Knihy Off-Line
Page 1 of 1
VOJNIČŮV RUKOPIS
Karel Šlajsna
Studie o Voynichově rukopise. Seznam článků najdete v bukmárkách.
Copyright Karel Šlajsna 2016. Kopírování tohoto materiálu není dovoleno. Pro přetisk, publikování nebo jinou reprodukci, ať už vcelku nebo jen zčásti, je třeba nejdříve získat svolení autora.
file:///C:/Users/jansan/Desktop/kareltitle.html
23. 5. 2016
1
Voynichův rukopis. Úvod. Jsem jen obyčejný laik, kterého odmala přitahovaly záhady a ty kolem Voynichova rukopisu mě doslova uchvátily - věnoval jsem mu mnoho let. Na většinu otazníků týkající se tohoto spisu tu ale nenabízím odpověď, jen teorie a dohady. ………………………………………………………………………………………………. Co je to vlastně Voynichův rukopis? Když zadáte do internetového vyhledávače heslo Voynichův manuskript ((dále jen VM)) najdete velké množství různorodých odkazů různé kvality, ale v jednom se shodují: Voynichův rukopis je nazýván tím nejzáhadnějším na světě. Nejistot a otazníků kolem něj je opravdu obrovské množství. Můžeme je ale zredukovat na dva základní: 1/ Otazník historický- kdo všechno VM vlastnil, jak putoval od jednoho majitele k druhému a kdo byl autor? 2/ Otazník týkající se samotného spisu- jaký jazyk a jaká šifra byla použita? Jaký je význam většiny ilustrací?
Přitom ale tyto dvě základní záhady tvoří spojité nádoby. Kdybychom věděli, kdo VM napsal, bylo by snazší rozlomit šifru. Naopak kdybychom uměli číst text, bylo by lehčí najít autora. Nejvíce mě zajímala jeho historie VM, která je stejně záhadná jako spis sám. Začneme tedy cestu proti toku času…… REFERENCE: Protože se v knize odvolávám na mnohé stránky rukopisu, doporučuji čtenáři, aby si obrázky vyhledal v originálních skenech Beinecke Library na http://www.bibliotecapleyades.net/ciencia/esp_ciencia_manuscrito07a.htm kde je každé folio (tj. stránka) zvlášť nebo v knize VM, která je celá ke stažení na http://awesta.sibirjak.ru/files/Voynich.pdf
2
Historie. Část I. Amerika
Voynichův manuskript je dnes uložen v Beinecke knihovně na univerzitě v Yale. Odpočíval zde v klidu až do nedávné doby, kdy se konečně rozhodlo o uskutečnění analýzy pomocí uhlíku C14 za účelem určení stáří. Aby se předešlo chybě, která byla vyčítána vědcům při podobné akci u Turinského plátna (odebrali prý vzorek z pozdější opravy- tj. ze záplaty) bylo vybráno šest miniaturních vzorků z méně exponovaných míst a na různých stránkách. Taktéž byly odebrány vzorky barev a duběnkového inkoustu. Výsledek byl opravdu překvapující: ukazují stáří okolo let 1400-1440! Analýza barev a inkoustu také prokázala, že pergamen byl použit nedlouho po vyrobení a neležel tedy někde dlouho nepopsán nebo nejde o palimpsest ((tj. popsaný pergamen, z kterého byl původní text seškrábán a byl znovu použit)). To muselo zcela změnit pohled většiny badatelů na VM. Předpokládalo se totiž dříve, že spis vznikl někdy na přelomu 16-17. století a v této době se také hledali možní autoři. K této, dovolím si napsat, zlomové události byl natočen i film, který je možno si stáhnout z You Tube ve čtyřdílné verzi s českým komentářem. Vraťme se ale zpět k historii VM. Ta je totiž pěkně zamotaná a jak budeme společně postupovat dějem, tak bude zamotanější.
Do Yale ho daroval H. P. Kraus, milionář, který jej odkoupil od slečny Anne Nill, ta ho zdědila po Voynichově manželce Ethel. H. P. Kraus doufal, že se text vbrzku podaří rozluštit a on z něj bude mít nějaký prospěch, ale když se to nedařilo, pokoušel se ho alespoň prodat. Ani to se nepodařilo a tak spis skončil v Yale.
3 Myslím, že H. P. Kraus jen tak neseděl a nečekal, až někdo VM vyluští, ale sám tyto pokusy inicioval. (Nemám bohužel žádné informace o tom, koho oslovil.) Je docela možné, že to byl právě on, kdo se obrátil na W. F. Friedmana. Ten se pak v poznámkách, které k VM zanechal, vyjádřil v tom smyslu, že podle něj jde o umělý jazyk, založený na latině. V posledních letech byl tento názor „oprášen“ a mnoho badatelů se k němu začíná stále více přiklánět. Slečna Anne Nill je pro nás velmi důležitou osobou -právě od ní totiž pochází informace o tom, že Voynich knihu koupil z vily Mondragone v Itálii. Voynich sám se o tom vyjadřoval dost neurčitě. Otázky po místě nálezu většinou odbýval s tím, že slíbil, že to neprozradí. Slib dodržel. Nepromluvila ani jeho manželka Ethel. Důvodem těchto vyhýbavých odpovědí na místo koupě může být to, že na začátku 20. století již v Itálii platil poměrně přísný zákon o zákazu vývozu starožitnosti. V minulosti bylo občas spekulováno o tom, že VM vyrobil Voynich sám, ačkoliv k tomu neměl důvod - nikdy se nepokusil rukopis prodat. Dále musíme uvážit, že náročnost takové výroby by byla příliš velká. Výše zmíněné určení stáří naštěstí úvahám o podvrhu jednou pro vždy udělalo konec. Dnes se o vile Modragone jako o místě, kde byl VM získán, většinou nepochybuje. Svědčí o tom také konference zájemců o VM, která zde byla uspořádána v květnu 2012. Důvody proč je VM spojován s Mondragone popíši následně, ale (ještě než pokročíme dále, malý přehled směrem zpět: 1969- VM je darován do Bienecke library 1961- Anne Nell prodává VM, kupuje ho H. P. Kraus 1960- po smrti Ethel Woynich přechází VM do vlastnictví Miss Anne Nell 1931- Voynich umírá, VM dědí jeho manželka Ethel. 1912- W.M. Voynich kupuje větší množství knih a rukopisů v Itálii a přiváží je do New Yorku. Mezi nimi i VM.
……………………………………………………………….
4
1 VM-2 Část II. Itálie. Přímý důkaz svědčící o tom, že vila Mondragone byla tím místem, kde byl VM uschován a právě odtud odvezen do Ameriky, neexistuje. Jsou tu jen indicie, které tímto směrem ukazují. 1/W. Voynich byl v písemném styku s jezuitou -správcem z vily Mondragone. Právě on byl nejspíš tou osobou, která obchod zprostředkovala ( tato korespondence se zachovala). 2/ Mnoho knih prokazatelně z vlastnictví Voyniche nese označení, že jde o vlastnictví P. Beckxe. Ten byl generálem jezuitů od r. 1853. Zde si dovolím malou vsuvku: Samotný VM žádné takové označení nemá, což opět vede k jistým pochybám. Důvodem, proč nebyl označen, může být to, že neměl žádnou titulní stranu se jménem autora a názvem díla, neměl ani předsádku- vsazenou čistou stranu, kam by bylo možno označení vlastnictví umístit. 3/ O dva roky později tj. 1855 jezitský řád kupuje vilu Mondragone a Beckx se tam usidluje. 4/ Poté co Voynich začal VM studovat podrobněji, nalezl na vnitřní straně desek přilepen ( vložen) velmi důležitý dopis. Napsal ho J. M. Marci v r. 1665 ( nebo 1666- poslední číslice není zcela jasná, ale to myslím není důležité) a adresátem byl jezuita Athanasius Kircher. Následně o obou napíši více a dopis podrobně rozeberu, ale pro tento moment je podstatné, že v Kirecherově pozůstalosti bylo velké množství vědeckých děl a korespondence. Pro nás je důležité to, že i část Kircherova majetku ( i korespondence s J. Marcim) je také označena jako soukromý majetek J. Beckxe. ( dnes je tato korespondence v Kircheriáru) Jak se majetek Kirchera dostal do vlastnictví J. Beckxe? Vysvětlení je možné hledat v tom, že řád Tovaryšstva Ježíšova byl ( nejen) v Itálii opakovaně v nemilosti a jejich majetek, zabavován a často ničen. Jezuité se ho snažili všelijakými způsoby zachránit. Zejména knihy a písemnosti tak stěhovali z místa na místo, nebo je deklarovali jako soukromý majetek.
2 Tak byla nejspíš i část z Kircherovy pozůstalosti převezena do vily Mondragone a označena jako soukromé vlastnictví J. Beckxe. Docela dobře si umím představit, že se tohle vše odehrávalo ve spěchu a věci k převozu byly vybírány víceméně náhodou a nesystematicky. 5/ V prospěch Mondragone ostatně svědčí i výpověď slečny Nell. Vycházela při vyprávění z nějakých písemných poznámek, které zdědila zároveň s VM? Ty jsou dnes též majetkem Beinecke library. Dodatek: Nedávno byl v Beinecke nalezen dopis Etel Voynichové, který napsala krátce před svou smrtí a potvrzuje nalezení VM v Mondragone. …………………………………………………………………………….. Jak už jsem napsal, zároveň s VM, nebo lépe řečeno, jeho součástí byl i dopis adresovaný A. Kircherovi. Athanasius Kircher Narodil se 2. 5.1602 v německém městě Geisa. V r. 1618 vstupuje do semináře a kromě hlavní teologie se už od mládí zajímá i o mnoho vědních oborů. Především o matematiku, fyziku, jazyky a také později o kryptologii. Nejprve působil ve Vídni, ale později odchází do Říma, kde stráví zbytek života. Krom vyučování si také dopisuje s mnoha vědci z celého tehdejšího světa. Snažil se tak, aby jejich objevy a nápady nezapadly, ale aby docházelo k jejich vzájemné výměně, kde on sám byl jakýmsi středobodem této korespondenční výměny. Často se o něm dočtete, že byl zakladatelem egyptologie. Je sice pravda, že se o Egypt a hieroglyfy opravdu zajímal, ale v jejich rozluštění neuspěl. Nicméně jeho dílo Oedipus Aegyptiacus je považováno za základ celé egyptologie jako vědní disciplíny. Šíře jeho zájmů byla opravdu obrovská. Tak velká, že často nechával jednu práci nedokončenou a s dychtivostí se vrhal do nových výzkumů. Traduje se, že se dokonce nechal spustit do jícnu Vesuvu, aby zjistil, proč soptí… Umírá 28. 11. 1680. S J. Marcim ho pojilo dlouholeté přátelství a tak není divu, že právě jemu Marci posílá VM k bádání. Nezachovaly se žádné poznámky naznačující, že se Kircher VM zabýval a dělal nějaké pokusy o vyluštění. Nebo lépe řečeno: zatím nebyly nalezeny. Je totiž možné, že stále ještě někde existují a s nimi i další písemný
3 materiál s VM související (opět o tom později, abych nerušil dějovou sestupnou linku).
Marciho dopis, je velmi významným dokumentem umožňujícím nám ukotvit manuskript v historii. Stejně jako v případě celého rukopisu, i zde se vyskytl názor, že dopis Voynich přidal k rukopisu dodatečně, případně naopak, že jeho oddělením od rukopisu tak vlastně zničil důkaz o tom, že k sobě tyto prvky patří. Mou námitkou k tomu je, že kdyby dopis nechal vlepený, mohl být paradoxně nařčen, že ho tam vlepil….. Je jasné, že dnes by se postupovalo zcela jinak, ale tehdy myslím Voynicha ani nenapadlo, že by se takové námitky mohly vyskytnout. Následující text je velmi volným překladem původního dopisu. Věřím však, že se mi podařilo zachovat původní smysl. Drahý bratře v Kristu, Tuto knihu mi odkázal můj dobrý přítel a jakmile přešla do mého majetku zasílám ji vám milý Athanasusi, neboť jsem přesvědčen, že jedině vy jste schopen ji přečíst. Bývalý majitel této knihy vám psal a posílal vám okopírovanou část knihy a ptal se vás na vaše stanovisko, ale celý rukopis odmítal poslat. On sám věnoval pokusům o dešifrování mnoho práce, jak vyplývá z pokusů, které zasílám zároveň s knihou. Nakonec se musel vzdát, neboť jeho úsilí bylo marné, jelikož jen vy Kircher jste schopen najít řešení. Přijměte tedy tento dar, který již dávno měl být ve vašich rukou a najděte jako obvykle řešení. Dr.Raphael, lektor českého jazyka a učitel krále Ferdinada III., mi řekl, že kniha patřila císaři Rudolfu II. a on za ni zaplatil doručovateli 600 dukátů. Věřil, že autorem je Angličan Roger Bacon. Je ale jen na vás, zda tomu budete ochoten věřit. Názor si udělejte sám. V úctě Marcus Marci z Cronvaldu
4 Praha 16. 8. 1666 ………………………………………………………………………………. Samotný rukopis v tomto dopise není nijak specifikován. Oba tj. pisatel i adresát věděli, o co se jedná a nebylo tedy třeba to nějak zdůrazňovat nebo popisovat. Jednak tu byl rukopis sám a jednak, jak se dozvídáme, Kircher už z dřívější doby o VM věděl a vlastnil ukázky. Dále je tu velmi důležitá informace o tom, že VM Marcimu odkázal jeho dobrý přítel i když ten v dopise není jmenován. Dozvídáme se, že již dříve Kircherovi poslal dopis a ukázku písma a žádal ho o pomoc při luštění. Knihu samotnou ale odmítl vydat. Tento dopis se podařilo nalézt významnému badateli René Zendbergenovi a tím i onoho předchozího majitele identifikovat-Jiřího Bareše alias Geogiuse Barchuse. Ale je tady problém: Kde jdou ukázky pokusů o luštění o kterých je v Marciho dopise zmínka? Já osobně si to představuji tak, že když Kircher dostal balíček, oddělil dopis a originál od poznámek a začal pracovat s nimi. Byla to jistě výzva pro jeho badatelského ducha. 1/ umožnilo mu to sledovat operace, které již provedl předešlý luštitel, aby je zbytečně neopakoval. 2/ mohl se zároveň vyvarovat slepých uliček řešení. 3/nijak nenarušil originál. Ačkoliv by mohly naše znalosti o VM značně posunout dál, zatím bohužel nebyly tyto poznámky nalezeny. Ztratily se, nebo byly snad zničeny v dobách, kdy, jak je popsáno stručně výše, byl jezuitský řád pronásledován? Nebo neúspěch Kirchera tak rozladil, že zápisky zničil sám? Já doufám, že možná stále někde zapomenuty odpočívají v nějakém archivu….. Za úplně nejdůležitější je považována informace, kdy Marci reprodukuje to, co se o VM dozvěděl o původu VM od dr. Raphaela. Míněn je zde nepochybně dr. Rafael Mníšovský ze Sebuzína a Herštejna. Marciho dodatek (… udělejte si názor sám) jakoby napovídal, že on sám té příliš historii nevěří. A můžeme jí věřit my?
5 Rafael Mníšovský umřel r.1644, takže Marci tu reprodukuje historku, kterou slyšel nepochybně před více než dvaceti léty. Navíc to je něco, co se odehrálo v době Rudolfa II. A ten umřel r. 1612 přičemž zmínka o Rogeru Baconovi tu evokuje představu, že spis císaři prodal J. Dee a ten do Prahy dorazil 9.8 1584, tedy událost s prodejem by se měla uskutečnit někdy o dalších třicet let dříve. Celkem tedy úctyhodných 82 let! Postava Rafaela Mníšovského je v celé historii VM dosti záhadná a zatím myslím nedoceněná. Sám byl matematik a kryptolog. V jedné knize dodnes zachované, byla po mnoha letech rozeznána kryptologická příručka, a on sám se prý spolupodílel na luštění švédských šifer. Za úvahu také stojí to, že spis, který mu byl ukázán, poznal a vzpomněl si na historii, která se k němu víže. Neboli, můžeme dovodit, ho již dříve viděl. Víme, že císař Rudolf II. sháněl do své kunstkomory nejen obrazy, šperky, knihy a vzácné kuriozity, ale i rukopisy o alchymii a magii. 600 dukátů bylo tehdy obrovské jmění, ale o císaři se říkalo, že co si zamane, to musí mít. Historie o tom, že za nějaký rukopis dal tolik peněz, tedy může být reálná, ale byl tímto rukopisem VM? Než postoupíme dále, opět krátký přehled: 1912-W.Voynich kupuje VM ve vile Mondragone ?-v mezičase nejspíše spis odpočívá v některé z beden spolu s dalšími knihami nepovšimnut. 1870- vojska krále Viktora Emanuela II. okupují Řím, pronásledují jezuity a zabavují jim majetek. Část písemností A. Kirchera pravděpodobně označena jako soukromý majetek J. Beckxe a přesunuta do jeho sídla. 1680- umírá Athanasius Kircher 1667-umírá M. Marci 1666- M. Marci píše dopis a odesílá VM do Itálie 1644- umírá R: Mníšovský ……………………………
6 .
1 VM-3 Část III. Praha Nyní se při cestě proti proudu čase přesuneme do Prahy. V minulé části se objevila dvě jména: Jan Marcus Marci (vlastním jménem Jan Marek Marků) Narodil se 13. 6. 1595 v Lanškrouně. Studoval nejprve gymnázium, později univerzitu v Olomouci a pak v Praze, kde také získal doktorát. Později zde byl postupně profesorem a následně i 1662 rektorem. Byl především fyzik a uznávaný lékař. Však byl také jmenován osobním lékařem císaře Leopolda I. Svůj titul z Kromvaldu, ale dostává již dříve r. 1654 , údajně prý za to, že na Karlově mostě bojoval proti Švédům.. S A. Kircherem je pojilo dlouholeté přátelství a v jeho pozůstalosti se zachovala Marciho korespondence. V této souvislosti je zajímavé, že tady u nás v archivu Karlovy univerzity se zatím žádný Kircherův dopis nenašel. Škoda, jistě by to stálo za pokus, i když není pravděpodobné, že by to přineslo nějaké zásadní průlomové informace. Často o něm můžeme číst, že byl též i botanikem, což je možné, protože tehdejší lékařství mělo základ právě v použití bylinek. Dopis nalezený zároveň s VM ( jak z datování vyplývá) psal zhruba rok před svou smrtí, kdy byl údajně již těžce nemocen. Je tedy možné, že ho již nepsal sám přímo svou rukou, což ale myslím na významu obsah nic nemění. Rafael Mníšovský-Soběhrd (vlastním jménem Soběhrd) Narozen 1580 v Hrošovském Týně, studoval u jezuitů v Praze později ještě i v Římě. Na Pražském hradě sice působil již dříve ( sháněl pro císaře Rudolfa předměty/především staré rukopisy do jeho kunstkomory), ale jeho postup v kariéře strmě vzhůru nastal nejvíce po bitvě na Bílé Hoře. Jako horlivý katolík, tvrdě pronásledoval protestanty a zabavoval jim majetek. Později se dokonce stal i královským prokurátorem. Byl mimo jiné i žalobcem generála Valdštejna ( ten byl souzen posmrtně). Podle některých zdrojů se teoreticky intenzivně zajímal o alchymii.
2 Zajímal se i o kryptologii, dokonce o šifrování napsal i knihu. Právě to ho možná přivedlo i k zájmu o VM, s kterým se asi někde setkal. Kde a u koho to je otazník. Mohl bych tu teď napsat řadu domněnek, ale ty nejsou nijak podloženy. Stejně tak není jasné, kde se dozvěděl onu historii o 600 dukátech, které měl za VM zaplatit Rudolf II. Dalším je otazníkem, že se zachovalo jméno předpokládaného autora a suma, která za rukopis byla zaplacena, ale kupodivu ne jméno toho kdo VM prodával. K tomu se ještě vrátím později. Úlohu Mníšovského v historii VM by bylo jistě zajímavé dále probádat. ………………………………………………………………………. Třetí muž, který je v dopise zmíněn, ale není jmenován je: Jiří Bareš ( při pátrání po tomto muži se setkáváme se více ekvivalenty jeho jménaGeorg, Barchius, Barresch, Baroš) Narodil se ( asi) v r. 1590 v obci Žinkovy u Plzně. Pokusil jsem se tuto informaci ověřit, ale matriční knihy z té doby bohužel neexistují. Co ale naopak je doloženo, je to, že studoval v Klementinu a byl nalezen záznam o tom, že zde 1603 složil magistrovské a za rok i doktorské zkoušky. Později ještě nějaký čas v italské Sapienze. Dále byl nalezen záznam o tom, že jistý Baroš pracoval v Klementinu jako pomocný písař. Myslím, že to je opět jen další varianta Barešova jména a že tuto práci v Klementinu vykonával jednak, aby si přivydělal a také, protože zde měl přístup k bohatému zdroji nejrůznější literatury. O jeho pozdějším životě mnoho nevíme. Jen to, že byl přítelem Marciho téměř čtyřicet let, zabýval se alchymií a metalurgií. Dále se mi nepodařilo zatím zjistit téměř nic. Nevím, kde pracoval, kde žil, nevím ani nic o jeho rodině. Nevím, kde je pochován. A co je nejdůležitější- nevím zatím, kde, jak a odkud VM získal! Svou teorii na toto téma popíši někdy příště. Pokusit se doplnit tato bílá místa, by mělo být úkolem dalších výzkumníků. Umírá r. 1665. Jak víme, byl to právě on, kdo psal Kircherovi žádost o pomoc při luštění VM. Tento dopis naštěstí nalezl René Zandbergen. Opět následuje volný překlad:
3 Ctihodný otče, Dovolte mi vyjádřit srdečné pozdravy a přání velkého štěstí pro vás. Při příležitosti cesty jednoho známého člověka do Říma jsem ho požádal o doručení tohoto dopisu. Dovolte, abych vám připomněl psaní, které jsem vám psal dříve a posílal po reverendu Mortehusovi z Tovaryšstva Ježíšova. Důvodem mého dopisu je to, že jste se v celém světě proslavil v práci o kterou jsem vás požádal a která by mohla mnoho lidí obohatit. Nepochybuji, že by vám to vyneslo velké pocty a obdiv, pro vykonání velkého dobra pro lidstvo. Jste proslavený v řešení neznámých psacích systémů a protože tato sfinga ( = myšleno tajemství) zbytečně zabírá místo v mé knihovně, myslel jsem, že by bylo dobré svěřit vám tuto záhadu. Doručovatel tohoto dopis viděl na vlastní oči knihu z které jsem přepsal věrné ukázky. Tyto jsem vám posílal před rokem a půl, s prosbou zda by jste byl ochoten se touto těžkou prací zabývat( věřím, že věci skryté v knize za toto úsilí stojí) i když knihu samotnou jsem nechtěl poslat obávaje se nebezpečí cesty. Nevím, zda tento můj (první) dopis dosáhl Říma, neboť jsem od vás nedostal odpověď. Proto jsem se rozhodl pro opakování, když mi otec Moretus sdělil, že odjíždí do Říma. Budu rád, když tajemství této knihy bude vámi odhaleno a já i ostatní lidé budou moci sdílet informace skryté uvnitř. Z mnoha obrázků bylin, hvězd a dalších, které se jeví jako chemické, se domnívám, jde o knihu lékařskou. Tato práce je jistě hodna vašeho génia, zejména protože autor pečlivě text utajil, aby nebyl otevřen všem. Je možné, že nějaký lékař, který si uvědomil, že metody používané v Evropě jsou málo účinné, cestoval do orientálních oblastí, získal poklady egyptské medicíny a tyto informace a umění pak zaznamenal v této knize. Tuto pravděpodobnost zvyšují obrázky exotických bylin ve velkém množství. Doufám ctihodnosti, že se nadchnete pro tuto věc, jejíž odhalení by bylo tak užitečné všem. Nikdo jiný není schopen si s tím poradit. Budu vám vděčen pokud toto prostudujete a zjistíte vše co je možné. Přikládám opět pár řádků v neznámém písmu, které vám snad připomene, to co jsem již poslal dříve.
4 Zatím nikdo nebyl schopen si s tímto materiálem poradit, vyžaduje to zvláštní nadání a schopnosti na pochopení metody. Budu vám velmi vděčen, když se vám podaří zjistit vše co je možné. S tímto přeji vaší ctihodnosti šťastné a úspěšné dokončení této práce pro všechny, kéž vám Bůh pomáhá. V Praze 27.4.1639 ve stejný den jsem v r. 1603 začal studia na univerzitě v Sapienze Georgius Baresch Myslím, že i VM je zde popsán docela spolehlivě a tím máme zde první historicky doložený dokument o VM a o jeho majiteli. Jistě tedy budete se mnou souhlasit, že je to důvod se Barešem ještě dále zabývat. Opět na závěr přehled: 1667- umírá M. Marci 1665- umírá Jiří Bareš 1639- Bareš píše svůj druhý dopis do Itálie 1637 ?- někdy v tomto roce Bareš odesílá svůj první dopis pro Kirchera. 1625- Bareš pracuje v Klementinu jako pomocný písař. 1603-4- Bareš studuje v Klementinu a skládá zde zkoušky. …………………………………………………………………….
1 VM-4 Praha podruhé. Další zajímavou osobou v historii VM je: Jakub Horčický z Tepence Zatímco o tom, že Bareš vlastnil VM, víme teprve několik let, o tom, že VM pravděpodobně vlastnil Horčický víme od r. 1921. kdy podpis objevil Voynich. Tehdy si totiž Voynich při zkoumání a pořizování fotografických kopií VM všiml, že na první straně je napsáno cosi, co později někdo vymazal ( nebo vyškrábal?). Při podrobnějším zkoumání objevil nápis: Jacobi z Tepenec (Prag?) (Mnoho badatelů má ovšem k tomuto své výhrady a jsou přesvědčeni, že podpis na VM doplnil později Voynich. Pravdou je, že podoba podpisu Horčického s jeho podpisy objevenými jinde, budí rozpaky a je stále předmětem rozsáhlých diskuzí.) Aby tato slova ještě více zvýraznil, dostal nešťastný nápad, použít nějakou tekutinu ( neví se co přesně ). Výsledek ovšem měl právě opačný a naprosto fatální účinek. Chemikálie podpis ještě více poničila, takže v současné době i při použití nejmodernějších metod jsou z něj viditelné jen nezřetelné trosky. Nesuďme ale M. Voyniche příliš tvrdě. Byla to doba, kdy restaurátorství bylo teprve v plenkách a konkrétně třeba da Vinciho Mona Lisa ( ale i další díla) byla opravována tak necitlivě, že z toho dnes mají restaurátoři hluboké vrásky a někdy jen těžko napravují tehdejší chyby. To jsem ale odbočil. Vraťme se k Horčickému. Co o něm víme? Narodil se 1575 v Jindřichově Hradci a jako malý chlapec byl dán do služby jako pomocník v jezuitské koleji v Českém Krumlově. Tady si jezuité brzo všimli bystrého chlapce, ujali se ho a dali mu vzdělání. Je pravděpodobné, že už tehdy měl zájem o přírodopis, protože později byl dán do učení k lékárníkovi Schaffnerovi (do Českého Krumlova). Později vystřídal
2 ještě několik míst, až nakonec zakotvil v Praze v Klementinu, kde pokračoval ve studiu a zároveň se stal správcem zahrad. Ta první zahrada byla hned za Klementinem, tam kde dnes stojí UMPRUM, zatímco druhá byla na protějším břehu Vltavy v místech dnešního Klárova. Také začal s výrobou a prodejem svých bylinných lektvarů, s kterými brzy měl velký úspěch. Zejména prý byla oblíbená jeho “aqua synapias“. Jen tak mimochodem, možná k tomu přispělo i to, že ( jak jsem se někde dočetl) v Praze tehdy byly k dispozici pouze dva velké kvalitní destilační přístroje. Jeden samozřejmě na Pražském hradě a druhý… v Klementinu. :-) Ohlas Horčického slávy prý dolehl až k urozenému uchu císaře Rudolfa II. a on byl pozván na hrad. Nevím, kdo ho doporučil ( bez toho to tehdy nešlo), ale i u císaře Horčický slavil úspěch. Dokonce takový, že dostal šlechtický titul „z Tepence“., prý za to, že císaře vyléčil z jakési nemoci. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že císař tituly rozdával často, protože ho to nic nestálo (obzvláště těm, kterým dlužil peníze). ( malý hrad Tepenec leží poblíž obce Jívová mezi Olomoucí a Šternberkem a v té době byl již jen rozvalinou. V 60-tých letech byly i tyto rozvaliny téměř zcela zničeny těžbou kamene.) Existuje doklad, podle kterého je Horčický přijat r. 1608 do císařských služeb jako „ chymist“, což byl tehdejší název pro alchymisty. Stal prý se dokonce správcem císařských alchymistických laboratoří, což je myslím nesmysl Jednak podle historiků vlastně nic takového neexistovalo - tedy rozhodně ne v takové podobě, jak to známe z filmu Císařův pekař. Každý alchymista se totiž obával konkurence a tak kutil sám -odděleně, většinou doma. Jediná laboratoř, která patrně na Pražském hradě existovala, byla nejspíš ve věži Mihulka. Je ovšem možné, že Horčický se nejspíš ponejvíce staral o císařské zahrady. …… a také ( tak jako mnoho dalších) půjčoval císaři peníze. Za to, ještě k titulu, dostává do zástavy město Mělník. Sem se také po smrti císaře stěhuje a stává se tu hejtmanem. Podle kroniky Böhma tady prý tvrdě pronásledoval protestanty a zabavoval jim majetek. Těžko říci, zda náboženské pohnutky tu byly jen záminkou pro vlastní obohacování. Tipnul bych, že v případě Horčického, to bylo tak napůl.
3 Po druhé pražské defenestraci Horčického sice strčili do vězení, ale jen na krátkou dobu. Byl prý vyměněn za známého lékaře Jesénia. Právě toho, který provedl první pitvu v Praze a později skončil v odborné péči mistra Mydláře. Horčický je propuštěn a podle kroniky Pavla Skály ze Zhoře, odešel snad do Saska. Nebo odešel do rodného města? Nebo do ciziny? Nevím. Tady je v jeho životopise velká mezera. Nicméně po prohrané bitvě na Bílé Hoře se politická situace obrací, k moci se opět dostávají katolíci a Horčický se vrací r. 1621 na Mělník. Ne na dlouho. R. 1622 při projížďce spadne z koně a je těžce raněn. Na Mělníku asi nikomu nevěří a tak se nechává převézt do Klementina. Tady na následky svého zranění umírá. (Jiný zdroj uvádí, že Horčický si poseděl ve vězení až do bitvy na Bílé Hoře, ale kronika již zmíněného Pavla Skály tvrdí něco jiného.) Možná to sem nepatří, ale napadá mne, že při kvalitě tehdejších cest to i za předpokladu převozu v pohodlném kočáře, muselo být pro zraněného Horčického velké utrpení a je možné, že právě ta cesta mu ublížila více než samotné zranění. Jestliže tedy trval na cestě, asi si byl nenávisti mělnických vůči své osobě velmi dobře vědom. Převážnou část svého majetku ( především asi písemnosti) odkazuje právě Klementinu. Otázka tohoto odkazu je velice zajímavá, protože by mohla výzkumníkům o historii VM leccos povědět. Pátrání po Horčického odkazu jsem se osobně věnoval více než deset let. Bohužel bez úspěchu . Je prý pochován hned vedle v kostele sv. Salvátora. Chtěl jsem si tuto informaci ověřit, ale bylo mi řečeno, že „ to nevědí, protože v kostele je pochováno mnoho osob“…. a tak, i když mám problém s cestováním, jsem se do Prahy vydal, ale měl jsem smůlu- kostel byl uzavřen. Ani na podruhé jsem neměl štěstí…….škoda, i když v kostele určitě nebude Horčického náhrobek, mohla by tam být někde alespoň pamětní deska, z které bych mohl zjistit přesné datum jeho smrti. Jeho hrob ani hrob Marciho, který tam měl být též pochován se prý při novodobém průzkumu nenašel. Bylinkář a lékař Jakub Horčický by byl opravdu ideálním aspirantem na autorství VM, ale už v průběhu bádání se ukazovalo, že tomu tak nejspíš nebude. Poslední pochyby se rozplynuly při stanovení data vzniku rukopisu. Ne, bohužel autora je nutno hledat jinde. Jinou otázkou je, jak a od koho on získal VM a jakým způsobem přešlo jeho vlastnictví na Bareše.
