v1

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE Výzva č. 7 /v1 5. 6. 2009

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE

Obsah 1. Úvod........................................................................................................................................................4 1.1 Komu je příručka určena a co je jejím cílem.....................................................................................4 1.2 Vymezení pojmů...............................................................................................................................4 1.3 Co je to Regionální rada?...............................................................................................................24 1.4 Vymezení žadatelů.........................................................................................................................25 1.5 Vymezení partnerů..........................................................................................................................27 1.6 Základní pravidla pro ROP SZ........................................................................................................27 1.7 Monitorovací indikátory a jejich kvantifikace...................................................................................29 2. Popis oblastí podpory, priorit a cílů........................................................................................................34 2.1 Prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst....................................................................................34 Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu...................................................................34 Oblast podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst...........................37 Oblast podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů.................................................39 2.2 Prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje.................................................................41 Oblast podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti..........41 Oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury.....................................................43 2.3 Prioritní osa 3 – Dostupnost a dopravní obslužnost........................................................................46 Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu........46 Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu................................................................48 2.4 Prioritní osa 4 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu.......................................................................51 Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR................................................51 Oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení...................53 Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu.................55 2.5 Prioritní osa 5 –Technická asistence...............................................................................................57 Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity................................................57 3. KROK ZA KROKEM PŘÍPRAVOU PROJEKTU.....................................................................................62 3.1 Jak připravím kvalitní projekt?........................................................................................................62 3.2 Kdy mohu podat žádost o dotaci?...................................................................................................66 3.3 Co musí žádost o dotaci obsahovat?..............................................................................................68 3.3.1 Kde najdu webovou žádost BENEFIT7 a jak ji vyplním?........................................................69 3.3.2 Jaké přílohy předkládám spolu se žádostí o dotaci?..............................................................70 3.4 Jak dlouho může můj projekt trvat a mohu ho rozdělit na etapy?...................................................70 3.5 Časové schéma projektu a pojmy...................................................................................................72 Jednoetapové projekty.....................................................................................................................72 Víceetapové projekty.......................................................................................................................74 3.6 Na jaké výdaje mohu dostat dotaci a v jaké výši?...........................................................................76 3.6.1 Vztahuje se na mě veřejná podpora?.....................................................................................78

2


3.6.3 Může být požadovaná dotace snížena?.................................................................................81 3.7 Kdy a na jaký účet dostanu své peníze?........................................................................................82 3.8 Jaké mám povinnosti při výběru dodavatelů?.................................................................................82 4. PŘEDLOŽENÍ, HODNOCENÍ A VÝBĚR ŽÁDOSTÍ O DOTACI.............................................................83 4.1 Předložení žádosti o dotaci.............................................................................................................83 4.2 Jak bude můj projekt hodnocen?....................................................................................................84 4.2.1 Kritéria pro kontrolu přijatelnosti projektu................................................................................84 4.2.2 Kritéria pro kontrolu formálních náležitostí..............................................................................84 4.3 Podle čeho bude můj projekt bodově ohodnocen?.........................................................................85 4.4 Jak a kdo rozhodne o výběru projektů?..........................................................................................86 4.5 Co se děje před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace a co v té době musím udělat?................87 4.5.1 Analýza rizik a kontrola ex-ante..............................................................................................87 4.5.2 Příprava smlouvy o poskytnutí dotace....................................................................................88 4.5.3 Může poskytovatel dotace neuzavřít Smlouvu?......................................................................88 4.6 Za jak dlouho od ukončení výzvy můžu podepsat smlouvu o poskytnutí dotace?..........................89 4.7 Kam se mohu obrátit s případnými stížnostmi proti postupu ŘO ROP SZ?....................................90 5. POVINNOSTI ÚSPĚŠNÉHO PŘÍJEMCE..............................................................................................92 6. SEZNAM ZKRATEK...............................................................................................................................93 7. SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................94

3


1. ÚVOD 1.1 Komu je příručka určena a co je jejím cílem Příručka je určena subjektům z veřejného, neziskového a soukromého sektoru, které mají připraveny projektové záměry a mají zájem je realizovat za podpory dotace z Evropské unie, konkrétně Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad 2007–2013 (dále ROP SZ). Na získání dotace nevzniká automaticky právní nárok, ale je podmíněno zpracováním kvalitního projektu a následným rozhodnutím Výboru Regionální rady (dále jen VRR) o přidělení dotace na základě splnění všech podmínek programu a získání dostatečného bodového ohodnocení. Cílem příručky je seznámit potenciálního žadatele/příjemce: 1. s postupem při zpracování projektů (neboli žádostí o dotaci) a především upozornit na možná úskalí při jejich předložení, 2. s postupem při hodnocení a výběru projektů a s uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady (dále jen Smlouva), 3. se základními povinnostmi úspěšného žadatele/příjemce při realizaci projektu. Platnost dokumentace Výbor Regionální rady společně s výzvou k předkládání žádostí o dotaci schvaluje vždy veškerou dokumentaci pro žadatele a příjemce, která je nutná pro přípravu kvalitního projektu v rámci dané výzvy. Pro žadatele a příjemce je tato dokumentace závazná ode dne, kdy je společně s výzvou zveřejněna na webových stránkách www.nuts2severozapad.cz. Dokumentace je platná vždy pouze pro výzvu, k níž je zveřejněna. Řídící orgán si vyhrazuje právo ve výjimečných případech zavázat žadatele/příjemce řídit se aktualizovanou dokumentací či jejími vyjmenovanými částmi, a to i pro projekty, jejichž realizace již probíhá. Pokud dojde ke změnám či doplnění informací, které jsou součástí dokumentace pro žadatele a příjemce, informuje o tom řídící orgán ROP SZ žadatele/příjemce formou metodického pokynu. Metodický pokyn bude zveřejněn na webových stránkách www.nuts2severozapad.cz a zároveň bude zaslán příjemcům podpory. Změny dokumentace mohou nastat zejména z důvodu změny legislativy ES či ČR, změn centrálně závazných předpisů a metodik týkajících se oblasti strukturálních fondů či z důvodu změn v monitorovacím informačním systému.

1.2 Vymezení pojmů Absorpční kapacita Míra efektivního využití objemu finančních prostředků, které byly alokovány na operační program. Podpora absorpční kapacity znamená zajistit hladký a efektivní průběh čerpání pomoci z fondů EU prostřednictvím podpory tvorby projektů a kapacit na jejich přípravu, realizaci a administraci, a to zejména na straně žadatelů a příjemců, přičemž tyto projekty by měly svou realizací maximální měrou přispět k rozvoji regionu a naplnění regionálních priorit. Auditní orgán Ústřední orgán státní správy zodpovědný za zajištění provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému programu a za vykonávání činností v souladu s čl. 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, (dále jen nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) a čl. 62 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006. Tuto funkci plní v rámci Ministerstva financí ČR odbor Auditní orgán – Centrální harmonizační jednotka a odbor Kontrola. BENEFIT7 (též elektronická žádost) Elektronická žádost, která je určena pro žadatele za účelem vyplnění a vytvoření žádosti. Následně slouží

4


příjemci k podání žádosti o platbu a zároveň k vyplnění monitorovacích zpráv a hlášení. Bodování projektu Projekty, které prošly úspěšně kontrolou formálních náležitostí a kontrolou přijatelnosti, jsou hodnoceny podle výběrových kritérií (tzv. „bodovacích tabulek“) předem vyhotovených pro každou oblast podpory ROP SZ a schválených Monitorovacím výborem ROP SZ (dále jen MV ROP SZ). Součástí hodnocení je zejména technická a finanční kvalita projektu a dále jeho potřeba a relevance ve vztahu k zaměření k ROP SZ a strategickým dokumentům kraje/obcí. Brownfields Nemovitost (pozemek, stavba, objekt, areál), která je opuštěná nebo nedostatečně využitá, je zanedbaná a může být případně i kontaminovaná. Vznikla jako pozůstatek průmyslových, těžebních, zemědělských, armádních, rezidenčních, dopravních či jiných aktivit nebo občanské vybavenosti. Bude podporována rekonverze brownfields na nové využití veřejného charakteru nebo ekonomické využití jiné než dle následujících sekcí Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ): Zemědělství, myslivost, lesnictví (sekce A), Rybolov a chov ryb (sekce B), Těžba nerostných surovin (sekce C), Zpracovatelský průmysl (sekce D), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (sekce E) a Stavebnictví (sekce F). Horní hranice jejich plochy není omezena a ekonomické činnosti jsou povoleny max. do 50 % rozlohy podlahové plochy nemovitostí, u pozemků max. do 50 % rozlohy těchto pozemků. Podporovány budou pouze brownfields ve veřejném vlastnictví. Podpora regenerace brownfields bude zahrnovat následující fáze regenerace: •

Podpora majetkoprávního řešení lokalit včetně zajištění dopravní dostupnosti těchto lokalit pro místní silniční, cyklistickou a pěší dopravu

•

Projektová příprava regenerace včetně potřebných průzkumů

•

Demolice nepoužitelných objektů a vyklizení pozemků

•

Dekontaminace území

•

Vybudování dopravní a technické infrastruktury nutné pro budoucí využití území

•

Rekonstrukce a výstavba objektů

•

Aktualizace a rozvoj databáze brownfields

•

Vzdělávání s tematikou regenerace a revitalizace brownfields pro dotčené subjekty – obce, instituce veřejné správy a odbornou veřejnost. Partnerství pro sladění zájmů veřejných a privátních subjektů, které jsou v procesu

Revitalizace brownfields musí být spojena s realizací další aktivity (park, nové budovy atd.). Pouhá přeměna brownfields na greenfields není možná. Úplně nepřípustná je příprava území pro developerské projekty. Při podpoře brownfields bude postup koordinován s OP PI, OP ŽP a PRV následujícím způsobem: •

OP PI podporuje regeneraci brownfields s převládajícím budoucím využitím pro podnikání. Budoucí využití těchto brownfields bude spadat do sekcí OKEČ 15–37 nebo se bude jednat o strategické služby či technologická centra.

•

PRV se zaměřuje na brownfields s budoucím zemědělským využitím.

•

Prostřednictvím ROP SZ budou podporovány regenerace všech ostatních brownfields.

Ministerstvo životního prostředí ČR bude předem informováno o projektech regenerace brownfields předkládaných do ROP SZ a OP PI. MŽP bude informovat ŘO ROP Severozápad nebo OP PI o tom, zda předkládaný projekt zahrnuje vážnou starou ekologickou zátěž, která bude řešena OP ŽP, nebo může být řešena ROP SZ, respektive OP PI.

5


Celoživotní vzdělávání Podle rozhodnutí Rady (ES) č. 163/2002 z 27. června 2002 musí celoživotní vzdělávání zahrnovat učení od předškolního až po důchodový věk, včetně celého spektra formalizovaného i neformalizovaného vzdělávání. Celoživotní vzdělávání má být chápáno jako veškeré vzdělávací aktivity realizované po celý život s cílem zlepšit znalosti, dovednosti a kvalifikovanost z hlediska osobního, občanského, sociálního i profesního. Důležitým principem pro jednotlivce jako subjekt celoživotního vzdělávání je rovnost příležitostí a kvalita učení. Certifikace vynaložených výdajů Specifická činnost stanovená předpisy Evropského společenství, jejímž cílem je, aby Platební a certifikační orgán získal ujištění o řádném vynakládání výdajů na jednotlivé programy a projekty. Certifikace se povinně provádí před zasláním každé žádosti o platbu pro daný program nebo projekt. Jde o potvrzení správnosti údajů předložených řídícími orgány Platebnímu a certifikačnímu orgánu a potvrzení, že výdaje zahrnuté ve výkazu výdajů byly vynaloženy v souladu s předpisy ES a národními předpisy. Cílové skupiny Skupiny osob nebo organizací, které budou mít z realizovaných veřejných intervencí užitek (například obyvatelé měst, turisté, osoby dlouhodobě nezaměstnané, uchazeči o zaměstnání, etnické menšiny, osoby bez přístřeší, osoby po výkonu trestu, matky samoživitelky, začínající podnikatelky, zdravotně a sociálně znevýhodnění, účastníci školení apod.) nebo které jsou příjemci pomoci v rámci příslušné oblasti podpory (např. nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty). Cyklostezka Cyklostezka je vždy ohraničena na svém začátku a konci značkami C8a „Stezka pro cyklisty“ a C8b „Konec stezky pro cyklisty“, stezka pro chodce a cyklisty obdobnými dopravními značkami C9a a C9b nebo C10a a C10b, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, a je oddělena od automobilové dopravy. Na cyklostezkách jsou pro cyklisty přesně vymezené prostory pohybu vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením a uživatelé jsou povinni tyto speciálně umístěné dopravní značky respektovat a dodržovat přesně stanovená pravidla. Cyklotrasa Cyklotrasou se rozumí doporučená trasa, která vede po silnicích, místních a účelových komunikacích, kde se pohybují i jiné dopravní prostředky. Její značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Jedná se o svislé značení dle § 63 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Na všech je symbol jízdního kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Značky tohoto druhu mají pouze orientační a informační charakter. Čistá pracovní místa Kalkulace čistých pracovních míst bere do úvahy účinky na zaměstnanost, které by nastaly, kdyby pomoc nebyla poskytnuta, vytěsňování (ztráty zaměstnání v jiných firmách a oblastech) a multiplikační účinky. Datum finančního ukončení projektu Finančním ukončením projektu se rozumí den, kdy budou dokončeny všechny platby spojené s realizací projektu a všechny finanční prostředky budou proplaceny na účet příjemce. Toto se předpokládá do cca 55 pracovních dnů od předložení poslední monitorovací zprávy projektu (resp. od data ukončení projektu). Datum podpisu Smlouvy Datum podpisu Smlouvy oběma stranami, jak ze strany žadatele, tak ze strany poskytovatele dotace, přičemž účinnost Smlouvy je datována od data podpisu druhou smluvní stranou (pozdější datum).

6


Datum ukončení fyzické realizace etapy Rozumí se jím den prokazatelného uzavření všech aktivit dané etapy. Je to den, kdy bude dokončena fyzická realizace, nebo den, kdy přestane poskytování služeb financovaných z programu v rámci dané etapy. Tento pojem je blíže vysvětlen a graficky znázorněn v Příručce pro žadatele a Příručce pro příjemce. Datum ukončení fyzické realizace projektu Rozumí se jím prokazatelné uzavření všech aktivit projektu. Je to den, kdy bude dokončena fyzická realizace, nebo den, kdy přestane poskytování služeb financovaných z programu. Tento pojem je blíže vysvětlen a graficky znázorněn v Příručce pro žadatele a Příručce pro příjemce. Datum ukončení projektu Datum, kdy příjemce doručí řídícímu orgánu monitorovací zprávu projektu. Příjemce má přitom povinnost zaslat tuto monitorovací zprávu projektu do 60 kalendářních dnů od ukončení fyzické realizace projektu. Tento pojem je blíže vysvětlen a graficky znázorněn v Příručce pro žadatele a Příručce pro příjemce. Datum zahájení fyzické realizace Datem zahájení fyzické realizace se rozumí den, ke kterému je zahájena realizace fyzických prací, nebo den, ke kterému je zahájeno poskytování služeb. V případě, že je projekt zaměřen pouze na dodávky strojů, zařízení či technologií nebo poskytnutí služeb dodavatelským způsobem, se datem zahájení fyzické realizace myslí datum nabytí účinnosti smlouvy s dodavatelem. V případě stavebních/montážních prací je to zahájení prací doložené prvním záznamem ve stavebním deníku, popř. jiným záznamem o stavbě. Fyzická realizace projektu nepodléhajícího režimu veřejné podpory může být zahájena před datem registrace projektu, avšak výdaje vynaložené na realizaci projektu před datem registrace projektu nebudou způsobilé. U projektů, které spadají pod režim regionální investiční podpory, musí být fyzická realizace zahájena až po sdělení řídícího orgánu o splnění podmínek přijatelnosti projektu. V případě zahájení fyzické realizace projektu, který podléhá režimu veřejné podpory, před datem vystavení potvrzení o přijatelnosti projektu (osvědčení o způsobilosti projektu) nebude celý projekt způsobilý k poskytnutí regionální investiční podpory (podpory z ROP SZ). Výběrové řízení může být u projektů, které zakládají veřejnou podporu, zahájeno před datem vystavení osvědčení o způsobilosti projektu, ale dodavatel smí být vybrán až po vystavení osvědčení o způsobilosti projektu zaslaného řídícím orgánem. Za výběr dodavatele se v tomto případě považuje doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči. Porušení tohoto pravidla (tj. výběr dodavatele doručením oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči před datem vystavení osvědčení o způsobilosti projektu) má za následek nezpůsobilost celého projektu, tj. nemožnost získat pro takový projekt dotaci z ROP SZ. Zahájení fyzické realizace projektu musí proběhnout do 6 měsíců od podpisu smlouvy o poskytnutí dotace oběma smluvními stranami. Je však možné, že v opodstatněných případech bude rozhodnutím řídícího orgánu ve výzvě k předkládání žádostí maximální doba projektu zkrácena. Je tedy nutno podrobně prostudovat podmínky příslušné výzvy. Tento pojem je blíže vysvětlen a graficky znázorněn v Příručce pro žadatele a Příručce pro příjemce. Datum zahájení fyzické realizace projektu/etapy U 1. etapy datum shodné s datem zahájení fyzické realizace projektu. U ostatních etap se jím rozumí den, ke kterému je zahájena realizace fyzických prací, nebo den, ke kterému je zahájeno poskytování služeb v rámci dané etapy, přičemž musí časově navazovat na den ukončení předchozí etapy. V případě, že je projekt zaměřen pouze na dodávky strojů, zařízení či technologií nebo poskytnutí služeb dodavatelským způsobem, myslí se datem zahájení fyzické realizace datum nabytí účinnosti smlouvy s dodavatelem.

7


Fyzická realizace projektu nepodléhajícího režimu veřejné podpory může být zahájena před datem registrace projektu, avšak výdaje vynaložené na realizaci projektu před datem registrace projektu nebudou způsobilé. U projektů, které spadají pod režim regionální investiční podpory, musí být fyzická realizace 1. etapy zahájena až po vystavení osvědčení o způsobilosti projektu (viz pojem Datum zahájení fyzické realizace). V případě zahájení fyzické realizace projektu podléhajícího režimu veřejné podpory před datem vystavení potvrzení o přijatelnosti projektu nebude celý projekt způsobilý k poskytnutí dotace. Tento pojem je blíže vysvětlen a graficky znázorněn v Příručce pro žadatele a Příručce pro příjemce. Datum zahájení projektu Datem zahájení projektu se rozumí den, ke kterému je zahájena první aktivita související s přípravou projektu (např. datum, ke kterému byl zpracován první dokument týkající se projektu, jako je třeba studie proveditelnosti, projektová dokumentace, datum rozhodnutí o realizaci projektu apod.). Datum zahájení projektu musí být nejdříve 1. 1. 2007 a musí předcházet datu registrace projektu. Tento pojem je blíže vysvětlen a graficky znázorněn v Příručce pro žadatele a Příručce pro příjemce. De minimis Pravidlo pro poskytování podpory malého rozsahu. Je popsáno v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Podpora malého rozsahu neboli podpora de minimis neovlivňuje obchod mezi členskými zeměmi, nepovažuje se za veřejnou podporu, a nepodléhá tudíž oznamovací povinnosti vůči Komisi. Jedná se o podporu poskytnutou jednomu příjemci po dobu tří let v celkové výši maximálně 200 000 € (v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Evropskou centrální bankou platným ke dni prvního poskytnutí veřejné podpory). Nově lze použít nařízení o podpoře de minimis na odvětví dopravy, s výjimkou podpory nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu podnikům provozujícím tento druh dopravy pro cizí potřebu. Pro odvětví silniční dopravy je maximální částka podpory stanovena na 100 000 €. Za tříleté období se považují fiskální roky používané k daňovým účelům v příslušném členském státě. Stropy se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů ES. Nová podpora de minimis může být poskytnuta teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis, kterou příjemce obdržel v rozhodném období daného rozpočtového roku a předchozích dvou rozpočtových let, nepřesáhne výše uvedené limity. Podporu de minimis nelze poskytnout podnikům činným v odvětvích rybolovu a akvakultury, v odvětvích prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o založení ES, v odvětvích zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh uvedených v příloze I Smlouvy o založení ES, na činnosti spojené s vývozem a podnikům v obtížích. Dále pak nelze poskytnout podporu závislou na užití domácích produktů na úkor dovážených produktů. Poskytovatel podpory je povinen informovat příjemce o povaze podpory de minimis a vyžádat si od něj úplné údaje o podpoře de minimis, kterou během posledních tří let získal. Pokud příjemce během rozhodného období tří let takovou podporu získal, musí být při poskytnutí nové podpory de minimis zachován strop ve výši 200 000 €. Do celkového limitu podpor de minimis se nezapočítávají jiné druhy podpor. Poskytovatel je povinen uchovávat záznamy o poskytnuté podpoře de minimis po dobu 10 let od jejího poskytnutí. Dílčí projekt Konkrétní individuální projekt, který vychází z aktivit IPRM. Je vyhotovován v předepsané formě a rozsahu dle požadavků příslušného operačního programu. Doba realizace projektu Maximální doba realizace projektu bude dána termínem nejzazšího ukončení fyzické realizace projektu stanoveným v příslušné výzvě. Vzhledem k nutnosti zabezpečit respektování pravidla n + 3 / n + 2 nepřesáhne tato doba zpravidla 36 měsíců, respektive 24 měsíců. Předpokládaná doba realizace

8


projektu bude rovněž stanovena Smlouvou. EIA – Posuzování vlivů na životní prostředí Proces posuzování vlivů na životní prostředí – proces EIA (Environmental Impact Assessment) zavedený do praxe zákonem ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Představuje významný prvek systému preventivních nástrojů ochrany životního prostředí a zároveň důležitou součást environmentální politiky. Předmětem povinného posuzování jsou záměry podle § 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, uvedené v příloze č. 1, kategorie I a II. Etapa projektu Každý žadatel/příjemce má možnost členit svůj projekt na etapy. Etapou se rozumí soubor jednotlivých kroků (aktivit) projektu, které tvoří jednotný a logicky kontrolovatelný celek (etapu). U stavebních projektů typu dodávek prací či dodávek zboží se jedná o agregované celky. U projektů typu služeb je logickým kontrolovatelným celkem realizovaná ucelená aktivita. Etapy jsou vymezeny finančně, časově a věcně. Etapy na sebe musejí časově navazovat, a není tedy možné, aby se překrývaly. Prioritní osa

Minimální celkové způsobilé výdaje na 1 etapu (Kč)

Minimální délka 1 etapy

PO 1 Regenerace a rozvoj měst

5 mil.1

120 dnů

6

PO 2 Integrovaná podpora místního rozvoje

2 mil.

120 dnů

6

PO 3 Dostupnost a dopravní obslužnost

5 mil.

120 dnů

6

PO 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

2 mil.

120 dnů

6

0,5 mil.

90 dnů

6

PO 5 Technická asistence

Maximální počet etap na 1 projekt

(v kalendářních dnech)

Evaluační plán Plán představuje rámcový přehled evaluačních aktivit řídícího orgánu zaměřených na zlepšení strategie a řízení realizace pomoci ve vazbě na NOK. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Jeden ze čtyř strukturálních fondů EU. Byl založen v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky při financování pomoci zaměřené na nejvíce postižené oblasti a na snižování rozdílů mezi regiony. Je určen na podporu rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů a k přeměně upadajících oblastí; rovněž přispívá k podpoře trvale udržitelného rozvoje a vytváření trvale udržitelných pracovních příležitostí. ERDF se řídí nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, (tzv. obecné nařízení) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006, o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999. Podíl EU na finanční alokaci ROP Severozápad je financován výhradně z ERDF.

1

U projektů na řízení IPRM (oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu) a u projektů financovaných dle podmínek přílohy č. 14 Příručky pro žadatele jsou minimální celkové způsobilé výdaje na jednu etapu 500 tisíc Kč.

9


Evropský sociální fond (ESF) Nejstarší ze strukturálních fondů EU (zal. 1957). Slouží k podpoře neinvestičních projektů v oblastech sociální integrace, podpory zaměstnanosti, posílení systému vzdělávání a podpory rovných příležitostí na trhu práce. Expert Spolupůsobí v druhé fázi hodnocení projektů jako nezávislý odborný hodnotitel posuzující technickou a finanční kvalitu projektu. Každý projekt hodnotí nezávisle na sobě vždy dva experti. Financování z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Proces, kdy příjemci obdrží požadované prostředky z programu odpovídající podílu spolufinancovanému z prostředků rozpočtu EU (ERDF) a podílu prostředků odpovídajícímu národnímu veřejnému financování z prostředků rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a následně Platební a certifikační orgán převede tyto prostředky na příjmový účet správce kapitoly MMR, z níž bylo zajištěno předfinancování do rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti. Finanční kontrola Systém finanční kontroly v České republice vymezuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole). Finanční kontrola je součástí systému finančního řízení, který zabezpečuje hospodaření s veřejnými prostředky. Mezi hlavní cíle finanční kontroly patří prověřování, zda jsou dodržovány právní předpisy a opatření, zda je zajištěna ochrana veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům a zda nedochází k nehospodárnému, neúčelnému a neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky. Systém finanční kontroly obsahuje: •

veřejnosprávní kontrolu, která zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití;

•

systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv zahrnuje finanční kontrolu zahraničních prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi;

•

vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy zahrnuje: •

řídicí kontrolu (FM/C) zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správy při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a při následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření;

•

interní audit (IA), který je definován jako organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídicí kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací.

