Územní plán Víchova nad Jizerou právní vztah po změně č. 2 ÚZEMNÍ PLÁN VÍCHOVÁ NAD JIZEROU PRÁVNÍ STAV PO ZMĚNĚ Č. 2 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán Víchova nad Jizerou

právní vztah po změně č. 2

ÚZEMNÍ PLÁN

VÍCHOVÁ NAD JIZEROU PRÁVNÍ STAV PO ZMĚNĚ Č. 2

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

OBJEDNATEL: OBEC VÍCHOVÁ NAD JIZEROU POŘIZOVATEL: MěÚ JILEMNICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU ZPRACOVATEL: ING. ARCH. ROMAN ŽATECKÝ ING. ARCH PAVEL TOMEK DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ: ING. PETR VÁGNER

ÚNOR 2015

0



ZPRACOVATELÉ ÚZEMNÍHO PLÁNU : 09/2008 ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELÁŘ Zavřená 32, 63900 BRNO Zodpovědní projektanti: Životní prostředí, zeleň: RNDr. Josef Glos, Ing. Draga Kolářová Zemědělská příloha: Svatava Poláková Doprava: Ing. Rostislav Košťál Technické vybavení: Ing. Ivana Novotná Digitální zpracování: Ing. Rostislav Košťál jr., Ing. Gabriela Košťálová ÚP schválen zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou dne 15. 08. 2001, usnesení zastupitelstva č.20 ZPRACOVATELÉ ZMĚNY Č.1 : 12/2011 Ing. arch. Roman Žatecký – člen sdružení Drupos Žacléř 542 01, Dělnická II/212 IČ 14532255 a Ing. arch. Pavel Tomek Trutnov 541 01, Havlíčkova 13 IČ 11602961 Změna č.1 ÚP schválena zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou dne 19. 12. 2011, usnesení zastupitelstva č.08 ZPRACOVATELÉ ZMĚNY Č.2 : 02/2015 Ing. arch. Roman Žatecký – člen sdružení Drupos Žacléř 542 01, Dělnická II/212 IČ 14532255 a Ing. arch. Pavel Tomek Trutnov 541 01, Havlíčkova 13 IČ 11602961 Změna č.2 ÚP schválena zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou dne 24. 02. 2015, usnesení zastupitelstva č.48

1



SEZNAM PŘÍLOH

TEXTOVÁ ČÁST

GRAFICKÁ ČÁST 01 Koordinační výkres právní stav po změně č.1

1 : 5 000

02 Širší vztahy netýká se

1 : 50 000

03 Předpokládané zábory ZPF netýká se

1 : 5 000

2



OBSAH ODŮVODNĚNÍ PRÁVNÍHO STAVU ÚZEMNÍHO PLÁNU PO ZMĚNĚ Č. 2 ............... 3

1

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

1.1 Soulad s politikou územního rozvoje Z politiky územního rozvoje vyplývá, že obec Víchová nad Jizerou leží mimo rozvojovou oblast OB7 Liberec, mezi rozvojovými osami OS3 Praha - Liberec - hranice ČR, Německo, Polsko a OS4 Praha - Hradec Králové / Pardubice - Trutnov - hranice ČR / Polsko i mimo záměry rozvojových dopravních koridorů. Víchová nad Jizerou je umístěna ve specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory. Tato oblast byla vymezena z důvodů potřeby úměrně a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál Krkonoš, které jsou národním parkem a biosférickou rezervací UNESCO. Pro Víchovou nad Jizerou z tohoto situování obce vyplývá především úkol vytvářet územní podmínky pro rovnoměrné využívání rekreačního potenciálu oblasti, pro rozvoj rekreace i mimo hlavní střediska s ohledem na možnosti celoročního využití.

1.2 Podklady a ÚPD regionálního významu 

Územní plán velkého územního celku Liberecké sídelní aglomerace (ÚPN VÚC LSRA) schválen v r. 1984 - dokumentace doplňovaná změnami



ÚPN VÚC Krkonoše schválen v r. 1994



ÚPN VÚC Libereckého kraje - koncept 2004 - v současné době schválené aktualizované zadání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje



Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK) - v současné době probíhají jednání o návrhu ZÚR LK s dotčenými orgány a kraji (§37, odst. 2 SZ), konzultace s orgány sousedních států (§37 odst.3 SZ) a projednání vyhodnocení vlivů návrhu na udržitelný rozvoj území s ministerstvy (§37 odst.4 SZ)



Nařízení vlády ČR o podmínkách ochrany a o základním uspořádání území Krkonošského národního parku (KRNAP)



Územní generel sportovně rekreačního využití Krkonoš, AUP Praha, 2000 - nebyl odsouhlasen orgány ochrany přírody



Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v okresech Liberec a Jablonec n.N, 1997



Euroregion Nisa - studie ÚPG – 1994



Program rozvoje Libereckého kraje, ARR, TUL, SAUL, 2000



Strategie rozvoje oblasti Krkonoš, průzkumy a rozbory – 2001



Strategie rozvoje Libereckého kraje, KÚKL, 2001



Plány péče KRNAP



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje



Územně technický podklad (ÚTP) Nadregionální a regionální ÚSES ČR, MMR 1996

3





Koncepce ochrany a přírody Libereckého kraje (Jan Hromek, Lesprojekt Liberec - lesnické a parkové úpravy)



Poskytnuté údaje OkÚ, orgánu ochrany přírody, ZPF, PUPFL, PF ČR



Program rozvoje vodovodů a kanalizací - okres Semily (PIK Vítek, Mníšek p.B, ateliér Trutnov, 2000)



Program revitalizace říčních systémů (vláda ČR, 1992)



Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury v Libereckém kraji, KÚKL, 2002



Podklady Českého Telecomu, a.s., Českých radiokomunikací, a.s.



