Valtický zpravodaj 4. července 2012
Dámský klub v Galerii Reistna Pátek 15. června 2012 Galerie Reistna uspořádala benefiční akci nadace Yasminka, kde byla prezentována krása, móda a zdraví.
K tomu se vší elegancí posloužily čtyři dívky, které předváděly šaty od Ing. Pavly Francové ušité z neobvyklých látek, které si sama návrhářka dovezla až z Dubaje. Hudbou DJe provázená módní přehlídka probíhala mezi návštěvníky po celém objektu Galerie Reistna. V prvním patře se v blízké budoucnosti otevře keramický ateliér, ale hlavně v přízemí se budeme moci těšit na galerii s kavárničkou ve společnosti výtvarných děl. Hosté měli možnost si šaty i osahat přímo na modelkách, čehož také využili a neskrývali nadšení. Po skončení hlavního programu se v prvním patře Galerie Reistna otevřel stánek na biliardovém stole, kde si návštěvníci, tedy spíše návštěvnice, tyto látky mohli koupit. V prostoru budoucí galerie s kavárničkou zase stál kiosk, kde si hosté mohli vyzkoušet a koupit aromaterapeutické produkty od Yasminky.
Občerstvení sponzorsky připravil kolektiv Pekárny Reistna paní Reginy Schneiderové s maminkou a paní Markétou Dovrtělovou. Galerií Reistna navštívily i slavné osobnosti, kromě PHDr. Hany Khlaif, která celou akci vedla, se na benefici přišla podívat i Ester Janečková s její malou dcerkou Sárou.
Ta se stejně jako i další mrňata, která se akce díky jejich rodičům účastnila, zabavila v dětském koutku, takže ani děti nepřišly zkrátka. Inu, ve Valticích se otevřel nový podnik, jenž byl pokřtěn skoro jako premiéra hollywoodského trháku – elegancí a celebritami, a nezbývá než se těšit, co nám jeho kulturní potenciál ještě nabídne.
Poslední školní den si někteří naši žáci odnesli kromě vysvědčení také knižní odměny za svůj výborný prospěch, příkladné chování a reprezentaci školy.
Před školou, kde se jako tradičně konalo rozloučení se školním rokem pod taktovkou vedení školy i pana starosty. Byli odměněni tito žáci: Barbora Kománková, Iva Remiášová, Miroslav Baxa, Martin Lubal, Maria Hiebnerová, Alena Hrabalová, Vít Kočár, Petr Šváb. Na poslední pedagogické radě učitelé jmenovali akademikem Martina Lubala a Barboru Kománkovou, sportovcem byl zvolen Petr Šváb a osobností roku Jitka Krůzová. V. Jurčeková
Filip Pluháček
Konec školního roku
a naši nejlepší žáci
SEVA-FLO RA s.r.o.
Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615
VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311
ZASTUPITELSTVO RADA KOMENTÁŘ
Usnesení č. 16 z mimořádného zasedání zastupitelstva města Valtice ze dne 25. června 2012 Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů.
9. 10.
I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Určení paní Vlasty Burské zapisovatelkou dnešního jednání zastupitelstva. 2. Zprávu o kontrole plnění usnesení ze zasedání ZMV č. 15 ze dne 21. 5. 2012. 3. Zprávu o činnosti rady města včetně usnesení z jednání rady č. 22 ze dne 4. 6. 2012. 4. Zápis z jednání Finančního výboru ze dne 18.6.2012. 5. Závěrečný účet DSO ČISTÝ JIHOVÝCHOD za rok 2011. 6. Závěrečný účet DSO LVA za rok 2011. 7. Závěrečný účet DSO Sdružení české dědictví UNESCO za rok 2011. II. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení: Ing. Petr Zelinka, pan Lukáš Najbrt a pan Jiří Špaček. 2. Ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva: Mgr. Soňa Vašíčková a Ing. Dalibor Neděla. 3. Program jednání dnešního zasedání Zastupitelstva města Valtice. 4. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par. č. 929/5, zastavěná plocha o výměře 2 m2 v k.ú. Valtice na ulici Střelecká panu Antonínu Neumanovi, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 5. Prodej a uzavření kupní smlouvy na část pozemku par. č. 3036/6, ostatní plocha v k.ú. Valtice na ulici Polní panu MUDr. Ivo Markovi, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 6. Prodej a uzavření kupní smlouvy na část pozemku par. č. 3036/6, ostatní plocha v k.ú. Valtice na ulici Polní panu Vlastimilu Kaňovi, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 7. Celoroční hospodaření Města Valtice a závěrečný účet za rok 2011, včetně příloh č. 1 - Výkaz Fin 2-12M pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC a DSO, č. 2. Rozvaha, č. 3 – Výkaz Zisku a ztráty, č. 4 - Příloha a č. 5. – Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření územního samosprávného celku, bez výhrad. 8. Organizační složku Technické služby, se sídlem U Rotundy 210, 691 42 Valtice, zřízenou Městem Valtice, se sídlem Nám. Svobody 21, 691 42 Valtice, IČ 00283665, jako nástupnickou organizaci zrušené příspěvkové organizace Správa majetku města Valtice, se sídlem U Rotundy 210, 691 42 Valtice, IČ 72023091 a v souvislosti s jejím zrušením bez likvidace promítnutí veškerých práv a povinností uskutečněných do doby likvidace, tedy do 30.9.2012 do účetnictví příspěvkové organizace.
Poděkování hasičům
11.
12.
13.
Dodatek č. 1 Zřizovací listiny organizační složky Technické služby, se sídlem U Rotundy 210, Valtice ze dne 25.6.2012. Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje č. 13573/12/OKH ze dne 4.6.2012 mezi Jihomoravským krajem a Městem Valtice a pověření starosty podpisem smlouvy. Smlouvu o úvěru č. 10815/12/LCD mezi Českou spořitelnou, a.s. a Městem Valtice, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru na financování vlastního podílu na dotaci bezbariérové chodníky a pověření starosty podpisem smlouvy. Dodatek č. 7 ke Smlouvě o dílo č. 81/386/09 ze dne 29.9.2009 (Úprava a obnova zeleně ve Valticích) mezi společností REKO a. s., IČ 13690299 a Městem Valtice, jejímž předmětem je zvýšení ceny díla o částku Kč 172 464,29 Kč bez DPH za provedené vícepráce a méněpráce a pověření starosty podpisem smlouvy. Zařazení částky ve výši Kč 72 000,- včetně DPH na spolufinancování publikace, která mapuje historii krojů, do rozpočtu na rok 2013.
III. Zastupitelstvo města neschvaluje: 1. Trvalé uzavření místní komunikace v ulici Vinařská (spojnici mezi ul. Sobotní a ul. Vinařská) ve Valticích. Bc. Milan Sedláček místostarosta
Ing. Pavel Trojan starosta
Městská policie Za měsíc červen Městská policie z časových důvodů zprávu nedodala. Bude zveřejněna v příštím čísle společně s červencovou zprávou.
Kontakty na MěP: tel.: 519 301 414; mob.: 608 268 527; e-mail:
[email protected]
Obvodní oddělení P ČR Břeclav Policejní stanice Lednice Valtice včetně místní části Úvaly spadají pod Policejní stanici Lednice a má je na starost: prap. Ivo Helešic a prap. Radim Budlanský Tel: 974 632 661; 974 632 662; 519 340 126; Fax: 519 340 121; e-mail:
[email protected]
Concentus Moraviae
Po extrémním dlouhotrvajícím suchu jsme se v červnu konečně dočkali deště. Příjemné letní bouřky vystřídal v úterý 12. 6. přívalový liják, který napáchal ve Valticích značné škody. Nejvíce to pocítili obyvatelé ulice Sklepní, kde vnikla voda do rodinných domků a garáží. Rovněž náměstí a přilehlá ulice Růžová byly zaplaveny vodou a bahnem. Na ulici Kopečná se ulomila část městských hradeb a padla do dvorku rodinného domku. Naštěstí nedošlo ke zranění a ani škoda na majetku nebyla vysoká. Byl to právě ten úsek hradeb, jehož oprava je naplánována v srpnu letošního roku. Upřímný dík a ocenění patří práci členů dobrovolných hasičů ve Valticích, kteří po dva dny, či lépe řečeno po dvě noci, odstraňovali bezprostřední následky prudkého lijáku a zasahovali na náměstí, na ulici Sklepní a dvakrát na ulici 21. dubna, kam voda udeřila ještě následující den. V dalších dnech pomáhali svojí technikou při odstraňování následků povodně. Chtěl bych jim za jejich práci poděkovat a rovněž při této příležitosti ocenit i jejich čtyři dny trvající zásah při lesním požáru v Bzenci.
V sobotu 23. června se ve valtickém farním kostele odehrál mimořádný koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae – Striggiova renesanční mše. Toto ojedinělé dílo, zkomponované pro čtyřicetihlasý sbor, bylo vyvrcholením celodenní hudební dílny, které se zúčastnilo na sto zpěváků a hudebníků. Nastudováno bylo pod vedením specialisty na starou hudbu Roberta Hollingwortha z Velké Británie a jeho souboru I Fagiolini. Vystoupení sklidilo velký úspěch. Příprava této akce byla poměrně náročná a tak bych touto cestou ráda poděkovala všem, kteří se na ní podíleli. Byli to: pracovníci Technických služeb spolu s ředitelem Ing. Nedělou, pan farář Msgr. Janoušek, ředitel ZŠ Mgr. Hyčka, pan Cigáň – školník ze ZŠ, pan Opluštil ze zámku.
Pavel Trojan, starosta
Světlana Hanáková, TIC Valtice
Striggiova mše
2
Testování 5. a 9. tříd Na přelomu měsíce května a června proběhlo celostátní testování žáků 5. a 9. tříd. Smyslem testování bylo zjistit vědomostní úroveň našich žáků a zastavit propad znalostí českých žáků, který zjistila mezinárodní srovnání. Do testování bylo zapojeno 3 658 základních škol a nižších gymnázií, celkem 161 tisíc žáků. Základním cílem projektu NIQES nebylo srovnávat třídy a školy v rámci ČR, ale šlo především o poskytnutí informací o tom, nakolik jednotliví žáci plní požadavky standardu osvojených dovedností. Žáci byli testováni v jazyce českém, jazyce anglickém a matematice. Testování probíhalo na dvou úrovních. V první části ověřoval test základní znalosti. Pokud v ní byli žáci úspěšní, postoupili do druhé, vyšší verze. Jen v základní verzi skončila více než polovina škol. Jak si stojí naši žáci? Domnívám se, že celkem dobře. Vždyť drtivá většina žáků postoupila do vyšší, složitější verze. Průměrná čísla, která udávají procentuální zvládnutí zadaných úkolů, jsou na naší škole tato: 5. třídy – JČ 62,5%, JA 58,6%, M 58,6%; 9. třída – JČ 74,5%, JA 61%, M 61,7%. Téměř ve všech ukazatelích jsme se pohybovali lehce nad celostátním průměrem. MŠMT za varovnou označuje úspěšnost do 40%. Přitom na některých školách byla úspěšnost i méně než 20%. Každé testování bylo rozděleno do dalších samostatných částí, takže žáci, jejich rodiče a škola, měli možnost získat řadu dalších, doplňujících informací o silných, ale i slabších stránkách žáka (školy). Např. v JČ testování 9.A ukázalo, že určité rezervy máme ve slohu a literatuře. Naopak vysoko nad celostátním průměrem titíž žáci vynikají ve slovní zásobě atd. Testování, které se uskutečnilo elektronickou formou, proběhlo bez větších potíží. Za to zaslouží pochvalu především naše metodička ICT Mgr. M. Kostihová, ale i vyučující, kteří při testování měli nad žáky dohled. Vzhledem k dobrým výsledkům, kterých jsme v celostátním srovnání dosáhli, děkuji také všem vyučujícím M, JČ a JA, kteří se na znalostech a dovednostech našich žáků podílejí. Výsledky testů bychom v tuto chvíli měli dále využít, abychom dokázali zúročit rezer-
vy, které v naší práci stále máme. Nad výsledky svých dětí by se měli zamyslet také jejich rodiče a děti samotné. Na internetu si může každý účastník testování nalézt hodnocení a postavení dítěte ve třídě, popř. v celostátním srovnání. Domnívám se, že testování 5. a 9. tříd, přes odpor určité části rodičovské veřejnosti, má svůj význam a může pomoci našemu školství v posunu vpřed. Záleží jen na našem postoji (učitelé, rodiče, žáci), ale i na naší snaze hlouběji se zamyslet nad výsledky testování a chuti zlepšit slabá místa. Mgr. Michal Hyčka ředitel školy
Cestování za rakouskými
víny a historií Občanské sdružení Valtice již po několikáté uspřádalo pro své členy výlet do Rakouska, tentokrát do vinařské oblasti Wachau. Průvodcem a tlumočníkem výletu byl Ing. Jaroslav Sobotka.
