JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na Produkční management
Vliv kulturních akcí na návštěvnost na kulturně historických památkách Bakalářská práce
Autor práce: Anna Machová Vedoucí práce: MgA. BcA. Petra Vodičková, Ph.D. Oponent práce: doc. Mgr. Jan Kolegar Brno 2015
Bibliografický záznam MACHOVÁ, Anna. Vliv kulturních akcí na návštěvnost na kulturně historických památkách [Cultural events at historic sights and their influence on visit rate]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní Fakulta, Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie, 2015. 67 s.Vedoucí diplomové práce MgA. BcA. Petra Vodičková, Ph.D.
Anotace Diplomová práce „Vliv kulturních akcí na návštěvnost na kulturně historických památkách“ pojednává o tom, zda je možné za pomoci pořádání kulturních akcí navýšit návštěvnost na kulturně historických památkách. Autorka práce v bakalářské práci porovnává návštěvnost na památkách ve státní správě, na památkách ve správě obecních úřadů a na památkách v soukromých rukou. Pak také zjištuje do jaké míry se na návštěvnosti podílí kulturní akce a jestli je tento podíl natolik vysoký aby bylo možné říci, že kulturní akce jsou pro zvyšování návštěvnosti podstatné. Poslední částí práce je případová studie spolku HB Collegium, které organizuje kulturní akce na hradě Buchlově.
Annotation Diploma thesis „Cultural events at historic sights and their influence on visit rate” deals with question – Is it possible to increase the visit rate with cultural events? The author compares visit rates at historic sights owned by state, city halls and private owners. Also the author detects how important are cultural events for encreasing the visit rate and if it is possible to say that cultural events are necessary for increasing the visit rate. The last part of this thesis deals with the case study of the HB Collegium which is guild organising the cultural events at the Buchlov castle.
Klíčová slova Kulturně historická památka Národní památkový ústav Návštěvnost
Kulturní akce Památková péče Buchlov Zámek ve Slavkově u Brna Zámek v Boskovicích
Keywords Historic sight National Heritage Institute Visit rate Cultural events Conservation Buchlov castle Slavkov u Brna chateau Boskovice chateau
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Brně, dne 21. května 2015
Anna Machová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mě při psaní práce inspirovali a pomáhali. Speciální díky patří zejména vedoucí práce MgA. BcA. Petře Vodičkové, Ph.D. bez které bych práci rozhodně nedopsala včas a která mi poskytovala tolik potřebné vedení a směrování. Dále bych chtěla poděkovat Líbě Mikulové, která mi poskytla spustu podnětných informací a předala mi podklady, bez kterých by práce nevznikla. A samozřejmě mamince.
Obsah ÚVOD......................................................................................................................................................1 1TEORETICKÁ ČÁST.........................................................................................................................3 1.1DEFINICE POJMŮ.............................................................................................................................3 1.1.1Kulturně historická památka (památka)................................................................................3 1.1.2Státní památka........................................................................................................................4 1.1.3Památka ve správě obecního úřadu obce s rozšířenou působností (městská památka).........5 1.1.4Soukromá památka.................................................................................................................6 1.1.5Národní památkový ústav.......................................................................................................6 1.1.6Správa hradu – kastelán.........................................................................................................7 2BUCHLOV, SLAVKOV, BOSKOVICE.............................................................................................8 2.1STÁTNÍ HRAD BUCHLOV (SH BUCHLOV).......................................................................................8 2.1.1Historie...................................................................................................................................8 2.1.2Buchlov dnes..........................................................................................................................8 2.1.3Financování............................................................................................................................9 2.2ZÁMEK VE SLAVKOVĚ U BRNA.....................................................................................................11 2.2.1Historie.................................................................................................................................11 2.2.2Slavkovský zámek dnes.........................................................................................................11 2.2.3Financování..........................................................................................................................11 2.3ZÁMEK V BOSKOVICÍCH................................................................................................................13 2.3.1Historie.................................................................................................................................13 2.3.2Boskovický zámek dnes.........................................................................................................13 2.3.3Financování..........................................................................................................................13 3NÁVŠTĚVNOST NA KULTURNĚ HISTORICKÝCH PAMÁTKÁCH......................................14 4KULTURNÍ AKCE NA KULTURNĚ HISTORICKÝCH PAMÁTKÁCH A JEJICH NÁVŠTĚVNOST..................................................................................................................................17 4.1PAMÁTKY NÁS BAVÍ!.....................................................................................................................18 4.2NOČNÍ A KOSTÝMOVANÉ PROHLÍDKY PAMÁTEK...........................................................................18 4.3AKCE SPOJENÉ S HISTORIÍ OBJEKTU..............................................................................................19 4.4AKCE SPOJENÉ S TRADIČNÍM LIDOVÝM UMĚNÍM A FOLKOREM....................................................20 4.5SHRNUTÍ........................................................................................................................................22 5PŘÍPADOVÁ STUDIE SPOLKU HB COLLEGIUM....................................................................23 5.1HISTORIE SPOLKU..........................................................................................................................23 5.2SOUČASNÁ SITUACE......................................................................................................................25 5.3ORGANIZAČNÍ STRUKTURA...........................................................................................................26 5.3.1Valná hromada......................................................................................................................26 5.3.2Výkonná rada.......................................................................................................................26 5.3.3Jednatel................................................................................................................................27 5.4FINANCOVÁNÍ...............................................................................................................................28 5.5MARKETING..................................................................................................................................29 5.6AKCE.............................................................................................................................................31 5.6.1Mezinárodní kovářské a nožířské sympozium Buchlovské kování.......................................31 5.6.2Buchlovské noci s Černou paní............................................................................................34 5.6.3Na Štěpána na Buchlově otevřená brána.............................................................................37 5.6.4Velikonoce na hradě.............................................................................................................38 5.6.5Dětský den............................................................................................................................39 5.6.6Výlet do historie...................................................................................................................40 5.7SHRNUTÍ........................................................................................................................................41 ZÁVĚR..................................................................................................................................................42
Předmluva Během svého působení na kulturně historických památkách se autorka práce mnohokrát setkala s otázkou jak přitáhnout nové návštěvníky. Překvapilo ji jak často jsou v tomto ohledu kasteláni bezradní. Většina z dotázaných zaměstnanců Národního památkového ústavu konstatovala, že nejlepší „vábničkou pro návštěvníky“ jsou kulturní akce spojené s historickým prostředím kulturně historické památky. Zároven ale dodávali, že kasteláni nemají čas ani potřebné zkušenosti proto takové akce organizovat. Managementu kulturně historických památek se ostatně věnuje pozornost až v posledních letech, kdy stále klesající křivky návštěvnosti přesvědčily i úředníky Generálního ředitelství Národního památkového ústavu, že je třeba památky nejenom udržovat, ale také zatraktivnovat pro návštěvníka, který má v dnešní době spoustu možností jak strávit svůj volný čas.
1
Úvod Bakalářská práce je zaměřena na návštěvnost na kulturně historických památkách a vliv kulturních akcí na tuto návštěvnost. Autorka práce si toto téma vybrala cíleně, neboť se již tři roky věnuje organizaci kulturních akcí na státním hradě Buchlově. Zatraktivňování kulturně historických památek za pomoci kulturních akcí je, coby oblast uměleckého managementu, opomíjené a bezprizorní, často svěřené do rukou správců jednotlivých památek, přičemž ti nemají ani chut ani zkušenosti ani čas aby ji mohli provádět dobře. Z toho vyplývají hlavní hypotézy práce: Návštěvnost kulturně historických památek klesá. Tuto návštěvnost je možno zvyšovat pořádáním kulturních akcí. Je vhodnější aby tyto akce organizovala nezávislá třetí strana, nikoliv pouze správa památky. Hlavním cílem bakalářské práce je ověřit data o návštěvnosti v letech 2003 až 2013 a porovnat tyto statistiky na třech typech kulturně historických památek – na památkách v přímé správě státu, na památkách zřízených coby příspěvkových organizacích ve správách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na soukromých památkách. Autorka práce se zaměřila na památky moravské, neboť k nim má osobní vztah a památková péče se kraj od kraje liší. Tato práce se posléze pokusí dokázat, že je vhodnější aby kulturní akce na kulturně historických památkách byly organizovány uměleckými manažery, nikoliv správou památek. Toto tvrzení by se mělo odrazit v případové studii spolku HB Collegium, který se zabývá organizováním kulturních akcí na státním hradě Buchlově již osmým rokem. To názorně předvede fungování takové nezávislé třetí strany při animaci kulturně historických památek. Bakalářská práce je rozčleněna do pěti kapitol. V kapitole první jsou definovány a vysvětleny důležité pojmy související s kulturně historickými památkami a jejich správou. Jako prameny pro tuto kapitolu posloužily zejména zákony o státní památkové péči a materiály Národního památkového ústavu.
2
Druhá kapitola se věnuje situaci na vybraných památkách. Autorka práce se věnuje historii i současné situaci na vybraných památkách. Ve třetí kapitole autorka práce provádí statistické porovnávání návštěvnosti a v kapitole čtvrté dokazuje, že kulturní akce alespon částečně čísla týkající se návštěvnosti zvyšují. Podklady pro tyto části jsou statistická data a informace pocházející přímo ze správ jednotlivých památek. Pátá kapitola je případovou studií HB Collegia, ta je provedena na základě materiálů poskytnutých přímo spolkem a na základě osobní zkušenosti autorky.
3
1 Teoretická část V této kapitole si autorka klade za cíl co nejlépe vysvětlit některé pojmy související s kulturně historickými památkami (mimo jiné také definovat pojem kulturně historická památka). Také je třeba vymezit pojmy státní památkové péče a definovat rozdílné podmínky, které mají památky přímo ve správě Národního památkové ústavu (NPÚ), památky zřízené coby příspěvkové organizace ve správách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dále jen „městské památky“) a památky soukromé. Hlavními prameny pro zpracování této části práce jsou Zákon č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči (1987) a interní materiály poskytnuté zaměstnanci Národního památkového ústavu.
1.1 Definice pojmů 1.1.1 Kulturně historická památka (památka) Movité i nemovité věci prohlašuje kulturní památkou Ministerstvo kultury Ceské republiky (MK ČR). Tyto památky by měly být významnými doklady historického vývoje , životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jsou také projevem tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Jejich hodnota spočívá především v hodnotách revolučních, historických, uměleckých, vědeckých a technických. (Zákon 20/1987 Sb, §2) Za kulturní památku jsou považovány také věci, které mají přímý vztah k historickým osobnostem a historickým událostem. (Zákon 20/1987 Sb, §2) Proces prohlášení věci za kulturní památku vyžaduje vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Také je třeba informovat vlastníka věci o návrhu na prohlášení věci za kulturní památku a umožnit mu se vyjádřit. (Zákon 20/1987 Sb, §3) Kulturní památky, které jsou nejvýznamnější součástí národní historie, prohlašuje vláda České republiky za Národní kulturní památku a stanovuje podmínky jejich ochrany. (Zákon 20/1987 Sb, §4)
4
Národní kulturní památky, kulturní památky, památkové zóny a rezervace (tyto nejsou pro tuto práci podstatné) se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen Ústřední seznam), který je veden odbornou organizací státní památkové péče (viz kapitola 1.1.5 - Národní památkový ústav). V této bakalářské práci nás zajímají zejména nemovité kulturní památky a nemovité národní kulturní památky, ať už ve správě státu, ve správě obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nebo v soukromých rukou. Všechny kulturní památky i národní kulturní památky podléhají kontrole odborné organizaci státní památkové péče. Ta provádí kontroly, vydává posudky a vyjádření, povoluje úpravy a změny na kulturních památkách a národních kulturních památkách. Autorka práce se záměrně vyhýbá památkám zapsaným na seznamu Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation, dále jen UNESCO). Tyto památky bývají hojně navštěvované bez ohledu na kulturní, či jiné akce, neboť jejich popularitu zajištuje samotné zapsání na prestižním seznamu. Památky zapsané na seznamu UNESCO se jinak svým provozem, financováním apod. v ničem neliší od jiných památek ve správě státu.