Mapy ložiskové ochrany, Geofond, 2002



Mapy poddolovaných území, MPŽ, ČGS - Geofond, 2002



Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o.

V návrhu ÚP jsou respektovány výstupy a podmínky výše uvedených dokumentací. Územní plán Víchová nad Jizerou není v rozporu s tím, co se dle § 187 odst.7 stavebního zákona považuje za závaznou část územního plánu Velkého územního celku.

1.3 Podklady a dokumentace místního významu pro vypracování návrhu ÚP 

Projekty technického vybavení,



Skutečné provedení plynofikace obce



Výsledky sčítání lidí, domů a bytů 1980, 1991, 2001,



Generely ÚSES, zvláště pro území Víchové a Víchovské Lhoty a zvláště pro území Horní Sytové (obě dokumentace zpracoval Ing. Ing. Zbyněk Nop, ÚHUL)



Informace získané na MěÚ Jilemnice a KÚ Libereckého kraje

Výše uvedené podklady jsou v územním plánu respektovány. Dále jsou respektovány všechny obecně platné vyhlášky pro jednotné obory.

1.4 Širší vztahy Z hlediska administrativně správního je respektováno: 

Vazba obce na město Jilemnice jako obec s rozšířenou působností III.stupně - centrum mikroregionálního významu II.stupně



Návaznost na významná střediska sportu a rekreace - Rokytnice, Mísečky, Špindlerův Mlýn, Vítkovice a další



Řešení návrhu ÚP Víchová nad Jizerou negativně neovlivní okolní obce

Z hlediska dopravních vazeb je respektováno: 

Vazba na trať Českých drah,



Regionální spojovací osa: Harrachov - Rokytnice u.J. - Jilemnice - hranice kraje - Trutnov (silnice I/14)



Homogenizace silniční trasy v úseku Horní Sytová - hranice kraje

4


2


Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavitelného zemí

2.1 Soulad s cíly a úkoly územního plánování 

Urbanistická koncepce vychází především z přírodních podmínek, širších vztahů a stávajícího funkčního využití území, daného historickým vývojem a společensko - ekonomickými podmínkami. Musí podporovat optimální životní a pracovní prostředím a zjistit udržitelné formy rozvoje území.



Dle rozvojových předpokladů obcí a správních obvodů vyhodnocených ve zpracovaném konceptu ÚP VÚC LK, má obec poměrně dobré předpoklady rozvoje z hlediska vzdělanosti obyvatel a relativního migračního salda. Nejhorší ukazatel se týkal absolutního rozsahu výstavby ostatních domů pro bydlení, podprůměrná byla i intenzita výstavby rodinných domů. Souvislost je třeba hledat v chybějící ÚPD a nepřipravenosti ploch pro výstavbu bydlení. Tuto disproporci by měl vyřešit zpracovaný územní plán. V něm se s výstavbou bytových domů v zásadě neuvažuje, předpokládá se pouze výstavba RD. V případě vzniklých požadavků na jejich výstavbu je možné jejich situování na plochy určené pro bydlení nízkopodlažní městské BM.



Nová zástavba bude doplňovaná s ohledem na historické a krajinné hodnoty všech sídel. Navržené plochy navazují na zastavěné území obce tak, aby zásah do okolního nezastavěného území byl minimalizován.



Při návrhu jednotlivých ploch se vycházelo z podnětů občanů a požadavků obce, které byly korigovány s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty a stávající limity využití území a dále doplněny dle názoru zpracovatele. Při řešení ÚP bylo respektováno stávající technické vybavení a možnosti jeho dalšího doplnění. Nová výstavba byla přednostně umisťovaná na plochy , které je možné přímo napojit na stávající inženýrské sítě a které doplňují proluky mezi současně zastavěným územím obce. Požadovaná výstavba v okrajových, pohledově exponovaných částech obce byla značně korigovaná s ohledem na dálkové pohledy znázorněné ve fotodokumentaci, uložené u zpracovatele. Při nutnosti respektovat historický ráz obce a její umístění v KRNAP a jeho ochranném pásmu je navrženo specifické funkční využití plochy bydlení nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném prostředí. Charakter zástavby bude vycházet ze „Studie krajinného rázu", (ing. Brychtová).

