Vláda schválila, že zelená nafta poteče i do živočišné výroby
V
láda souhlasila s návrhem Ministerstva zemědělství, aby se část spotřební daně z pohonných hmot vrátila i zemědělcům podnikajícím v ţivočišné výrobě. Zatím měli na vratku nárok pouze hospodáři, kteří naftu spotřebovali při péči o pole. „Naší snahou je co nejvíce podpořit chovatele skotu, prasat nebo drůbeţe, protoţe tyto oblasti čelí v poslední době krizi. Přitom je důleţité, aby ţivočišná výroba zůstala na venkově zachována, protoţe zajišťuje práci mnoha lidem a navíc výrazným způsobem ovlivňuje péči o půdu a ţivotní prostředí. Rozšíření vratky daně za pohonné hmoty i na
ţivočišnou výrobu pomůţe srovnat konkurenční podmínky našich zemědělců se zahraničím,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zemědělci a zemědělští podnikatelé dostanou zpátky část spotřební daně za pohonné hmoty vyuţité při ţivočišné výrobě. Zavedení této podpory se očekává v roce 2016. Podle odhadů se celková výše podpory přiblíţí 385 milionům korun ročně. Podmínky pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně budou stanoveny zákonem o spotřebních daních, který nyní musí předloţit Ministerstvo financí. Ţádosti bude vyřizovat Celní správa České republiky. Hynek Jordán, tiskový mluvčí MZe
Výsevní dny podle Marie Thunové®2016
Ekologičtí zemědělci chtějí rovný přístup – na welfare požadují stejnou podporu jako jejich konvenční kolegové
J
eště lepší podmínky pro chovy zvířat v ekologickém zemědělství, rozvoj ţivočišné výroby v EZ a konkurenceschopnost ekosedláků? Stát dává najevo – děkujeme, nechceme. Ekologičtí sedláci se obávají, ţe podmínky1 nastavené pro příští rok v oblasti welfare budou mít negativní následky pro další rozvoj ekologického zemědělství v ČR. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců upozorňuje, ţe welfare v ekologických chovech má rozhodně smysl a je třeba jej dále podporovat a rozvíjet – ať uţ jde o pastevní způsoby chovu, zpevněná krmiště či přístupy k napáječkám vody nebo venkovní výběhy pro prasata apod. „Jde o opatření, která ekologům ţádná
legislativa neukládá, a přesto je někteří dělají – nadstandardně a za své prostředky. Toto je přitom opravdový welfare, na který Ministerstvo zemědělství ČR naši m sed láků m v zkazuj e: ,Ekologická zvířata uţ se mají dost dobře a další zlepšení my nechceme finančně podporovat. Místo toho podpoříme například chemické ošetřování stájí.‘ Poukazuji na absurdní cílení podpor státu. Některá zvířata v konvenci často ani nevidí slunce. To s welfare mnoho společného nemá,“ komentuje situaci Kateřina Urbánková, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Česká republika přitom dlouhodobě klade důraz na zvyšování intenzity a produkce EZ, zároveň však úmyslně
sniţuje konkurenceschopnost ekosedláků jak vůči kolegům z řad konvenčních, tak zahraničních ekologických producentů. „To vnímám a hodnotím jako zcela chybné a ţádám po ministrovi radikální změnu,“ uvedla Kateřina Urbánková.
Na pastvinu!
Příkladem, kam by mělo smysl cílit podpory na welfare v ČR, je pastevní způsob chovu dobytka. Zde dochází ke zvýšeným nákladům při realizaci welfare, který legislativa neukládá. „Zvířata na pastvě, která je pro ně přirozeným prostředím, musíte nákladně zásobovat vodou, sloţitěji neţ ve stáji kontrolovat, přikrmovat. Výnosy z TTP, pokud pasete, jsou menší, dojíte méně mléka atd.
České hovězí by mělo končit u českého spotřebitele Jak zvýšit domácí odbyt kvalitního hovězího masa z pastevního odchovu?
V
polovině října připravil olomoucký Bioinstitut (Institut pro ekologické zemědělství a udrţitelný rozvoj krajiny) dva zajímavé semináře. Jeden proběhl v západních Čechách, druhý na opačném konci republiky, v Beskydech na severovýchodě země. Téma se shodovalo s podtitulem tohoto článku a švýcarský odborník Eric Meili prezentoval své dlouholeté zkušenosti s marketingem a odbytem bio hovězího masa. Zjednodušeně lze popsat prezentovaný program jako spolupráci ekologických farmářů – producentů hovězího masa se švýcarskou maloobchodní sítí Migros. Ta jim na svých pultech garantuje odbyt prvotřídního vyzrálého hovězího kategorie bio pod vlastní značkou „Bio Weide-Beef“ BWB (pozn.: něm. Weide = pastvina).
mědělců téměř příslovečná (jsou to přece jenom horalé, nebo jejich přímí potomci!), pragmatismus zvítězil. Farmáři se sjednotili, zaloţili sdruţení dodavatelů bio hovězího masa z pastevního odchovu Bio Weide-Beef (IG BWB). Vytvořili vlastní logo k propagaci značkového produktu. A hledali partnera. Nakonec se dohodli se sítí Migros. Je největší, historie řetězce sahá do roku 1925. Ve Švýcarsku provozuje Migros dva jatečné provozy (na východě země jeden, na západě druhý). První problém se objevil, podle Erica Meiliho hned na počátku jednání. Šlo o logo. „Migros se chtěl stát jeho vlastníkem,“ vysvětlil Meili. „Buď nám ho dáte, nebo ţádná dohoda nebude.“ A tak je dnes vlastníkem loga maloobchodní řetězec. Vše ostatní ale funguje na oboustranné bázi.