1.1.2 Státní památka Státní památkou rozumíme pro potřeby této práce památky spadající pod přímou správu státu, tedy památky spravované NPÚ. Ke dni 9.9. je v Ústředním seznamu zapsáno 40 301 nemovitých kulturních památek, z čehož 118 je v přímé správě NPU (viz Národní památkový ústav). Tyto památky mají vlastní správce – kastelány, ti jsou však zaměstnanci jednotlivých Územních památkových správ (ÚPS) (Hlavní organizační řád NPÚ, čl. XXI). Viz příloha A – Mapa zpřístupněných památek ve správě NPÚ a příloha C – Organizační struktura NPÚ.
5
Státní památky jsou dotovány z rozpočtu MK ČR (příspěvek od státu činí zhruba 40% provozních nákladů), samy vydělávají svým provozem (peníze ze vstupného), kromě toho mohou vyvíjet i vedlejší činnost (pronájmy prostor, provoz kaváren a restaurací, kulturní akce...). Finance, které památka takto vydělá, jsou shromaždovány v jedné společné kase, odkud se posléze peníze přerozdělují na všechny památky spravované danou ÚPS. Často se proto stává, že hojně navštěvované a oblíbené památky typu státní zámek Lednice (v roce 2013 nejnavštěvovanější památka v ČR) eventuálně státní hrad Karlštejn ze svého provozu financují provoz méně oblíbených destinací. Co se týče kulturních akcí na státních památkách v rámci NPÚ, jsou každoročně vypisovány kulturní akce, jichž se mají vybrané objekty zúčastnit, toto je pouze doporučeno, není stanoveno v jaké míře se musí daná památka zapojit. Vypsání jednotlivých akcí probíhá s téměř ročním předstihem, neboť je třeba danou kulturní událost připravit. Tyto akce jsou většinou součástí dlouhodobé koncepce NPÚ ohledně rozvoje a kulturně vzdělávacího využití památek (např. již pátým rokem běžící akce Po stopách šlechtických rodů) (viz Výroční zpráva NPÚ 2013, str. 25).
1.1.3 Památka ve správě obecního úřadu obce s rozšířenou působností (městská památka) Městská památka je většinou podřízena příslušnému obecnímu úřadu jak ostatně napovídá její oficiální název. Většinou jsou zřizovány jako příspěvkové organizace města. Krom toho jsou však také pod dohledem MK ČR a NPÚ, které zajištují odborný dohled nad památkou. Prakticky jediný rozdíl mezi státní a městskou památkou spočívá ve zřizovateli a způsobu financování. Městské památky jsou financovány především z rozpočtů měst (např. zámek ve Slavkově u Brna, jemuž se v autorka práce bude dále věnovat, býval do roku 2011 každoročně podpořen z městského rozpočtu částkou přesahující 6 000 000 korun, v letech 2012 a 2013 byl tento příspěvek snížen cca na 5 800 000 korun ročně) a z vlastního provozu. Ze státního rozpočtu a Evropské Unie je možné dofinancování v podobě grantů.
6
1.1.4 Soukromá památka Soukromé památky jsou kulturně historické památky v rukou soukromých majitelů. V českých podmínkách to většinou znamená památky, které byly navráceny majitelům v rámci restitucí. V současné době je podle webových stránek Asociace majitelů hradů a zámků v soukromých rukou 45 památek (viz příloha B – Mapa soukromých památek v ČR). Soukromí vlastníci památek podléhají dohledu NPÚ a kontrolám z Ministerstva kultury. Soukromý vlastník památky je povinen pečovat o zachování památky, udržovat ji v dobrém stavu, chránit před ohrožením a poškozením. Je také povinen památku užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému a historickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. (Zákon 20/1987 Sb, §9). Soukromé památky, pokud jde o financování provozu, jsou zcela na sobě závislé. Většinou se k běžnému provozu přidružuje také vedlejší činnost (např. provoz hotelu v prostorách památky), protože čistě z výdělků ze vstupného nelze provoz finančně pokrýt. Stát poskytuje granty a dotace, které je možné získat, stejně tak Evropská Unie. Informace a poradenství soukromým vlastníkům bezplatně poskytuje jak NPÚ, tak například výše zmíněná Asociace majitelů hradů a zámků.
1.1.5 Národní památkový ústav Odborná organizace státní památkové péče s celostátní působností podřízená MK ČR. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci (Hlavní organizační řád NPÚ, čl.I).. Státní památkovou péči jako takovou provádí MK ČR, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ve spolupráci s NPÚ dbají na to aby byla státní památková péče komplexní a v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje státní památkové péče. NPÚ zajišťuje odbornost, zohledňuje zejména vědecké, umělecké a historické aspekty památkové péče. (Zákon 20/1987 Sb, §25) NPÚ je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče. Zpracovává podklady a prognózy pro vývoj dlouhodobých koncepcí státní památkové péče, dokumentuje stav, provádí průzkumy a poskytuje údaje o kulturních památkách a národních kulturních památkách. Připravuje odborné podklady po MK ČR, zejména při prohlašování věcí na kulturní památky. Poskytuje bezplatnou pomoc vlastníkům kulturních památek. Zabezpečuje odborný dohled při péči o kulturní památky. Sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek
7
a jejich propagaci a zabezpečuje kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek, s nimiž hospodaří. (Zákon 20/1987 Sb, §32) Činností NPÚ je zejména (ale nikoliv pouze) oslovování široké veřejnosti prostřednictvím různých typů vzdělávacích a přednáškových programů a výstav zaměřených na památkový fond (Výroční zpráva NPÚ 2013, str. 9) a usilování o prohloubení poznání vývoje historických umění a řemesel. Tyto poznatky aplikuje při zkvalitňování stávajících a při tvorbě nových interiérových instalací na hradech a zámcích ve vlastní správě. V této oblasti poskytuje odbornou pomoc také jiným vlastnickým subjektům (Výroční zpráva NPÚ 2013, str. 35). Národní památkový ústav každý rok připravuje pro návštěvníky památek, které spravuje, různé zajímavé a netradiční prohlídky svých objektů, aby mohli hrady, zámky, zahrady a další památky poznat také jinak než pouze při běžné prohlídce. Společným jmenovatelem všech akcí je samozřejmě snaha o rozšíření povědomí o péči o naše bohaté kulturní dědictví. (viz kapitola 4.1 – Památky nás baví!)
1.1.6 Správa hradu – kastelán Z řad NPÚ jsou také jmenováni správci jednotlivých objektů – kasteláni. Tato pozici správce je dána i historicky, kdy na každém větším sídle fungoval tzv. purkrabí. Purkrabí měl na starosti správu a ochranu hradu. Ve 13. století na ně přechází i povinnosti soudních a zeměsprávných úředníků a postupem času se purkrabí
stávají
fakticky
nejdůležitějšími
osobami
hned
po
šlechtě
(www.wikipedia.cz). Náplní práce kastelánů v současné době není již výkon soudní moci, ale pravidelná kontrola stavu objektu a k ní přilehlých pozemků a staveb, základní údržba a opravy (pokud není na objektu zaměstnán údržbář, který by tyto opravy prováděl), organizace návštěvnického provozu, zatraktivňování kulturního programu na památce včetně aktualizování prohlídkových tras a propagace tohoto programu, kontrola prováděných oprav a rekonstrukcí, dokumentace a interpretace nálezů a poznatků, komunikace s nadřízenými státními orgány, vedení dokumentace, zpracovávání dotační agendy, předkládání návrhů na finanční podporu a v neposlední řadě vedení zaměstnanců (Hlavní organizační řád NPÚ, čl. XXI).
8
2 Buchlov, Slavkov, Boskovice 2.1 Státní hrad Buchlov (SH Buchlov) 2.1.1 Historie Počátky hradu Buchlova spadají do první poloviny 13. století, kdy byl hrad založen Přemyslem Otakarem I. nebo jeho synem Václavem I. Hrad byl důležitou obrannou jednotkou na Východní hranici českého království, sousedil s obchodními stezkami a byla na něm soustředěna soudní a zemská správa z dalekého okolí. Hrad byl královským hradem až do roku 1520, kdy přechází do soukromých rukou. Za dobu jeho existence se na Buchlově vystřídalo mnoho významných šlechtických rodů – Zástřizlové ze Zástřizl, Petřvaldové z Petřvaldu a také moravská větev německých hrabat Berchtoldů z Uherčic. Těm byly po válce veškeré majetky na základě Benešových dekretů zabaveny a Berchtoldové byli vyhnáni. Na Buchlově je soustředěno neobvyklé množství památek, artefaktů a muzejních sbírek. Již od první poloviny 19. století totiž Berchtoldové na hradě provozovali veřejně přístupné muzeum. Díky jejich německému původu přežil hrad bez úhony druhou světovou válku a díky muzeu a jeho rozsáhlým depozitářům jej i komunistický režim udržoval a nenechal jej na pospas osudu jako většinu jiných.
2.1.2 Buchlov dnes Dnes je hrad jednou z nejvýznamnějších dominant Chřibské vrchoviny. Vzhledem ke své poloze uprostřed chřibských lesů, snadno dostupný z rychlostní komunikace E50 spojující Uherské Hradiště a Brno, bývá hojně navštěvován. Buchlov má klasickou návštěvnickou sezonu, tedy bývá veřejnosti otevřen od 1. dubna do 31. října, s tím, že pondělí je hrad uzavřen a návštěvníci mohou pouze do areálu. Tento systém je běžný na většině státních památek, Buchlov však v roce 2012 vzhledem ke klesající návštěvnosti otevřel své brány návštěvníkům i v pondělí. Jedinou výjimkou jsou mimosezónní akce např. „Na Štěpána na Buchlově otevřená brána“, ovšem tehdy návštěvníci mohou pouze do areálu hradu, prohlídkové okruhy a vnitřní hrad jsou uzavřeny. Buchov nabízí návštěvníkům v průběhu celé sezony poměrně rozmanitý kulturní program. Ten zajištuje většinou spolek HB Collegium, který vznikl v kruhu přátel pohybujících se kolem Buchlova před sedmi lety.
9
2.1.3 Financování Při shánění konkrétních rozpočtů narazila autorka práce na neochotu ze strany správy státního hradu Buchlova. Konkrétní příklad provozních rozpočtů proto chybí, autorka práce se při svém výzkumu opírala zejména o informace od zaměstnanců hradu a NPÚ a o dokument Směrnice rozpočtových pravidel, který vydalo generální ředitelství NPÚ pro potřeby jednotlivých ÚPS. Autorka práce zjistila, že na provoz státního hradu Buchlova přibližně ze 45% financuje stát, konkrétně zřizovatel památkového ústavu Ministerstvo kultury. Další finanční prostředky na provoz (tedy energie, platy zaměstnanců, příspěvky na osobní náklady apod.) pocházejí z výnosů památky (výnosy ze vstupného a vedlejší činnosti). Pochopitelně neustále probíhají šetření a výzkumy, které jsou financované z prostředků NPÚ, ale finance na tyto aktivity přiděluje oddělení archeologického výzkumu a pocházejí většinou z evropských dotací. Pochopitelně, že i opravy a rekonstrukce jsou částečně kryté z prostředků NPÚ nebo Evropských fondů. Asi nejnákladnější a v současnosti jediná probíhající rekonstrukce na Buchlově se týká tanečního sálu z roku 1526. Dřevěné krovy a podlahy byly napadeny dřevomorkou v 80. letech 20. století a v posledních 7 letech probíhá restaurace těchto prostor.
