Vaše redakce Václav Michal Vìra Lukáš. Narozky: Jarèa let Hop , let Ivan

Ahoj Ètenáøi !!! Leoš vám tentokrát pøinese pár novinek. Proto neváhejte a ÈTÌTE !!! Možná to ještì nevíte, ale....... Redakce vašeho oblíbeného èasopisu LEOŠ podstoupila bìhem 36. týdne tohoto roku omlazovací kùru. Po více jak dvou letech kvalitní redaktorské práce pøedali KKRK, PUK a ZZZ svá køesla H2O, KMg, Ninì, PaeDr. Lopotinovi, KO, Žolinì (to jako nám, mladším kolegùm). Pøedávka probìhla 4.9.2001 za odborné asistence KKRK u hranatého stolu. Do zaèátku jsme dostali spoustu dobrých rad a pøíslib jedné pomocné konèetiny KKRK. Mockrát mu za tuto obìtavou nabídku dìkujeme, ale snad to zvládnem sami a amputace nebude nutná. Vaše redakce. Svátky: 28.9. Václav 29.9. Michal 8.10. Vìra 18.10. LukᚠNarozky: Jarèa 28.9. – 18 let Hop 11.10. – 5,5677643632 let Ivan 20.10. – 16 let Oddílové akce: sobota 15.9. ILTA HÖYRYSSA ètvrtek – nedìle 27.-30.9. BÍTOVSKÉ MLÝNY sobota 13.10. CHYTRÁÈEK pátek – nedìle 12.-21.10. HRAVÝ ZÁMEK pátek – pondìlí 26.-29.10. CESTA

LEOŠ - Lokálnì estetický obèasník Šípákù Èíslo 27, vychází v pondìlí 17. Záøí2001 Redakce: H2O, KMg, Nina, PaeDr. Lopotina, KO, Žolina Podìkování: „Milý KKRK, PUKU a ZZZ pøijmìte od nás nových redaktorù a od všech stálých ètenáøù mnoho díkù za to, že bylo co èíst“

Tak prázdniny? j a k é

byly

t y

vaše

Možná, že jsi na naše otázky odpovídal právì ty, milý ètenáøi. V tom pøípadì je tenhle èlánek taky o tobì. Proè si to teda nepøeèíst? Toto je taková malá poprázdninová statistika o prázdninách. Je zde pro vás všechny, ale hlavnì pro ty, kteøí mají rádi èísílka, anebo pro ty, které fascinují kulaté koláèové grafy. Také si pøi ètení mùžete pøipomenout ony, sice tak krátké, ale krásné, dny. Už podle autorù je jasné, zda bude èlánek dobrý nebo špatný, a tudíž je také jasné, zda si èlánek pøeèíst, èi ne. Ale nebudeme vás již dále zdržovat od ètení. Snad byste ještì mohli vìdìt, na co jsme se vlastnì ptali. Byly to následující, nebo jim velice podobné, tøi otázky: 1. Kolik nocí jste strávili doma? 2. V kolika státech jste celkem byli? 3. Vzpomínali jste na oddíl? Celkem odpovídalo 39 lidí. ad 1) Respondenti byli doma celkem 788 dní, což je prùmìrnì 20,21 dní. To zabírá 32,59% celých prázdnin. ad 2) Každý z dotazovaných byl prùmìrnì ve 2,85 státech. Nejprve nám vycházela èísla jako 0,11 a 0,69, ale zdálo se nám to nepravdìpodobné. To by znamenalo, že pokud byl nìkdo v zahranièí, tak ostatní by museli strávit celé prázdniny na Antarktidì, protože tam, jak jistì známo, není žádný stát. Ale pak jsme vše uvedli na správnou míru a odhalili chybu, která to zapøíèinila. Ve velice složitém vzorci na výpoèet prùmìru jsme prohodili konstantu K s poètem lidí, kteøí vùbec neodpovídali, a taky jsme posunuli desetinou èárku o 7 desetinných míst doprava. ad 3) Na oddíl se vzpomínalo pomìrnì hodnì. To jest 92,31%. A k tomu nemùže chybìt již zmínìný graf, ze kterého je vše úplnì jasné.

