Odboru marketingu a vnějších vztahů. Jeho pracovní náplň je zaměřena na vnější vztahy a zahraniční spolupráci. Pozici referenta na Odboru regionálního rozvoje, územního plánu, stavebního řádu a investic s náplní práce týkající se veřejných zakázek a zařazením v desáté platové třídě, získal absolvent Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, oboru Ekonomika podniku. Pozice finančního manaţera na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví s pracovní náplní plánování sociálních sluţeb a zařazením v jedenácté platové třídě byla obsazena absolventem Západočeské univerzity v Plzni, oboru Ekonomika a management. Jako administrátor příhraniční spolupráce byl na Odbor evropských záleţitostí přijat absolvent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Ekonomické fakulty a zařazen do jedenácté platové třídy. Další absolvent Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, oboru Ekonomika podniku byl obsazen na místo finančního manaţera na Odboru evropských záleţitostí. Jeho náplní práce je administrace projektů a platové zařazení v jedenácté třídě. Na pozici referenta na úseku zdravotnictví, který se zabývá přestupky a správními delikty na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, se zařazením v desáté platové třídě, byl vybrán absolvent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulty. Absolvent Metropolitní univerzity Praha, oboru Veřejná správa, získal na Odboru regionálního rozvoje, územního plánu, stavebního řádu a investic pozici referenta se zaměřením na stavební řád a dozor v jedenácté platové třídě. Poměr mezi zastoupením desáté a jedenácté platové třídy, do nichţ byli jednotliví absolventi bakalářského stupně studia přijati, je vidět na níţe uvedeném grafu.

33

Graf 3: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, Jihočeský kraj)

43%

57%

10. platová třída 11. platová třída


Absolventů magisterského stupně studia bylo za stejnou dobu přijato téměř dvakrát více, konkrétně na třináct následujících pozic. Na místo referenta se zaměřením na regionální rozvoj na Odboru regionálního rozvoje, územního plánu, stavebního řádu a investic a zařazením do jedenácté platové třídy byl obsazen absolvent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Obchodní podnikání. Na Odbor ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví byl jako referent ochrany přírody v desáté platové třídě přijat absolvent Univerzity Karlovy v Praze, oboru Ochrana ţivotního prostředí. Další absolvent Univerzity Karlovy v Praze, oboru Sociální geografie a regionální rozvoj, získal pozici referenta v oblasti matriční agendy, zařazené v desáté platové třídě, na Odboru legislativy a vnitřních věcí. Jako koordinátor na Odboru evropských záleţitostí, s pracovní náplní administrace projektů a zařazením ve dvanácté platové třídě, byl vybrán absolvent Metropolitní univerzity Praha, oboru Veřejná správa. Na místo referenta metodiky sociálních sluţeb na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, zařazeným do desáté platové třídy, vyhrál výběrové řízení uchazeč z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který vystudoval obor Sociální práce. Odbor ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví přijal absolventa Univerzity Karlovy v Praze, Právnické fakulty, jako právníka s pracovní náplní právní agenda, jeţ byl zařazen do jedenácté platové třídy. Referentem na úseku školství Odboru školství, mládeţe a tělovýchovy v desáté platové třídě se stal absolvent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Pedagogické fakulty.

34

Na místo referenta cestovního ruchu na Odboru marketingu a vnějších vztahů, zařazeného do desáté platové třídy, byl přijat zájemce, jenţ vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, obor Strukturální politika EU. Pozice referenta vodního hospodářství na Odboru ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví, spadající do jedenácté platové třídy, byla obsazena absolventem České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty ţivotního prostředí. Na Odbor ekonomický, jako referent účetnictví a rozpočtu jedenácté platové třídy, byl vybrán zájemce z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Účetnictví a finanční řízení. Uchazeč, který vystudoval České vysoké učení technické v Praze, obor Stavební inţenýrství, byl přijat na místo referenta silničního hospodářství se zařazením v jedenácté platové třídě na Odboru dopravy a silničního hospodářství. Jako referenti územního plánování na Odboru regionálního rozvoje, územního plánu, stavebního řádu a investic v jedenácté platové třídě byli přijati absolvent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Pozemkové úpravy, převody nemovitostí a absolvent České zemědělské univerzity v Praze, oboru Krajinné a pozemkové úpravy. Grafické vyjádření procentuálního podílu mezi platovými třídami přijatých absolventů magisterského stupně studia je uvedeno níţe.

Graf 4: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, Jihočeský kraj) 8% 38%

10. platová třída 11. platová třída 54%


35

12. platová třída

Krajský úřad Jihočeského kraje přijal absolventy Vysoké školy ekonomické Praha, Vysoké školy technické a ekonomické České Budějovice, Západočeské univerzity Plzeň, Jihočeské univerzity České Budějovice, Metropolitní univerzity Praha, Karlovy univerzity Praha, České zemědělské univerzity Praha a Českého vysokého učení technického Praha. Konkrétní počet a podíl zastoupení jednotlivých škol zobrazuje tabulka a graf.

Tabulka 4: Absolvované vysoké školy (Jihočeský kraj) Počet absolventů

Vysoká škola Vysoká škola ekonomická Praha Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice Západočeská univerzita Plzeň Jihočeská univerzita České Budějovice Metropolitní univerzita Praha Karlova univerzita Praha Česká zemědělská univerzita Praha České vysoké učení technické Praha Celkem

1 2 1 8 2 3 2 1 20


Graf 5: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad Jihočeského kraje

5% 10%

5%

Vysoká škola ekonomická Praha 10% 5%

15%

Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice Západočeská univerzita Plzeň Jihočeská univerzita České Budějovice Metropolitní univerzita Praha Karlova univerzita Praha

10% 40%

Česká zemědělská univerzita Praha České vysoké učení technické Praha

Zdroje: vlastní zpracování

36

Za minulých pět let bylo na Krajský úřad Karlovarského kraje přijato šest absolventů bakalářského stupně studia. Na Odboru správních agend a krajském ţivnostenském úřadu získal místo právníka, zařazeného do jedenácté platové třídy, absolvent Vysoké školy Karlovy Vary, oboru Sociálně právní činnost. Pozici úředníka na Odboru dopravy a silničního hospodářství zařazeného v desáté platové třídě obsadil absolvent Vysoké školy Karlovy Vary, oboru Veřejná správa. Uchazeč, který vystudoval Vysokou školu Karlovy Vary, obor Právo v podnikání, vyhrál výběrové řízení na úředníka Odboru regionálního rozvoje se zařazením v desáté platové třídě. Úředníkem, na Odboru ţivotního prostředí a zemědělství, zařazeným v jedenácté platové třídě, se stal absolvent Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty ekonomické, oboru Podniková ekonomika a management. Na pozici úředníka Odboru dopravy a silničního hospodářství zařazeného do desáté platové třídy byl přijat absolvent Vysoké školy Karlovy Vary, oboru Právo v podnikání. Absolvent stejné školy i oboru získal místo úředníka na Odboru zdravotnictví se zařazením v desáté platové třídě. Na níţe uvedeném grafu je vidět poměrové zastoupení jednotlivých platových tříd, na něţ byli absolventi bakalářského stupně studia přijati.

Graf 6: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, Karlovarský kraj) 33%


67%



37

Z uchazečů magisterského stupně studia jich bylo v pětiletém horizontu přijato celkem sedm. Na pozici úředníka na Odboru dopravy a silničního hospodářství zařazeného v jedenácté platové třídě byl přijat absolvent České zemědělské univerzity v Praze, Technické fakulty, oboru Obchod a podnikání s technikou. Stejná pozice, ovšem v desáté platové třídě, byla obsazena zájemcem z Vysoké školy Karlovy Vary, oboru Veřejná správa. Výběrové řízení na místo úředníka na Odboru regionálního rozvoje zařazeného do jedenácté

platové

třídy

vyhrál

adept

z Vysoké

školy

ekonomické

v

Praze,

Národohospodářské fakulty, oboru Regionalistika a veřejná správa. Na Odbor majetkoprávní jako právník ve třinácté platové třídě byl vybrán uchazeč ze Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty právnické, oboru Právo. Jako úředník v jedenácté platové třídě na Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy byl přijat absolvent České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty agronomické, oboru Zájmové chovy zvířat. Zájemce ze Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty filozofické, oboru Evropská kulturní studia získal místo úředníka v jedenácté platové třídě na Odboru kultury, památkové péče a lázeňství. Absolvent Univerzity Karlovy v Praze, Fakulty sociálních věd, oboru Ekonomie byl obsazen na pozici úředníka na Odboru investic a grantových schémat a byl zařazen do jedenácté platové třídy. Zastoupení platových tříd u magisterského stupně studia je patrný z grafu.