10
2007-2008 Oprava krovů
2012
2014
2015
2 300
Restaurace obrazů
2 000
Oprava podlah a rozvodů 883 1 700? Tabulka č. 1 – Přehled finančních prostředků přidělených na opravu tanečního sálu (Uvedené částky jsou v tisících korun.)
Opravy probíhají průběžně od roku 2007, kdy NPÚ vynaložilo téměř dva a půl milionu korun na opravu zasažených krovů. V roce 2012 byly za dva miliony restaurovány barokní obrazy, které byly dříve v tanečním sále vystaveny. Od roku 2014 probíhají opravy podlah a elektroinstalací, které částečně zasahují i do prostor kasáren, které se nacházejí pod tanečním sálem. Tyto opravy budou probíhat až do konce roku 2015. Konečná částka se podle kastelána vyšplhá až na dva a půl milionu korun, přičemž Ministerstvo kultury zatím přispělo částkou 883 tisíc korun. Zbytek částky by měl uhradit památkový ústav a také správa hradu ze svých prostředků (www.slovackydenik.cz, potvrzeno kastelánem).
11
2.2 Zámek ve Slavkově u Brna 2.2.1 Historie Základy slavkovského zámku pocházejí ze 13. století, kdy byla na jeho místě vybudována komenda1 řádu německých rytířů. V 16. století prošel objekt náročnou rekonstrukcí, jejímž výsledkem byla přestavba komendy na honosné renesanční šlechtické sídlo. Nejvýznamnějším rodem, který se na zámku usadil, byli bezpochyby Kounicové, kteří také podněcovali neustálé zvelebování a přestavby svého luxusního sídla. Díky nim koncem 17. století dostal zámek nový barokní převlek. V roce 1805 se nedaleko zámku odehrála legendární bitva tří císařů a v prostorách tehdy čerstvěe zrekonstruovaného zámku byly podepsány mírové smlouvy. Po druhé světové válce zámek přešel do rukou československého státu, v dnešní době je majetkem města Slavkov u Brna.
2.2.2 Slavkovský zámek dnes Jak bylo řečeno výše, majitelem zámku je město Slavkov u Brna. Zámek je městskou příspěvkovou organizací. Díky své poloze poblíž Brna a zejména díky bohaté mezinárodní historii, bývá často navštěvován zejména lidmi zajímajícími se o období napoleonských válek. Návštěvnická sezona je oproti státním památkám prodloužena o měsíc listopad. Narozdíl od státních památek je také možnost navštívit prohlídkovou trasu i zcela mimo sezonu (tedy v prosinci – březnu) ovšem za poměrně vysoký příplatek.
2.2.3 Financování Jako příspěvková organizace města je Slavkovský zámek z větší části dotován městem Slavkov u Brna. Výši jednotlivých příspěvků z let 2005-2013 dokumentuje následující tabulka.
1
Komenda (z lat. comes – druh, společník) nebo také komturie, komturství či komtura je označení pro středověké sídlo rytířského či křižovnického řádu, například templářů, johanitů, německých rytířů nebo křižovníků s červenou hvězdou, komenda a komturie je pak přeneseně i označení pro komunitu v dané komendě sídlící. (www.wikipedia.cz)
12
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Příspěvek 6 210
6 399
6 958
6 600
6 854
6 277
6 527
5 875
5 875
490
5 000
4 500
1 200
750
800
200
565
300
450
300
300
300
300-400 370
na provoz Opravy
2 300
Projekty
806
Jiné
700
355
(otevření (vitriny, nových
180
15 182 23 480 23 861
(ROP)
(investi-
vyba-
ce
expozic) vení)
(investice (informa-
do do
ce
a
předzám- předzám- předzámčí)
čí)
čí)
Tabulka č. 2 – Příspěvky na provoz slavkovského zámku z městského rozpočtu (Uvedené částky jsou v tisících.)
Jak je vidět v předchozí tabulce město přispívá poměrně vysokými částkami jak na provoz zámku, tak na jednotlivé opravy, stavební úpravy, modernizace a projekty. I přes původně vzestupnou tendenci se od roku 2009 příspěvky spíše snižují. Na druhou stranu v letech 2011-2013 město vynaložilo mnohamilionové částky na revitalizaci předzámčí. Každoročně město přispívá i na kulturní akce pořádané na zámku. V rozpočtu bývá vyhrazeno každoročně 300 000 korun na uspořádání Vzpomínkových dní a Napoleonských slavností. Jiné akce si musí zámek zafinancovat sám, eventuálně najít sponzory, či si požádat o dotaci přímo na konkrétní projekty. V rozpočtu města prostředky vyhrazené na jiné projekty nejsou (Rozpočty města Slavkov u Brna 20052013).
13
2.3 Zámek v Boskovicích 2.3.1 Historie Historie boskovického zámku sahá do poloviny 17. století, kdy panství s chátrajícím hradem dědí rod svobodných pánů ze Zástřizl (stejný rod, kterému patřil i Buchlov, ale jiná příbuzenská větev). Jan Bohuslav s manželkou zakládají dominikánský klášter. Od Zástřizlů hrad díky sňatku dědí knížata Dietrichsteinové, kteří opouští na tehdejší poměry zcela nevyhovující prostory boskovického hradu a v roce 1819 zahajují přestavbu výše zmíněného kláštera na honosné zámecké sídlo. V roce 1850 vymírají boskovičtí Dietrichsteinové po meči a zámek i s panstvím dědí Terezie Rosa Dietrichsteinová v této době provdaná za hraběte Mensdorf-Pouilly. Jeho rod na zámku panoval až do druhé světové války, kdy byli pro svůj francouzský původ vystrnaděni.
2.3.2 Boskovický zámek dnes V roce 1991 byl boskovický zámeček navrácen potomkům rodu MensdorfPouilly. V současné době je jeho majitelem Hugo Mensdorf-Pouilly (www.amhz.cz). Boskovický zámeček je veřejnosti přístupný, v současné době je otevřen jeden prohlídkový okruh. Zároveň se ale na zámku pořádají nejrůznější kulturní akce – koncerty, výstavy, noční prohlídky a kostýmované prohlídky, šermířská vystoupení apod. Zároveň je možnost pronajmout si prostor zámku na svatební obřad, nebo vlastní kulturní akci. Správa zámku také za nemalé poplatky pronajímá vybavení potřebné na tyto události, jako jsou párty stany, židle, stoly, osvětlení apod.
2.3.3 Financování Provoz zámku se hradí zejména z výnosů zámku samotného. Nejedná se pouze o výnosy ze vstupného, hlavním zdrojem příjmů jsou finance plynoucí zejména z pronájmů – svateb, koncertů a jiných kulturních akcí. Viz přílohu D – Ceník vstupného a pronájmů v Boskovickém zámku.
14
3 Návštěvnost na kulturně historických památkách Autorka se v rámci této práce snaží doložit, že návštěvnost na kulturně historických památkách klesá. Tuto situaci mapovala na vybraných památkách v letech 2003 až 2013. Vybranými památkami se staly: státní hrad Buchlov, Zámek Boskovice a zámek ve Slavkově u Brna. Autorka práce se záměrně vyhýbala památkách nejnavštěvovanějším, eventuálně památkách zapsaným v seznamu UNESCO, protože ty nezaznamenávají žádné větší výkyvy návštěvnosti a turisté je vyhledávají bez ohledu na probíhající kulturní akce. Práce se také zaměřuje na památky Moravě či Slezsku, u státních památek se zaměřuje na památky spravované Územní památkovou správou se sídlem v Kroměříži. Mezi objekty tzv. „pod Prahou“ a objekty tzv. „na Moravě“ probíhá jakási odvěká rivalita. Obě „frakce“ se snaží si navzájem dokázat, že ti druzí spravují své památky špatně a zároveň obě strany žehrají na nedostatek financí a poukazují na to, že druhá strana jich má vždycky víc. Zde se zcela uplatňuje přísloví o sousedově zelenější trávě. Jak bylo řečeno výše, autorka práce se chce věnovat zejména třem památkám – státnímu hradu Buchlov, zámku v Boskovicích a zámku ve Slavkově u Brna. Výběr těchto památek nebyl náhodný – Buchlov je památkou ve státní správě, Slavkovský zámek je příspěvkovou organizací města Slavkov u Brna a Boskovice jsou zámkem v soukromých rukách.
15
SH Buchlov
Zámek Slavkov u Brna
Zámek v Boskovicích u Brna
2003
63 214
17 087
2004
115 355
16 207
2005
129 776
17 755
2006
56 377
55 098
15 822
2007
65 065
52 560
16 279
2008
53 575
44 780
15 236
2009
53 581
33 116
14 206
2010
58 329
38 189
12 500
2011
61 701
41 631
12 725
2012
56 027
35 110
10 867
2013 63 845 40 180 10 834 Tabulka č. 3 – Celková návštěvnost památek v letech 2003-2013 (Správa slavkovského zámku vzhledem ke změně pokladního systému nemohla poskytnout data z let 2003-2005.)
Jak je vidět z výše uvedené tabulky návštěvnost od roku 2007 jednoznačně klesá. Státní památky, s výjimkou těch největších a nejnavštěvovanějších, mají sezonu od prvního dubna do poslední října, tedy celkem 214 dní v roce. V rámci statistického porovnávání subjektů je možné klesající návštěvnost dokázat. 2003
2007
2013
Buchlov
295,4 návštěvníků/den
304 návštěvníků/den
298,3 návštěvníků/den
Boskovice
79,8 návštěvníku/den
76 návštěvníků/den
50,6 návštěvníků/den
Slavkov u Brna (neznámé údaje) 245,6 návštěvníků/den Tabulka č. 4 – Průměrná denní návštěvnost na památkách
16
187,75 návštěvníků/den
Návštěvnost kulturně historických památek i přes jemné výkyvy stále klesá, a to zejména od roku 2007, kdy podle slov pí. Libuše Mikulové, zástupkyně kastelána a správkyně depozitáře ze státního hradu Buchlova, došlo k prudkému nárůstu konkurenčních zařízení jako jsou aquaparky, dinoparky, zoologické zahrady a podobně.2 Kulturně historické památky, které do té doby byly pro návštěvníka atraktivní pouze svou základní nabídkou, musely začít přidávat něco navíc, pokud chtěly v čím dál více nasyceném prostředí přitáhnout zákazníky k sobě. Došlo tak, i v oblasti památkové péče, k posunu od trhu dodavatele k trhu zákazníka, kdy je třeba dbát a uspokojovat individuální potřeby zákazníka. Aby byly tyto potřeby naplněny, dochází k boomu nejrůznějších kulturních akcí, které mají přitáhnout návštěvníka na danou památku. Tyto akce mohou být spjaté s historií daného objektu, nebo s tradičními řemesly a uměním, na druhou stranu jde převážně o přitáhnutí návštěvníka za jakoukoliv cenu, takže v nabídce mezi historickými kupříkladu jarmarky najdete také oslavy Halloweenu, karnevaly, koncerty a podobně.
