ČÍSLO 5 • ROČNÍK 2 • KVĚTEN 2004 • VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ • NÁKLAD 475 000 VÝTISKŮ
Česko je v unii Česko je v EU, kraj i obce mohou požádat o větší peníze
Dotace bychom mohli dostat na stavbu mošnovské letištní haly nebo na rozvoj cestovního ruchu
Z unie mohou přijít nemalé peníze Moravskoslezský kraj – Česká republika se stala členem EU. Vstup přinesl severní Moravě a Slezsku další šance na peníze z evropských fondů a kraj se stává orgánem, který posoudí projekty.
strany 1, 2 a 8
B ezpečnost Krajské centrum tísňového volání zlepší práci záchranářů strana 3
V zdělávání Kdy se začne stavět nová vědecká knihovna v Ostravě?
V souvislosti s květnovým vstupem republiky do Evropské unie se často debatuje o širokých možnostech čerpat finanční prostředky v řádu milionů eur. Hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS) ale dobře ví, že uspět nebude snadné a že nic nedostaneme automaticky. „Učíme se mimo jiné od našich spřátelených regionů v zemích, které jsou v unii léta a které mají podobné problémy jako my,“ řekl. „Chceme ještě v tomto a v příštích dvou letech získat minimálně dvě miliardy korun. Máme vytipovány asi čtyři desítky projektů z oblasti tvorby nových pracovních míst, podpory cestovního r uchu, dopravní infrastr uktur y a školství,“ připomněl hejtman. Seznam 30 projektů už schválilo zastupitelstvo. Podle hejtmana ale letos některá ministerstva trochu zaspala a příprava metodiky pro podávání návrhů je opožděna. „Kvůli prodlevám státu je tedy možné, že peníze na některé projekty dostaneme až v příštím roce,“ postěžoval si Tošenovský. V období let 2004–2006 má Česká republika možnost získat až jednu milardu a 454 miliony eur. Programy unie vypsala, stanovila pravidla a rozdělila na jednotlivé oblasti peníze. Vždy požaduje
Desítky Slováků, Čechů a Moraváků slavily vstup svých zemí do EU 1. května na slovensko – českém pomezí, na Hrčavě. Na straně 8 najdete fotografie z oslav na některých dalších místech kraje. finanční spoluúčast žadatele, a to od 25 do 75 procent. V našem kraji mají šanci uspět projekty v průmyslu a podnikání, v oblasti rozvoje lidských zdrojů, dostat
bychom měli peníze na rozvoj infrastruktury a také na rozvoj zemědělství a venkova vůbec. Žádat o peníze přitom mohou kraj,
obce a města, neziskové organizace a také podnikatelé. A nabízejí se různé programy, odkud lze čerpat peníze. (POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2)
strany 1 a 6
Baník mistrem Baník slaví po 23 letech titul mistra nejvyšší fotbalové soutěže strana 7
Kraj nutně potřebuje novou knihovnu Ostrava – Moravskoslezský kraj nutně potřebuje důstojnou vědeckou knihovnu. Na tom se shodli představitelé kraje i státu, ve státním rozpočtu se ale za poslední léta nenašly peníze. Nová stavba přijde na 540 milionů korun. „Od vzniku knihovny v roce 1951 sídlíme v objektu ostravské Nové radnice, z provizoria zamýšleného na deset let se nakonec stalo více než půlstoletí. Prostory našim čtenářům už dlouho nevyhovují a nemohou nám stačit do budoucna,“ postěžovala si ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny Lea Prchalová. Ona i představitelé kraje si myslí, že
Zastupitelé přidělili miliony, vytvoří se 140 pracovních míst Ostrava – Více než 30 milionů korun na vytvoření nových pracovních míst dostane od Moravskoslezského kraje 14 podnikatelských subjektů z celého regionu. Peníze (celkem 50 milionů korun) kraj dostal darem od vlastníka ostravské firmy Ispat Nová huť, společnosti LNM Holdings. Schválené projekty slibují vytvořit 140 nových pracovních míst. „Posuzovali jsme 37 žádostí, 15 z nich bylo vyřazeno pro formální nedostatky a osm nedoporučila speciální pracovní skupina. Úspěšní žadatelé dostanou peníze okamžitě po podepsání smlouvy,“ upřesnil náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). Kraj si přitom chce smluvně ohlídat, aby firmy skutečně místa vytvořily a dotace použily na to, co přislíbily v projektech. Peníze jsou většinou určeny na nákup strojů a zařízení či rozšiřování výrobních kapacit. Milion korun například dostal Vědecko-technologický park Ostrava, a to na úpravu nebytových prostor pro zřízení vývojového centra software finské společnosti TietoEnator,
projekt slibuje 15 nových pracovních příležitostí. Tři miliony korun dostane společnost DEC–PLAST v Příboře, která chce zaměstnat v rozšířené výrobě 12 lidí. Firma Nehlasen z Fr ýdku-Místku obdrží dva miliony na logistické centrum pro nakládání s odpady, tam najde uplatnění 21 osob. Další z úspěšných žadatelů chtějí vytvořit od pěti do 14 nových míst. Prvních 50 milionů od LNM Holdings přišlo na konci loňského roku, z nich pět pr vních milionů už kraj dříve rozdělil na projekty, které usilují o dotace z fondů Evropské unie. Deset dalších milionů bude použito na podporu úvěrů pro malé a střední podniky s maximálně 50 zaměstnanci. Úvěry by mohli zájemci začít čerpat nejpozději do konce letošního roku, kraj vybírá v současné době banku. LNM Holdings celkem kraji postupně daruje 200 milionů korun, peníze budou přicházet až do konce roku 2005. Firma se k tomu zavázala ve smlouvě s Fondem národního majetku při koupi akcií ostravské Nové huti.
by nic nevyřešilo ani další provizorium, byť třeba větší a reprezentativnější. „To si vůbec nepřipouštíme, provizorium by znamenalo další stamilionové zbytečné náklady, nic by to neřešilo a navíc by se mohlo stát, že bychom už novou knihovnu nezačali stavět nikdy,“ komentoval hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS). Moravskoslezská vědecká knihovna je jednou z mála u nás, která ještě vlastní sídlo nemá. Přitom – knihovny se u nás budují. Nedávno byla dokončena nová zařízení v Liberci a v Brně, staví se krajská knihovna v Hradci Králové. „My přitom
poskytujeme služby na vysoké úrovni, jsme jednou z nejlépe vybavených knihoven v oblasti technické literatury, máme přístup ke světovým databázím z řady oborů, jako jedni z mála v republice nabízíme úplnou sbírku tuzemských norem nebo patentových spisů,“ vyzdvihla ředitelka některé přednosti knihovny. „Nemůžeme ale nabídnout dostatek míst ve studovně, na výpůjčky lidé většinou čekají do dalšího dne a literaturu ve volném výběru nemáme vůbec, a to už je dnes zásadní nedostatek,“ řekla Prchalová. Dnes krajská vědecká knihovna spra-
vuje necelý milion svazků, podle ředitelky Ley Prchalové potřebuje prostory pro dvojnásobné množství. „Naše studovna má jen 40 míst, v nové brněnské knihovně jich je téměř 700,“ doplnila s tím, že podobně kruté jsou podmínky pro vzdělávání knihovníků, které její zařízení zajišťuje asi pro 400 knihoven v kraji. Po letech diskusí o vhodném místě a poté, co se město Ostrava definitivně rozhodlo přestavět takzvaný skelet po bývalé KSČ na středisko správních činností, bylo rozhodnuto jinak. (POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 6)
Na slovíčko s hejtmanem V
ážení spoluobčané,
prvního května se Česká republika stala součástí Evropské unie. Mnozí očekávají, že naše členství v unii vyřeší nejeden problém, ať již rázu ekonomického, či běžné obtíže normálního života. Jiní se vstupem spojují velké obavy týkající se například nárůstu byrokracie, a tím pádem zvýšení regulací zasahujících do života lidí. Každý máme jistě na tuto událost svůj vlastní názor. Já osobně jsem přesvědčen, že jsme jako Česká republika nemohli stát mimo tento velký evropský projekt, kter ý jen svými rozměr y přináší ohromné příležitosti. Zároveň nesmíme přehlížet ani problémy spojené s různorodostí evropský států. Rozdílnost ekonomické situace a historického vývoje sama o sobě přináší mnoho neznámého do budoucna. V rámci společenských akcí oslavujících vstup naší země do EU zaznělo nespočet velkých slov z mnoha míst. Faktem však zůstává, že bude záležet nejen na státních reprezentacích, ale i na samotných lidech, jak využijí rozměrného ev-
ropského prostoru k naplnění svých vlastních životních představ. Totéž se týká krajů. Členství v unii a možnost čerpání prostředků z různých fondů, to je určitě zajímavé. Nabízí nám to šanci realizovat některé projekty, na něž by kraj z vlastních zdrojů neměl dostatek financí, a to především v infrastruktuře. V Moravskoslezském kraji bychom chtěli z prostředků EU postavit silnice za 400 milionů korun a rekonstruovat letiště Mošnov, společně s dalšími kraji se chceme ucházet o podíl z 240 milionů korun. EU přinese nové možnosti rozmanitých vzdělávacích kurzů, příležitosti pro jazykovou přípravu i zvýšení počtu profesně zaměřených školení. Ale ani pro kraj EU neznamená pouze honbu za penězi z různých fondů. Na jedné straně zjednoduší navazování kontaktů, zároveň však vyžaduje aktivní přístup k návrhům, které mají přímý dopad na život nás všech. Slova, že velice silně záleží pouze na nás samotných, jak bude Evropa vypadat, jaké postavení v ní bude Česká republika zastávat a jakou volnost v ní bude mít každý člověk, skutečně nejsou prázdnou frází. Je to ohromný úkol pro nás všechny, pro lidi v odpovědných funkcích samozřejmě o to větší. Já jsem velkým optimistou, a protože jsme za poslední léta zvyklí bojovat s nemalými nesnázemi a jsme zvyklí neustále hledat nová řešení, věřím, že Česká republika a náš Moravskoslezský kraj v evropské konkurenci obstojí! EVŽEN TOŠENOVSKÝ (ODS), HEJTMAN MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
2 | Z kraje, rady a zastupitelstva
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
květen |2004