Pastviny v Alpách vybízejí k ekologickému přístupu
„Cesta masa od dobytka ke konečnému zákazníkovi je v naší zemi odlišná, neţ jak ji znáte v Čechách,“ popisuje Švýcar. „Situace je jednodušší. Mezi producentem – farmářem a zpracovatelem stojí jen obchodník s dobytkem (pozn. Viehhandel), který zajišťuje svoz jatečných zvířat na jatky. Tím, ţe má Migros vlastní zpracovatelské kapacity (dceřinnou společnost Micarna), v celém logistickém řetězci funguje vlastně trojúhelník se třemi vrcholy – farmář, obchodník s dobytkem a posledním bodem je Migros. Obchodní firma je zprostředkovatelem mezi zemědělcem a Migros a pracuje ve sluţbě. Obchodním partnerem Migros je samotný farmář. Zájmové sdruţení IG BWB pro něj vyjednává podmínky s řetězcem. Značka „Bio-Weide-Beef“ propaguje pouze švýcarské hovězí. Maso můţe pocházet toliko z jalovic nebo volů, býci
Projekt byl zahájen v roce 2000 a u jeho zrodu stál právě Eric Meili. Švýcarsko je alpská země s mnoţstvím kvalitních horských pastvin, které přímo vybízejí k ekologickému způsobu odchovu dobytka. Ale jak prosadit produkty jednotlivých farmářů na stále koncentrovanějším trhu? I kdyţ se jedná o prvotřídní kvalitu, síle místních maloobchodních gigantů jako je COOP nebo Migros se těţko vzdoruje. Navíc jsou ve Švýcarsku karty rozdané poměrně jednoznačně. Výše uvedené řetězce jsou prakticky jedinými velkými prodejci potravin. Oba disponují vlastními poráţkovými kapacitami a zpracovatelskými závody. Aby hra byla vyrovnaná a pravidla respektovaly obě strany, bylo nutné spojit síly farmářů. I kdyţ je individualita švýcarských ze-
Vlastní kapacity a krátký řetězec
do tohoto programu nejsou zařazeni. Odchov zvířat, resp. jejich výkrm musí probíhat v souladu s poţadavky směrnice „Bio Weide-Beef“. V podniku ekologického zemědělství musí dobytek strávit minimálně šest měsíců. V období od 1. května do 31. října musí pobývat denně nejméně osm hodin na pastvě.
Každý den ven
V zimě musí mít zvíře výběh kaţdý den. V krmné dávce je povolené maximálně 25 % kukuřice, z toho nejvýše 10 % jádra. Ţádná sója se v krmné dávce nesmí objevit. Švýcarské ekologické zemědělství totiţ sóju v krmivech netoleruje. Do programu se mohou zařadit jen zvířata, v jejichţ krvi koluje minimálně 50% podíl masných plemen. Podmínkou pro zapojení podniků do programu Bio Weide-Beef je členství ve svazu Bio Suisse a součsně musejí být členy zájmového sdruţení Bio WeideBeef (IG BWB).
Speciální směrnice
Dodrţování všech poţadavků směrnice Migros pro produkci BWB kontrolují pracovníci kontroly ekologického zemědělství – bio.inspecta AG v rámci kaţdoroční pravidelné kontroly podniku. V rámci celého programu BWB bylo podle Erica Meiliho nejtěţší, ale zároveň nejdůleţitější, naplánovat správné mnoţství kusů dobytka. „Plánujeme na období jednoho roku, ale výhled děláme na tři léta dopředu,“ objasňuje Meili. „Ročně se v rámci programu porazí a prodá okolo 6000 kusů skotu. Ale COOP je dál neţ my. Dokáţí ročně zobchodovat na 30 000 hovězího dobytka kategorie bio.“ Na závěr svého vystoupení se Eric Meili ptal publika, které tvořili vesměs ekologičtí farmáři s chovem skotu: „Jste
ochotní zaloţit sdruţení pro podporu pastevně odchovaného bio-hovězího?“ Posluchačům se představený program vesměs líbil. Ale v diskusi zaznívaly opatrné dotazy: „V Česku jsou biopotraviny podstatně draţší neţ tradiční produkty. Jak je to ve Švýcarsku s biohovězím na pultech?“ „A jaká je výkupní cena dobytka z programu BWB?“ „Kolik peněz platí farmář svému sdruţení?“ „Jaké marţe zůstávají jednotlivým článků řetězce?“ Eric Meili na všechny dotazy profesionálně a zcela otevřeně odpovídal: „Na pultech obchodů Migros představuje bio-hovězí z pastevního výkrmu podíl 10-20 % z celkového objemu prodaného hovězího. Jeho cena je přibliţně o 10 % vyšší neţ za klasické hovězí. V celém dodavatelském řetězci je základem obchodní vztah farmář-Migros. Migros platí za dodaný dobytek, resp. JUT. Ceny se domlouvají vţdy v pátek ráno
a jsou zveřejňovány všem členům sdruţení. Dnes je jich okolo 600 farmářů. Obchodníci s dobytkem (v programu jsou to jen 3 švýcarské firmy) a jatky dostávají jen za odvedené sluţby smluvní ceny, resp. práci ve mzdě. Stejné je to i v případě bouráren. Přiznávám, ţe výkupní ceny jsou o něco málo vyšší, neţ je zmíněných 10 %. Tzn., ţe farmáři dostanou za bio-hovězí vyšší cenu, neţ je 1,1x cena klasicky odchovaného skotu. Rozdíl jde na vrub sítě Migros.“ Představený program sklidil na obou seminářích jednoznačnou podporu. Zatím není přesně určené, která organizace v Česku se ujme úkolu zaloţení sdruţení a jednání s potenciálními partnery. Co lze ale uţ teď říci, je podpora a zájem ze strany oslovených řetězců. A protoţe se farmáři vyslovili pro to, aby české kvalitní hovězí zůstalo v Česku pro domácí spotřebitele, je naděje, ţe se program začne v brzké době realizo-
vat. Podporu programu přislíbil na svých stránkách rovněţ časopis Maso! Seminář se uskutečnil díky finanční podpoře z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci Fondu Partnerství. Josef Kameník Článek byl publikován v časopise Maso, č. 1/2015 a je otištěn se souhlasem redakce.
