V popředí zleva Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Ing. Hynek Strnad a Ing. Stanislav Coufal, viceprezidenti PK ČR Z valné hromady PK ČR

L I ST

P O T R AV I N Á Ř S K É

K O M O RY

Č E S K É

R E P U B L I K Y

Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

zpravodaj Číslo 6 • Ročník V • 15. června 2004 • Cena 16 Kč

NA STRANĚ 32

uvádíme odpovědi na aktuální dotazy spojené s národní a evropskou potravinářskou tématikou, zpracované Ing. Bedřichem Škopkem, CSc., odborníkem MZe ČR. šek, Ing. Trčka, O. Týř, Ing. Vačkář, MUDr. Vajdík, Ing. Veselý, Ing. Vybíral, Ing. Walter, M. Zobal. Členové dozorčí rady: V. Buchl, JUDr. Huml, Ing. Pešková, Ing. Vítů, M. Zahradník. Viceprezidenti: Ing. Coufal, JUDr. Červenka, Ing. Musil, Ing. Steiner, MVDr. Steinhauser, Ing. Strnad. Do funkce prezidenta byl opětovně zvolen Ing. Jaroslav Camplík.

Trh je trendy, my jsme trendy Své kolegyni Marii von Winterberg, spolužačce z pražské zemědělské univerzity, která žije od devětašedesátého roku v Austrálii posílám pravidelně české noviny. Někdy jsou to ekonomické časopisy, jindy takové ty ženské a vždy přidám deníky. „Mám vždy velkou radost,“ odpovídá na zásilky Maruška. Vysvětlila mi v jednom z dopisů, jaký následuje rituál. Nejdříve noviny vezme a očichá. „Cítím Evropu a vždy jsem tak trochu naměkko,“ popsala první krok. Potom třídím. Manželovi Euro nebo Ekonoma, mamince Napsáno životem, Květy a nebo Vlastu, vždy křížovky a sama listuji nejraději deníky,“ svěřuje co následuje po prvním čichovém potěšení. Nedávno popsala ještě navrch své mírné zděšení. „Co říkají jazykozpytci a učitelé češtiny té hrozné změti slov přejatých z angličtiny. Necítíte to, jak se čeština mrší? Dříve to byly rusismy, nyní ne vždy správně přejaté anglické termíny,“ upozorňuje Maruška, která v Austrálii po tvrdé několikaleté práci si vydobyla místo manažera velké vodohospodářské společnosti. I když u protinožců žije přes čtyřicet let, má stále brilantní češtinu. Kritika od ní je proto namístě. Na Marušku jsem si vzpomněla na jedné tiskové konferenci, kde jistý muž zvučného českého jména i příjmení přivítal novináře vzletně a neskrýval svůj přízvuk amerického středozápadu. Narodil se sice a žije odjakživa v České republice, ale své studium na jazykové škole se rozhodl využít. Je už taky manažerem jedné české úspěšné firmy. „Meeting point je prosím o patro výše,“ vítal zástupce pressu a prstem naznačoval, kde jsou sekt pointy. „Po velkém drinku se v laiftailovém stylu seznámíme s výsledky holdingu,“ děl dobrý muž se zářivým úsměvem svých třiceti let. „Vážení, zjistíte, že jsme trendy,“ posunoval dynamický brend manažer novináře, jimž od prvého okamžiku učaroval. Nechyběly pověstné tabulky kde formou titulků bylo řečeno co firma uskutečnila a hodlá vykonat. Přesně po vzoru amerických poradců deset minut chrlil jeho kompjuter tato stručná sdělení, která dávala tušit velkého analytika a člověka na svém místě, prostě brend manažera. Podnikatel Andrej Babiš, který mezi tuzemskými i zahraničními byznismany skutečně něco znamená, mi před časem prozradil, že obdobné tabulky hned několika amerických poradců jej stály něco milionů, aniž z toho ale firma měla cent profitu. „Vyhnal jsem je svinským krokem,“ i při pouhé vzpomínce na americké poradce šéf Agrofertu nadsedl a jen stěží potlačoval hněv. Dnes právě on řídí nejen obrovský chemický a potravinářský holding v zemi ,vlastní i velkou chemickou firmu v Německu a učí tamní podnikatele v branži pořádku. Přestože mluví osmi jazyky tak jako kdyby konverzoval v mateřštině, neosvojil si ani anglický nebo německý přízvuk a vše nazývá v tuzemsku přesnými českými pojmy. „Na nic si nehrajeme, nepotřebujeme to,“ posunul při tomto konstatování brýle ještě o kousek níž od kořene nosu, až mírně zakolísaly na špičce. Nevím sice zda je trendy a zda v lajfovém stylu umí přiblížit své podnikání, peníze ve firmě ale točí od svého „Babišpointu“ zručně v byznismanstylu. A proto si myslím, že trendy přece jen bude. Optám se ale přece jen raději zmiňovaného brend manažera. E. Línková

V popředí zleva Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Ing. Hynek Strnad a Ing. Stanislav Coufal, viceprezidenti PK ČR

Z valné hromady PK ČR Valná hromada Potravinářské komory ČR se konala v úterý 25. 5. za účasti představitele senátu Ing. Fencla, prezidenta agrární komory Ing. Hlaváčka, náměstka ministra zemědělství Ing. Růžičky, náměstkyně ministra financí Ing. Legierské, náměstka ministra zdravotnictví MUDr. Víta a dalších vysokých představitelů státní správy. Zprávu představenstva o činnosti přednesl viceprezident PK ČR Ing. Coufal. Konstatoval, že rok 2003 znamenal přelom v činnosti PK ČR. Především se podařilo zajistit dobrou připravenost potravinářů na vstup do EU. PK ČR vytěžila z existujících příležitostí maximum k podpoře potravinářského průmyslu – do sektoru bylo investováno celkem 762 207 707 korun. Přesto, že se toto číslo zdá vysoké, ve skutečnosti představuje jen zlomek vynucených investic, které musely potravinářské podniky s ohledem na vstup do EU investovat a pouze nevelkou část podpor přislíbených ministerstvem a zemědělským výborem parlamentu. Získávání nových členů uvedl Ing. Coufal jako trvalý a dlouhodobý úkol. V porovnání našich přímých členů s počtem v evropských federacích ustavených na srovnatelných principech, dosahujeme v současnosti pouze třetiny jejich členské základny. PK reprezentuje asi 85 % tuzemského potravinářského průmyslu, má přes 76 individuálních členů a zahrnuje také 12 společenstev. Dlouhodobě nedořešeným úkolem zůstává změna statutu komory na zaměstnavatelský svaz s možností jeho účasti v tripartitě a dalších vyjednávání. Co se týče finančních zdrojů a možností jejich získávání, i v uplynulém období platil model, kdy přibližně 35% nákladů komory bylo kryto platbami členů, 7% z projektu PHARE a zbytek z vlastních aktivit a dotací.

V oblasti rozvoje vnějších vztahů je trvalou prioritou stabilizace a posilování společenského postavení, jak ve vztahu k české státní správě, tak k evropským organizacím, které je nutným předpokladem pro efektivní lobování za zájmy potravinářského průmyslu. Za samostatnou kapitolu označil Ing. Coufal, vztahy s ministerstvem zemědělství, které měly silně kolísavý charakter. Praktickým řešením, přijatelným pro všechny strany, se ukázalo komorou navrhované vypracování samostatné koncepce potravinářského průmyslu v rámci státní správy. Po ukončení připomínkových řízení by měla být schválena vládou. Pokud se tak stane, bude možné konstatovat, že se podařilo posílit postavení potravinářů v ČR. Zřízení úřadu pro bezpečnost potravin vnímá komora jako jeden ze zásadních úkolů. PK ČR se nyní podílí na činnosti Koordinační skupiny pro bezpečnost potravin, nahrazující zatím neexistující úřad. Plán činnosti PK ČR na příští rok, jak řekl Ing. Coufal, lze rozdělit na čtyři hlavní priority: 1. rozvoj služeb ve spolupráci se společností FoodConsult.

2. získávání nových členů 3. dopracování organizační struktury přecházející na systém oddělení 4. trvalé zlepšení vnějších vztahů ve všech oblastech komunikace Ze zprávy dozorčí rady, kterou přednesl její předseda Ing. Musil vyplynulo, že dozorčí rada neshledala žádné vážné nedostatky. Předložila pouze několik doporučení. Po schválení uvedených materiálů následovala volba členů představenstva, dozorčí rady, viceprezidentů a prezidenta. Za členy představenstva byli zvoleni: Ing. Baťha, Ing. Bermann, Ing. Boháč, F. Čapek, JUDr. Červenka, Ing. Gavenda, Ing. Hlavica, Ing. Hönigová, M. Hrabcová, J. Husák, Ing. Chlan, J. Ježková, Ing. Kadlec, Ing. Kasper, Ing. Kojan, Ing. Kubiska, Ing. Špatina, MVDr. Mates, Ing. Miller, F. Minařík, M. Němec, Ing. Novotný, Ing. Obermaier, M. Pařík, Ing. Pelech, Ing. Perner, Dr. Pojer, Ing. Popelka, Ing. Průša, Ing. Říha, Ing. Sedlická, Ing. Somberg, Ing. Steiner, Ing. Strnad, Ing. Sýč, Ing. Šilhavý, Ing. Šíma, MVDr. Šůs, J. Tomá-

V diskusi vystoupil nejdříve náměstek ministra zemědělství Ing. Růžička, který především ocenil vytvoření koncepce potravinářského průmyslu, která bude v dohledné době předložena vládě. Tato koncepce počítá s vytvořením národního úřadu pro potraviny. Ten by se měl věnovat potravinářskému oboru a jeho řízení. MZe, které by bylo zřizovatelem úřadu, by se pak přejmenovalo na ministerstvo zemědělství a výživy. Senátor Fencl zdůraznil nutnost propojení potravinářů se zemědělskou výrobou a nastavení dlouhodobých podnikatelských vztahů mezi prvovýrobci a zpracovateli. Zvýšení cen by mělo přinést ochotu spravedlivě se rozdělit o zisk. Náměstkyně ministra financí Ing. Legierská informovala o dalším snižování daňové zátěže k 1.1.2005 na 26% a zrychlení odpisování. Zmínila se o novele zákona o DPH, která by měla být projednána ještě před prázdninami. O největším nebezpečí zdraví našich občanů – obezitě, hovořil náměstek ministra zdravotnictví MUDr.Vít. Přislíbil, že PK bude mít přístup k připomínkování zásadních legislativních záležitostí, týkajících se potravinářského průmyslu. Prezidentka svazu obchodu a cestovního ruchu Ing. Pískovská přítomné požádala o společné lobování v oblasti potravinářské legislativy a o konkrétní označování problematických řetězců. O vytvoření společné organizace, která by prosazovala zájmy našich výrobců a zpracovatelů na evropském trhu a o aktivní účasti při projednávání v EU a WTO hovořil předseda agrární komory Ing. Hlaváček. Na závěr vystoupil znovu zvolený prezident PK ČR Ing. Camplík, který poděkoval za důvěru a reagoval na některá diskusní vystoupení. Jako prioritu číslo jedna označil prosazení schválené koncepce potravinářského průmyslu ve vládě ČR a uvedení této koncepce do života. V té souvislosti požádal Ing. Růžičku o aktivní účast při prosazování této koncepce. Prezident dále hovořil o připravenosti PK k dialogu se zemědělci a o svém přesvědčení, že okolnosti nás donutí řešit zásadní problémy společně. Směrem k ministerstvu financí vznesl požadavek o zařazení všech potravin do 5% sazby DPH. V závěru Ing. Camplík poděkoval výkonné radě, řediteli PK ČR a jeho spolupracovníkům za odvedenou práci v uplynulém období. PK ČR (Poznámka redakce – další zpravodajství z valné hromady PK ČR přinášíme na stranách 4–5.)

2 / aktuálně – z domova

Potravinářský zpravodaj 6 / 2004

je v síti pro kontrolu geneticky modifikovaných potravin

Ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas, ředitel SZIF Ing. Jan Höck a ředitel odboru pro marketing SZIF Mgr. Evžen Staněk předávali nově oceněným potravinářským produktům a jejich výrobcům značku KLASA. Foto: SZIF V pondělí 31. května 2004 se odehrálo kou trvanlivostí, určené k okamžité spotřejiž páté slavnostní udílení prestižní znám- bě, při jejichž výrobě navíc byly použity jiné ky jakosti kvalitním domácím potravinám – již hotové produkty. Dále se jednalo o chlaKlasa. Značku Klasa propůjčil ministr ze- zené, avšak pouze dělené a dále nezpracovamědělství celkem již 439 produktům od 83 né části kuřat. výrobců. Naposledy – v Planetáriu Praha bylo takto oceněno 110 výrobků od 19 spoNa propagaci domácích produktů by mělo lečností. být vynaloženo až dvě stě miliónů korun v časovém trvání zhruba jednoho roku (tedy v roce Pro udělování známky Klasa jsou však již 2004 s přesahem do roku 2005). připravena nová, přesnější a přísnější pravidla. Nejde však pouze o peníze pro propagaIndividuálně se například posuzují lihoviny a ce známky Klasa, ta je a bude pouze jedním destiláty, které jsou pro udělování známky citli- z marketingových nástrojů. vou komoditou. Napříště nebudou do udělováNebude se rovněž jednat pouze o jednorání známek zařazovány také výrobky, které ob- zovou kampaň, ale o soubor navazujících prosahují tzv. separát, neboli strojně oddělované pagačních a marketingových akcí, zahrnující maso, nebudou zařazovány výrobky s nízkou v první fázi tyto hlavní aktivity: trvanlivostí, výrobky které vznikly pouhým dělením jinak nezpracovaného produktu bez vyš-  Propagační a reklamní kampaně vybraných ší přidané hodnoty apod. Dočasně SZIF také komodit, veletrhy, zahraniční expozice, kapozastavil udělování značky vínům, dokud netalogy výrobků, podpora turistického ruchu bude hotov nový, již připravovaný legislativní  Obchodní podpora, kontraktační akce předpis, který se této oblasti týká.  Podpora metodami Public Relations  Udělování známky KLASA potravinářským Při posledním výběru produktů neudělila produktům, které splní kvalitativní měřítka výběrová komise známku KLASA 8 produkpro její udělení tům. V jednom případě se např. jednalo o liMgr. Evžen Staněk, hovinu, v dalších případech o výrobky s nízředitel odboru marketingu SZIF

Chceme-li pro program Školní mléko unijní dotace, musíme respektovat pravidla Vstup do Evropské unie znamenal pro program školní mléko několik změn, a to změn veskrze pozitivních – pro děti i pro dodavatele. Mléko a mléčné výrobky jsou od 1.května dotovány nejen z národních zdrojů, ale i z peněz Unie, takže v současné době může každý žák mateřské nebo základní školy dostávat levné mléko nebo jiné mléčné výrobky každý školní den (v předchozím období pouze 2x týdně). Zároveň s tím, že Unie poskytuje svou dotaci, vyžaduje ale také přístup ke kontrole svých vynaložených prostředků. S tím, aby se dalo prověřit, zda nebylo překročeno maximální množství odebraného dotovaného mléka, na které má každý žák nárok, souvisí požadavek na evidenci dětí zařazených v programu. Pro školy, které si dosud jmenné seznamy nevedly, může být tato nová povinnost nepříjemnou agendou navíc. Zároveň ale toto opatření může zamezit některým pochybením, která byla při kontrolách zjištěna a zaručí, že se dotované výrobky dostanou právě a jen k dětem. Účelnost vynaložených prostředků EU skutečně střeží a důsledně kontroluje. V případě zjištění nedostatků pak také nemilosrdně trestá a odebírá státu dotace. Respektive o dotace přijde ta společnost, která si pořádek v evidenci na školách nedokáže zajistit. Kdo tedy nabádá k brojení proti Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu jako pomyslnému strůjci byrokratické evidence, pláče nejen na nesprávném hrobě, ale školám činí skutečně medvědí službu. Připravuje je mimo jiné o čas k vytvoření vyhovujícího distribučního systému a správné evidence. Prospěšnější by bylo informovat školy pravdivě o konkrétních podmínkách a zamyslet se nad pobídkou pro ty zaměstnance, kteří mléčné výrobky distribuují mezi žáky. Vždyť jde o oboustranně výhodné spojení. Je řada mlékáren, které společně s dotovanými svačinami prodávají ve školách úspěšně i další svůj sortiment. Vlastní administrativu související s programem škol-

ního mléka řeší každá škola po svém. Pomáhá ji zpřehlednit např. systém stravenek, které školám nabízí společnost Laktea, někde má každý žák svou osobní kartu, do které se zapisuje, co si objednal. Nabídka výrobků zůstává stejně pestrá jako byla dosud, takže si děti mohou objednat mléko ochucené nebo neochucené, polotučné či plnotučné, jogurt bílý nebo ochucený, jogurtové mléko i smetanový krém. Do budoucna je možné počítat i s rozšířením sortimentu o produkty, které dosud dotovány nebyly, např. sýry. Mléčná svačina, kterou školáci mohou dostávat každý den, má být nejen zdravá, ale i chutná. Aby se nestala jednotvárnou, jsou nařízením vlády stanovena pravidla, určující, že není možné odebírat celý týden jediný výrobek, ale je nutné výrobky střídat. Takže školák může třeba 3x týdně vypít mléko a k tomu si dát jednou jogurt a jednou smetánek. Obyčejné mléko dostávají školáci ve čtvrtlitrovém balení za 3 Kč, ochucené mléko za 3,50 Kč. Stabilita této maximální ceny je garantována až do konce příštího školního roku, tedy do 30. 6. 2005. Jogurtová mléka a smetanové krémy jsou našimi domácími specifiky a vztahuje se na ně podpora pouze z českých peněz. Jejich cena je pak oproti ostatním vyšší. Nicméně i tak zůstává cena pro školáky – 4,50 Kč za jogurtové mléko a 4 Kč za smetanový krém – ve srovnání s cenou běžnou v obchodech velmi atraktivní. Možnost zvýšit počet odebíraných výrobků ze dvou až na pět týdně, představuje vyjádřeno v procentech 150% nárůst, což je také novou pobídkou pro samotné příjemce finanční podpory, tedy pro mlékárny. Záleží na nich, jak dokáží zaujmout a motivovat školy, aby peníze určené pro tento program byly vyčerpány a aby výsledkem byla všestranná spokojenost. Jitka Sluková, tiskové oddělení SZIF

BRNO (zub) – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se připojila k Evropské síti laboratoří analyzujících geneticky modifikované organismy (GMO). Součástí sítě se tak vedle 45 odborných pracovišť Evropské unie stalo i dalších 24 laboratoří z přistupujících zemí. „Inspekce má nyní přístup k databázím, referenčním materiálům a výměně expertů,“ řekla mluvčí inspekce Daniela Kolejková. Pracoviště na analýzu geneticky modifikovaných potravin je v brněnských laboratořích již od roku 2000. Přístrojová technika umožňuje podle mluvčí veškeré množstevní i kvalitativní rozbory. Centrum Evropské sítě laboratoří analyzujících geneticky modifikované organismy (ENGL) je v italské Ispře a v souladu s nařízením Evropské komise sem musejí zasílat příslušný materiál všichni, kteří GMO produkují, upozornila Kolejková. Evropská komise v uplynulém týdnu ukončila pětiletý zákaz prodeje nových geneticky upravených plodin na jednotném vnitřním trhu. Povolila totiž dovoz konzervované, geneticky modifikované kukuřice BT-11 na základě záruky, že každá povolená plodina byla vědecky dokonale prozkoumána a nepředstavuje sebemenší riziko pro lidské zdraví. Všichni spotřebitelé, včetně tuzemských, navíc mají možnost volby, zda si tyto potraviny koupí nebo ne. Veřejné mínění v mnoha zemích EU je však šíření GMO málo nakloněno. Zatím je na evropském trhu 34 geneticky modifikovaných organismů, které byly povoleny před rokem 1998, kdy moratorium začalo; BT-11 je

tedy třicátý pátý. Na povolení, které se předpokládá na podzim, čeká dalších čtyřiadvacet GMO. SZPI je navíc od roku 2002 národním kontaktním místem pro Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. Tato síť zahrnuje Evropskou komisi, členské státy EU a Evropský úřad pro bezpečnost potravin. S její pomocí lze zabránit ohrožení zdraví lidí potravinami či krmivy, které jsou rizikové a byly vyvezeny mimo území státu svého původu.

Evropští veterináři jednali o sjednocení legislativy PRAHA – BRNO (vetko) – V sobotu dne 22. května skončilo v Praze mezinárodní setkání zástupců veterinárních lékařů Evropy, sdružených Federací evropských veterinárních lékařů (FVE). Více než stopadesát zástupců z třiatřiceti členských zemí Evropy si během třídenní konference vzájemně vyměňovalo zkušenosti z veterinární praxe v jednotlivých zemích a hovořilo o klíčových problémech současného evropského veterinárního lékařství. FVE je zastřešující profesní sdružení národních evropských organizací, která sdružuje čtyři hlavní oblasti – praktické veterinární lékaře, veterinární hygienu, veřejné veterinární lékařství a výrobce léčiv. Hlavním cílem je ovlivňovat rozhodování o evropských normách se vztahem k veterinárnímu lékařství na půdě evropského parlamentu a Rady Evropy a sdružovat a sjednocovat všechny státy Evropy z hlediska veřejného zdraví (maso a hygiena potravin), přenosné nákazy ze zvířat na lidi, veterinárního vzdělávání, dostupnosti veterinárních léčiv a pohody zvířat. Podle prezidenta Komory veterinárních lékařů (KVL) ČR a účastníka konference Jana Bernardy ho přinesly závěry jednání s kolegy přínos zejména v získání poznatků a argumentů, kterých hodlá KVL v budoucnu využít při uplatňování a prosazování svých požadavků na ministerstvech a vlá-

dě. „Bude to například při výkladu uplatňování rozdílné sazby DPH při distribuci veterinárních a humánních léčiv, která je v dalších evropských zemích buď jednotná, nebo má přesná a zažitá pravidla“ upozornil Bernardy. Podotkl, že k dalším velmi aktuálním tématům patřilo chystané zavedení evropských pasů pro zvířata, které chce EU uplatnit již od letošního července. „Shodli jsme se na tom, že tak rychlé uvedení nařízení do praxe přinese problémy například v systému evidence a kontrol. Není totiž prozatím jednoznačně stanoveno, kdo a za jakých podmínek bude pasy evidovat, ani jak se bude případné nedodržení postihovat,“ konstatoval prezident KVE. K dalším velmi diskutovaným bodům jednání pro ČR patřila podle Bernardyho i potřeba zlepšení dostupnosti léků pro malé skupiny zvířat, jako jsou u nás například ovce, kozy nebo koně. „Vzhledem k tomu, že nejsou u nás tyto skupiny léků registrovány, kvůli malým počtům zvířat, nejsou vždy dostupné, což by se mělo změnit,“ řekl Bernardy. Členové konference diskutovali také o porovnání a potřebě jednotného vymezení životních podmínek při chovu hospodářských zvířat, tzv. welfare (pohody zvířat), zejména brojlerů. Členové zasedání porovnávali způsoby a diskutovali o dalším postgraduálním vzdělávání veterinárních lékařů na úrovni každého státu a zavedení bodového systému hodnocení jednotlivých absolvovaných školení.

Veterináři kvůli daním zdražují Praha (egi) – Kvůli změnám daně z přidané hodnoty zdražily zatím hlavně větší veterinární praxe, v průměru asi o deset procent. „Veterinární úkony i léčiva se podle nové úpravy přesunuly z pěti do 19procentní sazby DPH,“ řekl prezident Komory veterinárních lékařů Jan Bernardy. Nadpoloviční většina soukromých zvěrolékařů zatím nedosahuje obratu plátců DPH a daň za úkony tak neodvádí. „U těchto malých praxí přijde zdražení zřejmě až koncem května, kdy nakoupí nové léky, již s vyšší daní. Větší veterinární ordinace pak kvůli konkurenci částečně kompenzují vyšší zdanění úkonů na svůj úkor a ceny plně nezvyšují. Naplno už ale zákazníkům účtují zdražení léků,“ uvedl Bernardy. Konkurenční tlak podle Komory veterinárních lékařů bude zpočátku držet zdražení veterinární péče do deseti procent, postupně se ale nárůst cen může vyhoupnout i na 20 procent. Šéf veterinární komory také upozornil, že změny v DPH mo-

hou zdražit vepřové a drůbeží maso. Na jeho ceně se asi ze tří čtvrtin podílí krmiva. Polovina z nich přitom obsahuje nějaká léčiva či medikamenty a tudíž by měla být s 19procentní sazbou daně. To by se v cenách drůbežího a vepřového mohlo projevit až pětiprocentním nárůstem. S tím ale nesouhlasí zemědělci. „Myslím si, že pan prezident Bernardy přehání. Léky jsou v celkových nákladech tak zanedbatelnou položku, že by se růst jejich cen prakticky nemusel promítnout zdražením masa,“ řekl Jan Veleba, předseda celostátního odbytového družstva pro prasata Centroodbyt. Změny v DPH provází i zmatky, protože zvířatům se v některých případech ordinují medikamenty pro léčení lidí. Ty jsou ve snížené pětiprocentní sazbě. Když je ale veterinář předepíše zvířeti, měla by být daň 19procentní. Některé lékárny proto lék raději nevydají, uvedl Bernardy. Vyšší zdanění léků bude podle propočtů veterinářů znamenat pro chovatele růst výdajů o 150 až 300 milionů korun ročně.

aktuálně – z domova / 3


Premiér Špidla by si při žádosti o dotace nechal poradit Praha – Jako studenti do lavic usedli premiér Vladimír Špidla a ministr zemědělství Jaroslav Palas v budově Státního zemědělského a intervenčního fondu v Praze ve Smečkách. Státní zemědělský intervenční fond bude vzhledem k funkci platební agentury pro správu agrárních dotací hospodařit s podstatně větším objemem peněz než dosud. Pro letošek počítá s rozpočtem kolem 27 miliard korun proti loňským asi deseti miliardám. Fond získal zmocnění k činnosti agentury k prvnímu květnu. Prezentace nových funkcí a informačního systému se zúčastnili premiér Vladimír Špidla, ministr zemědělství Jaroslav Palas a někteří poslanci. Premiér odcházel podle svých slov z představení SZIF s dobrými pocity. Při vyplňování žádosti o podpory by si ale nechal poradit. „Je to precizní systém i když náročný,“ uvedl. Přes agenturu půjdou veškeré zemědělské dotace z Bruselu, ale i národní peníze pro zemědělství. Politici s premiérem tak odstartovali chod platební agentury, jíž by mělo letos „protéci“ z evropských podpůrných fondů a prostřednictvím přímých plateb desítky milionů eur. „Je předpoklad, že Státní zemědělský a intervenční fond, jehož je platební agentura součástí, vyplatí v rámci podpor přibližně 16,4 miliardy korun,“ řekl ministr Palas. Peníze pů-

jdou z Bruselu z Evrospkého zemědělského orientačního a záručního fondu. „Administrovat se bude 50 různých typů podpor a počet žádostí je v současné době na úrovni 46 tisíc,“ uvedl Palas. Na podání žádostí je ale jen velmi omezený počet dní a právě to vidí opoziční poslanci jako hrozbu toho, že se peníze nepodaří zemědělcům uchopit. „Lhůty jsou velký problém. Zpoždění způsobené pomalou prací ministerstva má vliv na to, že na podání žádostí je pouhých 14 dní. Navíc je teď období jarních prací. Přitom do 15. května je konečný termín, který se týká přímých plateb, což je největší balík peněz z celkového souboru,“ uvedl poslanec. Jiří Papež, stínový ministr zemědělství za ODS. „Zemědělci o peníze v žádném případě nepřijdou,“ reagoval na jeho slova Palas. Podle státního tajemníka ministerstva zemědělství Miroslava Tomana, v případě přetlaku žádostí se zvažuje možnost prodloužení termínu. Administrativa, která s vyplácením přímých plateb, ale i dalších podpůrných prostředků z Evropské unie souvisí, není jednoduchá. Proto ministr Palas přislíbil pomoc. „Počítáme s tím, že nyní výrazně žadatelům při administraci žádostí pomohou regionální agentury,“ řekl. Je proškoleno na 500 odborníků, státních úředníků. Sám premiér Špidla připustil, že v některých případech by

při vyplňování žádosti určitě zaváhal a žádal by poradit. „Je to velmi precizní systém a mám velkou radost, že se nám podařilo jej včas a v termínu spustit,“ řekl. „Jde o velké peníze a bylo by na škodu zemědělství, aby se nevyužily,“ dodal. A na dotaz naší redakce, proč si myslí, že právě po ministerstvu obrany má právě tento resort největší podporu, z více než poloviny pocházející z evropských fondů, premiér řekl. „Považuji zemědělství za součást naší existence a národní identity a jsem hrdý na to, že naše zemědělství je konkurenceschopné a pokrokové. U toho jistě zůstane. Je sympatické na Evropské komisi, že chce, aby dlouhodobě evropské zemědělství fungovalo a také je tak vnímá a podporuje. Je vidět z grafů a ekonomických podkladů o jakou jde strategii. Větší část peněz jde totiž na podporu enviromentálních služeb, které poskytuje zemědělství při ochraně a rozvoji krajiny. Druhá menší část peněz představuje podporuje produkce. S tím naprosto souhlasím. Myslím si, že postupně právě ta první část funkce zemědělství při rozvoji krajiny bude nabývat na stále větším významu. Dílo, které bylo předvedeno je monumentální, velmi komplexní a vážím si toho, že jsme je jako jedni z mála kandidátských států dovedli k úspěchu,“ řekl premiér. Mimo České republiky je to

Premiér ČR Vladimír Špidla, ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas a Ladislav Skopal předseda zemědělského výboru PSP ČR v lavicích SZIF. totiž jen Estonsko, které z deseti kandidátských států má jako ČR plně akreditovanou platební agenturu. Ani Slovenská republika ještě agenturu nemá, ale podle zákona Evropské unie o platebních agenturách mohou slovenští zemědělci prostřednictvím naší agentu-

ry (nebo jiné z členských zemí), žádat o dotace, ne ale o ty, které jsou spojené s národními kvótami. Žádosti platební agentuře mohou zemědělci na předtištěném formuláři, který si stáhnou z internetu posílat prostřednictvím mailu. E. Línková

Perfektnost kontrol je zárukou bezpečnosti potravin JA R O S L AV CA M P L Í K : Ú Ř A D P R O P O T R AV I N Y S P U S T Í Č I N N O S T K P RV N Í M U L E D N U P Ř Í Š T Í H O R O K U

to ekonomické pravdě připojil i požadavek svého úřadu hlavního hygienika České republiky. Potraviny musí být nejen kvalitní, ale měly by odpovídat i modernímu stylu výživy,“ konstatoval Jaroslav Camplík. Potravinářské komoře napříště půjde o i osvětu v konzumaci potravin a chystá i kampaň, v níž by měli odborníci vysvětlovat, jak nakládat i s tak zvaně rizikovými potravinami s vyšším obsahem cukru nebo tuku. „Rozhodně nebudeme tyto potraviny zavrhovat ale doporučíme v jaké kombinaci je vhodné tato jídla konzumovat. Nesouhlasíme s tím, aby se tyto druhy potravin s vyšší kalorickou hodnotou označovaly jako nezdravé nebo méně zdravé. To by bylo zploštění dietologických i kvalitativních skutečností,“ řekl prezident Camplík. Druhým krokem po uvedení koncepce potravinářství v život je konstrukce Úřadu pro potraviny, který by měl být plně v činnosti počínaje příštím rokem. „Měl by být zastřešujícím úřadem, který by řídil celý potravinářský průmysl a měl by dbát na bezpečnost potravin. Jedním z prvních kroků by mělo být sjednocení kontrolních orgánů pod jednoho ředitele, který bude činnost inspekčních prací koordinovat a řídit. Chceme vyloučit překrývání a dublování jednotlivých činností,“ uvedl Jaroslav Camplík. Komora chce aktivně bránit tomu, k čemu nezřídka v minulosti docházelo. Některé instituce a firmy totiž mohly kontrole zcela unikat, protože šlo o tak zvanou terru inkognitu a jiné firmy zase kontrolovalo hned

Praha – Staronový prezident nezní sice libozvučně, ale Jaroslav Camplík byl valnou hromadou znovu instalován do čela Potravinářské komory. Získal mandát v dalším funkčním období zastupovat potravináře České republiky sdružené v Potravinářské komoře nejen na národních kláních a jednáních, ale i v zahraničí. Jaroslav Camplík má bohaté zkušenosti nejen s lobováním v parlamentu, senátu, jedná spolu s ředitelem komory Miroslavem Kobernou i na ministerstvech, jezdí za zkušenostmi k partnerům do zahraničí a zastupuje české potravináře v Bruselu v Konfederaci potravinářů Evropské unie. (Konfederaci tvoří federace potravinářů jednotlivých zemí). Prioritou Jaroslava Camplíka, jak hned po své inauguraci zdůraznil, je uvést v život novou koncepci potravinářského průmyslu. Komora na ní spolu s útvarem prvního náměstka ministra zemědělství Miroslava Tomana a náměstka pro potravinářství Jiřího Růžičky pracuje již nějaký čas a nyní by již mělo dojít k postupným krokům při její realizaci. „Rád bych také docílil toho, aby potravinářství bylo bráno s náležitou vážností. Je to strategický průmysl. V jakékoliv kritické situaci jsou potraviny strategickým zbožím a proto je tomuto průmyslu potřeba věnovat patřičnou vážnost,“ uvedl prezident Potravinářské komory. Vysvětlil, že prioritou přestanou být komodity jako takové, kterých je ve světě nadbytek a produkce bude směřovat k vysoce kvalitně zpracovaným výrobkům. „Pro každý vyspělý stát je velmi důležité prodávat výrobky s co nejvyšší přidanou hodnotou, platí to samozřejmě i pro potraviny. Na valné hromadě Potravinářské komory pan náměstek Vít k té-

několik institucí. V prvním případě to byly hospody a maso, které jeden čas nikdo nekontroloval, v druhém zase provozy kde se zpracovávají živočišné produkty a ty hned braly pod lupu dvě až tři odlišné kontrolní instance. Druhotným jevem těchto situací potom byly neověřené zprávy, které pronikaly do médií a strach spotřebitelů z potravin. „To vše způsobilo nedozírné problémy,“ řekl prezident. Upozornil i na to, že dlouhou dobu chyběla jednotná metodika při stanovení limitů na hygienu a technické parametry potravinářských provozů. „Kritizovali jsme za to státní zprávu, byla to především oblast veterinární. Sami jsme si tak způsobili zbytečné problémy, jejich vyústěním bylo velké množství uzavřených potravinářských provozů. Neodpovídaly normám Evropské unie, proto jejich činnost byla ukončena,“ vysvětlil Camplík. „Pro nás v té době, kdy se potravinářství připravovalo na vstup do Evropské unie bylo takřka nepochopitelné to, že konečné číslo uzavřených potravinářských provozů se po evropské inspekci ukázalo být neúplným.Našlo se dalších zhruba 70 provozů, které svým hygienickým a technickým zázemím vybočovaly z norem. To byl určitý noncens,“ uvedl prezident. Nebylo to zrovna nejlepší vysvědčení českým kontrolním orgánům a odborníci z potravinářské komory nechtějí, aby se to opakovalo. Upozorňují na to, že záhy se inspektoři vrátí, není o tom pochyb. Jestli najdou další takové provozy, které by již neměly vyrábět, mohlo by dojít k horší situaci. „Obáváme se toho, že by našim potravinářům mohly vzniknout určité těžkosti v přístupu na společný evropský trh. Upozorňujeme na to jak samotné potravináře, tak veterináře a inspektory z dalších kontrolních institucí. Snížilo by to věrohodnost jejich práce a výstupů z tohoto odvětví,“ řekl Jaroslav Camplík. Věříme, že až znovu dojde ke kontrolám, mělo by být vše v pořádku. E. Línková

Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže byla projednána v zemědělském výboru parlamentu České republiky. Výbor po bohaté diskusi se dohodl na vypuštění zemědělských komodit ze zákona o ochraně hospodářské soutěže a tím chce napomoci zemědělcům k lepšímu zhodnocení jejich produktů. Dále se výbor konstatoval, že v zákonu o cenách je již jasně specifikováno to , že není možné prodávat pod nákladovými cenami. Je pravdou, že prozatím nedochází k důkladnější kontrole ze strany ministerstva financí a tím ztrácí tento mechanizmus pomoci naším výrobcům proti velkoobchodním řetězcům na významu. Proto bylo odsouhlaseno , že se vyzve minister-

Vážení čtenáři, v čísle 7 Potravinářského zpravodaje Vám přineseme plné znění zákona č. 316 ze dne 29. 4. 2004 – zákon o potravinách a tabákových výrobcích. (redakce)

stvo financí k tomu , aby dodalo soupis kontrol , které proběhli podle tohoto zákona a postihy , které byli z toho vyvozeny. Jako dalším zásadním bodem , který byl schválen v zemědělském výboru bylo stanovení doby splatnosti na maximálně 30 dnů u zboží , které podléhá rychlé zkáze nebo má právním předpisem stanovenou časově omezenou minimální dobu trvanlivosti a nebo jehož použitelnost a jakost je biologicky omezena. Novela zákon musí ještě projít hospodářským výborem a výborem pro evropské záležitosti . Očekává se , že znění , které bylo navrženo v zemědělském výboře bude schváleno v poslanecké sněmovně a postoupeno Senátu. Účinnost této novely by měla být od 1. 1. 005. Ing. Ladislav Skopal, předseda zemědělského výboru PSP ČR

Vážení čtenáři, oznamujeme Vám, že na adrese

http:// bezpecnostpotravin.cz jsou zveřejněny všechny naše vydávané tituly tj. Potravinářský zpravodaj, Řeznicko-uzenářské noviny a nové periodikum Potravinářská revue. (redakce)

4 / zpravodajství PK ČR


Obrazové zpravodajství

Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc., Jan Katina a Ing. Jitka Vostatková ve skupině představitelů ČSZM.

Zleva: Ing. František Sládek, CSc., vrchní ředitel MZe ČR, Ing. Václav Hlaváček, prezident Agrární komory ČR, Ing. Helena Pískovská, prezidentka svazu obchodu ČR.

Řekli o valné hromadě Potravinářské komory ČR I N G . S TA N I S L AV C O U FA L , předseda představenstva, Moravia Lacto a.s. Jihlava, viceprezident PK ČR Činnost PK ČR probíhala v roce 2003 velmi aktivně, a to plně v souladu s dokumenty „Plán činnosti pro rok 2003“ a „ Akční plán pro léta 2003 a 2004“. Dosavadní činnost komory hodnotím pozitivně a stejně ji hodnotí i „Zpráva představenstva o činnosti za rok 2003“ schválená na této valné hromadě. Za jednu z hlavních priorit považuji získávání nových členů. Podařilo se vyjednat členství s deseti významnými společnostmi a dále posílit aktivitu odborných sekcí. PK ČR si stále více získává větší prestiž a vážnost při prosazování zájmů výrobců potravin. V tomto smyslu je velmi důležité neustálé posilování společenského postavení komory, a to jak ve vztahu k české státní správě, tak k evropským organizacím. V tom vidím nezastupitelný předpoklad pro efektivní lobování za naše zájmy. A právě v této oblasti činnosti považuji uplynulý rok za přelomový. Důležitým krokem byl také vstup PK ČR v roce 2003 do Hospodářské komory ČR. Jako přímý účastník valné hromady mám dobrý pocit i z účasti významných přítomných hostů z jednotlivých resortů státní zprávy, Senátu ČR, Agrární komory ČR, HK ČR a dalších organizací. Účast těchto zástupců dokumentuje vážnost, s jakou je nyní PK ČR, ale i celé odvětví potravinářského průmyslu, v hospodářském povědomí vnímáno. K tomu jistě velmi přispěla i připravenost našich podniků na nové evropské podmínky, v níž je odvedeno nemalé množství poctivé práce. A já pevně věřím, že současní i budoucí naši členové budou na novém velkém trhu úspěšní a že jim v tom bude nápomocna i Potravinářská komora České republiky.