Představujeme vám práci výborů zastupitelstva Pokračujeme v představování práce jednotlivých výborů krajského zastupitelstva. Je jich celkem deset: finanční, kontrolní, pro výchovu,vzdělávání a zaměstnanost, pro dopravu, sociální a zdravotní, regionálního rozvoje, zahraniční, pro územní plán, pro životní prostředí a pro národnostní menšiny. Každá politická strana má dva až tři zástupce v každém z výborů. Předseda výboru musí být členem zastupitelstva kraje, mezi členy mohou být také odborníci z příslušných oblastí nominovaní svými stranami. Výbor regionálního rozvoje Výbor regionálního rozvoje je nejpočetnějším výborem zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Má 23 členů. Jsou to zástupci kraje volení radou: zástupci měst a obcí, správních úřadů, univerzit a vysokých škol, hospodářské komor y, podnikatelů, odborů, nestátních neziskových organizací, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva práce a sociálních věcí. „Mezi naše hlavní úkoly patří zejména posuzování problémových okruhů a strategických cílů, sledujících rozvoj celého území kraje, vyplývajícího z Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje. V něm jsou na základě sociálně ekonomických analýz vytyčeny zásadní krajské priority rozvoje,“ při-
blížil práci výboru jeho předseda Miroslav Pulchart. Členové výboru působí jako odborníci v jednotlivých pracovních skupinách a plní tam konkrétní úkoly vymezené prioritami kraje. Tam patří především ekonomika a podnikání, infrastruktura, rozvoj lidských zdrojů (zejména propojení vzdělávání a trhu práce tak, aby se zvyšovala schopnost lidí uplatnit se), životní prostředí, cestovní ruch a zemědělství a venkov. „Na svých jednáních členové výboru dále projednávají nejen materiály předkládané pak zastupitelstvu kraje, ale i podklady týkající se přípravy regionu na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie (Společný regionální operační program), rozvojové programy financované z předstrukturálních fondů (Phare, SAPARD a podobně),
dotační programy odboru regionálního rozvoje a další podpory přílivu investic do regionu,“ pokračuje Miroslav Pulchart. Výbor projednával mnohá konkrétní témata a projekty v oblasti připravenosti průmyslových zón (v Třinci, Fr ýdku-Místku, Ostravě, Krnově a Kopřivnici), sleduje činnost mikroregionů a aktivity v cestovním ruchu (konkrétně ve Vítkově, Hukvaldech, Morávce). Výbor jednal o podpoře investičních aktivit v regionu (v Bílovci, Třinci, Krnově), o problémech životního prostředí (v Orlové, Třinci, Ostravě), o podpoře činnosti jednotlivých sdružení, nadací, vysokých škol apod. Spolupracuje například s Vědecko-technologickým parkem Ostrava, s Agenturou pro regionální rozvoj, s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou, se společností FITE
Z unie mohou přijít nemalé... (POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1)
„Je tu šance získat rovněž prostředky ze Společného regionálního operačního programu. Tam je pro celou republiku téměř půl miliardy eur, čerpat je budeme až do roku 2008. Pro Moravskoslezský kraj je vyčleněno téměř 18 procent, až 30 procent může přijít na rozvoj podnikání v regionu,“ upřesnil náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). Unie žadatelům také přispěje na zavedení internetu v obcích, na obnovu městských částí, budování komunikací, rekonstrukci či vybavení vzdělávacích zařízení s podporou celoživotního učení. Peníze získají životaschopné projekty z oblasti podpory znevýhodněných skupin obyvatelstva (především vzdělávací), příspěvek
lze dostat třeba i na účast na veletrzích nebo pořádání konferencí v oblasti cestovního ruchu, na obnovu lázní, cyklostezek, sportovně-rekreačních center, na obnovu památek atd. V našem kraji se počítá také s projekty na přeshraniční spolupráci s Polskem a Slovenskem. Na co tedy konkrétně chce přímo kraj v nejbližším období od unie přispět? „Letos budeme žádat o dotace na silnice druhé a třetí třídy, které máme ve správě. Chceme podpořit malé podnikatele do 10 zaměstnanců a firmy, jenž zaměstnávají maximálně 250 lidí. Chceme také rozšířit mošnovské letiště, které už v červnu oficiálně přejde na kraj. Tam bychom chtěli přestavět odbavovací halu a zvýšit kapacitu parkoviště,“ řekl náměstek Jalůvka.
Žadatelům o peníze pomůže oddělení integrace a strukturálních fondů při odbor u regionálního rozvoje krajského úřadu. Jeho pracovníci poskytnou informace o možnostech, jsou to oni, kdož za kraj sbírají, posuzují a doporučují projekty k realizaci a po projednání v zastupitelstvu pak mají na starost i další administrativu. Projekty mohou být předkládány na základě takzvaných výzev. Tyto výzvy budou zveřejněny v tisku a na webových stránkách kraje. „Projekty do Společného regionálního operačního programu bude možné předkládat v první výzvě od 1. června do 30. července právě na oddělení integrace a strukturálních fondů úřadu kraje,“ dodal Jalůvka.
Ostrava, se Sdružením pro obnovu a rozvoj Moravskoslezského kraje nebo s Povodím Odry. „Zcela konkrétně jsme na počátku letošního roku projednávali například program s názvem Podpora projektů realizovaných v programu Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů, který dává možnost pokračovat v projektech, které byly zahájeny z předvstupního programu Evropské unie. Letos byly rovněž schváleny dotační programy: Podpora rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje a Příprava projektové dokumentace pro strukturální fondy Evropské unie a Interregu III A. Dalším příkladem mohou být dotační programy (vyhlášené v průběhu let 2002-2003) z oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, například: Podpora sítě turistických infor-
mačních center, Podpora ubytování na venkově, Úprava lyžařských běžeckých tras,“ upřesnil předseda výboru. Výbor se tedy účastní prací na realizaci krajských dotačních programů, kterými je program rozvoje kraje naplňován. Prostřednictvím těchto dotačních programů kraj finančně podporuje projekty rozvíjející například infrastrukturu a občanskou vybavenost venkovských obcí, zařízení cestovního ruchu, nebo malé a střední podnikatele. Přidělení dotací podléhá schválení zastupitelstvem kraje. „Aktivně se podílíme na přípravě programů, výběru projektů a rovněž na závěrečných kontrolách jejich realizace, kde v rámci monitorovacích skupin posuzujeme a vyhodnocujeme účelnost poskytnuté finanční podpory,“ uzavřel Miroslav Pulchart.
Kde najít informace o možnostech čerpání peněz z evropských fondů? Informace hledejte na www.strukturalni-fondy.cz, nebo také na krajském webu www.kr-moravskoslezsky.cz pod odkazem Evropská unie. Chcete konzultovat váš projekt? Chcete vědět, je-li vhodný k čerpání prostředků z EU, je-li možné na něj vůbec dostat dotaci? Pak kontaktujte oddělení integrace a strukturálních fondů krajského úřadu nebo jeho vedoucí Petru Chovaniokovou (
[email protected]), telefon 595 622 318.
(VIZ STRANA 4 – INZERCE, 1. VÝZVA)
Obce s rozšířenou působností V této rubrice vám postupně představíme všechny obce kraje s rozšířenou působností, tj. obce, které mají od loňska pověření pro výkon státní správy – v Moravskoslezském kraji je jich celkem 22.
Frenštát pod Radhoštěm Počet obyvatel k 31. 12. 2003: 11.378 Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm vykonává státní správu pro správní obvody: Bordovice, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice a Kunčice pod Ondřejníkem. Vedení města Rada města má 7 členů, zastupitelstvo 21 členů, z toho pět zástupců ODS, čtyři zástupce Nezávislých, čtyři z řad KDU-ČSL, po třech z ČSSD a KSČM a dva členy US-DEU. Starosta města Pavel Orlík: „Pracujeme tak, jak chceme, aby i druzí pracovali pro nás.“ Největší investice Město se může pochlubit novým aquaparkem, výstavba skončila v roce 2001. V loňském roce byl dostavěn autokemp, na jehož rekonstrukci přispěl kraj v rámci podpory turistického ruchu téměř milionem korun.V současné době se připravuje projektová dokumentace na vybudování Eurospor tparku v těsné blízkosti aquaparku a autokempu. Exkurs do historie, zajímavosti Město Frenštát pod Radhoštěm leží v severním úpatí radhošťského pásma Moravskoslezských Beskyd. Rozkládá se v kotlině mezi řekami Lomnou, Lubinou a Bystrou. Je dnes vyhledávaným centrem turistů. Písemné doklady s přesným datem vzniku města se nedochovaly. Podle jedné z teorií historiků založil Frenštát hrabě Jindřich z rodu Huckeswagenů, doložený od roku 1293 jako pán na
nedalekém hradě Šostýně. Městu dal jméno na počest svého zesnulého otce Franka. Český název se v 15. až 19. století vyskytuje také ve formě Franštat, Framštat nebo Frankštát. Po roce 1888 se pro město nejčastěji používá současné jméno Frenštát pod Radhoštěm. Ve 14. a 15. století nemělo město, kromě valu a palisády, žádné opevnění. Střed Frenštátu tvořilo 37 právovárečných domů, soustředěných kolem obdélníkového náměstí ve směr u cesty pod Veřovickými vrchy, která spojovala údolí Ostravice s oblastí podél řeky Bečvy. Město si dlouho uchovávalo pasekářský charakter. Lidé postupně osídlovali okolní pustiny a mýcením lesů získávali další zemědělskou půdu. Do roku 1577 se tehdejším představitelům Frenštátu podařilo získat privilegia na pořádání čtyř výročních trhů, na nichž obchodníci prodávali dobytek, koně i další zboží. Lidé z Frenštátska obchodovali především se solí a ručně tkaným plátnem. K rozvoji přispělo i dobývání železné rudy v okolí. Město nejvíce utrpělo v období třicetileté války, kdy ho obsadila dánská a později i švédská vojska. Roku 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města. Řídila ho městská rada spolu s dvanácti až patnáctičlenným výborem. V minulosti tu působily desítky spolků. V roce 1884 byl ve Frenštátě založen vůbec první český turistický spolek – Pohorská jednota Radhošť, jehož význam přesáhl hranice regionu. Město je proto považováno za kolébku české turistiky. Pohorská jednota se v následujících letech zasloužila o vybudování několika horských chat a útulen v Beskydech. Kromě jiného i dřevěných staveb Maměnky a Libušína architekta Dušana Jurkoviče na Pustevnách, vyhlášených za národní kulturní památku.