To vše jsou náklady, které ekologickým sedlákům nikdo nehradí, Ministerstvo zemědělství ČR má nástroj, jak tento způsob hospodaření podpořit, ale odmítá jej vyuţít,“ upřesňuje Kateřina Urbánková. Jiţ nyní zaznívá z kalkulací řady ekologických sedláků, ţe platba za stávající welfare, kterou nyní dostávají pouze jejich konvenční kolegové, tvoří polovinu jejich dotací za ekologické hospodaření. Připočtou-li vyšší náklady na krmení a odečtou niţší výnosy, výsledek je pro stát, který by měl udrţitelné zemědělství podporovat, ţalostný. Přístupem Ministerstva zemědělství ČR se sniţuje také konkurenceschopnost českých ekologických chovatelů skotu, ovcí a koz vůči sousednímu Rakousku. Náš jiţní soused totiţ v tomto ohledu a ze stejného titulu své ekologické farmáře podporuje. Rakouský ekozemědělec, který má hospodářská zvířata, více neţ 120 dní na pastvě, získá dotaci na welfare, a to ve výši 55 EURO/VDJ. Ekologičtí sedláci apelují na Ministerstvo zemědělství ČR, aby změnilo ne-
příznivé nastavení podmínek podpor pro welfare v EZ, neboť hrozí, ţe ekologičtí chovatelé budou buď za vyspělými evropskými zeměmi opět kulhat, nebo pod tlakem ekonomiky zvaţovat přechod zpět do zemědělství konvenčního. Navíc nebude ani plněn Akční plán pro ekologické zemědělství, který Ministerstvo
zemědělství ČR vypracovalo a vláda schválila před několika týdny.
Poznámky:
Ekologicky chovaná zvířata jsou vyloučena s odůvodněním, ţe zvýšené standardy jsou pro ně povinné. Toto není pravda u § 10 – Podopatření zlepšení stájového prostředí v chovu dojnic (nastýlání slámou s alkalizací vápencem, regulace neţádoucího hmyzu apod.) Podpora welfare zvířat je v konvenci směřována do dvou sektorů ţivočišné výroby – na chov skotu a chov prasat. Rozšíření pastevního výkrmu prasat by přispělo ke zvýšení produkce českého biovepřového, kterého je na trhu dlouhodobě nedostatek. V tuto chvíli je patrné, ţe ani stát nechce produkci vepřového v EZ podpořit. V současné době je maximální welfare díky chovu výhradně na pastvinách pouze pro menší část zvířat chovaných v EZ. Na pastvinách ţije 16 % skotu, 45 % ovcí, 37 % koz a 20 % koní z českých ekochovů.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré ţivotní podmínky zvířat 1
Počet zvířat chovaných na ekofarmách v letech 2013 a 2014
(syh)
Sdílejme zkušenosti, ne kraviny aneb konference na téma přenos know-how nejen pro mladé zemědělce
D
voudenní mezinárodní konference s podtitulem "Sdílejme zkušenosti, ne kraviny" se uskutečnila 23. a 24. října v prostorách Mendelovy univerzity v Brně pod záštitou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky a primátora statutárního města Brna Ing. Petra Vokřála. Konference představila i řadu ekologických zemědělců. Seznámili účastníky s problematikou podnikání na rodinných farmách, způsoby propagace venkovského ţivota, či rozdílným způsobem hospodaření například v Irsku a na Slovensku. Úvodního slova se ujal proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Ing. Daniel Falta, Ph.D., dále náměstek ministra zemědělství Ing. Pavel Sekáč a účastníky přivítal i prezident Společnosti mladých agrárníků České republiky Petr Mahr.
Ekozemědělství různě
Své prezentace měli ekologičtí zemědělci, jejichţ činnost, vize i začátky byly velice rozdílné. Mezi prvními představili Tomáš Ignác Fenix a Robert Thomas Zahrt, kteří obhospodařují sady na jiţní Moravě, na hranici s Rakouskem. Svou produkci odbytují ve Vídni, ale ani přes to nemají na růţích ustláno. Stejně jako ostatní sedláky je trápí nedostatek pracovních sil i know-how a drahé vstupy při rozjedu podnikání – zejména jde o pozemky a stroje. Zcela odlišný pohled na ekologické zemědělství přinesli zástupci komunity, která hospodaří dle ekologických principů na pozemcích v Mšeckých Ţehrovicích. Mezinárodní komunitu, kde společně ţijí a pracují lidé z celé Evropy, představil Aleš Heuler. Tato velmi kontrastní vystoupení doplnil Milan Jurky, farmář za Slovenska. Původně automechanik se vydal na zkušenou od Irska, aby se po létech vrátil na rodnou hroudu, aby převzal statek od
svého otce, jehoţ práci v zemědělství se jako mlád poněkud vysmíval. Součástí konference bylo i vystoupení dvou dam. Začínající farmářka Alexandra Bártů chápe zemědělskou činnost a faremní zpracování jako moţnost pro rodiny. Sází na domácí dţemy, marmelády a ovocné pomazánky. Naopak Hana Gab-
rielová preferuje konopí. Producentka vystoupila s příspěvkem na téma Konopí jako plodina budoucnosti. Podle pořadatelů i návštěvníků byla velkým obohacením i účast 10 zahraničních hostů, mezi nimiţ byl i nedávno nově zvolený viceprezident CEJA (Conseil Européen des Jeunes Agriculteurs) Radek Nienartowicz a Triin Lääne, zástupkyně estonské MAS. Organizátoři věří, ţe tato konference bude začátkem tradice, která povede ke zlepšení komunikace zemědělců nejen v rámci zemí V4, ale i ke sdílení zkušeností, které upevní postavení farmářů na trhu, k propagaci jejich výrobků, ale zároveň budou ohleduplné k ţivotnímu prostředí. Konference se zúčastnilo celkem 98 zájemců převáţně z České republiky, ale své zástupce mělo Maďarsko, Polsko, Slovensko a Estonsko. Více neţ čtvrtina z nich byla přímo spjata se zemědělstvím, ostatní byli zástupci státní správy (MZe, SZIF, ÚKZUZ, ÚZEI), zemědělských škol (SZeŠ Přerov, MENDELU, VFU Brno), místních akčních skupin či jiných zájmových skupin. (syh)
Statistika: Způsob uplatnění produkce z ekologických farem
Ú
ZEI představuje analýzu uplatnění produkce ekologických farem. Poslední aktuální zpracovaná data jsou za ro k
2013.