Finanční manažer Finančním manažerem může být pracovník ORKP nebo FO. Finanční mezera Při projektech vytvářejících příjmy je podpora z fondů EU založena (vypočtena) na principu finanční mezery. Pravidlo vychází z článku 55 obecného nařízení č. 1083/2006. Toto pravidlo se neaplikuje mj. na projekty podléhající pravidlům o veřejné podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy o založení ES. Článek stanoví, že způsobilé výdaje na projekty vytvářející příjmy nepřevýší současnou hodnotu nákladů po odečtení současné hodnoty čistého příjmu za konkrétní referenční období. Cílem je zjištění příslušné míry podpory z fondů EU při respektování vzniklých příjmů v rámci projektu. Způsob výpočtu se liší podle toho, zda projekt zakládá veřejnou podporu, či nikoli. Princip spočívá ve výpočtu podílu rozdílu mezi

10


diskontovanými investičními náklady a čistými diskontovanými příjmy ku diskontovaným investičním nákladům. Dílčím výsledkem se potom násobí celkové způsobilé výdaje a poskytnutá podpora. Celkový výsledek představuje maximální možnou míru podpory z fondů EU u projektů vytvářejících příjmy a nezakládajících veřejnou podporu. Výchozí podmínky a postup pro žadatele jsou blíže uvedeny v příloze č. 10a PPŽ – Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem ROP SZ a v příloze č. 10b PPŽ – Tabulka pro výpočet finanční mezery. Finanční plán ROP SZ ROP Severozápad bude financován z prostředků ERDF a z národních veřejných zdrojů (veřejných zdrojů ČR). Finanční plán stanovuje maximální částku pro financování jednotlivých prioritních os programu, rozdělených do jednotlivých oblastí podpory, z prostředků rozpočtu EU a maximum míry národního spolufinancování. Skladba národního spolufinancování se u jednotlivých projektů může lišit v závislosti na zdrojích a dohodnuté struktuře spolufinancování jednotlivých příjemců podpory. Finanční rámec oblasti podpory Indikativní alokace veřejných zdrojů v rámci jedné oblasti podpory. Jedná se o rozdělení zdrojů mezi prostředky z ERDF a české veřejné zdroje. Rozdělení české části spolufinancování na zdroje regionální a místní je pouze indikativní a je uváděno v průměru za celou oblast podpory. Skladba zdrojů českého spolufinancování se u jednotlivých projektů může lišit v závislosti na zdrojích a dohodnuté struktuře spolufinancování jednotlivých příjemců podpor (blíže uvedeno v Prováděcím dokumentu ROP SZ, kap. 11.3 – Finanční plán ROP). Finanční tok Finanční toky mezi EK a ČR: jedná se o finanční toky probíhající mezi EK a Ministerstvem financí, resp. Platebním a certifikačním orgánem. Finanční toky mezi Regionální radou regionu soudržnosti SZ a příjemcem: jedná se o finanční toky probíhající mezi RR a příjemcem. Platby příjemcům provádí RR ze svého rozpočtu, resp. běžného korunového účtu vedeného u komerční banky. Finanční ukončení projektu Finančním ukončením projektu se rozumí den, kdy budou dokončeny všechny platby spojené s realizací projektu a všechny finanční prostředky budou proplaceny na účet příjemce. Toto se předpokládá do cca 55 pracovních dnů od předložení poslední monitorovací zprávy projektu. Finanční útvar Útvar, který provádí platby příjemcům z rozpočtu Regionální rady odpovídající podílu národního veřejného financování a podílu určenému na financování výdajů z rozpočtu EU (ERDF). V případě ROP Severozápad plní tuto funkci finanční oddělení Ekonomického odboru Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Fond soudržnosti Též Kohezní fond, který od roku 1994 začal působit jako nový nástroj k posílení hospodářské a sociální soudržnosti s cílem pomoci nejméně vyspělým členským státům při vstupu do hospodářské a měnové unie. Fond soudržnosti (dále jen FS) je součástí souhrnného rozpočtu EU a je určen k financování projektů v oblasti dopravy a životního prostředí v členských zemích, jejichž HDP na obyvatele nepřesahuje 90 % průměru EU. Hodnocení projektů Fáze administrace projektů, která sestává z kontroly přijatelnosti projektů, kontroly formálních náležitostí a bodového hodnocení kvality projektů dle stanovených hodnotících kritérií. Jednotlivé fáze hodnocení projektů provádějí pracovníci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, nezávislí externí experti a Expertní komise VRR.

11


Hodnocení programu (evaluace) ROP Evaluací (hodnocením) programu rozumíme proces, který zkoumá nakládání s finančními prostředky veřejných rozpočtů a napomáhá hospodárnosti při jejich čerpání. V souvislosti s problematikou čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU jsou řídící orgány jednotlivých operačních programů a Evropská komise povinny provádět evaluace příslušného programu před započetím (ex-ante), v průběhu (on going) a po skončení (ex-post) programového období. •

Hodnocení (evaluace) ex-ante

Hodnocení ex-ante neboli předběžné hodnocení probíhá ještě před začátkem programového období 2007–2013 a před samotným vyhlášením programu. Za hodnocení ex-ante je zodpovědný řídící orgán programu. Jeho úkolem je vypracování analýzy SWOT, posouzení shody mezi jednotlivými cíli a strategiemi a posouzení souladu s horizontálními tématy rovné příležitosti a životní prostředí. •

Hodnocení (evaluace) on going

Může je provádět členský stát (resp. řídící orgán) nebo Evropská komise v průběhu implementace programu. Toto hodnocení zkoumá pokrok v naplňování cílů stanovených na úrovni operačního programu. Je zpracováno v průběhu programového období. •

Hodnocení (evaluace) ad-hoc

Tyto evaluace se provádějí v návaznosti na zjištění monitorovacího systému, zejména při identifikaci odchylek od cílů programu a v případě požadavku na revizi programu. •

Hodnocení (evaluace) ex-post

Cílem hodnocení ex-post neboli následného hodnocení je zjistit skutečný dopad využití finančních prostředků a reálný stav naplnění globálního cíle a specifických cílů programu. Hodnocení ex-post provádí Evropská komise ve spolupráci s členským státem a řídícím orgánem po uzavření programu. Horizontální témata Jsou to průřezové oblasti, které se prolínají všemi tematickými a regionálními operačními programy. Nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 vyjmenovává dvě horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Výše zmíněná témata jsou průřezové politiky a nástroje, jejichž prostřednictvím jsou globální a specifické cíle ROP integrovány napříč celým spektrem všech prioritních os programu. Horizontální témata jsou respektována při výběru projektů, jejich naplňování je sledováno př realizaci projektů a je předmětem kontroly na místě realizace (blíže viz příloha č. 12 Příručky pro žadatele – Průvodce horizontálními tématy). Hrubý ekvivalent podpory (HEP) Úroveň podpory je vymezena z hlediska její intenzity (míry) v porovnání s celkovými způsobilými výdaji. Každou intenzitu podpory je nutno počítat v hrubém ekvivalentu podpory. Intenzita podpory uvedená v hrubém ekvivalentu podpory je diskontovaná hodnota podpory vyjádřená jako procentní díl diskontované hodnoty způsobilých výdajů. Způsobilé investiční náklady se diskontují na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí podpory. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontování, je referenční sazba platná v době poskytnutí podpory. Hrubá pracovní místa Přímá pracovní místa, která vznikla díky poskytnuté dotaci a jež jsou udržena po dobu pěti let nebo po dobu tří let u malých a středních podniků, a to ode dne finančního ukončení projektu.

12


Implementace operačního programu Jedná se o proces uvedení programu v činnost. Schválení a vyhlášení programu; příprava technické dokumentace; výběrová řízení; vydání rozhodnutí o účasti státního rozpočtu a strukturálních fondů EU na financování projektu; příprava a realizace projektů; kontrola, autorizace a provádění plateb, reportování; monitorování efektů programu. Indikátory Ukazatele sloužící k měření plnění cílů operačního programu. Indikátorový systém ROP Severozápad vychází z Národního číselníku indikátorů. Prioritně jsou vybírány tzv. core (hlavní) indikátory. Systém indikátorů a kontrola jejich naplňování jsou základními nástroji měření plnění cílů ROP, neboť umožňují monitorovat a hodnotit realizaci programu vzhledem ke stanoveným cílům. Pro každou oblast podpory je stanoven indikátor výstupu, eventuálně výsledku, v případě relevance též indikátor horizontálních témat. Na úrovni celého programu jsou stanoveny rovněž indikátory dopadu. Individuální projekt Konkrétní ucelený projektový záměr, který předkládá žadatel s cílem získat dotaci v rámci konkrétního operačního programu. Projekt je předkládán ve formě elektronické žádosti a na papírových formulářích se souborem povinných a nepovinných příloh. Projekt musí splňovat formální náležitosti a musí být v souladu s podmínkami operačního programu, tzn. přispívat k naplnění cíle, zaměření a monitorovacích ukazatelů. Předkladateli projektů jsou vždy příjemci podpory. Inovace Obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) Soubor vzájemně obsahově a časově provázaných dílčích projektů (akcí) zaměřených na řešení konkrétních problémů města, a to buď ve vymezeném území (zóně), nebo v rámci určitého tématu (například veřejná doprava ve městě). Předkladatelem IPRM a jeho realizátorem je město. V rámci ROP SZ jsou IPRM povinné v rámci oblasti podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu, určené pro města nad 50 000 obyvatel (Děčín, Chomutov, Karlovy Vary, Most, Teplice, Ústí nad Labem). Integrovaný projekt Projekt, který se zaměřuje na několik vzájemně se podmiňujících či souvisejících investic (např. modernizace místní komunikace, veřejného osvětlení a úprava přilehlého veřejného prostranství). Takto předložené integrované projekty budou posuzovány jako individuální akce s využitím specificky upraveného bodového hodnocení, zaměřeného mimo jiné na vyhodnocení míry integrace jednotlivých aktivit. Investiční a neinvestiční projekty Způsobilé výdaje jsou dle charakteru děleny na investiční a neinvestiční, což vychází z členění projektů dle následujících charakteristik: a) Investiční projekty – jsou zaměřeny zejména na výstavbu a nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií atd. Jedná se o pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. b) Neinvestiční projekty – jsou zaměřeny zejména na podporu služeb v oblasti cestovního ruchu a technické pomoci. Jedná se o projekty, které jsou spojeny s osobními výdaji, výdaji na cestovné, nákupem služeb, pořízením drobného hmotného majetku atp. Termín investiční a neinvestiční projekty nemá v české legislativě oporu a je odvozen implicitně z investiční či neinvestiční povahy výdajů. Vzhledem k investiční povaze a poměru doplňkových výdajů jednotlivých navržených oblastí podpory se bude u převážné většiny projektů jednat o výdaje investičního charakteru. Pokud bude projekt zakládat veřejnou podporu, musí být 100 % způsobilých výdajů projektu

13


investičních. IS MONIT7+ Informační systém, který slouží k administraci žádostí a k monitorování a kontrolám průběhu realizace jednotlivých projektů. Využívá jej řídící orgán ROP Severozápad. Kofinancování (spolufinancování) Míra spolufinancování projektu ze strukturálních fondů EU závisí na tom, pod který cíl spadá. Pro cíl konvergence, pod nějž spadá ROP Severozápad, obecně platí, že maximální míra spolufinancování z prostředků EU činí 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů. Na základě principu adicionality je nutné, aby do procesu spolufinancování byly zahrnuty všechny subjekty, kterých se bude projekt dotýkat (EU, rozpočty státu, krajů, obcí, podnikatelů atd.). Kohezní politika Evropské unie (politika hospodářské a sociální soudržnosti) Politika soudržnosti představuje nástroj sbližování sociálně-ekonomických charakteristik jednotlivých regionů EU prostřednictvím sady finančních nástrojů a zřetelně identifikovaných věcných priorit. Politika soudržnosti je uplatňována v rámci programových období. ROP SZ představuje základní nástroj uplatňování politiky soudržnosti v regionu soudržnosti SZ v programovém období 2007–2013. Kontrola Důležitá součást řídící práce. Činnost, při které se ověřuje, zda skutečný stav se rovná stavu žádoucímu a zda existují (a jak se naplňují) opatření k dosažení souladu mezi skutečným stavem a stavem žádoucím. Kontrola ex-ante Předběžná kontrola, prováděná před rozesláním výzvy k doložení povinných příloh k podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace. Cílem kontroly ex-ante je ověřit věcnou správnost údajů uvedených v žádosti a zanesených ve smlouvě o poskytnutí dotace a předejít případným budoucím problémům při realizaci projektu. Kontrola ex-post Kontrola prováděná po ukončení realizace projektu, která zjišťuje, zda byly naplněny původně stanovené cíle projektu. Cílem následné kontroly je prověřit, zda příjemce pomoci dodržuje závazky týkající se projektu, vedení účetních dokladů a další závazky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí dotace. Kontrola formálních náležitostí Spočívá v kontrole úplnosti a správnosti předložené žádosti a povinných příloh. Tuto kontrolu provádějí pracovníci Úřadu Regionální rady po dokončení kontroly přijatelnosti projektu. Kontrola interim Kontrola, která se provádí v průběhu realizace. Cílem průběžné kontroly je ověřit postup realizace projektu a případně navrhnout nápravná opatření. V případě průběžné finanční kontroly je cílem zkontrolovat oprávněnost nákladů projektu, které příjemce žádá k proplacení. Kontrola přijatelnosti Kontrola souladu projektu se zaměřením ROP Severozápad, platnou legislativou a zaměřením oblastí podpory. Toto hodnocení je prováděno na základě kritérií přijatelnosti (obecných a specifických). Tuto kontrolu provádějí pracovníci Úřadu Regionální rady jako první kontrolu projektů po uplynutí termínu pro předkládání žádostí o dotaci a otevření obálek s projekty. Konvergence Rozhodujícím cílem pro strukturální akce EU programového období 2007–2013 je cíl konvergence, který

14


do značné míry vychází z cíle 1 programového období 2004–2006 (podpora podrozvinutých regionů s HDP na osobu pod úrovní 75 % průměru EU 25). Je určen k urychlení ekonomické konvergence nejméně rozvinutých regionů, ke zlepšení podmínek pro růst zaměstnanosti prostřednictvím investic do materiálních a lidských zdrojů, pro inovace a rozvoj společnosti založené na znalostech, pro podporu schopnosti přizpůsobit se ekonomickým a společenským změnám, k ochraně životního prostředí a k posílení efektivnosti administrativy. Strategie a zdroje politiky soudržnosti v období 2007–2013 se projevují ve vymezení 3 prioritních cílů (Objectives): konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Křížové financování Princip křížového financování umožňuje dle nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 doplňkovým způsobem v rámci limitu 10 % na každou prioritní osu operačního programu zafinancovat aktivity spadající do oblasti podpory z jiného fondu, pokud jsou taková opatření nezbytná pro uspokojivé provádění projektu a přímo s ním souvisejí. V případě ROP Severozápad byl v souladu s Pokyny pro křížové financování na období 2007–2013 stanoven limit 9 % pro financování opatření spadajících do oblasti pomoci z Evropského sociálního fondu (ESF). Limit byl stanoven na základě doporučení MF a jeho stanovení je plně v kompetenci ŘO ROP Severozápad. Tento limit se vztahuje i na křížové financování v rámci jednotlivých projektů. Liniové stavby Jsou tvořeny stavebními objekty, jejichž charakteristickým znakem je podélná osa výstavby (v rámci ROP SZ se jedná zejména o silnice a cyklostezky). Liniová stavba se zpravidla rozkládá na více katastrálních územích. Lisabonská strategie Jde o cíl EU stát se v roce 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější, na znalostech založenou ekonomikou na světě, schopnou dosáhnout udržitelného hospodářského růstu s větším počtem lepších pracovních míst a větší sociální kohezí s ohledem k životnímu prostředí. Za velmi důležitý je považován požadavek, aby se tento cíl naplňoval pro EU jako celek. Malé a střední podniky Jsou definovány v příloze č. I nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Podnikem se dle tohoto nařízení rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné, rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, které běžně vykonávají hospodářskou činnost. Za střední podnik se považuje podnik splňující následující kritéria: •

zaměstnává méně než 250 osob2 a

•

jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů €, nebo3

•

jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů €.

Za malý podnik se považuje podnik splňující následující kritéria: •

zaměstnává méně než 50 osob a

•

jeho roční obrat nepřesahuje 10 milionů €, nebo

2

Tzn. osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezonních pracovníků se započítává jako zlomek počtu ročních pracovních jednotek (RPJ).

3

Malý nebo střední podnik si může vybrat strop týkající se obratu nebo bilanční sumy, nemusí splnit oba stropy a může jeden z nich překročit, aniž ztratí své postavení.

15


•

jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů €.

Za mikropodnik se považuje podnik splňující následující kritéria: •

zaměstnává méně než 10 osob a

•

jeho roční obrat nepřesahuje 2 miliony €, nebo

•

jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony €.

Bližší vymezení velikosti podniku a stanovení, zda je samostatným, partnerským či spojeným podnikem, naleznete v příloze č. 8 Příručky pro žadatele – Veřejná podpora v rámci ROP Severozápad nebo ve výše uvedeném nařízení. Manažerský a účetní systém IS VIOLA Informační systém sloužící k finančnímu řízení a účtování o prostředcích ze strukturálních fondů EU na účtech Platebního a certifikačního orgánu v rámci účetní jednotky Ministerstva financí. Minimální délka jedné etapy Udává se ve dnech a první etapa začíná datem zahájení projektu. Minimální přípustná výše způsobilých výdajů Minimální hodnota celkových plánovaných způsobilých výdajů projektu v rámci dané oblasti podpory. Hranice je stanovena u jednotlivých oblastí podpory odlišně. Projekty s nižší než určenou minimální přípustnou výší způsobilých výdajů nebudou z ROP SZ financovány. Místo realizace projektu U všech organizací, institucí nebo podnikatelů, kteří jsou oprávněnými žadateli, platí, že udělení dotace není podmíněno místem oficiálního sídla subjektu, nýbrž místem realizace či vlivu projektu. Obecně platí, že místem realizace projektu je u investičních projektů fyzické místo realizace, u neinvestičních je to území, které bude mít z realizace projektu prospěch. Projekt tedy musí být realizován na území regionu soudržnosti Severozápad a musí mít prokazatelně úplný nebo převažující vliv na tento region. Modernizace Rozšíření stávajícího účelu, vybavenosti nebo využití objektu, přizpůsobení soudobým požadavkům nebo znalostem. Jedná se o soubor prací investičního charakteru. Monitorovací systém Informační systém řídících orgánů sloužící pro monitorování implementace programů financovaných prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. MSC2007 přímo komunikuje s informačním systémem ROP SZ (informační systém IS MONIT7+) a je propojen s informačním systémem platebního orgánu (manažerský a účetní systém IS VIOLA) a dalšími. V MSC2007 se průběžně sleduje jak fyzická realizace projektů, tak i finanční toky. Monitorovací výbor ROP Orgán zřízený řídícím orgánem ROP Severozápad zodpovědný za monitorování pokroku dosaženého při realizaci priorit a cílů stanovených v ROP Severozápad. Monitorování Kontinuální proces sledování výsledků projektů řídícím orgánem ROP Severozápad z hlediska dosahování stanovených cílů. Výsledky monitorování jsou předkládány ve formě výročních zpráv (a závěrečné zprávy) Monitorovacímu výboru ROP a poté Evropské komisi. Výroční/závěrečná zpráva obsahuje informace o postupu implementace a rozsahu naplňování cílů programu. Monitorování probíhá na úrovni projektů a souhrnně za jednotlivé oblasti podpory, prioritní osy a potažmo za celý ROP Severozápad. Hlavním cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci operačního programu, prioritních os, resp. projektů, porovnávání získaných informací s výchozím předpokládaným

16


plánem a interpretace případných rozdílů. Monitorování probíhá v oblasti finanční (vynaložení finančních prostředků), věcné (věcné zaměření projektů) a procedurální (pokrok v implementaci projektů). Národní rozvojový plán Představuje zevrubné zdůvodnění potřeby pomoci ze zdrojů EU a definuje cíle, jichž má být dosaženo. Vypracování Národního rozvojového plánu (dále jen NRP) je základní podmínkou pro získání pomoci EU, ale je také významnou zkouškou připravenosti České republiky na realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Zadání NRP vychází z usnesení Vlády ČR č. 245 ze dne 2. března 2005 k procesu programování strukturálních intervencí. Národní strategický referenční rámec (NSRR) Dokument, který je v souladu se Strategickými zásadami EU a jenž určuje propojení mezi prioritami EU a národním programem členského státu, na jehož základě jsou zpracovány jednotlivé operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů. Byl předmětem dialogu mezi ČR jakožto členským státem a Evropskou komisí, která jej schvaluje v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Natura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště). Neoprávněný příjem Jednání poškozující rozpočet Společenství v oblasti příjmů, které je v článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (dále jen ES) definováno jako úmyslné jednání nebo opomenutí vztahující se k: •

použití nebo předložení falešných, nesprávných nebo neúplných prohlášení nebo dokumentů, jež má za následek nezákonný úbytek prostředků ze všeobecného rozpočtu ES nebo rozpočtů jimi nebo v jejich prospěch spravovaných;

•

neposkytnutí informací je porušením zvláštní povinnosti se stejným následkem jako v bodě 1;

•

zneužití prospěchu získaného v souladu se zákonem se stejným následkem jako v bodě 1.4

Neoprávněný výdaj Jednání poškozující rozpočet Společenství v oblasti výdajů, které je v článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů ES definováno jako úmyslné jednání nebo opomenutí vztahující se k některé ze tří níže uvedených situací: •

použití nebo předložení falešných, nesprávných či neúplných prohlášení nebo dokumentů, jež má za následek nesprávné použití či zadržení prostředků ze všeobecného rozpočtu ES nebo rozpočtů jimi či v jejich prospěch spravovaných;

•

neposkytnutí informací je porušením zvláštní povinnosti se stejným následkem jako v bodě 1;

•

použití prostředků definovaných v bodě 1 v rozporu s účelem, k němuž byly určeny.5

Nesrovnalost Porušení předpisů EU nebo předpisů ČR, které upravují použití prostředků z rozpočtu EU nebo veřejných zdrojů ČR, v jehož důsledku jsou nebo by mohly být dotčeny veřejné rozpočty ČR nebo souhrnný rozpočet EU formou neoprávněné výdajové položky. Jde o každé porušení podmínek, za kterých byly prostředky ze strukturálních fondů EU poskytnuty ČR, a každé porušení podmínek, za 4

5

překlad z: Národní strategie proti podvodným jednáním poškozujícím finanční zájmy Evropského společenství – Návrh Nejvyššího státního zastupitelství (nařízení EK č. 2988/95, čl. 1) překlad z: Národní strategie proti podvodným jednáním poškozujícím finanční zájmy Evropského společenství – Návrh Nejvyššího státního zastupitelství (nařízení EK č. 2988/95, čl. 1)

17


kterých byly tyto prostředky a prostředky národních veřejných rozpočtů dále poskytnuty příjemcům. Nestátní neziskové organizace (NNO) • občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů; •

obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

•

církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o církvích a náboženských společnostech).

Do rozpočtu projektu NNO nesmí být zakalkulován zisk. Zisk nesmí být z dotace ani fakticky realizován. Nezpůsobilé výdaje Jedná se o výdaje, které nemohou být spolufinancovány z poskytnuté dotace. Obecné vymezení těchto výdajů je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů. NUTS La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques. Mezinárodní standard zavedený Statistickým úřadem ES ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikace jednotné unifikované struktury územních jednotek. Klasifikace obsahuje 6 úrovní NUTS, které představují velikostní skupiny. Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Kraje v České republice jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání strukturálních fondů EU, bylo nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS II. Oblasti NUTS II jsou také nazývány regiony soudržnosti (viz heslo Region soudržnosti). V ČR jsou tvořeny územím 1–3 krajů. Regiony soudržnosti jsou příjemci finanční pomoci EU. Oblast podpory Vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, na kterou musí projekt svým cílem navazovat. Představuje tak základní dotační titul operačního programu se stanoveným finančním plánem, který zahrnuje způsobilé výdaje spolufinancované z veřejných zdrojů EU a z veřejných zdrojů ČR. Operace Projekt nebo skupina projektů, které byly vybrány řídícím orgánem dotyčného operačního programu nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím výborem, provádí je jeden nebo více příjemců a umožňují dosažení cílů prioritní osy, k níž se vztahují. Operační manuál Interní dokument řídícího orgánu, který specifikuje způsob implementace operačního programu. Operační program (OP) Dokument předložený členským státem EU a přijatý Evropskou komisí, který stanoví strategii rozvoje s uceleným souborem priorit, jež má být prováděna s podporou některého fondu nebo, v případě cíle konvergence, s podporou Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dokument obsahuje soubor prioritních os a oblastí podpory, prostřednictvím nichž se směřuje k dosažení předem stanovených cílů. Součástí operačního programu jsou také pravidla pro poskytování podpor (např. typ příjemců podpor, forma pomoci apod.), dále způsob implementace operačního programu, finanční plán pro každou oblast podpory apod.

18


Oprava a údržba Uvedení do původního nebo provozuschopného stavu. Jedná se o obnovu původních technických vlastností, lokální odstranění funkčních, vzhledových a bezpečnostních nedostatků. Jde o soubor prací neinvestičního charakteru (nezpůsobilé výdaje). Partneři projektu Instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné, realizační fáze a fáze udržitelnosti projektu. Způsob zapojení může být finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejlépe kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale pro hodnocení projektu je třeba pro posouzení zapojení partnera doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.). Za partnera projektu nelze v žádném případě považovat dodavatelskou firmu nebo subjekty, které pracují pro žadatele na komerční bázi; zapojení organizací zakládaných či zřizovaných žadatelem v roli případných partnerů bude hodnotitelem prověřováno. Partneři nejsou příjemci ze SF ve smyslu všeobecných nařízení. Platební a certifikační orgán (PCO) Platební a certifikační orgán je ústřední orgán státní správy zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých ČR z rozpočtu EU. Pověřený auditní subjekt (PAS) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, odbor auditu – zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému operačního programu a provádění auditů operací na vhodném vzorku pro ověření vykázaných výdajů. Pravidlo komisionality (též tzv. „pravidlo čtyř očí“) Každá činnost v rámci administrativního procesu je prováděna nezávisle dvěma pracovníky. Pravidlo n + 3 / n + 2 Pravidlo představuje roční závazek, jenž musí být členským státem vyčerpán do konce třetího/druhého roku, který následuje po roce přijetí závazku. V opačném případě Evropská komise automaticky zruší každou část závazku, na kterou neobdržela přijatelnou žádost o platbu od platebního orgánu do konce třetího/druhého roku, který následuje po roce přijetí závazku. Pravidlo n + 3 platí pro závazky let 2007– 2010. Pravidlo n + 2 platí pro závazky let 2011–2013. Povinnost dodržení pravidla n + 3 / n + 2 se vztahuje na řídící orgán regionu soudržnosti (Regionální radu). Doba realizace projektů musí výše uvedené skutečnosti respektovat. Prioritní osa Jedna z priorit strategie v operačním programu, skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle. Program Soubor priorit a oblastí podpor, jehož prostřednictvím a v rámci jeho pravidel se směřuje k dosažení předem stanovených cílů. Projekt Časově ohraničená cílená činnost prováděná příjemcem podpory za účelem dosažení požadovaného výsledku v rámci operačního programu. Jedná se o konkrétní akce realizované příjemcem podpory a financované prostřednictvím dotace z rozpočtu Regionální rady. Projektový manažer Pracovník OAP nebo ORKP.

19


Prováděcí dokument Dokument, který svým obsahem navazuje na operační program a obsahuje podrobné informace o implementaci (realizaci) programu, zejména pak o operační úrovni prioritních os – oblastí podpory. Prováděcí dokument není předkládán Evropské komisi a projednáván s ní. Příjemce Subjekt realizující projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů EU, který na základě smlouvy o poskytnutí dotace žádá řídící orgán o prostředky a přijímá prostředky z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti řídícího orgánu. Příručka pro příjemce Příručka obsahující povinnosti příjemce dotace při realizaci projektu (výběr dodavatelů, publicita, účetnictví), proces sledování realizace projektu a proplacení výdajů projektu, kontroly během realizace a po ukončení projektu v rámci jeho udržitelnosti. Příručka pro žadatele Příručka obsahující výčet podmínek, při jejichž splnění se může žadatel ucházet o finanční pomoc z operačního programu. Pojednává o obecných podmínkách pro poskytování pomoci, podávání žádostí, odpovědnosti žadatele a o prováděných kontrolách. Příspěvek Společenství Příspěvkem Společenství se rozumí část celkových způsobilých veřejných výdajů vynakládaných v rámci programu, jež je spolufinancována Společenstvím. Rámec podpory společenství Rámcem podpory Společenství je rozhodnutí EK o financování jednotlivých programů v rámci cíle 1. Řídícím orgánem RPS je odbor RPS MMR. Region soudržnosti Region soudržnosti se zřizuje pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využití finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství. Územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS II (§ 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů). Regionální operační program NUTS II Severozápad Dokument schválený Evropskou komisí pro účely realizace jednotlivých cílů rámce podpory společenství, obsahující prioritní osy a opatření financované prostřednictvím strukturálních fondů v rámci cíle 1 – konvergence. Představuje hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007−2013 pro uvedený region soudržnosti Severozápad, tvořený Karlovarským a Ústeckým krajem. Zpracovaný program vychází z platných strategických a programových materiálů obou krajů, jako jsou Program rozvoje Ústeckého kraje a Program rozvoje Karlovarského kraje, a dalších sektorových či průřezových strategických či koncepčních materiálů, ať již z oblasti dopravy či například z oblasti rozvoje cestovního ruchu, včetně územněplánovací dokumentace. Regionální rada regionu soudržnosti Orgán, resp. právnická osoba, zřízená na základě § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění novely č. 138/2006 Sb., na úrovni regionu soudržnosti (územní statistické jednotky NUTS II) zodpovědný za implementaci ROP Severozápad. Registrace projektu Nahrání projektu do informačního systému Monit7+ na Úřadě Regionální rady nebo vydání potvrzení o převzetí tištěné verze projektu. Při registraci projektu do informačního systému je projektu automaticky vygenerováno registrační číslo.