Ve stanovách z roku 1888 si členové za svůj hlavní cíl vytkli „návštěvu hor a zajímavých krajin moravsko-valašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati“. Pohorská jednota Radhošť obnovila svou činnost po totalitní pauze v roce 1990. Ze všech objektů se jí podařilo získat zpět do svého vlastnictví pouze chatu na Velkém Javorníku. Stylová chata stojí v nadmořské výšce 905 metrů a patří k nejvíce k navštěvovaným v Beskydech. Centr um města Frenštátu, vyhlášené městskou památkovou zónou, tvoří náměstí s částečně zachovalým podloubím. Lemováno je měšťanskými domy ze 17. až 19. století. Náměstí, kterému dominuje novorenesanční radnice, je zdobeno kašnou a barokními sochami. Interiéry radnice, kostelů a veřejné prostory zaujmou návštěvníky města výtvarnými díly zdejších rodáků – Albína Poláška, Jana Knebla a Karla Vašuta. K nejvýznamnějším památkám města patří farní kostel svatého Martina, jehož základy pocházejí ze 14. století, a kostel svatého Jana Křtitele z let 1634 až 1640. Na náměstí stojí sloup Panny Marie, barokní sochy svatého Jana z Nepomuku a svatého Floriána. Koncem 19. a počátkem 20. století bylo z iniciativy obyvatel města postaveno několik významných staveb, už zmíněné Maměnka a Libušín na Pustevnách, ale také Cyrilometodějská kaple na Radhošti, restaurace Stará Vlčina na Horečkách, koupaliště i skokanský můstek na Pustevnách. Ve Frenštátě p. R. mají tradici především zimní sporty. Po první světové válce členové lyžařských spolků a dalších sportovních i turistických organizací vybudovali na svazích Radhoště sjezdařské, slalomové i běžecké tratě, sáňkařskou dráhu, skokanské můstky a v roce 1940 také sedačkovou lanovku
www.kr-moravskoslezsky.cz
z Ráztoky na Pustevny. Vhodný terén nabízí množství běžeckých lyžařských tras i sjezdovek. Známý je frenštátský areál skokanských můstků, na němž vyrůstali přední reprezentanti, olympijský vítěz Jiří Raška, Jiří Parma nebo Jaroslav Sakala. Ve Frenštátě žije automobilový jezdec Karel Loprais, kter ý se každoročně s vozem Tatra účastní mezinárodní rallye kamionů Paříž-Dakar. Okolí města nabízí mnoho příležitostí také pro pěší turistiku, jízdu na horských kolech nebo paragliding. Ve frenštátském jezdeckém areálu TJ Slovan se pravidelně konají mezinárodní závody. Návštěvníkům města jsou k dispozici také kr ytý bazén, aquapark, tenisové kurty, squash centrum, skatepark, biliár, kuželky, bowling, fit centrum, aerobic, minigolf, zimní stadion, závodní okruh pro motokár y, turistické trasy a cyklostezky. Další významní rodáci Antonín Strnadel - malíř a grafik, patří k významným představitelům české
poválečné ilustrace, od roku 1945 působil jako profesor na VŠUP v Praze. Jan Knebl, sochař a malíř, autor řady plastik a valašských betlémů, jehož jeden betlém je umístěn v Montgomery ve Spojených státech Amerických. Břetislav Bartoš, malíř a grafik, autor řady obrazů, během svého pobytu v italských legiích vytvořil soubor obrazových výjevů z fronty, náměty nacházel v rodném valašském kraji, jeho krojové studie byly vydány na pohlednicích. Sochař Albín Polášek vytvořil desítky soch, například pomník W. Wilsona v Praze nebo sochu T. G. Masar yka v Petřvaldu u Karviné, řadu svých děl věnoval Frenštátu, v kostele svatého Jana Křtitele je umístěn malířský soubor 14 zastavení Křížové cesty, v Horní ulici stojí socha Strůjce svého osudu, před budovou muzea sousoší Pravěký zápas. K jeho nejznámějším dílům patří sousoší Cyrila a Metoděje a socha pohanského boha Radegasta, které jsou vystaveny v budově radnice (foto).
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
květen |2004
Z kraje, rady a zastupitelstva| 3
Operační středisko pro celý region uspoří peníze a maximálně urychlí veškeré záchranné akce
Kraj buduje centrum tísňového volání Ostrava – Vznikající krajské centrum tísňového volání výrazně zefektivní záchranné akce i ochranu obyvatel v případě havárií nebo živelných pohrom. Mělo by začít plně fungovat do tří let. Moravskoslezský kraj je přitom prvním regionem v republice, který s přípravou tak náročné a nákladné akce začal. „Ostravské městské centrum tísňového volání prokázalo, že koordinace práce všech záchranných složek z jednoho místa je nejlepší řešení, a tím spíš to bude platit pro větší území,“ řekl Petr Berglowiec, ředitel odboru operačního řízení Hasičského
záchranného sboru Moravskoslezského kraje, jinak šéf ostravského centra tísňového volání (CTV). To kromě záchrany lidí a majetku také na dálku hlídá důležité objekty ve městě. „Člověk, který potřebuje pomoc zdravotníků, hasičů nebo policie, by neměl přemýšlet o tom, na kterou tísňovou linku volá, měl by zavolat na jedno z oněch čísel a dočkat se kvalifikované pomoci v co nejkratším čase,“ vysvětlil hejtman Evžen Tošenovský (ODS). V Ostravě už to funguje a brzy se dočká i širší region. Sám Tošenovský stál v polovině 90. let u zrodu ostravského „cétévéčka“ a jako primátor
Pro účely krajského CTV bude dostavěna budova bývalého družstva Meta v Nemocniční ulici nedaleko centra Ostravy.
Paskov – Okolo 220 lidí má práci v novém závodu na zpracování a opracování dřeva, který otevřela rakouská společnost Mayr–Melnhof Holz Truple v Paskově na Frýdecko-Místecku. Do vybudování pily v areálu Biocelu Paskov investovali Rakušané v přepočtu dvě miliardy korun. Na pozemcích vedle celulózky postupně vyroste velké dřevozpracující centrum se 3000 pracovními místy. Do areálu míří další investoři – ten první by měl už v příštích měsících postavit závod na výrobu palet, další tu bude vyrábět lamelové nosníky a desky z masívu. Měl by tam být také závod na lamelové nosníky a desky z masivního dřeva. Podle majitele je pila v Paskově největší v Česku a vyrábí řezivo pro zákazníky po celém světě.
Dnes slouží v ostravském centru tísňového volání najednou 11 dispečerů, v krajském jich bude čtyřiadvacet. a budou na ně navedena všechna tísňová volání z celého Moravskoslezského kraje. Po dohodě a ve spolupráci s městem Ostravou bude k tomuto účelu dostavěna budova bývalého družstva Meta v Nemocniční ulici. „Tam už bude v nepřetržité službě 24 dispečerů pro celý kraj,“ upřesnil Berglowiec s tím, že krajská koordinace bude vyžadovat dokonalé spojení doslova s každičkou výspou regionu. To nakonec přinese obrovské ekonomické úspory – vše bude řízeno z jediného místa. Náklady na zřízení a vybavení centra budou ovšem nemalé – kolem 180 mili-
onů korun, z toho na sto milionů přijde technologie a softwarové vybavení. „To musí být dokonalé, musíme například pořídit digitální mapy území kraje, zjednodušeně – dispečer musí na displeji počítače v každé chvíli najít jakýkoli objekt nebo jakékoli místo v kraji, aby mohl zvolit nejr ychlejší možnou záchrannou cestu,“ zdůvodnil hejtman. „Kromě zlepšení běžných služeb záchranářů umožní krajské operační středisko také plynulý přechod k řešení větších krizí, nastanou-li. Takže ztráty na životech a zdraví lidí a materiální škody budou menší,“ doplnil Berglowiec.
Stovky milionů na opravy silnic Den záchranářů
Krátce z kraje Pila dala obživu stovkám lidí
města odsud řídil také záchranné práce v nejvyšším stupni ohrožení – v čase povodní v roce 1997, takže dobře ví, jak se v praxi osvědčilo. Záchranáři bojují vždy o čas, CTV urychlilo rozhodování o tom, koho lidé v ohrožení vlastně potřebují, aniž by oni sami o tom museli přemýšlet. „V městském operačním středisku slouží dnes 11 dispečerů, tři hasiči ( ti také v případě potřeby zásah koordinují), tři zdravotníci a tři státní policisté, ostravští městští strážníci jsou tu dva. Denně řešíme až 2000 zavolání a musíme rychle rozhodnout, jestli a kdo má na místo vyjet,“ přiblížil dnešní stav Berglowiec. Po vyhodnocení zavolání (a to nesmí dispečerovi trvat víc než pár sekund) se automaticky spouští poplach například v místně příslušné hasičské stanici a vyjíždějí podle potřeby další záchranné složky. Technicky se řízení zásahů stále vylepšuje – výjezdové stanice hasičů v Ostravě jsou zcela automatizované, to znamená, že pokyn z CTV spustí po poplachu například otevírání a zavírání dveří garáží, poplachová světla i nejbližší semafor na silnici, a sami hasiči musejí jen, s trochou nadsázky řečeno, nastartovat a odjet, aniž by se zatěžovali tím, je-li stanice po jejich odjezdu zavřená. Z operačního střediska se také vysílá požadavek na konkrétní techniku, kterou budou záchranáři na místě zásahu potřebovat. A dispečink vždy posílá jednotku, která je místu nejblíže. Krajské CTV se stane integrovaným bezpečnostním centrem širšího regionu
máme dokonce více objednávek, než jsme okamžitě schopni plnit, a proto dáváme přednost především našim dlouholetým a stabilním partnerům,“ řekl generální ředitel společnosti Zdeněk Juchelka.