7,69 % tvarohový vzpomínalo

92,31 %

povidlový nevzpomínalo

Snad vám nìco nᚠprùzkum pøinesl. A komu ne, a se u nás zastaví a my mu vysvìtlíme podstatu vìci. Alespoò mùžeme pøíštì napsat o zranìních. A to spíše zranìních tìžkých a smrtelných. Lehká zranìní jsou o nièem. -KO- a -KMg-

Rozhovor Rozhovor v tomto èísle bude s èlovìkem, který vám není až zas tak cizí, ale vlastnì o nìm vìtšina z nás ví strašnì málo. Je to nᚠmilý a strašnì hodný pan vedoucí HOP.

R.: Tak chceš nám øíct nìco na úvod, než se zaèneme vyptávat? H.: Ahoj! Zdravím všechny ètenáøe Leoše. R.: Kolik ti je let? H.: 5,4772255752. R.: Mohl bys nám øíct na kterou ze základních škol ve Valmezu jsi chodil? H.: Já jsem mìl nìkolik základních škol. Základní školu Šafaøíkovu, Masarykovu a Køižnou. R.: A jak dlouho jsi do které chodil? H.: 1.tøída to byla Šafaøíkova, tam mì uèila babièka od Piškota, od 2.až do 5. Masarykova a povinnou školní docházku jsem ukonèil na Køižné. R.: Kolik mᚠvlastnì sourozencù? H.: Sourozence mám dva. To se rovná dvì sestry. Dvì hodné sestry. R.: Starší èi mladší? H.: Mladší. R.: Èím se vlastnì živíš? H.: Živím? Tak obèas provádím výškové práce. To je moje živobytí. R.: Kdo a kdy tì pøivedl do oddílu? H.: Já mám takový pocit, že jsem se o oddíle dozvìdìl ve škole. Do tøídy jsem chodil s Petrem Bakem a ten mì tak nìjak naoèkoval. Pøišel jsem na první družinovku do Medvìdù, ale nebylo to pravé oøechové, byla to zároveò i má poslední družinovka. To bylo pøed prázdninami v roce 1980. Petr byl ovšem neoblomný a svými pøesvìdèovacími metodami docílil toho, že jsem po prázdninách zaèal chodit znovu, tentokrát do Kamzíkù. A od té doby tady straším až dodnes. R.: Víme tedy, že si zaèal chodit do oddílu jako Medvìd, pozdìji Kamzík, ale èím jsi byl dál? H.: Jeden tábor, mám takové tušení, že to bylo v roce 1984 jsem byl Rejnok, Tetøev byl mùj instruktor. Potom jako íèko jsem byl u Medvìdù a jednu chvíli jsem byl krátce s Ingem u Srnek. R.: Kdy ses stal vedoucím oddílu? H.: To bylo asi pøed šesti lety v 85 tuším.