Graf 7: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, Karlovarský kraj) 14%

14%

10. platová třída 11. platová třída 13. platová třída

72%


38

Pozice na krajském úřadě Karlovarského kraje byly obsazeny absolventy Vysoké školy Karlovy Vary, Západočeské univerzity Plzeň, České zemědělské univerzity Praha, Vysoké školy ekonomické Praha a Karlovy univerzity Praha. Jejich počet a poměr je patrný z tabulky a grafu. Tabulka 5: Absolvované vysoké školy (Karlovarský kraj) Počet absolventů

Vysoká škola Vysoká škola Karlovy Vary Západočeská univerzita Plzeň Česká zemědělská univerzita Praha Vysoká škola ekonomická Praha Karlova univerzita Praha Celkem

6 3 2 1 1 13


Graf 8: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad Karlovarského kraje

8% 46%

8% 15%

Vysoká škola Karlovy Vary Západočeská univerzita Plzeň Česká zemědělská univerzita Praha Vysoká škola ekonomická Praha Karlova univerzita Praha

23%


Krajský úřad Plzeňského kraje poskytl v dotazníku data pouze za období 2008 – 2010. Za tuto dobu přijali tři absolventy bakalářského stupně studia. Na Odbor regionálního rozvoje na pozici referenta v desáté platové třídě byl vybrán uchazeč Západočeské univerzity v Plzni, který vystudoval obor Ekonomická a regionální geografie. Absolvent Vysoké školy finanční a správní Most, oboru Veřejná správa, byl přijat na místo referenta zařazeného v deváté platové třídě na Odboru vnitřních věcí a krajský ţivnostenský úřad. 39

Pozice referenta na Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, zařazená v desáté platové třídě, byla obsazena zájemcem, jenţ vystudoval Vysokou školu obchodní Praha, obor Cestovní ruch. V Plzeňském kraji byli absolventi bakalářského stupně studia přijati do deváté a desáté platové třídy. Jejich poměr je patrný z grafu. Graf 9: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, Plzeňský kraj) 33%

9. platová třída

67%



Uchazečů z řad absolventů magisterského stupně studia bylo přijato celkem devět. Jako právník, na Odboru kontroly, dozoru a stíţností v jedenácté platové třídě, byl vybrán absolvent Univerzity Karlovy v Praze, oboru Právo a právní věda. Na místo právníka na Odboru vnitřních věcí a krajský ţivnostenský úřad v jedenácté platové třídě byl přijat absolvent Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty právnické. Pozice referenta na Odboru školství, mládeţe a sportu byla obsazena uchazečem, jeţ vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor Provoz a ekonomika a byl zařazen do desáté platové třídy. Do stejné platové třídy byl také zařazen absolvent České zemědělské univerzity v Praze, oboru Veřejná správa a regionální rozvoj, který získal místo referenta na Odboru dopravy a silničního hospodářství. Referentem na Odboru ţivotního prostředí se zařazením v desáté platové třídě se stal zájemce, který vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor Aplikovaná ekologie, krajinné inţenýrství a aplikovaná ekologie, lesní inţenýrství. Jako asistent Kanceláře hejtmana byl vybrán absolvent Univerzity Hradec Králové, oboru Sociální práce a byl zařazen do desáté platové třídy.

40

Na Odbor sociálních věcí byl jako referent přijat a do desáté platové třídy zařazen uchazeč, který vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Regionální studia a Západočeskou univerzitu v Plzni, obory Podniková ekonomika a management a Evropská kulturní studia. Na pozici referenta Odboru ekonomického s platovým zařazením v desáté třídě vyhrál výběrové řízení adept, jeţ absolvoval Metropolitní univerzitu v Praze, obor Evropská studia a veřejná správa a Západočeskou univerzitu v Plzni, obor Podniková ekonomika a management. Západočeskou univerzitu v Plzni, obor Podniková ekonomika a management vystudoval také zájemce, který byl obsazen na místo referenta na Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu a byl zařazen do desáté platové třídy. Absolventi magisterského stupně studia byli zařazeni do desáté a jedenácté platové třídy. Poměrové zastoupení znázorňuje graf. Graf 10: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, Plzeňský kraj) 22%

10. platová třída 78%



Plzeňský kraj přijal na svůj krajský úřad absolventy, kteří vystudovali Západočeskou univerzitu Plzeň, Vysokou školu finanční a správní Most, Vysokou školu obchodní Praha, Karlovu univerzitu Praha, Českou zemědělskou univerzitu Praha, Univerzitu Hradec Králové, Vysokou školu ekonomickou Praha a Metropolitní univerzitu Praha. V tabulce je vidět počet a na grafu poměrové zastoupení jednotlivých vysokých škol.

41

Tabulka 6: Absolvované vysoké školy (Plzeňský kraj) Počet absolventů

Vysoká škola Západočeská univerzita Plzeň Vysoká škola finanční a správní Most Vysoká škola obchodní Praha Karlova univerzita Praha Česká zemědělská univerzita Praha Univerzita Hradec Králové Vysoká škola ekonomická Praha Metropolitní univerzita Praha Celkem

3 1 1 1 3 1 1 1 12


Graf 11: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad Plzeňského kraje

8%

26%

8%

Západočeská univerzita Plzeň Vysoká škola finanční a správní Most

8%

Vysoká škola obchodní Praha Karlova univerzita Praha

8% 26% 8%

8%

Česká zemědělská univerzita Praha Univerzita Hradec Králové Vysoká škola ekonomická Praha Metropolitní univerzita Praha


Krajský úřad kraje Vysočina přijal během posledních pěti let nejvíce absolventů ze všech zkoumaných krajů. Absolventů bakalářského stupně studia bylo jedenáct. Na Odbor dopravy a silničního hospodářství byl přijat jako úředník s pracovní náplní týkající se fondů EU a ekonomické spolupráce se zahraničím a zařazením do jedenácté platové třídy absolvent Masarykovy univerzity v Brně, Filozofické fakulty, oboru Historie. Uchazeč z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Finance a řízení, získal pozici referenta fiskální politiky, rozpočtu a financování v jedenácté platové třídě na Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

42

Místo referenta fondů EU a ekonomické spolupráce se zahraničím v desáté platové třídě na Odboru regionálního rozvoje obsadil zájemce z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Finance a řízení. Jako asistent Odboru školství, mládeţe a sportu v sedmé platové třídě byl vybrán absolvent Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. Pozice referenta společné státní správy a samosprávy v jedenácté platové třídě na Odboru sociálních věcí byla obsazena zájemcem z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Finance a řízení. Na Odbor kontroly byl jako kontrolor v jedenácté platové třídě přijat uchazeč z Vysokého učení technického v Brně, Podnikatelské fakulty, oboru Manaţerská informatika. Referentem sociální správy v jedenácté platové třídě na Odboru sociálních věcí se stal absolvent Univerzity Hradec Králové, Pedagogické fakulty, oboru Sociální práce. Jako úředník na Odbor sociálních věcí pro fondy EU a ekonomickou spolupráci se zahraničím byl přijat a do desáté platové třídy zařazen adept z Univerzity Jana Amose Komenského v Praze, oboru Speciální pedagogika. Univerzitu Palackého v Olomouci, Právnickou fakultu, obor Evropská studia vystudoval uchazeč, který získal místo referenta společné státní správy a samosprávy v jedenácté platové třídě na Odboru sekretariátu hejtmana. Na Odbor regionálního rozvoje byl přijat jako referent fondů EU a ekonomické spolupráce se zahraničím v desáté platové třídě absolvent Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Finance a řízení. Stejnou pozici ovšem v jedenácté platové třídě získal adept z Univerzity Karlovy, Pedagogické fakulty, oboru Specializace v pedagogice. V kraji Vysočina byli absolventi s titulem bakalář zařazeni do sedmé, desáté a jedenácté platové třídy. Poměr jednotlivých tříd je vidět na grafu.

43

Graf 12: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, kraj Vysočina) 9% 27%

7. platová třída

64%

10. platová třída 11. platová třída


Absolventů magisterského stupně studia však bylo přijato třicet tři. Referentem společné státní správy a samosprávy na Odboru sekretariátu hejtmana zařazeným v jedenácté platové třídě se stal absolvent Masarykovy univerzity v Brně, Právnické fakulty, oboru Právo a právní věda. Absolvent stejné školy a oboru byl přijat jako referent školství, výchovy a vzdělávání v desáté platové třídě na Odbor školství, mládeţe a sportu. Pozici správce informačních a komunikačních technologií (infrastruktury, databáze, síťového prostředí, programového vybavení aplikací) zařazenou v desáté platové třídě na Odboru informatiky získal uchazeč z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Agronomická fakulta, oboru Agroekologie. Referent společné státní správy a samosprávy zařazený do jedenácté platové třídy na Oddělení právním a krajském ţivnostenském úřadu vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, Právnickou fakultu, obor Právo a právní věda. Výběrové řízení na místo referenta společné státní správy a samosprávy v jedenácté platové třídě na Oddělení ostatních správních činností vyhrál zájemce z Masarykovy univerzity v Brně, Ekonomicko – správní fakulty, oboru Veřejná ekonomika. Na stejném oddělení získal adept z Univerzity Pardubice, Ekonomicko – správní fakulty, oboru Ekonomika veřejného sektoru pozici úředníka všeobecné správy vnitřních věcí státu, zařazenou do desáté platové třídy. Na odboru analýz se analytikem informačních a komunikačních technologií se zařazením v desáté platové třídě stal absolvent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Zemědělské fakulty, oboru Obchodní podnikání.

44

Uchazeč z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Lesnické a dřevařské fakulty, oboru Lesní inţenýrství, byl přijat na místo referenta ţivotního prostředí na Odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství se zařazením v desáté platové třídě. Pozice finančního referenta na Odboru školství, mládeţe a sportu v jedenácté platové třídě byla obsazena zájemcem z Masarykovy univerzity v Brně, Filozofické fakulty, oboru Pedagogika. Absolvent Vysokého učení technického v Brně, Fakulty podnikatelské, oboru Obchodní finance a obchod, byl přijat na pozici statistika v desáté platové třídě na Odboru dopravy a silničního hospodářství. Místo referenta fiskální politiky, rozpočtu a financování na Odboru školství, mládeţe a sportu v deváté platové třídě získal adept z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Zemědělské fakulty, oboru účetnictví. Jako referent ţivotního prostředí v desáté platové třídě byl na Odbor ţivotního prostředí přijat zájemce, který vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Zemědělskou fakultu, obor Všeobecné zemědělství. Pozice správce informačních a komunikačních technologií (infrastruktury, databáze, síťového prostředí, programového vybavení aplikací) v desáté platové třídě na Odboru informatiky byla obsazena absolventem Vysokého učení technického v Brně, Fakulty informačních technologií, oboru Informační technologie. Na Odbor zdravotnictví, na pozici referenta společné státní správy a samosprávy zařazené do dvanácté platové třídy, výběrové řízení vyhrál uchazeč z Univerzity Karlovy v Praze, Právnické fakulty, oboru Právo. Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu, oboru Ekonomika a management, získal pozici organizačního pracovníka v desáté platové třídě na Oddělení interního auditu. Masarykovu univerzitu v Brně, Právnickou fakultu, obor Právo vystudoval adept, který získal místo na Odboru regionálního rozvoje jako referent fondů EU a ekonomické spolupráce se zahraničím ve dvanácté platové třídě. Pozice referenta pro pozemní komunikace na Odboru dopravy a silničního hospodářství se zařazením v jedenácté platové třídě byla obsazena uchazečem z Univerzity Pardubice, Fakulty dopravní, oboru Dopravní infrastruktura.