Havířov má jasno v cyklostezkách Havířov – Po dubnových veřejných debatách uzavřeli havířovští radní otázku vedení cyklotras městem. Jaké jsou výsledné varianty? Cyklostezky povedou ve vyhrazených pruzích nebo po chodnících a cyklisté si přijdou na své na celém území města. Například na Hlavní třídě se bude moci jezdit v pruhu po chodníku, po třídě Národní, třídě 17. listopadu nebo u podjezdu pod železniční tratí na vozovce. Úplný plán bude hotov do 15. června a zastupitelé by jej měli projednávat v září.
ŽDB jsou stabilním zaměstnavatelem
Dopravci musí mít peníze
Bohumín – Železárny a drátovny Bohumín se po letech problémů dostaly do plusu a díky kontraktům dokonce zaměstnaly v loňském roce stovku nových dělníků. Dnes tam pracuje 2700 lidí a ŽDB jsou tak největším zaměstnavatelem na Bohumínsku. Firma vyváží do celého světa, na export jde 56 procent produkce, velká část do Polska. „V současné době
Moravskoslezský kraj – Dopravci provozující vnitrostátní nebo mezinárodní silniční nákladní dopravu musejí živnostenskému úřadu do 31. července prokázat, že mají kapitál k podnikání. Potvrzení jim vydají na odboru dopravy kraje na základě účetních dokladů za loňský rok a platné dokumentace k autům. Podnikatelé musí mít také rezervu k podnikání na 12 měsíců.
Moravskoslezský kraj – Téměř 800 milionů korun je pro náš kraj ve fondech Evropské unie na opravy silnic, čerpat by je region měl do roku 2007. V případě, že jiné kraje svůj podíl nevyužijí, jsou připraveny projekty až za 1,5 miliardy korun. „Dotace na opravy silnic by měly jít zejména do oblastí Beskyd, Jeseníků a Oderských vrchů. Tam se do silnic dříve investovalo méně, takže jsou v mnohem horším stavu. Kraj se chce věnovat rozvoji všech oblastí, na ty v podhůří se dříve zapomínalo, a my teď chceme všechny tyto rozdíly zase vyrovnat,“ vysvětlil náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US-DEU). Mezi připravenými projekty jsou už nyní přestavby nebezpečných křižovatek na kruhové objezdy, obchvaty obcí i opravy delších silničních úseků. Stavět se bude obchvat obcí Větřkovice a Jelenice na Opavsku, opraví se silnice z Rý-
mařova do Ondřejova na Bruntálsku, která je důležitá pro turistický ruch. Kraj letos zahájil opravy „svých“ silnic druhých a třetích tříd za 135 milionů korun. Na jejich financování 71 miliony přispěje Státní fond dopravní infrastruktury, zbytek doplatí kraj z vlastního rozpočtu. „Mezi nejdůležitější opravy patří úseky z Malé Morávky do Rudné pod Pradědem a významná turistická silnice z Karlovy Studánky na Hvězdu na Bruntálsku, průtah Novým Jičínem, nebo oprava Těšínské ulice v Ostravě,“ řekl novinářům ředitel krajské správy silnic Tomáš Böhm. Wantula doplnil, že kraj přispěje 15 miliony kor un také na opravu cesty pr vní třídy v úseku Skotnice – Stará Ves. „To sice není cesta v naší správě, ale jako spojnice ve směru z Ostravy na Mošnov a Nový Jičín je důležitá a my se proto chceme na rychlé opravě podílet,“ řekl.
Nový Jičín – Dne 2. června se na Masarykově náměstí v Novém Jičíně představí všechny složky místního Integrovaného záchranného systému. „Cílem akce je seznámit veřejnost s prací záchranářů ve městě, se způsoby využívání techniky a prevencí při mimořádných událostech,“ upřesnila mluvčí novojičínské radnice Iva Pavlínová. Připravený celodenní program je rozdělen do tří bloků. Dopoledne je určeno hlavně pro žáky základních a středních škol. Policie představí práci se speciálně vycvičeným psem, hasiči budou zachraňovat raněného ve výšce a představí se i místní sbor dobrovolných hasičů. Odpoledne bude mimo jiné zásahová jednotka zneškodňovat pobertu unikajícího v autě a psycholog zachrání sebevraha. K večeru záchranáři předvedou akci při hromadné dopravní nehodě.
Část dopravního uzlu uzavřena Ostrava – Důležitý dopravní uzel poblíž centra Ostravy – Frýdlantské mosty – se opět opravuje. Jeho severní část (tedy výjezd ve směru z centra města na Porubu) bude pro silniční dopravu i pěší uzavřena až do 29. října. Už vloni se opravovala jižní část, letošní práce ale začaly o něco později. „Nechtěli jsme komplikovat dopravu do centra kvůli hokejovému mistrovství světa,“ vysvětlil ředitel
Správy silnic Moravskoslezského kraje Tomáš Böhm. Letošní práce navíc budou dražší kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty. Letos opraví kraj také dalších 15 mostů, což přijde asi na 60 milionů. Opravu jednoho mostu bude financovat na Karvinsku a v Ostravě, tři se dočkají oprav na Bruntálsku a Fr ýdecko-Místecku, po dvou na Novojičínsku a Opavsku.
Maturita dá větší šanci na lepší práci Moravskoslezský kraj – Mladí lidé v kraji si stále více uvědomují, že bez dostatečného vzdělání se hůře uplatní na trhu práce. Přibývá proto úspěšných maturantů, ať už na tradičních čtyřletých školách či víceletých gymnáziích, tak v nástavbovém studiu. Obrovský je především zájem o gymnázia jako předstupeň k vysokoškolskému studiu. Snížil se počet lidí s výučním listem a některé učební obory se už dokonce nedaří obsazovat vůbec. Letos je například nulový zájem o kominické řemeslo, minimum žáků se chce vyučit například ve slévárenských oborech a podobně.
„Ještě v devadesátých letech jsme měli v kraji 35 procent maturantů a 65 procent vyučených, po roce 2000 se ta čísla obracejí a dnes už můžeme říci, že se náš kraj přiblížil celostátnímu průměru 60 procent maturantů na 40 procent vyučených. Je také více zájemců o studia nástavbová,“ upřesnila náměstkyně hejtmana Jaroslava Wenigerová (ODS). V kraji roste především zájem o studium na gymnáziích, v posledních dvou letech na nich přibylo 400 nových míst a ještě letos by se mohlo kraji podařit prosadit otevření další třídy šestiletého gymnázia na Gymnáziu v Hlučíně. A další
možnosti mají žáci s větším zájmem o jazyky. „Od září letošního roku bude například otevřena dvojjazyčná španělská třída na ostravském Gymnáziu Hladnov,“ doplnila Wenigerová. Maturitní vzdělávání umožňují také lycea - tam za léta 2002 a 2003 přibylo 260 míst - a waldorfská střední škola. Vyšší odborné školy v regionu navštěvuje asi o 120 žáků více než vloni. Kraj je připraven vzdělávat i děti cizinců, které česky nemluví. „Plně cizojazyčné třídy jsme připraveni zřídit prakticky ihned, jsme schopni zajistit i výuku individuální, ale zatím nikdo nevznesl ofi-
www.kr-moravskoslezsky.cz
ciální požadavek. Není tedy pravda, že bychom to nechtěli udělat,“ reagoval na některé zprávy z poslední doby vedoucí školského odboru krajského úřadu Tomáš Bouda. Na financování krajských škol a zařízení šlo vloni 750 milionů korun. Stát přispěl dalšími necelými osmi miliardami Kč zejména na mzdy a odvody. Podle náměstkyně Wenigerové to nestačí. „Větší rozvoj školství brzdí stát především tím, že do resortu neplynou odpovídající peníze. Navíc – my bychom měli sami rozhodovat o vzdělávání na našem území, neměli bychom čekat na požehnání státu,
my přece jen lépe víme, co chceme a potřebujeme, známe například potřeby nových oborů a typů škol,“ řekla. Ve školním roce 2002/2003 se ve školách, předškolních a školských zařízeních kraje vzdělávalo více než 244.000 žáků. V kraji bylo 37 gymnázií, 84 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť. V moravskoslezském školství loni pracovalo celkem 29.000 zaměstnanců. Proti roku 2002 to je o 198 lidí méně. V letošním roce ubude podle Wenigerové dalších více než 662 zaměstnanců středních i základních škol. „Je prostě méně dětí a to se musí projevit na množství škol.“
6 |Kultura, Školství
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
květen |2004
Muzea představí to nejlepší ze sbírek Ostrava/Moravskoslezský kraj – Největším letošním výstavnickým počinem v regionu bude letní expozice s názvem Poklady Moravskoslezského kraje – 190 let muzejnictví, která obsadí prostory ostravského Domu umění od 10. června do 29. srpna. To nejlepší ze svých sbírek tam představí Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Muzeum Novojičínska a Těšínska, Ostravské muzeum a Muzeum v Bruntále, ostravská Galerie výtvarného umění a Slezské zemské muzeum v Opavě. A proč takový projekt? Posledně jmenované muzeum je letošním oslavencem – přesně před 190 lety otevřelo své brány a stalo se prvním stánkem svého druhu u nás. Dnes spravuje více než dva miliony sbírkových předmětů. „Přemýšleli jsme, co by se dalo udělat pro zviditelnění kraje a zároveň, jak to výročí oslavit. Proto tento projekt, na který kraj z rozpočtu uvolnil dva miliony korun a pomáhá při jeho realizaci,“ řekl náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU-ČSL).
