Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
Katedra managementu podnikatelské sféry
Diplomová práce
Bc. Jan Ondrák
2010
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
Katedra managementu podnikatelské sféry
Zpracování podnikatelského záměru
Vypracoval Bc. Jan Ondrák
Vedoucí diplomové práce
Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.
Lipnice nad Sázavou 4/2010
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci „Zpracování podnikatelského záměru“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Lipnice nad Sázavou 4/2010
podpis studenta
Anotace
Zpracování podnikatelského záměru Vypracování projektu výstavby fotovoltaické elektrárny na zelené louce s možností obecné aplikace na obdobné projekty. Dále zvážení všech aspektů ovlivňujících uvedený projekt a zpracování analýzy vnějšího prostředí.
4/2010
Poděkování
Za cenné rady, náměty a připomínky, při psaní této práce, bych zvláště chtěl vyjádřit slova díků panu Ing. Jiřímu Dvořákovi, Ph.D. Mé díky patří taktéž všem, kteří mě podporovali při psaní této práce.
Obsah Úvod.....................................................................................................................5 2 Analytická část................................................................................................6 2.1 Druhy OZE......................................................................................................................6 Sluneční energie...............................................................................................................7 Vodní energie....................................................................................................................7 Větrná energie...................................................................................................................8 Bioplyn a biomasa............................................................................................................8 Geotermální energie, energie prostředí a tepelná čerpadla.......................................9 2.2 Proč právě fotovoltaika...............................................................................................10 2.3 Historie fotovoltaiky....................................................................................................12 2.4 Princip fungování fotovoltaiky .................................................................................13 2.5 Administrativa..............................................................................................................15 Žádost k místnímu distributorovi energie o vyjádření k existenci a kapacitě sítí17 Žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu.....................................17 Žádost o vyjádření OOŽP.............................................................................................18 Podnikatelský záměr.....................................................................................................19 Energetický audit a studie proveditelnosti ...............................................................20 Projektová dokumentace...............................................................................................22 Licence pro podnikání v energetice.............................................................................23 Dotace..............................................................................................................................27 Výběrové řízení na dodavatele....................................................................................29 2.6 PESTEL analýza prostředí..........................................................................................30 2.6.1 Politické faktory....................................................................................................30 2.6.2 Ekonomické faktory..............................................................................................33 2.6.3 Sociální faktory......................................................................................................35 2.6.4 Technologické faktory..........................................................................................36 2.6.5 Ekologické faktory................................................................................................38 2.6.6 Legislativní faktory...............................................................................................39 2.6.7 Zhodnocení analýzy.............................................................................................40
3 Realizační část...............................................................................................42 3.1 Záměr.............................................................................................................................42 Projekt..............................................................................................................................42 Systém..............................................................................................................................42 Pozemek..........................................................................................................................42 3.2 Realizace........................................................................................................................43 3.2.1. Časový harmonogram.........................................................................................43 3.2.2 Administrativa.......................................................................................................44 3
Žádost k místnímu distributorovi energie o vyjádření k existenci a kapacitě sítí44 Žádost o vyjádření OOŽP.............................................................................................45 Žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu.....................................47 Energetický audit a studie proveditelnosti ...............................................................47 Projektová dokumentace...............................................................................................48 Výběr nejvhodnější technologie...................................................................................50 Výběrové řízení na dodavatele....................................................................................51 3.2.3 Financování............................................................................................................52 Jednání s bankou o úvěru.............................................................................................52 3.2.4 Výstavba.................................................................................................................57 3.2.5 Zprovoznění...........................................................................................................58 3.2.6 Údržba....................................................................................................................59
4 Závěr................................................................................................................60 Seznam zkratek................................................................................................61 Seznam příloh..................................................................................................64
4
Úvod Slovíčka jsou základním stavebním kamenem při učení se cizím jazykům a bez nich se ani při sebelepší znalosti gramatiky nikdo nedomluví. Stejně tak je energetika základním stavebním kamenem celé ekonomiky každého státu bez rozdílu velikosti, zřízení, vlády či ekonomické síly. Můžeme mít zdroje i know-how, ale nemáme-li energii k nakládání s nimi, jsme stejně bezmocní jako student, který se ke zkoušce nenaučí slovíčka. To je hlavní důvod, proč se všechny ekonomiky světa bez výjimky, snaží o energetickou nezávislost na jiných zemích a proč má energetika před sebou velkou budoucnost. Energie se vyskytuje v nejrůznějších formách okolo nás, ať už se jedná o zdroje obnovitelné či fosilní a denně s ní přicházíme do styku, aniž bychom si to vždy uvědomovali. I ke zpracování této práce bylo nutno vynaložit značné množství energie v nejrůznějších formách. Hlavním cílem této práce je zpracovat projekt výstavby fotovoltaické elektrárny na zelené louce, který by mohl sloužit jako obecný návod ke stavbě obdobných projektů a zároveň zhodnotit aspekty pro vybranou lokalitu. Součástí práce je i ekonomické zhodnocení a časová a administrativní náročnost přípravy a výstavby elektrárny. Zároveň obsahuje PESTEL analýzu prostřední pro zhodnocení vhodnosti tohoto projektu v České republice. Zdroje, ze kterých vycházím, mají především charakter zákonů a vyhlášek, které se vztahují k provozování této činnosti. Dále pak jsou to informace získané od firem zabývajících se výstavbou FVE a jejich zapojováním, údajů obecních a dalších úřadů majících podíl na rozhodování o těchto projektech a v neposlední řadě moje vlastní zkušenosti s výstavbou FVE.
5
2 Analytická část Vzhledem k současnému trendu rostoucí spotřeby elektrické energie na celém světě je nutno se zabývat otázkou, kde tuto energii získávat. Zejména země s prudkým tempem růstu hospodářství a tím i zvyšujícího se životního standardu obyvatelstva, jako je například Čína, jsou lačné po elektřině. Nechám-li stranou polemiky o tom, na jak dlouho vystačí světové zásoby fosilních paliv, ať už se jedná o uhlí, ropu, plyn nebo i uran, je jisté, že jednoho dne dojdou, i kdybychom se s nimi naučili sebelépe hospodařit. Do té doby je nutné naučit se hospodařit s energií a také jak ji získat jinými, nekonvenčními zdroji. I těmi, které nám mohou být stále zahaleny rouškou tajemství jako například termojaderná fúze a jiné. Dobu využívání dosud známých zdrojů energie můžeme prodloužit zejména nejrůznějšími úsporami, které by vydaly na samostatnou diplomovou práci, nebo také zvolením vhodného energetického mixu a výrazným zvýšením podílu energie z obnovitelných zdrojů na úkor elektřiny ze zdrojů fosilních . Vezmu-li v úvahu, že vítr je způsobován ohříváním atmosféry sluncem a stejně tak je závislý i koloběh vody na odpařování a následných srážkách pro vodní elektrárny a růst rostlin pro bioplynové stanice, pak za jedinou skutečně nevyčerpatelnou obnovitelnou energii lze považovat pouze energii sluneční, která na zemi proudí neustále bez jakéhokoli přičinění člověka. Tím je i primárním zdrojem všech OZE.
2.1 Druhy OZE Za energii z obnovitelných zdrojů považujeme poměrně široké portfolio druhů energií. Tou je nejen energie fotovoltaická, ale i fototermická, vodní, větrná, z biomasy, bioplynu či geotermální. Všechny tyto OZE se vyznačují tím, že pro výrobu elektřiny nevyužívají žádný prvek, který by se na zemi vyskytoval v omezeném rozsahu, jako uhlí, ropa, nebo plyn.
6
Sluneční energie Náplní této práce je sluneční energie. Omezuji se však na fotovoltaické využití solární energie. Sluneční svit se dá využít kromě přímé přeměny na elektrickou energii ve fotovoltaických elektrárnách i k ohřevu vody. To je v českých podmínkách vhodné spíše lokálně pro domácnosti a firmy, nebo jako zdroj přitápění ke stávajícímu tepelnému zdroji. Dalším využitím pak může být výroba elektřiny v termosolárních elektrárnách, které však nemají v českých podmínkách příliš vysokou účinnost a jejich budování je spíše teoretickou možností, než realizovatelnou praxí. I výrobci těchto systémů uvádějí, že pro podmínky ČR jsou nevhodné. Proto se budují pouze v oblastech s velkým objemem dopadnuvší sluneční energie na m2, jakými je například Španělsko a Itálie. Vodní energie Vodní energie využívá k výrobě elektřiny sílu vody za pomoci vodních děl, která slouží zejména k vytvoření dostatečného tlaku vody proudící na lopatky turbíny otáčející generátorem. Tyto elektrárny se dělí do dvou základních skupin – malé (do 10 MWe) a velké (nad 10 MWe), přičemž malé mají dvě další podskupiny dle výkonu (do 1MWe a nad 1MWe). V České republice vyrábějí přes polovinu vyrobené energie velké elektrárny, i když jejich instalovaný výkon je přibližně třetinový. Je to dáno zejména jejich lepší a plynulejší využitelností během celého roku a tím je dosaženo i vyšší efektivity, než u elektráren malých. Celkový instalovaný výkon vodních elektráren v ČR je dle statistik ERÚ 2 191,8 MW1. Další výstavba velkých děl je v ČR sice možná, ale zejména kvůli velkému zátopu území při jejich budování spíš nereálná. Jisté rezervy se dají nalézt v případě malých vodních elektráren, ale i jejich výstavba by byla velmi administrativně, finančně i technicky náročná ve srovnání s jinými druhy OZE.
1
PROKŠOVÁ T., Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny?, 16.3.2010 [online, cit. 4.4.2010] Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/vodni-elektrarny-v-ceskerepublice-kolik-vyrobi-elektriny.aspx
7
Větrná energie Větrná energie pro výrobu elektřiny využívá vítr, což je proudění vzduchu způsobované různě ohřátými částmi atmosféry, které následně roztáčí rotory větrných elektráren a ty opět, jako v případě vodních elektráren, roztáčí generátory vyrábějící elektřinu. Pro Českou republiku je tato energie využitelná zejména v horských příhraničních oblastech a na Vysočině, kde jsou dle větrné mapy2 České společnosti pro větrnou energii nejvhodnější podmínky pro jejich budování. Nejnovější data ERÚ ukazují, že i přes odpor velké části lidí je tento způsob získávání energie stále perspektivní. Jen za rok 2009 stoupl instalovaný výkon VE v ČR ze 148 MW v lednu na 192 v prosinci, což představuje nárůst téměř o jednu třetinu. Větrné elektrárny mají oproti jiným OZE nevýhodu ve své velikosti. Díky technologickému pokroku a také kvůli zvyšování efektivnosti investice se staví stále větší elektrárny a jejich výška včetně rotoru nezřídka přesahuje i sto padesát metrů. Následně tak vznikají spory o jejich umístění, především kvůli narušování krajinného rázu. V současné době byl tento argument vyslyšen krajskými úřady, a ty proto zastavily vydávání souhlasných stanovisek nutných pro výstavbu VE. Můj osobní názor je takový, že je nesmysl stavět jednu elektrárnu na kopci za vesnicí, protože to se dá brát jako zásah do krajiny. Ovšem pokud se jedná o větrné farmy, zde jednoznačně výhody převyšují argument narušování rázu krajiny a jak ukazují zkušenosti ze zahraničí i ČR, mohou být i přínosem pro region ve formě zvýšení turistického ruchu. Bioplyn a biomasa3 Bioplyn vzniká jako vedlejší produkt při zpracování biomasy, kterou je možno zkvasit během fermentace. Proto lze oba tyto zdroje zařadit do jednoho odstavce. Do kategorie bioplynu patří také další zdroje, jedná se např. o skládkové plyny.
2 3
ČSVE, Větrná mapa, 19.3.2009, [online, cit. 2.4.2010] Dostupné z: http://www.csve.cz/clanky/detail/35 CZREA, Biomasa, [online, cit. 4. 4. 2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/biomasa
8
Pokud hovoříme o biomase, mluvíme o všech biologických (rostlinných i živočišných) druzích odpadů a materiálů, které si lze představit. Pro lepší přehled je lze dělit do dvou základních skupin a to na odpadní biomasu a biomasu záměrně produkovanou. Odpadní biomasa zahrnuje především rostlinné odpady ze zemědělské výroby, lesní odpady, organické odpady z průmyslové výroby, odpady živočišné výroby a organické komunální odpady. Ve všech případech se jedná o materiály, které většinou končí na skládkách, případně ve spalovnách odpadů. Ve skutečnosti se jedná o využitelný zdroj energie, který má do budoucna velký růstový potenciál. Naproti tomu záměrně produkovaná biomasa je produkována účelově primárně pro výrobu energie. Jedná se především o nejrůznější dřeviny, obiloviny, travní porosty a jiné zemědělské rostliny, jako je konopí seté, šťovík, řepka, slunečnice, brambory, cukrová řepa, kukuřice aj. Biomasa má nejrůznější způsoby využití, nejen k výrobě elektřiny, ale i tepla, případně také jako složka paliv. Dle Czech RE Agency je odhadované množství vyrobené energie z biomasy včetně bioplynu 2 231 GWh. Geotermální energie, energie prostředí a tepelná čerpadla4 Geotermální energie je produktem samotné Země, která vytváří díky chemickým reakcím probíhajícím v zemské kůře velké množství tepla. Bohužel v České republice ji prakticky není možné využívat ve velkých objemech. Proto je využívána většinou pouze lokálně k vytápění objektů pomocí tepelných výměníků a hlubinných vrtů. Část geotermálních vod je využívána také k lázeňským účelům. Takovou vodu není možné používat primárně k vytápění. Průměrná hodnota zemského energetického toku (tak je nazýváno množství energie získatelné z jednotky plochy) je v České republice 650 W na hektar. Tento údaj byl naměřen odborníky během čtyřletého výzkumu prováděného v ČR, na jehož konci
4
CZREA, Energie prostředí, geotermální energie a tepelná čerpadla [online, cit. 4. 4. 2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/geotermika
9
bylo vytipováno 28 lokalit, které mají dobré podmínky pro stavbu geotermálních zařízení. Dalším druhem ekologického získávání energií jsou tepelná čerpadla, která pracují na principu čerpání energie z prostředí. Pro svůj chod ale potřebují elektrickou energii, díky které dokáží získávat teplo z okolí a předávat ho dál. Základním ukazatelem efektivnosti je tzv. topný faktor, který určuje kolik kWh tepelné energie dokáže čerpadlo získat při spotřebování jedné kWh elektřiny. Tato čerpadla mohou fungovat na třech základních principech čerpání a přenášení tepla. Jsou jimi: vzduch – vzduch, vzduch – voda a voda – voda.