Galerie Reistna
Krajina kolem Dunaje má již tak svůj půvab, a když si k tomu přidáte pohled na stráně porostlé vinohrady, tak to je krása. A když pak ještě posedíte ve vinařství a je vám podáno kvalitní víno, tak to prostě nemá chybu.
Tak konečně, po několika dlouhých letech realizace, zahájí svou činnost Galerie Reistna na Břeclavské ulici (křižovatka: Mikulovská, Břeclavská a P. Bezruče). Nyní už schází jen barva fasády, která bude řešena v následujícím roce. Vlastní galerie se nachází ve dvou samostatných klimatizovaných prostorech o celkové výměře 200 m2. Součástí Galerie Reistna bude keramická dílna. Tvorbu a činnost keramické dílny zaštítí výtvarníci ze „Sdružení keramiků Brno“ Galerie Reistna bude pořádat pravidelné výstavy výtvarných děl, připravujeme autorské čtení známých spisovatelů, zajímavé besedy, budeme pořádat komorní koncerty, připravujeme letní kurzy výtvarného umění, dámský klub, výstavy o životě a historii města Valtic a jeho okolí. Samozřejmě, že v objektu se mohou pořádat privátní oslavy, firemní dny, řízené degustace vín a jiných pokrmů a zajímavé gurmety.
Navštívili jsme několik vinařství a všude jsme se setkali s dobrým vínem a dobře opečovávanými vinohrady. Terasovité vinohrady mají svůj velký půvab. Byly vytvořeny několika generacemi vinařů. Dopřáli jsme si samozřejmě i plavbu po Dunaji v úseku Krems – Spitz, navštívili jsme historická města Spitz a Dűrnstein. Zašli jsme také za historií na zámek Artstetten, kde jsme navštívili muzeum následníka trůnu Františka Ferdinanda Rakouského d´ Este zavražděného v roce 1914 v Sarajevu, kostel i hrobku v areálu zámku.
S. Schneider
Lada Rakovská
pozvánka viz. str. 5
v areálu nemocnice ve Valticích nabízí
PRANÍ A MANDLOVÁNÍ PRÁDLA
Město VALTICE
DOPRAVA ZDARMA
Tel.: 519 363 171, 519 363 172 www.valticeservis.cz
3
Počítače, Internet
724 950 605
INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI
Kalendář akcí - červenec Tamtamy času - unikátní výstava o světě, o kterém jste si možná mysleli, že už neexistuje Termín: 1.7. – 31.12. Místo konání: státní zámek Valtice – Horní konírna Organizátor: CK LIVINGSTONE, www.livingstone.cz, 604 160 708 Italia antica e Italia moderna - výstava kreseb a historických fotografií italských pamětihodností Termín: 1.7. – 16.9. Místo konání: státní zámek Valtice Organizátor: státní zámek Valtice, www.zamek-valtice.cz, 519 352 423 Cyrilometodějské dny na Vinařském náměstíčku - degustace vín Lednicko-valtického areálu, gastronomické speciality, folklórní pásmo Termín: 5. – 6.7. Místo konání: Valtické Podzemí, ul. Vinařská 34, Valtice Organizátor: Valtické Podzemí, www.valtickepodzemi.cz , 723 600 423 Koncertní cyklus Henckeovy barokní varhany - 1. koncert 6. ročníku Jozef Zsapka – kytara, Dagmar Zsapková - flétna Termín: 7.7. od 1700 hod. Místo konání: státní zámek Valtice - kaple Organizátor: Občanské sdružení Valtice a NPÚ Brno, www.valtice.eu Mezinárodní letní škola staré hudby – 24. ročník - nejstarší a nejrozsáhlejší kurz staré hudby v ČR, veřejné večerní koncerty účastníků Termín: 7. – 15.7. Místo konání: státní zámek Valtice – Španělská konírna; farní kostel Organizátor: Společnost pro starou hudbu (ČR), Město Valtice a státní zámek Valtice, www.early-music.cz
Koncertní cyklus Henckeovy barokní varhany - 2. koncert 6. ročníku Adam Viktora – varhany, Gabriela Eibenová - zpěv Termín: 28.7. od 17:00 hod. Místo konání: farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, nám. Svobody, Valtice Organizátor: Občanské sdružení Valtice a NPÚ Brno, www.valtice.eu Výstavy Národního zemědělského muzea v červenci 2012: • Život ve stylu bio - o historii a současnosti ekologického zemědělství • Život v tropech II - o fauně a flóře tropického pásu • Balkónové květiny a letničky - výstava květin s fotografiemi Co nového nás čeká, či co pokračuje, v srpnu 2012: • Život ve stylu bio a Život v tropech II - NZM Valtice • Balkónové květiny a letničky - NZM Valtice • Obrazy, sochy, plastiky - výstava P. Jedličky, Q. Jedličky, K. Ševčíka, J. Ševčíkové a J. Kotise - galerie Reistna • Italia antica e Italia moderna - výstava kreseb a historických fotografií italských pamětihodností - zámek Valtice • Vinařská akademie I – Kadet - 3. – 5.8. - základní znalosti o víně přímo v hlavním městě vína • Vinařská akademie I – Kadet - 8. – 10.8. - základní znalosti o víně přímo v hlavním městě vína • Koncertní cyklus Henckeovy barokní varhany - 11.8. - 3. koncert 6. ročníku, Petr Rajnoha – varhany • Valtické krojované hody - 18. – 19.8. - krojovaný průvod městem, taneční zábava • Moravské hrady.cz - 24. – 25.8. - letní hudební festival Bližší informace v srpnovém čísle VZ nebo TIC Valtice tel.: 519 352 978, www.valtice.eu
Henckeovy barokní varhany pokračují
Obrazy, sochy, plastiky - výstava P. Jedličky, Q. Jedličky, K. Ševčíka, J. Ševčíkové a J. Kotise Termín: 8.7. – 29.9. Místo konání: Galerie Reistna, ul. Břeclavská, Valtice Organizátor: Galerie Reistna Úvalské hody - v pátek zdobení a stavění máje, v sobotu vyhrávky po dědině, hodová zábava Termín: 13. – 14.7. Místo konání: hostinec U Dvořáků, Valtice - Úvaly Organizátor: Úvalský hodový výbor, www.uvaly.webnode.cz Hradologie - 4. ročník hudebního festivalu Termín: 20. – 21.7. Místo konání: zámecký park, Valtice Organizátor: státní zámek Valtice a agentura „Kouřící králík“, www. hradologie.cz, 519 352 423 Předhodové zpívání - zpívání mužských a ženských sborů Termín: 21.7. Místo konání: před víceúčelovou halou SOŠV, ul. Střelecká, Valtice Organizátor: Valtická krojovaná společnost, www.chasa-valtice.cz, 736 637 374 Valtické vinařské slavnosti - prezentace jednotlivých vinařství, degustace a prodej vystavených vín, folklórní program, kulinářské speciality Termín: 27. – 28.7. Místo konání: areál státního zámku Valtice Organizátor: Cech valtických vinařů, www.valtice.eu,720 484 884 Pétanque Cup - tradiční turnaj v amatérské koulené v letní atmosféře v prostředí valtického zámku Termín: 28.7. Místo konání: areál státního zámku Valtice Organizátor: Florbalový klub Valtice, www.fbcvaltice.cz, 777 850 763
O letošních prázdninách se uskuteční 6. ročník koncertního cyklu "Henckeovy barokní varhany". Chce se věřit, že se stal součástí kulturních akcí, pořádaných v letních měsících a má ve Valticích již i svůj okruh přátel - posluchačů i donátorů. Připraveny jsou opět čtyři koncerty, první a poslední v Zámecké kapli a oba prostřední pak ve Farním kostele. V sobotu 7. 7. zahájí bratislavští umělci, manželé Zsapkovi, komorním recitálem pro kytaru a flétnu (kaple). 28. 7. pokračují hosté z Prahy – Adam Viktora (varhany) a Gabriela Eibenová (soprán), následuje 11. 8. olomoucký Petr Rajnoha (varhany) – oba koncerty ve Farním kostele. Cyklus uzavře v kapli Kvapilovo klarinetové kvarteto a pražský František Kreuzmann (umělecký přednes). V jednání je navíc vystoupení dětského sboru Filharmonie Brno – Kantilena, které by se realizovalo pravděpodobně počátkem října. A tak zbývá jediné – pozvání k účasti Vás všech, kteří si rádi poslechnou krásnou hudbu v nevšedním prostředí barokních staveb. Jste vítáni. Ing Josef Menšík, realizace projektu
CHCETE MÍT TU NEJLEPŠÍ HYPOTÉKU ZA 2,5%? A JEŠTĚ PŘI SPLÁCENÍ NASPOŘIT? Konsolidace hypoték i spotřebních úvěrů, poradíme a vyřídíme za Vás… Podrobnější informace na tel.č. 774 452 774
4
Galerie
Reistna
si Vás dovoluje pozvat na výstavu
OBRAZY ͻ SOCHY ͻ PLASTIKY ______________________
W dZ: >/< ͻ Yh/Z/E: >/<ͻ <Z >a s1< :Ea s1
Zahájení v ŶĞĚĢůŝ 8. ēĞƌǀĞŶĐĞϮϬϭϮ v ϭϱŚŽĚŝŶ, ƷǀŽĚŶşƐůŽǀŽ ƉƎĞĚŶĞƐĞ PhDƌ <ĂƌĞů<ƎŝǀĄŶĞŬ, ŚƵĚĞďŶşĚŽƉƌŽǀŽĚ^ƉŽůĞēŶŽƐƚƉƌŽƐƚĂƌŽƵŚƵĚďƵ;ZͿ͕Ž͘Ɛ͕͘ >ƵŬĄƓsĞŶĚů– ĐĞŵďĂůŽ͕DĂƌĞŬaƉĞůŝŶĂ– ĨůĠƚŶĂ͕ DĂƌĞŬaƚƌLJŶĐů– ǀŝŽůŽŶĐĞůŽ. ____
^ŽƵēĂƐŶĢ ďƵĚĞƉƌŽďşŚĂƚƉƌŽĚĞũŶşǀljƐƚĂǀĂŬĞƌĂŵŝŬLJĂƉŽƌĐĞůĄŶƽ͘ ǀljƐƚĂǀĂƉŽƚƌǀĄĚŽϮϵ͘ njĄƎşϮϬϭϮ ŽƚĞǀƎĞŶŽĚĞŶŶĢŵŝŵŽƉŽŶĚĢůş
*4#&1.1)+'
FBC VALTICE Florbalový klub ve spolupráci se zámkem Valtice
URþQtNHRADOLOGIE 2012 20.- 21.7. ve Valticích -Lå þWYUWê URþQtN PXOWLåiQURYpKR IHVWLYDOX +5$'2/2*,( VH XVNXWHþQt Y REGREt RG þHUYQD GR VUSQD 2UJDQL]iWRĜL IHVWLYDOX 9iV Y WRPWR URþQtNX vždy ve dvou dnech ]DYHGRX QD þW\ĜL KLVWRULFN\ D DUFKLWHNWRQLFN\ DWUDNWLYQtFK PtVWD PH]L QČå SDWĜt KUDG 9HYHĜt ]iPHN .XQãWiW QD 0RUDYČ zámek Valtice a zámek Slavkov u Brna- Austerlitz.