Způsob uplatnění rostlinné produkce z ekofarem
Ze získaných údajů je patrné, ţe mezi plánovanou a skutečnou rostlinnou produkcí existují rozdíly, u některých plodin výrazné (viz Tab. 22). Srovnáván je plán bioprodukce na rok 2013 se skutečnou produkcí v daném roce avšak bez produkce z přechodného období, která není v plánu odhadována. Z kapacitních důvodů nelze ze strany ÚZEI provádět ověřování správnosti jednotlivých dotazníků, je však moţné okomentovat hlavní příčiny rozdílů:
Z hlediska celkového objemu produkce:
V rámci obilovin klesla reálná produkce za rok 2013 u všech druhů vyjma kukuřice na zrno. Nejvýrazněji poklesla produkce u prosa (o 60 %) a u špaldy (21 %). Důvodem je např. časté nadhodnocování plánované produkce zeměděl-
cem a vliv má také průběh počasí, aktuální zaplevelení polí a nutnost zaorání ploch. Niţší byla také produkce u luskovin na zrno (o 43 % neţ byly původní plány) a u olejnin (o 65 %). Slabší byla také opět reálná produkce u bylin a koření, kde z důvodu neúrody byly někteří významní pěstitelé bez produkce (zejména u kmínu a ostropestřce). U zeleniny vzhledem k niţšímu počtu pěstitelů je objem plánované či reálné produkce velmi závislý na dodaných datech a situaci jednotlivých ekofarem. Mnoţství produkce se můţe měnit v souvislosti s odchodem zásadních pěstitelů nebo z důvodu špatné úrody v daném roce. Velcí pěstitelé často ovlivní % nárůst nebo sníţení produkce v rámci jednotlivých kategorií zeleniny, případně zeleniny jako celku. K velmi výraznému úbytku došlo např. u košťálové zeleniny z důvodu odchodu jednoho významného pěstitele hlávkového zelí. Oproti roku 2012 se zvýšila reálná produkce u mrkve v rámci kořenové zeleniny z důvodu uvedení produkce významného pěstitele této zeleniny. V případě ovocných sadů klesla reálná produkce nejvýrazněji u hrušek (o 70
%) a u peckovin (o 55 %). Důvodem byly zřejmě nadhodnocené plány a pak následná neúroda z důvodu povětrnostních vlivů. Významná část drobných pěstitelů plánujících produkci plodů nakonec uplatnění produkce nevyplnila. Jednalo se o vlastní spotřebu, kdy zemědělec nedokázal odhadnout mnoţství.
Z hlediska podílu uplatnění na domácím trhu a na export:
Z pohledu exportu bylo více neţ 50 % produkce z EZ vyvezeno do zahraničí u prosa (97 %), mrkve (97 %), špaldy (62 %) a pohanky (51 %). Téměř polovina produkce byla vyvezena také u brambor a olejnin. Naopak 100% uplatnění na domácím trhu měly luskoviny, hrušky, peckoviny a hrozny a téměř veškerá zelenina s výjimkou mrkve. V hojné míře se na domácím trhu prodávaly také bylinky a koření (92 %), osivo a sadba (93 %) a také většina druhů obilí (zejména ječmen, oves, tritikále a pšenice).
Z hlediska prodeje produk-
ce jako bio nebo konvenčního produktu:
V kvalitě bio se dařilo nejvíce prodávat zeleninu (98 %), proso (97 %), špaldu (92 %), kukuřici na zrno (91 %), pohanku (89 %), osivo a sadbu (85 %), ţito (84 %), brambory (81 %) a pšenici (80 %). Naopak jako konvenční produkt byly nejvíce uplatněny peckoviny (83 %), hrozny (68 %), hrušky (62 %), jablka (59 %) a ječmen (45 %).
Celkové zhodnocení uplatnění produkce jednotlivých kategorií plodin
Z celkového mnoţství 54, 6 tis. tun vyprodukovaných obilovin bylo 60 % prodáno (32,5 tis. tun) a to ze 78 % v bio kvalitě (stejný podíl jako v předchozím roce). Více neţ 60 % obilovin bylo uplatněno na domácím trhu a necelých 40 % bylo exportováno stejně jako v roce 2012 (viz Graf 4). Exportovalo se zejména proso (97 %), kukuřice na zrno (71 %), špalda (62 %) a pohanka (51 %),. Na domácím trhu se naopak nejvíce uplatnily tritikále (73 %), ječmen (72 %), oves (71 %) a pšenice (69 %). Meziročně se téměř u všech obilovin mírně zvýšil podíl prodeje v bio kvalitě, kdy nejniţší podíl z obilovin byl dosaţen u ječmene (55 %). Celkem se u obilovin mírně sníţil podíl neprodané produkce na 40 % objemu, z nichţ zhruba 55 % bylo spotřebováno na krmivo. Výjimkou jsou proso, špalda a pohanka, kde byla produkce ve velké míře přímo prodána. Na rozdíl od předchozích let nebylo uţ s tak výrazným podílem uplatňováno vyprodukované tritikále jako krmivo na farmě, stále má však z obilovin nejniţší podíl v rámci prodeje (42 %). Dle počtu farem i mnoţství produkce zůstaly oves a pšenice i nadále nejčastěji pěstovanými obilovinami a tvořily 47 % produkce obilovin v EZ v roce 2013. U luskovin na zrno byla velká část produkce (76 %) uplatněna na domácím trhu. Podíl prodeje v biokvalitě se mírně sníţil oproti předchozímu roku (78 %, v roce 2012 to bylo 96 %). Neprodaný objem luskovin (37 %) byl z poloviny vyuţit jako krmivo a z poloviny pro vlastní spotřebu zemědělce.