„Mělo by tam být to nejlepší a nejvzácnější z mnohamilionových sbírkových fondů muzeí a galerie. Veřejnost tak bude mít jedinečnou možnost seznámit se s historickým dědictvím kraje na jednom místě, taková akce tady nikdy nebyla a rozhodně se nebude opakovat dříve než za 10 let,“ zdůraznil náměstek hejtmana. „Výstava by měla podpořit cítění lidí s regionem, v němž žijí. Chceme především, aby se se sbírkami seznámili obyvatelé severní Moravy a Slezska, ale načasování akce přivede do ostravské galerie jistě i spoustu turistů,“ doplnil Carbol. Výběr ze sbírek by měl podle něho lidem ukázat význam muzeí v kraji, ale i to, že se kraj o „své“ kulturní fondy stará. „A chtěli bychom to dělat ještě lépe. Možná trochu předbíhám, ale máme připravena pravidla pro další rozvoj muzejnictví v kraji, bude je posuzovat zastupitelstvo. Chceme více specializovat práci každého muzea a dát zelenou nákupu nových fondů především z období moderních dějin. V rozpočtu kraje by na to měly být každoročně peníze,“ řekl Carbol.
Na co konkrétně se mohou návštěvníci souhrnné výstavy v Domě umění v Ostravě těšit? V úvodní sekci se představí všechna muzea a galerie. Expozice Příroda a krajina je pojata jako mapa turisticky atraktivních míst, přiblíží přírodní bohatství kraje a jeho ochranu. V Moravskoslezském kraji se narodila řada významných osobností – těm se bude věnovat další oddíl. Historie, architektura a památky – to je sekce, nad kterou bdí Ostravské muzeum a Muzeum Těšínska. Měly by tam být k vidění ty nejvzácnější sbírkové předměty, které přiblíží historické bohatství regionu v té největší šíři od pravěku až po současnost. Následovat bude sbírka uměleckých děl, jejichž vznik většinou souvisí s regionem, a chybět nebude ani lidové umění. A konečně sedmá sekce připomene vývoj řemesel, průmyslu a obchodu a jejich nemalý vliv na vývoj regionu. Výstava v ostravské Galerii výtvarného umění bude přístupná od úterka do neděle vždy od 10 do 18 hodin, pro veřejnost se otevře 10. června.
Téma – vědecká knihovna
Kraj nutně potřebuje novou...
Ředitelka: Zasloužíme si důstojné prostory
(POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1)
Ostrava – Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě je sice jednou z největších u nás a nabízí moderní knihovnické a informační služby včetně online přístupu do vzdálených fondů v řadě zemí, nemá ale vlastní prostory a čtenáři musejí vzít zavděk například 40 místy v jediné studovně nebo čekat na výpůjčky do druhého dne. Část přízemí ostravské Nové radnice, sklepení pod budovou a dva odlehlé sklady už jednoduše nestačí. „Dnes spravujeme necelý půlmilion svazků knih a map, 90.000 svazků časopisů a novin. Máme padesátitisícový fond českých norem a tři sta tisíc patentových spisů, dále elektronické dokumenty (zejména CD–ROM), dokumenty zvukové (například kazety s nahrávkami jazykových kurzů) i videokazety. Knihovna trvale uchovává veškeré veřejně přístupné dokumenty vydané v našem kraji, českou odbornou literaturu a periodika. Máme přístup do elektronických zdrojů například v Německu nebo Spojených státech, v poslední době jsme díky grantu ministerstva školství získali možnost vyhledávat v celosvětových statistických databázích a v databázi s denním obchodním zpravodajstvím,“ vyzdvihla některé přednosti knihovny její ředitelka Lea Prchalová. Trend poslední doby je spíše univerzálnost knihovny, dříve se knihovna orientovala především na hornictví a hutnictví. Čtenáři dnes ale chtějí literaturu prakticky ze všech oborů. Proč? Rozšířily se možnosti studia na vysokých školách, změnila se struktura průmyslu v kraji a lidé se celoživotně vzdělávají. „Veřejnosti chybí nová literatura ve volném výběru a místa k soustředěnému studiu v příjemném prostředí. „Jenže my sídlíme v provizoriu a kapacitně prostě nemůžeme veřejnosti stačit,“ řekla ředitelka. Knihovna by potřebovala dvojnásobnou skladovou kapacitu a mnohem lepší vybavení pro čtenáře. Což znamená postavit budovu úplně novou. „Další provizorium by situaci neřešilo, navíc by se mohlo stát, že bychom pak odložili stavbu nové knihovny úplně na neurčito,“ podpořil snahy hejtman kraje Evžen Tošenovský.
Krajská vědecká knihovna bude stát na volné ploše poblíž krajského úřadu, proti Domu kultur y města Ostravy. Teď je třeba sehnat peníze. „My ale nemáme onu půlmiliardu kor un a není pravda, že ty peníze byly někdy v minulých letech v rozpočtu státu, vždycky z něj vypadly,“ upo- Pouhých 40 míst má studovna ostravské vědecké knihovny, z o r n i l n á m ě s t e k v nové budově by jich měly být stovky. hejtmana kraje Jiří Carbol (KDU-ČSL). „Knihovna si zaslouží reprezentativní sídlo, na němž nemůžeme za každou cenu ušetřit. Zároveň je jasné, že stavba by měla začít co nejdříve, každá prodleva náklady zvyšuje,“ řekl. Vedení kraje tedy zvažuje řešení, které by to umožnilo. Mimo jiné proto, že je tu šance dostat velkou část peněz od Evropské unie. K tomu, aby kraj unii o peníze mohl požádat, potřebuje územní rozhodnutí. „Chceme dát rychle dohromady dokumentaci pro územní řízení a vyhlásit soutěž o projektový návrh na knihovnu, což je jakási obdoba architektonické soutěže,“ popsal Carbol snahu krajské samosprávy. „Kdybychom totiž zvolili striktně úřední postup – tedy architektonickou soutěž a teprve pak další úkony, trvalo by to rok i více, než bychom měli jen projekt. Pak bychom dál čekali na územní rozhodnutí, a už tu máme skluz dva a více roků, teprve pak bychom totiž mohli žádat stát o peníze,“ doplnil hejtman Tošenovský. Odmítl nařčení, že se kraj chce soutěži a tedy řádnému postupu vyhnout. „Rozhodnutí jsme odložili, se vstupem do unie totiž vešel v platnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který nám umožní vypsat soutěž a zároveň oslovit konkrétní subjekty, které dostanou zakázku na projekt. Celý proces se tak opravdu urychlí,“ řekl Tošenovský.
Letošní Janáčkův Máj začíná Ostrava – Už po devětadvacáté se rozjíždí mezinárodní hudební festival Janáčkův Máj, začíná tradičně Janáčkovou Sinfoniettou v podání domácí Janáčkovy filharmonie Ostrava. „Ten letošní ročník jsme pojali jako více zpěvný a máme i jednu kuriozitu – zahraje nám zde největší počet smyčcových kvartetů, jaký se kdy u nás na festivalu sešel,“ vyzdvihl některé odlišnosti oproti předchozím ročníkům ředitel festivalu Jaromír Javůrek. Hvězdami festivalu jsou nesporně naše přední pěvkyně Eva Urbanová a Gabriela Beňačková. Pomyslným hostitelem při koncertu Evy Urbanové bude kraj – je také jedním ze sponzorů festivalu. Slavná sopranistka zazpívá 24. května Wagnerovy operní scény. Gabriela Běňačková přijede do Ostravy vůbec poprvé a festival 11. června uzavře, její koncert bude di-
rigovat světoznámý Libor Pešek. Tradičně přijíždí zahrát houslista Ivan Ženatý – ten vystoupí 3. června v Domě kultury města Ostravy s díly Smetany, Dvořáka a Schuberta. Organizátoři hledali také mezi nastupující generací interpretů. 1. června tak budou moci návštěvníci slyšet vycházející houslovou hvězdu, Rusa Ilju Gringoltse. „Zatím na něho máme, ale za pár let už bychom ho nezaplatili,“ komentoval Javůrek. „Velký zájem je o koncert z Janáčkových Listů důvěrných, kde budou recitovat Luděk Munzar jako Janáček a Zlata Adamovská v roli jeho múzy Kamily Stösslové,“ řekl Javůrek. Posluchači si už zvykli také na netradičně pojatý víkend na Landeku – letos to bude „čistý“ jazz v podání Jany Koubkové a svérázná hudba Ivy Bittové, která v hornickém muzeu vystoupí se Škampovým kvartetem.
Setkání o lepším Lávka Unie přes životě seniorů řeku Ostravici Ostrava – Humanitární sdružení Život 90 pořádá dne 16. června v Domě techniky v Ostravě setkání nazvané Jak se stárne v Čechách aneb Jsou senioři diskriminováni? Jde už o druhý mítink organizovaný u nás. Prezentovány budou výsledky studií o diskriminaci starších lidí v České republice a program aktivního a zdravého stárnutí. Po úvodní přednášce se zdravotní tematikou budou následovat semináře v sekcích: seniorských služeb, zdravotních a sociálních služeb a mediálních a vzdělávacích institucí.
