Výživa jednotlivých věkových skupin Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Zásady výživy malých dětí 1 ●
● ●
● ●
●
Výlučné kojení – zahrnuto také v Chartě práv dítěte (Viz. výživa kojeného a nekojeného kojence) Správně reagovat na potřeby dítěte při krmení Správná hygiena a zacházení s potravinami Rostoucí věk → zvyšovat dávky příkrmu, různorodá konzistence potravin Pestrá strava
Zásady výživy malých dětí 2 ●
Stravovací návyky: ●
●
●
●
Přechod na smíšenou stravu = velké množství informací o potravinách Může některé druhy odmítat, má schopnost učit se preferovat potraviny na základě pozitivní zkušenosti Některé pokrmy nepřijme hned = proto opakované nenásilné podávání Spojení chuťového vjemu s příjemným pocitem nasycení = naučení upřednostňování těchto potravin
Zásady výživy malých dětí 3 ●
●
●
Potraviny spojené s nepříjemným požitkem = možná celoživotní averze Malé dítě se řídí pocitem hladu a nasycení. Rodiče mohou tuto rovnováhu narušit – např. nutí-li dítě dojídat vše, co je na talíři = postupně přestane vnímat svoje vnitřní pocity a řídí se tím, že má sníst obsah talíře Vliv matka a ostatní rodiny – napodobuje model chování rodiny = preference potravin, chování u stolu ...
Batolecí věk 1 V tomto období důležité: ● ● ●
Upevnění zásad správného stolování Postupný přechod na běžnou stravu Pitný režim
Energetická potřeba: ●
● ● ● ●
Nižší než u kojence (množství kJ/kg) – cca 1200 kcal Strava pestrá, dostatek zeleniny, ovoce Respektování zásad racionální výživy Vhodná úprava NE ostrá, slaná, kořeněná jídla, aditiva
Batolecí věk 2 ● ● ● ● ●
● ●
Až 0,5 l mléka Strava podobná stravě dospělých Od ukončeného 1. roku lze zařazovat vaječný bílek Lehce drobitelné – není ještě kompletní dentice Maso – všechny druhy ● Preference bílého masa ● Kvalitní červená masa ● Ryby – tepelně upravené, NE nakládané, marinované Saláty – bez majonéz, tatarských omáček Ne zcela vhodné – houby, sladkosti, pochutiny
Batolecí věk 3 Pravidla: ● Rituál jídla – pravidelnost, estetika, při jídle si nehraje a nečte, matka nepobíhá za dítětem, jí příborem POZOR na suplementaci multivitamínovými přípravky = vždy po poradě s pediatrem!!!
Předškolní věk 1 ● ● ● ● ● ● ● ●
●
Zdokonalení stolování a hygieny Neostrá jídla Pravidelnost! – nejbohatší snídaně Dostatek zeleniny a ovoce Pitný režim – cca 1500 ml/D Doporučení:
Ovoce – přijímají rádi Zelenina – křehká a syrová – ostrou odmítají (cibule, kapusta...) Maso – měkké, musí se dát dobře krájet a kousat
Předškolní věk 2 ● ●
●
Obiloviny – většina energetického příjmu Mléko a mléčné výrobky – cca 0,5 l/D nebo 4 porce mléčného výrobku Ryby – pozor ale na kosti
Potíže s jídlem, jak jim předejít: ●
●
● ●
Rozmanitá strava, estetická úprava zeleniny a jídla na talíři Netrestat, když dítě nechce jíst, naopak neodměňovat, že sní bez protestů Nespěchat na dítě – když se „loudá“ s jídlem Nenutit do jídla, aby snědlo vše
Předškolní věk 3 Co tedy ne a nebo jen výjimečně? ● Omezení hovězího masa – největší zdroj Fe → když ne maso, alespoň 1 × týdně polévka ● Ztužené tuky – zde je veliký rozdíl. Nejvhodnější je Flora, Rama (omezené množství TFA, vhodný poměr SAFA a MUFA a PUFA) ● Smažená jídla – Zelenina – NEvhodné – např. květák při smažení „natáhne“ hodně tuku – Hranolky – lze doporučit max. 1× měsíčně
Předškolní věk 4 ●
●
Uzeniny – Když už, tak šunka v jakosti minimálně výběrová nebo nejvyšší jakost. Pozor na obsah soli – Měkké salámy – NE, nevhodné složení – mouka, sůl … Přílohy – Celozrnná rýže a těstoviny – Brambor → nejlépe vařený ve slupce – Knedlík – omezeně
Školní věk ● ● ●
Podobná výživě předškolního věku Energetická potřeba – 1800 – 2000 kcal Důležité dodržovat režim stravování ● ● ● ●
●
●
Snídaně bohatá Dopolední a odpolední svačina drobná Oběd vydatný Večeře lehká
Dostatek času na jídlo – nejíst ve spěchu (snídaně) Pitný režim
Puberta, adolescence 1 ● ●
●
●
Masivní růst Kritické období – změny jsou rychlé, radikální a komplexní Období rizikové – psychosociální problematika Potřeba energie – 2500 – 3000 kcal/D ● ●
● ●
Chlapci díky pohlavní diferenciaci vyšší potřeba Dívky cca 2200 kcal/D
Dostatek živin a mikronutrientů Dostatek mléka a mléčných výrobků, masa, cereálií, masa
Puberta, adolescence 2 ● ● ●
●
Ovoce a zelenina Snaha dodržovat režim Kvalitní výběr potravin doma = na svačinu jsou tak nuceni vzít si stravu, kterou rodiče alespoň částečně ovlivní Potřeba Ca++ = 1200 – 1500 mg
Puberta, adolescence 3 Biologická problematika dospívání: ● ● ● ●
–
Rychlý tělesný růst Nové hormonální poměry Imunitní změny Změna způsobu života (u části mládeže)
Časté důsledky ● ●
Nedostatek potřebných látek, živin Potíže s jídlem
Výživu v dospívání ovlivňují: – –
Tělesný růst a vývoj – rychlost růstu se téměř zdvojnásobuje Samostatnější představy o rozhodování ● ●
Představy ideálnějšího vzhledu (dívky) Stravování mimo domov i školu (fast foody, snacky)
Puberta, adolescence 4 –
Mimořádné nároky na živiny ● ●
–
Nepřiměřené nároky sportu, práce Těhotenství, kojení
Nevyvážená strava ● ●
Diety (léčebné, ale i „ideologie“) Nezdravá, chudá strava
Potřeba energie a bílkovin v dospívání Doporuč. denní dávky – National Research Council 1989 Věk (roky)
Energetická potřeba kcal/kg kcal/den
Bílkoviny g/kg
g/den
Hoši 11 – 14 15 – 18 19 – 24
55 45 40
2500 3000 2900
1,0 0,9 0,8
45 59 58
Dívky 11 – 14 15 – 18 19 – 24
47 40 38
2200 2200 2200
1,0 0,8 0,8
46 44 46