9iVVUGHĀQď]YHQD VIIIURĀQtN MLçWUDGLĀQtKRQHIRUPiOQtKRDPDWpUVNpKRWXUQDMH
CHATEAU PETANQUE CUP
Termíny: 29.-30.6. – VWiWQtKUDG9HYHĜt20.-21.7. – státní zámek Valtice, 3.- 4.8.- VWiWQt ]iPHN .XQãWiWQD 0RUDYČ -25. 8. Zámek Slavkov u Brna – Austerlitz.
2012 aneb…….OLYMPIJSKY!!!
Svým QiURþQêPQiYãWČYQtNĤPQDEtGQH+5$'2/2*,(ERKDWêSURJUDPQDELWê YêUD]QêPLRVREQRVWPLVRXþDVQpþHVNphudební scény. V zámeckém parku ve Valticích se mĤåHWH WČãLW QD KYČ]GX VRXþDVQp KXGHEQt scény Charlie Streight, jHGLQHþQpKR 0LFKDOD 3DYOtþND Y ]DMtPDYpP SURMHNWX V HYURSVNRX KYČ]GRX techno scény DJ LUCCOU, velkolepý Metropolitní symfonický orchestr pod taktovkou charismatického Ariella Šarona s rockovým frontmanem Jirkou Zonygou, na rockové kapely Abraxas, Futurum, Petr Bende Band, Goodfellas – GUåLWHOHOHWRãQtKXGHEQtFHQ\$QGČOUR]WDQþt9iV/LGRSRþL Fleret, WURãNX IXQN\ SĜLYH]H 'DYLG 'UDJRXQ %DQG FK\EČW QHEXGRX DQL 3OXP Jam, které mnozí znají z PLQXOêFKURþQtNĤ3R]GQtVEČUi legendární Folk Team. 3UR QiYãWČYQtN\ MH SĜLFK\VWiQR PQRKR VWiQNĤ V REþHUVWYHQtP NiYRX DONRKROLFNêPL D QHDONRKROLFNêPL QiSRML SUR QHMPHQãt ~þDVWQtN\ QHEXGRX FK\EČWDWUDNFH- skákací hrady a nafukovací skluzavky. Ceny vstupenek: x YSĜHGSURGHMLYVtWL7LFNHWVWUHDP SiWHN- / sobota 365,-/ permanentka 495,-.þ x QDPtVWČVDPpPSDNYVWXSHQN\]DNRXStWH]D -/395,-/540,-.þ GUåLWHOp=73=733DGČWLGR-ti let zdarma)
KDY: MDNRREY\NOHSRVOHGQtĀHUYHQFRYiVRERWDtj. 28.7.2012UHJLVWUDFHRGKRG. KDE: v QRYďXSUDYHQpPSURVWUDQVWYtQiGYRĢtYDOWLFNpKR]iPNX]DNRQtUQRX SYSTÉM: 2- ĀOHQQi GUXçVWYD YH VNXSLQď s QiVOHGQìP SOD\ RII SRG GRKOHGHP SURIHVLRQiOQtFKKUiĀĪSHWDQTXHVWDUWRYQpV\PEROLFNpQDPtVWď
O CO?: RKRGQRWQiSĢHNYDSHQt« 2'Ď9: SUR GRNUHVOHQt DWPRVIpU\ WpWR UHOD[DĀQt KU\ Y DUHiOX ]iPHFNpKR SDUNX D Y]KOHGHP N SUDYGďSRGREQď Y\VRNìP WHSORWiP D WHPSX KU\ GRSRUXĀXMHPH co QHMOHKĀtRGďYYHVW\OXÅKHU] pod Olympu´1HMRULJLQiOQďMåtRGďYEXGHRGPďQďQ
DOPROVODNÝ PROGRAM: zaçHKQXWt olympijskpKRRKQď ??? .... pátek veĀer u 0LODQDQDYLQRWpce??? QDFK\VWáQR MLç WUDGLĀQt SĢHWDKRYDQt ODQHP DWUDNFH SUR GďWL D PRçQi L QďFR GDOåtKR ]SUDYLGODUR]PDUQpKR«
1É32-(,2%ÿ(5769(1Ì=$-,ä7Ď12!! 6pULL KXGHEQtFK IHVWLYDOĤ +UDGRORJLH SRĜiGi $JHQWXUD .RXĜtFt NUiOLN 3URGXFWLRQ VUR YH spolupráci s MESYO,o.s., a za podpory Jihomoravského kraje. Veškeré informace najdete na www.hradologie.cz
Ôÿ$671Ì&, 7851$-( %8'28 0Ì7 =9ë+2'1Ď1ë 96783 1$ 628ÿ$61Ď 352%Ì+$-Ì&Ì9,1$ġ6.e6/$91267,1$ =É0.89$/7,&( « QiVOHGXMHWUDGLĀQtWDQHĀQtAFTER PARTY
=DSRĜDGDWHOH+UDGRORJLH9iVVUGHþQČ]YH 0JU0DULH0DFKiþRYi .RXĜící králik production, spol. s r.o.
.RXOHQt]GDU
5
ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE
Anglie 4.–9. června se žáci 7. až 9. tříd (ti, kteří se přihlásili) a žáci ze ZŠ Nechanice zúčastnili zájezdu do Anglie.
Mgr. Pavlína Dvořáčková
Dopravní výchova čtvrtých a pátých ročníků
Buckinghamský palác jsme bohužel neviděli, protože jsme se museli přesunout na loď, kterou jsme pluli po Temži okolo Toweru na Greenwich, kde náš výlet po Anglii končil. Ve večerních hodinách jsme se vydali na cestu zpátky do ČR. Počasí nám sice celou dobu nepřálo, ale zájezd se nám moc líbil. za žáky Jitka Krůzová (8. A)
První den jsme se vydali přes Německo do francouzského přístavu Calais a poté trajektem do Dovru. Druhý den jsme navštívili Oxfordskou univerzitu se známou jídelnou, kde se natáčel Harry Potter a město Oxford. Ve večerních hodinách jsme byli ubytováni v rodinách v Oxfordu, které nám zajišťovaly stravu a přespání.
Třetí den byl pro mnohé z nás největším zážitkem. Navštívili jsme Legoland ve Windsoru, kde jsme strávili polovinu dne. Druhou polovinu jsme strávili v centru Windsoru a na Windsorském hradě – letním sídle královny Alžběty II. Čtvrtý den, kdy už byli všichni téměř vyčerpaní, jsme strávili ve Warwicku na hradě a odpoledne jsme se přesunuli do rodného města Williama Shakespeara, Stratfordu nad Avonou, kde jsme navštívili jeho rodný dům. Večer jsme si všichni sbalili věci a ráno se vydali do Londýna a na zpáteční cestu domů. Na Londýn se všichni těšili nejvíc.
Hned ráno jsme navštívili Londýnské oko s výhledem na skoro celý Londýn a následně jsme se vydali do Shakespearova divadla – Globe. Pak jsme se přesunuli londýnským metrem k Trafalgarskému náměstí a Piccadilly Circus.
výsledků. Myslím, že by stálo za zamyšlení ze strany města Valtice, jak co nejrychleji obnovit provoz školního hřiště, aby naši žáci měli potřebné zázemí a mohli tak zlepšovat své výkony a reprezentovat školu i své město. Všem závodníkům děkuji za podané výkony, vzorné sportovní chování a reprezentaci školy.
Atletické závody V úterý 19. června se vybraní žáci 1. stupně zúčastnili atletických závodů v Sedleci.
V atletice soutěžili žáci pěti škol z Břeclavska. Závodilo se ve skoku dalekém, v běhu na 50m a v hodu kriketovým míčkem. Závodníci byli rozděleni do dvou kategorií: 1.–2. třída, 3.–5. třída, dále pak dívky a chlapci. Akce byla velmi dobře připravena. Na úvod vystoupili žáci ze Sedlece s krátkým programem, pak závodníci složili slavnostní přísahu. Pro závodníky bylo připraveno malé občerstvení a pro vítěze pěkné odměny.
Naši žáci dosáhli výborných výsledků, téměř v každé disciplíně jsme „stáli na bedně“. Celkem jsme dovezli 9 medailí – 1 zlatou, 3 stříbrné a 4 bronzové. Chtěla bych vyzdvihnout výkony všech našich závodníků, kteří i přes ztížené podmínky (žáci nemají, kde tyto disciplíny trénovat vzhledem k absenci školního hřiště a tak teprve před závodem „studovali“ správný odraz při skoku apod.) dosáhli vynikajících 6
V pátek 22. června se k naší škole sjížděla neobvyklá spousta postaviček na jízdních kolech. Jednalo se o žáky čtvrtých a pátých tříd, které ten den čekala lekce dopravní výchovy organizovaná ve spolupráci s autoškolou Lednice. Pozornému pozorovateli neušel ani policista, který seděl v zaparkovaném autě před školou a po očku sledoval zejména ty žáky, kteří přijížděli bez cyklistické helmy. Lekce dopravní výchovy začala ve třídách výukou teorie. Děti si důkladně zopakovaly pravidla silničního provozu a připravily si kartičky, s nimiž se později vydaly k praktické části, která se uskutečnila na asfaltové ploše hřiště vinařské školy. Zde si žáci nejprve vyzkoušeli jízdu zručnosti, při které poznali, jak dobře ovládají svůj stroj. Pak proběhla jízda na dopravním hřišti mezi skutečnými značkami, křižovatkami a semafory. Výkony malých cyklistů byly sledovány zkušeným okem dopravního policisty a za přestupky jim byly zapisovány trestné body. Na závěr byli nejúspěšnější jezdci odměněni malými dárečky. Žáci pátých ročníků navíc obdrželi průkazy malého cyklisty. Věřme, že všechno, co se děti tento den naučily, budou umět využít nejen při svých prázdninových aktivitách, ale i v budoucnu jako účastníci běžného silničního provozu. Mgr. Lucie Pražáková
Ukaž, co umíš V úterý 26. června, jako již tradičně, žáci ukázali, co umí. Paní učitelka Mauxová, která byla i moderátorkou tohoto dopoledne, nás přivítala s odkazem na televizní pořad tím, že se tedy ukáže, jestli mají valtické děti talent.
Putování čtvrtých tříd v přírodě Na začátku měsíce června se žáci čtvrtých tříd naší školy pod vedením svých třídních učitelek Mgr. Málkové a Mgr. Pražákové zúčastnili projektového týdne Putování v přírodě. Stejně jako loni jsme se rozhodli využít jedinečné polohy našeho města a strávit týden bližším seznamováním s přírodními krásami a památkami Lednicko-valtického areálu. A tak jsme celý týden vždy dopoledne putovali pěšky, autobusem i na kole okolím Valtic. Vydali jsme se na Reistnu, odkud jsme pozorovali okolní krajinu, dále jsme pochodovali stezkou u rybníka Nesytu, pod vedením pana ředitele Hyčky jsme zvládli okružní cyklistickou jízdu s poznáváním památek LVA, vystoupali jsme na mikulovský Kopeček, zazpívali si u táboráku ve školním sadu, šli noční stezkou odvahy, spali a snídali ve škole. Naše putování bylo okořeněno dobrodružnými chvilkami, kdy jsme poznávali, že zkratka někdy cestu prodlužuje nebo že se slunečné počasí může náhle proměnit v dešťovou sprchu. Celým projektovým týdnem se prolínala snaha obou paní učitelek rozvíjet u žáků základní vědomosti o živé a neživé přírodě, motivovat je k zájmu o přírodu a zejména je seznámit je s jednotlivými ekosystémy v okolí jejich bydliště. Velký důraz byl také kladen na správné chování v přírodě a na výchovu ke zdraví. Dále byly v projektu obsaženy prvky sportovní a tělesné výchovy (turistika, cyklistika), jazykové výchovy (vypravování), matematiky (jízdní řád), kompetence k řešení problémů, pracovní, občanské, vše na úrovni zohledňující věk a vyspělost žáků. Na závěr jsme spolu s dětmi zhodnotili celý prožitý týden a všechny zážitky děti pak nakreslily a popsaly ve svých slohových úlohách.