I N G . M I L O S L AV C H L A N , předseda Českého škrobárenského svazu Potravinářská komora ČR dokázala průběhem své valné hromady a účastí mnohých zástupců státní správy na této valné hromadě, že zaujala nezastupitelné místo mezi lobistickými organizacemi u nás i v Bruselu. Zároveň ukázala, že je stále co zlepšovat, především pokud se jedná o vztahy mezi jednotlivými svazy a komorami, například pokud jde o vztah mezi Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR. Domnívám se, že právě shora jmenované dvě komory jsou klíčové pro budoucnost našeho zemědělství a potravinářství v rámci rozšířené Evropské unie. Z jednání valné hromady rovněž vyplynulo, že bude nutné ještě hodně usilovné práce, abychom zájmy našich potravinářů dokázali prosazovat i v ústředí Evropské unie v Bruselu. Právě v této práci vidím jednu zklíčových činností Potravinářské komory v budoucnu.

ING. JAN FENCL, senátor Cítím potřebu poděkovat touto cestou jménem Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ale také jménem Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova za pozvání na Valnou hromadu vaší Potravinářské komory. Bylo pro mne ctí reprezentovat Senát Parlamentu ČR při vašem jednání. Analyzoval jsem vaše pozvání jako gesto uznaní dobré spolupráce zákonodárců dosud i do budoucna s vaším členstvem. Stali jsme se součásti EU a podle mého názoru úroveň jednotlivých zemí lze hodnotit také podle toho zda exportují převážně suroviny nebo výrobky s co nevyšší přidanou hodnotou. To platí i pro zemědělskou produkci a proto potravinářství musí být v centru naší pozornosti. Téma současnosti a především budoucnosti vidím v bezpečnosti potravin, v jejich kvalitě provázanosti s kulturou národa a schopnosti modernizace výroby při respektování tradic. Potravinářství a to je vaše parketa, je zpracování bohatství země a mělo by být pokud možno propojeno pupeční šňůrou až k základní sedlačině. Nemyslím si, že by to oslabovalo byznys, jiné kroky považuji za chybu. Přeji vám podnikatelům a také vašemu představenstvu a mému příteli prezidentu vaší Potravinářské komory Jaroslavu Camplíkovi řadu dobrých rozhodnutí a především úspěch.

I N G . J A R O S L AV A L B R E C H T, předseda sekce surovin a polotovarů pro pekařskou a cukrářskou výrobu PK ČR firma KONTINUA, spol. s r.o., Praha Jakožto hlavní skrutátor valné hromady jsem byl poněkud nepříjemně překvapen relativně nízkou účastí zástupců firem, kteří měli právo hlasovat. Celková účast nakonec dosáhla 52,3% všech hlasů, což sice stačilo k právoplatnému průběhu voleb do orgánů PK ČR, ale na druhé straně svědčí o určité nezodpovědnosti některých členů. Příjemně mě překvapila účast vysoce postavených osob z různých ministerstev a komor, což je neklamným důkazem celospolečenského respektu, kterého PK ČR svou činností dosáhla. Osobně mě velmi potěšilo zvolení Ing. Stanislava Musila jedním z viceprezidentů komory, které považuji mimo jiné za uznání důležitého postavení pekárensko – cukrárenského oboru v rámci celého potravinářského průmyslu. Chtěl bych touto cestou všem nově zvoleným funkcionářům v čele s prezidentem PK ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem ke zvolení pogratulovat a popřát hodně úspěchů v jejich náročné práci.

ING. ANTONÍN KALINA, poradce předsedy představenstva a generálního ředitele SETUZA, a.s. JAKO GARDENPARTY NA ANGLICKÉM TRÁVNÍKU Tak Valná hromada Potravinářské komory České republiky ještě nevypadala, protože jsou jí (tedy PK) přece jenom pouze něco málo přes čtyři roky. Nicméně už to nebylo pole zarostlé bodláčím na kterém se náhodně sešlo několik málo pocestných. Členové i funkcionáři komory a také hosté vědí jaká hra se hraje, ještě si nejsou vždy jisti, pokud jde o některá pravidla hry, ale už se přesvědčili, že i přes rozporné zájmy v některých oblastech, je spolupráce možná. Pokud to tak bude, myslím, že potravináři nebudou potřebovat oněch příslovečných 300 let na to, aby se existence a rozvoj potravinářského průmyslu staly v České republice všeobecně vnímaným a podporovaným národním zájmem.

I N G . M I R O S L AV K O J A N , předseda představenstva XAVEROV, a.s. Negativně hodnotím účast na valné hromadě PK ČR a to jak u členů představenstva, tak i u řádných členů PK ČR. Negativně také hodnotím vystoupení ředitele marketingového odboru SZIF, protože s výší finančních prostředků jaké má k dispozici, nemůže rozjet masivní reklamní kampaň na podporu českých potravinářských výrobků. Pozitivně naopak hodnotím programové prohlášení PK ČR.

I N G . Z D E Ň K A P E Š K O VÁ , zástupce ředitele Sdružení drůbežářských podniků Valná hromada Potravinářské komory ČR jasně stanovila cíle své činnosti a presentovala postoje jednak směrem ke zpracovatelskému průmyslu, ale i ke státní správě, Vládě ČR i Parlamentu ČR. Důležitost a váhu vrcholného setkání členů PK podtrhla i účast hostů mezi něž patřil senátor Ing. J. Fencl, náměstek ministra zemědělství Ing. Růžička, náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik MUDr. Vít, náměstkyně ministra financí Ing. Legierská. Mezi další významné hosty patřil president agrární komory Ing. Hlaváček, presidentka svazu obchodu a cestovního ruchu Ing. Pískovská a řada dalších. Z jednání valné hromady i příspěvků hostů vyplynulo, že zaměření, vnitřní organizace a vazby na státní správu i zahraniční organizace tak jak jsou realizovány Potravinářskou komorou, reprezentují zájmy potravinářských oborů.

zpravodajství PK ČR / 5


z valné hromady PK ČR

Senátor Ing. Jan Fencl při projevu.

Pohled do pléna při hlasování. V popředí zprava Milan Zahradník, tajemník a Ing. Tomáš Miller, prezident – oba z Asociace výrobců lahůdek.

I n g . J A N V E S E LÝ , prezident Evropské pivovarské konvence, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven, zástupce společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. v představenstvu PK ČR Pozitivní duch jednání s výhledem do budoucna. Povznesení se nad tuzemskými spory PK ČR a Agrární komory ČR. Oba prezidenti odmítli myšlenky konfrontace. Vzhledem ke vstupu ČR do EU je nutná oboustranná úzká spolupráce. To jsou mé hlavní postřehy z jednání valné hromady PK ČR.

ING. OLDŘICH OBERMAIER, tajemník Českého komitétu IDF a jednatel TPK, spol. s r.o., Hodonín Patřil jsem vždy k těm, kteří navrhovali, aby Českomoravský svaz mlékárenský, zastupující zájmy mlékáren (tj. zpracovatelů mléka), vystoupil z Agrární komory (která zastupuje výrobce mléka), protože v otázce ceny stojíme na opačných stranách a pozice zemědělců v komoře bude vždy silnější. Proto vítám činnost Potravinářské komory a zejména vystoupení ing. Kaliny, protože řekl, co všichni víme: zastupovat zájmy potravinářů znamená hájit i zájmy zemědělců, tam, kde jsou společné. A společné jsou hodně. A nebát se hájit specifické zájmy potravinářů jako jednoho z hlavních odvětví průmyslu, i proti zemědělské lobby.

ING. ZDENĚK RŮŽIČKA, náměstek ministra zemědělství ČR Moje dojmy z jednání valné hromady Potravinářské komory České republiky jsou velmi příznivé. Aktivní účast členů mě utvrdila v tom, že se komora stává skutečně stavovskou organizací českých potravinářů. Příjemně mě překvapila účast významných představitelů důležitých spolupracujících rezortů a podnikatelských svazů, radost jsem měl z přítomnosti prezidenta Agrární komory České republiky Ing. Hlaváčka a doufám, že i ve spolupráci obou komor se blýská na lepší časy. Chtěl bych poblahopřát zvoleným funkcionářům Potravinářské komory, především viceprezidentům i prezidentovi Ing. Camplíkovi a vyslovit přesvědčení, že i komunikace mezi naším ministerstvem a komorou bude v dalším funkčním období ještě intenzivnější a konstruktivnější.

Pohled za předsednický stůl při volbě představenstva PK ČR. V popředí Ing. Pavel Popelka při vyhlašování výsledků voleb. Fota: F. Kruntorád

I N G . J A R O S L AV C A M P L Í K , nově zvolený prezident Potravinářské komory ČR Na valné hromadě jsem především ocenil účast významných hostů, jejichž přítomnost potvrdila, že PK ČR je respektována jako významný a seriozní partner pro státní správu. Zvláště jsem ocenil, že příspěvky hostů nebyly formální a měly svou věcností co říci zástupcům potravinářského průmyslu. Potěšilo mě, že jsem dostal důvěru a byl opět zvolen prezidentem PK ČR. Všem, kdo mi důvěru projevili, bych rád i touto cestou poděkoval.

D O C . M V D r. L A D I S L AV S T E I N H A U S E R , C S c . , předseda Českého svazu zpracovatelů masa Víceprezident Potravinářské komory ČR Málokdy se v posledním období o našem potravinářském průmyslu na veřejnosti a mezi špičkovými politiky mluvilo tak často, jako před naším vstupem do EU. Myslím si, že teprve v tuto dobu si všichni uvědomili, že náš potravinářský průmysl není jen největším oborem zpracovatelského průmyslu, ale je odbytovou základnou pro naše zemědělství nezmenšeného rámce. Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že vznik Potravinářské komory byl správným a dobře načasovaným krokem. Komora se za poslední období stala opravdovým reprezentantem našeho potravinářského průmyslu, respektovaným partnerem při všech jednáních. Myslím si, že všichni přítomní na valné hromadě si byli při čtení obsáhlé zprávy vědomi množství práce, které museli vynaložit lidé, kteří myšlenku Potravinářské komory oživili. Nakonec i volby ukázaly, že potravinářská veřejnost nechce v posledním vývoji Potravinářské komory změnu.

OLDŘICH TÝŘ, předseda podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v České republice, jednatel a generální ředitel společnosti JAPEK, s.r.o. Měl jsem velice dobrý dojem z dnešní valné hromady, protože mi jednání připadalo velmi věcné. V dostatečném předstihu jsme obdrželi projednávané materiály. Velice mě potěšilo zastoupení jednotlivých ministerstev, agrární a hospodářské komory, hygieniků, atd. což svědčí o tom, že naše problematika – problematika potravinářů – je těmito složkami považována za důležitou. Zároveň mě potěšila volba nového vedení, která byla jednoznačná a všem zvoleným bych chtěl tímto poblahopřát. Jsem velice rád, že díky Potravinářské komoře se staly i jednotlivé firmy připomínkovým místem při tvoření zákonů, které se potravinářů dotýkají.

ING. JAN HUSÁK, generální ředitel a člen představenstva Karlovarské minerální vody, a.s. Mé dojmy z valné hromady PK ČR: – především oceňuji vynikající organizaci přípravy a samotného jednání, která nikdy není jednoduchou záležitostí – velmi jsem ocenil i to, že se jednání zúčastnili kompetentní zástupci zainteresovaných ministerstev a profesních komor, což svědčí podle mně o stoupajícím významu Potravinářské komory – velmi mně zaujal a potěšil brilantní příspěvek Dr. Víta a dlouho si budu pamatovat jeho větu „ Konkurence = kvalita“ – jsem rád, že drtivá většina přítomných dala svůj hlas k znovuzvolení pana ing. Camplíka presidentem komory

J A N K AT I N A , výkonný ředitel ČSZM

ING. ZDENĚK KUBISKA, ředitel a předseda představenstva společnosti ZZN Pelhřimov a.s. a předseda dozorčí rady Českomoravského sdružení ZZN

„Hodnotící zprávy, které byly předneseny na letošní valné hromadě Potravinářské komory, shrnovaly její činnost za uplynulých 12 měsíců a hovořily o směru, kterým se bude PK dále ubírat. Je patrné, že byl vykonán obrovský kus práce, agenda komory se neustále rozšiřuje a jednotlivým problematikám je věnován větší prostor. Z Potravinářské komory se zkrátka profiluje moderní organizace evropských parametrů. Skutečnost, že valná hromada téměř ve všech případech znovuzvolila do vedení PK původní představitele, přináší důkaz, že tento proces má mezi českými potravináři podporu. ČSZM přeje nově zvoleným představitelům PK mnoho úspěchů v jejich záslužné práci.“

Valná hromada probíhala jako obvykle v poklidné atmosféře. Co mě však mrzí je to, že potravináři mezi sebe stále nechtějí vzít i společnosti typu ZZN. Myslím tím do výkonné rady. Ve všech vystoupeních se objevovaly informace o důležitosti a nezbytnosti zajistit výrobu nezávadných potravin. Dle mého názoru potravináři jsou velice důležitou složkou v celém procesu této výroby, ale jsou až na samém konci procesu. Z hlediska celého procesu výroby potravin jsou daleko větší rizika pochybení na začatku procesu, a to je u prvovýroby a našich podniků, kdy na ně bezprostředně navazujeme svými dodávkami krmiv, průmyslových hnojiv, osiv a pesticidů. Z tohoto důvodu si myslím, že by mělo být naše místo ve výkonné radě.

6 / z domova


Evropská komise nepřímo navrhuje zvýšit minimální spotřební daně z alkoholu Praha / BRUSEL (egi) – Evropská komise se pozastavila nad škodlivými dopady rozmanitosti spotřebních daní z alkoholických nápojů v Evropské unii pro jednotný vnitřní trh. Zveřejnila k tomu 26. 5. obsáhlou analytickou zprávu, jež se má stát podkladem pro celoevropskou debatu o tom, zda více sladit zdanění alkoholu nebo ne. Zpráva v podstatě dospívá k závěru, že by bylo v zájmu EU a jejích členských států zdanění trochu lépe sladit, a to směrem vzhůru. Jinak bude přetrvávat tendence nejen vozit nápoje přes hranice pro vlastní spotřebu, ale také je masově pašovat za účelem zisku, což výrazně poškozuje producenty a obchodníky v zemích, kde jsou daně vyšší, nehledě na jejich státní pokladnu. „Za nynějších podmínek je nemyslitelné předkládat přímo návrh směrnice – na to je vinařská lobby moc silná,“ uvedl mluvčí EK Jonathan Todd. Připomněl, že postoj členských států ke spotřebním daním se různí – některé je pěstují jako důležitý zdroj příjmů, jiné je zase považují za škodlivé pro domácí ekonomiky. Směrnice EU stanoví minimální zdanění piva (deset centů na litr), tvrdého alkoholu (1,54 eura na láhev 0,7 litru) a silných vín (31 centů na láhev). Pro vína a šumivá vína žádná minimální hranice neexistuje. Státy si mohou stanovit jakékoli vlastní daně, které nesmějí být nižší než unijní. Například ČR aplikuje minimální hranici na pivo a na víno. Šumivá vína zatěžuje daní 51 centů na láhev a na tvrdý alkohol aplikuje daň 2,33 eura. Vyjednala si s EU trvalou výjimku, která umožňuje méně zdaňovat podomácku vyrobenou slivovici. Česko tak patří mezi země, kde je alkohol nejméně daňově postižen. Nejvyšší daně praktikují Švédsko, Finsko a Británie. Například k sedmičce destilátu musejí Švédové na spotřební dani připlatit 15,41 eura. V ceně láhve vína v Británii je započítána daň 1,77 eura. Evropská komise doufá, že se do debaty zapojí nejen výrobci alkoholických nápojů a zejména vinaři, ale také spotřebitelé a lékaři. Chce totiž poukazovat i na zdravotní aspekt požívání alkoholu a činit souvislost mezi cenou, tedy dostupností, a mírou spotřeby.

Řekli k daňovému návrhu EU: VINAŘI JSOU PROTI ZDANĚNÍ TICHÝCH VÍN O těchto tendencích EK víme již nějakou dobu. Osobně se domnívám, že více zdanit tichá vína by nebylo rozumné ( šumivá vína a dezertní vína totiž zdaněna jsou a to poměrně výrazně). Používání vína v rozumných dávkách je zdraví prospěšné o čemž hovoří mnoho našich i zahraničních studií. Máme za to, že přechod od tvrdšího alkoholu k vínu je trendem, který by měl být podporován a tudíž nejsme pro zavádění či zvyšování daní u tichých vín. Jistá je jedna věc, kvalitní vína mají vyšší cenu již v důsledku vyšších nákladů při výrobě a navyšovat jejich cenu vyšším zdaněním nevidím jako moudré. Otázku sladění daní u již v současnosti zdaněných alkoholických nápojů je možné diskutovat. Osobně pro úpravu směrem vzhůru nejsem. Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR

PIVAŘI SE BRÁNÍ VYŠŠÍMU ZDANĚNÍ Pokud se týká spotřební daně piva byla poslední daňová úprava provedena stejným způsobem jako je realizována u největšího producenta piva tj. Německa a její výše dle stupňovitosti piva je odpovídající, takže pokud srovnáme cenové relace výrobců v ČR a v dalších zemích EU je možno hodnotit, že podíl spotřební daně z realizační ceny je vyšší než v EU a to souvisí s životní úrovní a celkovou cenou piva, jeho spotřebou a trhem. Mimo to, technologie výroby českého piva je daleko ekonomicky náročnější než u ostatních produkcí v rámci EU a pokud se jedná o historickou technologii tak je zde stále vysoký podíl lidské práce. Přitom české pivo samozřejmě patří

zvedly daně, došlo by k ekonomickým problémům řady pivovarů. V České republice je pivo ve srovnání s okolními státy skutečně mnohem levnější a i proto je turistickým lákadlem. Není to ale z důvodu nižších daní, ale z ekonomických, kdy nízkou cenu nesou na svých bedrech pivovarníci a doslova se bojí zdražovat, aby neklesla spotřeba. Pokud proto hovoříme o změnách u daní v případě alkoholických nápojů , měla by si Evropská unie udělat pořádek ve velkých rozdílech danění mezi jednotlivými státy. Finsko má například 13 krát vyšší daň u alkoholických nápojů než Španělsko. Další disproporce je v rozdílnosti daní u jednotlivých druhů nápojů. Zásadně jsme ale proti, aby se nám zvyšovaly daně, státu by to nic pozitivního nepřineslo. Ing. Jan Veselý, prezident Českého svazu pivovarů a sladoven

Je to zvláštní: po bůčku mi nejvíc šmakuje pívo... a po pívu rum! mezi významné komodity produkce, u kterých je možno zaznamenat prudký investiční rozvoj, udržení zaměstnanosti, průměrných výdělků a tam kde byly zachovány i menší pivovary jsou rozhodující firmou, která udržuje zaměstnanost v regionu. Pokud tedy mohu hodnotit z českého hlediska ve vztahu k realizační ceně je zatížení srovnatelné s Evropou, přitom podílově tato dań znamená výraznou zátěž pro pivovary. Přesto, že se jedná o významný turistický artikl nemá pivo samostatný zákon o spotřební dani, ale je vřazeno mezi komodity ropa, těžké topné oleje atd. které byly v minulosti zařazeny mezi rizikové komodity. To znamená, že řada článků např. skládání kaucí na spotřební daň, ať už pro vnitřní pohyb či export, je brzdícím faktorem zcela neopodstatnělým a výrazně postihuje pro státní kasu tento obor, daňové úniky tak nejsou možné a pokud ano, tak jsou dohledatelné, protože výrobci jsou jednoznační a nemůže je nahrazovat žádný býlí kůň. Rovněž je pivo postiženo proti vínu, kde taková zátěž není. Radek Pavlík, asistent předsedy představenstva Pivovar Černá Hora

VELMI NÍZKÝ ZISK A VYŠŠÍ DANĚ NEJDOU DOHROMADY Ve stejném duchu jako zástupce malých pivovarů mluví i velcí producenti piva. Zisková marže je totiž minimální a kdyby se

(sch)

ZVÝŠENÍ DANÍ BY ZNAMENALO RŮST CEN LIHOVIN Podle Evropské komise by prospělo zvýšení spotřebních daní z alkoholických nápojů. Evropská komise zveřejnila obsáhlou zprávu, z níž vyplývá že rozdílnost spotřebních daní alkoholických nápojů v jednotlivých členských zemích je škodlivá pro jednotný vnitřní trh EU. Navrhuje tedy toto zdanění sladit, a to směrem vzhůru. Pro ČR by to znamenalo ještě další zvýšení spotřební daně lihovin. Zvýšení spotřební daně automaticky vyvolá nárůst cen. Pro státní rozpočet by to navíc znamenalo opět nižší výběr této daně. Směrnice EU stanoví minimální zdanění. Jednotlivé členské státy si pak mohou stanovit vyšší daňové sazby. Nesmějí být ale nižší než minimální zdanění podle evropské směrnice. Zavedení tohoto opatření by znamenalo další znevýhodnění pro české výrobce lihovin, kteří se už nyní potýkají s řadou administrativních komplikací. Mám na mysli například zákonem stanovenou povinnost zajistit dopředu kaucí případné nezaplacení spotřební daně a s tím spojené daňové sklady, nebo momentálně schvalované zavedení povinného kolkování lihovin. Přitom nedávno již v ČR ke zvýšení spotřební daně z lihu došlo. Od počátku letošního roku se daň zvýšila z 234 na 265 korun. Další zvýšení spotřební daně z lihovinu by navíc nevedlo k posílení příjmů státního rozpočtu. Růst ceny způsobí pokles spotřeby a poptávka se více za-

měří na černý trh, případně dovozy, například ze Slovenska, kde je spotřební daň ve srovnání s ČR nižší zhruba o třetinu. Pro pohostinství je mnohem výhodnější individuálně si dovézt zboží ze země, kde je tato daň nižší. Aby si státy zachovaly možnost výběru této lukrativní daně, naopak ji snižují. Ve Finsku nebo Norsku nedávno právě z tohoto důvodu spotřební daň z lihu snižovali. Evropská komise chce dle své zprávy poukazovat i na zdravotní aspekt požívání alkoholu a činit souvislost mezi cenou, tedy dostupností, a mírou spotřeby. Podle zdravotnických statistik jsou ale případy opilosti, nebo poškození vlastního zdraví spojené především s konzumací piva nebo vína, což jsou typy alkoholu cenově dostupnější pro nejširší veřejnost“, uvedl na závěr. Jiří Janák, ředitel společnosti KB LIKÉR,

ZVÝŠENÍ DANÍ U ALKOHOLU VEDE K RŮSTU DOMÁCÍHO PÁLENÍ Na jednání lihovarníků členských států Evropské unie, které v minulých dnech proběhlo v Bruselu, nic o zvyšování daní u lihu nebylo. O sjednocování daní se v rámci lihovarnické asociace zatím nejednalo . Jsem ale přesvědčený o tom, že zvyšování daní u lihu by vedlo k jedinému, ke zvyšování objemu doma vypáleného lihu. myslím si, že by mělo zůstat na jednotlivých státech, jak si stanoví daňový základ. V EU stanovuje minimální výši spotřební daně direktiva č. 92/84/EEC, a to od 1. 1. 1993 - lihoviny 550 Euro za l hl t.j. 100 litrů absolutního alkoholu, dále pro lihové nápoje s obsahem etanolu méně než 15 % etanolu, které nejsou pivem ani vínem 45 Euro za 1 hl, pro pivo 187 Euro za 1 hl a pro víno je povolena nulová sazba. Srovnáme-li tyto hodnoty s naší republikou, potom vidíme, že u lihovin se sazbou 26 500 Kč za 1 hl tj. při kurzu 32 Kč za Euro dostáváme 828 Euro, což je o 50 % nad minimální sazbou. Jestliže porovnáváme poměr sazby za stejný alkoholový obsah u lihovin a piva, pak je současná sazba u lihovin 4,3 krát vyšší. Z toho plyne rostoucí poptávka po pivu a klesající prodej legálních výrobců lihovin. Ve výši spotřební daně u lihovin jsme předstihli Španělsko a Italii z původní patnáctky a z nových zemí EU jsme nad Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem, Dle mého názoru vede zvyšování spotřební daně k rostoucímu černému trhu, který se ještě více vyplácí, dále klesá tzv. nepřímý export, což jsou lihoviny, které si berou čeští turisté do zahraničí nebo si je od nás odvážejí zahraniční turisté a roste naopak dovoz lihovin nakoupených v zemích s nižší SD – to je nyní případ Slovenska. Vladimír Steiner, prezident Unie výrobců lihovin

NASTAVOVAT JEDNOTNÉ LAŤKY VŠEM JE NESMYSL Nastavit v rámci Evropské unie nějakou jednotnou laťku na zdanění lihovin, vína a piva beru jako velmi nerozumné. Je to šlápnutí vedle. Nemyslím si, že by to bylo pozitivní. Víme to z Norska, Finska, kde je přístup státu k alkoholu na úrovni prohybice. Když zdaníme u nás třeba ještě víc pivo, bude to katastrofální dopad. A srovnání daní mezi jednotlivými státy je nesmysl a myslím si, že to vzbudí velký odpor. Ing. Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR Anketu k daním připravila: E. Línková

Kontrola zásob je podle potravinářů přehnaná Lucemburk/Praha – Kolem zásob zemědělských surovin a potravin začalo být v Evropské unii dusno. Česká republika a Polsko podpořily na jednání v Lucemburku slovenský požadavek, aby Evropská komise zkrátila a definitivně ustálila seznam komodit, u kterých vyžaduje, aby vstupující státy nahlásily stavy existujících zásob. Všechny tři země uvedly, že již zabránily vytváření spekulativních zásob a že by je EK neměla zatěžovat dodatečnou administrativou. „Komise neustále vstupuje do seznamu

těchto položek. V českém případě vyškrtli margaríny a doplnili hovězí maso a mandarinky,“ stěžoval si náměstek českého ministra zemědělství Zdeněk Růžička. Tyto neustálé změny znemožňují přijetí příslušné vyhlášky, podle níž by se podnikatelé v zemědělském sektoru řídili. EK se chce vyvarovat vytváření spekulativních zásob dovážených, ale i domácích potravin před vstupem. Podle její směrnice by členské státy v případě hromadění zásob byly penalizované. „Peníze by šly do státní kasy té které země. Obáváme se zneužitelnosti,“ uvedl

prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. S určitou nadsázkou se potravináři obávají toho, že by si ministerstvo financí mohlo přehnaným sankcionováním zvyšovat finanční rezervy. Unie navíc nutí vstupující země, aby předkládaly složité statistiky, a na jejich základě půl roku po rozšíření vyhodnotí, nakolik byl trh EU zasažen spekulací. Pokud usoudí, že k ní došlo, budou nadměrné zásoby zatíženy zvláštní daní. „Bylo by s tím navíc spojeno přehnané administrování, jsme proti,“ uzavřel Camplík. Česká republika má momentálně sledovat

164 komodit; největší problémy by mohla mít podle odborníků s cukrem. Požaduje, stejně jako obě další země, aby EK splnila svůj loňský slib, zvážila reálnou situaci a seznamy podstatně zkrátila. V minulosti se stávalo, že dovozci v zemích vstupujících do EU nakoupili v poslední chvíli před přijetím velké množství potravin ze třetích zemí za výhodnějších podmínek, než jaké praktikuje unie. Drželi je v celních skladech a pak je vrhli na vnitřní trh. Tomu chce Evropská komise zabránit tím, že stanoví pro určité produkty limity zásob. E. Línková

z domova / 7


Jaroslav Palas: Potravináři by měli obhájit pozici hlavního dodavatele zboží do evropského spotřebního koše Měsíc po vstupu České republiky do Evropské unie nelze sice hodnotit změny, které budou citelné až po půl roce. Ministr zemědělství Jaroslav Palas se ale pro Potravinářský zpravodaj vyjádřil ke změnám ve vztahu k politice nezávadnosti potravin ražené Evropskou komisí a k vnitřním změnám v koncepci českého zemědělsko-potravinářského komplexu. Jedním z velmi významných postulátů Evropského modelu zemědělství jsou společná pravidla na ochranu trhu před zdravotně závadnými potravinami. Jak se resort, který řídíte zhostí tohoto úkolu? Především problémem již není vyrobit dostatek potravin. Prioritou je zajistit jejich zdravotní nezávadnost bez ohledu na to, zda si koupíte sýr od chovatele ovcí v zapadlé horské vesnici baskického Španělska nebo ve Vilniuském supermarketu, nebo si objednáte vepřovou pečeni v české hospůdce. Z hlediska potravinové bezpečnosti představuje Multifunkční model zemědělství v rámci Společné zemědělské politiky velmi komplexní společný systém kontroly kvality výroby takříkajíc „od pole až po vidličku“. Jeho úkolem je zajistit nezávadnost potravin v maximální možné míře ve všech členských zemích unie a splnit tak oprávněné nároky evropských spotřebitelů a zamezit jakýmkoli zdravotním rizikům. V této oblasti investovali čeští prvovýrobci, zpracovatelé i samotný stát v posledních letech obrovské finanční prostředky a mnoho lidského úsilí, aby splnili náročné směrnice Evropské unie. Nyní jde o to, aby domácí výrobci obstáli v otevřené konkurenci především ze strany nově přijatých členů unie a zůstali v pozici hlavního dodavatele potravin do spotřebního koše obyvatel.

Nepochybuji o tom, že toto si klade nyní za cíl každý prozíravý výrobce. Samozřejmě nelze ztratit ze zřetele ani skutečnost, že i pro nás se otevírá obří trh s téměř půlmiliardou spotřebitelů, na němž se již naše špičkové firmy pohybují. Kvalita našich potravin je plně srovnatelná s kvalitou potravin nabízených na trhu evropských zemí. To, co nyní nejvíce potřebujeme, je masivní podpora kvalitních domácích výrobků pomocí všech myslitelných marketingových nástrojů a strategií, a to na domácím i zahraničním trhu. Potravinářská komora hovoří o nutnosti nové koncepce. Jak to s ní vypadá? Vzhledem k úkolům, které stojí před potravinářským průmyslem v následujících letech, jsem nařídil zpracovat koncepci potravinářství na období let 2004 – 2013, v níž je zdůrazněna strategická role výroby potravin v České republice, která spočívá zejména v zabezpečení výživy našeho obyvatelstva výrobou zdravotně nezávadných, kvalitních, cenově dostupných a bezpečných potravin, a to především z domácích surovin. Vyšší stupeň zpracování a větší ekonomické zhodnocení produktů zemědělské prvovýroby je jedním z cílů předkládané koncepce, protože kromě přímých ekonomických efektů je to základní podmínka ke změně negativní bilance agrárního obchodu ČR. Co je se slibovanou činností marketingové agentury? Abych napomohl dosažení těchto cílů, rozhodl jsem o zřízení odboru marketingu při Státním zemědělském intervenčním fondu, který funguje od počátku letošního roku. Z tohoto odboru vznikne marketingová agentura, jejímž úkolem bude podpora prodeje zemědělské produkce a potravinářských výrobků na společném trhu Evropských společenství i na trzích ostatních zemí. Z hlediska budoucího vývoje hodnotím potravi-

nářský průmysl jako velice perspektivní, se značným potenciálem dalšího rozvoje. Toto hodnocení odpovídá stavu v Evropské unii, kde odvětví vykazuje trvalý růst i při dosažené vysoké úrovni zpracování zemědělské produkce. Jak byste pane ministře charakterizoval změny v pohledu Evropské komise na funkci zemědělství a produkci potravin? Nesmírně významnou změnu přinese již schválená reforma Společné zemědělské politiky sjednocené Evropy. Tato změna na dlouhou dobu ovlivní náš agrární a zpracovatelský sektor. Reforma zcela mění způsob, jakým Evropská unie podporuje zemědělský sektor. Nová Společná zemědělská politika bude směřovat jednoznačně k uspokojování požadavků spotřebitelů a zároveň poskytne zemědělcům v unii volný prostor k tomu, abychom produkovali, co si žádá trh. Do budoucna se naprostá většina dotací bude vyplácet nezávisle na objemu výroby, kvalita produkce bude upřednostněna nad její kvantitou. Poskytování těchto dotací bude vázáno na plnění standardů na ochranu životního prostředí, bezpečnosti potravin a pohody hospodářských zvířat. V důsledku postupného snižování přímých plateb naopak porostou farmářům prostředky na programy související se zlepšováním životního prostředí, kvality produkce a rozvoje venkova jako takového. Jednotlivé prvky reformy vstoupí v platnost již v letošním a v příštím roce. Tato reforma je přitom zcela v souladu s realizací evropského modelu multifunkčního zemědělství. Zachování kulturní krajiny, obnovování biodiverzity a ochrana půdy a vody po dlouhodobém působení industriálně orientovaného zemědělství představují základní dlouhodobé cíle Evropské unie v této oblasti. Rozvoj venkova se tak stává ve sjednocené Evropě stejnou prioritou jako rozvoj ze-

mědělské prvovýroby. Musíme však mít na paměti, že v produkčních oblastech je třeba udržet vysoce efektivní, konkurenceschopné produkční podnikání. Reforma počítá s finanční účastí podpůrných programů. Jak hodnotíte jejich dosavadní činnost? V souvislosti s využíváním programů na rozvoj venkova bych rád poukázal na skutečnost, že čeští zemědělští podnikatelé dokázali již v období před vstupem do unie velmi dobře využít podpůrné opatření v rámci programu SAPARD. Na tomto poli se stala Česká republika dokonce premiantem mezi kandidátskými zeměmi počtem akreditovaných opatření a počtem uzavřených smluv na nejrůznější projekty. A nejsou to jen moje slova. Toto hodnocení bylo opakovaně vysloveno i ze strany nejvyšších představitelů Evropské komise. Tato dobrá příprava vedla k tomu, že mnoho žadatelů má již připraveny hotové projekty, které nemohly být spolufinancovány v rámci programu SAPARD kvůli omezenému rozpočtu. Tito podnikatelé se nyní ucházejí o podporu z programů rozvoje venkova a je velmi pravděpodobné, že dojde k převisu poptávky nad nabídkou. S tím souvisí nezbytnost zajistit potřebné finanční toky. Proto věřím, že Ministerstvo financí dodrží svůj slib a potřebné prostředky uvolní tak, abychom mohli v maximální možné míře využít kofinancování ze společných fondů Evropské unie. Byl by to nepochybně velmi pozitivní signál pro naši zemědělskou a venkovskou veřejnost v tom smyslu, že se na pomoc státu může spolehnout, když sama odvede svůj díl. Jaká je národní vize další činnosti resortu? Do společné Evropy jdeme s vlastní vizí s našimi národními zájmy. V první řadě nám jde o zachování rozměru

zemědělství. Tato priorita je samozřejmě propojena s potravinářským průmyslem a s požadavkem vyrábět dostatečné množství potravin z domácích surovin. Tyto zájmy půjde ovšem těžko obhájit bez zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských podniků vůči zemím Evropské unie a třetím zemím na základě zvyšování efektivity výroby, kvality samotných výrobků, jejich přidané hodnoty a regionální pestrosti produkce. Proto je i vyšší konkurenceschopnost podniků českým národním zájmem. Do tohoto souboru priorit přirozeně patří zachování přiměřené zaměstnanosti v zemědělství a zlepšení životní úrovně zemědělské populace. Toho bychom měli docílit nabídkou multifunkčního zemědělství, včetně diverzifikace zemědělství do nepotravinářského užití zemědělské produkce a do nezemědělských činností venkova. Jak vidíte, nelze hovořit o našich národních zájmech jako o samostatně stojících cílech, které lze dosáhnout jeden po druhém. Jsou vzájemně úzce provázané a existuje mezi nimi závislost. Proto je musíme vnímat jako komplex priorit, kterým musíme věnovat soustavně veškerou naši pozornost, veškeré naše úsilí. Domnívám se, že jen touto cestou si dokážeme vydobýt důstojné místo v rodině evropských národů, které nám právem náleží. Jaké je Vaše osobní poselství zemědělcům a potravinářům? Česká republika stojí na prahu období, kdy může začít těžit z příležitostí, které po dlouhá staletí neměla. O tyto příležitosti je však třeba bojovat a chopit se jich s veškerou osobní iniciativou každého z nás, a k tomu je zapotřebí zdravé sebevědomí a rozhled. Nepochybuji o tom, že máme tyto vlastnosti a že je v plné míře použijeme. Děkuji za rozhovor: E. Línková

„Delvita. Dobrý obchod“ znamená příslib, jak zákazníkům tak obchodním partnerům R O Z H O V O R S G E N E R Á L N Í M Ř E D I T E L E M S P O L E Č N O S T I D E LV I TA , I N G . J I Ř Í M C H A R VÁT E M , M B A

Před několika týdny spustil řetězec Delvita novou kampaň s názvem: „Delvita. Dobrý obchod“. Zeptali jsme se generálního ředitele, Ing. Jiřího Charváta, o přiblížení této události. Zajímalo nás mimo jiné i to, jak se nová strategie dotkne výrobců a dodavatelů potravinářského zboží. „Delvita. Dobrý obchod“ , to je hodně široký pojem. Co si pod tímto spojením máme představit? Delvita se již dlouhou dobu profiluje jako specialista na potraviny, které prodáváme za dobré ceny. Kromě toho si u nás zákazníci pochvalují příjemné a pohodlné prostředí k nakupování. Hledali jsme tedy způsob jak toto vše shrnout do jediného a výstižného spojení. Dobrý obchod má dva významy. Jednak je to pro zákazníka dobrá koupě a za druhé tento slogan označuje naše prodejny, které jsou bezpochyby dobré. Přesto nemyslíte, že když zákazníci očekávají ten nejlepší obchod, není příslib dobrého obchodu příliš skromný? Nemyslím si, že by byl příliš skromný. Udělat z každého supermarketu vážně dobrý obchod a předložit zákazníkům vždy takovou nabídku, která pro ně bude dobrým obchodem, je úkol, který si denně žádá ohromné úsilí. Netvrdím, že se nesnažíme být nejlepší a myslím, že v celé řadě oblastí jsme nejlepší, ne náhodou získala Delvita ocenění Supermarket Roku 2003. Na druhou stranu zákazníkům dáváme slib, na který se vždy mohou spolehnout. A protože jsou naši zákazníci stále náročnější, musí náš dobrý obchod být na úrovni, kterou často nikdo jiný nemůže nabídnout. Jaké čekáte reakce ze strany zákazníků? Kampaň jsme vytvářeli v těsné spolupráci s nimi. Víme, že zákazníci netouží pouze po nejnižších cenách, ale oblí-

bili si Delvitu také pro další hodnoty. Celkově naši nabídku chápou jako „dobrý obchod“ a odtud se zrodil i název. Současné reakce jsou pozitivní a zákazníci vidí, že pro ně připravujeme stále nové věci. Obraz jejich „dobrého obchodu“ tak začíná postupně nabírat stále jasnější rysy a roste i síla naší značky. Vynecháme-li nákupní prostředí – tedy supermarket – člověk si pod dobrým obchodem především představí výhodnou koupi. Znamená to, že se nyní budete orientovat více na ceny? Cenová realita je v Delvitě velmi dobrá, což víme i z nezávislých průzkumů, horší je to s očekáváním zákazníků, kteří považují Delvitu stále za trochu dražší řetězec, i když neoprávněně. Z očekávání zákazníků víme, že pro ně dobrý obchod znamená nákup všeho, co potřebují, za dobré ceny. A dobrá cena je přesně to, co jim chceme nabídnout. Jak je to se zaměřením na kvalitu? Delvitu si lidé spojují

právě s kvalitou a tímto směrem jste výrazně zaměřili aktivity v minulém roce. Nejen v minulém roce, zaměření na kvalitu trvá. Je však nutné říci, že máme kromě dodavatelských značek již více než 600 výrobků pod privátní značkou Delvita. A právě privátní značka je nejsilnějším spojením vysoké kvality za dobré ceny. Proto je privátní značka také nosným motivem v první vlně kampaně. Nikde netvrdíme, že prodáváme naprosto nejlevněji. Naši zákazníci chtějí odpovídající kvalitu za dobrou cenu, jedině takový obchod je pro ně dobrý. A co 365? To je přece novinka s maximální orientací na nízké ceny, kterou Delhaize zavádí nadnárodně. Projekt 365 je určitě důležitou součástí portfolia našich produktů. Je zaměřen na výrobky používané každodenně – tedy 365 dní v roce. Jsou to výrobky, kde zákazníci nechtějí utratit ani korunu navíc. To je jeden z dalších příkladů dobrého obchodu. Nyní se v supermarketech setkáte s asi dvacítkou těchto výrobků; jejich počet však dramaticky poroste. Nejen v privátní značce Delvita, ale také u výrobků 365 se pro naše dodavatele otevírá velký prostor. Co znamená nová strategie „Delvita. Dobrý obchod“ pro výrobce a dodavatele společnosti Delvita? Rád bych zdůraznil, že nejde o novou strategii, ale spíše o jednoznačné pojmenování toho, o co se již dlouhou dobu snažíme. Naším cílem je dlouhodobé a kvalitní partnerství. Stejně jako pro své zákazníky, tak i pro své obchodní partnery, by Delvita měla představovat „Dobrý obchod“. A naopak i naši partneři se spolu s námi musí snažit o to, abychom společně pro zákazníky dobrý obchod připravili. Společná práce na zákazníkově spokojenosti je to, co Delvitě i všem jejím partnerům přinese dlouhodobou prosperitu. Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat všem našim partnerům za dosavadní spolupráci v průběhu první poloviny roku 2004 a popřát jim dobrý obchod i do dalšího období. Děkuji za rozhovor: Ing. Pavel Veselý