45

Jako referent fiskální politiky, rozpočtu a financování v jedenácté platové třídě na Odbor regionálního rozpočtu byl přijat zájemce z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Ekonomické fakulty, oboru Obchodní podnikání. Výběrové řízení na místo referenta fiskální politiky, rozpočtu a financování v jedenácté platové třídě na Odboru dopravy a silničního hospodářství vyhrál absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, Národohospodářské fakulty, oboru Regionalistika a veřejná správa. Úředníkem územního plánování a stavebního řádu zařazeným v jedenácté platové třídě na Odboru územního plánování a stavebního řádu se stal uchazeč, který vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci, Přírodovědeckou fakultu, obor Geografie. Na pozici referenta fiskální politiky, rozpočtu a financování ve dvanácté platové třídě na Odboru regionálního rozvoje byl přijat absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu, oboru Management. Zařazení v jedenácté platové třídě a místo referenta školství, výchovy a vzdělávání na Odboru školství, mládeţe a sportu získal adept z Ostravské univerzity v Ostravě, Filozofické fakulty, oboru Český jazyk a literatura. Kontrolorem na Odboru kontroly se zařazením v jedenácté platové třídě se stal zájemce, který vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu managementu, obor Management. Uchazeč z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Provozně ekonomické fakulty, oboru Manaţersko – ekonomický, získal místo interního auditora ve dvanácté platové třídě na Oddělení interního auditu. Jako referent společné státní správy a samosprávy v jedenácté platové třídě na Oddělení právním a krajského ţivnostenského úřadu byl přijat absolvent Univerzity Karlovy v Praze, Právnické fakulty, oboru Právo. Zájemce z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Fakulty ekonomické, oboru Strukturální politika EU získal pozici referenta fondů EU a ekonomické spolupráce se zahraničím se zařazením v jedenácté platové třídě na Odboru sociálních věcí. Místo referenta fondů EU a ekonomické spolupráce se zahraničím v desáté platové třídě na Odboru regionálního rozvoje získal uchazeč z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Provozně ekonomické fakulty, oboru Veřejná správa.

46

Totoţné místo na stejném odboru a se stejným platovým zařazením byl obsazeno absolventem Univerzity Palackého v Olomouci, Právnické fakulty, oboru Evropská studia. Adept z Univerzity Karlovy v Praze, Právnické fakulty, oboru Právo, se stal referentem společné státní správy a samosprávy v jedenácté platové třídě na Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Na pozici koordinační, projektový a programový pracovník v desáté platové třídě na Odboru regionálního rozvoje byl přijat zájemce z Masarykovy univerzity v Brně, Přírodovědecké fakulty, oboru Regionální geografie. Referentem společné státní správy a samosprávy na Oddělení ostatních správních činností se zařazením v jedenácté platové třídě se stal adept z Univerzity Karlovy v Praze, Právnické fakulty, oboru Právo. Masarykovu univerzitu v Brně, Fakultu sociálních studií, obor Sociální politika vystudoval uchazeč, který byl přijat na Odbor sociálních věcí na pozici referenta fondů EU a ekonomické spolupráce se zahraničím v desáté platové třídě. Stejné místo na stejném odboru a s totoţným platovým zařazením získal i absolvent Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty, oboru Učitelství. Přijatí absolventi magisterského stupně studia byli zařazeni do deváté, desáté, jedenácté, či dvanácté platové třídy, jejichţ rozvrţení ilustruje graf. Graf 13: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, kraj Vysočina) 6%

3% 46%

9. platová třída 45%



Krajský úřad kraje Vysočina přijal do svých řad absolventy z dvanácti různých vysokých škol. Byly jimi Masarykova univerzita Brno, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Amose Komenského Praha, Univerzita Palackého Olomouc, Karlova univerzita Praha, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno, 47

Univerzita Pardubice, Jihočeská univerzita České Budějovice, Vysoké učení technické Brno, Vysoká škola ekonomická Praha a Ostravská univerzita Ostrava. Počet a poměr mezi jednotlivými vysokými školami ilustruje tabulka a graf. Tabulka 7: Absolvované vysoké školy (kraj Vysočina) Počet absolventů

Vysoká škola Masarykova univerzita Brno Jihočeská univerzita České Budějovice Karlova univerzita Praha Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno Ostravská univerzita Ostrava Univerzita Hradec Králové Univerzita Jana Amose Komenského Praha Univerzita Palackého Olomouc Univerzita Pardubice Vysoká škola ekonomická Praha Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoké učení technické Brno Celkem

9 5 6 4 1 1 1 3 2 4 5 3 44


Graf 14: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad kraje Vysočina Masarykova univerzita Brno Vysoká škola polytechnická Jihlava Univerzita Hradec Králové

9%

2%

5%

21%

Univerzita Jana Amose Komenského Praha Univerzita Palackého Olomouc

12%

Karlova univerzita Praha

12% 5% 9% 14%

7%

2%

2%

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno Univerzita Pardubice Jihočeská univerzita České Budějovice Vysoké učení technické Brno Vysoká škola ekonomická Praha Ostravská univerzita Ostrava


48

Celkový počet přijatých absolventů na krajských úřadech činil osmdesát devět, z toho dvacet sedm jich vystudovalo bakalářský stupeň studia a šedesát dva magisterský stupeň studia. Procentuálně to znamená, ţe skoro tři čtvrtě přijatých zájemců, tedy 70 %, byli absolventi navazujících studijních programů, coţ ukazuje i následující graf. Graf 15: Podíl absolventů bakalářského a magisterského stupně studia

30%

Bakalářský stupeň studia

70%

Magisterský stupeň studia


Konkrétní počet přijatých uchazečů, za kaţdý kraj zvlášť, zohledňuje další graf. Počty přijatých adeptů jsou si dost podobné (přestoţe Plzeňský kraj poskytl data za kratší časové období, neţ ostatní kraje) aţ na kraj Vysočina. U něj je patrný téměř trojnásobně vyšší počet přijatých absolventů, především z důvodů vyšší fluktuace zaměstnanců a vzniku nových pracovních míst.

Graf 16: Počet přijatých absolventů 33

35 30 25 20

13

15 10

7

6

11

9

7

Magisterský stupeň studia

3

5 0

Jihočeský kraj

Karlovarský kraj

Bakalářský stupeň studia

Plzeňský kraj


49

Vysočina

Souhrnně lze říci, ţe úspěšní zájemci o pozice na krajských úřadech získali místa zařazená v sedmé, deváté, desáté, jedenácté, dvanácté, nebo třinácté platové třídě. Jedná se tedy o pozice, na které je nutné minimálně středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou, dále pak vyšší odborné vzdělání, vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo vzdělání v magisterském studijním programu. Konkrétní čísla demonstruje tabulka a znázorňuje následující graf.

Tabulka 8: Počet přijatých absolventů v jednotlivých platových třídách Platové třídy přijatých absolventů

Kraj 7. třída

9. třída

10. třída

11. třída

12. třída

13. třída

Jihočeský kraj

0

0

8

11

1

0

Karlovarský kraj

0

0

5

7

0

1

Plzeňský kraj

0

1

9

2

0

0

Vysočina

1

1

16

22

4

0

Celkem

1

2

38

42

5

1


Graf 17: Zařazení přijatých absolventů v platových třídách 6%

1%

1%

2%

43%


47%



50

3.7 Poţadavky na pozici úředníka na krajském úřadě Problematikou poţadavků na úředníky se zabývala druhá část dotazníku, konkrétně od druhé po osmou otázku. Vyplněna se vrátila od všech pěti krajů. První otázka této části se zabývala tím, v jaké části výběrového řízení absolventi nejčastěji končí a z jakých důvodů. Většina krajů uvedla, ţe uchazeči nejčastěji končí u písemného testu z důvodu nepřipravenosti. Jeden kraj tvrdil, ţe značná část jich je vyřazena jiţ v „předkole“, kdy se vybírají uchazeči k ústnímu pohovoru podle dodaných dokladů. Další otázka se zajímala, na co je u výběrového řízení kladen největší důraz. Odpověď na tuto otázku se rozhodně nedá paušalizovat, vţdy je to podle náplně konkrétní obsazované pozice. Obecně je však podle personalistů na prvním místě dosaţené vzdělání, dále pak orientace v dané oblasti a ve veřejné správě, komunikativnost, praxe, jazyková vybavenost a počítačové dovednosti. Výhodou můţe být vykonaná zkouška odborné způsobilosti. Následující otázka se týkala toho, kolik se průměrně hlásí absolventů a kolik zájemců s nějakou praxí. Drtivá většina krajů se shodla, ţe poměr absolventů a zájemců s praxí je 50:50. V období ukončení státních závěrečných zkoušek však bývá přihlášených absolventů aţ 70 %. Další otázka zkoumala, do jakých platových tříd spadají pozice, na které se absolventi vysokých škol nejčastěji hlásili. Dvě pětiny krajů shodně uvedly, ţe se adepti hlásili především na pozice v desáté a jedenácté platové třídě. Tři pětiny krajů má pak zkušenost, ţe se absolventi ucházeli o místa zařazená v osmé a deváté platové třídě, ve kterých stačí pouze střední vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání. Všeobecně se zájemci nejčastěji hlásí na pozice, které oborově odpovídají jejich vzdělání, ovšem najdou se i tací, kteří se přihlásí na místo mimo zaměření svého vzdělání, většinou pokud chtějí být zaměstnáni a nenašli práci ve svém oboru. Další otázka se zaměřila na zjištění, zda mají na krajských úřadech dobré zkušenosti s absolventy nějaké určité vysoké školy. Všechny kraje, aţ na Vysočinu, napsali, ţe nikoliv, ţe ani ţádnou školu neupřednostňují, záleţí vţdy na jednotlivci. Vysočina jako jediná uvedla, ţe mají dobré zkušenosti s těmi, kteří vystudovali veřejnou vysokou školu. Ze získaných údajů bylo zjištěno, ţe ze všech přijatých uchazečů ve všech zkoumaných krajích bylo 74 % z nich absolventem veřejné vysoké školy. Konkrétně poměr činil čtrnáct veřejných a pět soukromých vysokých škol.

