Většina zemědělců letos předpokládá ztrátu

m

01_mh0310.indd 1

REGI

LNÍ I NFO

6

Rozšíření bohumínské skládky

ONÁ

Základní registry: být dva rokyÚřady můžou v klidu

RMA

Pokračování

CE A KON

na straně

3

Y

12

Rozhovor s primátorem Ostravy

TAKT

ÚNO

krize

R 20 10

Akce v době

se většiny Udělejte akce v regionech. tradičních si čas a navštivte Přehled

NEPUSTÍME. a mnozí jej mají NENÍ TO uvědomují CHYTRÉ posvěcené ANI MORÁLNÍ. i od radních, si, že se TAK REAGOVALO zákona. pohybují na hraně Proto ani )) průzkum PROCENT ŠEDESÁT stupující jednotlivé NA MORAVĚ STAROSTŮ stanovisko.obce nevydalyorganizace zajednoznačné CO VYPLYNULO ZDA BUDOU NA OTÁZKU, a nadále v této „Doporučujeme záležitosti vyčkat Z ANKETY? UPLATŇOVAT republiky jednat,“ s vládou 60 % Svazu měst NÁROK České říká místopředseda v žádném a obcí Jaromír NA VRÁCENÍ reagovalo SOCIÁLNÍHO nepodá případě žalobu Jech. Podobně i Sdružení 29,7 % ZA PRVNÍ místních POJIŠTĚNÍ správ (SMS ČR). Vyčká na samo„Většina POLOLETÍ Nejvyššíhorozhodnutí kolegů ROKU k tomu, abychom se spíše správního 10,3 % přikláněla členům soudu podá či podalo 2007. Jsme žádosti o doporučili našim žádost o vrácení vrácení ale v těžké nepodávat. nám ukládá pozici. Na dotaz jetek obce povinnost Zákon o obcích odpovědělo Veronika spravovat 350 obcí a měst Hrdá Na druhou s péčí řádného maMorava hospodáře. – Šedesát uplatněním stranu jsme si jasno. Soudit procent veřejnou našich nárokůvědomi toho, že Reálně hrozí, starostů se nebude. vyčká na zadluženost má i pouze zvýší pojistné že stát v Třicet procent na našich soudu. verdikt Nejvyššího dalším státu, což zvýšíme vracením tak, aby rozpočtech,“ období se odrazí správního SMS a starostka zažádá. Deset procent pojistného ztrátu způsobenou Takový městyse uvedla členka vyplývá, že vyrovnal. je výsledek si o peníze Tkáčová. průzkumu, Pozlovice zaplatí na kdo nepožádá Z toho Olga uskutečnilo který Moravské exkluzivního dojde k pojistném více. o vrácení, zúčastnilo letos v lednu.hospodářství vrácení O VRÁCENÍ podat dodatečné pojistného,Navíc pokud téměř 350 starostů Ankety Redakce je potřeba se by tak měla POŽÁDALA daňové se zajímala z Moravy. a města HLAVNĚ být doměřenapřiznání. Daň které o vrácení o podají MĚSTA cení pojistného žaloby to, zda obce zdůvodnil pojistného i subjektům, na stát Na Správu roku 2007. o vránezažádaly,“ krok hodonínské za vedoucí sociálního Na to mají první pololetí rozhodla pravděpodobností zabezpečení poslat Marián odboru ekonomiky radnice slanci odhlasovali nárok,totiž s největší většinou větší žádosti o vrácení Maňák. se Podobně a financí města. Výjimkou peněž tovaly i další chybný protože po- ale ani malé obce. Většina argumenzákon. Vyčkávací radnice. tak zřejmě starostů nejsou Do sporu žádat z pocitu o strategii půjde například se státem cent měst zaujalo třicet solidarity.pojištění nechce Vsetín, Prostějov, obavu, že zhodnutí a obcí. Chtějí Navíc mají by je stát Chotěboř, jinou cestou, Havířov, Kroměříž, Ten počkat proNejvyššího také za Hodonín, totiž například žaloby potrestal Prostějovskuale i Horní správního do roPřestože stížnosti má vyslovit rozsudek soudu. krácením si za svým či Březník Štěpánov kde žije stát versus na šest stovek v okrese rozhodnutím daní. v kasační Třebíč, ware, která celou firma Ježek „O vrácení obyvatel. stojí požádat Podle tohoto kauzu odstartovala. Softpojistného PLESOVÁ každá firma by měla dou řídit soudci, rozhodnutí včetně měst se akcí na KRÁSA Hospodářská a obcí. žaloby od dalšíchkteří budou mít pak buMoravě na stole firem a institucí. recese významnější nedotkla.

DO SPORU SE STÁTEM SE

Sociální pojištění zpět většina nechce starostů

HLAVNÍ TÉMA ODPADY

firem

o obalech? Čtěte na straně

zákony

7

Hříchy výrobců obalů

Dodržujete

Pokračování

28.1.10

18:46

na straně

skládkách

leden 2010 počet otevřených alokace otevřenýchvýzev 54 výzev počet podaných výzev 68,7 mld. objem podaných žádostí Kč 677 žádostí počet schválenýchžádostí 25,5 mld. objem schválených projektů Kč 208 projektů projektů konzultací KB EU Point 6,9 mld. Kč 161 konzultací

87

končí na

Robert advokátem Amsterdam.kanadský i nejslavnějšího Ten je vězně Michaila ruského Chodorkovskeho. Rozhovor čtěte na straně 9

Ostrava se do boje – Bakalova firma s poslaneckou RPG Byty o privatizaci hornickýchsněmovnou zbrojila bytů vyje bude těžkou municí. Před právník obhajovat vlivný soudem

Amsterdam hájí RPG

80 % odpadu

250 obcí bez dotací

Lhotka slíbených – Obec Lhotka se všech nedočkala. evropských dotací půjčuje, Proto si už několik zatím je dalšíchkde se dá. V podobné měsíců 250 obcí rozvoje venkova v Česku. situaci DPH. Čtyři totiž přestal Program než začaly měsíce trvalo proplácet peníze znovu úředníkům, obcí. proudit Více na stranědo 8

2

REGI

LNÍ I NFO

6


ONÁ

RMA

CE A KON

Y

12


TAKT




Pokračování

na straně

3

ÚNO

krize

R 20 10

Akce v době


NEPUSTÍME. a mnozí jej mají NENÍ TO uvědomují CHYTRÉ posvěcené ANI MORÁLNÍ. i od radních, si, že se TAK REAGOVALO zákona. pohybují na hraně Proto ani )) průzkum PROCENT ŠEDESÁT stupující jednotlivé NA MORAVĚ STAROSTŮ stanovisko.obce nevydalyorganizace zajednoznačné CO VYPLYNULO ZDA BUDOU NA OTÁZKU, a nadále v této „Doporučujeme záležitosti vyčkat Z ANKETY? UPLATŇOVAT republiky jednat,“ s vládou 60 % Svazu měst NÁROK České říká místopředseda v žádném a obcí Jaromír NA VRÁCENÍ reagovalo SOCIÁLNÍHO nepodá případě žalobu Jech. Podobně i Sdružení 29,7 % ZA PRVNÍ místních POJIŠTĚNÍ správ (SMS ČR). Vyčká na samo„Většina POLOLETÍ kolegů Nejvyššíhorozhodnutí ROKU k tomu, abychom se spíše správního 10,3 % přikláněla členům soudu podá či podalo 2007. Jsme žádosti o doporučili našim žádost o vrácení vrácení ale v těžké nepodávat. nám ukládá pozici. Na dotaz jetek obce povinnost Zákon o obcích odpovědělo Veronika spravovat 350 obcí a měst Hrdá Na druhou s péčí řádného maMorava hospodáře. – Šedesát uplatněním stranu jsme si jasno. Soudit procent veřejnou našich nárokůvědomi toho, že Reálně hrozí, starostů se nebude. vyčká na zadluženost má i pouze zvýší pojistné že stát v Třicet procent na našich soudu. verdikt Nejvyššího dalším státu, což zvýšíme vracením tak, aby rozpočtech,“ období se odrazí správního SMS a starostka zažádá. Deset procent pojistného ztrátu způsobenou Takový městyse uvedla členka vyplývá, že vyrovnal. je výsledek si o peníze Tkáčová. průzkumu, Pozlovice zaplatí na kdo nepožádá Z toho Olga uskutečnilo který Moravské exkluzivního dojde k pojistném více. o vrácení, zúčastnilo letos v lednu.hospodářství vrácení O VRÁCENÍ podat dodatečné pojistného,Navíc pokud téměř 350 starostů Ankety Redakce je potřeba se by tak měla POŽÁDALA daňové se zajímala z Moravy. a města HLAVNĚ být doměřenapřiznání. Daň které o vrácení o podají MĚSTA cení pojistného žaloby to, zda obce zdůvodnil pojistného i subjektům, na stát Na Správu roku 2007. o vránezažádaly,“ krok hodonínské za vedoucí sociálního Na to mají první pololetí rozhodla pravděpodobností zabezpečení poslat Marián odboru ekonomiky radnice slanci odhlasovali nárok,totiž s největší většinou větší žádosti o vrácení Maňák. se Podobně a financí města. Výjimkou peněž tovaly i další chybný protože po- ale ani malé obce. Většina argumenzákon. Vyčkávací radnice. tak zřejmě starostů nejsou Do sporu žádat z pocitu o strategii půjde například se státem cent měst zaujalo třicet solidarity.pojištění nechce Vsetín, Prostějov, obavu, že zhodnutí a obcí. Chtějí Navíc mají by je stát Chotěboř, jinou cestou, Havířov, Kroměříž, Ten počkat proNejvyššího také za Hodonín, totiž například žaloby potrestal Prostějovskuale i Horní správního do roPřestože stížnosti má vyslovit rozsudek soudu. krácením si za svým či Březník Štěpánov kde žije stát versus na šest stovek v okrese rozhodnutím daní. v kasační Třebíč, ware, která celou firma Ježek „O vrácení obyvatel. stojí požádat Podle tohoto kauzu odstartovala. Softpojistného PLESOVÁ každá firma by měla dou řídit soudci, rozhodnutí včetně měst se akcí na KRÁSA Hospodářská a obcí. žaloby od dalšíchkteří budou mít pak buMoravě na stole firem a institucí. recese významnější nedotkla.

firem

Dodržujete


zákony

7




Pokračování

28.1.10

18:46

na straně

skládkách


87

končí na




80 % odpadu

2

E-Government FOTO: NDBnajdete na straně neje-Govermentu – Další 13. / Ples před Ministerstvo bude zřejmě rozšíření ministra oponou o rok necký návrh vnitra totiž podporuje delší. Chýlek vnitra pro Morava informatiku než se spustí o prodloužení (ČSSD). zkušební poslamít tradici. – Třídění na Moravě Ladislav A jaké Pokud takzvané základní doby, začíná lety lidé Zatímco ještě se spustí změny úřady čekají? registry. to znamená,poslanci odklad před Česko dostálo kontejnery V den, kdy schválí, v praxi úředníků základní registry, považovali na tříděnýněkolika platit zákon že letos 1. července závazkům, už k tříděníza další popelnice, odpad s Evropskou komisí. databází: čerpat data ze začne většina které podepsalo začne úředníci o základních čtyř Registru registrech, sice osob, A odpovídají přistupují dnes totiž nehrozí 30. červnaale začnou registry obyvatel, hlavních Registru běžní tomu i čísla.zodpovědně. 2012. nestačí. PROBLÉM a nemovitostí územní identifikace, Registru používat se závazkem pokuty. Horší „Nemáme Stále to až a Registru S BIOODPADEM to ale bude ale Na Moravě ještě dokončené Bude přesně adres kého odpadu.vytřídění poloviny tendry. práv 2008 vytřídil každý obyvatel stanoveno, a povinností. Za nesplnění biologicaž několikasetmilionové poslanců Proto podporujeme všechny úředník povolení V roce 2008 kam 33,2 kilogramů. v roce by mělo nám To je k přístupu. má který Daniel Vondrouš jektu o o prodloužení se dvacet jeden rok,“ sankce,“ hrozí pilotníhonávrh Občanovibýt jednotné než v rocetéměř o tři a Smyslem procent totiž recyklovalo z ministerstva uvedl spravování půl kila Zbytek prokomunálních potvrdil by 2007. pouze prostředí. borníci se údajů. životního náměstek na jednom tak mělo stačit A jak si zahrnuli Do těchto čísel více Stát přitomnejčastěji ukládal odpadů. místě. změnit údaje sběru: výkupny odi ostatní chce, aby na skládky. moravských v třídění vedou v roce 2012 sběrné druhotných způsoby vytříděno a recyklováno krajích? okresy Pokračování o kilo papíru, dvory Lidé průměrně v pěti surovin, komunálního bylo na straně ních spolků. i sběrové padesát vytřídí 16 procent kartonu méně, plastu, skla a „Rozpor odpadu. optimistické, Přestože jsouakce místnápojového průměr. než je mezi plánem stále to nestačí statistiky velký. Cíl proto celorepublikový Mezi na to, aby vit. Pravděpodobněbudeme a realitou je muset upra- tímco na regiony jsou ale do roku velké jej prodloužíme 2020. Za porušení téměř 48 Přerovsku vytřídí rozdíly. Zakilo, v okrese až kilogramů. jeden člověk této směrnice Karviná jen osmnáct

Prodej odpadových

Města – Šestnáct vlastní odpadové okresních soukromé firmy. O ty měst mají zájem uvažují společnosti, zatím pouze Olomouc ale o Letos a Vsetín. prodeji i další to ale už nestihnou. města Přestože nyní vzkazují: cítí zájem naše zlato soukromníků dáme. zatím neproVíce na straně 4

1


))

01_mh0210.indd

REGI

LNÍ I NFO

6


ONÁ

RMA

CE A KON

Y

12


TAKT




Pokračování

na straně

3

ÚNO

krize

R 20 10

Akce v době



firem

Dodržujete


zákony

7




Pokračování

28.1.10

18:46

na straně

skládkách


87

končí na




80 % odpadu

2


Prodej odpadových


1


))

01_mh0210.indd

firem

Dodržujete


zákony

7

REGI


LNÍ I NFO

6


ONÁ

RMA

Pokračování



CE A KON

na straně

3

Y

12


TAKT

ÚNO

krize

R 20 10

Akce v době


Pokračování

28.1.10

18:46

na straně

skládkách


87

končí na




80 % odpadu

2







))

Prodej odpadových


REGI

LNÍ I NFO

6


ONÁ

RMA

CE A KON

Y

12


TAKT




Pokračování

na straně

3


krize

R 20 10

Akce v době

ÚNO

))


firem


zákony

7


Dodržujete

Pokračování

28.1.10

18:46

na straně

skládkách


87

končí na




80 % odpadu



2

REGI

LNÍ I NFO

6


ONÁ

RMA

CE A KON

Y

12


TAKT




Pokračování

na straně

3

ÚNO

krize

R 20 10

Akce v době



firem

Dodržujete


zákony

7




Pokračování

28.1.10

18:46

na straně

skládkách


87

končí na




80 % odpadu

2


Prodej odpadových


1


))

01_mh0210.indd

ZAMĚŘENO NA STUDIUM PRACUJÍCÍCH

14

Přehled dálkového studia


14


Více na straně 5


Bioplyn – Bioplynové stanice jsou pro zemědělce možností jak si přivydělat. Podle Českého sdružení pro biomasu ale dvě třetiny zájemců o výrobu energie nedostane povolení k připojení do sítě. Energetikům totiž leží na stole už tolik žádostí k udělení licence, že připojují zájemce do sítě postupně. Do odvolání nyní zastavili připojování nových fotovoltaických a větrných elektráren.

Prodej odpadových

2/3 bioplynových stanic energetici nepřipojí

1

totiž rozhodli ve prospěch firmy Ježek Software, která odmítla zaplatit sociální pojištění za první pololetí roku 2007 kvůli chybě v zákonu. Verdikt vyvolal masovou reakci zejména mezi firmami, které zažádaly o vrácení zaplaceného pojistného. Do minulého týdne tak Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala téměř sedm tisíc žádostí s požadavkem na vrácení 17 miliard korun. Podle průzkumu Moravského hospodářství požádalo ČSSZ deset procent obcí. Ty se už zřejmě o peníze soudit nebudou. (hrd)


14

Sociální pojištění se musí platit. I s chybou v zákoně

01_mh0210.indd



Přestože banky už daly zemědělcům jasný signál obezřetnosti, ani ony nejsou k současné situaci tak skeptické. Zemědělce chtějí podporovat zejména v projektech podpořených z Fondu rozvoje venkova nebo ve výstavbě bioplynových stanic. „Letošní rok vnímáme jako rok ‚dobře promyšlených investic‘. Například trh fi-

1

OBEZŘETNÉ BANKY


Zemědělci upozorňují na to, že budou muset dál propouštět zaměstnance, vybíjet stáda, prodávat techniku nebo podnikat jako výrobci zelené energie. „To, že jenom čtyři procenta respondentů věří, že budou letos hospodařit v černých číslech, pokládám za bezprecedentní. Bohužel po loňském zhroucení příjmů zemědělců, meziročně o více než 20 procent, zatím nic nenasvědčuje o obratu,“ zhodnotil výsledky ankety prezident Agrární komory Jan Veleba. Podle ministra zemědělství Jakuba Šebesty jsou radikální řešení bohužel jedním z důsledků hospodářské krize. Upozornil také na to, že 42 procent dotázaných není nuceno k drastickým plánům přistoupit. „Považuji jejich vyjádření za signál, že českému zemědělství nehrozí hromadný bankrot. Je tomu tak i díky masivní finanční podpoře ze strany státu i společných fondů Evropské unie, která v loňském roce přesáhla sumu 40 miliard korun,“ vyjádřil se Šebesta.

01_mh0210.indd

14



14



14



Recyklujte s námi!


Brno – Nevadí, že je chyba v zákoně. Sociální pojištění se stejně musí platit. Nejvyšší správní soud v Brně minulý týden tímto názorem zachránil státu desítky miliard korun. Vydal totiž rozsudek, v němž zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Liberci. „Krajský soud pochybil, když dospěl k závěru, že chybějící definice vyměřovacího základu organizace a malé organizace nebyla nahraditelná ani odvoditelná z žádného jednotlivého ustanovení zákona,“ zdůvodnila v rozsudku předsedkyně senátu Marie Turková. Liberečtí soudci

Prodej odpadových

Morava – Sadařská firma Kóta – sady Oleksovičky ze Znojemska loni hospodařila se třinácti miliony korun. Na konci roku ale majitelé zjistili, že jsou milion korun ve ztrátě. „Letos očekáváme podobný scénář,“ říká Sylva Kadlčíková z vedení firmy. Stejně uvažuje nadpoloviční většina moravských zemědělců. Vyplývá to z průzkumu Moravského hospodářství, který vznikl ve spolupráci s Agrární komorou. 53 procent oslovených členů Agrární komory uvedlo, že se letos obávají o svou existenci. Budou proto muset sáhnout k radikálním krokům. 42 procent vnímá rok 2010 neutrálně, mohou skončit jak v zisku, tak ve ztrátě. Pouze čtyři procenta dotázaných se letošního roku neobává.

1

Veronika Hrdá


LETOŠNÍ ROK BUDEME MUSET SÁHNOUT K RADIKÁLNÍM KROKŮM. OBÁVÁME SE EXISTENCE. TAK ODPOVÍDALO 53 PROCENT ZEMĚDĚLCŮ V ANKETĚ MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ A AGRÁRNÍ KOMORY.

01_mh0210.indd

HLAVNÍ TÉMA ZEMĚDĚLSTVÍ ZAMĚŘENO NA SPECIALITY Z MORAVY 8–9

REGIONÁLNÍ KONTAKTY A INFORMACE Nový kotel na biomasu v Krnově

4

BŘEZEN 2010

Rozhovor s ředitelem brněnských veletrhů

Většina zemědělců letos předpokládá ztrátu

nancování zemědělských strojů se loni propadl o jednu třetinu, neočekáváme ani letos příliš odlišné výsledky. Tento druh investice je prostě možné posunout,“ říká manažer sektoru firemního bankovnictví GE Money Bank Jiří Patera. Kvůli životní nejistotě farmáři nevylučují další blokády dálnic a protestní akce zaměřené zejména proti politice obchodních řetězců. Podle farmářů supermarkety často samy určují ceny potravin, které jsou pod výrobními náklady. Supermarkety se však svorně brání: hájíme pouze zájmy našich zákazníků. „Vycházíme z toho, že v momentě, kdy dochází k uzavření smlouvy, souhlasí obě strany s podmínkami, na kterých se dohodly,“ říká například mluvčí Kauflandu Michael Šperl.