2.2 Proč právě fotovoltaika Fotovoltaika, jež se zabývá především elektřinou solární je využitelná prakticky kdekoli a de facto v jakémkoli měřítku od malých systémů na rodinných domech až po obrovské elektrárny s výkony v řádech desítek megawatt. V našich geografických podmínkách se jedná o jeden z nejvhodnějších zdrojů obnovitelné elektřiny. Nové vodní elektrárny by znamenaly obrovské přesuny obyvatel, proti větrným elektrárnám hovoří estetické hledisko v krajině a pěstování energetických plodin je z hlediska efektů poměrně diskutabilní. Zvláště počáteční investice do jiných druhů OZE je v menších měřítkách zcela nerentabilní. Dalším a v dnešní době nejdůležitějším důvodem, proč dát přednost fotovoltaice před ostatními OZE, je ekonomické hledisko a výrazně kratší doba návratnosti investice. V současné době jsou totiž podmínky pro budování fotovoltaických systémů v ČR jedny z nejvýhodnějších v celé EU. Hlavním důvodem pro tuto skutečnost je velmi výrazný pokles cen fotovoltaických panelů, který činil během loňského roku meziročně 40 %, čemuž neodpovídají výkupní ceny energie, které může ERÚ snižovat pouze o 5 % ročně. Tento výrazný nepoměr zásadním způsobem ovlivnil i množství žádostí o připojení nových systémů v celkovém objemu přibližně 9 GW. Z praxe vyplývá, že zdaleka ne všechny budou realizovány, ale i tak se jedná o výkon přesahující čtyřnásobek výkonu jaderné elektrárny Temelín. 10
Pádným důvodem pro úpravu současných podmínek je i to, že výkupní ceny elektřiny nejsou dotovány ze státního rozpočtu nebo EU, ale jsou rozpočítávány na jednotlivé odběratele. Každá domácnost tak pravidelně na svém vyúčtování vidí, kolik korun ji stojí povinné přispívání na energetickou politiku státu. Pro parlamentní strany je to tak i jeden ze způsobů, jak ušetřit svým voličům nemalé peníze, které reálně vidí, a tím si je naklonit na svoji stranu. Původní Energetický zákon vycházel z propočtů, kdy doba návratnosti investice do OZE by měla být maximálně patnáct let, ale neřešil situaci, kdy výrazně poklesne. Díky technologickému pokroku se však návratnost investice do FVE zkrátila na průměrných sedm let a u velkých projektů dokonce na čtyři až pět let s garancí výkupních cen na patnáct let. Dle propočtů ERÚ by však výkupní cena měla být o cca 33 % nižší, aby návratnost dosahovala patnácti let. To by u systémů s výkonem na 30 kW znamenalo pokles
cen z 12,15 Kč/kWh na 8,10 Kč/kWh. Aby byl možný
takto výrazný pokles výkupních cen, byla 17. března 2010 poslanci schválena novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů 180/2005 Sb., která umožňuje ERÚ snížit výkupní ceny elektřiny z jakéhokoliv OZE i o více než současných 5 % ročně, avšak průměrná doba návratnosti investice musí zůstat v rozmezí jedenácti až patnácti let. Navíc bude nově zavedeno třetí, tzv. střední cenové pásmo. Nejvýhodnější ceny by měly mít nejmenší systémy na rodinných domech do 30 kW a naopak nejnižší sazba by měla být pro velké systémy na volných plochách s nejnižšími pořizovacími náklady na instalovanou kW. Aby mohly všechny tyto změny vstoupit v platnost, je třeba souhlas Senátu a podpis prezidenta. Vzhledem k tomu, že se jedná o zákon se všeobecnou podporou, nepředpokládá se, že by mohlo jeho účinnost od 1. 1. 2011 něco ohrozit. Pro srovnání, Slovensko má výkupní ceny jen nepatrně nižší než ČR při stejných dvou cenových pásmech. Naproti tomu stojí Rakousko se čtyřmi sazbami pro malé a velké domy a plochy, přičemž nejnižší cena je uplatňována na volné plochy s výkonem nad 20 kW. Německo na rozdíl od Rakouska nerozlišuje systémy podle místa (domy x volná plocha), ale pouze podle výkonu do pěti pásem, z nichž nejvyšší 11
sazba je přibližně o třetinu nižší než v ČR a dvě nejnižší jsou dokonce téměř poloviční.5 Tyto výše uvedené plánované změny je třeba brát v potaz při budoucím plánování, protože se budou týkat všech zdrojů neuvedených do provozu do konce roku 2010.
2.3 Historie fotovoltaiky Fotovoltaika je obor, jehož základy položil již před více, než 170 lety devatenáctiletý Alexandr Edmond Becquerel, syn slavného francouzského fyzika Antoine César Becquerela. Rodina Becquerelových se zasloužila o mnoho fyzikální objevů, např. Alexandrův bratr Henri získal Nobelovu cenu za objev radioaktivity. Označení fotovoltaika vzniklo spojením dvou slov a to řeckého výrazu pro světlo „φώς“ [phos] a jména italského fyzika Alessandra Volty. Nejdůležitější mezníky ve vývoji fotovoltaiky: 1839 – Alexandr Edmond Becquerel – objem FV jevu 1876 – W. Adams a R. Day – pokusy osvětlování selenu (stejný výsledek jako A.E.B.) 1884 – Charles Fritts – Frittsův článek ze selenového polovodiče s tenkou vrstvou zlata a účinností pod 1 % 1904 – Albert Einstein – fyzikální popis FV jevu (1921 Nobelova cena) 1916 – Robert Millikan – experimentální potvrzení FV jevu 1939 – Russell Ohl – objev jednosměrného P-N přechodu 1941 – Russell Ohl – podíl na počátku rozvoje křemíkových článků 1946 – Russell Ohl – první patent na solární článek 1954 – G.L. Pearson, D. Chapin, C. Fuller – v Bellových laboratořích vyroben první fotovoltaický článek z krystalického křemíku s 6 % účinností 60. léta – počátek kosmického výzkumu – hledání zdrojů 15.5.1957 – Sputnik 3 – první družice využívající sluneční energii 1973 – celosvětová ropná krize -> hledání nových zdrojů 2. pol. 80. let – počátek využívání článků v pozemských podmínkách 5
KLÍMOVÁ J., Solární boom letos skončí, MF DNES [18.03.2010], Ekonomika, str. B1
12
Výše uvedená data měla zásadní význam ve vývoji fotovoltaiky a díky těmto vědcům je fotovoltaika využívána v mnoha odvětvích, tedy nejen k výrobě energie.6
2.4 Princip fungování fotovoltaiky Na níže uvedeném obrázku č. 1 je názorně vidět celé světelné spektrum, které je složeno z fotonů o různých vlnových délkách. V rozsahu 380 až 780 nm se jedná o světlo, které je viditelné lidským okem. Světlo s kratší vlnovou délkou se pak nazývá ultrafialové (UV) a s delší vlnovou délkou infračervené (IČ). Aby mohlo dojít co nejefektivněji k přeměně světla na elektrickou energii, je třeba, aby články byly schopny využívat co nejširší světelné spektrum. Křemík má tuto hranici na úrovni 1,1 eV ( na obr. 1 vlevo od vyznačené svislice). Ostatní světlo prochází bez užitku. Obr. 1
Obr. 2
Zdroj: Obr.1 + Obr. 2: CZREA, [online 4.4.2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika
Výše uvedený obr. 2 znázorňuje průřez fotovoltaickým článkem. Nejdůležitější části pro výrobu jsou vrstvy N, P a PN přechod. Křemík typu N, který může být s příměsí fosforu má tzv. elektronovou vodivost a křemík typu P s příměsí boru má tzv. děrovou vodivost. Při osvětlení takovéhoto článku vzniká na přechodu PN napětí, které je předními a zadními kontakty sbíráno a generuje tak energii, která může být po připojení do sítě dále využita. 6 6
CZREA, Fotovoltaika pro každého [online, cit. 4.4.2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika SOLARENVI, s. r. o., První fotovoltaické články [online, cit. 4.4.2010] Dostupné z: http://www.solarenvi.cz/show.php?ida=30&ids=6 FUSION-TEC, s. r. o., Historie fotovoltaiky [online, cit. 4.4.2010] Dostupné z: http://fusion-tec.eu/doc/Historie_fotovoltaiky.pdf
13
Jak je vidět i na obr. 2, jednotlivé články produkují velice nízké napětí o velikosti 05 – 06 V, proto jsou zapojovány paralelně nebo sériově do jednotlivých panelů, které tak zajišťují ochranu článků a umožňují jejich montáž na konstrukce. Jako ochrana slouží speciální tvrzené sklo a duralový rám. Ty musejí odolávat zejména vlivům počasí (kroupy, sníh, vítr, mráz a slunce). Tepelná odolnost je zvláště důležitá, protože v létě může teplota panelů dosahovat i 60 °C a v zimě běžně 35 °C při působení okolního mrazu. Doposud
existují
tři
generace
panelů, přičemž nejrozšířenější je stále první generace. Jedná se o panely, jejichž základem jsou
články
z krystalického
křemíku.
Monokrystalický (vlevo) a polykrystalický panel
V současné době mají podíl na trhu asi 90 %. Jejich nevýhodou je vysoká cena kvůli drahému vstupnímu materiálu – křemíku. Naproti tomu dosahují poměrně vysoké účinnosti v rozmezí obvykle mezi 16 a 19 %, v některých případech až 24 %. To je také důvod, proč stále převládají nad druhou generací panelů, které jsou na výrobu méně finančně náročné kvůli 100x – 1000x tenčí absorpční vrstvě. V druhé generaci se jedná především o tzv. amorfní panely (obr. vpravo), jejichž účinnost se pohybuje obvykle na hraně 10 %. Vývoj těchto panelů byl zahájen na základě snahy o minimalizaci výrobních nákladů. K jejich výrobě se používá kromě křemíku také měď, germanium a jiné prvky, které se označují jako CIS struktury.
Amorfní panel
Třetí generace panelů je doposud ve vývoji, který má však několik směrů. Jedná se například o vícevrstvé solární články, články s vícenásobnými pásy, termofotonickou přeměnu, kde je absorbér nahrazen elektroluminiscencí a další. Doposud se však osvědčily pouze vícevrstvé články.
14
Všechny výše uvedené druhy panelů se dají použít ve třech základních typech systémů: Drobné aplikace – jedná se například o kalkulačky, přenosné nabíječky mobilních telefonů, fotoaparátů a jiné elektroniky. Ostrovní systémy – tzv. off-grid mají využití zejména v místech, kde není přístup k elektrické síti. Mohou být buď přímé se zapojením panel - spotřebič, s akumulací energie, nebo hybridní (se záložním zdrojem energie – pro zimní období, noc,…). Typickým příkladem, kde se dají využít, je dopravní značení, osvětlené reklamy, zahradní osvětlení, karavany, jachty aj. Síťové systémy – tzv. on-grid fungují na principu připojení do distribuční sítě, kdy se vyrobená energie může buď ihned spotřebovávat, akumulovat v akumulátorech, nebo dodávat do rozvodové sítě. V případě, že výroba nepostačuje vlastní spotřebě, je naopak možné tuto energii ze sítě odebírat. Takto jsou zapojeny takřka všechny velké solární elektrárny. V posledních letech je stále častější využití speciálních článků na fasádách a střechách budov, které mohou případně nahradit krytinu a tím snížit stavební náklady. Mnohé budovy jsou v současnosti projektovány s ohledem právě na jejich fotovoltaickou využitelnost. Do technologické části patří nepatří pouze fotovoltaické panely, ale také nosné konstrukce, které mohou být z nejrůznějších materiálů – od betonových pilířů, přes dřevěné až po lehké hliníkové konstrukce. Dále je pro tyto systémy potřeba značného množství kabelů, které propojí jednotlivé panely na větve, které by měly mít v rámci vyváženosti systému všechny stejný výkon a přes měnič (tzv. konvertor) je pak zařízení schopné správně fungovat a dodávat elektřinu do distribuční sítě.
2.5 Administrativa Před samotnou výstavbou fotovoltaické elektrárny je třeba získat mnoho povolení a potvrzení, jejichž získání může mnohdy zabrat i několik měsíců. Celkově může
15
vyřízení všech potřebných dokumentů trvat i rok. Naproti tomu samotná výstavba FVE je dle svého rozsahu stavby záležitostí nanejvýš několika týdnů až měsíců. V této části práce jsou proto rozpracovány jednotlivé dokumenty, které je nutné vyřídit před započetím stavby, včetně jejich přibližné časové náročnosti. Ta se však může lišit od uvedené skutečnosti, zejména díky turbulentnímu prostředí na trhu s OZE a častým průtahům úřadů. Na níže uvedeném schématu je znázorněn stručný postup, na základě kterého poskytuje firma EkoWATT CZ, s. r. o. poradenství svým klientům při realizaci fotovoltaických systémů. Z něj a také z praktických zkušeností firmy Solarian s. r. o. vychází následující kapitola a praktická část této práce. Obr.: 1
Postup při realizaci FVE
16
Zdroj: BERANOVSKÝ J., SRDEČNÝ K, Chcete si postavit fotovoltaickou elektrárnu? (sborník), EkoWATT, ISBN 978-80-87333-00-6, Kapitola 1, Postup při stavbě FVE, str. 4
Žádost k místnímu distributorovi energie o vyjádření k existenci a kapacitě sítí Od vyjádření distributora (ČEZ, E.oN, PRE) se odvíjí všechny další kroky týkající se výstavby FV systémů. Distributor v něm uvádí, zda je v dosahu naší elektrárny k dispozici možnost připojení, zda je v distribuční síti volná dostatečná kapacita a za jakých podmínek lze nové zdroje připojit do sítě. V případě, že nebude ve vyjádření uvedena případná rezervace kapacity pro již budované zdroje, je třeba vznést i tento dotaz. V současné době je totiž zcela běžná praxe rezervovat kapacitu sítě pro svůj projekt a následné nedokončení projektu z různých důvodů (finanční, technické či administrativní problémy). Dle situace lze dále vyčkat, zda se kapacita neuvolní v případě, že jiný zdroj nebude do té doby postaven, nebo se s držitelem rezervace dohodnout na přenechání kapacity či odkoupení rezervace. Teprve na základě kladného vyjádření od distributora lze činit následující kroky. Je možno je sice dělat i dříve, ale vzhledem k jejich náročnosti je vhodné vyčkat skutečně na vyjádření distributora a v případě záporného stanoviska zvážit, zda se vyplatí nalézt řešení v dané lokalitě, či zda je vhodnější vyhledat jinou lokalitu nebo od projektu upustit. Žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu Druhým základním kamenem FVE je žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu spolu s vyjádřením distributora. Toto vyjádření je vhodné získat zároveň s distributorovým zejména proto, že může taktéž zcela zablokovat stavbu elektrárny. Důležitý je především územní plán dané obce, případná ochranná pásma vyskytující se v místě a eventuálně další potencionální překážky při stavbě. Pokud by na základě územního plánu nebylo možné budovat solární elektrárnu, a přesto by obec měla zájem o vybudování systému na svém území, pak je možné požádat o
17
změnu územního plánu. Náklady spojené se změnou ÚP však může obec dát k úhradě investorovi. Většinou jsou obce motivovány k vyjádření souhlasu a změnám územních plánů pomocí ročních příspěvků po dobu provozu elektrárny. Ty se obvykle pohybují v řádech stovek tisíc až milionů korun v závislosti na velikosti zařízení. Příspěvky mohou být buď fixní, či závislé na výkonu elektrárny, případně může obec vznést požadavek na určité procento ze zisku. Tak je to plánováno například ve Světlé nad Sázavou, která investorovi poskytne pozemek v místní průmyslové zóně a také vlastní rezervaci kapacity v místní distribuční síti výměnou za řádově jednotky procent z podílu na ziscích investora. V případě, že se podaří získat i toto stanovisko kladné, lze pokračovat v dalších krocích, které, pokud je to možné, je vhodné vykonávat souběžně. Žádost o vyjádření OOŽP Dalším logickým krokem při realizaci tohoto projektu je žádost o vyjádření na místně příslušný odbor ochrany a obnovy životního prostředí. Toto vyjádření je nutné získat před podáním žádosti o stavební povolení. V posudku se hodnotí především vliv na okolí a případně, zda nejsou zasaženy ochranná pásma, která by bránila vydání stavebního povolení. Pro vydání rozhodnutí je na úřadě vyžadována projektová dokumentace k danému dílu a zároveň zákres do mapy. Následně tyto dokumenty projdou tzv. kolečkem, kde se k projektu vyjadřují jednotlivé složky OOŽP. Jde mj. o vyjádření o odpadech, o vodách a o vlivu na životní prostředí. Součástí posuzování bývá i výjezd pracovníků na konkrétní místo realizace, kde se provádí šetření přímo na místě. Na základě zkušeností odboru OOŽP v Havlíčkově Brodě bývá při těchto stavbách komplikací především vliv na životní prostředí. Zde se například posuzuje, zda je stavba viditelná z příjezdových komunikací do obce, zda se nenachází příliš blízko k zástavbě trvale obydlených domů a zda nenarušuje ochranná pásma a místa výskytu chráněných rostlin či živočichů.