Ve středu 27. června plnily děti prvního stupně různorodé úkoly na stanovištích, která pro ně připravily paní učitelky.
Zaskákaly si v pytlích, házely na cíl, kroužily obručí, přenášely míček na ping-pongové pálce a pobavily se při mnohých dalších disciplínách.
Následující den si zasportovali žáci druhého stupně.
Třídy soutěžily v přehazované, fotbale, štafetovém běhu.
Mgr. Lucie Pražáková
Sportovní den Od devíti hodin střídala v tělocvičně třída třídu a žáci předváděli, v čem jsou dobří a co si secvičili. Zahanbit se nechala jen jedna třída, která si nepřipravila žádný výstup. Repertoár třinácti tříd valtické školy byl pestrý. Mohli jsme ochutnat od všeho kousek – něco z divadla, dramatizace básní, hry na hudební nástroje, zpěvu, tance i hodin tělesné výchovy. Vystupovaly skupinky reprezentující třídu a většinou celé třídy. Tento kulturní program trval dvě a půl hodiny. Na závěr jsme vítězným pokřikem stvrdili zvolání moderátorky, že děti ZŠ Valtice opravdu mají talent.
V posledních školních dnech před hlavními prázdninami si naši žáci protáhli těla na sportovním hřišti. Deváťáci poměřovali své síly s učiteli v košíkové.
V. Jurčeková
PASIVNÍSTAVBY Mikulovská 151 691 42 Valtice 519 352 365
profesionalita,rychlost,cena
Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.30 - 17.00
nabídkyzdarma Valtice,tel:736/625315 7
Na závěr dne proběhla mezi žáky nejoblíbenější disciplína – přetahování lanem.
učitelky uvedených tříd, které si váží dobrých vztahů s rodiči a vstřícnosti při pomoci zlepšit školní prostředí. Tato spolupráce a sponzorská pomoc je pro nás velmi přínosná vzhledem k omezeným finančním prostředkům školy.
Školka Den dětí jsme ve školce oslavili opravdu neobvykle.
Dvěma autobusy jsme odjeli do BRNA, kde na nás ve sportovní hale BONGO čekalo spoustu sportovního vyžití.
Svaly a schopnost spolupráce předváděli zvlášť chlapci a dívky jednotlivých tříd. Poděkování patří učitelům za organizaci, dohled, dětem za sportovní výkony a všem za dobrou náladu a příjemně strávené poslední V. Jurčeková chvíle.
Spolupráce s rodiči Dovoluji si touto cestou poděkovat rodičům a paním učitelkám tříd 1.A, 2.A, 3.A a 3.B za zlepšení prostředí tříd. Rodiče sponzorsky přispěli na přestavbu hygienického zázemí třídy. Jednalo se o nové obklady, umyvadla a pákové baterie.
Věřím, že všichni, kdo se na této akci podíleli, mají z dokončeného díla stejnou radost jako děti a jejich učitelky. Mgr. Michal Hyčka
Ukázka z tvorby našich žáků
Čertovská báseň Čert to není žádný žert ani pejsek Bert Čert má velké rohy jako Krušné Hory
Na průlezkách, trampolínách, klouzačkách, skákacích hradech, horolezeckých stěnách se vyžily malé i velké děti a užily si spoustu zábavy a legrace.
Čerti mají rádi vedro ale také pražské metro Nejí jenom kukuřici ale taky zlatou lžící Lucifer huňatý má rád kočky strakatý Čerti pálí lidi zlé ale taky hračky mé Čerti mají rádi maso k tomu jí i často laso Neví co je zelenina ani co je sladká třtina Lucifer zlý moc rád spí když klidně spí, tak hezky sní Nemají tam jenom lávu ale taky moc zlou dámu
Paním učitelkám a stavebníkům patří dík za organizaci prací tak, aby nebylo narušeno vyučování. Děkuji i paním uklízečkám, které ochotně třídy uklidily mimo svou pracovní dobu. K poděkování se také připojují i paní
Ing. Josef VLK Stavební projekce + 420 777 867 966,
[email protected]
To je konec mojí básně snad jeví se vám krásně To je konec o čertech i o mých žertech Viktor Ekrt (žák 5. třídy)
TAXI LEV +420 605 10 22 10 8
Jé, to byla paráda! Další týden v červnu se na naší zahradě konal karneval a zároveň jsme se loučili s našimi předškoláky.
Děti si mohly se svými rodiči zasportovat a zasoutěžit a v tombole je čekalo spoustu krásných cen. Touto cestou bych chtěla poděkovat všem rodičům, kteří se podíleli na pohoštění a sponzorských darech.
Také paní kuchařky ze školní jídelny pod vedením paní Mirky Bězděkové nám upekly výborné rolády, krásné perníkové balíčky pro naše předškoláky nám věnovala paní Schneiderová. Děkujeme. Pan starosta spolu s členy sboru pro občanské záležitosti pasoval naše předškoláky do řad školáků. Bylo veselo, počasí nám přálo, Valtičánek pod vedením paní učitelky Jíchové nám zazpíval, myslím, že byli všichni spokojeni.
Paní učitelka Urbánková ze základní školy nacvičila s dětmi pohádky O dvanácti měsíčkách a Sněhurku. Na divadelní představení byly naše děti pozvány a starší kamarády za herecké výkony náležitě odměnily potleskem. Talent starších dětí jsme ocenili také na výchovném koncertu v ZŠ, který připravila paní učitelka Jíchová. Na závěr jsme si s našimi umělci zazpívali všichni dohromady písničku Malé kotě…. Do naší školky zavítaly na poznávací setkání paní učitelky z rakouských školek a seznámily se s prostředím, pod vedením Mgr. Ivy Kozubíkové, která v naší MŠ vede kroužek němčiny. Shlédly i krátký program se zpěvem písní v němčině. Bylo to příjemné setkání a paní učitelky odcházely ze školky s kytičkou levandulí, která roste na naší zahrádce a svou vůní nám zpříjemňuje pobyt ve školce. A teď už nás čeká jen koupání, opalování a letní pohoda, kterou přináší měsíc červenec a také prázdninový čas. Ahoj v září! Irena Maroušová, ředitelka MŠ
FBC Valtice Vážení rodiče, i mladí spoluobčané, po prázdninách bude FBC Valtice vstupovat již do sedmého soutěžního ročníku Jihomoravského přeboru ve florbalu, a my jsme rádi, že máme možnost opět přihlásit i dětské družstvo do soutěže starších žáků, kde v nadcházející sezoně změří síly s florbalovými týmy z celé jižní Moravy v dlouhodobé soutěži. Nicméně když se podíváme na počet kluků do 13 let, kteří se zúčastňovali tréninků v právě ukončené sezoně, cítíme jako klub potřebu rozšířit členskou základnu o mladé a šikovné hráče. Když se projdu po Valticích, vždy najdu pár kluků, kteří sedí na lavičkách, nedělaje nic, a určitě ještě větší množství jich sedí doma u televize, anebo před počítačem. Zde bych rád apeloval na rodiče, aby se zamysleli, zda nebude lepší, aby jejich děti dělaly něco tak bezpečného, jako je sport v hale, kde se můžou vyběhat, vybláznit a ještě se naučit spolupráci v týmu, než je nechat sedět doma, dívat se na pořady, o jejichž smyslu se dá někdy s úspěchem pochybovat, nacpávat se hranolky a zapíjet to kolou, jenom aby se náhodou naše dítě nezapotilo. Myslím, že jeden trénink týdně a každý druhý víkend soutěžní zápasy s kvalitními soupeři za tu trochu námahy stojí. K této krásné a rychlé hře je potřeba pouze chuť, hokejka, klidně i vytahané tričko, kraťasy a boty do haly. Proto věříme, že od září budeme moci přivítat nové členy a příznivce. Mimoto už delší dobu funguje také „příprav-
ka“, kde se rodiče setkávají každé pondělí na hale SVIŠ na ulici Střelecké, a jejich děti si užijí kopec srandy a zábavy. Jen na závěr, kluci, kteří před 5 lety hráli, jako první soutěž starších žáků, jsou dnes platnými hráči mužského A-týmu, jmenovitě Tomáš Krchňáček, Radovan Machálek, Martin Lišovský, Dalibor Bukovský, Erik Konvičný, trénují s námi Petr Lesko i Petr Kadlčík, takže téměř všichni kluci zapadli mezi muže a pozvedli valtický florbal. Zároveň chceme ještě jednou poděkovat sponzorům – městu Valtice, společnostem Alca plast, Bricol, Discoklub Kinopolis, SVIŠ, a všem, kteří se podílejí a pomáhají s organizací. Radovan Růžička, předseda FBC Valtice
Miroslav Kostiha Penzion "U Kostihů" Prodej ovocných stromků a ovoce Sadová 900 691 42 Valtice tel.: 519 352 659 mobil: 602 864 161
[email protected] 9
Kultura a sportovní klání
seniorů
1. června probíhala ve Valticích Noc kostelů. Pro seniory je dost problematické chodit na něco večer, protože po šestnácté hodince je již omezen počet personálu a tak paní Čechová, vedoucí Domova seniorů, přivítala otevření farního kostela již v odpoledních hodinách. Za vydatné pomoci celého personálu a pomocí aut se dostala asi dvacítka seniorů do farního kostela. Vyslechla si pozorně výklad pana faráře mons. Janouška. „Byl to pro nás velký zážitek, rádi bychom navštívili i konventní kostel, ale na to nám již síly nestačí,“ řekla jedna ze seniorek. „A tak já to zařídím,“ řekla hned paní vedoucí Čechová, dokud je kostel tak krásně vyzdoben. A tak senioři 7. června znovu usedají do aut, aby mohli navštívit kostel sv. Augustina milosrdných bratří.
Po prohlídce výstavy v prostorách dřívějšího konventu se přesouvají do kostelních lavic, aby si vyslechli historii kostela i nemocnice. Jsou to pozorní posluchači, které všechno zajímá. Nakonec pak vzpomínají, jak sem kdysi chodili, kdo tady sloužil a jak byl kostel dlouho zavřený a jsou překvapení jeho krásou a dobrým stavem.
A tak jen připomínám, že po roce 1989 milosrdní bratří opravili celý kostel a venkovní fasádu nejen kostela, ale i konventu a nemocnice. Před oslavou 400. výročí příchodu do Valtic v roce 2005, však spravili jen fasádu kostela, protože ani konvent, ani nemocnice jim nebyly vráceny. 27. června se uskutečňuje na domě důchodců sportovní klání. „Je to mezigenerační setkání,“ říká paní Čechová „těch valtických nejmladších a nestarších. Už jsme to chtěli udělat začátkem měsíce, ale počasí nám nepřálo. Buď pršelo, nebo byla hrozná vedra. Doufám, že nám dnes bude počasí přát.“ Všechny lavičky a pojízdná křesla jsou již obsazeny seniory když, přichází děti z mateřské školy na Jabloňové. Jsou plné očekávání, vždyť budou závodit. A už se dozvídají, co se od nich čeká. Je jim přidělen jeden senior jako vedoucí a poznají jej podle barvy čepičky.
Ale nejdříve se musí správně rozhýbat a rozdýchat oba týmy v krátkém cvičení s paní Evou Pavlisovou.
aby lovily ryby, malovaly na zámkovou dlažbu dvora, skládaly z puclí zvířátka a nakonec hodily petangovou koulí co nejdál. A senioři se také činí, ti co nehází a neloví rybky, tak malují. A jde jím to krásně.
Knail NEHTOVÉ STUDIO Bouchnerová Kristýna mobil +420 737199445 www.Knail.cz
Říká se, že na kulturní akce ve Valticích chodí stále ti samí lidé. Svým způsobem je to pravda, že někteří lidé zde žijí již desítky let, ale na žádné akci je neuvidíte. Prostě kultura ve Valticích je nezajímá, ale stále něco kritizují… Ale jsou lidé, kteří mají, jak se říká, už svůj věk a přesto je uvidíte skoro na každé kulturní akci. Mezi tyto patří bezesporu valtičanka paní Marie Vlková.