4 Na závěr opět časový přehled: 1625- Baroš ( Bareš?) zaznamenán v Klementinu jako pomocný písař 1622- umírá Jakub Horčický 1612- umírá císař Rudolf II. 1608- Horčický dostává titul „z Tepence“ 1604-5. Bareš studuje v Klementinu a skládá zde zkoušky 1590- narozen Bareš 1575- narozen Horčický
1
VM-5 Praha- doba rudolfínská. Doba panování císaře Rudolfa II. byla již mnohokrát námětem pro historické práce i romány a můžu tedy hned začít otázkou, která nás zajímá: Mohl císař vlastnit VM? Jednoznačně ano, obzvláště v prvém období vlády jeho vlády pro něj mnoho lidí projíždělo celou Evropu a vyhledávalo nejrůznější zajímavé předměty, přičemž cena nebyla rozhodující. Obrazy, sochy, šperky, vzácné knihy a rukopisy i kuriozity. To vše a ještě mnohé další směřovalo na Pražský hrad. Měl bych asi ještě dodat, že císař nekupoval jen jednotlivé knihy, ale i velké celky, tj. celé knihovny. Tyto nákupy jsou sice zmapovány, ale není již známo, co vše obsahovaly. Neboli -mezi mohl být i VM. I Mníšovský tvrdil, že pro císaře sháněl staré rukopisy. Mimoto se v Praze během vlády Rudolfa II. vystřídalo „pracovně“ nebo jen na návštěvě mnoho lidí. Vědci, astronomové, nebo vyslanci mnoha zemí. Ti všichni věděli o jeho zálibách a přinášeli mu různé dary. Někdo z nich mu mohl přinést i VM. Zcela vyloučit to nelze. Přímý důkaz, že císař vlastnil VM není. Existuje sice katalog, tam ale může být VM zaznamenán prostě jen jako rukopis nebo herbář. Navíc se odborníci shodují na tom, že některé položky už od začátku do tohoto seznamu nebyly zahrnuty. Šlo zejména o grimoáry nebo předměty erotického obsahu. Později byl prý katalog doplňován již jen chaoticky a nakonec už vůbec ne. Dá se tedy napsat, že VM mohl pocházet odkudkoliv a myslím, že dohledat jeho původ bude velmi složité, ne-li zcela nemožné. Můžeme jen hádat. Ponejvíce se dočtete o tom, že císaři VM prodal Angličan J. Dee. Tuto teorii vyslovil první už Voynich, když si přečetl Marciho dopis. Bylo totiž známo, že J. Dee vlastnil několik spisů R. Bacona. Dále tu byla zmínka o 600 dukátech a k ní zápis J. Dee v jeho deníku, že přijal od někoho 630 dukátů.
2
Později už byla tato teorie přebírána jako prokázaný fakt a žila vlastním životem. Nebudu zde popisovat podrobně život J. Dee. Pro nás je důležité, že poté, co tento matematik a astrolog přicestoval spolu s E. Kellym do Prahy 9. 8 1584 došlo k jedinému setkání s císařem. Proběhlo 3. 9. 1584 a nedopadlo dobře. Jednak císař nebyl nijak nadšen knihou Monas Hieroglyfica a pak se následně J. Dee dopustil osudové chyby, když jakoby ústy anděla Uriela začal císaři radit a kárat ho. Rudolf II (kupodivu) zachoval klid, omluvil se, že je unaven a audienci ukončil. Dee se sice setkával s Jakubem Kurzem ( v deníku ho nazývá dr. Curze ) a značně se sblížili, ale k další audienci už nedošlo, i když se Dee snažil napravit, co napoprvé zpackal. Nenávist vůči jeho osobě sílila a nepomohlo mu ani to, že přestoupil mezi katolíky. Nakonec byl v květnu 1586 císařským výnosem vypovězen z Čech. Později se sice vrátil pod ochranná křídla Viléma z Rožmberka a působil v hlavně v Třeboni, ale to už je jiná kapitola. Můžeme ho tedy jako prodejce VM vyloučit? Vypadá to, že ano, k přímému prodeji nedošlo zcela určitě, ale přeci jen je tu jakási možnost, že konkrétně Kurze věděl, že Dee vlastní VM a později působil jako prostředník. Vím, je to hodně spekulativní a fantastická teorie, ale ne zcela nemožná. Jméno prodejce pak bylo utajeno, aby se nevědělo, že je to právě J. Dee. V císařově blízkosti bylo totiž hned několik lidí, pro které byl nepřijatelný. Jak jsem již psal J. Dee vlastnil spisy r. Bacona,( během svého pobytu v Praze si vydělával jejich přepisováním a prodejem) a mimo to i jeden, o kterém píše, že byl v hieroglyfech, což tehdy představovalo jakékoliv neznámé písmo. Byl tím spisem VM? Nevím, ale spíše ne. Zmínka o v deníku J. Dee o 630 zlatých se mohla vztahovat k splacení peněz, které mu dlužil Franccesko Pucci- italský kněz, a světoběžník s velmi podezřelými aktivitami. Nemusí tedy s VM mít žádnou souvislost. Méně probíraná je možnost, že VM prodal císaři E. Kelly, nebo mu ho císař zabavil poté, co mu došla trpělivost a nemohl se dočkat slibovaných alchymistických úspěchů.
3
Kelly udělal na dvoře, dá se říci, velkou a rychlou kariéru, když údajně před císařem provedl transmutaci a pomocí nějakého červeného prášku vyrobil malé množství zlata, ale stejně rychle to s ním později šlo z kopce. Taktéž prý vlastnil dva spisy. Jeden alchymistický v otevřené řeči ( z něj asi čerpal své znalosti a “odborné“ fráze) a druhý šifrovaný. Byl to VM? Nevím. Oba spisy sehnal za nejasných okolností z Northwick Hillu asi rok před odjezdem do Prahy. Stejně tak nevím, jestli pro spisy jel cíleně, nebo jestli je koupil náhodou. Spisy se prý týkaly červeného prášku nalezeného spolu s rukopisy. Tento prášek prý uměl měnit rtuť ve zlato. …………………………………………………………………………….. V případě Horčického tak končí možné jasnější stopy VM, v případě Rudolfa II. pak ještě méně jasné a vzbuzující pochyby. Další případní majitelé mi nejsou známy. Jak sami vidíte v případě Bareše, Horčického. Rudolfa II. a J. Dee, je kolem nich řada nejasností a otázek. Bude vůbec někdy možné tato bílá místa vyplnit? Nevím….. I to je úkol pro další badatele. Opět na konec malý přehled: 1612 umírá císař Rudolf II. ?- zápis v deníku J. Dee 1597- umírá E. Kelly Květen 1586- J. Dee vypovězen z Čech 3.9.1584- jediná audience u císaře 9.8.1584- příjezd do Prahy
1 VM-6 Spekulativní teorie v mezičase. Dva muži, které jsem vám představil minule, se mi jeví v historii VM jako velmi důležití. Především Jakub Horčický. Během těch let, co se o VM zajímám, jsem se pokusil alespoň některá bílá místa ve znalostech o jejich životě zaplnit. Moc se mi to nepodařilo. Je to tedy úkol, který je výzvou pro další případné aktivní zájemce o VM. Stále totiž věřím, že je naděje některé dokumenty v archivech dohledat a historii tím doplnit. Zatím se ale musím uchýlit k teoriím, tak jak to vidím já, přičemž netvrdím, že právě jen ten můj pohled je jediný správný a pravdivý. ……………………………………………………………………….. 1/ Kdy a od koho Bareš získal VM? Je zajímavé, že v Marciho dopise Kicherovi o tom není ani zmínka. Kdyby to Marci věděl, jistě by takovou důležitou informaci neopomněl napsat. Místo toho přidává Mnišovského starou historku o Rudolfu II. a Baconovi. S Barešem ho pojilo dlouholeté přátelství, ale on o tom jak VM získal, Marcimu nikdy neřekl, dokonce ani před smrtí, když mu odkazoval VM! Stejně tak nic takového nenajdeme ani v Barešove dopise Kircherovi. Můžeme předpokládat, že ten druhý dopis je, co se týče informací o VM, obdobou prvního, protože Bareš se domnívá, že ten první dopis možná do Říma nedorazil. Nejsem sám, koho napadlo, že způsob, kterým se Bareš k VM dostal, nebyl až úplně poctivý a napadly nás dvě možnosti: 1/ Bareš VM koupil s vědomím, že jde o kradenou věc. 2/ Bareš si sám VM přivlastnil. Já osobně se přikláním k druhé variantě. Kdyby Bareš koupil kradenou věc, asi by to přeci jen před smrtí přiznal. Dále jsem si dal dohromady tato skutečnosti: 1639- Bareš píše dopis do Itálie, kde se zmiňuje o tom, že VM vlastní již dlouhá léta
2 1639-1625- podle mého dohadu je to doba, kdy se pokouší VM rozluštit sám bez cizí pomoci-viz Marciho dopis. 1625- Bareš pomocným písařem v Klementinu 1622- umírá Horčický a odkazuje část majetku ( včetně VM ?) Klementinu. Vychází mi z toho tato možnost: Bareš znal z dob studií Horčického a patrně i věděl, že vlastní VM. Později, možná vědomě, možná náhodou, nalézá VM v archivu Klementina. Těžko říci, jestli se ho chladnokrevně zmocní hned nebo dlouho váhá, ale pokušení to jistě bylo nadmíru velké. Žádný katalog tehdy neexistoval a tak se VM ocitá v jeho majetku. Bareš také vymazává podpis Horčického, aby tak zakryl stopy svého činu. Je to příliš odvážné? Nu dobrá, přiznávám, že ano, ale podívejme se ještě na Barešův dopis, kde opakovaně píše o tom jaké dobro pro lidstvo by bylo vyluštění VM, ale přitom posílá jen malé ukázky písma. Dá se z toho dobře odhadnout, že si myslel, že mu to Kircher vyluští, ale prospěch z toho bude mít jedině on- Bareš. Nemohu si pomoci, ale myslím, že si Bareš s otázkou morálky moc vrásek nedělal….. Je to ovšem, znova opakuji, jen a jen má smyšlenka a skutečnost mohla být zcela jiná. ……………………………………………………………………………….. 2/ Kdy a od koho získává VM Horčický? Na tuhle otázku jsem se pokoušel najít odpověď tím, že jsem dlouhá léta pátral, zda se zachovala jeho pozůstalost. Je to velká škoda, Horčického pozůstalost by možná mohla hodně o historii VM napovědět. Mě napadají tyto možnosti: 1/ Horčický byl dost bohatý muž, mohl VM od někoho koupit. 2/ mohl VM dostat nebo zdědit od Schaffnera 3/ mohl ho najít na Mělníku jako pozůstalost po královně Barboře Cellské.
3 (Ta se zde na Mělníku věnovala alchymii, ale raději prý místo laborování ochutnávala místní vína ve společnosti urostlých mládenců) 4/ nejznámější je možnost, že VM dostal od Rudolfa II. k prostudování a po jeho smrti si ho ponechal ( nebo si ho prostě vzal) jako kompenzaci za peníze které císaři půjčil. ………………………………………………………….. Je tu ještě jedna spekulativní teorie, která mě napadla: Možná ono Jacobi z Tepenec Prag, napsal nějaký archivář Klementina, aby tak označil, čí je ( nebo byl) to majetek. Měl bych se na samý závěr zmínit i o tom, že i manipulace s podpisem vede k pochybnostem o jeho pravosti. Bareš, nebo Marci, kdyby o podpisu věděli, jistě by to zmínili, takže v té době tam nebyl ( respektive- nebyl vidět). Moji teorii jsem tu popsal, ale co když se mýlím a bylo to jinak? Místo přehledu letopočtů, tentokrát otázky: 1/ Koupil Voynich opravdu VM ve vile Mondragone, nebo někde jinde? 2/ Jak je to s podpisem Horčického? Je pravý tj. přidaný mezi 1608-1622, respektive archivářem před r. 1637, nebo přidaný ještě později? 3/ Pokud VM opravdu pochází z Mondragone, podaří se prokázat jak se tam dostal? 4/ Zkoušel Kircher luštit VM? 5/ Dal by se ještě nalézt Barešův první dopis do Itálie? 6/ A co jeho záznamy o luštění, kam se asi poděly? 7/ Jak, kdy a od koho získal VM Bareš? 8/ Vlastnil VM Horčický? 9/ Jestliže ano, kdy a od koho VM získal on? 10/ Vlastnil VM Rudolf II.? 11/ Mohl ho přes veškeré pochyby získat od J. Dee? 12/…. nebo Kellyho?
4 13/ Podařilo by se zjistit, jestli VM nekoupil odjinud? 14/ Mohl Bareš nebo Horčický vědět něco o předchozím majiteli, nebo autorovi? 15/ Nemůže být na Barešově zmínce o lékaři, který procestoval Egypt ( rozuměj cizí země) zrnko pravdy? 16/ Jakou roli v historii VM hraje Mníšovský? Určitě by se daly položit i další otázky, ale myslím, že i tak je jich docela dost nato, aby z toho rozbolela hlava.
1 VM-7 Prohlídka-1 Úvod. Popis historie jsem začal tím, že jsem upozornil na význačný počin Beinecke library, která umožnila určení data vzniku VM. Obdobně tak před, cca deseti roky, udělala jiný krok, který vyšel vstříc všem zájemcům o VM. S pomocí nejnovější techniky pořídila zcela nové scany rukopisu. Nějaký čas byly volně přístupné, nyní je www stránka aktivní jen někdy a tak je lépe se na prohlídku vydat třeba na stránky René Zandbergena. Mě se občas osvědčilo pracovat se staršími černo-bílými fotografiemi, na kterých je nažloutlá barva pozadí potlačena a text a kresby jsou více kontrastní. Zájemci si též mohou koupit knihu, která nedávno vyšla a kde jsou výše zmíněné barevné scany překopírovány. ………………………………………………………………………….. Rukopis má 16 x 23 cm. Text je napsán na pergamenu dvojnásobné velikosti, který je v polovině vždy po čtyřech sešit. Vznikne tak svazek o osmi listech. Každý list, neboli folio, má dvě strany, přední se označuje „r“, zadní „v“. První strana je tedy f 1 r, druhá f 1 v . Můžete se také setkat s jiným systémem, s použitím sedmimístné číselné řady, kde 1006076 = f 1r atd. Některé listy jsou vícenásobné, tj. je možné je rozložit do délky jako leporelo. Ilustraci na f 86 je věnováno výjimečně šest stránek. Jednotlivé listy jsou vpravo nahoře očíslovány. Číselná řada není úplná, jsou v ní mezery. Některé listy tedy chybí. Kdo je odebral? Autor sám, nebo některý pozdější majitel? A proč? Co bylo jejich obsahem? Uvažuje se i o tom, že se listy samy stářím uvolnily a vypadly. Je to sice možné, ale nějak si neumím představit, že by tehdejší vlastník byl tak ledabylý a nevlepil je nazpět. Předpokládá se, že číslování bylo doplněno později, dokonce bylo „rozpoznáno“ písmo J. Dee. Já nejsem grafolog, ale vzhledem k značným pochybám o tom, že by Dee VM vlastnil, jsem skeptický. Byl použit duběnkový inkoust a barvy kreseb jsou: červená, modrá, hnědá, zelená, žlutá. Text je odborníky kvalifikován jako napsaný zručným a zkušeným písařem. Na mnoha místech je vidět, že nebyla použita metoda předkreslení linek olůvkem, ale text jde
2 „ šejderem“. Jako první byly nakresleny ilustrace a kolem nich pak je doplněn text. Objevil jsem teorie o tom, že text napsali dva lidé a bylo naznačeno, že by jimi mohli být J. Dee a E. Kelly. Je pravda, že v textu jsou patrny rozdíly. Ty ale jsou spíše způsobeny tím, že ruka při psaní byla již více unavena a rukopis se poněkud mění. Velmi pilný A. Stolfi věnuje velkou pozornost tomu, že část znaků a kreseb je výraznější než zbytek. Tento výzkumník věnoval VM mnoho let práce ( především rozborům textu.) Jeho stránky (viz odkazy) opravdu stojí za podrobné prostudování! Vše se jeví tak, že rukopis byl později dodatečně opravován na místech, kde byl již hodně poškozený nebo vybledlý. V zodiacích, (ale i na několika dalších místech) jsou nezašifrovaná slova. V obou případech se je předpoklad, že jde o opravy nebo vpisky pozdějšího majitele ( J. Bareše?) Ilustrace jsou označovány jako ledabylé. Je pravda, že z našeho pohledu vypadají velmi naivně, ale nezdají se mi být nedokonalé. Pokud si je prohlížíte pozorněji, uvidíte zejména v druhé polovině VM, řadu velmi drobných detailů, s kterými si autor dal velkou práci. Vypadá to tak, že jak autor na VM pracoval, postupně se jeho kresebná technika přeci jen vylepšila. Nejsou tedy „odbyté“. Navíc: jiné dobové ilustrace na tom nejsou o moc lépe. Mimoto ovšem je v knize řada malých miniatur a dalších anomálií. Ačkoliv sám spis je velmi záhadný, tyto drobnosti tuto záhadu ještě umocňují. Většina badatelů je přehlíží, ale myslím, že i ony musí mít nějaký význam, byť třeba hodně podivný. Postupně na ty, o kterých vím, upozorním. Pro snazší práci s VM byla k jednotlivým znakům přiřazena písmena latinky. Tento přepis se nazývá EVA. Mnoha badatelům se ovšem tento přepis jeví jako nedostatečný a matoucí. Pokud si někdo z vás dá práci s frekvenční analýzou (jako já), zjistíte, že se křivka četnosti znaků nejvíce přibližuje latině. Ale vše může být úplně, ale úplně jinak! Samozřejmě nejsem tak naivní, abych si myslel, že jsem první koho to napadlo, jen jsem chtěl zkusit, co to udělá… a ono nic. Jedno je jisté- čím větší časová vzdálenost nás dělí od autora, tím těžší je vcítit se do jeho myšlení, jeho pohledu na svět a dobrat se tak významu kreseb, obsahu spisu a tedy celkového poznání.
1 VM-8 Prohlídka-úvod, dokončení. Většinou se dočtete, že VM je tematický rozdělen na několik částí. Rostlinou, astronomicko-astrologickou, biologickou, farmaceutickou a receptovou. K podrobnějšímu popisu a námitkám se dostanu postupně. Nejprve přehled: 1/rostliny- těm je opravdu věnován značný prostor od f 1v do 57 r List číslo 12 chybí 2/ na následujícím f 57 v je jeden kruhový obrázek a 3/ dále text na f 58 r-v, který má po straně nakreslené hvězdy List č 59-64 chybí 4/ f 65 r-v, opět rostliny 5/ f 66 r- opět text 6/ f 66 v, rostlina 7/ f 67 je dvojnásobné, a představuje kruhové obrázky 8/ f 68 je trojnásobné opět s kruhovými kresbami Kruhové kresby ( zodiaky) pak pokračují až k f 73 List 74 chybí 9/ od 75 r začíná patrně nejkontroverznější část VM, kde je text doprovázen kresbami malých nahých žen koupajících se v jakýchsi rybníčcích nebo nádobách. Teorií o tom, co vlastně kresby představují je mnoho. Ponejvíce se dočtete o tom, že představují krevní řečiště, ženské pohlavní orgány a podobně. Vrátím se k tomu později. 10/ list 85 je opět jen text. 11/ f 86 je výjimečné v tom, že po rozložení zadní strany je zde velmi složitá kresba devíti okruží, doplněná spoustou malých a matoucích podrobností.
2 12/ na f 87 jsou opět rostliny 13/ od f 88 začíná část, která bývá označována jako farmaceutická. Krom podivných nádob, nebo přístrojů chcete-li, vše opravdu připomíná jakousi názornou ukázku jak rostliny zpracovávat a připravovat třeba léky( nebo taky jedy). 14/ f 90-96 opět zobrazují rostliny. List 97-98 chybí 15/ f 99 opět pokračuje farmaceutická část. 16/ od f 103 pak začíná část, kde má text pravděpodobně jen krátké odstavce, oddělené od sebe hvězdami. Předpokladem je, že jde o recepty. 17/ poslední f 116 v obsahuje jen čtyři řádky velmi podivného a od ostatního, odlišného textu. Je těžké odhadnout, zda tím mělo být něco naznačeno, tedy tento text naznačuje nějaký klíč k luštění. Pomíchaná témata vyvolávají trochu dojem, že s pořadím stránek ve VM, možná není něco v pořádku. Nasvědčuje tomu i duplicitní číslování, které se místy objevuje na konci svazků vpravo dole. Také by bylo zajímavé, pokusit se zjistit kam, a kdy se ztratily chybějící listy. Výzkum VM stále pokračuje dále a věnuje se mu mnoho, bohužel především zahraničních, badatelů. Stejně tak nad VM bádám dále i já a tak následující text je třeba brát jen jako Beta verzi mého soukromého pohledu, na kterém, pokud mi to čas a okolností dovolí, dále pracuji. Pustil jsem se do této práce i za cenu toho, že patrně některé technické nebo odborné názvy nebudou asi správné. Dále také netvrdím, že můj pohled a názor je jediný správný a možný. Jen občas nabízím jinou alternativu k zažitým paradigmatům. Názor si udělujete sami.
1
VM-9 Prohlídka VM -2 Hned na první stránce ( f1r) je několik záhad. René Zanedberg, myslím velmi dobře odhaduje, že čtyři odstavce mohou být jakýmsi shrnutím obsahu knihy a stručným popisem jednotlivých témat. Zajímavé na tom je, že dva z těchto odstavců ( první a čtvrtý) začínají jakýmsi velkým P. Právě P je na začátku odstavců velmi frekventované, i když se objevuje v pozměněných podobách. Nahoře ho vidíme s malým „ bříškem“. Dole pak je přidaná další klička na „nožce“ a „ bříško“ je prodloužené až přes další znaky. Může v tomto případě jít o napodobeninu ozdobné majuskuly? ( majuskula= velké ozdobné písmeno. Které v minulosti bylo často používáno na začátku textu) Další hodně frekventovaný znak vypadá jako H, kde je ovšem horní příčka posunuta až nahoru a doplněna jednou nebo dvěma kličkami. Oba tyto znaky se hojně vyskytují jak v textu samotném, ale především na začátcích odstavců-viz dále. Zcela nahoře vpravo vidíme první miniaturu, nebo anomálii, chcete-li. Protože kresba je na exponovaném místě, je velmi silně poškozena a tak dnes je opravdu velmi těžké odhadnout, co tam vlastně původně bylo. Čísla? Heraldický znak? Iniciály? První část opravdu vypadá jako číslo 2, ale dál? (černé tečky jsou kazy v podkladu) Další kresby jsou na levé straně a jsou vždy na začátku odstavců a je možné, že mají vztah k obsahu úvodního textu. Někteří badatelé navrhují, že ty to tři znaky by mohly představovat: R=recipe = recepty? Pták, tu symbolizuje oblohu a tedy = astronomie? Aeskulapova hůl= lékařství. Nedávno badatel G. Bianchi upozornil na to, že vpravo dole patrně byl ještě jeden znak, který je ale dnes natolik poničený, že je velmi těžké rozpoznat jak původně vypadal. Původně byly tyto kresby červené, ale dnes, asi vlivem stáří, mají barvu spíše dohněda. Dole pak vidíme ono poškozené místo, kde kdysi Voynich objevil Horčického podpis. Jak to s ním bylo doopravdy se už bohužel nedozvíme, a tak i přes jisté pochyby, zatím většinou vycházíme z toho, že Horčického jméno tam opravdu kdysi bylo a zmizelo někdy krátce po jeho smrti. ………………………………………………………………………………
2
Na druhé straně (f 1 v) začíná herbář. Kresbám rostlin je v VM věnován největší prostor. Velmi často se můžete dočíst o tom, že rostliny zde zobrazené jsou neexistující, jsou fantastické a podobně. Není to tak docela pravda. Problém s identifikací spočívá v tom, že ilustrace rostlin nejsou zcela přesné jak tvarově, tak i barevně. Některé, zdá se, jsou spíše stylizované nebo jde o hybridy Na mnoha ilustracích je totiž zcela jasně vidět, že z na hladce odříznutém stonku až u kořene, jsou naroubovány jiné rostliny.. Mnoho výzkumníků ( Ellie Velinska, dr. Edit Sherwood, Ethel Voynich, Dana Scott, Theodore Petersen O´Naill a další ), se na svých stránkách pokusilo tyto rostliny identifikovat podle skutečnosti. Já jsem v této oblasti naprostý laik a tak jsem se snažil najít někoho, kdo by mi napsal kvalifikovanější pohled, ale oslovení odborníci se buď vymluvili, že mají moc práce, nebo slíbili a…. Zůstalo to tedy na mě. Vydal jsem se tedy na pro mě zcela novou a neprobádanou cestu. Jak se mi podařilo si s tím poradit, posoudíte vy. Ve většině případů souhlasím s názory ostatních. Někdy se snažím najít lepší variantu , ale především rostliny rostoucí v Evropě, které se používaly jako léčivky. Pokusil jsem se také alespoň ke každé rostlině najít odpovídající latinský a český název a také nějaké informace. Slova „asi“ – „možná“- „pravděpodobně“- „vypadá jako“ si prosím doplňte sami. Na názor, že jde o ledabylost, neznalost nebo neumění autora je možné odpovědět, že on přesnou kresbu pro sebe nepotřeboval. Tady si dovolím ještě malou vsuvku: Herbáře s velmi věrným zobrazením rostlin, existují teprve od zhruba šestnáctého století. Napomohly tomu nové malířské techniky. Klasickým příkladem je třeba Mattioliho herbář s nádhernými rytinami. Tak tedy vzhůru do království paní Flory! ☺ …………………………………………………………………………….
Zde na f 1 v má být zobrazena belladonna, česky rulík zlomocný. Květina rostoucí především na jihu Evropy a při pobřeží severní Afriky. Rozšířena je ale i u nás a má mnoho lidových názvů. Na levé straně je cosi napsáno v listu (G?). Jde o jedovatou rostlinu, která má využití v očním lékařství a dříve byly využívána i pro rozšíření zorniček a tím i zkrášlení nebo chvilkové zlepšení zraku. Text je to rozdělen do dvou odstavců. Jeden začíná P a druhý H.
3 …………………………………………………………………………………… Na straně f 2 r by zobrazená rostlina mohla představovat bodlák. I v tomto případě jde o rostlinu velmi rozšířenou po celé Evropě a všeobecně známou, i když kresba není dokonalá. Bodláků je velmi široká rodinka a tak uhádnout, o který přesně v tomto případ jde, je těžké. Bohužel jsem nenašel žádné informace, zda je tato rostlina používána jako léčivka. Jsou zde dva odstavce textu a oba začínají již zmíněným H. Vpravo uprostřed a ve spodním listu pod ním jsou vepsána slova.
…………………………………………………………………………………….. V případě f 2 v je na obrázku myslím velmi zdařilá kresba plavínu štítnatého (Nymphoides peltata)Tady stojí za povšimnutí, že stonek vyrůstá z kořene, z kterého jsou ostatní stonky viditelně odstraněny řezem. Může to být i tak ( jak ještě dále uvidíme) že vrchní část je naroubována na jinou spodní. Je téměř jisté, že rostliny tím získávají zcela nové ( léčebné?) vlastnosti i když o to v tomto případě nejspíš nešlo. Jako úsměvnou vložku si dovolím uvést příklad: Na kořen brambory je možné naroubovat rajče, máte tak sice dvojí sklizeň, ale jíst prý se nedá ani jedno ani druhé. Nevím, nezkoušel jsem. ☺ Rostlina je rozšířena jak v Evropě, tak i Asii. I v tomto případě jsou zde dva odstavce textu a opět oba začínají H. Zajímavostí jsou ( snad) dvě písmena f-e, nebo C-e?, f-c? nad začátkem druhého odstavce. Odhaduji, že jde o pozdější vpis. ……………………………………………………………………………… Jako poslední vám dnes představím f 3 r. V tomto případě by mohlo jít o Amaranthus cruentus, česky laskavec krvavý. Pro něj je typické načervenalé zbarvení listů, které mu též dalo jméno. Semena této rostliny snižují obsah cholesterolu v krvi a podporují imunitní systém. Vyskytuje se opět téměř po celém světě. Jinou možností je nevadlec hřebenitý. Odstavce jsou čtyři. Jeden delší, tři krátké. Dva začínají na P a dva na H.
1 VM-10 Prohlídka- květiny Na straně f 3 v má být rostlina zvaná čemeřice (Helleborus)
Roste v Jižní Evropě, ale místy i u nás. Jde o léčivku. Obrázek je doplněn textem o dvou odstavcích, oba začínají na H. ……………………………………………………………………….. Na identifikaci další rostliny se názory různí. Na f 4 r by mohl být lomikámen alpský. Lomikámen má ovšem mnoho podčeledí. Vybírá si spíše hornaté vápenité oblasti. V Evropě je vzácný, v Euroasii a dále se vyskytuje častěji. Není mi známo jeho případné lékařské využití. Spíše, obdobně jako leknín, jde o rostlinu okrasnou. Jiní autoři ovšem nabízejí třeba len. Ve stonku dole jsou tři malá písmena, která jsem já přečetl jako T-o-t. totéž se mi jeví i na černobílé fotografii, ale na jiném scanu vidím spíše P-a-T ?. Další písmeno F je v květu zcela vpravo. Text je opět rozdělen do dvou odstavců a opět tu nacházím H a P. ………………………………………………………………………………….. Naopak na f 4 v všichni identifikují zvonek (Campanula) a je nakreslen vcelku povedeně. Stejně tak jako předchozí květina i zvonek má mnoho odrůd, třeba broskvolistý, okrouhlolistý, kopřivolistý…. Opět rostě v celé Středí Evropě a jde o rostlinu především okrasnou. Není známo, že by byl nějak využíván jako léčivka. Text má dva odstavce a počáteční P a H.
…………………………………………………………………………………. Při identifikaci rostliny na f 5 r jsem v rozpacích. Nelze popřít, že jistá podobnost s omějem ((Aconitum plicatum) tu opravdu je. Jde o rostlinu vyskytující se ve vyšších polohách a vlhčích místech Čech, vzácněji i jinde. V lékařství je využíván proti horečkám, ale jen omezeně, je jedovatý. Text má dva odstavce, oba začínají H.
……………………………………………………………………………
2 Obrázek na f 5 v vcelku dobře zobrazuje sléz, nejspíše nejrozšířenější sléz lesní (Malva sylvestris) i když ani v tomto případě si nejsem moc jist. Slézovité mají 9 podčeledí. V různých variantách je rozšířen po celém světě. U nás hlavně na slunných stanovištích, jako třeba svahové louky. Není známo jeho použití v lékařství. Text má jen jeden odstavec, opět začíná H. V tomto případě se opět zdá, že vrchní část byla oddělena od spodní a přeroubována na jiný základ. ……………………………………………………………………………… Rostlina na f 6 r by mohl být paznehtník měkký (acanhus mollis) O rostlince se mi bohužel nepodařilo najít žádné informace. Jiní badatelé soudí, že se jedná o rezedu nebo filodendron. Text je soustředěn do jednoho odstavce, začíná P.
…………………………………………………………………………………… Poslední květinou, kterou vám dnes představím na f 6 v cesmína evropská, nebo též ostrolistá (Ilex aquifolium ). Kresbou lze hodnotit jako opravdu méně povedenou a tak alternativou je Skořec obecný. Jde o keř rostoucí planě téměř po celé Zemi, ale k nám do Čech byl dovezen až kolem r. 1880. Spíše je pěstován jako okrasný keř. Listy v minulosti využívány lékařsky. Text má jeden delší odstavec, začíná na H.
1 VM-11 Prohlídka-květiny. Doufám, že se při prohlídce VM příliš nenudíte. Já to o sobě rozhodně tvrdit nemůžu. Někdy je to docela pěkná detektivka. Hned při hledání následující květiny jsem se docela slušně zapotil. Musím se v tomto momentě přiznat, že jsem se do této práce nepouštěl s velkou vervou a čím dále pokračuji, tím víc mě to hledání baví. Je jen škoda, že jsem ve škole při biologii tak často chyběl, protože jsem se v blízké staré cihelně musel učit kouřit….:-) …………………………………………………………………………………… Květinu na f 7 r dr. Sherwoodová identifikuje jako „Starflower“. Ač to zní na první pohled záhadně, skrývá se pod tímto názvem nejspíš prvosenka (Primulaceae ). Prvosenek je velká rodina. Snad až 2500 druhů. Některé rostou i u nás. Zjistit, o který druh se zde konkrétně jedná, bude velmi těžké. Jinou variantou má být kozí vous. Dva odstavce textu, kde jeden začíná na P, druhý na H.
………………………………………………………………………….. F7 v představuje voskovník ((Myrica)( podle dr.Sherwood). Roste převážně na západní pobřeží Francie, Španělska nebo Pertugalska. U nás se volně nevyskytuje. Používal se, jak název napovídá, na výrobu vosku. Opět nabízím jinou alternativu: pěnišník chlupatý (rododendron hirsutum) Odstavce jsou dva, jeden začíná P, druhý H. …………………………………………………………………………. Další stránka f 8 r má představovat hrášek setý, nebo také polní (Pisum sativum). Tady si dovoluji vyslovit velké pochyby. Hrášek, tak jak ho znám ( ale i na fotografiích, které jsem našel) má listy okrouhlé, téměř kulaté a nerostou na vrcholku rostliny, tam bývá častěji lusky nebo úponky, ale spíše níže na stonku.