Dotace – České zemědělství loni zažilo nejhlubší propad od vstupu do Evropské unie. Podle předběžných výsledků Českého statistického úřadu se loňská zemědělská produkce snížila ve srovnání s rokem 2009 o více než 18 procent na 97 miliard korun. „Na poklesu zemědělské produkce se podílejí všechny nejvýznamnější zemědělské komodity z rostlinné i živočišné výroby. Hlavním důvodem je prudké meziroční snížení cen placených zemědělským prvovýrobcům,“ uvedl Jiří Hrbek z Českého statistického úřadu.

Více na straně 6

q

www.moravskehospodarstvi.cz

10

Nebezpeční a žádaní

)) anketa

Jak vnímáte existenci vašeho podnikání v roce 2010? 4% Letošního roku se neobávám.

42% Může být zisk stejně jako ztráta. 53% Obávám se existence. Budu muset sáhnout k radikálním krokům. 1% Obávám se, že budu muset své podnikání v zemědělství ukončit.

Odpovídalo: 175 respondentů

KROKODÝLÍ KŮŽE Veterináři letos chtějí povolit zabíjení krokodýlů. Česko by tak bylo jedinou zemí v Evropě, kde by se nejstarší plazi chovali nejen kvůli turistům. Více na straně 7. FOTO: Jiří Sláma

Farmáři: Vysoké dotace i propady cen

Rok 2009 přitom přinesl českým zemědělcům vysoké dotace. „Dotace do zemědělství se zvýšily o více než 16 procent, absolutně o 4,8 miliard korun. Bez tohoto zvýšení by hospodářský výsledek roku 2009 byl v záporných číslech,“ dodal Hrbek. Jenom na SAPS, tedy jednotné platbě na plochu, získali zemědělci v pěti moravských krajích téměř pět miliard korun. Na Top-upech, národních doplňkových platbách ze státního rozpočtu za pěstování lnu, chmele, brambor pro výrobu škrobu či za chov přežvýkavců pak další 2,3 milardy.

Boom mléčných barů

IT na radnicích: spokojenost

Automaty – Chovatelé dojných krav začali prodávat čerstvé mléko v automatech ve velkém. Do konce roku chce Agrární komora takto vytočit pět procent produkce mléka. Hygienici proto zemědělce vybízejí, aby dbali na čistotu. Jinak můžou prodej kvůli zdravotním rizikům omezit.

Software – Většina moravských měst je spokojená se svými programy. Změnu chtějí pouze některé krajské úřady a několik měst. Dodavatele na systém spravující agendu obyvatel a poplatků budou hledat například na Vysočině. V Olomouci zase chtějí nový informační systém za 16 milionů korun.

Přehled softwarů naleznete na straně 12

Celkově Státní zemědělský intervenční fond vydal za SAPS 13 miliard korun, za Top-upy 6,3 miliardy. Na Moravě kromě společnosti Eastern Sugar nejvíce dostalo družstvo Rostěnice či AGRO-Měřín. Přesto většina zemědělských podniků ukončila rok 2009 jen s mírným ziskem nebo ve ztrátě. Podle Agrární komory získávají čeští zemědělci na dotacích asi 27 miliard korun. „Kromě SAPS a Top-upů čerpají z Programu rozvoje venkova a národních dotací. Český farmář ale bere na hektar 55 procent toho co rakouský a 64,8 procent toho co německý,“ tvrdí Veleba. Pokračování na straně 2

108

únor 2010*

počet otevřených výzev alokace otevřených výzev počet podaných žádostí objem podaných žádostí počet schválených projektů objem schválených projektů konzultací KB EU Point *odhad KB

Kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský | Praha

26.2.10 19:22

BŘEZEN 2010

STRANA 2

Z E M Ě D Ě L S K É D O TA C E

Farmáři: Vysoké dotace i propady cen )) top družstva

)) top družstva )) KRAJ VYSOČINA okres Pelhřimov Zemědělské družstvo V. Chyška 28 156 943 Kč

KOLIK PENĚZ DOSTÁVAJÍ ZEMĚDĚLCI V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH?

)) OLOMOUCKÝ KRAJ okres Prostějov Hospodářské družstvo Určice

30 268 205 Kč

SENAGRO a. s.

22 030 815 Kč

ZD Klenovice na Hané, družstvo 26 284 747 Kč

Zemědělské družstvo Vysočina

21 689 835 Kč

ZOD AGRISPOL, Mořice okres Olomouc

okres Havlíčkův Brod ZOD Kámen

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

24 754 479 Kč

ZOD Vilémov

22 675 853 Kč

FADOM s. r. o., Dolní Město

17 643 656 Kč

okres Jihlava EUROFARMS, s. r. o., Jihlava

25 540 528 Kč

Družstvo Vysočina, Polná

20 342 109 Kč

Zemědělské družstvo Brtnice

19 346 507 Kč

KRAJ VYSOČINA

OLOMOUCKÝ KRAJ

2 652 žadatelů SAPS: vyplaceno 1,371 mld. Kč Top-up: vyplaceno 690 mil. Kč

1 394 žadatelů: SAPS: vyplaceno 915 mil. Kč Top-up: vyplaceno 430 mil. Kč

ZVOZD Horácko

27 365 514 Kč

Zemědělské družstvo Kouty

25 896 307 Kč

AGROCHEMA, Studenec

23 489 621 Kč



2 408 žadatelů: SAPS: vyplaceno 1,332 mld. Kč Top-up: vyplaceno 508 mil. Kč

74 971 298 Kč

Ústav pro strukturální politiku v zemědělství, a. s., Měřín

41 684 944 Kč

Zemědělské družstvo Nové Město na Moravě 30 861 562 Kč

)) JIHOMORAVSKÝ KRAJ okres Blansko 54 253 209 Kč

AGROSPOL, Knínice u Boskovic 25 257 776 Kč VOS zemědělců, a. s., V. Opatovice 22 962 761 Kč okres Brno BONAGRO, a. s., Blažovice

32 836 303 Kč

AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE

28 839 025 Kč

GPM Engineering, s. r. o., Brno

23 952 260 Kč

okres Břeclav Vinofrukt, a. s., Dolní Dunajovice 18 742 835 Kč 17 057 444 Kč

AGROMORAVIA, a. s., M. N. Ves 16 066 469 Kč okres Hodonín Žerotín, a. s., Strážnice

28 178 539 Kč

ZP Mikulčice a. s.

17 925 884 Kč

ZEMAS, a. s., Čejč

17 207 118 Kč

okres Vyškov ROSTĚNICE, a. s.

99 202 413 Kč

Bureš František, Švábenice

48 367 741 Kč 15 958 961 Kč

okres Znojmo AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE

39 872 682 Kč

Zea, a. s., Hostěradice

30 122 024 Kč

AGROSERVIS, 1. zemědělská a. s., Višňové 22 500 812 Kč

AGRO Huzová s. r. o.

28 048 998 Kč

okres Přerov AGRAS Želatovice, a. s.

31 931 740 Kč

Agrochov Jezernice, a. s.

22 550 221 Kč

ZD Dřevohostice

20 494 770 Kč

Zemědělské družstvo Jeseník

38 121 007 Kč

ÚSOVSKO EKO, s. r. o., Klopina

35 768 493 Kč

Mohelnická zemědělská a. s.

26 644 270 Kč

Horymas SK, spol. s r. o., H. Město 22 412 417 Kč Vinohradník Jan, Dolní Moravice 20 092 673 Kč

Zdroj: SZIF

JANTAR spol. s r. o., Bruntál

„Kdyby nebyly dotace, byla by konkurence“ Dokončení ze strany 1

)) rozdílné částky

To podle Agrární komory výrazně snižuje konkurenceschopnost českých zemědělců a způsobuje nerovnováhu, kterou nevyrovnají ani rozdíly v nižších vstupech, práci, energiích či nájmech. „Kdyby nebyly dotace, byla by konkurence,“ míní ředitel jihlavské Okresní agrární komory Vlastimil Vaněk. Zemědělci tak nejvíce bojují s propadem cen. „Tratili jsme zejména na živočišné výrobě,“ říká například Miroslav Moudrý, předseda představenstva zemědělského družstva Agrochema. Ceny zemědělských výrobců se totiž zvyšovaly pouze u jatečných býků a telat, naopak u jatečných jalovic klesly meziročně o více než čtyři procenta a u krav o více než tři procenta. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat byly ve čtvrtém čtvrtletí 2009 meziročně nižší o téměř jedenáct procent a také ceny jatečných kuřat se meziročně snížily o čtyři procenta. Průměrné ceny mléka se v loňském roce propadly dokonce o 29 procent. Pokles cen trápí také Zemědělské družstvo Hraničář se sídlem v Loděnici. „Meziročně nám sice stoupla dotace o 7,6 procent, ale zaznamenali jsme pokles cen o 36 procent u rostlinné výroby a o 20 procent u živočišné,“ uvedl předseda představenstva Břetislav Hrbáč. Družstvo zrušilo výkrm býků, snížilo počet krav a jistotu finančního zisku chce

KOLIK DOSTÁVAJÍ NA HEKTAR? Německo Rakousko Belgie Maďarsko Francie Itálie Polsko Česká republika Slovensko Portugalsko

238 228 221 82 81 81 67 46 12 4

Průměrná výše státních dotací vybraných zemí EU v roce 2006 (v eurech na hektar)

Pramen: Agrární komora

hledat v příjmech za bioplynovou stanici a fotovoltaickou elektrárnu, které plánují letos postavit. Řada zemědělců se zase uchýlila k prodeji masa do zahraničí. Ale i tam bojují s konkurencí, které se jen těžko můžou vyrovnat „V Rakousku můžu mít na jednom kilogramu hovězího masa zisk dvě koruny. V Česku bych dvě koruny tratil,“ říká například zemědělec z Katova Miloš Urbánek. Zemědělství ho tak prý moc neuživí. „Kdybychom nedostávali dotace, neměli bychom z čeho žít,“ dodává.

Nejvíce peněz loni dostal Eastern Sugar Cukrovarnictví – Jen holé pozemky zůstaly v Němčicích nad Hanou a v Kojetíně po odchodu společnosti Eastern Sugar z České republiky. Ta figuruje na vrcholu seznamu Státního zemědělského a intervenčního fondu jako největší příjemce dotací za rok 2009. „Česko na reformě cukerního pořádku v Evropské unii jednoznačně prodělalo,“ tvrdí agrární ekonom Petr Havel. Naráží tím na reformu s cílem snížit kvóty a ceny cukru, na kterou musela Evropská unie přistoupit v roce 2006 poté, co prohrála panel u Světové obchodní organizace s předními světovými výrobci cukru. Právě kvůli reformě cukerního pořádku na konci roku 2006 nadnárodní společnost Eastern Sugar oznámila, že uzavře všechny své curkrovary nejen v Česku, ale také na Slovensku a v Maďarsku. „Odevzdání kvóty je rozhodnutí držitele kvóty. Česká republika tím přišla

02_mh0310.indd 1

47 691 908 Kč

okres Bruntál

AGRO – Měřín, a. s.

AGRONET Nesovice

67 882 905 Kč

ZD Senice na Hané Vodní

)) MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

okres Žďár nad Sázavou

ZEMOS a. s., Velké Němčice

ZD Unčovice, Litovel

okres Šumperk, Jeseník

ZLÍNSKÝ KRAJ

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

okres Třebíč

ZOD Haná, Švábenice

20 446 198 Kč

)) fakta o cukru Nejvíce cukrovky se loni vypěstovalo ve Středočeském kraji, druhý je Královéhradecký kraj. Třetí je Olomoucký kraj. V roce 1998 se v Česku vypěstovalo 3 479 426 tun cukrovky, loni to bylo 3 038 220 tun.

Pramen: ČSÚ

o povolenky na více než sto tisíc tun řepy, to je 22,5 procenta národní kvóty,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček s tím, že průměr na každý členský stát je 25 procent. „Pět států skončilo s výrobou cukru úplně,“ dodal Vorlíček. Česko se tak stalo z desátého největšího exportéra cukru zemí s vyrovnanou až mírně přebytkovou bilancí. 885 milionů

korun vyplatil vloni Státní zemědělský intervenční fond především jako restrukturalizační podporu pěstitelům cukrové řepy, kteří měli smlouvu na dodávku cukrové řepy pro Eastern Sugar.

SKONČÍ POLOVINA CUKROVARŮ? „Dále se vyplácela diverzifikační podpora, jejímž cílem bylo kompenzovat ztráty a podpořit oblasti, ve kterých k ukončení pěstování řepy a výroby cukru došlo,“ uvedl Vorlíček. Na Moravě cukrovary působí v Opavě, Litovli, Prosenici, Vrbátkách a v Hrušovanech nad Jevišovkou. „V evropském měřítku má Česká republika velmi mnoho velmi malých cukrovarů. Do budoucnosti lze proto předpokládat ukončení činnosti zhruba poloviny z nich,“ míní Havel. (haa)

V roce 2010 dosáhne Česká republika na sedmdesát procent úrovně přímých plateb starých členských států Evropské unie. Ta se neustále zvyšuje a v roce 2013 dosáhne úrovně sta procent. „V loňském roce šlo o šedesát procent úrovně starých členských států a celkový objem v korunách činil třináct miliard korun. I v letech 2010–2013 se předpokládá, že bude tato sazba růst, ale konkrétní výše bude záviset jak na vývoji kurzu, tak na tom, zda se z celkového objemu pro SAPS budou vyčleňovat částky na jiné přímé platby jako například na platbu na krávy v systému s tržní produkcí mléka, která se nově v letošním roce zavádí,“ uvedl tiskový mluvčí Státního zemědělského a intervenčního fondu Marek Ženkl. Možnost dorovnat rozdíly stanovených úrovní mají jednotlivé státy prostřednictvím Top-upů. Kolik peněz se uvolní však záleží na státním rozpočtu. Plné dorovnání z národních zdrojů na povolené maximum znamená sedm miliard korun. „První číslo vlády v srpnu minulého roku bylo ale nula. To se stalo v historii poprvé. Po našem prvním jednání s premiérem Fischerem došlo k přesunutí prvních dvou miliard. Po demonstraci v Praze, které se zúčastnilo pět tisíc lidí, přibylo další jeden a půl miliardy. Nyní je řada na ministrovi zemědělství a přeskupení zdrojů uvnitř resortu,“ uvedl Veleba. HANA NEČASOVÁ

19 956 058 Kč

okres Frýdek-Místek, Karviná TOZOS spol. s r. o., H. Tošanovice 30 438 559 Kč Beskyd Agro a. s., Palkovice

22 386 027 Kč

Siwy Bohuslav,Třinec

15 504 116 Kč

okres Nový Jičín ZD Javorník,Tichá

27 200 811 Kč

Agroprůmyslový kombinát, a. s. 27 070 693 Kč MORAVAN, a. s., Petřvald

25 569 838 Kč

okres Opava, Ostrava Vítkovská zemědělská, s. r. o.

42 317 855 Kč

OZS ZEMPOL, s r. o., Vítkov

24 605 062 Kč

ZEMĚDĚLSKÁ a. s., Opava

21 609 169 Kč

)) ZLÍNSKÝ KRAJ okres Kroměříž AGRODRUŽSTVO MORKOVICE 59 415 791 Kč ZP Kvasicko, a. s., Kroměříž

35 772 206 Kč

ROVINA Agro a. s.,Hulín

20 761 441 Kč

okres Uherské Hradiště Zelený vrch, s. r. o., Dolní Němčí 19 520 129 Kč Ostrožsko, a. s., Ostrožská Lhota 18 959 173 Kč ZEMASPOL Uherský Brod a. s.

18 423 773 Kč

okres Vsetín Valašské ZOD, družstvo, Zašová 18 517 171 Kč ZD Francova Lhota

18 351 512 Kč

ZD MÍR, Ratiboř

16 147 903 Kč

okres Zlín LUKROM plus s. r. o., Lípa

30 044 463 Kč

JAVORNÍK – CZ s. r. o., Štítná

23 259 103 Kč

ZÁLESÍ a. s., Luhačovice

20 897 797 Kč

Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond

Krajské dotace podporují hlavně agroturistiku Dotace – Moravské krajské úřady plánují i v roce 2010 podpořit regionální zemědělství či agroturistiku. Například dotační program Podpora vinařství a vinohradnictví Jihomoravského kraje počítá s vyplacením příspěvku ve výši tří milionů korun na tři dotační tituly. „Cílem prvního z nich je podpora tradičních vinařských kulturních akcí místního nebo regionálního významu. Druhý je zaměřen na propagaci vinařství a vinohradnictví v kraji – na vybavení informačních středisek, zařízení pro konání výstav a pořizování informačních panelů. Třetí má podpořit pořízení propagačních materiálů, webových stránek, softwarových aplikací a pořádání propagačních kampaní,“ uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček.

Zlínský kraj se rozhodl pokračovat v podpoře prostřednictvím spolupráce s Krajskou agrární komorou Zlínského kraje. „Jednotlivé komory za finanční podpory ve výši 1,2 milionu korun zajišťovaly nejen odborná vzdělávání pro zemědělce, ale i prezentaci geografických lokalit podle jejich zemědělského zaměření,“ uvedl mluvčí Zlínského kraje Milan Plesar. Tímto způsobem pak vznikají také akce jako například Top víno Slovácka či Krajské dožínky v Kroměříži. V Olomouckém kraji podporují agroturistiku vlastními aktivitami v oblasti propagace regionu a cestovního ruchu. V kraji Vysočina zase mohou zájemci do března zažádat o příspěvek na podporu zemědělství z Programu rozvoje kraje Vysočina. (haa)

26.2.10 19:22

BŘEZEN 2010

STRANA 3

ZEMĚDĚLSTVÍ

Politici naši bídu nevidí

Odborná konference dotační programy, vodohospodářství a inženýrské sítě

PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY JAN VELEBA KAŽDÝ ROK BOJUJE ZA LEPŠÍ POSTAVENÍ ZEMĚDĚLCŮ. PODLE NĚJ ALE LETOS UŽ NEHÁJÍ JEN PODMÍNKY PRO LEPŠÍ ŽIVOT. JDE O HOLOU EXISTENCI.

)) 28. dubna 2010 v hotelu Voroněž, Křížkovského 47, Brno

Veronika Hrdá V loňském roce zemědělci vylévali mléko na pole, protestovali před mlékárnami. Změnilo se po těchto akcích něco? Ano, změnilo. Tato akce uvízla hluboko v hlavách politiků a nakonec i veřejnosti. Logicky, vylévat mléko není přece obvyklé. Konečně jsme pohnuli s myšlením státních úředníků. Česká republika připravuje dva programy a je rozhodnuto o podpoře dojných krav v rámci Unie. Tato pomoc přichází pozdě, ale přece. Plánujete další protestní akce kvůli výkupním cenám mléka? Na to je těžké odpovědět. V terénu to i nadále vře. Olej do ohně přilévají samotné mlékárny, které drží cenu dál pod hranicí rentability, a bohužel také lobbisté z podhorských oblastí. Ti si pomoc chovatelům dojných krav vykládají tak, že jde o snahu obrat je o peníze. Dělali jsme anketu a ze 612 respondentů, chovatelů dojnic se 440 vyjádřilo, že je připraveno zahájit otevřené akce proti mlékárnám. To je plných 72 procent. Kolik krav už zemědělci vybili? Za minulý kalendářní rok klesly stavy dojných krav o 35 tisíc kusů. Republikovou kvótu mléka naplníme jenom

Konference je určená především pro zástupce obcí a měst. Cílem konference je seznámit účastníky s veškerými možnostmi a způsoby financování jak z programů EU tak i dalších, a to v oblasti vodohospodářství a inženýrských sítí. Hlavním partnerem konference je Státní fond životního prostředí, který představí dotační osy pro rok 2010 a úspěšné projekty financované z programů SFŽP. na 93 procent. To jsou jasná čísla svědčící o počínajícím pádu tohoto klíčového odvětví. Redukce stavů krav bude bohužel pokračovat. Vše směřuje k tomu, že v tomto roce se staneme po několika stoletích nesoběstačnými v mléce. Kdyby jenom to. Skot má v agrární soustavě hluboké návaznosti a zákonitosti. Jsou to pracovní místa, hnůj, údržba krajiny. Jsou to v podstatě přírodní zákony, jejichž porušení se nám vymstí. Nejsou nářky zemědělců o hromadném vypuštění krav vyhrožováním? Před takovým myšlením chci varovat. Je to podobné jako s chovem prasat, kde také chovatelé prodávali dva roky vepřové maso hluboko pod své náklady. V roce 2008 došlo ke zlomu a poklesu stavů o 20 procent. V minulém roce pád pokračoval a výsledek je, že jsme vloni dovezli už 40 procent vepřového masa. Přitom ještě v roce 2003 jsme 20 procent vyváželi. Prasata jdou ale díky krátkému

reprodukčnímu cyklu rychle nastartovat, krávy ovšem ne. Co by se podle vás mělo primárně změnit, aby situace v zemědělství nebyla tak tristní? Jednoznačně přístup českých politiků. Dám příklad z Francie. Tam se v listopadu postavil před kamery francouzský prezident a sdělil národu, že největší tíhu hospodářské krize nesou na svých bedrech farmáři a že je třeba jim pomoct. Následoval balíček podpor. A u nás? Když ministr financí připravil svůj balíček, tak jsme v něm měli neobvyklý dárek – zvýšení daně z půdy o sto procent! To za situace, kdy české zemědělství za první tři čtvrtletí zaznamenalo meziroční propad HDP 22,8 procent, suverénně nejvyšší v rámci všech resortů. Znamená to jediné – čeští zemědělci nesou na svých bedrech největší tíhu hospodářské krize. A politici o tom buď neví nebo vědět nechtějí.