51

Graf 18: Poměr mezi absolventy veřejných a soukromých vysokých škol 26%

Veřejné vysoké školy Soukromé vysoké školy 74% Zdroj: vlastní zpracování

Další otázka se týkala toho, zda jsou u výběrového řízení zohledňovány nějaké certifikáty. Naprostá většina krajů tvrdila, ţe jsou přinejmenším výhodou. Konkrétně jsou preferovány certifikáty jazykové, počítačové a také absolvování zkoušky odborné způsobilosti. Poslední otázka druhé části dotazníku zněla, zda postupují přijatí absolventi hierarchicky výš. Většina personalistů odpověděla, ţe je to moţné, ale pouze na základě úspěšného absolvování výběrového řízení v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.

52

4 Porovnání profilu absolventa FM specializace Management veřejného sektoru a regionálního rozvoje s poţadavky krajů Podle Profilu absolventa35 vytváří obsahové zaměření magisterského studijního oboru management, specializace management veřejné sféry a regionálního rozvoje předpoklady pro uplatnění absolventů na střední úrovni a v top managementu v orgánech EU, mezinárodních organizacích s nadnárodních uskupeních v pozicích vyšších správních úředníků a ve vedoucích pozicích, ve veřejné správě, ve vedoucích pozicích ústředních správních orgánů, územně samosprávných celků (krajů a obcí), ve vědecko-výzkumných a vzdělávacích

institucích

(v

ekonomické

oblasti

a

v

oblasti

managementu),

ve veřejnoprávních institucích a příspěvkových organizacích (v oblasti bezpečnosti, školství, zdravotnictví, sociální péče, kultury, dopravy, technické infrastruktury), ve státních podnicích a podnicích s majetkovou účastí státu, v neziskových organizacích, podnicích a agenturách poskytujících sluţby (v oblasti poradenství, projektové činnosti, regionálního rozvoje a cestovního ruchu, poskytování sociálních sluţeb a v oblasti ochrany ţivotního prostředí) nebo obhajujících zájmy svých členů (profesní komory a cechy, spotřebitelské organizace, odbory, zájmová sdruţení), v bankách, v sociálních podnicích a jiných organizacích působících ve veřejném sektoru nebo nabízejících sluţby ve veřejném zájmu, v komerčních organizacích (v personálních agenturách, konzultačních a ratingových firmách apod.). Absolvent by měl najít uplatnění především jako vyšší správní úředník, vedoucí odboru, vedoucí pracoviště, projektový manaţer, ekonom, analytik, odborný poradce, vedoucí oddělení marketingu, vedoucí ICT, vedoucí personálního oddělení, atp. Absolvent magisterského studijního oboru management, specializace management veřejné sféry a regionálního rozvoje získá v průběhu studia hluboké teoretické znalosti, porozumí širšímu konceptuálnímu rámci a souvislostem a dokáţe se orientovat v uplatňovaných postupech zejména v oblasti: managementu organizace a operací, regionálního projektování, programování a hospodářské politice, strategického managementu a managementu změny, struktury, managementu a strategiích subjektů veřejné správy,

35

Profil absolventa – interní zdroj Katedry managementu veřejného sektoru Fakulty managementu, VŠE v Praze

53

struktury, formách a managementu neziskových organizací, regionálního managementu, mezinárodního managementu a marketingu, manaţerského rozhodování a evaluaci ve veřejné správě a veřejnoprávních organizacích, marketingu zboţí a sluţeb, zejména veřejných a municipálního marketingu, v oblasti ekonomie na mikro- i makro-úrovni, v oblasti ekonomiky, financí, bankovnictví, účetnictví a daní, v oblasti řízení lidských zdrojů, v oblasti destinačního managementu, v oblasti managementu sociálních sluţeb, v oblasti managementu ochrany ţivotního prostředí. Od absolventa magisterského studijního oboru management, specializace management veřejné sféry a regionálního rozvoje, se očekává rozvinutá schopnost samostatně identifikovat a analyzovat problémy, volit alternativní a kreativní přístupy k jejich řešení při uplatnění kritického, konceptuálního a reflexního myšlení, schopnost uplatňovat vědecký přístup a vědecké metody práce, schopnost odhalit a oddělit podstatné od podruţného, schopnost vyuţívat informační systémy řízení a aplikovat matematické postupy v procesech, schopnost efektivně pracovat s daty a vyuţívat pokročilé informační a komunikační technologie a softwarové aplikace v oblasti získávání, analýzy, zpracování a prezentace dat, schopnost samostatně a efektivně se rozhodovat, schopnost úspěšně jednat s lidmi, zvládat konflikty a vést podřízené, schopnost týmové spolupráce a respektování integrity týmu, schopnost vést jednání v cizím jazyce, schopnost zvládat pracovní stres, schopnost úspěšně prezentovat výsledky své práce. Ačkoliv osobnostní kvality jedince nemůţe ţádná škola zásadně pozměnit, můţe studenty motivovat a předkládat jim určité vzory chování. Proto se od absolventa magisterského studijního oboru management, specializace management veřejné sféry a regionálního rozvoje očekává potřeba stanovování a dosahování osobních a profesních cílů, trvalý zájem o další sebevzdělávání, osobní rozvoj a kariérní růst, touha po poznávání, objevování a uplatňování nových myšlenek, intelektuální otevřenost a konstruktivní myšlení a jednání, vědomí globálních souvislostí a holistický a kritický přístup v myšlení, respektování pravdy a vědecká objektivita, respekt zákonných a morálních norem, osobní

54

a profesionální bezúhonnost, sebe-disciplína a odpovědné jednání, uplatňování emfatického přístupu při jednáních s lidmi a k okolnímu světu, povědomí o poţadavcích etického chování, občanská a sociální odpovědnost, vědomí loajality a firemní kultury, tolerance a respekt vůči hodnotám a etnické a kulturní rozmanitosti.

4.1 Odborné znalosti absolventa Fakulty managementu Odborné

znalosti

absolventa

magisterského

studijního

oboru

management,

specializace Management veřejné sféry a regionálního rozvoje byli zmíněny jiţ výše. Jednotlivé oblasti znalostí tvořily třetí část dotazníku, konkrétním úkolem personalistů bylo rozdělit znalosti na uplatnitelné na pozicích na krajských úřadech, neutrální a nevyuţitelné. Jihočeský kraj označil za uplatnitelné znalosti z regionálního managementu, ekonomiky, financí, bankovnictví, účetnictví a daní, řízení lidských zdrojů, managementu sociálních sluţeb a managementu ochrany ţivotního prostředí. Za neutrální povaţují poznatky z managementu organizace a operací, regionálního projektování, programování a hospodářské politiky,

struktur,

forem

a

managementu

neziskových

organizací,

mezinárodního

managementu a marketingu, manaţerského rozhodování a evaluace ve veřejné správě a veřejnoprávních

organizacích,

marketingu

zboţí

a

sluţeb,

zejména

veřejných

a municipálního marketingu, ekonomie na mikro- i makro-úrovni a z destinačního managementu.

Nevyuţitelnost

spatřují

ve

znalostech

strategického

managementu

a managementu změny a ve strukturách, managementu a strategiích subjektů veřejné správy. Personalisté Krajského úřadu Jihomoravského kraje se domnívají, ţe náplně činností jednotlivých odborů a oddělení jsou natolik různé, ţe z uvedených oblastí se dají, alespoň částečně, vyuţít všechny. Karlovarský kraj povaţuje za nevyuţitelný pouze marketing zboţí a sluţeb, zejména veřejných a municipální marketing. Ostatní znalosti jsou podle personalistů uplatnitelné následovně - management organizace a operací na odborech legislativním a právním, regionálního rozvoje, dopravy a silničního hospodářství, školství, mládeţe a tělovýchovy, správy majetku a na oddělení interního auditu; regionální projektování, programování a hospodářská politika na odborech regionálního rozvoje a dopravy a silničního hospodářství; strategický management a management změny na odboru regionálního rozvoje a školství, mládeţe a tělovýchovy; struktury, management a strategie subjektů veřejné správy na odborech regionálního rozvoje, správy majetku a oddělení interního auditu; struktury, formy a management neziskových organizací na odborech sociálních věcí, investic