Produkce brambor byla v roce 2013 z 84 % prodávána (2 265,55 tun) a pouze 16 % bylo vyuţito jiným způsobem. U brambor došlo ke sníţení uplatnění na domácím trhu na 56 % (85 % v roce 2012) a dařilo se je více uplatnit jako bioprodukt (81 %, v roce 2012 to bylo pouhých 48 %). Jako bio brambory byly ale více prodávány do zahraničí neţ v ČR. Pokud nebyly brambory prodávány, z 54 % byly vyuţity pro vlastní spotřebu zemědělce (podniku). V případě olejnin bylo prodáno 81 % vyprodukovaného objemu, tj. téměř 316 tun. Z toho 53 % se uplatnilo na trhu v ČR a 47 % bylo vyvezeno do zahraničí. Z hlediska kvality se 75 % produkce podařilo prodat jako bioprodukt (o 5 % více proti roku 2012), 25 % jako produkt konvenční. Produkce LAKR (léčivé, aromatické a kořeninové rostliny) byla z 92 % prodána v ČR. Proti roku 2012 se jedná o poměrně značnou změnu. Tato změna je způsobena jedním hlavním producentem, který v roce 2012 prodával veškerou svou produkci do zahraničí. Vyprodukováno bylo celkem téměř 400 tun aromatických a léčivých rostlin, je to ovšem téměř od 60 % méně neţ byl původní plán pro rok 2013. U produkce osiva a sadby bylo zaznamenáno navýšení v podílu prodeje (68 %) vůči dalšímu vyuţití (32 %). Jiným vyuţitím se myslí zejména opět vyuţití na farmě jako osiva nebo sadby (92 %). Osivo bylo více uplatňováno jako bioprodukt oproti roku 2012 (85 %). Část se prodala i do zahraničí (7 %) výhradně ve kvalitě bio. V případě zeleniny byla produkce z 99 % prodána a pouze 1 % bylo vyuţito jinak (z tohoto podílu bylo 64 % vyuţito pro vlastní spotřebu podniku a 6 % bylo zpracováno na farmě). Pro vlastní spotřebu zemědělce nejčastěji vyuţívali cibuli a listovou zeleninu. Veškerá zelenina vyjma kořenové zeleniny byla ze 100 % prodána v ČR. Pouze v případě kořenové zeleniny (nejčastěji mrkve) se jednalo o vývoz do zahraničí, takţe 93 % kořenové zeleniny vyprodukované v ČR šlo na export. Převáţná část vyprodukované a prodané zeleniny (98 %) byla uváděna na trh v kvalitě bio. Vý-
razně méně se to dařilo u kategorie luskoviny (pouze 40 % prodáváno jako bio) a cibule (15 % produkce prodáno jako konvenční). V případě ovoce byla produkce uplatňována rozdílně. Ze sledovaných skupin (jablka, hrušky, peckoviny, hrozny a bobuloviny) bylo 67 % produkce prodáno a 33 % bylo uţito jinak (u ovocných sadů se jednalo nejčastěji o vlastní spotřebu na farmě). Vyjma jablek byla veškerá produkce uplatněna na domácím trhu, u jablek bylo exportováno 18 % objemu produkce. Ovoce bylo z velké části prodáváno jako konvenční produkt – jablka (59 %), hrušky (62 %), peckoviny (83 %). Trochu jinak tomu bylo v případě hroznů, u nichţ převaţovalo jako v jiných letech jiné vyuţití (61 %) nad přímým prodejem. Produkce, která se neprodá, je z 99 % zpracovávána na farmě. Jako bioprodukt bylo prodáno 32 % této produkce, zbytek byl prodán jako produkt konvenční. Veškerá produkce hroznů byla prodávána v ČR. U bobulovin byl podíl prodeje 88 %, zbytek připadl na faremní zpracování a vlastní spotřebu na farmě. Celkem 86 % produkce bylo prodáno v ČR. V kvalitě bio bylo prodáno 96 % bobulovin.