8 / z domova – nabídky – informace


Milkagro a.s. Olomouc – 10. výročí založení Milkagro a.s. v dnešní podobě je výslednicí destiletého vývoje, kterým tato společnost musela projít. Bylo to období získávání důvěry vlastních akcionářů, ale i budování vztahů a získávání pozic v oblasti uznání od státních orgánů i zemědělské veřejnosti. Dnes můžeme konstatovat, že všechny instituce uznávají společnost jako aktivní, životaschopnou organizaci, která jako jediná v České republice touto formou privatizovala zpracovatelský průmysl v oblasti mléka a jatečných zvířat. Zemědělci na Moravě prokázali tímto spojením svoji odhodlanost a sílu nejen morální, ale i ekonomickou. Je to zásadní zlom, který není publikován, protože to není o žádné korupci, není

to o tunelování, není to rozkrádádní, je to jen o cílevědomé, každodenní práci ve vztahu zemědělská výroba, zpracování, prodej. Dnes je síla společnosti nejen ve svém složení z akcionářů zemědělské výroby, ale i v systému rozhodování, kdy žádný akcionář nemá majoritní podíl, proto je zásadní rozhodování postaveno na vůli nadpoloviční většině hlasů ve všech orgánech společnosti. V ekonomické oblasti, kde byly logicky problémy obdobné každé začínající společnosti je v posledních letech, zejména v roce 2003 vývoj příznivý. Společnost dosahuje tržby přesahující jednu miliardu pětset milionů Kč. Společnost dnes obchoduje nejen

s mlékem, ale významně se podílí na trhu s ostatními komoditami. Během své působnosti byla obchodní činnost zaměřována na komodity, které byly požadovány od akcionářů. V současné době jsou dva nosné okruhy obchodní činnosti. Je to obchodování s pohonnými hmotami, kde je Milkagro a.s. společníkem obchodní společnosti, specializované na tyto produkty. Tato aktivita byla v roce 2003 velmi úspěšná a pokračuje i v roce 2004. Dalším významným artiklem je obchod s řepkovými a sojovými šroty. V této oblasti zajišťuje společnost potřeby akcionářů ve vazbě na požadavky kvalitních komponentů do krmných směsí. Dle požadavků akcionářů společnost

Podnikatelský svaz

zajišťuje potřeby a požadavky i v dalších oblastech. Jde zejména o osiva, hnojiva, chemické přípravky do zemědělské produkce, mléčné krmné směsi, ale též oleje a pneumatiky pro stroje a strojní zařízení. Od letošního roku není Milkagro a.s. zaměřeno jen na výše uvedené aktivity. V únoru 2004 byl uskutečněn nákup Masokombinátu Martinov od správkyně konkursní podstaty společnosti SENA Corporation a.s. Tento významný vstup do oblasti zpracování živočišných produktů zásadně ovlivnil další činnost. Vliv je dnes zřejmý nejen v oblasti odbytu jatečných zvířat, ale i v obchodování s výslednými produkty tohoto zpracovatele, který výraz-

ně vstoupil na trh s tradiční značkou. Za desetiletou působností společnosti jsou nejen výsledky obchodní a společenské, ale i významné změny ve vztazích ekonomických. Aktivní a perspektivní činnost společnosti se projevila zejména ve vztahu k financování. Bankovní společnosti dnes berou Milkagro a.s. jako významného a důležitého partnera, který prokázal svoji životaschopnost. Před deseti roky bylo hybnou sílou činnosti zemědělců založit společnost, která dává záruky, že produkce bude vždy odebrána, zpracována a že za ni bude zaplaceno. Garance jsou plněny a dnes nejen v mléce, ale i v jatečných zvířatech. Ing. Stanislav Večeřa, ředitel společnosti Milkagro a.s.

pekařů a cukrářů

v České republice

Pardubice ve znamení chleba Snad lépe se Pardubice „rýmují“ s hokejem, Velkou pardubickou, ba i perníkem, než chlebem. A přesto se chléb každoročně stává pevným spojníkem mezi tímto městem a naším každodenním životem. Konají se tu – a letos už jsme tento svátek slavili podesáté – Dny chleba. Bývají dvoudenní, spojeny s poutavou výstavou v areálu. Ideon, za účasti široké veřejnosti, zvláště pak mládeže, nebo jen jednodenní – to když se v Brně konají mezinárodní gastronomické veletrhy MBK, spjaté s tradiční SALIMOU. Tak tomu bylo letos, kdy se do Pardubic sjelo více než čtyři stovky odborníků, aby vzdali hold chlebu při tradičním obřadu žehnání – tentokrát jej vykonal generální vikář Msgre Josef Socha – prohlédli si exponáty 34 vystavujících firem a vyměnili si názory s jejich reprezentanty, zúčastnili se odborného semináře, na němž vystoupili specialisté z firem Pfahnl Backmittel, Ireks Enzyma, Kontinua a J 4. Zcela mimořádný byl opět zájem o soutěže, tvořící pevnou součást Dnů chleba. Je jich celkem pět a jsou věnovány chlebu, moukám a výtvarně pojatým výrobkům z pekařského těsta. Z 25 soutěžních vzorků zaslaných z průmyslových pekáren získal v přísně anonymní soutěži titul Chléb roku 2004 výrobek pekáren RA-

Spotřebitelské centrum podá informace o evropských nákupech Praha (egi) – Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídí v druhé polovině roku v Praze evropské spotřebitelské centrum, které bude občanům poskytovat informace o podmínkách nákupu zboží ve všech zemích Evropské unie. Lidé v centru získají osobně, telefonicky nebo elektronickou poštou informace o tom, jaké jsou v zemích EU podmínky nákupu, jak se bránit proti možným problémům či o poskytování záruk na nakoupené zboží. „Centrum má podpořit důvěru spotřebitelů při nákupu v Evropské unii,“ řekl ředitel sekce ochrany spotřebitelů a vnitřního obchodu na ministerstvu Josef Tržický. Podobná spotřebitelská centra jsou téměř ve všech státech Evropské unie. Provoz centra nebude administrativně náročný, bude v něm pracovat pár lidí, kteří jsou schopni kvalifikovaně odpovídat na dotazy spotřebitelů, podotkl. Centrum založí ministerstvo průmyslu a obchodu, na financování se bude podílet Brusel. „Stát by měl při činnosti centra spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, tak jako tomu je ve většině zemí Evropské unie,“ upozornil Tržický.

CEK, Mader a synové s.r.o. Přerov a ze 13 chlebů vyrobených řemeslně zvítězil chléb běžně pečený v brněnské pekárně HEPEK, která si zopakovala loňský úspěch. Ze 13 soutěžících mlýnů si v kategorii pšeničná mouka hladká pekařská speciál odnesl titul Mouka roku 2004 mlýn BEATA s.r.o. Netolice, nejlepší žitnou mouku chlebovou semleli v mlýnech J. Vo-

ženílek Předměřice nad Labem. Odborná porota, která hodnotila výrobky z pekařského těsta, se plně zaujala prací žáka I. ročníku Středního odborného učiliště potravinářského ve Smiřicích, nazvanou „Kombajn“, jednoznačně označenou logem „EU 01052004“. Ostatně prací s tematikou Evropské unie tu bylo více. Druhou cenu získalo technicky neobyčejně náročné dílko nositele titulu Český pekař roku 2003 Bohumila Kubíčka, nazvané „Bez práce nejsou koláče“ – mj. autora dokonale ztvárněných bochníků chleba se symbolikou EU. Konečně i 3. cenou odměněná práce – roztopená lokomotiva – směřovala „Plnou parou do EU.“ Tak pekařský svátek obrážel 21, května 2004 aktuální, vpravdě historickou událost. Ještě dovolte větu charakteru jubilejního: Letošní slunečné Dny chleba v Pardubicích se konaly podesáté, a to v roce 85. výročí založení mlynářského a následně pekařsko-cukrářského odborného školství, jehož poslání dále rozvíjí Střední průmyslová škola potravinářské technologie. A ta má v Pardubicích své sídlo plných 65 let. Jaromír Pešek (Poznámka redakce – Bližší informace z akce Dny chleba Vám přineseme v příštím čísle Potravinářského zpravodaje.)

rozhovor / 9


5 otázek pro:

Steve Woodwarda,

generálního ředitele společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. válce. Historické pivovary v Plzni a Velkých Popovicích dosáhly v posledních letech, kdy stabilně roste poptávka po našem pivu v ČR i v zahraničí, vrcholu své dosavadní kapacity. Proto jsme se rozhodli investovat do nových výrobních zařízení. V Plzni je to rekonstrukce a rozšíření varny Pilsner Urquell v hodnotě přes 300 milionů korun, ve Velkých Popovicích pak výstavba cylindro-kónických tanků pro fermentaci v hodnotě přes 100 milionů korun. Obě investice jsou dokončeny a přispějí ke zvýšení kapacity pivovarů: v Plzni o 20 procent, ve Velkých Popovicích až o 50 procent. Rozšiřování varny Pilsner Urquell v Plzni bude ale dále pokračovat dalšími etapami, které umožní až zdvojnásobit kapacitu výroby tohoto prémiového piva podle očekávané poptávky na českém a hlavně na mezinárodním trhu.

1. Od dubna loňského roku jste generálním ředitelem společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Můžete nám prozradit, s jakými pocity jste nastupoval na Vaši současnou vrcholovou funkci v Plzeňském Prazdroji a seznámit naše čtenáře s Vašimi dosavadními manažerskými zkušenostmi? A jednu otázku trochu osobní, jak se Vám pracuje a žije v České republice?

Do České republiky jsem se velmi těšil, vždyť je to země pivu zaslíbená. Přijížděl jsem do Plzně také s pocitem obrovské odpovědnosti. Přebíral jsem po svém velmi úspěšném předchůdci firmu, která je českým národním pokladem, symbolem země ve světě. Je tedy něčím více než pouhým výrobcem nápojů. Navíc vyrábí produkt, který v sobě obsahuje – kromě výrazných kvalitativních charakteristik – část historického dědictví, symbolizuje vývoj pivovarnictví nejen v Čechách, ale také ve světě, dal jméno celé velké kategorii piv atd. Uvědomoval jsem si, že můj úkol jako představitele této firmy bude nejen úspěšně ji vést manažersky a finančně, ale také brát ohled na všechny tyto skutečnosti. Mám zkušenosti z oblasti řízení lidí, z podnikání v nejrůznějších regionech světa, z výroby a prodeje různých komodit. Podstatným krokem v mé kariéře byl nástup do jedné z nejvýznamnějších jihoafrických firem – SAB. Od té doby jsem spojil svůj pracovní život s pivovarnictvím, také proto, že jsem typický pivař. Mám pivo ze všech nápojů nejraději a rád trávím čas s přáteli při posezení u piva. Z tohoto pohledu je můj pobyt v České republice požehnáním. České pivo, především Pilsner Urquell, a české hospody nabízejí to nejlepší, co si může pivař přát, zážitek z pití piva naprosto nesrovnatelný s ničím jiným v celém světě. 2. Plzeňský Prazdroj, a.s. se svojí více jak 160 letou tradicí patří k nejvýznamnějším potravinářským podnikům v České republice. Mohl byste nás seznámit s celkovým výrobním sortimentem značek piv, které vaše společnost dodává na tuzemský trh a také na trhy zahraniční?

Plzeňský Prazdroj, a.s. je respektovaným lídrem na českém trhu pivovarnictví. Společně se sesterskou firmou Pivovar Šariš na Slovensku tvoří jednu řídicí a podnikatelskou entitu – největší ve střední Evropě, pokud jde o výstav piva. V České republice vyrábíme a prodáváme čtyři hlavní značky piva – Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Pouze pro maloobchodní síť dodáváme lahvové pivo dalších dvou značek – Primus a Klasik. Naše české značky distribuujeme prostřednictvím Pivovaru Šariš také na Slovensku, přičemž značky Velkopopovický Kozel a Gambrinus se v Šariši vyrábějí licenčně. Jsme přesvědčení, že nabízíme vyvážené portfolio značek, které uspokojí všechny spotřebitelské preference. Od května 2004 jsme uvedli na trh novinku – mírně alkoholický sladový nápoj Frisco s citronovo-jablečnou chutí. Dnešní trh není v žádném případě izolovaným pivním trhem – je to komplexní trh nápojů, který se dramaticky mění. Využili jsme proto příležitosti v jednom z jeho segmentů, který má podle nás slibný potenciál. Naší strategií je dále posilovat vedoucí pozici na domácím pivním trhu a ve spolupráci s mateřskou společností SABMiller pak zejména dále expandovat do zahraničí. Jakožto leader českého trhu chceme také rozšiřovat své aktivity i do dalších oblastí a nabídnout spotřebitelům zajímavé inovace, například Frisco. 3. Podle našich informací je současná poptávka po vašem pivu tak vysoká, že současné výrobní kapacity již nestačí. Proto jste přistoupili k rozsáhlým investicím směřujícím k posílení vašich výrobních kapacit. Kde nyní tyto investice do výrobních kapacit probíhají, jaký je jejich charakter a kdy budou uvedeny do provozu?

Plzeňský Prazdroj, a.s. vyrábí pivo ve třech pivovarech v ČR – Plzeň, Radegast (Nošovice) a Velké Popovice. Každý je jiný a každý přispívá svým dílem k úspěchu celé společnosti. Nejméně „problematický“ z hlediska kapacity je Radegast – nejmodernější pivovar v ČR, vlastně jediný postavený u nás po 2. světové

4. Plzeňský Prazdroj, a.s. je již nyní významným vývozcem piv s vysokým podílem výstavu mimo území naší republiky. Od 1. 5. 2004 se „náš bezcelní trh“ zvětší na území ostatních států celé Evropské unie. Jaké změny to přinese v obchodním chování Vaší společnosti? A jak jste na tuto změnu připraveni? Bude Váš obchodní zájem namířen také do dalších zemí mimo EU a která teritoria v této oblasti jsou pro Plzeňský Prazdroj prioritou? Mám na mysli především velký trh Ruska a okolních zemí. Licenčně se zatím vyrábí na tomto území Velkopopovický kozel. Bude Vaše úsilí v tomto směru pokračovat?

C U R R I C U L U M V I TA E :

Steve Woodward Steven James Woodward (44) se narodil v Mombase (Keňa). Má jihoafrické občanství. Vystudoval univerzitu Witwatersrand v Jižní Africe – bakalářský diplom získal v oboru psychologie a angličtina, postgraduální studium absolvoval v oboru Marketing a Management. Na londýnské Brunel University pak doplnil studium MBA zaměřené na strategické plánování a situační analýzy. Svou kariéru zahájil v oddělení lidských zdrojů společnosti Anglo-American Corporation/De Beers, světového lídra v těžbě diamantů. Pracoval v namibijské filiálce a vedl oddělení lidských zdrojů filiálky v Botswaně. Začátkem 90. let nastoupil do Jihoafrických pivovarů – South African Breweries a tři roky byl regionálním manažerem firmy v oblasti Transkei. Pracoval v oddělení lidských zdrojů a v oddělení strategického plánování. V roce 1998 stál v čele dceřiné společnosti Traditional Beer Investment, která se zabývá výrobou čirokového piva – tradičního afrického nápoje. Jako generální ředitel se výrazně zasadil o restrukturalizaci této součásti SAB. Od prosince 1999 byl generálním ředitelem dceřiné společnosti SAB v Rumunsku. V této zemi vlastní dnešní SABMiller několik pivovarů a se značkami Ursus, Timisoreana a Keller ovládá přes 15 procent trhu jako druhá nejsilnější společnost po BBAG (dnes Heineken). Steve Woodward je ženatý a má dceru.

Vstup ČR do Evropské unie nijak dramaticky neovlivnil naše podnikání, obchod se zeměmi EU je už delší dobu volný, bez kvót, cel a dalších administrativních překážek. Významnou pomocí je pro nás odstranění celních kontrol na hranicích, takže se kamiony s našim pivem rychleji a snadněji dostanou k zákazníkům v zahraničí, a to nejen v Evropě a také v zámoří, kam dopravujeme pivo přes německé přístavy. Jako pivovar splňujeme všechny evropské i mezinárodní normy pro kvalitu a pro ochranu životního prostředí (ISO 9001 i 14001, IPPC). Díky zázemí globální mateřské společnosti SABMiller spolupracujeme s dodavateli surovin a technologií po celé Evropě a díky centralizovanému mezinárodnímu systému dodávek jsme schopni s nejvýznamnějšími a nejlepšími dodavateli vyjednávat o efektivních podmínkách. Naše pivo prodáváme ve více než 50 zemích po celém světě a například Spojené státy patří k největším a nejdynamičtěji se rozvíjejícím trhům, kde prodej Pilsner Urquell roste díky velké a viditelné marketingové podpoře a také díky distribuci přes obchodní partnery naší sesterské společnosti Miller. Rusko je velmi perspektivním trhem, kde slavíme s licenčně vyráběným Velkopopovickým Kozlem obrovské úspěchy (vyrábí se v pivovaru Kaluga, 150 km od Moskvy, který také patří SABMiller). Dokončujeme tam zkoušky licenčně vyráběného Pilsner Urquell – podle pilotního modelu osvědčeného v Polsku. Tam se toto prémiové pivo úspěšně vyrábí od září 2002, vlastně poprvé za hranicemi České republiky i města Plzně. 5. Vašemu předchůdci panu T. van Kralingenovi jsem v č. 7/2002 našeho listu položil otázku, týkající se skutečnosti, že Plzeňský Prazdroj je společnost vedená a řízená jak zahraničními, tak českými manažery. Jak hodnotíte Vy, na základě svých dosavadních zkušeností na pozici generálního ředitele, úroveň českých manažerů ve srovnání se zahraničními, resp. je mezi oběma skupinami manažerů nějaký zásadní rozdíl? A jaký?

Žádný zásadní rozdíl mezi českými a jihoafrickými, nebo jinými zahraničními manažery nevidím. Kolegů z Jižní Afriky je v naší firmě minimum, naprostou většinu rozhodujících funkcí obsazujeme českými a slovenskými odborníky, zejména v oblasti technologie výroby, obchodu a distribuce. Určité rezervy u místních spolupracovníků vidím ve znalosti anglického jazyka, ale ty se rychle napravují. Práce v Plzeňském Prazdroji znamená pro mě především skloubit poznatky a požadavky moderního managementu, vlastně exaktní vědu řízení a čísel, s tradičním uměním českých sládků, skutečných mistrů svého oboru. Není to vždy jednoduché, ale nám se to velmi dobře daří. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

10 / z domova


Sezóna zmrzlin a mražených smetanových krémů je tady Praha (egi) – S teplými jarními dny vzrůstá spotřeba zmrzliny. Češi jí v posledních letech stále více holdují a ročně za ní podle odhadů utratí více než sedm miliard korun. Zmrzlina přitom v tuzemsku v průměru zlevňuje. Češi ale současnou spotřebou asi osm litrů na hlavu za rok stále zaostávají za průměrem Evropy. Američané si dopřávají mražené osvěžení dokonce v trojnásobném množství. „Po poklesu spotřeby v první polovině 90. let se tuzemský trh se zmrzlinou postupně stabilizoval a od roku 1997 celková konzumace roste, zejména v posledních čtyřech letech,“ řekl manažer divize zmrzliny a mražených výrobků Unileveru ČR Martin Hejduk. Podle Unileveru, který trh zásobuje zmrzlinami značky Algida je ale stále ještě asi 15 procent pod úrovní roku 1989. „My zaznamenáváme setrvalý růst spotřeby,“ uvedl bývalý předseda představenstva firmy Nanuk Zdounky Jaroslav Pukl. Podle něj se výrobků firmy v průměru na osobu a rok sní v České republice necelý

Českolipská mlékárna hledá jiný výrobní program ČESKÁ LÍPA (zub) – Českolipská mlékárna, která již zhruba čtyři roky nevyrábí, v nejbližší době neobnoví provoz. Noví majitelé, kteří podnik získali po konkurzu, zvažují zavedení jiného výrobního programu. Uvedl to ředitel Martin Landa, bližší informace o záměrech společnosti ale odmítl sdělit. V podniku zůstává 13 zaměstnanců, ostatní firma propustila. Na začátku 90. let mlékárna patřila k nejmodernějším v zemi a zaměstnávala 340 lidí. Mlékárna byla projektována na zpracování 350.000 litrů mléka denně. Výroba se zastavila v polovině roku 2000. Podnik přitom krátce před tím získal certifikát k vývozu do Evropské unie. Podle odborníků ho na kolena srazila krize v odvětví a bankovní úvěry. Noví majitelé získali mlékárnu po konkurzu. „Do podniku jsme ale museli investovat desítky milionů korun,“ uvedl Landa. Podle původních záměrů měl obnovený podnik při plné výrobě zaměstnávat až stovku lidí a denně zpracovávat kolem 150.000 litrů mléka. Zaměřit se chtěl na

mléčně produkty, kde budou živočišné tuky nahrazeny tuky rostlinnými – palmovým olejem. Výrobu v mlékárně chtěli majitelé obnovit letos v únoru. Firma se ale dostala do finančních potíží a své záměry musela přehodnotit. Propuštění zaměstnanci nemají podle Marie Píškové z českolipského úřadu práce velké šance najít uplatnění v oboru. Podle předběžných informací hledalo na konci dubna na Českolipsku zaměstnání zhruba 5730 lidí a míra nezaměstnanosti klesla těsně pod deset procent. K dispozici bylo kolem 700 volných míst, a to včetně práce v sousedních okresech Mladá Boleslav a Liberec. „V současné době je v evidenci 21 pracovníků, kteří mají jako poslední zaměstnání uvedenu právě mlékárnu, a volná místa pro ně nejsou prakticky žádná,“ řekla Píšková. Českolipská mlékárna není jediným mlékárenským podnikem v regionu, který nevyrábí. Už loni v září ukončila výrobu sýrů ve Velkém Valtinově hodonínská společnost TPK. O práci tehdy přišlo 178 pracovníků.

Pribina loni zvedla obrat PŘIBYSLAV (zub) – Mlékárna Pribina v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku loni zvedla obrat asi o osm procent na 1,2 miliardy korun. Podnik v posledních třech letech vytváří provozní zisk a jeho výše roste, řekl bez dalších podrobností generální ředitel Miroslav Hošek. Zvýšení výroby firma plánuje i letos. Má k němu přispět vyšší export do Evropské unie. Podnik nyní vyváží asi 12 procent výrobků, především na Slovensko. „Zahájili jsme oťukávání s Polskem a máme připravené projekty pro více zemí,“ přiblížil Hošek. Smetanové krémy, včetně známého Pribináčku, předsmažené sýry nebo výrobky pro gastronomii bude firma v jiných zemích prodávat pod názvy, které jsou místně obvyklé. To podle něj odpovídá strategii skupiny Bongrain, do níž přibyslavský podnik patří.

litr, což je osmina celkové spotřeby. „Lidé jsou přes 40 let zvyklí na míšy a další podobné výrobky. Mají přesně na obalu deklarované, jaké je složení výrobku. Na tom bude po vstupu do Evropské unie čím dál tím víc záležet,“ uvedl. Jelikož mražené krémy obsahují živočišné i rostlinné produkty, podléhají navíc dvojí kontrole a to jak veterinářů, tak státní zemědělské a potravinářské inspekce. To si pochvalují hygienici, protože u zmrzlin v cukrárnách a pojízdných zmrzlinových stáncích je u každého druhu jen označení malinová, vanilková nebo pistáciová, ale složení spotřebitel nevidí. „Pokud není narušen mrazírenský řetězec a zmrzlina na dřívku nebo v kelímku neroztaje a znovu nezmrzne, není se při její konzumaci čeho bát,“ uvedl dietolog Jiří Syrový. Potvrdil, že jsou ale na místě přísné kontroly výrobců zmrzlin z malých provozoven, protože tam v minulosti docházelo k porušování nejen hygieny, ale i pozměňování receptury. Přísné postupy státní inspekce ale přispěly k tomu,

Krkonošské sýrárny nesmějí používat ochrannou známku ementál PRAHA (kri) – Krkonošské sýrárny v Jičíně nesmějí používat ochrannou známku Krkonošský ementál. Zakázal jim to Úřad průmyslového vlastnictví a značku vymazal z rejstříku. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že se Československo v roce 1976 zavázalo Švýcarsku nepoužívat komerčně jeho zeměpisné názvy. Výrobce s tím nesouhlasí a chystá žalobu. Název ementál podle něj volně používají i další výrobci mimo Švýcarsko. Pravý tvrdý sýr s oky ementál pochází z údolí řeky Emme ve Švýcarsku. Od 30. let minulého století se v Kruhu u Jilemnice vyrábí stejný typ sýra, Krkonošský emen-

tál. Úřad průmyslového vlastnictví zapsal tuto ochrannou známku v roce 2001, po třech letech ji ale vymazal s odkazem na smlouvu se Švýcarskem. „Je pozůstatkem komunistické doby, kdy tehdejší éra v podstatě nechtěla, aby ementál a typy západních sýrů a názvů byly vyráběny,“ řekl Václav Polách z Krkonošských sýráren. Mlékárně se rozhodnutí úřadu nelíbí, protože nepravý sýr s oky dál prodávají pod názvem ementál české obchody. V Rakousku, ve Francii nebo v Německu nepravý ementál pod tímto názvem také vyrábějí. „Označují to bohužel takovým způsobem, že se sem dnes dováží do ob-

chodních řetězců řada sýrů ementálského typu, které vůbec ementálem nejsou, ale jmenují se tak,“ uvedl Bohumil Dryák z mlékárny Nový Bydžov. Výrobce Krkonošského ementálu přiznal, že pět měsíců porušoval zákaz a sýr pod touto ochrannou známkou do poloviny dubna prodával. Podle Polácha bylo nutné vypotřebovat obalové materiály, ve kterých měla firma uloženy statisíce až miliony korun. Východočeští výrobci sýrů tvrdí, že by mohli sýr nazvaný ementál vyrábět dál, ovšem nikoli pod ochrannou známkou. Nechtějí však riskovat soudní spor se Švýcarskem.

Jeden z producentů tvarůžků končí Loštice/Praha (egi) – Již od začátku března nevyrábí olomoucké syrečky společnost JD Loštice, která je jedním ze dvou výrobců pravých olomouckých tvarůžků. Dostala se do finančních problémů a má údajně značné

dluhy u hlavního dodavatele mlěkárny z Frýdku-Místku. Podle jednatelky mlékárny Boženy Kaločové dluží přes osm milionů korun. Mlékárna majitelce tvarůžkárny Olze Křupkové nabídla splátkový kalendář, tím že odmít-

Podle Hoška se však zatím důsledky vstupu do unie pro domácí mlékárny nedají odhadnout. „To ukáže až příštích šest až 12 měsíců,“ odhadl. Klíčovou roli podle něj bude mít aktuální cena mléka, která je v zemích unie rozdílná. V Německu je mléko dražší, naopak v Polsku je cena výrazně nižší. Tuzemští výrobci se proto obávají levných polských dovozů i toho, že se větší část českých producentů mléka rozhodne dodávat do Německa. Francouzská společnost Bongrain je majoritním vlastníkem Pribiny deset let. V tomto období se podle Hoška do modernizace výrobních technologií investovalo 140 milionů. Dalších 45 milionů podnik vynaložil na úpravy v souvislosti s přísnějšími veterinárními a hygienickými podmínkami unie. Společnost, která vyrábí i plísňové sýry jako Král sýrů, Brie nebo Géramont, zaměstnává 400 lidí.

Kdepak dárek – to jsou rohlíky. Pečivo se teď musí prodávat balené! (sch)

že již vloni byly tyto případy prakticky výjimkou. Obchodníci se shodují na tom, že v poslední době vzrůstá zájem o rodinné balení. Mezi velmi oblíbené patří polárkové a v poslední době zmrzlinové rolády nebo vaničky s exotickou příchutí. Přestože si ale obchodníci slibovali, že díky těmto výrobkům rodinného balení se konzum zmrzlin rozloží do celého spektra ročních období, Češi budou zřejmě i nadále konzumovat zmrzlinu sezónně. Přibližně 60 až 65 procent spotřeby se odehrává v rozmezí čtyř měsíců, od května do srpna. „Asi bychom nenašli mnoho zemí s větší sezónností, což je jeden z největších rozdílů vůči zemím Evropy,“ uvedl Hejduk. Soustředění konzumace do relativně krátké části roku, kdy stoupá šestkrát až osmkrát, působí podle něho veliké problémy výrobcům i distributorům zmrzliny. Navíc obchodníci v tomto období zvýšeného konzumu se snaží dostat ceny co nejníž a to pro producenty není nic příjemného, zatímco spotřebitel na tom může jedině vydělat.

Obří syreček nesmí chybět na žádné potravinářské výstavě, kde firma A.W. prezentuje pravé olomoucké syrečky. Foto E. Línková

la, prakticky si zpečetila osud. Bývalí klienti tvarůžkárny se již od března obracejí na dalšího výrobce, jímž je společnost A.W. sídlící v Brně a vyrábějící mnohem větší množství syrečků v Loštici. Obě firmy jsou v rukách pravnuček původního zakladatele tvarůžkárny Aloise Wesselse. Zatímco Olga Křupková ale zřejmě dovedla svou firmu do konkurzu, druhá pravnučka Alena Kovářová konkurenční firmu A.W. dál rozvíjí. „Máme 18 druhů pravých olomouckých tvarůžků a ročně jich vyprodukujeme na 2 100 tun,“ uvedl Jaroslav Kovář, manžel majitelky. Dodal, že navyšují výrobu, protože původní klienti konkurence již přešli k nim. Firma A.W. již vyváží syrečky do Polska, Slovenska a do Maďarska, do zemí Evropské unie ale nesmí ani po vstupu. „Jde o diskriminaci ze strany Evropské unie, která z určitých dokumentů vypustila článek 17, který se vztahoval k chráněnému označení původu,“ uvedl Kovář. Namísto krátké procedury musí nyní firma do 31. 8. požádat Úřad průmyslového vlastnictví, aby žádost o chráněné označení prostudoval a postoupil Evropské unii do data 31. 10. Až teprve potom se bude k olomouckým tvarůžkům vyjadřovat gremium 25 zemí. Unie zveřejní žádost o uznání chráněného označení původu s odůvodněním odborníků v evropském věstníku a během 6 měsíců se k ní mohou vyjadřovat členské státy. Pokud nebudou námitky, je procedura schvalování u konce a následně by již známku neměl a nesměl nikdo zneužít, či jinak poškodit. „Kdyby ale zmíněný článek během vyjednávání s deseti kandidátskými státy Evropská unie nezrušila, mohli jsme vesele již od května vyvážet na evropský trh,“ uvedl Kovář.

z domova / 11


Euro Shopper v Hypernově a Albertovi nahradil značku Koruna Praha (red) – Na základě velké obliby u zákazníků zavádí společnost AHOLD Czech Republic do svých prodejen Albert a Hypernova celou řadu dalších produktů pod úspěšnou privátní značkou Euro Shopper. V České republice, Polsku a na Slovensku se tak v průběhu května objevilo na třicet nových výrobků se značkou Euro Shopper. Teprve loni zavedená privátní značka Euro Shopper, která nahradila dřívější značku Koruna, si u zákazníků prodejen Albert i Hypernova získala velmi rychle výsadní postavení díky vysoké kvalitě, nabízené v každé prodejně za zaručeně nejnižší ceny ve své kategorii. „Sortiment výrobků Euro Shopper pokrývá ve všech třech zemích nejprodávanější položky ze všech kategorií trvanlivých a čerstvých potravin a spotřebního zboží,“ uvádí Ing. Jiří Soural, Manager Food, Ahold Central Europe. „Od května dostanou zákazníci

v našich prodejnách už téměř půldruhé stovky produktů s typickým červeným pruhem a symbolem nákupního vozíku.“ Mezi již zavedené výrobky značky Euro Shopper patří například džusy, minerální vody, těstoviny, ale i potrava pro domácí zvířata, hygienické potřeby a potřeby pro úklid. Nově se k nim nyní přiřazuje například víno v tetrapakovém balení, čokopiškoty, pěny do koupele, tekutá mýdla, zubní pasta, ocet, mražené rybí výrobky nebo tvaroh. „Vždy jde o výrobky, po nichž je u našich zákazníků velmi vysoká poptávka“ říká Kateřina Černá, Manager Communication ad interim, AHOLD Czech Republic. „Na veškeré procesy, receptury i samotnou výrobu pod privátní značkou Euro Shopper stále dohlížejí naši specialisté. Pro výrobce z toho pak vyplývá velmi výhodná možnost dodávek tohoto produktu do všech tří zemí Aholdu Central Europe (ACE). Například ocet dodává český dodavatel na český, slovenský i polský trh, za-

tímco tekutá mýdla a pěny do koupele se vyrábějí v Polsku. A na Slovensku pro všechny tři země dělají šlehačku ve spreji. Velké objemy přitom dovolují i při zachování zajímavé rentability výroby stlačit náklady – a tím i cenu pro konečného spotřebitele – na minimum.“ „Zvláště nyní, po vstupu Česka, Slovenska i Polska do Evropské unie, a s tím spojeným odbouráním obchodních bariér, mají tuzemští výrobci velkou šanci ještě znásobit své dodávky produktů pod značkou Euro Shopper i na trhy dalších zemí Evropské Unie, kde Ahold působí,“ dodává Jiří Soural. Značka Euro Shopper vznikla v roce 1995 a jejím majitelem je obchodní sdružení AMS (Associated Marketing Services), jejímž členem je rovněž společnost Ahold. Se značkou Euro Shopper se kromě zemí střední Evropy tak můžete již léta potkávat v evropských sítích Aholdu v Holandsku, Švédsku, Norsku, Španělsku a Portugalsku. V České republice se můžete s pro-

dukty Euro Shopper seznámit také v magazínu „Albert“, v letácích Albert a Hypernova i na internetových stránkách www.ahold.cz, www.ihypernova.cz a www.ialbert.cz. AHOLD CENTRAL EUROPE V lednu 2003 vznikla společnost Ahold Central Europe, která sdružila síly sesterských společností Ahold na Slovensku, v Polsku a České republice (ACE). Nyní prodejní sítě ACE zahrnují ve střední Evropě přes 450 supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. V roce 2003 zaznamenaly společnosti působící v rámci ACE obrat 1,58 miliard euro (bez DPH). Společnost Ahold Central Europe je řízená z Prahy. AHOLD CZECH REPUBLIC AHOLD Czech Republic, a. s., ve svých více než 220 prodejnách jen za rok 2003 obsloužil na 133 milionů zákazníků a zaměstnal více než 12.500

lidí. S obratem 924 milionů euro za rok 2002 (bez DPH) je jednou z nejrychleji se rozvíjejících maloobchodních společností a zároveň sedmým největším zaměstnavatelem u nás. Není bez zajímavosti, že i řetězce Albert nabízejí na své prodejní ploše nepotravinářské zboží, a to v rozsahu pět až šest procent celkového obratu. V Hypernovách se toto zboží podílí na celkovém objemu prodejů více než 30 procenty. ROYAL AHOLD Dle maloobchodních výsledků za rok 2002 je společnost Royal Ahold největším poskytovatelem potravin v Holandsku a jednou z největších společností dodávající hotové pokrmy v USA. Koncem roku 2002 společnost provozovala 5.606 prodejen a zaměstnal přibližně 278.486 lidí. Převážně se specializuje na supermarkety. Nicméně také provozuje obslužné hypermarkety, diskonty, speciální prodejny, prodejny „cash and carry“ a samoobsluhy.

Unilever chce posílit postavení a důvěryhodnost novou strategií

PRAHA (li) – Posílit postavení a důvěryhodnost firmy i jejích značek si klade za cíl nová komunikační strategie společnosti Unilever, která patří mezi největší výrobce zboží denní spotřeby na světě. Firma v rámci ní zavádí nové logo, které se začne od července postupně objevovat na výrobcích. Ty dosud nesly jen logo značky. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Unilever ČR. Nové firemní logo tvoří 25 ikon, které souvisí s Unileverem a jeho značkami. Jeho umístění na výrobcích má posílit povědomí o firmě. Tu zná v tuzemsku kolem 20 procent lidí, v jiných

zemích to bude podle generální ředitelky Unilever ČR Cornelie Roettgerové patrně méně. „Každý zná naše značky, ale ne každý už ví, že jde o Unilever,“ prohlásila. V některých zemích například pobočky firmy nesou i jiný název. Na Unilever by se měly všechny přejmenovat k začátku příštího roku. „Pozorujeme rostoucí zájem spotřebitelů o zdravý životní styl, větší pestrost a kvalitu výrobků a také o úsporu času,“ uvedla dále Roettgerová. Právě těmto potřebám má vycházet vstříc nová strategie s názvem Vitalita. Například hodnota trhu se zdravou výživou podle firmy roste o šest až sedm procent ročně a pohybuje se kolem 130 miliard dolarů. Unilever celosvětově nabízí 400 značek produktů, které jsou určeny pro výživu, osobní péči a hygienu. Každoročně přitom věnuje dvě procenta obratu, tedy asi miliardu eur (33 miliard korun), na výzkum a vývoj nových výrobků. Na tuto oblast chce klást nadále důraz, navíc hodlá posílit diskusi s odborníky i dialog se spotřebiteli o zdravém životním stylu. Unilever má po celém světě 265 tisíc zaměstnanců. Působí ve 150 zemích a jeho loňský obrat činil 48 miliard eur. V tuzemsku firma vyrábí v po-

Výrobní limity cukrovarů z loňska budou platit i v EU Praha (egi) – Výrobní limity, které stát loni přidělil cukrovarům, budou platit i v rámci regulačního systému Evropské unie. Vyplývá to z nařízení, které schválila vláda. Pro rok 2003/ 2004 byl celkový limit domácí produkce téměř 455.000 tun rozdělen mezi osm cukrovarnických společností. Podle předsedy Českomoravského cukrovarnického spolku Stanislava Toboly jde jen o technickou záležitost. „Těžko mohli odsouhlasit něco jiného. Nic se ale nemění na tom, že ten způsob rozdělení je pod správními žalobami a stížností u Ústavního soudu, tak-

že tam se dá očekávat do budoucna zase nějaký jiný vývoj,“ řekl. Objem 415.000 tun byl na základě nové úpravy mezi cukrovary rozdělen podle jejich výrobní kapacity. Zbývajících přibližně 40.000 tun tvoří rezerva, kterou stát rozděloval podle dodatečných kriterií, například podle toho, jak výrobce přispěl ke stabilizaci trhu nebo snížení zásob cukru. Novou úpravu cukerního pořádku vláda schválila loni v březnu. Ústavní soud již regulaci zrušil dvakrát, a to na podzim 2002 a v únoru 2001. Vstupem ČR do EU byla zrušena minimální cena cukru a maximální cena melasy. V platnosti zůstala minimální cena cukrové řepy pro kvótový rok 2003/2004 ve výši 980 korun za tunu. Česko také od května užívá celní ochranu EU vůči dovozu cukru ze třetích zemích. Od 1. července, kdy v EU začíná kvótový rok, Česká republika plně převezme unijní regulační systém. Minimální cena řepy se má zvýšit na 1470 korun za tunu. Podle týdeníku Wochenblatt budou kvóty na cukr včetně cukerního pořádku a s tím spojenými limity platit minimálně do roku 2010.

vltavské Nelahozevsi například rostlinné tuky Rama, Flora a Perla, mýdla Lux a kosmetiku Pond’s a Rexona. V Zábřehu na Moravě se produkují především majonézy Hellmann’s a instantní výrobky Knorr. Unilever ČR má přibližně 1400 zaměstnanců.