55

a grantových schémat; regionální management na odboru regionálního rozvoje, školství, mládeţe a tělovýchovy, investic a grantových schémat; mezinárodní management a marketing na odborech regionálního rozvoje a kancelář hejtmana; manaţerské rozhodování a evaluace ve veřejné správě a veřejnoprávních organizacích na odboru regionálního rozvoje, školství, mládeţe a tělovýchovy, správy majetku a oddělení interního auditu; ekonomie na mikroi makro-úrovni na odboru regionálního rozvoje, ekonomickém, dopravy a silničního hospodářství; ekonomika, finance, bankovnictví, účetnictví a daně na odboru legislativním a právním, regionálního rozvoje, ekonomickém, dopravy a silničního hospodářství, správy majetku, oddělení interního auditu, investic a grantových schémat, kontroly; řízení lidských zdrojů v podstatě na všech odborech, zejména na odboru regionálního rozvoje, kanceláře ředitele úřadu, školství, mládeţe a tělovýchovy, oddělení interního auditu; destinační management na odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu; management sociálních sluţeb na odboru sociálních věcí; management ochrany ţivotního prostředí na odboru ţivotního prostředí a zemědělství. V Plzeňském kraji se domnívají, ţe mezi uplatnitelné poznatky patří znalost struktur, managementu a strategií subjektů veřejné správy, regionálního managementu a ekonomiky, financí, bankovnictví, účetnictví a daní. Za neutrální povaţují znalosti z oblasti managementu organizace a operací, regionálního projektování, programování a hospodářské politiky, strategického managementu a managementu změny, struktur, forem a managementu neziskových organizací, manaţerského rozhodování a evaluace ve veřejné správě a veřejnoprávních

organizacích,

marketingu

zboţí

a

sluţeb,

zejména

veřejných

a municipálního marketingu, ekonomie na mikro- i makro-úrovni, řízení lidských zdrojů, destinačního managementu, managementu sociálních sluţeb a managementu ochrany ţivotního prostředí. Nevyuţitelným poznatkem pak podle nich je pouze mezinárodní management a marketing. Kraj Vysočina označil jako uplatnitelné poznatky management organizace a operací, regionální projektování, programování a hospodářskou politiku, strategický management a management změny, strukturu, management a strategie subjektů veřejné správy, regionální management, manaţerské rozhodování a evaluaci ve veřejné správě a veřejnoprávních organizacích, ekonomii na mikro- i makro-úrovni, ekonomiku, finance, bankovnictví, účetnictví a daně, řízení lidských zdrojů, destinační management, management sociálních sluţeb a management ochrany ţivotního prostředí. Neutrální jsou podle něj struktura, formy a management neziskových organizací, mezinárodní management a marketing a marketing

56

zboţí a sluţeb, zejména veřejných a municipální marketing. Za nevyuţitelnou nepovaţují ţádnou oblast vzdělání.

4.2 Pozice VŠE Praha, Fakulty managementu Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe přijatí absolventi byli z celkem dvaceti různých vysokých škol. Vysoká škola ekonomická Praha se dělí společně s Českou zemědělskou univerzitou Praha a Západočeskou univerzitou Plzeň o umístění na čtvrtém místě, coţ znamená, ţe kaţdou z těchto škol zastupuje na krajských úřadech sedm jejich bývalých studentů. Vyšší příčky obsadily jen Jihočeská univerzita České Budějovice se třinácti absolventy, Karlova univerzita Praha s jedenácti absolventy a Masarykova univerzita Brno s devíti bývalými studenty. Procentuálně lze říci, ţe absolventi Vysoké školy ekonomické Praha tvoří osm procent všech přijatých absolventů na všech zkoumaných krajích. Tabulka 9: Počty absolventů jednotlivých vysokých škol Absolvované vysoké školy

Počet absolventů

Jihočeská univerzita České Budějovice

13

Karlova univerzita Praha

11

Masarykova univerzita Brno

9

Vysoká škola ekonomická Praha

7

Česká zemědělská univerzita Praha Západočeská univerzita Plzeň

7 7

Vysoká škola Karlovy Vary

6

Vysoká škola polytechnická Jihlava

5

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno

4

Univerzita Palackého Olomouc

3

Vysoké učení technické Brno Metropolitní univerzita Praha

3 3

Univerzita Pardubice

2

Univerzita Hradec Králové

2

Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice

2

Vysoká škola obchodní Praha

1

Ostravská univerzita Ostrava České vysoké učení technické Praha

1 1

Univerzita Jana Amose Komenského Praha

1

Vysoká škola finanční a správní Most

1

Celkem

89


57

Graf 19: Podíl absolventů Vysoké školy ekonomické Praha

8%

Vysoká škola ekonomická Praha Ostatní vysoké školy

92%


Alespoň jednoho absolventa Vysoké školy ekonomické Praha najdeme v kaţdém zkoumaném kraji. Zastoupení má však pouze Fakulta managementu a Národohospodářská fakulta.

Jejich

poměr

je

téměř

vyrovnaný,

Fakulta

managementu

má

43

%,

Národohospodářská fakulta 57 %, coţ je vidět i na grafu. Bývalé studenty Národohospodářské fakulty najdeme ve všech krajích, které se zúčastnily dotazníkového šetření, avšak absolventi Fakulty managementu pracují pouze v kraji Vysočina. Graf 20: Poměr mezi Fakultou managementu a Národohospodářskou fakultou

43%

Fakulta managementu

57%

Národohospodářská fakulta


58

Závěr Diplomová práce se zabývala Strukturou pozičních míst pro absolventy vysokých škol na krajských úřadech, konkrétně na krajských úřadech Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje, Karlovarského kraje, Plzeňského kraje a kraje Vysočina. Úředníci jsou jednou z nejdůleţitějších sloţek veřejné správy, jelikoţ právě oni jsou vykonavateli veřejnosprávní činnosti. Proto jsou na kaţdého úředníka kladeny poţadavky vyšší profesionality a odbornosti k zajišťování úkolů veřejného zájmu. Pracovní poměr úředníka je charakteristický trvalostí zaměstnaneckého vztahu, placením z veřejných prostředků, politickou nestranností, bezúhonností, dodrţováním profesní etiky, loajalitou. Hlavním cílem práce bylo potvrzení nebo zamítnutí třech hypotéz, které byly stanoveny v úvodu práce. K tomu bylo zapotřebí provést dotazníkové šetření u personalistů krajských úřadů. První hypotéza zněla: Absolvent Fakulty managementu, specializace Management veřejného sektoru a regionálního rozvoje, je díky svým znalostem vhodným adeptem na pozici úředníka na krajském úřadě. Tuto problematiku řešila poslední část práce a na základě odpovědí pracovníků personálních oddělení krajských úřadů se hypotéza potvrdila. Většina personalistů uvedla, ţe uplatnitelné jsou téměř všechny znalosti absolventa, několik z nich označili jako neutrální, například poznatky z managementu organizace a operací, programování a hospodářské politiky, strategického managementu a managementu změny a pouze minimum vědomostí bylo zařazeno do skupiny nevyuţitelných, například mezinárodní management a marketing. Druhá hypotéza měla potvrdit nebo vyvrátit tvrzení: Většina absolventů bakalářského/ magisterského stupně studia je přijata na pozici zařazenou v desáté/dvanácté platové třídě. U bakalářských absolventů byla většina přijata do jedenácté platové třídy, pouze v Plzeňském kraji do desáté platové třídy. Magisterští absolventi byli přijati také hlavně do jedenácté platové třídy, pouze v Plzeňském kraji jich bylo tři čtvrtě přijato do desáté platové třídy a v kraji Vysočina byl poměr desáté a jedenácté platové třídy téměř vyrovnaný. Hypotéza se tedy nepotvrdila ani u jednoho stupně studia. Třetí hypotéza měla následující znění: Největší důraz u výběrového řízení na pozice úředníků krajských úřadů je kladen na dosaţené vzdělání. Tuto hypotézu většina personalistů krajských úřadů potvrdila, dosaţené vzdělání je podle nich první aspekt, který se u uchazečů

59

analyzuje, aţ poté je zkoumána orientace ve veřejné správě, komunikativnost, praxe, jazyková vybavenost a počítačové dovednosti. Poslední část práce zjišťovala umístění Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, mezi ostatními vysokými školami, které vystudovali přijatí adepti. Absolventi přišli z celkem dvaceti různých vysokých škol a Vysoká škola ekonomická se umístila na čtvrtém místě. Příčky před ní obsadily pouze Jihočeská univerzita České Budějovice, Karlova univerzita Praha a Masarykova univerzita Brno. Zájemci z Vysoké školy ekonomické v Praze, které najdeme v kaţdém zkoumaném kraji, vystudovali buď Fakultu managementu, nebo Národohospodářskou fakultu a jejich poměr je téměř vyrovnaný. Z těchto výsledků je tedy patrné, ţe Vysoká škola ekonomická v Praze, tedy i Fakulta managementu, má dobré jméno a její absolventi jsou i na krajských úřadech povaţováni za kvalitní pracovní sílu. Doufám, ţe tomu tak bude i nadále a škola si svou image prestiţní ekonomické školy zachová i do budoucna.