18
V případě, že by se jednalo o projekt, který by svými parametry překračoval běžná měřítka, či pokud by mohl nějakým způsobem narušit životní prostředí, je možné že bude třeba na vlastní náklady zpracovat ekologickou studii vlivu na životní prostředí EIA, která však bývá časově i finančně náročná. Její zpracování může trvat až rok a náklady mohou dosahovat statisíců korun. U solárních elektráren o velikosti jednotek MW zpravidla nebývá vyžadována, ale například u větrných elektráren se vyžaduje takřka vždy. Podnikatelský záměr Základním pilířem celého projektu je podnikatelský záměr. Stanovuje strategii a cíle celého podniku, eventuálně konkrétního projektu. Ve své podstatě jde o vizi, se kterou do podnikání vstupujeme. Tu je třeba správně formulovat do jasných cílů, což nám následně usnadní abychom jich dosáhli. Podnikatelský záměr by měl mj. odpovědět především na otázky, co chci dělat, kolik peněz budu do začátku potřebovat, jak začít, kde hledat trh, jak se k němu dostat a jak se na něm úspěšně prosadit. V našem konkrétním případě se jedná o projekt výstavby solární elektrárny na volném prostranství v Lipnici nad Sázavou o instalovaném výkonu 1 MW. Orientační náklady na výstavbu by se měly pohybovat na úrovni 80 – 100 mil. Kč. S takto hrubou částkou samozřejmě nelze kalkulovat a je nutné ji dále upřesnit ve studii proveditelnosti a energetickém auditu. Odpověď na otázku jak začít vyplývá z obr. 3 na str. 13, kde je znázorněn postup při plánování projektu FVE. Jedná se především o souhlas s připojením do sítě a předběžné vyjádření stavebního úřadu. Vzhledem k tomu, že energetika je velmi specifický obor a trh s OZE je kompletně řízen legislativou, jsou podmínky na trhu jasné a jednotlivé obnovitelné zdroje energie si navzájem nekonkurují. Z určitého pohledu si konkurují pouze do objemu připojení nových zařízení, na které byl kvůli přesycenosti trhu a poddimenzovanosti distribuční sítě vyhlášen stop stav na připojování dalších elektráren.
19
Energetický audit a studie proveditelnosti Energetický audit i studie proveditelnosti mají některé části společné, ale v několika se liší, a proto nesmí být zaměňovány nebo slučovány. Studie proveditelnosti řeší projekt především po finanční stránce a také, zda je projekt rentabilní. Energetický audit obsahuje také ekonomickou část a řeší především technickou stránku projektu, porovnává jednotlivá řešení a ukazuje nejvhodnější z nich. Důležité je vzít také v úvahu umístění projektu a meteorologické podmínky v místě realizace. Především průměrnou roční dobu slunečního svitu a množství energie, která je v daném místě využitelná.
Tyto
údaje
se
dají
zjistit
buď
z místních
zdrojů
–
Český
hydrometeorologický úřad, potažmo Atlas podnebí ČR, které jsou dostupné i v internetové podobě a pracují s daty měřenými od roku 1961. Druhou možností jsou specializované mezinárodní meteorologické systémy, jako například PVGIS spravovaný Joint Research Centre, které zřizuje Evropská komise a který je taktéž dostupný online, ale s kratší dobou výzkumu (od r. 2001). Z níže uvedené tabulky jsou zřejmé základní rozdíly mezi oběma analýzami. Tab.: 1
Zdroj:
BERANOVSKÝ J., SRDEČNÝ K, Chcete si postavit fotovoltaickou elektrárnu? (sborník), EkoWATT, ISBN 978-80-87333-00-6, Kapitola 3, Manažerské rozhodování a investiční strategie, str. 4
20
Energetický audit je také definován § 9 zákona č. 406/2000 Sb. následovně: „Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat: a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, b) celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor, c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění, d) závěrečný posudek energetického auditora.“ Další podrobnosti o náležitostech energetických auditů stanovuje vyhláška č. 213/2001 Sb. Definuje podrobně jednotlivé součásti a metodiku energetických auditů. Její součástí jsou i vzory základních formulářů pro vstupní a výstupní údaje. Součástí energetického auditu je také mj. jednání s distributorem o připojení do sítě. Zpracovává se většinou minimálně ve dvou, případně více variantách. Dvě varianty jsou většinou vyžadované minimum při jednání o bankovním úvěru. Vypracování energetického auditu je dobré svěřit auditorské firmě, která má s nimi náležité zkušenosti a která je zpracuje skutečně nezávisle. Narazí-li investor na otázku: „Jak chcete, aby audit vyšel?“, obelhává tak nejenom banku, ale i sebe a následně, bude-li se audit výrazně lišit od skutečnosti, se vystavuje i riziku finančních problémů celého projektu. Vzhledem k velikosti investice není energetický audit natolik zásadní položkou, aby na něm bylo třeba výrazně šetřit. Pro orientaci uvádím cenu auditu obsahujícího dvě varianty od poradenské firmy EkoWATT CZ, s. r. o., která se pohybuje okolo 40.000,- Kč (červen 2009). Výše zmíněná firma zpracovává energetický audit dle rozhodovacího systému pro strategické plánování projektů v energetice TESES. Porovnává jednotlivé scénáře, které mohou nastat při plánování investice a jeho základ je možné použít i v jiných oborech než jenom v energetice. Ve své podstatě jde o uzpůsobenou PEST analýzu, 21
kterou využívám v této práci (také v upravené podobě - PESTEL) k analýze podmínek pro stavbu FVE. Výraz TESES (stejně jako PEST) vznikl z prvních písmen jednotlivých kapitol zájmu této analýzy. Jsou jimi Technická, Ekonomická, Sociální, Ekologická a Strategická (politická) kapitola. Jak je patrno, tak se jednotlivé části příliš výrazně neliší od PEST analýzy.7 Studie proveditelnosti není v zákoně nijak definována, ale obecně dle firmy EkoWATT CZ s. r. o., zabývající se mj. energetickým auditorstvím a studiemi proveditelnosti je její definice následující: „Jedná se o spolehlivý nástroj pro vyhodnocení podnikatelského záměru, včetně různých variant řešení a zhodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Investorovi slouží jako podklad pro výběr nejvhodnější varianty – poskytne mu základní ekonomické a technické informace pro kvalitní rozhodnutí o investici. Studie proveditelnosti optimalizuje technické, finanční, organizační a majetkové řešení a následné provozování projektu.“8 Projektová dokumentace Velmi důležitou součástí projektu je projektová dokumentace. Je zpracovávána na základě mnoha údajů, které musíme znát předtím, než vůbec začneme uvažovat o jakékoli investici. Mezi tyto informace patří zejména množství finančních prostředků, které hodláme do projektu investovat, velikost a sklon volné plochy, která je k dispozici, požadovaný výkon elektrárny, kapacita připojení k distribuční soustavě a druh technologie, která bude použita. V případě, že máme představu o všech těchto parametrech, lze začít zpracovávat projektovou dokumentaci. Tuto část projektu je však nejvhodnější přenechat odborné firmě zabývající se touto problematikou, která má s podobnými systémy zkušenosti. Projektovou dokumentaci je třeba mít zpracovanou v okamžiku, kdy jdeme žádat o vyjádření odboru OOŽP, kde je třeba předložit projektovou dokumentaci a zákres BERANOVSKÝ J. a kol., Vícekriteriální hodnocení variant energetických auditů (studie), 2003, 78 str., Kapitola 4.1 Analýza a formulace řešené úlohy, str. 17 8 EkoWATT, Slovníček pojmů, [online, cit. 11.4.2010] Dostupné z: http://www.ekowatt.cz/cz2/slovnicek-pojmu 7
22
v katastrální mapě. Bývá vhodné přiložit i vizualizaci projektu, která může být navíc vyžadována. Ta pracovníkům OOŽP přiblíží budoucí podobu zastavěné plochy a umožní vytvořit si jasnou představu o realizovaném díle. Následně se dokumentace přikládá k žádosti o stavební povolení, což vyplývá i z logiky věci a společně s dalšími dokumenty je vyžadována bankami při podání žádosti o poskytnutí úvěru. Licence pro podnikání v energetice9 Žádost o vydání licence pro podnikání v energetice se podává na Energetickém regulačním úřadu a při splnění všech zákonem stanovených podmínek jde o čistě administrativní úkon. Požadavky pro udělení licence stanoví Energetický zákon 458/2000 Sb. Jsou jimi: dosažení věku 21 let, bezúhonnost, právní způsobilost a odborná způsobilost či povinnost ustanovit odpovědného odborného zástupce. Poslední požadavek není vyžadován pro projekty do 20 kW, aby tak nevznikala komplikace pro drobné projekty typu střech rodinných domů apod. Pro systémy s výkonem menším než 1 MW postačí vyučení v oboru a tříletá praxe, případně osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů. Velké systémy s výkonem nad 1 MW je možné provozovat pouze na základě vysokoškolského vzdělání technického směru s tříletou praxí, nebo s úplným středním odborným vzděláním a šestiletou praxí. Důležitý je také fakt, že tato licence je vydávána vždy pouze na jeden konkrétní projekt a jedna odpovědná osoba může mít energetickou licenci pouze k jednomu zařízení. Žádost o její vystavení se podává vždy až ve chvíli, kdy je systém kompletně postaven. Jednání s bankou o úvěru Vzhledem k poměrně vysoké ziskovosti projektů FVE a jejich rychlé návratnosti jsou banky ochotny tyto projekty financovat bez kladení větších nároků na zajištění úvěrů. I přes jejich otevřenost byly však tyto podmínky v poslední době zpřísněny
9
Energetický zákon č. 458/2000 Sb.
23
zejména kvůli celosvětové finanční krizi, které se více či méně dotkla všech bank ať už přímo, nebo přes jejich mateřské bankovní skupiny. Jednání o úvěru nelze zahájit hned na počátku, ale nejdříve v době, kdy je projekt již rozpracovaný a jsou připravené všechny podklady pro banku. V případě České spořitelny jsou to následující podmínky: -
Vyjádření od distributora o připojení
-
Energetický audit
-
Zaručení úvěru: 50 % samotnými fotovoltaickým panely (bez DPH) 50 % nejlépe nemovitým majetkem
-
20 - 30 % prostředků z vlastních zdrojů
-
Panely od jednoho z výrobců uvedených v interním seznamu ČS
Po splnění všech těchto podmínek může poskytnutí úvěru zabránit pouze špatná bonita klienta, která je během jednání také zjišťována. Dále ČS vyžaduje od investora kromě vyjádření od distributora i smlouvu o smlouvě budoucí, která bude obsahovat konkrétní čísla o kapacitě a možnostech sítě a stejně tak i datum a podmínky realizace připojení. Konkrétní podmínky jednotlivých úvěrů se velmi liší, ale níže uvedené parametry půjčky bývají obvykle velmi podobné. Úvěry jsou bankou obvykle poskytovány po dobu garance výkupních cen, tedy 15 - 20 let s úrokovou sazbou pohybující se v rozmezí 7 – 8 % p. a. garantovanou po dobu 8 let. To je o rok více, než jaká je dle ERÚ průměrná doba návratnosti investice do FVE. Vyžadovaná spoluúčast se pohybuje obvykle mezi 20 a 30 %. Obvykle platí následující pravidlo. Čím menší projekt, tím delší doba návratnosti a tím větší vyžadovaná spoluúčast. Všechny tyto údaje je třeba brát obecně. Konkrétní propočty jsou zpracovávány až na základě provedeného energetického auditu, který může přinést velmi překvapivé závěry a to jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu. Například spoluúčast může být dle propočtů pobočky ČS v Havlíčkově Brodě, které bylo prováděny během I. Q 2010, za určitých podmínek i 16 %.
24
Na níže uvedeném obrázku je znázorněno obecné schéma postupu při žádosti o úvěr, které je doporučeno ČS. Obr.: 2 Postup schvalování a poskytování úvěru ČS, a. s.
Zdroj: Česká spořitelna, a. s.
Pro porovnání uvádím také informace o postupu schvalování v Komerční bance, a. s. Ta poskytuje úvěry na dvou bázích a to jako investiční úvěr, nebo formou projektového financování. Rozdíl je především v podmínkách schvalování úvěru. Investiční úvěr se poskytuje do výše maximálně 30 mil. Kč a je kladen důraz na bonitu klienta a jeho historii. Je tomu tak proto, že pro splácení úvěru nejsou započítávány plánované výnosy z provozu FVE, ale pouze prostředky, které má klient (nejčastěji firma) k dispozici a které je schopen splatit z jiných zdrojů, než je prodej elektřiny. Není tedy kladen takový důraz na studii proveditelnosti či energetický audit, i když jsou pro projekt důležité. Tento druh financování je vhodný například pro firmy, které si chtějí zřídit solární systém na své budově či hale a nechtějí nebo nemohou do projektu investovat daný objem prostředků.