Způsob uplatnění živočišné produkce z ekofarem
U většiny produktů ţivočišné výroby (maso, mléko, vejce) vyprodukovaných v roce 2013 na českých ekofarmách, dominoval v rámci jejich uplatnění (uţití) prodej, ať uţ na domácím nebo zahraničním trhu. Výjimkou bylo kozí maso a kozí a ovčí mléko, kde bylo zaznamenáno vyšší procento jiného způsobu uplatnění produkce (zpracování na farmě, spotřebováno jako krmivo, vlastní spotřeba a jiné). U kozího mléka bylo touto cestou uplatněno aţ 82 % produkce. Co se týče prodeje masa, zůstala většina produkce, stejně jako v minulých letech, na českém trhu. Do zahraničí mířila jen část produkce hovězího a skopového masa. Objem exportu hovězího masa meziročně vzrostl, a to z 16 % v roce 2012 na 22 % v roce 2013. V případě skopového masa došlo k navýšení ex-
portu na zahraniční trhy meziročně o 1 %, tedy na 21 % z celkové produkce v ČR v roce 2013. U vepřového masa byl zaznamenán poměrně velký rozdíl mezi odhadovanou a reálně uplatněnou produkcí (více neţ 84 tis. kg masa). Tento rozdíl je však pravděpodobně do jisté míry způsoben absencí dat od jednoho z nejvýznamnějších producentů bio vepřového v ČR. V rámci prodeje byl sledován také podíl prodaných ţivočišných produktů v biokvalitě s certifikátem. U hovězího a skopového masa dosáhl tento podíl pouze 25 %, resp. 11 % (viz Graf 5). Oproti roku 2012 tedy došlo k poklesu prodeje hovězího a skopového masa s certifikátem a to o 2 %, resp. 1 %. Obdobná situace jako u skopového masa nastala také v případě masa kozího. Prodej drůbeţího masa v biokvalitě, jehoţ uplatnění s certifikátem se jiţ tradičně pohybuje okolo hodnoty 90 % z celkové produkce na ekofarmách, zaznamenal v roce 2013 také mírný pokles a to z 98 % na 95 %. Opačná situace byla zaznamenána v případě certifikovaného masa vepřového, jehoţ podíl se meziročně navýšil o 3 %. Na zahraničních trzích byla prodána také část odchovaných ţivých zvířat, konktrétně zástavových telat a jehňat. Jejich mnoţství však na rozdíl od masa meziročně pokleslo, a to o 7 % u telat ‚‘a o 2 % v případě jehňat. Co se týče
prodeje s certifikátem, bylo v kategorii zástav prodáno jen 9 % telat a 6 % jehňat. V případě mléka je vyuţití domácího trhu v podstatě 100%. Výjimku tvoří mléko kravské, jehoţ produkce je částečně uplatněna také na zahraničních trzích. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe v roce 2013 bylo na domácím trhu uplatněno 86 % produkce kravského mléka určeného k prodeji. Velmi důleţitou roli zde však hraje také odbytové druţstvo, působící na domácím trhu od roku 2012, které převáţnou část vykoupeného mléka, coţ je téměř 30 % prodaného objemu (viz Tab. 27), vyváţí do zahraničí. Lze tedy předpokládat, ţe konečný podíl kravského bio mléka prodaného na zahraničních trzích je poněkud vyšší. Co se týče prodeje mléka s certifikátem, bylo tímto způsobem prodáváno především mléko kravské a ovčí. V případě kravského mléka bylo v bio kvalitě 90 % prodaného objemu, v případě mléka ovčího pak 84 %. Jak jiţ bylo uvedeno výše, v případě kozího a ovčího mléka není prodej na zahraničních či domácích trzích hlavním způsobem uţití vyprodukovaného mléka. Převaţuje zde „jiné uţití“ tzn. především zpracování na farmě s následným prodejem. V roce 2013 bylo tímto způsobem uplatněno 52 % ovčího a 82 % kozího mléka. Produkty získané zpracováním mléka na farmě byly ná-
sledně prodány konečným spotřebitelům a to téměř výhradně v bio kvalitě (100 % ovčích a 97 % kozích mléčných výrobků). Produkce vajec z EZ je ve srovnání s produkcí pocházející z konvenčních chovů stále zanedbatelná. V roce 2013 bylo mnoţství reálně uplatněných vajec výrazně niţší ve srovnání s plánovanou produkcí, coţ bylo způsobeno ukončením činnosti jednoho z nejvýznamnějších producentů. Mezi ekologickými zemědělci se sice objevil nový podnik, s potenciálem vysoké produkce vajec, avšak data popisující reálné uplatnění jeho produkce nejsou v současné době dostupná. Veškerá vejce z ekologického zemědělství jsou prodána na domácím trhu. Podíl prodeje v bio kvalitě poklesl z 96 % v roce 2012 k hodnotě 89 %. Zcela zásadně se změnila situace v uplatnění produkce medu. Zatím co v roce 2012 bylo 81 % medu prodáno a zbylých 19 % vyuţito pro vlastní spotřebu, v roce 2013 bylo 100 % vyprodukovaného medu zařazeno v kategorii „jiné uţití“, coţ v tomto případě znamená vlastní spotřeba či zpracování na farmě. Důvodem této změny je pravděpodobně výrazné sníţení produkce související s úbytkem včelstev (rozdíl mezi plánovanou a skutečně uplatněnou produkcí medu činí více neţ 16 tis. kg medu). ÚZEI
Pomozte zintenzivnit informační kampaň o Transatlantické dohodě o obchodu a investicích mezi EU a USA
I
uridicum Remedium, z.s. se věnuje kampani, která má informovat o značných rizicích aktuálně vyjednávané Transatlantické obchodní a investiční úmluvy (TTIP) mezi EU a USA pro lokální, malé a střední podnikatele, bezpečnost potravin i chemických výrobků a mnoho dalších veřejných zájmů. Z dostupných informací se jeví, ţe TTIP má zohledňovat pouze zájmy velkého nadnárodního byznysu – v úmluvě jsou zakotveny jeho poţadavky na privilegované zacházení v podobě „odstraňování překáţek obchodu“ (mj. pravidel na podporu lokální, udrţitelné a bezpečné produkce), práva mluvit do chystané legislativy ještě před jejím předloţením voleným orgánům („regulatorní spolupráce“) či obecného zakotvení práva
ţalovat státy u kontroverzních arbitráţních tribunálů („ISDS mechanismus“). Proti takovéto podobě TTIP sílí v Evropě i USA masivní hnutí. Členové parlamentů -napříč politickým spektremv Německu, Británii, Nizozemsku a Maďarsku přijímají kritická usnesení, petici proti TTIP a sesterské úmluvě CETA podepsalo v EU přes 3,3 milionu občanů, stovky samospráv vyhlásily symbolické TTIP-free zóny, varují spotřebitelské svazy či Výbor regionů EU; Evropská ombudsmanka kritizovala netransparentnost vyjednávání. Před TTIP varují i známé osobnosti, mj. ekonom, nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz nebo autorita v oblasti kvality potravin Jamie Oliver. Média se v ČR tématu TTIP věnují mizivě, ač má obří potenciál přepsat pravi-