2
DinoPark Vyškov – 20. května 2006 – rozšíření 19. května 2007 Zoo Zlín-Lešná – 2006/2007 – vybudování tropické haly Yucatan Aquapark Uherské hradiště – 2010
17
4 Kulturní akce na kulturně historických památkách a jejich návštěvnost Kulturní akce na kulturně historických památkách jsou dnes již nedílnou součástí provozu každé jednotlivé památky. Organizovány jsou jak správou památek, tak třetími stranami, které jinak s provozem památky nemají nic společného a prostory kulturně historické památky si od správy památky pronajímají. V případě státních památek je nutno zmínit vliv NPÚ. Národní památkový ústav v rámci své činnosti stanovuje, a posléze naplňuje, dlouhodobou koncepci nejenom památkové péče u nás, ale také koncepci rozvoje a zatraktivňování historie a kulturně historických památek pro širokou veřejnost. V rámci této koncepce jsou každoročně všem památkám pod správou státu doporučeny kulturní akce, kterých by se měly zúčastnit. Jmenovitě například dlouhodobý projekt „Po stopách šlechtických rodů“. Každý rok se vybere jeden šlechtický rod a památky, které mají s daným rodem co do činění, se podle svého uvážení zapojí. (V roce 2014 probíhá Rok pánů z Kuštátu, rok 2013 byl zasvěcen francouzské kultuře a francouzským rodům na českém území. Rok 2012 se věnoval památce Pernštejnů a rok předtím vzdával hold rodu pánů z Rožmberka.) Kulturní akce vzniklé pod NPÚ jsou vždy tematicky svázané s historií českých zemí a daných objektů, přičemž je pak na jednotlivých kastelánech, zda, a v jaké míře se zapojí.
18
4.1 Památky nás baví! Zvláštní kapitolou, co se týče kulturních akcí na státních památkách, je program „Památky nás baví“. Posláním projektu je napomáhat hlubšímu vnímání národní a evropské kulturní identity za pomoci výchovných a vzdělávacích činností a zároveň napomáhat zkvalitnění památkové péče o kulturní dědictví ČR. Nositelem projektu je Národní památkový ústav v Praze a Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Financování zajištuje Ministerstvo kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity. Cílovými skupinami projektu jsou děti a dospívající, rodiny s dětmi, laická i odborná veřejnost. Během trvání tohoto projektu (2012-2015) je hlavním cílem vybudování sedmi Edukačních center, které ve spolupráci s pedagogickými fakultami Karlovy univerzity a Masarykovy univerzity mají připravit a do života uvést edukační programy. Předpokladem je také zkvalitnění nabídky cestovního ruchu, neboť v rámci programu „Památky nás baví“, připravují jednotlivé památky
ve
státní
správě
zajímavé
a
turisticky
přitažlivé
akce
(www.pamatkynasbavi.cz).
4.2 Noční a kostýmované prohlídky památek Velmi oblíbenou akcí jsou takzvané noční prohlídky, kdy se návštěvník dostane do prostor památky v naprosto neobvyklou denní (nebo spíše noční) dobu. Jedná se většinou o hrané scénky, nebo upravený výklad průvodce, doplněný například o historické kostýmy, či hudbu. To je zřejmé na příkladu státního hradu Buchlova, kdy v roce 2003 proběhly první „Buchlovské noci s Černou paní“ – noční prohlídky hradu. Během posledních 5 let si udržují stabilní maximální návštěvnost 1820 osob. (Během tří dnů projde hradem 52 prohlídek s maximální kapacitou 35 osob v prohlídce. Všechny prohlídky bývají naplněny.) Vezmeme-li v potaz průměrnou denní návštěvnost na Buchlově (viz tabulka č. 4 – Průměrná denní návštěvnost na památkách), dle které na hrad Buchlov denně přijde cca 300 návštěvníků, tak návštěvnost speciálních nočních prohlídek hradu je více než šestinásobná.
19
V případě Boskovického zámku, coby soukromé památky, představují kostýmované prohlídky až desetinu celkové návštěvnosti památky. Boskovice
2007
2008
2009
2010
2011
Celková návštěvnost
16 279 15 236 14 206 12 500 12 725 10 867 10 834
Kostýmované prohlídky 924 1 175 1 138 832 1 027 Tabulka č. 5 – Návštěvnost boskovických kostýmovaných prohlídek
2012 877
2013 1 080
4.3 Akce spojené s historií objektu Akce spojené s historií objektu jsou velice populární mezi návštěvníky. Pokud se jedná o akci zapojenou do běžné prohlídkové trasy, je to pro návštěvníka příjemné zpestření prohlídky a pokud se jedná o speciálně zorganizovanou akci (např. ku příležitosti oslav významných výročí památky) jedná se o zajímavý tip na výlet. Akce spojené s historií objektu na státních památkách organizuje NPÚ zejména v rámci projektu „Po stopách šlechtických rodů“. Asi největší akcí zaměřenou na historii objektu ovšem pořádá památka městská – konkrétně slavkovský zámek. Ten každoročně organizuje tzv. Vzpomínkové akce a Napoleonské dny. Hlavním organizátorem jak Vzpomínkových akcí, tak Napoleonských dní je Ing. Jana Slouková, zaměstnaná na zámku jako vedoucí programového oddělení. Město jako zřizovatel zámku poskytuje finanční prostředky, lidské zdroje a prostor pro konání akce. Vzpomínkové akce i Napoleonské dny jsou zdarma a jejich hlavním cílem je udržovat živou historii slavkovského zámku, poblíž kterého se odehrála jedna z klíčových bitev napoleonských vojsk. Akce se těší nesmírné popularitě, autorka práce předpokládá, že je to nejenom díky volnému vstupu, ale také díky atraktivnímu programu v podobě rekonstrukce bitvy vojáky v dobových kostýmech za použití dobových zbraní a vojenských taktik, díky řemeslnému jarmarku, nebo v posledních letech také díky kostýmovaným prohlídkám, které doplňují program mimo zámek.
20
Celková návštěvnost
2009
2010
2011
2012
2013
33 116
38 189
41 631
35 110
40 180
Napoleonské dny 15 000 8 000 11 500 13 938 Tabulka č. 6 – Návštěvnost slavkovských Napoleonských dní
8 000
Návštěvnost Napoleonských dní se nezapočítává do celkové návštěvnosti zámku. Celkovou návštěvnost tvoří vstupenky prodané na prohlídkové okruhy zámku. Návštěvníci Napoleonských dnů si pochopitelně mohou, ale nemusí zakoupit vstupenky na prohlídky. Nepopiratelným faktem ale je, že díky počtu lidí, kteří se přijdou podívat na Napoleonské dny, se navyšuje i počet návštěvníků, kteří si zakoupí vstupenky do zámku.
4.4 Akce spojené s tradičním lidovým uměním a folkorem Folklor a tradiční lidové umění přitahují každoročně návštěvníky nejenom z velkých dálek. I místní návštěvníci si rádi připomenou tradice svých předků a skoro zapomenutá řemesla. Akce spojené s tradicemi a folklorem jsou podporované i jednotlivými územními samosprávami v podobně nejrůznějších grantů. Jednotlivé kraje mají většinou i zřízený tzv. Fond kultury, z něhož se čerpají prostředky na podobné projekty. Viz následující tabulka, kde jsou vypsány částky, které Zlínský a Jihomoravský kraj vyhradily v letech 2003-2013 právě do Fondu kultury, nebo na dotace pro kulturní projekty a projekty spojené s památkovou péčí. (Rozpočty Zlínského kraje 2003-2013 a Výroční zprávy Jihomoravského kraje 2005-2013)
21
Zlínský kraj
Jihomoravský kraj
2003
2 241
2004
12 755
2005
8 798
87 645
2006
12 098
83 588
2007
16 345
103 890
2008
16 804
151 353
2009
18 008
77 288
2010
10 302
85 810
2011
7 900
84 496
2012
7 900
72 957
2013 5 400 73 156 Tabulka č. 7 – Prostředky vynaložené do Fondu kultury a na projekty souvisejícími s kulturou a památkovou péči ve Zlínském a Jihomoravském kraji (Uvedené částky jsou v korunách.)
Popularitu kulturních akcí spojených s folklorem a tradičními řemesly dokazuje například oblíbené Mezinárodní kovářské a nožířské sympozium Buchlovské kování, které se na státním hradě Buchlově koná už od roku 2007. Buchlovské kování je původně nadšenecké soustředění několika desítek kovářů s České i Slovenské republiky (postupem času se přidali i kováři z jiných evropských zemí). Těmto kovářům je na Buchlově bezplatně poskytnut materiál i prostor pro kování, strava a ubytování na tři dny a možnost bezplatné prezentace své práce. Celá akce s rozpočtem kolem 200 000 korun je organizována na státní památce úzkou skupinou přátel hradu i kovářského řemesla, celá akce je tedy postavena spíš na přátelských vazbách a ochotě účastníků i organizačního týmu. Během sedmi let trvání akce se návštěvnost více než zdvojnásobila, což dokazuje, že o akce uchovávající tradiční řemesla, navíc spojená s atraktivní lokalitou středověké památky, je velký zájem. 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Buchlovské kování 1200 1400 1500 1500 Tabulka č. 8 – Návštěvnost Buchlovského kování
1600
2400
4600
22
Na základě této tabulky můžeme opět srovnávat průměrnou denní návštěvnost během a mimo konání akce. Mimo speciální akce na Buchlov přijde průměrně 300 návštěvníků denně. Během konání Buchlovského kování 2013 byl počet návštěvníků 2300 lidí za den (akce trvá dva dny, celkovou návštěvnost je proto třeba vydělit dvěma). Tedy téměř na osminásobek průměrné denní návštěvnosti. Navíc při srovnání návštěvnosti Buchlovského kování 2013 a celkové návštěvnosti hradu Buchlova autorka práce zjistila, že návštěvnost během Buchlovského kování činí sedm procent z celkové roční návštěvnosti.
4.5 Shrnutí Na základě údajů, které autorce práce poskytli organizátoři jednotlivých akcí a také pracovníci správy dané památky je jasně vidět, že během kulturních akcí se návštěvnost na památkách zvyšuje. Pozitivním aspektem takového zvýšení návštěvnosti je jednoznačně větší přísun financí plynoucích ze vstupného. Neméně důležitý je však i edukativní vliv kulturních akcí. Akce spojené s historií, folklorem, nebo akce zaměřené na vzdělávání v oboru ochrany památek jsou cenným prostředkem pro vzdělávání mladé, ale i starší generace, která snad i díky tomuto vzdělávání bude moci lépe chránit kulturní dědíctví České republiky.
23
5 Případová studie spolku HB Collegium Druhá část bakalářské práce se bude věnovat případové studii spolku (dříve občanského sdružení) HB Collegium, který se věnuje organizaci kulturních a společenských aktivit na kulturně historických památkách, především na hradě Buchlově.