ČISTÝ ZISK UNILEVERU STOUPL O ČTRNÁCT PROCENT Potravinářská a kosmetická skupina Unilever ČR vykázala za loňský rok čistý zisk 521 milionů korun, což je meziroční nárůst o 14 procent. Hospodářský výsledek byl rekordní od návratu Unileveru na český trh na začátku 90. let, uvádí se ve výroční zprávě firmy. Její tržby se pohybovaly kolem osmi miliard korun podobně jako v předchozím roce vzhledem k téměř nulové inflaci, makroekonomické situaci a vysoké konkurenci na maloobchodním trhu. K výsledkům přispěly zejména investice do klíčových značek a řada inovací, uvádí dále zpráva. Dařilo se mimo jiné divizím zmrzliny a cateringu. Podíl klíčových značek na obratu firmy se zvýšil téměř na 90 procent. Během loňského roku firma dále transformovala výrobní závody v Nelaho-

Na výrobu rostlinných jedlých tuků se specializují v České republice především Povltavské tukové závody. Oblíbené pomazánky Ramy Créme Bonjour či Ramy máslové 250 g se za hodinu vyrobí 21 tisíc kusů, Hery více než polovina z tohoto množství. Na snímku je balení rostlinných tuků do kartonů. Foto archiv zevsi i Zábřehu na Moravě v evropské dodavatele. Unilever za dobu působení v tuzemsku investoval více než šest miliard korun. Produkce na export loni přesáhla 2,3 miliardy korun. Vstup Česka do EU přinese podle

firmy mnoho výhod v dlouhodobém pohledu, ale také řadu nových požadavků. Unilever ČR se na členství v unii s předstihem připravoval, a proto neočekává výrazné dopady do hospodaření.

Společnosti Emco loni stouply tržby, její zisk ale klesl Praha (zub) – Tržby potravinářské společnosti Emco loni činily 825 milionů korun, což je meziroční nárůst o 50 milionů korun. Zisk před zdaněním ale klesl zhruba na 11 milionů korun proti předchozím 27 milionům korun, oznámila firma. Emco část výrobků ze své nabídky dováží, zbytek vyrábí v provozovnách v Bohumíně, Brně a Dobříši. Z importovaných výrobků loni vykázala největší nárůst prodejů o více než 40 procent značka těstovin Panzani. Spolu s müsli tyčinkami Corny a čokoládovými výrobky Stollwerck tvoří nejsilnější dovozové značky v portfoliu firmy. Prodeje výrobků značky Emco loni činily téměř 300 milionů korun. Nejvýznamnější místo přitom zaujímaly müsli

Emco, které společnost vyrábí v závodě v Brně. Jejich prodej loni zaznamenal dvouciferný nárůst. Emco loni postoupilo v budování výrobní základny. Zvyšující se odbyt müsli si vynutil výrobu sedm dní v týdnu v třísměnném provozu. To si vyžádalo strojní investice na konci roku, které zvedly kapacitu produkce müsli téměř o polovinu. Společnost Emco patří mezi největší zpracovatele ovesných vloček v tuzemsku. Loni vyrobila 1500 tun ovesných výrobků a pro letošek plánuje produkci více než 2000 tun. Nárůst výroby plánuje firma i s ohledem na úspěšný rozvoj vývozu vlastních výrobků v loňském roce, kdy byly müsli, ovesné kaše a další produkty dodány do 12 zemí. Mimo jiné šlo o Polsko, Spojené státy, Maroko, Rusko, Německo či Maďarsko.

Delta Pekárny chtějí expandovat do Rakouska a Německa Praha (li) – Společnost Delta Pekárny chystá expanzi na rakouský a německý trh. Uvedl to generální ředitel a spolumajitel největšího tuzemského výrobce pečiva Marko Pařík. Podle něj chce firma využít vstupu Česka do Evropské unie. „Už tam sice své výrobky vyvážíme delší dobu. Teď, kdy se uvolnily hra-

nice, hodláme dodávat i čerstvé zboží dennodenně kamiony,“ řekl. K vývozu do Rakouska podnik využije své výrobní kapacity v Bratislavě - Petržalce a ve Znojmě, k proniknutí na německý trh pak pekáren v Plzni, Strakonicích, případně i v Kladně. Delta Pekárny sdružují 11 průmyslových pekáren v Česku, čtyři na Slovensku a akvizice mají také v Polsku

a Maďarsku. Do skupiny Delta patří také společnosti Delta Frozen Products, Lotus Delta, Harry’s Delta, Spojené cestovinárne SK, Vegilife, Eureca Shops a Le Patio. Pekárny zásobují 7000 obchodních míst. Firma zvažuje fúzi s lucemburskou firmou Bakeries International Luxembourg S.A.. Návrh na spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

12 / z domova


Maso Planá loni zvýšilo produkci PLANÁ NAD LUŽNICÍ (Táborsko) (zub) – Společnost Maso Planá loni vyprodukovala 20.326 tun masa a masných výrobků, což bylo meziročně o 16 procent více. Tržby firmy, která patří mezi největší tuzemské masokombináty, převýšily 1,3 miliardy korun a zisk vzrostl o 12 milionů na 32,5 milionu korun. Podle výkonného ředitele společnosti Emila Kaspera se do výsledků příznivě promítla kompletní rekonstrukce výroby, do níž firma v uplynulých třech letech vložila zhruba 300 milionů korun. „Tyto rozsáhlé investice, jejichž hlavním cílem bylo splnění norem EU, však nepůsobí na razantní zadlužení společnosti. Její cizí zdroje jsou pod 300 miliony korun, tedy zhruba na stej-

né úrovni jako v roce 1998. Přitom výrobní provozy jsou, dá se říci, nové,“ řekl Kasper. Celkovou rekonstrukcí, jejíž poslední etapa začala loni na podzim, prošly jatky, bourárna, masná výroba i chladírenské kapacity. Vedle nové technologie získaly objekty i nové střechy, rozvody páry, elektřiny a vody. Na investici 300 milionů korun získala společnost dotaci ministerstva zemědělství v částce 3,3 milionu, na některé technologické celky pak prostředky z evropského fondu SAPARD. Většinu ale hradila z vlastních zdrojů a zhruba 40 milionů korun z dlouhodobých investičních úvěrů. Na začátku loňského roku uvedlo Maso Planá do provozu novou porážecí linku, která umožňuje omračová-

ní vepřů oxidem uhličitým. Technologie za zhruba 100 milionů korun, která je zatím v zemi ojedinělá, eliminuje stres zvířat, a zvyšuje tak kvalitu masa, zajišťuje vyšší bezpečnost a produktivitu práce a maximální čistotu. Letos v březnu byla firma opět schválena EU jako exportní závod v činnostech vepřová a hovězí porážka, zpracování svrového masa a masná výroba. Společnost. která je součástí skupiny AGF Trading, od l. dubna uplatňuje nový systém identifikace hovězího masa, který znamená vyšší standard než v EU. Každý spotřebitel si na základě čárového kódu z etikety nebo registračního čísla na produktu může na webových stránkách firmy najít detaily o původu zvířete.

Hamé má mnohamilionovou kampaň v Rusku Babice (kri) – Potravinářská společnost Hamé vynaložila 27 milionů korun na televizní kampaň v Rusku. „Z exportních teritorií je pro společnost nejdůležitější Rusko a Rumunsko, kde zejména v Ruské federaci se v 1. čtvrtletí trojnásobně zvedly tržby,“ uvedl generální ředitel firmy Leoš Novotný. Oproti stejnému období v loňském roce vykázalo Hamé v prvním čtvrtletí tržby 835 mili-

onů korun, což je o osm procent více než ve srovnatelném období loňského roku. Tržby na tuzemském trhu tvoří 74 procent z celkového obratu, zbytek je prodej ve Slovenské republice a export do ostatních zemí. Nejvíce se na tržbách podílely masové a zeleninové výrobky a produkty z rajčatového protlaku. Výrazná podpora prodeje na ruských trzích souvisí i se zahájením výroby v nově zbudo-

vaném tamním výrobním závodu, který zahájí provoz letos v červnu v předměstí Moskvy. Hamé zde zaměstná přibližně 250 lidí. Ročni obrat je plánován na 300 milionů rublů (276 milionů Kč). „V první fázi začne výroba masových výrobků a paštik. Druhou etapu směřujeme na výrobu kojeneckých výživ,“ řekl šéf babické firmy, která vloni utržila 3,28 miliardy korun.

Stloukání smetany v dřevěné máselnici.

JARO NA DĚDINĚ S K V Ě L Á S O B O TA V E VA L A Š S K É M M U Z E U V P Ř Í R O D Ě Na první květnovou sobotu připravilo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm program pod názvem „Jaro na dědině“. Pracovníci muzea předváděli tradiční jarní práce a řemesla, prováděné touto dobou na valašských vesnicích. Návštěvníci Valašské dědiny mohli vidět výrobu šindele, březových metel, výroba loubkových a proutěných předmětů, hadrových koberců, zpracování ovčí vlny, kovářské práce, drátování, sázení brambor, setí ovsa, lnu, … A protože byl začátek května, nemohlo chybět ani stavění máje. Zajímavé byly ukázky výroby potravin, mletí obilovin, pečení chleba i příprava tradičních pokrmů. Samozřejmě, že zde nemohla chybět ani prezentace na Valašsku běžného zpracování mléka. A právě při tom asistovali žáci VOŠ potravinářské a SPŠ mlékárenské v Kroměříži. Hned nedaleko vstupu, na Salašnické kolibě z Černé Hory, byla předváděna výroba ovčího sýra, hrudky, kterou bylo možné ochutnat, případně si i koupit čerstvý nebo prozrálý ovčí a kozí sýr a žinčici. V domě z Nového Hrozenkova se vyráběl tvaroh. Po vysrážení se tvarohovina nechala okapat v plachetce a nakonec dolisoval na dřevěném mechanickém lisu. Vyrobený tvaroh mohli návštěvníci ochutnat s čerstvě upečeným domácím chlebem stejně jako další, tentokrát mnohem pikantnější výrobky připravené prozráním tvarohu: starý sýr a formanský sýr. V Matochově usedlosti z Velkých Karlovic stloukali žáci společně s pracovníky muzea smetanu. K dispozici byla již připravená mírně prokysaná smetana a hned dva typy máselnic. Asi po půlhodinovém stloukání a pár mo-

zolech vytvořilo máslo na dně máselnice velké hroudy, které po vychlazení ve studené vodě bylo možné v dřevěné formě úhledně vytvarovat. Vyrobené máslo i podmáslí bylo výborné a všem, kteří okusili, chutnalo. Na stejném místě předváděli žáci přeměnu sýrové hrudky v tenká vlákna pařeného sýra. I v tomto případě žádný vyrobený kousek sýra nezůstal, spíše naopak, na všechny se ani nedostalo. Během programu zbylo i trochu času na prohlídku areálu a připravených ukázek starých prací, koupi suvenýru, ochutnávku valašských specialit, třeba pravé houbové polévky ve stylovém prostředí. Hlavní však byla skvělá příležitost vyzkoušet si tradiční postupy, ke kterým se žák běžně v mlékárně ani ve školním poloprovozu dnes již nedostane. Podle všech těch příjemných setkání s návštěvníky muzea a jejich reakcí se lze domnívat, že se ukázky zpracování mléka povedly. Velmi rádi s podobnou prezentací pomůžeme i příště. Ing. Josef Mrázek, VOŠ potravinářská a SPŠ mlékárenská Kroměříž

Už seš zase v tom zelí? Ty se halt nemůžeš dočkat, viď? (sch)

Brněnské Vinohrady hostily „vinný košt“ BRNO (kri) – Brněnská městská část Vinohrady hostila již 12. Vinohradský vinný košt. „Letos bylo při ochutnávce k dispozici 448 vzorků celkově 35 odrůd bílých a červených vín,“ řekl Ivan Pitlach z pořádajícího Kulturního, vzdělávacího a informačního centra. Soutěžní vzorky dodali pěstitelé vína ze 45 obcí, kromě jiných také z Bořetic, Prušánek, Bzence, Čejkovic, Mikulova, Mutěnic, Valtic, Vlčnova či Žarošic, tedy obcí, po nichž jsou pojmenovány ulice Vinohrad. Ochutnávku z bohaté nabídky vín odstartoval výstřel z historického děla. Na zájemce pak čekal na Pálavském náměstí na Vinohradech i kulturní program. V rámci koštu vystoupila cimbálová muzika Mládí z Čejče, hudební skupina Nota Bene, folklorní kroužek Vinohraďánek či taneční skupina Honki Tonk. Připravena byla také

autogramiáda se spisovatelem a vinařem Jaroslavem Pátkem, jehož poslední kniha má název Víno je věčné. Odborné posouzení soutěžních vzorků zvládla degustační komise pod vedením Eduarda Postbiegla. Nejvýše ohodnotila Frankovku kabinet 2002 z Moravína Valtice. Cenu pořádajícího kulturního centra Brno-Vinohrady získal Muškát moravský kabinet 2002 od Blanky Ďurinové z Bzence. „Vyhlášeno bylo celkem 24 vítězů jednotlivých kategorií odrůdových vín a směsek,“ uvedl Pitlach. Vinohrady s 16.000 obyvateli patří k nejmladším brněnským městským částem. Zdejší jižní a jihovýchodní slunné svahy sloužily již v minulosti k pěstování vinné révy, jak napovídá název celé části i místních ulic. Ještě před vstupem do EU stihla městská část letos na jaře vysázet na svých svazích vlastní vinohrad.

Valtické vinné trhy nabídly letos rekordní počet vzorků vína VALTICE (Břeclavsko) (li) – Rekordní počet vzorků vína nabízí letošní 37. ročník Valtických vinných trhů. V zámecké Jízdárně ve Valticích na Břeclavsku mohli zájemci ochutnat celkem 853 vín, což je o 56 vzorků více než loni. „Je to největší výstava vín v České republice a navíc jsou to skutečné trhy vína, neboť každý výrobce uvádí u vína i množství na skladě,“ řekl Jan Otáhal z organizačního výboru výstavy. Návštěvníci našli na trzích celkem 685 vín z Česka a vína ze sedmi dalších zemí. Nejvíce byly zastoupeny vzorky ze Slovenska a Rakouska, lidé ale ve Valticích mohli ochutnat i vína z Austrálie, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Španělska.

Valtice už ráno zaplavili zájemci o hroznový mok. Loni i v předcházejících letech byla návštěvnost trhů kolem 4500 vinařů a milovníků dobrého vína, uvedl Otáhal. Návštěvníci byli podle něj většinou z Moravy a z Čech, ale také ze Slovenska a Rakouska. Jen ojediněle přijeli i zájemci i z jiných vinařských zemí. Otáhal připomněl, že trhy mají cíl vytvářet také vhodné prostředí pro setkávání vinařských producentů, obchodníků s vínem a výrobců. Organizátoři výstavní přehlídky se podle Otáhala snaží, aby se do Valtic dostala jen nejkvalitnější vína. Rostoucí počty vystavovatelů vysvětluje tím, že získat medaili na Valtických vinných trzích je velkým lákadlem a také dob-

Prezentaci Českého rybářského svazu na národní výstavě myslivosti, rybářství a včelařství NATURA VIVA 2004, která se konala na výstavišti v Lysé nad Labem ve dnech 20. 5. – 23. 5. 2004 navštívil a zahájil ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas. Pořadí zleva: Ing. Jaroslav Mráček, jednatel ČRS, Ing. Jaroslav Palas, ministr zemědělství ČR, Prof. Ing. Petr Semeniuk, CSc., předseda ČRS. foto a text ČRS

rou a levnou reklamou především pro menší vinaře. Celkem bylo 137 vystavovatelům uděleno 37 zlatých, 39 stříbrných, 36 bronzových medailí a 180 diplomů, uvedl Otáhal. Rozdalo se také osm pohárů a šampionem letošních Valtických vinných trhů se stal slovenský Ryzlink vlašský, ročník 2003, výběr z hroznů z Vinohradnické společnosti Modra. Při letošním ročníku valtických trhů museli mít podle Otáhala vystavovatelé k dispozici nejméně 500 litrů příslušného vína. Ze statistik vyplývá, že největší zastoupení, 309 vzorků, měla vína pozdní sběr a téměř sedm desetin všech vzorků bylo v kategorii vín přívlastkových.

z domova / 13


Na veletrhu vín a destilátů se představilo i zahraničí Praha (egi) – Účast na mezinárodním veletrhu Víno & Destiláty 2004 stoupá. Letošní ročník představil na 260 vystavovatelů, tedy asi o pětinu více než loni. Plocha byla ve srovnání s předchozím rokem zhruba stejná, kolem 6500 metrů čtverečních. Přes 95 procent účastníků tvořili vystavovatelé vína, uvedli zástupci firmy Vego Prag s.r.o., která sedmý ročník akce pořádala od 18. do 20. května na výstavišti v Holešovicích. K vidění kromě vín, destilátů a dalších lihovin byla také piva, nealkoholické nápoje, káva i řada pochutin. Podle pořadatelů přitom roste zájem vystavovatelů dovozových vín, protože členství Česka v EU zvyšuje možnosti zahraničních producentů proniknout na domácí trh. Tím, že vstupem odpadla cla, mají dovozci šanci levnějšími víny zvýšit jejich prodej. Veletrh nabídl celonárodní expozici rakouských vinařů. Národní stánky mělo zde i Slovensko a Francie.

Z kuchaře špičkovým vinařem Zastavte se u stánku s dubem, lákala nás zástupkyně vinařské firmy Livi-Dubňany z mutěnické vinařské oblasti na veletrhu vín a destilátů, který se konal uprostřed května v Praze. Firmu vlastní Miroslav Chytil se synem, s oběma jsme na veletrhu hovořili.

Rakouská vína představil Christian Jamborek Krásným moravským přízvukem představoval rakouský vinař z Vídně kolekci rakouských vín. Tajemství jeho češtiny vyzradil hned při představování. Rodiče pocházeli z Hodonínska, ale v roce 1946 museli Československo opustit, protože měli rakouskou příslušnost. Doma se ale mluvilo dál česky a tak Christian jen výjimečně potřeboval pomoc při upřesnění nějakého výrazu. Chválil české vinaře a říkal, že takoví odborníci jako je Martin Půček z Českomoravské vinohradnické a vinařské unie a jemu podobní mají zelenou. Byli totiž v zahraničí na zkušené a dovedou srovnávat, vidí do triků obchodní politiky a hlavně se i snadno domluví německy i anglicky. „Na veletrhu v Praze představujeme vína typická pro naši zemi. Jsou to odrůdy, co jsou známé na českém trhu. Budeme se porovnávat, vyměňovat zkušenosti a odborně se radit. Předávali jsme vám například zkušenosti s činností našeho vinařského fondu. Tato organizace má sídlo ve Vídni a zaměstnává pět manažerů. Peníze na činnost fondu jdou jako v České republice z prodeje vín. „Příspěvky ještě dřív v šilincích byly na úrovni 750 šilinků z hektaru a potom šlo ještě do fondu z každého litru vyprodukovaného vína 15 grošů. Dnes se to přepočítává na eura. Je to příspěvek z něhož se potom hradí propagace rakouských vín ve světě,“ uvedl Jaborek. Pochválil změny, k nimž po roce 1990 došlo ve vinařství České republiky a tak jako o technologii řekl, že je srovnatelná s vyspělými vinařskými státy, tak dával i našim vínům značku vysoké kvality. Text a foto E. Línková

Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., který se 30. května 2004 dožil osmdesáti let, obdržel „Pamětní medaili Jihomoravského kraje“ za celoživotní přínos pro rozvoj moravského vinařství, dále obdržel věcný dar – akvarel malíře Antonína Vojtka. Ocenění mu předali hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek (první zleva) a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Antonín Kment při zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 20. května 2004. Profesor Kraus je první osobností, která obdržela Pamětní medaili Jihomoravského kraje. Je vinařským odborníkem svým dosahem evropského formátu. Jeho význam vyniká zejména z pohledu Jihomoravského kraje, který je jediným vinařským regionem ČR srovnatelným s vinařskými regiony Evropy. Simona Svitáková

Novým generálním ředitelem společnosti Vinium je Pavel Stefanovič PRAHA (egi) – Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Vinium je Pavel Stefanovič (43), který byl dosud místopředsedou představenstva. Ve funkci generálního ředitele nahradil Radima Štěpánka. Předchozím předsedou představenstva byl Richard Novák. Vinium, které je předním tuzemským výrobcem a distributorem moravských vín, to sdělilo mediím. Nově jmenovaný generální ředitel potvrdil záměr pokračovat v dosavadní strategii orientované na vína s garantovaným moravským původem a kvalitou, uvedla firma v tiskové zprávě. „Pokračujeme v budování dlouhodobých vazeb s pěstiteli vinné révy a v prohlubování vazeb s distribučními partnery. Realizujeme významnou investici do technologického zařízení společnosti,“ uvedl Stefanovič. A. s. Vinium nedávno zvýšila vlastní zdroje o 80 milionů korun. V současnosti společnost zaměstnává 89 pracovníků a její tržby se pohybují kolem 360 milionů korun.

Šebela:

Letošní růst spotřeby vína už nebude tak vysoký jako v letech 2002 a 2003 PRAHA (li) – Letošní růst spotřeby vína by měl dosáhnout maximálně šesti procent a nebude už tak vysoký jako nárůst mezi roky 2002 a 2003, kdy činil 9,7 procenta. Spotřeba vína se v České republice výrazně zvyšuje od roku 1997, v průměru o pět procent. Uvedl to Dalibor Šebela, obchodní ředitel společnosti Bohemia Sekt, která reprezentuje největší českou skupinu vinařských podniků. Podle průzkumu agentury GfK se loni v tuzemsku prodalo více než 150 milionů litrů vína. „Také letos bude patrný pokles spo- a dvě pětiny ze zbytku za cenu do tří třeby lihovin, naopak spotřeba vína – dí- eur,“ uvedl generální ředitel Bohemía ky příklonu ke zdravému způsobu živo- Sektu Josef Vozdecký. ta opět poroste,“ dodal. Kategorie jaV České republice se loni prodalo 34 kostních odrůdových vín, která tvořila procent objemu vína v cenách do 30 ko31,5 procenta prodeje, by už letos ne- run za láhev, což ale v tržbách představoměla zaznamenat tak vysoký nárůst ja- valo 17 procent. V pásmu od 30 do 60 koko loni, kdy se meziročně zvýšila o 13,5 run to bylo 31 procent vín. V cenách do procenta, tedy ze všech nejvíce. „Odrů- 90 korun to bylo 28 procent vína a stejné dová vína rostla výrazně dva roky po so- procento tržeb. Zbytek tvořila cenová kabě, letos už to tak silné nebude,“ uve- tegorie nad 90 korun. dl Šebela. „Podle vývoje kupní síly by měl podíl Kategorie nejlevnějších stolních vín, stolních vín růst, ale proti tomu působí kterých se loni v ČR prodalo 32 procent, stejně silný faktor zájmu lidí o víno a jezřejmě nezaznamená letos výraznou ho kvalitu,“ dodal Josef Vozdecký. Bohezměnu. I když bude podle Šebely stále ví- mia Sekt proto nechce tento segment zcece patrnější příklon spotřebitelů ke kva- la opustit, ale nehodlá se na trhu podbízet litě, bude stále hodně lidí, kteří na draž- cenou. Nejnižší cena, za níž stolní víno ší produkty nemají nebo nejsou ochotni nabízí prodejcům, je 28 korun za litr. dát za víno vyšší sumy. Raději tak budou Podle Šebely se v loňském roce výrazkupovat levná krabicová vína a nápoje ně zvýšil dovoz, který tvořil spolu s nezav PET lahvích. řaditelnými výrobky asi 11 procent české Také v Německu se podíl stolních vín spotřeby. Import vzrostl meziročně o 30 drží na úrovni 30 procent z celkové spo- procent, ale 99 procent tvořila podle obtřeby. „Zhruba 60 procent vína je v ka- chodního ředitele Bohemia Sekt stoltegorii do dvou eur (asi 65 Kč za láhev) ní vína.

Vzhledem k tomu, že jsme v nejsevernější evropské oblasti, je u červených vín absence sluníčka cítit. Jsme firma, která se zabývá většinou zpracováním vín do kvalitních přívlastkových,“ dal se do představování svého království Chytil senior, který se po roce 1990 dal do podnikání v oboru, kde samozřejmě jako správný Moravák byl doma, ale do té doby to nebylo jeho čisté živobytí. „Jsem vyučený kuchař a číšník. Od malička jsem ale ve vinici pracoval. První vinohrad jsem si vysadil, když jsem se vrátil z vojny v 21 letech. Dál jsem ale vinici již rozšiřovat nemohl. Dnes je to má hlavní podnikatelská činnost,“ vyprávěl majitel firmy. „To víte, že jsem ale musel sáhnout po odbornících,“ nezakrýval, že pro dokonalost produkce vinných hroznů a výroby skvělých vín musel něco vykonat. Chtěl obstát, ale vědomosti nebyly špičkové a takové odborníky ale potřeboval a také sehnal. „Dnes máme ve firmě zaměstnance s vysokoškolským vzděláním v oboru vinařství a stejně tak i středoškoláky. Vinice je na 50 hektarech, původně to bylo jen 10 arů. Vše jsem dělal postupně, přikupoval půdu a sháněl odborníky. V privatizaci jsem nakoupil na 30 hektarů. Byla to bývalá vinice na pozemcích kde hospodařilo místní družstvo. Byla v hrozném stavu, po pár letech jsme ji ale dostali do formy. Dnes produkujeme na 99% přívlastkových vín. Hrozny máme v nejvyšší kvalitě,“ bez nějaké sebechvály konstatuje Chytil. Přiznává, že červených vín je velice malé procento. Aby ale jen nemluvil nabízí nahlédnutí do vinice a zpracovatelských provozů prostřednictvím videa. A právě z této virtuální exkurze je patrné, jak moc se ve společnosti Livi Dubňany investovalo a modernizovalo. „Díky nejmodernější technologii jsme se během pár let dopracovali ke špičkovému zpracování vinných hroznů. Řada Rakušáků by nám mohla závidět technologie,“ říká Chytil a dává ochutnat Sauvignon, který je skutečně lahodný a z kroužku několika novinářů, zvyklých sem tam něco ochutnat a porovnávat, zněla jednohlasně chvála. „Co se týče rakouských vín, jsme sousedé, nacházíme se ve stejné zeměpisné šířce a dnes už mohu říci, že není rozdíl v kvalitě,“ dodává Chytil. „I Německo klade důraz na kvalitní zpracování. Je to dáno kapitálem. Jsou tam 300 leté tradice. U nás nebyla osvěta ve zpracování vinných hroznů, ani při práci ve vinicích,“ svěřuje svůj názor. „Dnes stejně jako já i jiní se zapojili do integrované produkce. Nepoužíváme tak zvanou chemickou motyku, nepálíme trávy chemi-

káliemi. Nikdo se tímto problémem dříve nezabýval. Vývoj šel ale naštěstí kupředu i v zemědělství a mnohému jsme se přiučili. Koupily jsme novou zahraniční mechanizaci, která nám umožňuje mechanické hubení plevelů. Byla to velká investice, ale nedalo se nic jiného dělat. Stejně tak jsme vylepšovali i v samotném procesu zpracování hroznů. Mohl bych jmenovat řízené kvašení, nebo se vyjadřovat k tomu, jakého používáme chlazení, jak odbouráváme kyselinu jablečnou, ale to jsou již detaily výrobního procesu. Já to zkrátím a jen bych uvedl, že používáme nejmodernější prvky ve zpracování hroznu,“ řekl Chytil. Ještě si povzdechl, když se vyjadřoval k dalším záměrům. Rád by měl další plochy vinic a své hospodářství chtěl rozšířit. „Vzhledem k tomu, že po vstupu do EU dál vysazovat vinnou révu nemůžeme, zatímco na Slovensku ano, jsem nejen já rozladěný. Naši vyjednavači v zemědělství neudělali vše, co bylo v jejich silách. Podcenili to a v okolních zemích byli šikovnější. My můžeme jen vinice obnovovat, ne dosazovat další vinnou révu,“ po pravdě dodává Chytil. Čeští a moravští vinaři skutečně mohou už dnes jen koupit staré, zaregistrované vinice. Mohou potom tuto vinici znovu osadit, což už dnes není žádný špás. Zatímco dřív výsadba jednoho hektaru vinohradu přišla na půl milionu korun, v současné době to je 750 tisíc korun. Prodraží se to, přitom dotace jsou stále stejné 200 tisíc korun na každý hektar. Společnost Livi Dubňany vsadila na odrůdy, které do mutěnické a kyjovské vinařské oblasti patří. Je to Neuburské, Savignon a Veltlínské zelené, u červených především Rulandské modré a Frankovka. „To jsou odrůdy, které sem patří,“ vysvětlil vinař. Prozradil ještě, že dnes již svými víny celoplošně pokrývají celé území České republiky. „Připravujeme nové provozy, chceme současnou produkci zvednou z jednoho milionu litrů. Miroslav Chytil prozradil i o čem sní a chce brzy prosadit. Bude mít v jednom sklepě jakousi mikrovýrobu vín v té nejvyšší kvalitě jaké lze dosáhnout jen selekcí zlatých hroznů, které se budou sklízet jen ručně. „Z padesáti hektarů jsme schopni vyselektovat zlaté hrozny a ty ručně sklidit a udělat z nich kolekci s níž se chceme vypravit do světa na prestižní výstavy,“ v klidu vypráví o svém předsevzetí Chytil. Dodal, že již dnes pro zájemce pořádají prohlídky ve vinohradu a degustace ve sklípku v jehož vyšším patře jsou ubytovací prostory s možností ubytovat nocležníky. E. Línková

Na snímku u stánku Livi-Dubňany je majitel firmy Miroslav Chytil. Foto E. Línková

14 / z domova


Značky Plzeňského Prazdroje zvítězily na pivním mistrovství světa v USA Meinlův černoušek vítal v prodejně v centru Prahy Praha (egi) – Nedávno proběhla velká sláva v prodejně společnosti Julius Meinl na Václavském náměstí. Po šest uplynulých týdnu se tam budovalo, přestavovalo a plnily regály. Prodejna je nově zrekonstruovaná a bude ještě víc reagovat na zájem návštěvníků v centru Prahy nakoupit běžné potraviny včetně rychlého občerstvení. Prodejna je totiž obohacená o pulty s rychlým občerstvením. Přítomné vítali typičtí Meinlovi černoušci , kteří patří ke koloritu firmy, která již pamatuje pět generací Meinlů. Jednoho z nich jsme nachytali jak nabízí, co jiného než proslavenou Meinlovu kávu.

–

Praha (mbo) – Velkopopovický Kozel slaví výrazné úspěchy také v prodeji na zahraničních trzích. Zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili v kategorii „Pilsner českého typu“ si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Plzeňského Prazdroje. Vítězi kategorie se staly značky Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel výčepní světlý a Radegast Original. Tyto značky navázaly na historický úspěch Radegastu z roku 2002, kdy obsadil dvě první místa v této kategorii a navíc získal stříbro mezi nealkoholickými pivy. Soutěž World Beer Cup je pořádána každý druhý rok pravidelně od roku 1996. Organizátorem soutěže je Association of Brewers (Pivovarnická asociace), nezisková organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. „World Beer Cup je považován za olympiádu mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení, což je v roce historické Olympiády v Aténách zvlášť význam-

Pivo se stále více stáčí do sudů, pije se častěji v hospodách PRAHA (zub) – Domácí pivovary stáčejí svou produkci rostoucí měrou do sudů, protože lidé stále více piva vypijí v restauracích. Naproti tomu méně pěnivého moku míří do skleněných lahví. Spotřeba v domácnosti klesá. V těchto základních dvou druzích obalů firmy distribuují 95 procent domácího výstavu piva, řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. V loňském roce pivovary stočily do sudů 48,7 procenta produkce proti 46,9 procenta v roce 1999. Ač se to nezdá, podle Veselého je takový pohyb během čtyř let relativně velký. Naproti tomu podíl lahví ve stejném období klesl ze 48,8 na 46,2 procenta. „Je otázka, jak to bude po vstupu do EU,“ podotkl předseda pivovarníků. Gastronomické služby jsou podle něj v tuzemsku celkově asi o třetinu levnější, než je průměr unie. Do budoucna je tak velký prostor pro zvyšování cen, které by zřejmě vedlo k poklesu spo-

–

třeby piva v restauracích. Mezi obaly mírně roste obliba plechovek, které loni měly podíl asi 2,6 procenta. Cena balení je ale příliš vysoká v porovnání s cenou obsahu. Navíc u konkurenčního skla je 98 procent lahví vratných, takže spotřebitel zde za obal neplatí. Cenově je tak plech znevýhodněn. Je to balení pro zvláštní příležitosti, například na dovolené, a jeho podíl je stále nízký, uvedl Veselý. Plastové PET lahve podle něj zažily v tuzemsku určitý rozmach kolem roku 2000, ale pak zájem o ně opadal. „Své zákazníky si to našlo, ale ne moc. Neodpovídá to naší tradici,“ řekl. Obal je lehký a uzavíratelný, ale piva je větší množství, které se po otevření musí rychle vypít. Do PET lahví šlo loni 0,3 procenta českého piva. Tuzemské pivovary loni zvýšily výstav piva o tři procenta na 18,55 milionu hektolitrů. Výstav pro tuzemsko přesáhl 16,4 milionu hektolitrů, což představuje zhruba 160 litrů na obyvatele ročně.

Českobudějovická piva mají chráněnou značku Praha/Brusel (egi) – Evropská komise převzala od stálé mise České republiky v Bruselu seznamy a úplné texty specifikací pro ochranu značek piva vyráběných v Českých Budějovicích, tedy Českobudějovického piva, Budějovického piva a Budějovického měšťanského varu. Byl tak naplněn požadavek ustanovený v přístupové smlouvě, který zakotvuje ochranu zeměpisných označení pro piva vyráběná v Českých Budějovicích. „Taková ochrana dává výrobcům piva se specifickým zeměpisným označením v názvu záruku, že jejich značka nebude zneužita jiným výrobcem,“ řekl Martin Severa, tiskový mluvčí z ministerstva zemědělství.

– –

né. Vynikající světová piva spojují životní styl lidí na celém světě a všechny oceněné značky představují to nejlepší v pivovarnickém oboru,“ řekl na slavnostním ceremoniálu Charlie Papazian, prezident pořadatelské Pivovarnické asociace. Velkopopovický Kozel se v uplynulém roce stal nejdynamičtější značkou Plzeňského Prazdroje nejen v ČR, ale i v za-

hraničí, zejména díky úspěšné licenční výrobě na Slovensku i v Rusku. Mezi hlavní exportní trhy Velkopopovického Kozla patří Skandinávie a pobaltské státy, Velká Británie, Německo, Řecko a Kanada.

FAKTA O LETOŠNÍM ROČNÍKU SVĚTOVÉHO PIVNÍHO POHÁRU: – Produkty přihlášené do World Beer

Cup byly hodnoceny metodou slepé degustační soutěže. Panel porotců tvořilo 93 odborníků z 80 pivovarů, reprezentujících 15 nejvyspělejších „pivních“ zemí celého světa, včetně České republiky. Letos se soutěže zúčastnilo rekordních 1 566 druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80 kategorii. Do kategorie „Pilsner českého typu“ bylo přihlášeno celkem 24 značek piva. Sesterská společnost Plzeňského Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7 medailemi.

FAKTA O PLZEŇSKÉM PRAZDROJI S celkovým výstavem přes 9,5 mil. hektolitrů piva je Plzeňský Prazdroj, a.s. lídrem českého trhu a zároveň největším exportérem českého piva. Skupina Plzeňského Prazdroje zahrnuje také slovenský Pivovar Šariš, číslo 2 na trhu v SR – dohromady tvoří nejvýznamnější subjekt pivovarnického průmyslu ve střední Evropě. Je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc, jedné z největších světových společností. Vlajkovou loď SABMiller představuje značka Pilsner Urquell. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Plzeňský Prazdroj vyrábí také pivo značek Primus a Klasik určené do obchodní sítě.

ÚOHS nepovolil Prazdroji investiční pobídky formou daňových úlev Plzeň (li) – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepovolil Plzeňském Prazdroji veřejnou podporu formou úlev na dani z příjmů. Největší středoevropský pivovar o ni požádal ministerstvo průmyslu v souvislosti s dokončovanou výstavbou nové varny za více než 300 milionů korun, která od června zdvojnásobí kapacitu na výrobu prémiového piva Pilsner Urquell. Rozhodnutí je pravomocné a nelze proti němu podat rozklad, řekl předseda úřadu Josef Bednář. Mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin rozhodnutí ÚOHS odmítl komentovat, ale akceptuje ho. Zdroj z Plzeňského Prazdroje, který nechtěl uvést své jméno řekl, že nechápe, proč tak významná investice nejznámější české firmy, která bude pokračovat dalšími etapami, není alespoň symbolicky státními pobídkami zvýhodněna.

ÚOHS dospěl k závěru, že narušení soutěže při udělení pobídky převáží nad výhodami vyplývajícími z uvedené investice, která nesplňuje předpoklady žádné z výjimek ze zákazu veřejné podpory, uvedl Bednář. Investice má podle ÚOHS zvýšit kapacitu plzeňského závodu o 18,5 procenta, ale nemá zajistit nová pracovní místa. V důvodové zprávě úřadu se dále uvádí, že Prazdroj patřící do africko-americké skupiny SABMiller má dominantní postavení na českém trhu piva – 48,2 procent trhu, druhý největší výrobce piva přitom zaujímá 13 procent. „Další existující a nově vznikající pivovary jsou malé či střední pivovary, které jsou převážně tvořeny českým kapitálem,“ uvádí se v odůvodnění. Podle stanoviska Českého svazu malých nezávislých pivovarů, které je součástí odůvodnění ÚOHS, nejsou malé pivovary schopny vyrobit běžné druhy

piva za cenu srovnatelnou s velkými. Proto jsou nuceny vyrábět pouze doplňkový sortiment na lokálním trhu, který má podobu speciálních piv. „Jejich výroba je díky náročnějším technologiím dražší, a výrobci těžko odolávají cenové konkurenci velkých pivovarů, které nabízejí pivo za nižší ceny díky zahraničnímu kapitálu,“ uvádí stanovisko ÚOHS. Posílení pivovarů s dominantním postavením by nenapomohlo hospodářskému rozvoji regionu a vedlo by k narušení tržního prostředí v ČR. Prazdroj zahájil zkušební provoz varny v polovině března. Největší letošní investice podniku umožní výrobu tří milionů hektolitrů piva ročně. Podnik chce v roce 2006 novou varnu ještě rozšířit tak, aby umožnila roční výrobu pěti milionů hektolitrů prémiového piva. Poté bude plzeňský závod skupiny patřit mezi největší a nejmodernější pivovary v Evropě.