25
Oproti tomu projektové financování, které je založené na účelovost,i se v první řadě zajímá o kvalitu projektu a jeho realizovatelnost. Tím je dán důraz na důvěryhodnost energetického
auditu
a
na
studii
proveditelnosti,
které
jsou
základním
předpokladem k úspěšnosti projektu. Projektové financování počítá také s účelovým zřízením právnických osob, a proto není vyžadována žádná historie. Pro banku je nejdůležitější především zpracování celého projektu. Na základě toho jsou pak upřesňovány podmínky pro poskytnutí úvěru. Stejně jako u ČS platí pravidlo 20 % hodnoty investice z vlastních zdrojů. Komerční banka na rozdíl od ČS nemá žádné limity ani podmínky v oblasti volby výrobce FV panelů. Jsou pro ni však důležité zejména záruky výrobce na životnost panelů. Zajištění úvěru je obvykle prováděno pouze hodnotou celé elektrárny včetně pozemku a tím i včetně minimálního vkladu investora, který tak kryje případná rizika spojená s investicí banky. Ta poskytla nanejvýše 80 % potřebných prostředků. V případě dlouhodobého pronájmu pozemku klade KB velký důraz na smlouvu o pronájmu a její podmínky. Týká se to zejména nemožnosti vypovědět smlouvu dřív, než skončí doba pronájmu, případně splatnosti úvěru. Především se jedná o obavy z návratnosti investovaných prostředků Doba úvěrů poskytovaných KB, a. s. se obvykle pohybuje v rozmezí 7-8 let, případně mezi 10-12 lety. V některých případech se může jednat o úvěry až na 15, případně 20 let, což jsou většinou výjimky. Kratší doby splatnosti jsou sjednávány především proto, aby byla zajištěna návratnost investice v daném časovém horizontu a také, aby byl dostatek času (během zákonem dané doby, kdy je garantována výkupní cena) vydělat nejen na splácení úroků z úvěru, ale také vytvořit zisk. Samozřejmostí pro obě dvě banky je ostraha odpovídající umístění systému a hodnotě investice a v neposlední řadě také dostatečné pojištění především proti různým druhům poškození systému a eventuálně pojištění schopnosti splácet úvěr v případě dlouhodobějšího odpojení od distribuční sítě. Komerční banka spolupracuje především s Českou pojišťovnou, a. s., která má s pojišťování solárních elektráren zkušenosti. Pojistné u ČP proti poškození FV 26
systému se obvykle pohybuje ve výši 0,3 – 0,5 % z pojistné částky ročně a je nutné jej zahrnout do kalkulací týkajících se projektu. Dotace V současné době není pro výrobu elektrické energie ve FVE žádná možnost čerpání dotací na jejich výstavbu. Jedinou možností představují dotace na krajské, městské či obecní úrovni, které jsou v kompetenci jednotlivých samospráv a nejsou ani zdaleka pravidlem. Tyto podpory se ovšem v drtivé většině vztahují pouze na malé instalace na rodinných domech nebo malých firmách. Jejich výše se pohybuje většinou v řádu desítek tisíc korun, což je pro projekty v řádech desítek milionů zanedbatelná položka. Podpora všech OZE je zajištěna právě výkupní cenou elektřiny, která je vyhlašována ERÚ vždy na rok dopředu s následnou fixací po určitou dobu. Právě vysoké výkupní ceny, které jsou rozúčtovávány jednotlivým odběratelům jsou důvodem solárního boomu, který v ČR nastal. Zejména pro jejich výši a nemožnosti jejich flexibilního přizpůsobení aktuálním podmínkám na trhu byly všechny ostatní oblasti podpory zrušeny. Příkladem může být III. Výzva Eko-energie vyhlášena agenturou Czechinvest, ve které je výslovně uvedeno, že se netýká fotovoltaických elektráren. Ostatní instituce, které mají na starosti správu veřejných prostředků, jako například MPO CŘ, SFŽP a ani OPŽP, který spravuje MŽP ČR, nemají ve svých rozpočtech vyčleněny prostředky na podporu fotovoltaiky pro podnikatelské účely. Dotace je ovšem možné čerpat v různých výších na úsporná opatření, případně vývoj, což ovšem nepatří do oblasti této práce. V oblasti sluneční energie je možné čerpat státní i evropské dotace na výrobu tepla a další aktivity mj. pomocí programu Zelená úsporám, který je dotován MŽP a jehož cílem jsou úspory a využívání OZE v rodinných a bytových domech. Výběr nejvhodnější technologie10 Zásadním úkolem při plánování projektu a následném rozhodování je výběr 10
BECHNÍK B., Fotovoltaika – nejlepší dostupná technologie [online, cit. 11.4.2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/fv-tech
27
nejvhodnější technologie. Odpověď na tuto otázku by měl dát energetický audit, který zváží veškeré možnosti a potenciál jednotlivých technologií v daném místě. V současné době se využívají zejména tři typy panelů. Jak vyplývá z kapitoly 2.4, jedná se o panely první generace fungující na základě monokrystalického a polykrystalického křemíku a panely druhé generace pracující s tenkovrstvým amorfním křemíkem. Každá z těchto tří technologií má své klady a zápory. Nejlevnějšími panely na pořízení jsou amorfní, jejichž účinnost ale obvykle nepřesahuje 10 %, díky čemuž je zapotřebí daleko větší plochy pro výstavbu FVE, než při použití krystalických panelů, a jsou proto nevhodné pro rodinné domy s omezeným prostorem. Oproti těmto panelům jsou, co se týče poměru cena a účinnost, nejefektivnější panely z polykrystalického křemíku s účinností běžně přesahující 12 %, které mají zpravidla také nejnižší míru degradace, jež se obvykle pohybuje okolo 0,4 - 0,5 %, ačkoli výrobci obvykle udávají dvojnásobnou. Ovšem v porovnání s tímto jsou tenkovrstvé panely schopny při rostoucí teplotě snižovat svoji účinnost pomaleji než krystalické a to zhruba o 0,2 %/K, což je předurčuje k použití například pro zabudování do stavebních konstrukcí, fasád atp. Důležitým ukazatelem je také životnost panelů, která doposud vychází většinou pouze s teoretických propočtů a laboratorních zkoušek. V současnosti ale nejsou žádné velké komerční systémy starší než 25 let a jejich předpokládaná životnost je dle současných odhadů 40 let. Výrobci obvykle udávají životnost svých panelů 25 let. Je třeba také věnovat pozornost faktu, že některé technologie nejsou na trhu ani zdaleka tak dlouho, aby se dala posuzovat jejich životnost na základě zkušeností. Proto se vychází při porovnávání životnosti (nikoli výkonnosti) obvykle z laboratorních zkoušek, které jsou prováděny za obdobných podmínek. Pouze čas dokáže prověřit skutečnou kvalitu technologií a ukáže tak, které technologie jsou kvalitnější a které degradují rychleji. Dalším ukazatelem kvality technologie může být návratnost vložené energie, která může být u tenkovrstvých panelů v podmínkách ČR i kratší, než 2 roky, na druhou stranu mají větší náročnost na konstrukci. Ve finále je tak návratnost přibližně stejná 28
jako u krystalických panelů. Na tento ukazatel navazuje ERoEI, což je poměr mezi vloženou a získanou energií za dobu životnosti. Jinými slovy tento ukazatel odpovídá na otázku, kolikrát více energie vyrobí, než je spotřebováno k jeho výrobě. ERoEI se počítá pro celý systém a při životnosti 25 let tak může být ERoEI = 8, případně i více. Při plánování je také třeba dbát na rozdíl mezi deklarovanou účinností článku a celého panelu. Ta může být kvůli ztrátám vznikajícím na panelu ve skutečnosti o 20 - 40 % nižší než účinnost jednotlivých článků. Jedná se ale o běžně dostupné informace, které poskytují výrobci. Pro posuzování nejlepších technologií v materiálově a energeticky náročných oborech Evropská komise zřídila Joint research center (JRC) spolupracující také s Institutem perspektivních technologických studií (IPTS). Společně zpracovávají a průběžně aktualizují „Best available technique reference documment“ (BREF), kde jsou vyhodnocovány tzv. BAT (Best available technique) pro jednotlivá odvětví. Zatím jsou zpracovány v oboru energetiky informace pouze pro velké spalovací zdroje a informace týkající se efektivity během spotřeby. Výběrové řízení na dodavatele Tím posledním, co je třeba zařídit před samotným započetím stavby je výběrové řízení na dodavatele. V této fázi je třeba mít vyhotovený kvalitní energetický audit na konkrétní projekt a vybranou technologii, která bude při stavbě využita. Existují firmy, které se specializují na stavby FVE na klíč a jsou schopny ji postavit na základě požadavků včetně všech povolení. Samozřejmě si za své služby nechají náležitě zaplatit. Je tedy na zvážení, co všechno je vhodné nechat na externí firmy, případně generálního dodavatele a co jsme schopni zařídit sami,. Jedná se především o vyřízení povolení a dalších dokumentů, stavbu konstrukcí, technického zázemí, zabezpečení, pokládku kabelů a jiné práce spojené s budováním FVE. Již během přípravy dokumentace je třeba vytipovat alespoň několik výrobců a předběžně si zjistit jejich reference. Poté, během samotného výběrového řízení je
29
nutno si vyžádat konkrétní nabídky a propočty týkající se především výkonu, účinnosti a ceny, za kterou jsou ochotni svoji technologii dodat. V neposlední řadě je také žádoucí hledět na záruky a renomé jednotlivých firem a stanovit si priority, případně váhy jednotlivých ukazatelů a na základě jejich analýzy vybrat nejvhodnější nabídku. Ta však musí v případě čerpání úvěru korespondovat s představami
banky,
především
se
seznamem
akceptovatelných,
případně
certifikovaných výrobců.
2.6 PESTEL analýza prostředí Tato analýza je rozšířením PEST analýzy o Ekologický a Legislativní faktor vnějšího prostředí ovlivňujícího organizaci. PEST analýza dle prof. Kováře: „Vychází z popisu skutečností důležitých pro vývoj externího prostředí podniku v minulosti a zvažuje, jakým způsobem se tyto faktory mění v čase. Poté se snaží odhadnout, do jaké míry se v důsledku těchto změn zvyšují či snižují jejich specifické úrovně důležitosti, respektive jak se mění míra závislosti vývoje externího prostředí na vývoji relevantního faktoru.“ 11 Pro analýzu vnějšího prostředí tohoto projektu je PESTEL analýza vhodnějším nástrojem. Zejména proto, že odděluje politické a legislativní faktory, přičemž jsou oba v oblasti energetiky velmi významné, a zároveň zohledňuje i ekologické aspekty tohoto oboru, na nichž je celá myšlenka OZE založena.
2.6.1 Politické faktory V současné době jsou pro obnovitelné zdroje a zejména pak pro solární elektrárny politické faktory zcela zásadní. Turbulentní politické prostředí znamená zároveň i časté změny v pohledu na formu a výši podpory výroby energie z OZE. Zejména kvůli novele zákona na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů č. 180/2005 Sb., která byla schválena v březnu tohoto roku a měla by vejít v platnost od počátku roku 2011. Ta značně snižuje výši dotací poskytovaných zařízením uvedených do 11
KOVÁŘ F., ŠTRACH P., Strategický management, 1. vyd., Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007, 178 str., ISBN 978-80-86730-229-5, Kapitola 5 Metody analýzy vnějšího prostředí, str. 50-71
30
provozu po 1. lednu 2011. Tato novela byla schválena Senátem ČR s podporou všech politických stran, a je tudíž nutné počítat s možností dalšího budoucího omezování podpory výstavby FVE, jak jsem již podrobněji popsal v kapitole 2.2. Toto tvrzení podporuje i vyjádření ERÚ, v jehož kompetenci je snižování výkupní ceny jedné kWh v mezích stanovených zákonem, tj. maximálně o 5 % ročně, což ovšem novela také ruší. Cestou, která může tento trend zvrátit, omezit nebo zastavit je využití lobbyistů, nebo lobbyistických skupin, zejména té energetické. Proti se však staví všechny politické strany, které podléhají nátlaku médií a veřejnosti. Právě veřejnost je informována z každého vyúčtování za energie o částce, která je z jejich ročního účtu strhávána na podporu těchto zdrojů. Zrušení této podpory je tak pro všechny strany vítaným nástrojem, jak získat „politické body“ před blížícími se volbami. V tomto směru musím jako občan dát za pravdu jednomu poslanci, který se vyjádřil ve smyslu, že OZE mají být výhodný byznys, nikoli zákonem posvěcená krádež. Jako potenciální investor však musím vyjádřit nesouhlas, neboť tak přicházím o velice atraktivní možnost investice. Objektivně je však průměrná doba návratnosti investice velice krátká, tj. sedm let a v případě velkých systémů čtyři až pět let. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrazně dotované projekty s nároky na dotace i v době, kdy jsou tato zařízení splacená, ekonomicky životaschopná a zisková, jedná se bezesporu o zneužití původní myšlenky dotací OZE. Vzhledem k tomu, že se Česká republika stala před pěti lety členem Evropské unie, a vzala tak na sebe i závazky z tohoto členství vyplývající, je třeba zohlednit i tento fakt. Zároveň s tím je třeba brát v globálním hledisku i mezinárodní smlouvy a dohody, kterými je ČR vázána a které se mají vliv (ať už přímý nebo nepřímý) na obory energetiky, OZE či FVE. Jako příklad může sloužit Kjótský protokol z roku 1997, který zavazuje podepsané členské země OSN ke snižování vypouštěných emisí skleníkových plynů o 5,2 % v porovnání s roky 1990 či 1995. Jediná země, která jej podepsala, ale neratifikovala, jsou USA. Pro úplnost tento protokol nahradila v prosinci 2009 dohoda uzavřená na summitu v Kodani.
31
Na základě Kjótského protokolu se Evropská unie rozhodla dosáhnout žádoucího stavu mj. zvýšením podílu OZE na celkové produkci elektřiny v jednotlivých členských zemích. Podkladem pro stanovení jednotlivých procent zvýšení podílu „zelené energie“ se stalo
porovnání přírodních podmínek, aktuálního stavu a
možností jednotlivých zemí. Česká republika se během těchto jednání zavázala k podílu 8 % na celkovém objemu spotřebované (nikoli vyrobené) elektřiny. To byl prvotní impuls k zavedení masové podpory OZE na základě zákona č. 180/2005 Sb., aby bylo možné dosáhnout stanoveného cíle. Původní představy autorů zákona však byly jiné a nebraly (ani nemohly brát) v potaz stav a kapacity distribuční sítě, která na takový boom, jaký nastal, není stavěna. Díky technologickému pokroku a nedokonalosti výše zmíněné zákona se z fotovoltaiky stal výhodný byznys, který je však ze všech dostupných obnovitelných zdrojů energie nejméně efektivní (co se týče poměru dotované ceny za jednu kWh). Ta byla na počátku této formy podpory dotována až pětkrát vyšší cenou než například kWh vyrobená větrnou či malou vodní elektrárnou. Podílu 8 % z celkové výroby se však dosáhnout nedaří. V polovině roku 2009 se podíl OZE pohyboval na úrovni přibližně 6,53 %12. V současnosti si EU stanovila cíl dosáhnout do roku 2020 za celou unii 20 % podílu OZE na spotřebě, což je za současných podmínek (především doznívající ekonomická krize a velké zadlužení jednotlivých států) velmi optimistický cíl. Jednotlivé státy si tak vytyčily své cíle a ČR si jako svoji metu stanovila 13 %13, což je po zkušenostech z minulých let také velmi optimistické číslo. Dle nezávazných indikativních ukazatelů by se tak podíl OZE měl zvyšovat následovně 2012 – 7,5 %, 2014 – 8,2 %, 2016 – 9,2 %, 2018 – 10,6 %. Tyto cíle byly stanoveny výpočtem ve vztahu k roku 2005, kdy podíl činil 6,1 % celkové spotřeby. 12
13
EurActiv, Kdy skončí nekoncepční podpora OZE, ptají se kontroloři, 23.11.2009 [online, cit. 8.4.2010], Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/kdy-skonci-nekoncepcni-podpora-oze-ptajise-kontrolori-006774 EUR-Lex, Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, 5.6.2009 [online, cit. 8.4.2010] Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:140:0016:0062:cs:PDF
32
V příloze uvádím pro lepší orientaci seznam jednotlivých zemí a jejich cílů (příloha č. 1). Zajímavostí je, že například Španělsko si stanovilo jako svůj cíl 40 % podíl OZE na spotřebě. Všechny tyto informace pro nás mohou být při rozhodování o investici důležité. Ukazují totiž, jakým směrem bude směřovat politika jednotlivých států, celé EU a také ČR. Přičemž je pro tento projekt nejdůležitější politika České republiky. Od toho se následně bude odvíjet nejen tento jeden projekt, ale i celá strategie podniku, který se tak může zaměřit na jiný druh OZE, (zajímavější z hlediska investice), případně vstoupit do nového odvětví, či investovat do výzkumu atp.
2.6.2 Ekonomické faktory Jak již bylo řečeno v kapitole 2.2, ekonomické faktory jsou hlavním důvodem pro realizaci projektů v oblasti výroby elektřiny z OZE.