R.: Snad v 95? H.: Samozøejmì v 95, to bych si pøidal. R.: Ví se o tobì, že rád cestuješ. Chtìl bys nám k tomu øíct nìco víc? H.: Navštívil jsem nìkolikrát Krhovou, Bròov, Hrachovec…To je tak zhruba všechno v poslední dobì. R.: A ze vzdálenìjších cest do vzdálenìjších míst? H.: Vzdálenìjších? Rožnov p.R., Velké Karlovice, nejvzdálenìjší byla má cesta do Indie, ale to už bylo dávno. R.: A chtìl bys k tomu øíct nìco víc? H.: Indie je krásná, má takovou zvláštní poklidnou atmosféru. Na mì pùsobila velice pozitivnì. Rád bych se tam nìkdy ještì podíval. R.: Tøeba se nìkdy s nejlepšími desíti a nejlepší družinou v oddílovém bodování dostaneš do Indie za odmìnu. H.: To je pravda. To bude tak za dva roky. R.: Takže ètenáøi, máte se na co tìšit. R.: A nìjaký zajímavý zážitek z tìchto tvých cest máš? H.: Je jich samozøejmì hodnì, když už jsem vzpomenul Indii. Po pøíletu do Dilli jsme na letišti èekali na svá zavazadla, všichni si je našli, kromì mì a ještì jednoho kamaráda. Dvì hodiny jsme se s nimi dohadovali, sepisovali rùzné lejstra. Když nastal èas podpisu, zavazadla nám pøinesli. Dobrý forek. Dodnes nechápu co to mìlo znamenat, ale byl jsem rád, že mùžu pøežít ve svých vìcech a nemusím si pùjèovat od ostatních R.: Mohl bys nám øíct, co tì v poslední dobì v oddíle nejvíce tìší? H.: Co mì tìší? Že se v oddíle vyskytují lidi na které se mùže spolehnout a jsou samostatní, zároveò si myslím, že jsou trošièku ohleduplnìjší vùèi všem ostatním i svému okolí. To si uvìdomuji hlavnì díky tomu, že mám možnost srovnání s ostatními. R.: Chceš nìco ještì vzkázat ètenáøùm na závìr? H.: Terve! V dobì, kdy vyjde tohle èíslo, už budete v obraze. R.: Dìkuji za rozhovor – Žolina –

Tìstoviny 2× jinak Tìstovinový salát

Boloòské špagety

Suroviny: Tìstoviny 500g, Sùl, Pepø, Ocet, Paprika, Žampióny, Máslo, Vedeta Technologicky postup: Tìstoviny uvaøíme v mírnì osolené vodì do mìkka. Necháme je okapat a propláchneme studenou vodou. Poté si na másle orestujeme žampióny necháme je vychladnout a vložíme je do tìstovin. Pøidáme papriku nakrájenou na pásky nebo na kostièky. Vše dobøe zamícháme a dochutíme solí, pepøem, octem a troškou vedety. Salát mùžeme podávat jako pøílohu k hlavnímu jídlu, nebo jako odpolední svaèinku. Dobrou chu.

Suroviny: Špagety, Sùl, Rajèata, Keèup, Tvrdý sýr, Salám(kabanos), Vegeta, Tuk(olej) Technologický postup: Špagety uvaøíme v osolené vodì, ocedíme propláchneme studenou vodou a necháme okapat. Pøíprava omáèky: Rajèata opláchneme ve vodì a nakrájíme je na kousky. Pak je vložíme do oleje a necháme vydusit. Po chvíli dušení, až nám vznikne keèupová hmota, pøidáme keèup a na kostky krájený salám. Takto pøipravenou omáèku dochutíme solí a vegetou.

… aneb, proè je dìlat poøád jen s keèupem!? Královnin prsten Suroviny: Piškoty, Zakysaná smetana, Cukr krystal Technologicky postup: Piškoty nalámeme na menší kousky, pøidáme zakysanou smetanu a cukr krystal, vše dobøe zamícháme. Necháme cca 10 minut odležet. A podáváme!