5.1 Historie spolku HB Collegium, ještě co by občanské sdružení bylo založeno v roce 2007 z iniciativy Josefa Sika. Původními členy byli Sikovi příbuzní a jejich přátelé žijící v okolí hradu Buchlova (www.buchlov.info). Hlavní motivací byla potřeba zorganizovat velmi neuspořádanou skupinu dobrovolníků a zaměstnanců správy hradu, kteří se v té době podíleli na organizaci kulturních akcí na hradě Buchlově. Posláním sdružení bylo od počátku úsilí o podporu kulturního života, zejména v prostoru místní lokality hradu Buchlova a Kaple sv. Barbory. Druhým neméně důležitým posláním sdružení je propagace hradu Buchlova a jeho historie, zvýšení turistického zájmu a návštěvnosti (Stanovy spolku HB Collegium, čl.3). Prostředky, kterými má být poslání naplňováno, jsou: (Stanovy spolku HB Collegium, čl.3)
organizace veřejně prospěšných akcí,
organizace tematicky zaměřených akcí na historii a řemesla,
organizace divadelních představení v prostorách hradu, realizovaná členy sdružení,
výzdoba prostor hradu,
podpora zachování řemesel, historických tradic a folkloru.
24
Zároveň s těmito pilíři hlavní činnosti, byly definovány i činnosti vedlejší: (Stanovy spolku HB Collegium, čl.3)
výroba upomínkových a propagačních předmětů,
organizační činností podporovat kulturní vzdělávání a volnočasové aktivity,
organizační činností zabezpečovat a umožnit kulturní akce na hradě – divadelní představení, komorní hudební produkce a výstavy,
spolupráce s institucemi zabývajícími se problematikou handicapovaných občanů,
v souvislosti s naplňováním poslání může sdružení vyvíjet i vedlejší podnikatelskou činnost.
Je třeba zdůraznit, že za pomoci hlavních i vedlejších činností došlo okamžitě k intenzivnímu naplňování poslání sdružení. V této době vznikl koncept kovářského sympozia Buchlovské kování, které doposud mělo ještě charakter přátelského setkání několika kolegů ze slováckých kováren. Zároveň se uvádí do života Buchlovské noci s Černou paní – divadelně zpracované noční prohlídky hradu. Postupně členové spolku vzali na svá bedra i organizaci dlouhodobě fungujícího Dětského dne a sami začali přicházet s nápady na další kulturní události, které by mohly obohatit program na hradě. Za všechny můžeme jmenovat například Na Stěpána na Buchlově otevřená brána, Velikonoce na hradě a Výlet do historie. V průběhu svého fungování se HB Collegium začalo orientovat i na organizaci akcí mimo Buchlov, zvláště se podílí na znovuobnovování gotické tvrze v Kurovicích.
25
Členská základna spolku se za celou dobu fungování nijak zvlášť neobměnila. V roce 2009 skončil ve vedení HB Collegia jeho zakladatel Josef Sik a jeho nástupcem se stal tehdejší buchlovský průvodce Ing. Lukáš Kunst, v dnešní době zástupce kastelána na hradě Karlštejně. Vzhledem k tomu, že Kunst poměrně záhy ukončil svůj pracovní poměr na Buchlově a nastoupil na své nynější místo na Karlštejně, vedení spolku a organizaci veškerých jeho aktivit předal v roce 2011 nynější jednatelce pí. Libuši Mikulové, zástupkyni kastelána a správkyni depozitáře na hradě Buchlově. Ta stojí ve vedení spolku dodnes.
5.2 Současná situace V současné době je ve spolku oficiálně 18 členů. Většina dobrovolníků však pomáhá i bez toho aby byli řádnými členy. Jedná se většinou o sezonní zaměstnance SH Buchlova. Druhý dech chytilo sdružení zhruba v roce 2013, kdy kvůli novele Občanského zákoníku proběhla transformace sdružení na spolek a organizace některých akcí se začala zvolna přesouvat z přetížené a neustále zaměstnané Libuše Mikulové na mladší členy sdružení. To se jeví jako dobrá cesta do budoucna, neboť většina současných členů spolku je zaměstnaná na plné úvazky a na HB Collegium jim nezbývá čas a energie. Bylo by vhodné proto uvažovat o omlazení členské základny, eventuálně o využití dobrovolníků. HB Collegium se nyní každoročně podílí na organizaci 11 kulturních událostí. 5 z nich pouze spolupořádá, zbylých 6 je však plně v režii spolku. 8 z těchto akcí se odehrává na Buchlově a 3 na Kurovické tvrzi. Nejúspěšnější jsou jako každoročně Buchlovské noci s Černou paní, v roce 2015 proběhne jejich desátý ročník. O rok mladší a co do návštěnovsti druhé je Mezinárodní kovářské a nožířské sympozium Buchlovské kování. Velmi úspěšný bývá i druhý svátek vánoční, kdy se odehrává Na Štěpána na Buchlově otevřená brána. Tyto tři události se v kalendáři spolku řadí k nejdůležitějším a nejvýnosnějším. Zbylé akce konané čistě pod hlavičkou HB Collegia jsou Den dětí, Velikonoce na hradě a Výlet do historie. Ve spolupráci se správou hradu probíhá nově akce Hurá máme prázdniny a nepravidelně organizované gastroprohlídky spojené s historickým dnem Co se vařívalo v hradní kuchyni. Na Kurovické tvrzi se potom každoročně spolek podílí na organizaci Historických dnů spojených s přehlídkou a soutěží šermířských choreografií Mortschlag, dále na Adventu na Kurovicích a také na Halloweenském reji. 26
5.3 Organizační struktura Orgány sdružení jsou valná hromada, výkonná rada a jednatel (Stanovy spolku HB Collegium, čl.5).
5.3.1 Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem spolku a je shromážděním všech členů sdružení. Schází se dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Každý člen spolku má právo účastnit se valné hromady, předkládat návrhy, volit a být volen – tohoto práva nabývá dnem přijetí do spolku. Hlasovací právo všech členů spolku je rovné. Valná hromada rozhoduje zejména o:
znění stanov a předpisů,
rozpuštění spolku, nebo jeho sloučení s jiným spolkem,
zvolení a odvolání členů Výkonné rady,
vyloučení člena spolku,
programu činností, rozpočtu a výsledcích hospodaření,
….
Valná hromada je usnášeníschopná je-li přítomná nadpoloviční většina členů.
5.3.2 Výkonná rada Výkonná rada je volena valnou hromadou na dobu neurčitou a je pětičlenná. Schází se podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Je usnášeníschopná pokud jsou přítomni nejméně tři členové výkonné rady. Hlasovací právo všech členů je rovné. Mezi povinnosti a pravomoci výkonné rady patří zejména:
rozhodovat o záležitostech, které nejsou svěřeny do působnosti valné hromadě
volit ze svého středu jednatele, odvolávat jednatele; stanovovat jeho úkoly a průběžně kontrolovat jejich plnění,
jmenovat koordinátora pro jednotlivé akce,
navrhnout a schválit vnitřní směrnice spolku,
podávat valné hromadě písemné vyúčtování o hospodaření sdružení,
přijímat nové členy a to nadpoloviční většinou hlasů.
27
5.3.3 Jednatel Jednatel je statutárním orgánem spolku, může jím být pouze fyzická osoba starší 18ti let a je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Jednatel má právo ze své pozice odstoupit a to na základě písemné žádosti doručené výkonné radě. Jednatelovými pravomocemi a povinnostmi jsou:
zastupování spolku navenek,
oprávnění činit všechny právní úkony související s běžnou činností spolku,
zřizování účtů u bank a disponování finančními prostředky a dalším majetkem sdružení,
povinnost vést, nebo zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví,
povinnost vést seznam členů a informovat členy o záležitostech spolku.
28
5.4 Financování Financování spolku bylo vždy trochu rozpačité, na svoje aktivity si musí spolek vydělat sám. Většina nákladů se hradí zpětně až z výnosů samotné akce. Vzhledem k nepříznivým zkušenostem z minulosti, kdy díky nepoctivosti některých členů mizely peníze ze spolkové kasy, v současné době spolek využívá služeb jedné ze svých členek, která se živí jako účetní a dvakrát ročně probíhá velká vnitrospolková kontrola hospodaření a inventura. Ta je o tolik důležitější v posledních letech, kdy některé z větších akcí (Noční prohlídky, Buchlovské kování a Na Štěpána otevřená brána...) vykazují zisky a umožnují organizovat další akce. Výnosy a náklady z jednotlivých akcí jsou detailněji popsány v kapitole 5.6 Akce, proto se o nich autorka práce nebude obsáhle rozepisovat. Ve stanovách spolku je uvedeno v článku 7 – Hospodaření, že prostředky sdružení tvoří zejména dobrovolné členské příspěvky, dary, granty a dotace a příjmy z vlastní činnosti. Dobrovolné členské příspěvky byly využívány zejména v minulosti, kdy k hrazení nákladů a zaplacení některých faktur bylo třeba, aby je uhradili členové spolku, neboť spolek neměl v dané době dostatek prostředků. Pokud se pak daná akce vydařila a ze vstupného se podařilo vybrat dostatek financí, byly vynaložené náklady členům spolku zpětně proplaceny na základě předložených faktur a účtenek. Za zmínku však stojí rozvíjející se fundraisingové aktivity spolku. Každoročně spolek podporuje i Městys Buchlovice a to finančním darem v hodnotě 5000,- Kč, který má být využit na podporu a propagaci folkloru a tradic. V roce 2013 se povedlo navázat spolupráci s několika místními firmami, které poskytují spolku dary v podobě věcného plnění.
29
Získávání financí v podobě grantů a dotací nebylo v minulosti využíváno a to z prostého důvodu. Členové spolku neměli přehled o jednotlivých grantech a dotacích, o které by mohli požádat, nebo neměli dostatek zkušeností pro sepsání grantových a dotačních žádostí, nebo prostě a jednoduše neměli dostatek času se těmito aktivitami zabývat. Jak bylo zmíněno výše, valná většina členů spolku je zaměstnána jinde a členství ve spolku je pro ně spíše volnočasovou aktivitou. Možnost čerpat granty a dotace proto většinou přišla na přetřes až těsně před konáním dané akce, kdy je již příliš pozdě. V roce 2014 ale byla navázána spolupráce s Nadací Komerční banky, které v loňském roce finančně podpořila akci Výlet do historie, a to částkou, která prakticky pokryla veškeré potřebné náklady.
5.5 Marketing Jednotná marketingová kampaň spolku neexistuje. Spolek má své webové stránky, role webmastera připadla vcelku nečekaně autorce této práce, která i přes jistou kvalifikaci pro práci s počítačem a tvorbu webových stránek, není natolik zdatná, aby mohla web přivést do podoby, jakou by měl mít. Navíc neustále vznikají komplikace na straně poskytovatele domény, které do jisté míry omezují funkčnost webových stránek. Během posledních několika let se k propagaci aktivit spolku stále více využívají sociální sítě, konkrétně Facebook. Facebookový profil HB Collegia má „v přátelích“ 675 lidí. Pravidelně se doplňuje fotodokumentace ze všech akcí, vytváří se události, které jsou potom často sdíleny zejména zaměstnanci hradu, ať už sezonními, stálými, současnými, či bývalými. Vzhledem k nešťastné volbě profilu, coby uživatelského profilu3, není možné získat přesnější statistiky jednotlivých sdílení, komentářů a návštěv.
3
V době kdy se zakádal facebookový profil spolku, bylo poměrně složité vytvořit stránku sdružení, nebo firmy. Pro tehdejší představenstvo bylo uživatelsky pohodlnější vytvořit uživatelský profil a ten slouží svému účelu dodnes.