„Svého farmáře“ je možné najít na internetu Netín – Najdi si svého farmáře! Tak zní výzva Františka Němce z Netína, soukromého zemědělce a také Živnostníka roku 2008 kraje Vysočina. Němec vytvořil internetové stránky, na kterých mohou farmáři prezentovat své výrobky. Informace o tom, kde a za kolik mohou lidé jednotlivé produkty zakoupit, má usnadnit způsob, jakým se zemědělci mohou dostat ke konečným spotřebitelům. „Je to výhodná alternativa pro obě strany,“ říká František Němec. Zájem zákazníků o potraviny přímo z farmy podle něj v poslední době stále stoupá. Zemědělci

zase hledají nové možnosti jak své výrobky prodat. „Pro jednu farmu je ale velmi těžké a drahé dát o sobě vědět. Proto doufám, že se přidá co nejvíce farem,“ dodal Němec.

ZAPOJILO SE 40 FAREM Do projektu, který vznikl na začátku února, se už zapojilo na čtyřicet farem. Poměrně velké reakce vyvolal projekt už na svém počátku. „Vysoká návštěvnost našich webových stránek nás překvapila. Zatím jsme na začátku, takže je těžké určit,

jak moc zájem o výrobky v praxi stoupl. Z vlastní zkušenosti ale odhaduji tak o deset až patnáct procent,“ uvedl Němec. Lidé totiž podle něj mají zájem vidět, kde a jak produkty vznikají. „Internetové stránky jsou pro ně rozcestníkem při cestě za jejich farmářem. Farmy jsou zatím řazeny podle krajů, časem snad přibudou také kategorie podle komodit,“ říká Němec. Pro zemědělce znamená podle Němce projekt šanci vybudovat si svou „značku“ i klientelu. „Zároveň poslouží také jako propagace venkova,“ dodává Němec. (haa)

Vystoupí: Ing. RUT BÍZKOVÁ, náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Arch. PETR ŠTĚPÁNEK, Ph.D., ředitel Státního fondu životního prostředí a zástupce ministerstva pro místní rozvoj Registrace: do 25. dubna 2010 Vložné: 700 Kč při zaplacení do 15. března 800 Kč při zaplacení po 15. březnu a 1000 Kč při platbě na místě. Registrační poplatek zahrnuje sborník, občerstvení a oběd formou rautu. Přihlášení: elektronicky na stránkách: www.magnusregio.cz/konference.php emailem: [email protected]. (Pro přihlášení emailem je třeba uvést jméno, název společnosti, úřadu či organizace, pozici, kontaktní údaje – telefon, email, fakturační adresu a IČO) Předběžný program: 7:30–9:00 příjezd účastníků, registrace a snídaně 9:00–9:10 zahájení 9:10–11:40 dopolední blok přednášek na téma dotační programy 11:40–12:00 přestávka s občerstvením 12:00–14:00 odpolední blok přednášek na téma vodohospodářství a inženýrské sítě 14:00–15:00 oběd 15:00 konec konference Více informací, včetně elektronické přihlášky na konferenci, naleznete na www.magnusregio.cz/konference.php. Další informace poskytne: Nela Parmová, [email protected], 542 425 231, 774 112 139. G E N E R Á L N Í PA R T N E Ř I

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti

Pro vodu,

Evropský fond pro regionální rozvoj

vzduch a přírodu

Registrujte se na www.magnusregio.cz

INZERCE

Biomasa jako obnovitelný zdroj energie TÉMA VELETRHŮ TECHAGRO, ANIMAL VETEX, SILVA REGINA 2010 TERMÍN 21.–25. 3. 2010 BRNO – VÝSTAVIŠTĚ Nosným tématem letošního ročníku brněnských agrárních veletrhů je „Biomasa jako obnovitelný zdroj energie“ se zaměřením na využívání obnovitelných zdrojů k vytvoření energeticky soběstačných regionů. n MEZINÁRODNÍ DISKUSNÍ FÓRUM 22. 3. 2010 Využití biomasy k zajištění energetické soběstačnosti regionů (za účasti České republiky, Slovenska, Rakouska a Německa) Své zkušenosti předají zástupci: rakouského regionu Güssing, rakouské konzultační firmy AGRALL Plus, německé společnosti C.A.R.M.E.N, státního podniku Lesy Slovenské republiky, mikroregionu Mikulovsko a další.

n SEMINÁŘE 23.–24. 3. 2010 – Bioplynové transformace zemědělské biomasy – Kompostování a cílené pěstování fytomasy pro energetické účely – Technologie nakládání s biomasou, realizované projekty – Zdroje lesní biomasy a možnosti jejího racionálního zpracování pro energetické účely – Racionální, ekologická a efektivní spotřeba biopaliv na bázi dřeva – Systém podpor a dotací n PRAKTICKÉ UKÁZKY ZPRACOVÁNÍ BIOMASY – zaměření drcení a štěpkování Denně od 21. do 25. 3. 2010 v 10.00, 12.00, 14.00 a 16.00 hod. Předvádění zajišťují firmy: Dřevo-Produkt SV, spol. s r. o., Karlow Karlshof a.s., sdružení CZ Biom.

MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA KATEDRA REGIONÁLNÍ EKONOMIE A SPRÁVY Vás srdečně zve na

XIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kraví hora, 16.–18. června 2010 / Hotel Bořetice, okres Břeclav Partnerem je

Reginální rada regionu soudržnosti Jihovýchod

Tématické zaměření: Regionální rozvoj, regionální disparity, konkurenceschopnost regionů, rozvoj inovací, malé a střední podnikání, evropská integrace, obce a veřejná správa, rozvoj venkova, cestovní ruch Registrace probíhá do 30. dubna 2010

www.econ.muni.cz/kolokvium

Mediálním partnerem kolokvia je

Více informací najdete na www.techagro.cz


03_mh0310.indd 1

26.2.10 19:46

BŘEZEN 2010

STRANA 4

ZELENÁ ENERGIE

Biomasa: V Krnově zatím rarita, brzy realita DVACET METRŮ VYSOKÝ A DLOUHÝ. DENNĚ SPÁLÍ DVĚ STĚ TUN BIOMASY. SEZNAMTE SE S NOVÝM KOTLEM V KRNOVSKÉ TEPLÁRNĚ. BRZY NEBUDE TAK OJEDINĚLÝ.

)) kde se spaluje Hodonín – 17 700 kW Brumov-Bylnice – 1 000 kW Bystřice nad Pernštejnem – 9 000 kW Bzenec – 1 000 kW Koryčany – 6 000 kW

Kotel vyrobí páru o teplotě 445 stupňů Celsia.

Moravský Krumlov – 1 000 kW

Veronika Hrdá

Nová technologie stála 250 milionů korun.

Mouchnice – 1 000 kW Rájec-Jestřebí – 7 010 kW

Krnov – Krnovští se mohou od února bezpečněji nadechnout. Společnost Dalkia tady totiž uvedla do provozu největší kotel na biomasu v České republice. Místo padesáti tun hnědého uhlí tam spálí denně 200 tun biomasy. Do vzduchu tak vypustí o 27 tisíc tun kysličníku uhličitého méně. A bez oxidů síry. Odstartoval tak sérii zprovoznění až třinácti podobných energetických zdrojů v Česku. Kotel v Krnově vyrobí 35 tun páry za hodinu a 30 tisíc MWh elektřiny ročně. Pro představu: další významný zdroj na biomasu v Hodoníně vyrobí 149 tisíc MWh zelené elektřiny ročně. Jenže bez tepla.

Střelná – 2 000 kW Velké Karlovice – 1 163 kW Znojmo – 1 000 kW Pozn. instalovaný výkon nad 1 000 kW Zdroj: Česká agentura pro obnovitelné zdroje

na podobné zdroje. Podrobnější informace ale přísně tají. „Jde o zdroje obdobné velikosti jako v Krnově spalující od 10 do 200 tisíc tun biomasy různého druhu. Obvykle jsou to velké městské teplárny, které k tomu motivují úspory povolenek kysličníku uhličitého a připravované derogace pro nákup povolenek,“ prozrazuje Habart. Teplárenské sdružení zatím zveřejnilo informaci pouze o kotli, který spustí plzeňská teplárna.

80 TISÍC TUN PALIVA Ročně se v Krnově spálí 80 tisíc tun biomasy.

Inženýři zvětšili původní halu o osm metrů.

Biomasa se spaluje při teplotě 1200 stupňů Celsia.

„Kotel ročně spálí 80 tisíc tun biomasy. Vedle dřevní štěpky, kůry a pilin je schopen spalovat také další druhy biomasy, jako jsou různé druhy šrotu, šťovíku, uteuši a jiné. Úspěšně jsme také odzkoušeli i spalování odpadů z výroby cukru a biolihu,“ vysvětlil výrobní ředitel Dalkia Renauld Capris. Krnovská teplárna má smlouvu na dodávku biomasy s dvaceti dodavateli. Vedení firmy se snaží podepsat dlouholeté smlouvy až na sedmdesát procent objemu. „Třicet procent získáváme na krátkodobém trhu. Zaručuje nám to tak možnost flexibility,“ vysvětlil generální ředitel Dalkia Česká republika Laurent Barrieux. Na nedostatek možností pro změnu si pak ale stěžují zemědělci. „Pěstitelé se nechtějí zavázat k dlouhodobým dodávkám. Zamezili by si tak možnost měnit skladbu pěstovaných rostlin,“ upozorňuje Jan Habart z Českého sdružení pro biomasu.

INFORMAČNÍ EMBARGO NA DALŠÍ PROJEKTY

ZELENÉ TEPLO Více než 2500 krnovských domácností se ohřeje teplem z biomasy. V současnosti se v Česku připravuje dalších třináct podobných projektů. FOTO: Jiří Sláma Dalkia se ale neobává toho, že by neměla od koho biomasu kupovat. Zatím se jí podařilo uzavřít i dlouhodobé kontrakty. Dodávky tak získává výhradně od moravských dodavatelů, kteří biomasu sváží maximálně ze stokilometrové vzdálenosti. Ročně chce v Krnově spálit až osmdesát tisíc tun biomasy. To je asi deset procent toho, co se doposud v Česku spálí.

A co se stane, když Dalkia nebude mít od koho biomasu koupit? „Nechceme být zemědělci. Nicméně v některých zemích, kde působíme, jsme se touto cestou vydali. V Evropě jsme osázeli rychle rostoucími dřevinami přibližně 4 000 hektarů,“ uvedl prezident Dalkie Olivier Barbaroux. Podle odborníků na biomasu čeští energetici připravují třináct projektů

Kotel v Krnově

Předpoklad využité biomasy v roce 2010

Stál téměř 250 mil. Kč

Typ biomasy

Celková energie

Teplo

Elektřina

Vyrobí 35 tun páry za hodinu

Dřevo a dřevní zbytky

24 %

25,2 GWh

427 GWh

Spálí 200–250 tun biomasy denně, 80 tisíc tun ročně

Sláma

11,7 %

11,9 GWh

224 GWh

Do vzduchu vypustí ročně o 27 tisíc tun CO2 méně, než když spalovala hnědé uhlí

Energetické spalovny

47,1 %

47,7 GWh

945 GWh

Teplem z biomasy se ohřeje 2500 domácností a zaměstnanci deseti významných krnovských firem

Bioplyn

16,3 %

15,6 GWh

535 GWh

Celkem

100 %

133,6 GWh

100,4 GWh

zařízení

–

Kotel je velký jako šestipatrový panelák.

BIOMASA ve statistikách Energie – V Česku se loni v prosinci vyrobilo 138,7 GWh energie z biomasy. Pro srovnání: sluneční energie se v prosinci vyrobilo 3,5 GWh. Energetický regulační úřad zaznamenal více než stoprocentní nárůst vyrobené energie z cíleně pěstované biomasy. Za jeden měsíc se takovéto elektřiny vyrobilo 22,3 GWh. O rok dříve to přitom bylo 9,8 GWh. V roce 2008 téměř 5 procent energie pocházelo ze spalování biomasy. Nejvíce se zelené energie vyrobilo na Vysočině. Téměř 10 procent. Energetici prodávali biomasové teplo průměrně za 303 korun za GJ. (hrd)

04_mh0310.indd 1

Kotel pro výrobu tepla a elektřiny, jako je ten v Krnově, tak zatím nemá na Moravě konkurenci. Dalkia sice kombinuje v některých svých teplárnách spalování biomasy a uhlí, kotel na čistou surovinu však spouští poprvé. Další dva kotle jsou například v Brně. „Spalujeme v nich dřevní štěpku od společnosti Lesy města Brna. Ročně spotřebujeme asi šest tisíc tun štěpky,“ uvedla mluvčí společnosti Teplárny Brno Liliana Geisselreiterová. O dalších zelených kotlích ale teplárny neuvažují. Největší zdroj na výrobu elektrické energie z biomasy provozuje skupina ČEZ v Hodoníně. Dalkia spaluje na Moravě biomasu od roku 2003. Od té doby spálila 330 tisíc tun biomasy. Společnost chce, aby v roce 2020 obnovitelné zdroje představovaly 20 procent v palivovém mixu.

Zdroj: Česká agentura pro obnovitelné zdroje

Zemědělci letos nedostanou dotace na energetické plodiny Dotace – Chceme, aby se v Česku pěstovaly energetické plodiny, ale zatím vám dotace nedáme. Takový je vzkaz ministerstva zemědělství zemědělcům. Ti se letos nedočkají podpory na pěstování energetické biomasy. Zatímco v předchozích dvou letech dostávali od Evropské unie více než tisíc korun na hektar osázený energetickými plodinami, letos nedostanou nic. „Za stávající hospodářské situace se jen velmi obtížně prosazují jakékoliv národní subvence prakticky na cokoliv,“ zdůvodnil rozhodnutí ministerstva zemědělství mluvčí Petr Vorlíček. Podle něj úředníci chtějí spustit dotační titul v roce 2011.

Peníze by měli zemědělci získat z Programu rozvoje venkova. Ministerstvo bude chtít podpořit zakládání porostů rychle rostoucích dřevin. Zemědělcům tak nezbývá než prodávat co nejkvalitnější biomasu. „Například sláma se prodává do tepláren a výtopen v cenách od 400 do 1 000 korun za tunu. Lepší obchodní podmínky může zemědělec získat, pokud ji má kde skladovat. Pak se může cena přehoupnout i přes tisíc korun,“ uvedl Jan Habart z Českého sdružení pro biomasu. Pro srovnání: tuna krmné pšenice se loni v prosinci prodávala od dvou do tří tisíc korun. Zatím národní podporu získávají pouze zpracovatelé a energetici. „Podporovány jsou projekty na výstavbu bioplynových

)) tip Chcete obchodovat se zelenou energií? Na stránkách Energetického regulačního úřadu (www.eru.cz) si do vyhledávání zadejte „biomasa“. Získáte tak odpovědi na nejčastější otázky.

stanic a rovněž projekty na přečišťování bioplynu a projekty na výstavbu linek pro produkci pelet či briket. Podporujeme i pořízení a instalaci kotlů na biomasu,“ upozornil Vorlíček. Aktuální výzva poběží od 16. února do 8. března. Byznys s biomasou je tak zatím nejzajímavější pro energetiky. Do roku 2020

se totiž Česká republika zavázala k tomu, že se vyrobí 13 procent energie z obnovitelných zdrojů. A vládní pobídky tomu odpovídají. Lákadlem je nejen výhodná výkupní cena, ale i ušetřený kysličník uhličitý. S úsporou se totiž dá obchodovat na trhu s emisními povolenkami. Přitom jedna emisní povolenka se loni na trhu obchodovala průměrně za 336 korun. Když se navíc energetická firma rozhodne spalovat biomasu, může v ideálním stavu prodat jednu MWh za 4580 korun. Přitom průměrná cena za MWh vyrobenou z hnědého uhlí se loni pohybovala průměrně za 1610 korun. V případě zemního plynu 2110 korun. (hrd)

26.2.10 19:26

BŘEZEN 2010

STRANA 5

ZEMĚDĚLSTVÍ

Bioplyn: Způsob jak vydělat peníze jinak ZEMĚDĚLCI SE STÁLE VÍCE ZAJÍMAJÍ O BIOPLYNOVÉ STANICE. JSOU PRO NĚ PERSPEKTIVNÍ MOŽNOSTÍ STÁLÉHO PŘÍJMU, PROBLÉMY MOHOU ALE MÍT PŘI ČEKÁNÍ NA PŘIPOJENÍ. Hana Nečasová Ze zemědělců se stávají výrobci energií. A stále více je lákají bioplynové stanice. „Farmáři tak mohou využít přebytků pěstovaných plodin či kejdy, vyrábět energii pro vlastní potřebu či digestát, který se dá použít jako kvalitní hnojivo, a prodávat elektřinu za státem garantované ceny bez ohledu na množství slunečního svitu či existence větru. To jsou výhody, které žádný jiný segment v zemědělství nezaručuje,“ uvedl Jiří Zelenka z Agrární komory. V porovnání s fotovoltaickými elektrárnami přitom podle společnosti ČEZ vývoj počtů žádostí o připojení bioplynových stanic není nijak dramatický. „V loňském roce bylo na nás v rámci celé Moravy a Slezska směřováno osmnáct žádostí o připojení bioplynových stanic. V předchozích letech se počty žádostí pohybovaly ročně v jednotkách,“ uvedla

ČEKAJÍ V POŘADNÍKU. Dvě třetiny zájemců o stavbu bioplynové stanice nedostane připojení do sítě. Žádostí je už tolik, že energetické společnosti mají pořadník. FOTO: Jiří Sláma tisková mluvčí ČEZu pro severní Moravu Alice Lutišanová. Investice do „průměrné“ stanice se dnes podle Jiřího Zelenky pohybují okolo padesáti milionů korun a návratné by měly být zhruba do desíti let. Výraznou pomoc ale mohou přinést dotace z Programu ro-

zvoje venkova či z Operačního programu životního prostředí (OPŽP). „Nově je možné pro získání úvěru na projekt podporovaný z OPŽP ručit samotnou stavbou projektu. Tím se zjednoduší realizace velkých projektů,“ uvedl předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart.