2 Také tu chybí právě plod- lusk, který je pro tuto rostlinu typický. Možná je to jen moje mylná úvaha, ale myslím, že každý kdo by chtěl tuto rostlinu nakreslit, by lusk neměl opomenout. Ale třeba je o tom zmínka v textu, kdo ví? Je dost odolný a roste v celé Evropě, ale i Asii nebo Severní Africe. Využití má spíše v kuchyni jako potravina než léčivka. Mě osobně se zdá, že jde spíše o okurku (cumumis sativus). V tomto případě je tedy na odbornících, pro co se rozhodnou. Jsou tu tři odstavce textu. Zatímco první a druhý opět začíná typickým P a H, u třetího se objevuje „novinka“. Text začíná malým písmenem, z kterého ovšem vyrůstá jakási.. no nepadá mě lepší přirovnání „ hrazda“, která toto první třípísmenné slovo spojuje s druhým. Znamená to snad, že patří k sobě a tvoří jeden celek a mezera není tím, čím se zdá? ………………………………………………………………………………… Tatáž „hrazdička“ se objevuje i na začátku textu na f 8 v. Tam se na obrázku představuje kostival lékařský (Symphytum officinale L.) (opět podle dr. Sherwood). Roste po celé Evropě především ve vyšších polohách a v lékařství býval používán jeho výluh na obklady zlomenin. Vnitřní použití je škodlivé. O začátku prvního odstavce jsem již psal, ten druhý začíná P. Dole vpravo je vidět nápis, který jsem přečetl jako Bmig. Horní bříško ale „ visí“ mimo tj. není připojené a tak je otázka, zda to spíše nemá být p a pod tím je 1. V případě číslice nejde myslím o čáru, protože při větším zvětšení je vidět dobře horní „ bičík“, ani nepatří na další stránku. Další možností je: 3 m 9. PS: tohle hned tak nerozdýcháte: B mig je kytarový barré akord, najdeme ho také pod jiným názvem Bm-1. Nesmysl? No já vím…… :-)
……………………………………………………………………………….
3 I další hledání českého názvu rostliny, která má být na f 9 r, bylo zajímavé. Nakonec se z toho vyklubal skořec obecný (Ricinus communis). Jde o rostlinu, jejíž semena obsahují jed- patří mezi nejjedovatěji rostliny v Čechách ! Z výtažku semen se ale také úpravou vyrábí onen dříve velmi nechvalně známý ricinový olej, po jeho požití bylo záhodno se zdržovat v těsné blízkosti WC. Ale ricinový olej se používal i v průmyslu, třeba jako mazadlo. Obrázek pravda nevypadá příliš věrohodně, ale může to být dáno tím, že tak jako některé rostliny na příchozích obrázcích, stonky jak se zdá vyrůstají ze zcela jiného kořene. Jinou možností je chrupka červená ( vitis vinifera) Dva odstavce textu a opět H-P.
…………………………………………………………………………………. V případě f 9 v jsem i jako laik pomoc nepotřeboval. Jde o violku, neboli fialku (viola L.). Fialek je hned několik poddruhů, které jsou si dosti podobné. Jejich rozšíření je po celé Střední i Jižní Evropě. Nenáročná květina je pěstovaná pro svou krásu a vůni, léčivé účinky nejsou známy. Kresba je v tomto případě docela povedená a je doplněna dvěma odstavci textu s počátečním P.
………………………………………………………………………….. Další bude f 10 r. Text tu začíná nepřehlédnutelnou majuskulí P, které ovšem místo bříška má dlouhý protáhlý obdélník. Na obrázku by mohla být čekanka neboli cikorka ( cichorium intybus L.) Až metr vysoká bylina rostě téměř po celém světě a je velmi významnou léčivku. Pro lékařské účely se využívá celá rostlina. Namátkou: oční kapky, otoky kloubů, nebo též růst vlasů. Z kořene pak se vyráběla při nedostatku kávy její náhražka, která sice neměla patřičnou chuť, ale na druhou stranu, neobsahuje kofein. Listy sice nevypadají na obrázku moc věrohodně, ale květ je nakreslen velmi přesně.
4 Ellie Velinská nac svých stránkách ji označuje jako chrpu modrou (viola trikolor). I tato rostlina se používala k léčbě očí. To mohou naznačovat i očním bulvám podobné útvary na spodní části obrázku.
1 VM-12 Prohlídka, květiny -5 V dalším pokračování si prohlídneme f 10 v. Domnívám se, že na obrázku by mohla být další fialka, tentokrát violka dvoukvětá. (Viola biflova L.). Na fotografii, které jsem našel já, má sice žluté květy, ale platí tu to, co jsem již v případě violek psal- je jich velká rodina. Violka dvoukvětá se vyskytuje po celé Evropě, ale spíš ve vyšších, horských polohách. U nás patří mezi chráněné květiny. Nepatří mezi léčivky a jde o rostlinu okrasnou. Jinou možností je zimolez nejspíš zimolez obecný (Lonicera xylostemum). Co se týče textu, jsem tady na rozpacích, jestli de o jeden odstavec začínající P, nebo o dva, kde by poprvé věta začínala malým písmenem, kloním se spíše k první variantě. ……………………………………………………………………………….. F 11r představuje na první pohled velmi podivnou rostlinu. Při troše fantazie a tolerance v ní je možné rozeznat rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.) ten má opravdu, tak jak je zobrazeno, malé tuhé listy a drobné kvítky. Roste především v jižní Evropě, protože nesnáší větší zimu. Jak sám název napovídá, jde o rostlinu využívanou jako léčivku, ale mimoto usušené listy jsou výtečné koření. Trochu podivný vzhled může být způsoben zase tím, že stonky tu vyrůstají od jiného kořene. I v tomto případě nelze zcela jednoznačně určit, jestli jde o dva odstavce textu nebo jeden. Zcela na začátku vidíme H. ……………………………………………………………………………………. I když další kresba na f 11v není docela povedená, myslím, že představuje kurkumovník dlouhý (curcuma longa). Je pro něj opravdu typická „ palice“ se zelenými lístky, mezi kterými jsou červené květy. Curcuma je nejen vynikající koření, ale je i stále více lékařsky využívána. Co je v tomto případě zajímavé, je to, že se v Evropě volně nevyskytuje. Její původ je především v Indii. V našich podmínkách je nutno ji pěstovat ve sklenících. Poněkud košatější tvar možná v tomto případě byl dosažen, tím, že ostatní stonky byly odřezány. Nevím, to je něco, to by mohl posoudit odborník. Na levé straně zhruba uprostřed je napsáno 88. Text má jeden odstavec a začíná na P.
2 …………………………………………………………………………….. List č. 12 chybí. …………………………………………………………………………………… Ke kresbě na f 13 r jsem nenašel žádnou rostlinu, která by vzhledově odpovídala. Dr. E. Sherwoodová ji identifikuje jako banán. Nechci se přít, ale banán na fotkách, které jsem našel, vypadá trochu jinak. Je tedy na dalších výzkumnících, aby se pokusili o identifikaci. Důvodem pro podivný vzhled rostliny může být to, že jak listy, tak hlavní stvol vyrůstá z jiného základu ( kořene). U textu to opět podle mne vypadá spíše na jeden odstavec začínající H. ……………………………………………………………………………. Rostlina na f 13 v opravdu na první pohled vypadá velmi divně, na fotce se kresbě nepodobá, ale mohlo by se jednat o zimolezu kloubkatému (Lonicera pileata) a to včetně modrých plodů. Tento nízký keř, roste i u nás a jde o okrasnou rostlinu. Není známo, že by měla nějaké léčivé účinky. Text tu má dva odstavce s H-P na začátku. ……………………………………………………………………………….. Už je mi to skoro i trapné na to upozorňovat, ale i tato rostlina je nakreslena tak, jakoby vyrůstala z kořene jiné rostliny. Na f 14 r by měla být rostlina zvaná hadím mord nízký (Scorzonera humilis), ale stejně tak dobře( myslím si já) by to mohl být kozlík lékařský (Valeriana officinalis L.), který oproti předchozí identifikaci má červené květy, tak jak je zobrazeno. Jde o léčivku s širokým spektrem použití, která je velmi nenáročná i když má raději vlhčí půdy. Výskyt opět v celé Evropě. Text má dva odstavce, přičemž ten druhý poprvé začíná jinak. Znak vypadá nejspíše jako 2. ………………………………………………………………………………….. Tvrdodřev (Securinega) by měl být na f 14 v. To ale má hned několik vad. Tou hlavní je, že rostlina zde vyobrazená má rozeklané listy, kdežto na fotografii, kterou jsem objevil, jsou okraje hladké. Toto tedy je další případ, kdy by bylo vhodné pokusit se nalézt vhodnější protějšek.
3 Tvrdodřev se nevyskytuje v Evropě, spíše již v Severní Africe, ale jeho pravým domovem je subtropické pásmo. Lépe již odpovídal čistec velkokvětý ( Stachys), jak ho identifikuje dr. Sherwood) Text začíná opět majestátním P, doplněným tentokrát uvnitř bříška dokonce dvanácti tečkami. Možná proto, že autor, objevu, nebo vlastník této exotické rostliny na to byl velmi pyšný. …………………………………………………………………………………… V případě f 15 r jsem nejprve nabyl dojmu, že jde o známou pampelišku, neboli smetánku (Taraxacum officinale). O toto plevelné rostlince s opravdu velmi širokým spektrem použití není třeba se nijak rozepisovat. Pochyby mohou v tomto případě vzniknout, když vidíme, že konce listů jsou zažloutlé. Jedná se o květinu již částečně povadlou? Také malé listy nakreslené u stonku jsou pro pampelišku netypické. Takže nevím. Jen na našem území se vyskytuje několik druhů pampelišek a tak je možné, že jde o nějaký zvláštní poddruh. Jinou alternativou je pampelišce podobný mléč zelinný nebo půpava obecná ( carline vulgaris). Text má jeden dlouhý odstavec začínající na H. ………………………………………………………………………………… V případě f 15 v to vypadalo zpočátku opravdu beznadějně, ale nevzdal jsem to a z květiny označené jako „herb Paris“ se po dlouhém usilovném pátrání vyklubalo vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)! Rostlina je docela věrně vyobrazena, i když vršek květu se dvěma „ jazýčky“ vypadá podivně. Jde velmi silně jedovatou rostlinu, vyskytující se spíš na vlhčích místech Jižní Evropy, vzácněji i u nás. Další možností je spigélie lékařská ( spigelis anthelmia) Jeden odstavec začínající P.
1 VM-13 Prohlídka, květiny -6 Na f 16 r by mělo být konopí seté (Cannabis sativa). Jde o rostlinu s původem v Asii. Nepodařilo se mi zjistit, kdy přesně byla přivezena i do Evropy. Tato rostlina se často pěstuje především jako meziprodukt pro výrobu psychotropní látky marihuana, ale jsou známy i její jiné, léčebné účinky. Na obrázku jsou dobře viditelné štíhlé listy této rostliny. Jak je to s květy se mi nepodařilo zjistit. Na fotografiích je vidět sice drobné, ale bílé kvítky. Rostlina ovšem opět vyrůstá z jiné spodní části. Text má dva odstavce P-H. ………………………………………………………………….. Na f 16 v by měla být chryzantéma ( Chrysanthemum) najdete ji též pod hezkým názvem listopadka. Jde o rostlinu původně z Asie z široké čeledi hvězdicovitých, kterých je až 20 000 druhů! Existují jako výpěstek, tak i jako volně rostoucí plevelný druh. Určit tedy o který druh tu přesně jde, bude opravdu těžké. Nakreslený vrcholový květ je celkem v pořádku, ale zbytek? Nevím! Opět je možné, že jde o hybrid. Jde především o květinu okrasnou, o léčebných účincích jsem se nikde nedočetl. I v tomto případě nabízím jinou možnost: Eryngium, má hezký český název máčka. Dva odstavce, oba začínají na P. Zajímavostí je číslo 29 vpravo dole. Je umístěno tam, kde obvykle bývá číslo stránky. Je ovšem otázkou, zda jde o původní číslování stránek, zatímco listy byly očíslovány později, nebo o pozdější něčí vpisek. Další otázkou je, proč toto číslování nenalézáme všude, ale vyskytuje se jen občas. Postupně na to upozorním. ………………………………………………………………………………….. Hledání rostlinky na f 17 r bylo také opravdu detektivní. Nakonec, jsem přes název Cupid´s dart (Edit Shrerwood) našel v zahraničním herbáři květinu pod hezkým názvem Amorova holící štětka patří k rostlinám hvězdicovitým (Asteraceae) . Je označována jako význačná léčivka s velmi širokými možnostmi použití, která se ovšem zde v Evropě nevykytuje. Její původ je v Japonsku a Číně. Vzhledem k tomu, že jsem u nás o ní nenašel žádné informace ani fotografii, nemohu posoudit, zda identifikace je správná.
2 Mě osobně se více líbí možnost, že jde o pelyněk (artemisia dracunculus) používaný jak koření. Jiná alternativa je podlekla modrá (Catananche caerulea ) Text má asi čtyři odstavce P-H-H a 8. Zajímavostí, která stojí za povšimnutí je několik ( 5-6?) slov napsaných nahoře velmi malým písmem. Jde o pozdější vpisek nebo poznámku autora? 1/ inkoust má stejnou barvu jako text pod tím. 2/ i tady se zdá, že někdo provedl pozdější opravy ( druhé písmeno prvního slova. Druhé a třetí písmeno druhého slova a prvné a třetí třetího slova) Jsou trochu tmavší. Já jsem snad přečetl: malhov- allov( alkor)- v(l)uez(g)- hov-pharmout-? Můj program bohužel neumožňuje lepší přiblížení a zaostření, nebo zvýraznění. PS: A opět jen tak jako náhodou: mallow- sléz, alkal- zásada, allow- dovolit, Lug- výstupek, lush- tekutina. How-jak, pharmacy- lékárenství. Jak správně v lékárenství použít zásaditou část výluh ze slézu?☺ Nesmysl? Asi ano, ale napsal jsem to sem jen proto, abych vás povzbudil ve snaze roztočit své mozkové závity a zkusit záhadu rozluštit. Dále nahoře vedle číslice 17 vidíme drobnou, ale téměř neznatelnou malůvku. Co to představuje, nedokážu odhadnout. Dvě dolní části jsou trochu bachraté čtverce, které byly nejspíš dříve vybarveny modře, obě horní pak jsou různě vykrojené. Štít? Erb? ………………………………………………………………………… F17 v je kresba povijnice batátové, nebo také jedlé (Ipomoea batatas). Starší černobílá kresba je té v VM opravdu hodně podobná. Jde o druh, který ale v Evropě nerostl a byl sem přivezen až teprve po objevitelských cestách K. Kolumba a dalších. Hlízy dole by tomu odpovídaly, ale zobrazený květ už je úplně jiný. Je tedy otázkou, zda tomto případě je opravdu identifikace správná, nebo jde o jinou rostlinu. Alternativa je jam obecný ( dioscerea oppositifolia / cummunis/) Text je poměrně dlouhý a začíná P. ………………………………………………………………………………
3 Astra (Callistephus) na f 18 r se mi nezdá být správná. Patří do veliké rodiny hvězdicovitých a je to okrasná květina dnes široce rozšířená, která má velmi široké příbuzenstvo. Stejně tak jako u listopadky, je její prapůvod v Číně a Japonsku. Kdy přesně se dostala do Evropy nevím. Nejde o léčivku. I tady je další myslím lepší možnost: měsíček lékařský ( calendula officialis). Ten má velmi široké spektrum použití jako léčivka. Text má jeden odstavec začínající na P. ………………………………………………………………………………… Další květina na f 18 v má být protěž (leonpodium). Tady se mi nezdařile jeví jak naznačený plod, tak i květ. Na fotografiích je vidět květ neuzavřený do kalichu, ale naopak otevřený a rozeklaný. I listy mají jiný tvar, takže bych do budoucna doporučil poohlédnout se po jiné rostlince. Nelíbí se mi ani navrhovaná Telfairie znožená. Text má jeden odstavec, začíná na H. ………………………………………………………………………………… Pokračujeme f 19 r, kde má být jirnice modrá ( polemonium coeruleum) Rostlina tu opět vyrůstá z jakéhosi patrně cizího spodního kalichu, což může být důvodem, proč se trochu liší od obrázků, které jsem našel. Jde o okrasnou rostlinku původem snad z Východní Evropy. Text má jeden odstavec začínající P. ……………………………………………………………………………….. Poslední dnes je f 19 v hřebíček vonný (Syzygium aromaticum). Užívá se jak v kuchyni, tak i jako léčivka, má výrazně antiseptické a bolest mírnící účinky Na obrázku, který jsem našel, mají květy zase jinou barvu, ale tvar květů i listů zhruba odpovídá. Výhrady je možné mít proti zakreslenému uskupení listů, které ve skutečnosti bývá spíše střídavé. Identifikace je tedy pro mě s otazníkem. Hřebíček se dostal do Evropy díky arabským obchodníkům již na začátku středověku a postupně se stal velmi žádaným obchodním artiklem, což v jisté míře platí dodnes. Jinou možností je léčivka s krásným českým názvem svízel přítula (galium aparine). Text má dva odstavce P-H.
4
1 VM-14 Prohlídka, květiny- pokračování. Dále se přeneseme na f 20 r. Květina zde identifikovaná by mohla být vikev mléčná. Tu se mi nepodařilo najít, ale vikev (vicia) má velkou rodinu. Jen u nás roste 20 druhů, patří k nim i nám všem známá a v kuchyni oblíbená čočka (Lens culinaris ). Na barevných obrázcích jsem byl na pochybách, našel jsem květy v různých barvách, ale jako naschvál modré ne, ale na černobílé kresbě, je podoba vcelku dobrá. Alternativa? Borůvka ( vaccinium myrtillu), kterou myslím není třeba představovat. Kresbu doplňují tři odstavce H-P-P. …………………………………………………………………………… Další květinka na f 20 v. je myslím zdařilou kresbu artyčoku kardavého. (Cynara cardunculus). Je to rostlina, které se daří v teplejších oblastech Jižní Evropy a je významnou léčivkou s širokým spektrem použití. Je také ale též pěstována jako okrasná květina. Text má dva odstavce, kde horní P má zajímavou novou variantu. Dolní H, už se od stejných znaků nějak neliší. ……………………………………………………………………………………. . F 21 r v tomto případě kresba zobrazuje asi bedrník-anýz (Pimpinella visum). Opět je o velkou rodinu, kde je v herbáři popsáno vícero druhů. Na obrázku, který jsem našel, jsou sice drobné bílé kvítky soustředěny do jednoho místa, ale v tomto případě jde o výpěstek, divoce rostoucí rostlina vypadá přeci jen trošku jinak. Jsou to rostliny vyskytující se spíše v teplejších oblastech Jižní Evropy, Jde o koření, známé již od pradávna, ale známe i anýzový likér. Mimoto je používána jako léčivka na žaludeční potíže. I tady pro vás mám jinou možnost: truskavec ptačí ( polygonum avicalure). Také jde o léčivku s širokým spektrem použití.
2 Text má tři odstavce, všechny začínají na P. ………………………………………………………………………………… Rostlině nakreslené na f 21v se snad nejvíce podobá třemdava bílá (Dictamnus albus), který má také fialové květy s mírným zabarvením spíše do modra. Roste spíš v jižní nebo Východní Evropě a používaly ho prý báby „andělíčkářky“. Opět alternativa je květinka s rozkošným českým názvem rozchodník pochybný ( sedum spirium). Ovšem na fotkách, které jsem našel, listy vypadají poněkud jinak. Jde o okrasnou květinku. Text má jeden odstavec začínající na H. ………………………………………………………………………………….. I další obrázek f 22 r vzbuzuje jisté pochyby a otazníky. Rostlina i přes svou jistou podivnost má patřit k sporýšovitým (erbenaceae). Listy jsou sice spíš šípovité než okrouhlé, ale ty má sporýš lékařský. Dobře je zobrazena jejich „krablatost“. Drobné kuličky, které mě hodně mátly, naznačují asi v tomto případě plody. To co je na tomto obrázku podivné, je stonek, který je u kořene rozdělen, pak opět srůstá, aby následně byl znova rozdělen. Sporýš lékařský se používal při bolestech hlavy, věřilo se také, že má magické účinky a po vypití čaje ze sporýše, nebo potření těla odvarem se člověku vyhnou kulky a vznikne tzv. „fest“. Text má čtyři odstavce, začínají P-P-H-H. ……………………………………………………………………………………. Květina na f 22 v prý představuje tulipán (tulipa). Zatímco u květu by se s tím dalo souhlasit, listy u pěstované odrůdy vypadají zcela jinak. Tulipánů je opravdu velká rodina, je uváděno až 150 druhů! Ale mohlo by se jednat o některý divoce rostlý druh. Třeba samorostlík klasnatý( acetaea spicata). I v tomto případě vidíme, že na kořen jsou přidány jiné konečky a vyrůstá z něj opět jiná rostlina. Tulipány, tak jak je známe dnes, jsou ovšem cibulovité! Tulipány se do Evropy dostaly ve středověku z Asie přes Turecko. Zajímavostí jistě bude, že u nás byl první tulipán vysazen v zahradě císaře Rudolfa II. Hmm, tak mě napadá: kdopak ho tam asi tak vysadil? Že by Horčický? ☺
3 Tulipán je okrasná rostlina, i když hlíza je mírně jedovatá. Snad lepší možností( vzhledem k dataci vzniku VM) je koniklec alpský (pulsatilla alpina)-vzácná chráněná květina rostoucí, jak název napovídá v Alpách. Dva odstavce začínají oba na P. ………………………………………………………………………………… Zatímco v předešlém případě jste jistě i vy na pochybách, v případě f 23 r jde velmi dobře rozeznat koniklec luční (Pulsatilla pratensis), souhlasí jak tvar a barva květů, tak i tvar listí. Jde o rostlinku, dříve rozšířenou po celé Evropě, dnes již jako vzácná, patří mezi chráněné druhy. Je prudce jedovatá, někdy vyvolává nepříjemné svědění i na dotek. Vidíme, že ze dvou kořenů vyrůstají stonky, které jsou nahoře propojené. Skoro to vypadá, jako když tu někdo zkoušel, zda při použití různých kořenů přejdou po spojení stonků dvou rostlin, vlastnosti z jedné do druhé. Jiní výzkumníci se přiklánějí k tomu, že jde o mochnu neboli nátržníkovec (disiphora) Jeden dlouhý odstavec začíná P. ……………………………………………………………………………… F 23 v s rostlinou zde identifikovanou jako brutnák lékařský jsme se už jednou setkali na f 7 r. Zde sice má správně nakreslené květ, ale listy opět vypadají velmi podivně a nepovedeně. Možná se autor snažil zachytit podsychající rostlinu, kdo ví? Text má dva odstavce. P-H. ……………………………………………………………………………. F 24 r mě připravilo trochu překvapení, neboť na obrázku má být okurka setá ( Cucumis sativus( podle E.Sherwood). Je pravda, že nejen listy tu vypadají jinak, ale květ a náznak plodu. Možná tu jde o nějakou blízkou příbuznou, ale mě se nepodařilo zatím ji najít.
4 Okurka se do Evropy rozšířila z Číny a dnes patří k velmi oblíbeným doplňkům jídelníčku. Je močopudná, dobře působí i na krevní oběh, též jako kosmetický přípravek, takže ji je možné s jistou tolerancí zařadit i mezi léčivky. Mnohem lepší se mi zdá být určení, že jde o silenku nadmutou ( silene vulgarit). V tomto případě jde o léčivku rostoucí i u nás. Text má jeden odstavec, začíná na P. …………………………………………………………………………..
1 VM-15
Prohlídka, květiny -8. Na f 24 v má být fikovník. Ten ale roste jen v tropickém nebo subtropickém pásmu, takže nejspíš jde o jiný druh, v Evropě od středověku hojně rozšířený fíkovník smokvoň (Ficus carica). Jde o keř nebo strom, který je trochu více náročnější na teplo, ale je možné ho pěstovat i v mírnějších oblastech od Středomoří, buď v zimě ve skleníku nebo je –li vhodně zazimován i venku. Květ fikovníku je po dozrání velmi vyhledáván jako pochoutka s velkým kalorickým obsahem. Listy na kresbě odpovídají originálu, květy se mi nepodařilo najit, stejně tak ani jinou lepší alternativu. Text má pravděpodobně jeden odstavec začínající na H. Zajímavostí je dole připsané číslo 39 ………………………………………………………………………………….. Pokračuje dále na F 25 r, kde by měla být mateřídouška (thymus). Je pravda, že listy se skutečné rostlince opravdu podobají, ale mě tu chybí velmi typický květ. Je opravdu divné, že se autor nesnažil ho také nakreslit. Mateřídouška je široce rozšířená jak v Evropě, tak v Asii a Severní Africe. U nás je známo hned sedm druhů. Jde o volně rostoucí květinku, která bývá pěstována jako okrasná. Vzhledem k tomu, že na kresbě není zakreslen květ, je toto určení nejisté. Nezdá se mi ani to, že jde o myrhovník (commiphora) a tak snad úplně nejlepší variantou je kávovník arabský ( coofea arabica) . Ten roste především v tropické Africe, ale je rozšířen i do její severní části. Do Evropy se ovšem dostal až v době renesanční. Doplněno je jedním krátkým odstavcem. Začíná na P. …………………………………………………………………………… To rostlinka na f 25 v je ještě větší záhadou. Našel jsem označení jako: year Woad plant, to by se dalo přeložit jako jednoletý borytově modrý keř. To mě zavedlo k tomu, že jsem našel český ekvivalent boryt barvířský ( Isatis tinctoria).
2
Jde o cca 1 m vysokou plodinu, která je důležitým přírodním barvivem látek na modro ( indigo). Původem je v Jižní Evropě, odkud se pak rozšířil dále. Někde je považován za plevel. Léčivé účinky nejsou známy. Vzhledem k tomu, že chybí květ, je opět určení velmi nejisté i když na fotografii, kterou jsem našel, listy vypadají velmi podobně. Docela vpravo je pak poměrně dobře známá kresbička, která je většinou označována za dráčka. Tohle přebírá jeden autor od druhého. Ale zkuste se zamyslet: je tedy pravda, že tento tvor má na první pohled všechny atributy správného draka, ale jinak? Hlava vypadá spíš jako králík nebo koza, která se zakusuje s chutí do listu, což se moc s představou draka neslučuje. Třetí noha je podivně zkroucena dozadu a čtvrtá vyčuhuje za tělem… takže jinak? Co třeba želva? U želv jsou zadní nohy směrovány dozadu a některé druhy mají na hlavě výrůstky podobné růžkům. ☺ Samozřejmě ani tohle nemyslím zcela vážně, spíš jen jak další námět pro přemýšlení.. ☺ ………………………………………………………………………………. U f 26 r jsem dlouho hledal, co by odpovídalo udanému názvu seaf heal. Mělo by se jednat o černohlávek obecný (Prunella vulgarit). Jde o léčivku rostoucí na vlhkých a stinných místech po celé Evropě. Dnes je vzácnější. Jiný pramen uvádí: rozrazil rakouský ( veronica austraca), ale na fotografiích, které jsem našel, podobu nenacházím. Text má dva odstavce P-P. ……………………………………………………………………………………. F 26 v má opět představovat čočku o které jsem již psal v souvislosti s f 20 r. Ani v tomto případě se mi kresba nejeví příliš přesvědčivá. Zejména je podivná modrá barva květu, která na obrázcích, které jsem našel, je žlutá. Postavení a tvar listů sice souhlasí, ale vyrůstají přímo ze stonku a nemají tak, jak je zde nakresleno, zvláštní řapík. Myslím, že by bylo dobré poohlédnout se po jiné rostlince. Text má jeden odstavec, začíná P. …………………………………………………………………………………….
3
Na následujícím obrázku na f 27 r je podobnost se známým špenátem (Spinacia) je vcelku zdařilá. Jde o rostlinu, která se do Evropy dostala z Asie již ve středověku a je ceněna jako zdroj vitamínů, pomáhá regulovat krevní tlak, souží i jako prevence proti rakovině. Krom toho je oblíben v kuchyni, kde hojně využíván. Není tedy klasickou léčivkou v pravém slova smyslu, ale přesto jeho vliv na zdraví není zanedbatelný. Druhou menší rostlinou vyobrazenou vpravo dole, by mohl být pupečník obecný (hydrocotyle vulgaris). Do Evropy se rozšířil z Asie a jde o léčivku. Dva odstavce začínají na H. Tentokrát jen s jednou kličkou. …………………………………………………………………………………… I hledat květinu na obrázku f 27 v bylo zajímavé. Našel jsem označení, že jde o Dianthus. Lámal jsem si s tím hlavu a hledal a hledal a už jsem to chtěl vzdát, ale nakonec jsem našel hvozdík (Dianthus). Hvozdíky jsou okrasné rostlinky, rozšířené po celém světě. I v tomto případě je vidět, že stonek vyrůstá ze zcela jiného kořene, což může být důvodem, proč je tak problematické jeho přesné určení. Mnohem vhodnější se mi zdá jiný návrh, že jde o plamínek polní ( clematis vitalba) Je rozšířen po celé Evropě a je pěstován jako okrasná rostlinka. Je tu jeden odstavec začínající na P. …………………………………………………………………………………… ……….. Následné f 28 r má být zobrazen podražec křovištní (arisolochia clemantitis) Celosvětově rozšířená rostlinka byla odedávna využívána jako léčivka a to přestože je silně jedovatá. Jinou pravděpodobnou variantou je rostlinka s opět krásným názvem lítostka (Arisaema) Je jich velké množství druhů a určit přesně o který jde je těžké. Opět jde o okrasnou květinku. Jeden odstavec. Začíná na P.
4
………………………………………………………………………………….. Pod zajímavým českým názvem pěnišník se na f 28 v patrně skrývá rododendron), nebo též azalka. Jde o více ne 100( !) druhů nádherně kvetoucích keřů, které se do Evropy rozšířily z Nepálu. Jsou to okrasné keře, které jsou ozdobou každé zahrady. Na obrázku mě trochu mate, že květ není vybarven, což je škoda, protože pak by určení bylo mnohem spolehlivější, takto zůstávají značné pochyby. Místo barvy je uprostřed cosi napsáno. Při přiblížení vidíme tři znaky nebo písmena. Možná autor chtěl barvu doplnit později a tak si tam jen vepsal poznámku, jaká to má být, ale pak na to zapomněl. Jiní nabízejí možnostjasminum angustifolium, ale nepodařilo se mi najít ani obrázek ani český název. Text má tři odstavce H-H-P. ………………………………………………………………………………..
1 VM- 16 Prohlídka, květiny Dále budu opět pokračovat ve svých pokusech o určení jednotlivých rostlin v prvé části rukopisu. Jak jsem již psal na začátku, sleduji práci jiných výzkumníků, občas přidám i své návrhy. To je i případ květiny z f 29 r, kde má být římský salát stáčivý. Ten se mi nepodařilo v českých herbářích najít, ale nevzdal jsem to a objevil locku setou (Lactuca sativa) Jde o příbuznou salátu a používá se opět jako příloha k jídlům a do salátů. Oblíbená pro velké množství vitamínů, zejména vitaminu C. Nabízena je (myslím) lepší možnost: ptilostemon casabonae. Rostlinka nemá český název, patří do čeledi hvědincovitých a roste v Jižní Evropě. Dva odstavce začínají na P-H. …………………………………………………………………………………. Na f 29 v se nejspíš představuje černucha setá ( Nigella sativa) roste spíš ve Středomoří a jde o léčivku používanou při střevních potížích. Obrázek doplňují spíš dva odstavce, oba začínají na H. ……………………………………………………………………………. Další zajímavou detektivku mi poskytl obrázek na f 30 r. Našel jsem označení nic neříkajícím názvem heal all. To by se dalo přeložit jako všeléčivka. A tak jsem nakonec s pomocí svých chabých znalostí našel vzhledově podobnou hluchavku nachovou. (Lamium purpureum), tvar květů, jejich barva i postavení je zhruba podobné, i listy na jedné fotografii, kterou jsem objevil, jsou štíhlé ( na rozdíl od jiných, kde jsou vyobrazeny listy srdcovité). Co se týká textu je zde zajímavá změna: před nám již známým H a P je malé o. ………………………………………………………………………………….. Podobná situace se opakovala i u f 30 v. Záhadný název dodder, který badatelé uvádějí, mě přes několik „mezi-zastávek“ zavedl až k rostlince nazvané rdesno (Bistorta). Listy jsou na obrázku sice více roztřepené než na fotografii, kterou jsem našel, ale rdesno má 50 druhů- roste po celé Severní Evropě. Kořen se používal k zastavení krvácení. Jak blízko jsem pravdě nevím. Alternativou je urtica membranacca. Urtica jsou čeleď kopřivovité, které mají velké množství variant. Tuto konkrétní se mi ale nikde nepodařilo najít. Jeden odstavec začíná „hrazdičkou“, která už se na začátku objevila dříve.
2 ………………………………………………………………………………. Naopak v případě f 31r jsem i přes matoucí pojmenování fleabane velice brzo našel turan ostrý (Erigeron acris ). Kresba skutečnost v tomto případě vystihuje myslím velmi dobře. Hojně roste po celé Evropě a prý byla používána při bolestech zubů nebo se odvar přikládal na otevřené rány. Text je tentokrát docela dlouhý, má dva odstavce, oba začínají na H. …………………………………………………………………………….. Na f 31 v, by měl být kozlík lékařský o kterém jsem psal již dříve. To mě přivádí k otázce, zda autor věděl, že jde stejnou rostlinu, ale měl potřebu ji zobrazit znova, třeba proto, aby doplnil informace o ní, nebo ji považoval za jinou. Třetí možnost je ta, že je špatná identifikace. Mě osobně se tomto případě zdá, že by bylo vhodné najít jinou předlohu kresby. Lepší by snad byl blín černý (hyposeyamus niger). Jde o velmi jedovatou rostlinu, vyskytující se především v Severní Evropě. Text má dva odstavce a oba začínají na P. ………………………………………………………………………………. Pokračujeme na f 32 r, kde je myslím celkem zdařilá kresba rozrazilu ( veronica). Určit přesně o který druh jde, bude těžké, jen na našem území jich je 30 druhů! Roste na lokách a vřesovištích. Rozrazil lékařský je významná léčivka používaná při plicních nemocech, ale i při zánětech močových cest. Též může jít o okrasnou liboru měňavou (Lančana camara). Vyskytuje se spíše na jihu Evropy, v našich podmínkách je velmi choulostivá na teplo. Text je ve dvou odstavcích, oba začínají na P. ………………………………………………………………………………. Na obrázku f 32 v, vidíme zvonek, našel jsem zvonek broskvolistý z rodu zvonkovitých (Campanulales), který se svými rozeklanými listy a modrou barvou a tvarem květů kresbě velmi dobře podobá. Vpravo dole vidíme poněkud vybledlý křížek a číslo, které by mohlo být 19-49-79-99. Zatímco druhá číslice je jasná u té první je to opravdu těžké určit. Číslice, zejména ta první se mi jeví jako o odstín tmavší než ostatní text. Význam tohoto občasného číslování je nejistý. Dva odstavce začínají oba na H.