Chvílemi pozorují děti a baví se jejich projevy. Blíží se poledne a tak je třeba vše ukončit a samozřejmě jak jinak, než oceněním. A tak všichni dostávají z rukou paní vedoucí diplom, z rukou paní Pavlisové pak zvířátko na špílce, které pro děti připravili senioři.
A děti odměňují seniory písničkou, a ne jednou, a nakonec zpívají všichni a na jejich tvářích se zračí radost, spokojenost se sebou a se setkáním s dětmi. „To bylo príma,“ hodnotí akci jedna ze seniorek „máme o čem povídat a na co vzpomínat. Musím zavolat našim, jaký jsme měli dneska bezva dopoledne. A paní, fotky budou? Už se na ně těším.“
Je třeba poděkovat všem, kteří akci připravili a kteří se jí zúčastnili. Vždyť jen vyvedení a vyvezení na dvůr tolik seniorů musela být fuška. A nachystat všechny potřebné věci a dát pozor na bezpečnost jak těch nejstarších, tak těch nejmladších! A už se hrnou k jednotlivým stanovištím,
Na slovíčko, paní Vlková
Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice
STAVEBNINY VALTICE přestěhovány ze Sobotní 1067 - Pod Raisnou do haly firmy Molčík na Mikulovské
TEL: 774 49 49 10 www.lesenipronajem.cz 10
O paní Vlkové se dá říct, že je to starousedlice. Ráda nám prozradila, jak se do Valtic vlastně dostala a na co si z jejich historie vzpomíná. „Já pocházím z Hevlína a jmenovala jsem se Mikulincová. Mnozí čtenáři budou možná znát i mého otce Jana Mikulince, protože jsem si jej vzala z Hevlína někdy v sedmdesátých letech k sobě do Valtic, abych jej doopatrovala. Zemřel v roce 1976. Já jsem přišla do Valtic na umístěnku v březnu 1950. Začala jsem pracovat v nemocnici jako pomocná síla. Tenkrát to znamenalo, že od úklidu až po obsluhování pacientů, se mě všechno týkalo. Bydlela jsem nejprve se třemi děvčaty na lékařském domě, naproti konventu milosrdných bratří. Pak, když přišli noví lékaři, tak jsme musely dům opustit a přestěhovaly jsme se na pravou stranu nemocnice, kde později byly zřízeny kanceláře a my se musely znovu stěhovat a to na bývalou Cafourkovu kovárnu, která byla na rohu Břeclavské. Pak byla zbořena spolu s několika domy a vznikla zde nemocniční zahrada. No a jak jsme tak jako mladá děvčata chodily tancovat, tak jsem se jednou seznámila s nějakým Vlkem z Hlohovce. Bylo to na tancovačce v Břeclavi v Koruně. No a tak jsme si padli nějak do oka a v roce 1955 jsem se již vdávala. Protože můj muž pracoval na statku ve stolárně, tak jsme dostali byt ve statkových prostorách na Venerii. Ten dům již dnes nestojí. Pak jsme se stěhovali do statkového dvojdomku Pod parkem č. 89 a tam bydlím dodnes. Měli jsme tři děti a já jsem se dožila 7 vnoučat a pěti pravnoučat. Můj muž však nikoliv, zemřel v pouhých šedesáti letech. Psal se rok 1989.
Ale půjdu ve vyprávění až do roku 1950. Dělala jsem během let postupně na všech odděleních nemocnice. Nejdéle jsem byla asi na plicním a infekčním oddělení, kterému sloužila bývalá ženská nemocnice, dnes je tam Dům seniorů. Sloužily tam kromě jiných i řádové sestry. Bydlely v pravé části domu, kde měly vlastně i svůj konvent a kapli. Tam se běžně dělaly mše. Byly tam malé varhany a na ty hrával bývalý správce nemocnice pan Garčic. Mše sem chodil nejprve sloužit otec Jiříkovský, pak otec Posádka a myslím, že pak i pan farář Procházka. Už si nevzpomenu, jak se jmenovala matka představená, ale vzpomínám si na sestry Piu, Ludmilu, Anežku (ta byla ze Slovenska) a sestru Vendelínu, která sloužila na pavilonu. Byly hrozně hodné, a když něco měly, vždy mi nabídly. Vzpomínám si, že v areálu nemocnice bylo hodně stromů a pak tam byla i rozsáhlá zahrada, kterou měla na starosti paní Machalíková. Řádové sestry dělaly často kompoty z meruněk, jablek a rebarbory. Vždycky mi přinesly ochutnat. Paní doktorkou zde bývala MUDr. Otavová později provdaná Perná. Pracovala jsem zde až do roku 1957, kdy jsem šla sloužit na porodnici, ale jen do roku 1958, protože se mi pak narodila dcera Anka. Pak jsem mezi jednotlivými porody pracovala jednak na porodnici a na chirurgii i interně. Soužila jsem ještě v době, než bratříčci museli opustit svoji víru i řád. Vzpomínám si na bratra Bertínka Koláře. Ten byl hodně pracovitý a měl smysl pro srandu a legraci, tak s ním bylo veselo. Byl tu z bratrů nejdéle. Pak tu byl bratr Pavel (odešel z Valtic) a bratr Semotam. Ten po vystoupení z řádu dělal průvodčího na trati Břeclav – Mikulov. Mnohokrát jsem jej potkala ve vlaku. Bratr Václav je pak na jedné fotografii z brigády, kterou jsme dělali ve dvoře nemocnice. Na vrátnici býval pan Malina a také tu býval zřízenec pan Michal, který oblékal nebožtíky. Bydlel Pod rybníčkem. Nemohu si vzpomenout na jeho příjmení. To víte, je to už přes padesát let, tak na všechno si člověk hned nevzpomene. Ale ještě vás bude možná zajímat Rindlova vila. Tam tenkrát bydleli v padesátých letech vojáci. Chodili vysekávat stromy na Reistnu, aby nebránily výhledu při ochraně hranic. Jeden z nich se jmenoval František a byl z Mutěnic.“ Paní Vlková přebírá staré fotografie a vzpomíná.
„Tady jsem v roce 1951 na Mikulovské. Vidíte, jak byla ulice tenkrát vydlážděná? A také tam je Glončákovo sklenářství a dům, kde bydlí dnes moje dcera Lidka.“
A letí nám všem. Je moc fajn, když je někdo ochoten zavzpomínat na staré časy a připomenout je těm, kteří je zažili a připomnět druhým něco z historie. Vzpomenout na ty, kteří tu dnes již s námi nejsou, ale kteří udělali stopu v našem životě. Přeji paní Marii Vlkové do dalších let hodně zdraví, aby mohla i nadále navštěvovat kulturní akce a aktivně se do nich zapojovat. Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice
Vzpomínky valtického rodáka
pana Loziáše „Toto je fotka z brigády v nemocnici.
Vidíte, tady je paní Španělová, později Brázdilová, to taky byla fajn ženská. S tou jsme se nasmáli. A to je elektrikář Pepa Láz, Marie Režňáková, Tonička Hárová, … atd.“
„A tady je pak fotka z Besedňáku, kam jsme chodili na plesy (asi rok 1957).“
A tady jsem s mojim v obětí. To už je dávno. Ten čas tak letí.“ 11
„Narodil jsem se v roce 1933 vlastně v lesovně a to kousek od kaple sv. Huberta. Můj otec byl totiž myslivcem u knížete Liechtensteina. Do roku 1935 jsme bydleli na domku v lese a pak jsme dostali bydlení v Belvederu. Bydleli jsme od silnice na levé straně, dům byl podsklepen a měli jsme tam vlastně celé hospodářství, takže jsme měli slepice, prase, kozy, kočky a psy. Pocházím ze smíšeného manželství. Tatínek byl Poštoran a babička byla z Hlohovce. Jmenovala se Garčicová a chodila v ženské kroji tzv. ženských šatech a v šátku. Měl jsem ji moc rád a díky ní jsem uměl taky jako děcko dobře česky, protože ona jinak nemluvila a pořád na mě něco pokřikovala. Babička s námi bydlela na Belvederu a jejím přáním bylo, abychom měli krávu. Koupila ji na dluh od žida Fišasona na Josefské. Když jsme měli mléko, tak babička ztloukala máslo a dělala nám tvaroh. Kráva nám však dlouho nevydržela. Asi za rok zkapala a přišel si pro ni místní ras. Vzpomínám si, že babička lamentovala, protože ještě za ni musela platit, i když jsme ji dávno vlastně neměli. V době války babička pekla doma chleba. V pravé části vedle zámečku byla bažantnice a tam se pěstovali takoví ti zlatí bažanti a také tam byli pávi. Zámeček byl moc pěkný, byla tam taková kruhová místnost, která byla průchozí a na druhé straně byl krásný výhled na Pálavu a Mikulov. Před zámečkem byly vysázeny růže.
Na stěnách byly čínské tapety a byl tam krásný nábytek, kachlová kamna jako na zámku. V zámečku na jedné straně byl také byt. Tam pak bydlel pan nadlesní Jáchymovič. Já jsem v roce 1939 začal chodit do německé obecné školy. Pak jsem začal jezdit do německého gymnázia v Břeclavi, ale když v roce 1942 - 43 začali spojenci dělat nálety na Břeclav, jako na důležitý železniční uzel a také na Munu, kde se vyráběla válečná munice, tak maminka řekla dost. Budeš chodit do školy ve Valticích, protože jezdění do Břeclavi je nebezpečné. To bylo v době, kdy jsme na Belvederu vlastně bydleli s maminkou a babičkou sami. Otec musel hned v roce 1939 narukovat do války. Byla to těžká doba. Na pozdější dopravní škole byla německá posádka. Ta měla peněz dost a neměly pro ně tenkrát žádnou cenu. Důležité bylo pouze přežít. Chodil jsem prakticky několikrát denně okolo a už mě znali a často mě žádali, abych jim koupil pivo. Dali mi peníze a já chodil pro něj do nádražní hospody, tenkrát se to jmenovalo „U tří děvčátek“ po válce pak Hostinec u Dolečků. Drobné mi zůstávaly za cestu. To mi mnohé děti záviděly. Koncem války se všude dělaly zákopy. Kopaly je vlastně ženy a děti, myslím, že od ročníku narození 1931 - Honza Polák a jeho spolužáci. Pak byl konec války a na Belveder se přistěhovali ruští důstojníci. Špatně se mi na to vzpomíná, protože maminka se musela před nimi schovávat a oni nám brali kola, hodinky a víno ze sklepů. Kanistr od benzínu vymyli, šli do sklepa, tam střelili do bečky a nechali si natéct víno. Pak zpívali až do noci. Bojovat neměli s kým, protože německé vojsko odešlo, než přišli. Já jsem začal chodit do české školy. Byl jsem takový drobný a neuměl jsem dobře česky. Děcka se mi posmívala a já jsem se bránil tím, že jsem říkal: Já to řeknu, panu faráři! Tím byl tenkrát otec Posádka, vzpomínám si, že měl hodně vlasů. Rád jsem chodil za Tomášem Garčicem, svým spolužákem do Hlohovce na hody. Vzpomínám, jak to bylo krásné. Mými kamarády byl právě Tomáš Garčic, Reimund Boudný, Laďa Rollinek, bratři Polákovi a Milan Kolář. Taky si vzpomínám, že jsem ležel v nemocnici na Modřínové, v tom malém pavilónku se spálou a neštovicemi a ošetřovaly nás řádové sestry. Když měly službu, tak chodily v bílém oblečení, ale mimo nemocnici pak v černém a tmavě modrém. Milosrdné bratry jsem nezažil, protože ti mladí museli narukovat hned na začátku války jako sanitáři a ti starší sloužili jen na velké nemocnici. Válka sice skončila, ale otec se vrátil z války až v roce 1947. Byl jako zajatec na Sibiři. V tom roce jsme také museli opustit Valtice a odejít do Rakouska. Věci jsme naložili na vůz, přejeli jsme hranice a ubytovali se hned u strýčka (bratra matky) a tetičky v Katzelsdorfu. Nikde nebyla k mání žádná práce. Nakonec nějaký strýček z Melku našel otci práci ve Stokerei před Vídní a tak jsme se opět stěhovali. Pak zemřela maminka a otec jednoho dne potkal svého bratrance legionáře, který žil v Kanadě a tatínka tam zlákal. Prý je tam dost práce a dobré živobytí. Tatínek se tam odstěhoval a už jsem jej nikdy neviděl. Poměrně brzy tam zemřel. Já jsem se ve čtrnácti letech vyučil malířem pokojů a natěračem. Pak jsem si vybudoval vlastní firmu a mám ji dodnes. Mám
tam nyní dvanáct pracovníků a po revoluci jsem vzal do firmy dva Čechy. Jednoho z Brna a druhého ze Znojma. Tak mohu rozvíjet svoji češtinu, kterou mě učila babička Garčicová, abych úplně všechno nezapomněl. Pak sem do Valtic začali jezdit asi pětkrát do roka rakouští filatelisti. Letos je tomu právě dvacet let. Asi před pěti lety jsem začal jezdit do Valtic s nimi. Nejsem filatelista, mám úplně jiné koníčky. Mám rád dechovku, rád tancuji a rád jezdím na motorce. Nyní také jezdím rád i do Valtic, kde jsem byl pokřtěn a kde jsou mé kořeny. Vzpomínky na mládí mám tak trochu potrhané, protože doba byla zlá, pořád se něco měnilo. Zlé bylo válečné období, pak vyhnání a stěhování po Rakousku. Nejprve úmrtí matky a pak i otce. Těžko se mi o těchto věcech mluví. Ptáte se na fotky. Nějaké byly, ale nemám žádné fotografie, které bych vám mohl ukázat, protože všechno se ztratilo. Vše je jen ukryto v mé mysli a v mém srdci,“ dojatě říká pan Loziáš a klopí zrak, protože mu do očí vstoupily slzy.