V Lukách na Jihlavsku vyhřejí plynem lázně Morava – Bioplynové stanice vyvolávají na Moravě bouřlivé protesty, ale i velké plány. Například v Loděnici u Opavy proti záměru vybudovat bioplynovou stanici sepisovali místní obyvatelé petici. Ta jim ale nepomohla. „Teď máme v rukou všechna potřebná povolení včetně studie EIA. Stanici chceme vybudovat ještě letos,“ uvedl předseda představenstva zemědělského družstva Hraničář Břetislav Hrbáč. Odpor otrokovických občanů naopak vyslechli úředníci na Zlínsku. Nesouhlasné stanovisko vydalo nejprve město a později ho potvrdil i Zlínský kraj. „S rozhodnutím krajského úřadu jsme spokojeni. Uznal výtky, které jsme k záměru měli, a vyslyšel také hlasy našich občanů,“ uvedla starostka města Otrokovice Radoslava Matuszková. Proti výstavbě bioplynové stanice se postavili také ve Švábenicích. Za-

)) top stanice Největší bioplynové stanice na Moravě VELKÝ KARLOV (Znojemsko) 2 000 kW ČEJČ (Hodonínsko) TŘEŠTINA (Šumpersko)

1 072 kW 999 kW

stupitelé tam zamítli plány místního zemědělského družstva na výstavbu už druhé bioplynové stanice v městyse. Velké plány naopak mají v městyse Luka nad Jihlavou, který by se mohl brzy proměnit na lázeňské město. Radnice totiž připravuje projekt termálních lázní, kde by vodu na 36 stupňů ohřívala právě bioplynová stanice. Ta je sice primárně určena pro výrobu elektrické energie, ale produkuje také velké množství zbytkového tepla, které

by mohlo vyhřívat vodu v bazénech. „Lázně by mohly mít nadregionální význam. Počítáme minimálně se zájmem lidí z Vysočiny a Jihomoravského kraje, kteří dojíždí za teplou vodou až do rakouského Laa an der Thaya. Naše lázně budou sice asi poloviční nebo dvoutřetinové velikosti, ale svými cenami i dopravou snadno dostupné,“ uvedl starosta městyse Viktor Wölfl. Projekt počítá s investicemi kolem 170 milionů korun a s dotacemi z Evropské unie, které by mohly pokrýt až 92 procent. „Je to jedinečná příležitost. Na výsledky ale musíme počkat do jara,“ dodal Wölf. Bioplynovou stanici chce do dvou let postavit i ostravská ZOO. Chce tím vyřešit zejména likvidaci biologického odpadu produkovaného zvířaty a zelený odpad z provozu i údržby rozsáhlého areálu zoologické zahrady. (haa)

Bioplynové stanice dostávají podle zákona na výrobu elektřiny zvýhodněnou cenu. Výkupní cena za spalování bioplynu v bioplynových stanicích se pohybuje podle kategorie od 3,55 do 4,12 korun za kilowatthodinu. Cena za kilowatthodinu z fotovoltaických elektráren je

však více než trojnásobná – 12,79 korun. Podle Českého sdružení pro biomasu proto dokonce zhruba dvě třetiny zájemců o stavbu bioplynové stanice nedostane připojení do sítě. „Připravujeme bioplynovou stanici, která by nám mohla zajistit stálý garantovaný příjem, zatím ale nemáme připravené připojení. A bez tohoto kroku se neobejdeme,“ uvedl například Miroslav Moudrý ze zemědělského družstva Agrochema. Energetici se však brání. „Jsme regulovaní legislativou. Byť se pohybujeme v tržním hospodářství, distributor nemůže upřednostnit kogenerační zdroj, mezi které bioplynové stanice patří, před jiným zdrojem, který žádal o připojení dříve,“ hájí společnost ČEZ její mluvčí Alice Lutišanová. Podle ní ale v současné době není možné uspokojit všechny požadavky na připojení. Společnost ČEPS, která je výhradním správcem přenosové soustavy, dokonce vyzvala distribuční společnosti, aby zastavily udělování kladných stanovisek k žádostem o připojení nových fotovoltaických a větrných elektráren. Ministerstvo životního prostředí zase ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem připravilo novelu, která by umožnila progresivnější snižování státem garantovaných cen elektřiny ze slunečních elektráren.

Ve Velkém Karlově stále vyrábí elektřinu bez povolení Velký Karlov – Bioplynová stanice ve Velkém Karlově (na snímku) je už čtyři roky největší v Evropě. Elektřinu ale vyrábí bez platného povolení. Firma jevišovického Agrodružstva, společnost Zevo, už několik let bojuje s úředníky České inspekce životního prostředí. Těm se nelíbí, že projekt nemá zpracované povinné posuzování vlivů na životní prostředí v takzvaném procesu EIA. „Za nezákonný provoz udělila Česká inspekce životního prostředí společnosti Zevo již několik pokut, které dnes dosahují čtrnácti milionů tři sta tisíc korun,“ řekla tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. Ještě v roce 2008 bioplynová stanice vadila nejen inspektorům, ale

také obyvatelům Velkého Karlova. Ti si stěžovali na velký zápach a hluk spojený s provozem zařízení. Na jejich stížnosti firma zareagovala. „Přijali jsme taková opatření, která eliminují únik pachových látek do ovzduší,“ řekl předseda jevišovického Agrodružstva Bohumír Rada. „Po provedení těchto opatření nemáme v obci se zápachem žádný problém,“ potvrzuje slova Rady starosta Velkého Karlova Bronislav Prudký. Stanice denně zpracuje zhruba 200 tun odpadu rostlinného a živočišného původu, z něhož vyrábí elektrickou energii a hnojiva. O získání povolení k provozu bioplynové stanice představitelé agrodružstva stále usilují. „Je to otázka měsíců, do půl roku bychom povolení měli mít,“ slibuje Rada. (lis)

Vrátit majetek ukradený před čtyřiceti lety je stejně těžké jako vrátit mládí Zlín – Kolektivizace, která probíhala zejména v 50. letech minulého století, změnila na dlouhou dobu podobu českého zemědělství i venkova. „Komunisté sice vybili selský stav, ale ne jeho odkaz,“ říká Josef Holcman, zlínský soudce a autor nové knihy Cena facky, která popisuje příběhy lidí z jižní a výhodní Moravy, jimž zabavení majetku a perzekuce změnily celý život. Krizi venkova, o které se dnes často mluví, tedy nevidíte? Jde o to, v jaké rovině. V té duchovní jsme svědky znovuzrození identity venkova a renesance folkloru – konají se hody, fašanky, festivaly, vinobraní, hrají se divadla... Navrací se také řemesla, která minulý režim z vesnic vystěhoval. O krizi venkova bych rozhodně nemluvil. Tedy zpátky do poloviny minulého století. Jak tehdy vnímali zemědělci vznikající JZD? Báli se. Ale také vzdorovali. Ve vesnici, odkud pocházím, většina sedláků odolávala jedenáct let, než vstoupila do JZD. Donutilo je k tomu vyhrožování a bída vyvolaná takovými povinnými dodávkami, které nemohli utáhnout.

Josef Holcman, soudce a autor knihy Cena facky Jaké pocity si sedláci nesli? Hlavně pocit křivdy. U těch, kteří extrémně trpěli, byli vyšetřováni, zatčeni, někteří i mučeni, to byl ale paradoxně pocit odpuštění. Protože s nějakou potřebou msty se žít nedá. Ona spaluje. Slovo „kulak“ má dnes téměř hanlivý nádech. Vnímali tak „bohaté“ sedláky také jejich sousedé? „Kulaky“ sem zatáhli ze Sovětského svazu. To slovo se ale v soudních spisech neobjevuje. Jsou tam však „škůdci a nepřátelé lidu“. Ale sousedé se tak navzájem nevnímali. Podporovali se a protestovali, i když v tichosti. Tehdy se nešlo oficiálně ozvat, následky mohly být fatální.

Po roce '89 se pak k zabavenému majetku dostala jen malá část lidí. Minulost je balvan. Vrátit majetek ukradený před čtyřiceti lety je stejně těžké jako vrátit mládí a krásu. JZD byla vytunelována, chyběla dokumentace, potomci restituentů se často nemohli shodnout... Jako soudce jste řešil rehabilitace. Byla alespoň to pro bývalé sedláky satisfakce?

Ano, veliká. V roce '90 jsem se stal předsedou soudu ve Zlíně a během dvou měsíců jsme provedli téměř všechny rehabilitace. Rozhodnutí jsme vydávali ihned. Pro ty lidi to bylo obrovské zadostiučinění. Je tedy tato kapitola českých dějin uzavřená? Budoucnost je minulost, co za chvíli přijde. Lidé by se proto měli poučit, že ačkoliv to zní jako klišé, krást a lhát je špatné a poctivost se vždy nakonec vyplatí. (haa)

INZERCE

Váš výrobce a dodavatel tepla a elektřiny

Využijte bezplatnou Zákaznickou linku

800 800 860 24 hodin denně 365 dní v roce

844 844 444

www.crystalis.cz

S L U Ž B Y C RY S TA L I S : • Zajištění pitného režimu pro organizace a domácnosti pramenitou vodou CRYTSALIS.

05_mh0310.indd 1

• Rozvoz pramenité vody CRYSTALIS po celé ČR ZDARMA.

• Bezplatné zapůjčení přístroje na 14 dní ZDARMA.

• Prodej, pronájem a financování kvalitních přístrojů na barelovou pramenitou vodu CRYSTALIS.

• Zajištění pitného režimu na společenských a sportovních akcích v rámci celé ČR.

26.2.10 19:30

BŘEZEN 2010

STRANA 6

A U T O M AT Y N A M L É K O

)) ve zkratce

)) kde už jsou )) Brno-Nový Lískovec U zastávky MHD Koniklecová | Další: na Lesné, Vinohradech, v Bystrci a u hlavního nádraží

)) Nejstarší mlékomat

přestěhovali

)) Brno – Modřice U Obchodního centra Olympia )) Blansko Na pěší zóně v Rožmitálově ulici )) Bučovice )) Bojkovice U obchodního domu Tis, Mánesova 954 )) Bystřice nad Pernštejnem Pekařství Koudelka, Zahradní 423, ve dvoře ZZN )) Havlíčkův Brod )) Hranice U obchodního centra Koloseum, třída 1.máje )) Holešov V centru města )) Humpolec Ovoce a zelenina )) Hustopeče nad Bečvou Dvůr 46 )) Jeseník U Selské pekárny, Bezručova 4 )) Chropyně U supermarketu Albert, Moravská 725 )) Kojetín Tyršova ulice – u obchodu Dobrůtky od Verunky )) Kroměříž )) Luhačovice )) Letovice V centru města )) Náměšť nad Oslavou Husova ulice, naproti základní škole )) Mohelno Areál Lipa Bauer )) Město Albrechtice Zámecká 1 )) Němčice nad Hanou U obchodu Enapo, Horní Brána 608 )) Nové město na Moravě Centrum města – u bývalé prodejny Albert )) Nový Jičín )) Olomouc Pasteurova 10, Obchodní dům Senimo Horní Lán 9, Obchodní dům Terno )) Ostrava-Heřmanice Koněvova 781/7, u prodejny potravin Dudková )) Osvětimany )) Přerov Náměstí TGM )) Prostějov Masarykovo náměstí )) Prusinovice, Holešovsko U Roštěnského obchodu )) Pelhřimov Rynárec 138, podniková prodejna Rynagro )) Rosice Roštění )) Rudice )) Rožnov pod Radhoštěm )) Slavkov u Brna )) Staré Město Velehradská 1469 )) Šitbořice )) Šumperk Křižovatka Bezručovy a Mánesovy ulice )) Štěpnice v okrese Uherské Hradiště )) Třebíč Sídliště Hájek u nákupního střediska Jednota )) Uherský Brod )) Velká Bíteš Restaurace u Raušů, Masarykovo nám. 98 )) Velké Meziříčí Radnická ulice )) Vyškov U Agrodomu, Palánek a u nemocnice )) Zábřeh na Moravě )) Zastávka u Brna )) Žďár nad Sázavou V jídelně Vesna, Horní 1132/4 )) Ždírec nad Doubravou U Masny )) Krucemburk, Lípa, Slavíkov

06_mh0310.indd 1

FOTO: Jiří Sláma

Mléčné bary mají zelenou TEĎ ŠEDESÁT, NA KONCI KVĚTNA TÉMĚŘ ČTYŘI STOVKY. NA KONCI ROKU TISÍC. AUTOMATY NA MLÉKO ZAŽÍVAJÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU BOOM. Veronika Hrdá Mléčný průmysl – Když nepomohly protesty, pomůže konkurence. S takovým heslem vyrazili zemědělci do boje proti mlékárnám. Ty totiž podle farmářů vykupují mléko pod nákladovými cenami. V zápase mají chovatelům krav pomoci automaty na mléko. Zemědělci si slibují, že přes ně do konce roku vytočí pět procent celkové produkce. To by znamenalo téměř 110 milionů litrů ročně. Pokud by se udrželo tempo budování „mléčných barů“ a zájem lidí by i nadále neupadal, je taková představa reálná. „Pomohlo by nám to tlačit na zvýšení ceny mléka. Naším cílem je dostat se na 7,5 až 8 korun za litr. Nyní je to šest korun. To je likvidační,“ říká prezident agrární komory Jan Veleba. Jen na Moravě už mají zemědělci nakoupených více než šedesát automatů. V Česku je jich více než stovka. „Naše firma do konce května nainstaluje přes čtyři sta automatů. Teď každý týden instalujeme osm automatů. Od března to bude týdně patnáct. Do konce roku bychom chtěli mít až tisíc prodaných automatů,“ prozrazuje jednatel firmy Toko Tomáš Kořínek. I jeho konkurenti zaznamenávají nárůst poptávky. „Už jsme prodali třicet automatů. Do budoucna počítáme s až dalšími osmdesáti,“ říká Alena Zmrzlá

Kuřata a vejce z automatu Jevišovice – Je libo květiny, vajíčka, kuřata, mléčné výrobky nebo ovoce? Zajděte si do místního automatu. I tak by mohl vypadat prodej čerstvých potravin v Česku za několik let. Přestože jsou potravinové automaty zatím pouze raritou, farmáři se už teď těší, že na supermarketech nebudou tolik závislí. „Chtěli bychom zprovoznit nejen tři automaty na mléko, ale i na kuřata,“ prozradil například předseda Agrodružstva Jevišovice Bohumír Rada. Ten nyní čeká na to, zda jeho záměr zhodnotí kladně i úředníci Jihomoravského kraje. Zažádal si totiž o dotaci. Pomazánková másla nebo termix začala prodávat přes automat také firma Netagro v Rožnově pod Radhoštěm, Zlíně a Valašském Meziříčí. V Uherském Brodě si zase obyvatelé mohou za vhozené mince koupit čerstvá vejce. (hrd)

Fakta o mléku 15 korun – průměrná prodejní cena v automatu 400 litrů denně – většina farmářů prodá v jednom automatu

až 400 litrů mléka

24 hodin denně – většina automatů funguje celý den 2,2 miliardy litrů mléka loni nakoupily české mlékárny 29,3 % o tolik klesla cena mléka oproti roku 2008 6,2 koruny za tolik mlékárny loni vykupovaly litr mléka

Osvětimany – Zatímco pro většinu zemědělců je prodej mléka přes automat novinka, v Osvětimanech si chodí lidé tímto způsobem čepovat už více než deset let. Paradoxně ale kvůli automatovému boomu si nyní musí Osvětimanští pro čerstvé mléko zajít dál. „Původně jsme měli automat přímo na návsi. Majitel automatu se ale nakonec rozhodl automat přemístit ke své farmě na okraj vesnice. Lidé jsou z toho rozhořčení,“ uvedl starosta Osvětiman Josef Bartoněk. Podle něj si farmář Jaroslav Koukal nechtěl poškodit vztahy s veterinární správou, která se na kontrolu automatů nyní ještě více zaměřila.

)) Kaufland vypověděl

farmářce smlouvu

Havlíčkův Brod – Už i nové automaty zažily „vyhoštění“. Jeden z prvních mléčných barů na Vysočině se nelíbil havlíčkobrodskému Kauflandu. Proto v lednu vypověděl majitelce smlouvu na pronájem. Paradoxně ale farmářce Marii Brodinové pomohl. Zákazníků, kteří si čerstvé mléko načepovali, neustále ubývalo. Zatímco na začátku prodala až 400 litrů denně, začátkem ledna to už bylo sedmdesát. O tom, že obchodní řetězce nechtějí mlékomaty na svém území, ví své i Bohuslav Steidl z Agrodružstva Zábřeh. „Jednal jsem už s Billou, Kauflandem i Penny. Všude mě odmítli,“ potvrdil.

nejvyšší kvality

5 % produkce mléka chtějí zemědělci prodat přes automaty. To je více než 110 milionů litrů

)) Místo hazardu mléko

272,3 tisíc tun mléka a mléčných výrobků se dovezlo ze

Velká Bíteš – Dříve tam stával výherní automat, dnes zde lidé mnohem levněji koupí mléko. Mlékomat umístila místní farmářka Marie Cahová na recepci restaurace U Raušů ve Velké Bíteši. Denně tak prodá průměrně stovky litrů mléka. „Ani jsem nečekala, že to bude mít takový úspěch. V pátek a o víkendu je to někdy i 200 litrů. Jsem moc ráda, že lidé mohou po dlouhé době získat pravé mléko. Ne to umělé, které je v krabicích,“ pochvaluje si Cahová. Automat je přístupný 24 hodin denně.

zahraničí, čeští zemědělci vyvezli 842,3 tisíc tun

ze společnosti TC Bohemia. Podobné vyhlídky má i vimperská firma Agromont či Farmtech Jistebnice. Zatímco zemědělci vidí v automatech možnost jak zachránit svá stáda před vybíjením, hygienici je vybízejí k opatrnosti. „Prodej syrového mléka může být problematický zejména v létě. Je možné, že bude sílit tlak na omezení prodeje, pokud budou v této souvislosti prokazatelně narůstat počty onemocnění. Je právem hlavního hygienika vydat v tomto směru zpřísňující předpis, kterým se pak budeme muset řídit. Proto velice záleží na chování jak prodejců, tak spotřebitelů, zda bude, či nebude nutné sáhnout k nějakým opatřením,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Zemědělci si takovou hrozbu uvědomují a berou ji vážně. „Máme obrovský zájem na tom, abychom měli

dobrou pověst. Přes automaty plánujeme vytočit až pětadvacet procent naší produkce. Musíme se snažit,“ reagoval ekonom Zemědělského družstva v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku Zdeněk Zdráhal. Tamní družstvo provozuje pět automatů. Zatím zaváží do Prostějova, Němčic a Kojetína. Přes jeden automat prodá až šest set litrů mléka denně. Přestože se snaha zemědělců většině politiků líbí, částečnou podporu na pořízení stroje až za milion korun nabízí zatím pouze Jihomoravský kraj. Ani města dotace neuvolňují. Snaží se zemědělcům vytipovat vhodná místa a pronajmout je za obecní nájem. „Domluvili jsme se tak se starostou Slavkova u Brna a starostkou brněnského Nového Lískovce,“ uvedl předseda družstva Agros Vyškov – Dědice Cyril Sigmund.

)) Mince lákají zloděje Štěpnice – Mlékomat se ve Štěpnici na Uherskohradišťsku stal terčem zloděje. Ten ale neměl chuť na mléko, chtěl se dostat k mincím. Neznámý zloděj vypáčil dvířka zařízení, k penězům se však nedostal. Automat ale vyřadil z provozu. Za rozbití přístroje může skončit dva roky ve vězení.

Mlékomaty se dají pořídit od 166 tisíc do milionu Morava – Přestože se o automaty na mléko začali zemědělci zajímat teprve nedávno, nezastihli dodavatelské firmy nepřipravené. V Česku nabízí mlékomaty dovezené ze zahraničí zatím čtyři firmy. Kolínská Frigera dokonce připravuje výrobu ve své továrně. „Za automat jsme zaplatili téměř milion korun. Samozřejmě, že jsme váhali, zda si jej pořídíme, nebo ne. Jenže na druhé straně jsme viděli, že když nic neuděláme, budeme muset propustit pětadvacet zaměstnanců a vybít stádo. Nakonec to vyšlo. Teď budeme instalovat další tři automaty,“ svěřil se Cyril Sigmund z Agros Vyškov-Dědice. Zemědělci mají možnost koupit si automaty například od firem TC Bohemia, Toko, Agromontu nebo Farmtech Jistebnice. Každá nabízí jiný druh automatů s různými funkcemi.

)) výrobci Toko Rudice www.toko.cz | www.tmleko.cz cena: od 400 tisíc do 1 milionu Kč Agromont Vimperk www.agromont.cz cena: od 190 tisíc do 320 tisíc Kč TC Bohemia: www.tcbohemia.cz cena: 166 tisíc Kč Farmtech Jistebnice www.farmtech.cz cena: 580 tisíc Kč Zatímco TC Bohemia prodává automat za 166 tisíc, od firmy Toko zemědělci pořídí automat i za milion korun.