3 ………………………………………………………………………………….. F 33 r bývá označena jako měchýřek obrovský. Tuto rostlinu jsem přesně nenašel, ale jeho příbuzné je možné najít, ale tady si dovolím navrhnout jiné a myslím lepší řešení. Jedná se o mák vlčí (Papaver rhoeas ). Známou, a po celé Evropě rozšířeno rostlinku, s nádhernými rudými kvítky. Na kresbě jsou jasně vidět makovice s vrchlíky. Vcelku zdařile jsou vyobrazeny i listy. Proč jsou dole přikresleny dvě hlavy, jakoby vyrůstající z kořenu, nevím. Možná je to naopak a z rostliny se jim cosi přelévá do hlavy Jde o nenápadný odkaz na to, že nezralé makovice jsou nařezávány a je z nich získávána surovina pro výrobu hašiše? Opět námět pro přemýšlivé…. Jiní určují, že jde o silene fimbrata. Bohužel jsem tuto rostlinku nikde nenašel. Text je krátký a začíná na H. …………………………………………………………………………….. Obrázek na f 33 v je myslím velmi známý a často jako doprovodný používán a rostlinka je identifikována jako slunečnice.( Helianthus). Tato identifikace má, jak už to popsali jiní výzkumníci, řadu nedostatků. Je tu sice zobrazený jakýsi vnitřní široký jaderník, ale lístky kolem jsou ve skutečnosti jasně žluté a mají zcela jiný tvar. Navíc se slunečnice do Evropy dostala až v letech po prvních cestách do Ameriky. Takže by bylo zapotřebí porozhlédnout se po jiné rostlince. Mě napadla sedmikráska, rmen nebo heřmánek. Modře vybarvené okvětí je opravdu matoucí, stejně jako tvar listů. Navržený je vratič, našel jsem vratič obecný ( tanacetrum vulgare), což není špatný tip, ale……. E. Voynich navrhovala scabiosu česky hlaváč obyčejný Našel jsem i variantu fialovou, která se vyskytuje i u nás. Jde o okrasnou květinku. Najde někdo lepší řešení?
Text má dva odstavce, oba mají na začátku H. ………………………………………………………………………..
1 VM-17 Prohlídky, rostliny. Desátý díl začneme na f 34 r . Tato rostlinka bývá označena jako hvězdovka ( též i jamajka větší) astrantia major. Je rozšířena po celé Evropě jako okrasná květinka. Já bych si dovolil skromný odhad laika, že jde opět některou rostlinu z široké rodiny bodláků, ale je tu opět prostor pro jiné, znalostmi lépe vybavené, badatele. Text má dva odstavce, začínají na P a H. …………………………………………………………………………………. Podobné fiasko musím přiznat i u f 34 v. Rostlina je označena jako honesty, což nikam nevede. Pokoušel jsem se rostlinku najít podle kulatých šupinek a došel jsem k názoru, že by mohlo jít o penízek polní (thlaspi arvense). Jde o plevelnou rostlinu hojně se vyskytující na rumištích. Nejde o léčivku. Jistá podoba je tu i s měsíčnicí polní (lunária annua) Kdysi prý se používala pro léčbu epilepsie. Dva odstavce doplňujícího textu začínají na H-P. …………………………………………………………………………………… Na f 35 r je čekanka listová (Cichorium endivia) lze jí myslím docela dobře poznat podle typického žlutavého čekankového puku i silného kořene. Čekanka má původ v Itálii, ale později se rozšířila dále. Je ceněna jako přísada do salátů pro bohatý obsah vitamínů. Nabízená varianta tj. kayrota pálivá (caryota urens) je myslím horší možností. Text má dva odstavce, horní začíná mohutnou „ hrazdičkou“, dolní P. …………………………………………………………………………………… F 35 v by mělo zobrazovat rybíz černý (Ribes nigrum). Plody na obrázku tento skutečně připomínají, ale s listy jsem na pochybách. Na fotografii, kterou jsem našel, jsou listy spíše trojúhelníkové, než kudrnaté. Zajímavé je to že postraní stonky tu procházejí skrze ten hlavní, což vzbuzuje podezření, že tu jde opět o rostlinu přeroubovanou. Krom bohatého zdroje vitamínů jde i léčivku, která v současnosti roste po celé Evropě. Jak to bylo v minulosti nevím. Já si tu dovolím navrhnout, že jde o dub letní ( Quercus robur). Odpovídají jak listy tak i( s jistou tolerancí) plody –žaludy.
2 Jeden dlouhý odstavec začíná na P. …………………………………………………………………………….. Na další straně f 36 r najdeme patrně oměj (Aconitum), možná by se zde mohlo jednat o oměj šalamounek, který kvete modře. Jde o léčivku, která roste po celé Evropě v horských oblastech. Její přesnější léčivé vlastnosti se mi ale nepodařilo najít. Vzhled trochu kazí tvar listů, které jsou na obrázcích, které jsem našel spíše dlouhé a špičaté. To může být způsobeno opět tím, že květina je naroubovaná na jiná kořen. I v tomto případě se mi více líbí identifikace E. Voynich: kakost oddénkatý (geranium macororrhizum). Okrasná květinka rostoucí v celé Evropě. Dva odstavce začínají na P. ……………………………………………………………………………….. Následující květinka je označována jako hluchavka. Jak jsem přišel na vlaštovičník větší ( Chelidonium majus) na f 36 v, raději ani nechtějte vědět. Podoba je myslím docela zdařilá, Tvar listů zhruba odpovídá, stejně jako ještě nerozvitý květ. Vlaštovičník se do Evropy rozšířil ze Středomoří. Odvar je používám proti kašli nebo astmatických problémech. Další možností je kontryhel alpský (alchemilla alpina) dnes vzácná a chráněná skalnička. Obrázek doplňují dva odstavce textu, jeden na P, druhý na H. ………………………………………………………………………………. Na f 37 r by měla být máta, pravděpodobně máta peprná (Mentha piperin). Kresbu lze hodnotit jako velmi zdařilou, souhlasí tvar listů, květů i jejich barva. Jde o vcelku nenáročnou léčivku, hojně se vyskytující téměř všude. Krom léčivých účinků je také oblíbenou v kuchyni jako přísada do omáček nebo likérů. Jinde navrhovaný merlík hlavatý (chenopodium capitatum) má jednu zásadní vadu. Rostl v Severní Americe a do Evropy se dostal až někdy počátkem 19-tého století. Text je rozdělen do tří odstavců H-P-H. …………………………………………………………………………………
3 Další detektivku mi poskytl obrázek na f 37 v , kde je u srovnávací rostliny uveden název tassel flower (Emilia fosbergii) ( není český název). I tato rostlina má svůj původ v Americe, především v tropických oblastech. V tomto případě by tedy bylo vhodné, aby odborníci zkusili své znalosti. Text je zde natěsnán vedle kresby a je těžké rozhodnout, jestli jde o jeden nebo dokonce tři. První začíná H. ……………………………………………………………………………… F 38 r, není identifikováno a rostlina vpadá opravdu podivně. Květy jsou až téměř u kořene a nejsou nijak vybarveny, což ještě ztěžuje určení. Listy jsou nahoře soustředěny do jednoho svazku. Mohlo by se dokonce zdát, že v tomto případě jde jen o jeden list, který je na několika místech proděravělý. Jinde se uvádí : Etligera elatior, český název není. Jde o palmovitou rostlinu opět rostoucí v tropech. Námět pro odborníky. Text má jeden odstavec, začíná na H. ……………………………………………………………………………………. Rostlina na f 38 v je označena jako mytra spurge, což dovolím si tvrdit, je špatně. Jsem přesvědčen, že v tomto případě jde o netřesk (Sempervivum). Netřesků je opět více druhů a je možné, že některý skutečně kvete modře, jak je zakresleno. Typické jsou pro tuto rostlinu tuhé listy složené do růžice. Roste ve vysokohorských oblastech, ale pěstuje se i jako okrasná jinde. Volně rostoucí druhy jsou dnes chráněné. Text má jeden odstavec, začíná na malé o, ale hned druhé je H. …………………………………………………………………………………. O určení květinky na f 39 r jsem se pokusil sám. Zajímavé je to, že zde hned několik stejných rostlinek vyráží ze společného „ plata“ kořene. Pokud tím autor myslel to, že rostlina se vyskytuje na pařezech, jsem vedle. Myslím, že jde o známý petrklíč ( prvosenka) (Primula). Na kresbě kvete modře a našel jsem fotografii druhu, který opravdu má krásné modré květy. Odpovídá celkem i tvar listů. Roste jak v Evropě, tak i Asii a je jich více než 500 druhů! Prvosenka je léčivka s širokým spektrem použití. Text je docela obsáhlý a má myslím tři odstavce H-P-P. …………………………………………………………………………….
4 I rostlina na f 39 v v identifikaci chybí, pokusil jsem tedy najít vhodnou květinku, ale posléze jsem to musel vzdát. V tomto případě by si měl rostlinu prohlédnout odborník a zkusit najít vhodnou skutečnou květinu. V úvahu tu je opět nutné vzít to, že rostlina je naroubována na jiný základ. Text doplňují dva odstavce, oba začínají na P.
1 VM-18 Prohlídka, květiny . Dostáváme se na f 40r. Rostlina zde vyobrazená by měla být pumpava obecná. (Erodium cicutarium). Vyskytuje se po celé Evropě a je využívána jako léčivka
proti krvácení. Rostlina je nakreslena vcelku dobře, i když ve skutečnosti je květ spíše fialový. Text má jeden, nebo možná dva odstavce. Pak by začínaly na P-H. ………………………………………………………………………….. Na f 40 v by měl být krokus též šafrán, ale to je téměř jistě špatně. Na fotografiích má krokus květ s podlouhlými tmavě modrými květy. I když krokusů je opět velká rodina, žádný se kresbě nepodobá. Vodítkem by tu mohla být velmi nápadná podoba vrchní části s tolik diskutovanou slunečnicí. I tady je naznačen široký vnitřek květu a drobné lístky okolo. Tato kresba je tedy další výzvou badatelům. Vpravo dole opět je číslo 19-49-79? Text má nejspíše dva odstavce. P-H. ………………………………………………………………………………… F 41 r je identifikováno jako oregáno neboli dobromysl obecná (Origanum vulgare) Trsy květů docela dobře odpovídají kresbě. Dobromysl se k nám rozšířil ze Středomoří a je oblíbeným dochucovadlem, ale používal se i jako barvivo. Léčivé účinky nejsou známy. Jinou možností je kopr vonný (Anetum gravelens)používaný nejen v kuchyni, ale i léčitelství při potížích trávení. Text má dva odstavce. Horní opět začíná na P., ale dolní nikoliv. ……………………………………………………………………………….. Na F 41 v se opět představuje koriandr setý o kterém jsem již psal a který již byl v trochu jiné podobě vyobrazen na f 23 v. I v tomto případě si nejsem zcela jist i když tvar listů i květů zhruba odpovídá. Identifikaci tedy řadím mezi nepravděpodobné. Pro další uváděnou identifikaci patasites frigidus, jsem nejen nenašel fotografii a český název, ale ani žádné další informace. Nad jedním odstavcem textu, začínajícím na P je připsáno jedno slovo. Zajímavé je to, že má sedm písmen stejně jako slovo koriandr. Ovšem upozorňuji, že pouhé převedení znaků
2 na písmena nikam nevede. Jen o kousek dál jsou totiž tytéž znaky poskládány vedle sebe tak, že převedení nedává žádný smysl. ……………………………………………………………………………… Obrázek z f 42 r, mi bohužel neumožňuje přesnější identifikaci, protože je zde nakreslen jen samotný list, který ovšem může patřit k mnoha rostlinám. Našel jsem, že jde o Áron italský(Arum italicum). Jde o okrasnou rostlinku vyskytující se převážně v Jižní Evropě. Je pravda, že vyobrazený list, se kresbě podobá. Text má tři odstavce. Dva dolní začínají na P., ale horní je zajímavý: k „ hradzičce“ s kterou jsme se už několikrát setkali, autor přidal ještě navíc uvnitř další dvě ozdobné kličky. …………………………………………………………………………………. Stejně tak na f 42 v kde počáteční písmeno P, dostalo díky mnoha kličkám až téměř bizarní podobu nazývanou někdy „ tlustá žena“. Dobře je zde vidět kde autor začal a skončil s psaním. Druhý odstavec níže už má P. podobné ostatním. Proč to tak autor nakreslil? Má to mít nějaký význam? Já osobně bych v tom žádné tajemství nehledal, zřejmě šlo jen o okamžitou inspiraci a zábavu. Vrchlík rostliny vzbuzuje pochyby, že jde opravdu o orlíček.(Aquilegia). Květinka se původně vyskytovala spíše v mírnějším pásmu, ale posléze se rozšířila po celé Evropě. Jde o rostlinku okrasnou a autor se zde asi snažil zachytit podobu uzavřeného květu, který již přechází v plod, kterým jsou tvrdé měchýřky. Opět je tu další možnost, že jde chrpu žlutou (centaurea solstitialis) okrasnou rostlinku, nalézající se především v Jižní Evropě. …………………………………………………………………………………… Další f 43 r ukazuje celé trsy rostlin. Květinka se podobá ptačinec ( stelleria). Zatímco květy vypadají zakresleny docela dobře, listy na obrázku, který jsem našel, jsou spíše úzké, ale pak jsem našel jinde fotografie, kde ptačinec prostřední má listy vcelku odpovídající. Roste i u nás, ale více se mi o této rostlince nepodařilo zjistit. Na levé straně mezi stonky je možné vidět drobné čáry. Nevím, jestli jde o vadu materiálu, nebo o něco jiného. Trochu to dělá dojem, že zde kdysi bylo něco lehce načrtnuto. Tři odstavce začínají na H-P-P. …………………………………………………………………………….. Na f 43 v jsou vyobrazeny hned dvě rostlinky. Ta vlevo se podobá silence nadmuté (Silene vulgarit) nebo mydlice lékařská ( Saponaria officinalis ), zatímco ta druhá by
3 mohl být pelyněk –černobýl (Artemisia vulgarit) Namodralý květ je zobrazen docela povedeně s listy je to opět horší. Kořen levé rostliny je stylizován do podoby hada. Býval používán vnitřně proti nemocem dýchacím a zevně ( koupelemi) proti nemocem kožním. Obrázek kořene jsem nenašel a tak je také možné, že tím autor chtěl naznačit, že se často hadu podobá. Tyto rostliny jsou rozšířeny hojně po celém světě a jsou považovány za plevelné. Navržen je pýr, ale to podle mne není dobrý typ. Naproti tomu štětka plevelná (dipsacus fullonium) je myslím typ mnohem lepší. Jde o léčivku, rostoucí jak název napovídá, plevelně na rumištích. Text má dva nebo spíše tři odstavce P-H-H. ……………………………………………………………………………… Na f 44 r by měla být vyobrazena mandragora lékařská (Mandragora officinarum). Kořen i vrchlík a stejně tak i listy jsou zobrazeny přijatelně. Myslím, že identifikace zde bude asi správná. Madragora rostla původně ve Středomoří a odtud se postupně rozšířila dále. Rostlina je silně jedovatá, ale byla hojně využívána jako magický prostředek. Byla velmi vyhledávána a vysoko ceněna. Někdy byla zaměněna s křenem. Podoba kořene s lidskou postavou vedla k celé řadě pověr. V malém množství, způsobuje halucinace. Text doplňují spíše tři odstavce H-H-P. …………………………………………………………………………………., Velmi dobře známý miřík- celer (Apium graveolens) je na f 44 v. Trochu matoucí jsou „ bambulky“ nahoře, ale nejspíš zobrazují plody. Nám známý zakulacený kořen, který je tak často využíván v kuchyni, je tu nahrazen jiným z kterého pak jednotlivé listy vyrůstají. Opět se tedy zdá, že jde o umělou úpravu rostlinky. Celer je znám v celé Evropě odpradávna. Údajně prý též účinkuje jako afrodiazikum, takže by se dal přiřadit k léčivkám jako levná a neškodná náhrada Viagy. ☺ Text má dva odstavce. Oba začínají na H. …………………………………………………………………………………
1 VM-19 Prohlídka, rostliny Další detektivka mě čekala na f 45 r. Nic neříkající udaný název orach, totiž nikam nevede, ale opět jsem to nevzdal a našel lebedu (astiplex). Drobné kvítky souhlasí, Trojúhelníkové listy s jakýmis bambulkami by mohly být listy lebedy lesklé s ostrými špičkami. Lebeda je plevelná rostlinka rostoucí téměř všude. Její případné léčivé využití není známo. I v tomto případě bych ji doporučil k dalšímu zkoumání a případnému přehodnocení identifikace. Nutno při tom vzít v úvahu, že stonky opět vyrůstají z jiného kořene. Text doplňují tři odstavce P-H-H. ……………………………………………………………………………. F 45 v nám představuje velmi dobře zakreslenou levanduli lékařskou (Lavandula angustifolia ). Vyskytuje se po celé Evropě a je vcelku nenáročná na prostředí. Léčivka není, ale pro svou příjemnou vůni je hojně využita v kosmetice. Autentický je v tomto případě nejspíš i tvar kořene, i když je opět naznačeno, jakoby vršek kořene byl seříznut a odtud vyrůstaly jiné stonky. Text má nejspíš jen jeden odstavec, začínající na H. ……………………………………………………………………………….. Kresba na f 46 r dobře představuje sedmikrásku ( bellis). U nás se vyskytuje především sedmikráska- chudobka. Sedmikráska je léčivka s velmi širokými možnostmi použití. Správně je nakreslen jak květ, tak i to, že se vyskytuje v trsech. Poněkud podivný je tvar listů, ale ne zcela špatný. Alternativou je tu kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) též hojně rozšířená a
užívaná nejen v léčitelství, ale i při magických rituálech. Text je rozdělen do tří delších odstavců a začínají na P-H-P. ………………………………………………………………………………… O to zajímavější bylo hledání další rostlinky na f 46 v označené jako oráčovo koření (☺). Znova jsem si dal práci a bádal a bádal. Bloudění po netu sice přineslo několik slibných fotografií, ale určit se jí nepodařilo. Přenesl jsem tedy svou pozornost na knižní herbáře, kterými si také vypomáhám a našel hned dva možné kandidátyjestřábník zední (Hieracium murorum), nebo oman hnidák ( inula coryza). Roste po
2 celé Evropě na suchých a slunných místech. Jinou možností je vratič balšámový (tapetum balsamita), též česky jako list balšámový. Rozšířila se do Evropy z Jihovýchodní Asie a má použití nejen v kuchyni, ale i jako léčivka se širokým spektrem použití. Jeden odstavec začíná na P. Zájem tu vzbuzuje kořen, který je zakreslen do jakési zdánlivé orlice. ……………………………………………………………………………………. Rostlinka na f 47 r je označena jako „houseleek“, ale všechny fotografie i kresby, které se mi podařilo najít, se kresbě nepodobají. Troufl bych i tipnout, že v tomto případě půjde o některý z netřesků. I netřesk jsem již popisoval na f 38 v. Přesné určení této rostlinky bude asi obtížné, vzhledem k tomu, že není zakreslen květ. Dva odstavce textu začínají oba na P. Nad dolním zhruba uprostřed je malá malůvka připomínající myš. ……………………………………………………………………………………. Podstatně jednodušší to bylo na f 47 v , kde je nejspíš plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) . Jak již sám název napovídá, jde o léčivku užívanou k léčení plicních onemocnění, ale i k ošetření hnisajících ran. Je to nenáročná květinka, která vyhledává stanoviště na prosluněných lesních paloucích a je již od dávnověku pěstována také na zahrádkách jako okrasná. Dva odstavce textu začínají na P. ………………………………………………………………………………….. F 48 r je patrně hlaváček jarní (Adonis vernalis ). Kořeny, listy jsou zobrazeny vcelku dobře, květ také. Hlaváček je léčivka používaná při srdečních nemocech. Rostliny se vyskytují v celé střední Evropě. Jeden odstavec začínající na P. ……………………………………………………………………….. ……. U f 48 v je připsáno pouze Rue, což přeloženo znamená něco jako lítost či smutek. Pravděpodobně se jedná o polokeř nazvaný ruta vonná (Ruta graveolens).
Vyskytuje se v jižní Evropě a je jedovatá.
3 Text má dva odstavce, horní začíná P, které má opět mohutné bříško, zatímco druhé už je „ standardní“. Dole v pravém rohu opět vidíme pravděpodobně duplicitní číslování stránek- 69. …………………………………………………………………………………. Pokračujeme dále na f 49 r kde je opravdu podivná rostlinka. Je označena jako růžový lotos. Ten jsem sice nenašel, ale ledenec přímořský (tetragonolobus martimus) se kresbě podobá v tom smyslu, že má podobné listy, i květy, ale zde zobrazené drobné kvítky na stonku jsem nikde nešel. Ale třeba jsem hledal špatně…. Ledenec je rozšířený po celé Evropě, ale původ má v teplejších oblastech Středomoří. Nenašel jsem nic o tom, že by se jednalo o léčivku. Tři odstavce textu začínají na P-H-P. Dole si můžete všimnout dvou nakreslených žížal. ……………………………………………………………………………… Identifikci květiny na f 49 v, jsem hledal marně a tak jsem to opět zkusil sám. Na tomto místě jen malou poznámku: internetové herbáře jsou prima, ale knižní podobu nenahradí. V tomto případě si dovolím navrhnout, že jde o jaterník trojlaločný ( hepatica nobilis). Souhlasí zhruba tvar lisů i květ. Rostlinka se vyskytuje po celé Evropě a jak název napovídá, byla využívána v lidovém léčitelství proti jaterním chorobám. Dva odstavce textu začínají na H-P. Na levé straně jsou vidět čísla 1-2-3-4-5 a před textem vypsané jednotlivé znaky. Vše dělá dojem, že jde o pozdější vpisek někoho, kdo se VM pokoušel luštit.
1 VM-20 Prohlídka, rostliny. Dostáváme se na f 50 r. Rostlina zde nakreslená je označena jako great master wort. Opět je to název, ke kterému jsem nenašel odpovídají český ekvivalent, a ani fotografie mi nepomohla. Zase si tu dovolím navrhnout jiné řešení, a sice, že se jedná o chrpu polní (Centaurea cyanus ). Chrpa má velmi široké příbuzenstvo a tak i některé další druhy se trochu podobají. Typická fialová barva je tu patrně nahrazena modrou. Trochu matoucí je tvar listů., ale možný. Viz třeba Centaurea atropurpurea. Chrpa je rozšířena opět po celé Evropě pěstována jako okrasná. Útvar uprostřed květu je poškozený pergamen. Text má jeden odstavec, který začíná na P. ………………………………………………………………………………. Skutečně záhadně vypadá květinka na f 50 v je označována jako hořec (Gentianaceae). Jde opět o velkou rodinku a je těžké určit, o který druh se přesně jedná. Problémem tu není jen podivně vyhlížející kořen, ale především to, že několik stonků drží jen jeden velký květ. Hořce se vyskytují v celé Evropě, ale lépe se jim daří ve vyšších polohách. Jsou to květiny okrasné. Jinde jsem našel označení Phyteuma globulariifolium, česky zvonečník.
Nemohu popřít, že jistá podoba tu skutečně je. Můžu tu spekulovat o tom, že jako už mnoha případech dříve, i tentokrát jde o rostlinu nějakým lidským zásahem upravenou. Text je doplněn jedním odstavcem začínajícím na H. ……………………………………………………………………………………. Ani na f 51 r na tom nejsem lépe, označení mořská raketa nikam nevede a tak na řadu opět přišlo vlastní bádání. Našel jsem knotovku lesní ( Melandrium silvestre). S listy je to opět problematické, ale květy velmi dobře odpovídají kresbě, stejně jako zdánlivě podivný kořen. Knotovka je evropská květinka pěstovaná pro okrasu. Jeden odstavec textu začínána H. ………………………………………………………………………………. Na f 51 v se nám patrně představuje šalvěj lékařská (Salvia officinalis) i když s poněkud povadlými listy a fialová barva květů je opět nahrazena modrou.
2 Šalvěj je široce rozšířená aromatická rostlina s typickou vůní. Je používána nejen jako léčivka, ale i jako přísada do omáček a další využití nachází v kosmetice. Obrázek je doplněn jedním odstavcem, který začíná na P. ……………………………………………………………………………… Na f 52 r by měla být sasanka korunní, ale myslím, že jsem nalezl lépe odpovídající sasanku rozkošnou ( anemone blanda), která barvou květu více odpovídá. Na obrázku je patrně zakreslen spíše ještě nerozvinutý květ, ale tvar listů odpovídá. Trochu rozpaky způsobuje kořen. Ten je má poněkud podivný tvar a je vidět, že je na několika místech odříznut. Sasanky pocházejí z Jižní Evropy a jsou pěstovány jako okrasné. Text má jeden odstavec začínající na H. ……………………………………………………………………………………. Je pravda, že rostlina na f 52 v má na první pohled, velmi podivný tvar listů. Mohlo by se jednat o kapradinu (Polypodiopsida ), Pokud připustíme, že listy jsou trochu povadlé, mohlo by to souhlasit. Kapradiny rostou na vlhčích tmavších místech po celé Evropě a je jich mnoho druhů. Určení této rostlinky je tak nejisté. Jiná možnost je: otočník evropský (heliotropium europium), ale nenašel jsem žádný vhodný obrázek, abych mohl vhodnost posoudit. Roste na jihu Evropy a opět jde o léčivku. Dva odstavce textu začínají oba na P. …………………………………………………………………………………… Podivná je i rostlinka na f 53 r, určena jako řebříček bertrám (Achillea ptarmica ) Když si však odmyslíme hranaté články kořene( chtěl tím autor naznačit schematicky nějaké hlízy?) a poněkud nepříliš zdařile nakreslené listy, mohlo by se jednat o čemeřici. Tvar listů připomíná spíše čemeřici smrdutou, ale květ zase čemeřici nachovou (Helleborus purpurascens). Čemeřice se pěstují pro okrasu a jsou silně jedovaté! Rostou spíše ve Východní Evropě, ale i u nás. Do třetice by to mohla být kalina obecná (anchusa variegata). Na různých obrázcích, zejména listy jsou kresbě velmi podobné. Podivný tvar kořene by zde měl odkazovat na použití proti tasemnici. Text je doplněn jedním o dravcem začínajícím na H. …………………………………………………………………………………
3 F 53 v květinka vypadá jako jestřábník zední (Hieracium murorum ) a to včetně trsku květů, i listy tvarově odpovídají. O rostlince se mi bohužel nepodařilo najít další informace. Dobrou možností je i vrbovka alpská (epilobium alpestre). Rostoucí, jak název napovídá v alpách. Jde o okraqsnou květinu, dnes velmi vzácnou a chráněnou. Text má jeden odstavec, začínající na H. …………………………………………………………………………………. Pokračujeme dále na f 54 r. Ačkoliv na první pohled rostlinka vypadá záhadně, je to nejspíš některý z bodláků, možná bodlák obecný (Carduus acanthoides), nebo pcháč obecný. Určit přesně, o který druh se jedná, je obtížné. Jde o široce rozšířené rostliny považované za plevel bez léčivých účinků. Je-li občas pěstován, pak jen jako okrasný. Kresbu květů je možné hodnotit jako dobrou, ale tvar listů je velmi podivný. Je doplněna textem o dvou odstavcích, které začínají na P-H. ……………………………………………………………………………….. Kresba na f 54 v opět připomíná šalvěj kterou jsem popisoval na f 51 v. Šalvějí je velké množství a tak je možné, že se jedná o jiný poddruh. Opět se zde zdá, že rostlinka vyrůstá z jiného kořene, což může být důvodem k tomu, proč je znova zobrazena. Text má jeden odstavec, který začíná na P. ……………………………………………………………………………… Další detektivka na mne čekala na f 55 r je označována jako „furmitory“ tedy vykuřovadlo. To mě nejprve zavedlo na falešnou stopu, kdy jsem uvažoval, že jde o nějakou rostlinu, která se používala jako vykuřovadlo, ale pak jsem to zkusil jinak a řekl si, že to spíš bude mít něco společného s kouřem a našel jsem dymnivku plnou (Corydalis solida), což si myslím, není špatný tip. Odpovídá tvar listů a zhruba i květů. Rostlinka se vyskytuje v celém mírném pásmu Evropy a je jedovatá. Občas bývala používána na výrobu opiátu. Tady si dovolím malou odbočku: dříve byly všechny operace prováděny bez umrtvení a tak byly pacientům podávány před zákrokem právě opiáty. Z tohoto hlediska bylo na rostliny, z kterých byly opiáty získávány, hleděno jako na léčivky.
4 Naopak nabízená varianta, že jde o orlíček černofialový (aquilegia atrata) se mi příliš nezdála dobrá. Text doplňují dva odstavec na P-H.
1 VM-21 Prohlídka, květiny. Dnes budeme pokračovat na f 55 v, kde by kresba s jistou dávkou fantazie opravdu mohla představovat brokolici (Brassica oleracea). Listy brokolice na fotce, kterou jsem objevil, byly sice spíše okrouhlé než špičaté, ale vršek je vyobrazen poznatelně. Brokolice pochází ze Středomoří a jde o rostlinu využívanou často v kuchyni. Je bohatá na minerály a vitamíny ( zejména vitamín C). I česnek medvědí (allium ursinum) není špatnou možností. Souhlasí jak tvar listů, tak i ( s jistou tolerancí) trs květů. Používám jako léčivka při střevních problémech. Zajímavý je kořen, který je nakreslen ve tvaru jakéhosi zvířete… Text má dva odstavce, horní začíná na H, dolní na malé o. …………………………………………………………………………………. I přes mírně matoucí modrou barvu by na f 56 r mohla být rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) nebo rosnatka anglická. Rosnatka okrouhlolistá je okrasná masožravka z velké rodiny 170 rosnatek. Drobný hmyz k sobě láká vůní a leskem lepkavých kuliček, kterému pak, ale znemožní únik. Vyskytuje se po celé Evropě na močálovitých či bažinatých plochách a dnes patří k chráněnému druhu. Text má nejspíš dva odstavce, kde horní začíná nám již známou „hrazičkou“, dolní pak na H. ……………………………………………………………………………….. Rostlinka na f 56 v je označena jako sago palm, což je myslím omyl a i tady si dovolím navrhnout jiné řešení a totiž, že se jedná o srpici barvířskou ( serratula tinctoria). Je to opět celoevropská rostlinka, z jejichž listů se získávalo žluté barvivo. Na levé straně dole je červená skvrna, která mohla vzniknout třeba neopatrným dotekem zašpiněné autorovy ruky. Nezdá se mi, že jde o úmysl. Na druhé straně vpravo dole je 1 m 9.