dla, která se dotknou kaţdého z nás. Odkazujeme na stručné letáčky shrnující rizika TTIP (obecný o TTIP a leták o rizicích pro bezpečnost potravin) a tištěné podrobnější analytické broţury s odkazy na primární zdroje informací (online mj. zde a zde). Více se lze dozvědět na webu www.vttip.cz, provozovaný Iuridicum Remedium. Pokud sdílíte obavy z rizik tvořící se podoby TTIP, velmi bychom uvítali nějakou formu podpory kampaně, zejména šířením informací, které díky absenci zájmu médií, velmi chybí. Podle Vašich moţností a kapacit nabízíme formu spolupráce: 1. sdílení na sociálních sítích Nabízíme profilové i úvodní obrázky i zhotovení příspěvků na míru na Váš Facebook či Twitter. Můţete sdílet pří-
spěvky z facebookového profilu kampaně. 2. distribuce letáků kampaně Dodáme letáčky pro distribuci na vhodném místě v provozovně či pro přibalování k Vašemu expedovanému zboţí včetně krátkého vysvětlujícího textu. Pro provozovny máme připravené samolepky avizující zapojení do kampaně a více informací. Můţeme zasílat jak centrálně, tak případně jednotlivým provozovnám v síti. 3. nabídka Vašich produktů na benefiční akci Z prodeje výrobků či sluţeb podporovatelů se bude financovat pokračování kampaně v roce 2016, který bude pro vyjednávání TTIP klíčový. Velká benefiční akce se koná v Praze 30.1.2016, více informací Vám rádi sdělíme. 4. přihlášení se k veřejné Výzvě vládě ČR za transparentnost vyjednávání TTIP
Text této Výzvy je šířen online i na stáncích a podepisují ji jak fyzické, tak právnické osoby. Napište prosím na email
[email protected], pokud se chcete připojit, ověříme a připojíme podpis pod výzvu, kterou budeme příští rok předávat vládě. 5. oslovováním zákonodárců na národním i Evropském parlamentu, zejména těch s nevyhraněnými stanovisky Přehled postojů zákonodárců naleznete zcela dole na webu kampaně. Má to velký smysl, ať se ozvete jako občan či firma nebo instituce. Spojte se s námi, zkonzultujeme oslovení nejvhodnějších. 6. finanční podpora pokračování kampaně Finance jsou klíčové; umoţní nám tisk materiálů a jejich distribuci, cestovné na debaty apod. akce do regionů a udrţování aktivní komunity. IuRe vydává potvrzení o daru, odečitatelném z daňového
základu. Uvítáme jakékoli další zapojení do kampaně, stačí se jen domluvit. Zvaţte moţnost a míru zapojení Vás osobně, nebo Vaší instituce. Za podporu kampani Vám nabízíme informování o Vaší podpoře v různých formách (web kampaně, výroční zpráva IuRe), či v podobě postu o podpoře na Facebooku (odběr přes 4 tis fanoušků), v případě finanční podpory potvrzením o daru pro odečet z daňového základu daně z příjmů. Rádi se domluvíme i individuálně. Velmi nám pomůţe, kdyţ kampaň podpoříte. Tlak zdola uţ podobným úmluvám zabránil, proto má jakékoli zapojení skutečně smysl. S dalšími dotazy se prosím obracejte přímo na paní Helenu Svatošovou, Iuridicum Remedium, z. s., U Výstaviště 3,170 00 Praha 7, mobil: +420 776 703 170, mail:
[email protected]
IFOAM EU informuje: Organic Innovation Days, nové nařízení o EZ
Z
právy z aktuálního dění v IFOAM EU a IFOAM Organics International - mezinárodních nevládních sektorových organizací. 1) Komise Evropského Parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova debatovala o EZ, nejen o novém návrhu nařízení. Video ze zasedání je zveřejněno na stránkách EP. 2) 2. a 3.12. proběhly v Bruselu „Organic Innovation Days“, kde se setkaly jak zástupci NNO tak politici, aby diskutovali inovační potenciál EZ. Věnovali se i potenciálním rizikům, která mohou přicházet z inovací vzešlých mimo EZ. Akci zorganizovalo TP Organics. Více informací naleznete zde. 3) 3. a 4. 12. proběhlo v Bruselu zasedání Rady IFOAM EU. a) Kancelář IFOAM EU informovala Radu o průběhu Trialogu, v rámci něhoţ
Evropská Rada, Parlament a Komise vyjednávají konečnou podobu nového nařízení o EZ. Kromě dílčích částí, mezi nimiţ jsou největší třecí plochy v oblastech dovozu, kontrol a limitů reziduí pesticidů je značný nesoulad i v procedurálních přístupech. EP chce znát podrobnosti prováděcích předpisů jiţ nyní během Trialogu, zatímco Evropská Rada nemá problém nechat jejich zveřejnění aţ po uzavření Trialogu. b) Rada IFOAM EU odsouhlasila poziční dokument, kterým bude při Trialogu obhajovat uchování moţnosti členských států definovat si region, z něhoţ musí pocházet proporcionální část krmiv uţívaných v EZ. c) The Sustainable Organic Agriculture Action Network (SOAAN) think-tank subjektů z EZ sdruţený pod hlavičkou IFOAM Organics International spouští od ledna svůj třetí „projekt“, v rámci
něhoţ bude řešit problematiku „True cost accounting“. Kdokoli by k tomuto tématu měl co říct, je vítán a má moţnost se zapojit. Projekt navazuje dva přechozí „Best practice guideline for Agricult ure and Value Chain “ a „Organic 3.0“. d) V Nizozemsku probíhá rozsáhlá kampaň proti moţnosti patentovat plodiny, v důsledku čehoţ by mohla být dále prohloubena závislost evropských zemědělců na nadnárodních osivářských firmách. Informační materiál k celé problematice je v AJ dostupný zde. 4) V sobotu (12.12.) skončila klimatická konference v Paříţi, která měla za cíl najít cestu k tomu, jak udrţet oteplování planety do 1.5 °C. Zástupci IFOAM Organics International byli na místě, aby zdůrazňovali pozitivní vliv EZ na klima i ţivotní prostředí. ČTPEZ
Setkání Družstva České biomléko se zástupci německé mlékárny i kolegů ze Saska
Ú
stí nad Labem se stalo místem setkání Druţstva České biomléko se zástupci mlékárny Glaserne Mölkerei, kam čeští sedláci exportují třetinu tuzemského biomléka. Setkání, které proběhlo začátkem prosince, se zúčastnili rovněţ zástupci německých sedláků, jejichţ mléko putuje do stejného zpracovatelského podniku.