20


Rekonstrukce Stavební zásahy do objektu, které mají za následek změnu jeho účelu nebo zlepšení některého z technických parametrů. Jedná se o soubor prací investičního charakteru (způsobilé výdaje). Revitalizace Oživení, obnova nefunkčního nebo zchátralého. Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí podporuje široký okruh aktivit, které lze charakterizovat jako pozitivní akce, např. tréninkové aktivity pro jedno pohlaví, rovnost v zaměstnanosti, návrat do práce po období péče o děti nebo jiné závislé osoby apod. Rozhodnutí o poskytnutí dotace Prostředky státního rozpočtu a strukturálních fondů na financování ROP SZ jsou ŘO poskytnuty na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen Rozhodnutí). Toto rozhodnutí vydává MMR dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Řídící orgán Řídícím orgánem je na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad. Řídící orgán je dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 odpovědný za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Řízení rizik Identifikace, měření nebo vyhodnocování a sledování podstupovaných rizik a případné přijímání opatření vedoucích k jejich omezení. Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále jen Smlouva) je uzavírána mezi Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad a příjemcem, resp. úspěšným žadatelem, jehož projekt byl vybrán k podpoře. Smlouva musí být uzavřena do 3 měsíců od vybrání projektu6 ke spolufinancování v rámci ROP Severozápad. Dotace z rozpočtu RR se v souladu s úpravou zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje na základě usnesení VRR, který jím schválil seznam projektů vybraných pro poskytnutí dotace, včetně uvedení příjemce dotace, označení projektu a maximální výše dotace. Smlouva obsahuje zejména označení příjemce dotace, poskytovatele dotace, výši dotace, účel, na který je dotace poskytnuta, lhůtu, v níž má být účelu dosaženo, podmínky užití dotace, resp. podmínky, které je nutné dodržet po poskytnutí dotace, aby byla zachována způsobilost určitého výdaje ke spolufinancování z prostředků rozpočtu EU (SF), a den uzavření Smlouvy. Strategické zprávy v letech 2009 a 2012 Cílem těchto zpráv je poskytnout informace o příspěvku z programů spolufinancovaných ze SF k cílům politiky soudržnosti, k naplňování úkolů jednotlivých fondů, ke Strategickým obecným zásadám Společenství (dále jen SOZS) a NSRR. Zprávy se vypracovávají na úrovni členského státu. Strategické obecné zásady Společenství SOZS byly stanoveny v souladu s článkem 25 nařízení Rady (ES) (obecného nařízení). Hlavním 6

Dnem vybrání projektu se rozumí okamžik, kdy je projekt schválen VRR ke spolufinancování z rozpočtu EU v rámci ROP Severozápad.

21


smyslem těchto zásad je podpora priorit Společenství pro každý z cílů fondů tak, aby byl podpořen vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj. Ze SOZS vychází NRP. Strukturální fondy (SF) Jsou to finanční nástroje ES, které přispívají k dosažení obecných cílů stanovených v článcích 158–162 Smlouvy o založení ES. Jedná se o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS). Podrobnosti o využívání SF jsou stanoveny zejména v následujících předpisech: nařízení Komise (ES) č. 1083/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006, o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1081/2006, o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999. ROP SZ je financován z ERDF a bude využito křížového financování. Udržitelnost projektu Efekty projektu musejí být udrženy v nezměněné podobě po dobu 5 let ode dne finančního ukončení projektu (u malého nebo středního podniku v případě investic nebo vytvořených pracovních míst po dobu 3 let ode dne finančního ukončení projektu). V případě neinvestičních projektů, zaměřených např. na výrobu a distribuci propagačních materiálů, je udržitelnost projektu zajišťována z prostředků žadatele. Udržitelnost projektu je ohrožena v případě, že dojde k podstatné změně v projektu, která: •

ovlivňuje povahu projektu nebo výsledky jeho provádění anebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému orgánu nepatřičnou výhodu,

•

je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury, nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti.

Členský stát má povinnost informovat o těchto změnách Komisi a postupovat podle článku 57 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti (ÚRR) ÚRR je výkonným orgánem RR, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí ŘO ROP SZ s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny nebo vyhrazeny Výboru Regionální rady a předsedovi Regionální rady. Úřad také plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti RR, tzn. poskytuje konzultace, přijímá, kontroluje a hodnotí žádosti o podporu, kontroluje realizaci projektů, zajišťuje publicitu programu atd. Úřad má v případě regionu Severozápad dvě územní pracoviště – Územní odbory realizace programu, a to v Ústí nad Labem a v Karlových Varech. Veřejná podpora Rozumí se tím jakákoliv forma podpory způsobem, který narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že se zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie. V Evropské unii jsou výchozí pravidla o poskytování veřejné podpory (tzv. „state aid“) definována v článcích 87–89 Smlouvy o založení ES. Obecný zákaz poskytování veřejné podpory platí, pokud příslušná legislativa Evropské unie nebo Evropská komise nepovolí výjimku. V období po vstupu ČR do EU se poskytování veřejné podpory řídí zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, ve znění pozdějších předpisů, a výše uvedenými pravidly dle čl. 87–89 Smlouvy o založení ES. Veřejná podpora je ve vztahu k ROP upravena zejména nařízením Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, a také Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (2006/C 54/08). Veřejný výdaj Výdaj, který pochází ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, územních rozpočtů, rozpočtu EU, z rozpočtu mezinárodních organizací založených mezinárodní veřejnou smlouvou anebo jakýkoli podobný výdaj. Za podobný výdaj se považuje výdaj pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

22


Veřejnoprávní subjekt Veřejnoprávním subjektem se rozumí jakýkoli subjekt, který: •

je založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu;

•

má právní subjektivitu;

•

je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty, nebo je těmito orgány řízen, nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty7.

Výběrová řízení V rámci ROP Severozápad se vždy řídí zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a Pokyny pro zadávání zakázek. U projektů, které nepodléhají režimu veřejné podpory, může být výběrové řízení na dodavatele uskutečněno a smlouva uzavřena ještě před registrací projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu může výběrové řízení proběhnout, ale dodavatel smí být vybrán až po obdržení osvědčení o způsobilosti projektu zaslaného řídícím orgánem. Výběrem dodavatele se rozumí doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči. Výbor Regionální rady regionu soudržnosti (VRR) VRR je ustanoven na základě zákona č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, kterým se mimo jiné mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Členové VRR jsou v případě regionu Severozápad voleni z členů zastupitelstev krajů Ústeckého a Karlovarského. VRR je zodpovědný za řízení a provádění ROP SZ, např. schvaluje výběr projektů. Vybrání dodavatele Vybráním dodavatele jako prvního právně závazného příslibu objednávky v rámci zadávacího řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, lze pro účely poskytování veřejné podpory v rámci ROP SZ považovat okamžik doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči. Výzva pro předkládání žádostí Souhrn informací o termínu, odkdy je možno předkládat žádosti o dotaci, o místech příjmu žádostí a o dalších podmínkách pro předložení projektu. Webová žádost (BENEFIT7) Elektronická žádost je primárně určena pro konečné příjemce a uživatele. Je určena k vyplnění a vygenerování žádosti o dotaci a následné žádosti o platbu. Winding-up Orgánem vydávajícím prohlášení při ukončení pomoci (tzv. winding-up body) je útvar Ministerstva financí pověřený provedením závěrečného auditu programu. Zprostředkující subjekt Veřejný či soukromý subjekt, který z pověření ŘO plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace. Za jeho činnost odpovídá řídící orgán. ŘO ROP SZ nebude pro programové období 2007–2013 zřizovat zprostředkující subjekt. Způsobilé výdaje Výdaje vynaložené v souladu s cíli oblastí podpory operačního programu. Jsou to výdaje na projekt, které mohou být hrazeny z finančních prostředků strukturálních fondů EU. Způsobilé výdaje musejí být 7

Podmínky uvedené pod písmeny a) až c) musejí být splněny současně (kumulativně).

23


v souladu s evropskou a českou legislativou a s pravidly stanovenými v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů. Žadatel Subjekt, který prostřednictvím žádosti o dotaci žádá řídící orgán o přidělení dotace ze strukturálních fondů EU.

1.3 Co je to Regionální rada? Základním článkem v tzv. implementační struktuře, tedy ve struktuře organizací, které se podílejí na realizaci ROP SZ, je Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad (dále jen Regionální rada / RR). Ta vykonává funkci řídícího orgánu, tj. subjektu, který má celkovou zodpovědnost za správné a efektivní nastavení všech procesů souvisejících s realizací ROP SZ, zodpovídá za jeho řízení, přidělování a proplácení finančních prostředků apod. Regionální rada je zřízena ze zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a má tyto orgány: ●

Výbor Regionální rady,

●

předseda Regionální rady,

●

Úřad Regionální rady.

Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále jen Výbor Regionální rady / VRR) je tvořen 8 členy Zastupitelstva Ústeckého kraje a 8 členy Zastupitelstva Karlovarského kraje. Je orgánem, který schvaluje plán výzev a jednotlivé výzvy, včetně dokumentace pro žadatele a příjemce. Hlavním úkolem VRR je projednávání a schvalování projektů žadatelů, kteří žádají o dotaci z rozpočtu Regionální rady. Jednotlivé smlouvy o poskytnutí dotace a případné dodatky pak podepisuje předseda Regionální rady (dále jen předseda RR), jehož pravomocí je také pozastavení vyhlašování výzev či prodloužení výzev. Z vašeho pohledu – žadatele o dotaci / příjemce dotace – je velmi důležitou součástí rovněž Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále jen Úřad Regionální rady / ÚRR). ÚRR poskytuje informace o podmínkách a možnostech programu ROP SZ, podílí se na hodnocení projektů a s pracovníky ÚRR příjemci spolupracují také ve fázi realizace projektu. Žadatelé/příjemci budou v kontaktu zejména s územním odborem realizace programu, který je umístěn jak v Karlových Varech, tak v Ústí nad Labem. Územní odbor realizace programu (ÚORP) se skládá z: oddělení administrace projektů, které se zabývá zejména podáváním informací o ROP SZ, poskytováním konzultací, činností související s přijímáním žádostí o dotaci z ROP SZ, kontrolou jejich přijatelnosti, kontrolou formálních náležitostí, zajištěním hodnocení projektů a účastí na kontrolách projektů; oddělení realizace a kontroly projektů, které provádí kontrolu projektů včetně problematiky veřejných zakázek, kontrolu správnosti monitorovacích zpráv a kontrolu žádostí o platbu před jejich vyplácením, zabývá se rovněž sledováním projektů v době udržitelnosti. Pro zdárný průběh přípravy, příjmu a realizace vašeho projektu jsou důležité i další odbory a oddělení ÚRR: finanční oddělení Ekonomického odboru, které provádí vyplácení finančních prostředků projektům, jejichž monitorovací zprávy a žádosti o platbu prošly kontrolou na oddělení realizace a kontroly projektů; Odbor auditu, jehož pracovníci kontrolují realizaci vybraného vzorku projektů; Odbor metodického řízení, jehož činnost spočívá v metodickém řízení implementace ROP SZ, zejména v tvorbě všech metodických materiálů (dokumentace pro žadatele a příjemce včetně Prováděcího dokumentu, metodických pokynů, metodických informací apod.) souvisejících s implementací ROP SZ,

24


v dohledu nad dodržováním metodiky pracovníky ÚRR a všemi osobami zodpovědnými za implementaci ROP SZ po celé programové období; odbor je zodpovědný za aktualizaci všech metodických materiálů a poskytuje konzultace všem pracovníkům ÚRR a dalším osobám zodpovědným za implementaci ROP SZ. Odbor monitoringu a analýz, který se zabývá zejména činností v oblasti informačních systémů a monitorování. Upozornění Telefonní a e-mailové kontakty na pracovníky Úřadu Regionální rady v členění podle jednotlivých odborů a oddělení najdete na webových stránkách www.nuts2severozapad.cz, v záložce Kontakty. Na stejných stránkách najdete rovněž zobrazení organizační struktury ÚRR.

Dalším důležitým orgánem v implementační struktuře ROP SZ je Monitorovací výbor ROP SZ, jehož hlavním úkolem je schvalovat hodnotící kritéria, podle nichž se posuzují jednotlivé projekty. V pravomoci Monitorovacího výboru je rovněž schvalovat aktualizaci těchto kritérií.

1.4 Vymezení žadatelů Žadatelem/příjemcem může být pouze osoba s právní subjektivitou, a to: právnická osoba, tzn. ekonomický subjekt, orgán, podnik (veřejnoprávní nebo soukromý), nebo fyzická osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, případně na základě jiného oprávnění podle zvláštních předpisů, a která žádá řídící orgán o příspěvek z fondů Evropské unie a je zodpovědná za realizaci projektu. Příjemce uskutečňuje aktivity dle Smlouvy, podílí se na dosažení cílů oblasti podpory a prostřednictvím žádosti o platbu, zaslané řídícímu orgánu ROP SZ, přijímá prostředky z fondů Evropské unie. V rámci ROP SZ se mohou obecně o podporu ucházet následující žadatelé, patřící mezi oprávněné příjemce: 1) obce, města – podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen p. p.), 2) kraje – podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění p. p., 3) organizace zřízené či založené městem, obcí nebo krajem – podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění p. p., 4) nestátní neziskové organizace – podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění p. p., zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění p. p., zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění p. p., 5) dobrovolné svazky obcí – podle § 46 a dalších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění p. p., 6) školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku – podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění p. p., 7) podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) – podle zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník), ve znění p. p., (§ 2 odst. 2, písm. a) až c) zákona) a podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění p. p., 8) zájmová sdružení právnických osob – podle § 20f až 20i zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění p. p., 9) Hospodářská komora a její složky – podle § 3 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře

25


ČR a Agrární komoře ČR, ve znění p. p., (působnost HK ČR a jejích složek vymezená v § 4 výše zmíněného zákona umožňuje podporovat cestovní ruch), 10) organizační složky státu – podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění p. p. Upozornění V rámci každé oblasti podpory ROP SZ se seznam oprávněných příjemců liší. Konkrétní vymezení možných příjemců pro jednotlivé oblasti podpory je uvedeno v Prováděcím dokumentu ROP SZ. Skutečnost, že jsou splněny podmínky oprávněnosti příjemce, dokládá žadatel prostřednictvím povinné přílohy k žádosti o dotaci – Doklady o právní subjektivitě žadatele (blíže viz příloha č. 1 této příručky – Povinné přílohy k žádosti o dotaci).

Pozn.: V případě statutárních měst je možné za oprávněného žadatele/příjemce považovat rovněž městský obvod (městskou část) statutárního města, který (která) podává žádost o dotaci jménem statutárního města, pokud ze statutu statutárního města jednoznačně vyplývá, že: 1) městský obvod, resp. městská část je v rámci žádosti o poskytnutí dotace oprávněn/-a jednat jménem statutárního města, 2) městský obvod, resp. městská část je zmocněn/-a jménem statutárního města žádat o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady a následně jménem města uzavřít smlouvu o poskytnutí dotace, 3) dotace je příjmem statutárního města. Žadatel/příjemce musí splňovat následující všeobecné podmínky, aby byl způsobilý pro přidělení dotace: ●

mít v plném rozsahu způsobilost k právním úkonům,

●

mít stabilní a dostatečné finanční zdroje pro zajištění své existence během realizace projektu a k účasti na jeho financování, a to i po dobu udržitelnosti projektu,

●

mít oprávnění působit v oblasti, do které směřuje výsledek realizace projektu; oprávněním se myslí oprávnění vydané podle zákona (např. živnostenské oprávnění) k provozování činnosti, která má být výsledkem realizace projektu, nebo oprávnění vyplývající z právního postavení žadatele jako veřejnoprávního subjektu a spadající do oblasti jeho působnosti dané zákonem (např. obec a výstavba dopravní infrastruktury),

●

být zaregistrován jako poplatník daně z příjmů u místně příslušného správce daně podle § 33 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění p. p.

Žadatel/příjemce musí dále splňovat zejména tyto podmínky: a) na jeho majetek nebyl v posledních 10 letech před podáním žádosti o dotaci prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání , není v úpadku nebo v likvidaci, vůči jeho majetku neprobíhá insolvenční řízení, nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurz zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, není veden jako dlužník v insolvenčním rejstříku dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění p. p., není proti němu veden výkon rozhodnutí, b) neporušil závažným způsobem povinnosti vyplývající pro něj z obecně závazných právních předpisů ČR nebo legislativy EU, c) při výběru dodavatelů postupuje v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění p. p., a s přílohou č. 5 této příručky – Pokyny pro zadávání zakázek,

26


d) všechny informace, které poskytl řídícímu orgánu ROP SZ a jež byly podmínkou účasti ve výzvě nebo tvoří součást Smlouvy, uvedl pravdivě, bez úmyslného zkreslení, e) předchází veškerému jednání, které by mohlo vést k získání důvěrných informací ve vztahu k poskytování dotací z ROP SZ a ovlivňování hodnotitelů, pracovníků Úřadu Regionální rady či ostatních členů jejích orgánů v průběhu hodnotícího procesu.

1.5 Vymezení partnerů Partnerství v rámci ROP SZ je vzájemný vztah mezi dvěma či více subjekty, který je postaven na sdílené odpovědnosti za realizaci podporovaného projektu a jenž navazuje na spolupráci při přípravě návrhu projektu (eventuálně i na předchozí spolupráci). Spolupráce mezi příjemcem podpory a jeho partnery musí být založena na smlouvě, která specifikuje roli a odpovědnost partnerů, zapojení a úhradu nákladů partnera v rámci projektu. Upozornění V nákladech žadatele nebo partnerů nemůže být zakalkulován žádný zisk a nesmějí zde být používány paušální platby. Činnosti pro cílové skupiny, které žadatel a partneři provádějí v rámci projektu, nejsou ekonomickou činností ve smyslu zákona o DPH, a nejde tedy o zdanitelné plnění. Partner proto nemůže žadateli „fakturovat“ za provedené služby. Převod finančních prostředků mezi žadatelem a partnerem se provede způsobem dohodnutým ve smlouvě o partnerství.

Projekty financované z ROP SZ mají z hlediska vztahu žadatelů a partnerů striktně nekomerční a neziskový charakter. Tento fakt je podložen i pravidly pro způsobilost výdajů tím, že způsobilými jsou pouze skutečně vynaložené výdaje žadatelů a partnerů, které musejí zároveň být nezbytné pro realizaci činnosti a dosažení stanovených výstupů a výsledků projektu. Rozdíly mezi partnerem a dodavatelem: Partner

Dodavatel

Příprava projektu

podílí se

nepodílí se

Výběr

společná vůle žadatele a partnera

výběrové řízení / veřejné zakázky

Stanovení podmínek smluvního vztahu

dialog mezi partnerem a žadatelem

stanoveno objednatelem

Motivace zapojení do projektu

dosažení cílů projektu / veřejný zájem

zisk / soukromý zájem

Monitorovací zprávy

podílí se na přípravě

nepodílí se na přípravě

Náklady

ze strany žadatele jsou propláceny pouze vzniklé náklady související s projektem

fakturuje dodávky zboží a služeb (včetně zisku)

Odpovědnost za projekt

ano, společně se žadatelem

ne, pouze za dodávky zboží a služeb dle smlouvy

1.6 Základní pravidla pro ROP SZ 1) Dotace lze čerpat pro projekty (investiční projekty), které jsou realizovány v regionu soudržnosti

27


Severozápad nebo mají prokazatelně úplný nebo převažující vliv (neinvestiční projekty – např. propagace regionu na veletrzích cestovního ruchu) na region soudržnosti Severozápad (tj. na území Karlovarského nebo Ústeckého kraje). Rozhodující je místo realizace projektu nebo jeho vliv, nikoli sídlo (místo podnikání) žadatele. Místo realizace projektu je vždy upraveno v konkrétní výzvě a úprava uvedená ve výzvě je pak rozhodující pro určení přijatelnosti projektu (tj. zda projekt může, či nemůže být podpořen v regionu soudržnosti Severozápad). 2) Minimální/maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na projekt u jednotlivých oblastí podpory je obecně uvedena v Prováděcím dokumentu ROP SZ a může být dále upravena ve výzvě. Rozhodující pro přijatelnost projektu je pak úprava uvedená ve výzvě. Celkové způsobilé výdaje projektu musejí být vždy vyšší než minimální přípustná hranice stanovená pro danou oblast podpory. V rámci ROP SZ nejsou podporovány tzv. velké projekty, jejichž celkové výdaje jsou vyšší než 50 mil. €8. 3) Konkrétní projekt může být podán pouze v rámci jedné příslušné oblasti podpory. Žadatel může podat libovolný počet projektů do různých operačních programů, případně i více projektů do jednoho programu či do jedné oblasti podpory. Na každý způsobilý výdaj lze nicméně poskytnout podporu pouze jednou. 4) Majetek pořízený z poskytnuté dotace (hmotný a nehmotný investiční majetek) musí být ve vlastnictví příjemce dotace, který jej zahrne odděleně do účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Majetek, který bude pořízen z poskytnuté dotace, nesmí být po dobu udržitelnosti od finančního ukončení projektu převeden příjemcem dotace na jiného majitele nebo použit na jiné účely, nesouvisející přímo s předkládaným projektem, k tomuto majetku nesmí být po tuto dobu zřízeno zástavní právo. Příjemce dotace může majetek pořízený z dotace po dobu udržitelnosti projektu pronajmout či vypůjčit třetí osobě pouze s písemným souhlasem poskytovatele dotace, a to při dodržení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace při výběrovém řízení. Věcné břemeno k majetku pořízenému z dotace lze po dobu udržitelnosti projektu zřídit pouze s písemným souhlasem poskytovatele dotace. Toto ustanovení se nevztahuje na výsledky publikační činnosti a dalších neinvestičních výdajů spojených s projekty v rámci oblasti podpory 2.1 – Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti, a oblasti podpory 4.3 – Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. V případě, že žadatel vkládá do realizace projektu majetek, ke kterému je zřízeno předkupní právo s důsledky věcného práva, věcné břemeno nebo zástavní právo, nebo je tento majetek jinak zatížen (např. na základě s bankou uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru), musí žadatel existenci tohoto závazku uvést a prokázat, že toto zástavní právo či jiný závazek neohrozí realizaci projektu. Žadatel doloží např. doklad druhé smluvní strany, že řádně splácí kupní cenu objektu a zároveň již splatil minimálně 60 % kupní ceny objektu či úvěru, ke kterému se zástavní právo váže. Tuto skutečnost prokáže žadatel potvrzením druhé smluvní strany. Výše uvedené skutečnosti se netýkají případu, kdy žadatel zastavil majetek za účelem získání úvěru pro doložení zajištění finančního krytí projektu. V tomto případě žadatel doloží smlouvu, na základě které zástavní právo (či jiný závazek) vzniklo. Z této smlouvy musí být patrné, že zástavní právo (či jiný závazek) vzniklo z důvodu zajištění finančního krytí projektu. 5) Každý žadatel je povinen v rámci žádosti o dotaci uvést monitorovací indikátory projektu a zejména uvést jejich kvantifikaci (blíže viz kapitola 1.7 – Monitorovací indikátory a jejich kvantifikace). 6) Dodržení horizontálních témat – Každý projekt musí zohlednit horizontální témata, tzn. že žadatel musí doložit vliv projektu na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Jedná se rovněž o oblast posuzovanou při hodnocení projektu. Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví (genderové hledisko), rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se rovněž vztahuje i na další znevýhodněné skupiny, jako jsou např. imigranti a azylanti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol apod. Souhrnně se jedná o skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Žadatel musí mít na paměti, že vedle proaktivních opatření projektu k rovným příležitostem je nutné zajistit, aby projekt nediskriminoval sám svým přístupem (např. při výběru osob do realizačního týmu). 8

Dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

28


Doporučení Zorientovat se v problematice horizontálních témat vám pomůže příloha č. 12 této příručky – Průvodce horizontálními tématy.

Udržitelný rozvoj lze obecně chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. Pro účely hodnocení projektů je udržitelný rozvoj zúžen na oblast environmentální – hodnotí se začlenění ochrany životního prostředí a ochrany přírody a krajiny do přípravy i samotné realizace projektů. Každý projekt musí být hodnocen z hlediska jeho vlivu na životní prostředí a z hlediska naplňování environmentálních kritérií stanovených pro příslušnou prioritní osu, resp. oblast podpory.

1.7 Monitorovací indikátory a jejich kvantifikace V žádosti o dotaci je každý žadatel povinen uvést monitorovací indikátory projektu. Úlohou monitorovacích indikátorů je vyčíslit efekt daného projektu – přínos k naplnění cílů ROP SZ, jeho jednotlivých prioritních os, oblastí podpory, naplňování horizontálních témat aj. Za pomoci indikátorů žadatel v žádosti o poskytnutí dotace vyčíslí, co realizace projektu přinese, co bude vytvořeno: například délku nově vybudovaných cyklostezek či silnic II. a III. třídy, počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel pro veřejnou dopravu, nová pracovní místa či nová lůžka v ubytovacích zařízeních. Indikátory a jejich hodnoty slouží jako podklad pro hodnocení projektu. Následně se v průběhu realizace projektu a po dobu udržitelnosti projektu sleduje, zda jsou očekávané přínosy (hodnoty indikátorů) projektem naplňovány. Systém indikátorů a kontrola jejich naplňování jsou základními nástroji pro měření plnění cílů ROP SZ. Řídící orgán ROP SZ naplňování indikátorů monitoruje, shromažďuje data, vyhodnocuje je a současně kvantifikuje dosažené efekty z projektů za celý program. Následně vyhodnocuje splnění cílů programu a naplnění strategie. Indikátory ROP SZ jsou rozděleny na: ●

indikátory projektové, které jsou sledovány na úrovni každého projektu,

●

indikátory programové, které sleduje řídící orgán ROP SZ za program jako celek; kromě agregace projektových indikátorů se na úrovni programu zjišťují další indikátory mapující zejména výsledky a dopady realizace operačního programu jako celku – například prostřednictvím evaluačních studií, údajů Českého statistického úřadu a podobně (například přírůstek obyvatelstva v podpořených obcích a městech nebo podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic).

Vás jako žadatele budou zajímat pouze indikátory projektové. Z těchto indikátorů vyberete ty, které odpovídají vašemu projektu, a uvedete je ve webové žádosti BENEFIT7. Údaje o indikátorech a zejména jejich hodnotách uvedené v žádosti poté poslouží při hodnocení projektu a dále budou uvedeny ve smlouvě o poskytnutí dotace. Projektové indikátory jsou rozděleny do 3 skupin: Projektové indikátory

Povinnost žadatele

Automatické

Tento indikátor musí žadatel zvolit vždy. Pokud před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace pracovníci ORKP zjistí, že žadatel tento indikátor nezvolil, doplní jej do Smlouvy automaticky.