Zemědělci by si tak měli rozmyslet, co od automatu očekávají. Zatímco ty levnější jsou „pouze“ automaty dodržující všechny hygienické normy, dražší počítají i s kvalitnějším procesem čištění, dokáží například natočit mléko přesně podle vhozené částky a mají v sobě zabudovaný GSM modul pro zasílání informací o případných poruchách. Provozovateli se jednoduše ukážou jako zpráva na mobilu. U dřevěných „domečků“ od firmy Toko jsou v ceně dokonce zásobníky na plastové lahve s rozměňovačem mincí. Samotný automat totiž peníze nevrací. V ceně jsou i propagační plastové krávy. Zatímco tyto firmy nabízejí automaty zahraniční výroby, některé firmy už uvažují o výrobě mlékomatů přímo v Česku. „Ještě je předčasné hovořit o podrobnostech. Zatím jsme na začátku,“ nechtěl být konkrétní obchodní ředitel firmy Frigera Metal Zdeněk Kozák. (hrd)

26.2.10 19:47

BŘEZEN 2010

STRANA 7

ZEMĚDĚLSTVÍ

FOTO: Jiří Sláma

Povolení zabíjet krokodýly? Zřejmě už letos KROKODÝLÍ FARMA VE VELKÉM KARLOVĚ REPREZENTATIVNĚ ZATÍM NEVYPADÁ. POKUD ALE LETOS VLÁDA POVOLÍ PORÁŽKU NEBEZPEČNÝCH PLAZŮ, VZNIKNE JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH AGROTURISTICKÝCH PARKŮ. Veronika Hrdá Velký Karlov – Na začátku to byl splněný sen. Teď je z něj ale spíše černá můra. Majitel Agrodružstva Jevišovice Bohumír Rada se totiž před šesti lety rozhodl, že si na Moravu přiveze z Ameriky a Bangkoku dvě stovky

krokodýlů. Pro maso, kůži, léčivou krev a pro podívanou. Jenže celou dobu čeká na to, až vláda zařadí krokodýly na seznam jatečných zvířat. Ve chvíli, kdy bude mít jistotu, že plazy bude moci zabíjet, nechá je také rozmnožovat. V patnáctihektarovém areálu pak chce chovat až osm stovek krokodýlů. Týdně by pak chtěl minimálně jednoho predátora zabít. Podle Státní veterinární správy to už letos bude možné. „Česká republika připravuje návrh vyhlášky, která by stanovila podmínky pro produkci krokodýlího masa pro lidskou spotřebu v Česku. Návrh bude v nejbližší době připraven pro připomínkové řízení. Předpokládám, že bude schválený ještě letos,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Pokud se skutečně stane krokodýl nilský takzvaným jatečným zvířetem, Agrodružstvo Jevišovice znovu oživí

myšlenku stavby agroturistického areálu. Tomu už dal před dvěma lety zelenou Jihomoravský kraj. Doposud se ale v areálu nic nestalo. Vzniknout by tak mohla nejen moderní hala na pozorování krokodýlů, ale také restaurace s vyhlídkou a informačním centrem.

MILION TURISTŮ ROČNĚ „Také tady chceme dětem ukazovat, jak vypadají opravdové krávy a domácí zvířata,“ popsal Lubomír Roškot, který se o krokodýlí farmu stará. Firma si od tohoto plánu slibuje, že do Karlova přitáhne až milion návštěvníků ročně. Součástí projektu má být také postavení haly na porážku krokodýlů. Proti tomu se ostře ohradily ekologické organizace. „Projekt považujeme za vysoce nevhodný v kontextu výchovy dětí a dospělých k respektování divoké

Malé firmy se bojí tendru Lesů ČR Lesy ČR – Obří tendr Státního podniku Lesy České republiky vyvolal v únoru bouřlivé reakce. Proti údajnému zvýhodnění velkých dřevařských firem se postavili ekologové, profesoři některých univerzit, ale i politici. Záměr kritizovalo i Společenstvo dřevozpracujících podniků ČR či Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Kvůli tlaku po dvou týdnech Lesy ČR mírně otočily. Desetinu z největší veřejné zakázky ve své historii budou mít šanci získat malé a střední firmy. Plán nabídnout dřevo na burze ale podle podnikatelů nic nevyřeší. „Malé a střední firmy potřebují dlouhodobé smlouvy a pravidelné dodávky dřeva. Burzovní systém a aukce jsou pro ně velmi nejisté. Hrozí například, že veškeré dřevo skoupí velké rakouské firmy,“ upozorňuje předseda Sdružení dřevozpracujících podniků (SDP) Petr

)) české dřevo Těžba dřeva v roce 2008 ČR celkem – 16 187 tisíc m3 Lesy ČR – 8 252 tisíc m3 Lesy ČR (2008) Počet zaměstnanců – 3 666 Zisk Lesů ČR – 461 mil. Kč Hodnota lesních pozemků – 51,73 mld. Kč

Pražan. SDP se obává likvidace regionálních dřevozpracujících zaměstnavatelů a omezení dostupnosti palivového dříví, tedy biomasy pro občany. Lesy České republiky ale svůj postoj brání. „Obavy malých a středních zpracovatelů nesdílíme. Naopak. Objem vytěžené hmoty a objem prodávaného dříví se nezmění,“ říká tiskový mluvčí Lesů ČR

Zbyněk Boublík. Podle něj je právě tohle způsob, jak do obchodu s dřívím vnést průhlednost a spravedlnost. SPD nyní žádá zastavení tendru a přeměnu podmínek tak, aby nebyly nevýhodné pro venkov a malé a střední podniky. „Vyhlášení výběrového řízení s navrženými podmínkami je typickou ukázkou arogance moci. Podmínky tendru jsou uměle připraveny pro předem známý okruh subjektů,“ říká ekonom a ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Na začátku února zveřejnily Lesy ČR nový způsob zadávání veřejné zakázky na prodej dřeva a lesní práce v hodnotě patnácti miliard korun. Oproti dosavadnímu stavu, ale přináší nový systém zásadní změnu – veškeré dřevo budou prodávat firmy, které zvítězí ve veřejné soutěži. Dosud prodávaly pouze padesát procent dřeva. Druhou polovinu prodávaly Lesy ČR přímo místním podnikatelům. (lis)

přírody. Většina obyvatel ani z takového záměru nebude mít přínos, neboť jde o produkci luxusních surovin,“ zdůvodnil Jiří Koželuh z Nesehnutí. Podle Dubna by ale vyhláška počítala s pravidly, jak krokodýly porážet. Navíc by zakazovala zabíjet zvířata odchycená ve volné přírodě. Proti humánnímu vybíjení není ani Česká asociace pro chov a ochranu krokodýlů. „Všechna dnešní jatečná zvířata mají své divoké předky. Krokodýli na farmách směřují rovněž k tomu, že bude možná časem vyšlechtěno 'domácí' plemeno. Z důvodu produktivity se již dnes na farmách často chovají kříženci, kteří rychleji rostou a dříve dosahují požadovaných rozměrů. Proto se domnívám, že neexistuje žádný rozumný důvod, proč by u nás neměl být takový způsob chovu povolen,“ uvedl prezident asociace Pavel Moucha.

Než se majitel rozhodne do areálu investovat několik desítek milionů korun, musí krokodýli žít ve stísněných podmínkách. Necelá stovka je umístěná ve dvou „reprezentativních“ betonových ohradách s jedním bazénem. Dalších 150 je ukryto ve sklepech pod zemědělskou budovou. Majitel zatím nemá problém utáhnout náklady na krmení. Agrodružstvo Jevišovice je totiž největším producentem kuřat v republice. „Až pět procent kuřat nemá dostatečnou váhu pro prodej. Krokodýli nám proto šetří i náklady na odvoz kuřat do kafilérie,“ popsal Roškot, který se nebojí mezi nejnebezpečnější predátory vlézt. Kromě Agrodružstva Jevišovice vlastní stádo krokodýlů také nadace Tomistoma v jihočeském Protivíně. Odborníci ale předpokládají, že ve chvíli, kdy začne platit nová vyhláška, exotických plazů bude přibývat.

V Česku se chová nejméně prasat od roku 1946 Chov prasat – Farmáři v Česku chovají nejméně prasat za posledních šedesát let. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Podobně jako u chovatelů dojnic i v tomto oboru farmáři upozorňují na výkupní ceny pod výrobními náklady. Kvůli propadům farmáři prasata už více než dva roky postupně vybíjejí a nešlechtí nová. Jen loni zredukovali chovy o více než deset procent. Rok před tím to bylo o téměř 25 procent. „Dlouhodobě na to upozorňujeme. Právě proto tak bojujeme za zachování chovů krav. U skotu začíná být velmi podobná situace jako s prasaty,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba. Loni v prosinci chovali zemědělci 1,913 miliónu kusů. Méně zvířat bylo v zemi chováno naposledy v roce 1946.

Vepřové maso se tak do Česka spíše dováží. Loni v prosinci se dovezlo o 14 183 tun masa více než se vyvezlo. Dovoz se meziročně zvýšil o 85,3 procent. Vývoz snížil o 32,8 procent. Podle Českého statistického úřadu se nejvíce živá prasata dovážela z Německa (39 procent), Dánska (26 procent) a Nizozemí (24 procent). Nejvíce se vyvážela na Slovensko (52 procent) a do Maďarska (32 procent). V současné době čeští chovatelé pokryjí zhruba sedmdesát procent spotřeby vepřového masa. Odborníci odhadují, že by se v blízké době mohlo dovážet až padesát procent. Cena za nejkvalitnější maso se loni podle statistiků pohybovala kolem třiceti korun. (hrd)

Víte, do kdy máte čas na podání žádostí o dotace na vaše zemědělské projekty? Program rozvoje venkova – V letošním roce Státní zemědělský a intervenční fond od nadřízeného Ministerstva zemědělství nedostal schválený harmonogram na celý rok. Interně však sám SZIF počítá s tím, že jednotlivé výzvy bude vypisovat tak jako loni. Alokace zatím není známa, očekáváme, že nebude menší než loni – tedy přibližně 16 miliard korun.

dotační poradna březen (do 8. 3. 2010)

– Modernizace zemědělských podniků – stavby a technologie pro živočišnou a rostlinnou výrobu (PRV) – Zahájení zemědělské činnosti mladého zemědělce či předčasné ukončení zemědělské činnosti starších zemědělců (PRV) – Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření, podpora společenských funkcí lesů (PRV) – Podpora zakládání podniků a podnikání mimo zemědělskou činnost,

07_mh0310.indd 1

výstavba a modernizace bioplynové stanice (PRV) – Dotace pro „místní akční skupiny“ – MAS sdružují zemědělce, drobné podniky, obce, neziskové organizace a další místní subjekty z různých sektorů) (PRV) – Investice do akvakultury a do zpracování a prodeje rybích výrobků (OP Rybářství)

červen

– Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům – investice ke zlepšování kvality zemědělských a potravinářských výrobků, spolupráce s výrobci potravin při inovacích, odborné vzdělávání v oblastech výrobních metod a technologií (PRV) – podpora cestovního ruchu: výstavba turistických zařízení, značení pěších tras, vinařských stezek, sportovních zařízení (PRV)

září–říjen:

– Zlepšování stavu přírody a krajiny v OP Životní prostředí: péče

o chráněná území, záchrana biologické rozmanitosti druhů a ekosystémů, ochrana jeskyní a krasových jevů, zakládání a obnova remízů, alejí, soliterních stromů atd., péče o památné stromy, opatření proti vodní a větrné erozi, odstranění nevyužívaných staveb v chráněných územích – Investice do lesů – lesnická technika (stroje) pro údržbu lesních cest, pro obnovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví (PRV)

průběžně

– Program Zemědělec (Dotace části úroků z úvěru), podporu zprostředkovává PGRLF (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s.)

Národní dotace Přijímání žádostí: Do 31. 3. 2010 Do 30. 4. 2010 Do 31. 5. 2010

Dotační program Dotace pro Krajská informační střediska na poskytování poradenství, dotace vybraným nestátním organizacím. Podpora technologických platforem (pro potraviny, dopravu, chemický průmysl a ekologické zemědělství). Podpora zpracovatelů zemědělských produktů a krmiv (modernizace výrobních zařízení, dotace na nové technologie). Podpora používání certifikované sadby odrůd brambor. Dotace pro Školní závody (spolupráce se středními a vyššími odbornými školami). Zavlažování v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách. Použití osiva přadného lnu a konopí setého.

Do 30. 6. 2010

Dotace na výstavy hospodářských zvířat a rostlin, odborné publikace. Vývoj nových produktů a inovace ve výrobě potravin a krmiv. Podpora nevýrobních funkcí rybníků nad 5ha.

Do 31. 8. 2010

Podpora marketingu na zahraničních veletrzích a výstavách. Podpora restrukturalizace ovocných sadů.

Do 30. 9. 2010

Biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin. šlechtění révy vinné a chmele. Ozdravování stáda od paratuberkulózy skotu.

Do 15.10. 2010

Nákazový fond (likvidace kadáveru, boj s infekční rinotracheitidou skotu a nákazám prasat). Dotace včelařům, chovající včely na území ČR.

Jan Rosen analytik Komerční banky

Do 29.10. 2010

Šlechtění, plemenitba a evidence hospodářských zvířat. Zajištění odrůdových zkoušek polních plodin.

Získat další informace a podat žádost lze v krajských Agenturách pro zemědělství a venkov. Jejich seznam je na stránkách http://eagri.cz/ | Zdrojový dokument: http://eagri.cz/

26.2.10 19:31

BŘEZEN 2010

GASTRONOMIE

Vychutnejte si kuchyni našich Zajímalo nás, kam s oblibou zavítají čeští a moravští manažeři na dobrý oběd či večeři. Zeptali jsme se:

Bramborové placky 800 g vařených oloupaných brambor, 200 g hrubé mouky, 2 vejce, sůl, sádlo nebo olej na smažení Kapustové ragú 500 g kapusty, 100 g špeku, 200 g hub, 100 ml smetany, sůl

Jaká je vaše oblíbená restaurace na Moravě? Do které restaurace byste pozval svého obchodního partnera a kam své přátele? RADEK ŠPICAR ředitel vnějších vztahů Škoda Auto

Mé cesty na Moravu jsou vždy spojené s návštěvou restaurace La Boucheé na Údolní ulici v Brně. Skvěle vaří, rozlévají výborná vína i méně známých moravských vinařů a hlavně je tam příjemná obsluha i atmosféra. Ted aktuálně bych vzal jak své přátelé, tak obchodního partnera na Festival otevřených sklepů, který proběhne od 17.–18. dubna v pěti vinařských obcích na Znojemsku. MILAN ČERNOŠEK výkonný ředitel, van Gansewinkel

PLACKY: brambory nastrouháme, spolu s ostatními ingrediencemi vypracujeme tužší těsto. Z těsta vyválíme 1 cm vysokou placku (podsypáváme moukou), ze které hrnečkem vykrajujeme kolečka a na sádle je z obou stran opékáme dozlatova.

2

JIŽNÍ MORAVA

Čočkový prejt s jáhly

Čočku propláchneme a na několik hodin namočíme do studené vody. Poté ji uvaříme do poloměkka a přidáme k ní přebrané, dvakrát vařící vodou spařené jáhly. Společně dovaříme doměkka. Nakrájenou cibuli osmažíme na sádle a vmícháme ji s prolisovaným česnekem, mletým pepřem, drceným kmínem a solí do směsi čočky a jáhel. Dobře promícháme. Pekáček vymastíme sádlem, naplníme připraveným prejtem a ve vyhřáté troubě zapečeme asi 25 minut při 180 °C.

JIŘÍ ŠTOR Product Engineer, Alstom

3

Mám rád Jelínkovu vilu ve Velkém Meziříčí. Stylové prostředí, výborná kuchyně a vaří zde vlastní pivo Harrach. S přáteli bych zašel někam, kde bychom si vychutnali dobré pivo - v poslední době se celkem dobře rýsuje Klub Netopýr v Brně. Obchodního partnera bych jednoznačně pozval někam do vinného sklípku, jako skvělá volba se nabízí restaurace Starý dvůr vinařství Kovacz v Novosedlech.

STŘEDNÍ MORAVA

Hanácké hruškové vdolky

Náplň: 300 g hrušek, 3-4 lžíce cukru, měkký tvaroh, 200 ml kysané smetany, práškový cukr

Za nejzajímavější a rozhodně za nejoriginálnější restauraci považuji brněnský hostinec U Bláhovky. Miniaturní podnik vyznačující se ohlušujícím řevem hostů, hektolitry plzeňského vířivě mizících z půllitrů a pečenými koleny, která přistávají na stole s mistrovstvím záchranářských helikoptér. JOSEF PORT regionální ředitel, GE Money Bank

Jelikož se většinu času pohybuji v Ostravě, tak zde nejraději a nejčastěji chodím do restaurace Pod muzeem. Důvodem je hezké prostředí sklepa s klenutými stropy, dobré jídlo v adekvátní cenové relaci a pochopitelně příjemná obsluha. Zároveň dostupnost v centru města. V době oběda se tam navíc nekouří! 2/23/10

4

VÝCHODNÍ MORAVA

Jehněčí hřbet se škubanci a trnkovou omáčkou

škubance 100 g špeku, 800 g brambor uvařených ve slupce a oloupaných, 200 g hrubé mouky, 2 vejce, sůl

Do mísy přesejeme mouku, do které uděláme důlek. Vložíme do něj rozdrobené droždí, cukr a zalijeme částí vlažné smetany. Dáme na teplé místo lehce nakynout. Poté přidáme vejce, rozpuštěné máslo, sůl a zbytek nahřáté smetany. Dobře vypracujeme na hladké vláčné těsto. Nádobu přikryjeme utěrkou a opět dáme na teplé místo dostatečně vykynout. Těsto na pomoučeném válu rozdělíme na 12 dílů, které zakulatíme a vytvarujeme na placky. Necháme je opět krátce vykynout a v troubě na pečicím plechu po obou stranách opečeme. Vdolky pak doplníme rozvařenými hruškami s cukrem, posypeme tvarohem a přelijeme kysanou smetanou. Podle chuti posypeme práškovým cukrem.

MASO: Jehněčí hřbet rozdělíme na 4 kusy, prošpikujeme slaninou a snítkou rozmarýnu, do masa vpracujeme sůl a pepř. Steaky opékáme na rozpáleném oleji z obou stran, při pečení zastříkneme pivem.

ŠKUBANCE: Špek nakrájíme na kostičky, vypečeme jej a ponecháme stranou. Budeme ho potřebovat až na podávání. Brambory nastrouháme na jemném struhadle a smícháme je s ostatními ingrediencemi v polotuhé těsto. Na prkénko položíme část těsta a do vroucí osolené vody nožem nebo lžící odkrajujeme rychlým „škubnutím“ kousky a zavaříme. Cedníkem vyjmeme a ukládáme do mísy, ve které je smícháme s vypečeným špekem. OMÁČKA: Slaninu nakrájenou na kostičky vypečeme, přidáme povidla, popřípadě trochu vody, svaříme a na závěr vložíme sušené švestky, ochutíme špetkou soli.

Jižní Morava – Best Western Premier Hotel International, Brno • Hotel Royal Ricc, Brno • Kozlovna U Badinů, Brno • Moravská chalupa, Brno • Noem Arch, Brno • Pegas, Brno Severní Morava a Slezsko – Park Restaurant, Ostrava • Sporthotel Kurzovní, Karlova Studánka

3 2

Jednou z nich je seriál soutěží restaurací nazvaný Czech Food Cup, který odstartoval letos začátkem února v Praze a během následujících měsíců bude pokračovat na různých místech republiky. Při tomto velkém gastronomickém klání se mezi sebou utkají kuchaři z restaurací, které jsou držiteli certifikátu Czech Specials. Vybraní soutěžící mají za úkol připravit dva pokrmy. Jedním je vždy určená národní specialita, jako je například svíčková na smetaně nebo koprová omáčka, druhý pokrm si kuchaři mohou zvolit sami. Podmínkou však je, aby se jednalo o regionální specialitu nebo specialitu šéfa kuchyně.

4

5

SEVERNÍ MORAVA

Slezský bigos

500 g hovězího masa, 500 g vepřového masa, 300 g kuřete nebo krůty, 100 g slaniny, 1–2 nožky domácí či jiné oblíbené klobásy, 500 g kysaného zelí 1 menší hlávka bílého zelí, 4 cibule, 1 hrnek sušených hřibů, sádlo nebo olej, sůl, mletý pepř a kmín na maso, ocet, cukr, sůl a kmín do hlávkového zelí

Od února do dubna proběhne celkem pět regionálních kol a 1. května se lidé mohou těšit na celostátní finále, kdy porota složená z odborníků a známých osobností vybere absolutního vítěze.