Jednotlivými ekonomickými
aspekty projektu se zaobírá 3. kapitola této práce – samotný projekt. Pro rekapitulaci lze říci, že jde především o klíčový zákon 180/2005 Sb. ve znění pozdějších novel a upravujících vyhlášek, který stanoví výkupní cenu elektřiny z OZE, jež je v současnosti jedna z nejvyšších v Evropě. Od této částky se odvíjejí všechny další kroky počínaje rozhodováním o výši investice, o úvěru, o výběru technologie a další rozhodnutí. Je i základním faktorem při rozhodování bank o poskytnutí financování a při zpracovávání studie proveditelnosti a energetického auditu. Vzhledem k tomu, že se tato částka každoročně snižuje a od 1. ledna 2011 je v plánu její výrazné snížení, je třeba s tímto počítat a projekty buď urychlit, aby byly realizovány ještě před tímto datem, nebo raději odložit, až budou známy definitivní ceny pro následující rok. Pro investora je podstatné i každoroční navyšování výkupních cen u stávajících zařízení o průmyslovou inflaci, což je vzhledem k dlouhodobosti velmi podstatná skutečnost. Přesnou výši každoročně stanovuje ERÚ a obvykle se pohybuje mezi 2 – 4 %. Kromě výkupní ceny jsou důležitými ekonomickými faktory i daňové zákony, které zprošťují prvních šest let od uvedení do provozu investora od povinnosti platit daň z příjmů. Jedná se o tzv. model 1 + 5, kdy první rok se počítá bez ohledu na to, zda
33
byl zahájen provoz na začátku, či na konci daného roku a následujících pět let trvají skutečné daňové prázdniny. Současně s tím se je možné odložit odepisování elektrárny o výše zmíněných 1 + 5 let. Přitom odpisy by měly být správně rozděleny na fotovoltaickou část, která spadá do 4. odpisové skupiny – energetická zařízení, kde se odepisují 20 let a ostatní – obvykle 2. skupina odepisovaná 5 let. Další důležitou ekonomickou položkou je pořizovací cena jednotlivých částí systému, přičemž jenom cena panelů, které jsou nejdůležitější součástí projektu, během roku 2009 klesla přibližně o 40 %.14 Zásluhu na tom má především technologický pokrok, hospodářská krize a nižší poptávka v důsledku snižování podpory na západních trzích. I z tohoto je vidět provázanost jednotlivých faktorů a je tedy možné jejich zařazení i do více skupin. Na ekonomické faktory mají vliv i další okolnosti, které nelze předvídat a to především počasí a s tím spojená sluneční intenzita. Ta se v průběhu roku mění a s těmito situacemi bývá obvykle počítáno i ve splátkových modelech a cash flow, kdy v zimních měsících jsou částky přiměřeně sníženy. Při provádění výpočtů se lze opřít o modely Českého hydrometeorologického ústavu nebo o systém PVGIS, který je zpracováván JRC a je zaměřen konkrétně na modelování intenzity slunečního svitu pro fotovoltaické elektrárny. Při zvažování ekonomických aspektů je také třeba počítat se ztrátami, ke kterým dochází v jednotlivých částech celého systému. Jedná se především o technologické ztráty na panelu, v kabeláži, v konvertoru, případně transformátoru. Dále mohou vznikat ztráty vlivem tepla, znečištěním panelů v případě prašné oblasti, vlivem sněhu nebo odklonem od ideální osy. Dohromady mohou tyto ztráty činit i 15 % výkonu systému, což je podstatný údaj pro veškeré rozhodování. Zásadní jsou i netechnické ztráty, se kterými je potřeba počítat, zejména zhoršené sluneční podmínky, co se stane v případě, že nebude elektrárna připojena včas, jaké důsledky bude mít neočekávané snížení výkonu, jaké škody mohou způsobit zloději, jak se mohou změnit náklady na pronájem pozemku, na ostrahu a další. 14
KLÍMOVÁ J., Solární boom letos skončí, MF DNES [18.03.2010], Ekonomika, str. 01
34
Všechny tyto otázky by měl zodpovědět energetický audit, případně studie proveditelnosti, protože jsou klíčové kromě rozhodování investora i pro rozhodování bank. Pro úplnost uvádím i možnost výkupu elektřiny v režimu tzv. zelených bonusů, který funguje na principu vlastní spotřeby vyrobené energie. Ten je založen na vlastní spotřebě vyrobené elektřiny a prodávání pouze přebytků vyrobené energie. Zelený bonus pak slouží jako kompenzace ceny spotřebované energie až do výše výkupní ceny, kterou mírně převyšuje. Přesné částky jsou uvedeny na internetových stránkách ERÚ. Vzhledem k tomu, že je tento systém výkupu určen pro domácnosti a firmy s malými instalacemi na střechách, není v této práci nijak podrobně rozebrán.
2.6.3 Sociální faktory Mezi faktory ovlivňující sociální prostředí a zároveň působící na podnik, potažmo projekt, patří například demografický vývoj, míra vzdělanosti, míra životní úrovně obyvatelstva a další. Tyto faktory však nejsou pro realizaci tohoto projektu nijak zásadní. Zejména z toho důvodu, že elektřina nemá v dnešní době žádné substituty a odbyt elektřiny z OZE je garantován zákonem 180/2005 Sb. Není tedy nutné získávat a udržovat si zákazníky. Jednou z mála oblastí zájmu týkajících se sociálně kulturních faktorů je přístup k OZE v dané obci či lokalitě, kde je nutné získat souhlas zastupitelstva (případně kraje) s výstavbou obdobných zařízení. Kvůli nesouhlasnému stanovisku obcí a krajů již bylo pozastaveno, zrušeno, či přemístěno mnoho projektů na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Zejména pak větrných elektráren. Ty jsou například na území celého kraje Vysočina zastaveny z důvodů narušování rázu krajiny a dalších více či méně podložených faktů a mýtů týkajících se těchto zařízení. Překážky jsou těmto projektům kladeny zejména v administrativní oblasti a zdlouhavým vyřizováním administrativy, které tak prodlužuje dobu realizace na několik let. Solární elektrárny většinou (dle mých zkušeností) nevyvolávají tolik odporu, ale přesto se vyskytují hlasy poukazující na zabírání ploch a zastavování zemědělské
35
půdy v případě výstavby „na zelené louce“. A tento možný přístup některých stran účastnících se projektu je třeba brát v potaz. V tomto směru je také třeba brát v potaz sílící odpor veřejného mínění vůči solární energetice, zejména kvůli výši dotací, které jsou, jak jsem již výše několikrát zmínil rozúčtovávány na každého jednotlivého odběratele. Toto je třeba zohledňovat zejména při budování image společnosti.
2.6.4 Technologické faktory Technologické faktory jsou při posuzování tohoto projektu zcela klíčové. Je tomu tak zejména kvůli dynamickému rozvoji tohoto odvětví a neustálému vývoji, který je v posledních letech podporován masivními investicemi v tomto oboru. To dokládá i rostoucí počet firem zabývajících se nejen realizací elektráren, ale i výrobou panelů. Díky neustálému vývoji na poli solární energetiky jsou dnes k dispozici nejrůznější druhy článků a panelů, které jsou rozděleny podle svého vzniku do tří generací a které jsou podrobně popsány v kapitole 2.4. Výzkum věnovaný přeměně slunečního záření na elektrickou energii má také největší zásluhu na stále se zvětšující účinnosti jednotlivých článků a potažmo panelů, jejichž účinnost v laboratorních podmínkách dosahuje hodnot okolo 30 %. Jedná se tak o značný pokrok oproti prvopočátkům fotovoltaiky, kdy se účinnost pohybovala na úrovni nižší než 1 %. Oproti tomu jsou současné technologie, které se využívají v masových měřítkách, se svojí účinností okolo hranice 12 % na velmi vysoké úrovni. Při posuzování účinnosti je nutné brát v úvahu také ztráty vznikající v systému až k měřícímu bodu. Tyto ztráty jsou realizovány především na panelech, v kabeláži a měničích, případně v trafostanici a v úhrnné výši mohou dosahovat až 15 % výkonu elektrárny v závislosti na použité technologii. V souvislosti se ztrátami je také nutné brát v potaz degradaci výkonu jednotlivých panelů během času. Pro potřeby energetického auditu a dalších ekonomických propočtů se kalkuluje s průměrným snížením celkového výkonu o 1 % každý rok. V praxi je však tento pokles obvykle menší, ale pro ekonomické analýzy je lepší počítat s horší variantou a mít tak určitou rezervu. Na toto snižování
36
výkonu je také jednotlivými výrobci poskytována záruka, která obvykle zaručuje výkonnost po 10 letech provozu 90 % a 80 % po 20 – 25 letech od stavby elektrárny. Neustálý vývoj nemá za následek pouze zvyšování účinnosti jednotlivých systémů. Důležitý je také vliv na snižování výrobních nákladů jednotlivých součástí fotovoltaických systémů, ať už se jedná přímo o panely, konvertory, konstrukce či ostatní příslušenství. To dokládají i čísla, kdy během roku 2009 klesly ceny solárních panelů přibližně o 40 %.15 Tento výrazný pokles však není dán pouze technologickým vývojem, ale také nastoupivší celosvětovou hospodářskou krizí a snižováním cen, ke kterému došlo v západní Evropě dříve než v ČR. Následkem toho byl nižší odbyt solárních panelů a volné výrobní kapacity. Spolu s výkupními cenami energie z OZE v ČR, které již předtím byly z investorského hlediska na velmi atraktivní úrovni a které je možné i v letošním roce snižovat pouze o 5 % za rok, se jedná o zatraktivnění investice o 35 % během pouhých dvanácti měsíců (bereme-li v úvahu jako hlavní náklady pouze panely). Jsou to hlavní důvody, proč se z ČR během posledních několika let stává fotovoltaická velmoc. Podstatným technologickým faktorem je také stav distribuční soustavy a to jak v místě připojení, tak i na celostátní úrovni. V ČR se o distribuční soustavu stará státní společnost ČEPS, a. s.. Její hlavní úkoly jsou: zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou energie, údržba a rozvoj distribuční soustavy, zajišťování přenosu energie a mezinárodní obchod s elektřinou. ČEPS, a. s. je zároveň instituce, v jejíž pravomoci je rozhodování o připojování do distribuční soustavy. V současnosti právě ČEPS, a. s. rozhodl, že bude zastaveno schvalování všech nových žádostí o připojování nových zdrojů do přenosové sítě z kvůli obavám o její stabilitu. Do jisté míry zde ale hrají roli i politické faktory a to především, že se jedná o státem řízenou organizaci. Je tu nesoulad mezi výší výkupních cen a náklady na výstavbu, jak jsem již výše několikrát zmiňoval, který nebyli čeští politici schopni včas vyrovnat. Jedná se tak do částečně o dočasné řešení nastalé situace a zabránění vzniku nových zdrojů do doby, než bude schválena novela zákona 180/2005 Sb. a 15
KLÍMOVÁ J., Solární boom letos skončí, MF DNES [18.03.2010], Ekonomika, str. 01
37
ERÚ tak bude mít možnost snížit výkupní ceny na odpovídající úroveň, která by měla být přibližně o třetinu nižší, než doposud.
2.6.5 Ekologické faktory Je zcela evidentní, že ze „zelené energetiky“ se stal velmi výhodný byznys a ekologické aspekty byly odsunuty až na druhou kolej. Neznamená to však, že by byly zcela opomíjeny, nicméně jejich význam klesl poté, co úřady zjistily, že původní myšlenka dosažení výroby 8 % ze spotřebované energie do konce roku 2010 je dosažitelná jen za vynaložení obrovských nákladů. V podmínkách ČR by to znamenalo mj. rozmach větrných elektráren a stanic zpracovávajících biomasu a bioplyn, proti čemuž se často staví veřejné mínění v dotčené lokalitě. To je jeden z hlavních důvodů, proč se investoři zajímající se o energetiku věnují především fotovoltaice. I přes to, že ČR nebyla schopna dosáhnout tohoto cíle, stanovila si jako svoji další metu 13 % podíl OZE na domácí spotřebě do roku 2020. Tento cíl byl stanoven v rámci společného zvyšování tohoto podílu v celé EU na průměrných 20 % z celkové spotřeby elektřiny v unii. Z ekologického hlediska je důležitá především energetická návratnost projektů, která se vypočítává poměrem vložené a získané energie, tzv. ERoEI (viz. kapitola 2.5), který se neustále zvětšuje zejména díky novým technologiím. U tenkovrstvých panelů bývá v našich podmínkách energetická návratnost i kratší než dva roky. Jejich návratnost však prodlužuje větší náročnost na plochu a tudíž i konstrukce, takže bývá srovnatelná s krystalickými panely.16 Ostatní ekologické aspekty zvažuje odbor ochrany a obnovy životního prostředí místně příslušný dané oblasti. Mezi jeho oblasti zájmu patří především zjišťování chráněných biotopů v dané lokalitě, posuzování vlivu na okolní prostředí a narušení krajinného rázu. Podrobný postup popisuje kapitola 2.5.
16
BECHNÍK B., Fotovoltaika – nejlepší dostupná technologie, [online, cit. 18.4.2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/fv-tech
38
2.6.6 Legislativní faktory Pro tento projekt se jedná o zcela zásadní faktory, která hrají hlavní roli při rozhodování se o realizaci projektu. Vzhledem k jejich nestálosti je třeba sledovat jejich vývoj v čase a své plány jim přizpůsobit. Veškerá legislativa mající vliv na obor energetiky je plně v kompetenci politiků, kteří jsou ovlivňovány nejrůznějšími zájmovými a lobbyistickými skupinami, eventuelně veřejným míněním. V současné době jsou nejdůležitější Energetické zákony 91/2005 Sb. a 458/2000 Sb., Zákon o podpoře výroby elektřiny z OZ 180/2005 Sb., Zákon o hospodaření s energií 406/2000 Sb., dále prováděcí vyhláška zákona o podpoře využívání OZ 475/2005 Sb. a její novela 364/2007 Sb., vyhláška o způsobu regulace cen v energetických odvětvích 150/2007 Sb. a vyhláška o podmínkách připojení k elektrizační soustavě 51/2006 Sb. Všechny tyto zákony a vyhlášky tvoří komplexní legislativní rámec pro realizaci tohoto projektu. Stanoví mimo jiné garanci výkupní ceny a její pravidelné zvyšování v závislosti na inflaci po určitou dobu a stejně tak i její pravidelné snižování pro nové projekty, způsoby účtování vyrobené elektřiny a podmínky pro stavbu a připojení OZE do sítě. Spolu s těmito zákony ovlivňují celé odvětví státem zřizované instituce a úřady, což jsou především Energetický regulační úřad, ČEPS, a. s., ČEZ, a. s., jednotlivé odbory městských úřadů a místních samospráv a další instituce mající vliv na projekty OZE. Pro činnost všech těchto institucí je však zásadní výše uvedený legislativní rámec, který určuje jejich oblast jejich kompetence a odpovědnosti. To vše je tedy opět pod vlivem politiků a do hry tak vstupují politické faktory, které jsou tak nejvýznamnějším faktorem pro realizaci OZE a které skrze legislativní prvky ovlivňují ekonomické aspekty projektů. Jsou tak de facto garancí návratnosti investice. Kromě rizik, která se dají běžně pojistit (vandalismus, povětrnostní vlivy, zkraty, apod.), je při garantovaném výkupu a garantovaných cenách jediným podnikatelským rizikem skutečnost, že by přestalo svítit slunce, což je nanejvýš nepravděpodobné.