Prazdroj chce mezi mladými prorazit sladovým nápojem s příchutí PRAHA (zub) – Plzeňský Prazdroj chce zejména mezi mladými konzumenty v České republice prorazit novým nízkoalkoholickým sladovým nápojem Frisco, který bude podle plzeňské receptury vyrábět v polské Poznani. Největší středoevropský pivovar plánuje letos prodat několik desítek tisíc hektolitrů tohoto nápoje s citronovo jablečnou chutí. Novinářům to řekl manažer značky Martin Kuděla. Jde o první produkt Prazdroje mimo tradiční výrobu piva. „Ve světě je tato produktová kategorie, určená pro mladé lidi

od 18 do 30 let, velmi silně rostoucí,“ dodal Kuděla. Pivní trh je delší dobu stabilní, spotřeba lihovin klesá a vína mírně roste. Podobná situace je také v Německu a Dánsku, které patří ve spotřebě piva mezi silné země. Právě ve věkové kategorii do 30 let objevila firma silný prodejní prostor. „V první fázi je tento nápoj určen výhradně pro český trh,“ uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Většina vyspělých zemí podle něj už takovýto nápoj typu tzv. ciderů na trhu má. „Frisco není ochucené pivo, přestože část výrobního postupu je podobně jako u vaření piva,“ uvedl Kuděla.

Základem je ječmenný slad, ale místo chmele se používají přírodní aromata. Nápoj firma zavádí v barech a klubech a distribuuje do obchodních řetězců, postupně ho rozšíří do restaurací a maloobchodů. „Cílová skupina jsou mladí lidé v klubech a ženy,“ řekl mluvčí. Polský pivovar, který patří stejně jako Prazdroj do jihoafrické skupiny SAB, už produkuje tři roky podobný typ nápoje Redd‘s, což je ovocné pivo, které ale chmel obsahuje. „Tento nápoj je v Polsku mezi mladými lidmi velmi oblíben,“ dodal Bechtin. Podobný nápoj nyní zavádí SAB v Rusku.

z domova / 15


Malé pivovary mohou z rozšíření EU vytěžit vyšší odbyt výroby Brno (li) – Vstup České republiky do Evropské unie by neměl ohrozit malé nezávislé pivovary, naopak jim rozšíření může přinést nové možnosti odbytu. Prezident Svazu malých a nezávislých pivovarů Jiří Fusek novinářům řekl, že očekává zvýšení počtu turistů, kteří se zaměří na celou zemi, a ne jen na Prahu. Řada malých pivovarů se tak už nyní snaží budovat různá společenská centra nebo ubytovací kapacity, uvedl. Velkou výhodou je podle Fuska příznivá cena českého piva pro za-

hraniční turisty, a také jeho originální chuť. Malé pivovary mohou lákat zahraniční návštěvníky i prezentací v cizích zemích. Fusek předpokládá, že už v příštím roce by se mohli drobní producenti piva ze zahraničí představovat v ČR a české firmy zase v jiných evropských zemích. Svaz letos usiloval o to, aby se některé ze zahraničních podniků představily na brněnských Radničních dnech s malými pivovary, které se konaly 21. a 22. května.

Radniční dny jsou podle Fuska největší akcí, kde mohou malé pivovary předvádět své tradiční výrobky i novinky. Reklama je totiž finančně náročná, a proto se tyto podniky snaží přiblížit lidem, a to i mimo svůj tradiční region. V Brně se jim to zřejmě daří, protože například loňský 4. ročník akce podle odhadů navštívilo přes 40 000 lidí. Během dvou dnů se vypilo asi 180 hektolitrů piva, což podle Fuska odpovídá asi 36 000 piv.

Budějovický Budvar definitivně obhájil svá práva v Jižní Koreji Nejvyšší jihokorejský soud zamítl dovolání společnosti Anheuser-Busch a potvrdil práva Budějovického Budvaru k ochranné známce Budějovický Budvar a právo k užívání obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. České Budějovice, (bb) – Jihokorejský Nejvyšší soud uznal právo Budějovického Budvaru, n. p. na užívání ochranné známky Budějovický Budvar a obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. s odůvodněním, že nejsou zaměnitelné s ochrannými známkami Budweiser a Bud společnosti Anheuser - Busch. Definitivně tím zamítl nekalosoutěžní žalobu společnosti Anheuser - Busch. „Rozhodnutí Nejvyššího jihokorejského soudu je konečné a nelze se proti němu odvolat,“ sdělil ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Jiří Boček a dodal: „Velmi se tím posílí nezbytná právní jistota potřebná k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na korejském poloostrově. Anheuser - Busch v této zemi již nikdy nemůže napad-

nout naše právo k ochranné známce Budějovický Budvar a naší obchodní firmě Budweiser Budvar N.C.“. V roce 1996 podal Budějovický Budvar, n. p. přihlášku k Patentovému úřadu v Soulu k registraci ochranné známky Budějovický Budvar, proti které společnost Anheuser - Busch podala námitky. Patentový úřad však námitky zamítl a ochrannou známku Budějovickému Budvaru zaregistroval. Anheuser - Busch poté podal žalobu u soudu, ve které požadoval výmaz této známky. S touto žalobou neuspěl ani u odvolacích instancí a podal proto nekalosoutěžní žalobu, v níž požadoval zákaz užívání známky Budějovického Budvaru na jihokorejském trhu včetně zákazu užívání obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. Nejvyšší soud jako poslední a konečná instance jeho žalobu zamítl. Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser - Busch ve

Nejstarší plzeňská pivnice Parkán byla otevřena po šesti letech

více než 40 soudních sporech a dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Kromě institucí EU zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například v Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Švédsku, Finsku a Rakousku.

Staropramen chce bojovat o trh inovacemi, říká šéf marketingu Praha (zub) – Pivovary Staropramen chtějí bojovat o trh zejména inovacemi. Firma v současnosti nabízí včetně belgických piv svého majoritního vlastníka Interbrew 19 pivních značek. „Poslední inovací je pivo OSTO6, které je určeno hlavně pro prodej v hudebních klubech,“ řekl marketingový ředitel společnosti Marek Tovaryš. Pivovary Staropramen mají v tuzemsku asi l4procentní tržní podíl a jsou domácí pivovarskou dvojkou za Plzeňským Prazdrojem, který má asi 48 procent trhu. „Všeobecně platí, že pivovarnická společnost s druhou pozicí na trhu musí být hodně aktivni, hledat mezery na trhu

a vyvíjet nové produkty,“ uvedl Tovaryš. Podíl inovací na výstavu je podle něj obtížné celkově vyčíslit. Například pivo Staropramen Granát, které v loňském roce provázela silná marketingová podpora, zaznamenalo meziroční nárůst prodeje o 280 procent. Čeští konzumenti piva jsou poměrně konzervativní a novinkami lze získat hlavně mladší zákazníky. „Platí, že čím mladší spotřebitel, tím více je nakloněn inovacím,“ řekl Tovaryš. Po pivních speciálech Velvet a Kelt, které byly uvedeny na český trh v roce 1997 a 1998, firma předloni obnovila výrobu piva Staropramen Granát. Jeho produkce vychází

z původní receptury piva Smíchovský Granát, které se v Praze vařilo již v roce 1884. Na konci loňského roku Pivovary Staropramen přišly s novým pivem Ostravar Strong a naposledy představily OSTO6, pivo s jemnou a méně hořkou chutí. Vstup Interbrew do firmy v roce 2000 znamenal rozšíření počtu nabízených značek o belgická piva. Z nich Čechům nejvíce chutná prémiový ležák Stella Artois, jehož prodej se loni zvýšil o 120 procent. Pivovary Staropramen loni prodaly 2,73 milionu hektolitrů piva. Z toho 371.000 hektolitrů šlo na export.

Staropramen bude stáčet část světlé desítky do plastových lahví PRAHA (li) – Pivovary Staropramen začnou stáčet část světlé desítky do nově vyvinutých plastových lahví s názvem Q - pack. V tomto obalu, který prý díky speciálnímu materiálu zachovává chuť i říz piva jako skleněná

láhev, hodlají letos prodat 20 až 30 tisíc hektolitrů Staropramenu. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci společnosti. Ta loni prodala 2,73 milionu hektolitrů pěnivého moku. Q - pack ve srovnání s klasickým

Cože? Ty jsi tam jezdil na vodních lyžích? Copak móře je z kopce? (sch)

Letos se v Radnické ulici představilo 12 pivovarů. Kromě piva se mohli lidé těšit na kulturní program zajišťovaný Kulturním a informačním centrem města Brna. Jan Nováček, který je pověřen vedením centra, novinářům řekl, že by chtěli každoročně pořádat několik akcí pod názvem Radniční dny. Plánují tak například představení starých řemesel nebo kulinářských specialit. Letos ale zřejmě obdobná akce nebude, protože je nutné sehnat vždy silného partnera.

PET obalem zabraňuje pronikání kyslíku do nápoje a zároveň udržuje hladinu kysličníku uhličitého v lahvi, čímž udržuje dlouhodobě kvalitu piva. Mok tak chutná stejně jako ze skleněné lahve, tvrdí Pivovary Staropramen s tím, že ve slepých testech rozdíl nerozeznali odborníci ani běžní konzumenti. Nová láhev je stejně velká jako skleněný půllitrový obal a přes větší objem má nižší hmotnost. Vzhledem k tomu má Q - pack podle firmy doprovázet lidi při aktivních příležitostech, jako jsou pěší a vodácká turistika, rafting, cyklistika či iybaření. Cílovou skupinou mají být hlavně muži ve věku od 20 do 30 let. Q - pack vyvinul majoritní vlastník Pivovarů Staropramen, belgická Interbrew, ve spolupráci s italskou společností na obaly M&G. Interbrew zavádí tuto láhev například u prémiového ležáku Stella Artois nebo u piva Jupiter.

Plzeň (kri) – Nejstarší a nejznámější plzeňská pivnice Parkán se po šesti letech znovu otevřela veřejnosti v pondělí 17. května. Plzeňský Prazdroj, který areál získal směnou s městem v roce 1997, investoval do přestavby restaurace na staročeský šenk, obnovy historických hradeb a rozšíření expozic a depozitářů sousedního Pivovarského muzea celkem 22 milionů korun. Novinářům to řekla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje, která má na starosti péči o historické dědictví a služby návštěvníkům. „Parkán, hradby i muzeum jsou památkově chráněnými objekty,“ uvedla. Budova je koncipována jako typický právovárečný dům. Pivnice má navozovat atmosféru starých plzeňských hospod z přelomu 19. a 20. století. Staročeský šenk bude posledním místem expozice Pivovarského muzea, kterým loni prošlo téměř 40 000 návštěvníků, z toho 60 procent zahraničních. Podle mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina bylo oficiální zahájení naplá-

nováno na 4. června, kdy byly představeny návštěvníkům také nové expozice muzea včetně staré chmelnice, historie pivních nádob a rarit a expozice starého zemědělského nářadí. „Díky obnovenému Parkánu se zvýší výstavní plocha o 15 procent a prostory pro depozitáře se zdvojnásobí,“ uvedla vedoucí muzea Markéta Formanová. Do přízemí objektu byl přemístěn nejoblíbenější exponát muzea – funkční model historické varny. Interiéry Šenku Na Parkánu, o němž jsou první písemné zmínky z roku 1511, nabízejí včetně terasy stovku míst. Kuchyně nebude nabízet klasická jídla, ale specifickou staročeskou gastronomii a studenou pivní kuchyni. Raritou bude nepasterizované a nefiltrované kvasnicové pivo. „Toto pivo, které chutná zhruba jako za časů našich pradědečků, budeme nabízet jenom na Parkáně,“ uvedla Eliášková. Parkán, v letech 1966 až 1998 nejoblíbenější restaurace v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace.

V Uherském Brodě investují do nové pálenice deset milionů UHERSKÝ BROD (Uherskohradišťsko) (zub) – Nový víceúčelový objekt, ve kterém bude pěstitelská pálenice, sušárna ovoce a moštárna, vznikne příští rok v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku. Město do jeho výstavby investuje deset milionů korun. Objekt, který zahrádkáři využívají nyní, totiž město odprodalo tamní mrazírenské firmě. Uvedl starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof.

„Se společností jsme uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. Ta již nyní využívá první patro objektu, celý objekt bude mít k dispozici od začátku příštího roku,“ uvedl Kryštof s tím, že za objekt získá město pět milionů korun. „Společnost chce rozšířit výrobu a budova staré pálenice byla jediným objektem, kte-

rý tomuto účelu vyhovoval,“ dodal. Stavbu nového víceúčelověho centra v lokalitě Močidla již schválilo městské zastupitelstvo. Kromě zahrádkářů by ho mohly využívat i ostatní spolky ve městě. Budova by měla být podle zastupitelů dokončena do konce srpna, aby mohla pálenice sloužit už příští sezónu.

Staré myslivecké se na Slovensku daří KB LIKÉR startuje na Slovensku novou kampaň na podporu Staré myslivecké. Praha (zub) -- Společnost KB LIKÉR, jeden z nejvýznamnějších tuzemských výrobců lihovin, zaznamenala v letošním roce v prvním čtvrtletí 27% nárůst exportu v porovnání se stejným obdobím roku 2003. KB LIKÉR vyvezl za první kvartál 2004 více než 110 tisíc litrů lihovin. V zahraničí byl jako obvykle největší zájem o Starou Mysliveckou. Export tohoto tradičního národního alkoholu stoupl o 36% oproti loňskému roku. V pořadí druhou exportně nejúspěšnější značkou jsou vaječné likéry pod názvem Vaječný Sen. Těch KB LIKÉR letos vyvezl o 23% více než loni. V loňském roce zahájila společnost na Slovensku komunikační kampaně na podporu prodeje nejsilnějších značek. Letos bude KB LIKÉR v komunikačních aktivitách v zahraničí pokračovat. „Od května startujeme

na Slovensku novou kampaň na Starou mysliveckou. Kampaň potrvá až do konce roku a slibujeme si od ní zvýšení znalosti značky a další nárůsty prodejů Staré myslivecké, který je již nyní velice úspěšný“, uvedl v této souvislosti Jiří Štesl, ředitel KB likér. „Chystáme se expandovat i na další zahraniční trhy. V tuto chvíli připravujeme náš vstup na jeden významný západoevropský trh, nyní jsme těsně před podepsáním kontraktu“, dodal. Rekordní čísla a blížící se léto, které je tradičně prodejně úspěšné, napovídají, že letošní rok bude ještě úspěšnější než ten předcházející a dále upevní pozici likérky mezi českými exportéry lihovin. KB likér vznikl v roce 1991 jako samostatná akciová společnost a v roce 1998 převzala výrobní závody a ochranné známky česká nápojová skupina Drinks Union z Ústí nad Labem. Dnes je KB likér její samostatnou divizí.

16 / z domova


Tržby přední české potravinářské společnosti překročily 8,7 miliard Kč a vzrostly o 6,4% oproti předchozímu roku

Moravský „domov“ značky ORION – olomouckou ZORU – navštívili zástupci Evropského parlamentu První pracovní den po vstupu do EU – 3. května dopoledne - navštívila závod ZORA společnosti Nestlé Česko s.r.o. delegace z Evropského parlamentu, která pobývala v ČR na informační cestě. Cílem desetičlenné skupiny EP, která navštívila celkem 13 míst republiky od Ostravy přes Olomouc a Temelín až po Prahu a Ústí nad Labem bylo ukázat českým občanům, že za konkrétní institucí EU stojí konkrétní lidé a podpořit informovanost o EP jako významném nástroji, kterým mohou občané prostřednictvím volených zástupců ovlivňovat vývoj v EU. Delegaci vedenou ředitelem divize EP pro rozpočet Bernardem Hellotem přijal ředitel závodu Fabrice Johan a vedení závodu. Návštěvníci si prohlédli některé výrobní linky na výrobu čokoládových tyčinek, informovali se o výrobním programu a o záměrech závodu v rámci skupiny Nestlé po vstupu ČR do EU a také o pracovních podmínkách zaměstnanců v provozech. Společnost Nestlé podle vyjádření vedení firmy „uvítala příležitost ukázat zástupcům EP, že Nestlé Česko a závod ZORA v Olomouci je moderním potravinářským podnikem, připraveným utkat se na vnitřním trhu rozšířené EU s konkurenty z ostatních členských zemí“. Závod ZORA Olomouc společnosti Nestlé Česko s.r.o. se jako jediný v ČR specializuje na velkovýrobu plného sortimentu čokoládových výrobků pro celý region střední Evropy. Po úspěšně dokončeném programu restrukturalizace průmyslové výrobní základny Nestlé v Česku z let 2002 – 2003 se závod ZORA stal symbolickým „domovem“ značky ORION – nejsilnější tuzemské značky čokoládových cukrovinek. Nestlé, mezinárodní potravinářská společnost

s ústředím ve Švýcarsku, vstoupila do české výroby cukrovinek jako strategický partner počátkem 90. let 20. století. Její investice od té doby přesáhly 5 miliard Kč. V České republice Nestlé vyrábí ve svých závodech ZORA Olomouc a SFINX Holešov čokoládové a nečokoládové cukrovinky pod místními značkami jako ORION, BON PARI, DELI, LENTILKY, MODRÉ Z NEBE. Nestlé také uvádí na český trh značkové potraviny pod mezinárodními značkami – tyčinky KIT KAT a SVELTESSE, rozpustnou kávu NESCAFÉ, kulinářské výrobky MAGGI, kojeneckou výživu NESTLÉ, minerální vodu AQUAREL, jakož i snídaňové cereálie NESTLÉ, jako například FITNESS či NESQUIK a krmiva pro domácí zvířata PURINA, FRISKIES a DARLING. Prostřednictvím společnosti Schöller, která zůstává samostatnou právnickou osobou, spotřebitelé vychutnávají zmrzliny pod značkami NESTLÉ a NESTLÉ SCHÖLLER jako například MANHATTAN, CORTINA, MOVENPICK, LA CREMERIA a řadu dalších. M. Walter, ředitel vnějších vztahů Nestlé Česko s.r.o.

Fitness v ulicích Praha – (red) V ulicích českých, moravských a později i slovenských měst mohli postupně lidé potkávat nezvyklé automobily. Do speciální promo akce na nové cereální tyčinky FITNESS od Nestlé byly zapojeny atraktivní terénní automobily HUMMER, které sami o sobě vzbuzují pozornost, nyní podtrženou efektní výzdobou svých karoserií. Novinka na trhu, tyčinky FITNESS ve čtyřech chuťových modifikacích – s fíky, meruňkami, jahodami a přírodními cereáliemi, vyplňují mezeru v nabídce tzv. svačinových potravin. Nahrazují denní dávku osmi vitamínů, vápníku, minerálů a vlákniny, které jsou doporučeným množstvím pro každodenní aktivity. Cesta speciálních FITNESS HUMMERů ved-

la do těchto měst : Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Děčín, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Olomouc, Kroměříž, Ostrava, Bratislava, Nitra, Trnava, Banská Bystrica, Zvolen, Brezno, Žilina a Martin. Smyslem celé akce bylo upozornit veřejnost, že má možnost, pomocí tyčinek FITNESS a jejich unikátnímu složení nejen chutně svačit, ale také dodat tělu vitamíny a energii, zcela podle hesla těchto výrobků: S chutí do krásy. Ochutnávky tyčinek a odborný výklad doprovodných týmů, je samozřejmostí. Společnost Cereal Partners, výrobce a distributor tyčinek, považuje osvětu v tomto směru za svůj vklad do prevence lepší životosprávy a prodloužení věku naší populace. Další podrobnosti na: www.cerealie.cz

Praha – „Naše výsledky za rok 2003 potvrdily naši schopnost dosahovat růstu a vytvářet zdravý zisk ve vysoce konkurenčním prostředí. Tyto nadějné výsledky posilují naše postavení mezi předními českými značkovými potravinářskými společnostmi. Ke konci roku 2003 jsme úspěšně dokončili restrukturalizaci naší české průmyslové základny. Naše postavení cukrovinkářské společnosti ,nejlepší ve třídě‘ ve střední Evropě nám dodává sebedůvěru v naši schopnost úspěšně soutěžit v rozšířené EU“, prohlásil Bruno Le Ciclé, generální ředitel Nestlé Česko. Celkové tržby Nestlé Česko za rok 2003 do- vinky si nacházejí své spotřebitele také ve Velké sáhly 8.705.012.000.- Kč a čistý zisk dosáhl té- Británii, v Pobaltí, na Ukrajině, v Rusku, v USA měř 259 milionů korun. Portfolio Nestlé nabí- a Austrálii. zí řadu kategorií potravinářských výrobků, při„Náš prodej výrobků s mezinárodními značkačemž přibližně 2/3 tržeb Nestlé Česko – přibližně mi Nestlé – NESCAFÉ, tyčinek KIT KAT, výrob5,4 miliardy Kč – pochází z prodeje v Česku vy- ků MAGGI – také významně narostl”, prohlásil robených čokoládových a nečokoládových cukrovi- Bruno Le Ciclé. Dehydratované polévky, bujóny, nek určených pro tuzemský trh i pro vývoz. „Náš rozpustná káva a kakaové nápoje, kojenecká výžiexport vzrostl za uplynulý rok o obdivuhodných va, čokoládové oplatky, majonéza, minerální vo26,5% a představuje stále důležitější faktor pro bu- da, krmiva pro domácí zvířata, cereální tyčinky doucnost našich českých závodů,“ dodal B. Le Ci- – prodeje značkových výrobků od jiných společclé. Vývozy Česka dosáhly téměř 2,3 miliardy Kč ností Nestlé uváděné firmou Nestlé Česko na čes– zatímco nejdůležitějšími exportními trhy zůstá- ký trh dosáhly téměř 3,3 miliard Kč a vzrostly za vají Slovensko, Maďarsko a Polsko. České cukro- rok o jednu pětinu. Indikátor (vybrané údaje z účetní závěrky, navzájem se nesčítají)

V 000 CZK

Tržby celkové

8.705.012

Tržby tuzemské celkové

6.408.569

Export

2.296.443

Tržby za prodej dovezených výrobků

3.295.020

Celkové tržby z vlastní produkce

5.409.992

Přidaná hodnota

1.667.580

Zisk po zdanění

258.977

Celková aktiva

4.232.465

Cizí zdroje

3.105.016

Zaměstnanci (průměrný počet osob)

2150

nabídky – informace / 17

��

��

�� Potravinářský zpravodaj 6 / 2004

��

��

��

��

��

� ��

��

18 / z domova


Výroba mlékárenských výrobků v 1. čtvrtletí 2004 NÁKUP MLÉKA Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v 1. čtvrtletí 2004 podle resortního statistického výkazu Ministerstva zemědělství 614,6 mil. l mléka, což představuje v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokles o 15,2 mil. l, t. j. o 2,4 %. V hodnoceném období se zvýšil průměrný obsah tuku o 0,053 % ze 4,03 % v roce 2003 na 4,083 % v letošním roce. Průměrný obsah bílkovin se nepatrně zvýšil ze 3,41 % na 3,42 %. Podíl nakoupeného mléka zařazeného do jakostí Q se meziročně zvýšil ze 43,8 % na 46,9 %. Podíl mléka I. jakostní třídy se snížil z 55,0 % na 51,5 %. Dodávka nestandardního mléka se mírně zvýšila z 1,2 % na 1,6 %. CENY Průměrná realizační cena mléka nakoupeného v 1. čtvrtletí letošního roku se meziročně snížila ze 7,98 Kč/l na 7,92 Kč/l. Tab. č. 1

Vývoj obchodních cen vybraných mlékárenských výrobků v Kč/l/kg

Výrobek Mléko polotučné trvanlivé karton – 1 l Mléko odstř. trvanlivé karton – 1 l Mléko polotučné – sáček 1 l Mléko polotučné čerstvé karton – 1 l Jogurt bílý do 4,5 % tuku – 150 g kelímek – 1 kg Jogurt ochucený smet. 150 g – 1 kg Máslo čerstvé– 250 g, Al folie,16 % vody –1 kg Tvaroh měkký 250 g – Al folie, 25 % sušiny -1 kg Eidamská cihla 30 % – 1 kg Eidamská cihla 45 % – 1 kg

2003 10,43 10,09 9,89 10,39 30,98 39,90 78,47 43,53

2004 10,84 10,10 9,47 10,13 30,11 40,51 87,67 44,03

rozdíl 0,41 0,01 - 0,42 - 0,26 - 0,87 0,61 9,20 0,60

index 2004/2003 103,9 100,1 95,6 97,5 97,2 101,5 111,7 101,1

81,30 94,67

90,48 94,97

9,18 0,30

111,3 100,3

Obchodní ceny sortimentu konzumních mlék zůstaly na velmi nízké úrovni a pohybují se zhruba kolem 10,-- Kč/l. Výrazný meziroční vzestup ceny vykázalo čerstvé máslo ve spotřebitelském balení ze 78,47 Kč/kg na 87.67 Kč/kg o 11,7 %. Obdobný vzestup ceny zaznamenal sýr eidamská cihla s obsahem 30 % t. v suš. o 11,3 %.

KONZUMNÍ MLÉKO Výroba konzumního mléka se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila o 12,22 mil. l – 10,9 % ze 111 771 tis. l v roce 2003 na 123 991 tis. l v letošním roce. V rámci tohoto objemu se dále zvýšil podíl trvanlivého mléka ze 68,0 % na 69,5 % na úkor čerstvého mléka, jehož výroba se snížila z 32 % na 30,5 %. Tab. č. 2

Výroba konzumního mléka podle způsobu ošetření

Konzumní mléko

Výroba v tis. l

konzumní mléko celkem z toho pasterované trvanlivé Tab. č. 3

podíl v %

2003

2003

2003

2004

111 771 35 799 75 973

123 991 37 864 86 127

100 32,0 68,0

100 30,5 69,5

index 2004/ 2003 110,9 105,8 113,4

Výroba konzumního mléka podle obsahu tuku

konzumní mléko

výroba v tis. l 2003 2004 13 162 14 942 94 562 10 4751 4 047 4 298 111 771 123 991

odstředěné/nízkotučné polotučné plnotučné Celkem

podíl v % 2003 11,8 84,6 3,6 100,0

2004 12,0 84,5 3,5 100,0

index 2004/2003 113,5 110,8 106,2 110,9

V kategorii jak nízkotučného konzumního mléka s obs. tuku do 0,5 %, tak polotučného mléka a i plnotučného mléka se jejich podíl ve výrobě změnil naprosto nevýznamně a dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku 12,0 %, 84,5 % u polotučného a u plnotučného mléka 3,5 %.

JOGURTY A OSTATNÍ ZAKYSANÉ VÝROBKY Tab. č. 6 Výrobek

2003

2004

2003

2004

index 2004/ 2003

Jogurty celkem

22076

23673

100,0

100,0

107,2

z toho – ochucené

15842

17059

71,8

72,1

107,7

3138

3384

14,2

14,3

107,2

nízkotučné do 0,5 %

Výroba konzumního mléka podle způsobu balení

Konzumní mléko kartony trvanlivé kartony pasterované ostatní celkem

výroba v tis. l

podíl v %

2003

2004

2003

2004

index 2004/ 2003

75973 13948 21850 111771

86127 13339 24525 123991

68,0 12,5 19,5 100,0

69,4 10,8 19,8 100,0

113,4 95,6 112,2 110,9

V průběhu 1. čtvrtletí se zvýšil podíl trvanlivého mléka v kartonech z 68,0 % na 69,4 %, zatím co došlo k poklesu výroby čerstvého pasterovaného mléka v kartonech z 12,5 % na 10,8 %. Podíl zbývajícího vyrobeného konzumního mléka plněného do ostatních obalů se mírně zvýšil o 0,3 % z 19,5 % v roce 2003 na 19,8 % v letošním roce. Výroba školního mléka se meziročně mírně v 1. čtvrtletí letošního roku snížila o 1,2 % z 1282 tis. l na 1267 tis. l. Podíl ochuceného mléka z jeho celkové výroby se zvýšil z 86,1 % na 89,2 %.

KONZUMNÍ SMETANY Tab. č. 5

Výroba konzumních smetan, včetně kysaných

Výrobek

2003

výroba v tis. l 2004

2003

podíl v % 2004

index 2004/ 2003

Konz. smetany, vč. kysaných z toho – kysané

9 210 2 603

9 073 3 057

100,0 28,3

100,0 33,7

98,5 117,4

– s obs. tuku nad 30 %

4 137

3 684

44,9

40,6

89,1

Výroba konzumních smetan, včetně kysaných se celkově snížila o 1,5 % přesto, že se zvýšil podíl kysaných smetan o 17,4 %. Celkový negativní výsledek ovlivnil hluboký pokles výroby smetan s obsahem minimálně 30 % tuku. V průběhu 1. čtvrtletí letošního roku se v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížil dovoz výrobků CN 0401 zahrnující tekuté mléko a nezahuštěnou smetanu ze 14,7 mil. l na 8,1 mil. l – o 44,9 %. Vývoz ve stejné kategorii výrobků se mírně zvýšil z 3,6 mil. l na 4,5 mil. l – o 24,3 %.

podíl v %

Výroba jogurtů se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila z 22 076 tun v roce 2003 na 23 673 tun v letošním roce (+7,2 %). Přesto však nedosáhla úrovně předminulého roku 2002, ve kterém bylo vyrobeno 24 635 tun jogurtů. Zvýšení výroby se projevilo rovnoměrně jak u ochucených jogurtů (+7,7 %), tak i u nízkotučných jogurtů do 0,5 % obsahu tuku. Z dalších tekutých kysaných výrobků vykázala skupina ostatních kysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 5,1 % z 5 137 tis. l na 5 603 tis. l. Výroba kysaného neochuceného podmáslí se snížila o 5,1 % ze 2 465 tis. l na 2 340 tis. l. Dovoz v rámci CN 0403 zahrnující jogurty a další tekuté zakysané výrobky se snížil z 7 730 tun v roce 2003 na 7 123 tun v letošním 1. čtvrtletí o 7,2 %. Vývoz se naopak mírně zvýšil z 1 756 tun na 2 333 tun o 32,9 %.

VÝROBA MÁSLA Celková výroba másla dosáhla v letošním 1. čtvrtletí podle statistického bilančního výkazu MZe 6-12, zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem 16 859 tun, což představuje v porovnání s 1. čtvrtletím minulého roku pokles o 216 tun – o 1,3 %. Tab. č. 7

Vývoj výroby a zásob másla

Máslo

výroba v tunách 2003

Počáteční zásoba k 1. 1. Výroba prodej na vnitřním trhu

rozdíl

2004

index 2004/2003

1 801

1 762

-39

97,8

17 075

16 859

-216

98,7

8 580

9 715

1 135

113,2

vývoz

7 015

5 340

-1 675

76,1

konečná zásoba k 31.3.

2 339

2 645

306

113,1

Zásoby másla se k 31. březnu letošního roku v porovnání se stavem ke konci 1. čtvrtletí minulého roku zvýšily o 306 tun a dosáhly 2 645 tun (+13,1 %). Prodej másla tuzemské výroby na vnitřním trhu se meziročně zvýšil z 8 580 tun v minulém roce na 9 715 tun v letošním 1. čtvrtletí o 1 135 tun (+13,2 %). Tab. č. 8

Hlavní sortiment výroby másla

Druh másla čerstvé ostatní (bloky) pomazánkové


2004

7 729 5 661 1 706

8 151 4 488 1 922

rozdíl

index 2004/2003

422 -1 173 216

105,4 79,3 112,7

Výroba čerstvého másla se zvýšila o 422 tun (5,4 %) a výroba pomazánkového másla o 216 tun (12,7 %), zatímco se produkce másla v blocích na vývoz meziročně výrazně snížila o 1 173 tun (-20,7 %) z 5 661 tun na 4 488 tun. Dovoz másla, který dosáhl v loňském roce 2 710 tun se v letošním 1. čtvrtletí rapidně snížil o 1 770 tun – 65,3 % na 940 tun.

VÝROBA TVAROHŮ A TVAROHOVÝCH SPECIALIT Celková výroba této skupiny výrobků vykázala pokles o 850 tun (- 6,7 %) z 12 621 tun na 11 771 tun. Tab. č. 9

Tab. č. 4

Výroba jogurtů výroba v tunách

Výrobek

Výroba tvarohů a tvarohových specialit výroba v tunách

rozdíl

2003

2004

konzumní tvarohy

8 649

8 312

smetanové krémy

2 696

tvarohové dezerty

1 276 12 621

celkem

index 2004/2003

-337

96,1

2 773

77

102,8

686

-590

53,8

11 771

-850

93,3

Velmi pronikavě se snížila výroba tvarohových dezertů o 590 tun (- 46,2 %), která poklesla z 1 276 tun na 686 tun. Meziroční snížení výroby celkového sortimentu tvarohů o 337 tun (-3,9 %) na 8 312 tun ovlivnil pokles výroby měkkého konzumního tvarohu o 772 tun (-12 %) na 5 658 tun. Na částečné kompenzaci vzniklého poklesu se podílely zvýšenou výrobou jemný, tučný tvaroh o 157 tun (+12,7 %) na 1 397 tun, dále tvrdý tvaroh o 7 tun (+2,3 %) na 298 tun a výrazně i průmyslový tvaroh o 271 tun (+29 %) na 959 tun. Výroba smetanových krémů se zvýšila o 77 tun (+2,8 %) na 2 773 tun.

SÝRY Výroba přírodních sýrů se meziročně zvýšila z 23 023 tun na 24 044 tun o 1 021 tun – 4,4 %. Výroba tavených sýrů dosáhla 4 935 tun a byla pouze o 25 tun vyšší v porovnání s prvním čtvrtletím minulého roku (+ 0,05 %). Výroba sýrů přírodních a tavených celkem se zvýšila o 1 045 tun (+3,7 %) na 28 979 tun tak, jak to uvádí následující tabulka. Tab. č. 10 Výrobek sýry přírodní

Vývoj výroby sýrů celkem výroba v tunách 2003

2004

rozdíl

index 2004/2003

23 023

24 044

1 021

104,4

sýry tavené

4 910

4 935

25

100,5

sýry celkem

27 933

28 979

1 046

103,7

z domova – nabídky – informace / 19


ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Sortimentní skladba přírodních sýrů je patrná z následujících údajů. Tab. č. 11 Sortiment výroby přírodních sýrů Skupina sýrů čerstvé nezrající měkké zrající bílé v solném nálevu plísňové vybrané polotvrdé tvrdé, extratvrdé ostatní


2004

rozdíl tuny

1 828 821 3 146 2 624 11 589 2 506 510

1 964 x 2 045 3 230 13 698 1 858 x

136 x -1 101 606 2 109 - 648 x

index 2004/2003 107,5 x 65,0 123,1 118,2 74,1 x

Nejvyšší nárůst výroby vykázaly vybrané polotvrdé sýry Eidam, Gouda, Madeland, jejichž objem se meziročně zvýšil o 2 109 tun (+18,2 %) z 11 589 tun na 13 698 tun. Velmi významný nárůst vykázaly plísňové sýry o 606 tun (+23,1 %) na 2 109 tun. Nevyplněné údaje o výrobě měkkých zrajících sýrů a sýrů ostatních (z důvodů ochrany individuálních dat) se od údajů za předchozí rok 2003 významněji neliší. Vzhledem k tomu, že jejich součet za 1. čtvrtletí letošního roku činí 1 249 tun v porovnání s 1 331 tunami vyrobenými v předcházejícím roce. Celkové zásoby přírodních sýrů se v průběhu 1. čtvrtletí zvýšily z 2 556 tun na 3 019 tun. Prodej přírodních sýrů se na vnitřním trhu v rámci čtvrtletí meziročně zvýšil o 181 tun (+1 %) z 18 499 tun na 18 681 tun. V průběhu 1. čtvrtletí se v rámci CN 0406 zahrnující tvarohy a sýry zvýšil dovoz o 1 055 tun (+22 %) ze 4 781 tun na 5 836 tun. Současně se zvýšil vývoz o 651 tun (+17 %) z 3 835 tun na 4 486 tun.

VÝROBA SUŠENÉHO MLÉKA Tab. č. 12 Výrobek počáteční zásoba k 1. 1. z toho SOM SMT Výroba celkem z toho SOM SMT Vývoz celkem z toho SOM SMT Konečná zásoba k 31. 3. z toho SOM SMT

Výroba, vývoz a zásoby sušeného mléka (bez KDV) výroba v tunách rozdíl tuny 2003 2004 9 370 8 176 1 194 15 326 10 388 4 938 14 565 10 455 4 110 10 101 7 898 2 203

7 307 6 002 1 305 13 058 8 416 4 642 13 957 10 179 3 778 3 864 2 640 1 224

-2 063 -2 174 111 -2 268 -1 972 -296 -608 -276 -332 - 6237 -5 258 -979

index 2004/2003 78,0 73,4 109,3 85,2 81,0 94,0 95,8 97,4 91,9 38,2 33,4 55,6

Mimořádně vysoké zásoby sušených mlék nahromaděné v průběhu roku 2002 do počátku minulého roku 2003 ve výši 9 370 tun, z toho SOM 8 176 tun, se podařilo na základě mimořádných opatření v průběhu roku postupně snížit do jeho závěru na 7 307 tun, z toho SOM na 6 002 tun. V 1. čtvrtletí letošního roku se před vstupem ČR do EU zásoby sušených mlék dále snížily na 3 864 tun, z toho SOM na 2 640 tun. Na redukci zásob se podílela i snížená výroba sušených mlék, která poklesla u SOM o 1 972 tun (-19 %) z 10 388 tun na 8 416 tun a u SMT o 296 tun (- 6 %) z 4 938 tun na 4 642 tun.

Tab. č. 13

(1. čtvrtletí)

Zahraniční obchod ČR s mlékárenskými výrobky v tis. Kč

Ukazatel/rok vývoz mléka a výrobků dovoz mléka a výrobků bilance (saldo)

2003

2004

rozdíl

1 361 951 904 370 457 581

1 527 605 893 874 633 731

165 654 -10 496 176 150

index 2004/2003 112,2 98,8 138,5

Údaje celní statistiky Celková finanční hodnota dovozu mlékárenských výrobků se v 1. čtvrtletí letošního roku nepatrně snížila z 904 370 tis. Kč na 893 874 tis. Kč – o 1,2 %. Hodnota vývozu se v hodnoceném období meziročně zvýšila o 165 654 tis. Kč (+12,2 %) z 1 361 951 tis. Kč na 1 527 605 tis. Kč. Celkově bylo v zahraničním obchodě mlékárenskými výrobky docíleno v průběhu letošního 1. čtvrtletí pozitivní saldo ve výši 176 150 tis. Kč.

ZÁVĚR V prvním čtvrtletí letošního roku nakoupily mlékárny po loňském klimaticky velmi nepříznivém roce o 2,4 % nižší objem suroviny. Nákupní realizační cena se mírně snížila ze 7,98 Kč/l v 1. čtvrtletí loňského roku na 7,92 Kč/l v letošním roce. Realizační obchodní ceny konzumního mléka nedosahovaly úrovně výrobních nákladů. Pouze cena másla a sýra eidamské cihly 30 % t. v s. se zvýšily o 11 %. Snížil se dovoz konzumního mléka a másla při zvýšené úrovni dovozu sýrů. Zvýšené zásoby sušených mlék se v období před vstupem země do EU snížily na odpovídající úroveň. Mlékárenský sektor se na nové podmínky intenzivně připravoval a je připraven je úspěšně zvládnout. VÝROBA MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V 1. ČTVRTLETÍ 2004 Výrobek

jedn.