ÈESKO–SASKÉ ŠVÝCARSKO Jednoho srpnového pondìlí (konkrétnì 13) se na vlakovém nádraží ve Valašském Meziøíèí sešla skupinka lidí. Byla složena z deseti nejlepších v oddílovém mapování a z èlenù vítìzné družiny (Želé, Ivan, Kaski, Vodka, Koala, Pavla, Kyška, Dari, Romèa, Jana a Jarèa). V této sestavì jsme nastoupili na tøetím nástupišti do rychlíku, v jehož ulièce jsme se vezli až do Kolína, kde jsme pøestoupili na vlak do Nymburku. Tam jsme se sešli s Hopem a nasedli do vlaku jedoucího do Krásné Lípy. Odtud jsme šli nìkolik kilometrù do Kyjova. Cestou jsme potkali hromady šutrù nazývajících se hrad. U kyjovské pøehrady jsme se okoupali, postavili stany a pøespali. Druhého dne ráno jsme si uložili vìci v bufetu „Na hrázi“ a vydali se na bezmála 50 km dlouhou výpravu. Vylezli jsme na Kyjovský hrad (tady nebyly ani ty šutry) a dále pokraèovali skálami okolo øíèky Kamenice. Tak jsme došli až na nìmecké hranice. Pøejitím pøes nì jsme se dostali do nìmeckého NP Sachsische Schweiz. Prošli jsme nìkolika (slovy 2) vesnicemi s krkolomnými názvy a vyšli na nìkolik vyhlídek s názvy ještì krkolomnìjšími. Byl z nich pìkný rozhled na okolní skály. Tak jsme zdravili: „Hallo (Kaski), Servus (Kaski), Guten Tag (všichni), Nazdar chlapi (Hop)“. Hopa taky napadlo dávat si po každém kilometru zastávku, prvních 15 km nám trvalo 5 hodin. Veèer jsme se vrátili utrmácení, ale šastní, že jsme byli v Nìmecku. Naše štìstí netrvalo dlouho. Téhož veèera nás potkal Ing. Tøetího dne jsme se probudili brzo ráno (okolo 9) a vydali se do Jetøichovic. Tam jsme v poledne došli a rozhodli se poèkat na autobus jedoucí v pìt (asi!!) do Dìèína. Objevili jsme krásné koupalištì, ve kterém se dalo za 5 korun zaplavat, zatopit a dìlat všechno co se dá na bazénì stihnou za pùl hodiny. Poté jsme šli hledat nocleh. Zakotvili jsme nedaleko Dìèína na kopeèku hojnì obývaném mravenci. Kultivovanì (že Ivane) jsme uvaøili a pojedli špagety. Dalšího dne ráno jsme také pojedli a vydali se na vlakovou zastávku, odkud jsme odjeli do Dolního Žlebu. Tam nás pøevozník pøevezl na druhou stranu Labe a my ho na oplátku málem potopili (že Ingu a Kaski). Asi za 2 km jsme potkali jen tak náhodou nejnižší místo naší krásné republiky - Høensko. Byly tam kilometry vietnamských tržnic odkud se linula podivná smìsice èesko–nìmecko–vietnamských zvukù. Po dalších 3 km jsme uvidìli další krásu - Pravèickou bránu. Vstupné bylo nad naše možnosti,ale díra v plotì se vždy najde (že Ingu?!). Odtud jsme pokraèovali do Tiché soutìsky. Tou s námi na pramici projíždìl jeden vtipný pán prùvodce. A pan Želé si øíkal: nebude to tak klidné, za 20 metrù jsme málem potopili pøevozníka, co se nemùže stát na 950 metrech. Po jeho poznámkách a zakotvení lodi jsme vystoupili a pokraèovali soutìskou radìji pìšky až do Høenska a odtud zpìt do Dolního Žlebu a Dìèína. V Dìèínì jsme opìt pojedli, pøespali a v pátek ráno se vydali do mìsta a protože lilo jako z konve, navštívili jsme místní muzeum a po prohlídce nakoupili dùležité potraviny a jízdenky na vlak do Valmezu. Mìli jsme se krásnì ve vlaku Eurocity, ale Ingo ty úèastníèky bys nám mohl ještì dodat, když jsi nás v Praze opustil! H2 O