Jednotlivé druhy masa nakrájíme na kostky, pokrájíme zelí a všechnu cibuli. Namočíme houby. Na zpěněnou cibuli dáme dusit kysané zelí. V dalším kastrolu zpěníme cibuli, zalijeme ji hrnkem vody, přidáme ocet, cukr, kmín, sůl a pokrájené zelí. Dáme také dusit. Ve třetím kastrolu osmahneme slaninu a dvě cibule na troše tuku, pak přidáme hovězí maso a opečeme ho. Okořeníme kmínem a přilijeme hřiby i s tekutinou. Přikryté dusíme asi půl hodiny, přidáme vepřové, až se zatáhne, pak drůbeží maso. Kořeníme a solíme dle vlastní chuti. Pomalu dusíme do změknutí, klobásku pokrájenou na půlkolečka přimícháme do hotového masa. Do masové směsi vmícháme postupně obě zelí.

Střední Morava – Hotel Sigma Olomouc–

Úspěch brněnské restaurace Valoria... Úspěch brněnské restaurace Valoria... Jakou kuchyni u vás může zákazník očekávat? Specializací naší restaurace je tradiční česká kuchyně zpracovaná v moderní úpravě.

Porotci přitom vybírali z celkového počtu pěti set restaurací. Pokud jde o výsledky hodnocení samotného jídla, stala se Valoria vítězem. Vydali jsme se proto za spolumajitelem restaurace Tomášem Pakostou a položili mu několik otázek. Co říkáte na váš velký úspěch? V žádném případě výsledek nepřeceňujeme, ale samozřejmě nás to příjemně překvapilo a potěšilo. Když vezmu v úvahu, že podobných hodnocení jsou v průběhu roku desítky, tak kvalita pokrmů a obsluhy nesmí kolísat. Co podle vás hodnotitele přesvědčilo? Zejména čerstvost surovin, které si vybíráme od dodavatelů z našeho regionu. Jídla připravujeme dle osvědčených starodávných, ale i nejmodernějších receptur, ale hlavně do jídel nepřidáváme uměle vyrobené ingredience.

Jaká je vaše největší specialita Rozhodně doporučuji nevynechat naši delikatesu „konfitovaná telecí líčka“ pečená v kořenové zelenině s využitím nízké teploty pečení (90 °C šest hodin) s redukovanou omáčkou z čerstvého kopru bez přídavku zahušťovadel, podávanou s karlovarským knedlíkem. Myslím, že každý z nás má v živé paměti koprovou omáčku ze školních jídelen, která byla velmi těžce stravitelná, ale pokud se připraví v moderní úpravě a poctivým způsobem, tak ve své kvalitě může konkurovat francouzské gastronomii. A teď řekněte hlavní důvod, proč navštívit vaši restauraci? Příjemná atmosféra, skvělá kuchyně, profesionální tým a rozumné ceny – to všechno jsou důvody, proč nás navštívit a nebýt zklamán.

Litovelská restaurace, Olomouc • Restaurace Archa, Olomouc – Svatý Kopeček • Restaurace U Labutě, Přerov • Restaurant Sušil, Bystřice pod Hostýnem

Vysočina – Hotel Pod zámkem, Velké Meziříčí

Valoria Valoria

11:26:41 PM

C

RESTAURANT

M

Y

CM

MY

RESTAURANT

CY

K

08-09_mh0310.indd 8-9

n Restaurace soutěží a lidé ochutnávají Zatímco soutěžící budou v napětí, kterého z nich porota pošle do celonárodního kola, návštěvníky čeká zábava. Během jednotlivých

Srnčí hřbet na vínové zelenině s houbami, žemlové knedlíčky s jablky podlité brusinkovou omáčkou

Pomalu pečená hovězí svíčková (teplota 58 °C) položená na wasabi pyré s omáčkou z červeného vína

soutěží budou mít totiž možnost zdarma ochutnat připravené pokrmy. Kuchařské klání se koná v kulturních a společenských domech, kde organizátoři připraví pro všechny milovníky jídla degustační porce ucházející se o titul soutěže Czech Food Cup. Lidé se pak následně svými hlasy mohou zapojit do hodnocení a vybrat, která z restaurací podle nich nejlépe obstála. Na základě hlasování pak bude vyhlášen vítěz laické veřejnosti. Každou ze soutěží vždy doplní také bohatý doprovodný program. n Porota a mediální partneři Předsedkyní poroty se stala generální ředitelka Grand hotelu Pupp Andrea Pfeffer-Ferklová. Funkci čestné předsedkyně přijala autorka a dramaturgyně projektu Toulavá kamera České televize Iveta Toušlová. Další členové: Pavel Kudrna, moderátor pořadu Rozhlas u plotny Českého rozhlasu, Václav Stárek, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací, Miroslav Kubec, prezident Asociace kuchařů a cukrářů a Pavel Kosař, ředitel odboru Marketing a externí služby, pověřen řízením agentury CzechTourism. Členy poroty budou také významné osobnosti z řad politického a společenského života jednotlivých regionů, zejména hejtmani krajů České republiky nebo jejich zástupci. Pořad ČT Toulavá kamera a Český rozhlas 2 jsou zároveň hlavními mediálními partnery soutěže.

Pro úpravu masa využíváme nízké teploty k pečení, aby se dosáhlo co nejlepší chuti a konzistence.

V žebříčku nejnovějšího vydání prestižního gastronomického průvodce Maurerův výběr Grand Restaurant 2010 obsadila restaurace Valoria skvělé dvanácté místo.

INZERCE

CMY

Czech Specials aneb Ochutnejte Českou republiku. To je název projektu věnovaného popularizaci tradiční české kuchyně. V letošním roce se organizátoři rozhodli projekt ještě více zviditelnit, a to prostřednictvím zajímavých akcí pro veřejnost i odborníky.

Více receptů naleznete na www.czechspecials.cz

Kam za moravskou specialitou? Vybrané restaurace jsou držiteli certifikátu Czech Specials, které vedle kvality pokrmů a prostředí zaručují také minimálně jednu národní a jednu regionální specialitu v nabídce.

Soutěž, která chutná

5

Maso: 4 steaky z jehněčího hřbetu po 200 g, 4 snítky rozmarýnu, 60 g slaniny, mletý pepř, sůl, olej na opečení, střik piva

trnková omáčka 80 g slaniny, 250 g švestkových povidel, 200 g sušených švestek, trochu vody, sůl

Těsto: 400 g hladké mouky, 15 g droždí, asi 150 ml smetany, 30 g cukru, 50 g másla, 1 vejce, sůl, mouka na vyválení

DANIEL DVOŘÁK ředitel Národního divadla Brno

1

KAPUSTOVÉ RAGÚ: kapustu opečeme na sádle společně s houbami a špekem, zalijeme smetanou a lehce povaříme, až se nám část smetany vyvaří. Podle potřeby ragú dochutíme solí.

200 g čočky, 200 g jáhel, 1 velká cibule, 100 g sádla, nejlépe husího, mletý pepř, sůl, majoránka, drcený kmín

Mám rád restauraci U Kaštanu v Březině, protože tam čepují dobrou Plzeň. Dobrého kamaráda bych asi pozval do hospody U Pantátů v Brně-Juliánově, ale obchodního partnera rozhodně do restaurace Rialto v Brně.

KOISHI_MorHosp_268x41_TISK.pdf

Z

Bramborové placky s kapustovým ragú

Kdo z nás naposledy ochutnal pagáče, kontrabáš nebo pravé jihomoravské takzvané boží milosti? Recepty dávno zapomenuté se však naštěstí začínají vracet do nabídky českých restaurací. Připravili jsme pro vás nejen seznam míst, kde vás uctí pravou moravskou kyselicí, ale i tradiční moravské menu pro vaši domácí kuchařku. Z každého regionu jsme vybrali jednu specialitu, na kterou hned tak v restauraci nenarazíte, přesto není obtížné si ji vlastnoručně připravit.

předků

Soutěž, která chutná

p INZERCE q

1

Anketa

a neobvyklými gurmánskými zážitky nemusíme cestovat do Francie, Itálie či jiných tradičních gastronomických destinací, ale stačí zamířit do kvalitní moravské restaurace, kde se ještě dnes nabízí zapomenuté krajové speciality oblíbené u našich babiček.

VYSOČINA

STRANA 8–9

Konfitovaná telecí líčka na koprové omáčce s karlovarským knedlíkem

Valoria Valoria

HARMONOGRAM SOUTĚŽE: 20. března – Zlín, kde se utkají certifikované restaurace z Jižní a Východní Moravy, ze Severní Moravy a ze Slezska. Soutěžním (a samozřejmě degustačním) jídlem bude koprová omáčka.

Co to je Czech Specials? Projekt Ochutnejte Českou republiku s mezinárodním názvem Czech Specials, na kterém CzechTourism spolupracuje s Asociací hotelů a restaurací a Asociací kuchařů a cukrářů, se věnuje propagaci tradiční české kuchyně. Certifikované restaurace nabízející národní a regionální jídla turista pozná podle loga Czech Specials.

27. března – Pardubice, zde se soutěž uskuteční v zastoupení kuchařů z Českého Severu, Krkonoš, Českého ráje a Východních Čech. Toto kolo bude ve znamení ovocných knedlíků. 10. dubna – České Budějovice, budou mezi sebou soupeřit Vysočina, Šumava a Jižní Čechy. Na programu bude česká ryba na kmínu. 17. dubna – Plzeň přivítá týmy ze Severozápadních Čech, Plzeňska a Západočeských lázní. Soutěžním jídlem bude vepřová pečeně s knedlíkem a se zelím. 1. května – Karlovy Vary se stanou hlavním městem Czech Specials – na kolonádě se uskuteční národní finále, během kterého se bude ochutnávat rajská. Vítězná restaurace získá vedle titulu vítěze také poukázku ve výši 55 555 korun.

RESTAURANT

Více informací naleznete na stránkách www.ochutnejtecr.cz

RESTAURANT

Restaurant Valoria tel.: +420 543 250 462 [email protected] www.valoria.cz www.valoria-partysevis.cz www.party-ice.cz

26.2.10 19:31

BŘEZEN 2010

STRANA 10

ROZHOVOR MĚSÍCE

Obchodníky nebaví cesta do Brna a místní nuda Brno má dvě výhody: jsou tady velmi dobré univerzity, a tím i kvalitní zaměstnanci. Navíc je to dnes investorsky nejatraktivnější město v Česku. Praha je už pro investory drahá. Provozní náklady jsou tam stejně vysoké jako v Mnichově. Úrovní výstaviště jsou ovšem zahraniční návštěvníci překvapeni. Často to jsou potenciální investoři i pro Brno.

BRNĚNSKÉ VELETRHY VEDE OD PROSINCE LOŇSKÉHO ROKU NOVÝ ŘEDITEL. PRVNÍ ÚKOLY JIŘÍHO KULIŠE ZNÍ: ZAŽEHNAT VZPOURU ZAMĚSTNANCŮ A ZAJISTIT VELETRHŮM OPĚT ZISK.

Kde má Brno Achillovu patu? Je to samozřejmě logistika, dopravní dostupnost, mezinárodní dopravní spojení. Vezměte si, že i kvůli veletrhům sem přijíždějí lidé z celého světa. Když se z druhé poloviny zeměkoule dostanou pohodlně za několik hodin do Prahy, pak jsou úplně v šoku z dvouhodinového drkotání po D1. O tom, že ČSA snad hodlá omezovat vnitrostátní lety z Brna do Prahy, ani nemluvím.

Veronika Hrdá S prvním úkolem si Kuliš poradil dobře. Zaměstnanci přivítali zejména jeho dlouhodobou provázanost s BVV. Kdo by čekal, že do druhého se pustí s překopáním veletržní filozofie, mýlí se. „To, co nyní zažíváme, není poprvé. Úplně stejné obavy jako nyní byly i po sametové revoluci. Spousta lidí si myslela, že veletrhy končí, že v halách BVV budou sklady brambor. To je ale nesmysl," říká v exkluzivním rozhovoru pro Moravské hospodářství. Některé firmy s tak dlouholetou tradicí mají někdy problém s vymýcením socialistického „ducha“. Nebojujete s tím v BVV někdy i vy? To ne. Když sem přijedou zástupci zahraničních firem, tak jsou velmi pozitivně překvapení. Veletrhy u nás mají parametry významných evropských výstav. Žádné pozůstatky zde nevidím. Výstaviště prošlo masivní modernizací. Tedy, jediným pozůstatkem je budova, kde mám kancelář. Od minulého roku řešíte pokles počtu vystavovatelů a ztrátu více než 150 milionů korun. Co jsou ty hlavní důvody? Zájem firem je jedna věc, jejich finanční možnosti jsou věc druhá. Je to naprosto normální vývoj. Pokud říkáme, že veletrhy jsou barometrem hospodářství, tak to v době recese platí dvojnásobně. I když logika je trochu jinde: v době recese je právě důležité dávat více peněz do marketingu a hledat nové odbytové cesty. Jenže to vedení některých firem tak necítí. Navíc ta ztráta, kterou jsme oznámili, bude mnohem menší. Zamyšlení jak zlepšit vaši ekonomickou situaci je ale asi na místě... Ano. Nemůžeme čekat, že až bude lépe, budeme dělat věci stejně. Nejde jen o zkvalitnění služeb, ale zkvalitnění celého konceptu. Naše vystavovatele

Foto: Jiří Sláma

Fakta o BVV

151 milionů korun – účetní ztráta Veletrhů v roce 2009 46 % – meziroční propad tržeb v roce 2009 900 milionů korun – tolik stál nový pavilon P jsme lákali na to, že sem přijde až sto tisíc návštěvníků. Jenže naše zákazníky zajímá spíš to, kdo sem přijde, než kolik lidí přijde. Mnoho let jste pracoval v zahraničí, kde jste lákal investory, aby přišli do Česka. Jaký zvuk měl pojem „Brno“? To je ten problém. Téměř každý zná Prahu. U Brna vždy padla otázka: ‚Can you spell it? Co to je?‘ Proto si i spousta zahraničních firem myslí, že když poje-

dou na veletrh do Česka, pojedou automaticky do hlavního města. Nedávno jsem byl pozvaný do Prahy, konala se tam obchodní čínská mise. Když jsem povídal o výstavišti, tak je to velmi zaujalo. Po prezentaci mi řekli: ‚děkujeme a teď se tam jdeme podívat‘. Musel jsem jim vysvětlit, že je to v Brně, 200 kilometrů odsud. A to pro ně bylo šokující. Na co tedy vystavovatele a investory nalákat?

Takže jim vadí, že v Brně není pořádné nádraží, dálnice na všechny světové strany a letiště se širokou nabídkou odletů? Přesně tak! Bavíme se o přesunech nádraží, ale měli bychom se bavit o superrychlovlaku Praha–Brno–Bratislava– Vídeň. Dostal jsem sem spoustu lidí ze zahraničí. Korejce či Taiwance...Ti sem přijedou, ale už se nevrátí. Jsou místa, jako třeba Paříž nebo Florencie, kam přijedete a řeknete si: 'wow'. Jenže Brno nemá takový sexappeal. Proto na výstaviště nemůžeme dostat skutečně světovou věc. Například jeden zahraniční organizátor putovní světové výstavy odřekl velkou akci kvůli nedostatku kvalitního ubytování a dopravě. Uvědomuji si ale, že to co říkám, jsou úvahy, které nepočítají s faktem, že v Brně a okolí žije necelých půl milionu lidí. Hranice, která by to změnila, je 700 tisíc a více. Kvůli čemu ještě investoři odmítají utratit své peníze v Brně? Chybí jim zde zábava. Měl jsem případ amerického investora, který chtěl Brno kvůli technickému zázemí. Jenže pak otočil a řekl: 'já si zvu šéfy bank z celé Evropy a co já tady s nimi večer budu dělat?' Někdy odradí pomalované stěny, které znamenají pro cizince kriminalitu a nebezpečí. Zatím na mě působíte jako konzervativní manažer, který chce rozvíjet zavedenou tradici. Přesto – je něco, co chcete revolučně změnit? Veletržní byznys je svým způsobem konzervativní. Roky si kladu otázku jak

vytvořit nový byznys model pro veletrhy. Několikrát jsem ji nadnesl, dokonce jako první, na odborných mezinárodních konferencích. Jenže když cokoli změníte na filozofii, začne se vytrácet podstata veletrhu. Jsou různé pokusy s blogy, videokonferencemi. To nemá smysl. Je to stejné, jako když se zeptáte šéfa Coca Coly, co s nápojem chystá nového. Veletrh je prostě tržiště. Úlohu brněnského Zelného trhu také nikdo nezpochybňuje. Dostal jste odpověď na svoji otázku co změnit, aby veletrhy přežily? Některé veletržní správy říkají, že je dobré spojit organizátora veletrhů s odborným vydavatelstvím nebo internetem. Máte stejné databáze, zákazníky. Dělat ovšem zásadní změny není to pravé. Nemluvím o modernizaci obchodního stylu a našich služeb. Vždy je co zlepšovat. Mluvím o změně filozofie. Jsem přesvědčen, že veletrhy zde budou za padesát let, stejně jako ta Coca Cola. Celý rozhovor čtěte na www.moravskehospodarstvi.cz

)) kdo je

Ing. Jiří Kuliš generální ředitel BVV Po ukončení Vysoké školy ekonomické, obor zahraniční obchod, pracoval v letech 1976–1992 na různých manažerských pozicích v podniku BVV. V roce 1992 byl jmenován vedoucím diplomatické mise ČR na Novém Zélandu a následně obchodním radou pro Austrálii a Nový Zéland. V létě 2000 se stal obchodně-ekonomickým radou ČR v USA se zodpovědností za získávání amerických přímých investic. V letech 2006–2009 zajišťoval jako externí konzultant marketingu BVV se zahraničím. Je ženatý a má dvě dospělé děti. Zajímá se o mezinárodní hospodářské vztahy, cizí jazyky, cestování, fotografování, jazzovou hudbu.