39
2.6.7 Zhodnocení analýzy Tab.: 2
PESTEL analýza Faktory
Pozitivní vliv
Negativní vliv
+
-
Mezinárodní dohody a smlouvy Politické
Cíl EU do r.2020 podíl OZE na spotřebě 20 %
Turbulentní politické prostředí Novela zákona č. 180/2005 Sb. Možné další snižování podpory
Blokování nových přípojek Vysoká výkupní cena do 31.12.2010 Očekávané výrazné snížení výkupní ceny od 1.1.2011 Daňové prázdniny Ekonomické
Pokles výrobních nákladů Garance výkupu a ceny Navyšování výkupních cen o inflaci Krátká návratnost
Vysoké vstupní náklady Ztráty v systému
Dostupnost úvěrů Sociální
Stoupající ekologické smýšlení veřejnosti
Neustálý vývoj Technologické Výběr z mnoha technologií
Rostoucí odpor veřejnosti kvůli vysokým dotacím Stav distribuční soustavy ČR Degradace výkonu panelů
Zvyšující se účinnost
Ekologické
Možný vliv na okolí
Zkracující se energetická návratnost (ERoEI) díky technologiím
Narušení krajinného rázu Nestálost sluneční intenzity
Výroba čisté energie bez produkce COx Legislativní
Garance výkupních cen
Turbulentní prostředí Novela zákona č. 180/2005 Sb.
Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny všechny skutečnosti mající vliv na projekt výstavby fotovoltaické elektrárny na zelené louce. Jak je patrné nejen z tabulky, ale i výše uvedených odstavců, mnohé položky se prolínají do několika faktorů. Příkladem může být již mnohokrát zmíněná novela zákona č. 180//2005 Sb., která je přímo ovlivňována politickou situací v zemi a tvoří tak legislativní rámec pro tento obor podnikání. Její obsah přímo reguluje ceny v odvětví a je tedy základním ekonomickým podkladem pro rozhodování. Z tohoto důvodu je vždy nutné posuzovat jednotlivé projekty jako celek a neposuzovat jednotlivé faktory zvlášť.
40
Důležité jsou také priority přiřazené jednotlivým faktorům na makroekonomické úrovni a přiřazované dílčím posuzovaným faktorům. V případě, že bychom jednotlivým faktorům přiřadili váhy, byla by zcela zřejmá převaha pozitivních vlivů projektu nad negativními. Z výše uvedené tabulky a předchozích kapitol lze vyčíst jejich jednoznačnou převahu především při realizaci projektu do konce roku 2010. Vzhledem k tomu, že ERÚ nevydal do doby dokončení této práce cenové rozhodnutí pro rok 2011, ve kterém se dá očekávat výrazné snížení výkupních cen, je nutné brát zřetel na nutnost přehodnocení faktorů od 1.1.2011. Především kvůli nestálému politickému a tudíž i legislativnímu prostředí je nutné neustále sledovat změny, které v těchto oblastech nastávají a snažit se předvídat budoucí vývoj na trhu s OZE. Jen tak si dokáže podnik zabývající se těmito projekty udržet konkurenční výhodu a včas reagovat na nastalou situaci.
41
3 Realizační část Realizační část popisuje všechny činnosti a postup nutný k zahájení, realizaci a dokončení projektu včetně následného provozu, údržby a likvidace.
3.1 Záměr Jak již vyplývá z předcházející části této práce, podnikatelský záměr má jasné zadání. Je jím vybudování fotovoltaické elektrárny na zelené louce na základě níže uvedených parametrů, které vychází ze SMART metody. To znamená, že zadání musí být konkrétní (Specific), měřitelné (Measurable), přidělitelné – delegovatelné (Assingnable), dosažitelné (Realistic), časově ohraničené (Time-bound). Odtud tedy vznikla zkratka SMART Projekt S
Předmět
Výstavba FVE o výkonu 1 MW
M
Cíl
Dosažení návratnosti investice do 7 let od zapojení
A
Rozfázování
Přípravná, realizační, udržovací
R
Rozpočet
80.000.000 Kč
T
Doba realizace
1 rok od započetí přípravných prací
Systém Instalovaný výkon
1 MW
Technologie
Monokrystalické články
Dodavatel
Phono
Solar
v zastoupení
Efektim,
a.
Praha 6 – Vokovice Připojení do sítě
ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 2, Děčín
Pozemek Katastrální území
Lipnice nad Sázavou; č. 684 198
Dotčené pozemky
1268/5; 1268/1
42
s.,
Irská
796/1,
Rozloha (m2)
9 767; 14 620; celkem 24 387
Druh pozemků
orná půda
Způsob ochrany
zemědělský půdní fond
Majitel
Pozemkový fond ČR; bez zápisu v listu vlastnictví
3.2 Realizace Projekt výstavby FVE na zemědělském pozemku v katastru obce Lipnice nad Sázavou je velmi časově, finančně a zejména administrativně náročný. Plánovaná stavba by měla vyrůst na základě výše uvedených parametrů dle projektu, který je obsahem této práce a který je podrobně rozpracován v následujících odstavcích.
3.2.1. Časový harmonogram Jak je patrné ze zadání projektu, na jeho realizaci byla dána doba jeden rok. Budou-li splněny všechny termíny správně, včas a ve správném sledu, tak jak je uvedeno v projektu přiloženém k této práci (Přílohy č. 2-5), je projekt v daném časovém horizontu realizovatelný s rezervou 15 dní. Je však třeba vzít v úvahu případné problémy, na které je možné narazit zejména během procesu plánování a přípravy. Časový harmonogram počítá se 120-ti denní lhůtou na úpravu územního plánu, což je položka, která zabere ze všech činností nejvíce času. V případě, že je v dané lokalitě plánován lehký průmysl, případně má obec vhodné plochy, které by chtěla tímto způsobem využít, doba tohoto řízení je poté nulová. Ve skutečnosti a na základě současného územního plánu obce Lipnice nad Sázavou je třeba počítat v tomto směru s problémy. Současný ÚP pochází z roku 1995 a do severozápadní části pozemku zasahuje plánovaný obchvat obce. Navíc jsou pozemky v tomto plánu vedeny jako zemědělská půda, což znamená, nutnost změny tohoto plánu a souhlas zastupitelstva obce se stavbou. Nutno podotknout, že v současné době je vypracováván nový územní plán, ve kterém již není počítáno s touto variantou obchvatu obce, a uvedený pozemek včetně sousedních parcel č. 1268/2, 1268/4 a 1268/5 (viz. Příloha č. 6) je v prozatím poslední schválené verzi ÚP (Příloha č. 7)
43
zakreslen se zkratkou VL, což značí lehkou výrobu, a dle vyjádření pracovníků OÚ je tak vyznačen na základě žádosti firmy zabývající se výstavbou FVE. To potvrzuje i vhodnost pozemku pro účely této práce. Pokud by byl tento návrh ÚP schválen jako definitivní, vedlo by to ke značnému zkrácení přípravné fáze projektu a tím i celé doby realizace. V případě, že by bylo nutno žádat o účelovou změnu územního plánu, je třeba počítat s minimálně dvouměsíční lhůtou. Prvních třicet dní je nutných pro zveřejnění záměru na úřední desce a dalších třicet dní je nutných pro nabytí účinnosti rozhodnutí. Vše za předpokladu bezodkladného schválení změny zastupitelstvem obce a bez námitek ze strany občanů nebo jiných organizací. Vzhledem k tomu, že se v případě FVE nejedná o tolik kontroverzní stavby jako bioplynové stanice nebo větrné elektrárny, je čtyřměsíční doba uvedená v tomto projektu dostatečně dlouhá na projednání záměru zastupitelstvem obce, schválení a nabytí platnosti rozhodnutí.
3.2.2 Administrativa Administrativní část projektu je tou nejdelší a nejpracnější fází. Samotná stavba systému je otázkou několika týdnů, maximálně měsíců, pokud je projekt kvalitně připraven. V této kapitole se zaměřím především na administrativu spojenou konkrétně s tímto projektem. To znamená, že zde nejsou uvedeny podrobnosti, které se týkají vyřizování čistě administrativních kroků, které nepředstavují žádnou překážku a jsou pouze úkonem nutným pro realizaci projektu, jako například žádost o licenci, obecné náležitosti pro podnikání a podobně. Ty jsou podrobně popsány v předchozích částech práce nebo vyplývají ze zákona. Pozornost je věnována zejména vztahům k tomuto konkrétnímu projektu a pozemku. Žádost k místnímu distributorovi energie o vyjádření k existenci a kapacitě sítí Jak je již uvedeno v předcházejících částech práce, je v současné době vyhlášen stop stav na připojování nových zdrojů elektřiny do rozvodné sítě kvůli obavám o její stabilitu. Je tomu tak zejména proto, že je nyní vydáno povolení na vybudování
44
velkého množství projektů, a pokud by byly všechny realizovány, vzniklo by tak velké riziko o přetížení sítě. Hlavním důvodem je totiž podstatné procento FVE na celkové objemu elektřiny, na který je vydáno povolení. FVE nemají žádný způsob regulace výkonu, což je největší nebezpečí pro distribuční soustavu. Navíc je v současnosti mnoho žádostí o připojení vydáno spekulantům, kteří nikdy neměli zájem stavět OZE, ale pouze úmysl prodat svůj rezervovaný objem potencionálním zájemcům. Druhá skupina lidí blokujících kapacity sítě jsou podnikatelé, kteří měli úmysl zabývat se výrobou elektřiny z OZE, ale jejich projekt z nějakého důvodu nebyl realizován (nekvalitní projekt, administrativní problémy, nedostatek financí, atp.). Tento stav by se měl změnit od 1.1.2011, kdy začne platit novela zákona 180/2005 Sb., která zpoplatňuje rezervaci kapacity sítí zálohou v řádech statisíců až milionů v závislosti na velikosti projektu a která bude vratná po uvedení systému do provozu. Tím bude dosaženo snížení počtu rezervací v síti, zejména spekulantů, kterým současná úprava nanejvýš vyhovuje. Jakmile dojde k tomuto uvolnění, nebude již žádný důvod bránit novým zdrojům k připojení do sítě. Tím se i tento projekt stane realizovatelným (za předpokladu ekonomické výhodnosti po vyhlášení nových výkupních cen elektřiny z OZE pro následující rok) a odpadne tak doposud hlavní překážka při plánování této investice. Žádost o vyjádření OOŽP Kladné stanovisko odboru ochrany a obnovy životního prostředí je nutné získat před podáním žádosti o stavební povolení. K žádosti o vyjádření OOŽP je třeba přiložit projektovou dokumentaci navrhované stavby, zákres v katastrální mapě a vizualizaci nebo fotomontáž s plánovanou podobou FVE pro lepší představu pracovníků odboru. Na základě této dokumentace, která absolvuje tzv. kolečko po jednotlivých částech odboru, pak dojde k vydání stanoviska. Zkušenosti pracovníků havlíčkobrodského
45
odboru životního prostředí hovoří ve prospěch těchto zařízení. Obvykle jediný problém představuje část odboru zabývající se ochranou vzhledu krajiny. V konkrétním případě tohoto projektu se však jedná o pozemky, které jsou k tomuto účelu vyznačeny i v plánovaném územním plánu. Lze tedy předjímat i kladné stanovisko úřadu. To je možné také na základě konzultace s pracovníky specializujícími se na stavby FVE v oblasti. Všechna posuzovaná hlediska jsou v dané lokalitě vhodná ke stavbě solární elektrárny. Jedná se především o ochranu spodních vod, které tato stavba nenarušuje, nakládání s odpady, které vznikají pouze při stavbě a jejichž likvidace je zahrnutá v závěrečných pracích prováděných dodavatelskou firmou. Další posuzované hledisko se týká vlivu na životní prostředí, kde je brán ohled především na estetickou stránku projektu, zda nenarušuje ráz krajiny, případně, zda a v jaké míře je elektrárna viditelná z obce, příjezdových komunikací do obce, atp. Zároveň tato část zahrnuje i hodnocení ochranných pásem, případně výskyt chráněných biotopů v místě realizace. Vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělské pozemky, které leží na svahu pod obcí a nejsou viditelné ani z příjezdových komunikací a z obce téměř také ne, pak se dá očekávat kladné vyjádření OOŽP. Takto se k tomuto projektu vyjádřili i pracovníci OOŽP v Havlíčkově Brodě, pod které daná lokalita spadá a které jsem seznámil s plány na realizaci. Podmínkou pro započetí stavby je mj. změna stavu půdy dle zákona 334/1992 Sb. na ochranu ZPF. Ta je v současné době vedená jako zemědělský půdní fond a pro účely této stavby je dle OOŽP nejvhodnější variantou dočasné vynětí ze ZPF s následným uvedením pozemku do původního stavu. V případě, že se nejedná o trvalé vynětí ze zemědělského půdního fondu, jsou po dobu
vynětí odváděny za tuto změnu
poplatky, které jsou stanoveny zmíněným zákonem. Jedná-li se o trvalé vynětí ze ZPF, pak se platí jednorázový poplatek při změně. Tento krok však zřejmě nebude nutný vzhledem k plánované změně územního plánu obce tak, jak je uvedeno v následujícím textu.
46
Žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu Stanovisko místního stavebního úřadu vychází především z územního plánu dané obce. Pokud je záměr v souladu s ÚP, pak stavební úřad bez problému předběžné stanovisko vydá. Samozřejmostí je předložení projektové dokumentace v rozsahu nutném pro posouzení záměru. Ovšem, není-li lokalita k danému účelu stanovená, je bezpodmínečně nutné k žádosti přiložit i vyjádření OOŽP, což má vliv na celkovou dobu řízení. Nicméně je potvrzení odboru životního prostředí o nezávadnosti projektu nutné vždy pro zahájení stavebního řízení a pro vydání stavebního povolení. K tomu je zároveň nezbytné přiložit také vypracovanou podrobnou projektovou dokumentaci celého systému. K projektu FVE na zmíněných pozemcích se pracovníci stavebního úřadu vyjádřili pozitivně v případě, že bude předloženo kladné stanovisko OOŽP a stavba nebude zasahovat do plánovaného obchvatu obce, který je zakreslen v současném územním plánu, jejž má stavební úřad k dispozici. Vzhledem ke kladnému vyjádření OOŽP a navrhovanému budoucímu stavu územního plánu Lipnice nad Sázavou (Příloha č. 7) a záměru na daných pozemcích FVE postavit lze očekávat i kladné vyjádření stavebního úřadu. Energetický audit a studie proveditelnosti Jak je již popsáno v obecné části této práce, jedná se především o zpracování ekonomických a technických faktorů projektu. Jedná se o zásadní části celého projektu, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Jejich význam tkví ve schopnosti vyjádřit, zda a za jakých podmínek bude projekt životaschopný a výdělečný, což je hlavním důvodem pro jeho realizaci. Pro účely této práce lze vycházet z ekonomické analýzy (Příloha č. 8), která je sestavená na základě rozpočtu, jenž je taktéž součástí této práce (Příloha č. 11). Tato analýza pracuje se současnou legislativou. Ta stanovuje výkupní ceny elektřiny i její každoroční navyšování. Aby byla zachována realističnost projektu, je počítáno s navyšováním této ceny o zákonné minimum, které činí 2 % ročně. Toto je důležité 47
zejména pro banky při rozhodování o poskytování úvěru. Ty jsou totiž v tomto směru velmi opatrné, a proto si vyžadují při poskytování úvěrů mj. zpracování nejméně výnosné varianty. Ze stejného důvodu jsou zohledňovány i ztráty systému vznikající v kabelech, konvertorech, vlivem teplot atd., které jsou zapracovány v analýze svítivosti (Příloha č. 10). Dalším faktorem, na nějž je brán zřetel, je degradace výkonu systému o 1 %ˇročně, i když je výrobcem zvolených panelů Phono Solar garantován pokles nižší. Důvod je opět stejný. Kalkulace s horší variantou je důvěryhodnější, než nadnesené představy a následné vystřízlivění v případě problémů. Podrobněji jsou tyto analýzy a rozpočty rozpracovány v části 3.2.3 této práce. Projektová dokumentace Vzhledem k tomu, že tato práce se věnuje především ekonomickým aspektům FVE, není projektová dokumentace elektrárny součástí této práce. Dalším důvodem je její náročnost a nutnost technického vzdělání v tomto směru. Proto je vhodné její zpracování svěřit odborné firmě. Abych zjistil potřebnou velikost pozemku, pro daný výkon, použil jsem doporučení firmy EkoWATT, s. r. o., která kalkuluje v případě šikmé střechy s 8 m2 na kWp. Při použití konstrukcí na plochých střechách a volných prostranstvích je nutné v závislosti na místních podmínkách a použité technologii počítat s plochou 2x – 3x větší kvůli nutnosti rozestupů mezi řadami panelů tak, aby si nestínily. Z důvodu, že se jedná o projekt na jižním svahu a není tedy nutné dělat rozestupy tak velké jako na rovině jsem pro výpočet potřebné plochy použil střední hodnotu (2,5 násobek) a potřebná plocha tak představuje přesně 20 000 m2. Vzhledem k celistvosti pozemku, jehož celková výměra činí 24 000 m2 (Příloha č. 14), lze počítat při výkupu či pronájmu s požadavkem na její zachování. Nabízí se tak rezerva 4 000 m2, která by měla pokrýt případný rozdíl v kalkulaci a zároveň vytvořit dostatečně velké manipulační plochy nutné pro stavbu a technické zázemí elektrárny.