30
Smlouvu o mediálním partnerství má spolek uzavřenou s regionální televizí TVS (dříve TV Slovácko) a novinami Dobrý den s Kurýrem. Loga obou partnerů jsou uvedena na webových stránkách spolku a na plakátech k jednotlivým akcím. Partneři jsou za to povinni o každé ze spolkových aktivit natočit reportáž, či vydat článek. Vzhledem k tomu, že svoje aktivity HB Collegium zaměřuje na státní památku, tak se do propagace v nemalé míře zapojuje i tisková mluvčí kroměřížského UPS Mgr. Dagmar Šnajdarová, a to zejména díky velmi dobrým osobním vazbám, které má se členy spolku. Díky své pozici tiskové mluvčí, má přístup k mnoha sdělovacím prostředkům, s nimiž má uzavřeny partnerské smlouvy NPÚ. O akcích pořádaných spolkem proto pravidelně informuje prostřednictvím největších webových portálů (např. Novinky.cz).4 Plakáty na jednotlivé akce se vylepují ve vesnicích a městech v nebližším okolí hradu. Grafickou podobu jim většinou dávají přátelé a známí, kteří mají nějaké zkušenosti s počítačovou grafikou, nebo v poslední době také sama autorka práce. Plakátovací plochy si spolek většinou pronajímá od jejich majitelů za standartní sazby, neproběhly žádné pokusy o navázání partnerství a získání plakátovacích ploch sponzorsky. Propagace se většinou liší akci od akce. Na menší události typu Velikonoce na Buchlově, či Dětský den, kdy nejsou očekávány davy návštěvníků, se vylepí plakáty a další propagace probíhá přes webové stránky a Facebookový profil. U větších akcí se propagace různí. (viz kapitola 5.6 - Akce)
4
Článek o buchlovském kování 2013 si přečetlo 438 lidí. Zdroj : www.novinky.cz/vasezpravy/zlinsky-kraj/uherske-hradiste/3635-26030-na-buchlov-zavital-behem-kovarskehosympozia-rekordni-pocet-navstevniku-.html
31
5.6 Akce 5.6.1 Mezinárodní kovářské a nožířské sympozium Buchlovské kování V červenci 2015 proběhne již devátý ročník Mezinárodního kovářského a nožířského sympozia Buchlovské kování. Akce každoročně konaná v druhém červencovém víkendu doznala za devět let fungování zásadních změn. Původně se jednalo o přátelské setkání patnácti kovářů z okolí Buchlova, kteří předváděli své umění u pěti výhní. Celá akce měla velmi kolegiální, nesoutěžní charakter. Vzhledem k tomu, že kováři neplatí žádné příspěvky, veškerý materiál je jim poskytnut na místě (jediné co si musí každý účastník přivézt je nářadí), věnovali účastníci všechny vykované plastiky spolku HB Collegium, tyto plastiky se staly základem dnes již velmi rozsáhlé sbírky uměleckých kovaných plastik. Celá akce měla rozpočet přibližně 20 000,- a navštívilo ji zhruba 1 200 lidí. Vstupné na akci v roce 2007 činilo 25,- pro dospělé a 10,- pro děti, studenty a důchodce. Výtěžek ze vstupného stačil tak akorát pokrýt náklady na konání. Všichni zúčastnění věnovali svůj čas bez nároku na odměnu. Kovářům spolek poskytnul ubytování, jídlo a pití po čas konání akce. Celou akci zajišťovali pouze 4 lidé – Josef Šik, zakladatel a tehdejší předseda spolku HB Collegium, jeho žena a dcera společně s Ottou Žitníkem, jedním ze zúčastněných kovářů. Zapojení správy hradu neproběhlo, kastelán poskytl HB Collegiu prostor na prvním nádvoří, tím celá participace skončila. Propagace tehdy spočívala ve vylepení několika plakátů ve vesnicích v okolí hradu. Dalo by se říci, že Buchlovské kování v roce 2013 je už úplně jinou akcí. Termín i délka konání zůstaly zachovány – stále se jedná o víkendovou akci pořádanou druhý týden v červenci. Ale svým rozsahem se Kování stalo druhou největší akcí svého druhu v republice.5
5
Největším kovářským setkáním je Hefaiston konaný každoročně na hradě Helfštýně. V roce 2015 proběhne již 34. ročník.
32
Od roku 2013 se ke kovářům přidávají i nožíři prezentující své umění. K ukázkám kování a prodejním stánkům, se přidávají dva výstavní prostory nožířských prací. Stejně se rozrůstá výstava plastik, které byly vyrobeny během minulých ročníků Kování, rozmístěná po areálu hradu. Z původních patnácti účastníků se v roce 2013 zúčastnilo šedesát kovářů a přibližně stejný počet nožířů. Většina z nich, krom vystavování svých děl, pracovala přímo před očima návštěvníků u jedné z patnácti výhní, kde se všichni, kdo měli zájem, střídali v tříhodinových intervalech. Oproti prvnímu ročníku došlo k jedné zásadní změně, všechny vykované plastiky jsou od roku 2011 zařazovány do soutěže. V neděli od 15:00 jsou všechny hotové plastiky shromážděny na určeném výstavním místě, kde si je jednak mohou prohlédnout návštěvníci, ale především je hodnotí tříčlenná porota, složená z odborného zástupce (většinou mistr některé z větších kováren), zástupce správy hradu (kastelán Buchlova) a zástupce laické veřejnosti. Tato porota má hodinu na zhodnocení všech plastik. Hodnotí se zpracování, povrchová úprava, užitečnost daného díla a umělecký dojem na desetibodové stupnici, kdy jeden bod je nejnižší hodnocení. Vítěz získává cenu. Kováři umístění na druhém a třetím místě jsou pouze jmenováni. V roce 2013 vznikl také koncept diváckého hlasování, kdy při vstupu návštěvníci dostanou anketní lístky, na které napíšou jméno kováře, či týmu, který se jim líbil nejvíce. Spolu s vyhlášením hodnocení odborné poroty, je vyhlášen i vítěz návštěvnické ankety. I tento vítěz bývá odměněn. Anketní lístky jsou slosovatelné, tři vylosovaní návštěvníci získávají ceny od zúčastněných kovářů a správy hradu.6
6
Vzhledem k tomu, že návštěvník neplatí počáteční vklad, aby se slosování mohl zúčastnit, nejedná se o tombolu, nýbrž „jinou akci o ceny“. Ta nepodléhá ohlašovací povinnosti pokud celková hodnota výher nepřesahuje 200 000,- a cena za jednu výhru nepřevyšuje částku 20 000,-. (Dle zákona ČNR 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách)
33
Stejně jako v prvních letech i nyní účastníci platí pouze symbolický poplatek, pokud chtějí mít v průběhu akce postavený prodejní stánek. Organizátoři akce účastníkům poskytují jídlo a pitný režim po dobu tří dnů (pátek až neděle), také zajišťují ubytovací kapacity (jak vnitřní místnosti, tak travnatý parkán7, oddělený od návštěvnického provozu, kde si mohou účastníci postavit stany) a zároveň poskytují všem zúčastněným materiál a potřebné stroje. Kováři si opět musí dovézt pouze nářadí. Rozpočet na Buchlovské kování v roce 2013 byl 250 000,-, oproti prvnímu ročníku byl tedy zvýšen více než dvanáctkrát. Stejně jako rozpočet se zvýšilo i vstupné, které činí 45,- pro dospělé a 35,- pro děti, důchodce a studenty. I toto zvýšení však návštěvníky neodradilo, v roce 2013 na Kování zavítalo přes 4600 platících návštěvníků. Tento prudký nárůst návštěvnosti zapříčinil, že akce nebyla ztrátová jako v minulých letech, kdy bylo velkým úspěchem, pokud se povedlo z výtěžku pokrýt veškeré náklady. Vzhledem k tomu, že akce byla výdělečná, stanovila správa hradu zpětně nájem ve výši 30 000,- Kč, ale ani tento neočekávaný výdaj nezpůsobil žádné problémy. V roce 2013 se nejenomže zaplatily veškeré nezbytné náklady, ale bylo možno zakoupit několik nových výhní a kovadlin, a také zbyly finance na symbolické odměny pro dobrovolníky, kteří celou akci opět pomohli zajistit. Oproti prvnímu ročníku došlo také k prudkému navýšení dobrovolníků. Hlavním rozdílem je také jasná deferenciace aktivit, aby nedocházelo ke zbytečnému duplikování práce, jako to bylo běžné v minulých letech. Celkem se na organizaci během Kování podílí přibližně dvanáct osob.
7
Parkán – travnatá plocha vyplňující prostor mezi vnější a vnitřní hradbou hradu, zesilující obranný efekt hradeb a zároveň umožňující pohodlnější pohyb obránců hradu.
34
Propagace doznala za dobu konání akce také zásadních změn. Plakáty jsou vylepovány v mnohem širším okolí, povedlo se uzavřít i smlouvu s Českými dráhami a.s. ve které se zavazují umístit plakáty ve vlacích a nádražích. Díky smlouvě o mediálním partnerství s TVS (dříve TV Slovácko) je zajištěno, že během konání akce bude odvysíláno několik reportáží. Každoročně na Kování přijíždí také štáb České televize, přestože s nimi žádná smlouva o mediálním partnertsví uzavřena není. Největší podíl na propagaci akce a tím i ve zvýšení návštěvnosti má ale výstava kovaných plastik v obchodním centru Centro Zlín. Ta se poprvé konala v roce 2013 (v tomto roce také došlo k překvapivému „skoku“ v návštěvnosti). Ukázalo se totiž, že propagace akce směrem k obyvatelům Zlína byla zásadně nedostačující. Několik plakátů umístěných na trolejbusových zastávkách a rádiové spoty na největších lokálních stanicích nedokázaly přitáhnout potřebné množství návštěvníků. Výstava několika desítek plastik, které si mohli lidé nakupující v obchodním centru na vlastní oči prohlédnout, spolu s letáčky upozorňujícími na akci, byla asi tou nejefektivnější reklamou. Obchodní centrum poskytlo prostory zdarma, výměnou za umístění loga na plakátech ke Kování. V rámci dobrých vztahů vytiskli i velké reklamní plachty s fotografiemi z minulých ročníků akce.
5.6.2 Buchlovské noci s Černou paní Takzvané noční prohlídky má ve svém programu téměř každá památka, ať už státní, městská, či soukromá. Ani Buchlov není výjimkou. Noční prohlídky s názvem Buchlovské noci s Černou paní (název se váže k jedné z hradních legend) jsou na hradě pořádány od roku 2006. Noční prohlídky se konají v posledním týdnu v měsíci červenci, kdy se hrad otevírá návštěvníkům i v nočních hodinách. V těchto třech dnech projde hradem 52 prohlídkových skupin, každá s maximálně 35 návštěvníky. Všechny prohlídky bývají beznadějně vyprodané již v průběhu měsíce června. Celkem se tedy každý rok na noční prohlídky dostane 1820 osob.