29


Tato skupina indikátorů se netýká prioritních os 2 a 3. Skupina automatických indikátorů je obsažena pouze v prioritní ose 1 (oblast podpory 1.1 a 1.2), v prioritní ose 4 (oblast podpory 4.1, 4.2 a 4.3) a v prioritní ose 5 (oblast podpory 5.2). Povinné

Z těchto indikátorů musí žadatel vždy vybrat minimálně jeden. Zvolený indikátor musí mít vazbu na aktivity projektu. Výjimkou jsou projekty na řízení IPRM v rámci oblasti podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu, které z nabídky povinných indikátorů nemusejí volit.

Doplňkové

Tyto indikátory může žadatel zvolit pouze v případě, že zároveň vybral minimálně jeden indikátor ze skupiny povinných indikátorů. Výjimkou jsou projekty na řízení IPRM v rámci oblasti podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu, které volí doplňkové indikátory i bez zvolení indikátoru povinného.

Upozornění Tabulky s projektovými indikátory pro každou oblast podpory najdete v této příručce v kapitole 2 – Popis oblastí podpory, priorit a cílů. Indikátory v každé tabulce jsou rozčleněny na automatické, povinné a doplňkové (výjimkou jsou indikátory v prioritní ose 2 a 3 a indikátory v oblasti podpory 1.3, které neobsahují kategorii automatických indikátorů). U každého indikátoru je uvedena rovněž měrná jednotka, v níž se indikátor udává. Úplný přehled indikátorové soustavy je uveden v Prováděcím dokumentu ROP SZ.

Upozornění Projektové indikátory jsou nadefinovány ve webové žádosti BENEFIT7, avšak bez členění na indikátory automatické, povinné a doplňkové. Při jejich volbě a zadávání ve webové žádosti BENEFIT7 je třeba respektovat členění na automatické, povinné a doplňkové indikátory, stanovené touto příručkou. Vzhledem k zapracování nových pravidel v informačním systému byly z webové žádosti BENEFIT7 odstraněny takové indikátory, které se budou automaticky načítat v IS MONIT7+ a které si již žadatel nevolí a nezadává ve webové žádosti BENEFIT7. Seznam těchto indikátorů je uveden pro každou oblast podpory v této příručce v kapitole 2 -Popis oblastí podpory, priorit a cílů (výjimkou jsou oblasti podpory 1.2 a 1.3, které tyto načítané indikátory neobsahují).

Vykazování hodnot monitorovacích indikátorů Žadatel povinně uvede vybrané indikátory ve webové žádosti BENEFIT7. U každého vybraného indikátoru zadá žadatel výchozí a cílovou hodnotu. Výchozí hodnota se váže ke stavu před zahájením realizace projektu. Plánovaná hodnota znamená naplnění cíle projektu: např. vytvoření 5 pracovních míst, rekonstrukce 10 km silnice apod. Výběr indikátorů a nastavení jejich plánovaných hodnot žadatel rovněž zdůvodní v povinné příloze Podklady pro ekonomické hodnocení projektu (blíže viz příloha č. 1 této příručky – Povinné přílohy k žádosti o dotaci). V průběhu realizace projektu uvádí příjemce aktuální reálné hodnoty indikátorů v monitorovacích zprávách. Ověřování těchto hodnot je rovněž součástí případných fyzických kontrol. Očekávané cílové hodnoty většiny indikátorů budou vykazovány v závěrečné monitorovací zprávě a některé cílové hodnoty indikátorů budou vykazovány v monitorovacích zprávách o udržitelnosti projektu. Viz tabulka s termíny plnění jednotlivých indikátorů na str. 60.

30


Upozornění Výběru indikátorů a nastavení jejich cílových hodnot věnujte velkou pozornost. Cílové hodnoty musí být zvoleny reálně, tak aby je bylo možné realizací projektu splnit. Výchozí a cílovou hodnotu zvolených indikátorů budete mít jako příjemce dotace uvedenu ve smlouvě o poskytnutí dotace a nenaplnění cílové hodnoty byť i jediného monitorovacího indikátoru je důvodem pro vrácení, případně krácení poskytnuté dotace.

Doporučení Vyhněte se nadhodnocování cílových hodnot indikátorů kvůli možnému bodovému zisku při hodnocení projektu. Nereálné nastavení cílových hodnot vás v budoucnu o získanou dotaci při nesplnění indikátorů připraví. Indikátory, jejichž zadávání může činit obtíže – týká se oblasti podpory 1.1, 3.1, 4.1, 4.2, 4.3 a oblastí podpory, ve kterých jsou zahrnuty indikátory na plochu regenerovaných a revitalizovaných území/objektů (tj. oblast podpory 1.1, 1.2, 1.3 a 2.2): 1) V případě níže uvedených indikátorů volíte buď indikátor 51/15/31 nebo 51/15/41, a to dle území realizace projektu (indikátor 51/15/31 je určen pouze pro Ústí nad Labem, indikátor 51/15/41 je určený pro zbývající města od 50 000 obyvatel). Výchozí hodnota je u obou indikátorů 0, plánovaná hodnota vždy 1.

51/15/31 Core 39 Vazba na NSRR ---nebo----51/15/41 Core 39 Vazba na NSRR

Počet podpořených projektů na rozvoj ( zvyšující atraktivitu) vybraných měst

Počet

Počet podpořených projektů na ostatní města Počet

2) V případě níže uvedených indikátorů volíte buď jeden nebo oba indikátory 61/01/01 a 61/01/02 podle konkrétního charakteru projektu – v případě, že v rámci projektu stavíte novou silnici, volíte indikátor 61/01/01, v případě, že v rámci projektu silnici rekonstruujete, volíte indikátor 61/01/02, v případě, že v rámci projektu stavíte jak novou silnici, tak silnici rekonstruujete, volíte oba indikátory 61/01/01 i 61/01/02).

31


61/01/01 Core 14 Vazba na NSRR --a/nebo-----

Délka nových silnic II. a III. třídy

Km

Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Km

61/01/02 Core 16 Vazba na NSRR

3) V případě níže uvedených indikátorů prioritní osy 4 volíte indikátor dle území realizace projektu (buď v Karlovarském kraji nebo v Ústeckém kraji). Výchozí hodnota je u obou indikátorů 0, plánovaná hodnota vždy 1.

---nebo-----

Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu - v Karlovarském kraji

Počet

Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu - v Ústeckém kraji

Počet

4) V případě níže uvedených indikátorů oblasti podpory 4.2 volíte indikátor dle území realizace projektu (buď v Karlovarském kraji nebo v Ústeckém kraji).

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem - v Karlovarském kraji ---nebo-----

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem - v Ústeckém kraji

Počet

Počet

5) Příklad projektu zaměřeného na přestavbu opuštěné a zanedbané budovy na zařízení sociálních služeb.

32


65/05/05

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území – ve venkovských oblastech ha

65/15/03

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů sociálních služeb a zdravotní péče ( venkov)

Tento indikátor se použije v případě, kdy je součástí aktivit např. budování zahrady, výsadba zeleně, zpevněné plochy, instalace osvětlení, laviček, apod. V případě regenerace území včetně objektů není do indikátoru započítána zastavěná plocha regenerovaného nebo rekonstruovaného objektu (pro tuto aktivitu se použije indikátor „plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů“). Pokud je jedinou aktivitou projektu pouze přestavba budovy, je tento indikátor nulový.

Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu).

m²

Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu; v případě rekonstrukce více podlaží se plocha násobí počtem rekonstruovaných podlaží). V případě, že u objektu dochází pouze k rekonstrukci střechy, topení, vedení elektřiny, vody, apod., uvádí se plocha půdorysu daného objektu (pouze jednou).

33


2. POPIS OBLASTÍ PODPORY, PRIORIT A CÍLŮ 2.1 Prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst

OBLAST PODPORY 1.1 PODPORA ROZVOJOVÝCH PÓLŮ REGIONU Zaměření oblasti podpory: •

revitalizace, modernizace, zatraktivnění a doplnění chybějící technické a občanské infrastruktury měst, městských částí, obnova historických a kulturních památek9, tj. stavební obnova nebo dostavba budov, včetně související dopravní a technické infrastruktury včetně veřejných prostranství, veřejného osvětlení, zeleně a zařízení pro volnočasové aktivity;

•

regenerace brownfields – areálů dříve využívaných pro průmyslové, dopravní, vojenské, administrativní aj. účely ve městech – pro jejich další veřejné využití nevýrobní povahy (nepřijatelné jsou činnosti zpracovatelského charakteru), včetně řešení dekontaminace a sanace postižených území, pokud nespadá do působnosti OP ŽP (jako součást širšího projektu v rámci regenerace městského prostředí), a související dopravní a technické infrastruktury jako součásti širšího konceptu regenerace určitého území;

•

programy pro regeneraci a revitalizaci urbanizovaných oblastí, jednotlivých měst nebo jejich částí, včetně zajištění procesu jejich zpracování za použití vhodných participativních metod;

•

související projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž, projektová spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP), aktivity související s řízením IPRM;

•

zvyšování know-how v oblasti regenerace a revitalizace měst, včetně sdílení „dobré praxe“ v ostatních zemích EU;

•

modernizace infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů (výstavba a modernizace knihoven, modernizace a úpravy vzdělávací infrastruktury v návaznosti na potřeby dalšího vzdělávání – např. polyfunkční vybavení učeben s ohledem na kombinované využití pro běžné stupně škol a další vzdělávání v rámci komunitních škol, modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro poskytování sociálních služeb – např. centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněné bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením, modernizace a rekonstrukce zdravotnických zařízení);

•

modernizace městské hromadné dopravy (nákup tramvají a trolejbusů včetně doprovodné infrastruktury typu měnírny pro trolejbusy apod., rozvoj tratí MHD, zlepšování dostupnosti veřejné dopravy pro specifické skupiny obyvatel – staré a handicapované občany, zvyšování atraktivity a bezpečnosti veřejné dopravy – např. zastávky).

Upozornění V rámci této oblasti podpory mohou být podpořeny pouze projekty, které jsou součástí IPRM.

Hlavní příjemci – nositelé IPRM Obce – města od 50 000 obyvatel10

9

10

Historické a kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR na základě zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a pozdějších předpisů. Dle údajů ČSÚ k 1. 1. 2006.

34


Příjemci – dílčí projekty v rámci IPRM Obce – města od 50 000 obyvatel11 Kraje Organizace zřízené či založené městem od 50 000 obyvatel nebo krajem Dobrovolné svazky obcí, jejichž členem je alespoň jedno město od 50 000 obyvatel Nestátní neziskové organizace Školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku Způsobilé výdaje: Minimální podíl prostředků ROP na celkovém finančním objemu IPRM činí 15 mil. €, v případě IPRM zaměřených na modernizaci MHD 10 mil. €. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden individuální (dílčí) projekt realizovaný v rámci IPRM činí 25 mil. Kč. Tento limit se netýká dílčích projektů v rámci IPRM zaměřených na řízení IPRM. Velikost tohoto projektu může být do 2 % objemu IPRM. V případě většího počtu těchto projektů nesmí součet velikostí projektů přesáhnout 2 % celkového objemu IPRM. Celkové výdaje dílčího projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce - Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory: Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory AUTOMATICKÉ 51/15/31 Počet podpořených projektů na rozvoj Core 39 (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst Vazba na NSRR zkrácený název: Počet projektů zvyšujících atraktivitu - vybraných měst Počet

---nebo-----51/15/41 Core 39 Vazba na NSRR

11

Definice (z NČI)

Počet podpořených projektů zaměřených na rekonstrukci a modernizaci míst sloužících pro rozvoj vzdělávání, soc. služeb a zdrav. péče, služby občanské vybavenosti, zařízení zájmové a volnočasové povahy, regeneraci a revitalizaci zanedbaných objektů a území.

-----------------------------------------------------Počet podpořených projektů na ostatní města zkrácený název: Počet projektů zvyšujících atraktivitu - ostatní města Počet

Počet podpořených projektů zaměřených na rekonstrukci a modernizaci míst sloužících pro rozvoj vzdělávání, soc. služeb a zdrav. péče, služby občanské vybavenosti, zařízení zájmové a volnočasové povahy, regeneraci a revitalizaci zanedbaných objektů a území.

Dle údajů ČSÚ k 1. 1. 2006.

35


Indikátory POVINNÉ 65/41/10 Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části města zkrácený název: Počet podniků/org. sl. založ., udržených v revit. části města


Počet

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve městech zkrácený název: Plocha regen. a revit. území - ve městech ha

65/11/00 Vazba na NSRR

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem zkrácený název: Plocha regen. a revit. objektů ve městech celkem m²

61/02/47

Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě zkrácený název: Počet nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě

Výměra všech ploch v hektarech, které byly regenerovány z nevyužitých, opuštěných nebo zanedbaných prostor realizací projektu. Indikátor zahrnuje také revitalizované plochy pro zvýšení atraktivity obce. V případě regenerace území včetně objektů není do indikátoru započítána zastavěná plocha regenerovaného nebo rekonstruovaného objektu. Město = obce nad 5 000 obyvatel včetně. Počet m2 užitné plochy rekonstruovaných, revitalizovaných, regenerovaných objektů občanské vybavenosti ve městech (obcích nad 5 000 obyvatel včetně). Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu).

Počet

Nově pořízené nízkopodlažní autobusy, trolejbusy, tramvaje, vlakové soupravy aj. (pro snadný nástup osob se sníženou mobilitou).

Počet

Celkový počet zapojených partnerů do projektů (partner = ten, kdo s žadatelem uzavře smlouvu o partnerství).

Indikátory DOPLŇKOVÉ 07/42/70 Počet zapojených partnerů zkrácený název: Počet zapojených partnerů

Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizovaném území města (obce nad 5 000 obyvatel včetně). Udrženým podnikem/organizací služeb se rozumí subjekt, který měl v daném území sídlo před i po realizaci projektu. Novým podnikem/organizací služeb se rozumí subjekt, který před realizací projektu v území původně nesídlil.

Seznam indikátorů, které se budou automaticky načítat v IS MONIT7+ a které si již žadatel nevolí a nezadává ve webové žádosti BENEFIT7 (ve výzvách předešlých se tyto indikátory ve webové žádosti BENEFIT7 objevovaly a žadatel si z těchto vybíral – došlo ke změně v IS (zapracování nových pravidel pro monitoring indikátorů)):

36


Kód NČI 51/15/00 Core 39 Vazba na NSRR

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

Počet

Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na podporu rozvoje měst. Projekty zaměřené na rekonstrukci a modernizaci míst sloužících pro rozvoj vzdělávání, soc. služeb a zdrav. péče, služby občanské vybavenosti, zařízení zájmové a volnočasové povahy, regeneraci a revitalizaci zanedbaných objektů a území.

Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem zkrácený název: Podpoř. pr. zabez. udrž. rozvoj a zvyš. atrakt. měst

OBLAST PODPORY 1.2 PODPORA REVITALIZACE A REGENERACE STŘEDNÍCH A MALÝCH MĚST Zaměření oblasti podpory:

12

•

revitalizace, modernizace, zatraktivnění a doplnění chybějící technické a občanské infrastruktury měst, městských částí, obnova historických a kulturních památek12, tj. stavební obnova nebo dostavba budov, včetně související dopravní a technické infrastruktury včetně veřejných prostranství, veřejného osvětlení, zeleně a zařízení pro volnočasové aktivity;

•

modernizace, obnova a rozvoj městských center, náměstí, veřejných prostranství a zeleně, včetně doplňkové infrastruktury;

•

výstavba zdravotnických zařízení;

•

regenerace brownfields – areálů dříve využívaných pro průmyslové, dopravní, vojenské, administrativní aj. účely ve městech – pro jejich další veřejné využití včetně řešení dekontaminace a sanace postižených území (pokud nespadá do působnosti OP ŽP) a související dopravní a technické infrastruktury jako součásti širšího konceptu regenerace určitého území;

•

modernizace infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů (výstavba a modernizace knihoven, modernizace a úpravy vzdělávací infrastruktury v návaznosti na potřeby dalšího vzdělávání – např. polyfunkční vybavení učeben s ohledem na kombinované využití pro běžné stupně škol a další vzdělávání v rámci komunitních škol, modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro poskytování sociálních služeb – např. centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněné bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením, modernizace a rekonstrukce zdravotnických zařízení);

•

výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor;

•

značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené;

•

související projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž, projektová spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP).

Historické a kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR na základě zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a pozdějších předpisů.

37


Příjemci Kraje v případě projektů realizovaných ve městech s 5 000 – 49 999 obyvateli Obce – města s 5 000 – 49 999 obyvateli13 Organizace zřízené či založené městem s 5 000 – 49 999 obyvateli nebo krajem Dobrovolné svazky obcí, jejichž členem je alespoň jedno město s 5 000 – 49 999 obyvateli v případě realizace projektu, jehož převažující dopad je zaměřen na dotčené město (města) s 5 000 – 49 999 obyvateli Nestátní neziskové organizace, v případě realizace projektu s převažujícím dopadem na město s 5 000 – 49 999 obyvateli Školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku v případě projektů realizovaných ve městech s 5 000 – 49 999 obyvateli Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše dotace z rozpočtu Regionální rady (podíl ERDF a státního rozpočtu) na jeden individuální projekt činí 5 mil. Kč. Maximální přípustná výše dotace z rozpočtu Regionální rady (podíl ERDF a státního rozpočtu) na jeden individuální projekt činí 25 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

Počet

Počet podpořených projektů zaměřených na rekonstrukci a modernizaci míst sloužících pro rozvoj vzdělávání, soc. služeb a zdrav. péče, služby občanské vybavenosti, zařízení zájmové a volnočasové povahy, regeneraci a revitalizaci zanedbaných objektů a území ve městech s 5 000-50 tis. obyvateli. Ostatní města = podporovaná města mimo IPRM.

Indikátory AUTOMATICKÉ Počet podpořených projektů na ostatní 51/15/43 města - města 5-50 tis. obyv. Core 39 Vazba na NSRR

zkrácený název: Počet proj. zvyšující atrakt. - města 5 - 50 tis.

Indikátory POVINNÉ

13

Dle údajů ČSÚ k 1. 1. 2006.

38


65/41/10

Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části města zkrácený název: Počet podniků/org. sl. založ., udržených v revit. části města



Počet

Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizovaném území města (obce nad 5 000 obyvatel včetně). Udrženým podnikem/organizací služeb se rozumí subjekt, který měl v daném území sídlo před i po realizaci projektu. Novým podnikem/organizací služeb se rozumí subjekt, který před realizací projektu v území původně nesídlil.

ha

Výměra všech ploch v hektarech, které byly regenerovány z nevyužitých, opuštěných nebo zanedbaných prostor realizací projektu. Indikátor zahrnuje také revitalizované plochy pro zvýšení atraktivity obce. V případě regenerace území včetně objektů není do indikátoru započítána zastavěná plocha regenerovaného nebo rekonstruovaného objektu. Město = obce nad 5 000 obyvatel včetně.

m²

Počet m2 užitné plochy rekonstruovaných, revitalizovaných, regenerovaných objektů občanské vybavenosti ve městech (obcích nad 5 000 obyvatel včetně). Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu).

Počet


Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve městech zkrácený název: Plocha regen. a revit. území - ve městech

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem zkrácený název: Plocha regen. a revit. objektů ve městech celkem


OBLAST PODPORY 1.3 INFRASTRUKTURA V OBLASTI ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ Zaměření oblasti podpory: •

modernizace a fyzická obnova středních škol;

•

modernizace vybavení středních škol a vyšších odborných škol (např. vybavení pracovních dílen, laboratoří a počítačových učeben);

•

revitalizace a modernizace stávajících objektů za účelem jejich využití pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, včetně knihoven regionálního významu;

•

úprava vzdělávací infrastruktury v návaznosti na potřeby dalšího vzdělávání (např. polyfunkční vybavení učeben s ohledem na kombinované využití pro běžné stupně škol a další vzdělávání v rámci komunitních škol, modernizace a dostavba knihoven, včetně nákupu ICT);

•

výstavba, modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro poskytování sociálních služeb (např. centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněné bydlení, domovy pro osoby se

39


zdravotním postižením); •

výstavba, modernizace a rekonstrukce krajských zdravotnických zařízení včetně nových technologií (vytvoření komplexní infrastruktury v oblasti emergenční a akutní péče, malá centra primární zdravotní péče, zdravotnické přístroje, zdravotnické laboratoře, informační centra a jejich vybavení, podpora optimalizace logistických a obslužných procesů).

Příjemci Kraje v případě projektů realizovaných ve městech od 5 000 obyvatel Organizace zřízené či založené krajem v případě projektů realizovaných na území měst a obcí od 5 000 obyvatel Nestátní neziskové organizace v případě projektů realizovaných na území měst a obcí od 5 000 obyvatel Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden individuální projekt činí 25 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

m²

Počet m2 užitné plochy objektu, který bude v rámci realizace projektu rekonstruován/revitalizován/regenerován a bude sloužit pro rozvoj vzdělávání ve městech (obcích nad 5 000 obyvatel včetně). Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu).

Indikátory POVINNÉ 65/11/01 Plocha regenerovaných a Vazba revitalizovaných objektů určených pro na NSRR rozvoj vzdělávání (města) zkrácený název: Plocha regen. a revit. objektů určených pro vzdělávání

40



Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města) zkrácený název: Plocha regen. a revit. objektů sociál. služ. a zdr. péče m²

64/01/03

Nové technologie ve zdravotnictví (počet) zkrácený název: Nové technologie ve zdravotnictví (počet)

Počet


Počet

Počet m2 užitné plochy objektu, který bude v rámci realizace projektu rekonstruován/revitalizován/regenerován a bude sloužit pro sociální služby a zdravotní péči ve městech (v obcích nad 5000 obyvatel včetně). Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu). Počet zavedených nových do zdravotnických zařízení podpořených projektů.

technologií v rámci

Celkový počet zapojených partnerů do projektů (partner = ten, kdo s žadatelem uzavře smlouvu o partnerství)

2.2 Prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje

OBLAST PODPORY 2.1 BUDOVÁNÍ KAPACITY PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, INFORMOVANOST A OSVĚTA VEŘEJNOSTI

Zaměření oblasti podpory: Předmětem podpory jsou projekty zaměřené zejména na: •

přípravu projektů a potřebných podkladových dokumentací.

Jako doplňkové k přípravě projektů a dokumentace je možné realizovat projekty s následujícím zaměřením: •

podnícení aktivit místních subjektů, jež povedou k ustavení místních partnerství za účelem vyhodnocení místních potřeb a vypracování místního akčního plánu obsahujícího střednědobé cíle a dohodnuté strategické projekty a záměry včetně identifikace nezbytných zdrojů a subjektů nezbytných pro realizaci tohoto plánu;

•

zpracování informačních a komunikačních materiálů a médií určených pro místní občany i vnější svět a vztahujících se nejen k vlastní iniciativě místního rozvoje, ale i k místním službám, území, jeho historii, kultuře, přírodě a lidem (časopisy, webové stránky, informační tabule včetně elektronických, publikace apod.), a to za účelem zvýšení zapojení občanů do připravovaného integrovaného projektu;

•

osvětové akce pro zvyšování zapojení veřejnosti (kulaté stoly, občanská fóra, konzultace s veřejností o navrhovaných investicích a připravovaném projektu, o vizi místní oblasti), zpracování místních studií, provedení průzkumů, dotazníky a další aktivity potřebné pro přípravu projektu a dokumentace potřebné pro jeho realizaci;

•

místní rozvojové iniciativy malého rozsahu (značení a veřejné mapy, kampaně proti odhazování odpadků, soutěže o upravenou obec apod.) s cílem realizace doplňkových aktivit souvisejících s připravovaným integrovaným záměrem;

•

příprava projektů a potřebných podkladových dokumentací pro realizaci sestavených plánů.

41


Příjemci Kraje v případě projektů realizovaných na území obcí s 500 – 4 999 obyvateli Obce s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 99914 Organizace zřízené či založené městem či obcí s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 999 nebo krajem Dobrovolné svazky obcí v případě realizace projektů s převažujícím dopadem na obce s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 999 Nestátní neziskové organizace v případě realizace projektů s převažujícím dopadem na obce s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 999 Školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku v případě projektů realizovaných na území měst a obcí v rozmezí 500 – 4 999 obyvatel Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů jednoho projektu činí 1 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů.

Monitorovací indikátory: Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

Počet


Indikátory POVINNÉ 07/42/70 Počet zapojených partnerů zkrácený název: Počet zapojených partnerů


V rámci prioritní osy budou v návaznosti na zpracovanou analýzu a dohodu o eliminaci překryvů mezi ROP a PRV a dalšími programy podpořeny obce v rozmezí 500 až 4 999 obyvatel, respektive 2 000 až 4 999 obyvatel u vybraných aktivit. 14

42


Kód NČI

Název indikátoru

51/21/00

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

Počet

Počet podpořených projektů zaměřených na rekonstrukci a modernizaci míst sloužících pro rozvoj vzdělávání, soc. služeb a zdrav. péče, služby občanské vybavenosti, zařízení zájmové a volnočasové povahy, regeneraci a revitalizaci zanedbaných objektů a území. Venkovská oblast = obce v rozmezí 500–4 999 obyvatel.

Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí zkrácený název: Počet podpořených projektů na rozvoj venkov. oblastí celkem

OBLAST PODPORY 2.2 INVESTICE PRO ZLEPŠENÍ FYZICKÉ INFRASTRUKTURY Zaměření oblasti podpory: •

Revitalizace, regenerace a rozvoj obcí a jejich částí prostřednictvím: 

stavební obnovy a dostavby veřejných prostranství (včetně nezemědělských brownfields), náměstí, architektonických prvků;



rekonstrukce a regenerace zchátralých objektů15 a výrobních a jiných areálů, dříve využívaných pro průmyslové, dopravní, vojenské a administrativní účely (brownfields16), včetně venkovských nezemědělských brownfields, pro jejich další využití jako součásti konceptu regenerace určitého území;



dekontaminace a sanace území brownfields (pokud nespadá do působnosti OP ŽP);



výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů pro kulturní a komunitní život, veřejný sektor (včetně značení a úprav pro tělesně postižené);



včetně (pokud je součástí komplexního řešení): −

rekonstrukce a výstavby chodníků, pěších zón, podchodů, pásů pro cyklisty, včetně značení a úprav pro tělesně postižené;

−

rekonstrukce a výstavby veřejného osvětlení;

−

renovace a zakládání veřejných zelených ploch, parků, rekreačních zón apod. (bez vazby na cestovní ruch);

−

rekonstrukce a obnovy historických a kulturních památek17 (bez vazby na cestovní ruch);

−

rekonstrukce, modernizace a výstavby dětských hřišť, veřejných sportovišť a ploch pro volnočasové aktivity;

−

investic do zlepšení dostupnosti a bezpečnosti veřejné dopravy (autobusové zastávky);

15

Pod pojmem objekt lze rozumět jak individuální objekt, tak areál.

16

Podpora brownfields se bude řídit postupem vymezeným v kapitole 2 – Vymezení pojmů.

17

venkovských

Historické a kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR na základě zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a pozdějších předpisů.

43


•

•

−

rekonstrukce a výstavby místních komunikací včetně parkovacích ploch;

−

rekonstrukce a výstavby místní technické infrastruktury včetně rozvodů datových (komunikačních) sítí;

−

investic na podporu zvýšeného využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve venkovských obcích.

Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů: 

výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení vzdělávacích institucí včetně vybavení ICT (střední a vyšší odborné školství, celoživotní vzdělávání, APZ, knihovny);



výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení institucí sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti a podporujících sociální začlenění uživatele do společnosti;



výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení;



výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti;



výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory.