BUSINESS SNÍDANĚ s Petrem Kajnarem 18. března

1. dubna

Energetické využívání odpadu – výstavba nové spalovny

Rozvoj ostravského regionu – proměny brownfields

Místo konání akce: Park Inn Ostrava, Orchard hotel a. s., Hornopolní 3313/42, Ostrava

Místo konání akce: Park Inn Ostrava, Orchard hotel a. s., Hornopolní 3313/42, Ostrava

Hosté: Petr Kajnar, primátor města Ostravy Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Petr Štěpánek, ředitel Státního fondu životního prostředí Jana Drápalová, předsedkyně představenstva SAKO Brno a. s. zástupci měst Karviná, Havířov, Opava, Frýdek-Místek náměstci hejtmana a primátora

Hosté: Petr Kajnar, primátor města Ostravy náměstci hejtmana a primátora Zástupci Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Agentura pro regionální rozvoj zástupci KHK MSK zástupci významných firem v regionu

n Cílem obou akcí by nemělo být pouze faktické představení projektů, ale i otevřená diskuze v kruhu kompetentních osobností podílejících se na projektu zařízení energetického zpracování odpadů v Karviné a určujících proměny nevyužívaných a chátrajících areálů v Ostravě a okolí (Nová Karolina, areál Vítkovic, areály bývalých dolů apod.). PROGRAM AKCÍ: 9:00 zahájení – úvodní slovo pronese primátor města Ostravy Petr Kajnar, následuje přibližně hodinová moderovaná diskuze na daná témata a po té neformální debata účastníků. 11:00 předpokládaný konec | Po celou dobu konání akce je k dispozici občerstvení formou rautu. n Máte-li zájem zúčastnit se snídaně s Petrem Kajnarem a našimi hosty, kontaktujte paní Magdu Slaninovou, [email protected], 542 425 210

10_mh0310.indd 1

Více informací naleznete rovněž na našich webových stránkách

www.magnusregio.cz

26.2.10 19:31

BŘEZEN 2010

AKTUÁLNĚ

Starostové nesouhlasí s kontrolami obcí

Informační systém Vema

Pracujte jen

přísluší pouze obyvatelům obce, tedy voličům,“ upozorňuje Oldřich Vlasák, předseda Sdružení měst a obcí České republiky. Obava ze špatného hospodaření obcí a měst je podle Vlasáka neopodstatněná a nový systém přinese jen kontrolu již kontrolovaného. Hospodaření měst a obcí, tedy rozpočet, jeho plnění, účetnictví, nakládání s dotacemi, stejně jako vydávání obecně závazných vyhlášek a nařízení, podléhá dozoru, kontrole, přezkoumání, auditu a dohledu. „Starostové a zaměstnanci obecních úřadů stráví opět o něco více hodin dohledáváním již kontrolovaných faktur a dokladů,“ doplňuje Vlasák. (lis)


V novém aquaparku v Brně si lidé zaplavou již v dubnu

Kopřivnice získala ocenění za veřejné služby

Brno - V městské části Kohoutovice finišuje stavba nového aquaparku, jehož součástí bude i venkovní parkoviště pro několik desítek aut. Náklady se vyšplhaly na 210 milionů korun a otevření vodního komplexu je naplánováno na duben, tedy rok po zahájení stavebních prací. Návštěvníci se mohou těšit jednak na klasický pětadvacetimetrový bazén, ale také na relaxační část – devadesát metrů dlouhý tobogán, divokou řeku, dětské brouzdaliště nebo saunu a páru. Pro svůj atypický tvar dali místní obyvatelé stavbě přezdívku „pásovec“. Originální architektonické řešení navrhli oborníci z ateliéru K4. (lis)

Kopřivnice – Ocenění ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci ve veřejné správě získalo město Kopřivnice na únorové Národní konferenci kvality ve veřejné správě v Táboře. Stejně jako vloni byla městu udělena cena „Organizace dobré veřejné služby“. Ocenění převzal kopřivnický starosta Josef Jalůvka. Ministerstvo hodnotí užívání nástrojů, které zvyšují kvalitu služeb poskytovaných občanům – v případě Kopřivnice jde o aplikaci modelu CAF (Společný hodnotící rámec). Podstatou tohoto modelu je sestavení sebehodnotící zprávy a její obhajoba před externím posuzovatelem. (lis)

s profesionálním softwarem Informační systém HR Vema nabízí komplexní řešení:

INZERCE

Svaz měst a obcí – Jako jeden z nástrojů boje proti korupci má posloužit rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten by měl podle novely ústavy kontrolovat hospodaření měst a obcí. Starostové proti tomu ale protestují. S navrhovanou změnou přišel šéf sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS), který ji připravil spolu s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a dalšími poslanci obou nejsilnějších stran. Většina starostů, kteří z velké části patří právě mezi členy ODS, se proti takové změně ale bouří. „Nezpochybňujeme význam kontroly nakládání s veřejnými prostředky, posouzení účelnosti však

STRANA 11

q p

Lze provozovat i přes internet formou služby ASP

• zpracování mezd • personální práce včetně hodnocení zaměstnanců • elektronický docházkový systém • sledování vzdělávání pracovníků • plánování pracovních míst s tvorbou a tiskem organizačních schémat • správa benefitů pro zaměstnance • výběrová řízení • pracovní cesty s procesem jejich plánování a schvalování • komunikace s Portálem veřejné správy

Výhody pro vás: • snadné uživatelské výstupy • portálové řešení pro přístup k informacím přes internet • nástroje pro manažerské rozhodování • vysoká úroveň zabezpečení dat

Nabízíme externí zpracování mezd

www.vema.cz INZERCE

www.hotelkaskada.cz HOTEL KASKÁDA****

KONGRESOVÉ CENTRUM KASKÁDA

Hotel Kaskáda**** nabízí svým hostům příjemné ubytování v krásné přírodě v blízkosti Brněnské přehrady. Ubytování je řešeno nápaditě formou bungalovů o celkové kapacitě 100 lůžek s překrásným výhledem na golfové hřiště, jehož je hotel součástí. Jen málokomu se při pohledu z okna pokoje naskýtá takový harmonický pohled, jako hostům ubytovaným na Kaskádě. Člověk se ocitá v jiném, klidném a půvabném světě zeleně, ale přitom jen pár kilometrů od ruchu velkoměsta.

Resort Kaskáda je také oblíbeným místem pro konání školení, pracovních zasedání, seminářů, prezentačních akcí, konferencí a kongresů. Zcela nový rozměr získají Vaše akce pořádané v moderním kongresovém sále, který má kapacitu až 180 míst, lze ho rozdělit až na 4 samostatné salonky a disponuje moderním technickým vybavením. Součástí nového komplexu je i Kongresová restaurace s prostorným barem. Stačí už jen namyslet veškeré Vaše požadavky, potřeby a představy a Vaše akce se stane skutečností.

WELLNESS CENTRUM KASKÁDA Prožijte příjemný odpočinek v relaxačním Wellness centru Kaskáda u Brna. Každý krok po našem wellness centru je doprovázen výjimečným a ojedinělým designem. V relaxačním a regeneračním Wellness centru Kaskáda je k dispozici relaxační bazén s protiproudem, na uvolnění aroma sauna, parní lázeň, privátní whirlpool, odpočívárna a také odborné masáže. Objevte služby aktivního i pasivního odpočinku doprovázené těmi nejlepšími odborníky v oblasti péče o tělo. Nechte své tělo rozmazlovat a hýčkat masážemi, které provádí zkušený fyzioterapeut Mgr. Leoš Vinter.

11_mh0310.indd 1

26.2.10 19:32

BŘEZEN 2010

STRANA 12

IT RUBRIKA

Většina radnic software nemění. Kraje ano VYHOVUJE NÁM, MĚNIT ZATÍM NEPLÁNUJEME. TAKOVÁ JE ODPOVĚĎ VĚTŠINY MAGISTRÁTŮ A KRAJSKÝCH A MĚSTSKÝCH ÚŘADŮ, KTERÝCH SE REDAKCE ZEPTALA, JAK JSOU SPOKOJENI SE SOFTWARY. Hana Nečasová Informační systémy – Úřady Moravskoslezského kraje, Vysočiny, Olomouce, Uherského Hradiště a Ostravy. Ty přemýšlí o výrazných investicích do nákupu software a informačních systémů. Ostatní úřady jsou zatím spokojené a výrazné změny nechystají.

Připravují se ale na spuštění technologických center. „V případě nespokojenosti či chyb kontaktujeme dodavatele, a ten to řeší. Zatím o změně softwaru neuvažujeme. Budeme ale stávající informační systémy rozšiřovat o další agendy a moduly, které jsou potřeba k práci úředníků anebo k zefektivnění a zrychlení chodu,“ uvedl například informatik bohumínské radnice Jiří Rozsypal. Většina měst používá softwary firem GORDIC, VERA či Asseco. Některá města využívají ale i systémy, které si vyvíjí sama nebo na zakázku. Například Ostrava zavedla v uplynulých letech Informační systém pro komunikaci s úřadem eSMO. Součástí systému jsou mimo jiné aplikace pro vedení některých úředních agend, jako jsou například žádosti o občanské průkazy, potvrzení o státním občanství nebo parkovací karty. „Občané, kteří

jsou registrovanými uživateli, mohou přistupovat do systému prostřednictvím internetových stránek a provést například změnu v agendě poplatků za komunální odpad,“ uvedla ostravská tisková mluvčí Andrea Vojkovská. Kromě toho byla pro Ostravu speciálně vyvinuta také aplikace EvAgend pro online podávání žádostí o dotaci.

INTELIGENTNÍ ELEKTRONICKÉ FORMULÁŘE V KARVINÉ V Karviné se zase osvědčil systém inteligentních elektronických formulářů. „Šetří čas a dává mnoha procesům pevný řád, například při přípravě dokumentů pro jednání rady a zastupitelstva, které prakticky nikdo nevidí v podobě papíru, až rada města a zastupitelé,“ řekla mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

Vlastní radniční systém vznikl v Bohumíně. „Radniční intranetový systém jsme si vyvinuli sami a podle potřeby jej rozšiřujeme. Agendy, které nikdo nenabízí, anebo naopak za velmi vysoké finance, se také snažíme vyvíjet sami,“ vysvětlil informatik bohumínské radnice Jiří Rozsypal. O vypsání výběrových řízení přemýšlí například v Moravskoslezském kraji, kde uvažují o změně docházkového systému, nebo na Vysočině, kde by mohli zavést nové agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy. „Kromě zakázek malého rozsahu nyní připravujeme výběrové řízení na konsolidaci a rozvoj programového vybavení města. Cílem je naplnění dlouhodobé koncepce sjednocení informačních systémů,“ uvedla také ostravská tisková mluvčí Andrea Vojkovská s tím, že ve výhledu jsou i další investice, jako

například vybavení pracovišť magistrátu vyvolávacími systémy. Velké investice se plánují také v Olomouci, kde na nákup nového informačního systému na základě probíhající veřejné zakázky obchodní soutěže uvolnili šestnáct milionů korun, a také například v Uherském Hradišti, kde se dokončuje Portál města. Městské a krajské úřady se také připravují na zřízení technologických center, která budou centralizovat hardwarovou a softwarovou infrastrukturu na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra na ně vypsalo výzvu, která končí na konci května tohoto roku. „Ve Znojmě by mělo být vybudováno technologické centrum za asi deset milionů korun. Počítáme s tím, že 85 procent pokryje dotace,“ uvedla například znojemská tisková mluvčí Denisa Šipošová.

Přehled softwarů na moravských krajských a městských úřadech PŘEROV

)) kraje

• • • •

JIHOMORAVSKÝ • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: EKO GINIS (GORDIC) evidence docházky: EVIDENCE 2000 (ANETE) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GINIS (GORDIC), OKsystém

UHERSKÉ HRADIŠTĚ • • • •

MORAVSKOSLEZSKÝ • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: Vema agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: OKnouze spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS evidence docházky: ANET Time + Patrol agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: -

VYSOČINA • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: EKO GINIS (GORDIC) evidence docházky: Anet (Anet) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: centrální systémy MPSV a MVČR

ZLÍNSKÝ • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: AneT (Advanced Network Technology) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GINIS, OKsystém

• • • •

)) okresní města BLANSKO • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: EKD5 agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GINIS (GORDIC)

BRUNTÁL • • • •

spisová a archivační služba: FLEXI (Vera) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: RON Software agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: Vera, OKnouze

BŘECLAV

)) krajská města BRNO • • • •

spisová a archivační služba: e-spis (ICZ) účetnictví, ekonomický systém: SAP evidence docházky: SAP agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: AISMB (Agendový informační systém města Brna)

JIHLAVA • • • •

spisová a archivační služba: EZOP (Asseco) účetnictví, ekonomický systém: FENIC (Asseco) evidence docházky: BISW agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GEOVAP

OLOMOUC • • • •

spisová a archivační služba: na centrální úrovni žádný účetnictví, ekonomický systém: FÉNIX evidence docházky: agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: G-soft, FENIX (Asseco), Geovap, OKsystém

OSTRAVA • • • •

spisová a archivační služba: e-spis (ICZ) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (Gordic) evidence docházky: RON Software agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: IS Radnice Vera, eSMO

ZLÍN • • • •

12_mh0310.indd 1

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: URS (C&C Systems) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: Geovap, OKnouze

spisová a archivační služba: IS Radnice Vera účetnictví, ekonomický systém: GORDIC evidence docházky: HUMAN (HOUR) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: IS Radnice VERA, OKsystém, OSPOD (YAMACO)

VSETÍN

OLOMOUCKÝ • • • •

spisová a archivační služba: ISPI (Bach systems) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: Geovap, GINIS (GORDIC), OKnouze

• • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: IS PAM (FLUX) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GOR3WIN (GORDIC), GINIS (GORDIC), OKnouze, EI (DATAPROTECT)

FRÝDEK-MÍSTEK • • • •

spisová a archivační služba: GINIS účetnictví, ekonomický systém: GORDIC UCR evidence docházky: ASEP Pro agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: IS Radnice VERA, IISSDE, OKdávky

HAVLÍČKŮV BROD • • • •

spisová a archivační služba: EZOP (Asseco) účetnictví, ekonomický systém: FENIX (Asseco) evidence docházky: agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GEOVAP

KARVINÁ • • • •

spisová a archivační služba: Geovap účetnictví, ekonomický systém: FENIX (Asseco) evidence docházky: agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: CityWare (Geovap)

OPAVA • • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (Gordic) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (Gordic) evidence docházky: BISW (ESKON) agendy obyvatel, poplatků: IS Radnice Vera sociální agendy: OK Systém – Hmotná nouze, Sociální služby

PROSTĚJOV • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: ITIS (Kvintech) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: Geovap, GINIS (GORDIC), OKnouze

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: Orsoft evidence docházky: RON Software agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: IS Radnice, ISSA Geovap, OKnouze

VYŠKOV • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: ESKON (ESKON) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: Bforum, Ginis, OKnouze

ZNOJMO

• spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) • účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) • evidence docházky: docházkový systém pod DOSem + vlastní intranetová aplikace • agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GINIS, OKnouze

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU • • • •

spisová a archivační služba: EZOP (SoftHouse) účetnictví, ekonomický systém: FENIX (Asseco) evidence docházky: EKD5 (Elvic) agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: FENIX (Asseco), WinSoc (PORS), OKnouze

)) obce s rozšířenou působností BOHUMÍN

• spisová a archivační služba: Elektronická spisová a archivační služba (Geovap software) • účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) • evidence docházky: RIS (Radniční intranetový systém) • agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: Geovap

OTROKOVICE • • • •

spisová a archivační služba: IS Radnice Vera účetnictví, ekonomický systém: IS Gordic, IS Radnice Vera evidence docházky: Cominfo 6 agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: IS Radnice Vera

UNIČOV • • • •

spisová a archivační služba: GINIS (GORDIC) účetnictví, ekonomický systém: GINIS (GORDIC) evidence docházky: Z-WARE agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: GINIS (GORDIC), OKnouze

VELKÉ MEZIŘÍČÍ • • • •

spisová a archivační služba: Vera účetnictví, ekonomický systém: GORDIC/Vera evidence docházky: ELVIS agendy obyvatel, poplatků a sociální agendy: Vera, Oksystem

26.2.10 19:33

BŘEZEN 2010

STRANA 13

E L E K T R O N I C K Á S TÁT N Í S P R ÁVA

Starosta a bývalý tajemník Dynamics CRM od T-Systems ve vazbě za korupci

Radovan Novotný

Aleš Kvapil

Brno, Žabovřesky – Starosta městské části Brno-Žabovřesky Aleš Kvapil (ODS) a bývalý tajemník největší městské části Brno-střed Radovan Novotný (ODS). Oba muži sedí ve vazbě za podezření z korupce. Poprvé v novodobé historii Česka tak hrozí komunálním politikům až dvanáctiletý trest za braní úplatků. Kvapil a Novotný si podle podnikatele Jiřího Štopla řekli o úplatek ve výši čtyř milionů korun za souhlasné stanovisko ve stavebním řízení na postavení multifunkčního domu Sonocentrum. Později „slevili“ na milion. Kvapila stála kauza zatím funkci starosty. Oba muži byli vyloučeni z ODS.

IDEÁLNÍ ŘEŠENÍ PRO AGENDY STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

Policie se k případu zatím odmítla vyjádřit. Podle informací Moravského hospodářství ale mají dostatek důkazů na jejich usvědčení. Novotného údajně policisté zatkli ve chvíli, kdy ze schůzky se Štoplem odcházel s „korupčním“ milionem korun v igelitce. Štopl podle Hospodářských novin předložil policii také dvě nahrávky ze schůzek. Přestože Štopl zdůrazňuje, že o korupčních návrzích obou politiků promluvil kvůli nespokojenosti se stavem současné politiky, brněnští politici si myslí něco jiného. „Zdá se, že nešlo o běžnou akci policie, nýbrž o nastrojenou past. A náhodný nebyl ani výběr osob, které v pasti uvízly, ani čas kdy se tak stalo. Odsuzuji, že past dost možná nalíčili někteří politici z jiné strany ve spolupráci s pátou kolonou v našich řadách,“ napsal v otevřeném dopise členům brněnské ODS jejich předseda Pavel Blažek. Podle něj se mají někteří jeho kolegové připravit na další skandalizaci. „Očekávám diskreditační kampaň proti sdružení ODS v Brně Lesná a v Husovicích, jmenovitě proti Jiřímu Hosovi a Ivo Vrzalovi, i když výčet nemusí být úplný,“ konkrétně popisuje Blažek. (hrd)

V dnešním světě občané při komunikaci s úřady veřejné správy očekávají rychlé a kvalitní řešení svých podání. Rychlost vyřízení požadavku občana je závislá jak na typu jeho žádosti, tak na informacích, které mají úřady k dispozici o občanovi. Řešení nabízené společností T-Systems Czech Republic umožní zefektivnit vyřizování jednotlivých agend, sledování komunikačních aktivit občanů s úřady a hlavně dosažení spokojenosti každého občana.

n Spokojený občan

Ideální situace nastává tehdy, pokud úředník zná všechny potřebné informace o obyvateli obce nebo města a má veškeré zdroje a podklady potřebné k vyřízení jeho podání. Občan díky tomuto faktu vnímá úřad jako pozitivní subjekt, který se o něj zajímá a snaží se mu pomoci, a ne jako byrokratický orgán, který řeší jemu svěřené agendy jen proto, aby je vyřídil. Jaká je cesta k naplnění požadavků každého občana? Poskytováním informací nejen pomocí úřední desky, ale i jinými komunikačními nástroji, digitalizací běžné agendy pomocí elektronických formulářů standardizovaných v rámci eGovernementu, možností rezervace času jednotlivých úředníků pomocí internetu, vytvořením fronty požadavků, které může občan sledovat interaktivně pomocí řízeného přístupu prostřednictvím občanského portálu.

INZERCE

INZERCE

n Spokojený úředník

Spokojený úředník má k dispozici veškeré informace o občanovi na jednom místě. Úředník se potřebuje více věnovat vyřízení požadavku občana a dodržení zákona než vyhledávat informace ve velkém množství papírových dokumentů. Jako efektivní řešení se jeví řešení úřední agendy napojené na poštovní systémy, kde může úředník vyřizovat jak korespondenci, tak i úřední agendu. Samozřejmostí je i automatizace

procesů, které jsou přesně definované, a záleží pouze na rychlosti předání požadavku z odboru do jiného odboru. Úředník, který se pohybuje v ulicích (jako jsou složky městských podnikových služeb), potřebuje informace online pomocí mobilního telefonu, případně notebooku. A zde mluvíme o aktuálních datech, nikoli replikovaných. Takže veškeré požadavky, změny a informace jsou dostupné okamžitě všem.

n Technologie MS Dynamics CRM

Řešení, které pokrývá požadavky na zdokonalení komunikace občana s úřadem, je postaveno na produktu společnosti Microsoft – Dynamics CRM. Tato technologie je plně nastavitelná podle potřeb zákazníků, a proto umožňuje vytvořit takovou informační podporu úřadu, která plně pokrývá jeho požadavky. Díky použití této technologie je doba implementace kratší ve srovnání s jinými robustními CRM systémy. Uživatel může s řešením pracovat v následujících režimech – do poštovního klienta Office Outlook, webovým prohlížečem nebo jako aplikaci na MDA pracující s Windows Mobile.

n Možnosti řešení od T-Systems

Společnost T-Systems Czech Republic nabízí dvě možnosti provozu řešení – implementací do infrastruktury úřadu, nebo jako hostovanou službu (Managed Service) na vlastní technické infrastruktuře. Implementace v prostředí úřadu - poskytuje absolutní přístup a možnost vlastní správy tohoto řešení. Podmínkou je ale potřebná investice do infrastruktury a aplikační části. Zákazník tak získá kompletní ovládání celého systému, T-Systems může zajistit provozní podporu, servis a péči o celé řešení. Poskytovaná služba - umožňuje úřadu využívat výhody nabízeného řešení bez nutných investičních nákladů do pořízení potřebné infrastruktury. Služby může úřad odebírat dynamicky, přesně podle svých potřeb přímo z datového centra T-Systems Czech Republic. Samozřejmostí je vysoký stupeň bezpečnosti a ochrany dat. T-Systems se zároveň stará o komplexní dohled a podporu celého řešení.

Microsoft Dynamics CRM od T-Systems

Komplexní řízení vztahů se zákazníkem Možnost individuálních nastavení Garantovaná dostupnost Minimální náklady a investice Možnost implementace u zákazníka nebo jako hostovaná služba  Rychlé nasazení     

ých Investujte do sv zákazníků, ne do infrastruktur y.

www.t-systems.cz [email protected]

13_mh0310.indd 1

26.2.10 19:33

BŘEZEN 2010 )) ve zkratce )) V Jihlavě budou mít třicet zastávek bez bariér

STRANA 14

SVĚT FIREM

Podnikatelé nemají dobré vyhlídky

Jihlava – Jihlava potvrzuje svou pověst města, které je přátelské k vozíčkářům a k matkám s kočárky. Od dubna přebuduje třicet zastávek městské hromadné dopravy tak, aby byly bezbariérové. Pohodlněji pak budou cestující nastupovat do autobusů už v listopadu. Zakázku za 15,7 milionu korun vyhrála firma Strabag. „Navazujeme na další aktivity města – nákup bezbariérových vozidel MHD. A také na budování bezbariérových přechodů pro chodce jako například na Masarykově náměstí,“ řekl mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis. Na akci získala Jihlava dotaci EU ve výši 92,5 procenta uznatelných nákladů.