Takana napapiiri

A

neb za polární kruh. Jo! Pøátelé (tedy ystävät) je to tady! Ti nejlepší z nás budou mít možnost podívat se až do Finska a vlastní nohou pøekroèit magickou èáru polárního kruhu. Navštívíme krásnou zemi plnou lesù a jezer, polárních dní a nocí, zajímavé kultury. Postupnì se o této zemi budeme dozvídat víc a vích, abychom vyjeli pøipraveni. Co tedy musíte udìlat proto, aby jste si zajistili skuteènì teplé místeèko v autobusu do této zdánlivì studené zemì? Je to jednoduché – musíte být dobøí. Buï jako jednotlivci – tedy umístit se v celkovém bodování do 10. místa, a nebo jako èlenové vítìzné družiny, ale pozor i tak musíte patøit mezi dvacet nejlepších. Body, které jako jednotlivci za rok získáte, zaplòují políèka v køivolaké cestièce a tím se ocitáte stále blíž kýženému cíli – napapiiri tedy polárnímu kruhu. Navíc se co dva mìsíce promítne vaše celkové poøadí do fronty a obsazení autobusu. Ale, když už pojedeme do Finska, tak ne jako neznalci. Každého potìší, když cizinec pochytí nìco málo z jazyka zemì, kterou navštìvuje. To pak pøi navazování pøípadných vztahù mohou takøíkajíce „ledy táti“ (to se za polárním kruhem mùže hodit, ne?). Proto se i my pokusíme drobátko proniknout do tajù finského jazyka. Jako družina si za každý bod vyberete jedno z 50-ti slov vašeho zásobníku. Jedno finské slovo. Tato nabitá slovíèka pak uplatníte v sanakirja, tedy v mezidružinové soutìži finsko –èeské konverzace. Konverzaèní témata se mìní co dva mìsíce, takže každé dva mìsíce budete mít ve slovníèku – šteláøku nových 50 slovíèek – destièek. To, že si novì nabytých vìdomostí budete skuteènì vážit, dokazuje pravidelné vážení vašich slovníèkových váèkù. Porovnáním váhy váèku zjistíte jak jste na tom v jednotlivých dvoumìsících i celoroènì. Tak tedy mnoho zdaru.

DALŠÍ

ZUBNÍ

PROHLÍDKA „Tak copak ti chybí, Milane?“ ptá se doktorka. „Ale mluvím ze spaní...“ „To pøece není nic tak zlého?!“ „No jo, ale oni se mi spolužáci smìjí!“ Pepíèek, kterému máma zakázala se koupat v pøilehlém rybníce, pøijde domu s mokrými vlasy a povídá, že spadnul do vody. „Tak jak to, že nemᚠmokré i obleèení?“ „No, mìl jsem takové tušení, že bych mohl spadnout, tak jsem si je radši sundal.“ „Prodávám svého mluvícího papouška.“ „Proè?“ „Protože vèera chtìl prodat on mne.“ Profesor øíká: „Dnes vás pustím o ètvrt hodiny døív. Odcházejte prosím potichu, a nevzbudíte nikoho ve vedlejších uèebnách.“ Když osoba napomáhá zloèinci porušovat zákony, než je zloèinec zatèen, nazveme ji komplicem. Když osoba napomáhá zloèinci porušovat zákony, když je zloèinec zatèen, nazveme ji obhájcem. „V tramvaji pøišel ke mnì nìjaký chlápek a chtìl po mnì mùj lístek. Jako by si nemohl koupit svùj!“

Typický obsah ženského èasopisu: Prvních 50 stran - kuchaøské recepty. Posledních 50 stran - rady jak zhubnout. Filozofické úvahy: Když øekneš oslovi ministøe, tak se nic nedìje. Ale když øekneš ministrovi osle... Honzík ukazuje otci vysvìdèení: „Teda nìco tak strašného jsem ještì nevidìl…“ „Já taky ne, vèera jsem to našel ve tvých vìcech.“ „Karle, proè se nekamarádíš s Honzou?“ „A ty by ses chtìl kamarádit s nìkým kdo lže, krade a poøád nadává?“ „No samozøejmì, že ne.“ „Tak vidíš, Honza taky nechce.“ „Dneska jsem dìlal zkoušku na øidièák.“ „A udìlal jsi ji?“ „Tak to nevím, komisaø je poøád ještì v nemocnici.“ „Ty jsi prozradil to tajemství!“ „Neprozradil!“ „Jak to, že ne?“ „Vymìnil jsem ho za jiné...“ Jeden obchodník se ptá druhého: „Tak co, mìl ten tvùj inzerát na místo noèního hlídaèe nìjakou odezvu?“ „To si piš, že mìl. Hned další noc nás vykradli.“

Koneènì je tu! Ptáte se co? Cože koneènì dorazilo do Vašich náruèí? No pøece bájeèné…