Ostrava – Nová Lávka Unie pro pěší krátí od poloviny května Ostravanům cestu přes řeku ke Slezskoostravskému hradu. Nabízí se jim tak nová romantická procházka mezi Moravskou a Slezskou Ostravou. O název nové lávky se soutěžilo – návrhů přišla spousta, nejčastěji se opakovala Hradní lávka. Časté byly názvy Ostravská lávka, Slezská, Černá, Výstavní lávka, Ostravanka. Byly tu i poetické a pohádkové názvy: Most mezi věky, Most přes minulost, Lávka rytířů, Černohrádek, nebo Ostravostráda či Baníček.
Vědecká knihovna kraje by měla stát na volném prostranství v blízkosti krajského úřadu a měla by být podle Prchalové pětipodlažní – tři patra nad zemí, dvě – na depozitáře – pod zemí. Samozřejmostí jsou bezbariérové přístupy. „U vstupu by byl informační pult, místo pro vracení publikací, pak literární kavárna a malý výstavní prostor. Především chceme mít v přízemí knihy ve volném výběru,“ popsala ředitelka. Knihovna by měla poskytovat veřejné informace z oblasti státní správy a samosprávy, a to v elektronické podobě a také zvenku, a to nepřetržitě. V prvním patře budou studovny, školicí místnost a přednáškový sál, který budou moci používat také instituce z okolí. Knihovny dnes běžně nabízejí také jazykové multimediální učebny a studijní prostory přizpůsobují potřebám čtenářů. I s tím se v Ostravě počítá. „Máme zkrátka celkem jasné představy, utvářely se mnoho let na základě zkušeností jiných knihoven. Plánované prostory nejsou nijak megalomanské a věříme, že se i v našem kraji dočkáme a peníze na stavbu budou,“ uzavřela ředitelka Prchalová.
Dnes čekají čtenáři na výpůjčky v kabátech ve stísněných prostorách.
Úspěchy Mladí stolní tenisté bodovali Ostrava/Havířov – Studenti Středního odborného učiliště v Havířově reprezentovali nejen Moravskoslezský kraj, ale i celou Českou republiku na Mistrovství světa středních škol ve stolním tenise v německém Saarbrückenu. Skončili v první desítce a svůj úspěch oslavili také
s náměstkyní hejtmana Jaroslavou Wenigerovou.
Nejlepší sbor v Evropě Český Těšín – Čtyřicetičlenný sbor studentů Gymnázia s polským vyučovacím jazykem v Českém Těšíně Collegium Iuvenum si přivezl absolutní vítězství z evropské soutěže studentských pěveckých sborů v belgickém Neerpeltu. Studenti reprezentovali ČR jako jediní a obstáli v konkurenci 80 sborů. Zpívali písně české, slovenské a staropolskou hudbu.
Celá Evropa je k vidění v Ostravě Ostrava – Evropské pamětihodnosti si lze prohlédnout i za slabou hodinku. Jak? Jednoduše - jsou to totiž hlavní atrakce nového areálu volného času Miniuni v centru Ostravy poblíž výstaviště Černá louka. „Zatím se u nás zabydlelo 18 maket historických objektů a známých budov ze zemí Evropské unie,“ přiblížil jeden z autorů projektu Miroslav Rosypal. Modely jsou vyrobeny v měřítku 1:25. Výroba jednoho modelu trvá zhruba tři měsíce a pracuje na ní až šest lidí. Všechny exponáty jsou odolné proti klimatickým podmínkám. Cena jednoho se pohybuje mezi 150.000 až 400.000 korunami. Z českých staveb mohou obdivovat turisté pražskou Staroměstskou radnici či vstupní bránu do Plzeňského Prazdroje. Mezi významnými stavbami států unie nechybí Eiffelova věž, radnice ve Stock-
www.kr-moravskoslezsky.cz
holmu, kde se každoročně udílejí Nobelovy ceny, šikmá věž v italské Pise nebo berlínská Brandenburská brána, která byla symbolem předělu mezi východním a západním Německem, stojí tu i londýnský Big Ben. Všechny modely jsou navzájem propojeny cestami, malou železnicí nebo vodním kanálem. Projíždí tudy parní lokomotivy, ale i francouzský rychlovlak, po vodě plují parníky. Stojí tu také terminál ruzyňského letiště s letadly. Příští rok na jaře by se areál měl rozšířit o dalších zhruba 20 významných památek a do konce roku by zábavní park měl mít asi 100 exponátů - přibude těžní věž a ostravská Nová radnice. Postaveno by mělo být i oddechové centrum pro děti. Areál je otevřen celoročně, a to denně od 9:00 do 18:00 hodin. Dospělí zaplatí za vstupné 100 korun, děti polovinu. Informace najdete také na webu www.miniuni.cz.
Festival Colours už zná své hvězdy Ostrava – Královna world music Natacha Atlas, nejznámější alžírský zpěvák Rachid Taha a irský rocker Bob Geldof, to jsou hlavní taháky letošního festivalu Colours of Ostrava. Už potřetí pro něj pořadatelé rezervovali jeden z červencových víkendů (9.–11. července), letos bude festival o den delší. Vystoupí na 60 kapel a sólistů, třetina přijede ze zahraničí. Převládají skupiny, které se věnují keltské hudbě. World music obsadí osm scén ve městě, většinou pod šir ým nebem. Popr vé se bude hrát v areálu Slezskoostravského hradu, tam také vystoupí Bob Geldof. „Bude se hrát jen ve dvou klubech na Stodolní, přiznám se, že letos festival přesouváme spíše k výstavišti Černá louka a směrem ke hradu. Také proto, že se nám vloni hlavně na Stodolní nedařilo uhlídat spoustu lidí bez vstupenek. Odhad návštěvnosti se pohyboval okolo 15.000, ale tolik vstupenek se rozhodně neprodalo. Přitom ceny máme symbolické,“ postěžovala si ředitelka festivalu Zlata Holušová. I letos pamatují organizátoři na návštěvníky zdaleka. „Stanové městečko bude tentokráte poblíž ostravského hradu, stany a vybavení si lidé samozřejmě musejí přivézt vlastní,“ řekla Holušová.
Omluva redakce: Redakce měsíčníku Moravskoslezský kraj se omlouvá čtenářům za nepřesnost na straně 1 dubnového vydání. Uvedli jsme, že se v Ostravě hraje letos poprvé mistrovství světa v hokeji. Ostrava byla ale dějištěm vyřazovacích zápasů šampionátu už v roce 1959.
květen |2004
Sport| 7
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Baník je po třiadvaceti letech mistrem ligy Cesta ostravského Baníku za mistrovským titulem byla přímá a jednoznačná. Klub se po 5. kole dostal do čela tabulky a už tam nikoho nepustil. Klíčových momentů, které o vítězství rozhodly, bylo několik. Ve 2. kole střílí nová posila Marek Heinz svůj první gól v sezoně. To ještě nikdo netuší, že se suverénním způsobem stane nejlepším kanonýrem ligy. V 9. kole hraje na Bazalech Zlín a je poprvé vyprodáno. Ostravu zachvacuje fotbalová horečka, fanoušci ženou Baník od vítězství k vítězství a do konce sezony sleduje každý domácí zápas 18.000 diváků. Ve 14. kole Baník remizuje na Letné se Spartou a v kuloárech se začíná hovořit o tom, že v Ostravě se tvoří tým, který může přivézt po letech na Moravu titul. V 19. kole svěřenci trenéra Komňackého poprvé v sezoně prohrávají. Překvapivě na hřišti Blšan. O tři kola později padly poprvé i Bazaly, odkud si tři body odváží Slavia. Náskok v čele tabulky je však stále pětibodový. 24. kolo: Ve Zlíně zachraňuje cenný bod Matušovič gólem z penalty až v nastaveném čase, fotbalová mizérie pokračuje i v dalším kole bezbrankovou remízou s Jabloncem. Ve 28. kole slaví hráči, vedení klubu a především fanoušci. Výhra v Olomouci znamená, že Baník už nikdo nemůže v tabulce předstihnout a že se titul stěhuje na Bazaly.