60

Literatura KNIHY: [1] ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů,nejnovější trendy a postupy. 10. vydání. Praha: Grada, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3 [2] COGAN,R. Krajské zřízení. 1. vydání. Praha: ASPI, 2004. 440 s. ISBN 80-7357-041-6 [3] ČECHÁK, V. Vývoj veřejné správy v Československu a v České republice (1945 – 2004). 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2004. 264 s. ISBN 80-86754-22-7 [4] DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J. Management a moderní organizování firmy. 1. vydání. Praha: Grada, 2007. 324 s. ISBN 978-80-247-2149-1 [5] DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 978-80-7179-893-4 [6] DYTRT, Z. a kol. Manažerské kompetence v Evropské unii. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 157 s. ISBN 80-7179-889-4 [7] HENDRYCH, D. Správní právo. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 875 s. ISBN 978-80-7400-049-2 [8] HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 233 s. ISBN 978-80-7380-263-9 [9] HRAZDÍROVÁ, B. Krajské zřízení. 2. vydání. Praha: Institut pro místní správu, 2007. 82 s. ISBN 80-86976-10-6 [10] KÁŇA, P. Základy veřejné správy. 3. vydání. Ostrava: Montanex, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7225-319-7 [11] KLEIBL, J., DVOŘÁKOVÁ, Z., ŠUBRT, B. Řízení lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 264 s. ISBN 80-7179-389-2 [12] KOCIANOVÁ, R. Personální činnosti a metody personální práce. 1. vydání. Praha: Grada, 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-2497-3

61

[13] KOUBEK, J. Personální řízení 2, část 1. 2. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 136 s. ISBN 80-245-1022-7 [14] KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. 3. vydání. Praha: Management Press, 2006. 367 s. ISBN 80-7261-033-3 [15] KOUDELKA, Z. Samospráva. 1. vydání. Praha: Linde, 2007. 399 s. ISBN 978-80-7201-665-5 [16] KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R. Manažerské kompetence, způsobilosti výjimečných manažerů. 1. vydání. Praha: Grada, 2004. 184 s. ISBN 80-247-0698-9 [17] LEŠTINSKÁ, V. a kol. Personalistika ve veřejné správě (manuál pro personalisty územních samosprávných celků). 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 177 s. ISBN 80-210-3984-1 [18] LOUDA, T., GROSPIČ, J., VOSTRÁ, L. Modernizace veřejné správy. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. 351 s. ISBN 80-7380-001-2 [19] NĚMEC, O., BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M. Personální management. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. 369 s. ISBN 978-80-86730-31-8 [20] NOVOTNÝ, V. Územní samospráva České republiky. 1. vydání. Praha: Cevro Institut, 2007. 70 s. ISBN 80-86816-22-2 [21] PAVLÁK M. Nauka o veřejné správě. 4. vydání. Plzeň: Západočeská univerzita, 2005. 128 s. ISBN 80-7043-406-6 [22] PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5 [23] POMAHAČ, R., VIDLÁKOVÁ, O. Veřejná správa. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. 290 s. ISBN 80-7179-748-0 [24] REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol. Obecná část vzdělávání vedoucích úředníků ÚSC. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 153 s. ISBN 80-216-3278-2

62

[25] SCHELLE, K. a kol. Dějiny české veřejné správy. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 314 s. ISBN 978-80-7380-203-5 [26] VACEK, J. Moderní management. 1. vydání. Plzeň: Západočeská univerzita, 2006. 209 s. ISBN 80-7043-501-1 [27] VIDLÁKOVÁ, O. Rukověť úředníka územně samosprávného celku. 1. vydání. Hradec Králové: E. I. A., 2003. 80 s. ISBN 80-85490-83-8 [28] WRIGHT, G., NEMEC, J. Management veřejné správy, teorie a praxe. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2003. 419 s. ISBN 80-86119-70-X INTERNETOVÉ ZDORJE: [29] Atlas Česka. Kraje v České republice. [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z: [30] Český statistický úřad. Kraje a okresy ČR k 1. 1. 2010. [online]. 2011 [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: [31] Český statistický úřad. Krajské srovnání v roce 2009. [online]. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: [32] Epravo. Kdo je „úředníkem“ podle zákona o úřednících územních samosprávných celků? [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Dostupné z: [33] Jihočeský kraj. Krajský úřad Jihočeského kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: [34] Jihomoravský kraj. Krajský úřad Jihomoravského kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z:

63

[35] Jobs.pacto. Kraje ČR. [online]. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: [36] Karlovarský kraj. Krajský úřad Karlovarského kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z: < http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/krajsky_urad/> [37] Katedra managementu veřejného sektoru. Profil absolventa. [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: [38] Kraj Vysočina. Krajský úřad kraje Vysočina. [online]. 2008 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z: [39] Královéhradecký kraj. Krajský úřad Královéhradeckého kraje. [online]. 2008 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: [40] Liberecký kraj. Krajský úřad Libereckého kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z: < http://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/> [41] Ministerstvo vnitra České republiky. Vzdělávání ve veřejné správě a akreditace vzdělávacích institucí. [online]. 2010 [cit. 2011-02-17]. Dostupné z: [42] Moderní obec. Úředník veřejné správy? Stále kvalifikovanější profese! [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z: [43] Moravskoslezský kraj. Krajský úřad Moravskoslezského kraje. [online]. 2010 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z: < http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/krajsky_urad.html> [44] Olomoucký kraj. Krajský úřad Olomouckého kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z:

64

[45] Pardubický kraj. Krajský úřad Pardubického kraje. [online]. 2008 [cit. 2011-02-07]. Dostupné z: [46] Plzeňský kraj. Krajský úřad Plzeňského kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-07]. Dostupné z: [47] Středočeský kraj. Krajský úřad Středočeského kraje. [online]. 2008 [cit. 2011-02-07]. Dostupné z: [48] Ústecký kraj. Krajský úřad Ústeckého kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z: [49] Zlínský kraj. Krajský úřad Zlínského kraje. [online]. 2011 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z: LEGISLATIVA: [50] Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě [51] Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě [52] Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků vyšších samosprávných celků [53] Vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků [54] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích [55] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze [56] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce [57] Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků [58] Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu

65

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka 1: Kvalifikační předpoklady vzdělání pro zařazení do platových tříd ....................... 19 Tabulka 2: Velikost krajského úřadu v závislosti na rozloze a počtu obyvatel kraje ............... 24 Tabulka 3: Porovnání počtu obyvatel kraje a počtu pracovníků na krajském úřadě .............. 25 Tabulka 4: Absolvované vysoké školy (Jihočeský kraj) ............................................................ 36 Tabulka 5: Absolvované vysoké školy (Karlovarský kraj)........................................................ 39 Tabulka 6: Absolvované vysoké školy (Plzeňský kraj) ............................................................. 42 Tabulka 7: Absolvované vysoké školy (kraj Vysočina) ............................................................. 48 Tabulka 8: Počet přijatých absolventů v jednotlivých platových třídách ................................ 50 Tabulka 9: Počty absolventů jednotlivých vysokých škol ......................................................... 57 Graf 1: Počet odborů na zkoumaných krajských úřadech ........................................................ 24 Graf 2: Počet obyvatel na jednoho úředníka ............................................................................ 25 Graf 3: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, Jihočeský kraj) .......................................... 34 Graf 4: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, Jihočeský kraj) ........................................ 35 Graf 5: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad Jihočeského kraje ........ 36 Graf 6: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, Karlovarský kraj)...................................... 37 Graf 7: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, Karlovarský kraj) .................................... 38 Graf 8: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad Karlovarského kraje .... 39 Graf 9: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, Plzeňský kraj) ........................................... 40 Graf 10: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, Plzeňský kraj) ........................................ 41 Graf 11: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad Plzeňského kraje ........ 42 Graf 12: Poměr platových tříd (bakalářský stupeň, kraj Vysočina) ......................................... 44 Graf 13: Poměr platových tříd (magisterský stupeň, kraj Vysočina) ....................................... 47 Graf 14: Vysoké školy, jejichž absolventi byli přijati na Krajský úřad kraje Vysočina ........... 48 Graf 15: Podíl absolventů bakalářského a magisterského stupně studia................................. 49 Graf 16: Počet přijatých absolventů......................................................................................... 49 Graf 17: Zařazení přijatých absolventů v platových třídách.................................................... 50 Graf 18: Poměr mezi absolventy veřejných a soukromých vysokých škol ................................ 52 Graf 19: Podíl absolventů Vysoké školy ekonomické Praha .................................................... 58 Graf 20: Poměr mezi Fakultou managementu a Národohospodářskou fakultou ..................... 58

66

Obrázek 1: Mapa krajů České republiky .................................................................................... 5 Obrázek 2: Kraje a okresy ČR k 1. 1. 2010 ................................................................................ 6 Obrázek 3: Organizační struktura kraje .................................................................................. 11 Obrázek 4: Organizační struktura krajského úřadu ................................................................ 11 Obrázek 5: Hierarchický model struktury kompetence ............................................................ 14 Obrázek 6: Obecný úkol řízení lidských zdrojů ........................................................................ 16 Obrázek 7: Jihočeský kraj ........................................................................................................ 26 Obrázek 8: Jihomoravský kraj.................................................................................................. 28 Obrázek 9: Karlovarský kraj .................................................................................................... 29 Obrázek 10: Plzeňský kraj ........................................................................................................ 30 Obrázek 11: Kraj Vysočina ...................................................................................................... 32

67

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Dotazník pro personalisty krajských úřadů Následující dvě tabulky vyplňte, u pracovní náplně stačí jen hlavní náplň (několik slov nebo první věta z katalogu prací). U dalších otázek Vámi vybranou odpověď zaškrtněte (lze zaškrtnout více odpovědí!) nebo odpověď přímo vepište. 1. Kolik jste přijali na krajský úřad (za posledních 5 let) absolventů vysokých škol* (rozdělte na bakalářský a magisterský stupeň vzdělání)? 36

Bakalářský stupeň studia Odbor Pozice

Pracovní náplň pozice

Platová Absolvovaná vysoká škola, fakulta, třída obor

Magisterský stupeň studia Odbor Pozice

Pracovní náplň pozice

Platová Absolvovaná vysoká škola, fakulta, třída obor

* Absolvent = člověk bez jakékoliv předchozí praxe36 68

2. V jaké části výběrového řízení absolventi nejčastěji skončí a z jakých důvodů?

Předkolo Písemný test

Ústní pohovor Jiné (vypište) Důvody: 3. Na co je u výběrového řízení kladen největší důraz, popřípadě seřaďte posuzované aspekty očíslováním dle důleţitosti (1=nejdůleţitější)?

Dosaţené vzdělání Jazyková vybavenost

Praxe Orientace ve veřejné správě Orientace v dané problematice (podle odboru) Komunikativnost

Další (vypište) 4. Kolik se průměrně hlásí absolventů a kolik zájemců s nějakou praxí (poměr)? 5. Na jaké pozice (v jaké platové třídě/třídách) se nejčastěji hlásí absolventi vysokých škol (popř. uvést příklad)?