Infrastruktura pro hospodářský rozvoj: 

rekonstrukce a regenerace zchátralých objektů18 a výrobních a jiných areálů, dříve využívaných pro průmyslové, dopravní, vojenské a administrativní účely (brownfields19), pro nové využití – ekonomické aktivity nevýrobní povahy a občanskou vybavenost – včetně rozšíření o nové sousedící plochy;



rekonstrukce a výstavba související technické infrastruktury (kanalizace, vodovody, osvětlení, značení) včetně rozvodů datových (komunikačních) sítí;



rekonstrukce a výstavba přístupových komunikací.

Příjemci Kraje v případě projektů realizovaných na území obce s 500 – 4 999 obyvateli Obce s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 99912 Organizace zřízené či založené městem či obcí s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 999 nebo krajem Dobrovolné svazky obcí v případě realizace projektů s převažujícím dopadem na obce s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 999 Nestátní neziskové organizace v případě realizace projektu s převažujícím dopadem na obce s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 4 999 Školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku v případě projektů realizovaných na území měst a obcí v rozmezí 500 – 4 999 obyvatel Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů jednoho projektu činí 5 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. 18

19

Pod pojmem objekt lze rozumět jak individuální objekt, tak areál. Podpora brownfields se bude řídit postupem vymezeným v kapitole 2 – Vymezení pojmů.

44


Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

ha

Výměra všech ploch v hektarech, které byly regenerovány z nevyužitých, opuštěných nebo zanedbaných prostor realizací projektu. Indikátor zahrnuje také revitalizované plochy pro zvýšení atraktivity obce. V případě regenerace území včetně objektů není do indikátoru započítána zastavěná plocha regenerovaného nebo rekonstruovaného objektu. Venkovská oblast = obce v rozmezí 500–4 999 obyvatel.

m²

Počet m2 užité plochy objektů, které byly v rámci realizace projektu rekonstruovány, revitalizovány a regenerovány a budou sloužit pro sociální účely a zajištění zdravotní péče ve venkovských oblastech = obce v rozmezí 500-4 999 obyvatel. Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu).

m²

Počet m2 užitné plochy objektu, které byly v rámci realizace projektu rekonstruovány, revitalizovány a regenerovány a budou sloužit pro účely vzdělávání obyvatelstva ve venkovských oblastech = obce v rozmezí 500-4 999 obyvatel. Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu).

Indikátory POVINNÉ 65/05/05 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území – ve venkovských oblastech zkrácený název: Plocha regen. a revit. území - ve venkovských oblastech

65/15/03

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů sociálních služeb a zdravotní péče(venkov) zkrácený název: Počet regen. a revit. objektů soc. sl. a zdravotní péče (venkov)

65/15/01

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro vzdělávání (venkov) zkrácený název: Plocha regen. a revit. objektů určených pro vzdělávání (venkov)

45


65/15/02

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (venkov)

m²

Počet m2 užité plochy objektu, které byly v rámci realizace projektu rekonstruovány, revitalizovány a regenerovány a budou sloužit pro služby OVS (občanská vybavenost) ve venkovských oblastech = obce v rozmezí 500-4 999 obyvatel. Jedná se o objekty, které nelze zařadit do ostatních definovaných indikátorů č. 651501, 651503, 651504. Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu).

m²

Počet m2 užité plochy objektu, které byly v rámci realizace projektu rekonstruovány, revitalizovány a regenerovány a budou sloužit pro zájmové a volnočasové aktivity ve venkovských oblastech = obce v rozmezí 500-4 999 obyvatel. Tento indikátor lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedá se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu).

Počet


zkrácený název: Plocha regen. a revit. objektů pro služby OVS (venkov)

65/15/04

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (venkov) zkrácený název: Plocha regen. a revit. objektů zájmové a volnočas. pov. (venkov)



Kód NČI 51/21/00

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

Počet

Počet podpořených projektů zaměřených na rekonstrukci a modernizaci míst sloužících pro rozvoj vzdělávání, soc. služeb a zdrav. péče, služby občanské vybavenosti, zařízení zájmové a volnočasové povahy, regeneraci a revitalizaci zanedbaných objektů a území. Venkovská oblast = obce v rozmezí 500–4 999 obyvatel.

Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí zkrácený název: Počet podpořených projektů na rozvoj venkov. oblastí celkem

46


2.3 Prioritní osa 3 – Dostupnost a dopravní obslužnost

OBLAST PODPORY 3.1 ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY REGIONÁLNÍHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU

Zaměření oblasti podpory: •

příprava projektů a související projektové dokumentace pro projekty zajišťující napojení regionu na síť TEN-T, páteřní regionální komunikaci I/13 a projekty řešící vnitřní propojení regionu včetně regionálních přeshraničních spojení se SRN;

•

rekonstrukce, modernizace a budování komunikací II. a III. třídy zajišťujících napojení center regionu na nadregionální osy sítě TEN-T a regionální osu I/13, včetně odstraňování lokálních „slabých míst“ (mosty, kruhové objezdy, křižovatky, záchytná bezpečnostní zařízení apod.) na komunikacích napojujících region na síť TEN-T a I/13, zejména obchvatů sídel a aglomerací;

•

rekonstrukce, modernizace a budování komunikací II. a III. třídy, včetně odstraňování lokálních „slabých míst“ (mosty, kruhové objezdy, křižovatky, záchytná bezpečnostní zařízení apod.), zajišťujících efektivní propojení uvnitř regionu, vyšší propustnost státní hranice a vytvářejících základní předpoklady pro efektivní mobilitu obyvatel v celém regionu;

•

modernizace a rozvoj mezinárodního letiště v Karlových Varech a související dopravní infrastruktury;

•

rozvoj dopravní infrastruktury podmiňující efektivní využití potenciálu labské vodní cesty.

Příjemci Kraje Organizace zřízené či založené krajem Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů jednoho projektu činí 50 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)


47


61/01/01 Core 14 Vazba na NSRR ---a/nebo--61/01/02 Core 16


Km

Délka nových dopravních II. a III. třídy v km.

Km

Délka zrekonstruovaných, modernizovaných nebo stavebně upravených dopravních komunikací II. a III. třídy v km.

zkrácený název: Délka nových silnic II. a III. třídy

komunikací

-----------------------------------------------------Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy zkrácený název: Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy

Vazba na NSRR 61/01/09

Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných silničních obchvatů měst a obcí Km

61/03/01

zkrácený název: Délka nově vybud. nebo zrekonstr. sil. obchvatů měst a obcí Počet upravených regionálních letišť

Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných silničních obchvatů měst a obcí v km.

Počet nově upravených regionálních letišť. Počet

zkrácený název: regionálních letišť 61/03/00

Počet

upravených

Počet odbavených cestujících na regionálních letištích Počet

Počet odbavených na regionálních letištích.

cestujících

zkrácený název: Počet odbavených cestujících na regionálních letištích Indikátory DOPLŇKOVÉ 07/42/70 Počet zapojených partnerů zkrácený název: Počet zapojených partnerů

Počet



Kód NČI 51/11/00 Core 13 Vazba na NSRR 61/01/00 Core 14/16 Vazba na NSRR

Název indikátoru

Měrná jednotka

Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) zkrácený název: Počet podpořených projektů na dopravní dostupnost Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem zkrácený název: Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem

Počet

Km

Definice (z NČI) Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na rozvoj dopravy.

Délka nových, zrekonstruovaných, modernizovaných nebo stavebně upravených dopravních komunikací II. a III. třídy v km celkem.

48


OBLAST PODPORY 3.2 ROZVOJ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI REGIONU Zaměření oblasti podpory: •

příprava koncepcí, programů a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace;

•

realizace ucelených integrovaných projektů rozvoje dopravní obslužnosti zaměřených jak na rozvoj, modernizaci a rekonstrukci potřebné infrastruktury (rekonstrukce a budování dopravních terminálů, budování parkovišť v rámci systému park & ride apod.), tak na rozvoj souvisejících služeb (budování informačních a odbavovacích systémů, propagace a medializace veřejné dopravy apod.);

•

zlepšování dostupnosti veřejné dopravy pro specifické skupiny obyvatel (staré a handicapované občany);

•

nákup drážních vozidel hromadné přepravy osob20;

•

rozvoj a budování páteřních regionálních cyklostezek, včetně jejich napojení na páteřní síť cyklostezek v sousedních regionech, a ucelených úseků lokálních cyklostezek s napojením na páteřní síť, důležitých pro zajištění plnohodnotné dopravní obslužnosti regionu. Příjemci

Kraje Obce nebo města do 49 999 obyvatel Organizace zřízené či založené obcí do 49 999 obyvatel nebo krajem Dobrovolné svazky obcí Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů jednoho projektu činí 25 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)


20

Oblast podpory 3.2 neumožňuje financování nákupu trolejbusů, autobusů a tramvají.

49


61/01/10

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem zkrácený název: Délka nově vybud. cyklostezek a cyklotras celkem Km

61/02/11

Počet obcí zapojených do IDS zkrácený název: Počet obcí zapojených do IDS

61/02/47

Počet obcí zapojených do IDS. Počet

Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě zkrácený název: Počet nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě

Počet

Nově pořízené nízkopodlažní autobusy, trolejbusy, tramvaje, vlakové soupravy aj. (pro snadný nástup osob se sníženou mobilitou).

Počet



Počet kilometrů nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras. Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás (nikoliv jen jízdní pruh) vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu, automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Naopak cyklotrasa není z hlediska zákona o pozemních komunikacích druh komunikace, ale jedná se o souvislé označení určité komunikace orientačním značením pro cyklisty.

Seznam indikátorů, které se budou automaticky načítat v IS MONIT7+ a které si již žadatel nevolí a nezadává ve webové žádosti BENEFIT7 (ve výzvách předešlých se tyto indikátory ve webové žádosti BENEFIT7 objevovaly a žadatel si z těchto vybíral - došlo ke změně v IS (zapracování nových pravidel pro monitoring indikátorů)): Kód NČI 51/11/00 Core 13 Vazba na NSRR

Název indikátoru

Měrná jednotka

Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) zkrácený název: Počet podpořených projektů na dopravní dostupnost

Počet

Definice (z NČI) Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na rozvoj dopravy.

50


2.4 Prioritní osa 4 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

OBLAST PODPORY 4.1 BUDOVÁNÍ A ROZVOJ ATRAKTIVIT A INFRASTRUKTURY CR Zaměření oblasti podpory: •

výstavba, obnova, rozvoj, rekonstrukce a úpravy základní a doprovodné infrastruktury pro turistiku (např. informační centra, turistické trasy, naučné stezky, hipostezky, lyžařské trasy a areály, včetně přístřešků, odpočívadel, systémů značení, zařízení pro úpravu tratí apod., dále přístaviště a mola pro vodní turistiku, další aktivity pro provozování ekoturistiky apod.);

•

revitalizace a zpřístupnění kulturních, technických a průmyslových památek21, kulturního dědictví a ostatních turisticky významných objektů pro jejich využití v CR (např. rozhledny, muzea, expozice, galerie, informační centra);

•

modernizace a úprava lázeňské infrastruktury pro zlepšení standardu a kvality služeb pro tradiční i moderní formy lázeňství (wellness), realizace bezbariérových přístupů a dalších úprav pro zdravotně postižené návštěvníky;

•

výstavba a rekonstrukce podmiňující dopravní infrastruktury zajišťující dostupnost a kvalitní přístup k místům s atraktivitami CR (komunikace, parkoviště, chodníky, pěší stezky, systémy značení apod.).

Příjemci Kraje Obce Organizace zřízené či založené obcí nebo krajem Dobrovolné svazky obcí Nestátní neziskové organizace (pouze v případě projektů s dopadem na obec nad 2 000 obyvatel) Organizační složky státu Zájmová sdružení právnických osob s delší než dvouletou účetní historií Podnikatelské subjekty s delší než dvouletou účetní historií (právnické a fyzické osoby) Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden individuální projekt činí 10 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů.

21

Kulturní, technické a průmyslové památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR na základě zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a pozdějších předpisů.

51


Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory AUTOMATICKÉ Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu v Karlovarském kraji ---nebo-------------------------------------------Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém kraji

Počet

Počet

Indikátory POVINNÉ 63/22/00 Počet zrekonstruovaných památkových objektů zkrácený název: Počet zrekonstruovaných památkových objektů 63/25/10


Počet

Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem zkrácený název: Počet nových a zrekonstr. sport.-rekreačních zař. celkem Počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu

Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu. Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu.

Počet rekonstruovaných a zpřístupněných památkových objektů (včetně technických památek) , které byly opraveny v rámci projektů. Památkový objekt je takový objekt, který je součástí registru MKÚstřední seznam kulturních památek ČR. Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem.

Počet

Počet

Nově vytvářenými pracovními místy se rozumí čistý nárůst počtu ročních pracovních jednotek (RPJ) přímo zaměstnaných příjemcem v určité provozovně ve srovnání s průměrem za posledních dvanáct měsíců. Každé pracovní místo, které během těchto 12 měsíců zanikne, musí se odečíst od počtu pracovních míst vytvořených ve stejném období. RPJ je počet pracovníků zaměstnaných na plný pracovní úvazek za období jednoho roku, přičemž u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá odpovídající zlomek RPJ. K navýšení počtu pracovních míst musí dojít nejpozději do 1 roku od ukončení realizace projektu. Pracovní místa vznikla v rámci projektů zaměřených na cestovní ruch.

Počet


zkrácený název: Počet vytvořených pracovních míst v pr. cest. ruchu


Definice (z NČI)

Seznam indikátorů, které se budou automaticky načítat v IS MONIT7+ a které si již žadatel nevolí a nezadává ve webové žádosti BENEFIT7 (ve výzvách předešlých se tyto indikátory ve webové žádosti BENEFIT7 objevovaly a žadatel si z těchto vybíral – došlo ke změně v IS (zapracování nových pravidel

52


pro monitoring indikátorů)):

Kód NČI 51/12/00 Core 34 Vazba na NSRR

Měrná jednotka

Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu zkrácený název: Počet projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu

Počet

Definice (z NČI) Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu.

OBLAST PODPORY 4.2 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY A NABÍDKY UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ


výstavba, popř. modernizace lehkých sezonních ubytovacích zařízení včetně související doplňující infrastruktury (např. veřejná tábořiště, autokempinky, chatové osady);

•

výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vhodných jako celoroční ubytovací zařízení včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí;

•

výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích zařízení hotelového typu (včetně případné restaurační části) na úroveň nejméně středního standardu (***) včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí;

•

zajištění odpovídajících napojení ubytovacích objektů na dopravní a technickou infrastrukturu.

Příjemci Zájmová sdružení právnických osob s delší než dvouletou účetní historií Podnikatelské subjekty s delší než dvouletou účetní historií (právnické a fyzické osoby) Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden individuální projekt činí 5 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce - Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NČI)

Indikátory AUTOMATICKÉ

53


Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu v Karlovarském kraji ---nebo-------------------------------------------Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém kraji

Počet

Počet

Indikátory POVINNÉ Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem – v Karlovarském kraji

Počet


Počet lůžek, která byla nově zřízena či zrekonstruována s cílem zvýšení kapacity nebo kvality ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Žadatel v žádosti prokáže, jakým způsobem zrekonstruuje lůžko dle požadavků ŘO. Pro tento popis použije parametry „Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2006-2009“ a prokáže trvalé zvýšení standardu oproti stávajícímu stavu. Do indikátoru se nezapočítávají přistýlky, ale jen stálá lůžka.

---nebo--------------------------------------------

Počet

Počet lůžek, která byla nově zřízena či zrekonstruována s cílem zvýšení kapacity nebo kvality ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Žadatel v žádosti prokáže, jakým způsobem zrekonstruuje lůžko dle požadavků ŘO. Pro tento popis použije parametry „Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2006-2009“ a prokáže trvalé zvýšení standardu oproti stávajícímu stavu. Do indikátoru se nezapočítávají přistýlky, ale jen stálá lůžka.

Počet

Nově vytvářenými pracovními místy se rozumí čistý nárůst počtu ročních pracovních jednotek (RPJ) přímo zaměstnaných příjemcem v určité provozovně ve srovnání s průměrem za posledních dvanáct měsíců. Každé pracovní místo, které během těchto 12 měsíců zanikne, musí se odečíst od počtu pracovních míst vytvořených ve stejném období. RPJ je počet pracovníků zaměstnaných na plný pracovní úvazek za období jednoho roku, přičemž u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá odpovídající zlomek RPJ. K navýšení počtu pracovních míst musí dojít nejpozději do 1 roku od ukončení realizace projektu. Pracovní místa vznikla v rámci projektů zaměřených na cestovní ruch.

%

Využití kapacity pokojů charakterizuje procento obsazenosti pokojodnů, které byly k dispozici v podpořených ubytovacích zařízeních, a to alespoň jedním hostem.

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem – v Ústeckém kraji


Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu zkrácený název: Počet vytvořených pracovních míst v pr. cest. ruchu

63/11/03

Využití kapacity ubytovacích zařízení – využití pokojů zkrácený název: Využití kapacity ubytovacích zařízení – využití pokojů

54



Počet



Kód NČI 51/12/00 Core 34 Vazba na NSRR 63/01/00

Název indikátoru

Měrná jednotka

Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu zkrácený název: Počet projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem

Počet

zkrácený název: Počet nově vybud. nebo zrekonstr. lůžek celkem Počet

Definice (z NČI) Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu. Počet lůžek, která byla nově zřízena či zrekonstruována s cílem zvýšení kapacity nebo kvality ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Žadatel v žádosti prokáže, jakým způsobem zrekonstruuje lůžko dle požadavků ŘO. Pro tento popis použije parametry „Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2006-2009“ a prokáže trvalé zvýšení standardu oproti stávajícímu stavu. Do indikátoru se nezapočítávají přistýlky, ale jen stálá lůžka.

OBLAST PODPORY 4.3 PODPORA MARKETINGU A TVORBY A ROZVOJE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU


podpora vzniku a činnosti regionálních partnerství v oblasti CR (např. založení a podpora činnosti regionálního fóra pro cestovní ruch zajišťujícího koordinaci realizace marketingových strategií v regionu Severozápad, podpora regionálních či lokálních destinačních managementů);

•

rozvoj informačních a rezervačních systémů a vytvoření regionální sítě informačních center;

•

podpora realizace marketingových akcí na podporu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství – podpora monitoringu návštěvnosti, pasportizace, zpracování analytických studií a strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu a podkladů zajišťujících účinnější řízení, zpracování marketingových studií, generelů a koncepcí rozvoje cestovního ruchu, rozvoj produktů a marketing, zavádění systému certifikace zařízení a služeb CR apod.;

•

příprava nových a zkvalitňování a rozšiřování existujících marketingových produktů CR s regionálním dopadem (např. wellness pro oblasti lázeňství či ekoturistiku na území NP);

•

podpora marketingu a propagace cestovního ruchu (například v oblasti lázeňství a wellness, v oblasti NATURA 2000 apod.);

•

podpora marketingu a propagace akcí regionálního významu (např. propagace a prezentace významných filmových, hudebních a divadelních festivalů, propagace regionu na veletrzích cestovního ruchu a mediální kampaně);

55


•

konání konferencí, seminářů a sympozií na podporu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství;

•

vytváření systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech regionu Severozápad (značení turistických stezek, označení splavných úseků řek, označení infocenter, mapy měst apod.).

Příjemci Kraje Obce Organizace zřízené či založené obcí nebo krajem Dobrovolné svazky obcí Nestátní neziskové organizace (pouze v případě projektů s dopadem na obec nad 2 000 obyvatel) Organizační složky státu Hospodářská komora a její složky Zájmová sdružení právnických osob s delší než dvouletou účetní historií Podnikatelské subjekty s delší než dvouletou účetní historií (právnické a fyzické osoby)

Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden individuální projekt činí 1 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce - Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory AUTOMATICKÉ Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu v Karlovarském kraji ---nebo-------------------------------------------Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém kraji

Počet

Počet

Definice (z NČI)



56


63/31/01

Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch

Počet

zkrácený název: Počet vytvořených propag. nebo market. produktů Indikátory DOPLŇKOVÉ 07/42/70 Počet zapojených partnerů zkrácený název: Počet zapojených partnerů

Počet

Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch. Produktem se rozumí sada, nikoliv jednotlivé kusy (např. letáky, katalogy).



Kód NČI

Název indikátoru


Měrná jednotka

Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu zkrácený název: Počet projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu

Počet

Definice (z NČI) Počet podpořených projektů v rámci prioritní osy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu.

2.5 Prioritní osa 5 –Technická asistence

OBLAST PODPORY 5.2 PODPORA ROZVOJE ABSORPČNÍ KAPACITY A PUBLICITY Zaměření oblasti podpory: •

konzultace, přímá asistence a podpora lokálních či regionálních komunit v přípravě integrovaných projektů a strategií pro jednotlivé oblasti podpory prioritních os, včetně řízené integrované podpory měst v procesu přípravy a následné realizace IPRM, spočívající v zajištění kontinuální technické asistence vhodným kandidátům při realizaci tohoto integrovaného přístupu;

•

podpora přípravy a zpracování kvalitních individuálních projektů určených pro realizaci v rámci některé z oblastí podpory ROP SZ, včetně podpory zpracování potřebných studií a projektové dokumentace, podpora přípravy projektů PPP;

•

podpora asistence a poradenství pro žadatele v návaznosti na zkušenosti ze stávajících aktivit zaměřených na podporu absorpční kapacity, jako je např. systém rozvojových center realizovaný jednotlivými kraji, vznik informačních systémů, databází a sítí certifikovaných poradců proškolených v oblasti problematiky SF, strategií a přístupu ROP a přípravy a realizace projektů;

•

vzdělávací aktivity pro žadatele a veřejnost, zejména pořádání kurzů, workshopů, seminářů a konferencí, výměny zkušeností a rozvoj partnerství;

•

aktivity vyplývající z Komunikačního plánu, jež zahrnují různé typy akcí informujících veřejnost (multimédia, video, inzertní kampaň), zejména pak: -

realizace Komunikačního plánu ROP SZ,

-

prezentace na webových stránkách,

57


-

distribuce dokumentace,

-

informační kampaně,

-

prezentace v médiích, spoty a reklamy,

-

publikační činnost,

-

inzerce.

Příjemci Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad (řídící orgán ROP SZ) Kraje Organizace zřízené či založené krajem Způsobilé výdaje: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden individuální projekt činí 1 mil. Kč. Celkové výdaje individuálního projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmějí při předložení žádosti o dotaci překročit hranici 49.999.999 €, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. Pro přepočet měn platí kurz dané výzvy. Obecné vymezení způsobilosti výdajů pro financování z ROP SZ i konkrétní vymezení způsobilých výdajů pro tuto oblast podpory je uvedeno v příloze č. 1 Příručky pro příjemce - Pravidla způsobilých výdajů. Monitorovací indikátory:

Kód NČI

Název indikátoru

Měrná jednotka

Definice (z NĆI)

Indikátory AUTOMATICKÉ 48/02/00

Celkové výdaje na realizaci projektů technické pomoci mil. Kč zkrácený název: Celkové výdaje na realizaci projektů technické pomoci

Indikátory POVINNÉ 71/07/00 Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů Počet zkrácený název: Počet vytvořených metodických a tech.-inf. materiálů 71/05/00

Realizace evaluačních studií a zpráv celkem Počet zkrácený název: Realizace evaluačních studií a zpráv celkem

Celkové realizované výdaje na informační, poradenské a konzultační služby a na monitorování a evaluační a analytické práce v mil. Kč.

Počet různých druhů nově vytvořených metodických a technicko–informačních materiálů (brožury, letáky, aj.) Indikátor zahrnuje tištěné i elektronické výstupy.

Počet vytvořených studií on-going, ex-ante, interim, ex-post, ad-hoc a zpráv zaměřených na přípravu/realizaci programu a monitoring, evaluaci jeho realizace.

58


71/19/00

Počet proškolených osob Počet zkrácený název: Počet proškolených osob

07/42/70

Počet zapojených partnerů Počet zkrácený název: Počet zapojených partnerů

Počet osob, které se zúčastnily vzdělávacích kurzů v rámci technické pomoci, ukončily tyto kurzy předepsaným způsobem a získaly osvědčení nebo certifikát o absolvování. Celkový počet zapojených partnerů do projektů (partner = ten, kdo s žadatelem uzavře smlouvu o partnerství).


Kód NČI 51/41/00

Název indikátoru

Měrná jednotka

Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc zkrácený název: Počet podpořených projektů na technickou pomoc

Počet

Definice (z NČI) Počet všech podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc.

59


U každého indikátoru je určen nejzazší termín jeho naplnění. Viz přehled v tabulce.

Měrná jednotka

Nejzazší termín pro naplnění indikátoru

Kód

Oblast podpory

51/15/31

1.1

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst

Počet

Datum ukončení projektu

51/15/41

1.1

Počet podpořených projektů na ostatní města

Počet


51/15/43

1.2

Počet podpořených projektů na ostatní města – města 5-50 tis.obyv.

Počet


Počet

Do 1 roku od ukončení fyzické realizace

Počet


Počet


Počet


65/41/10

07/42/70

1.1, 1.2

Indikátor – název plný

Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části města

1.1, 1.2, 1.3 Počet zapojených partnerů

61/02/47

1.1

Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě

64/01/03

1.3

Nové technologie ve zdravotnictví (počet)

65/01/01

1.1, 1.2

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území – ve městech

ha


1.1, 1.2

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

m²


1.3

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro oblast vzdělávání (města)

m²


1.3

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města)

m²


65/11/00

65/11/01

65/11/03

07/42/70

65/05/05

65/15/01

65/15/02

65/15/03

2.1, 2.2

Počet zapojených partnerů

Počet


2.2

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území – ve venkovských oblastech

ha


2.2

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro vzdělávání (venkov)

m²


2.2

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (venkov)

m2


2.2

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů sociálních služeb a zdravotní péče (venkov)

m²


60


65/15/04

2.2

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (venkov)

61/01/01

3.1


km


61/01/02

3.1

Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy

km


61/01/09

3.1

Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných silničních obchvatů měst a obcí

km


61/01/10

3.2

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem

km


61/03/01

3.1

Počet upravených regionálních letišť

Počet


Počet


07/42/70

61/02/11

61/02/47

61/03/00

3.1, 3.2


m2


3.2

Počet obcí zapojených do IDS

Počet


3.2

Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě

Počet


3.1

Počet odbavených cestujících na regionálních letištích

Počet


Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu – v Karlovarském 4.1, 4.2, 4.3 kraji

Počet


Počet podpořených projektů na rozvoj 4.1, 4.2, 4.3 cestovního ruchu - v Ústeckém kraji

Počet


63/22/00

4.1

Počet zrekonstruovaných památkových objektů

Počet


63/25/10

4.1

Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem

Počet


Počet


Počet


07/42/70

52/02/12

4.1, 4.2, 4.3 Počet zapojených partnerů

4.1, 4.2

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu

61


-

4.2

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem v Karlovarském kraji

-

4.2

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem v Ústeckém kraji

Počet


Počet


4.2

Využití kapacity ubytovacích zařízení – využití pokojů

%

Do 2 let od ukončení fyzické realizace

63/31/01

4.3

Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch

Počet


71/05/00

5.2

Realizace evaluačních studií a zpráv celkem

Počet


71/07/00

5.2

Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů

Počet


07/42/70

5.2


Počet


48/02/00

5.2

Celkové výdaje na realizaci projektů technické pomoci

mil. Kč


71/19/00

5.2

Počet proškolených osob

Počet


63/11/03

3. KROK ZA KROKEM PŘÍPRAVOU PROJEKTU 3.1 Jak připravím kvalitní projekt?

PRVNÍ KROK – VYPRACOVÁNÍ KVALITNÍHO PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU Nejprve byste měli mít zpracován kvalitní projektový záměr, který musí mít definován jasný cíl, vstupy, nástroje a výstupy projektu, včetně odhadované výše nákladů nutných na realizaci vašeho projektu. Základní podmínkou je však to, že projekt musí být realizovatelný a musí odpovídat vašim možnostem a okolnímu prostředí (technické, finanční, personální a časové požadavky pro úspěšnou realizaci). Zpracování kvalitního projektového záměru je proces, který předchází přípravě samotného projektu a podání žádosti o dotaci. Na základě zkušeností žadatelů a hodnotitelů projektů v předchozím programovém období 2004–2006 vám můžeme doporučit následující postup: 1. Ujasněte si, jaký problém hodláte projektem řešit a čeho chcete dosáhnout. Charakterizujte daný problém, jeho příčiny a možná řešení. Váš projekt bude představovat jedno z možných řešení. Identifikace a popsání problému vám usnadní definovat výsledky, kterých chcete projektem dosáhnout. Vše si zapisujte, snadněji si tím utřídíte myšlenky. Pracujte v týmu – čím více hlav, tím více nápadů a podnětů.