Nákup mléka mil. l prům. obsah tuku % prům. obsah bílkovin % prům. nák. cena mléka 1 l Kč/l konz. mléko celkem1 tis. l konz. smetany vč. kysaných tis. l jogurty celkem tuny konz. tvarohy tuny smet. krémy tuny tvaroh. dezerty tuny máslo celkem tuny sýry přírodní tuny sýry tavené tuny suš. mléko celkem bez KDV tuny z toho – odtučněné tuny Pramen: Statistický výkaz SFTR (MZe ČR)

výroba 2003

výroba 2004

629 886 4,03 3,41 7,98 111 771 9 210 22 076 8 649 2 696 1 276 17 075 23 023 4 910 153 26 10 388

614 641 4,083 3,42 7,92 123 991 9 073 23 673 8 312 2 773 686 16 859 24 044 4 935 13 058 8 416

index 2004/ 2003 97,6 +0,053 +0,01 -0,06 110,9 98,5 107,2 96,1 102,8 53,8 98,7 104,4 100,5 85,2 81,0 M. Křivánek, ČMSM

20 / z domova


Světový den mléka 2004 publiky – zvládli organizaci a průběh oslav „na jedničku“. Nezastupitelný podíl na tomto úspěchu měl hlavní koordinátor celé akce pan Ladislav Likler, který program celé oslavy také moderoval. Letošní oslava Světového dne mléka 2004 byla ozdobena přítomností významných osobností v čele s ministrem zemědělství ČR Ing. Jaroslavem Palasem a prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem. Přítomni byli i čelní představitelé AK ČR a dalších zemědělských nevládních organizací. Téměř dvě stě účastníků, především zástupců výrobních a obchodních mlékárenských společností, byli svědky zajímavého programu oslav. V rozhovorech s televizními moderátorkami Stanislavou Lekešovou a Marií Retkovou představili své výrobky zástupci mlékárenských společností ACCOM, spol. s r.o.,

Praha, A.W. spol. s r.o., Pravé Olomoucké tvarůžky, Loštice, Berglandmilch, reg. GmbH, Pasching, IMCO, spol. s r.o., Praha, Mlékárna Olešnice, RMD Olešnice na Moravě a PLASTCOM, a.s., provozovna Příšovice. Na oslavách byly také vyhlášeny výsledky dvou mlékárenských soutěží. Vítězem Soutěže o nejlepší sýrovou etiketu roku 2003 se stala společnost PRIBINA, spol. s r.o. za etiketu výrobku „Sýrové nugety předsmažené“. Zlatým hřebem slavnostního odpoledne bylo vyhlášení výsledků Soutěže o mlékárenský výrobek roku 2004. Absolutním vítězem se stal v kategorii jogurty výrobek „Cavalier třešeň“ vyrobený společností OLMA a.s., Olomouc, který získal 94,8 bodu ze 100 možných. Celkový přehled o výsledcích této významné mlékárenské soutěže je uveden v tabulce na str. 21. Mediálními partnery letošních oslav Světového dne mléka byl Český rozhlas 2, časopisy Zboží a prodej a Zemědělec a také náš list Potravinářský zpravodaj. Ladislav Likler, hlavní koordinátor akce Světový den mléka 2004.

Ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas při slavnostním projevu.

Praha (fk) – již tradičně se oslavuje „Světový den mléka“ v posledním květnovém úterý roku. Letos připadl tento den na 25. květen a oslavy tohoto potravinářského svátku se konaly v hotelu Parkhotel v Praze 7. Pořadatelé – Ministerstvo zemědělství České republiky, Českomoravský svaz mlékárenský a Zemědělský svaz České re-

Potravinářský zpravodaj M E DIÁLN Í PARTN E R

I závěrečné neformální posezení účastníků oslav na terase hotelu bylo i přes poměrné chladné počasí plně obsazené a příjemně podbarvené evergreeny skupiny RANGERS. Oslavy Světového dne mléka se stávají tradičními a získávají stále větší společenskou, odbornou i nezbytnou lobbyistickou prestiž. Českým mlékařům tak mohou ostatní potravináři trochu závidět, anebo je třeba následovat.

Pohled za stůl pořadatelů, zleva Ing. Jiří Gavenda a Michal Němec – vedoucí představitelé ČMSM, Edita Drápalová, vedoucí protokolu ministra a Ing. František Sládek, vrchní ředitel Mze ČR.

Pohled do sálu. V popředí MVDr. Jana Novotná, ředitelka společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o..

Ing. Jaroslav Kovář z A.W. spol. s r.o. Loštice při rozhovoru s Marií Retkovou.

Vítězové soutěže o nejlepší sýrovou etiketu 2003: zleva MVDr. Václav Žatečka, Pribina spol. s r.o. – 1. místo, Ing. Břetislav Trousil, Pardubice – 2. místo, Ing. Jiří Toman, ředitel závodu Madeta Prachatice – 3. místo.

z domova / 21


Mlékárenský výrobek roku 2004 Bodové hodnocení

Pořadí

Olma a.s., Olomouc Olma a.s., Olomouc Mlékárna Valašské Meziříčí s.r.o.

94.8 92.9 90.2

1 2 3

Povltavské mlékárny a.s., Sedlčany Jaroměřická mlékárna a.s. Jaroměřická mlékárna a.s.

92.2 89.1 84.7

1 2 3

Pribina s.r.o., Přibyslav Tavírna sýrů Nymburk s.r.o. Tavírna sýrů Nymburk s.r.o.

85.2 80.7 80.3

1 2 3

Mlékárna Olešnice NET Plasy s.r.o., Bystřice pod Host. Mlékárna Olešnice

84.6 84.6 84.3

1 1 3

Bohušovická mlékárna a.s. Bohušovická mlékárna a.s. Bohušovická mlékárna a.s.

92.9 90.9 90.4

1 2 3

Výrobek

Přihlašovatel

JOGURTY A ZAKYSANÉ VÝROBKY: Cavalier třešeň Cavalier malina Zdravé osvěžení - pomeranč + karotka SÝRY PŘÍRODNÍ: Tartare Snack Zámecký sýr 45% bloček Zámecký sýr 45% plátky SÝRY TAVENÉ: Král sýrů Créme Krkonošský tavený uzený sýr se šunkou Krkonošský tavený uzený sýr 30 % t.v s. TVAROHY A TVAROHOVÉ VÝROBKY: Olešnický tvaroh jemný Fiesta Asie Olešnický tvaroh měkký SPECIALITY: Mr. Sauce smetanová omáčka UHT tomatová Pikant Mr. Sauce smetanová omáčka UHT sýrová Mr. Sauce smetanová omáčka UHT houbová

O mlékárenských výrobcích roku 2004 s Ladislavem Liklerem Co bylo pro Tebe impulzem ke vzniku akce Mlékárenský výrobek roku? Hledal jsem nějaký způsob, jak mediálně zvýraznit Světové dny mléka, které se téměř vždy povedly, bylo na nich hodně zajímavého, ale ne tak, aby to vzdudilo větší zájem novinářů. Hodnocení výrobků samozřejmě není žádná novinka, mám to i z vlastní zkušenosti. Byl jsem na pařížském Salon de framage členem komise pro hodnocení sýra Brie de Meaux a komise navrhla nejlepšímu sýru medaili, která byla pak přenesena na etiketu a výrobce si ji velmi cenil. U nás by asi komise na jeden sýr nebyla možná .... To samozřejmě ne, ale hodnocení nových mléčných výrobků by mohlo být oceněním aktivních společností a impulsem pro ostatní k zavádění nových výrobků. Návrh podpořil mlékárenský svaz a tehdejší samostatné oddělení pro mléko Ministerstva zemědělství. Zpracovaly se podmínky, které byly rozeslány všem výrobcům. Byl problém zorganizovat první ročník? Díky tomu, že se k této akci přijil Ústav technologie mléka a tuků a Ing. Ladislav Čurda se stal odborným garantem hodnocení proběhl první ročník hladce. Do komise se podařilo získat, naše významné nezávislé odborníky z oboru i z marketingu. Nechal se první ročník považovat za úspěšný? Podle počtu přihlášených výrobků do druhého ročníku rozhodně ano. Počet přihlášených vý-

umístily na prvních třech místech mohou nést na obalu označení (logo) ve tvaru kapky mléka s označením pořadí. Výrobek, vyhodnocený v roce 2004 může nést toto označení do konce roku 2005.

robků a společností vzrostl o plnou třetinu. To je samozřejmě potěšující, ale na druhé straně hodnotit 52 výrobků je na hranici zvládnutelnosti dvou paralelních komisí. Hodnocení probíhalo celý den a tak bude nutné v případě stejného nebo vyššího počtu výrobků situaci řešit. Jaké změny přinesl druhý ročník Mlékárenského výrobku roku ze strany organizátora? Především jsme pracovali na image akce. Bylo vytvořeno logo akce, které budeme v budoucnu používat na veškeré korespondenci a informacích

Absolutním vítězem soutěže o „Mlékárenský výrobek roku 2004“ se stal v kategorii jogurty výrobek „Cavalier třešeň“ vyrobený společností OLMA a.s., Olomouc. Z rukou ministra zemědělství ČR Ing. Jaroslava Palase přebírá ocenění generální ředitel OLMA a.s., Olomouc Ing. Jiří Gavenda.

o akci. Pro CD s výsledky zpracoval Ing. Ladislav Čurda přehled charakteristik všech 52 přihlášených výrobků včetně jejich zobrazení. Nosič obdrží všechny přihlášené společnosti, členové hodnotitelské komise, media a obchodní řetězce. Na CD je uvedeno pouze pořadí prvních tří výrobků v každé kategorii, kompletní výsledky obdrží pouze zúčastněné firmy. Jak se ale dozví spotřebitel, že výrobek byl hodnocen jako výrobek roku? Na to jsme mysleli také. Výrobky, které se

Jaké změny můžeme očekávat v ročníku Mlékárenský výrobek roku 2005? Budeme muset trochu zpřesnit podmínky, ale změny nebudou nijak zásadní, aby byla zachována srovnatelnost dosavadních ročníků. Uvažujeme o tom, že při hodnocení bychom utvořili ještě jednu komisi, složenou ze zástupců obchodních řetězců a odborných novinářů, aby se s přihlášenými výsledky mohli důkladně seznámit. Prostě budeme dělat všechno pro to, aby Mlékárenské výrobky roku přispěly ke zvýšení prodeje českých mlékárenských výrobků. (red)

Zleva: Miroslava Splídková, obch. ředitelka ACCOM s.r.o., Antonín Kyjovský, ředitel. spol. NET Plasy Mlékárna Bystřice pod Hostýnem, Zdeněk Pospíšil, ředitel mlékárny Olešnice RMD, MVDr. Václav Žatečka, jednatel spol. Pribina Přibyslav, Milan Žák, ředitel spol. Povltavské mlékárny a Ing. Jiří Gavenda, gen. ředitel a.s. Olma při přebírání diplomů „Mlékárenský výrobek roku 2004“. Fota: redakce

22 / z domova – nabídky – informace


Konference „Perspektivy potravinářského průmyslu po vstupu do Evropské unie“ D O C . I N G . J A N H R A B Ě , P h . D . , Ú S TAV P O T R AV I N Á Ř S K É H O I N Ž E N Ý R S T V Í A C H E M I E , U N I V E R Z I TA T O M Á Š E B AT I V E Z L Í N Ě

Doc. Ing. Jan Hrabě, Ph.D., odborný garant konference při zahajovacím projevu. Dnem 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské Unie. Pro potravinářský průmysl se jedná o významnou událost, která ovlivní bezprostředně jeho budoucnost a perspektivy. Z těchto důvodů uspořádal Ústav potravinářského inženýrství a chemie spolu s Ústavem managementu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně konferenci na téma „Perspektivy potravinářského průmyslu po vstupu do EU“. Konference se konala dne 20. května 2004 pod záštitou rektora UTB ve Zlíně prof. Petra Sáhy a Potravinářské komory ČR. Mediálními partnery konference byly periodika Potravinářský zpravodaj a „Konkurz a konjuktura“. Účastníky konference byli rovněž zástupci odborných časopisů „Zemědělec“ a “Kvalita potravin“. Konference si kladla za cíl: – zhodnotit současný stav, dále perspektivy potravinářského průmyslu v nadcházejícím období po vstupu do EU, – seznámit účastníky konference a širší odbornou veřejnost s novými pohledy a požadavky potravinové legislativy, dotační politikou, problematikou bezpečnosti potravin, ekologickým zemědělstvím, novinkami v celním řízení a certifikací systémů pro zabezpečení jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a surovin. Pro dosažení deklarovaného záměru a cílů konference byli pozváni zástupci Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva zemědělství ČR, celních, certifikačních orgánů aj. Účastníky konference uvítal rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně prof. Petr Sáha. Informoval o skutečnosti, že od nového školního roku 2003/2004 bylo na UTB ve Zlíně zahájeno studium v programu Chemie a technologie potravin na Ústavu po-

travinářského inženýrství a chemie. Na jeho vystoupení navázal ředitel výše zmíněného ústavu prof. Ignác Hoza, s informacemi o zaměření ústavu a možnostmi studia v akreditovaných studijních oborech Technologie, hygiena a ekonomika výroby potravin a Technologie a ekonomika výroby tuků, detergentů a kosmetiky. Dopolední blok odborných přednášek zahájil viceprezident Potravinářské komory ČR doc. Ladislav Steinhauser, který ve svém referátu seznámil přítomné se současným stavem a perspektivami ve svém profesním oboru masném průmyslu. Vyjádřil přesvědčení, že potravinářský průmysl jako celek byl dostatečně připraven na vstup do EU a je konkurenceschopný. Nevyloučil však, že v následujícím období může dojít k ukončení činnosti některých zpracovatelských podniků. Současný stav výrobních provozů masného průmyslu garantuje výrobu zdravotně nezávadných potravin. Doporučil dále zintenzívnit marketingovou podporu prodeje národních a krajových specialit na jednotném trhu EU (například Marketingovou agenturou při Státní zemědělském a intervenčním fondu). Zdůraznil, že pro udržení současné výše produkce je nutná podpora domácích výrobků ze strany spotřebitelů v České republice. Další možnosti zvýšit konkurenceschopnost našich zpracovatelských provozů vidí ve vytváření větších ekonomicky silnějších celků. O ekonomických perspektivách a možnostech potravinářského průmyslu hovořil ředitel odboru obchodní politiky a zemědělství na Ministerstvu zahraničních věcí ČR ing. Petr Blížkovský. V jeho vystoupení zaznělo, že i když umíme vyrobit kvalitní potraviny, nejsou tyto až na pár výjimek (pivo, Znojemské okurky, Pražská šunka) mezi spotřebiteli EU dostatečně známy. Souvisí to jednak s malou propa-

gací a obecně nízkou úrovní marketingu. Kladl rovněž důraz na zvýšení exportu výrobků se zvýšenou přidanou hodnotou. Jako příklad uvedl úspěšný cílený marketing u francouzského vína Beaujolais. Vedoucí odboru potravinářské výroby na Ministerstvu zemědělství ČR ing. Eva Přibylová ve své přednášce seznámila účastníky s přehledem potravinové legislativy, nejnovějších změn a doplňků. Jako citlivý problém uvedla oblast značení potravin, který bude postupně řešen jednak legislativně v návaznosti dle požadavků EU a technických možností výrobců. Dále podala přehled dotačních titulů, podmínky a možnosti jejich čerpání. Velké možnosti pro zemědělství, potravinářství i pro lesní a vodní hospodářství skýtají dva programy, a to Operační program Zemědělství a Horizontální plán rozvoje venkova, jejichž hlavním cílem je podpora multifunkčního zemědělství včetně zpracování zemědělských produktů a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Ing. Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky zdůraznil výrobu bezpečených potravin a seznámil účastníky s hlavními legislativní dokumenty a vyhlášky EU týkající se této oblasti. Zajímavá a velmi aktuální byla zejména část jeho přednášky týkající se výroby ekologických potravin, jejichž výrobu považuje v našich podmínkách za perspektivní zejména z pohledu odbytu (exportu). Informoval o stávající legislativě, podmínkách, značení a požadavcích na ekologické potraviny nejen v rámci ČR ale i v rámci EU. Odpolední blok přednášek zahájil prezident Agrární komory ČR ing. Václav Hlaváček, který hovořil na téma „Perspektivy zemědělského a potravinářského sektoru v rozšířené Evropě.“ Nastínil možnosti a problémy, které čekají oba sektory nejen v EU, ale i globálně v souvislosti s jednáním Světové obchodní organizace o volném pohybu zboží a požadavcích na zrušení ochranářských opatřeních EU. Z jeho vystoupení vyplynulo, že státy sdružené v EU budou v budoucnu čelit tlaku exportérů potravin například z USA a ze států třetího světa. Jako nutnou podmínku dalšího rozvoje a konkurenceschopnosti doporučuje větší propojenost a spolupráci agrárního a potravinářského sektoru. V navazující části hovořil velmi podrobně o současné platné celní legislativě a vyhláškách důležitých pro oblast celního řízení náměstek ředitele Celního ředitelství v Olomouci ing. Martin Brázda. Podal přehled o seznamu základních právních předpisů ČR vztahující se k celní problematice po vstupu do EU, informace kde je možno

Podled do auditoria konference hledat právní a jiné předpisy. Na konkretních příkladech informoval o průběhu celního řízení, používaných dokladech aj. Dále následovala vystoupení zástupců organizací zabývajících se problematikou testování, certifikace systémů jakosti a vyšetřováním potravin. Zástupce Institutu pro technickou kontrolu a certifikaci a.s., (ITC Zlín) ing. Stanislav Mužík seznámil účastníky se systémy ověřování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a surovin, certifikací systémového zabezpečení správné technologické praxe. Společnost provádí komplexní služby zaměřené na systém hodnocení bezpečnosti potravin, obalových prostředků a dalších výrobků přicházejících do kontaktu s potravinami, pokrmy a pitnou vodou, včetně certifikace systému HACCP, rovněž tak certifikaci výrobců podle ISO norem řady 9000 a 14 000. S činností a nabídkou služeb Laboratoře pro vyšetřování potravin MVDr. Jan Šotola a akreditovaného certifikačního orgánu KS CERT s.r.o. Kroměříž seznámil MVDr. Ladislav Šiška. Uvedl, že vlivem stále náročnějších požadavků trhu na straně jedné a potřeby maximální garance bezpečnosti produktu na straně druhé je již standardní součástí nástrojů potřebných v rámci řízení a úspěšné existence potravinářské firmy důvěryhodné, transparentní a systematické řízení a zabezpečení jakosti a bezpečnosti produktu. Významným nástrojem řízení je v současné době nejen zavedení systému managementu jakosti podle norem řady ISO 9000 a systému HACCP, ale především jejich úspěšná certifikace akreditovaným certifikačním orgánem. Zcela nezbytnou součástí procesů ověřování je pak laboratorní kontrola prováděná laboratoří pracující ve shodě s požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025 resp. akreditovanou příslušným akreditačním orgánem podle této normy.

fota: redakce Odpolední blok byl ukončen přednáškou doc. Lubomíra Odehnala, rektora Vysoké školy Karla Engliše v Brně, na téma „Volný pohyb zboží na jednotném trhu EU se zaměřením na potravinářské komodity.“ Zdůraznil některé faktory, které umožňují volný pohyb potravinářského zboží, ale i vytvářené bariéry, které volnému pohybu zboží brání nebo jej z různých důvodů omezují. Zdůraznil opodstatněnost výše výdajů EU na společnou zemědělskou politiku z pohledu jednotného trhu. Posouzení do jaké míry byl splněn cíl konference, je na samotných účastnících. Jsem přesvědčen, že pro účastníky byly přednášky zajímavé, měly praktický význam zejména z pohledu závěrů jednotlivých přednášejících. Vstupem do EU byl realizován první krok, ty další budou náročnější zejména z pohledu udržení konkurenceschopnosti našich potravin na téměř půlmiliardovém trhu EU a tím i zachování příp. rozšíření objemu produkce potravin a surovin. K tomu je především nutné zajistit vyšší úroveň inovace výrobků a marketingu zejména vzhledem k zahraničí a následně vyšší export potravin do států EU a dalších oblastí. Na závěr bych poděkoval všem přednášejícím za jejich účast, kvalitní referáty, které přispěly ke zdaru konference a vyslovil přání, aby na další akce tohoto druhu byly ve větší míře zastoupeni výrobci potravin a využili tak přímé možnosti kontaktů a informací od vrcholných odborníků v této oblasti. V neposlední řadě patří dík rovněž sponzorům akce, kterými byli MEDI – AP spol. s.r.o. Zlín, ITC a.s. Zlín, KS CERT s.r.o. Kroměříž, akreditovaná laboratoř pro vyšetřování potravin MVDr. Jan Šotola Kroměříž, Vysoká škola Karla Engliše v Brně a Lagris a.s., člen skupiny Podravka.

Škrobárny Pelhřimov, a.s., vyrábí a dodávají zejména pro potravinářský, papírenský a textilní průmysl

Město Pelhřimov, nazývané „Brána vysočiny“ nebo „Město kuriozit a rekordů“, je známé i jako centrum pěstování brambor a výroby škrobu. Škrobárenská a lihovarská tradice je v Pelhřimově a okolí více než stoletá. V současnosti je Pelhřimov sídlem Škrobáren Pelhřimov, a.s., firmy s nejrozsáhlejším škrobárenským výrobním a obchodním sortimentem v České republice.

 bramborový a pšeničný škrob  pšeničnou vlákninu  pšeničnou bílkovinu – lepek  škrobový sirup  modifikované škroby  výrobky vhodné jako voduvazné a emulgační látky  sušenou bramborovou kaši  surový kvasný líh

Bližší informace získáte na našich webových stránkách: www.skrobarny.cz Škrobárny Pelhřimov, a.s., Křemešnická 818, 393 21 Pelhřimov, telefon: 565 323 394, fax: 565 324 811, 565 322 724, e-mail: [email protected] Zastoupení pro Slovensko: Amyl Coop, s.r.o., Skladová 3, 917 01 Trnava, Slovenská republika, tel. + fax: +421 335 545 254

ze zahraničí / 23


Výstava 04 byla přehlídkou všeho v oboru nového! Na úvod několik faktů. Veletrhu IFFA/IFFA Delicat se zúčastnilo 852 vystavovatelů ze 43 zemí, z České republiky – Fin-Form Pardubice, Cutisin Jilemnice, Mauting Valtice, Strojírna Pálava. Veletrh navštívilo 57 538 odborných návštěvníků (v r. 2001 – 53 873) tedy nárůst o 7% ze 100 zemí. Nejvíce návštěvníků bylo ze Španělska – 1 208, Ruska – 1067, Itálie – 1108, Nizozemska 1 062, Dánska – 934. Z mimoevropských států – Japonsko – 489, USA – 420, Austrálie – 387, Brazílie – 239, Izrael – 224. Z České republiky přijelo navštívit veletrh 631 odborných návštěvníků, ze Slovenské republiky 216. Interval tří roků, které od sebe dělí jednotlivé ročníky výstavy, se při pohledu na výsledky, které zaznamenává, jeví jako optimální. To platí jak o možnostech, které k dalším krokům vpřed umožňuje technický a technologický vývoj v oboru probíhající, dále však i schopnost masného průmyslu nové technologie a jim odpovídající zařízení resorbovat. Pokrok v nabízené technice byl nejpatrnější, pokud máme na mysli řídicí a programovací jednotky, v provedení displejových a zobrazovacích panelů, kde se v tomto roce výrazně prosazovala provedení „touch“, „tutch“ nebo, jak to vyjadřují Němci „fingergefühl“, vyjádřeno česky – jedná se o obrazovky s povrchovou citlivostí na kontakt s prstem obsluhy. Tímto způsobem si obsluha vlastně potřebné panely a varianty sama na obrazovce vytváří podle vlastní úvahy. Mělnicí technika jako obvykle poutala na sebe velkou pozornost odborníků. V oblasti řezaček masa se objevila velkokapacitní zařízení, která jsou nově vybavena nikoli pouze předmíchávacími rameny, ale objevila se i přitlačovací ramena v prostoru násypek. Podobně jako je tomu v případě i jiných zařízení, jsou jednotlivé přídavné a kompletující prvky připevňovány, pokud to charakter jejich funkce umožňuje, co možno nejjednoduššími – bajonetovými rychloúchyty. Nepřekvapuje to, že rozebírání řezaček pro účely čištění, je usnadňováno na maximální možnou míru – sníženou hmotností stavebních dílů i montážními pomůckami. Bylo by ovšem omylem domnívat se, že zařízení, která popisujeme, jsou určena pouze pro ty velkoprůmyslové podmínky. Nápadné to bylo právě jak u řezaček, kde se v naprosto jednoduchém (ovšem dokonalém!) provedení vyskytovaly řezačky k vybavení prodejen, ale vedle nich také řezačky, které charakterizuje pojmenování – řemeslné – a znovu, v technicky vynikajícím provedení. Rovněž kutry měly mezi sebou své „liliputy“ a jako příklad uvádím dokonalé strojky, jak je vystavovala firma CUTTEX, s objemem mísy v rozsahu od 10 do 45 l. Jejich určení pro malé prodejny, kuchyně podnikových stravování menší řemeslné podniky je zřejmé. Lákavou podívanou však byly kutry větších objemových skupin – od zhruba vyjádřeno, 90 do 500 l objemu mísy. Zde je třeba podotknout, že na nich bylo nově řešeno takřka všechno. Ovládací panely jsou nabízeny variantně s umístěním na těle stroje nebo jsou vyvedeny rameny mimo kutr. Stroje menších kapacit nejsou vybaveny standardně maximální počítačovou technikou, i když na požadavek, jak zástupci firem uvádějí, dodávají zákazníkovi kutry, které jsou prakticky zmenšeninami těch nejvýkonnějších, alespoň pokud se týká PC a ovládacích panelů. Vedle tvarů povrchových, kterými se kutry, jak je to zřejmé, zcela přizpůsobily trendům požadovaným s ohledem na snadnou sanitaci jejich povrchu a současně také prostoru pod nimi, jak napovídalo umístění strojů na nízkých stavitelných nohou, se projevily i změny konstrukční. Podle vysta-

vovaných typů nožů se zdá, že se vedou diskuse o účelnosti a potřebě nožů s perforacemi těla. Nebyly tolik vidět. Objevily se nové tvary přepážek řezných komor u kutrů a rovněž v případě poklopů u vakuových kutrů byly viděny snahy o optimalizaci prostoru, kde je dílo evakuováno. Jak se zdá, přestávají být problémem složitosti s vyvažováním nožů při jejich usazování do hlav. Firmy mají v tomto směru řadu původních a originálních pomůcek, které tento postup velmi usnadňují. Narážečky se dnes představují nikoli pouze jako zařízení k dokonalému naplnění díla do střev, ale díky svým početným dalším funkcím, ať již plynoucím z možností daných strojem samým nebo z funkcí přídavných zařízení se stávají pravou součástí technologického procesu. Dokonalá zařízení demonstrovala ve své expozici německá firma VEMAG, i když tentokrát bylo její zaměření orientováno velkou měrou na výrobu hotových nebo předchystaných výrobků, které dnes nesou pojmenování convenience (výrobky snadné kuchyňské přípravy). Základem těchto technik jsou extruzní a koextruzní technologie, na něž potom v praxi navazují jednoduchá i velmi složitá zařízení pro tepelné opracová-

ní. Příspěvkem do diskuse o vhodnosti čerpadel lamelových a šroubovicových může být hledisko požadované síly, kde jsou přece jen šroubovice ty více disponované silou. Mezi narážečkami u firmy VEMAG se jako exponát ocitlo rovněž „dělo“ s volným narážecím výkonem do 25 000 kg/hod. (verze HS). Věnujeme–li se dále fázi narážení, potom nelze vynechat firmu HANDTMANN, FREY, REX, které se výkonově více blíží možnostem našich středních–větších závodů. Objevila se nová, fyziologická řešení ovládacích panelů a nejjednodušší provedení pro řemeslné stroje měla tlačítkové systémy. Jinak ovšem – zobrazování funkcí, jejich průběhu, oznamování (a zaznamenávání chyb a poruch, které právě nastaly), grafická provedení, obrazovky typu „touch“ a nová řešení věncových čerpadel atd. byla ozdobou expozice těchto strojů. U věncových čerpadel firmy předváděly dokonalou dvoufázovou evakuaci vzduchu z díla. Velkým množstvím zúčastněných výrobců byl zastoupen sektor udicích zařízení, kde bylo možno nalézt udírny všech světově a rovněž u nás zná-

mých firem, jakými jsou např. FESSMANN, MAURER, AUTOTERM, DOLESCHAL, BASTRA a další, ale vedle nich i firem, které se profilují pouze na trhu německém nebo prostě o trh u nás nejeví (obyčejně z kapacitních důvodů) zájem, jako je tomu třeba v případě firem KERRES nebo STEIN. Pozornost odborných návštěvníků podobných výstav vždy budí v posledních letech udírny založené na principu použití kapalných kouřů. Úspěšnými zastánci této technologie byla od samého počátku na českém trhu vždy firma BASTRA a její odborný vývojový zájem o tento technologický směr trvá a dále posiluje. Ve hře již nejsou pouze hlediska ochrany zdraví spotřebitele před kancerogenními látkami, to je jistě hledisko primární. Přistupují však i hlediska dalšího zdokonalení technologických vlastností kapalných udicích preparátů: možnost volby optimálního aroma, barvy výrobku, typu chutě a vůně výrobku, neobvyklé nebo výraznější senzorické vlastnosti masných výrobků apod. Přesto překvapilo, že firma BASTRA přivezla do Frankfurtu rovněž přehlídku udíren pracujících na principu „tradičního“ vyvíjení kouře, tedy s použitím pilin, a to hned ve dvou úpra-

vách technologie uzení. Jedná se tak o návrat ke klasickému doutnavému kouři, pochopitelně na zásadně vyšší úrovni technického provedení a s vyšší technologií řízení a programování s pomocí nového mikroprocesorového řízení TS 800. Fascinující byl pohled na průmyslové nářezové stroje, které dnes již svými výkony okolo 800–1000 plátků/ min. předurčují velkoprůmyslové využití těchto zařízení. U firmy WEBER se šlágrem stalo zařízení SLICER 602 s řadou novinek v přísunu a fixování tyčí, vážení a korekce hmotnosti plátků za provozu, finálního vážení i etiketování hotových balíčků. Výkon – podle typového čísla, v tomto případě 600 plátků / min. Hovoříme–li o convenience, pak byla v prostorách frankfurtského Výstaviště nepřehlédnutelná holandská firma CFS (CONVENIENCE FOOD SYSTEMS), která se postupně stává jednou z technologicky velmi rozlehlých firem v Evropě a ve světě vůbec. Její zařízení technologicky přebírají surovinu po jatečním opracování, bourání a dělení. K tomu vyžadují i klasic-

ké stroje typu řezaček a kutrů apod., a proto nepřekvapilo, že rodící se „mega–obr“ již zakoupil např. firmu KRÄMER–GREBE, podobně jako se to stalo již dříve v případě ALFA–LAVAL, TETRA LAVAL apod. Dnes firma CFS disponuje vlastními mělnicími zařízeními a kutry, kontinuálními i diskontinuálními míchačkami a masírovacími a tenderizačními zařízeními, souborem zařízení pro kompletní nedestruktivní standardizaci suroviny a technologie ústí do zařízení tvarovacích, formovacích, obalovacích a panýrovacích, průběžnými stroji pro tepelné opracování v tekutých mediích, balicími zařízeními apod. Naproti tomu firma doposud nemá k dispozici vlastní udírenská zařízení a narážečky. Ta dosud nebyla „koacervována“ do výrobního programu. V halách 4 a 6, ale i dalších na Výstavišti, vládly výraznou měrou firmy, které se na finalizaci masa směrem ke konzumentovi podílejí, lépe vyjádřeno, masnou surovinu přebírají a dotvářejí do nejlákavějších podob, vůči nimž nemohl zůstat návštěvník lhostejný. Prim zde vedle dalších sehrávaly firmy zpracovávající koření, které dnes svoji aktivitu zaměřují do značné míry směrem k produkci toho, co nazýváme hotovými pokrmy. Pojmy, jakými jsou

firmy RAPS, WIBERG, LAY, HELLA a mnohé další, přesvědčují o pravdivosti německého výrazu: inu – „masné lahůdky“, čímž je myšleno i prvotřídně, kvalitně a chutně upravené a na stůl připravené maso spolu s přílohami. Opravdu – s přílohami! I ty jsou součástí tabule a talíře! Celkový dojem z návštěvy výstavy IFFA 04 ve Frankfurtu nad Mohanem, v Německu, poskytl obrázek ozdravujícího se oboru lidské činnosti a je to pochopitelné neboť – jíst se musí. Zdá se, že jsou překonána nešťastná období „masných kraválů a skandálů“, kterými závěr minulého století a tisíciletí tak nešťastně poznamenal případ BSE a chce se věřit, že lidstvo vstoupilo v oblasti stravování výrobky z masa do „osvícené“ doby (Jez proto, že máš hlad a chuť, nejez pouze z dlouhé chvíle, jez proto, abys žil, nikoli opačně, zařaď maso ve své výživě na místo, které mu přináleží – ne nadměrně, nikoli málo, ono se ti odmění vyrovnanou výživou a zdravím atd.). To jsou myšlenky, kterými se bude pravděpodobně ubírat myšlení člověka–konzumenta v tomto tisíciletí. Mělo by. A letošní ročník výstavy IFFA k tomu přispěl svojí částí. Příští veletrh se bude konat v květnu 2007. Petr Gayer

Na dovolenou máme našetřeno dvacet tisíc. To je buďto týden v Chorvatsku, nebo sedmsetdvacetpět vepřovejch řízků. (sch)

24 / ze zahraničí

Telička dokazuje, že mlčeti nemusí být vždy zlato BRUSEL (dra) -- Český komisař Pavel Telička cíleným verbálním výpadem na zasedání Evropské komise odzbrojil veterána komisaře Bolkesteina, prosadil svou a ozdobil se vavřínem prvního bodujícího nového komisaře. Usadil tak kritiky, kteří mu vyčítají, že všude vyskakuje a planě mluví. Týdeník European Voice na své „společenské“ stránce napsal, že v orgánech Rady EU ustaly obavy z paralýzy kvůli přítomnosti dodatečných deseti zemí, jakmile Telička odešel z Výboru stálých zástupců (Coreper) do Evropské komise. „Bývalý český velvyslanec, proslulý tím, že mluví na každé schůzi bez ohledu na téma, byl totiž jmenován do komise,“ píše jedovatě týdeník. A cituje jakýsi zdroj z Rady EU, který škodolibě podotkl, že „nyní bude už na Prodim krotit Teličkovy projevy“. (Romano Prodi je předsedou EK). Podle lidí v aparátu komise se však hned na druhém zasedání kolegia zelenáč vytasil s pádnou argumentací ve prospěch změny návrhu směrnice o nečistých obchodních praktikách, která zapadá do konceptu ochrany spotřebitelů. Přes Bolkesteinův odpor prosadil vyřazení článku, podle něhož se obchodníci při poskytování zboží a služeb přes hranice musejí řídit výlučně právem svého domovského státu. „Při nepřítomnosti komisaře Davida Byrna (s nímž je Telička na půl roku „spárován“) ho plně zastoupil, dobře postupoval a nakonec získal podporu předsedy Prodiho a většiny komisařů,“ vylíčil klání jeden ze zasvěcených úředníků.


Spotřebitel a geneticky modifikované potraviny sy, které jsou poměrně silně proti tomuto kroku. Rád bych se tedy k těto otázce stručně vyjádřil.

Brusel – V kolegiu komisařů jsme si společně položili otázku zda schválit dovoz geneticky modifikované sladké kukuřice do Evropské unie, či nikoliv. Zaznamenal jsem v této souvislosti některé hla-

Výrobci: Většina krmiv v EU obsahuje geneticky upravené organismy LONDÝN (dra) – Naprostá většina krmiva pro hospodářská zvířata v Evropě již obsahuje geneticky modifikované organismy (GMO), nebo se tak alespoň označuje. Producenti krmiv v Evropě nemají příliš na výběr, protože dodávky sójového šrotu bez GMO rychle docházejí, řekli výrobci. Výrobci krmiv jsou proto nuceni označovat téměř všechny své produkty nálepkou „obsahuje GMO“. Pravidla EU o označování a sledování potravin a krmiv s příměsí GMO vstoupila v platnost v půli dubna. Veškeré zboží, v němž lze vysledovat více než 0,9 procenta GMO, musí nést nálepku „výrobek obsahuje GMO“. Označení naproti tomu ne-

musejí mít produkty jako maso, mléko a vejce, jež pocházejí ze zvířat krmených produkty s GMO. Ukazuje se tak, že většinu živočišné produkce EU vyrábí s pomocí GMO, aniž se o tom spotřebitelé přímo dozvídají. EU většinu sójového šrotu dováží z amerického kontinentu, kde má geneticky modifikovaná sója velký úspěch. Až dosud byla pro Evropu zdrojem sóji bez GMO Brazílie, i zde však biotechnologické plodiny získávají převahu. „Sójový šrot potřebujeme jako bílkovinnou složku (do krmiv pro zvířata), pokud však pochází od hlavních vývozců, bude to prostě téměř určitě s GMO. Musíme proto všechno označovat jako GMO, abychom se chránili,“ uvedl jeden německý výrobce kr-

miv. Neoznačení produktu s GMO může mít pro výrobce závažné následky. V USA pochází z geneticky upravených odrůd téměř 80 procent produkce sóji. Podobná situace je v Argentině a využití GMO u sóji roste každý rok i v Brazílii. Navíc se při přepravě může organická sója smíchat s geneticky upravenou, takže označování všeho sójového krmiva je pro výrobce nejbezpečnější možností. Ve Francii kupříkladu musí být označeno jako obsahující GMO asi 90 procent všeho zvířecího krmiva. „Je jen málo krmiv, které neobsahují GMO,“ řekl prezident francouzského sdružení výrobců krmiv. Dodal, že zdejší producenti tuto situaci předpokládali a označují své produkty již celé poslední dva roky. Evropští spotřebitelé chovají ke geneticky upraveným plodinám značnou nedůvěru a EU jen pomalu ruší faktické embargo na povolování biotechnologicky vyvinutých plodin. Obavy z dopadů na lidské zdraví zde přetrvávají i přesto, že je vyvrátilo již přes 80 výzkumných studií, které EU financovala. Podle řady vědců i činitelů EU mohou být plodiny s GMO dokonce zdravější a šetrnější vůči životnímu prostředí než tradičně produkované plodiny. Některé jejich druhy totiž nevyžadují tolik ochrany chemií. Zatímco ve světě se dnes GMO masově pěstují a používají, v EU vyvolávají podle průzkumů podezření u 70 procent spotřebitelů. Na Evropu se proto nyní zaměřují kampaně ekologických organizací jako Greenpeace, které bojují proti GMO.