2 Dva odstavce textu začínají oba na H. ………………………………………………………………………………… Delší bádání mi připravila rostlinka na f 57 r , označení field maddler je opět cesta do prázdna a tak nastalo, jako už v mnoha předchozích případech, hledání. Navrhuji zde rozrazil perský (Veronica persica). Vyskytuje se navzdory svému jménu po celé Evropě, je léčivkou využívanou na plicní choroby, ale třeba i revma. Květinka je myslím vcelku dobře zakreslena ve všech částech. Text má jeden odstavec začínající na P. …………………………………………………………………………………. Zde na tomto místě končí první část herbáře a tak si dovolím malé shrnutí. Částečně jsem využíval práce ostatních výzkumníků. Znovu jsem kontroloval identifikace a pro české čtenáře hledal odpovídající české názvy, ale na mnoha místech jsem se musel pustit do určování sám. Znovu připomínám, že jde o práci na zcela amatérské bázi, ale myslím, že se mi podařilo docela přesvědčivě dokázat, že hodnotit tyto rostliny jako neexistující, smyšlené, fantastické je přinejmenším přehnané. Je to nejspíš něco, co jeden autor článků přebírá od druhého, bez hlubšího poznání. Mnoho rostlin (velmi opatrným odhadem 40%) se podařilo určit jako pravděpodobné. Dalších zhruba 40 % jako možné. Charakter kreseb patrně ani v budoucnu neumožní přesnější určení originální rostlinky, která byla předlohou. To by bylo možné jedině snad až po vyluštění textu, který se k nim vztahuje. Téměř všechno jsou to rostliny vyskytující se v Evropě a většina z nich jsou léčivky. Překvapuje mě také, že zatím nikdo neupozornil na jasně viditelné pěstitelské zákroky (roubování) u mnoha rostlin. Některé kresby tedy mohou zobrazovat výsledky takových pokusů. Těm, kteří by se chtěli zabývat analýzou textu, bych rád znovu připomněl, velmi neobvyklou četnost znaků P a H na začátku odstavců. Je vůbec statisticky pravděpodobné, že by v nějaké knize každý odstavec začínal převážně jen písmenem P a H? Jsou tedy tato začáteční znaky
3 opravdu tím, čím se zdají na první pohled být? Zatím jsem nikde nečetl nic o tom, že by tomuto zvláštnímu fenoménu někdo věnoval zvýšenou pozornost, ačkoliv to doslova bije do očí. Možná jde jen o hříčku autora. Prostě ho bavilo vymýšlet text tak, aby začínal jen těmito dvěma písmeny. Některým dalším drobnostem jsem se věnoval přímo, ale ještě bych se chtěl zastavit u jakéhosi číslovaní, které se objevuje zprvu na každé osmé straně VM, tj. tedy na konci každého svazku. 8v- to co jsem četl Bmig, abych vás trochu mystifikoval, je nejspíš cosi jako B a m9 a pod tím 1 má tam tedy být 19? ( nebo též 8m9?) Dále pak: 16v- 29, 24v -39, 32v -49, 40v – 59(?), 48v -69, 56 v- 1(7?)9 , 64v - chybí následuje ještě: 66 v-89, 67 r-99, 70 v-109, 84 v 129, 86 r-179?, 90 v-149?, 96 v-1?9, 102v -19. Jde o pozdější vpisky? Čistě teoreticky, kde je pak svazek s označením 9? Pokud by šlo o nějaké duplicitní číslování, nemělo by být umístěno spíše vlevo? Ale čísla jsou vpravo dole, tj. u vnitřního okraje až na jedinou výjimku, kdy na 86 v je velká kresba. To, že je číslování umístěno na 86 r naznačuje, že autor kresbu považovali za tak důležitou, že ji nechtěl „pokazit“ tímto „doplňkem“. Jiný důvod mne nenapadá. Mohlo by se jednat o číslování svazků. To by ale naznačovalo, že podle tohoto číslování bylo pořadí svazků později zpřeházeno a číslování nahoře vpravo doplněno později. Uvážím-li, že mezi čísly se občas objevuje i písmeno m, napadá mě, že snad šlo o nějaké poznámky, které měly smysl a význam jen pro autora.
1 VM- 22 Prohlídka. V této další části jsem se k všeobecně známým teoriím alespoň občas snažil přidat něco nového. Vím, že se pořád opakuji, ale netvrdím, že je to je správné řešení, jen nabízím jinou možnost, abych vás vybídl k tomu, abyste také zapřemýšleli. Možná je chybou, že se na ilustrace díváme z pohledu dnešního člověka. Vždyť se dlouho věřilo, že Země je placka. Věda byla v podstatě jen v rukou církve a zcela vážně se vypracovávala třeba složitá hierarchie andělů nebo pekelných bytostí. Následné obrazce tak mohou být jen teoretické konstrukce. ……………………………………………………………………………………….. Na f 57 v vidíme obrazec složený ze sedmi kruhů. V kružnici 2-4-6-8 se text střídá s jednotlivými znaky. Zcela uprostřed pak jsou zobrazeny čtyři postavy. Dvě s odvrácenou tváří a dvě obličejem dopředu. Jedna drží v ruce cosi, co vypadá jako peníz. Všechny ukazují na nějaké nápisy. Tato kružnice má vyznačený střed, což mě vedlo k myšlence, že se mohlo jednat o nějakou pohyblivou pomůcku, kdy středem procházela osička a jednotlivé kružnice nebyly v jedné rovině, ale byly pyramidovitě poskládané na sobě a dalo se s některými točit. Důležitá by pak nejvíce mohla být ona čtyři slova rozbíhající se od středu. K vysvětlení toho, co to je, nebo k jakému účelu to mohlo sloužit mě to, ale nepřiblížilo ani o kousek. Mohlo by se jednat o čtyři základní živly? Voda-oheň, země- vzduch? To byly dvě protichůdné dvojice. Nebo čtyři roční období? Nevím, ale protože tento obrázek je jaksi „vklíněn“ mezi květiny, je možné, že jde o nějakou pomůcku k jejich snazšímu určení, nebo využití. Jsou jistě možné i další varianty, ale já si myslím, že tento (ale i další ) obrazec, si autor vytvořil jen pro své vlastní potřeby a hledat nějaké analogie bude těžké. Vlevo nad největší kružnicí je nápis, jehož vyluštění by možná celou věc vysvětlilo. Na druhé straně vpravo dole je cosi, co ze všeho nejvíce připomíná velkou číslici 5, ale velmi podivnou. Mimoto tu vidíme znaky, které se jinde v textu nevyskytují! ………………………………………………………………………………. Text na f 58 r je doplněn o tři hvězdy ( tedy jestli to doopravdy hvězdy jsou- ty dolní mají zobrazen střed, takže může jít i o květ ). Od další hvězdy na f 58 v vede k textu malý „ocásek“. Domnívám se, že možná autor nakreslil nejprve hvězdu, ale pak si uvědomil, že začít text tak vysoko by nebylo dobré a
2 tak začal níž a připojil čárku, která hvězdu s textem spojuje. Myslím, že už ani nemusím připomínat, že jednotlivé odstavce opět začínají na H nebo P. Hustě psaný text se možná vztahuje k předešlému obrázku a vysvětluje , „ o co tu jde“. ☺ Další možností je, že tyto stránky původně patřily jinam. …………………………………………………………………………………… Listy f 57-64 chybí. Vzhledem k tomu že na f 65 opět pokračuje herbář, můžu se odvážit k domněnce, že na chybějících listech, byly možná opět květiny. …………………………………………………………………………………. K obrázku květinky na f 65 r. Rozeklané listy a trsy drobných květů mě vedly možnosti, že jde o kontryhel obecný (Alchemilla vulgarit ). Jde o rostlinku, rozšířenou po celé
Evropě a využívanou v mnoha směrech v lidovém léčitelství. Tak jako v mnoha dalších případech, i tady nabízím možnost, že jde o zábělník bahenní ( marsh cinquerefoil) na jediné fotografii, kterou jsem já našel se ovšem příliš kresbě nepodobá. Nepodařilo se mi najít o ní další informace. Text je tentokrát omezen na dvě slova vlevo dole= název rostlinky? ……………………………………………………………………………….. V případě f 65 v je zde nejspíš opět vyobrazena chrpa. O té je psáno již dříve ( f 50 r). Některé rostou samostatně, jiné v trsech a tak je pravděpodobné, že se zde jedná jen o jiný poddruh. Jiní badatelé ji identifikují jako vochlici hřebenitou ( scandix peceten). Okrasnou rostlinu rozšířenou po celé Evropě. I tomto případě, je text vlevo dole a má jeden odstavec. …………………………………………………………………………….. F 66 r je celé zaplněné textem. Zajímavé na něm jsou vlevo vypsané znaky a také slova. Je možné, že jsou to pozdější vpisky někoho, kdo se VM pokoušel luštit? Tady si dovolím opět další malou odbočku: jako nejpravděpodobnější se jeví, že vpisky mohou pocházet od Jiřího Bareše. To nelze vyloučit i přesto, že J. Marci píše, že zároveň s knihou posílá i Barešovy pokusy o luštění. Tyto byly asi někde na zvláštních listech. Je totiž docela dobře možné ( a já si to umím živě představit), že Bareš první laické pokusy zapisoval barbarsky přímo do originálu a teprve když si uvědomil, že luštění
3 bude těžké a zdlouhavé, pokračoval už jinam. Jinou možností je také to, že ony pokusy též dělal přímo v textu byly právě na oněch ztracených listech. O tom, že se touto stránkou někdo intenzivně zabýval, svědčí i velké množství oprav vybledlého textu. Ovšem luštit a opravovat mohl i někdo před Barešem nebo po něm. Další zajímavostí je vlevo dole nakreslená žena, která si drží nafouklé břicho.Vedle ní cosi, co připomíná trochu kastrol a dvě placky. Nad ní jsou napsána čtyři slova a snad nějaké zkratky. Většinou se dočtete, že jde o těhotnou ženu, ale mě napadlo jiné a možná lepší vysvětlení: Vzpomněl jsem si totiž, že při bolestech břicha se dříve přikládaly teplé hořčičné nebo křenové placky ( jako náhrada je prý možné použít zapečenou cibuli). Výhoda je, že poté co bolest pomine, dají se placky zkonzumovat. ☺ ……………………………………………………………………………… Rostlina na f 66 v je označena jako winer savory. Měla by to tedy být saturejka zahradní (Satureja hortensis )Krom toho, že roste spíše na jihu Evropy, jsem o ní nenašel
žádné další informace. Text má tři odstavce: o-H-P. Vpravo dole je vidět číslování, o kterém jsem již psal. Velmi podivná je „čmáranice“ ( lepší název jsem opravdu nenašel!) vlevo dole. Co znamená nebo jak se tam dostala, to je velký otazník !! …………………………………………………………………………………… F 67 r . Toto folio je zdvojené. Vlevo je nahoře text a pod tím kruh se třemi vnějšími kružnicemi s textem. Uprostřed pak nejspíš Slunce s paprsky světla Ty se střídají s paprsky vybarvenými napůl tmavě modrou barvou a napůl hvězdami. Napadlo mě, že tu autor chtěl v nakreslit střídání denní a noční oblohy, buď temné, nebo poseté hvězdami. Slunce s tváří je možné spatřit i na mnoha dalších starých ilustracích a obrazech, kde má lidskou tvář i Měsíc a hvězdy jsou kresleny, tak jak se jeví při pohledu prostým okemjako šesti nebo osmi-cípé hvězdice. Co to má být, říkal jsem si, ale možné řešení mě napadlo, až když jsem se díval na podobný obrázek na f 67 v. Vzpomněl jsem si na představy o tom, že Země je sice kulatá, ale její povrch je uvnitř duté koule, v jejímž prostředku je „fantomický“ vesmír, který je ve skutečnosti velmi malý. Kolem tohoto vesmíru obíhá Slunce, což způsobuje střídání dne a noci. Asi si řeknete, že je to pěkně bláznivé, ale úvahy o kulatosti Země a jejím obíhání kolem Slunce byly dlouho považovány za kacířské. I ve dvacátém století měla tato teorie o „dutosvětosti“ své zastánce. Představují tedy obě kresby takovou vizi vesmíru? Nevím, možná.
4 Analýzy astronomických ilustrací, které jsem nedávno na netu našel, určují obrázek jak zatmění Slunce 16.5.1485 v oblasti Jižních Čech a Rakouska. Dole vpravo na f 67 r lze snad přečíst 9 m 9= 99? Druhý kruh na f 67r se mi zdál být přeci jen trochu lépe rozšifrovatelný. Kruh má opět okruží, tentokrát dokonce s červeně psaným textem, což svědčí o tom, že tomu nejspíš autor přikládal velkou důležitost. Červeně je psán i prostřední ze tří řádků textu dole. Vzhledem k tomu, že je kruh rozdělen do dvanácti segmentů, můžeme tu předpokládat, že se jedná o dvanáct měsíců roku a dole přikreslené tváře představují možná fáze Měsíce. Jenže! Uvnitř je nakreslená hvězda, od jednoho paprsku vede tečkovaná čára a kolem je sedm nápisů. Čtyři fáze Měsíce po sedmi dnech? Nahoře vlevo je cosi, co vypadá jako 4, vpravo pak je připsáno G. ……………………………………………………………………………….. To kruh na f 67 v vlevo je opravdu matoucí. Od hvězdy umístěné ve čtverci jde na čtyři strany text zakončený něčím co připomíná houbičku. Na vnějším okraji jsou další čtyři malé kružnice ve kterých jsou jednou tři a třikrát čtyři malé lidské hlavy, pokaždé jinak poskládané. Od těchto kružnic vedou dovnitř jakési sloupky, uvnitř s textem, opět na konci rozkošatělé. Z nich vykují na protilehlých stranách dvě Slunce a dva Měsíce. V okruží mezi sloupky je opět text. Vzhledem k tomu, že tyto „sloupky“ jsou kruhem překryty opět je tu možnost, že šlo o nějakou pohyblivou pomůcku k….. nevím k čemu! Nicméně, čím déle tuto kresbu studuji, tím mám naléhavější pocit, že s kosmologií možná vůbec nesouvisí. A pro milovníky Sci-fi: Vnitřní obrazec prý vypadá jako zhroucená rotující hvězda vyzařující svazky radiační energie- pulzar! A ještě jedna možnost: má se jednat o různé konstelace Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu. ……………………………………………………………………………………. Na 67v2 si všimněte, že jsou zde tři hvězdy zvýrazněny zeleně. Podle astronomické analýzy by se mělo jednat o část souhvězdí Kassiopea …………………………………………………………………………………… Jak pokračujeme je vysvětlení jednotlivých kruhů stále těžší.
5 F 68 v je trojnásobné. Zcela vlevo je obrázek, který naléhavě připomíná spirální mlhovinu. Čtyři pruhy začínají uvnitř a čtyři od kraje modrého středu, totiž opravdu evokují točivý pohyb. Prostřední a pravý obrazec připomíná pak mlhoviny kulovité. Před několika lety jsem se zajímal o to, jestli je vůbec bez dalekohledu možné některé galaxie uvidět. Kupodivu ano! Má to dva základní předpoklady. Zkušené oko a čistý vzduch bez smogu. Vezmete-li si k tomu třebas jen obyčejné divadelní kukátko, vaše možnosti se mnohonásobně zvýší. Jak o tom svědčí nálezy, čočky byly známy již ve starém Egyptě. Nicméně v nejlepším případě uvidíte rozplizlý bod nebo tvar malé čočky. Od tohoto pozorování k poznání, že jde o shluk hvězd je cesta ještě daleká. Je to špatné tedy řešení? Jde opět o nějakou kosmologickou teoretickou představu? Nebo o něco úplně jiného?
1 VM-23 Prohlídka-pokračování. Na f 68 r vidíme nalevo dva velmi podobné obrazce. Rozdíl je v tom, že na tom vlevo je nahoře zobrazeno Slunce a dole Měsíc, u druhého je to naopak. Navíc je tu nakresleno mnohem víc hvězd, k těm vnitřním je vždy přidán text, o kterém se myslím můžeme domnívat, že jde o název. Jistě je lákavá představa začít luštění právě odsud, ale má to háček. Dříve názvy jednotlivých hvězd nebyly ustálené a jednotné. Rozdíl v postavení Slunce a Měsíce a v počtu nakreslených hvězd svádí k domněnce, že jde o dvě pozorování. Jednou za temné noci a podruhé za svítání, kdy nebe již bledne a hvězdy jakoby pohasínaly. Třetí kresba opět nabízí podobné zobrazení, které bylo vidět již na předešlých stránkách- Slunce je tu uprostřed hvězdného pole. Mě osobně zaujala anomálie na levé straně, kde je jen jedna velká a vedle ní roj menších. Napadlo mě, že by se v tomto případě mohlo jednat o pozorování nějaké komety, kde její chvost byl zakreslen jako roj malých hvězd. Pokusil jsem se někde na netu najít, jestli mezi léty 1400-1450 prolétala kolem Země nějaká prostým okem viditelná kometa, ale bez úspěchu. Komet viditelných prostým okem je zaznamenáno velké množství, ale pokusit se určit o kterou se mohlo konkrétně jednat, by bylo nesmírně zajímavé. Je to ovšem zase stiženo tím, že ne všechny komety jsou periodické, nebo mohou mít délku oběhu větší ne 200 let. Jistě by ale stálo za pokus zjistit, zda v době, vzniku VM ( nebo spíše v letech před) se kolem Země nějaká vlasatice nepotulovala. Je tu tedy prostor pro lépe odborně vybavené badatele.
………………………………………………………………………………….. Pokračujeme na f 69 v. Opět je tu několik kružnic. Ta vlevo je rozdělena na osm dílů, ale ta vnitřní již žádnou symetrii nemá a dílky jsou chaotické. V některých výsečích je text, jiné jsou modře nebo zeleně zabarveny, jeden je dokonce vyšrafován. Tady si dovolím velmi odvážný návrh řešení: Když jsem se na kresbu díval, stále mi cosi, co jsem už někde viděl, připomínala. Nakonec jsem si vzpomněl ( už mám taky nárok zapomínat). Stejné pomůcky požívají léčitelé, nebo věštci, kteří pracují s kyvadélkem. Vypadá to tak, že kyvadlo na niti volně visí cca 2-3 cm nad tabulkou a pohybem ukáže na diagnózu, lék, nebo frázi určující budoucno. Možná, že k podobným účelům sloužily i některé další
2 obrazce v této sekci, kde uvnitř nakreslené slunce nebo hvězda má pouze ozdobný charakter. Mnohem více „kosmologicky“ vypadá třetí kresba. Jasně zářící hvězda nemusí být nutně Sluncem, to je v jiných kresbách přeci jen zakresleno trochu jinak, ale mohlo by se jednat o pozorování náhle vzplanuvší hvězdy, která je pak na obloze vidět jako velký zářící bod. Tentokrát je střed okolo doprovázen bohatým textem a další je pak ještě přidán na pravé straně. Je možné, že pozorování této novy zaujalo autora-pozorovatele natolik, že měl potřebu si to zapsat velmi podrobně. Opět: astronomická analýza navrhuje, že jde o pozorování super novy r. 1572, o kterém píše T. Brahe
……………………………………………………………………………… Na f 70 r je první tzv. zodiak. Ve vnitřním kruhu jsou nakresleny Ryby a připsáno( možná později) nejspíš marc(= march- tedy březen?)a jsou zde přikresleny dvě hvězdy. Těmi by mohly být dvě nejjasnější hvězdy souhvězdí Ryb: Alrescha a Aleherg. Kolem pak jsou dvě okruží, ve kterých jsou ženy ukazující na hvězdy. V menším kruhu, jakoby vlézají z nějakých košů, ve větším pak v nich postávají. Zajímavostí je to, jak je kresba propracovaná. Autor si dal práci s dokresleným rudých rtů nebo červeně ve tvářích, dekorací vnějších košů ( každý je jiný), nebo drobným vyšrafováním mezikruží. Z toho lze usuzovat, že těmto kresbám věnoval velkou pozornost a považoval je za důležité. Také je znát rozdíl oproti jednoduše kresleným rostlinám v prvé části. Krátký text u jednotlivých hvězd opět svádí k pokusu začít s luštěním právě zde, ale platí tu opět to, co jsem psal již prve. Obrázek není horoskopem jako takovým, spíš možná pomůckou pro jeho tvorbu. Já bych si vzhledem k herbářové sekci dovolil navrhnout, že by mohlo jít o pomůcku, kdy které květiny sbírat, případně dále zpracovávat. To není žert, je totiž prokázáno, že opravdu je některé rostliny vhodnější sbírat jen v určitém období. Tahle teorie je ale přiznávám hodně děravá a mnoho nedostatků. ……………………………………………………………………………….
3 F 70 v přináší velmi podobný obrázek. Tentokrát již ne tolik propracovaný. Uprostřed je Kozoroh a připsaný nápis, který je pro mne bohužel nečitelný ( snad olasivl?). Znamení kozoroha začíná v polovině ledna a končí v půli února, mělo by tam tedy teoreticky být buď january nebo february? …………………………………………………………………………………… I na dalším f 71 r je stejné souhvězdí, tentokrát v barevnějším provedení a dámy jsou oblečeny, některé mají dokonce i klobouk! Další rozdíl je v textech, někde místo jednoho slova jsou dvě a naopak. ………………………………………………………………………………… Aby toho nebylo málo, kozoroh je ještě dvakrát na dalším f 71 v ! Důvod proč se tento obrázek opakuje, zatímco jiná souhvězdí zcela chybí, je naprosto nejasný. Domněnkou je, že pro autora mělo toto znamení velký význam. Na tomto foliu, opět vidíme dvě verze. V levé jsou dámy oblečeny a stojí v kádích nebo koších, zatímco napravo jsou neoblečené a ve vnějším kruhu jsou zobrazeny celé postavy. I tady jsou rozdíly v textu oproti všem přecházejícím verzím. Jde tedy o postupné vylepšování nebo čtyři různé variace téhož? Třetí obrazec představuje blížence. Folio je hodně vybledlé a částečně i poškozené a tak mnohé detaily mizí. Přesto je tu opět rozdíl oproti předešlým. K dvěma okružím je ještě nahoře přidáno pět dam. Kdysi jsem se pokoušel najít souvislost mezi počtem dam a počtem hvězd v daném souhvězdí, ale musím bohužel přiznat nezdar. Naposled je tu buď štír nebo spíše rak? Kresba je velmi podobná předešlýmtedy opět tři mezikruží ve kterých jsou zobrazeny nahé dámy ukazující na hvězdy. ……………………………………………………………………………….
1 VM-24 Prohlídka -16 Další f 72 v je silně vybledlé a detaily se ztrácejí. Nalevo je uprostřed lev napravo pak nejspíš panna. Jak už jsem psal, pokoušel jsem se hledat nějakou souvislost mezi počtem zde zobrazených hvězd a počtem hvězd v daném souhvězdí. Moc se mi to nepodařilo. Problémem je to, že počet hvězd přiřazovaných k jednotlivému souhvězdí se během doby postupně měnil a v předpokládané době vzniku VM už vůbec nebyl nějak ustálený a v postatě tedy záleželo na libovůli, pozorovacích schopnostech astronoma, ale i na tom, z kterého místa bylo pozorování konáno. Jsou tedy tato obrazce grafickým znázorněním souhvězdí nebo jde o nějaký svérázný horoskop? Nebo něco úplně jiného? Opět tu, tak jako u mnoha dalších kreseb, já i další výzkumníci narážíme na problém rozdílu v myšlení dnešního člověka a někoho z 15. stol. U zobrazení obou postav uprostřed kruhů jsou buď připsány, nebo zvýrazněny nápisy. Já je nemohu přečíst. Teoreticky by u lva mělo být: july-serpente. U panny serpente-september. Vybarveno už je jen vnitřní zobrazení postav, zbytek je nekolorován. ………………………………………………………………………………… Na souhvězdí panny na f 72 v navazují Váhy. Kresba je opět dosti vybledlá a folio je poškozeno. Stejně jako v předchozím případě i tady vidíme, že jsou vybarveny jen váhy uprostřed, zbytek je nechán černo-bílý. Přesto kresbu nelze hodnotit jako „ odfláknutou“. Všimněte si, že každá z žen má jiný účes. Žena nahoře je zobrazena s korunou na hlavě. Napadlo mě, že jde o nějakou jinou hvězdu. Souhvězdí Vah dnes sestává ze čtyř hvězd, z toho dvě jsou velmi jasné -Jižní a Severní klepeto. Ty ale, jak sám název napovídá, patřily dříve k vedlejšímu souhvězdí škorpiona. U předešlého a tohoto folia je správná posloupnost jak po sobě jdou v roce, ale to mě osobně nijak nepřiblížilo vysvětlení „ o co tu jde“. Účel kreseb mi stále uniká. Na rozdíl od předešlých, je zde uvnitř poměrně dobře čitelné slovo october ( pravděpodobně později opraveno nebo vepsáno), tedy říjen. …………………………………………………………………………………
2 Podivný tvor na f 73 r je nepříliš podařená kresba Štíra. Na obrázku vypadá spíš jako ještěrka, což vyvolává dojem, že autor ve skutečnosti nikdy štíra neviděl. Vedle je opět zvýrazněný nápis november- listopad. Dovoluji se zde navrhnout, že hvězda u štíra by mohla být nejjasnější hvězdou Antares. Jde o jasnou a dobře pozorovatelnou hvězdu, která měla své místo i tradiční astrologii. Uvažoval jsem nad tím, proč jsou opět nad poslední kružnici ještě přidány další čtyři dámy, které opět ukazují na hvězdy. Mohlo by jít v tomto případě o další čtyři jasné hvězdy souhvězdí- Achab, Dsuchaba, Wei a Shaula? Jen tak mimochodem: Počet písmen u první, druhé a čtvrté hvězdy souhlasí s počtem písmen zde uvedených názvů……. ……………………………………………………………………………….. Na dalším obrázku f 73 v je souhvězdí Střelce, které navazuje na, v zodiakové posloupnosti, štíra. Opět je vybarvena jen střední figura a znova jsou tu čtyři dámy nad vnější kružnicí. Platí tu totéž, co jsem psal již u předešlého znamení. Mohly by zobrazovat čtyři nejjasnější hvězdy souhvězdí, především Kaus Australis. Na závadu tu jistě bude to, že ze severu nebo středu Evropy není vždy toto souhvězdí plně viditelné a některé hvězdy jsou pod obzorem. Mnohem lepší pozorovací stanoviště je pak na jihu, třeba v Itálii nebo Řecku. ……………………………………………………………………………….. V zodiakové části zcela chybí Vodnář, Býk nebo Rak. V případě Berana je možné, že jsem jeho kresbu zaměnil s kozorohem. Pro důvod, proč tomu tak je, můžeme vymyslet spoustu teorií a ani jedna nemusí být správná. Bylo by nanejvýš vhodné, aby se těmto, snad astromonickým nebo astrologickým, kresbám věnovala do budoucna větší pozornost. Nedávno jsem na netu našel studii, která se těmto diagramům věnuje. Je to trochu složité studium a tak možná časem mnohé z toho co jsem napsal, pozměním. ……………………………………………………………………………….. F 74 chybí. …………………………………………………………………………………
3 Na f 75 r začíná patrně nejpodivnější a nejvíce diskutovaná část celého spisu. Napříč stránkou se táhnou dvě jezírka zelené vody, ve kterých se koupou nahé ženy. Jistě hned zpočátku můžeme zavrhnout představu, že by se koupaly ve vodě plné žabince nebo sinice. Četl jsem o tomto a následujících obrázcích mnoho. Některé nápady jsou lepší, jiné horší. Abych tedy nezůstal nějak pozadu, přidám hned zkraje také jeden. Do které kategorie patří, to posoudíte sami. Vzpomněl jsem si totiž, že kdysi dávno ve starém Řecku poblíž Dianina chrámu bývávaly malé bazénky, do kterých se házely myrtové větvičky. Ženy se v nich koupaly, protože věřily, že jim to pomůže, aby byly krásnější. Tradice společných koupelí přetrvala kupodivu dlouho do středověku, jak o tom svědčí dobové ilustrace. O tom jestli opravdu má myrta nějaké zkrašlovací účinky nevím, ale u mnoha bylinek jsou jejich účinky prokázány. Ať již čistí pleť, dodávají vlasům lesk, nebo pomáhají od únavy. Půjdete-li dnes do lékárny, drogerie nebo parfumerie, jistě vám tam nabídnou širokou škálu přípravků do koupele, založených na bylinných extraktech. Jako mnohem zajímavější a pravděpodobnější ( oproti tomu co jsem vymysel já)se mi zdá názor, že jde vlastně o utajené znázornění jednotlivých částí lidského těla. Tady si dovolím malou odbočku: Znalosti starověkých lékařů s nástupem křesťanství na poměrně dlouhou dobu upadly v zapomnění a většina lékařů neměla o funkcích a vnitřním uspořádání lidského těla vůbec žádné, nebo jen mlhavé představy. Pitvy byly zakázány a tak je první odvážlivci prováděli jen potají. Těla pro tento účel pak kupovali od katů nebo je vykopávali na hřbitovech. Jen pro zajímavost: První veřejnou pitvu v Čechách provedl Ján Jesenius v Praze 8-12.6.1600. O tom, že obojí bylo spojeno s velkým nebezpečím, snad není ani třeba psát. Jestliže tedy autor opravdu prováděl pitvy a jejich výsledky si chtěl zaznamenat, nelze se divit, že je takto „ zakamufloval“. V tomto případě má jít o jícen, žaludek a střevní trakt.
4 Jistě jde o věc velmi důležitou a nejspíš i složitou, protože tu nacházíme velké množství textu, kterým je asi nutné obrázek doprovodit. Možná tu je napsáno, nejen jaké rostliny jsou vhodné, ale i jak zvolit vhodný astrologický čas. To bývávalo dříve velmi důležité.
1 VM- 25 Prohlídka –pokračování. Na f 75 v vidíme velmi podobný obrázek. Opět tu tekutina přitéká odněkud shora. Na rozdíl od přešlého obrázku se dělí na jednotlivé proužky, které „sprchují“ každou dámu zvlášť. Voda pak odtéká do dolního jezírka, kde je tedy opravdu natěsnáno jako v letní den na plovárně Podolí! ☺ Zajímavé je, že voda uprostřed je zelená, zatímco nahoře i dole modrá. Znamená to snad, že uprostřed nějak mění složení? U jednotlivých proužků tekutiny vidíme krátký text. Mohl by to snad naznačovat, že každý má trochu jiné složení i když přitékají z jednoho horního rezervoáru? Nebo jinou intenzitu? Velké množství textu dává opět tušit, že k tomu autor měl hodně co psát a vysvětlovat. I proto bez možnosti porozumět textu se můžeme o významu kreseb jen dohadovat. Tedy alespoň já ano. Je to jeden z paradoxů celého manuskriptu: Pokud nedokážeme číst celý text, vzniká problém s tím, pochopit co na doprovodných ilustracích je. Naopak, správné pochopení kreseb by přeci jen trochu ulehčilo rozluštění textu. ……………………………………………………………………………………. Následné f 76 r je celé zaplněno textem, který je nejspíš pokračováním předešlého. Jistě tu zaujme úvodní ozdobná majuskulí a několik vypsaných znaků vlevo na kraji. Jde o jeden z Barešových(?) pokusů o luštění? ………………………………………………………………………………….. F 76 v je též plné textu, ale ten je tentokrát rozdělen do několika odstavců. Už je mi skoro hanba připomínat, že i v této části mnoho odstavců začíná na P nebo H. Text doprovází pět žen (?): První vpravo nahoře vypadá, jakoby si myla v proudu vody ruce, druhá a třetí vlevo má v ruce nějaký květ, což myslím trochu podporuje domněnku o tom, že mezi touto a předchozí herbářovou částí je nějaké spojení. Čtvrtá sedí na nějakém kameni a svlažuje si jen chodidla.
2 Poslední ale vypadá na to, jakoby na první pohled někam padala. Zkuste si to ale představit takhle: zespoda cosi vniká do trychtýře, mění se to v dým ( je to spalováno), který trochu uniká v zúžené části, kde navazuje na druhý obrácený trychtýř. Z tohoto otvoru pak dým pak jde kolem ženy. Ta je tu, pravda v trochu krkolomné pozici. Pálení bylin a vykuřování patřilo dříve k „standardním“ léčebným procesům. Věřilo se, že se většina nemocí, hlavně strašlivý mor, šíří vzduchem. Možná právě tato stránka pojednává o tom, že prevencí proti moru je dodržování hygieny a koupele a onoho vykuřování. Jen malý dodatek: Často si přečtete o tom, že v manuskriptu jsou jen ženské postavy, ale to není tak docela pravda. Pohlaví některých postaviček ( jako v tomto případě) nelze vždy zcela jednoznačně určit, v jiných jsou to jednoznačně muži. …………………………………………………………………………………. Další neméně zajímavé je f 77 r. Nahoře jsou dvě ženské postavičky, které stojí v něčem, co vzhledem tomu, že to pod nimi vypadá jako kořeny, připomíná nejvíce vykotlaný pařez. Nad nimi se klene potrubí, z kterého na ženy vytéká tekutina. Potrubí má pět dírek. Z jednoho cosi fouká, z druhého teče, třetí je prázdné, pod čtvrtým je oheň a z pátého se něco sype. Není možné si nevzpomenout na čtyři základní živly- vítr, vodu, oheň a zem. Neméně podivně vypadá další ilustrace nalevo. Žena stojí v jakémsi trychtýři a v rukou má nějaké potrubí. Ze tří otvorů tohoto potrubí opět cosi fouká. Potrubí ústí do trychtýře a pokračuje dolů, kde je další žena, snad opět v něčem co připomíná pařez. Odtud pak tekutina přetéká do jezírka a dále dolů. Dočetl jsem se, že by obrázky mohly znázorňovat srdce a aortu…doopravdy nevím. ……………………………………………………………………………………. Na f 77 v je hned několik doprovodných ilustrací. Většinou se dočteme o tom, že jde o anatomické obrázky a opravdu to tak vypadá. Velká ilustrace nahoře velmi připomíná ženské vaječníky a vejcovody. Prostřední kresba vpravo zase docela věrně zobrazuje část střev a konečník.
3 U spodních dvou kreseb opravdu nevím. ……………………………………………………………………………….. Dále si prohlédneme f 78 r. Opět jsou tu dva bazénky, ve kterých se koupou ženy. Když si prohlížím tyto kresby, napadá mě jedna otázka: proč když se ženy koupou, mají ve vodě jen nohy, nebo v jiných případech jsou ponořeny jen do pasu? Občas sice si některé vleže lebedí, jak to vidíme zde, ale to je opravdu málokdy. Hm,, no napadá, mě, že kdyby byly ponořeny po krk, nebylo by vidět, že jsou to ženy….. ☺ Nejzajímavější zde jsou ale dva útvary nahoře, z kterých tekutina vytéká. Segmenty potrubí možná mají naznačit, že jde o dlouhý rozvod. Vypadají tak trochu jako dva květy. Znázorněny by zde mohly být ledviny….. ……………………………………………………………………………………. Poslední folio dnes f 78 v nabízí podobnou variantu jako předchozí stránky. Ale zatímco na f 75 v dělaly bazénky dojem, že se jedná o přírodní rybníčky, tady vidíme okénka, které navozuje představu, že se celá „akce“ odehrává kdesi uvnitř, v nějakých lázních. Velké množství textu začíná další velmi pěknou variantou písmena P. …………………………………………………………………………………….