)) Šest nových domovů pro seniory Jihomoravský kraj – V Jihomoravském kraji vznikne šest nových domovů pro seniory. Další tři se rozšíří. Důchodci se tak dočkají 525 nových lůžek. Kraj si na tuto investici půjčí osm set milionů korun od Evropské investiční banky. „Nová zařízení pro seniory vzniknou v Kyjově, Zastávce, Blansku, Brně, Ivančicích, Újezdu u Brna, Hustopečích, Bučovicích a Miroslavi,“ přiblížil mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. Podle radního pro sociální oblast Jiřího Altmana si kraj může dovolit provozovat všech devět objektů. „Zároveň ovšem byly předloženy alternativy, které počítají také s vypsáním tendrů na provozovatele,“ řekl Altman. Ani výstavba nových objektů neuspokojí všechny staré lidi. V současné době poptávka převyšuje nabídku více než dvojnásobně. Čekací lhůty na umístění se pohybují od tří do pěti let.

)) Šlapanická zóna bude menší Šlapanice – Šlapanická zóna bude zřejmě menší. Holandská firma CTP musí kvůli recesi omezit své původní plány. Místo 200 hektarů tak pro budoucí nájemce připraví 150 hektarů. Firma se navíc musí potýkat s nevolí místních občanů. Někteří z nich sepsali petici, ve které upozorňují na to, že kvůli velikosti projektu nebude prostor pro rozšiřování obce. „V těsné blízkosti Šlapanic jsou totiž plánovány čtyři významné stavby – vedle zmíněné průmyslové zóny také rozšíření dálnice D1, Jihovýchodní tangenta – spojka mezi D1 a D2, a rozvoj Mezinárodního letiště BrnoTuřany,“ uvádějí signatáři petice. V obci jsou ale i občané, kteří se stavbou souhlasí. Sepsali proto „Petici zdravého rozumu“. V ní vyzdvihují pozitiva. Líbí se jim například přímé napojení na dálnici D12 nebo odklon větší části dopravy směrem na Slatinu.

)) Nový web bude přehlednější Bruntál – Modernější a především přehlednější by měly být nové webové stránky města Bruntál. Ty byly uvedeny do provozu v únoru. Nahradí web, který fungoval sedm let a už plně nesloužil uživatelům ani provozovateli. Jedním z hlavních důvodů pro změnu bylo umožnit přístup na web všem občanům, tedy například i lidem se zrakovým postižením. Stránky se od těch původních liší již na pohled – nová grafika konečně odpovídá jednotnému vizuálnímu stylu Bruntálu, coby „města mezi horami a vodou“.

14_mh0310.indd 1

FOTO: Třinecké železárny

VĚTŠINA PODNIKATELŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI NEVIDÍ BUDOUCNOST OPTIMISTICKY. VYPLÝVÁ TO Z ŠETŘENÍ SPOLEČENSTVÍ PRŮMYSLOVÝCH PODNIKŮ MORAVY A SLEZSKA. KARIN PELIKÁNOVÁ Moravskoslezský kraj – Vadí nám nedostatek zakázek, insolvence obchodních partnerů, nejasná a často se měnící pravidla pro podnikání. Kromě toho nás trápí složitá a přebujelá administrativa, neprůhlednost veřejných zakázek, oddalování přijetí eura či malá podpora exportu. Takový je vzkaz podnikatelů z Moravskoslezského kraje nejen místním politikům. Vyplývá to z dotazníkového šetření mezi stovkou podniků, které oslovili organizátoři konference Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů. Tu pořádalo 22. února Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska ve spolupráci se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a dal-

šími partnery v Clarion Kongres Hotel Ostrava. „V minulých letech byla podpora ze strany státu i kraje aktivní, s konkrétními výsledky – noví investoři, průmyslové zóny, infrastruktura, v současné době vidíme spíše pokles podpory podnikání,“ odpověděl například jeden z respondentů. „Našemu podnikání by také pomohlo zjednodušení legislativy v rámci plánovaných investic. Složitost získání stavebního povolení pro nové projekty často způsobuje nízká úroveň úředníků, kteří nemají odborné znalosti a praxi, a proto své rozhodnutí opírají o analýzy, které musí platit podnikatelé,“ uvedl další. Vedení kraje si podle náměstka hejtmana Mariana Lebiedzika uvědomuje, že malé a střední firmy jsou jedním ze stěžejních kamenů rozvoje regionu. Podle něj jsou ale výsledky některých programů, které kraj v minulosti dotoval, natolik rozporuplné, že od nich upustil. „Kraj již v minulém roce musel také vracet Evropské unii téměř 12 milionů korun za firmy v insolvenci, které čerpaly peníze v letech 2004–2006 v rámci Regionální podpory podniků SROP. Letos se tyto vratky odhadují až na 30 milionů korun,“ upřesnil Lebiedzik. Připustil rovněž, že se o některých aktivitách

CzechInvest bude mít v krajích pouze dva zaměstnance CzechInvest – Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošenovský dostal v minulých týdnech dva rozhořčené dopisy. Hejtmani a podnikatelé se tak ohradili proti propouštění konzultantů v krajských kancelářích agentury CzechInvest. Na jednotlivých regionálních pracovištích tak zůstanou pouze dva zaměstnanci, kteří budou mít na starost pomoc při získávání evropských dotací pro podnikatele. „Jsem si jist, že v důsledku tohoto rozhodnutí dojde k vážnému narušení dlouholeté úspěšné spolupráce na společných rozvojových projektech našich krajů a obcí s agenturou CzechInvest,“ napsal v dopise ministrovi průmyslu a obchodu předseda Asociace krajů Michal Hašek. Ten ministrovi nabídl pomoc krajů. Jeho názor sdílí také zástupci firem. I ti se rozhodli upozornit ministerstvo na dopady takového plánu. „Z výsledků našich šetření jednoznačně vyplývá, že administrativní náročnost a složitost projektů je pro mnohé podnikatele neúnosná. Zmiňovaná regionální poradenská centra napomáhala tuto skutečnost do určité míry eliminovat.

Rozhodnutí zrušit regionální konzultační centrum agentury CzechInvest pokládám za nerozumné,“ upozornil Jan Skipala, prezident Sdružení průmyslových podniků Moravy a Slezska. Ten stanovisko podnikatelů zaslal nejen ministrovi Vladimíru Tošenovskému, ale i ředitelce CzechInvestu Alexandře Rudišarové. Zástupci agentury ale tvrdí, že rozhodnutí je definitivní. Navíc podle nich konzultační centra budou fungovat dál. „Jedná se o snížení počtu zaměstnanců o jednoho v každém kraji. Rozpočet CzechInvestu na mzdy zaměstnanců byl snížený o 21 procent,“ vysvětluje tisková mluvčí CzechIvestu Lucie Kocourková. Ministerstvo svůj krok zdůvodňuje nutností hledat úspory uvnitř rezortu. „K těmto změnám došlo v důsledku redukce příspěvků ze státního rozpočtu. Agentura tak sáhla k racionalizaci činností a centralizaci agendy strukturálních fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale objem financování takzvané technické asistence agentuře CzechInvest nesnížilo,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Matyáš Vitík.(hrd)


kraje na podporu podnikání ví málo. Například v současnosti mají podnikatelé možnost čerpat finance na podporu spolupráce mezi podniky a vysokými školami v regionu v oblasti výzkumu a inovací. „Je to zřejmě také chybou kraje. I přesto, že se snažíme veřejnost informovat. Jak dokládá průzkum, je to asi stále málo. Pro nás to znamená se z toho ponaučit a ještě lépe a intenzivněji komunikovat s podnikateli. Věřím, že nalezneme patřičný zájem a odezvu i na jejich straně,“ uvedl Lebiedzik s tím, že výsledky protikrizových opatření, ke kterým kraj loni přistoupil, by se měly projevit už z velké části letos například i novými zakázkami pro firmy. V mnohém se se zástupci firem a podniků shoduje také Pavel Bartoš, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje. „Samozřejmě ani mě netěší, že velké zakázky v regionu vyhrávají firmy mimo

kraj, jako například zakázku na řešení metanu. Také časté změny legislativy, složitá vymahatelnost práva, špatná pracovně právní legislativa, nepružný trh práce, nedostatek elektřiny v kraji a špatné ovzduší komplikují firmám a podnikatelům život. Na druhé straně podnikatelé musí být aktivnější a například přijít na komoru s problémy, aby se mohly řešit,“ upozorňuje Pavel Bartoš. Limitujícím faktorem pro kraj je také nedokončená dopravní infrastruktura. „Ta patří k pilířům ekonomiky. Regionu nyní především schází kapacitní napojení na Slovensko, musí se také dostavět D47 a R48,“ doplnil Miroslav Fabian, generální ředitel Sdružení pro rozvoj MSK. Zdroj: Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a Krajská hospodářská komora MSK.

ArcelorMittal odpráší aglomeraci. Stále to ale nestačí Ostrava – Když přijížděl ministr životního prostředí Jan Dusík na slavnostní otevření stavby odprášení provozu spékání železné rudy v ostravské ocelárně ArcelorMittal, vítala jej šedá mlha a téměř šestinásobek povoleného limitu prachu. Na akci se pak dozvěděl pozitivní zprávu: největší česká huť investuje téměř miliardu korun do instalace tkaninových filtrů. Ty sníží emise prachu pod 20 miligramů na metr krychlový. Na konci roku 2011 by měla aglomerace Sever vypouštět do vzduchu až o sedmdesát procent méně prachu než nyní. „Účinnost textilních filtrů je velmi vysoká. Pro čištění spalin z každého pásu budou sloužit čtyři komory, prach bude zachytávat tkani-

na o ploše 44 000 metrů čtverečních, tedy zhruba sedmi fotbalových hřišť,“ vysvětlil ředitel pro životní prostředí Petr Baranek. Dodavatelem obří zakázky je firma LÜHR FILTER. Lidé v Moravskoslezském kraji v minulých týdnech dýchali vzduch, ve kterém bylo až šestkrát více škodlivin, než povoluje zákon. Situace se zhoršila kvůli meteorologickým podmínkám. Ministr se tak zajímal nejen o investici jednoho z největších znečišťovatelů, ale setkal se také s představiteli kraje a měst, aby spolu našli řešení. Podle Dusíka bylo důležitým bodem programu i přeshraniční znečištění a spolupráce s Polskem. Primátor Ostravy Petr Kajnar už před měsícem upozornil na to, že Ostrava zvažuje podání žaloby na stát kvůli nezabezpečení práva na čisté životní prostředí. (hrd)

26.2.10 19:50

BŘEZEN 2010

STRANA 15

AKTUÁLNĚ

Nová úprava počítačové kriminality Nový trestní zákoník od začátku letošního roku podstatně rozšiřuje a aktualizuje úpravu tzv. počítačové kriminality. Cílem nového trestního zákoníku v této oblasti je především posílení ochrany elektronických dat, informačních systémů a počítačové infrastruktury. Do konce minulého roku byla úprava počítačové kriminality poměrně stručná. Trestní zákon vymezoval trestný čin nazvaný jako poškození a zneužití záznamu na nosiči informací. Tato úprava dle praktických zkušeností nedopadala na dostatečný okruh IT deliktů a neplnila dostatečně svoje základní cíle.

MODERNĚJŠÍ A SVĚTOVĚJŠÍ Dnešní úprava v oblasti počítačové kriminality je modernější, přičemž vychází z principů mezinárodní Úmluvy o počítačové kriminalitě z roku 2001. Rozeznává tři trestné činy, označené jako 1. neoprávněný přístup k počítačovému

systému a nosiči informací, 2. opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat a 3. poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti. Jako trestné by v současné době mělo být postihováno především „hackerství“. Pokud hacker překoná nastavené bezpečnostní opatření a neoprávněně získá přístup do počítačového systému, může se dopustit trestného činu. Není přitom třeba, aby se získanými daty jakkoliv nakládal, zneužil je a podobně. Stačí samotné „nabourání se“ do systému. Trestný čin může spáchat i osoba, která se do počítačového systému dostane sice legálně, avšak uložená data neoprávněně

úprava proto není univerzálním řešením. Ti, kteří mají zájem na ochraně elektronických dat nebo počítačových systémů, musí i nadále přijímat bezpečnostní opatření a při případném porušení práv zvažovat především soukromoprávní nástroje. Cílem nové právní úpravy počítačové kriminality není postih osob, které se z nedbalosti dopustí omluvitelného nebo lidsky pochopitelného pochybení. Smyslem je naopak prevence a efektivní trestání bezohledných útoků na počítačové systémy, a to zejména těch, které jsou motivovány ekonomicky. Míru efektivity nové úpravy prověří praxe a zejména pak přístup policie, státních zástupců a soudů.

Mgr. Jan Strelička ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o.

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete:

Fotovoltaika i Zelená úsporám Valachy zajímá Vsetín – Energie ze slunce, kotle na biomasu či program Zelená úsporám – tato témata nejvíce zajímala v uplynulém roce návštěvníky městského energetického a poradenského střediska, které už deset let funguje ve věžovém domě u nádraží a poskytuje obyvatelům města bezplatné poradenství v oblasti energetických úspor a možnosti čerpání dotací. „V uplynulém roce jsme zaznamenali zvýšený zájem o fotovoltaiku a solární systémy na ohřev vody a přitápění,“ řekl energe-tický poradce centra Karel Zubek. Městské energetické středisko působí ve Vsetíně od roku 2000.

užije nebo poškodí. Za trestné může být považováno i nakládání s počítačovým heslem nebo přístupovým kódem, pokud je úmyslem pachatele závažným způsobem porušit tajemství přenášených dat. Nově může být trestně postihován také ten, kdo porušením svých zaměstnaneckých nebo smluvních povinností z hrubé nedbalosti zničí nebo poškodí elektronická data, nebo zasáhne do software či hardware, a způsobí tím na cizím majetku značnou škodu. Právě tato novinka vyvolala diskusi o nepřiměřeném zvýšení odpovědnosti například správců sítě. Pokud však IT pracovníci budou jednat s náležitou opatrností a při své činnosti se nedopustí zřejmé bezohlednosti, což jsou znaky hrubé nedbalosti definované trestním zákoníkem, riziko trestního postihu nehrozí. Je také třeba zdůraznit, že trestní právo představuje poslední prostředek právní ochrany. Znamená to, že nastupuje až v okamžiku, kdy jiné právní prostředky k ochraně nepostačují. Nová trestněprávní

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 26. 3. 2010 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorky: Bc. Hana Nečasová, e-mail: [email protected] a Bc. Linda Škrancová, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected] Milan Slanina, tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected]

)) Představíme nejzajímavější stavební projekty na Moravě. )) Dočtete se, které obce nabízejí obecní pozemky na stavbu rodinných domů a průmyslových areálů.

PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us

)) Zjistíte, které developerské projekty se zastavily kvůli recesi a které pokračují dál. )) Poradíme vám jak správně propagovat vaše město či obec.

TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz

)) Seznámíte se s novými trendy v bydlení. Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Dubnové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 6. dubna 2010.

REGISTRACE: MK ČR E 18141

INZERCE

8. ročník soutěže světové série IDSF World Ranking Tournaments

26.–28. března Brno – Bohunice Kamenice 5

Soutěž se koná pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a primátora Statutárního města Brna Romana Onderky a za finančního přispění Jihomoravského kraje a města Brna. Uskuteční se v nové sportovní hale Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, kde se setká světová taneční špička ve standardních a latinskoamerických tancích. Od pátku 26. 3. 2010 16:00 až do nedělního večera 28. 3. 2010 se o body do světového žebříčku utkají páry z celého světa. Brno má v tanečním světě již velmi dobrý zvuk, a tak očekáváme účast více než 500 tanečních párů. • PROGRAM SOUTĚŽÍ: Pátek 26. 3. 2010, 16:00–23:00 h Rising Stars Latina a Standard Senior II Standard

Sobota 27. 3. 2010, 9:00–13:00 h Junioři I (12–13 let) Standard Junioři II (14–15 let) Standard Mládež (16–18 let) Standard

Sobota 27. 3. 2010, 14:00–23:00 h Dospělí Latina Senioři I Standard Večerní část 21:00–23:00 přímý přenos ČT4

Neděle 28. 3. 2010, 9:00–12:00 h Junioři II (14–15 let) Latina Mládež (16–18 let) Latina

Neděle 28. 3. 2010, 13:00–21:00 h Junioři I (12–13 let) Latina Dospělí Standard Závěrečná část v záznamu ČT

• VSTUPENKY: Pátek: 199 Kč Sobota, Neděle: nemístenkové 299 Kč místenkové 499 Kč Zásilkový předprodej: [email protected] [email protected] Nemístenkové vstupenky i v pokladně akce.

15_mh0210.indd 1

Agentura pro zemědělství a venkov 7 Agrární komora 1,2,5,7 Agro-Měřín 1 Agrodužstvo Jevišovice 5,6,7 Agrochema 2,5 Agromont Vimperk 6 Agros Vyškov-Dědice 6 ArcelorMittal 14 Asseco 12 BVV 10 CTP 14 CzechInvest 14 ČEPS 5 Česká agentura pro obnovitelné zdroje 4 Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství 7 Česká asociace pro chov a ochranu krokodýlů 7 České sdružení pro biomasu 1,4,5 Český statistický úřad 1,7 ČEZ 4,5 Dalkia 4 Eastern Sugar 1,2 Farmtech Jistebnice 6 Frigera Metal 6 GE Money Bank Gordic 12 Ježek Software 1 Kaufland 1,6

SEZNAM INZERENTŮ Komerční banka 7 Krajská hospodářská komora MSK 14 Kóta – sady Oleksovičky 1 Lesy ČR 7 Lesy města Brna 4 Liberální institut 7 LÜHR FILTER 14 Nadace Tomistoma 7 Nesehnutí 7 Netagro 6 Roštěnice 1 ROWAN LEGAL 15 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje 14 Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska 14 Společenstvo dřevozpracujících podniků ČR 7 Státní zemědělský a intervenční fond 2,7 Strabag 14 TC Bohemia 6 Teplárny Brno 4 Toko Rudice 6 U Raušů 6 Vera 12 ZD Hraničář se sídlem v Loděnici 2,5 Zemědělské družstvo v Němčicích nad Hanou 6 Zevo 5 ZOO Ostrava 5

Crystalis s. r. o. 5 ČCCR - CzechTourism 9 Dalkia Česká Republika, a. s. 5 GOLF BRNO a. s. 11 GORDIC spol. s. r. o. 13 Komerční banka a. s. 16 Masarykova univerzita Brna 3 Národní divadlo Brno 15 Restaurace KOISHI 8 Restaurant Valoria 9 T-Systems Czech Republic a. s. 13 Veletrhy Brno, a. s. 3 Vema, a. s. 11

Brno nabídlo českou premiéru baletu Carmen Premiéra – Českou premiéru baletní inscenace CARMEN uvedlo Janáčkovo divadlo pod vedením španělského choreografa Cayetana Soty. V hlavní roli vystoupila sólistka Ivona Jeličová, která je letos nominována na cenu Thalie 2009. Brněnská inscenace Carmen je ukázkou současného baletu s nevídanými krokovými variacemi, akrobacií, výbornou kompozicí a obrazy. Sotův choreografický jazyk těží především z pohybu rukou a paží, je vášnivý a zároveň i humorný. Děj baletu vychází přitom z původní předlohy novely francouzského dramatika Prospera Mériméa. Oproti známé opeře se zde však objevuje postava Vypravěče, který spolu s Carmen, Donem Josém a Toreadorem tvoří čtveřici hlavních postav. Základním hudebním doprovodem je takzvaná Suita Carmen, kterou zkomponoval ruský skladatel Rodion Ščedrin pro balet Velkého divadla v Moskvě. Vycházel při tom z hudební předlohy opery George Bizeta. Kostýmy pro inscenaci navrhlo světoznámé návrhářské duo houte cuture Talbot Runhof, kteří oblékají mimo jiné Angelinu Jolie, Darril Hannah nebo Ginnifer Goodwin.

FOTO: Jana Hallová

Mezinárodní taneční soutěž Brno Open

REJSTŘÍK

www.ndbrno.cz

26.2.10 19:35

BŘEZEN 2010

KB Municip 4 268x374 MorHosp.indd 1

16_mh0310.indd 1

INZERCE

STRANA 16

19.2.2010 12:00:35

26.2.10 19:35

Většina zemědělců letos předpokládá ztrátu

Recommend Documents