35
V prvním roce se návštěvníci dočkali 5 hraných scének rozmístěných po celém třetím nádvoří a prvním patře hradu. Noční prohlídky ve svých začátcích byly jednodenní akcí, konaly se pouze v sobotu na konci července. Učinkovali zaměstnanci hradu, jejich přátelé a příbuzní. Scénáře k jednotlivým scénkám i upravený průvodcovský text sepsala Libuše Mikulová. Náměty scénáře vycházejí výhradně z hradní historie a legend spojených s hradem a jeho nejbližším okolím. Kostýmy jsou ručně šité historicky věrné repliky dobových oděvů, které pro potřeby hradu a později také HB Collegia vyrábějí jeho členky. Rozpočet celé akce v r. 2006 byl 10 000,- Kč, přičemž největší položkou byly náklady na servis účinkujícím. V prvních letech celou akci zajištovala oficiálně správa hradu a hradní zaměstnanci, takže celá akce byla financována z rozpočtu hradu. Vstupné během prvních ročníků nebylo stanoveno, celá akce fungovala na principu dobrovolného vstupného. Zároveň nebyly organizovány prohlídkové skupiny, provádělo se nekoordinovaně a nárazově pouze v případě, že dorazili návštěvníci.8 Stejně jako v případě Buchlovského kování se i během Buchlovských nocí všem účastníkům hradilo jídlo a pití a poskytovalo se ubytování v prostorech hradu. Organizace se ujala Libuše Mikulová, která se jí věnuje dodnes. Největšími problémy byla v té době propagace a zajištění online rezervačního formuláře, ovšem to pomohl vyřešit Národní památkový ústav, který celou akci zpropagoval prostřednictvím svých předjednaných mediálních partnerství a poskytl také prostředky a odborníka pro naprogramování rezervačního formuláře. V roce 2013 jsou noční prohlídky už úplně jiné než ve svých začátcích. V roce 2007, kdy vzniká HB Collegium, se noční prohlídky samovolně stávají jedním z hlavních projektů spolku. Stále se konají v posledním červencovém týdnu, tentokrát ale už od čtvrtka do soboty.
8
V prvním roce Nočních prohlídek dorazilo pouze necelých 300 návštěvníků.
36
Zvýšil se i počet scének, které návštěvníci mohli vidět. Celkem bylo k vidění 11 scének rozmístěných v prvním patře hradu a vnitřních nádvořích. Učinkovalo přibližně padesát členů spolku HB Collegia, jejich přátel, ale také stávajících i bývalých zaměstnanců hradu. Skupiny návštěvníků provádělo 8 průvodkyň. Scénáře opět vznikají na základě historických událostí spojených s hradem, ale také na základě legend a pověstí. Scénáře se také každé tři roky obměnují, takže návštěvníci mohou přicházet znovu a stále zažívají něco nového. Rozpočet se v roce 2013 pohyboval ve výši 170 000,-. Největší položkou je nájem odváděný správě hradu – 75 000,-. Dále největší položkou jsou náklady na jídlo pro zúčastněné. Náklady na propagaci se omezily pouze na tisk a výlep plakátů. Cena vstupenek během let vzrostla, a sice na 190,- Kč za lístek pro dospělého a 90,- Kč za vstupenku pro děti, studenty a seniory. Noční prohlídky jsou nyní nejpopulárnější akcí konanou na hradě Buchlově a lístky bývají vyprodané měsíce dopředu. Výnosy z prodeje vstupenek, nejenomže pokryjí náklady na celou akci, včetně nájmu, ale zároveň se z nich financují i další, méně výdělečné, akce HB Collegia. Na rozdíl od Buchlovského kování, kde se propagační kanály rozrůstají, u nočních prohlídek se propagace v současné době zúžila pouze na plakáty a informační článek na webových stránkách hradu a spolku HB Collegium. O nejkvalitnější a nejúčinnější reklamu se starají sami spokojení návštěvníci, kteří se každoročně vracejí a o akci informují i své přátele a blízké.
37
5.6.3 Na Štěpána na Buchlově otevřená brána Akce je populární zejména kvůli datu konání – 26. prosince, prakticky uprostřed zimní sezony, během níž je většina památek nedostupná a zavřená. V zimě nejenomže probíhá servis a údržba areálů, ale interiéry je třeba zakonzervovat a „zazimovat“ aby se historické objekty nepoškodily a nepodlehly tak snadno zubu času. „Na Štěpána na Buchlově otevřená brána“ je proto pro mnoho návštěvníků vítaná možnost, jak nahlédnout na oblíbenou památku v trochu jiném světle. První ročník proběhl, společně s mnoha dalšími, v roce 2007. Na programu byla výstava betlémů v prostorách hradní galerie a domácí zabijačka s ochutnávkou. Rozpočet tohoto prvního ročníku byl 15 000,- Kč. Organizace se ujal tehdejší jednatel spolku Jozef Šik ve spolupráci s Libuší Mikulovou. Na hrad tehdy zavítalo přibližně 500 návštěvníků, kteří zaplatili jednotné vstupné ve výši 20,- Kč na osobu. V roce 2013 se na Štěpána mohli návštěvníci těšit na oblíbenou výstavu betlémů (v průběhu let se sbírka betlémů ve vlastnictví HB Collegia útěšně rozrůstala), ale i na živý betlém, výstavu „Vánoce u Berchtoldů“ v jinak běžně nepřístupných prostorách hradu, zabijačku, košt vína, medoviny a vánočních punčů. Rozpočet se za dobu trvání akce více než zdvojnásobil a náklady na uspořádání 7. ročníku činily 35 000,-. Stejně tak se zvýšilo vstupné, které v roce 2013 činilo 50,- pro dospělého a 30,- pro děti, studenty a seniory. Náklady vynaložené na uspořádání „Štěpána“ se v roce 2013 poprvé vrátily, neboť dorazilo přes 2000 platících návštěvníků. Čímž byly zároveň kapacity hradu vyčerpány na maximum. Organizaci akce převzala na svá bedra zcela Libuše Mikulová ve spolupráci s Petrou Štulírkovou, členkou spolku HB Collegium, která pomáhá s organizací dílčích aktivit, jako je například živý betlém.
38
5.6.4 Velikonoce na hradě První ročník se konal v roce 2007, kdy se těsně po zahájení hradní sezony otevřely brány hradu návštěvníkům, kteří se mohli těšit na výstavu kraslic, malérečky, přehlídku dětských folklorních souborů a výtvarnou dílničku. Velikonoce na Buchlově konané již od počátku na Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí přitáhly v roce 2007 přibližně 2500 návštěvníků. Vstupné, zahrnující vstup do areálu hradu a všechny výše vyjmenované aktivity, bylo stanoveno na jednotnou cenu 20,- Kč na osobu. Rozpočet nebyl v počátcích nijak vysoký – 20 000,- Kč Výnosy ze vstupného dokázaly všechny náklady hravě pokrýt. Velikonoce na Buchlově byly od počátku v režii dnešní jednatelky spolku Libuše Mikulové. Během let si Velikonoce na Buchlově udržely svůj charakter a popularitu. Protože byl zvýšen rozpočet, a to na částku 50 000,-, bylo nutné zvýšit také vstupné – na 50,- za dospělého a 30,- za děti, studenty a seniory. I přes toto zvýšení cen vstupenek se Velikonoce těší stále velké popularitě. V roce 2013 je navštívilo k 5 000 návštěvníkům, kteří se mohli opět těšit na výstavu kraslic a malérečky, dále potom na ukázku stloukání másla a velikonoční jarmark řemesel. O hudební složku programu se postaralo uskupení G4L, na děti opět čekala dětská výtvarná dílnička. Bohužel, vzhledem k nevyzpytatelnosti počasí nelze dopředu určit, jestli se Velikonoce vždy vydaří stejně jako v roce 2013. O rok později napadl v Buchlovských horách metr sněhu a protože příjezdová cesta k hradu se neudržuje, byl celý hrad i se svým osazenstvem odříznut a účinkující, namísto účinkování, odhazovali sníh z nádvoří, aby bylo možné hradem alespoň projít.
39
5.6.5 Dětský den Rok 2007 byl pro fungování spolku HB Collegium klíčový. Krom mnoha jiných projektů, vznikl také Dětský den, konaný poněkud netradičně předposlední víkend v květnu.9 Během prvního ročníku byla pro malé i velké návštěvníky připravena „Cesta pohádkovým lesem“ v okolí hradu (celkem 10 stanovišť) a přímo na hradních prohlídkových trasách byla rozmístěna strašidelná stanoviště (celkem 9). Organizace se opět ujal Jozef Sik se svou rodinou. Rozpočet Dětského dne byl v roce 2007 přibližně 30 000,- Kč, přičemž největší položkou byly kostýmy pro účinkující a odměny pro malé návštěvníky. Náklady se podařilo už v prvním roce pokrýt z výnosů akce, neboť dorazilo 1500 návštěvníků, kteří zaplatili jednotné vstupné 20,- Kč na osobu. V ceně tohoto vstupného byla zahrnuta pouze Cesta pohádkovým lesem, prohlídku hradu se strašidly si bylo nutné zaplatit dle platných tarifů hradu.10 Dětský den je pravděpodobně jedinou akcí spolku HB Collegium, u které došlo k propadu v návštěvnosti i výdělečnosti. V roce 2010 byla zrušena Cesta pohádkovým lesem. V roce 2013 se během Dětského dne mohli návštěvníci těšit na strašidelné prohlídky hradu, rytířská klání pro malé rytíře na nádvořích a divadelní představení v hradním sklepení. Cena pohádkové karty, která zajištuje vstup na divadelní představení, rytířská klání a do areálu hradu byla stanovena na 50,- Kč. Vstupné na strašidelné prohlídky bylo opět třeba zakoupit na hlavní hradní pokladně, dle platných tarifů hradu. Návštěvnost klesla na necelých 500 návštěvníků a protože rozpočet zůstal nesnížen – tedy 30 000,- Kč, Dětský den je jednoznačně v poslední době prodělečný. Jednatelka spolku a hlavní organizátorka akce Libuše Mikulová tento propad přikládá zejména přetlaku podobných akcí v regionu.
9
Toto datum bylo zvoleno záměrně, neboť během posledního květnového víkendu je v okolí pořádano tolik dětských dnů, že snažit se přitáhnout návštěvníky na Buchlov, by byla zcela ztráta času i peněz. 10 Udaje o tom , kolik návštěvníků si dokoupilo strašidelnou prohlídku hradu nebylo možné získat, vzhledem k tomu, že v roce 2007 se na památkách využíval jiný systém prodeje vstupenek než dnes. Z tohoto systému, dle slov kastelána ing. Rostislava Joška není možné podobně konkrétní údaje získat.
40
5.6.6 Výlet do historie Výlet do historie je akcí poněkud specifickou. První ročník se konal v září roku 2009. Výlet do historie je veřejně nepřístupná akce organizovaná pro mentálně handicapované. Pro pacienty z psychiatrických léčeben a stacionářů je připraven celodenní program, složený z toho nejlepšího, co spolek HB Collegium nabízí. V prvním ročníku byly připraveny canisterapie, pohybové hry, výtvarná dílna a speciální prohlídka hradu obohacená o hrané scénky a spojená s pasováním handicapovaných návštěvníků do stavu rytířského. Na organizaci se podílejí vždy všichni členové spolku, kvůli osobní zainteresovanosti.11 Nájem odváděný správě hradu nebyl, stejně jako nebylo stanoveno vstupné a všichni účastníci i jejich doprovod měli vstup zdarma. Náklady ve výši 30 000,- Kč na tuto akci byly hrazeny z přebytků z jiných akcí uspořádaných v roce 2009. Protože je Výlet do historie charitativní projekt hrazený čistě z výnosů jiných akcí spolku, došlo v minulosti několikrát k situaci, kdy musela být akce pro nedostatek financí zrušena. K tomuto došlo naposledy v roce 2013. O rok později se všechno obrátilo, protože na uspořádání Výletu do historie se podařilo získat grant Nadace Komerční banky ve výši 40 831,- Kč, který částečně pokryl náklady, které se vyšplhaly přes 50 000,- Kč. V roce 2014 byly pro návštěvníky opět připraveny speciální prohlídky hradu, výtvarná dílna, pohybové hry, vystoupení šermířů a muzikoterapie se známým bubeníkem Pavlem Fajtem.