Trenér František Komňacký dotáhl tým až k titulu Ostrava – Na tiskovou konferenci po utkání v Olomouci přišel trenér Baníku Ostrava František Komňacký v promočeném obleku s vínovým odérem. Právě na Andrově stadiónu si suverén letošního ročníku Gambrinus ligy zajistil tři kola před jejím skončením mistrovský titul. Titul, na který klub čekal celých 23 let. V kabině teklo šampaňské proudem. To jste si byli tak jisti tím, že v Olomouci vyhrajete? Vůbec ne. Snažil jsem se zjistit, kdo do autobusu láhve se šampaňským propašoval, abych ho potrestal. Ale neměl jsem štěstí (smích). Považoval jsem zápas v Olomouci za jeden z nejtěžších a nejprestižnějších na jaře, proto jsem si taky vzal sako a kravatu. Na utkání venku se totiž většinou oblékám sportovně. Hráli v tom nějakou roli Radek Látal s Markem Heinzem? Dvě hvězdy ostravského Baníku, které v Olomouci působily? To možná ani ne, uvědomil jsem si ale, že když opravdu vyhrajeme, nemohu pak přece jako trenér hovořit se zástupci médií o zisku titulu v teplácích. Kdo vám jako pr vní k vítězství v lize gratuloval? Čtyři kola před koncem soutěže, po utkání v Příbrami, za mnou přišel reprezentační trenér Karel Brückner a řekl mi,
že letos vyhrajeme. Tak ať nezapomenu, že on mi k titulu blahopřál jako první. Proč jste se nezúčastnil mohutných oslav po zápase v Olomouci? Bylo mi jasné, že hráči ze sebe potřebují dostat to obrovské napětí, v jakém absolvovali celé jaro. Nebránil jsem jim v tom, ale v pondělí jsem chtěl všechny vidět klusat po trávníku. Splnil se nám jeden velký sen, ale před sebou jsme měli ještě vítězství v Českém poháru. Chtěl jsem se dál soustředit na závěrečnou část, proto jsem spontánní oslavy odložil. Co bylo pro ten obrovský úspěch podle vás rozhodující? Nedokážu vyzdvihnout jeden nebo dva faktory. Bylo toho opravdu hodně. Od podzimní střelecké potence Marka Heinze přes fantastické fanoušky až po neuvěřitelnou soudržnost celého kolektivu, který ustál ten tlak celé sportovní veřejnosti. Až si za pár týdnů opravdu uvědomíme, čeho jsme vlastně dosáhli, možná budeme umět pojmenovat i hlavní důvody, proč to vyšlo. Měl jste v tom závěrečném finiši strach, že se vám nepodaří udržet náskok? Asi nejhůř mi bylo po prohraném domácím utkání se Slavií. To zbývalo sedm kol do konce a já jsem si tehdy uvědomil, jak těžké to ještě bude. Asi nás zachránil
Zlatá tretra bude opět hvězdná Ostrava – Atletický mítink Zlatá tretra bude mít 8. čer vna v Ostravě opět hvězdné obsazení. Organizátoři chtějí navázat na loňský veleúspěšný ročník, kdy byl mítink vyhodnocen jako 6. nejlepší na světě. I letos se tak mohou diváci těšit na blok 18 disciplín, ve kterých uvidí celou řadu olympijských medailistů a mistrů světa. A kdo přijede? Mistr světa Said Saif Šahír z Kataru bude ozdobou běhu na 3000 metrů překážek, Etiopan Kenenisa Bekele zase největším favoritem v běhu na deset kilometrů, který se běží jako Memoriál Emila Zátopka. Jeden z nejlepších atletů světa Felix Sánchez z Dominikánské republiky opět otevře svoji letošní sezónu v Ostravě. V běhu na 400 metrů překážek bude tento dvojnásobný
mistr světa jen těžko hledat přemožitele. Do Ostravy přijedou Rusky Pečonkinová (400 metrů překážek) s Lebeděvovou (trojskok), Jamajčanka Fentonová (400 metrů), legendární půlkařka Maria Mutolaová z Mosambiku. Opravdovým bonbónkem by mělo být klání dálkařek, které bude vzpomínkou na olympijský závod v Sydney 2000. Na startu se objeví nejlepší čtyři závodnice: Marion Jonesová (USA), Heike Drechslerová (Německo), Italka Fiona Mayová a Ruska Tatiana Kotová. Manažer Alfons Juck si před svátkem atletiky mne ruce. „Věřím, že se nám opět podaří nabídnout divákům mimořádně kvalitní podívanou, dva měsíce před olympiádou v Aténách si budou chtít svoji formu ověřit i další atleti,“ těší se.
ten náskok. A taky pět gólů do sítě Brna hned v následujícím kole. Fanoušci Baníku vaše zlato dlouho mohutně oslavovali. Dáte jim podobných důvodů k oslavám více? Co třeba Liga mistrů? Vidíte, to je třeba jeden z důvodů, proč stále čekám na ten opravdový příval radosti. Jsme teprve někde na půli cesty k opravdové fotbalové slávě. Bez nadsázky mohu říct, že to nejtěžší nás teprve čeká.
Radek Látal se konečně dočkal Ostrava – Z mistrovského titulu se měl kapitán Baníku Ostrava Radoslav Látal radovat už před třemi lety. Tehdy jako hráč německého Schalke čekal na výsledek zápasu Hamburku s Mnichovem. V posledním kole bundesligového ročníku 2000/01 Schalke porazilo Unterhaching a k zisku titulu potřebovalo, aby Hamburk vyhrál. „Domácí dali v poslední minutě gól a my jsme mysleli, že už zápas skončil. Začali jsme na hřišti bláznivě oslavovat, ale manažer nás všechny stáhl.
Fotbalisté Baníku ochotně pózovali s pohárem vítězů ligy.
Bayern zhruba deset vteřin před koncem nastaveného času vyrovnal,“ vzpomíná snad na nejhorší okamžik ve své bohaté sportovní kariéře. Na angažmá v německém Schalke si jinak stěžovat nemohl, v jeho barvách získal Německý pohár a především vyhrál Pohár UEFA. Po návratu do Čech však zatoužil ještě po dalším úspěchu. Toho se nedočkal překvapivě v mateřském olomouckém klubu, ale v Ostravě, kam před dvěma lety zamířil. Prakticky ihned se stál vůdčí osobností týmu a po příchodu trenéra Komňackého i kapitánem mužstva. „Nebyli jsme favoritem soutěže. Zajímali jsme se vždy o utkání, které bylo před námi. Byla to náročná cesta, ale stála za to,“ vrací se myšlenkami zpět. Dosáhl svého největšího domácího úspěchu. Titul si navíc Baník zajistil před zraky funkcionářů olomouckého klubu, se kterými se Látal nerozešel v dobrém. Přiznává, že utkání na Andrově stadionu bylo pro něho mnohem emotivnější než pro ostatní. Oslavy titulu si užíval stejně spontánně jako o deset i 15 let mladší spoluhráči. „Nedivte se, na klubové úrovni jsem víc nedokázal. Zápasy evropského poháru se s dlouhodobou soutěží srovnávat nedají. A je taky rozdíl vyhrát deset titulů se Spartou, nebo jeden v Baníku po 23 letech,“ řekl
Hokejisté byli v Ostravě spokojeni Ostrava – Hokejisté osmi světových týmů odjížděli z Ostravy spokojeni. O dva týmy pečovali v hotelu Imperial v centru města, šest výprav bydlelo v Atomu nedaleko haly ČEZ Aréna. Šéfkuchař Atomu Zdeněk Voznica a ředitel Lubomír Bárta slibovali doslova „modré z nebe“ a snažili se slibu dostát. „Kluci si pochvalovali, že nepamatují mistrovství, kde by se o ně tak hezky starali a nabídli tak výbornou kuchyni,“ tlumočil spokojenost Rusů se službami hotelu Atom Jaroslav Zídek, který u nás ruským hokejistům dělal hostitele. Rusové ale po menu tloustli, a tak měli nakonec naordinovanou dietu. Ovšem vynahradili si to bohatě v ostravských hospodách. Někdy to málem opravdu vypadalo, že Rusové, Američané, Slováci, Ukrajinci,
Křížovka
Dánové a Japonci v Atomu nedělají nic jiného, než se doslova ládují nabízenými pochoutkami. A vyzkoušeli i leccos z jiných kuchyní – historka o slovenských haluškách, které Japonci spořádali Slovákům doslova pod nosem, je už známá. A co se vlastně běžně servírovalo? Vždy pět teplých zeleninových jídel, osm druhů příloh, osm druhů salátů, sýrové mísy, ovocná žemlovka (velmi oblíbená!), cukrovinky a dva druhy zmrzliny, několik hlavních jídel. Na stolech se vystřídalo 70 různých předkrmů, 50 polévek, 50 druhů plněných mas, celkem 120 druhů hlavních jídel, 60 studených a 24 teplých moučníků. Prádelna hotelu přeprala za necelé dva týdny 3600 kg prádla, v kuchyni se spotřebovalo zhruba 1300 kg
vepřového, telecího, hovězího a jehněčího masa, drůbežího 600 kg, vykostěných ryb 250 kg, 600 kg teplé zeleniny, 700 kg zeleninových salátů, 400 kg především českých a moravských sýrů, 280 kg přílohových těstovin. Ředitel Bárta si pochvaloval i pomoc budoucích profesionálů – dnes studentů škol AHOL z Ostravy, SOU společného stravování z Ostravy – Hrabůvky, SOŠ a SOU pro tělesně postiženou mládež z Ostravy - Poruby, Střední školy Dakol z Petrovic u Karviné a VOŠ Opava. „Byla to dobrá škola. Přímo v praxi jsme si vyzkoušeli jaké to je, když musíte se zahraničním hostem komunikovat v jeho rodném jazyce,“ komentovala užitečnou praxi jedna ze studentek Darina Daňková.
Karviná opět usedla na trůn Karviná – Házenkáři Baníku Karviná vyhráli rozhodující páté finálové utkání play off nad Allriskem Praha a po dvou letech se vrátili na mistrovský trůn. Přestože z nejúspěšnějšího klubu posledních let odešlo před sezonou i v jejím průběhu několik hráčů, přece jen se podařilo dát dohromady tým, který v závěru soutěže
přehrál Duklu i Allrisk. Klíčovou postavou mužstva byl brankář Miloš Slabý. „Bylo to jednoznačně nejtěžší finále, jaké jsem v Karviné zažil. O to větší cenu pro mne zlatá medaile má,“ řekl sedminásobný mistr republiky, který získal čtyři tituly v barvách Dukly Praha a další tři přidal v Karviné.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ VÁS SPOLU S CK VÍTKOVICE TOURS ZVE K MOŘI! Soutěžte s námi, poznávejte krásy regionu a vyhrajte týdenní pronájem chaty u Jaderského moře pro sebe a celou svou rodinu!
V dnešní tajence se dozvíte jména slavných zpěváků, kteří se narodili v Ostravě. Správně vyluštěnou tajenku pošlete na adresu redakce do 14. června. Vylosovaní luštitelé získají věcné ceny a propagační materiály Moravskoslezského kraje. Tajenka z dubnového čísla: Když vládli Pražmové z Bílkova, byl v 16. století postaven zámek ve městě jménem Bílovec. Výherci jsou: Zdeněk Punčochář, Pražmo, Ivana Juchelková z Ostravy a Marie Michálková z Vratimova.
www.kr-moravskoslezsky.cz
Vážení čtenáři, v minulém čísle jste mohli najít hrací kartu naší soutěže o pobyt na chatě u Jadranu pro celou rodinu (pro 5 osob). Otiskli jsme ji spolu s první kupónem a první soutěžní otázkou. Nyní soutěž pokračuje druhým kolem. Připomínáme, že je třeba shromáždit všechny tři kupóny, správně odpovědět na všechny tři otázky a navíc se co nejvíce přiblížit správné odpovědi na tipovací otázku, kterou zveřejníme v příštím čísle. Kartu s kupóny a odpověďmi pak bude třeba odeslat na adresu re2. SOUTĚŽNÍ OTÁZKA: Knížectví těšíndakce měsíčníku Moravskoslezskému vládli ve středověku Piastovci. ský kraj, Strategic Consulting, VítkoNapište, dokdy a jaký vládnoucí rod je tam vystřídal. vická 1, 702 00 Ostrava nejpozději do 10. 7. 2004 (rozhoduje podací datum poštovního razítka). Výsledky zveřejníme v čerkupón č. 2 vencovém vydání.