Nenasytný německý trh
Hned v úvodu zhodnotil ředitel mlékárny Hubert Böhmann situaci na německém trhu. Podle něj je diametrální rozdíl po ukončení mléčných kvót v konvenční produkci a v ekologické. Zatímco cena u konvenčního mléka velmi kolísá a aţ 50% německého mléka se musí exportovat, u biomléka se cena hýbe minimálně a poptávka je stále. „Stále ještě nevyprodukujeme tolik biovýrobků, které by
německý trh mohl spotřebovávat,“ uvedl Hubert Böhmann. Podle něj mlékárna
Trh s biopotravinami v Německu
pokryje zájem spotřebitelů nejdříve v roce 2018 aţ 2020. Obdobně jako je zde stabilní příslib růstu, existuje také neměnící se výhled výkupní ceny mléka. V tomto ohledu by se neměla v nadcházejícím roce hýbat o více neţ 1-2 centy. V současné době mlékárna řeší nedostatek německé suroviny dovozem z Dánska, Rakouska, České republiky a výhledově i z Polska (dováţí se 23%).
Prostor pro expanzi
Hubert Böhmann chápe evropský trh s bioprodukty jako jeden a je tedy obrovskou příleţitostí pro všechny. Z toho vyplývá, ţe obavy českých sedláků, co se stane pro roce 2020 aţ se nasytí poptávka německých spotřebitelů, nemá. Naopak, zdá se, ţe by chtěl expandovat. Minimálně se rodí projekt pro „navrácení“ výrobků z českého mléka zpět České republiky. Zatím sice v malém mnoţství, ale o to jednodušeji. Plán je jednoduchý. Cisterny, které odváţí mléko z farem, mají ve svém prostoru i chladicí box. Ten by v Glaserne Mölkerei naplnili sýry a dalšími mléč-
nými výrobky, které by poté byly dostupné zákazníkům na českých farmách, které německé mlékárně dodávají surovinu. „Sám jsem vyrostl na statku. Moji rodiče dodávali mléko do mlékárny, od které si zpětně mohli odebrat výrobky za výhodných podmínek,“ vysvětlil
nápad Böhmann. Nejbliţší týdny ukáţou, jakým způsobem se bude nápad realizovat. Kromě malých objemů, které umoţní tato „výměna“, jsou podle Kateřiny Urbánkové, manaţerky PRO-BIO Svazu, ve hře také dodávky do supermarketů v České republice. Ovšem to je
hra budoucnosti. Ředitel mlékárny vyvrátil moţnost investice Glaserne Mölkerei do některé z českých mlékáren. Potvrdil však zájem o vybudování dalšího podniku na západě Německa, odkud by se dala lépe zásobovat třeba Francie.
Objem exportu
Čeští ekologičtí zemědělci začali vyváţet do Německa biomléko, které tuzemské mlékárny nedokázaly zpracovat a zodbytovat v biokvalitě před třemi lety. V roce 2014 jiţ vyvezli 9 800 tisíc litrů biomléka, které prodali za 12,05 Kč/l. Koncem října 2015 se jednalo uţ o 10.280 tisíc litrů, které druţstvo zobchodovalo za 11,59 Kč/l. Původních 8 a posléze 13 členů odbytového druţstva, kteří začali v roce 2012 biomléko exportovat, se rozrostlo na dnešních celkem 21 dodavatelů, jejichţ řady rozšíří v následujícím roce moţná další zemědělci. (syh)
Krátké zprávy, aneb... Víte, že?
N
ápis „česká potravina“, „vyrobeno v České republice“, českou vlajku, mapu České republiky a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku uţ budou moci výrobci dobrovolně pouţít, jen kdyţ splní jasně dané podmínky. U jednosloţkových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, budou muset být suroviny ze 100 % z České republiky. U vícesloţkových, například salámu, budou suroviny nejméně ze 75 % českého původu. Podmínky přesně stanoví novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích.
P
oslance Evropského parlamentu překvapilo rozhodnutí Evropského patentového úřadu povolit patentování výrobků získaných konvenčními technikami pro šlechtění, jako je kříţení, coţ je nutné k udrţení inovací, potravinové bezpečnosti a malých podniků. Vyzývají Komisi k okamţitému objasnění stávajících pravidel EU a k ochraně přístupu šlechtitelů rostlin k biologickému materiálu, coţ se uvádí v nelegislativním usnesení, které schválil Evropský parlament. EP se totiţ obává vzniku potravinových monopolů .
Č
tvrté místo v soutěţi Farma roku 2015 vybojovala Ekofarma Bošina z Vernéřovic. Kdyţ si před patnácti lety čerstvý zemědělský inţenýr Jan Bošina půjčil na nákup několika krav a zchátralého kravína v obci Vernéřovice na Broumovsku, málokdo na jeho úspěch sázel. Společně s manţelkou Lucií se mu však podařilo vybudovat nejen stabilní rodinné zázemí pro jejich dvě dcery, ale i v širokém okolí dobře známou a hojně navštěvovanou ekofarmu, která obhospodařuje 350 hektarů pozemků. (red)