48
Dokumentace projektu musí také obsahovat zabezpečení proti úderu blesku, který může celý systém zcela zničit. Na základě zkušeností se stavbou elektráren je také nutné brát v potaz rovnoměrnost při zapojování jednotlivých panelů do sérií. Je tomu tak proto, že jednotlivé panely se zapojují sériově za sebe a celkové napětí, které produkují jednotlivé moduly, nesmí přesáhnout výrobcem danou hodnotu (většinou 1 000 V). V případě panelů, které jsem pro tuto práci zvolil se jedná maximálně o 22 panelů v jedné větvi. To dělá při celkovém počtu 5 869 panelů minimálně 267 jednotlivých větví. Návrh jejich zapojení je opět vhodné nechat na odbornících, kteří mají potřebné znalosti a zkušenosti a dokáží tak maximalizovat efektivitu systému s ohledem na minimální ztráty v kabeláži. Ty mohou vznikat i nevhodným zapojením, kdy v případě neodborného zapojení mohou být jednotlivé obvody zbytečně dlouhé, nebo jednotlivé větve nevyvážené. Celé zapojení také vychází z typu panelů a jejich parametrů. Pro tuto práci byly zvoleny panely Phono Solar 185M-24F s následujícími parametry. Technické parametry panelů Phono Solar 185M-24/F17 Technologie:
Mono krystalické články (125 x 125mm)
Počet článků:
72 ks (6 x 12 ks na panelu)
Maximální napětí: 1 000 V Rozměry:
1 580 x 808 x 35 mm (dxšxv)
Hmotnost:
15 kg
Síla skla:
3,2 mm, kalené sklo
Odolnost Provozní teploty:
- 40 °C; + 80 °C
Odolnost:
Kroupy do průměru 25 mm a rychlosti 80 km/h
Max. tlak:
Vítr do 130 km/h
17
Phono Solar, Technické informace [online, cit. 28.4.2010] Dostupné z: www.phonosolar.com/product/phonosolar/125mono.pdf
49
Elektrické hodnoty (při 25 °C) Výkon:
185 Wp +/- 3 %
Jmenovitý proud:
5,06 A
Jmenovité napětí:
36,6 V
Napětí naprázdno: 44,8 V Degradace:
90 % po 10 letech, 80 % po 25 letech
Provozní teplota:
45 °C +/- 2 °C
Koef. °C/napětí:
- 0,35 %/°C
Koef. °C/výkon:
- 0,48 %/°C
Připojení:
2 x kabel 900 mm s konektorem (+/-) o průřezu 4 mm2
Výše uvedené parametry zvolených panelů jsou nutné pro projektanta, který bude zodpovědný za správné zapojení a funkčnost celého systému. Na jejich základě může stanovit počet větví, jejich umístění a propojení s měniči a trafostanicí tak, aby byla zajištěna co nejvyšší efektivita elektrárny. Výběr nejvhodnější technologie Výběr nejvhodnější technologie vyplývá opět ze zadání a musí být v souladu s požadavky danými investorem, bankou, technologickými trendy atd. Odpověď na otázku, která technologie je pro daný projekt nejvhodnější, by měl dát provedený energetický audit. Ten by měl porovnávat mj. náklady na jednu instalovanou kWp a efektivnost celého systému. Zvolené mono krystalické panely jsou sice poměrně drahé na pořízení, ale mají oproti jiným technologiím nejvyšší účinnost, která se vzhledem k očekávané životnosti panelů a ekonomickým podmínkám v oboru navrátí. Firma Phono Solar navíc zavedla ve své výrobě industriální standard HEC+ (High Efficiency Cell Plus). Tento standard spočívá v zavedení nejmodernějších postupů při výrobě panelů a tím zvýšení efektivity výkonu celého systému. Výhoda těchto panelů tkví především v delší životností a plošší degradační křivkou. Proto je například na výkon poskytována záruka 90 % výkonu po 15 letech (namísto běžných 50
10 let) a 80 % po 25 letech. Zvýšená pozornost při výrobě je také věnována kvalitě křemíku a používaného skla. U těchto panelů nejsou tolerovány žádné tzv. microcracky (nepatrné prasklinky a poškození), jsou také využívány technologie lépe odolávající UV záření a vysokým teplotám.18 Do následujících kalkulací je zahrnuto využití panelů vyrobených na základě těchto standardů, avšak technické parametry uvedené výše se vztahují k běžnému typu panelů. Ty jsou u obou typů panelů totožné, ale rozdíly jsou především v zárukách týkajících se garantovaného výkonu a životnosti panelů. Výběrové řízení na dodavatele Jak již vyplývá z předchozího textu, byly pro účely této práce zvoleny panely firmy Phono Solar. Byly zvoleny mj. na základě globální působnosti firmy a jejích referencích nejenom z České republiky. Pro porovnání druhé nabídky pro tuto práci jsem náhodně zvolil firmu FUSION-TEC, která kalkuluje se systémy umístěnými na plochých střechách, což je technologicky snazší než pozemní systémy.19 Výsledná cena systému se stejným výkonem a panely o stejném jmenovitém výkonu vyšla na částku přesahující 83 milionů Kč. V případě realizace na volném prostranství by tato částka byla navýšena o náklady na výkup pozemků, na které jsem v rozpočtu vyčlenil 3 mil. Kč, a výkopové práce, které dosahují, jak vyplývá z přiloženého rozpočtu, také milionových částek. Dalším důvodem pro zvolení firmy Phono Solar je její umístění na seznamu výrobců, které je ochotna financovat ČS a umístění panelů značky Jinko, které používá firma FUSION-TEC, mezi panely, jež dosáhly maximálního limitu, do kterého je byla ochotná financovat (Příloha 15). Nutno podotknout, že tento seznam je nezávazný a neobsahuje všechny výrobce FV panelů a je pouze pro interní potřeby ČS. Například KB takovýto seznam vůbec nemá. Je tedy na zvážení investora, kterému výrobci a věřiteli dá při plánovaní projektu přednost. Phono Solar, High Efficiency Cell Plus [online, cit. 25.4.2010] Dostupné z: http://www.phonosolar.cz/solarni-energie/hec-high-efficiency-cell-plus/ 19 FUSION-TEC, Cenové kalkulace [online, cit. 25.4.2010] Dostupné z: http://fusion-tec.eu/html/kalkulace.php 18
51
3.2.3 Financování Financování celého projektu je nejzásadnější částí celého projektu. Nejjednodušší je financování z vlastních zdrojů, které je však k výši plánované investice většinou příliš nákladné. Proto se pro projekty takovýchto rozměrů využívá projektové financování, které kombinuje vlastní zdroje se zdroji banky. Tomuto způsobu financování je věnována tato kapitola. Jednání s bankou o úvěru Jak jsem již zmínil v předcházejících částech práce, je pro poskytnutí úvěru nutné vyhovět podmínkám jednotlivých bankovních domů. Ty bývají projektům FVE poměrně otevřené, zejména díky jistotě příjmů plynoucích z legislativy ČR. To je také důvod, proč lze zároveň se znalostí technických parametrů použité technologie vytvořit poměrně přesné modely průběhu tržeb, zisků a návratnosti investovaných prostředků. Kvůli časové náročnosti celého projektu a tím i pravděpodobné nerealizovatelnosti do konce roku jsou v příloze této práce zpracovány dvě ekonomické analýzy (Přílohy č. 8 a 9). První kalkuluje s podmínkami a výkupní cenou, která je daná cenovým rozhodnutím ERÚ pro rok 2010, tj. 12,15 Kč/kWh. Druhá kalkulace vychází ze stejných podmínek, ale počítá s výkupní cenou nižší o 1/3, tj. 8,10 Kč/kWh. Okolo této hodnoty by se přibližně měla pohybovat výkupní cena pro rok 2011, zohlední-li ERÚ požadovanou dobu návratnosti vyplývající z novely zákona 180/2005 Sb., která by se tak měla pohybovat mezi jedenácti a patnácti lety. I po schválení tohoto zákona však nelze kalkulovat s přesnou částkou. Ta je závislá na rozhodnutí ERÚ, který má lhůtu na rozhodnutí o změně do konce listopadu. Ovšem, vydá-li rozhodnutí dřív, je toto rozhodnutí závazné a nelze jej pro následující rok již změnit. Obě tyto kalkulace využívají podklady získané od dodavatelské firmy a zohledňují veškeré opotřebení, umístění a orientaci panelů a další ztráty v systému tak, jak je uvedeno v práci a v příloze č. 10. Zde je však nutné brát zřetel na krátké časové období, ze kterého vychází systém PVGIS provozovaný JRC, neboť pracuje s daty 52
získanými pouze od roku 2001. Naproti tomu Český hydrometeorologický úřad pracuje se statistikami svítivosti již od roku 1961 a jeho datům z atlasu podnebí ČR tak lze přisuzovat větší vypovídací schopnost. Ukázka výstupu obou institucí je uvedena v příloze č. 16. Rozpočet Součástí ekonomické analýzy je také rozpočet projektu a jednotlivých činností (Přílohy č. 11 a 12). Ty vychází z podrobné kalkulace firmy Phono Solar a jsou doplněny o náklady na výkup pozemku ve výši 3 mil. Kč. Kvůli nedostupným informacím o množství a typu kabelů nutných k zapojení systému jsem pro tento účel vyčlenil na základě odhadu 2 mil. Kč. Celkové náklady projektu jsou tak vypočteny na částku 78 930 tis. Kč. Tím je splněn i daný limit celkové investice s rezervou přesahující 1 mil. Kč. Ta je využitelná například na nenadále výdaje v případě nečekaných komplikací při stavbě, případně při výkupu pozemků nutných pro stavbu. V situaci, že by i tato rezerva byla nedostatečná, projekt má stále rezervy v podobě navýšení úvěru od banky. Ten je v tomto projektu kalkulován ve výši 75 % potřebných prostředků, přičemž banky jsou ochotny dle svých pravidel investovat do FVE až 80 % celkové částky. V případě kladného výsledku jednání s bankou tak lze navýšit investiční prostředky až o 20 mil. Kč. Z rozpočtu jsou patrné celkem čtyři možné varianty řešení této stavby. První varianta je kalkulována na instalovaný výkon 1 MWp a druhá na reálný výkon 1 MW se započtením ztrát v systému a tedy i vyšším instalovaným výkonem (1 086 kWp). Navíc každá z těchto variant je realizovatelná za použití běžných panelů a nebo panelů vyrobených na základě standardu HEC+. Vzhledem k dostatečné výši rozpočtu a vyšší efektivitě HEC+ panelů jsem zvolil tuto technologii v kombinaci s vyšším instalovaným výkonem. V příloze č. 12 je také uveden rozpočet jednotlivých činností, ze kterého je patrné časové rozložení nákladů. Z něj vyplývá nízká finanční náročnost přípravy projektu až do fáze, kdy se projekt začne skutečně realizovat. Veškeré administrativní úkony, 53
které by mohly realizaci projektu zastavit se vejdou řádově do desítek tisíc korun (bez nákladů na výkup pozemků a podrobnou projektovou dokumentaci nutnou pro financování a samotnou stavbu se jedná v případě tohoto projektu o 160 tis. Kč, což je vzhledem k výši investice poměrně nízká částka (0,2 %). Všechny další náklady jsou realizovány především ve třetím čtvrtletí od započetí příprav projektu, kdy je celý projekt realizován. Ekonomická analýza Ekonomická analýza projektu je zpracována v přílohách č. 8 a 9. Jak jsem již uvedl, jedná se o dva scénáře vycházející ze současné legislativy a z očekávaného stavu od ledna roku 2011. Obě varianty počítají se stejnými hodnotami, přičemž jedinou proměnnou je výkupní cena elektřiny, která je ve druhém případě o třetinu nižší. Reálnost tohoto odhadu lze vyvodit z přiloženého grafu, ze kterého je jasně patrné dosažení ziskovosti projektu teprve ve dvanáctém roce od uvedení do provozu (2022) oproti současnému stavu, kdy začne být projekt ziskový o pět let dříve. Je ovšem možné i větší snížení výkupní ceny na takovou úroveň, aby se doba návratnosti prodloužila až na 15 let. V takovém případě by výkupní cena jedné kWh musela klesnout přibližně o polovinu. Jak je z analýzy patrné, zohledňuje uvedení do provozu v prvním roce pouze polovičními hodnotami objemu výroby i variabilních nákladů. Dále využívá pro predikci inflace a s ní spojené navyšování nákladů koeficient navyšování o 3 % ročně. Stejné procento je shodou okolností použito i pro kalkulaci výše pojištění systému. Pro realističtější obraz je zvolena pesimističtější varianta odúročitele ve výši 4 %. Ačkoli je životnost celého systému 25 let, je analýza elektrárny provedena pouze na dvacet let s ohledem na dobu garantované výkupní ceny elektřiny a nemožnosti odhadů na delší časové období. To je také důvodem, proč není v těchto výpočtech odepsána celá hodnota elektrárny, která ač se nachází ve čtvrté odpisové skupině odpisované 20 let, je v tomto případě odepsána až za 25 let. Je tomu tak na základě výjimky, která osvobozuje během prvních 1 + 5 let OZE od placení daně z příjmů a 54
také odsouvá o stejnou dobu odpisy. Odpisy jsou ovlivněny také nákupem pozemku, který je odepsán jednorázově v prvním roce odepisování a odepisováním oplocení, nacházejícím se ve třetí odpisové skupině a je tak odepisováno pouze 10 let oproti zbytku systému. Při porovnání obou variant lze zjistit, že celkový cash flow bude v případě realizace do konce roku 2010 zhruba dvojnásobný než v případě, kdy bude elektrárna uvedena do provozu až v roce 2011 s výkupními cenami sníženými o třetinu. Jedná se o 161 833 tis. Kč v případě první varianty oproti 88 240 tis. Kč u varianty druhé. Pokud by tedy bylo možné urychlit realizaci projektu za současných podmínek, jednalo by se bezmála o zdvojnásobení ziskovosti celého projektu. Je tak na místě snaha o maximální zkrácení termínů. Lze se také případně dohodnout s dodavatelem systému na příplatku za realizaci do konce roku. Cash flow Jak je patrné z ekonomické analýzy projektu, pak cash flow je v případě varianty, že bude projekt realizován za současných podmínek po celou dobu svojí realizace v kladných číslech. Jedinou výjimkou je první rok, kdy je proinvestována celá částka určená na realizaci. Zároveň díky bankovnímu úvěru ve výši 60 mil. Kč a předpokládanému čistému zisku 5,2 mil. Kč je celkový CF záporný a to -13,7 mil. Ve všech další letech se CF pohybuje v kladných číslech a navzdory vysokým splátkám úvěru má téměř neustále rostoucí tendenci. Výjimku tvoří pouze sedmý a osmý rok, kdy je CF výrazně ovlivňován jednorázovým odpisem pozemku. Další pokles, který se dá očekávat v sedmnáctém roce od uvedení do provozu z důvodu ukončení odpisování oplocení a již ne tak dramatickému meziročnímu nárůstu, jako v prvních letech. V prvních celých 5 letech od uvedení do provozu je CF oproti dalším letům výrazně nižší. To je způsobeno především odkladem odepisování zařízení o 1 + 5 let. Velkou měrou k tomu také přispívá i splácení úvěru, který je však kalkulován na 10 let. Jeho doplacení v roce 2011 proto způsobí téměř dvojnásobný meziroční nárůst CF (z 7,7 mil. Kč na 14 mil. Kč). Během prvních deseti let je také evidentní rychlejší 55