62


2. Definujte cílové skupiny, tj. konečné uživatele projektu. Ověřte si, zda projekt skutečně vychází z potřeb cílových skupin, zda tyto skupiny jeví o projekt zájem a zda výsledky projektu budou reálným přínosem pro danou cílovou skupinu. 3. Ujasněte si a popište konkrétní metody a kroky, jimiž dosáhnete cíle projektu. Rozdělte si větší dílčí části projektu na menší, lépe řiditelné funkční části. Identifikujte činnosti, které musejí být provedeny, aby bylo dosaženo cíle projektu. Určete si pořadí činností s ohledem na závislost jednotlivých úkolů v rámci projektu. 4. Definujte časovou náročnost projektu. Zjistěte, jak dlouhou dobu budete potřebovat k realizaci jednotlivých kroků. Nezapomínejte si vytvářet časové rezervy. Nepodceňujte časovou náročnost přípravné fáze projektu, která mj. zahrnuje vyřízení nejrůznějších povolení a navíc zpracování žádosti a jejích příloh. Berte v úvahu časové lhůty akceptačních procedur nejen ve vlastní instituci, ale i u úřadů a orgánů obcí, svazků obcí či krajů. U stavebních projektů nezapomeňte zohlednit i vliv ročních dob. 5. Zjistěte náročnost projektu z hlediska lidských zdrojů a vytvořte tým na přípravu a realizaci projektu. Při vytváření týmu si položte otázky: Kdo přichází s nápadem? Kdo bude projekt psát (vč. vytvoření a kompletace dokumentace potřebné k získání dotace)? Kdo bude mít odpovědnost za realizaci projektu? Kdo by se měl na projektu dále podílet a jakou formou (člen projektového týmu, finanční partner, jiný druh partnerství atd.)? Jsou v projektu zastoupeny všechny klíčové zájmové skupiny? Při budování týmu berte v úvahu také funkci, kvalifikaci, praxi a zkušenosti jednotlivých členů. Rozdělte si projekt na dílčí logicky související úkoly a přiřaďte odpovědnosti za jednotlivé dílčí celky a kompetence konkrétním osobám. 6. Zjistěte finanční náročnost projektu a zdroje, z nichž by bylo možné projekt financovat. Vytvořte si předběžný seznam nákladů nezbytných pro realizaci projektu: stanovte si klíčové aktivity projektu a z nich plynoucí dílčí úkoly; ke každé aktivitě přiřaďte určitý časový úsek a odpovídající finanční částku. Nezapomeňte na náklady spojené s vedením a administrací projektu. Dále definujte potenciální zdroje financování projektu (vlastní prostředky, úvěr, finanční podporu partnera, případné jiné dotace).

DRUHÝ KROK – OVĚŘENÍ MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ PROJEKTU Z ROP SZ V dalším kroku je třeba ověřit, zda je možno váš projekt financovat z ROP SZ. Z tohoto důvodu je třeba podrobně se seznámit s podmínkami ROP SZ a programovou dokumentací, zejména s Prováděcím dokumentem ROP SZ, Příručkou pro žadatele (PPŽ) a Příručkou pro příjemce (PPP). Hlavním zdrojem informací jsou webové stránky Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad www.nuts2severozapad.cz (zejména záložky ROP SZ a Pro žadatele). Naleznete zde všechny dokumenty v platných verzích, které se týkají programu. Rámcové informace o podporovaných oblastech získáte v Prováděcím dokumentu ROP SZ (PD ROP SZ), který je konkretizací hlavního programového dokumentu – ROP SZ. V PD ROP SZ naleznete zejména odpovědi na tyto otázky: 

Co lze v rámci ROP SZ podporovat (zaměření a cíle oblasti podpory, podporované aktivity)?



Kdo může v ROP SZ obdržet podporu (typy příjemců)?



Jakou maximální výši podpory lze získat (forma a výše podpory, veřejná podpora)?



Jaká je minimální/maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt (forma a výše podpory)?

63




Kde lze projekty realizovat (územní zaměření podpory)?

Doporučení Již v této fázi je užitečné se kromě programového dokumentu ROP SZ a Prováděcího dokumentu ROP SZ seznámit i s Příručkou pro žadatele a jejími přílohami a rovněž s Příručkou pro příjemce a jejími přílohami. Najdete zde například vymezení způsobilých výdajů, tj. výdajů na realizaci projektu, které vám mohou být v rámci dotace uhrazeny (viz příloha č. 1 Příručky pro příjemce – Pravidla způsobilých výdajů). Na základě získaných informací si v ROP SZ vyberte prioritní osu a konkrétní oblast podpory, která nejvíce odpovídá zaměření vašeho projektového záměru. Posuďte, zda cíle vašeho projektu odpovídají cílům dané oblasti podpory a prioritní osy programu a zda plánované aktivity projektu odpovídají typům aktivit podporovaným ve vybrané oblasti podpory.

Upozornění Aktivity podporované v rámci dané oblasti podpory najdete v Prováděcím dokumentu ROP SZ i v této příručce (kapitola 2. – Popis oblastí podpory, priorit i cílů), vždy pod označením Zaměření oblasti podpory). Dále zjistěte, zda jste oprávněným příjemcem a zda finanční velikost projektu odpovídá podmínkám programu. V případě, že váš projekt neodpovídá zaměření ROP SZ, informace o dalších dotačních možnostech ze strukturálních fondů EU naleznete na www.strukturalni-fondy.cz.

TŘETÍ KROK – ÚČASTNĚTE SE SEMINÁŘŮ PRO ŽADATELE Řadu konkrétních informací získáte na seminářích, které pro žadatele pravidelně pořádá Úřad Regionální rady. Zúčastnit se můžete obecně zaměřených seminářů, kde vás pracovníci ÚRR seznámí detailně s podmínkami ROP SZ a požadavky na zpracování projektu. V případě potřeby se můžete přihlásit rovněž na specializované semináře, zaměřené například na konkrétní problémy při zpracování projektů (například otázky veřejné podpory apod.). Informace o chystaných seminářích včetně termínů a míst konání najdete na webových stránkách www.nuts2severozapad.cz.

ČTVRTÝ KROK – KOMUNIKUJTE S PRACOVNÍKY ÚŘADU REGIONÁLNÍ RADY Už prvotní projektový záměr osobně konzultujte s projektovými manažery oddělení administrace projektů (OAP) Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Předejdete tak možným nedorozuměním a nesprávnému pochopení podmínek programu podpory. Projektoví manažeři OAP zhodnotí soulad vašeho projektového záměru s ROP SZ, popř. vám pomohou projektový záměr zařadit do správné oblasti podpory. Pracovníci OAP vám také poradí, jak se co nejsnadněji orientovat v dokumentech vztahujících se k ROP SZ, a objasní vám podmínky programu ve vztahu k vašemu projektu. Upozorní vás také na časté chyby a nedostatky, které se v žádostech objevují, a seznámí vás se všemi formálními požadavky, které je nezbytně nutné dodržet. Vyhnete se tak následným opravám formálních chyb a možnému vyřazení projektu pro nesplnění základních podmínek.

64


Upozornění Pracovníky OAP můžete kontaktovat písemně, e-mailem nebo si s nimi telefonicky domluvit osobní konzultaci. Konzultace na OAP jsou poskytovány zdarma. Kontakty na pracovníky OAP najdete na webových stránkách www.nuts2severozapad.cz, v záložce Kontakty.

PÁTÝ KROK – ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI O DOTACI V posledním kroku je nutno zpracovat žádost o dotaci, a to dle požadavků a se všemi náležitostmi. Před přípravou samotného projektu a žádosti o poskytnutí dotace se důkladně seznamte: 

s textem Výzvy k předkládání projektů pro oblast podpory, v níž se chcete ucházet o dotaci,



s veškerou dokumentací platnou pro danou výzvu, včetně Příručky pro žadatele a jejích příloh.

Podmínky, kterými byste se při zpracování žádosti o dotaci měli řídit, najdete v těchto dokumentech: 

Výzva k předkládání žádostí o dotaci,



Prováděcí dokument ROP SZ,



Příručka pro žadatele včetně následujících příloh: příloha č. 1 –

Povinné přílohy k žádosti o dotaci

příloha č. 2 –

Závazné osnovy dokumentu pro finanční a ekonomické hodnocení projektu (studie proveditelnosti)

příloha č. 3 –

Příručka BENEFIT7

příloha č. 4 –

Přehled hodnotících kritérií

příloha č. 5 –

Pokyny pro zadávání veřejných zakázek

příloha č. 6 –

Výběrová kritéria pro prioritní osu 5 – Technická asistence

příloha č. 7 –

Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad

příloha č. 8 –

Metodický pokyn Veřejná podpora ROP Severozápad

příloha č. 9 –

Postupy pro vypracování IPRM

příloha č. 10a – Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem ROP SZ příloha č. 10b – Tabulka pro výpočet finanční mezery příloha č. 11 – Definice rekonstrukce a modernizace pozemní komunikace příloha č. 12 – Průvodce horizontálními tématy příloha č. 13 – Podklady pro posouzení finančního zdraví žadatele příloha č. 14 – Pravidla pro projekty předfinancované ze SFDI příloha č. 15 - Titulní list přílohy k žádosti 

Metodické pokyny řídícího orgánu ROP SZ.

V těchto dokumentech naleznete vše potřebné pro přípravu kvalitního projektu, který odpovídá podmínkám ROP SZ. Dozvíte se zde všechny důležité informace týkající se podmínek pro danou výzvu, financování projektů, způsobu zpracování žádosti o dotaci a jejích příloh, termínu a místa jejího odevzdání či způsobu jejího hodnocení. Neopomíjejte přílohy Příručky pro žadatele, neboť obsahují důležité informace (např. o povinných přílohách k žádosti o dotaci, metodách jejich zpracování a o hodnotících kritériích).

65


Text výzvy i veškerá související dokumentace jsou vždy v elektronické podobě zveřejněny na internetových stránkách www.nuts2severozapad.cz. Pokud vám nebudou některé informace srozumitelné, kontaktujte pracovníky OAP, kteří vám podají jasný výklad. Žádost o dotaci zpracujete ve webové aplikaci BENEFIT7 dle návodu v příloze č. 3 této příručky a spolu s povinnými přílohami ji předepsaným způsobem předložíte v termínu určeném ve výzvě na pracoviště ÚRR. Doporučení Ještě před podáním žádosti o dotaci vám doporučujeme seznámit se s Příručkou pro příjemce, která obsahuje informace týkající se podmínek realizace projektů po schválení žádosti o dotaci. Pokud vaše žádost o dotaci ve výběru uspěje, jako příjemci budete povinni dodržovat podmínky, k nimž se zavážete při podpisu smlouvy o poskytnutí dotace.

Upozornění Pokud si necháváte zpracovat žádost o dotaci od konzultantské společnosti, věnujte jejímu výběru velkou pozornost. Při výběru se informujte o zkušenostech dané firmy se zpracováním obdobných projektů, kontaktujte přímo její klienty k získání referencí. Poradenské společnosti však nepřenechávejte veškerou zodpovědnost za přípravu a řízení projektu. Nejvíce informací o projektovém záměru máte vy, proto buďte se společností při zpracování projektu neustále v kontaktu (pravidelné schůzky) a kontrolujte, zda pracuje zodpovědně a v dostatečném časovém předstihu. Dokumentaci pro žadatele a příjemce si prostudujte i v případě, že je váš projekt zpracováván externě. Jen tak můžete mít jistotu, že váš projekt bude splňovat jak po formální, tak po obsahové stránce podmínky programu. Mějte na paměti, že za vypracování projektu včetně vyplnění žádosti a jejích příloh a za následnou realizaci aktivit uvedených v projektu je zodpovědný žadatel, ne zpracovatel žádosti o dotaci.

Pouze kvalitním zpracováním projektové žádosti včetně výstupů a výsledků projektu dosáhnete potřebné výše jeho ohodnocení, nutné pro získání dotace. Zpracování projektové žádosti a jejích příloh vyžaduje dostatečný časový předstih (např. pro získání územního rozhodnutí).

3.2 Kdy mohu podat žádost o dotaci? Projekty žadatel předkládá na základě výzvy k předkládání žádostí o dotaci (dále jen výzva), vyhlášené řídícím orgánem ROP SZ. Pro vaši prvotní informaci o možnostech a termínech podávání žádostí je určen plán výzev k předkládání žádostí o dotaci (plán výzev), který je schválen VRR a uvádí výzvy tak, jak se budou v průběhu následujících 12 měsíců postupně vyhlašovat. Na základě plánu výzev se dále vyhlašují jednotlivé výzvy, vždy již na konkrétní oblasti podpory.

Upozornění Plán výzev je indikativním přehledem pro žadatele a může se v průběhu roku měnit. Závazné jsou až jednotlivé vyhlašované výzvy k předkládání žádostí o dotaci.

66


Výzva je pro vás základní dokument, který říká kdy, na jaké aktivity a za jakých podmínek můžete žádat o dotaci. Vymezení uvedené ve výzvě vyplývá především z Prováděcího dokumentu ROP SZ, kde naleznete další informace. Výzva však může být zaměřena úžeji, než je vymezení v Prováděcím dokumentu ROP SZ, rozhodující pro vás jsou v tomto případě podmínky nastavené ve výzvě. Z výzvy můžete vyčíst: 

informace o zaměření dané výzvy (prioritní osa, oblast podpory a její cíle, podporované aktivity),



počáteční a konečný termín pro předložení žádosti,



místo, kde můžete žádost předložit,



náležitosti žádosti o dotaci (povinné přílohy apod.),



výši finanční alokace na výzvu (jaký objem peněz se bude mezi vybrané projekty rozdělovat),



kdo je oprávněným žadatelem, tj. kdo může o dotaci požádat,



obecná kritéria pro poskytnutí dotace,



minimální, popř. maximální hranici celkových způsobilých výdajů a datum, od něhož se výdaje projektu stávají způsobilými,



nejzazší datum ukončení projektu.

Výzvy jsou zveřejněny na stránkách www.nuts2severozapad.cz a také v denním tisku. Výzva je zpravidla vyhlášena na 2 měsíce a je ukončena konkrétním datem a hodinou. Po tomto termínu ukončení výzvy již váš projekt nebude pracovníky ÚRR přijat. V oblasti podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu, a v obou oblastech podpory prioritní osy 5 – Technická asistence, jsou vyhlašovány kontinuální (průběžné) výzvy. V rámci kontinuální výzvy je možné projekty předkládat řídícímu orgánu ROP SZ průběžně a průběžná je rovněž administrace těchto projektů. Pro předkládání dílčích projektů v rámci IPRM budou vyhlašovány kontinuální výzvy pro každý IPRM zvlášť. Vzhledem k možným faktorům, které mohou ovlivnit plynulé vyhlašování naplánovaných výzev, je v pravomoci předsedy RR pozastavení výzev. Výzvy však mohou být pozastaveny jen v přesně definovaných situacích. Těmito situacemi jsou: 

rozdělení alokace připadající na danou oblast podpory dříve, než budou vyhlášeny všechny plánované výzvy v této oblasti podpory;



nedostatek finančních zdrojů na centrální úrovni (tj. situace, kdy ŘO ROP SZ kvůli nedostatku finančních prostředků z centrální úrovně nebude moci vyplácet dotace na realizaci projektů).

Případné další změny a aktualizace plánu výzev podléhají schválení VRR. Datem pozastavení vyhlašování výzev je míněno datum zveřejnění na internetových stránkách www.nuts2severozapad.cz. Předseda RR může rozhodnout rovněž o prodloužení výzvy, a to v případě déletrvající nefunkčnosti webové žádosti BENEFIT7. Oznámení o prodloužení výzvy bude zveřejněno na internetových stránkách www.nuts2severozapad.cz, a to nejpozději v den konečného termínu původní výzvy. Z technických důvodů však nelze prodloužit výzvu v případě, že k nefunkčnosti webové žádosti BENEFIT7 došlo až v poslední den původní výzvy.

67


Doporučení Doporučujeme průběžně sledovat internetové stránky www.nuts2severozapad.cz. Zde budou všechny výzvy k předkládání žádostí o dotaci včetně příslušné dokumentace pro žadatele a příjemce uveřejněny.

3.3 Co musí žádost o dotaci obsahovat? Žádost o dotaci je nutné předložit do doby vymezené v dané výzvě (datum, hodina) a musí obsahovat tyto části v požadovaném počtu vyhotovení: 

tištěný výstup webové žádosti s unikátním kódem žádosti – ve 3 vyhotoveních (originály),



tištěný výstup všech povinných (nepovinných) příloh včetně jejich seznamu – 1 vyhotovení (1 originál / ověřená kopie), s výjimkou následujících povinných příloh, které se předkládají ve 3 vyhotoveních: a) podklady pro ekonomické hodnocení projektu – (1 originál / ověřená kopie a 2 prosté kopie), b) příslušné územní rozhodnutí nebo jiné opatření – (1 originál / ověřená kopie a 2 prosté kopie), c) projektová dokumentace – (3 prosté kopie).

Všechny strany (listy) tištěného výstupu webové žádosti BENEFIT7 musejí být pevně spojeny (nejlépe sešívačkou) a příslušná strana opatřena podpisem žadatele – statutárním zástupcem žadatele nebo jeho oprávněným zástupcem (v takovém případě musí být přiložena ověřená plná moc žadatele tomuto oprávněnému zástupci). Jednotlivé přílohy musejí být očíslované podle seznamu příloh a podle tohoto seznamu seřazeny. Na seznamu příloh musí být uveden počet listů jednotlivých příloh. Pokud mají přílohy více než jeden list, musejí být tyto listy očíslované a pevně spojené (sešité). Kompletní žádost o dotaci (tj. výtisk elektronické žádosti a příloh v požadovaném počtu pare) vložte do obálky (může být archivní box, krabice apod.) a zalepte. Štítek na obálku se všemi údaji, které musíte mít na obálce uvedeny, vám bude automaticky vytištěn z programu BENEFIT7 – tj. poslední strana tištěného výstupu z programu BENEFIT7, označená jako „štítek na obálku“. Tento štítek připevněte na obálku. Na štítku na obálce musejí být uvedeny následující údaje: 

unikátní kód žádosti (hash) – musí se shodovat v elektronické a tištěné podobě,



nápis „NEOTVÍRAT“,



číslo výzvy,



název výzvy,



název operačního programu,



číslo prioritní osy,



název prioritní osy,



číslo oblasti podpory,



název oblasti podpory,



název projektu,



název žadatele,



adresa žadatele,



hlavní kontaktní osoba,

68




telefon.

Žadatel dále doplní: 

adresu příslušného ÚORP, na který je žádost o dotaci předkládána,



místo realizace projektu (obec, kraj), v případě realizace projektu na území obou krajů rovněž místo převažující realizace.

Kompletní žádost o dotaci předkládejte v řádně zalepeném obalu s přelepením spoje samolepkou se svým podpisem, případně i razítkem přes spoj.

3.3.1 Kde najdu webovou žádost BENEFIT7 a jak ji vyplním? Jednou z povinných částí žádosti o dotaci je tzv. webová žádost, která se zpracovává v programu BENEFIT7. Tento program je volně přístupný na webových stránkách: www.nuts2severozapad.cz www.euzadost.cz www.eu-zadost.cz www.euzadost.eu www.eu-zadost.eu Žádost budete vyplňovat v režimu on-line připojení na internetu. Formulář webové žádosti je v podstatě stručným shrnutím všech podstatných faktů týkajících se projektu. Podrobnosti o webové žádosti BENEFIT7 a návod na její vyplnění naleznete v příloze č. 3 této příručky (Příručka BENEFIT7). Doporučení V rámci webové žádosti BENEFIT7 uvádějte jasné a dostatečně podrobné údaje. Nehraje zde roli délka textu, ale jeho srozumitelnost, jasnost a výstižnost. Při vyplňování žádosti využívejte nejen nápovědu, která je vám v rámci elektronického formuláře k dispozici, ale i Příručku BENEFIT7 (příloha č. 3 této Příručky pro žadatele). Naleznete v ní nejen návod ke způsobu práce s formulářem, ale i podrobnosti vztahující se k obsahu jednotlivých oken, resp. informací, které jsou od vás vyžadovány. Upozornění V tištěné žádosti podepisujete čestné prohlášení. Věnujte prosím pozornost údajům v čestném prohlášení. Odpovědnost za správnost údajů v čestném prohlášení, jakož i případné právní následky za nesprávnost takto uváděných údajů, jako je odstoupení od Smlouvy ze strany poskytovatele dotace a následné vrácení dotace, nesete plně vy.

Upozornění Při vyplňování rozpočtu projektu a rozpočtu etap v žádosti BENEFIT7 nezapomeňte vyplnit údaje o DPH. Tyto údaje musejí vyplnit jak neplátci, tak i plátci DPH (tj. tento údaj musí být vyplněn, ať již bude DPH uznána jako způsobilý výdaj, nebo bude zařazena mezi nezpůsobilé výdaje).

69


Upozornění Školská a vzdělávací zařízení se soukromým zřizovatelem si v žádosti BENEFIT7 zvolí na záložce Žadatel projektu – typ žadatele: Školské a vzdělávací zařízení. Školská a vzdělávací zařízení s veřejným zřizovatelem žádají jako typ žadatele: Organizace zřízené obcí/krajem.

3.3.2 Jaké přílohy předkládám spolu se žádostí o dotaci? Povinné i nepovinné přílohy slouží jako podklad pro hodnocení projektu. Jsou výchozími dokumenty, tudíž je třeba při jejich zpracování dodržovat předepsané náležitosti. Také mohou být důvodem pro vyřazení projektu z dalšího hodnocení (např. v případě, že nepředložíte povinnou přílohu). Všechny přílohy musejí být očíslovány podle seznamu příloh, a pokud se jedná o přílohu, která obsahuje více listů, musejí být tyto pevně spojeny. Přílohy, které jste povinni předložit, naleznete v příloze č. 1 této příručky (Povinné přílohy k žádosti o dotaci). Zde je uveden i jejich podrobný popis, dále seznamy povinných příloh pro jednotlivé oblasti podpory a rozdělení povinných příloh dle toho, zda je musíte předložit již spolu s žádostí o dotaci nebo zda je budete moci předložit až před podpisem Smlouvy. Jednou z povinných příloh je také studie proveditelnosti, jejíž struktura a obsah se řídí přílohou č. 2 této příručky (Závazné osnovy pro finanční a ekonomické hodnocení projektu). Pro předložení povinné přílohy Podklady pro hodnocení finančního zdraví žadatele budete potřebovat tabulku uvedenou v příloze č. 13 této příručky (Podklady pro hodnocení finančního zdraví žadatele). Veškeré další informace, které považujete za podstatné, můžete vložit do příloh nepovinných. Nezapomeňte je však také zapsat do seznamu příloh. Upozornění Některé přílohy máte povinnost předkládat nejpozději před podpisem Smlouvy – např. stavební povolení atd. Pokud je však nezačnete vyřizovat v dostatečném časovém předstihu a nestihnete je doložit ve stanoveném termínu před podpisem Smlouvy, budete automaticky po uplynutí lhůty 20 pracovních dnů ode dne doručení Výzvy k doložení povinných příloh k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace vyřazeni. Věnujte tedy pozornost i přílohám, které dokládáte před podpisem Smlouvy.

3.4 Jak dlouho může můj projekt trvat a mohu ho rozdělit na etapy? Maximální délka realizace vašeho projektu je stanovena datem, k němuž nejpozději musíte svůj projekt ukončit, respektive podat poslední žádost o platbu. Toto datum je vždy uvedeno ve výzvě k předkládání žádostí o dotaci. Pro projekty předkládané v rámci různých výzev tedy může být různé i toto datum. Doporučujeme vám tedy podrobně prostudovat podmínky příslušné výzvy. Svůj projekt můžete rozdělit na etapy. Etapou se rozumí soubor jednotlivých kroků (aktivit) projektu, které tvoří jednotný a logicky kontrolovatelný celek (etapu). U stavebních projektů typu dodávek prací či dodávek zboží se jedná o agregované celky. U projektů typu služeb je logickým kontrolovatelným celkem realizovaná ucelená aktivita. Etapy jsou vymezeny finančně, časově a věcně. Etapy na sebe musejí časově navazovat, a není tedy možné, aby se překrývaly.

70


Prioritní osa

inimální celkové způsobilé výdaje na 1 etapu (Kč)

Minimální délka 1 etapy

5 mil.22

120 dnů

6

PO 2 Integrovaná podpora místního rozvoje

2 mil.

120 dnů

6

PO 3 Dostupnost a dopravní obslužnost

5 mil.

120 dnů

6

PO 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

2 mil.

120 dnů

6

0,5 mil.

90 dnů

6

PO 1 Regenerace a rozvoj měst

PO 5 Technická asistence

22

(v kalendář. dnech)

Maximální počet etap na 1 projekt

U projektů na řízení IPRM (oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu) a u projektů financovaných dle podmínek přílohy č. 14 Příručky pro žadatele jsou minimální celkové způsobilé výdaje na jednu etapu 500 tisíc Kč.