O valtických světcích a patronech - 7 Marie Magdaléna V klášterním kostele sv. Augustína se nachází obraz, který představuje Marii Magdalénu.
Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice
Karel Eusebius z Lichtensteinu PHDr. Miroslav Geršic ve své přednášce 21. června připomenul přítomným knížete Karla Eusebia z Liechtensteinu, milovníka umění, architektury a lovu.
Mimo jiné řekl, že pozdější činy Karla Eusebia navazovaly na jeho dobrou vzdělanost, která mu byla poskytnuta v dětství a v mládí. Na kavalírských cestách Evropou se svým bratrancem Hartmanem získal pak přehled o stavbách, hospodářské politice a umění. Jeho stavební aktivita se projevila již v roce 1638 při rekonstrukci rodinného sídla na Malostranském náměstí v Praze, později přestavbou Valtic a Lednice atd. Byl také duchovním zakladatelem rodové galerie ve Vídni a také jako profesionál se zajímal o chov koní na svých panstvích Dobrá, Valtice a Lednice. Věnoval se i zahradnické architektuře jak dokazují záznamy o návštěvě císaře Leopolda v Lednici, který přijel zhlédnout zahradnický barokní skvost, o kterém se mluvilo nejen na habsburském dvoře, ale i na jiných dvorech Evropy. Přednáška přinesla mnoho zajímavostí o této významné osobnosti liechtensteinského rodu. Vládl rodu v době nelehké, v době třicetileté války, kdy povinností rodu bylo postavit vojenský oddíl na své náklady a také splatit dluhy po otci. Děkujeme doktoru Geršicovi za další pohled do historie rodu Liechtensteinů. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice 12
Je to obvyklá scéna, kterou s oblibou zachycovali barokní malíři; plačící žena s dlouhými vlasy pod křížem. Tato Marie dostala druhé jméno Magdalská, protože pocházela z obce Magdala u genezaretského jezera. Podle evangelia sv. Lukáše ji Ježíš vyléčil z posedlosti, za což mu byla Marie vděčná a odplatila se mu velikou láskou. Dále pak o jejím životě nevíme téměř nic, pouze to, že patřila k ženám, které Ježíše a jeho učedníky doprovázely během jejich působení, a patřila k těm málo ženám, které stály pod Ježíšovým křížem na Golgotě a při jeho ukládání do hrobu. V evangeliích se však objevují další ženy se jménem Marie, které bývají často s Marií Magdalskou ztotožňovány. Je to především Marie, sestra Lazara, ala ta nepocházela z Magdaly nýbrž z Betánie v blízkosti Jerusaléma. A potom také Marie, hříšnice, která potřela Ježíšovy nohy vonnou mastí a utřela mu je svými vlasy. Tuto ženu ovšem evangelia nenazývají jménem, přesto bývá této ženě připisováno jméno Marie Magdaléna – ovšem mylně. Jedinou jistotou o pravé Marii Magdaléně jsou pouze evangelijní zprávy. Evangelium podle Jana píše: „u Ježíšova kříže stála jeho matka, sestra jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská.“ Evangelista Matouš se o ní zmiňuje po zmrtvýchvstání Ježíše, když poznamenává: „Před vchod do hrobky přivalil (Josef z Arimatie) velký kámen a odešel. Před vchodem do hrobky přitom seděly Marie z Magdaly a druhá Marie“. Naposledy se s ní setkáváme na úsvitě, po Ježíšově zmrtvýchvstání. Jako první se setkává se vzkříšeným Mistrem a oznamuje apoštolům tuto radostnou zprávu. Proto je často nazývaná „apoštolkou apoštolů“. O dalších osudech této ženy se dozvídáme pouze z legend a ty jsou někdy jenom málo věrohodné. Mons. Karel Janoušek farní úřad Valtice
Venerie 3
Po druhé světové válce se na Venerii nastěhovali zaměstnanci státního statku Valtice. V té době se nastěhovala na statek i rodina Pesauova. Zašla jsem tedy za panem Pesauem, aby zavzpomínal na tuto dobu. „Moje matka pracovala nejprve v lese a pak na statku Valtice. Nastěhovali jsme se na Venerii v roce 1951 a bydlel jsem zde 19 roků, než jsem se oženil a osamostatnil. Má matka tu bydlela samozřejmě dál. Nejprve jsme bydleli přímo na Venerii a měli jsme k dispozici dva pokoje, vlastně svou velikostí to byly sály. Bydlení tady bylo dobré na tehdejší dobu. Byla tu velká kachlová kamna, voda byla přiváděna přímo do dvora z Reistny a záchod tu byl sice suchý, ale tenkrát to bylo běžné. Samozřejmě koupelna tu nebyla, umývali jsme se v létě na dvoře v umyvadle, v zimě pak doma. Když byla tuhá zima, tak nám v pokoji zamrzla i voda v kýblu. Pokoje totiž dosahovaly výšky až 3,5 metru a tak byl problém prostory vytopit. Pod Venerií byly dva sklepy a preshaus, pak prostory, kde bylo uloženo uhlí a dřevo. Vinné sklepy užívali pan Šeda a Daniel, další sklep jen krátce pan Bílkovič. Ve dvoře stála stará velká lípa a ze dvora vedly dvoje schody. Jedny do parku a druhé dolů do zahrady. Celý areál byl obehnán zdí, za kterou byl hluboký příkop na odvod vody. Dobře se nám tam bydlelo, byl tam krásný výhled do okolí a na Reistnu a jako děcka jsme měly výběh do parku. Stavěli jsme si tam různé bunkry a hrály na válku. Když odešli ze zámku Rusi, tak se správcem zámku stal pan Korejs a ten nás pořád honil, že v parku nesmíme nic stavět atd. Do polí za hradbami byla brána a za ní most. Říkalo se mu padací a byla to pro nás úniková cesta, když nás správce Korejs honil. Tím jsme se dostali z parku pod bývalé hradební zdi do prostorů, kde si pak zřídili zahrádku Musilovi, Marinovovi, Opluštilovi a později pak i mladý Zapletal. Původně psinec sahal až k místu, kde dnes bydlí Sítkovi. Na Venerii byly krásné půdy, hodně vysoké a tak tam především můj brácha pěstoval holuby. Pak se na Reistně začaly sadit nové vinohrady, oralo se a nějak se porušil ten samotok vody z Reistny a my jsme museli chodit pro vodu až dolů ke studni, kde má dnes dům Martin Grbavčic. Musel jsem tahat vodu nahoru v kýblech a tak jsem byl rád, že jsem se po 19 letech odstěhoval. Během těchto let nás jednoho dne přestěhovali do budov ve dvoře Venerie. Ty již zde nestojí a místnosti na Venerii začali upravovat pro vedoucí pracovníky Státního statku Valtice, kterým se říkalo statkáři. Myslím, že první se přistěhoval pan Kašpar, pak pan Šrámek a Sítek. Stěžovali si na velký chlad budovy, že pokoje nejdou nikterak vytopit a tak se budovy začaly rekonstruovat. Byly snižovány stropy, zřízen vodovod a kanalizace a vybudovány koupelny a také zabudován litinový kotel, rozvody a radiátory pro topení. Nad stropy bytů vznikly prostory vhodné pro sušení a skladování sena a tabáku. Když statek pak postavil dvojdomek na Polní ulici, tak Šrámkovi se odstěhovali a na jejich místo přišel pan Vokáč. Jak už jsem říkal, kolem celé zídky byly odvodňovací žlaby, ale během oprav se tam naházelo všechno možné a odvodňovací příkopy byly zaházeny starými taškami a vším, co odpadlo zedníkům od ruky. Tím kanály přišly o svoji funkci a jednou
po velkých přívalových deštích se opěrné zdi budovy s psincem sesuly do zahrady. Zadní část oplocení byla zbořena a v části bývalé záhrady a cvičiště psů vznikla ulice Pod parkem. Zůstala tam jen hlavní budova Venerie a jedna ze zdí bývalého psince a v dolní části pomník mládeže. Nad Venerií ještě tenkrát nebyla lisovna vinařské školy, ale stál tam přízemní domek. Ten se pak musel zbořit, když se tam vybudovala lisovna, protože se tam vozily traktory hrozny, tak nad lisovnou byla vybudována točna.“ „Dlouho jsem tam nebyl,“ říká pan Pesau. A tak jdeme na Venerii a on se diví, jak se změnil její interiér, zahrada i půda. „Skoro bych to tu nepoznal, jak se to změnilo, naštěstí k lepšímu.“ V roce 1991 byla budova Venerie prodaná současnému majiteli. „Nejvíc prostory Venerie utrpěly, když zde bydleli sezonní zaměstnanci statku. Každý si odnesl, co se mu hodilo a vznikl z toho vybývaný dům. Chyběly tu okna i dveře.“ říká pan Ing. Tumlíř.
„Následovaly deset let trvající opravy, po kterých jsme se mohli trvale usadit v zámečku.
Pak jsme asi ještě před šesti léty dodělávali mansardy ze sádrokartonů v prostoru půdy.