Oč vlastně jde? Jde o to, aby mohla být do EU dovážena ke konzumaci sladká kukuřice (řady Bt 11), která je produktem geneticky modifikované rostliny. Genetická úprava v daném případě spočívá v tom, že je rostlina obohacena o bakterii produkující bílkoviny, jež ničí škůdce a hmyz, což ve svém důsledku přispívá ke snížení používání chemických pesticidů. Je přirozené, že řada lidí má z využívání vědeckých technologií především v potravinářském sektoru obavy. Na emocích však nelze stavět. Co je zásadní, je dopad na zdraví spotřebitele. V tomto případě, stejně tak jako ve všech ostatních případech, kdy je na vnitřní trh uvolněna obdobná potravina, byl dopad na zdraví pomocí nejmodernějších technologií opakovaně vyhodnocován. A drtivá většina

vědeckých výzkumů jakýkoli negativní dopad na lidské zdraví vyvrátila. Připomínám přitom, že současná unijní legislativa v této oblasti je nejpřísnější na světě. Geneticky modifikované potraviny nejsou v Unii ničím novým. Konkrétně kukuřice této řady se například v Evropě vyskytuje již od roku 1998, avšak v podobě krmiva či jako jedna z ingrediencí kukuřičného oleje, kukuřičné mouky, cukru apod. Nové je tedy pouze to, že bude určena přímo ke konzumaci. Kromě toho, ve Spojených státech a řadě dalších zemí je již léta konzumována. Pokud tedy bude rozhodnutí, jak věřím, pozitivní, budeme se moci v obchodech setkávat s plechovkou sladké kukuřice, na níž bude zřetelně vyznačeno, že jde o geneticky modifikovanou potravinu. Rozhodnutí, zda si ji koupíte či nikoli, záleží pouze na Vaší volbě. Pavel Telička

EU chce zrušit zemědělské vývozní subvence KILLARNEY (Irsko) (dra) – Evropská unie partnerům nabídla, že zruší štědré subvence, jimiž podporuje vývoz zemědělských produktů. EU tím chce oživit ustrnulé rozhovory v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Hlavní partneři jako USA však budou muset podporu vývozu rovněž odstranit, oznámil na schůzce ministrů zemědělství EU v Irsku 10. května evropský obchodní komisař Pascal Lamy. Lamy spolu s komisařem pro zemědělství Franzem Fischlerem zaslali 147 členům WTO dopis s podrobnostmi nabídky. Jejich návrh přišel těsně před čtvrtečním setkáním ministrů rozvinutých zemí WTO v pařížském ústředí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Cítíme, že je možný průlom a EU je připravena udělat pro něj, co bude moci. Na jednacím stole jsou v podstatě všechny naše exportní subvence,“ řekl komisař Fischler. Úspěch však zaručí až „vzájemné odzbrojení“ všech klíčových vývozců, tedy i USA, Austrálie nebo Kanady, dodal k tomu Lamy. EU je v nynějším jednacím kole WTO pod rostoucím tlakem na zrušení exportních subvencí, zvláště když k tomuto kroku vyjádřil ochotu Washington. EU vynakládá na zemědělskou politiku zhruba 43 miliard eur ročně, což představuje téměř polovinu celého jejího rozpočtu. Největší část těchto prostředků směřuje do Francie. Lamy uvedl, že nabídka EU závisí na tom, zda partneři v čele s USA odpoví v podobném duchu a zruší všechny formy svých podpor vývozu. EU přitom požaduje od jiných i ústupky v otázce přístupu na trhy a u domácí podpory farmářů. „Pokud se objeví přijatelná nabídka týkající se přístupu na trh a domácí podpory, budeme připraveni k posunu u exportních subvencí,“ uvedl Lamy v dopise. EU kromě toho nabízí zvláštní zacházení s chudšími rozvojovými zeměmi a rozvojovému světu ustupuje i v takzvaných nových obchodních otázkách jako pravidla pro veřejné zakázky, investice nebo hospodářskou soutěž. Obchodní partneři EU nabídku přivítali, někteří však označili její význam za omezený, protože unie jen veřejně potvrdila to, co její činitelé říkali soukromě. „Je to samozřejmě dobrá zpráva, až tak velká změna to není,“ řekl obchodní diplomat jedné rozvojové země. EU je však ochotna ujít „míli navíc“, aby dosáhla v rozhovorech rámcové dohody do července, řekl Lamy. Tato předběžná dohoda měla být uzavřena na ministerské konferenci v Mexiku loni v září, tato akce však zkrachovala. Původně mělo být tzv. Katarské kolo jednání uzavřeno do konce tohoto roku, to se však již nestihne. Zabrání tomu jednak říjnový konec mandátu nynější Evropské komise a listopadové prezidentské volby v USA. Neochota EU zrušit subvence na zemědělský vývoz byla až dosud hlavní překážkou dosažení dohody o zemědělství v rámci Katarského kola. Zemědělství je přitom pro řadu zemí podmínkou dohod v dalších oblastech. Ekonomové předpokládají, že úspěšné dovršení kola dá nový impulz světovému ekonomickému růstu a vymaní z chudoby další desítky milionů lidí.

Geneticky upravené plodiny jsou velkým příslibem pro rozvojové země Řím (dra) – Potravinová agentura OSN se v polovině května jednoznačně vyslovila ve prospěch dalšího rozvoje geneticky upravených organismů (GMO) v zemědělství. Těžit z toho by však měl mnohem více než dosud rozvojový svět, pro který jsou biotechnologie velkým příslibem, uvedla Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Biotechnologicky vyvinuté plodiny již finančně pomáhají farmářům, vykazují některé prospěšné ekologické charakteristiky a zdraví nejsou nijak škodlivé, konstatovala souhrnná zpráva FAO. „Biotechnologie jsou velkým příslibem pro zemědělství rozvojových zemí, dosud však z nich měli prospěch jen farmáři v několika málo zemích této kategorie,“ uvedla FAO. OSN nijak neakcentuje obavy, rozšířené hlavně v Evropské unii, podle

nichž GMO ohrožují zdraví a narušují životní prostředí. FAO naopak za hlavní problém u GMO označuje to, že agrární biotechnologie se nešíří tak rychle k chudým farmářům světa a že se zaměřuje spíše na plodiny, na nichž se dá hodně vydělat. Biotechnologie může přispět k nasycení dvou miliard lidí, o něž se světová populace rozroste během 30 let. Kvůli dosud malému zájmu odvětví o chudé a úzkému zaměření na výnosné plodiny se však zatím větší pokrok neodehrává, napsala FAO. Zpráva FAO zřejmě posune debatu o GMO. Jejich obhájci uvádějí, že plodiny s vloženými geny, které vzdorují škůdcům nebo herbicidům, nebo jsou obohaceny o vitaminy, přinášejí prospěch farmářům, spotřebitelům a jsou novou nadějí pro chudé a hladovějící. Kritici GMO mluví o dosud

neznámých rizicích pro zdraví a životní prostředí. Ekologičtí aktivisté vedou kampaně proti GMO a firmám, které je vyvíjejí a prodávají. FAO uvedla, že transgenní plodiny na trhu z hlediska lidského zdraví žádné negativní dopady nevykazují. Dále konstatovala, že vědci se liší v posouzení vlivu na životní prostředí, zvláště v tom, do jaké míry se mohou geny z GMO přenést na divoce rostoucí rostliny. Vědci přitom nemají jednotný názor na to, zda je to vůbec něco škodlivého, takže tato otázka musí být tématem dalšího výzkumu, uvedla FAO. Zpráva nicméně poukázala na některé ekonomické a zdravotní přínosy používání GMO. Snížené používání pesticidů a toxických herbicidů již přineslo v Číně zaměstnancům farem „prokazatelný zdravotní prospěch“ a čtyřem milionům drobných farmářů ekonomický

zisk. Výnosy u plodin s GMO se jim zlepšily o 20 procent a spotřeba chemických pesticidů klesla o jednu čtvrtinu, uvedla FAO. Agentura však upozorňuje, že soukromý sektor se příliš zaměřuje na plodiny, které jsou v ohnisku zájmu velkých producentů a obchodníků, jako jsou kukuřice, sója a bavlna. Základní potravinové komodity pro chudé jako brambory, rýže a pšenice si pozornost vědců příliš nezískaly, uvedla FAO. Minulý týden americká biotechnologická společnost Monsanto odložila vývoj geneticky upravené pšenice, která měla být první pšenicí s GMO na světě. Společnost k tomu přiměly protesty zájmových skupin a pokles zájmu producentů o pěstování této plodiny v Severní Americe. GMO odmítají rovněž některé africké země jako Zambie nebo Zimbabwe.

Ty dokonce v době hrozby hladomoru v posledních letech odmítaly americké dodávky obilí ze strachu, že by pak nemohly vyvážet své potraviny do EU. FAO nicméně vyjádřila lítost nad dosavadním úzkým výběrem plodin s GMO. Ty se omezují na čtyři hlavní plodiny a dva hlavní rysy – odolnost vůči hmyzu a toleranci na herbicidy. Kromě toho je 99 procent ploch osetých plodinami s GMO pouze v šesti zemích – USA, Argentině, Brazílii, Kanadě, Číně a Jihoafrické republice. „Dalšími bariérami, které brání chudým v přístupu k plnému využití prospěchu z moderních biotechnologií jsou neadekvátní regulace, složité otázky patentů, špatně fungující trhy a systémy dodávek semen a slabé domácí šlechtitelské kapacity,“ uvedl šéf FAO Jacques Diouf.

ze zahraničí / 25


Poláci se zdražení po vstupu do EU báli zbytečně, cena cukru padá VARŠAVA (dra) – Poláci se zdražení zboží v souvislosti se vstupem země do Evropské unie báli zbytečně. Dokazuje to studie, kterou zveřejnila Polská národní banka. Před květnovým rozšířením patnáctky se severní sousedé například zásobili cukrem a zvýšená poptávka skutečně vyhnala jeho cenu nahoru. Nyní ale cena cukru opět klesá. „Lidé volající na telefonickou linku, kterou Polská národní banka kvůli obavám z růstu cen zřídila, si nejčastěji stěžovali na zdražení cukru,“ řekl novinářům guvernér Leszek Balcerowicz. Před l. květnem, tedy dnem rozšířením unie, čtvrtina volajících poukazovala na to, že cukr je stále dražší. Po tomto datu si na cukr stěžovalo už jen pět procent volajících. Nyní jde dokonce cena cukru opět dolů. „Zatím poklesla o 1,38 procenta,“ poznamenal Balcerowicz. Ještě stále je ale vyšší než třeba na počátku dubna. Po květnovém rozšíření Evropské unie v Polsku zdražily rovněž materiály sloužící ke konzervaci domů, cigarety, citrony nebo rýže.

U tohoto zboží se totiž l. května změnila daň z přidané hodnoty nebo dovozní clo. Zatímco vzrůst cen po vstupu země do Evropské unie se již podle Balcerowicze odrazil v celé své šíři, na zlevnění některých produktů si lidé budou muset ještě počkat. „Snížení cen některého zboží v souvislosti se vstupem do Evropské unie bude způsobeno liberalizací trhu a zvýšením konkurence. Je logické, že na rozdíl od změny daně z přidané hodnoty či cla, která přichází ze dne na den, musíme na zvýšení konkurenčního tlaku chvíli počkat,“ dodal. Polská národní banka počítá s tím, že vstup země do Evropské unie by se měl projevit vzrůstem inflace nejvýše o 0,9 procenta. „Je možné, že tento vliv bude nižší, neboť zvýšení sazby cla nebo daně z přidané hodnoty nemusejí zákazníci zaznamenat. Obchodníci mohou toto zvýšení kompenzovat snížením své marže,“ poznamenal šéf polské národní banky. Celková inflační prognóza centrální banky na příští rok pak činí dvě procenta.

Mnohé olivové oleje jsou italské jen podle jména MASSAROSA (Itálie) (dra) – Pokud chce člověk odhalit tajemství slavného italského olivového oleje, který je vyvážen z proslulé oblasti Lucca, je záhodno vydat se přímo ke zdroji. Pak ho trochu překvapí, když tu neobjeví kouzelně nekonečné olivové háje, ale spíš kouzla zbavený cisternový vůz dovážející olivový olej ze zahraničí. Cisterny přijíždějí do místní ultramoderní továrny v Massarose s tunami olivového oleje, který se zde stáčí do lahví Filippo Berio. Je to oblíbená exportní značka, která se profiluje jako zavedený favorit ze země, kde olivový olej je národním nektarem. Ale v lahvičkách Berio, na nichž nápis jasně hlásá „Imported from Italy“ (dovezeno z Itálie) je olivový olej ze Španělska, Řecka a Tuniska a občas také ze samotné Itálie, byt‘ ne vždy

z oblasti Lucca, která je proslavená jako olivovníkový kraj. Italský průmysl olivového oleje je už dlouho postaven na této iluzi. Zákazníci z celého světa chtějí italský olivový olej, protože se předpokládá, že je nejjemnější a prodchnutý sladkým životem – a proto jim ho místní průmysl dává, tedy svým

způsobem. Ve skutečnosti Itálie neprodukuje dostatek oliv ani na uspokojení vlastní poptávky, natož na vývoz. V současnosti je největším světovým producentem oliv Španělsko. Výsledkem je, že Itálie patří k největším dovozcům olivového oleje. Částečně k vlastní spotřebě a částečně k reexportu poté, co mu udělí novou italskou identitu. Výrobci přitom mají hned po ruce vysvětlení: není důležité, kde byly olivy sesbírány a lisovány, ale to, kde se olej čistí a mísí. Ten olej je italský, tvrdí, protože to byli zkušení italští odborníci, kteří vybrali olej z celého Středomoří, aby vytvořili směs pro zahraniční trh. „Naším cílem je uspokojit zákazníka bez ohledu na to, odkud olej pochází,“ říká prezident firmy Salov Alberto Fontana, jehož rodina vyváží Filippo Berio už pět generací.

Kromě brynzy chtějí ochranné známky EU i další slovenské výrobky Zvolen (dra) – Kromě výrobců typické slovenské speciality z ovčího mléka – brynzy, se ucházejí o zápis do evropského registru chráněných potravin i výrobci dalších specialit. Je proto možné, že v dohledné době se budou ochrannou visačkou tradiční kvality chlubit například sýry, jako jsou oštěpek, parenica či klenovský syrec, ale i žitavská paprika, oravská slanina, slovenská šunka (tzv. šoudra) či některé druhy pivovarnického sladu. Jejich výrobci totiž už o zápis požádali. „V rámci evropského potravinářského kodexu, kterým se po vstupu do EU řídí také Slovensko, se potraviny, které

jsou výjimečné v rámci té které země, musí ucházet o registraci v oddílu tzv. Politiky kvality,“ řekl Stanislav Šilhár z Výzkumného potravinářského ústavu v Modre. Skupina výrobců tak může požádat o ochranné označení v jednom ze čtyř registrů chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení, specifický charakter a ekologický produkt. „Cílem politiky kvality je především podpora rozvoje a tradic regionů, ale rovněž podpora zaměstnanosti a kvality života na venkově,“ uvedl Šilhár. „První, kdo by na Slovensku mohl získat visačku z evropského registru kvality je právě brynza,“ dodal. Ta totiž ve

schvalovacím procesu pokročila nejvíce. Brynzu, kterou již unie uznala jako typicky slovenský výrobek, zaregistroval nedávno také slovenský patentový úřad, který ji nyní předá ke schválení do Bruselu. Podle Šilhára jsou výhody držitelů ochranných značek nesporné. Například Francie má takto zaregistrováno už více než 200 ochranných známek. „Tradiční potraviny z ochrannou známkou jsou všude v Evropě žádané a jejích cena je o 40 až 100 procent vyšší než u podobných potravin či napodobenin, které z tradicí mají pramálo společného,“ připomíná Šilhár.

Z A J Í M A V O S T I NĚMCI SI OBLÍBILI SPECIÁLNÍ KÁVY Pražená mletá káva ještě pořád zůstává nejsilnější výrobkovou kategorií německého trhu s kávou, nicméně její prodej klesl v minulém roce o 2 procenta, protože zájem spotřebitelů se přesunul k zajímavějším variantám jako je Cappuccino a Espresso. Prodej rozpustných kávových nápojů zaznamenal v průběhu minulého roku nárůst o 17,2 procenta, prodej Espressa vzrostl v objemu o 8,3 procenta, zatímco prodej tradiční rozpustné kávy pouze o 1,8 procenta. Vyplývá to z nejnovějších údajů poskytnutých Německou asociací pražíren kávy Deutscher Kaffee-Verband. Zvýšený prodej speciálních kávových výrobků představoval i přes 1,7procentní pokles trhu jako celku objem 532 030 tun surové kávy. K poklesu došlo částečně i proto, že loňské mimořádně horké léto nutilo spotřebitele hledat spíše chlazené než teplé nápoje.

Pokles v celkovém objemu byl výsledkem snížení maloobchodních cen, které vedlo v celkovém obratu německého kávového průmyslu k poklesu na 3,5 miliardy eur z 3,6 miliardy v roce 2002. Průměrná cena 500gramového balení pražené mleté kávy spadla v průběhu roku 2003 z 3,06 na 3,00 eur. DKV tvrdí, že prodej bezkofeinové mleté kávy v roce 2003 mírně poklesl na 43 000 tun a tvořil tak 9 procent trhu (v roce 2002 10 procent). V kontrastu s tím normální mletá káva zaznamenala ve stejném časovém období nárůst podílu o 1 procento na 52 procent. Nárůst prodeje kávy Espresso pokračoval v průběhu roku svižným tempem, byl tažený jednak spotřebou v domácnostech, jednak spotřebou v kávových barech. Toto číslo nezahrnuje speciální kávové výrobky, jejichž nárůst prodeje byl zdaleka nejvyšší. Cappuccino představuje 85 procent tohoto tržního segmentu, Vídeňská směs 5 procent, prodej ledové kávy podpořený horkým létem tvoří 6 procent. Káva s průměrnou roční spotřebou 158 litrů na hlavu je zdaleka nejoblíbenějším nápojem Něm-

Od konce dubna do půli června prožívá Německo sezónu chřestu BEELITZ (Německo) (dra) – Pole kolem vesničky Beelitz poblíž Berlína zakrývají fólie. V teple pod nimi sílí v půdě křehké stonky chřestu pro berlínské labužníky. Německá vášeň pro chřest ožívá každoročně od třetího týdne v dubnu a trvá zhruba dva měsíce. V té době sní každý Němec doma nebo v restauracích v průměru přes 800 gramů chřestu, třeba s máslovou omáčkou se žloutky – „sauce hollandaise“. Pěstitelé se ale obávají, že rozšíření Evropské unie přinese levnou konkurenci z Polska. Už teď se v polském pohraničí chřest německým zákazníkům dobře prodává. Nabídka chřestu na německém trhu kromě toho rostla v posledních letech rychleji než poptávka. „V regionu vypěstujeme víc chřestu, než se sní v Berlíně a v Braniborsku,“ řekl Manfred Schmidt, předseda spolku Beelitzský chřest, který sdružuje 16 místních farem. Rolníci teď založili i společnost, jež hledá odbyt po celém Německu. Nejvíc chřestu vypěstuje Severní Porýní-Vestfálsko, druhé je Braniborsko s pověstnou beelitzskou oblastí. Na zdejší písčité půdě se chřestu daří dobře. O víkendech sem míří stovky rodin, aby si přímo u rolníků koupily křehkou bílou pochoutku. Vášeň pro chřest je v zemi tradiční. V Beelitzu se v roce 1940 „špargl“ pěstoval na 1000 hektarech. Po válce tento způsob obživy upadl a v roce 1990 patřilo chřestu jen 20 hektarů půdy. Letos už je to 940 hektarů a po celém Braniborsku pokrývají ochranné fólie 2200 hektarů polí. V sezóně pracuje na lánech u Beelitzu na 2500 lidí, 90 pro-

cent jsou Poláci. Chřestovou sezónu lze zužitkovat i turisticky. Místní krajina láká k projížďkám na kole, usedlosti nabízejí vyjížďky na koni. Počátkem června se v Beelitzu budou slavit tradiční chřestové slavnosti s volbou královny. V nenápadném domě ve Schlunkendorfu je Muzeum chřestu plné nádob z majoliky s chřestovými motivy. Adelheid Reinigová z muzea se ale do budoucna obává právě levné polské konkurence. Ostatně i braniborský chřest lze podle ní kvůli nižším mzdám ve východním Německu pěstovat až o třetinu levněji než západoněmecký, což se západním zemím nelíbí. Kilogram chřestu stojí v berlínském supermarketu necelá tři eura, za čerstvý z pole labužník zaplatí i 5,40 eur. V roce 2001 snědli Němci 72.471 tun chřestu. V zemi se ale vypěstovalo jen 52.250 tun této zeleniny, jíž se přičítají léčivé účinky a kvůli falickému tvaru i příznivý vliv na potenci. Z tuzemských polí totiž pochází nanejvýš 60 procent prodaného chřestu. Zbytek se dováží z Nizozemska, Řecka i z jižní Afriky. Domácí se snaží konkurovat levným dovozům čerstvostí. „Naší výhodou je krátká cesta z pole na stůl,“ vysvětluje Schmidt. Chřest prý má jít „ráno ze země, do dvou hodin do obchodu a do dalších dvou hodin má být na stole“. Čerstvý chřest má ještě sevřenou paličku a stonky musí při úderu o sebe zvučet. Braniborská vláda podporuje prodej přímo u usedlostí. Zemědělci dostávají podle Schmidta 45 procent nákladů na stavbu hospůdky či prodejny, které jsou tedy u každé farmy. Z těchto 45 procent je 75 procent z prostředků EU, zbytek od zemské vlády.

Prazdroj a Delhaize nabízejí pivko pro každou belgickou rodinu BRUSEL (dra) – „Rundu pro celou Belgii“ nabízí ve víkendovém tisku český pivovar Plzeňský Prazdroj spolu s belgickou distribuční firmou Delhaize, které v České republice patří řetězec supermarketů Delvita. Kdo si vystřihne kupon, dostane v samoobsluze třetinku plzně zadarmo. V reklamě stojí, že Pilsner Urquell je „jediný pravý pils“, který oplývá „jedinečnou chutí“ a „rafinovanou nahořklostí“. Má se pít pokud možno v originální sklenici na kulaté nožce o teplotě pět stupňů Celsia. Akce se koná, jak jinak, na oslavu vstupu Česka do Evropské unie. Výměna pivka za kupony funguje dokonale. Delhaize na ní neprodělá. V zemi, kde se „pils“ kupuje zásadně po bednách, se nikdo nespokojí s jednou lahvičkou.

Z E

S V Ě T A

ců. I přes nespornou dominanci pražené mleté kávy je zde pořád řada příležitostí pro výrobce, zejména v segmentu speciálních káv, kde jsou vyšší marže.

FRIESLAND UPEVŇUJE SVOJI POZICI V RUMUNSKU

Friesland Romania, divize holandské společnosti Friesland Coberco Dairy foods, učinila veřejnou nabídku k prodeji zbylých akcií rumunské mlékárenské společnosti Napolact, ve které již drží 41procentní podíl. Friesland do rumunské mlékárenské společnosti investovala poprvé v roce 2000 a od té doby v Napolactu stále zvyšovala svůj podíl. Jestliže bude tendrová nabídka úspěšná, Friesland se stane vůdčí mlékárenskou společností v zemích východní Evropy. Plány společnosti v Rumunsku jsou zatím dost skromné. Podle mluvčího společnosti Friesland Coberco Dairy Foods zatím v Rumunsku neplánuje velkou

expanzi svých operací, chce však posílit a zlepšit svoje postavení na místním trhu. Friesland operuje i v několika dalších zemích střední Evropy. V posledních dvou letech získala podíly v mlékárenských společnostech na Slovensku a v Maďarsku. Obě země se v květnu staly členy rozšířené EU a společnost si od toho slibuje značný růst zejména v oblasti přeshraničního obchodu. V Rumunsku, které se podle plánů stane členem EU až v roce 2007, se primární zájmy společnosti týkají domácího trhu. Fiesland má na rumunském trhu mléčných výrobků vůdčí pozici, v Maďarsku je druhou největší společností a na Slovensku obsadila třetí příčku žebříčku. Rumunská společnost Napolact operuje v pěti výrobních závodech, všechny se nacházejí v severozápadním regionu Transylvánie. Společnost zaměstnává 1400 pracovníků a její roční obrat je 27 milionů eur. Produkuje široký sortiment mléčných výrobků, které pomocí vlastní sítě distribuuje po celém Rumunsku. T. Oldřichová, ÚZPI

26 / nabídky – informace


průmyslový úklid


Firma s dvanáctiletou tradicí v oblasti zahraničního obchodu mlékárenskými komoditami a dalšími zemědělsky orientovanými aktivitami

Vám nabízí:  zajištění exportu

mlékárenských výrobků mléko máslo sýry sušená a zahuštěná mléka tvarohy syrovátka

 různé varianty zhodnocení

mléčné suroviny  potravinářské emulgátory a stabilizátory Palsgaard  lisování řepkového oleje  dodávky glycerinu a metylesteru řepkového oleje  dodávky živých prasat a selat  skladování zemědělských komodit a dodávky krmných směsí

Koubkova 13, 120 00 Praha 2 – ČR Tel.: 222 515 398, 222 518 318 fax: 222 512 951 e-mail: [email protected] www.interlacto.cz




1. místo v kategorii tvarohy a tvarohové výrobky v Soutěži o mlékárenský výrobek roku 2004

Obchodní kontakty:

NET PLASY , spol. s r.o. Potravinářský zpravodaj M E D I Á L N Í

PA R T N E R

Vážení spotřebitelé a obchodní partneři, s potěšením Vás informujeme, že dne 25. května 2004 byly na „Světovém dnu mléka“ v Praze vyhlášeny výsledky soutěže

„Mlékárenský výrobek roku“. Z 52 přihlášených výrobků, jsme získali v kategorii „PŘÍRODNÍ SÝRY“

2. místo za Zámecký sýr bloček

a 3. místo za Zámecký sýr plátky 100 g.

Toto ocenění nám umožňuje používat na obalu logo soutěže do konce roku 2005. Za ocenění děkujeme.

U mlékárny 1020, 768 61 Bystřice pod Hostýnem Česká republika tel.: +420 573 380 411-2, fax: +420 573 381 246 e-mail: [email protected] www.mlekarna-bystrice.cz

1. místo v Soutěži o mlékárenský výrobek roku 2004 v kategorii „sýry přírodní“ Povltavské mlékárny, a.s., Církvičská 240, 264 01 Sedlčany tel: 318 841 466, www.pm-sedlcany.cz



1. místo

3. místo BOHUŠOVICKÁ MLÉKÁRNA a.s.

v Soutěži o mlékárenský výrobek roku 2004 v kategorii tvarohy.

Mlékárna Olešnice, RMD Tržní 376, 679 74 Olešnice na Moravě tel.: 516 528 561 – 568 fax: 516 528 572 e-mail: [email protected] www.ole.cz

3. m ísto

Soutěž o mlékárenský výrobek roku 2004 v kategorii speciality

V soutěži o sýrovou etiketu roku 2004 získal ing. Trousil 2. místo za obaly na sýrová klubíčka.

Výrobek je chráněný průmyslovým a užitným vzorem pro ČR a SR.

JEDINEČNÝ VÝROBEK S MAXIMÁLNĚ DLOUHOU CHUTÍ.



Vyrábíme ve čtyřech variantách  klasik  kořeněné  uzené  s uzeninovou náplní Ing. Trousil Břetislav, výroba sýrů a sýrových specialit, Brožíkova 431, Pardubice 530 09, tel/fax 466 412 467, tel 466 412 720, e-mail: [email protected] www. stránky v rámci Evropské databanky

1. místo

2. místo

30 / svět potravin


Odrůdové bohatství našich vinic VI P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c . NĚMECKÉ ODRŮDY U NÁS Do našich vinařských oblastí se dostávaly odrůdy révy vinné nejen z Burgundska, Rakouska, Balkánu, ale samozřejmě i z bližšího Německa. Ryzlink rýnský je tu hlavním představitelem. RYZLINK RÝNSKÝ Předpokládá se, že odrůda vznikla jako semenáč ze samovolného křížení v Porýní. Na jejím zrodu se podílela hunská odrůda Heunisch, která se zkřížila s některou odrůdou franckou, pravděpodobně se semenáčem odrůdy Tramín. V Německu je nejrozšířenější odrůdou pro bílá vína (21 % z celkové plochy vinic) a nazývá se tam původním názvem Riesling, který je odvozen od jeho nevhodné vlastnosti – sprchávání (verrieseln). Někdy se tam užívá i název Weisser Riesling. V některých zemích, kde se pěstuje i Ryzlink vlašský nese RyzIink rýnský německé označení Rheinriesling. V Itálii Riesling renano, ve Francii Petit Riesling, v Maďarsku Rajnai Rizling a v Chorvatsku Graševina. U nás se vyskytují i starší názvy jako Lipka (Bzenecko), Řezlík aj. V Německu se dá prokázat jeho pěstování od roku 1435 v Rüsselsheimu. Dlouhá století se však pěstoval jen omezeně a ve smíšené výsadbě s odrůdami Elbling, Sylvánské, Chrupka a Tramín. Teprve v 18. století se začínají zpracovávat jeho hrozny na samostatná vína, jejichž obliba stoupala až když se poznalo, že kvalita vína velmi závisí na pozdní sklizni hroznů Ryzlinku rýnského. V 18. století vlastnili benediktýni klášter Johannisberg v Porýní, který byl založen již v roce 1100. Klášterní vinice byla vysázena jako monokultura Ryzlinku rýnského, bez příměsi dalších odrůd, jak tomu bylo tenkrát zvykem. Každoročně, když uzrály hrozny, posílali mniši z Johannisbergu po

jízdním kurýrovi vzorek hroznů svému nejvyššímu nadřízenému do Fuldy, se žádostí o povolení ke sběru hroznů. V roce 1775 byl kurýr při zpáteční cestě zraněn v šarvátce a vrátil se do kláštera s několikatýdenním zpožděním. Mniši na Johannisbergu čekali a čekali na povolení ke sběru hroznů. Část hroznů již byla přezrálá, bobule začínaly hrozinkovatět a hnít. Když se konečně zraněný kurýr i s povolením dostavil, sklidili mniši zelené a zdravé hrozny odděleně od přezrálých a nahnilých. Jak se potom podivili, že z přezrálých a ušlechtilou šedou plísní napadených hroznů vzniklo to nejlepší víno Ryzlinku rýnského, jaké ještě nikdo v kraji nevytvořil. Příhoda je pravdivá a současné viniční hospodářství na Johannisbergu ji využívá k reklamě svých vín. Ale umění vytvářet zvláštní vína z přezrálých hroznů to bylo známé již v antice. Ryzlink rýnský má vzpřímený růst, takže většina letorostů vrůstá do dvojdrátí drátěnky. Růst je střední až bujný, listy jsou středně velké, pevné, s vrásčitým povrchem. Dřevo začíná vyzrávat brzy, ještě před zaměkáním bobulí a vyzraje každoročně velmi dobře. Je tvrdé a má výbornou mrazuodolnost. Hrozen je malý až střední, s malou, kulatou bobulí zelenožluté barvy. Slupka bobulí je pevná, dužnina jemně aromatická. Ryzlink rýnský má poměrně dobrou odolnost proti houbovým chorobám. Jen třapina hroznů je citlivá na napadení plísní šedou v době před plnou zralostí hroznů. Třapina se pak láme a hrozny padají na zem. V polohách, kde jsou časté podzimní mlhy – v okolí vodních toků a jezer – se na vyzrálých bobulích objevuje ušlechtilá plíseň, která napadá slupku bobule. Tím se zvyšuje výpar vody z bobulí a obsah se zahušťuje. Vysoce koncentrované mošty, které vznikají z takto napadených bobulí, jsou předpokladem pro tvorbu bobulových výběrů. Ty dosahují u Ryzlinku rýnského skvělé harmonie chuti díky dostatečně vysokému obsahu kyselin. Ryzlink rýnský vyžaduje výborné, svažité, jižní viniční polohy. Výbor-

ná jakost vína se získává hlavně na záhřevných půdách s vyšším podílem kamenitého skeletu. Bývají to půdy na prvohorních zvětralinách nebo na druhohorních břidlicích. Na těžkých půdách bývají sice vína plná, ale širší, méně charakteristická, postrádající plodový charakter a svěžest. Hrozny se sklízejí velmi pozdě – koncem října, počátkem listopadu a jsou vhodné pro zpracování na ledové víno. Plodnost je pravidelná a středně vysoká. Vína Ryzlinku rýnského mají zelenožlutou barvu a s přibývající zralostí hroznů se objevují i zlatavé odstíny,

u bobulových výběrů až jantarové. Vína vynikají širokou škálou jemných vůní v závislosti na půdním typu, oblasti a ročníku. Vůně mohou být plodové – broskev, nezralé jablko, citrónová kůra, kdoule, meruňka nebo ananas. Mohou být kořenité, minerální zemité i kouřové. Při zrání vína se objevuje med, marcipán, mandle, hrozinky. Z příliš horkých lokalit může víno zavánět i petrolejem a kerosinem. To bývá tehdy, je-li většina bobulí sluncem opálena do hnědava. V chuti ryzlinkových vín hraje důležitou úlohu kyselina a její zralost. Vyskytuje se v nuancích od ocelové kyseliny v nezralých ročnících, přes příjemně říznou až po svěže zralou, která

je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a je současně oporou tvorby buketu a chuťových látek láhvové zralosti. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti vyprodukovanými ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku. Jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům, pozdní sběry k pstruhům i jiným rybám. Sladké výběry se hodí k dezertům. Ryzlink rýnský byl ve 20. století hojně využíván ke křížení s jinými odrůdami severních vinařských oblastí a to hlavně s cílem dosáhnout nové odrůdy se stejnou jakostí vín, ale s ranějším zráním hroznů a s dobrou mrazuodolností. Tak v Německu vyšlechtil BIRK v Geisenheimu odrůdu Ehrenfelser křížením Ryzlinku rýnského se Sylvánským zeleným. Odrůda se pěstuje v Německu na ploše 238 ha. Zrání hroznů je ranější a cukernatost moštů vyšší nežli u Ryzlinku rýnského. Vína však nedosahují tak výraznou eleganci jakou má původní odrůda. Stejné křížení, ale s opačným zastoupením mateřské odrůdy – Sylvánské zelené x Ryzlink rýnský udělal SCHEU v Alzey. Jeho Scheurebe se rozšířila v Německu na 2.948 ha a dává výrazně aromatická vína. Tu a tam ji pěstují drobní vinaři i u nás. Zrání hroznů je ranější a při nižším stupni vyzrálosti se dostavuje aroma připomínající černý rybíz. Největšího rozšíření – 6.543 ha dosáhl v Německu kříženec odrůd Trolínské x Ryzlink rýnský, vyšlechtěný HEROLDEM ve Weinsbergu a nazvaný Kerner. Tato odrůda je povolena k pěstování také u nás a pomalu se rozšiřuje. V roce 1969 byl Kerner povolen k výsadbě do všech německých vinařských oblastí a byla mu udělena ochranná autorská práva. Odrůda je pojmenována po A. Kernerovi, léka-

ři a básníku z Weinsbergu, který svým pacientům doporučoval sklenku vína denně, jako nejlepší přírodní léčebný prostředek. V současné době je Kerner na 5. místě co do rozšíření ploch mezi odrůdami pěstovanými v Německu. Nejvíce se pěstuje v oblastech Pfalz, Rheinhessen, Mosel, Württemberg. Růst odrůdy je střední až bujný, list je středně velký, tmavě zelený, s hrubým povrchem. Středně velký hrozen je křídlatý, středně hustý, s kulatými, žlutozelenými bobulemi. Slupka bobulí je tuhá, chuť šťavnatě hutná, sladká, s ryzlinkově - muškátovou vůní a velmi příjemným projevem. Réví vyzrává brzo a velmi dobře. Na vápenitých půdách netrpí žloutenkou. Mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti plísni révové je dobrá, proti padlí a plísni šedé nižší. Letorosty vytvářejí dlouhé zálistky, které je nutné ve spodní polovině letorostů vylamovat, aby se keře příliš nezahustily. Plodnost odrůdy Kerner je dobrá a pravidelná. Cukernatost moštů je velmi dobrá a při odpovídajícím způsobu pěstování lze každoročně získávat vína s přívlastkem. Kerner se u nás dobře hodí do vápenitých půd, do pozdějších poloh a do české vinařské oblasti. Víno je zelenožluté až slámově žluté, má svěží aromatické látky, které připomínají koncentrovanější vůni Ryzlinku rýnského, případně i s muškátovými tóny. Tělo vína je plné a při reduktivní technologii se dociluje svěží a řízný typ plného, elegantního a pro běžného konzumenta přitažlivého vína. Předností odrůdy je dobrá jakost vína i v horších ročnících. Nehodí se do příliš suchých podmínek. Vína tam bývají široká a hořknou, stejně jako při oxidativním školení. U Kerneru, stejně jako u Ryzlinku rýnského, lze dosahovat vysokou jakost výběrů i bobulových výběrů. Víno se výborně hodí k různým předkrmům, včetně plodů moře, ke grilovanému telecímu masu, k rybám i uzeným, ke chřestu i k mnoha druhům sýrů, zvláště k roztíratelným. Technologicky správně zvládnutá vína jsou ozdobou slavnostních tabulí, podobně jako vína Ryzlinku rýnského.

B A L E N Í P O T R AV I N – skleněné obaly DOC. ING. JIŘÍ ŠTENCL, DrSc., MZLU V BRNĚ Sklo je tradiční a osvědčený obalový materiál. Mezi jeho nejvýznamnější užitné vlastnosti zařazujeme vysokou chemickou odolnost, dobrou omyvatelnost a průhlednost. Výhodou je možnost jeho sterilizace a vícenásobného použití. Nevýhodou je potom vysoká hmotnost a křehkost. Někdy je negativně hodnocena u skla menší tepelná vodivost a citlivost k teplotovým změnám, především při prudkém ochlazování. Tepelná odolnost skleněných obalů se zvyšuje s klesajícím koeficientem tepelné roztažnosti a s klesající tloušťkou stěny. Při prudkém zchlazování dochází totiž k vnitřnímu pnutí a v důsledku zmenšování objemu k namáhání určitých částí obalu tahem. Nízká pevnost skla v tahu (asi 35 MPa) je potom příčinou vzniku povrchových prasklin a následné destrukce. Sklo se naopak vyznačuje vysokou pevností v tlaku, což umožňuje stohování obalů ve skladech. Skleněné láhve určené k pasteraci jsou dimenzovány na vnitřní přetlak 1,2 MPa, ostatní musí odolávat přetlaku minimálně 0,8 MPa, láhve na šampaňské víno až 2 MPa. Vývoj v oblasti skleněných obalů se v zásadě ubírá dvěma směry: snižováním hmotnosti a zvyšováním odolnosti proti rozbití. Snížení hmotnosti se dosahuje zmenšením tloušťky stěny, tvarovým řešením (válcovitý tvar je výhodnější než hranatý, úhel hrdla atd.) a optimalizací mezi velikostí objemu a povrchu

obalu. Zvýšení pevnosti lze dosáhnout již při vlastní technologii výroby skla, povrchovými úpravami skleněných obalů, povlaky a také konstrukčně. Nežádoucí jsou především ostré přechody, kde hrozí nebezpečí koncentrace napětí. Pro zmenšení tříštivosti skleněných láhví jsou účinným opatřením tzv. nárazové pruhy. Skleněné obaly jsou určeny především pro výrobky kapalné, včetně kašovitých a pastovitých, dále práškovité, kusovité v nálevu a sušené. Potravinářské skleněné obaly se obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: na obalové sklo nápojové a obalové sklo konzervové. Obalové sklo nápojové zahrnuje obaly na pivo, víno, ovocné šťávy, limonády, sirupy, lihoviny, minerální vody, jedlý olej atd. Objem nápojových láhví obvykle neklesá pod 0,1 l a nepřevyšuje 2,0 l. Běžně se lze setkat s velikostmi 0,25, 0,33, 0,5, 0,7 a 1,0 l. V současné době je nejrozšířenějším typem skleněná láhev Euro na pivo. Uzávěry lahví patří k funkčně nejdůležitějším částem skleněných obalů. Základním požadavkem je, aby dobře těsnily a aby byly hygienické. Dokonalá těsnost se vyžaduje především u obalů se sterilovanými výrobky a u nápojů sycených kysličníkem uhličitým. Hygieničnost znamená především, že uzávěr má překrýt a chránit před znečištěním celé ústí láhve, jako například tradiční korunkový uzávěr, hliníkový odtrhávací a především šroubovací. Dalším požadavkem je neporušitelnost láhvových uzávěrů, to znamená zabezpečení záruky původního plnění. Především u větších balení nabývá na významu požadavek spotřebitelů na možnost bezpečného vícenásobného uzavírání obalu. Tradič-

ním a klasickým materiálem pro uzavírání láhví je korek. Používá se jako uzávěr vnitřní nebo také jako těsnicí materiál. Mezi spotřebiteli jsou na trhu stále oblíbenější plastové uzávěry šroubovací vnější. Druhou velkou skupinou skleněných obalů určených pro potraviny je obalové sklo konzervové. Do této skupiny se zahrnují obaly se širokým hrdlem. Vyrábějí se v objemech od 0,1 l do 5,0 l. Konzervové sklenice jsou většinou z bezbarvého skla ve tvaru válce nebo soudku. Mimořádný význam mají u konzervového skla uzávěry. Tendence je využívat stejný druh uzávěru pro různé velikosti. Velké nároky se kladou na jejich hermetičnost a na snadný a bezpečný způsob jejich uzavírání a otevírání. U některých typů se můžeme setkat, zvláště v poslední době, s pojistkou proti otevření dětmi, tzv. dětskou pojistkou. Pokud jde o způsob uchycení víčka ke sklenici, rozlišují se dvě alternativy. V prvním případu je víčko k hrdlu sklenice naválcováno nebo přitlačeno čelistmi zavírací hlavy. Přitom dochází k jeho trvalé deformaci. Na tomto principu jsou založena, u nás dnes ve velké míře používaná, víčka Omnia. Ve druhém případu není k uchycení víčka na sklenici zapotřebí jeho nevratná deformace. Víčko může být uchyceno pouhým podtlakem ve sklenici, vzniklým po ukončení procesu sterilizace, tzv. odvzdušněním. Na tomto principu pracovaly, dříve velmi často používané, skleněné uzávěry s těsnicí zavařovací gumou. Dnes sem lze zařadit známá víčka typu Twist-Off. Z hlediska možnosti odvzdušnění se rozdělují používaná víčka na dvě hlavní skupiny a to na tzv. dýchající a nedýchající. Jako dýchající označujeme takové uzávěry, které umožňují únik vzduchu,

případně dalších expandujících plynů během sterilizačního záhřevu a teprve při zchlazování se vytváří potřebný podtlak a tím hermetický uzávěr. Taková víčka působí vlastně jako jednosměrné ventily, propouštějící plyn ven, ale nikoli dovnitř. Příkladem mohou být víčka Omnia a skleněné uzávěry s těsnicí gumou. Naproti tomu u nedýchajících uzávěrů nemohou plyny unikat po zavírací operaci, takže je nutné je odstranit těsně před nasazením víčka. Zpravidla se sklenice naplní za horka, popřípadě se ještě před uzavřením i s náplní zahřívá a těsně před nasazením víčka se vstříkne do prostoru nad náplní vodní pára, po jejíž kondenzaci se vytvoří v uzavřeném obalu potřebný podtlak. Tento postup se někdy nazývá jako tzv. parovakuové uzavírání. I když se skleněné obaly používají především jako obaly spotřebitelské, uplatňuje se pro skladování a přepravu vína, ovocných šťáv, koncentrátů, aromatických látek i jiných substrátů, tzv. velké obalové sklo. Tento skupinový název zahrnuje zásobní láhve, demižóny, dupližóny a balóny. Zásobní láhev je válcový skleněný obal o objemu 2 až 25 litrů. Uzavírá se zátkou. Demižón může být podle velikosti obalem spotřebitelským nebo přepravním. Má kónický tvar zužující se k plochému dnu. Objem může být od 0,25 až 25 litrů. Demižóny bývají holé nebo oplétané vhodným materiálem. Dupližón se liší od demižónu méně kónickým tvarem. Oba se uzavírají obvykle zátkou. Balón je přepravní obal s kónickým tvarem zužujícím se k plochému dnu o objemu 35 až 50 litrů. Pro přepravu musí být uložen do ochranného obalu, vyloženého vhodným materiálem. Balón se uzavírá zátkou nebo šroubovacím uzávěrem.

svět potravin / 31


Pivo ve starověku I N G . A N T O N Í N K R AT O C H V Í L E

První část seriálu PIVO informovala, že pivo vzniklo pravděpodobně asi ve 4. století př. n. l. v bývalé Mezopotamii a že pivem se zabývala i nejstarší právní památka, zákoník babylonského panovníka Chammurapiho.