71


3.5 Časové schéma projektu a pojmy Jednoetapové projekty Datum zahájení projektu – shodné s datem zahájení etapy. Rozumí se jím den, ke kterému byla zahájena první aktivita související s přípravou projektu (např. datum, ke kterému byl zpracován první dokument týkající se projektu, jako je třeba studie proveditelnosti, projektová dokumentace, datum rozhodnutí o realizaci projektu apod.). Datum zahájení etapy (resp. projektu) musí být nejdříve 1. 1. 2007 a musí předcházet datu registrace projektu (tj. předložení žádosti řídícímu orgánu). Datum ukončení etapy – shodné s datem ukončení projektu. Rozumí se jím den, kdy příjemce doručí řídícímu orgánu monitorovací zprávu projektu s poslední žádostí o platbu. Příjemce má přitom povinnost zaslat tuto monitorovací zprávu projektu do 60 kalendářních dnů od ukončení fyzické realizace projektu. Datum zahájení fyzické realizace projektu – rozumí se jím den, ke kterému je zahájena realizace fyzických prací, nebo den, ke kterému je zahájeno poskytování služeb. V případě, že je projekt zaměřen pouze na dodávky strojů, zařízení či technologií nebo poskytnutí služeb dodavatelským způsobem, myslí se datem zahájení fyzické realizace datum nabytí účinnosti smlouvy s dodavatelem. Fyzická realizace projektu nepodléhajícího režimu veřejné podpory může být zahájena před datem registrace projektu, avšak výdaje vynaložené na realizaci projektu před datem registrace projektu nebudou způsobilé. U projektů, které spadají pod režim regionální investiční podpory, musí být fyzická realizace projektu zahájena až po vystavení osvědčení o způsobilosti projektu (viz heslo Datum zahájení fyzické realizace v kapitole Vymezení pojmů). V případě zahájení fyzické realizace projektu podléhajícího režimu veřejné podpory před datem vystavení potvrzení o přijatelnosti projektu nebude celý projekt způsobilý k poskytnutí dotace. U projektů zakládajících veřejnou podporu uveďte v žádosti BENEFIT7 jako nejbližší možné datum zahájení fyzické realizace datum ukončení výzvy navýšené o 35 dnů. V případě, že žadatel ve skutečnosti obdrží osvědčení o způsobilosti projektu před datem uvedeným v žádosti a bude chtít projekt před tímto datem i fyzicky zahájit (např. vybrat dodavatele) a jeho projekt bude vybrán k financování, požádá řídící orgán o provedení této změny v informačním systému. Datum ukončení fyzické realizace projektu – rozumí se jím den prokazatelného uzavření všech aktivit projektu. Je to den, kdy bude dokončena fyzická realizace, nebo den, kdy přestane poskytování služeb financovaných z programu.

72


73


Víceetapové projekty Datum zahájení etapy – u 1. etapy shodné s datem zahájení projektu. Rozumí se jím den, ke kterému byla zahájena první aktivita projektu (např. datum, ke kterému byl zpracován první dokument týkající se projektu, jako je třeba studie proveditelnosti, projektová dokumentace, datum rozhodnutí o realizaci projektu apod.). Datum zahájení etapy (resp. projektu) musí být nejdříve 1. 1. 2007 a musí předcházet datu registrace projektu (tj. předložení žádosti řídícímu orgánu). U dalších etap se jím rozumí datum zahájení fyzické realizace dané etapy (viz definice níže), které musí časově navazovat na den ukončení etapy předchozí. Datum zahájení fyzické realizace etapy – u 1. etapy shodné s datem zahájení fyzické realizace projektu. U ostatních etap se jím rozumí den, ke kterému je zahájena realizace fyzických prací, nebo den, ke kterému je zahájeno poskytování služeb v rámci dané etapy, přičemž musí časově navazovat na den ukončení předchozí etapy. V případě, že je projekt zaměřen pouze na dodávky strojů, zařízení či technologií nebo poskytnutí služeb dodavatelským způsobem, myslí se datem zahájení fyzické realizace datum nabytí účinnosti smlouvy s dodavatelem. Fyzická realizace projektu nepodléhajícího režimu veřejné podpory může být zahájena před datem registrace projektu, avšak výdaje vynaložené na realizaci projektu před datem registrace projektu nebudou způsobilé. U projektů, které spadají pod režim regionální investiční podpory, musí být fyzická realizace 1. etapy zahájena až po vystavení osvědčení o způsobilosti projektu (viz heslo Datum zahájení fyzické realizace v kapitole Vymezení pojmů). V případě zahájení fyzické realizace projektu podléhajícího režimu veřejné podpory před datem vystavení potvrzení o přijatelnosti projektu nebude celý projekt způsobilý k poskytnutí dotace. U projektů zakládajících veřejnou podporu uveďte v žádosti Benefit7 jako nejbližší možné datum zahájení fyzické realizace datum ukončení výzvy navýšené o 35 dnů. V případě, že žadatel ve skutečnosti obdrží osvědčení o způsobilosti projektu před datem uvedeným v žádosti a bude chtít projekt před tímto datem i fyzicky zahájit (např. vybrat dodavatele) a jeho projekt bude vybrán k financování, požádá řídící orgán o provedení této změny v informačním systému. Datum ukončení etapy – u poslední etapy projektu je shodné s datem ukončení projektu. Rozumí se jím den, kdy příjemce doručí řídícímu orgánu monitorovací zprávu projektu s poslední žádostí o platbu. Příjemce má přitom povinnost zaslat tuto monitorovací zprávu projektu do 60 kalendářních dnů 23 od ukončení fyzické realizace projektu. U ostatních etap se jím rozumí den ukončení fyzické realizace dané etapy (viz definice níže) bez započítání 60denní lhůty pro předložení monitorovací zprávy (žádosti o platbu). Datum ukončení fyzické realizace etapy – rozumí se jím den prokazatelného uzavření všech aktivit dané etapy. Je to den, kdy bude dokončena fyzická realizace, nebo den, kdy přestane poskytování služeb financovaných z programu v rámci dané etapy.

23

Termíny pro předkládání monitorovacích zpráv u projektů předfinancovaných ze SFDI jsou upřesněny v Příloze č. 14 Příručky pro žadatele – Pravidla pro projekty předfinancované ze SFDI.

74


75


3.6 Na jaké výdaje mohu dostat dotaci a v jaké výši? Základním dokumentem, který poskytuje informaci o tom, na jaké výdaje je možno žádat o dotaci, je příloha č. 1 Příručky pro příjemce (Pravidla způsobilých výdajů). V příloze č. 1 Příručky pro příjemce jsou vyjmenovány způsobilé výdaje v rámci jednotlivých oblastí podpory. Jiné výdaje než ty, které jsou uvedeny v dané oblasti podpory jako způsobilé, jsou nezpůsobilé – tj. nemůžete si požádat o dotaci na tyto výdaje. V příloze č. 1 Příručky pro příjemce jsou uvedena pravidla časového vymezení způsobilosti výdajů. Výdaje uskutečněné v jiném než stanoveném časovém rámci jsou nezpůsobilé. V příloze č. 1 Příručky pro příjemce je dále v rámci jednotlivých oblastí podpory upravena minimální a případně maximální hranice celkových způsobilých výdajů projektu (platí v případě, že není výzvou stanoveno jinak). Celkové způsobilé výdaje uvedené v rozpočtu projektu tedy nesmějí být nižší (v případě hranice minimálních celkových způsobilých výdajů projektu) či přesáhnout (v případě hranice maximálních celkových způsobilých výdajů projektu) hranici uvedenou ve výzvě (případně v příloze č. 1 Příručky pro příjemce, pokud není hranice stanovena výzvou) u dané oblasti podpory. Pokud tomu tak bude, váš projekt bude vyřazen. Upozornění V případě, že do rozpočtu projektu nesprávně zařadíte nezpůsobilé výdaje mezi způsobilé, hodnotitelé tyto nezpůsobilé výdaje odečtou. Pokud se celková suma způsobilých výdajů vašeho projektu po této úpravě dostane pod minimální hranici stanovenou pro danou oblast podpory, váš projekt bude vyřazen z dalšího procesu hodnocení. V příloze č. 1 Příručky pro příjemce naleznete rovněž pravidla způsobilosti a dokladování pro jednotlivé druhy výdajů. Při nedodržení těchto pravidel se vystavujete nebezpečí, že výdaj, který je za jiných okolností způsobilý, bude označen za nezpůsobilý a nebude vám proplacen. Celkové způsobilé výdaje (CZV) projektů mohou být hrazeny ze dvou skupin zdrojů, a to: a) z veřejných zdrojů, b) ze soukromých zdrojů. Veřejné zdroje Podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, článku 53, odstavce 3, může maximální příspěvek z ERDF dosahovat 85 % způsobilých veřejných výdajů na prioritní osu a zbývajících 15 % veřejných výdajů musí být financováno z národních veřejných zdrojů (především z veřejných rozpočtů ČR). Dotace ERDF pro ROP SZ je navýšena v poměru 85 % : 7,5 % ze státního rozpočtu ČR. Vymezení veřejných zdrojů vychází z definice veřejných výdajů dle závazné Metodiky finančních toků MF ČR. Veřejným výdajem je výdaj, který pochází ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, územních rozpočtů, rozpočtu EU, z rozpočtu mezinárodních organizací založených mezinárodní veřejnou smlouvou, anebo jakýkoli podobný výdaj. Za podobný výdaj se považuje výdaj pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů, sdružení jednoho nebo více regionálních či místních orgánů, veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Veřejnoprávním subjektem se rozumí jakýkoliv subjekt, který je založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo

76


obchodní povahu, má právní subjektivitu a je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty, nebo je těmito orgány řízen, nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. V případě veřejnoprávních subjektů jsou za veřejné zdroje považovány veškeré zdroje, které tyto subjekty vkládají do projektu ke krytí jeho celkových způsobilých výdajů. V případě soukromých subjektů, jejichž vlastní zdroje není možné považovat za veřejné, zajistí národní veřejné zdroje na dofinancování dotace řídící orgán ROP SZ. Soukromé zdroje Za soukromé zdroje příjemce jsou považovány veškeré zdroje soukromých subjektů použité k financování projektu, které nesplňují definici veřejných výdajů. Spolufinancování ze strany příjemce Struktura spolufinancování a jeho výše je závislá na právní formě příjemce, jeho vazbě na veřejné rozpočty, ale také na vlastní struktuře financování konkrétního projektu (zejména z pohledu způsobilosti výdajů). Mohou tak nastávat různé varianty a kombinace struktury spolufinancování. Vždy však platí, že závazek příjemce musí být jasně formulován ve Smlouvě. Struktura financování celkových způsobilých výdajů projektů je u jednotlivých příjemců a typů projektů uvedena v Prováděcím dokumentu ROP SZ (kapitola 11.4 – Struktura kofinancování projektů v rámci ROP SZ). Pro názornost je v tabulkách vždy uváděna maximálně možná míra dotace a minimálně požadovaná míra podílu spolufinancování příjemce. V případech, kdy je pro spolufinancování projektu využita vyšší než minimálně požadovaná míra spolufinancování příjemce, se přímo úměrně snižuje podíl dotace v poměru dle typu projektu a typu subjektu příjemce. V případě projektů vytvářejících příjmy ukazuje strukturu spolufinancování následující tabulka:

Celkové způsobilé výdaje (CZV) v Kč Příjemce

Celkové veřejné zdroje (VZ)

Soukromé zdroje příjemce

Dotace

VZ příjemce

Veřejnoprávní subjekty

MVD

CZV – MVD

0,0

Soukromé subjekty

MVD

0,0

CZV – MVD

MVD = maximální výše dotace vypočtená na základě principu finanční mezery

77


Výsledná výše dotace je závislá na následujících faktorech: 

typ příjemce (veřejnoprávní subjekty, soukromé subjekty),



zda projekt zakládá, či nezakládá veřejnou podporu,



zda projekt vytváří, či nevytváří příjmy.

Výdaje a veřejná podpora Žádný projekt spolufinancovaný z rozpočtu RR nesmí v sobě zahrnovat zakázanou veřejnou podporu. Míra podpory udělená z ROP SZ musí být stejná či nižší než povolená míra veřejné podpory vyplývající z příslušných předpisů ES. Způsobilým výdajem může být jen takový náklad projektu, který nezakládá zakázanou veřejnou podporu. Náklad projektu, který nezakládá veřejnou podporu, nemusí být způsobilým výdajem. V případě projektů, jejichž financování zakládá veřejnou podporu, mohou být za způsobilé považovány pouze výdaje, které splňují rovněž požadavky právních předpisů ES a ČR v oblasti poskytování veřejné podpory (viz příloha č. 1 této příručky – Pravidla způsobilých výdajů). Více informací k problematice veřejné podpory vám poskytne také příloha č. 8 této příručky (Veřejná podpora v rámci ROP Severozápad). 3.6.1 Vztahuje se na mě veřejná podpora? Finanční prostředky poskytované z ROP SZ podléhají právní úpravě ES v oblasti veřejné podpory. Ve vztahu k právní úpravě strukturálních fondů Evropské unie je nutné doplnit, že oblast veřejné podpory je nadřazena pravidlům upravujícím poskytování dotací ze strukturálních fondů EU, neboť vychází z přímo použitelného článku Smlouvy o založení ES (dále jen Smlouva o ES), který se vztahuje na dotace poskytované z jakýchkoliv zdrojů jakýmkoliv členským státem i samotnou Evropskou unií. Na poskytnutí veřejné podpory nemáte právní nárok a rozhodnutí náleží v tomto ohledu pouze ŘO. Podrobné informace o problematice veřejné podpory naleznete v příloze č. 8 této příručky – Veřejná podpora v rámci ROP Severozápad.

3.6.2 Projekt vytvářející příjmy Projektem vytvářejícím příjmy se rozumí jakýkoli projekt, jehož předmětem je poskytování služeb nebo prodej výrobků, a to včetně projektů zahrnujících: 

investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo



prodej nebo pronájem pozemků či budov, nebo



jiné poskytování služeb za úplatu.

Pravidla pro projekty vytvářející příjmy se neaplikují na projekty podléhající pravidlům o veřejné podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy o založení ES či projekty v režimu de minimis (dle nařízení Komise (ES) č.1998/2006) a projekty nebo, jejichž celkové náklady (způsobilé i nezpůsobilé výdaje) nepřesahují 1.000.000,- EUR. U projektů, které vytvářejí příjmy, je nutné provést výpočet finanční mezery (dle článku č. 55 nařízení Rady č. 1083/2006) a stanovit výpočtem maximální výši dotace projektu. Tento výpočet je povinnou přílohou žádosti o dotaci u projektů vytvářejících příjem (blíže viz příloha č. 10a této příručky – Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem ROP SZ). V průběhu provozní fáze projektu po dobu udržitelnosti je příjemce povinen předkládat společně s monitorovací zprávou aktualizovanou tabulku pro výpočet finanční mezery (viz příloha č. 10b této příručky – Tabulka pro výpočet finanční mezery). Společně s poslední monitorovací zprávou o zajištění udržitelnosti projektu dokládá příjemce aktualizovaný výpočet dle tabulky pro výpočet finanční mezery.

78


Hodnota maximální možné výše dotace vypočítaná na základě těchto údajů v tabulce bude porovnána s částkou uvedenou ve smlouvě o poskytnutí dotace a s již proplacenou částkou. Případný přeplatek bude vymáhán zpět. Pokud je projekt schválen jako nevytvářející příjmy a příjemce kdykoliv v průběhu povinné udržitelnosti projektu zjistí, že projekt vytvořil příjmy a splňuje tedy podmínky projektu vytvářejícího příjmy, je příjemce povinen provést výpočet maximální výše dotace projektu a tento předložit pověřenému pracovníkovi řídícího orgánu ke kontrole do 30 dnů ode dne zjištění. Neoprávněně vyplacené prostředky je pak příjemce povinen vrátit zpět řídícímu orgánu. Pokud řídící orgán nebo jiný orgán oprávněný ke kontrole nejpozději 3 roky po uzavření operačního programu zjistí, že projekt vytvořil příjmy, které nebyly při výpočtu maximální výše dotace zohledněny, bude tyto prostředky vymáhat od příjemce; ke zjištění odpovídající výše dotace se opět využije tabulka pro výpočet finanční mezery. Finanční mezera: poměr mezi diskontovanými investičními náklady (celkovými výdaji, pro potřeby této příručky jsou pojmy výdaje a náklady používány jako synonymum) minus čisté diskontované příjmy z projektu (příjmy minus výdaje) za zkoumané (referenční) období ku diskontovaným investičním nákladům. Vzorec: FM = (DIN – DČCF) / DIN FM

finanční mezera

DIN

diskontované investiční náklady

DČCF diskontované čisté cash flow (hotovostní tok ve finančním vyjádření, který může nabývat podobu příjmů či výdajů). U projektů, u nichž nejsou pro spolufinancování způsobilé všechny investiční náklady (tzn. existují také nezpůsobilé výdaje), se čistý příjem přiděluje v poměrné výši mezi způsobilé a nezpůsobilé části investičních nákladů. Existují výjimky, kdy tento princip použít nemusím? ANO. Tento princip se nepoužije v případě, že: 

příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních nákladů,



projekt podléhá veřejné podpoře,



projekt je podpořen v režimu de minimis



celkové výdaje projektu (způsobilé + nezpůsobilé) nepřesahují 1 000 000 EUR.

Kdy musím tento princip použít? Projektem vytvářejícím příjmy se rozumí jakýkoliv projekt poskytování služby či prodeje výrobků, který zahrnuje: 

investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo jednotlivými uživateli (např. zpoplatnění silnice apod.),



prodej nebo pronájem pozemků či budov,



jiné poskytování služeb za úplatu (např. koupaliště, propagační materiály, sportovní zařízení apod.).

Proč se tento princip používá? Stanovení výše dotace podle principu finanční mezery zabraňuje poskytnutí nenáležitých výhod příjemci, tj. nadměrnému financování projektu. Tímto je zajištěno, aby příjemce pomoci obdržel pouze takovou výši prostředků, která je nutná k úspěšné realizaci projektu. Jinými slovy – hodnota finanční mezery je hodnota maximální výše dotace, kterou můžete na svůj projekt obdržet.

79


Budou se skutečné čisté příjmy sledovat? Ano. Skutečná výše čistých příjmů bude pravidelně monitorována pracovníky ÚRR. Bude-li zjištěno (nejpozději tři roky po uzavření operačního programu), že určitý projekt vytvořil příjmy, které nebyly ve výpočtu dotace zohledněny, bude rozdíl mezi výší poskytnuté dotace a dotací, kterou měl příjemce správně obdržet, vymáhán zpět. Příklad: Jedná se o projekt rekonstrukce infrastruktury pro poskytování služeb, který nezakládá veřejnou podporu. Východiska: 

celkové způsobilé výdaje projektu budou 100 mil. Kč,



realizace projektu bude trvat 2 roky,



v prvním roce vznikne 30 mil. Kč výdajů a v druhém zbylých 70 mil. Kč,



nezpůsobilé výdaje nevzniknou,



referenční období pro tento projekt je 15 let,



zůstatková cena na konci referenčního období byla vypočtena na 40 mil. Kč,



provozní příjmy v jednotlivých letech byly odhadnuty na 5 mil. Kč ročně,



provozní výdaje v jednotlivých letech byly odhadnuty na 4 mil. Kč ročně.

Z výše uvedených údajů je patrné, že takovýto projekt naplňuje podmínky pro projekty generující příjmy, protože se jedná o: 

investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo jednotlivými uživateli,



jiné poskytování služeb za úplatu,



provozní příjmy převyšující provozní výdaje.

Při výpočtu maximální výše dotace bude tedy postupováno výše popsaným způsobem. Vyplněná tabulka bude tedy vypadat následovně: Výpočet maximální výše dotace u projektů generujících příjmy (v tis. Kč) Období

Vstupní hodnoty Investiční náklady

Provozní výdaje

Provozní příjmy Zůstatková hodnota Čisté cash flow

1

30 000

–30 000

2

70 000

–70 000

3

4 000

5 000

1 000

4

4 000

5 000

1 000

5

4 000

5 000

1 000

6

4 000

5 000

1 000

7

4 000

5 000

1 000

8

4 000

5 000

1 000

9

4 000

5 000

1 000

10

4 000

5 000

1 000

11

4 000

5 000

1 000

12

4 000

5 000

1 000

13

4 000

5 000

1 000

80


14

4 000

5 000

15

4 000

5 000

40 000

52 000

65 000

40 000

100 000

1 000 41 000

Po zadání těchto údajů bude automaticky proveden výpočet maximální výše dotace pro daný projekt, jehož výstupem bude následující tabulka. Položka

Zkratka

Diskontované investiční náklady

DIN

Diskontované čisté cash flow

Výpočet

92 063,5

27 760,9

DČCF

Finanční mezera

FM

Způsobilé výdaje

ZV

Modifikovaný základ pro výpočet podpory

MZVP

Dotace

DOTACE

Maximální možná dotace v tis. Kč

Dotace EU

Hodnota

(DIN – DČCF) / DIN

69,80 % 100 000

ZV * FM

69 845,9 85,00 %

MZVP * Dotace

59 369

V případě, že v průběhu hodnocení daného projektu nedojde k žádným úpravám, které by ovlivnily výsledek výpočtu, bude hodnota maximální výše dotace použita pro sestavení Smlouvy.

Upozornění Bližší pokyny týkající se projektů vytvářejících příjmy naleznete v příloze č. 10a) této příručky (Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem ROP SZ).

3.6.3 Může být požadovaná dotace snížena? V zásadě existují tři případy, kdy požadovaná dotace může být oproti rozpočtu žádosti snížena: a)

procento dotace, které je uvedeno v žádosti, není správné (například s ohledem na výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjmy),

b)

do způsobilých výdajů v rozpočtu projektu byly nesprávně zahrnuty výdaje nezpůsobilé, a je tudíž nutno snížit dotaci o tyto nezpůsobilé výdaje, příp. budou způsobilé výdaje uváděné v rozpočtu shledány jako nepřiměřené,

c)

váš projekt byl vybrán k poskytnutí dotace, avšak finanční alokace na danou výzvu, resp. na váš projekt není dostatečná, tj. nepokryje finanční požadavky vašeho projektu v plné výši.

81


3.7 Kdy a na jaký účet dostanu své peníze? Po předložení monitorovací zprávy (vaší povinností je předložit tuto zprávu do 60 kalendářních dnů od ukončení každé etapy a současně nejdříve v den podpisu Smlouvy) společně se žádostí o platbu v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě o poskytnutí dotace vám bude po provedené kontrole souvisejících dokladů, které jsou součástí žádosti o platbu, převedena na váš účet schválená dotace. Na základě závěrečné monitorovací zprávy projektu, kterou předložíte do 60 kalendářních dnů od ukončení fyzické realizace projektu, vám bude proplacena zbývající výše dotace podle Smlouvy, a to opět po kontrole souvisejících dokladů, které jsou součástí žádosti o platbu. Předložíte-li bezchybnou a úplnou žádost o platbu včetně všech příloh, převod finančních prostředků z účtu ŘO ROP SZ bude proveden maximálně do 55 pracovních dnů ode dne předložení žádosti. Veškerá vámi zaviněná zpoždění (neúplné podklady, špatně vypsané údaje, nedoložené faktury apod.) způsobí prodloužení doby vyřízení žádosti o platbu. O proplacení výdajů projektu žádáte formou žádosti o platbu, jedná se o zpětné (ex-post) proplácení již uhrazených účetních dokladů. Podmínky, způsoby a formy proplácení výdajů projektu jsou specifikovány ve smlouvě o poskytnutí dotace. V době podání žádosti o platbu výdajů projektu musí již být způsobilý výdaj uhrazen. Tuto skutečnost musíte prokazatelně doložit požadovanými doklady (zejména zaplacenými fakturami). Harmonogram plateb bude blíže specifikován ve Smlouvě. Tento harmonogram bude respektovat výše uvedené podmínky. Pro projekt musíte založit zvláštní účet/podúčet, který budete používat pouze pro příjmy a výdaje spojené s realizací projektu. Účet/podúčet může být založen u kterékoliv komerční banky a musí být veden v korunách. Zálohové platby se neposkytují. Bližší informace o způsobu proplácení projektů najdete v Příručce pro příjemce. UPOZORNĚNÍ Žádosti, které nebudou předloženy do 15. 10. příslušného roku, mohou být proplaceny až po 1. 2. roku následujícího.

3.8 Jaké mám povinnosti při výběru dodavatelů? Při výběru dodavatelů pro realizaci vašeho projektu máte povinnost řídit se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění p. p., a přílohou č. 5 této příručky (Pokyny pro zadávání zakázek). Pečlivě si nastudujte rovněž Příručku pro příjemce, v níž jsou stanoveny další povinnosti příjemce při zadávání veřejných zakázek ve vztahu k řídícímu orgánu ROP SZ (předkládání zadávací dokumentace ke kontrole apod.). Upozornění U projektů, které zakládají veřejnou podporu, může výběrové řízení proběhnout, ale dodavatel smí být vybrán až po obdržení osvědčení o způsobilosti projektu zaslaného řídícím orgánem. Za výběr dodavatele se pro účely těchto pokynů považuje doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči. V případech, kdy zadavatel může zadávací řízení zrušit a v případech, kdy byly v zákonem předepsané lhůtě podány námitky podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se za tento okamžik považuje uzavření smlouvy s dodavatelem. Porušení tohoto pravidla (tj. výběr dodavatele doručením oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči před datem vystavení osvědčení o způsobilosti projektu) má za následek nezpůsobilost celého projektu, tj. nemožnost získat pro takový projekt dotaci z ROP SZ.

82


4. PŘEDLOŽENÍ, HODNOCENÍ A VÝBĚR ŽÁDOSTÍ O DOTACI 4.1 Předložení žádosti o dotaci Podle pokynů vyplníte webovou žádost o dotaci BENEFIT7. Žádost doplníte o povinné přílohy a další požadované náležitosti (blíže kapitola 3.3 – Co musí žádost o dotaci obsahovat?). Kam mám žádost o dotaci předložit? Zkompletovanou žádost o dotaci předkládáte příslušnému územnímu odboru realizace programu (dále jen ÚORP) na oddělení administrace projektů (OAP) podle následujících pravidel: 

žádosti k projektům, které budou realizovány na území Ústeckého kraje, se předkládají na OAP ÚORP v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 3097/37, 400 01 Ústí nad Labem, 2. patro,



žádosti k projektům, které budou realizovány na území Karlovarského kraje, se předkládají na OAP ÚORP v Karlových Varech, Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary (budova C krajského úřadu),



žádosti k projektům realizovaným na území obou krajů se předkládají na OAP územně příslušného ÚORP podle převažujícího místa realizace projektu.

Žádost předkládáte pouze osobně, jiné možnosti předložení nejsou možné. V případě, že předložíte žádost o dotaci na jiné než územně příslušné OAP, projektoví manažeři neprodleně zajistí následné předání žádosti na příslušné OAP. Kdy mám žádost o dotaci předložit? Kompletní žádost s přílohami musí být předložena na příslušném ÚORP do konečného termínu, který je uvedený ve výzvě k předkládání žádostí o dotaci. Doba na předložení žádostí ode dne vyhlášení výzvy je zpravidla 60 kalendářních dnů. Příjem projektů v rámci kontinuální výzvy probíhá průběžně po celou dobu trvání kontinuální výzvy, tj. rovněž do termínu ukončení výzvy uvedeného ve výzvě, případně do ukončení výzvy rozhodnutím VRR, nebo do vyčerpání finanční alokace určené k rozdělení v rámci vyhlášené kontinuální výzvy. Pokud je kontinuální výzva ukončena v jiném termínu než v termínu uvedeném ve výzvě, jsou žadatelé o této skutečnosti informováni na webových stránkách www.nuts2severozapad.cz. Upozornění Žádosti o dotaci, které budou doručeny na územně příslušné OAP po termínu ukončení příjmu projektů uvedeném ve výzvě, byť i o několik minut později, nebudou přijaty.

Doporučení Nenechávejte doručení žádosti na poslední chvíli. I zde se mohou vyskytnout nepředvídatelné okolnosti (např. nefunkčnost tiskárny, zpomalený internet, uzávěra na cestě atd.), které mohou způsobit zpoždění vedoucí k pozdnímu předložení žádosti.

Žádosti přijímá projektový manažer OAP příslušného ÚORP. Před převzetím žádosti ověřuje, zda je na obálce nalepen štítek, který je tištěn při tisku žádosti o dotaci, a zda jsou na obalu uvedeny všechny požadované údaje (viz kapitola 3.3 – Co musí žádost o dotaci obsahovat?).