1. třída

9. třída

2. třída

10. třída

3. třída

11. třída

4. třída

12. třída

5. třída

13. třída

6. třída

14. třída

7. třída

15. třída

8. třída

16. třída

6. Máte dobré zkušenosti s absolventy nějaké určité vysoké školy?

Ano (vypište)

Ne

69

7. Zohledňujete u výběrového řízení nějaké „certifikáty“?

Ano (vyberte z následující nabídky)

Ne

Jazykové

Počítačové Zkoušku odborné způsobilosti Další (vypište) 8. Postupují přijatí absolventi hierarchicky výš?

Ano

Ne

9. Označte oblasti, které jsou uplatnitelné na pozicích na krajských úřadech.

management organizace a operací regionální projektování, programování a hospodářská politika strategický management a management změny struktura, management a strategie subjektů veřejné správy

struktura, formy a management neziskových organizací regionální management mezinárodní management a marketing manaţerské rozhodování a evaluace ve veřejné správě a veřejnoprávních organizacích marketing zboţí a sluţeb, zejména veřejných a municipální marketing oblast ekonomie na mikro- i makro-úrovni

oblast ekonomiky, financí, bankovnictví, účetnictví a daní oblast řízení lidských zdrojů oblast destinačního managementu oblast managementu sociálních sluţeb

oblast managementu ochrany ţivotního prostředí další (vypište)

70

Příloha č. 2: Organizační struktura Krajského úřadu Jihočeského kraje Ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje Odbor kancelář hejtmana

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Oddělení krizového řízení

Oddělení koordinační a kontrolní

Oddělení organizační

Oddělení zdravotnictví Oddělení sociálních sluţeb

Odbor kancelář ředitele Oddělení personálních věcí a vzdělávání

Oddělení sociálních dávek Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

Odbor hospodářské a majetkové správy Oddělení spisové sluţby

Oddělení prevence a humanitárních činností

Oddělení autoprovozu

Odbor evropských záleţitostí

Oddělení hospodářské správy

Oddělení evropské integrace

Oddělení majetkové správy

Oddělení řízení grantů a projektů Oddělení administrace AP PRK37

Odbor legislativy a vnitřních věcí Oddělení správní

Odbor marketingu a vnějších vztahů

Oddělení právní a legislativní

Oddělení informací a styku s veřejností Oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce

Odbor regionálního rozvoje, územního plánování stavebního řádu a investic

Oddělení marketingu a cestovního ruchu


Odbor krajský ţivnostenský úřad

Oddělení územního plánování

Úsek správní agendy a metodiky

Oddělení regionálního rozvoje

Úsek kontroly a metodiky

Oddělení stavebního řádu

Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy

Oddělení veřej. zakázek, investic a řízení projektů

Oddělení školství Oddělení mládeţe, tělovýchovy a sportu

Odbor ekonomický Oddělení rozpočtu a financování

Oddělení ekonomiky školství

Oddělení přezkumu a metodiky hospodaření obcí

Oddělení zaměstnanosti a odměňování

Oddělení účetnictví a výkaznictví

Odbor dopravy a silničního hospodářství Oddělení silniční dopravy

Odbor ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví Oddělení lesního hospodářství a zemědělství Oddělení ochrany přírody a krajiny a EIA

Oddělení silničního hospodářství

38

Oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady

Odd. pro územní samosprávu a státní správu v dopravě Odbor informatiky

Oddělení vodního hospodář. a integr. prevence

Oddělení správy aplikací a GIS39

Oddělení rozvoje venkova, péče o krajinu a koncepci

Oddělení správy sítě

Odbor kultury a památkové péče

Oddělení interního auditu a kontroly

Oddělení památkové péče Oddělení kultury Oddělení zřizovaných organizací Zdroj: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=172&par[lang]=CS + vlastní zpracování 37

AP PRK = Akční plán Programu rozvoje kraje EIA = posuzování vlivů na ţivotní prostředí 39 GIS = geografický informační systém 38

71

Příloha č. 3: Organizační struktura Krajského úřadu Jihomoravského kraje Ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje Sekretariát ředitele Útvar interního auditu Bezpečnostní ředitel Odbor kancelář hejtmana Oddělení krizového řízení a obrany

Odbor zdravotnictví Oddělení správních činností

Oddělení informací a styku s veřejností

Oddělení zdravotní péče a ekonomiky


Odbor dopravy Oddělení dopravně správních agend

Oddělení sekretariát hejtmana

Oddělení pozemkových komunikací

Odbor kancelář ředitele Oddělení personálních věcí a vzdělávání

Oddělení silniční dopravy


Oddělení veřejné osobní dopravy Oddělení organizační a rozvoje dopravy

Odbor vnějších vztahů Oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce

Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování

Odbor informatiky Oddělení správy serverů a sítě


Oddělení uţivatelské podpory

Odbor správní Oddělení přestupků, správy poplatků a vymáhání

Odbor ekonomický Oddělení účetnictví

Oddělení správní

Oddělení rozpočtu a financování

Odbor kultury a památkové péče Oddělení kultury

Oddělení financování obcí Oddělení ekonomické podpory neškolských PO40

Oddělení památkové péče

Odbor majetkový Oddělení majetkoprávní

Odbor kontrolní a právní Oddělení stíţností, petic a vnitřní kontroly

Oddělení správy a evidence majetku

Oddělení vnější kontroly Oddělení přezkumu obcí

Odbor regionálního rozvoje Oddělení strategického rozvoje

Oddělení legislativní a právní

Oddělení rozvojových programů

Krajský ţivnostenský úřad Oddělení správní

Oddělení cestovního ruchu Oddělení rozvoje venkova a zemědělství

Oddělení kontrolní

Oddělení evropských dotací

Odbor sociálních věcí Oddělení sociálních sluţeb

Odbor ţivotního prostředí Oddělení technické ochrany ţivotního prostředí

Oddělení sociálních dávek a SPO41

Oddělení posuzování vlivů na ţivotní prostředí

Oddělení ekonomiky a kontroly

Oddělení vodního a lesního hospodářství

Odbor investic Oddělení veřejných zakázek

Oddělení ochrany přírody a krajiny Oddělení správní a ekonomické

Oddělení realizace investic

Odbor školství Oddělení organizační a správní Oddělení vzdělávání Oddělení rozpočtu a financování Oddělení prevence a volnočasových aktivit Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=131421&TypeID=2 + vlastní zpracování 40 41

PO = příspěvková organizace SPO = sociálně – právní ochrana

72

Příloha č. 4: Organizační struktura Krajského úřadu Karlovarského kraje Ředitel Krajského úřadu Karlovarského kraje Oddělení interního auditu Oddělení rozvoje ICT 42 kraje Odbor kancelář ředitele úřadu

Odbor vnitřních záleţitostí

Oddělení personálních věcí a vzdělávání


Oddělení administrativních činností


Oddělení projektů EU

Odbor dopravy a silničního hospodářství Oddělení dopravy

Odbor stavební úřad Oddělení právní podpory

Oddělení veřejné dopravy

Oddělení stavební úřad I

Oddělení silničního hospodářství

Oddělení stavební úřad II Odbor kontroly

Oddělení dopravně správních agend Odbor regionálního rozvoje

Oddělení přezkumu hospodaření územních celků


Oddělení veřejnosprávní kontroly a její metodiky


Oddělení kontroly prostředků z EU

Oddělení přeshraničních projektů Oddělení strategického plánování

Odbor správních agend a krajský ţivnost. úřad Oddělení správních agend

Odbor sociálních věcí

Krajský ţivnostenský úřad

Oddělení sociálních dávek Oddělení sociálních věcí

Odbor kancelář hejtmana Oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností Oddělení administrativních činností

Oddělení rozvoje sociálních sluţeb Odbor ţivotního prostředí a zemědělství Oddělení vodního hospodářství a havárií

Odbor bezpečnosti a krizového řízení Oddělení bezpečnosti

Oddělení IPPC43 a ochrany ţivotního prostředí

Oddělení krizového řízení

Oddělení ochrany krajiny, zemědělství a revitalizace Oddělení lesního hospodářství, myslivosti a rybářství

Odbor investic a grantových schémat Oddělení přípravy a realizace investic Oddělení grantových schémat

Oddělení ekolog. projektů a environmentální osvěty Odbor kultury, památk. péče, lázeňství a cest. ruchu Oddělení kultury

Odbor legislativní a právní Oddělení právní


Oddělení legislativní

Oddělení cestovního ruchu Oddělení lázeňství

Odbor ekonomický Oddělení ekonomiky organizací kraje

Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy


Oddělení organizační a správní

Oddělení účetní evidence

Oddělení vzdělávání

Oddělení financování vzdělávání

Oddělení evropských programů Oddělení mládeţe a sportu

Odbor informatiky Odd. technologií, systémů, datab. a progr. aplikací

Odbor zdravotnictví

Oddělení GIS

Oddělení ekonomicko - analytické Oddělení dohledu zdravotní péče

Odbor správa majetku Oddělení evidence majetku

Odd. registrace nestátních zdravotnických zařízení

Oddělení nakládání s majetkem Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/krajsky_urad/odbory/ + vlastní zpracování 42 43

ICT = informační a komunikační technologie IPPC = integrovaný přístup k ochraně ţivotního prostředí (integrovaná prevence a omezování znečištění)

73

Příloha č. 5: Organizační struktura Krajského úřadu Plzeňského kraje Ředitel Krajského úřadu Plzeňského kraje Oblast ředitele

Odbor kontroly, dozoru a stíţností

Koordinátor projektu bezpečný kraj

Oddělení kontroly

Odbor kancelář hejtmana

Oddělení metodiky, dozoru a stíţností

Odd. mediál. kom., vnějš. vztahů a marketingu Oddělení administrativních podpory rady Odbor kancelář ředitele