Z Babylonie se pak pivo šířilo do dalších států tehdejšího světa a to předně do Egypta, který byl dlouhou dobu považován za kolébku piva. Ze správ, že pivem byli odměňováni i dělníci při stavbách pyramid lze usuzovat, že tam pivo znali již v dobách vzniku jednotného egypského státu tzv. Staré říše, ve které v období asi 2 600 až 2 500 let př. n. l. je datována jejich výstavba. Egypťané původně přisuzovali vznik piva vládci všech bohů Réovi, později pak byla tato zásluha připisována staroegypskému bohu Osirisovi, který byl bohem slunce a vegetace a který učil lid zemědělským pracem, což bylo možno považovat za vhodné indicie. V nejstarších dobách pak mělo pivo i svoji bohyni Tenerit, z toho vyplývá, že Egypťané považovali původ piva za božskou záležitost. Řecký historik Herodotos ve svém popisu života v Egyptě zaznamenal, že Egypťané „pijí víno, které připravují z ječmene“ a tak se domníval, že v Egyptě nebyla vinná réva známa. Starověké nápisy na střepech nádob však prokazují, že v Egyptě se vyrábělo i víno, které bylo nápojem bohatých. Přesto na jednom ze zachovaných papyrusů městské rady je zaznamenáno rozdělení vážených osob obdarovávaných městem do tří skupin, které vedle chleba a zeleniny byly odstupňované obdarovávány i pivem v množství 45 až 61 džbánů denně. Pivo se stalo v Egyptě velice rozšířeným nápojem a to zejména v době Nové říše za krále Ramesse II. (1290 – 1224 př.n.l.). Později za Ramesse III., krále 20. dynastie se pivo, vedle chleba a vína, stalo při návštěvě chrámu součástí pravidelných povinných dávek věřících, určených k zajištění života kněží. Pivem a chlebem také v Egyptě rodiče podporovali své syny - studenty, kteří po dobu svých studií bydleli v chrámech. Pivo spolu s cibulí a chlebem patřilo mezi důležité potraviny občanů Egypta. Tak např. při již zmíněné stavbě pyramid dostávali stavební dělníci denně tři pecny chleba, dva džbány piva a k úpravě chuti cibuli a česnek. Vlastní výroba piva byla velice rozšířena v domácnostech, ale vznikaly již i společné výrobny, jakési pivovary. Mezi suroviny pro výrobu piva se v Egyptě používaly i datle, rohovník, mák a různé jiné suroviny, ale postupně pšenice a ječmen zcela převládly. Zajímavá byla výroba pivních chlebů, které se připravovaly z rozdrceného ječmene a pšeničné mouky v poměru asi 2 : 1 a vody. Ze vzniklého těsta se uhnětala kašovitá hmota, která se naplnila do forem, ty se pak stupňovitě umístily kolem ohně a tak se pivní chleby pekly. Později v období tzv. Nové říše se již k přípravě pivních chlebů nepoužívaly formy a otevřený oheň, ale pivní chleby se pekly jako velké placky v pecích. Rozdrcené pivní chleby se pak smísily s vodou a nechaly prokvasit. Bez zajímavosti není ani zmínka prastarých výrobních postupů, o čistění zkvašené tekutiny hlínou. A tak se můžeme jen domnívat, zda toto popisované použití hlíny není primitivním předchůdcem filtračních křemelin. V Egyptě byla i známa různá místa kde se připravovalo dobré pivo a nejznámější bylo místo poblíž nilské delty nazývané Pélusium, snad taková egyptská Plzeň. Obecně se v egyptských dějinách pokládá období vlády dynastie ptolemajovců za zlatý věk výroby piva. Pivo bylo v Egyptě nápojem podávaným jak v královském paláci, tak i v přístavních

krčmách na březích Nilu. Pilo se u stolu bohatých i chudých. Ale také již v těch dobách byla výroba piva zdaňována a právo vařit pivo měli jen držitelé koncese, která byla také zpoplatněna. Pro státní pokladnu proto bylo pivo výnosným příjmem. Tak se např. uvádí, že pivovarníci z města Menfis platili měsíčně pivní daň 273 100 drachen. Pivo se v Egyptě používalo i v lékařské praxi, předně ve vnitřním lékařství. Pivo bylo doporučováno i jako vhodný nápoj pro rodičky po těžkých nebo komlikovaných porodech, i jako prostředek proti otravě způsobené bodnutím štíra. Až zábavně působí zpráva podle které tehdejší zubař doporučoval ke zpevnění uvolněných zubů žvýkání směsi celeru, obilných otrub a piva. Opěvování piva bylo obsaženo také v pohřebních písních a modlitbách, kterými se pozůstalí loučili s mrtvými, kterým kromě jimého také přáli „posmrtný život s tisíci nádobami piva“. Proto také např. na slavnostech egyptského boha Sokara, ochránce zemřelých, bylo k obětem připraveno 5 býků, 3 696 chlebů, 600 koláčů, 905 džbánů piva a 33 džbány vína. Ne však vždy bylo pivo v Egyptě

chváleno a mělo své vyznavače. Aramejci, původní semitští obyvatelé, kteří žili v oblasti dnešní Sýrie asi v 1. tisíciletí př. n. l. také znali výrobu piva. To dosvědčuje Xenofon (5. století př. n. l.), řecký spisovatel a žák Sokratův, který chválí aramejské pivo jako „ječné víno“, ve kterém plavou celá zrna a které se srká z kbelíků pomocí rákosových trubiček. Bylo to prý pivo velmi silné a lahodné. Varemejštině se pro pivo používalo označení „parsona“. Obyvatelé starověké Palestiny i oblastí kolem Středozemního a Mrtvého moře dávali přednost vínu, i když pivo znali a vyráběli. V talmudu, hebrejském učení, je již zmínka o pěstování chmele, který je nazýván „kasuta“ a byl v Babylonii pěstovám již v 6. století př. n. l. jako jedno z koření pro úpravu piva. Hebrejské pojmenování pro pivo bylo „šecher“ a toto pivo Židé pili už v babylonském zajetí a ke kořenění piva vedle chmele používali také pelyněk, šafrán, ale také kurkumu, která pivu dávala červenou barvu. K výrobě piva nepoužívali pivní chleby, ale na přímém slunci upražený ječmen. Jistá omezení piva, kvašeného ječného nápoje, u Židů však vyplývala z toho, že v knize Mojžíšové je stanoveno, že žádná oběť Hospodinu nesmí být kvašená a také z toho, že ze Starého zákona vyplývá zákaz pití a pojídání kvašených nápojů a pokrmů v období poutních svátků „pesach“, které jsou připomínkou osvobození židů z egyptského zajetí. Protože pivo nepatřilo u Židů mezi obětní nápoje a při úlitbě se u oltáře používalo převážně červené víno, není v bibli o pivu žádná výrazná zmínka. I krétsko - mykénské kultury, Řekové a později Římané znali výrobu piva, které nazývali „ojnon krythion“ tj. ječmenné víno. Řekové,

přesto že pivo znali asi v 7. stol. př. n. l. dávali přednost vínu, které považovali za „nápoj bohů“, protože bylo lahodnější a bylo více alkoholické a tudíž vhodnější pro vážné muže. Přesto bylo pivo v Řecku a později i v Římě vyráběno a známe z těch dob pro pivo celou řadu jmen. Tak Sofokles nazýval pivo „brýton“, Aristoteles jej nazval „pínon“, slabší pivo vařené v Alexandrii se jmenovalo „sitos“ a jeho silnější druh „dfisitos“. Pro slad používali Řekové označené „maza“ a toto slovo později v arabských oblastech přešlo do obecného označení piva. Podle toho, že Řekové připravovali pivo hlavně z praženého obilí a méně používali pivní chleby, lze usuzovat že znalost jeho výroby převzali pravděpodobně od Židů. Pro chmel používali jméno „humule“. Do říše římské se příprava piva rozšířila z Řecka a Titus Plautus, římský dramatik, pivo nazýval „cereale vinum“. Ve 2. – 3. století př. n. l. se pivo pilo zejména na počest bohyně Ceres při oslavách polních prací. Jméno pro pivo „cerevisia“ uvádí prvně Gaius P. Plinius, který informuje, že tento nápoj pění a jeho pěny že římské ženy používají ke kosmetickým účelům. Ří-

mané také zaznamenali první import piva, neboť do císařského Říma se dovážela pod jménem „cerevisia“ piva keltská a také piva egyptská nazývaná „zythum“. Celkově však Římané holdovali jak vínu tak i pivu a proto se také v těch dobách tradovalo heslo: „Editě, bibite – post mortem nulla voluptas“ (= jezte a pijte, po smrti žádné rozkoše nebudou). Ne však pouze tyto zmíněné kultury znaly již ve starověku pivo, tj. nápoj vyráběný ze škrobnatých surovin kvašením a ochucovaný různým kořením. Pivo znaly i kmeny žijící v prostoru jižní a západní Evropy tj. např. Iberové (v oblasti Španělska), Vlámové, Belgové, Galové (žijící přibližně v dnešní Itálii, Belgii a Francii). V Galii se připravovalo pivo z ječmene a přidával se do něho i kmín. Jednoduché lidové pivo se jmenovalo „korma“. Galové také zhotovovali pivo za použití medu a to se podávalo i na hostinách bohatých. Také Helvétové (Švýcarsko) znali výrobu kvašených nápojů z obilovin, stejně jako Keltové (obývající části Anglie, Skotska a Irska). Pivo bylo v těch oblastech jistě oblíbeno tak, že keltským kmenům a jejich válečníkům řecký historik Polybios (asi 200 let př. n. l) vytýkal nezřízenou lásku k pití. Také starověké indoevropské kmeny Thráků obývající v 1. tisíciletí př. n. l. území dnešního Rumunska a Bulharska znaly výrobu piva, které nazývali podobně jako Římané „bryton“. V římské provincii Panonie (dnešní západní Maďarsko, Srbsko a Chorvatsko) se vyráběné pivo označovalo jmény („sabaja“ nebo „sabajum“, později se také nazývalo „camum“). Obyvatelé Thákie (Tracie) na jihovýchodě Balkánského poloostrova znali pivo již v 7. století př. n. l. pod jménem „zy-

thos“, a bylo to prý tak silné pivo, že v něm i slonovina změkla. Obdobně jako v Panonii byla výroba piva vyráběného za použití ječmene známa i keltskému kmeni Bojů, který ve 4 – 3 století př. n. l. osídlil oblast dnešních Čech, nazývanou od 1. století př. n. l. Boiohaemum. Římský historik Tacius, žijící v 1. století př. n. l., popsal že staří Germáni pili nápoj sice podobný vínu, ale vzhledem připomínající omáčku, který se připravoval z ječmene a pšenice a kterému dávali před vínem přednost. Staří Germáni opravdu vínem až opovrhovali a vytýkali mu, že je silně opojné a proto za nápoj odvážných a statečných mužů považovali pivo. V té době Germáni neznali chmel a chuť jejich tehdejším pivům dodávala přísada dubové kůry, nebo jasanového či olšového listí. Vynález piva Germáni přisuzovali nordickému bohu Odinovi, kterého také nazývali Wodan, a ten dle jejich bájí k výrobě piva používal svých slin. Germáni prý pivo pili velice rádi a při jakékoliv příležitosti, při oslavě narození stejně jako nad hrobem zesnulých, při setkání, jako při loučení, na oslavu vítězství v boji, ale také pro útěchu při prohře, pro radost i při zlosti. Staroněmecké názvy pro pivo byly „peor“, ale také „bior“ a „pier“, což naznačuje možný filologický vývoj k dnešnímu Bier. Z prvních staletí př. n. l. jsou známy také zprávy o výrobě obilných nápojů u národů a kmenů v Pobaltí a na severu Evropy. Dobré pivo se vyrábělo zejména v Lotyšsku, bylo to pivo z ječmene, bylo chmelené a mělo jména „braga“. V severských oblastech se také k výrobě nápojů podobných pivu používalo proso, a takové nápoje se jmenovaly „sur“. Žák Platonův, řecký filozof a myslitel Aristoteles potvrdil, že Slované připravovali pivo již od nejstarších dob a nazývali ho „pino“. Ještě dřívější zprávy hovoří o ječmenném nápoji Slovanů, který nazývali „kamon“ a také „kamas“. O Slovanech je známo, že vedle ječmene byly pro výrobu obilného kvašeného nápoje používány také oves a pšenice. Pšeničné pivo bylo považováno za lepší než pivo z ječmene. Pivo z ovsa se vyrábělo zejména v oblastech obývaných Sasy a Franky. Příprava nápoje, který byl kořeněn chmelem byla známa všem slovanským národům. Na dálném východě připravovali Číňané kvašený nápoj pod jménem „tarafun“ a to z pšenice a dalších stéblatých rostlin v té oblasti rozšířených. Obdobně také ve staré Indii a v Japonsku převládala při výrobě podobných nápojů rýže, což později vyústilo ve výrobu „saké“. Nápoje vyráběné z obilovin a jiných škrobnatých rostlin kvašením a různě kořeněné, které se ve starověku po světě rozšířily, zcela oprávněně můžeme označovat za předchůdce piva a s jistým zjednodušením nazývat pivo. V případě uváděných podobných nápojů vyráběných ve starověku v Asii, pak existuje méně konkrétních poznatků a vzhledem i k odlišným zdrojům surovin a jejich vzniku v jiných klimatických podmínkách, můžeme vyslovit hypotetickou doměnku, že jejich vznik nesouvisí s kontakty a zkušenostmi z kolébky piva v Mezopotamii. V dalším vývoji se výroba piva z hlediska používaných surovin i vlastních výrobních postupů specifikovala a tak se dostáváme k pivu středověkému, ale o tom až příště.

32 / zpravodajství MZe


Aktuální dotazy a odpovědi na problémy spojené s národní a evropskou legislativou potravin • Jaké dokumenty budou od 1. 5. 2004 třeba pro vývoz masných výrobků do zemí EU? Při expedici masných výrobků (obdobně u mléčných výrobků) do zemí EU (nejedná se o vývoz, neboť mezi zeměmi EU je volný pohyb zboží) bude vystavováno Státní veterinární zprávou veterinární osvědčení, v souladu se zák. č. 166/1999 Sb., ve znění zák. č. 131/2003 Sb. Toto osvědčení může být namátkově kontrolováno veterinární službou v místě určení, tj. u konkrétního odběratele v zemi určení. Obdobně, avšak opačně to platí při expedici těchto výrobků ze země původu (EU) do ČR. Podle posledního výkladu příslušného ustanovení předpisu ES se veterinární osvědčení vydává pouze na ty masné výrobky a maso, které pocházejí z oblastí, kde je použití těchto výrobků do určité míry omezeno, respekt. regulováno. V ostatních případech, s výjimkou masa králičího a zvěřiny, se průvodní obchodní doklad (např. dodací list, faktura) opatří razítkem zdravotní nezávadnosti výrobce těchto výrobků. Označení takovýchto výrobků značkou zdravotní nezávadnosti (oválné razítko) se řídí zák. 131/2003 Sb. a příslušnou vyhláškou. Pro snazší orientaci byl k tomuto problému vydán metodický pokyn č. 12 SVS. • Budou platit záporné odchylky od deklarovaného množství na obale, stanovené příslušnou homoditní vyhláškou po vstupu do EU? Záporné hmotnostní či objemové odchylky jsou v legislativě EU řešeny pouze u několika komodit, např. drůbeží maso a výrobky, rostlinné oleje a tuky, u kterých je konkrétní záporná odchylka stanovena v příslušných nařízeních. Tyto odchylky tedy platí obecně v rámci všech zemí EU. V ostatních případech není tato problematika řešena, a tudíž by žádná záporná odchylka neměla být tolerována. Zřejmě z toho důvodu je převážná část potravin v zemích EU označena symbolem „e“, přičemž podmínky, za kterých je možno symbol „e“ použít, stanoví předpis EU, potažmo vyhláška č. 328/2000 Sb., kterou se provádí zákon o metrologii. Pokud jde o záporné tolerance stanovené v příslušných komoditních vyhláškách ČR, jsou platné pouze na domácím trhu, případně po dohodě s odběratelem či dozorovým orgánem v zemi EU, kam je potravina expedována. Lze tedy zjednodušeně doporučit výrobcům, aby postupně uplatnili u svých výrobků systém „e“. • Jaká pravidla platí pro závaznost národních a evropských předpisů? Předpisy EU (Evropských společenství) typu nařízení a rozhodnutí (Komise, Rady či Parlamentu) jsou přímo závazné pro všechny státy EU, bez jejich zapracování do národní legislativy. Zákon o potravinách (poslední jeho novela) ukládá v § 1 povinnost dodržovat tyto předpisy a § 17 ukládá sankci až do 1 mil. Kč za jejich porušení. Naproti tomu předpisy typu směrnice a doporučení nejsou přímo závazné, avšak musí se zapracovat do národní legislativy členských zemí. Sankce jsou pak uplatněny za nedodržení národního předpisu. V případě, že národní zákon (např. zákon o potravinách) by byl v určitém ustanovení v rozporu s příslušným nařízením, platí toto nařízení a zákon se musí v tomto smyslu harmonizovat (sladit s nařízením). Právě proto, aby k takovým případům nemohlo docházet, se nařízení a rozhodnutí do národního předpisu nesmí zapracovávat. V případě, že by národní předpis byl v rozporu se směrnicí, platil by pouze pro domácí výrobce či jiné podnikatele, nikoli pro dodávky potravin ze zemí EU. Rovněž takovýto předpis by musel být harmonizován se směrnicí. Poslední případ rozporu našeho národního předpisu s předpisem jiného členského státu je v oblasti, která není upravena žádným předpisem EU, tj. v tzv. neharmonizované sféře. Národní předpis platí vždy pro domácí trh i pro expedici do zemí EU a samozřejmě i opačně, tj. na našem trhu by platil předpis jiného státu EU. Toto ukládá § 11a novely zákona o potravinách, s cílem zabránit překážkám volného oběhu potravin. • Dotaz na zařazení mraženého krému dle vyhlášky č. 77/2003 Sb. Do platnosti této vyhlášky jsme používali u jednoho druhu zmrzliny následující označení: Mražený krém s rostlinným tukem, např. meruňkový: Složení: ... ovocná složka (5 %), ... rostlinný tuk (2 %). Ničemu to nevadilo a bylo to v souladu s platným předpisem. Jednalo se o tzv. šerbet. V současné době platné vyhlášky č. 77 ne-

vím, kam zařadit. Mražený krém s rostlinným tukem musí mít min. 5 % tuku, není stanoven minimální podíl ovocné složky, pokud tam ovocnou složku dám, mohu používat označení např. jahodový, pokud ochutím pouze aromatem, musím použít s příchutí např. jahodovou? Dávku ovocné složky mi vyhláška neurčuje. Pokud bych použila označení Mražený krém ovocný (druh a skupina), pak mi vyhláška neukládá sice % tuku, ale nutí mě do 15 % ovocné složky minimálně, popř. 5 % s. skoř. plodů, jinou možnost v uvedené tabulce nevidím. Ještě mi ukládá sušinu min. 12 %. Tento požadavek (Příloha č. 5 k vyhlášce č. 77/ 2003 Sb.) mi připadá jednoznačný, nedovoluje mi jiný výklad. Nemohu jen aromatizovat, nesplnila bych fyzik. a chemické požadavky na jakost. Ráda bych znala správný výklad, který bych logicky pochopila a kterému bych věřila, a hlavně by obstál v případném sporu, který snad nikdy nebude. Pokud by bylo možno i návrh pro označení našeho výrobku tohoto složení, jestli je vůbec možné ho vyrábět za stávající legislativy. Ve složení je rostlinný tuk v množství 2 %, ovocná složka 5 %, sušina nad 30 %. Tazatel chápe vyhlášku č. 77/2003 Sb. celkem správně. Je třeba k tomu dodat, že podle vyhl.

č. 24/2001 Sb. § 6 – složení, je třeba ve složení, u složky obsažené v názvu, uvést % podíl, např. „mraženého krému s rostlinným tukem jahodovým“ je třeba ve složení uvést % jahodové složky. U mraženého krému s rostlinným tukem, pokud má být takto označen, musí být min. 5 % rostlinného tuku, ovocná složka (jmenovitě dle druhu ovoce) není limitována, ale skutečný použitý % podíl (jahod) je třeba označit ve složení. • Naše firma má již více než 10 let na trhu nápoj v prášku, který obsahuje 18 % kakaa. Tento výrobek si pro svoji vyváženou chuť oblíbila poměrně velká skupina spotřebitelů. Rádi bychom tento výrobek na trhu zachovali se stávající recepturou. Víme, že musíme opustit název „Čokoláda“. Ale nevíme, jak tento výrobek správně zařadit. Podle vyhlášky č. 76, § 15, písm. g) a členění v příloze č. 6 by bylo možné nazvat tento výrobek jako „směs kakaa s cukrem nebo čokoláda k přípravě nápoje“ jen za podmínky, že bude obsahovat nejméně 25 % kakaa. V případě, že tuto podmínku nelze splnit, je třeba začlenit výrobek do kategorie „nápoj v prášku“ dle vyhlášky č. 335/ 1997 Sb., § 1, písm. h) a přílohy č. 2. Název výrobku „Nápoj v prášku“ lze doplnit např.: „Kakaový nápoj v prášku“ nebo „Nápoj v prášku s kakaem“. V obou případech bude nutno ve složení uvést mj. % obsah kakaa ve výrobku. Další údaje v označování se pak řídí ustanovením § 3 této vyhlášky, rovněž tak další požadavky na tento výrobek. • Naše společnost distribuje od výhradních dodavatelů čerstvé bylinky v květináčku a řezané čerstvé bylinky balené v krabičce do sítí super – a hypermarketů. Jelikož chceme splňovat potřebné standardy kvality výroby, produktu i distribuce v souvislosti se vstupem ČR do EU, rádi bychom se informovali na všechny relevantní právní předpisy i ustanovení vztahující se k našim produktům, jakož i povinnosti z těchto předpisů a ustanovení vyplývající. Jedná se nám jak o povinnosti vyplývající z českého právního řádu nyní, tak o povinnosti, které se nás budou týkat po vstupu do EU. Předně je třeba ověřit, zda vámi uváděné byliny nespadají do skupiny léčivek, podléhající režimu zacházení s léky podle Československého lékopisu. Lze ověřit na Státním ústavu pro kontrolu lé-

čiv. Dále je třeba vycházet z doporučeného použití, tj. jako např. bylinné čaje. V případě, že bylinky spadají do skupiny léčivek, je třeba postupovat podle vyhlášky č. 330/1997 Sb. ac vyhlášky č. 57/ 2003 Sb. Označování vašich výrobků musí být dále v souladu s vyhláškou č. 324/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. a vyhlášky č. 259/2003 Sb. a samozřejmě s § 6, 7, a 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Požadavky na zdravotní nezávadnost jsou stanoveny ve vyhlášce č. 53/2002 Sb. a 294/1997 Sb., v platném znění. Po vstupu do EU nabude účinnosti novela zákona č. 110/1997 Sb. a řada nařízení ES, zejména č. 178/2002, která se budou obecně vztahovat i na vaši činnost. • Žádáme o upřesnění zařazení výrobků do skupiny dle vyhlášky č. 76/2003 Sb. a jejich správného označení na obalu. Jedná se o následující výrobky: 1. cukr s přísadami vytvarovaný do formy kostek nebo bridž, 2. přírodní cukr vytvarovaný do formy kostek nebo bridž, 3. přírodní cukr s přísadami (obsah sacharózy nižší než 97,5 %) vytvarovaný do formy kostek nebo bridž. Podle vyhlášky č. 76/2003 Sb. (s účinností

dnem vstupu ČR do EU), § 3 se přírodní sladidla označují názvem skupiny a podskupiny dle přílohy č. 1. V uvedených případech – výrobků z cukru, se tedy označí názvem: ad 1) „cukr s přísadami“ (musí obsahovat nejméně 85 % sacharózy stanovené polarimetricky), ad 2) „tvarovaný cukr“ (nejméně 99,5 % sacharózy), ad 3) dtto ad 1). Jako informaci o úpravě cukru s přísadami dle bodu 1 a 3 se v souladu s vyhláškou č. 324/1997 Sb., o označování potravin, uvede způsob této úpravy, tj. např. bridž, moučka apod. • Pracuji v potravinářském podniku, který zpracovává suché skořápkové plody. Pro naše zaměstnance je zřízena denní místnost, která slouží i jako jídelna. Jídlo nám vozí podnik stravovacích služeb, který nám ho dodává ve várnicích. U jídelny je místnost (výdejna jídla), kde se jídlo vydává. Prosím o radu. Jeden náš poradce tvrdí, že výdejna jídla a jídelna se řídí podle vyhlášky č. 451/2002 Sb. – protože jsme podnik potravinářský. Druhý poradce tvrdí, že se máme řídit vyhláškou č. 107/2001 Sb. Prosím o radu, jak tuto výdejnu jídla zařídit a vybavit potřebným vybavením. A podle které vyhlášky se máme řídit (č. 451/2002 Sb. nebo č. 107/ 2001 Sb.)? Uspořádání provozovny, vnější a vnitřní vybavenost apod. jsou z hlediska hygienických požadavků je řešeny ve vyhlášce MZe o hygienických požadavcích na provozní a osobní hygienu. Současná vyhláška č. 451/2002 Sb. nabyla plné účinnosti (s výjimkou otevírání nových provozů, kde nabyla účinnosti již v červenci 2003) ode dne vstupu ČR do EU. Z různých důvodů však v současné době probíhá novelizace této vyhlášky, přičemž se řada ustanovení z vyhlášky č. 451 značně zobecňuje a konkrétní řešení se přesouvá na rozhodnutí výrobce s tím, že musí přesvědčit dozorový orgán o správnosti svého řešení. Nová vyhláška, která nahradí stávající vyhlášku č. 451, nabyla účinnosti dnem vstupu ČR do EU. Konkrétnějším řešením vašeho problému se zabývá vyhláška MZd č. 107/2001 Sb., zejména provozováním stravovacích služeb – vybaveností samotné výdejny jídel a jídelny. Tato vyhláška je však rovněž v novelizaci s účinností dnem vstupu. Doporučujeme proto vyčkat na obě uvedené novely vyhlášek a konkrétní řešení konzultovat

se SZPI (oblasti v její kompetenci) a s orgánem hygienické služby (v oblasti jeho působnosti). Vzhledem k tomu, že obě vyhlášky (MZe a MZd) vycházejí ze stejných předpisů ES, nemohou být ve vzájemném rozporu. •1) Existují nějaká právní omezení pro prodej nutričních doplňků stravy (např. že se tyto výrobky smí prodávat pouze v lékárnách) nebo lze tyto výrobky volně prodávat v obchodě, v rámci distributorů apod.? 2) V jakém zákoně, popř. vyhlášce je tato oblast upravena? Problematika „doplňků stravy“ byla řešena vyhláškou č. 23/2001 Sb., o potravinách pro zvláštní výživu. Tato vyhláška byla zrušena a nahrazena novou vyhláškou č. 54/2004 Sb., účinnou od 15. 2. 2004. Doplňky stravy byly však z nové vyhlášky vyjmuty s tím, že pro ně bude vydána Ministerstvem zdravotnictví ČR samotná vyhláška. Tato vyhláška však zatím není schválena. Doporučujeme proto obrátit se s tímto dotazem přímo na MZd – odbor hygieny, epidemiologie a mikrobiologie (HEM). • Chtěli bychom dovážet od amerického výrobce potravinové doplňky (vitamíny). Co bychom pro to měli udělat z hlediska legislativy? Je nutno mít nějaké povolení nebo schválení? Předpokládáme, že vámi plánovaný dovoz se uskutečnil po vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004), kdy nabývá účinnosti nová legislativa v této oblasti. Rovněž předpokládáme, že tyto potravní doplňky jsou určeny pro další zpracování v potravinách. Podle § 11, odst. 2, písm. b) novely zákona č. 110/1997 Sb. lze uvádět potraviny obsahující potravní doplňky, které nebyly dosud zapracovány do prováděcí vyhlášky, pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví ČR. V případě, že jsou uvedeny ve vyhlášce, není třeba žádného schválení, pouze je nutné dodržet ostatní podmínky vyhlášky. • Kdy bude vydaná ČSN obsahující pravidlo správné hygienické praxe, jak uvádí vyhláška č. 161/ 2004 Sb. Uvedená vyhláška ukládá, aby pravidla správné hygienické praxe byla zveřejněna ve Věstníku MZe a v České technické normě (ČSN). Nestanoví však termín, do kdy má být ČSN zpracována. Prakticky to znamená, že do doby zpracování a schválení příslušné ČSN (zřejmě pro každou komoditu, případně skupinu komodit obdobného charakteru, odděleně – samostatně) výrobci či prodejci postupují podle pravidel zveřejněných ve Věstníku MZe. Využitím ČSN pro tyto účely vyhláška sleduje uplatňování principů normalizačního řízení dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, s možností zapojení všech zájmových skupin i jednotlivců v připomínkovém řízení při tvorbě ČSN i následujících novelizací. Tím se zajistí větší zobjektivnění. Zatím nebyl zadán normalizační úkol v tomto směru. • Mám dotaz k vyhlášce č. 264/2003 Sb., § 12, odstavec 5. Jak má probíhat značení u výrobků tvořených jedním svalem, např. moravské uzené, debrecínská pečeně, anglická slanina. Tam se také musí uvádět procentické zastoupení masa? Uvedené ustanovení § 12 takovéto případy neřeší. Z toho důvodu předkladatel vyhlášky č. 264/ 2003 Sb. – MZe dává toto stanovisko: U výše uvedených výrobků – možno je charakterizovat jako jednosložkové, není reálné a objektivní uvádět obsah masa v procentech, jak požaduje obecně vyhláška, a proto souhlasí s tím, aby se na obalu neuváděl. Legislativně bude toto stanovisko zpracováno do právě probíhající novelizace vyhlášky č. 264. Označení obsahu tuku řeší § 12, odst. 1, písm. a) – včetně výjimky pro výrobek tvořený jedním svalem nebo svalovou skupinou. • Z § 6 vyhlášky č. 259/2003 Sb. vyplývá pro výrobce potravin povinnost uvádět na etiketě procenta složky u výrobku, v jehož názvu je tato složka uvedena. Tzn. že např. u výrobku s názvem „Šáteček makový“ nebo „Povidlové buchty“ musím na etiketě uvést množství náplně v procentech. Musím ale uvádět procenta náplně např. u výrobku „Kobliha“ nebo „Croissant“, když náplň není v názvu výrobku? Pokud není složka – náplň uvedena v názvu výrobku či jinak zdůrazněna na obale, nemusí být vyjádřena v procentech podílu. Ing. Bedřich Škopek, CSc., MZe ČR



KLADNO

Poradenství a vzdělávání v oblasti systémů managementu jakosti, systémů HACCP a péče o životní prostředí

nabízíme poradenství v oblastech:

   

systémů zdravotní nezávadnosti potravin (HACCP, GMP, GHP, BRC), systémů managementu jakosti (ISO 9001), systémů enviromentálního managementu (ISO 14 001, EMAS), systémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (OHSAS 18001)

Malé a střední podniky mohou za splnění stanovených podmínek využít dotovaných služeb našeho Regionálního poradenského centra (RPIC) za výrazné státní finanční podpory (50%). Kontaktní spojení: Huťská 275/3, 272 01 Kladno tel: 312 645 007, 312 645 512 (RPIC) fax: 312 662 045 [email protected] www.cert.cz

... česká kvalita za rozumnou cenu

PRODÁME šestihlavou zavíračku na víčka OMNIA



na sklenice 720 ml a 370 ml (nové zavírací hlavy), částečně nerez.

PO CELKOVÉ GENERÁLCE – JAKO NOVÁ. cena: 140 000,- Kč – dohoda možná !

tel.: 732 385 599 nebo 417 539 415 všední dny

Potravinářský zpravodaj L I S T

P O T R AV I N Á Ř S K É

• • • • • • • • • • • • • •

K O M O RY

Č E S K É

R E P U B L I K Y

V obsahu listu najdete aktuální informace: z oblasti ekonomiky a obchodních podmínek výroby a prodeje potravin, o legislativních podmínkách výroby, obchodu a oběhu potravin, z oblasti zásahů státní správy v odvětvích zemědělství a potravinářský průmysl, o nových technologiích a technice využívané při výrobě potravin, o trendech směřujících k bezpečnosti potravin a jejich jakosti, z potravinářské politiky tuzemské a Evropské unie, ale i světa, o činnosti Potravinářské komory České republiky, o potravinářských veletrzích a výstavách u nás i ve světě, o potravinářském školství, vědě a výzkumu, životním prostředí, ze života odborně sdružených společenstev a svazů vyrábějících potraviny, o významných osobnostech v potravinářském průmyslu a obchodu, odborné články a statistické potravinářské informace, společenská rubrika, inzerce a PR články.

Vše bližší najdete na

www.agral.cz



Kdo se bojí, nesmí do Evropy! Financujeme vývoz potravin do EU

www.cashreform.cz Drůbežářský závod Klatovy a.s., ul. 5. května 112, 339 54 Klatovy nabízí k prodeji:

Parní kotel Výrobce: Výrobní číslo: Typ: Rok výroby: Jmen. tlak/konstr. přetlak: Zkušební přetlak: Jmen. výkon: Palivo: Regulace napájení: Regulace spalování:

Henschel-Rheinstahl Kassel 3652 HK 30/400 1970 1,6 MPa 2,1 MPa 2,26 MW (3,2 t/hod.) LTO samočinná samočinná

INFORMACE: Miroslav Smolík – technický náměstek, č. tel.: 376 353 306, fax 376 353 316 Jiří Červenka – energetik závodu, č. tel.: 376 353 320

· ··· ··· ·

( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4

revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/ 1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

DERA FOOD TECHNOLOGY - CZ, s.r.o.,

úspěšná česko-belgická firma nabízející svá řešení svým zákazníkům nejen v masozpracujícím, ale i v ostatních oborech potravinářského průmyslu, vyhlašuje výběrové řízení na pozici

ACCOUNT MANAGER – který bude odpovědný za prodej funkčních potravinářských ingrediencí a potravinářských obalů, podporován vysoce kvalifikovaným týmem product managerů a technologů Požadujeme:  VŠ/SŠ vzdělání a praxi v oboru potravinářské technologie, biochemie, marketingu  rozvinuté kontakty s producenty potravin jsou výhodou  organizační schopnosti a smysl pro týmovou spolupráci  odpovídající znalost anglického jazyka slovem i písmem  předpoklady k úspěšnému obchodnímu vyjednávání  řidičský průkaz skupiny B a ochotu cestovat  znalost práce s PC (MS Office, Outlook, PowerPoint) Nabízíme: dobře honorovanou práci v dynamicky se rozvíjejících oblastech potravinářského průmyslu, služební auto, notebook, mobil a další moderní prostředky komunikace. Zájemci zasílejte své nabídky formou strukturovaného životopisu na adresu: DERA FOOD TECHNOLOGY - CZ, s.r.o., k rukám Jana Budiga, ředitele, Maříkova 36, PSČ: 621 00 BRNO, tel. (420) 602 502 927, fax: (420) 541 423 636, e-mail: [email protected], web site: www.dera.cz

Specializovaný informační systém pro výrobce a distributory potravin Distributoři

• mlékárny • pekárny • masokombináty

Software pokrývá celou oblast činnosti firmy Zásobování – výroba – distribuce – sklady – ekonomika – – manažerské nadstavby. Využijte naše dlouholeté zkušenosti s implementací a provozem tohoto typu software v desítkách aplikací ve středních a velkých potravinářských firmách ČR a SR. Kanceláře firmy a servis po celé ČR a SR www.milsoft.cz Kontaktujte nás: Tel.: 376 361 511, fax: 376 361 512 e−mail: [email protected] MILSOFT a.s., Kpt. Jaroše 50, 339 01 Klatovy I

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Váš dodavatel potravinářských surovin již od roku 1992 Zajišťujeme dodávky potravinářských surovin, technologické poradenství a servis s tímto spojený.  Škroby a další stabilizátory  Glukózové sirupy a krystalická glukóza  Maltodextriny  Sladidla  Aromata  Barviva

 Vitaminy, minerální látky a premixy  Želatina  Nutraceutická aditiva  Sušené maso  Sušená zelenina  Deriváty mléka a syrovátky a mnoho dalších

Barentz spol. s r.o., Za Tratí 752, 339 01 Klatovy, tel.: +420 376 321 612, fax: +420 376 321 510 www.barentz.cz [email protected]

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 276,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává: Agral s. r. o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, fax: 222 135 202, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 222 135 739, 222 135 481, fax 222 135 202. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

V popředí zleva Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Ing. Hynek Strnad a Ing. Stanislav Coufal, viceprezidenti PK ČR Z valné hromady PK ČR

Recommend Documents