83


Upozornění Připevnění štítku generovaného ve webové žádosti BENEFIT7 na obal je důležité z toho důvodu, že je na něm uveden unikátní kód žádosti. S jeho pomocí je žádost načtena projektovým manažerem OAP do IS MONIT7+ při příjmu projektu. Pokud není obálka opatřena štítkem generovaným při tisku žádosti, projektový manažer OAP žádost nepřevezme. Upozornění V případě, že žádost nebude možné načíst do IS MONIT7+ pomocí kontrolního kódu z důvodu chyby na vaší straně, vrátí vám projektový manažer OAP žádost zpět. Pokud nebude možné provést import žádosti z důvodu nefunkčnosti nebo limitované kapacity IS MONIT7+, převezme projektový manažer OAP pouze tištěnou část projektu. Až bude systém opět funkční, opět provede import žádosti. Po provedeném importu vám projektový manažer OAP poštou odešle podepsané potvrzení o registraci projektu.

4.2 Jak bude můj projekt hodnocen? Proces hodnocení se skládá ze 3 částí, a to z kontroly přijatelnosti, kontroly formálních náležitostí a vlastního hodnocení projektu na základě hodnotících (výběrových) kritérií (tzv. bodování). Před samotným bodovým hodnocením mohou nastat dvě situace, za nichž může být váš projekt při nesplnění daných podmínek vyřazen. Prvním případem je nesplnění kritérií kontroly přijatelnosti a druhým je nesplnění kritérií kontroly formálních náležitostí. Zásadním rozdílem mezi kontrolou přijatelnosti a kontrolou formálních náležitostí je fakt, že formální nedostatky zjištěné při kontrole formálních náležitostí můžete ve stanovené lhůtě odstranit, zatímco nesplnění podmínek přijatelnosti znamená nepřijatelnost projektu jako takového, a projekt tedy bude vyřazen. V případě nesplnění podmínek přijatelnosti tedy nebude již kontrola formálních náležitostí prováděna.

4.2.1 Kritéria pro kontrolu přijatelnosti projektu Kontrola přijatelnosti projektu se provádí po otevření obálky, která obsahuje vaši žádost o poskytnutí dotace a povinné (nepovinné) přílohy, a načtení údajů o projektu z webové žádosti do IS MONIT7+. Kritéria přijatelnosti, která musí váš projekt splnit, naleznete v příloze č. 4 této příručky (Přehled hodnotících kritérií). Projekty technické asistence jsou kontrolovány podle kritérií uvedených v příloze č. 6 této příručky (Výběrová kritéria pro prioritní osu 5 – Technická asistence). Pokud nesplníte všechna kritéria přijatelnosti, vaše žádost je z dalšího hodnocení vyřazena. V tomto případě vám bude do 5 pracovních dnů od ukončení kontroly přijatelnosti zaslán dopis s doručenkou – oznámení o nesplnění podmínek přijatelnosti a vyřazení z dalšího procesu administrace. V případě, že váš projekt spadá pod režim regionální investiční podpory (tj. zakládá-li veřejnou podporu dle nařízení Komise (ES) č. 1628/2006), a splní-li ostatní kritéria přijatelnosti, bude vám po ukončení kontroly přijatelnosti zasláno osvědčení o způsobilosti projektu. K datu vystavení osvědčení můžete zahájit fyzickou realizaci vašeho projektu (včetně dokončení výběru dodavatele doručením oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči). Od tohoto data jsou rovněž výdaje vašeho projektu způsobilé (při splnění dalších podmínek způsobilosti výdajů).

4.2.2 Kritéria pro kontrolu formálních náležitostí Kontrola formálních náležitostí se provádí pouze v případě, že projekt splnil kritéria přijatelnosti. Kritéria formálních náležitostí, která musí váš projekt splnit, naleznete v příloze č. 4 této příručky (Přehled

84


hodnotících kritérií). Projekty technické asistence jsou kontrolovány podle kritérií uvedených v příloze č. 6 této příručky (Výběrová kritéria pro prioritní osu 5 – Technická asistence).

Upozornění Do vytištěné žádosti v žádném případě nic ručně nevpisujte!!! Jakýkoliv zásah do žádosti bude považován za formální nedostatek bez možnosti jeho nápravy a žádost bude automaticky vyřazena z procesu administrace.

Jestliže vámi předložená žádost o poskytnutí dotace nesplnila formální kritéria (chybějící podpis, případně razítko, chybějící kopie, chybějící nebo neplatná příloha atd.), budete prostřednictvím elektronické pošty (popř. poštou či faxem) vyzváni k doplnění formálních náležitostí žádosti s uvedením termínu k nápravě. Pokud chybějící údaje/dokumenty ve stanovené lhůtě 5 pracovních dnů od doručení výzvy k doplnění nedoložíte, projekt je z dalšího procesu administrace vyřazen. V tomto případě obdržíte dopis s doručenkou – oznámení o nesplnění formálních náležitostí projektu a vyřazení z dalšího procesu administrace. Upozornění Lhůta pro odstranění formálních nedostatků je 5 pracovních dnů od doručení výzvy k doplnění formálních náležitostí projektu. Chybějící údaje musíte dodat do stanoveného termínu na adresu, na kterou jste podali žádost o poskytnutí dotace, tj. na adresu Úřadu Regionální rady v Ústí nad Labem nebo v Karlových Varech.

Doporučení V projektové žádosti vždy uvádějte alespoň 2 kontaktní osoby, které jsou vzájemně zastupitelné a v případě potřeby ve stanovené lhůtě schopné doplnit nedostatky nalezené v rámci kontroly formálních náležitostí. Uvádějte pouze takové e-mailové schránky, ze kterých poštu vybíráte minimálně 1x denně. Pracovníci řídícího orgánu ROP SZ nenesou odpovědnost za to, že jste si výzvu k doplnění formálních náležitostí projektu nevyzvedli včas.

Při doložení požadovaných údajů vám bude vystaveno potvrzení o převzetí chybějících náležitostí projektu. Jestliže vámi doplněné údaje opět nebudou dostačující či budou chybné, nebudete již znovu vyzváni k doplnění a váš projekt bude automaticky z dalšího procesu administrace vyřazen. V tom případě obdržíte dopis s doručenkou – oznámení o nesplnění formálních náležitostí projektu a vyřazení z dalšího procesu administrace.

4.3 Podle čeho bude můj projekt bodově ohodnocen? Každý projekt, který úspěšně prošel kontrolou přijatelnosti a kontrolou formálních náležitostí, je hodnocen podle tzv. hodnotících kritérií, uvedených v příloze č. 4 této příručky (Přehled hodnotících kritérií). Projekty technické asistence jsou hodnoceny podle kritérií uvedených v příloze č. 6 této příručky (Výběrová kritéria pro prioritní osu 5 – Technická asistence). V prvních dvou fázích hodnocení dle hodnotících kritérií (hodnocení způsobilosti žadatele, hodnocení kvality proveditelnosti projektu) váš projekt hodnotí odborní pracovníci ÚRR (oddělení administrace projektů) a nezávislí externí experti. V těchto prvních dvou fázích musí váš projekt dosáhnout minimálně 70 % vážených bodů z maximálního počtu bodů za první dvě fáze hodnocení. Pokud této hranice dosáhne, je předložen hodnotící komisi, která provede třetí fázi hodnocení podle hodnotících kritérií

85


(hodnocení potřeby a relevance projektu). Dotaci v rámci ROP SZ může váš projekt získat pouze v případě, že dosáhne minimálně 65 % vážených bodů z maximálního počtu bodů za všechny tři fáze hodnocení. Doporučení Seznamte se s hodnotícími kritérii uvedenými v příloze č. 4 této příručky (Přehled hodnotících kritérií), respektive v příloze č. 6 této příručky (Výběrová kritéria pro prioritní osu 5 – Technická asistence). Požádejte osobu, která nemá k projektu a jeho případnému úspěchu žádný vztah (a je tedy schopna objektivního pohledu na váš projekt), aby se pokusila váš projekt podle hodnotících kritérií ohodnotit. Získáte tak lepší představu o tom, jak ještě svůj projekt vylepšit. Bodové hodnocení nebudou zaměstnanci RR před rozhodnutím VRR sdělovat.

4.4 Jak a kdo rozhodne o výběru projektů? O výběru projektů rozhoduje na svém zasedání VRR. Pracovníci ÚORP připraví seznam ohodnocených projektů a VRR následně rozhodne o jejich výběru. Tento seznam obsahuje projekty, které úspěšně prošly kontrolou formálních náležitostí a přijatelnosti. Projekty jsou seřazeny podle získaného bodového ohodnocení, a to od projektu s nejvyšším počtem bodů po nejnižší. Následně je sečtena jimi požadovaná výše dotace, která je porovnána s celkovou alokací vyhlášenou v příslušné výzvě. Podpořeny pak mohou být pouze projekty v pořadí dle bodového ohodnocení, které jsou pokryty finanční alokací dané výzvy. Po zasedání VRR: a) žadatelům úspěšných projektů bude zasláno písemné doporučení projektu k uzavření smlouvy o poskytnutí dotace a následně (do 20 pracovních dnů od odeslání předchozího doporučení) výzva k doložení povinných příloh k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, b) žadatelům nevybraných projektů bude zaslán dopis o zamítnutí kofinancování, c) žadatelům, jejichž projekt se v dané oblasti podpory umístil na posledním místě schválených projektů, avšak výše alokace v dané oblasti podpory již nepostačuje k plnému pokrytí požadované dotace, bude zasláno písemné vyrozumění žadatele o možnosti realizace projektu se zkrácenou dotací. Pokud do 10 pracovních dnů oslovený žadatel nezašle vedoucí/-mu územně příslušného ÚORP dopis, jímž projeví zájem o realizaci svého projektu i se zkrácenou dotací, bude tato dotace nabídnuta dalšímu projektu v pořadí (pokud rovněž splnil stanovenou hranici bodového ohodnocení). V případě odmítnutí i od druhého osloveného žadatele bude zbylá alokace vrácena k rozdělení v další výzvě. Informace o schválených a neschválených projektech jsou zveřejňovány také na internetových stránkách www.nuts2severozapad.cz. Žadatelé neschválených projektů si mohou – po předchozí domluvě telefonicky nebo e-mailem s projektovými manažery OAP – vyzvednout kopii svého projektu, a to do 3 měsíců od zaslání dopisu o zamítnutí kofinancování projektu či vyřazení projektu z administrace.

86


4.5 Co se děje před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace a co v té době musím udělat? 4.5.1 Analýza rizik a kontrola ex-ante Ještě před podpisem Smlouvy musí váš projekt projít analýzou rizik, a pokud to bude nutné, tak i kontrolou ex-ante. Analýzu rizik provádějí pracovníci ÚRR, kteří zjišťují, do jaké míry je váš projekt rizikový. Pokud bude váš projekt na základě výsledků této analýzy rizikový, bude rozhodnuto o kontrole vašeho projektu přímo u vás na místě – jedná se o tzv. kontrolu ex-ante. Cílem kontroly ex-ante je ověřit věcnou správnost údajů uvedených v žádosti, ověřit na místě stav projektu, a předejít tak případným budoucím problémům při jeho realizaci. Pokud při kontrole ex-ante kontroloři shledají závažné nedostatky, k uzavření Smlouvy nedojde. Těmito závažnými nedostatky, pro které nebude Smlouva ze strany ŘO ROP SZ podepsána na základě zjištění kontroly ex-ante, jsou zejména: 

skutečnosti, které jsou jinak důvodem pro odstoupení od Smlouvy ze strany ŘO ROP SZ, kdy příjemce:

– je v konkurzu nebo mu bylo povoleno vyrovnání dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, – je v úpadku nebo v likvidaci, vůči jeho majetku probíhá insolvenční řízení, nebo insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo byl konkurz zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, příjemce je veden jako dlužník v insolvenčním rejstříku dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, je proti němu veden výkon rozhodnutí, – změní svou právní formu, a stane se tak nezpůsobilým příjemcem v dané oblasti podpory, – dopustí se prokazatelně korupce (na základě pravomocného rozsudku soudu), – nesplní základní požadavky na finanční a technickou kontrolu projektu, – za účelem získání pomoci uvede v předkládané dokumentaci nepravdivé nebo neúplné údaje, nebo předkládá zprávy, které neodpovídají skutečnosti, – dopustí se prokázaných finančních podvodů (na základě pravomocného rozsudku soudu), – v čestném prohlášení dokládaném k žádosti uvede nepravdivé údaje; 

zahájení realizace projektu ještě před sdělením ŘO o splnění podmínek způsobilosti v režimu regionální investiční podpory (týká se pouze projektů zakládajících veřejnou podporu) – před tímto sdělením (osvědčení o způsobilosti projektu) mohou být uskutečněny pouze tyto aktivity: ●

zpracování projektové dokumentace,

●

administrativní činnosti spojené s přípravou projektu,

●

zpracování ekonomických a jiných studií a průzkumů,

●

zpracování žádostí a příloh,zadávací řízení (u projektů, které zakládají veřejnou podporu dle nařízení Komise (ES) č. 1628/2006, může výběrové řízení proběhnout, ale dodavatel smí být vybrán24 až po vystavení osvědčení o způsobilosti projektu zaslaného řídícím orgánem).

V případě, že provedete jiné činnosti než výše uvedené, celý projekt není možno financovat z dotace a nemůže být s vámi uzavřena Smlouva. Kromě plánovaných kontrol ex-ante je možné také provádět tzv. místní šetření za účelem neformálního zjištění současného stavu realizace projektu. Toto šetření mohou provádět pracovníci ORKP, kteří 24

Za výběr dodavatele se považuje doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči.

87


provádějí kontrolu a monitorování projektů bez účasti žadatele/příjemce. Z místního šetření je pořízen záznam z místního šetření, který bude po jeho skončení založen do složky projektu. Přílohou záznamu z místního šetření může být i případná fotodokumentace pořízená v místě šetření.

4.5.2 Příprava smlouvy o poskytnutí dotace Po schválení projektů VRR přebírají veškerou agendu spojenou s realizací projektů pracovníci oddělení realizace a kontroly projektů (ORKP). Stejně jako pracovníky OAP najdete i pracovníky ORKP na obou územních odborech realizace programu – v Ústí nad Labem i Karlových Varech. Smlouvu o poskytnutí dotace na váš projekt proto s vámi budou již připravovat a uzavírat pracovníci ORKP. Vaší základní povinností před podpisem Smlouvy je dodat veškeré zbývající dokumenty – přílohy, které jsou nutné pro realizaci projektu a jejichž seznam najdete v příloze č. 1 této příručky (Povinné přílohy k žádosti o dotaci). Dokumenty předložíte na ORKP podle místa realizace svého projektu. Důležitá je lhůta pro doložení těchto příloh: maximálně 20 pracovních dnů od doručení výzvy k doložení povinných příloh k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. Tuto lhůtu může vedoucí ÚORP v řádně odůvodněných případech, na základě písemné žádosti žadatele, prodloužit. Pracovníci ÚRR následně zkontrolují, zda jste předložili všechny požadované přílohy a zda jsou kompletní. V případě nedoložení všech požadovaných dokumentů ve stanoveném termínu nebo předložení dokumentů se zjevnými vadami budete z procesu administrace automaticky vyřazeni a peníze určené na váš projekt budou přesunuty do další výzvy či připadnou náhradnímu projektu. Nedoložení všech požadovaných dokumentů v požadované kvalitě a ve stanoveném termínu má za následek neuzavření smlouvy o poskytnutí dotace ze strany ŘO ROP SZ. Upozornění Pokud necháte přípravu příloh až na dobu po rozhodnutí VRR, je téměř jisté, že tyto přílohy vyřídit nestihnete (např. u stavebního povolení apod.). Přípravu příloh dokládaných před podpisem Smlouvy tedy neodkládejte.

Smlouva bude zpravidla uzavřena do 90 kalendářních dnů od vybrání projektu ke spolufinancování v rámci ROP SZ. Dnem vybrání projektu se rozumí okamžik, kdy je projekt schválen VRR ke spolufinancování z rozpočtu EU v rámci ROP SZ. Smlouva je sepsána ve 4 vyhotoveních a je nejprve předkládána k podpisu vám jako žadateli. Za tím účelem vám bude zaslána výzva k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. Před podpisem zkontrolují pracovníci ORKP vaši totožnost a bude s vámi podepsán také podpisový vzor k projektu. Složku obsahující Smlouvy podepsané příjemcem, všechny přílohy a kopii příslušného usnesení VRR, kterým byl projekt schválen, zasílá vedoucí ÚORP k podpisu předsedovi RR. Následně je vám jedno originální vyhotovení Smlouvy vráceno zpět. Předseda RR má vyhrazeno právo odmítnout ze závažných a řádně odůvodněných důvodů podepsání Smlouvy a povinnost vás o těchto skutečnostech následně písemně informovat.

4.5.3 Může poskytovatel dotace neuzavřít Smlouvu? Odpověď zní ANO. I když byl váš projekt vybrán VRR, neznamená to zcela automaticky, že s vámi bude podepsána Smlouva a bude vám poskytnuta dotace. VRR totiž svým usnesením, kterým schvaluje seznam vybraných či náhradních projektů, současně stanoví, že předseda RR jako statutární zástupce ŘO ROP SZ je oprávněn Smlouvu s vybraným žadatelem uzavřít jen tehdy, pokud projekt/žadatel splní všechny podmínky pro uzavření Smlouvy. Těmito podmínkami se rozumí:

88


●

v rámci případné kontroly ex-ante nebyly v projektu nalezeny závažné nedostatky, které by znemožňovaly realizaci projektu (závažné nedostatky jsou definovány v kapitole 4.5.1 této příručky),

●

veškeré odstranitelné nedostatky nalezené při případné kontrole ex-ante jste ve stanoveném termínu odstranil,

●

ve stanoveném termínu před podpisem Smlouvy jste doložil všechny přílohy s požadovanými náležitostmi, a to bez zjevných vad,

●

Smlouva byla z vaší strany podepsána.

Při nesplnění některé z výše uvedených podmínek s vámi ŘO ROP SZ neuzavře Smlouvu. O této skutečnosti bude VRR informován na svém nejbližším zasedání, přičemž mu bude doporučeno rozhodnout o vyřazení projektu ze seznamu projektů doporučených k uzavření smlouvy o poskytnutí dotace.

4.6 Za jak dlouho od ukončení výzvy můžu podepsat smlouvu o poskytnutí dotace? Smlouva by měla být uzavřena v případě bezproblémového schválení projektu přibližně do 6–7 měsíců od ukončení výzvy. Pro vaši představu zde uvádíme orientační harmonogram postupu administrace projektů po ukončení výzvy do uzavření Smlouvy:

Postup

Počet dní od předešlé fáze

25 pracovních dnů od ukončení Kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí výzvy k předkládání žádostí o dotaci Hodnocení (bodování) a vypracování souhrnné hodnotící zprávy

40 pracovních dnů

Zasedání VRR

20 kalendářních dnů

Ověření zápisu ze zasedání VRR a jeho podpis předsedou RR

15 pracovních dnů

Zaslání žadateli doporučení projektu k uzavření smlouvy o poskytnutí dotace

10 pracovních dnů

Výzva k doložení povinných příloh k podpisu 20 pracovních dnů smlouvy o poskytnutí dotace Doložení požadovaných příloh k uzavření Smlouvy

20 pracovních dnů

Výzva k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace

Nelze přesně stanovit (Smlouva musí být uzavřena do cca 90 kalendářních dnů od vybrání projektu; dnem vybrání projektu se rozumí okamžik, kdy je projekt schválen VRR ke spolufinancování z rozpočtu EU v rámci ROP SZ).

89


4.7 Kam se mohu obrátit s případnými stížnostmi proti postupu ŘO ROP SZ? Na poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady není právní nárok a na postupy s tím spojené se nevztahuje správní řád. Proti postupům v procesu administrace má žadatel možnost podat stížnost na příslušný ÚORP. Stížnost může podat fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba je povinna ve stížnosti uvést své následující identifikační údaje: a) jméno, příjmení, datum narození a místo skutečného pobytu, příp. jinou adresu pro doručování, tj. místo skutečného pobytu v případě písemného doručování nebo elektronickou adresu pro účely doručování písemností prostřednictvím elektronického podpisu, b) je-li fyzická osoba podnikatelem ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, uvede jméno a příjmení, případně dodatek odlišující ji jako osobu podnikatele, nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo k jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, případně jinou adresu pro doručování, tj. jiné místo než místo podnikání v případě písemného doručování, nebo elektronickou adresu pro účely doručování písemností prostřednictvím elektronického podpisu. Právnická osoba je povinna ve stížnosti uvést své následující identifikační údaje: a) obchodní firmu nebo název, b) identifikační číslo nebo obdobný údaj, c) adresu sídla, příp. jinou adresu pro doručování, tj. jinou adresu než adresu sídla v případě písemného doručování nebo elektronickou adresu pro účely doručování písemností prostřednictvím elektronického podpisu. V případě územního samosprávného celku a orgánu státní správy ČR se použijí ustanovení o právnické osobě obdobně. Orgán státní správy ČR uvede své postavení v rámci soustavy státních orgánů ČR. Stížnost lze podat písemně (prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, osobním doručením), v elektronické podobě (podepsanou zaručeným elektronickým podpisem) nebo ústně v sídle ÚRR. Postupy při vyřizování některých stížností v procesu administrace projektových žádostí 1. Stížnost na vyloučení projektu při kontrole formálních náležitostí a kontrole přijatelnosti: Žadatel může vznést stížnost do 5 pracovních dnů od doručení oznámení o nesplnění podmínek přijatelnosti nebo o nesplnění formálních náležitostí projektu a vyřazení z dalšího procesu administrace. Projektoví manažeři OAP, kteří neprováděli kontrolu formálních náležitostí a kontrolu přijatelnosti, do 5 pracovních dnů od obdržení stížnosti zkontrolují příslušnou složku projektu. Pokud je stížnost shledána oprávněnou, je projekt zařazen zpět do procesu administrace. Nebude-li v daném kole výzvy již možné projekt do procesu administrace zařadit (k dané výzvě proběhl výběr projektů, které schválil VRR), bude žadateli poskytnuta informace o možnosti předložení projektu do dalšího kola výzvy pro danou oblast podpory. O výsledku vyřízení stížnosti, její oprávněnosti či neoprávněnosti je žadateli podána písemná zpráva do 10 pracovních dnů od doručení stížnosti. . 2. Stížnost na nezařazení projektu do seznamu projektů doporučených k uzavření smlouvy o poskytnutí dotace: Žadatel může vznést stížnost do 5 pracovních dnů od doručení oznámení o nesplnění minimálního bodového ohodnocení projektu a vyřazení z dalšího procesu administrace. Projektoví manažeři OAP, kteří neprováděli hodnocení projektu, do 5 pracovních dnů od obdržení stížnosti zkontrolují bodové hodnocení projektu. Pokud je stížnost shledána oprávněnou a nebyla dosud podepsána žádná smlouva o poskytnutí dotace pro dané kolo výzvy, schválí VRR na novém jednání opravený Seznam projektů doporučených k financování. O výsledku vyřízení stížnosti, její oprávněnosti či

90


neoprávněnosti je žadateli podána písemná zpráva do 10 pracovních dnů od doručení stížnosti. 3. Stížnost na vyřazení projektu ze seznamu projektů doporučených k financování na základě výsledku kontroly ex-ante: Žadatel může vznést do 5 pracovních dnů od doručení oznámení o vyřazení z dalšího procesu administrace z důvodu negativního výsledku kontroly ex-ante. Stížnost spolu s vedoucím ORKP prověří pracovníci ÚORP, kteří neprováděli kontrolu ex-ante, do 5 pracovních dnů od obdržení stížnosti. Pokud je stížnost shledána oprávněnou je projekt zařazen zpět do procesu hodnocení. O výsledku vyřízení stížnosti, její oprávněnosti či neoprávněnosti, je žadateli podána písemná zpráva do 10 pracovních dnů od doručení stížnosti. Originály doručených stížností a stejnopisy následných vyrozumění jsou součástí složek projektů. Oznámení a zprávy pro žadatele podepisují vedoucí příslušných ÚORP. Opakované stížnosti žadatele, které již byly prošetřeny, nebudou řešeny, pokud neobsahují nové skutečnosti, zakládající důvod pro nové šetření nebo přijetí nových opatření. V těchto případech není nutno jejich příjem potvrzovat ani je prošetřovat. Domnívá-li se žadatel, že jeho stížnost nebyla řádně prošetřena, může se do 5 pracovních dnů od obdržení zprávy o vyřízení stížnosti od příslušného ÚORP obrátit na předsedu RR s žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti. Předseda RR o přešetření způsobu vyřízení stížnosti vydá stanovisko.

91


5. POVINNOSTI ÚSPĚŠNÉHO PŘÍJEMCE Základní podmínky pro realizaci projektu jsou upraveny v Příručce pro příjemce a ve smlouvě o poskytnutí dotace. Podmínky uvedené v těchto dokumentech, stejně jako v ostatní dokumentaci určené pro žadatele a příjemce, je třeba při realizaci projektu dodržovat. V opačném případě se vystavujete nebezpečí krácení nebo odebrání dotace. Doporučení Pečlivě si nastudujte Příručku pro příjemce a její přílohy, některé povinnosti vám jako příjemci ale vyplývají i z této Příručky pro žadatele (viz například příloha č. 5 Příručky pro žadatele – Pokyny pro zadávání zakázek). Sledujte pravidelně internetové stránky www.nuts2severozapad.cz, kde mohou být zveřejněna aktuální sdělení či metodické pokyny důležité i pro vás jako příjemce.

92


6. SEZNAM ZKRATEK APZ

aktivní politika zaměstnanosti

CR

cestovní ruch

ČR

Česká republika

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ES

Evropské společenství

€

euro

EU

Evropská unie

FS

Fond soudržnosti

HEP

hrubý ekvivalent podpory

IOP

Integrovaný operační program

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

IS

informační systém

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MSP

malé a střední podniky

NOK

Národní orgán pro koordinaci

NUTS

územní statistická jednotka (Le Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques)

NUTS II SZ

NUTS II Severozápad (Ústecký kraj, Karlovarský kraj)

OAP

oddělení administrace projektů (ÚORP)

OP PI

Operační program Podnikání a inovace

OP ŽP

Operační program Životní prostředí

ORKP

oddělení realizace a kontroly projektů (ÚORP)

PD

Prováděcí dokument

PRV

Program rozvoje venkova

ROP

regionální operační program

ROP SZ

Regionální operační program NUTS II Severozápad

RR

Regionální rada

ŘO

řídící orgán

SF

strukturální fondy

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

TA

technická asistence

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

ÚORP

územní odbor realizace programu

ÚRR

Úřad Regionální rady

VRR

Výbor Regionální rady

93


7. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 –

Povinné přílohy k žádosti o dotaci

Příloha č. 2 –

Závazné osnovy dokumentu pro finanční a ekonomické hodnocení projektu (Studie proveditelnosti)

Příloha č. 3 –

Příručka BENEFIT7

Příloha č. 4 –

Přehled hodnotících kritérií

Příloha č. 5 –

Pokyny pro zadávání zakázek

Příloha č. 6 –

Výběrová kritéria pro prioritní osu 5 – Technická asistence

Příloha č. 7 –

Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad

Příloha č. 8 –

Veřejná podpora v rámci ROP Severozápad

Příloha č. 9 –

Postupy pro vypracování IPRM

Příloha č. 10a –Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem ROP SZ Příloha č. 10b –Tabulka pro výpočet finanční mezery Příloha č. 11 – Definice rekonstrukce a modernizace pozemní komunikace Příloha č. 12 – Průvodce horizontálními tématy Příloha č. 13 – Podklady pro hodnocení finančního zdraví žadatele Příloha č. 14 – Pravidla pro projekty předfinancované ze SFDI Příloha č. 15 – Titulní list přílohy k žádosti

94

v1

Recommend Documents