Ty byly tak vysoké, že i když jsou tam pokoje, pořád ještě máme velké půdní prostory. Žije se nám tady dobře, i když dům je veliký a náklady na jeho provoz také. Máme krásný výhled ze dvora na Reistnu a valtické vinohrady, z druhé strany pak na Pálavu a Mikulov. Už jsme si zvykli i na to, že nás navštěvuje občas duch zavražděného hraběte Langendorfa.“ Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice
Pokračování příště 13
P.R. článek
Malá škola finanční gramotnosti Nespoléhat na stát, to už dnes ví jistě většina z nás. Zde je několik rad, jaké typické finanční chyby děláme v různých fázích života a jak se jim vyhnout. 1. Člověk se stále učí, často ze svých chyb. Ale někdy v životě platí, že objevení chyby trvá dlouho. A pak už je většinou pozdě chybu napravit. Od 20 do 30 let se rozhlížíme. Kdybychom namísto toho dávali peníze stranou (alespoň pár let) a pak je nechali pracovat, byli bychom překvapeni výsledkem. Jakým? Zkuste si tipnout, kdo bude mít více peněz v 50letech? Člověk, který od svých 25 let dává stranou 3.000 měsíčně po dobu 7let (a dále už neinvestuje, nechá peníze jen vydělávat) nebo druhý člověk, který začne investovat ve 32 letech a také 3.000 měsíčně a investuje tuto částku až do svých 50-ti let to je doba 18let? Pravda je taková, že více peněz bude mít ten, který odkládal peníze 7 let a začal dříve. To dokáže Složené úročení a Pravidelná investice (spoření). 2. Od 30 do 40 začínáme vydělávat větší peníze. A často je utratíme, protože je pořád za co. Postupně ale již není co kupovat a peníze nám leží na účtu. Budoucnost daleko. Důchod? Proč na něj myslet. „Něco bych asi měl dělat,“ pomyslí člověk v této fázi. „Tak co takhle zkusit životní pojištění se spořící složkou, je tam pojištění a navíc spoření? Bohužel tento člověk nechápe, že toto řešení nepřináší ani dobré zajištění (je drahé), ani dobrý výnos (je nízký). Má tak životní pojistku na statisíce, která ale nic neřeší. Přitom za stejné peníze mohou mít spoření daleko s vyšším výnosem a úrazové pojištění na miliony. 3. V 50 letech už máme 30 let zkušeností. A již všechno víme. Konečně začínáme rozumět i investicím (která je možná už od pár stovek) do akcií a již jim věříme. Je to už dnes nejbezpečnější forma spoření do budoucna. Netušíme, že právě v tomto věku je třeba změnit strategii. Nastoupíme do akcií naplno, protože právě v podílových fondech nejlépe zhodnotíme svoje finance. A pak přijde 60 a my máme sice málo peněz, ale zkušenosti na rozdávání. Tak snad alespoň naše děti budou moudřejší a poučí se z našich chyb. Otázkou je, jestli jim budeme schopni naše zkušenosti dobře předat. Můj pohled: Každý sám se může rozhodnout, jestli chce: a) být jen chudým věřitelem s nejistou rentou b) být vlastníkem a pánem svého jmění Rozhodnout se, jestli chce: a) spořit a nemít ke svým penězům x let přístup b) mít své peníze kdykoliv k dispozici a bez poplatků Rozhodnout se, jestli chce: a) se dělit o své výnosy s ostatními (daně a poplatky) b) chce mít výnos pro sebe, aby mu tvořil další a další zisk Rozhodnout se, jestli chce: a) nechat inflaci znehodnocovat své úspory b) nechat inflaci ještě více zhodnocovat své úspory Zajímejte se o své finance, vyplatí se vám to… více informací Kateřina Nešporová
Tel. 774 452 774
[email protected]
Děti na kolejích kniha na pokračování...
Cesta do Rakouska 1.
Ve středu nemusela Dana do školy. Byl volný den. V sobotu se sice dopoledne učilo, ale středy a neděle byly volné. „Vstávej, Jendo! Musíš do školky,“ budila maminka ráno synáčka . „Dana už vstala?“ zakňoural aniž otevřel oči. „To víš, že vstala. Ta je už dávno na zápraží, i když ona dnes do školy nemusí. Má volno.“ „Když nejde ona, já také nepůjdu. Také budu mít volno,“ rozevřel do široka kukadla a slastně se usmál. „Tak to tedy ne. Ty volno nemáš. To víš, chlapečku. Já vás budu poslouchat, jak se hádáte. Jen vstávej a šup, šup! Pěkně pomašíruješ.“ „Mami, my se nebudeme hádat. Opravdu nebudeme zlobit. Já chci mít také volno. Danóóó!“ „Co je?“ objevila se ve dveřích usměvavá tvář sestřičky. „Já chci mít také volno. Že nebudeme zlobit? Že si budeme pěkně hrát? Slib to mamince.“ „Mami, my opravdu nebudeme zlobit. Ať Jenda zůstane doma,“ zaprosila holčička. Vidina poněkud zábavnějšího dne z ní udělala spojence. „Tak dobrá. Vyzkoušíme to. Když budete hodní a budete si spolu pěkně hrát, tak to ve školce domluvím, abyste zůstávali ve středu doma oba.“ „Juch, juch, juch,“ roztančila se Dana. „Hurá! Hurá! Hurá!“ zajásal Jenda a nevídaně rychle vyskočil z postýlky. To se snad stalo poprvé, že ho nikdo nemusel tahat zpod peřiny. 2.
„Jede sem pan Vrtěna. Asi pojede náklaďák od Mikulova, tak musí přehodit výhybku,“ upozornila Dana na blížícího se cyklistu v uniformě. „Ahoj, děcka!“ volal už z dálky na ty dva drobky visící na plotě. „Dobrý den,“ zajásaly děti. „Dobrý den!“ ozval se z druhé strany chodníčku ženský hlas v domnění, že pozdravy dětí patří jeho majitelce. „To je krásný den, že? Každý den je krásný, když svítí sluníčko. A tady je jen málokdy pod mrakem,“ poznamenala starší hubená blondýnka a pokračovala podél kolejí k nádraží. „Ano,“ víc si neměly děti s tou cizí paní co říct. Pan Vrtěna si opřel kolo o plot. Chvíli
počkal, až byla žena z doslechu a zeptal se: „Znáte ji?“ „Chodí tudy každou neděli do kostela,“ vysypal ze sebe Jenda. „Já ji vidím dnes poprvé,“ přiznala Dana. „Spíš je Jenda všímavější než ty, Dano. Asi býváš myšlenkami někde v oblacích a nevidíš, co se kolem děje,“ usmál se pan Vrtěna. „Ta paní má vousy jako pán,“ potvrdil svou všímavost chlapec. „Chachacha, no tys to trefil. Ale máš pravdu,“ lámal se smíchy výhybkář. „A není to paní, ale slečna. Možná se kvůli těm vousům nevdala. To by tak hrálo. Dva vousáči jako manželé… Chachacha! „Jenomže my nevíme, jak se jmenuje,“ prozradil Jenda. „Přece Pepina, Pepička.“ „A kde bydlí?“ chtěla vědět Dana. „Velký kus za bažantnicí.“ „Aha, Jendo. To bude ten starý mlýn za strážním domkem. Víš, jak tam bydlí Mirek Koutný.“ „Aha, tak tam odtud chodí Pepina,“ lišácky zamrkal malý rošťák. „Psst, to nesmíš. Říká se jí slečna Pepička,“ uvědomil si pan Vrtěna, že děti berou všechno doslova. Musí si dávat větší pozor před těmi nezbedníky. „Slečna Pepička! Slečna slepička! Slečna Pepička! Slečna slepička! Chachacha!“ vesele hopsal Jenda. „Přestaň!“ okřikla brášku Dana. Co ten kluk si dovoluje k dospělým, to přesahuje všechny meze. „Vždyť je to jenom legrace,“ namítl pan Vrtěna a šel přehodit výhybku. „Už jsi byl někdy ve mlýně?“ chtěla vědět Dana. „Byl. V Podivíně s babičkou pro šrot. A ty?“ „Taky s babičkou pro šrot. Podivínský mlýn byl důležitý. Maminka říkala, že se tam před fašisty ukrývala rodina Ludvíka Svobody. To byl prý generál, co osvobodil Podivín. Víš co, uděláme někdy výpravu k tomu starému mlýnu slečny Pepičky. Třeba tam mají mlynářského šotka,“ promluvila z Dany nedávná historie i romantická pohádka. „Dnes?“ „Dnes ne. Až trochu víc poznáme slečnu Pepičku. A ne, aby ses jí poškleboval! Mohla by se naštvat.“ „Ty myslíš, že by se slečna slepička naštvala?“ „Přestaň! Slíbil jsi mamince, že budeš hodný.“ 3.
Po obědě děti i s Astou přeběhly koleje a pustily se do kopce. Honily se mezi poli a
$GYRNiWQtNDQFHOiĜ
4.
Na kopci zůstaly děti stát. Jejich pohledy klouzaly zleva doprava a zpět. Pohled do Rakouska nesplnil očekávání. V létě z Reistny viděly statky a o kus dál vesnici. Teď to byla jen samá pole a louky. Obzor končil mírně zvýšeným kopcem. Asi ty domy budou za ním… Asta vrtěla ocáskem a čekala, co bude dál. „Nic se nestane, když se podíváme ještě za tamten kopeček,“ navrhla Dana a rázně vykročila. „Asto, pojď! Půjdeš s námi do Rakouska. Stejně jsi tam ještě nikdy nebyla,“ lákal psa Jenda a připojil se k sestřičce. Všichni tři velmi snadno zdolali kopeček, za ním druhý a třetí. „Já už nemůžu. Jsem uchozený a ty mě nechceš nést,“ skulil se do trávy chlapec a zavřel oči. Okamžitě usnul. Dana se pro něj vrátila. „Vstávej! Já tě neunesu. Musíme jít dál. Slibuji, že když za tímto dalším kopcem nic nebude, vrátíme se domů.“ „Tak se tam běž podívat, já tu počkám. Asto, zůstaň tu se mnou.“ Už toho mám také dost, pomyslela si Dana. Sebrala však všechny své síly a vyběhla na kopec. Zajásala. Konečně! O kus dál zářilo
ÒþHWQtILUPD
JUDr. Ivana Lorenzová
Bc. Alexandra Ekrtová
Poskytuji SUiYQtVOXåE\YREODVWLREþDQVNpKR rodinného, obchodního, pracovního a správního práva, QDEt]tPVHSLVYãHFKGUXKĤVPOXY ]DVWXSRYiQtSĜHGVRXG\DMLQêPLRUJiQ\SUiYQtNRQ]XOWDFH DWRSRSĜHGFKR]tWHOHIRQLFNpGRKRGČYþDVHGOH9DãHKRSRåDGDYNX
nabízí YHGHQtGDĖRYpHYLGHQFH~þHWQLFWYt'3+PH]G VNODGĤDSRGSĤUQêFKHYLGHQFtGOHSRåDGDYNĤ]iND]QtND
3RERþND9DOWLFH1iPČVWt6YRERG\
email:
[email protected]
vyběhly až k vinohradům. „Podívej, už je vinobraní. Lidé sbírají hrozny. Pojď, pozdravíme je. Třeba nám dají ochutnat,“ zatoužil po čerstvém ovoci Jenda. „Jak je pozdravíme? Dobrý den?“ „Já myslím, že Pomož Pán Bůh! Víš, že si to lidé říkají při práci.“ „Tak dobře. I babička to tak říká,“ souhlasila Dana. „Pomož Pán Bůh! Pomož Pán Bůh!“ „Dejž to Pán Bůh! To jsou hodné děti. A jak krásně zdraví!“ „Pojďte, špunti, a vyberte si hrozny.“ „Nejsme špunti. Dana už chodí do školy a já do školky,“ namítl Jenda a hnal se ke kádi. Dostali oba ty nejkrásnější hrozny s největšími bobulemi. „Jsou moc dobré. Děkujeme,“ pomlaskávaly si děti. „Kam jste se vypravili mládeži?“ „Jdeme se podívat nahoru na kopec. Tam je už vidět do Rakouska.“ „Tak do Rakouska se vám zachtělo? No, jen ať nezabloudíte. Chachacha! Ať se neztratíte, aby vás pak vaši nehledali.“ „My nezabloudíme. A také je s námi Asta. Ta domů trefí i z velké dálky, že Astičko?“ „Tak tady máte ještě každý na cestu pořádný hrozen, abyste neměli hlad. Jen pro tebe, Asto nemáme nic. Tobě by hrozny určitě nechutnaly.“
Tel: 608 676 952, email:
[email protected]
kontakt 602 24 98 18
14
staveni. Připadala si jako v perníkové chaloupce. Šťastná se otočila a volala na brášku. „Jendo! Jendo! Je tu. Asto, Jendo, pojďte honem! Jsme konečně v Rakousku. Je tu rakouský statek. Vidíš, mají na dvoře zvířata!“ ukazovala ten zázrak chlapci a psovi, když ji doběhli. „Možná mají i koně,“ ozval se s nadějí v hlase Jenda. „Jen aby tam nebyli loupežníci a petrovští,“ vzpomněla si Dana na jinou pohádku.