Fotoalbum TOM Zlaté šípy 2000/2001

Nyní máte jedineènou možnost zakoupit si naprosto ojedninìlý CD disk s fotografiemi z minulého oddílového roku. V pøehledné formì je na Fotoalbu setøídìno bezmála 200 fotografií ve vynikající kvalitì. U každé akce naleznete kromì kolekce obrázkù i struèný popis akce s úèastníèkem. A co vše Vám Fotoalbum umožní? v tisknout obrázky na Vaší tiskárnì v donést disk do fotolabu a nechat si vyrobit fotografie, které jsou k nerozeznání od tìch klasických (cena: 49,-Kè jednorázový poplatek + 6,90,-Kè za každou fotografii formátu 9x13 cm) v vytváøet ty nejexotiètìjší fotokoláže, které Vás jen napadnou (viz tato strana)

Máte-li zájem, neváhejte!

Za pouhých 100,-Kè obdržíte toto jedièné fotoalbum, na kvalitním médiu a s originálním obalem.

Barevný test

Po dlouhé dobì se na stránky Leoše vrací také test. Správnost svých odpovìdí si tentokráte musíte ovìøit sami, a proto je ovìøujte dùkladnì a poctivì. 1) Obálka tohoto Leoše je: a) bílá b) modrá c) hnìdá d) jiná možnost 2) Støedoevropanova normální barva pleti je: a) od bílé do rùžové b) sytì oranžová c) fialová d) tmavì zelená 3) Klubovna má barvu: a) okrovou b) hnìdou c) šedou d) èernou 4) Vᚠoblíbený èasopis (Leoš) je obvykle psán: a) èernì na bílém b) náhodnì c) èasopisy neètete d) jiná možnost 5) Jaká barva pøevládá na vašem obleèení: a) bílá b) modrá c) èerná d) jiná možnost 6) Jakou barvu má pl᚝ královny na svìtoznámém obraze C.O.Paeffgena pod názvem Untitled (Queen) z roku 1972 (malá nápovìda – obraz má rozmìry 110x180 cm): a) žlutou b) béžovou c) èervenou d) rùžovou

è

HRAVÝ

ZÁMEK

aneb hravé dny pro dìti a dospìlé

Èeká Vás hojný poèet nevšedních stolních a deskových her, spousta rozmanitých hlavolamù a také rozmìrné bludištì. Najdete zde pøíjemný vzruch, radost a osvìžení. Pøijïte a uvidíte, že se nejen pobavíte, ale i zbystøíte hlavu a procvièíte tìlo. To vše naleznete ve Valašském Meziøíèí v zámku Kinských ve dnech 13. až 21.øíjna 2001 od 8 do 17 hodin. Slavnostní zahájení 12. øíjna v 17 hodin. Vyhodnocení testu: Nejvíce správných odpovìdí: S vnímáním barev nemáte potíž, což vám mùže ušetøit mnoho problémù (pokud se probudíte po zásahu od auta, tìžce budete tìžce vysvìtlovat policistovi, že na semaforu už dlouho svítila hnìdá). Ale radìji si dávejte pozor na nìkteré ostatní, kteøí vám budou vytrvale oponovat, že to není olivovì zelená, ale temnì olivovì zelená. Nejvíce špatných odpovìdí: Mìli byste se zaèít pilnì uèit barvy nebo se poradit s oèním lékaøem. Dobrým nápadem by mohlo výt nasadit si brýle. Nejvíce nezodpovìzených otázek: Pro tuto skupinu bych navrhl totéž co pro pøedchozí a k tomu si ještì zakoupit slabikáø a vrátit se do 1. tøídy a nauèit se èíst. H2O