Odbor vnitřních věcí a krajský ţivnostenský úřad Oddělení autoprovozu Oddělení hospodářské správy


Oddělení krajský ţivnostenský úřad

Oddělení personálních věcí a vzdělávání

Oddělení právní

Odbor krizového řízení Oddělení krizového řízení a plánování Oddělení obranných příprav

Oddělení vnitřních věcí

Oblast zástupce ředitele pro samosprávu a služby Odbor dopravy a silničního hospodářství

Útvar interního auditu

Oddělení dopravně správních agend

Oblast zástupce ředitele pro ekonomiku a rozvoj

Odd. financování veřej. dopravy a silnič. hospodářství

Koordinátor výstavby

Oddělení silničního správního úřadu

Odbor ekonomický

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Oddělení ekonomických analýz

Oddělení cestovního ruch

Odd. přezkoumávání hospodař. obcí a kontroly

Oddělení kultury



Oddělení účetnictví Odbor fondů a programů EU

Odbor sociálních věcí Oddělení organizačně správní

Oddělení fondů a programů EU

Oddělení sociálních sluţeb

Oddělení technické podpory a publicity

Oddělení sociálních věcí

Odbor investic a majetku


Oddělení investic

Oddělení zdravotní správy

Oddělení majetkoprávní

Oddělení zdravotně ekonomické

Oddělení majetku Odbor regionálního rozvoje

Odbor školství, mládeţe a sportu Oddělení ekonomické


Oddělení mládeţe a sportu


Oddělení organizace školství


Oddělení správních činností

Oblast zástupce ředitele pro vnitřní správu

Oddělení řízení OPVK44

Odbor informatiky

Odbor ţivotního prostředí

Oddělení aplikací a databází

Oddělení IPPC + EIA

Oddělení geografických informačních systémů

Oddělení administrativně správní

Oddělení metodiky a projektů egovernmentu

Oddělení ochrany přírody

Oddělení správy serverů a sítě

Oddělení technické ochrany Oddělení vodního hospodářství Oddělení zemědělství a lesnictví

Zdroj: http://www.kr-plzensky.cz/EOS/structure.asp + vlastní zpracování 44

OPVK = Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

74

Příloha č. 6: Organizační struktura Krajského úřadu kraje Vysočina Ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina Grémium ředitele

Odbor sekretariátu hejtmana

Odbor analýz

Oddělení kanceláře hejtmana

Odbor dopravy a silničního hospodářství

Oddělení krizového řízení a bezpečnosti

Oddělení dopravní obsluţnosti

Oddělení tiskové

Oddělení dopravy

Oddělení vnějších vztahů

Oddělení investiční

Odbor sociálních věcí

Oddělení projektového řízení

Oddělení sociální správy

Oddělení správy komunikací

Oddělení sociálních dávek a sociálně-právní ochrany dětí

Odbor ekonomický Oddělení financování a výkaznictví obcí

Oddělení sociálních sluţeb Odbor územního plánování a stavebního řádu



Oddělení účetnictví


Odbor informatiky


Oddělení koncepční

Oddělení zdravotní péče

Oddělení správy databází a aplikací

Oddělení zdravotní správy

Oddělení správy GIS Oddělení správy sítě

Odbor ţivotního prostředí Oddělení integrované prevence a EIA

Odbor kontroly

Oddělení ochrany přírodních zdrojů

Oddělení přezkoumání hospodaření obcí

Oddělení technické ochrany ţivotního prostředí

Oddělení veřejnosprávní kontroly Odbor kultury, památk. péče a cest. ruchu

Odbor školství, mládeţe a sportu Oddělení ekonomiky školství

Oddělení kultury

Oddělení mládeţe a sportu


Oddělení organizace školství

Odbor lesního a vodního hospodář. a zeměd.

Oddělení rozvoje vzdělávání

Oddělení lesního hospodářství a myslivosti


Oddělení vodního hospodářství

Oddělení interního auditu

Oddělení zemědělství

Oddělení ostatních správních činností

Odbor majetkový

Oddělení právní a krajského ţivnostenského úřadu

Oddělení majetkoprávní

Oddělení řízení lidských zdrojů

Oddělení správy realit

Oddělení vnitřní kontroly

Odbor regionálního rozvoje Odd. ekon. právní pro čerpání prostředků ES Oddělení grantových programů Oddělení regionálního rozvoje Oddělení strategického plánování Zdroj: http://extranet.kr-vysocina.cz/telefon/index.php + vlastní zpracování

75

Příloha č. 7: Vzor oznámení o vyhlášení výběrového řízení Oznámení o vyhlášení výběrového řízení Jihočeský kraj vyhlašuje výběrové řízení na místo

PM 0786 dle RŘ/57 – změna č. 75 Evropské projekty, koncepce Odborný zaměstnanec oddělení rozvoje venkova, péče o krajinu a koncepcí, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Jihočeský kraj - Krajský úřad se sídlem v Českých Budějovicích 11. platová třída Pracovní náplň: Poţadavky na:

agenda zajišťování komplexního zpracovávání projektů pomoci nebo podpory, projektový management v oblasti ţivotního prostředí, výkon přenesené působnosti v oblasti ochrany přírody a krajiny, NATURA 2000 vysokoškolské - magisterský nebo bakalářský studijní program (např. Bc., Mgr., Ing.) se zaměřením zemědělství, dosaţené vzdělání ekologie, lesnictví, biologie

znalosti oboru

jazykové znalosti další znalosti, dovednosti a předpoklady

znalosti v oblasti zákona o ochraně přírody a krajiny (zvláštní ochrana přírody a Natura 2000), ochrany vod, ekologických zátěţí, základní přehled o dotační politice kraje, projektový management, znalost organizace a řízení regionální veřejné správy, základní znalosti v oblasti evropské dotační politiky v oblasti ŢP AJ nebo NJ – mírná aţ střední pokročilost jazyka výhodou dovednost práce s PC (MS Office, Internet, GIS, databáze), řidičský průkaz skupiny B

Přihlášky s poţadovanými doklady doručte osobně, popřípadě zašlete na adresu: Jihočeský kraj Krajský úřad, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, odbor kancelář ředitele tak, aby na krajský úřad byly doručeny nejpozději do 11. 4. 2011 Podrobnější informace o pracovní pozici podá: Ing. Zdeněk Klimeš, telefon: 386720804, e- mail: [email protected] Náleţitosti přihlášky jsou: jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu (číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana), datum a podpis (viz zveřejněný vzor přihlášky). Přílohy přihlášky jsou: 1. ţivotopis, ve kterém uveďte údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech, dále o dovednostech týkajících se správních činností, 2. výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší neţ 3 měsíce (originál případně ověřená kopie); u cizích státních příslušníků téţ obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem (pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloţí se bezúhonnost čestným prohlášením), 3. ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaţeném vzdělání, 4. souhlas se zpracováním osobních údajů Písemně nevyţádané přílohy přihlášky budou po 30 dnech od skončení výběrového řízení skartovány.

25. 3. 2011 _______ _______________ datum vyhlášení

_______________________ ředitel krajského úřadu

Pozn: Bliţší informace najdete na www.kraj-jihocesky.cz v sekci „Občan a úřady“, rubrice „Pracovní příleţitosti“ kromě Oznámení o vyhlášení výběrového řízení“ i vzor přihlášky a další důleţité informace.

76

Příloha č. 8: Stupnice platových tarifů Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů (v Kč/měsíc) Počet let Platový započitat. stupeň praxe

Platová třída 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

1

do 1 roku

7 420

8 050

8 730

9 460 10 270 11 130 12 070 13 110 14 220 15 420 16 750 18 150 19 680 21 360 23 180 25 150

2

do 2 let

7 700

8 360

9 060

9 830 10 670 11 560 12 530 13 600 14 750 16 000 17 380 18 830 20 430 22 160 24 060 26 100

3

do 4 let

7 980

8 680

9 400 10 200 11 070 11 990 13 000 14 120 15 310 16 610 18 050 19 550 21 200 23 000 24 970 27 080

4

do 6 let

8 280

9 010

9 770 10 580 11 490 12 450 13 500 14 660 15 890 17 240 18 730 20 280 22 000 23 870 25 910 28 110

5

do 9 let

8 610

9 350 10 140 10 990 11 930 12 920 14 010 15 220 16 490 17 890 19 430 21 050 22 830 24 770 26 880 29 160

6

do 12 let

8 940

9 700 10 520 11 400 12 380 13 410 14 540 15 800 17 110 18 560 20 170 21 840 23 690 25 700 27 900 30 260

7

do 15 let

9 280 10 080 10 920 11 840 12 850 13 920 15 080 16 400 17 770 19 270 20 930 22 670 24 580 26 680 28 950 31 400

8

do 19 let

9 630 10 460 11 340 12 280 13 340 14 440 15 650 17 020 18 440 19 990 21 720 23 530 25 510 27 680 30 050 32 580

9

do 23 let

9 990 10 850 11 770 12 750 13 840 14 990 16 240 17 660 19 130 20 750 22 540 24 420 26 470 28 730 31 190 33 810

10

do 27 let

10 380 11 270 12 220 13 230 14 370 15 560 16 850 18 330 19 860 21 530 23 390 25 340 27 470 29 810 32 370 35 080

11

do 32 let

10 770 11 690 12 680 13 730 14 920 16 150 17 500 19 030 20 610 22 350 24 270 26 290 28 510 30 940 33 590 36 410

12

nad 32 let

11 180 12 140 13 160 14 250 15 490 16 760 18 160 19 750 21 390 23 200 25 190 27 290 29 590 32 110 34 850 37 780

Zdroj: Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě

77

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce

Recommend Documents