1 VM -26 Prohlídka –pokračování. F 79 r nabízí kresbu, pro kterou jsem nenašel nějaké vhodné vysvětlení. Přijmeme-li reálně znějící vizi, že jde o skryté zobrazení vnitřních lidských orgánů, pak by se jistě i pro tento ( a následující) obrázek mohla najít nějaká analogie. Tekutina tu teče shora, skrz několik mezičlánků až dolů, kde se z modré mění na zelenou. Dámy ( i když u postavy nahoře se mi zdá, jakoby měla spíš mužské rysy… a knírek) se tentokrát přímo nekoupou, ale spíše přihlížejí (nebo dohlížejí) na správný tok. Když se na tuto dolní postavu podíváte hodně zblízka, vidíte, že i tato postava vypadá trochu nežensky. Drží v ruce jakousi malou pomůcku. Tyčka, na které je přidělán trojúhelník. Je to nejspíš nesmysl, ale v první chvíli jsem si vzpomněl na jeden přístroj, který byl používán již ve starověku a později dostal název Jakubova hůl. Sloužil k měření úhlů hvězd nad obzorem a byl tedy jakousi jednoduchou navigační pomůckou. Postavička na tuto věcičku upřeně zírá, takže je pro ni nejspíš důležitá. Zavrhnuli Jakubovu hůl, napadá mě jako vhodnější vodoměrka nebo olovnice. Ale třeba přijdete na jiné lepší řešení. ………………………………………………………………………………… Další f 79 v nabízí podobou situaci v trochu jiné podobě. Tekutina tu opět prochází skrz jednotlivé mezičlánky. Na rozdíl od předešlého obrázku tu jsou ale mnohem zajímavější postavy. Zcela nahoře je žena odhazující kříž( nebo se pro něj natahuje? -vyberte si). V celém VM je to jeden z velmi mála křesťanských symbolů. Když už jsme u toho, také tu nenajdete žádné zbraně! Ale ani hudební nástroje nebo nástroje pracovní- myslím třeba nůžky, kleště. Přijmeme-li teorii, že jde o knihu, která je především lékařsko-farmaceutickou, pak si myslím, že by to nemělo překvapit. Další žena drží prsten. Má to snad naznačit, že je vdaná? Drží prsten nad bříškem. Zase je to nejspíš nesmysl, ale dříve, když ještě neexistovalo sono, se
2 pohlaví budoucího dítěte určovalo tak, že se zásnubní prstýnek přivázal na nitku a výkyvy nad bříškem těhotné, naznačily, bude-li to děvče nebo kluk. Myslete si, co chcete, ale prý to fungovalo. Další žena zase tok pečlivě sleduje a jakoby do něj něco přidávala. Ale to nejlepší náš čeká úplně dole. Je tu žena, kterou drží v ústech ryba ( je vidět rozevřená tlama a oko ryby) a kolem je zoologická zahrada. Nekamenujete mne, když si tipnu, že je to ještěrka, pes, kůň a slepice! Stejně tak dobře tam můžete vidět spoustu jiných tvorů. Co tím autor mínil, je těžké uhádnout! Možná tím chtěl zdůraznit, že toto se odehrává v přírodě. …………………………………………………………………………………… Ani f 80 r co se týká záhadnosti nezklame. Z devíti žen nahoře jen jedna vstupuje do koupele, ostatní jen tak postávají a možná konverzují. Jedna na sobě má osušku. Tady bych chtěl upozornit na postavu úplně vpravo nahoře. Je tu muž, který viditelně velmi zálibně pokukuje po mladé dívce. Možná tím autor chtěl naznačit, že pokud dámy budou dodržovat patřičné léčebné procesy, budou krásné a vyhledávané. ☺ Dále si všimněte předmětů, které drží žena vlevo nahoře a uprostřed. To nahoře vypadá jako kolík nebo zátka. To uprostřed pak, jako nějaký srpek. Tady myslím moc neprohádám, když napíšu, že je to čelenka do vlasů. Nakonec ještě vlevo dole žena drží jakési listy. ………………………………………………………………………………. A opět jiná variace! F 80 v je těm předešlým podobné v tom smyslu, že tu ženy jsou pod sebou a tekutina protéká shora dolů do spodního většího jezírka. Rozdíl je ale u postav nahoře, které sedí na něčem, co připomíná taburetky. Ta vlevo cosi drží. Napadá mě zralá makovice. Na podobném polštářku si o něco níže vlevo hoví jakési zvířátko. Risknu opět tip, že je to chlupatý pes. Žena pod ním opět drží prsten. Ta druhá naproti do vody cosi sype. Pod ní jedna žena sedí a druhá jí myje vlasy.
3 Stejně tak i nalevo se tekutina vylévá ženě na vlasy. Ta si povídá s druhou a třetí jim leží u nohou a lebedí si. Hustě popsaná stránka textem dává tušit, že autor tu měl téma, které bylo opravdu obsáhlé. ………………………………………………………………………………… F 81 r a 81 v jsou téměř totožné. Na obou je hustě psaný text, doplněný nahoře a dole bazénky, ve kterých se koupou ženy. Vody přetéká z jednoho do druhého. Zdá se, jakoby kresba na 81 v, byla pokračováním předešlé. Ve všech těchto případech se zdá, že bazénky jsou umělé. Nakresleny jsou nejen stěny, ale i dolní soklíky. Doplněno je to vše hustě psaným textem. Proč tak na první pohled banální záležitost jako je koupel několika dam potřebuje tolik vysvětlování? U 81 r je zajímavé, že tu text vypadá, jakoby zde bylo počítáno ještě s další ilustrací, která ale nebyla dokreslena. Stejně tak je zajímavé, že vrchní úvodní P je spojeno s obrázkem. I v tomto případě jde prý o ledviny a močový měchýř.
…………………………………………………………………………………… Na horní kresbě na f 82 r vidíme cosi, co vypadá jako nějaká nádoba. Ta je pečlivě vybarvená. Z ní vycházejí na strany trubky, do kterých na krajích sahají ženy, opět stojící po kolena v tekutině. Mnohem zajímavější jsou ale další kresby. Na té uprostřed vlevo žena vkládá ruku do nějakého potrubí, z kterého na druhé straně vyfukuje kouř. Nevím, jestli vidím dobře, ale zdá se mi, že je propojen s ozdobnou hvězdicí uprostřed ( rosetou) a odtud pak dál doprava, ke hvězdě nad ležící oblečenou ženou. Má to naznačit, že ta žena je nemocná nebo mrtvá? Dolní obrázek je další variantou předešlých- nádrž nebo jezírko má ale tentokrát krablatý okraj. Dvě ženy nahoře zdá se stojí samostatně v kádích se zelenou vodou, třetí pak sólo vpravo stanou, má vodu modrou. Dvě větší postavičky žen dole mají bohatší účes a ta uprostřed opět drží prsten. Má to snad znamenat, že jde o ženy výše postavené, zatímco ty menší okolo jsou třeba služky?
4 Protože u každé je kratičký text, dělá to dojem, jakoby šlo o jisté konkrétní osoby nebo postavy alegoricky cosi zastupující.
1 VM-27 Prohlídka-pokračování. Podobné ilustrace nacházíme i na f 82 v. Ženy tu opět stojí v nějakých nádobách a na cosi, co je pojmenováno, ukazují. Obdobně je to i dole, kde je již několikrát zobrazený rybníček s něčím, co velmi připomíná duhu. Ta zasahuje v jakýchsi vlnkách na hladinu. U jednotlivých částí kresby je vždy popis. Můžeme tedy z toho soudit, že nejde o nějakou imaginární představu, ale zachycení konkrétní situace? ………………………………………………………………………………….
F 83 r nabízí pohled na velmi podobnou situaci, která je již opakovaně zobrazena na předešlých listech. V dolní části se opět klene duha. Žena nahoře drží dvě trubky, z kterých jde snad nějaký kouř. Ta uprostřed drží hvězdu. Může to mít vztah k vykuřování, o kterém jsem už psal? A k astrologickému určování vhodnosti času ? Nebo i k určení vhodného přípravku? To jsou otázky, na které těžko hledat odpověď. ……………………………………………………………………………………. Dalšímu f 83 v vévodí na středu velká kresba dvou žen, které drží jakési vaky nebo nádoby z kterých vytéká tekutina, ale každá se na konci mění v cosi jiného. Doplňují ji další dvě- nahoře vlevo a dole vpravo. V obou případech jsou tu trubky, z kterých něco vychází. Dočetl jsem se, že by mohlo jít o znázornění očí a nosu, jiným kresby spíše připomínají části nějakých, snad destilačních, přístrojů. Ta uprostřed by také mohla naznačovat, že když se smíchají dva komponenty, vznikají jiné dva ( popel a kouř?). ………………………………………………………………………………….. Na f 84 r se opakuje situace, která již byla nakreslena na f 75 v.
2 I zde jsou ženy nahoře v bazénku pod jakýmsi „baldachýnem“ z kterého jdou dolů jednotlivé provazce. Zdá se, jakoby se tady text vztahoval spíše k sloupům než k ženám. Jestliže ten bazének nahoře vypadá uměle, ty pod ním již spíše jako přírodní jezírka nebo rybníčky. Má to snad znamenat, že voda z lázní potom vytéká ven, kde si koupelí užívají i další? Navrhovaná možnost, že jde o plíce je asi možná, tohle opravdu neumím posoudit. Na tomto a dalším listě jsou „ bazénky“ opět pěkně hustě obsazeny. ☺ ……………………………………………………………………………… I obrázky na f 84 v nepřinášejí nic nového, krom toho, že voda je nyní modrá a zdá se, že do horní nádržky přitéká shora z nějakého útvaru. Je to snad mrak? A znamenalo by to potom, že i „baldachýnek“ na předcházejících foliích je také mrak z kterého prší provazce vody? Koupou se ženy v dešti? ………………………………………………………………………………… F 85 r je trojdílné. První část je celá zaplněna textem. Ten je rozdělen na řadu odstavců. Za pozornost jistě stojí to, že všechny začínají na P. Některé docela majestátní. ………………………………………………………………………………… Ještě než pokročíme dál, pokusím se o jakési shrnutí. Jistě to bylo téma velmi rozsáhlé a pro autora důležité, když mu věnoval deset listů a spoustu kreseb. Ty můžeme rozdělit na dvojí. 1/ podélné kresby, kde jsou přírodní nebo umělé bazénky ve kterých se koupou dámy. 2/ svislé kresby po stranách textu, kde dámy stojí v nádobách mnohdy podivných tvarů. Tekutina tu protéká z jedné do druhé. Jiné ženy, na to jen dohlížejí, nebo do ní cosi přidávají. Z trubek vychází buď tekutina nebo kouř. Některé postavičky mají v ruce prsten, v jednom případě kříž, v jiném rostliny, nebo něco, co nelze přesně určit. Je těžké někdy rozhodnout, kdy jsou ženy jen
3 „ dekorativním doplňkem“ ( vím, že tohle přirovnání kulhá na obě nohy, ale asi jako dnes v reklamách na auta nebo jiné výrobky). Některé části vypadají anatomicky, jiné jako části přístrojů. Možné je obojí. Mimochodem: o léčení vodou nebo i kameny se velice intenzivně zajímal Paracelsus ( 1493-1541) (Byl tak jakýmsi předchůdcem Vincenze Priessnitze). Zajímal se i o botaniku, astronomii a chemii. Na léčení pacientů měl velmi, na svou dobu, radikální a modernistické názory. Zavrhoval třeba klasické pouštění žilou nebo krystýr apod. Dva roky také žil u nás v Moravském Krumlově. Byl by to zajímavý tip na autora že? Kdyby……. Ale je možné, že i on vycházel z poznatků někoho, kdo tyto metody aplikoval před ním. O skutečném významu kreseb se ve všech případech jen dohaduji a postihnout skutečnost bez znalosti textu je obtížné, ne-li nemožné. Dohady, spekulace, domněnky……..:-( ……………………………………………………………………………….
1 VM-28 Prohlídka -pokračování. Pokračuji dnes v popisu trojdílného 85 v. o první textové části jsem napsal již minule: Na první kresbě vlevo je v jistém smyslu obdoba kresby z f 57 v. V samém středu je Slunce kolem čtyři mužské (!) postavy. První drží v rukou nejspíš květiny, druhá něco, co připomíná řetěz, ale pozor- třetí má na hlavě okrouhlou čepičku a drží cosi, co vypadá jako flakonek nebo…. Pohár. Kněz s pohárem? Od středu mimo vnější kružnici vycházejí čtyři sloupy, které se tam mění ve spršku. Chtěl tím snad autor říci, že se voda odpařuje, stoupá vzhůru, aby se pak z nebe vracela jako déšť? Nebo tu jde o nějakou úplně jinou symboliku? Někteří badatelé si myslí, že jde o znázornění čtyř stavů: kněz- vědec, šlechtic, rolník. A všimli jste si také, jak často se na těchto kresbách objevuje čtverná symetrie? Na dalším obrázku je uprostřed Měsíc a kolem něj jakási krajka. Když se podíváte pozorně, uvidíte v ní opět čtyři tváře. O tomto obrázku jsem také četl různé teorie. Můžete si přečíst, že jde o mandalu, nebo fraktál. Já bych si dovolil navrhnout jiné možné řešení a totiž, že jde o jev zvaný Měsíční hallo, kdy kolem Měsíce vzniká světelný kruh nejčastěji šedo-bílé barvy. Tento jev je dobře, byť vzácně, pozorovatelný prostým okem. …………………………………………………………………………………… F 86 r má nalevo stránku plnou textu, zatímco uprostřed jsou v rozích čtyři podobné kresby: ze tří bohatě ozdobených útvarů se do středu cosi sype. Nalevo jsou vidět napůl schovanou a jen vykukující postavu, totéž vlevo dole, napravo pak dva ptáci. Ten nahoře letí, ale ten dole jakoby seděl. Z útvaru vyrůstají rostliny, takže snad správně uvažuji, že jde o zem. To vpravo nahoře by pak bylo nebe? Co další dvě vlevo, to si už netroufnu odhadnout. Největší překvapení a záhada je ale úplně uprostřed. Je tu naznačená kružnice, rozdělaná na tři nestejné dílky. Přes tuto kružnici pak vede.. no jinak to nemohu nazvat… čmáranice. Ta je doopravdy záhadná, i když podobné se ve VM vyskytují. Proč? Nevím. Nejsem jediný, komu to pořádně vrtá v hlavě. Z toho, že dolní kresba vlevo u kružnice končí a navazuje
2 na ni je vidět, že měla být součástí kresby vlevo. Vypadá to, jakoby byla nedokončená. Něco mě napadlo, ale prosím neberte to moc vážně! Zkusme si představit, jak to mohlo vzniknout: Někdo začne kresbu, naznačí si pokračování, ale pak od toho odejde. Přijde někdo druhý a volné místo počmárá. (Všimněte si, že tato „ čmáranice“ vznikla téměř jedním tahem) Proč? Jen tak ze škodolibosti. Když se ten první vrátí a vidí, co se stalo, je z toho pěkně otrávený a nechá už kresbu nedokončenou. Fantazie? No asi ano……. Kruhový útvar je velmi podobný tomu na f68v1. I tam je rozdělen na tři díly stejným způsobem. ………………………………………………………………………………… Kresba na f 86 v je zcela mimořádná. Nejen tím, že jí autor věnoval dokonce šest stran, ale i zpracováním. Můžete se na ni dívat zas a znova a stále budete objevovat nové zajímavé detaily a stále vás budou napadat nové teorie a asociace. Krom známého a často zobrazovaného hradu se zkosenými hradebními střílnami tu najdete i další stavby. Vlevo je věž připomínající minaret vězící v otvoru. Nad již zmíněným hradem několik domečků přilepených snad ke skále- jako by byly v nějakém údolíčku. Ve stejném okruží jako hrad jsou další dvě věže a na spojnici dolů další hrad. To naproti pak vypadá jako nějaké hradby nebo přehrada. Další okruží vypadá jako moře a ještě dole jako místo plné polí??? Uprostřed pak čtyři věže s cibulovitým rozšířením. Podobné jsou k vidění v Arábii nebo svěžích pravoslavných kostelů. Za nimi pak jezero a ještě za ním další dvě menší věžičky. Nalevo nahoře je zobrazeno slunce a vpravo dole totéž. Na protilehlých rozích pak jsou dvě malé kružnice. Ovšem řešení, co tato kresba představuje, to moc nepomůže. Chvilku si můžete myslet, že je to jakási mapa, ale další detaily jsou tak matoucí, že tuhle myšlenku opustíte a pak to prostě vzdáte. Tedy alespoň já to vzdávám- neznám ani částečné řešení tohoto rébusu. Ale možná to opravdu nějaká rébus je, jenže neznáme zadání….. Je ale zcela jasné, že tako kresba svou velikostí, zpracováním a množstvím detailů, byla pro autora nejspíš tou úplně nejdůležitější v celém jeho díle…. …………………………………………………………………………………….Na foliu 87 r se vracíme ke květinám.První v této části by mohla být saturejka zahradní (Satureja hortensis). Roste v celé Evropě a nejen léčivkou, ale používá se i jako vynikající koření. Text má dva odstavce, oba začínají na P.
3 Tady uprostřed je vidět další čmáranici, tentokrát v podobě křížících se čar. Znova to na mě dělá dojem, jakoby někdo chtěl VM úmyslně poškodit. Autor to určitě nebyl, takže kdo? ……………………………………………………………………………… Na druhé straně f 87 v je primulka nebo též prvosenka jarní (Primula veris) I primulka patří mezi velmi významné léčivky s vedlejším využitím. Vyrábělo se z ní i víno nebo ocet. V současné době je u nás v divoké přírodě chráněnou rostlinkou. Text má dva odstavce, oba začínají na P. To horní je obzvlášť pěkné. Vzhledem k tomu, že následuje část, která na mnoha listech nejspíš názorně ukazuje přípravu lektvarů, zdá se, že toto folio jakoby sem nepatřilo. Obrázek je doplněn textem začínajícím velmi ozdobným P. …………………………………………………………………………………. Na f 88 r začíná část, která je označována za farmaceutickou. Na této i dalších stránkách vidíme v podstatě totéž. Části rostlin jsou tu pojmenovány a text pod tím následně nejspíš vysvětluje, jejich použití. Zatímco v prvé části jsou obrázky celých rostlin, tady už je asi konkrétně ukázáno, které části a k jakému účelu se používají. Velmi zajímavé jsou jakési nádoby nalevo. O co se přesně jedná, o tom se vedou dohady. Mají to být primitivní mikroskopy, ale ty první byly zkonstruovány až někdy kolem roku 1600, stejně jako první dalekohledy. Navíc spodní část je myslím příliš úzká, ale neznám samozřejmě skutečné proporce zobrazené věci. Jinde jsem se dočetl, že jde o speciální květináče. To jistě není špatný nápad, ale nádoby mají v mnoha případech víka, takže já ( abych nezůstal pozadu) si dovolím přidat další možnost- jsou to dózy na uchování lektvarů nebo léků všeobecně. ……………………………………………………………………………………..
1 VM- 29 Prohlídka F 88 v je čtyřnásobné. I tady vidíme totéž, co na předešlé stránce. Vždy jsou tu v řadě části rostlin, především kořeny, které jsou pojmenovány a pod nimi je nejspíše vysvětlující text asi ve smyslu: vezmeš tyhle části kytek, smícháš je v poměru XY a budeš je vařit dokud se nevylouhují a tekutina nezhoustne… atd. ( to je jen příklad-ne překlad!). ☺ To, že by to na levé straně mohly být nádoby na uchování výsledků takového kuchtění, podporuje i skutečnost, že ke každé řádce tj. směsi částí rostlin, je vždy přiřazena jedna nádoba a pokaždé trochu jiná- jiný tvar, jiné zdobení. Možná proto, aby se jednotlivé výsledné léky nepopletly. Všechny pak mají víka. Některé rostliny, zde použité, by se daly identifikovat porovnáním s obrázky v prvé herbářové části. Celkem logický je předpoklad, že krátké texty u těchto částí rostlin odpovídají jejich názvům. Viděl jsem i velmi nadějné překlady. Bohužel, když chcete takto vyluštěná písmena použít jinde, je konec s „ převratným“ nebo „ průlomovým“ objevem. ………………………………………………………………………………….. I na f 89 r je situace stejná. Znova tu vidíme tři řady rostlin, z nichž některé lze opět poznat podle první části. K nim přináleží tři nádoby, tentokrát spíše zabarvené zeleně a modře. Stejně jako v předchozích případech jsou nejspíš používány především části kořenů. …………………………………………………………………………………. Poslední z této série kreseb je na f 89 v vlevo. Dvě trojice rostlin s připsanými názvy opět doprovází dvě nádoby ( snad to můžu psát bez uvozovek). Podivně vyhlížející květinka uprostřed by mohla být štětka planá (Dipsacus
fullonum). Na kresbě jsou vcelku zdařila nakreslené listy a zhruba odpovídá i květ i když v reále je fialový. I v tomto případě jde o léčivku užívanou třeba proti revmatismu. Je rozšířena po celé Evropě, ale v současnosti je vzácnější. Text má jeden odstavec začínající na P. …………………………………………………………………………..
2 Květina vpravo by mohla být samorostlík klasnatý (Actaea spicata) Jde o mírně jedovatou rostlinku, užívanou v léčitelství při bolesti zubů nebo v případě potřeby vyvolat zvracení. Vyskytuje se v celé Evropě. Obrázek kořene jsem nenašel a tak nevím jak moc je kresba reálná. Text má jeden odstavec začínající na H. ………………………………………………………………………………….. Na f 90 r je docela podařená kresba květiny nazvané turan obecný (Erigeron acer )
Bohužel se mi nepodařilo najít o ní nějaké další informace. Text má dva odstavce, které začínají na P-H. ………………………………………………………………………………. F 90 v má představovat ruta chalampensis. Pro tuto květinku jsem našel český název ruta chalebská, ale žádné další informace o ní. Text má dva odstavce P-H. …………………………………………………………………………. Listy 91 a 92 chybí. Když už jsme u toho- na téma chybějících listů se v současnosti vede na mezinárodní konferenci rozsáhlá diskuse. Krom pokusu odpovědět na otázku, kdy se tyto listy ztratily, se tu objevil i názor, že chybí úmyslně, aby Voynichův podvod vypadal věrohodněji. K tomuto tématu- tedy, že rukopis vyrobil sám Voynich, se ještě vrátím v samostatné části. Prohlídkou původních fotografií, které jsou zachovány, se zatím podařilo zjistit, že již v době, kdy byly pořízeny, listy již chyběly. Zdá se tedy, že se ztratily někde mezi dobou, kdy byly listy očíslovány ( což mohlo být od vzniku VM až po dobu, kdy rukopis byl poprvé focen). Jednou z možností je, že právě na těchto listech byly ony Barešovy ( rozsáhlejší ) pokusy o luštění, o kterých píše J. Marci v dopise Kircherovi. ……………………………………………………………………………………. Pokračujeme tedy v prohlídce na f 93 r, kde je nejspíš kresba artyčoku (Cynara scolymus ). Artyčok je teplomilná rostlina vyskytující se především v jižní Evropě. Při zvýšené pozornosti je možné pěstovat ji i u nás. Je to nejen velmi
3 významná léčivka, která je využitelná především na nemoci jater a žlučníku, ale i jako velmi chutná zelenina. Jinou možností je smil písečný ( helichrisum arenarium). Květinka rostoucí především v Jižní Evropě, ale vyskytující se i u nás. Používá se do čajů na pročištění metabolismu. V současnosti je téměř vyhynulá a je chráněnou květinou. Dlouhý text začínající na H odpovídá jejímu širokému spektru jejího použití. …………………………………………………………………………………. Vcelku podařená je kresba na f 93 v, kde se představuje lupina bílá (Lupinus albus ). O rostlince se mi podařilo zjistit jen to, že jsou využívány jen její plody ( vařené –jinak jsou mírně jedovaté). Nejde tedy o léčivku. Na obrázku si opět můžete povšimnout, že stonky vyrážejí z výrazně odlišného kořene. Text, který obrázek doplňuje, má jeden odstavec začínající na P. ………………………………………………………………………………… Dále si dnes představíme f 94 r. Velmi podivná rostlinky zde nakreslená, vypadá opravdu zvláštně i ve skutečnosti. Vratička měsíční (Botrychium lunaria) je kapradina, která se sice vyskytuje téměř po celém světě, ale v současnosti patří k silně ohroženým druhům. Jde spíše o okrasnou rostlinu, její léčivé účinky nejsou známy. Text má jeden odstavec začínající na H. …………………………………………………………………………………….. Na trojlistu f 94 v je koukol polní (Agrostemma githago ). Moc se skutečné
květince nepodobá, ale musím se přiznat, že jsem v tomto případě jiné řešení nenalezl a tak nemohu nabídnout alternativu. Koukol je plevelná bylina rozšířená po celé Evropě jako prostředek proti střevním parazitům nebo jako lék na některé kožní choroby. Dříve se věřilo, že přimíchán do mouky, způsobuje otravu lidí i dobytka, což není prokázáno a dnes převažuje názor, že tyto otravy by měly být spíše připsány námelu. Vpravo dole v tmavě hnědém kořenu vidíme pětici čar. Jak se tam dostaly? Mě napadají dvě možnosti.
4 1/ někdo je vyryl hned do čerstvé barvy 2/ někdo je nakreslil předem něčím nač později barva nechytla. Další otázkou je proč! Já osobně toto řadím k dalším nesmyslným čmáranicím, které jsou na několika dalších místech. Jinou záhadou jsou otvory v dalších třech hlízách. Druhou by mohl být ( byť nesprávně barevně vyvedený) narcis ( narcissus). Narcisek je asi 30 druhů. Jde o cibulovité rostlinky s typickým bílým nebo žlutobílým květem. Jde o okrasnou rostlinu. Text doplňují dva odstavce s H-P. ……………………………………………………………………………….
1 VM- 30
Prohlídka -pokračování Pokračujeme na f 94 v. Poslední rostlinkou zde vyobrazenou by mohl být známý mák polní ( papaver argemone) vyskytující se v celé Evropě i jako plevelná rostlinka. O účincích šťávy z makovic se myslím netřeba šířeji zmiňovat. …………………………………………………………………………… Na f 95 r má být samorostlík klasnatý( Actaea spicata) Zde spíš vyobrazena s plody, kterých se hojně v lidovém lékařství využívalo jako lék proti záchvatům padoucnice , nebo při bolesti zubů. Roste v celé Evropě. …………………………………………………………………………………. U květiny na f 95 v jsem na pochybách, zda opravdu jde o proskurník lékařský (Althaea officinalis). Jak už název sám napovídá, proskurník patří opět mezi velmi významné léčivky s širokým spektrem použití. Já bych si jako jinou možnost dovolil navrhnout rozrazil ožankovitý (veronica chamaedrys). Okrasná květinka se vyskytuje v teplejších místech i v Čechách, zejména na slunných stanovištích. A do třetice: zemědým lékařský ( fumaria officialis). Rostlinka rozšířená po celé Evropě a využívaná jak v lidovém léčitelství, tak i jako okrasná. Text má tři odstavce. První začíná „hrazdičkou“ , kterou už bylo možno vidět na několika listech dříve. Další dva začínají tradičně na P-H. ………………………………………………………………………………….. Určení rostlinky na f 96 r se mi zdá být chybné. Zmiňovaná andělka lékařská totiž vypadá úplně jinak. Našel jsem plamének (Clematis). V tomto případě nejspíš plamének alpský ( clematis alpina). Rostlinka je dnes velmi vzácně se vyskytující ve volné přírodě. Spíše je pěstována jako okrasná. Jeden delší odstavec začíná na H.
2 ………………………………………………………………………………. Poslední kresba představuje na f 96 v opět docela zdařile smdlinec (tamus) nebo též posed černý. Rostlina se vyskytuje v tropických oblastech, ale je řídce rozšířena i na jih Evropy. Ani k této rostlince se mi nepodařilo najít něco dalšího. Jeden odstavec začíná na P. …………………………………………………………………………… List 97-98 chybí. ……………………………………………………………………………… Na f 99 r pak pokračuje to, co vypadá jako příklady přípravy různých směsí. Znova to jsou na této stránce jen kořeny rostlin, které doplňuje vysvětlující text a patrně i obrázky vhodných nádob. Ty jsou tentokrát dokonce opatřeny nápisy. Jen v posledním případě je tu zobrazena jen jedna rostlina. Je pravda, že tvary kořenů někdy vypadají velmi podivně, ale je opravdu těžké rozhodnout, jestli odpovídají realitě. Spíše ano a každý, kdo někdy jen trochu zahradničil, o tom ví své. ……………………………………………………………………………………. Stejná situace je i na f 99 v . Znova tu vidíme, tři sady různých kořenů, které patrně mají být použity a dole pak je jedna osamocená. I tady jsou nádoby napravo opět popsány. ……………………………………………………………………………………. Na f 100 r je změna. Místo kořenů jsou nyní zobrazeny celé rostliny. Můžeme se domnívat, že v tomto případě byly využívány spíše listy. Dvě sady doplňují dvě nádoby a dvojí vysvětlující text. …………………………………………………………………………………. F 100 v je trojdílné. Tentokrát je počet rostlin určeních k zpracování mnohem větší. Vlevo je jich třináct. Druhá směs zabírá většinu další dvojstrany. V prvém případě je jich deset, v druhém také deset, ve třetím devět. Zatímco nalevo jsou popsány, napravo již popisky chybí. Snad už ani nemusím dodávat, že každé sadě je přiřazena nádoba jiného tvaru i zbarvení.
3 ……………………………………………………………………………………. Další f 101 r patří tematický k těm předešlým. Opět tu jsou tři řady rostlinek a ke každé řadě jedna nádoba a je možné s dohadovat, že z těchto rostlinek má být vytvořena nějaká směs, která se pak uchovává ve speciální nádobě( nebo se v ní tato směs i připravuje?). V dolní řadě je u kořene rostliny vpravo přikreslen ( snad) žertovný obličejíček.. …………………………………………………………………………………..
1 VM- 31 Prohlídka –další část. V již třicátém prvním pokračování povídání o VM budeme pokračovat v prohlídce na f 101 v . Na tomto trojdílném foliu je vlevo velké uskupení rostlin tentokrát bez nádob, zatímco na pravém jsou opět třikrát jen kořeny. Nejzajímavější je myslím ale to prostřední. Nahoře totiž je opět jasně vidět, že listy tu vyrůstají z hladce odříznutého kořene. Zatímco na předešlých listech byly rostliny téměř vždy pojmenovány, tady je text jen u některých. Vede to k domněnce, že ty které nejsou pojmenovány, byly pro autora známější a nepotřeboval si je připomínat, nebo naopak: Pro vypěstovaný hybrid neměl autor pojmenování. Dodatečně mě napadlo, že krátký text nemusí být nutně názvem zobrazené rostliny, ale třeba jen odkazem na text, který se ke kresbě váže. ……………………………………………………………………………….. Na dalším f 102 r je v horní řadě mezi listy a kořeny zcela jasně viditelná modrá kostka. Co má tato kostka představovat, je záhada. Protože je s ostatními ingerencemi v jedné řadě, je jasné, že je součástí výsledné směsi, lze tedy uvažovat o tom, že by měla být z nějakého rozpustného materiálu. Ale nenechme se mýlit, mnoha kamenům byla, a je i dodnes, připisována léčebná schopnost jen jejich pouhým přikládáním na bolavé místo, či přítomností ve výsledné esenci. Do mnoha nápojů se také kdysi přidával zlatý nebo stříbrný prach.. …nebo dokonce i rtuť! Ale i tohle může být falešná stopa. Pro tyto účely se totiž používaly drahokamy nebo polodrahokamy, které se již od pradávna vybrušovaly do složitých faset, takže pouhá kostka? V případě modré kostky mě napadá, že jde o kousek ledu. Jistě víte, že dříve se v zimě led vysekával a ukládal do hlubokých sklepů, kde pak pomáhal chladit méně trvanlivé produkty, nebo se postupně drtil a používal jako chladič ve skřínkách, které byly jakýmisi prapředky dnešních chladniček. Jinou a myslím stejně dobrou možností je, že je zde zobrazen krystal skalice modré, která se v léčitelství používala na koupele proti plísním.