Statistika Jak se vlastnì dìlá

ANEB NEBOJTE SE SLOV, KTERÝM NEROZUMÍTE

Pøinášíme vám takového malého prùvodce pro ty (a nejen pro ty), kteøí by snad nìkdy v budoucnu chtìli statistiku tvoøit. Prvním krokem je vymyslet téma a otázky. Teoreticky je na to spousta èasu, ale v praxi je tomu pøesnì naopak. Ale nedostatek èasu je u každé èinnosti (samozøejmì zase v praxi). Když máme první krok za sebou, zaèneme s krokem dva. Ten spoèívá v tom, že vyrazíte do ulic (nebo kamkoliv jinam) a sháníte lidi, kteøí vám budou ochotni (jak toho docílíte necháme na vás) odpovídat. Vyhýbejte se takzvaným „statistikoprznièùm*“, kteøí mohou celé vaše snažení okamžitì znièit (jak, se ani neptejte). Nechceme nikoho jmenovat. Však vy je urèitì znáte (a nebo poznáte). Musíte získat dostatek odpovìdí, aby bylo vidìt, na které stranì je vìtšina. Sami tomu ale pøíliš nevìøte. Zapisujte si všechno jasnì a jednoznaènì, a zbyteènì nezkreslujete celý výzkum. Tøetí krok je vše nìjak zpracovat. Doporuèujeme osvìdèené a již nìkým vyzkoušené metody. Testované samozøejmì správnými lidmi. A pøichází pomalu závìr. Krok èíslo ètyøi. Musíte nìjak široké veøejnosti sdìlit,k jakým závìrùm jste dospìli. Nìkdy to mùže být nejt잚í èást. Je totiž nutné sdìlení uvést do publikovatelné podoby.Je nutné roztáhnout text do konce stránky. K tomu slouží rùzné finty. Jedna z nich napøíklad je, že obkecáváte, obkecáváte, obkecáváte, obkecáváte a obkecáváte. Nìkdy dobré, ale nesmíte pøíliš odboèovat od tématu, jinak by se to dalo asi trochu poznat.

Dalším problémem je pravopis. Tam je dobré hodit zodpovìdnost na nìkoho jiného. Tomu všichni øíkají korektor a má asi nejhorší práci. Mimochodem, hledáme korektora. A koneènì už poslední krok èíslo pìt. Staèí jen výsledek práce pøedat osobì, která bude schopna (a ochotna) pøíspìvek nìkde zveøejnit. Hodnì dùležité je nebrat si kritiku pøíliš osobnì. Stejnì si z ní skoro nikdo nic nedìlá. Malý slovníèek: statistikoprzniè (dále jen SP) – Jedná se o èlovìka, který dìlá problémy, kam pøijde. Nìkdy to nejsou vìci pøíliš závažné, ale vìtšinou ano. SPù není pøíliš mnoho, asi 1 na každých 10 000 „normálních“ lidí, ale jeden dokáže udìlat škodu i mnohem více lidem, než na kolik jich pøipadá. Po vykonání chaosu èi destrukce se vùbec netrápí, ba mu to nìkdy dìlá i velkou radost. V pøípadì anket a statistik se dá nìkdy zavèas poznat a dají se proti nìmu udìlat opatøení. Nikdy však stoprocentní. SP poznáte napøíklad podle toho, že se místo odpovìdí zaène ptát, proè se ptáme zrovna na tohle, že by to bylo lepší jinak a on že by to zvládnul rychleji a pøesnìji. Musíte ho okamžitì pøivázat alespoò devítimilimetrovým lanem k materiálu pevném alespoò jako ocel. Dùležité je vzdálit se minimálnì 100 metrù. Jeho aura má obrovský dosah. A když je silnìjší než vy, tak zdrhejte. Ale pochybuji, že byste pøi jeho auøe nezakopli a nezlomili si pøi tom alespoò dvì kost. -KO-

Mongoluv

koutek decentní poezie Snìní Chybí vám teï dobrý snìní, pro vás je tu Leošovo ètení.

Pøiletí k vám brzy z rána, Leošova vrána. Pøi obìdì, pøi veèeøi, Leoš se vám vždycky svìøí. V létì, v zimì, na ledu, zvedne vám vždy náladu.

Milí mladí ètenáøi, poetové. Po k u d m á t e v e s v ý c h š u p l í è c í c h schované nìjaké básnièky, nebojte se je vytáhnout a poslat nám je do redakce. Na obálku pøipište heslo „Mongolùv koutek decentní poezie“ (zkrác. MKDP).