8 |Rozhovor, Fotostrana
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
květen |2004
Vážení čtenáři, pokračujeme v neformálních rozhovorech s některým ze zástupců Moravskoslezského úřadu a zdejší politické scény. Úkolem dotazovaných je odpovědět na otázky co nejstručněji a nejvýstižněji. Tentokrát se o to pokusil člen krajského zastupitelstva Zbyněk Pražák (předseda klubu 4K).
Zastupitel Zbyněk Pražák: Nemám rád žabomyší spory Vystřídal jste více profesí (a rolí), co byste si vybral dnes, kdybyste byl zase na startu? Myslím, že všechna má zaměstnání měla určitý smysl a byla zdrojem zkušeností. Jako student jsem si po dobu studií přivydělával ve Vítkovicích broušením mostu přes Velké Meziříčí, v Bytostavu a ve Feroně jsem si ověřil, co obnáší pracovat a řídit lidi různých profesí. A 14 let na radnici také člověka mnohému naučí. Vážím si všeho, co jsem v životě měl možnost dělat. Která část vaší dnešní práce vám dělá radost, kterou byste raději vynechal? Určitě mne moc potěší a dodá novou energii, když ze své pozice (náměstek primátora města Ostravy) mohu být nápomocen prosazení věcí, které umožňují, aby se lidem lépe žilo a všechno kolem bylo krásnější. Co mi na náladě nepřidá, jsou žabomyší spory. Potkal jste v životě člověka, který, ač pro vás cizí, vás zasáhl? A čím? Dodnes mám v paměti setkání s paní v ústavu na Velehradě, která – ač vážně ochrnutá a zcela upoutaná na invalidní
vozík – kolem sebe doslova vyzařovala obrovský optimismus a radost. Do které doby v historii byste se rád podíval, kterou historickou postavou byste rád byl? Se svoji historickou rolí jsem vcelku spokojen. Co vám na dnešních lidech nejvíc vadí? Na každém člověku se snažím najít něco pozitivního a nikoho předem neodsuzovat. Spíše se zamýšlím nad tím, co lidem vadí nebo by jim mohlo vadit na mně a vzít si z toho poučení. Váš největší životní omyl? O žádném velkém nevím. Z těch menších, které život provázejí, jsem se snažil poučit – pak už je to spíše o životních zkušenostech. Mimořádně povedený trapas? Párkrát se mi podařilo oslovit lidi jiným jménem, dokonce včetně mé ženy. Co nebo koho jste naopak v životě vyhrál? Svou rozvětvenou rodinu a své přátele. Kdy vám bývá mizerně? A kdy nejlíp? Když mají zelenou lež, nespravedlnost,
hrubá síla, zneužívání vlivu moci a peněz, a nejlíp, když je to přesně naopak. Kam byste nikdy nešel nebo co byste nikdy neudělal? Nedokážu si představit, že bych někoho vědomě podrazil. Pokud by to bylo potřebné a užitečné, šel bych třeba na kraj světa... Co byste nikdy nepozřel? Jeden můj spolužák kdysi polykal za dvě koruny žížaly a pavouky (živé) – brrr. Kam naopak chodíte rád a co rád jíte? Od dětství jsem miloval hor y a opékané brambory s česnekem a solí. Dodnes se vždy na obojí těším. Jak trávíte volný čas? Pokud mi to má práce dovolí, snažím se veškerý svůj volný čas věnovat svým nejbližším. A v tom jim hodně dlužím. Jaký máte vztah ke sportu? Ke kultuře? Mám pozašívaná kolena z doby, kdy jsem závodil na kole, a také stát na divadelních prknech jsem si vyzkoušel. Jako správný Ostravák fandím Vítkovicím a Baníku. Ke kultuře a sportu se spolu se ženou snažíme vést odmala i naše dvě děti.
Co byste se ještě chtěl naučit? Dobře anglicky a také být zcela netečný k někter ým jízlivým a ironickým poznámkám mé ženy (a dnes už i dcery). Nejoblíbenější kniha? A dnes rozečtená kniha… Obdivuji širokou škálu krásných příběhů Oty Pavla, se svými dětmi si před spaním (pokud už stihnu být doma) čteme Vílu Amálku. V současnosti mám rozečtenou novou knížku Tomáše Halíka Co je bez chvění, není pevné. Jaké je vaše nejoblíbenější zvíře? Proč? Oblíbeným zvířetem mým i mých dětí je medvěd. S našimi dětmi hrajeme skvělou a fyzicky nenáročnou hru na medvěda brtníka. Starý brtník odpočívá ve své noře (gauč v obývacím pokoji) a malí brtníčkové (naše děti) mu nosí jídlo a pití. Hra většinou končí příchodem staré bručící brtnice (maminky). Měl-li byste se zvířetem stát, kterým byste rád byl? Určitě ne komárem. Nesnáším jejich varovný noční bzukot před okamžikem usednutí na vyvolenou oběť – i když ob-
čas tuším, komu bych jako komár mohl trochu zpestřit život. Jakou moudrost, kterou se dodnes řídíte, vám vtiskli rodiče? Naučili mne citlivě rozlišovat mezi dobrem a zlem, nebát se bojovat za pravdu s jakoukoliv mocí a řídit se zásadou „Pracuj tak, jako bys tu měl být věčně, ale žij a modli se tak, jako bys měl zítra zemřít“. Jsem jim za vše nesmírně vděčný. Dostal jste od svých potomků otázku, na kterou jste nedokázal odpovědět? Dvouletý Ondrášek si otázky tepr ve promýšlí a čtyřletá Andulka – pokud není navedena svojí maminkou – je má doposud z kategorie nezáludných. Máte nějaký hřích z dětství, se kterým jste se nikomu nesvěřil? A prozradíte jej? Pár hříšků by se jistě našlo, ale nechci moc vzpomínat. Kdo vás v životě – v poslední době– opravdu rozesmál? Když jsem se nedávno z novinového článku dozvěděl svůj názor na záležitost, k níž jsem se nikdy nevyjadřoval. A navíc ze mne udělali plukovníka.
Strom Evropy v Novém Jičíně. Novojičínští radní oslavili vstup do Evropské unie s lopatami v rukou. Ve Smetanových sadech vlastními silami zasadili strom Evropy. Starosta města Ivan Týle (vpravo) pokřtil nakonec strom i šampaňským.Ruku k dílu přiložili i radní Vladimír Bárta (uprostřed) a Ivo Mílek (vlevo). Odolný javor stříbrný nahradil v parku pokácený třísetletý buk, který už nebyl zdravý.
Otevření parku ve Frýdku-Místku. Vstup do unie oslavili ve Frýdku-Místku mimo jiné slavnostním otevřením nového parku pod zámkem, kde reprezentace města zasadila „evropský dub“. Mažoretky odkryly vlajky s nápisy deseti přistupujících zemí u sochy býka unášejícího Europu na prostranství před kinem Petra Bezruče v Místku (foto).
Jak se v kraji slavil vstup Česka do Evropské unie?
Velvyslanci v Ostravě. Velvyslanci 14 členských zemí EU přijeli do Ostravy na pozvání hejtmana kraje a vyslechli si Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. U krajského úřadu pak zkontrolovali stav lípy, kterou kraji přede dvěma lety daroval velvyslanec EK Ramiro Cibrian, a odhalili na místě památný žulový kámen (foto – hejtman kraje Evžen Tošenovský s velvyslancem Irska Josephem Hayesem u kamene). Bruntálsko slavilo na Uhlířském vrchu. Kilometry daleko Bruntál signalizoval vstup republiky do Evropské unie o půlnoci na sobotu 1. května. Přesně v tom okamžiku se totiž rozsvítila dominanta města – kostel Panny Marie Pomocnice. Nasvícení bylo zaplaceno ze sbírky Společnosti pro obnovu Uhlířského vrchu, 300.000 Kč dalo město. Kostel bude celoročně osvícen za vynaložení minimálních nákladů, památka na vrcholu je viditelná ze všech příjezdových cest do Bruntálu.
Miniuni v Ostravě. Za ostravským výstavištěm Černá louka bylo ještě před 1. květnem otevřeno evropské miniměstečko. V malém parčíku jsou k vidění modely evropských architektonických skvostů a pamětihodností – Eiffelovky, varšavského zámku, ale také například londýnské věže Big Ben, kterou si prohlédli také náměstek hejtmana Josef Jalůvka spolu s vládním zmocněncem pro Moravskoslezský kraj Vítězslavem Zamarským (uprostřed v oblecích).
Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, s.r.o. • Šéfredaktorka: Mgr. Šárka Swiderová, tel./fax 596 638 510, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Jiří Carbol, Ing. Pavel Zelek, Ing. Radim Nováček, RNDr. Věra Palkovská, Ing.Pavol Kubuš, Dr. Karel Klimša, Kateřina Churá, DiS, Mgr. Katherini Koláčková • Inzerce: Robert Kurka, telefon/fax 596 638 510, mobil 603 341 314, e-mail:
[email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, s.r.o., Vítkovická 1, 702 00 Ostrava • Internet: www.kr-moravskoslezsky.cz • Distribuci zajištuje společnost Riox, www.riox.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Registrováno pod číslem: MK ČR E14474