11 Jedna členka spolku má sestru postiženou psychickou chorobou, proto vlastně koncept dne Výletu do historie vznikl.
41
5.7 Shrnutí Na základě vypracované případové studie spolku autorka práce zjistila, že i přes některé nedostatky v marketingu, nebo fundraisingu, jsou akce organizované spolkem velice populární. Výše zmíněné nedostatky ve větší míře vyrovnává entuziasmus členů spolku, který je všudypřítomný právě během akcí. Zároven je přínosem, že kastelán se může naplno věnovat své práci a přesto může na hradě nabídnout návštěvníkům zajímavý program, protože jeho vytvoření a zajištění má na starosti někdo jiný. Rozhodně je pozitivní, že jednatelka spolku je zaměstnaná přímo na hradě, tudíž je neustálý kontakt mezi správou hradu a celým spolkem. Díky tomu je přesně jasné, jaký typ akcí je potřeba, jaké představy má kastelán o náplni jednotlivých akcí a zároven je možné dojednat podmínky spolupráce, které budou výhodné pro obě strany.
42
Závěr Autorce práce se díky statistickým údajům podařilo prokázat, že návštěvnost během posledních deseti let klesá. Poklesy sice nejsou nijak závratné, ale přesto patrné. Také se díky údajům, které autorce práce poskytli správci jednotlivých památek, bylo prokázáno, že během kulturních akcí se denní návštěvnost zvyšuje až na několikanásobek průměrných hodnot. To autorka práce považuje za jednoznačný důkaz, že kulturní akce jsou pro udržení, nebo případné zvyšování, návštěvnosti nezbytné. Poslední hypotéza vyslovená v úvodu práce zní, že je lepší aby kulturní akce na památkách organizovala třetí strana, nikoliv přímo správci jednotlivých památek. Tuto hypotézu autorka práce dokazovala na případu spolku HB Collegium, .které provádí svou činnost na SH Buchlově. V kapitole 5.7 Shrnutí autorka jmenovala některé z výhod, které toto řešení přináší. Správce památky může naplno věnovat svým povinnostem, a zároveň nabídnout návštěvníkům hodnotný program v podobě kulturních akcí. Častým problémem je navíc fakt, že kasteláni nemají vzdělání ani vzdáleně související s uměleckým managementem a často vůbec netuší jaké náležitosti jsou třeba při organizaci kulturních akcí. Posledním důležitým argumentem při organizování kulturních akcí třetími stranami je možnost naúčtovat pronájem prostoru kulturně historické památky, což přináší další finance do památkové kasy.
43
Seznam citovaných pramenů Literatura a písemné materiály Hlavní organizační řád NPÚ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2014. Hlavní organizační řád NPÚ. Praha. Rozpočty města Slavkov u Brna z let 2005-2013 MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2014. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2013 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2013. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2012 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2012. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2011 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2011. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2010 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2010 Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2009 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2009 Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2008 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2008. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2007 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2007. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2006 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta
44
MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2006. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2005 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta
Rozpočty Zlínského kraje z let 2003-2013 KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2014. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2013 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2013. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2012 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2012. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2011 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2011. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2010 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2010. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2009 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2009. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2008 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2008. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2007 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2007. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2006 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2006. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2005 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html
45
KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2005. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2004 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2004. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2003 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html Stanovy spolku HB Collegium HB COLLEGIUM Z.S. 2007. Stanovy spolku HB Collegium. Polešovice. Systematizace pracovních míst NPÚ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2014. Systematizace pracovních míst v NPÚ. Praha. Výroční zprávy Jihomoravského kraje z let 2005-2013 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2013. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2012. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2011. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2010. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2009. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2008. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2007. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529
46
KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2006. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2005. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 Výroční zprávy NPÚ z let 2003-2013 NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2014. Výroční zpráva za rok 2013. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2013. Výroční zpráva za rok 2012. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2012. Výroční zpráva za rok 2011. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2011. Výroční zpráva za rok 2010. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2010. Výroční zpráva za rok 2009. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2009. Výroční zpráva za rok 2008. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2008. Výroční zpráva za rok 2007. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2007. Výroční zpráva za rok 2006. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2006. Výroční zpráva za rok 2005. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/
47
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2005. Výroční zpráva za rok 2004. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2004. Výroční zpráva za rok 2003. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ Zákon o státní památkové péči Zákon o státní památkové péči. 1987. In: 20/1987. Dostupné také z: http://zakonyonline.cz/?s109
Webové stránky Asociace majitelů hradů a zámků ASOCIACE MAJITELŮ HRADŮ A ZÁMKŮ. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: www.amhz.cz Správa zámku Boskovice SPRÁVA ZÁMKU BOSKOVICE. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: www.zamekboskovice.cz Wikipedia – Purkrabí Purkrabí Wikipedie [online]. [cit. http://cs.wikipedia.org/wiki/Purkrab%C3%AD
48
2015-05-19].
Dostupné
z:
Použité informační zdroje Asociace majitelů hradů a zámků ASOCIACE MAJITELŮ HRADŮ A ZÁMKŮ. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: www.amhz.cz Hlavní organizační řád NPÚ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2014. Hlavní organizační řád NPÚ. Praha. Management umění a kulturního dědictví JOHNOVÁ, Radka. Marketing umění a kulturního dědictví. Pro magisterské navazující studium oboru Arts Management. CD a brožura. Praha: Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1291-4 Příručka muzejníkova: tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost v muzeích a galeriích ŽALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova: tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích. Vyd. 1. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, 75 s. ISBN 80-866-1100-0. Rozpočty města Slavkov u Brna z let 2005-2013 MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2014. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2013 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2013. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2012 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2012. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2011 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2011. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2010 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2010 Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2009 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta 49
MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2009 Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2008 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2008. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2007 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2007. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2006 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta MĚSTSKÝ ÚŘAD SLAVKOV U BRNA. 2006. Rozpočet města Slavkov u Brna za rok 2005 [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné také z: http://www.slavkov.cz/index.php/radnice/urad/dokumenty/rozpocet-mesta
Rozpočty Zlínského kraje z let 2003-2013 KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2014. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2013 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2013. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2012 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2012. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2011 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2011. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2010 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2010. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2009 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2009. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2008 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html
50
KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2008. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2007 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2007. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2006 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2006. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2005 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2005. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2004 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE. 2004. Rozpočet Zlínského kraje na rok 2003 [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-na-rok-2013-cl-2560.html Správa zámku Boskovice SPRÁVA ZÁMKU BOSKOVICE. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: www.zamekboskovice.cz Stanovy spolku HB Collegium HB COLLEGIUM Z.S. 2007. Stanovy spolku HB Collegium. Polešovice. Systematizace pracovních míst NPÚ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2014. Systematizace pracovních míst v NPÚ. Praha. Výroční zprávy Jihomoravského kraje z let 2005-2013 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2013. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2012. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2011. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 51
KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2010. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2009. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2008. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2007. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2006. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. 2005. Výroční zpráva Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529 Výroční zprávy NPÚ z let 2003-2013 NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2014. Výroční zpráva za rok 2013. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2013. Výroční zpráva za rok 2012. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2012. Výroční zpráva za rok 2011. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2011. Výroční zpráva za rok 2010. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2010. Výroční zpráva za rok 2009. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/
52
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2009. Výroční zpráva za rok 2008. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2008. Výroční zpráva za rok 2007. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2007. Výroční zpráva za rok 2006. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2006. Výroční zpráva za rok 2005. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2005. Výroční zpráva za rok 2004. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. 2004. Výroční zpráva za rok 2003. Praha. Dostupné také z: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/vyrocni-zpravy-rocniky/ Wikipedia – Purkrabí Purkrabí Wikipedie [online]. [cit. http://cs.wikipedia.org/wiki/Purkrab%C3%AD
2015-05-19].
Dostupné
z:
Zákon o státní památkové péči Zákon o státní památkové péči. 1987. In: 20/1987. Dostupné také z: http://zakonyonline.cz/?s109
53
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Přehled finančních prostředků přidělených na opravu tanečního sálu – str. 10 Tabulka č. 2 - Příspěvky na provoz slavkovského zámku z mětského rozpočtu – str. 12 Tabulka č. 3 – Celková návštěvnost památek v letech 2003-2013 – str. 15 Tabulka č. 4 – Průměrná denní návštěvnost na památkách – str. 15 Tabulka č. 5 – Návštěvnost boskovických kostýmovaných prohlídek – str. 19 Tabulka č. 6 - Návštěvnost slavkovských Napoleonských dní – str. 20 Tabulka č. 7 – Postředky vynaložené do Fondu kultury a na projekty souvisejícími s kulturou a památkovou péči ve Zlínském a Jihomoravském kraji – str. 21 Tabulka č. 8 – Návštěvnost Buchlovského kování – str. 21
54
Seznam zkratek a značek NPÚ – Národní památkový ústav MK ČR – Ministerstvo kultury České republiky UNESCO - Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation) ÚPS – Územní památková správa SH Buchlov – Státní hrad Buchlov
55
Seznam příloh Příloha A: Mapa zpřístupněných památek ve správě NPÚ (obrázek) Příloha B: Mapa soukromých památek (obrázek) Příloha C: Organizační struktura NPÚ (obrázek) Příloha D: Ceník vstupného a pronájmů v Boskovickém zámku (tabulka)
56
Přílohy Příloha A: Mapa zpřístupněných památek ve správě NPÚ (obrázek)
Zdroj: Výroční zpráva NPÚ 2013, str. 106-107
57
Příloha B: Mapa soukromých památek (obrázek) Zdroj: www.amhz.cz
Příloha C: Organizační struktura NPÚ (obrázek) Zdroj: Závěrečná zpráva NPÚ, str. 7
Příloha D: Ceník vstupného a pronájmů v Boskovickém zámku (tabulka) Zdroj: http://www.zamekboskovice.cz/text/cs/provozni-doba-a-cenik.aspx
Vstupné na prohlídku - plné
99,- Kč
Vstupné na prohlídku - snížené
60,- Kč
Příplatek za cizojazyčnou prohlídku
100% z ceny vstupenky
Příplatek za prohlídku mimo sezonu
100% z ceny vstupenky
Příplatek za prohlídku mimo otevírací dobu 100% z ceny vstupenky Pronájem prostor v zámku (ceny jsou uvedeny bez DPH 21%) Salla terrena – max. 80 osob na sezení 7,2 x 14,4 m (možnost využít zahradu bez uzavření) 1.-6. hodina pronájmu – 3000,- Kč/hod. Den pronájmu – 20 000,- Kč Zahrada (uzavřená) – max 25 osob 1.-6. hodina pronájmu – 2000,- Kč/hod. Den pronájmu – 13 000,- Kč Spodní park – 1000,- Kč/hod Pronájem zahrady (uzavřené) a Salla terreny 1.-6. hodina pronájmu – 4000,- Kč/hod. Den pronájmu – 25 000,- Kč Parkování na uzavřeném nádvoří zámku (22 x 25 m) – 5000,- Kč Sál a předsálí – max 80 osob – 50 000,- Kč/den Sál, předsálí a jídelna – max. 130 osob – 80 000,- Kč/den Celý zámek – 110 000,- Kč/den