„Já jsem se trochu povozil na koni. Pan sedlák mě měl rád,“ pochlubil se Jenda. „Děvečka říkala, že si moc přeje syna a zatím ho nemají. Já jsem na koni nejela a bylo mi to docela líto. Ten jejich dědeček umí trochu česky. Jen místo děti říká těti.“ „Měli víc drůbeže a dobytka než my,“ poznamenal bráška. „No, mají přece statek. Hlavně, že jsme byli v Rakousku. Jsou tam hodní lidé. Prý je uvidíme, až pojedou v neděli do kostela.“
5.
„Dobrý den!“ hlasitě pozdravily děti muže, který vyšel ze vrat. Loupežník to nebyl. Spíš sedlák. „Tópry ten!“ odpověděl. Pak už mu nerozuměli ani slovo. „Asi mluví rakousky,“ usoudila Dana. „Máme jít s ním,“ pobídl ji bráška. „Ty umíš rakousky? Ty mu rozumíš?“ „Asi ano, ale mluvit rakousky neumím.“ „Anna! Anna!“ volal muž do dvora. Viděl, že si s nimi neporozumí. Z budovy vyběhla žena a o něčem se spolu domlouvali. „Kde jste se tu, děti, vzaly? Zabloudily jste?“ „Ne. Jen jsme chtěli vidět, jak to vypadá v Rakousku,“ vysvětlila Dana. „Máte jít do jizby. Dostanete najíst.“ Jendovi zasvítily oči. Měl už docela dost velký hlad. Od oběda jedli pouze darované hrozny. 6.
Uprostřed místnosti byl dlouhý stůl, lavice a židle z těžkého dřeva. Těsně za kachlovými kamny ležel pod velikánkou pruhovanou duchnou v dřevěné posteli drobný muž s úplně bílými vlasy. „To je dědeček. Je slabý. Běžte k němu. Chce se na vás podívat.“ Dědeček vytáhl rozklepanou ruku a kývl prstem na děti, aby k němu přistoupily. Trochu se ho bály, ale nakonec podlehly jeho laskavému hlasu. „Vy malí špunti, kde jste se tu vzali?“ zeptal se lámanou češtinou. Rozhovor nepotřeboval tlumočníka. Porozuměli si docela dobře. Mezitím Anna přinesla mléko, ukrojila dva velké krajíce chleba a namazala je máslem. „Bůh požehnej tyto dary. Pojďte se najíst,“ pozvala děti ke stolu. „Amen,“ odpověděli a pustili se do jídla. „Je lepší než ten, co peče babička,“ pošeptala Danuška bráškovi. Možná se to zdálo, protože byli oba hodně vyhládlí. Pravda je, že ještě po mnoha letech si připomínala chuť přátelsky nabídnutého krajíce. „To není mléko, to je smetana,“ pošeptal Jenda sestřičce. „Ne. Není to smetana, je to mléko. Neošizené,“ s úsměvem řekla Anna. „Už budeme muset jít domů. Je fůra hodin,“ podívala se Dana na zeď, kde visely kukačky. „Ano, děti. Jen běžte, abyste nezatměly.“ 7.
„V Rakousku se nemluví rakousky, ale německy,“ opravil děti tatínek, když ti jeho caparti vyprávěli o svém odpoledním dobrodružství.
Květinový horoskop
na červenec Jasmín (1. – 10. 7.)
Táňa Tichá
Příště: Sami vlakem
Jak nám příznaky odhalují, co tělu chybí Po dosažení určitého věku, máme téměř všechny z těchto příznaků, způsobených nedostatkem potravin uvedených zde: 1. Obtížnost Hubnutí Co chybí: esenciální mastné kyseliny a vitamíny. Kde získat: lněné semena, mrkev a losos. 2. Zadržování tekutin v těle Co chybí: ve skutečnosti je to nerovnováha mezi draslíkem, fosforem a sodíkem. Kde získat: kokos, olivy, broskve, švestky, fíky, mandle, vlašské ořechy, špenát, koriandr, lněné semínko.
Aktivní a pracovitý, takový je člověk v tomto znamení, je radostí s ním spolupracovat nebo žít. Ví přesně, co chce a dokáže k vysokým výkonům motivovat i ostatní, proto je velmi dobrým vedoucím. Je odvážný a volí vždy přímé stezky k úspěchu a naplnění svých cílů. Do koho se zamiluje, ten může mluvit o štěstí.
Kopretina (11. – 20. 7.)
3. Sladké nutkání Co chybí: nedosatatek chromu. Kde získat: celá zrna, ořechy, zrní, banán, špenát, mrkev. 4. Křeče, bolesti hlavy Co chybí: draslík a hořčík Kde získat: banány, ječmen, kukuřice, mango, broskve, třešně, pomeranče a minerální vody. 5. Střevní potíže, plyn, břišní nadýmání Co chybí: živé Lactobacilly Kde získat: zakysaná smetana, jogurt, miso. 6. Špatná paměť Co chybí: acetyl cholin, inositol. Kde získat: sojový lecitin, vaječný žloutek.
Zdá se obyčejná, ale jestliže člověka v tomto znamení blíže poznáme, zaujme nás svojí nenápadnou krásou. Pracuje pomalu na svém úspěchu, a jestliže je spokojen ve svém soukromí, dokáže to dotáhnout daleko. Tento člověk potřebuje hodně uznání od druhých a pak se vybičuje k neuvěřitelným výkonům.
Karafiát (21. – 31. 7.)
7. Hypotyreóza (způsobuje zvýšení tělesné hmotnosti bez zjevného důvodu) Co chybí: jód. Kde získat: mořské řasy, mrkev, olej, hrušky, ananas, mořské ryby a mořské soli. 8. Lámavé vlasy a slabé nehty Co chybí: kolagen. Kde získat: ryby, vejce, libové maso, želatina. 9. Slabost, malátnost, nevolnost Co chybí: vitamíny A, C, E a železo. Kde získat: zelenina, ovoce, libové maso. 10. Vysoký obsah Cholesterolu a triglyceridů Co chybí: Omega 3 a 6. Kde získat: sardinky, losos, avokádo, olivový olej 11. Sklíčenost, apatie, smutek, nespokojenost, zlost, deprese, přání si smrti ... Co chybí: Peníze! Kde získat: Kdybych věděl, neměl bych všechny tyto příznaky ....
Člověk s velkými ambicemi, vůči ostatním může být zbytečně kritický, ale jemu samotnému sebekritika často schází. Nemá rád průtahy ani v lásce, ani v profesním životě. Bývá náročný na sebe i na ostatní a není s ním snadné vyjít. Nemá moc přátel, protože vždy řekne naplno, co si myslí, v lásce mívá také problémy. zdroj: internet
15
Začaly prázdniny a s nimi čas dovolených, tak mě napadlo nabídnout Vám pár rad MUDr. Petra Hoffmanna, zabývajícího se tradiční čínskou medicínou a jejími bylinnými produkty, k zamyšlení. Třeba si v tomto období budete moci udělat trochu času pro sebe na malé rozjímání o životě a jeho běhu...
12. Poznávej sám sebe, nauč se mít rád sám sebe takový, jaký jsi a uměj sebe přijmout, uč se naslouchat svému tělu a duši a jejich signálům. Ten, kdo pozná druhé, je chytrý, avšak ten, kdo pozná sám sebe, je moudrý. A pamatuj, že bojovat proti celé armádě je daleko snazší než bojovat sám se sebou! čerpáno z: www.patentnimedicina.cz
12 zlatých pravidel duševního zdraví 1.
Pamatuj, že každé utrpení, i to největší, jednou přejde. Veškeré dění v toku času je proměnlivé. Po dešti vychází slunce, i po té nejkrutější zimě přijde zase jaro! 2. Tam, kde nemůžeš pomoci ani změnit chod věcí, nestarej se zbytečně o cizí záležitosti. 3. Nepropadej panice kvůli zodpovědnosti. Tvá schopnost a odolnost poroste tím více, čím méně se poddáváš spěchu, vzrušení a pesimismu. 4. Vyvaruj se boje proti představám. Mnozí se vyčerpávají v boji proti překážkám, které existují jen v jejich fantazii. Nezaplétej se do neplodných zálib, které nevedou k cíli. Pamatuj, že síla je jen v jednoduchosti, proto netříšti své síly! 5. Nežij v minulosti, nepřemýšlej mnoho o budoucnosti. Žij přítomností. Nic důležitého nezměníš! Znáš snad někoho, kdo se nikdy nezmýlil? Chybám se nevyhneš, přijdou-li, naprav je – není většího vítězství. 6. Rázně odlož nenávist, závist a touhu po destruktivní kritice. Kritika, která současně nepřináší pomoc a náznak, jak zlepšit špatné, je někdy horší než původní špatná věc. Tato tři zla výrazně překážejí osobní spokojenosti. 7. Netrpělivost, posměch, fanatismus, fatalismus a pesimismus ničí duševní harmonii. 8. Zažeň myšlenky o důstojném „usazeném“ stáří. Buď stále zvědavý a zvídavý, snaž se uchovat smysl pro romantiku, dobrodružství a recesi. Neboj se v žádném věku nových setkání a nových úkolů. 9. Důvěřuj lidem a měj je rád. Neočekávej od nich dokonalost, ani ty nejsi dokonalý. Snaž se ocenit jejich individualitu. Jen málo lidí je vysloveně špatných. Úsměvem a duševním pohlazením prosadíš víc než přísností a tvrdostí. 10. Pozoruj své okolí a všimni si, že tvé problémy jsou v zásadě stejné jako problémy mnoha jiných. I lékař trpí bolestí, i policistu někdy dusí strach, i král pláče při smrti svého syna. Nekomplikuj si trvale svou životní roli, prostuduj ji dobře, snaž se jí rozumět a využít ji ze všech sil k pomoci těm, kteří jsou na tom ještě hůře. A pak svou roli hraj s důvěrou a odvahou, ale hlavně vždy se smyslem pro fair play. 11. Pokud ti něco vadí a můžeš to změnit, učiň tak, pokud to změnit nemůžeš, netrap se tím dále. Pokud ti něco vadí na druhém člověku, tak se s tím buď smiř anebo se mu vyhni – tak jako řeka, když narazí na horu. Snáze přeneseš vrcholek hory či změníš tok řeky, nežli změníš povahu člověka. Tvoje mysl musí mít vždy jasný cíl a stanovisko, nelze být „trochu těhotný“ či sedět na dvou židlích. Nechť je i tvoje řeč jasná – ano, ano či ne, ne.
"ELEKTRIKÁŘ"
Vítězslav Krčka
602 722 322 E-mail:
[email protected] Elektoinstalace a hromosvody
Krásné, sluncem prozářené, červencové dny a dovolenou, která vám přinese jak nové zážitky, tak oddech a možnost načerpání nových sil. Pavlína Vlková, šéfredaktorka
Inzerce, P.R. článek, logo ve Valtickém zpravodaji 2012 Ceny inzerce a P.R. článků: celá stránka: 2.500,- Kč / 1 vydání 1/2 stránky: 1.250,- Kč / 1 vydání 1/3 stránky: 835,- Kč / 1 vydání 1/4 stránky: 625,- Kč / 1 vydání 1/8 stránky a menší: 310,- Kč / 1 vydání řádková inzerce: 150,- Kč / 1 vydání Ceny loga: logo firmy do velikosti 15 cm2: 1.200,- Kč/rok (větší – dle dohody) Uzávěrka příštího čísla 31. července 2012
Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka
[email protected]
Valtice Mikulovská 175 mobil: +420 775 114 207 mobil: +420 731 114 205
[email protected] www.kvetiny-hanke.cz
• řezané a hrnkové květiny • svatební floristika • smuteční kytice • suchá vazba • keramika a dárkové zboží • donášková služba
Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 360,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu |
[email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXXIII. prodejné, cena 5.- Kč
vydává Občanské sdružení Valtice, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky, inzerce: Ing. Vlková 739 555 011, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TIC Předplatné: M. Crhonková, tel. 721 839 473. E-mail
[email protected],
[email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. červencové číslo, vyšlo 4.7.2012
16