2 Malá modrá kostka je zkrátka jeden z dalších hlavolamů, kterých nám VM nabízí nespočet. Popisek u ní je čtyř písemný, mohlo by to být „cube“? ……………………………………………………………………………………. Na f 102 v vidíme zhruba totéž, co na předešlých listech. Opět jsou tu dvě nádoby a dvě řady rostlin. V některých případech znova stonky vyrůstají z hladce odříznutého kořene, což dává tušit jakýsi lidský zásah roubováním. Ačkoliv list je na předešlé straně očíslován 102, všimněte si vpravo dole připsané 19. Už jsem nad tím dumal dříve a rozhodně se této záhadě chci dále věnovat a pokusit se najít nějaké přijatelné řešení. Všimněte si také, že oproti jiným částem se zdá být tato více opotřebovaná. Jednotlivé listy jsou více zprohýbány, mnohde jsou skvrny, všechno to dělá dojem, že knihu na těchto místech měl někdo často otevřenou i během přípravy nějakých lektvarů. Z toho si dovolím odvodit, že tu jde přesně o to, co je nakresleno- o přípravu směsí z různých rostlin nebo jejich částí, zejména kořenů. Odvozeno i úvodní herbářová část není žádnou tajnou symbolikou, ale jen zobrazením různých rostlin, i když nepříliš dokonalým. Dříve se věřilo, že nápoje z jistých částí zvířecích těl přenášejí léčebné, nebo podpůrné efekty. A tak do nápojů byly přidávány drcené rohy nosorožců, rohy narvalů, chlupy černé kočky a další a další. Z tohoto hlediska je tato část, kde nic takového nenajdeme, velmi pokroková. ………………………………………………………………………………. Na f 103r začíná další část, kdy jsou jednotlivé stránky plně popsány textem a na kraji jsou nakresleny malé obrázky. O nich se můžete dočíst, že jsou to hvězdy a že oddělují text do odstavců, tj. do jednotlivých receptů. Nemohu si pomoct, ale nemám pocit, že by kresby oddělovaly text, ten je sám o sobě nezávisle oddělen na jednotlivé odstavce. Některé sic jsou u začátků odstavců, ale jiné zcela mimo. Ty se mi jeví mnohdy jako velmi krátké, třeba jen na jeden a půl řádku. Není to trochu málo na to, aby šlo o úplný recept? Dříve se čas měřil známými přesýpacími hodinami, ale jinou možností, jak určit čas potřebný k určité operaci, byly říkánky. Zdánlivě nemyslný doprovod určitých postupů opravdu pomáhal určit čas.
3 No, já vím, text může být i o čemkoliv jiném………to byl jen další námět k přemýšlení. Nemohu si pomoct, ale kresby mi v ničem hvězdy nepřipomínají. Mají vybarvený střed a často i krátký stonek, takže jsem přesvědčen, že jde o ozdobné lišty představující květy. Takto upravený text pokračuje až k f 116 r, kde zhruba v polovině stránky „hvězdy“ končí a pokračuje již jen samotný text. Přestalo to autora bavit? Nebo tu začíná zcela jiné, nové téma? Poslední stránka f 116 v sice obsahuje jen čtyři řádky, ale je rozhodně zajímavá. Nalevo vidíme malou kresbu jakéhosi zvířete a pod ním jednu z nahých žen nebo nymf, chcete-li. Bohužel je tato část velmi silně poškozena jednak roztržením ( a následnou opravou) a jednak vyblednutím. I první řádek nahoře nezvykle vysoko je hodně poškozen a je těžké ho byť jen překreslit. U následujících dvou řádků je text oddělen několika znaménky plus. Často je tato část považována za nějaký klíč, nebo nápověď, která by měla pomoci při luštění. I v tomto případě je text natolik vybledlý a věkem poškozený, že je velmi obtížné identifikovat jednotlivé znaky. Na internetových stránkách jsem četl interpretace tohoto textu od jednotlivých autorů. Jak ale píšu výše, už jen samotný přepis je více než problematický, ale možná tito badatelé mají k dispozici lepší obrázky, nebo je umí na počítači zpracovat tak, aby text více vynikl. Uznávám, že tyto řádky na poslední straně folia 116 jsou opravdu nezvyklé a odlišné od všeho, co bylo k vidění na těch předchozích. Lze je tedy považovat za klíč? Uvažuji asi takto: jestliže si autor dal jistě velkou práci s tím, aby text utajil, pak těžko předpokládat, že nám na posledním listě nabídne řešení jako na stříbrném talíři. Pokud někde v samotném spise vůbec nějaké vodítko pro řešení existuje, myslím, že bude mnohem lépe utajené. Je ovšem docela dobře možné, že ani nikde žádné není. Autor ho sám pro sebe nepotřeboval a spis nejspíš byl určen pouze pro něj a ne pro nikoho jiného.
1 VM-32 Kdo je autor? Zcela na začátku, jsem se v úvodu zařekl, že nebudu diskutovat o tom, kdo byl autorem VM a je to přesně tak. Na rozdíl od některých badatelů neumím ukázat na určitou konkrétní osobu a určit jí jako autora. Krátce se vrátím k historii. Pevným bodem je Barešův dopis z r. 1639, potažmo ten z r. 1637 o kterém se zmiňuje. Uvěříme-li v to, že Horčického podpis ( i když ne jeho rukou) opravdu vznikl někdy mezi 1608-1622, pak se nám čas je trochu posune, ale dál? Lze věřit Mníšovského informaci o tom, že VM vlastnil Rudolf II.? Je možné dávat do souvislosti i jeho zmínku o 600 dukátech s podobnou částkou zmíněnou v deníku J. Dee? I kdyby ano( jako že ne), opět nás to v čase posouvá jen trochu a k samotnému původci VM nás to nijak nepřiblíží….Stále tu máme časovou mezeru, kterou by bylo zapotřebí vyplnit. A nelze-li sledovat přechod VM mezi jednotlivými vlastníky, je obtížné zjistit i místo vzniku a autora. Chtěl bych se ale v tomto pokračování na celou věc podívat trochu jinak. Jistě také rádi čtěte detektivky, kde detektiv nejen sbírá stopy, které pachatel nechal na místě činu, ale přemýšlí i o jeho povaze a zvycích….. dnes by se řeklo, že tvoří jeho psychologický profil, podle charakteru jeho činu. A tady máme jednu velkou stopu- spis VM! Co nám tedy může o „pachateli“ říct? 1/ autor musel být poměrně majetný člověk, který si mohl dovolit zakoupit větší množství pergamenu. 2/ musel mít dostatek času, aby se mohl věnovat studiu a pokusům se šlechtěním rostlin, jak ukazuje mnoho ilustrací. Tedy pokud to nejsou jen představy. Stejně tak již jen samotnému sepsání VM musel věnovat mnoho volných hodin. 3/ můžeme se také dohadovat, že ne všechny recepty vymyslel on sám. Spíše měl nějakého učitele, nebo předchůdce. Protože povolání se dříve často dědila z otce na syna, je možné, že část znalostí převzal od předků. 4/ zajímal se o rostlinky, především o ty léčivé. Velká většina rostlin v herbáři jsou léčivky a až na několik málo výjimek jsou to rostliny trvale rostoucí v Evropě. Zde by jsme měli hledat i autora. 5/ u obrázků různých koupelí je opravdu těžké odhadnout, zda zobrazují nějaké reálné situace, které se opravdu odehrávaly, nebo jde skutečně o utajená zobrazení částí lidského těla.
2 Možná jde o propletenec, který se nám dnes stěží podaří rozmotat a porozumět mu. 6/ receptová část nevypadá na to, že by tu šlo o nějaký žert, ale právě naopak, někdo se tu často zabýval přípravou lektvarů. Svědčí o tom i znatelně větší opotřebení listů s tímto obsahem. O tom jakým způsobem se připravovaly, se můžeme jen dohadovat. Na toto téma je patrně doprovodný text, stejně tak je možná specifikován poměr. Lze se tedy dohadovat, že autor byl lékař, lékárník, bylinkář nebo léčitel. Nebo od všeho kousek. Další možností je, že k této profesi měl velmi blízký vztah. 7/ na jedné straně to byl na svou dobu člověk s velmi širokým záběrem zájmů, dalo by se říci téměř geniální, na druhou mnohé malé doplňující kresbičky, dělají dojem, že jsou tam jaksi navíc a jsou téměř „dětinským žertíkem“ ( třeba žížaly, nebo obličejíčky u kořenů atd.). Tato doprovodné kresbičky zatím byly výzkumníky víceméně přehlíženy a nebyly podle mého mínění zcela doceněny. Dovolím velmi kacířskou myšlenku, za kterou to asi pěkně schytám: Byl autor autista? Vytvořil si vlastní písmo, vlastní řeč, vlastní poloreálný svět, do kterého byl více, či méně uzavřen a právě proto je VM tak podivný a jedinečný?... a také jediný? Podobné případy existují. Autistou se člověk nemusí nutně narodit, ale může k tomu dospět postupem doby- vím velmi dobře, o čem tu píšu! Také téměř 100% lpění na znacích P-H na začátcích odstavců o něčem též vypovídá. Nejsem ani psycholog ani psychiatr a názor odborníka v tomto směru by byl nesporně velmi zajímavý. Podle mého to svědčí přinejmenším o jistém manýrismu. Tady si dovolím další odbočku: drtivá většina badatelů, kteří se věnují záhadnému VM, jsou amatéři. Získat ke spolupráci odborníka je vzácné a velmi těžké. I to je možná důvod, proč výzkum VM postupuje velmi pomalu a na mezinárodní konferenci se občas diskuse věnuje naprostým banalitám. 8/ A co nám prozrazuje text? Téměř všichni se shodují na tom, že ho psal člověk, který měl v psaní velkou praxi. Ani v této oblasti nejsem odborník, ale i na mě dělá písmo dojem velmi zkušené ruky. 9/byla -li, použita šifra, autor o tom musel mít nějaké znalosti. Za druhé můžeme předpokládat, že šifra je spíše jednodušší. Důvod proč si to myslím, je ten, že podle mě je složitá šifra použitelná bez pomůcek jen pro krátké zprávy, ale pro rozsáhlé dílo by to bylo příliš pracné a autor by se patrně nevyvaroval chyb. Při tvorbě, jistě mohl vytvořit nějaký originální systém, ale patrně tento systém vycházel z úrovně tehdejších znalostí a šifer již používaných. Dnes se mnoho badatelů přiklání k tomu, že se možná ani o žádnou šifru nejedná, ale že VM je napsán novým, autorem vymyšleným , jazykem vycházejícím z latiny, nebo latině se podobající.
3 10/ dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že autor byl muž. Ne, nejsem nijak zaujatý, ale dříve bylo vzdělaných žen velmi pomálu. V době, kdy se předpokládá, že VM vznikl, by se konkrétně u nás v Čechách daly vzdělané ženy na prstech spočítat. Bylo jim vštěpováno, že se mají starat o vyšívání, hudbu a bádání přenechat mužské části populace. Ostatně ani muži na tom nebyli o mnoho lépe. Mnoho šlechticů mělo jen velmi chabé základní vzdělání. 11/ o několika různých „čmáranicích“ nebo „sgrafitech“, jsem napsal, že by mohly být dílem někoho druhého, jakéhosi „škoditele“, ale je tu i možnost, že tím „škůdcem“ byl autor sám. Kupodivu i tato anomálie zatím pozornost mnoha badatelů nepřitáhla a prostě ji pomíjejí. 12/ Jestliže se autor doopravdy věnoval vymýšlení a aplikování léčebných lektvarů, nebylo by tedy jaksi samozřejmé, aby tyto metody byly využívány i po jeho smrti? Neměl nikoho, komu by své tajemství předal? Nebo ho předat nestačil, když umřel náhle? Je ovšem možné, že autor byl opravdu osamělý podivín. 13/ je možné, že autor zkoušel některé léky sám na sobě? Mnohé z těch rostlin o kterých jsem psal, mají i psychotropní účinky. Mohly by některé kresby nebo anomálie být výsledem vizí po požití takových látek? Otázky, otázky, otázky ……na které neznám odpověď. ………………………………………………………………………………….. Samozřejmě, s jednotlivými body zde uvedenými můžete a nemusíte souhlasit, případně je můžete formulovat jinak. Ani já nejsem přesvědčen o tom, že musí nezbytně platit a že směr mých úvah je správný. Jaký člověk by při aplikaci těchto poznatků vyšel? Bohatý, spíše osamělý, učenec- podivín. Možná, že VM přežil jen díky tomu, že jeho autor byl považován za neškodného blázna.
1 VM-33 Text VM. I v tomto případě, stejně jako při identifikaci autora, neumím dát nějakou přímou konkrétní odpověď a mé znalosti nestačí na to, abych o tom mohl s někým odborně diskutovat. Prohlížíte –li si různé stránky jednotlivých badatelů o VM, pak na pomyslném žebříčku tipů jakým jazykem byl napsán, je nejvýš rozhodně latina. Je to zcela oprávněné. Latina byla, a do jisté míry stále ještě je, jazykem vzdělanců. I frekvenční analýza ukazuje velmi podobný průběh křivky. Ale při převodu vám vzniknou sice nadějně vypadající sekvence, ale nic víc. Na druhém místě je angličtina. Dostala se sem hlavně díky dlouholetému přesvědčení, že autorem byl anglický mnich Roger Bacon. Může za to Mníšovského historka v Marciho dopise, kterou badatelé brali za prokázanou, aniž by se nad celou věcí hlouběji zamysleli. I v tomto případě je to cesta, která nikam nevede. Velmi často jsem se dočetl, že by mohlo jít o hebrejštinu, ale zda někdo konal nějaké konkrétní pokusy nevím. Hebrejština má tu nevýhodu, že je třeba ji perfektně znát, nepíší se v ní totiž samohlásky a slova je třeba hádat z obsahu věty. Pak už následuje celá plejáda různých tipů, někdy až bizarních- jako třeba havajština (nevím o tom, že by se dělal pokus s řečtinou, i když se též nabízí). O češtině mnoho badatelů neuvažovalo, ale pokud z ní odstraníte háčky a čárky, situace se značně zlepší. Půjdete-li dále v čase do doby kdy ještě tato „převratná novinka“ zavedena nebyla a písmena se zdvojovala, stává se z češtiny zajímavý kandidát! Nicméně křivka frekvenční analýzy pro češtinu příliš nesvědčí a to jak v podobě před reformou( bez háčků a čárek,)tak i po ní. Důvodem pro úvahy typu hebrejština nebo havajština jsou prý krátká slova. Není to tak docela pravda. Je fakt, že krátkých slov se zde vyskytuje dost, ale pro názornost jedna náhodně vybraná stránka: Počet písmen ve slově- výskyt: 1-1x, 2- 2x, 3-5 x, 4-19 x, 5-10x. 6-13 x, 7-10 x, 8-6 x, 9-3 x, 10- 6 x 11-1 x. To se mi nezdá být až tak dramatické….
2
Nemusí to být tak docela správně- ono totiž určit přesně, zda jde o mezeru mezi písmeny nebo slovy, je někde docela problém. A vůbec- když už jsme u toho. Jistě jste si při prohlídce všimli, že jednotlivé věty nejsou od sebe odděleny tečkou ( ledaže by celé odstavce byly vždy jednou větou). Bylo by tedy možné, že by i mezery mezi jednotlivými slovy byly vytvořeny uměle pro zmatení případných luštitelů. Netvrdím, že ne, ale pak by se počet písmen ve slovech nejspíš opakoval v delším textu v řadě- sekvenci a zatím jsem ji nikde nenašel. To ale může být způsobeno výše popsanými potížemi. Přetrvávající problémy s určením jazyka a luštěním VM vedou některé badatele k přesvědčení, že VM je podvod, respektive padělek. V minulosti se vytvořila historka o tom, že VM vytvořil John Dee, aby z císaře Rudolfa II. vytáhnul oněch často zmiňovaných 600 zlatých. Eventuelně prý při psaní VM spolupracoval s Kellym. (Někteří badatelé totiž rozpoznali dva rukopisy). Moderní výzkumy posledních let, které byly provedeny, však ukázaly, že jde o změny spíš způsobené unavenou rukou nebo změnou tlaku, hustotou inkoustu apod., než že by VM byl dílem dvou autorů. Už v době, kdy vznikla, byla z historického hlediska velmi nepravděpodobná, ale přesto se udržela a dodnes si ji můžeme přečíst. V poslední době se objevují „náhodně“ nalezené jakoby důkazy, že VM padělal sám Voynich. O tom ještě napíši více. Nelze –li celý VM označit za podvod, tedy se uvažuje alespoň o tom, že by šlo o takzvaný hoax- tedy text beze smyslu. Nejsem odborník, ale mnoho badatelů, kteří průzkumu textu věnovali mnoho času, jasně píší o tom, že text má všechny charakteristiky skutečného jazyka a ne jen náhodného seskupení písmen. ……………………………………………………………………………… Je vůbec nějaké východisko a nějaké řešení? Už jsem to naznačil minule. Domnívám se, že VM je dílem zcela jedinečné osobnosti a nejblíže pravdě bude, že pro účel VM byla touto osobou vytvořena nejen originální abeceda, ale i originální umělý jazyk.
3 Umělých jazyků je celá dlouhá řada-nejde tedy o nic výjimečného. Jistě všem přijde ihned na mysl známé esperanto. Mimoto existují ale i jazyky fiktivní. Tak třeba známý seriál Star Trek způsobil, že mezi jeho obdivovateli a fanoušky vznikla klingonština. ☺ Jistě si mnozí vzpomenou i na Kocábovu recesi se svahilštinou. Hm.. no ostatně on i brněnský hantec je pro nezasvěcené těžko nesrozumitelný… Vím, že takové řešení této zapeklité otázky nedává příliš velkou naději, že by se podařilo někdy VM vyluštit a možná je to i dobře. VM by přestal být tajemný a možná i zajímavý. Třeba by nás pak text svou banalitou zklamal. Občas si můžete porůznu na netu najít překlady VM. O tom zda jsou správné nebo nikoliv, si nedovolím diskutovat- názor si udělejte sami.
1 VM- 34 Luštění textu- úvahy. Předem upozorňuji, že následující řádky jsou jen mým osobním názorem, ke kterému jsem došel po čtrnácti letech studia VM. Rozhodně se nechci přít s těmi, kteří na internetu oznamují vyluštění VM nebo dokonce uveřejňují části vyluštěného textu. Přeji jim mnoho štěstí a úspěchů, ale já to vidím trošku jinak. …………………………………………………………………………………… Při pokusech o vyluštění textu vidím tyto překážky: 1/ správné určení počtu použitých písmen. a/ vlivem stáří rukopisu je na mnoha místech inkoust vybledlý a tvar písmen je nejistý. b/ ručně psaná písmena mají pochopitelně své tvarové odchylky a je předmětem sporů, zda jde o nové znaky nebo ne. c/ na mnoha místech jsou vybledlá písmena některým z předchozích majitelů opravována. Je tedy otázkou, zda byl dodržen přesný původní tvar. d/ v některých případech je obtížné rozhodnout, zda jde o originální text nebo pozdější vpisek. ………………………………………………………………………………. 2/ Při pokusech o transkripci do uvažovaných jazyků nedostaneme smysluplný text. Dá se tedy předpokládat, že: a/ byl použit nějaký opravdu exotický jazyk b/ nebo velmi odlehlé nářečí jazyka existujícího c/ byl použit jazyk zcela nový, vymyšlený samotným autorem d/ jde opravdu jen o text bez smyslu, který je ale velmi obratně uspořádán. e/ byl použit známý jazyk, ale byl ještě dále zašifrován f/ jde o nový jazyk, který by ještě navíc zašifrován. ………………………………………………………………………………..
2 3/ v případě předpokládaného použití šifry jsou tyto obtíže: a/ ve středověku se již zcela jasně ukazovala nedostatečnost tehdy používané tzv. Césarovy šifry a bylo vymýšleno mnoho jiných systémů, které bylo obtížné prolomit. b/ prolomení takové šifry předpokládá především v první řadě, že luštitel ví, v jakém jazyce je zpráva napsána. c/ ani znalost tehdy používaných šifrovacích systémů případnému řešiteli nemusí být nic platná. Je totiž možné, že autor vymyslel vlastní originální systém. d/ předpokládáme-li použití takového systému, má tu „ výhodu“, že je zcela jedinečný. Jinými slovy, není s čím a kde ho srovnávat. …………………………………………………………………………………… 4/ jak jsem již psal, při luštění byly činěny pokusy vyjít od názvů identifikovaných rostlin, zejména v „ receptové“ části, ale ani tato cesta nikam nevede. Naznačuje to, že a/ pro některé části textu nebyla šifra použita b/byl použit jeden proměnný c/ nebo bylo použito více systémů …………………………………………………………………………………. Zda popsané důvody (možná, že na další přijdete sami) vysvětlují důvod, proč vyluštění textu VM stále odolává i při použití nejmodernějších a vysoce výkonných počítačů. V jejich případě totiž platí, že i špičkový počítač vykoná jen to, co je mu zadáno. Znovu si tedy na konci kladu otázku, jestli vůbec je naděje, že text bude vyluštěn. Výčet zde popsaných těžkostí nedává příliš velkou naději. A tak VM nejspíš zůstane stále tím bizarním spisem, který nás bude lákat svou tajemností.
1 VM-35 Je VM padělek? Na internetové diskusi se objevil příspěvek Pamely Blevins. Píše o tom, že Voynich studoval na Moskevské univerzitě chemii a pracoval pak jako lékárník. Podle ní prý nakupoval staré nepoužité pergameny a rozhlašoval, že s pomocí původních receptur barev vytvoří „nové pravé starověké rukopisy“. P. Blevis tvrdí, že takto mohl vzniknut i VM. Bohužel se mi nepodařilo nalézt zdroj, odkud má tato informace pocházet. A tak je zatím řadím mezi neověřené spekulace. Bylo by třeba to prověřit. Zkusme to ale přesto probrat: 1/ pergamen byl velmi drahý materiál, který byl občas i znovu použít tak, že původní text byl vyškrábán. Je tedy pravděpodobné, že pokud nějaký nepoužitý někde zbyl, bylo to vždy jen několik listů. Jak velká je pravděpodobnost, že Voynich našel zdroj, z kterého získal tolik nepopsaného pergamenu, navíc vyrobeného zhruba ve stejné době? (podle mých informací pro určení vzniku bylo odebráno několik vzorků z různých míst VM) Jak velká je šance, že se trefíte zrovna do šestice listů vyrobených ve stejné době? 2/ dobrá, dejme tomu, že Voynich opravdu objevil doslova poklad v podobě hromady nepoužitého pergamenu. V jeho možnostech možná bylo vyrobit podle původních receptur duběnkový inkoust i barvy, ale dokázal by potom nějakým umělým způsobem, aby zestárly tak, aby oklamaly C14? 3/ připustíme, že to možné je. Nebylo by tedy logické, kdyby vyrobil spisů několik, které by se prodávaly lépe? Mimochodem VM Voynich podle mých informací ani k prodeji nenabízel. 4/ další věcí je, že by bylo nejsnazší, kdyby si vzal inspiraci z tehdy známých alchymistických spisů ( ale pro výrobu VM musel hledat inspiraci v mnoha oborech) a snažit se aby spis vypadal podivně, ale pravděpodobně. 5/Připusťme, že opravdu chtěl vyrobit něco opravdu-opravdu divného a tak hledal velmi složitě inspiraci z mnoha zdrojů. 6/ dále by musel pečlivě studovat sémantiku, aby výsledný tajný text měl všechny aspekty jazyka skutečného a aby obstál při analýzách kryptologů. To je velmi náročná záležitost.
2 7/dobrá, tak i tohle zvládl, ale ještě jsou tu drobné bizarní kresby, vpisky v kresbách, duplicitní číslování, které jak už jsem psal, dělají z VM věc ještě podivnější. Proč by to tam ještě přidával? 8/Představme si ale, že by Voynich opravdu skupoval staré pergameny a chtěl dělat padělky. Myslíte si, že by o tom veřejně mluvil? Nebyl by to spíše tak, že by je v tichosti vyrobil a prodal nějakému soukromému sběrateli? Rozhlašovat to na veřejnosti je totéž jako si předplatit dlouhý pobyt v útulné cele. 9/ výroba takového spisu by bylo velmi náročná záležitost, trvající mnoho let, která by se mu vůbec nevyplatila. 10 / zcela nakonec je tu ale důkaz o pravosti, který je nesporný- je to dopis Jiřího Bareše Kircherovi. Tento dopis v podstatě potvrzuje nejen existenci VM v r. 1639 ( a nepřímo v .r 1637 a dříve- viz Barešův dopis …dlouho mi tento spis zabíral místo v knihovně…./)v Praze, ale i mimo jiné i pravost doprovodného dopisu J. Marciho. Nebo si umíte představit absurdní situaci, že by Voynich vyrobil nejprve VM, pak by napsal dopis Marciho, vložil ho dovnitř a ještě nakonec Barešův dopis, který umístil do Kircherovy pozůstalosti? …………………………………………………………………………………. Věřím tomu, že VM je pravý. Můžeme sice vznést pochyby o správném určení doby vzniku, ale dnes většina badatelů i toto přijala jako daný fakt. Myslím, že celá tato akce má za úkol zpochybnit pravost VM, tak jako se to dělo a děje v případě mnoha podivných artefaktů, které se jaksi nehodí do dané doby. ( pan Däniken by o tom mohl něco vyprávět!) Mnoho takových předmětů, prostě zmizí v depozitáři nebo zcela, ale to v případě VM nelze- je dobře známý. VM je příliš podivný a příliš znepokojivý a lidé si s ním už dlouho neví rady. Cesta jak to vyřešit je právě ta, že by byl prohlášen za padělek a tím odsunut do zapomnění.
1 VM-36 Soukromé resumé v mezičase. Před nějakým časem mě redaktor jednoho časopisu požádal o rozhovor týkající se Voynichova rukopisu. Přimělo mě to, abych si shrnul vše, co se kolem VM za ta léta událo. Já se o záhady zajímám odmala. Chytlo mě to už v šedesátých letech, kdy vyšly první články o UFO od pana Flessingera. Pak jsem samozřejmě zhltnul Velké otazníky, Vzpomínky na budoucnost a dnes už legendární Jitro kouzelníků. V devadesátých letech, po dlouhé odmlce, pak vycházela jedna záhadologická kniha za druhou a někde mezi těmi záhadami jsem se poprvé dočetl i o VM. Dokonce jsem o něm napsal i článek pro jeden časopis. Ještě dnes koluje po netu můj citát. Vytržený z kontextu a pozměněný, žije si vlastním životem.:-) Později jsem se náhodou seznámil s prací p. Hurycha. Obdivoval jsem ( a dodnes obdivuji) to úžasné množství informací, které se mu podařilo shromáždit a úsilí, které luštění téhle záhady věnoval. Když jsem se dočetl, že Jakub Horčický ( velmi pravděpodobný majitel VM) dělal tady na Mělníku hejtmana ( něco jako dnes starosta, ale s většími pravomocemi), řekl jsem si, že bych se také mohl pokusit něco udělat pro vyluštění téhle záhady. Byl-li Horčický hejtman, určitě podepisoval spoustu listin, napadlo mě, třeba se něco zachovalo, a opravdu. Když jsem zašel do mělnického archívu, můj nápad Mg. Macha zaujal a skutečně našel kousek textu a jeho podpis. Povzbuzen tímto úspěchem jsem se odhodlal pokračovat. Víme, že Horčický část svého majetku po své smrti daroval Klementinu a tak můj další nápad byl, že to byly především jeho knihy, možná nějaké zápisky. Co kdyby mezi nimi bylo něco, co se týká VM a pomohlo nám objasnit jeho původ? Začal jsem zcela logicky v Klemetinu. Tam mi ale tehdy odepsali, že jezuité si vše po zrušení řádu Josefem II. odvezli. Kontaktoval jsem jezuitskou komendu v Praze, kde jsem tehdy mluvil s jedním starým pánem. Byl velmi ochotný, ale o osudu archívu moc nevěděl. Vyslovil domněnku, že byl odvezen do Vatikánu.
2 Tam tehdy byla při rádiu Vatikán, česká jezuitská sekce. Ti už tak vstřícní nebyli. Odpověděli mi stroze, že možná archiv ve Vatikánu je, ale oni nemají čas se tím zbývat, protože hledají, nějaké záznamy o jakémsi bulharském mučedníkovi, který má být blahořečen. Nechtělo se mi to vzdát a tak jsem to zkusil přes školu v Olomouci. Od nich jsem dostal jinou informaci, která mě navedla na novou stopu. Archiv by měl být podle nich odvezen do Vídně. Nechal jsem si tedy dopis přeložit do němčiny a poslal mail. Bez odpovědi. Vypadalo to bledě, ale pak během telefonického rozhovoru s dr. Pařezem z Památníku národního písemnictví na Strahově, na to náhodou přišla řeč. Překvapil mě tím, že archiv by měl být vrácen někdy po r. 2000 do Prahy, ale nevěděl kam. Nejdříve jsem zkusil Národní museum. Bez odpovědi. Ani z Archívu Pražského hradu jsem se odpovědi nedočkal. Zato z Národního archívu ano, ale nepotěšili mě. Archív prý z Vídně sice dostali, ale byly to jen nesouvislé trosky a nic co by mělo spojitost s Horčickým, tam prý není. Vypadlo to na vyvěšení černého praporu, ale shodou okolností jeden můj známý, který se také o VM zajímá, tehdy navštívil Klementinum. A ejhle! Objevil hned několik zajímavostí. Předně jakýsi J. Baroš ( víme, jak se tehdy komolila jména, takže jde nejspíše o „našeho“ Jiřího Bareše) po r. 1625 pracoval jako pomocný písař. Dále objevil knihu, kterou Horčický napsal ( jedná se o náboženskou knihu, kterou sepsal s něčí pomocí) a jednu stránku textu, psanou patrně jím samým. O něco později se mi podařilo zjistit, že J. Bareš v Klementinu též i studoval práva v době, kdy tam žil i Horčický. Jistě se tu vtírá myšlenka, že Bareš věděl, že Horčický vlastní VM a po jeho smrti si ho „předisponoval“ do svého vlastnictví, ale o to tu teď nejde. Nemůže mě totiž nenapadnout, kde se to tam všechno vzalo, když si prý jezuité vše odvezli. Nebo neodvezli vše? Jak to doopravdy je? V současné době by měli být všechny jezuitské materiály soustředěny v Dejvickém archivu. Několikrát jsem tam psal, ale bez odpovědi. Stejně tak jsem se pokusil požádat o pomoc pracovníka mělnického muzea- opět bez zájmu.
3 Jsem totiž přesvědčen, že jen nový objev, který by více objasnil historii VM nám může pomoci k jeho vyluštění. ………………………………………………………………………………….. Pokusil jsem se také oslovit řadu českých záhadologů, až na jednoho, buď neprojevili zájem vůbec, nebo se vymluvili, že mají jinou práci. Nepochodil jsem ani s odborníky- bylinkáři, které jsem prosil o pomoc při posuzování identifikace rostlin. Trochu obtížnější by patrně bylo navštívit znovu Kircheriárum a nalézt první Barešův dopis, nebo ještě lépe, jeho pokusy o luštění VM, o kterých se ve svém dopise zmiňuje J. Marci. Při svém pátrání jsem vycházel z toho, že VM patrně vznikl někdy kolem r. 1600 ( + -), ale nedávno provedené zkoušky stáří pergamenu, určují stáří výroby někam do roku 1400-1450. I v této době by se dalo jistě najít několik vhodných kandidátů na autorství. Je tedy otázkou, zda by nebylo vhodnější napřít své hledačské úsilí tímto směrem. Do budoucna si myslím, že pokud se někdo bude ochoten pustit do dalšího pátrání v tomto směru, měl by to být nějaký archivář nebo historik, který bude mít plný přístup a to jak do Národního archívu tak i do Klemetina. To je v možnostech českých badatelů.
………………………………………………………………………………… Nepíšu to tady proto, abych se chlubil, co vše jsem podnikl, nebo stěžoval na problémy. Spíš jsem chtěl ukázat dalším možným pokračovatelům, i to jak na jaké problémy mohou narazit.
1
VM-37
VM a tarot? Nedávno jsem navštívil webové stránky kde je srovnáván VM s tarotem. I když obdivuji pečlivost, s kterou byl výzkumu proveden, přesto nemohu zcela souhlasit s tím, jaké hypotézy jsou z toho vyvozeny. Předpokládám sice, že mnozí z vás tarot znají, myslím ale, že přeci jen neuškodí několik základních informací. Nejstarší zachovaná tarotová sada je vystavena v Pařížském muzeu a pochází z 13. století, přičemž se předpokládá, že není tou úplně nejstarší. Sada je složena v podstatě ze dvou celků-takzvaných Malých a Velkých arkán ( arkána= tajemství). Velmi známý je například velmi futuristicky pojatý tarot Aleister Crowley, nebo dnes již téměř klasický Rider- Waiteův. U nás velmi krásný a pečlivě propracovaný tarot navrhl Piere de Lasenic alias P. Kohout. Jméno výtvarníka, který se na vytvoření spolupodílel, bohužel neznám. Zajímavý je i extravagantní tarot S. Dalího. Malá arkána mají čtyři barvy – poháry, meče, peníze a hole a jsou číslovány od jedničky do desítky. Dále pak následuje chodec (pěšák), jezdec( rytíř), královna a král. Pro nás jsou ale zajímavější Velká arkána. Je jich dvacet dva. Jsou očíslovány, ale jen do dvaceti jedné a poslední karta- blázen je bez čísla. Tyto karty jsou někdy ve velmi jednoduchém provedení, ale mnohem častěji je nalézáme doplněné o mnohavýznamové symboly. Ty se samozřejmě mění podle toho, kdo sadu vytvořil, ale samotný ústřední motiv karet zůstává stále stejný. Dnes už nelze zjistit, kdo původně oddělené sady spojil v jeden celek, ale především u těch Velkých arkán, lze vzor, nebo chcete-li předchůdce, vysledovat hluboko do minulosti. Stejně tak ( a tím se konečně dostávám k tématu) je možné jednotlivé symboly nalézt na starých ilustracích, ale i ve Voynichově rukopisu. Lze samozřejmě možné předpokládat, že autor znal a používal tarotovou sadu, nebo alespoň Velká arkána. Ta totiž byly hojně využívány k meditaci nebo k mantickým úkonům.