meziroční nárůst CF, než během druhé dekády. Tento nárůst je dán každoročním zvyšováním výkupních cen o minimálně 2 %, který společně s klesajícími úroky převáží vliv nákladů kalkulovaných s každoročním růstem o 3 % a poklesem výroby o 1 % ročně vlivem degradace výkonu systému. Tyto protichůdné tlaky zůstávají i v případě druhé varianty financování, kdy je výkupní cena elektřiny snížena o jednu třetinu. V tomto případě se ale návratnost investice prodlouží. Je tomu tak proto, že CF ač je od počátku rostoucí, tak kladných hodnot začíná nabývat až v sedmém roce uvedení do provozu. Do té doby tak pouze kumuluje ztrátu, kterou vyrovnává až ve dvanáctém roce a zároveň dojde k doplacení úvěru, čímž se CF skokově zvýší o splátku úvěru (6 mil. Kč) a zároveň o výše zmíněné vlivy působící na náklady a výnosy. V patnáctém roce je pak úplně stejný mírný pokles z důvodu odepsání oplocení. Pro názornou ilustraci situace je výtah z CF i hospodářské výsledku obou variant uveden na konci této kapitoly. Hospodářský výsledek Pro obě varianty výkupních cen vychází kalkulace hospodářského výsledku v kladných číslech již od prvního roku podnikání. Výjimku tvoří opět zlomový sedmý rok v případě varianty s výkupní cenou 8,1 Kč/kWh, kdy kvůli vysokým odpisům končí hospodářský výsledek ztrátou 1,8 mil. Kč, ačkoli CF je při této variantě poprvé v kladných číslech a to ve výši 5,9 mil. Kč. Kladného výsledku dosahují obě varianty již od počátku zejména díky vysokým investičním nákladům, které se rozprostřou formou odpisů do dvaceti let, dále pak díky poměru garantovaných příjmy ku variabilním nákladům ve prospěch příjmů. Přičemž se variabilní náklady v prvních deseti letech navíc každoročně snižují kvůli klesajícím úrokům z úvěru a nadále se zvyšují dle kalkulace pouze o inflaci. Na obě situace má vliv i odklad odpisů a daňové prázdniny, díky kterým má firma větší prostor pro splácení úvěru a vytvoření zisku již od počátku. Výtah z přílohy č. 8 (12,15 Kč/kWh) Počet let
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Rok
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Cash flow
-13725
882
1360
1838
2316
56
2795
9671
6489
6877
7265
Zisk po zdanění Počet let Rok
5205
6882
7360
7838
8316
8795
8814
8632
9020
9408
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
Celkem
Cash flow
7653 14042
14114
14187
14259
14332
14261
14333
14406
14478
161833
Zisk po zdanění
9796 10185
10257
10330
10403
10475
10525
10597
10670
10742
184250
Výtah z přílohy č. 9 (8,10 Kč/kWh) Počet let
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Rok
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Cash flow
-15689
-3124
-2686
-2247
-1809
-1371
5924
3048
3403
3757
3241
2876
3314
3753
4191
4629
5067
5191
5546
5900
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
10502
10539
10576
10612
10505
10540
10576
10611
88240
6645
6682
6719
6755
6769
6804
6840
6875
110656
Zisk po zdanění Počet let Rok Cash flow
4111 10464
Zisk po zdanění
6254
6607
Celkem
3.2.4 Výstavba Pokud se investorovi podařilo získat všechna potřebná povolení (zejména stavební a souhlas
distributora
s připojením)
a
zároveň
zajistit
financování
projektu
z libovolných zdrojů, jedná se o v případě solárních elektráren řádově o týdenní až měsíční etapu celého projektu. Samotný proces výstavby je velice jednoduchý. Zvolený dodavatel navíc využívá technologii kotev vrtaných do země, na které je možné montovat rovnou konstrukce s panely. Je tím velice urychlena stavba oproti konstrukcí s betonovanými základy, případně zpevňovaným podkladem pro betonové bloky, na které je možné montovat konstrukce bez dalšího spojení se zemí. Současné technologie, jako například aku vrtačky, na míru vyrobené hliníkové profily, které je možné na místě přizpůsobit, a nejrůznější pomocný materiál značně usnadňuje montáž, která je tak velmi rychlá a efektivní s minimálním podílem lidské práce. Vzhledem k ceně materiálu a panelů je bezpodmínečně nutné před započetím samotné montáže konstrukcí a panelů pozemek dobře zabezpečit a to minimálně plotem s ostnatými dráty, kamerovým systémem, napojení na pult centrální ochrany a případně dalšími elektronickými prvky ostrahy pozemku. Možností je i
57
mechanické zabezpečení panelů a znemožnění jejich demontáže bez poškození panelů, což ovšem ne každý potencionální zloděj respektuje a panely tak mohou zmizet i přesto, že jsou následně nepoužitelné. Samozřejmostí je také adekvátní pojištění, které se dle informací poskytnutých ČP specializující se na pojišťování FVE pohybuje obvykle mezi 0,2 % - 0,4 % z hodnoty systému. Na jeho výši má samozřejmě vliv úroveň zabezpečení a umístění elektrárny. Jakmile je pozemek připraven a pojištěn, nic nebrání zahájení výstavby a montáži konstrukcí a panelů. Souběžně s tím je třeba začít se stavbou případně rekonstrukcí přípojky a trafostanice, která se nyní nachází cca 400 m od pozemku plánované výstavby v areálu místního zemědělského družstva (podaří-li se během plánovaní vyjednat připojení ve společné trafostanici). V případě, že družstvo nebude mít zájem o tuto spolupráci je třeba postavit vlastní na základě požadavků distributora. Po dokončení přípojky a montáži všech panelů je nutné provést revizi celého systému a zažádat o licenci k provozování výrobny elektřiny od ERÚ.
3.2.5 Zprovoznění Zprovoznění je takřka formální záležitostí. Zapojení do zkušebního provozu musí nejprve schválit distributor, který obvykle pověří připojením do sítě své pracovníky, což si nechá od investora proplatit a zároveň požaduje zprávu o revizi celé FVE. Definitivní uvedení do ostrého provozu je však možné teprve po uplynutí třicetidenní lhůty, kdy elektrárna funguje ve zkušebním provozu a následném povolení zapojení do ostrého provozu od distribuční společnosti. Během této doby je možné provádět poslední úpravy elektrárny (terénní úpravy, kontrola upevnění konstrukcí,…), ale nemělo by již docházet k zásahům v zapojení systému. Po zapojení do ostrého provozu již dochází pouze k následné údržbě elektrárny a vyřizování běžné podnikatelské administrativy včetně zasílání faktur distribuční společnosti.
58
3.2.6 Údržba Zkušenosti podnikatelů provozující solární elektrárny hovoří většinou o nulové údržbě celého systému. Ten je od svého zbudování takřka samostatný a nevyžaduje prakticky žádnou údržbu kromě odstraňování problémů technického charakteru, jakými jsou například poškozené panely povětrnostními vlivy, vandaly a jiným způsobem. Dále se může jednat o problémy na kabeláži a připojení případně poškození způsobené zkratem. To jsou však škody způsobené obvykle vnějším zásahem a nikoli provozem samotného systému. Takřka všechny panely, které jsou v současné době na trhu k dispozici mají vysoké samočisticí schopnosti a veškerou očistu tak zajišťuje sama příroda deštěm, větrem, popřípadě sněhem. V zimě je však třeba počítat s nižší produkcí elektřiny v případě, že bude elektrárna delší dobu pod sněhem. Vzhledem k možnosti poškození panelů není vhodné se pokoušet panely mechanicky očistit. Díky tomu, že v našich podmínkách obvykle nenapadne taková vrstva, která by zcela znemožnila propustnost slunečních paprsků, dochází i během mrazivých dnů pod sněhovou vrstvou k výrobě elektřiny a tím i zahřívání článků, které sníh postupně rozpustí, případně jej uvolní, aby mohl sjet dolů. Toto je jeden z důvodů, proč je vhodné panely neumísťovat těsně nad zemí, ale nechat pod nimi určitý prostor. V zimě pro sníh a v létě pro rostoucí trávu, aby nestínila na panely a nebylo tak nutné ji pravidelně sekat. Na toto je nutné dávat obzvláště pozor, neboť i částečné zastínění jednoho panelu může podstatným způsobem snížit výkon celé větve.
59
4 Závěr Na základě všech výše zjištěných skutečností týkajících se tohoto projektu v daném místě lze odpovědně říci, že je projekt realizovatelný i ve své finančně nejnáročnější variantě. Jedinou překážkou však zůstává stop stav vyhlášený na připojování nových solárních elektráren do distribuční soustavy, kvůli kterému by nebyl zajištěn prodej vyrobené elektřiny. Opětovné uvolnění soustavy lze však očekávat během následujícího roku, a proto je prozíravé mít projekt připravený a naplánovaný tak, aby mohl být následně realizovaný v co nejkratším termínu. Také ekonomická analýza projektu prokázala jeho životaschopnost i v případě razantního snížení výkupní ceny elektřiny, což je vzhledem k plánovaným změnám velice důležité. Z ekologické energetiky by tam měl i nadále zůstat výhodný business, který bude tvořit základ pro další rozvoj všech ekologických technologií. Závěrem lze říci, že práce prokázala potenciál ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů k čemuž přispívá i samotný význam energetiky, která je jedním z oborů majících i v budoucnosti jednu z hlavních rolích v ekonomikách všech zemí. Je tomu tak nejen díky současné legislativě a plánu České republiky na zvýšení procentuálního podílu vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě státu, ale také kvůli snahám Evropské unie a takřka všech světových ekonomik o zlepšování životního prostředí. Lze tedy předpokládat pozitivní vývoj v oboru obnovitelných zdrojů také v následujících letech.
60
Seznam zkratek BAT
– Best available technique
CF
– Cash flow
CZREA
– Czech renewable energy agency
ČS
– Česká spořitelna, a. s.
ČSVE
– Česká společnost pro větrnou energii
ERÚ
– Energetický regulační úřad
ERoEI
– Poměr vložené a získané energie během životnosti zařízení
eV
– Elektronvolt
FVE
– Fotovoltaická elektrárna
HEC+
– High Efficiency Cell Plus
IPTS
– Institute of prospective technological studies
JRC
– Joint research center
KB
– Komerční banka, a. s
MPO
– Ministerstvo průmyslu a obchodu
MŽP
– Ministerstvo životního prostředí
OOŽP
– Ochrana a obnova životního prostředí
OPŽP
– Operační program životního prostředí
OZE
– Obnovitelné zdroje energie
PESTEL/PEST – Počáteční písmena skupin faktorů pro analýzu vnějšího prostředí (Politické,Ekonomické, Sociální, Technologické, Ekologické, Legislativní) PVGIS
– Photovoltaic geographical information system
SFŽP
– Státní fond životního prostředí
ÚP
– Územní plán
ZPF
– Zemědělský půdní fond
61
Zdroje [1]
BECHNÍK B., Fotovoltaika – nejlepší dostupná technologie [online, cit. 18. 4. 2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/fv-tech
[2]
BERANOVSKÝ J. a kol., Vícekriteriální hodnocení variant energetických auditů (studie), 2003, 78 str., Kapitola 4.1 Analýza a formulace řešené úlohy, str. 17
[3]
CZREA, Fotovoltaika pro každého [online, cit. 4. 4. 2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika
[4]
CZREA, Energie prostředí, geotermální energie a tepelná čerpadla [online, cit. 4. 4. 2010] Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/geotermika
[5]
EkoWATT, Slovníček pojmů, [online, cit. 11. 4. 2010] Dostupné z: http://www.ekowatt.cz/cz2/slovnicek-pojmu
[6]
Energetický zákon č. 458/2000 Sb.
[7]
KOVÁŘ F., ŠTRACH P., Strategický management, 1. vyd., Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007, 178 str., ISBN 978-80-86730-229-5, Kapitola 5 Metody analýzy vnějšího prostředí, str. 50-71
[8]
EurActiv, Kdy skončí nekoncepční podpora OZE, ptají se kontroloři, 23. 11. 2009 [online, cit. 8. 4. 2010], Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/kdy-skonci-nekoncepcni-podporaoze-ptaji-se-kontrolori-006774
[9]
EUR-Lex, Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, 5. 6. 2009 [online, cit. 8. 4. 2010], Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:140:0016:0062:cs:PDF
[10]
FUSION-TEC, Cenové kalkulace [online, cit. 25. 4. 2010] Dostupné z: http://fusion-tec.eu/html/kalkulace.php
[11]
FUSION-TEC, s. r. o., Historie fotovoltaiky [online, cit. 4. 4. 2010] Dostupné z: http://fusion-tec.eu/doc/Historie_fotovoltaiky.pdf
[12]
KLÍMOVÁ J., Solární boom letos skončí, MF DNES [18. 03. 2010], Ekonomika, str. B1
62
[13]
Phono Solar, High Efficiency Cell Plus [online, cit. 25. 4. 2010] Dostupné z: http://www.phonosolar.cz/solarni-energie/hec-high-efficiency-cell-plus/
[14]
Phono Solar, Technické informace [online, cit. 28. 4. 2010] Dostupné z: www.phonosolar.com/product/phonosolar/125mono.pdf
[15]
PROKŠOVÁ T., Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny? 16. 3. 2010 [online, cit. 2. 4. 2010] Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/vodni-elektrarnyv-ceske-republice-kolik-vyrobi-elektriny.aspx
[16]
SOLARENVI, s. r. o., První fotovoltaické články [online, cit. 4. 4. 2010] Dostupné z: http://www.solarenvi.cz/show.php?ida=30&ids=6
[17]
Zákon na podporu OZE č. 180/2005 ve znění pozdějších novel
63
Seznam příloh 1) Celkové národní cíle 2) Časový sled – tabulka 3) Časový sled – graf 4) Kontingenční tabulka 5) Síťový graf 6) Katastrální mapa Lipnice nad Sázavou 7) Územní plán Lipnice nad Sázavou 8) Ekonomická analýza projektu – současnost 9) Ekonomická analýza projektu – odhad 2011 10) Analýza svítivosti 11) Rozpočet - celkový 12) Rozpočet činností 13) Rozpočet činností – grafy 14) Letecký snímek místa stavby 15) Seznam výrobců panelů spolupracujících s ČS 16) Mapy slunečního svitu
64