2 I když autora stále ještě neznáme (a zatím je situace taková, že nějaký nový objev, který by k němu ukázal cestu, není na obzoru) je možné, že k esoterice mohl mít blízko. Na druhou stranu u Velkých arkán jde o tzv. archetypy. Tedy pojmy, které lidé vnímají téměř stejně napříč kulturami i časem. Jde především o zobrazení nejbližších, lidmi pozorovaných nebeských těles- Slunce a Měsíce. Jsou to i osoby- otec, matka, král, kněz ( mudrc), blázen. Nebo základní životní události- štěstí, neštěstí, smrt. Jaksi v druhém plánu se tu pak představují i čtyři základní živly, jak je tehdy věda přijímala- oheň, voda, země, vítr ( vzduch). Zejména alchymisté využívali ve svých zobrazeních představujících fáze Velkého díla, různé analogické zobrazení. Typickým příkladem bylo zobrazení zajíce, který představoval rychlou reakci. Jiným případem je liška, představující měď. Mars zastupuje železo, Slunce oheň labuť vodní chladící lázeň. Člověk, napůl muž, napůl žena pak nově vzniklou sloučeninu nebo směs, a tak by bylo možno pokračovat dál a dál. Zakomponování takových prvků do tarotu pak vede některé badatele k předpokladu, že je v něm jaksi zakódován samotný postup Velkého díla. Je tedy možné, že autor ovlivněn tarotem byl, ale rozhodně bych ho nepřeceňoval, nemohl to být jediný zdroj a inspiraci pro ilustrace, jako sečtělý člověk jistě čerpal i jinde. Připomeňme si také, že nalezené shodné prvky jsou vždy jen doplňkem celkové ilustrace a nelze je tedy vytrhávat z kontextu a posuzovat samostatně. Neodkazují tedy ani na tarot, ani se neváží k alchymii, ale jak jsem již napsal, jsou používány mimoděk, protože je člověk v podstatě nosí ve své paměti. Odvozovat tedy od toho, že VM je spis esoterický nebo alchymistický opravdu nelze. Viděl jsem mnoho obrázků, kde byly ilustrace ( nebo jejich část) porovnávána s obrazy v jiných středověkých knihách. Je to jistě velmi zajímavé, ale k tomu, kdo by mohl být autor, nás to o mnoho nepřiblíží. Dokazuje to snad jen to, že to byl člověk velmi sečtělý. Velmi často se také dočtete, že ve spise, který obsahuje mnoho stran textu a některé velmi propracované obrázky nejsou žádné škrtance nebo výraznější opravy ilustrací ( když si odmyslíme zvýraznění některých vybledlých částí a oprav kreseb, které provedl někdo dodatečně), což je prezentováno jako velká záhada. Je pravda, že kresby rostlin jsou opravdu ledabylé, ale dále nacházíme takové, které jsou sice z našeho pohledu naivní, ale doplněné o spousty detailů.
3 Můžeme z toho tedy odvodit, že výroba VM byla prací dlouhodobou a je tedy možné, že výše zmíněné opravy provedl sám autor, ale to jsem odbočil. Neexistence škrtů a přemaleb podle mého, naznačuje, že před finální prací, s velkou pravděpodobností existoval nějaký mezičlánek, koncept, na kterém si autor psal otevřený text, s kterým pak dále manipuloval a měnil ho v to, co vidíme v manuskriptu. Stejně tak i u kreseb si můžu jen těžko představit, že by je kreslil přímo bez toho, aby si udělal předběžný náčrt. Konkrétně v případě 86 v je celek složený z tolika částí a je natolik složitý, že musely existovat nějaké úsekové před-kresby. Vzhledem k usilovné snaze o utajení, je nutno předpokládat, že poté, co byly tyto pomocné kresby a texty přeneseny do finální podoby, autor vše důsledně ničil. ……………………………………………………………………………… Dodatek. V poslední době se na internetu objevilo několik zpráv, napsaných ovšem ve velmi bulvárním stylu, s titulky ve stylu „zásadní průlom“. Předem upozorňují, že nevím kolik se „ztratilo v překladu“. ☺ O co jde? Americký botanik dr. Arthur Tucker z univerzity v Delaware prý tvrdí, že konečně odhalil tajemství Voynichova rukopisu. Podle něj lze prokázat, že knihu vytvořili Aztékové. 1/ veškeré předešlé pokusy o identifikace rostlin prý dělali amatéři, ale teprve jemu se povedlo správně určit desítky rostlin, které mají svůj původ v Americe. 2/VM se velmi podobá Badiánovu kodexu ( = Aztécký herbář). Tato podoba nemůže být náhodná. 3/VM má být napsán v zaniklém nářečí nahuatl, které po příchodu Evropanů upadlo v zapomenutí. Podívejme se nyní na námitky k jednotlivým bodům: A1/ o problémech s identifikací rostlin jsem již psal- jsou nakresleny dosti nepřesně, možná ledabyle, někdy nejspíš i s nesprávnými barvami. Mimoto je třeba zcela vážně vzít v úvahu, že se v mnoha případech jasně jedná o hybridy. Jakákoliv identifikace je tedy problematická a sporná. A2/ Badiánův kodex není jediný. Zachovalo se několik dalších, ručně kreslených herbářů, evropského původu, které se také VM podobají. Při zadání hesla Badiánův kodex jsem bohužel nenašel žádný odkaz, který by ho zobrazoval.
4 A3/ překvapilo mě, že jsem našel překladový anglicko a španělsko-nahuatlský slovník. Nelze tedy o tomto nářečí tvrdit, že je „ zapomenuté“. VM má ovšem krom herbářové části i další, které s Aztéky zcela jistě nemají nic společného. Například v astrologicko –astronomické části najdeme zodiaky s vyobrazením: Ryb, Váh, Blíženců, Kozoroha, Střelce, Lva. A úplně nakonec: Aztékové neznaly pergamen. Je tedy velká škoda, že si pan profesor neprostudoval VM podrobněji celý….. Proč o tom tady píšu? Čas od času se objeví podobné zprávy ( týkající se různých záhad, nejen VM) a než začnete žasnout, je vhodné si o dané věci přečíst něco více z různých zdrojů a zachovávat zdravý skepticismus.
1 Zpřeházené stránky VM. Určitě jste si toho také při prohlížení VM všimli: Rukopis je sice rozdělen na několik tematických celků, ale některé stránky k nim nepatří. Musím se přiznat, že v té záplavě podivností, kterými VM oplývá, jsem to sice vnímal, ale nijak hlouběji jsem se tím nezabýval. Teprve nedávno, když jsem dělal soupis zvláštností v tomto rukopise, jsem si všiml toho, co nazývám „duplicitní číslování“. Uvědomil jsem si, že tady je opravdu něco moc v nepořádku. ……………………………………………………………………………… Jak jistě víte, rukopis je vyroben z pergamenových archů, které jsou ( až na několik výjimek ) přeloženy na polovinu a sešity po čtyřech. Vznikne tak svazek osmi listů. Ty jsou souvisle (jen několik listů chybí) očíslovány vpravo nahoře vzestupně. V rukopise je však pravděpodobně ještě další číslování. Tentokrát ale vpravo dole. Našel jsem: 8 v=13m9
84 v=129
16v=29
86v=199
24v=39
90v=149
32v= 99(?)
96v=119
40v=49
102v=19
48v=69 56v= 1m9 66v=8m9 67=9m9 72v= nečitelné
Ačkoliv se zdá toto číslovaní chaotické, přeci jen můžeme, hlavně zpočátku, vysledovat jistý systém- číslování je na konci svazků.
2 Nemůžu si pomoct, ale jeví se mi to tak, že bylo na VM dříve, než to vpravo nahoře. Jinak řečeno- číslování vpravo nahoře bylo doplněno až později. Objevuje se nám tu tak nová záhada, které jsme zatím nevěnovali příliš pozornosti. Otázky: Jde opravdu o číslování nebo to má jiný význam? Jaký? Vzniklo číslování vpravo dole už během psaní rukopisu? Vypadá to, jakoby pořadí listů dříve bylo jiné. Změnil ho už sám autor ( a doplnil o číslování vpravo nahoře), nebo někdo později? A proč? ………………………………………………………………………………….. Možná vás napadnou ještě další otázky. Já osobně si myslím, že k zpřeházení došlo až později, protože zejména f 57 a f 58 jsou zcela nelogicky zařazeny do herbářové části. Přivítám na celé toto, zatím trochu přehlížené téma, vaše nápady, protože si myslím, že velmi zajímavé. PS: Této záhadě se také věnuje na svých stránkách Nick Pelling http://www.ciphermysteries.com/
1 Zvláštnosti obsažené ve VM. Samotný rukopis je dostatečně podivný, aby mnoha badatelům zamotal hlavu při hledání odpovědi na otázku: Cože to vlastně je? Aby toho nebylo málo, vyskytují se v rukopise ještě další zvláštnosti roztroušené na různých stránkách. V následující stati jsem se pokusil je nalézt. V první řádce je vždy:Číslo folia, v druhé pak:Popis + umístění
Soupis si v žádném případě nedělá nárok na úplnost a je možné, že při prohlídce i vy najdete další.
……………………………………………………………………. 1r Pod úvodními odstavci jsou vždy vpravo přidána slova mimo odstavce. Možný čtvrtý znak vpravo dole. …………………………………………………………………………. 1v písmeno G v zeleném listu vlevo ………………………………………………………………………….. 2r Jedno slovo uprostřed vpravo Dále jedno slovo v listu vpravo dole ………………………………………………………………………… 4r
2 Tři písmena ve stonku ( tot?) Jedno písmeno F uprostřed květu Tot= smrt= jedovatý? ………………………………………………………………………….. 8r Nápis 13m9(?) vpravo dole ………………………………………………………………………….
16 v Číslice 29 vpravo dole ………………………………………………………………………….. 17 r Zvýrazněné části kořene připomínající ženské přirození
Několik slov připsaných nahoře Malhov- alkor-?-?-? ( malhow= sléz, alkal= alkalický)(?) ………………………………………………………………………… 24 v Číslice 39 vpravo dole …………………………………………………………………………..
25 v „dráček“(???) pojídá část rostliny☺
3 ………………………………………………………………………. 32 v Číslice 99 (?) vpravo dole ………………………………………………………………………. 35 r „ ozdobná hrazda“ nahoře vlevo ………………………………………………………………………… 40 v Číslice 49 vpravo dole …………………………………………………………………………. 42 v „ tlustá dáma“- ozdobné písmeno vlevo nahoře ……………………………………………………………………….. 42 r „hrazda“ vlevo nahoře …………………………………………………………………………
48 v Číslice 69 vpravo dole ……………………………………………………………………………
49 v Číslice 1-2-3-4-5 + písmena mimo sloupec
4 …………………………………………………………………………….
49 r Žížaly v kořenech rostliny
…………………………………………………………………………….. 56 v Číslice 1m9 vpravo dole …………………………………………………………………………… 56 r „hrazdička“ vlevo nahoře ……………………………………………………………………………. 57 v číslice 5 vpravo dole …………………………………………………………………………. 66 v „čmáranice“ vlevo dole
Číslice 8m9 vpravo dole …………………………………………………………………………… 66 r Znaky a slova mimo sloupec Žena s bolestí břicha (těhotná?) …………………………………………………………………………
5
67 r Červené písmo v jenom kruhu Číslice 4 vlevo nahoře ………………………………………………………………………….
68 v Kruhový objekt s hvězdami uprostřed
………………………………………………………………………….. 68 r Kruhový objekt, od centrálního“ slunce“ jde linka ke skupině malých hvězd a jedné velké
…………………………………………………………………………. 69 v Kruhový objekt se středovým obličejem, od kterého jdou výrazné paprsky
…………………………………………………………………………….. 76 r Písmena mimo sloupec …………………………………………………………………………. 77 r Muž vpravo nahoře ………………………………………………………………………….
6 79 v Dole: ryba pojídá ženu+ještěrka(? ) a další tři neurčitá zvířata ………………………………………………………………………. 80 r Muž vpravo nahoře se ohlíží za ženou …………………………………………………………………………. 86 r „čmáranice“ uprostřed Náznak kruhu rozděleného do tří sektorů Číslice 199 dole ………………………………………………………………………….. 87 r „čmáranice“dvěma tahy uprostřed ……………………………………………………………………………. 88 v Obličeje v kořenech rostliny dole ………………………………………………………………………….. 90 v Číslice 149 vpravo dole ……………………………………………………………………………. 94 v „čáranice“ v hlíze vpravo dole ………………………………………………………………………….. 96 v
7 Číslice 119 (?) vpravo dole …………………………………………………………………………… 101 v Tvor ( žába?) vpravo nahoře
……………………………………………………………………………. 101 r Obličej v kořeni vpravo uprostřed …………………………………………………………………………… 102 r Modrá kostka nahoře uprostřed ………………………………………………………………………….. 105 r „hrazdička“ vlevo nahoře …………………………………………………………………………. 116 v Žena + zvíře ( koza?) vlevo nahoře
Věta rozdělena křížky …………………………………………………………………………… Zajímavou „ anomálií“ jsou také začátky odstavců. Z 500 odstavců jich 53 % začíná na P ( eva= P nebo F) 36% začíná na H ( eva= K nebo T)
8 7 % začíná na o ( eva= o) 2 % jsou podivné „ hrazdičky“ 2% jiné další znaky, často q ( eva= Q)
1 VM-40 Dodatek: pokus o frekvenční analýzu (Beta verze-2) Frekvenční analýza je velmi užitečným a účinným nástrojem, který pomáhá při dešifrování jednodušších šifer. Jedná se hlavně o substituční nebo transpoziční šifry užívané v minulosti. Princip spočívá v tom, že každý přirozený jazyk má svou specifickou četnost použití písmen. Typickým příkladem může být třeba naše čeština, kde je velmi málo používáno písmeno G-Q-X-W. V případě, je –li znám jazyk, ve kterém je šifrovaný text zapsán, stačí porovnat četnost použitých znaků a pak zkusmo zaměnit ty, které jsou nečetnější za písmena používaná často v daném jazyce. Samozřejmě, že čím delší text máte k dispozici, tím lepší bude výsledek. Velmi hezkým příkladem takového luštění je povídka E. A. Poea: Zlatý skarabeus. V druhém případě, není-li znám jazyk, je třeba porovnat frekvenci zašifrovaného textu s několika uvažovanými variantami. V případě VM byla nejčastěji zkoušena klasická latina nebo středověká angličtina. A právě latina se zdá být použitému jazyku nejblíže. Problém ovšem je, že při prostém převodu nedostaneme smysluplný text a tak různí výzkumníci zkoušeli další i velmi exotické jazyky. Ani s češtinou (i bez čárek a háčků) to nevypadá zrovna nejlépe. Mnoho výzkumníků, kteří se touto problematikou zabývali, tak dochází k teorii, že jde buď o tzv. hoax ( nemyslný text) nebo umělý jazyk odvozený nejspíš právě od latiny. Třetí možností je to, že pouhý převod tu nestačí. Je třeba použít nějakou další metodu. Často se uvažuje o použití mřížky. Jde o čtverec, ve kterém jsou vystřižena jednotlivá okénka, ten se přiloží na text a přečtou se jen ta písmena, která jsou viditelná. Pak se mřížka pootočí o devadesát stupňů a přečte se další část textu atd. ( názorně je to popsáno v knize J.Verna: Matyáš Sandorf).
2 V době vzniku VM už byla dostatečně známa slabina dříve hojně používané tzv. Caesarovy šifry a tak se vymýšlely zlepšení nebo zcela jiné metody, přičemž je možné, že ta zde použitá, byla zcela nová a naprosto originální. Bohužel nevíme, jak vypadaly pokusy o luštění Jiřího Bareše, který patrně o tom, kdo byl autor VM, mnoho věděl. Tyto zápisky poslal Marci spolu s dopisem a rukopisem samotným do Říma, ale zatímco rukopis a doprovodný dopis byl nalezen, poznámky o luštění jsou patrně nenávratně ztraceny. Pro převod do běžně používaných písmenek je používáno několik abeced. Tou nejznámější je EVA. Ta ale nijak nezohledňuje četnost písmena. Navíc znaky pro EVA P a F( P je ve VM dokonce v několika různých podobách.), R a S, K a T jsou si velmi podobné. Stejně tak je těžké v mnoha případech rozhodnout, jestli se v rukopise jedná o znak „a“ nebo „o“ případně jestli „u“ není náhodou nedotažené „a“. Jiné znaky podobné m, u a dvě spojené c, chybí vůbec ( ale tady se může jednat o tzv. vázané písmo). Mnohé znaky jsou tak vybledlé, že se je nedaří identifikovat vůbec. Dalším problém je zda ten, kdo rukopis opravoval ( zvýrazňoval vybledlé části) opsal písmena správně. Přes tyto pochybnosti se část výzkumníků shoduje na tom, že bylo použito 24 znaků. A tady narážíme na další problém a tím je to, že chybí dalších deset pro čísla. Řešením, které mě napadá, je to, že v textu autor nepoužíval arabských čísel, ale římských. Myslím, že tento stručný výčet překážek při luštění VM jasně ukazuje, proč text dosud nebyl rozluštěn. Známý kryptolog W. Freidman se po II. světové válce začal také zabývat pokusem o vyluštění VM. První zmínku jsem o tom našel v knize: Muž, který vyluštil purpur ( purpur= japonský diplomatický kód). Zde ale byla jen nepatrná zmínka, z které jsem získal dojem, že Freidman zkoumal VM jen jaksi mimochodem. Ve skutečnosti tomu bylo jinak. Sestavil ze svých přátel skupinu a jako první se pokusil převést celý rukopis do latinky. Krom potíží o kterých jsem psal již dříve, byl ještě znevýhodněn tím, že pracoval s černo- bílými, ne zcela kvalitními fotografiemi, z třicátých let. Stejně jako mnoho dalších
3 výzkumníků, ani on nebyl spokojen s převodem pomocí abecedy EVA a tak si vytvořil vlastní matrici. V prvé řadě se rozhodli pominout drobné rozdílové detaily, aby nezabředli do irelevantních detailů. Jejich matrice předpokládá 26 znaků. Při přepisu také vycházeli z toho, že text jde z leva doprava. V zápiscích, které jsou k dispozici, se dá odhadnout, že jeho skupina jako první postupný krok k vyluštění VM prováděla také FA. Pravděpodobně se také pokusili provést porovnání s FA známých jazyků ( latina, angličtina, němčina , možná i další) a také pokusili se o vyluštění pomocí textů u obrázků) Následně došel Freidman k závěru, že se jedná o umělý jazyk. S výsledkem ale nebyl nijak spokojen a tak se v šedesátých letech k pokusu o vyluštění VM znovu vrátil. I tentokrát sestavil skupinu, která se rozhodla jeho provést nejprve přepis do latinky( pro kontrolu) bez ohledu na předešlé výsledky. V obou případech došli k téměř shodnému výsledku. …………………………………………………………………………………… Ačkoliv rozhodně nejsem ten správný typ, který by se luštění měl věnovat, zkusil jsem si před cca patnácti léty jen tak sám pro sebe frekvenční analýzu udělat a porovnat s latinou. Na rovinu přiznávám, že jsem na to porovnávání neměl žádný vhodný latinský text ( stejně jako tentokrát- jedná se o latinské citáty ☺ ) 22.4.-16.6. Vybral jsem si část textu f 11v, f 12 r, a f 67 r. 22.6. jsem přidal FA + přepis f 68 v1 29.6. jsem přidal FA +přepis f 68 v 2 Samozřejmě v tomto případě jde jen o zlomek textu. Z uvedené tabulky tedy nelze dělat nějaké závěry! Ve volných chvílích budu dál ( možná) na FA pracovat a tak se čísla budou měnit.
4 Jistě si všimnete, že tabulka je neúplná, chybí výpočet procentuálního zastoupení a porovnání VM text= latina. Tuto část přidám později nebo jako samostatný soubor. Latina: použito 2010 písmen. VM: použito733 znaků.
Přepis EVA
Latina
A=72
A=157
B=10
B=46
C=17
C=42
D=72
D=48
E=110
E=258
F=2
F=21
G=5
G=15
H=9
H=17
I=7
I=248
J=3
J=0
K=38
K=0
L=31
L=66
M=14
M=129
N=5
N=126
O=102
O=77
P=12
P=69
Q=23
Q=15
R=32
R=153
S=21
S=175
T=37
T=152
U=9
U=139
V=0
V=49
X=0
X=8
Y=99
Y=0
5 Z=3
Z=0
Jen tak pro názornost : přepis f 67 r do EVA ( nejisté znaky = ?) T?osa?- reey- epaitody- osa?- ytaoey- reiy- epa??oa? Da?r- okeody- qok???- sar- ecteody- ot?y-k??y- keokoal Yoeora?m- eeos- a?- ok?soearam- e?eees- dala?mag Oeodab- aek?y- sar?r- soab- oeeydaob- oteey …………………………………………………………………………………….. F 68v1 T?edy-oipay-beck?o?y-??temy-??teol-ror??g-beoda?-e?toeedy-otro-qook-os?y Sosykoal-reay-q?ty-s??y-oteola??y-da??-qokol-air-?or-oeoty-oty Reo??kar-su-?or-?ky-da?r-dasa??-yta?-taloeateal-sam d??a-qok?y-oeydy ……………………………………………………………………………………….. F 68v2 T?eody-reteedy-reatey-ykeady-reda-reatyt?yDea??-ray-doe?dy-qok?y-retay-daldy-r?atey-daldy-r?atey-daldy Qoe?y-rek?y-?et?y-saro?y-tey-r?teody-qot?ody-dam Okey-reay-keol-y??ty-okeody-reey-qokey-oeol-e?kody Seao?s-rekey-okey-oedy-okeosoe?o-salai-aaleemy Jak již jsem napsal na začátku, převodní abeceda je sice nejrozšířenější, ale ne příliš vhodná a těm, kteří by se studiu textu VM chtěli hlouběji zabývat,
6 doporučuji vytvořit si vlastní převodní tabulku. Na internetu se rozborem textu VM velmi podrobně zabýval například A. Stolfi. http://www.ic.unicamp.br/~stolfi/voynich/
1 Dodatek -2 Předběžný seznam otázek souvisejících s Voynichovým rukopisem. Tento seznam jsem sestavil především pro případné další zájemce o tuto zajímavou záhadu. Nedělám si žádný nárok na úplnost- je docela dobře možné, že vás napadnou ještě i další. Ke každé otázce je připsán také přidávám ve zkratce jeden důvod pro(P) a jeden proti.(A) ……………………………………………………………………………………. 1/Je VM pravý? P-důvodů je více, hlavní je nedávné určení stáří pomocí uhlíku C14. A- Stále se objevují ( i když nepodložené) informace o tom, že Voynich někde sehnal velké množství starých pergamenů. ……………………………………………………………………………
2/Vlastnil Voynich VM již v roce 1905? P- Vzhledem k tomu, že o VM se Voynich často vyjadřoval neurčitě a rozporuplně, je nutné tuto informaci nezavrhovat. A-Je otázka zda je tato informace pravdivá a ověřitelná. …………………………………………………………………………………. 3/Získal ho ve vile Mondragone? P- V majetku Voynicha byly i další knihy z této knihovny a zachovala se i korespondence se správci vily, kteří ho zvou k návštěvě. A-O vile Mondragore jako o možném místu nálezu se Voynich sám nezmínil a víme to až z dopisu Etel Voynich, který byl uveřejněn až po její smrti. …………………………………………………………………………..
4/Souvisí Marciho dopis s VM?
2 P- Historické okolnosti obsah dopisu svědčí spíše pro. A-Exitstuje teoretická možnost, že dopis se zmiňuje o nějakém jiném rukopise a Voynich ho k VM přiřadil dodatečně. ……………………………………………………………………. 5/Souvisí Barešův dopis s VM? P-Barešův dopis popisuje VM velmi dobře a to i s úvahou, kdo byl nejspíš majitel. A-I v tomto případě existuje malá možnost, že se dopis týká jiného rukopisu. ………………………………………………………………………… 6/Dostal se VM do rukou Kirchera? P-Kurijní pošta ( Morteus) fungovala vcelku spolehlivě. A- V Kicherově pozůstalosti není o vlastnictví VM žádná zmínka a bohužel se nezachovala korespondence Řím- Praha. Není tedy potvrzeno, to že by rukopis dostal. ………………………………………………………………………… 7/Padělal Voynich VM? P-Příliš pracné a složité. A-I přesto se ozývají stále znova námitky těch, kteří věří, že VK je padělek. …………………………………………………………………………………. 8/Padělal podpis Horčického? P-Nejspíš ne, podpis je velice podobný jiným podpisům z knih, které Horčický též vlastnil. Není pravděpodobné, že Voynich vzhled podpisu znal. A-Je velmi podivné, že předešlý vlastníci Bareš a ani Marci o podpisu nic nevěděli - neviděli ho. Obzvlášť Bareš, který VM podrobně studoval. ……………………………………………………………………………… 9/ Podepsal VM sám Horčický?
3 P-Podpisy z jiných knih, které vlastnil jsou podobné. A-Podpisy tam mohl umístit nějaký archivář, třeba v době, kdy majetek ( především knihy)Horčického přešel do Klementina. ……………………………………………………………………………………. 10/Vlastnil Horčický VM? P-I přesto, že možná podpis Horčického na VM není jeho vlastní rukou, z toho co víme, můžeme odhadnout, že je to pravděpodobné. A-bohužel se nezachovala žádná písemnost, která by Horčického s VM spojovala. 11/ Vlastnil VM císař Rudolf II.? P-Císař po celý svůj život sbíral různé kuriozity, které si nechával posílat z celého světa. Je tedy možné, že se do jeho vlastnictví VM dostal. A- To, že vlastnil VM není nijak potvrzeno. V soupisu ( byť neúplném) jeho kunst komory o něm není zmínka a o tom, že by ho vlastnil, víme jen z vyprávění Mníšovského, které Marci podává jako neurčité. …………………………………………………………………. 12/ Mohl císař VM získat od Johna Dee? P-I když je tu jistý nesoulad v sumě peněz z deníku J. Dee a tím co vyprávěl Mníšovský, nelze to zcela úplně vyloučit. A- J.Dee se s císařem setkal pouze jedenkrát a nezachoval se zrovna diplomaticky. Schůzka byla tedy rychle ukončena. Pokud by k prodeji VM došlo pak jedině přes třetí osobu ( třeba dr. Kurze). ………………………………………………………………………… 13/ Provedl opravy ve VM Bareš? P-Bareš VM dlouho studoval a pokoušel se ho i vyluštit. To že opravy pocházejí od něj je velmi pravděpodobné. A- Na druhou stranu není důvod, proč by teoreticky nemohl opravy udělat předešlý majitel, třeba Horčický, který možná VM vlastnil X let.
4 …………………………………………………………………………
14/ Vyndal Bareš z VM stránky, které dnes chybí?= M P-Na některých stránkách VM jsou po stranách poznámky, které vypadají jako pokus o luštění, Je možné, že na chybějících stránkách byly tyto poznámky rozsáhlejší. Marci se v dopise zmiňuje, že posílá i Barešovy pokusy o luštění. A-Pravděpodobnější je, že Bareš tyto rozsáhlejší pokusy již dělal mimo originál a VM se k němu dostal již bez chybějících stránek. …………………………………………………………………………………. 15/Zpřeházel svazky? P-V podstatě mě nenapadá žádný důvod proč by k tomu v době, kdy VM Bareš vlastnil mohlo dojít. A- ?. ……………………………………………………………………….. 16/Vyňal stránky už sám autor? P- Je možné, že chybějící stránky obsahovaly nějakou významnou nápovědu, která by umožňovala ‚VM vyluštit. A-Vše nasvědčuje tomu, že chybějící stránky jsou z herbářové části, tedy se obsah podobal ostatním stránkám v této sekci a neobsahoval klíč. Je spíše pravděpodobné, že stránky se ztratily později. ………………………………………………………………………………… 17/ Zpřeházel autor svazky? P-Tato možnost se sice vyloučit nedá. A-Sepsání VM dalo jistě velkou a víceletou práci a dá se předpokládat, že pro autora to představovalo jeho celoživotní dílo. …………………………………………………………………………… 18/ Viděl Mníšovský VM již dříve, než mu ho ukázal Marci?
5 P- Nelze to vyloučit, protože Mníšovský patřil k těm, kteří pro Rudolfa II. sháněli různé předměty do jeho sbírky. A-Nevíme přesně jak rozhovor Marci-Mníšovský probíhal. Marci z něj nejspíš v dopise udělal jen „výcuc“ tj. napsal jen to nejpodstatnější. …………………………………………………………………………………
19/Věděl Bareš více? P-Z dopisu Bareše Kircherovi je možné, že ano. A-Poznámka Bareše v jeho dopise, týkající se autora VM, může být jen jeho odhadem. …………………………………………………………………………….. 20/ Je datování do 1400-50 správné? P-Datování pomocí uhlíku C 14 je dnes jednou z nejuznávanějších technických pomůcek k určování stáří mnoha artefaktů. A-Tato metoda bohužel nebere ohled na výkyvy počasí a další proměnné aspekty, které mohou výsledek ovlivnit. …………………………………………………………………………… 21/Mohl by vzniknout VM později? P-Je samozřejmě možné, že někdo v pozdější době získal větší zásobu čistého pergamenu, který pak použil k sepsání VM. A-Podle provedené analýzy byl pergamen použit nedlouho po jeho vyrobení. Také složení barev odpovídá předpokládané době kolem 1430. ………………………………………………………………………………
22/ Jsou rostliny reálné?
6 P-Mnoho výzkumníků se pokoušelo rostliny identifikovat a v cca 70% panuje shoda. Podivnost může způsobovat to, že se v mnoha případech jasně jedná o hybridy. A-Některé předpokládané identifikace rostlin mají tu slabinu, že se vyskytují v těch částech Země, které v té době byly ještě zcela neznámé nebo jen málo známé. …………………………………………………………………………….. 23/ Jsou astronomické ilustrace odrazem skutečného pozorování? P-Některé obrázky opravdu vypadají jako ilustrace skutečného pozorování hvězdné oblohy, jiné jsou spíš astrologické. A-identifikace jednotlivých zobrazených jevů, tak jak jsem je našel na netu, neodpovídá určení času vzniku VM. Navíc místa pozorování jsou od sebe velmi vzdálené. Totéž platí o čase, kdy se mělo pozorování uskutečnit. …………………………………………………………………………………. 24/ Je část s nahými ženami skrytým zobrazením anatomie ? P-Podobnost s lidskou anatomií je na mnoha ilustracích poměrně značná. P-Podobnost může být jen čistě náhodná, některé ilustrace zůstávají naprosto záhadné a k některým ilustracím se části anatomie nepodařilo přiřadit. ……………………………………………………………………………… 25/ Je další část skutečně „ receptová“? P-Vzhledem k tomu, že je zde jasně vždy zobrazena řada rostlin a ( asi) i vhodná nádoba, myslím, že tato část je jasná. Množství a popis přípravy může obsahovat text. A-Bylinkářství předpokládá ve většině případů použití jen části rostlin ( kořen, listy, květ) a nikoliv celé rostliny. ……………………………………………………………………………. 26/ Je použitý jazyk reálný?
7 P-Z nedávno zveřejněných studii vyplívá, že použitý jazyk má všechny potřebné vlastnosti skutečného jazyka. Navíc se v jednotlivých sekcích objevují tzv. unikátní slova. Tj. některá slova se vyskytují jen v herbářové sekci, další jen v astronomické atd. A-oponenti namítají, že i případný hoax může mít výše popsané vlastnosti. ………………………………………………………………………………. 27/Byla použita nějaká dodatečná šifra nebo více šifer? P-Vzhledem k tomu, že při přepisu do jazyka, který se jeví být jako nejbližší tomu v VM, nevznikne smysluplný text, je možné předpokládat, že nějaký druh šifrování byl použit. A-Pro dlouhý text je složitá šifra nevýhodná. ………………………………………………………………………………. 28/ Může se jednat o umělý jazyk? P-Tvorba umělých jazyků je známa již od 12 stol. Toto řešení by asi bylo pro autora nejjednodušší, ale pro řešitele v podstatě téměř nemožné k rozluštění bez klíče. A-Pokud došlo k dodatečnému šifrování je možné, že byl použit existující jazyk. …………………………………………………………………………….. 29/ zobrazuje tzv. „Mapa“ na f 86 nějakou skutečnou krajinu? P-Některé prvky je možno s jistou tolerancí přirovnat ke skutečně existujícím objektům( hrady, věže, hradby). Je zřejmé, že jde o ( pro autora) velmi důležitou kresbu o čemž svědčí velikost kresby a precizní prokreslení mnoha detailů. A-Jednotlivé stavby zakreslené na této ilustraci vypadají spíše jen jako vytržené ze skutečnosti. Mnoho prvků je velmi matoucích. Celek vypadá spíše jako fantazie sestavená z mnoha dílků. ………………………………………………………………………………….. 30/ Je text na poslední f 112 VM jakýmsi klíčem?
8 P-Text rozhodně vypadá velmi záhadně a zásadně se odlišuje od všeho předešlého-třeba tím, že jednotlivé části jsou odděleny křížkem. A-I když jde nepochybně o ukončení spisu a text je podivný, nelze v něm najít jakýkoliv náznak, který by umožnil rozluštění VM. Spíše by se mohlo jednat o jakési resumé.