2.2 Soulad a koordinace v řešeném území 

Vazba místních částí Horní Sytová a Víchovská Lhota na Víchovou nad Jizerou jako středisko občanského vybavení



Vymezena je veřejně prospěšná stavba vodního hospodářství - VPS V4/6 - VP1 ve výkrese VPS ÚP Víchová protipovodňová opatření na řece Jizerka.



Respektovaná je výhledová retenční nádrž na řece Jizerka na východním okraji k.ú. Víchová nad Jizerou



Upřednostňování využití opuštěných a ohrožených historických objektů pro rozvoj cestovního ruchu



Příprava ploch výroby i pro vzdálenější časový horizont



Údržba evidovaných luk a pastvin zejména pro extenzivní chov skotu, ovcí a koz, podporování modelu pasteveckého způsobu hospodaření



Řešit nepříznivé ekologické a estetické úrovně zemědělských farem a průběžně sledovat hygienické poměry. Prosazovat vyhlášení PHO

5


3




Zalesňovat dlouhodobě nevyužívaný zemědělský půdní fond



Lesní porosty, tvořící součást systému ekologické stability zařadit do kategorie lesů zvláštního určení.

Údaje o splnění Zadání a Souborného stanoviska Splnění Zadání bylo vyhodnoceno v konceptu ÚPO Víchová nad Jizerou. V návrhu ÚP jsou řešeny jak požadavky obce a občanů, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánů zákonem č. 183/2006 Sb. (stavebním zákonem) a prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb. Respektované jsou připomínky dotčených orgánů státní správy a správců sítí, které byly podány při projednávání konceptu ÚPO a po projednání návrhu ÚP s dotčenými orgány státní správy. Souborné stanovisko pro ÚPO bylo schváleno Zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou. Obsah kapitoly „Požadavky na návrh ÚPO je upraven a respektován s ohledem na znění zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006, zejména přílohy č. 7. Návrh změny č.1 ÚP Víchová nad Jizerou byl zpracován na základě dohodnutého a následně zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou schváleného zadání ze dne 14. 09 2010 pod usnesením č. 388. Všechny požadavky vyplývající ze zadání změny č.1 ÚP Víchová nad Jizerou v návrhu změny č.1 ÚP Víchová nad Jizerou splněny. Návrh změny č.2 ÚP Víchová nad Jizerou byl zpracován na základě dohodnutého a následně zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou schváleného zadání ze dne 03. 06. 2014 pod usnesením č. 326/14 a ze dne 24. 07. 2014 – č.j. 332/14. Všechny požadavky vyplývající ze zadání změny č.2 ÚP Víchová nad Jizerou v návrhu změny č.2 ÚP Víchová nad Jizerou byly splněny.

4

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelné formy rozvoje území.

4.1 Koncepce rozvoje území obce (ke kap. 2 a 3) 

Koncepce rozvoje území obce vychází zejména z jejich přírodních hodnot a z urbanistického a architektonického dědictví.



Při rozšiřování zástavby je chráněna okolní kvalitní krajina jako podstatná složka prostředí pro život obyvatel.



Víchová nad Jizerou leží částečně v údolí řeky Jizerky a dále se rozvíjí severním směrem až k hranici katastru Víchovské Lhoty, která na ni v zástavbě plynule navazuje. Obdobné je to i na západní stranu podél řek Jizerky a Jizery, kde plynule navazuje na Horní Sytovou.



V údolí Jizerky je většina výrobních a skladových středisek. Na jihovýchodním okraji obce v okolí silniční křižovatky je větší část novějších objektů občanského vybavení, které, přestože jsou rozptýlené, tvoří určité centrum obce. V tomto údolí zůstaly jen sporadicky původní chalupy, většina objektů je poměrně nových a vícepodlažních. Hlavní ulicí je silnice I/14, která však zároveň vytváří svým intenzivním provozem určitou bariéru. Za ní, na jižním svahu nad Jizerkou, vyrůstají nové ulice s domky zcela městského charakteru. V návrhu ÚP je tato zástavba dále doplňována.



Víchová nad Jizerou se dále historicky rozvíjela podél silnice III/28621. V poměrně úzkém údolí zde jsou převážně historické chalupy a vesnické domky, na stráních pak i statky. V

6



místech, kde se území rozšiřuje, vzniklo další centrum obce se školou a kulturním domem, nad kterým se realizovala další lokalita nové výstavby městského charakteru. Zbývající část Víchové nad Jizerou a Víchovskou Lhotu tvoří volně rozptýlené, většinou historické, chalupy a statky s dominantními stromy, které dodávají této části obce jedinečný a půvabný charakter. V ÚP je třeba vytvořit podmínky pro jeho zachování. 

Víchovská Lhota nemá žádné výrazné jádro obce, objekty jsou většinou volně rozptýlené po stráních okolo silnice III/28621.



Horní Sytová má v údolí Jizerky charakter průmyslově obytný, s domy převážně městského charakteru. V části Arnoštov, v návaznosti na památkově chráněný objekt původní hospody je další specifická lokalita území - pstruhařství Jizerka. Je zde budován atraktivní, ekologicky hodnotný a účelný areál rybníků a sádek pro chov pstruhovitých ryb. Západní část Horní Sytové, území nad řekou Jizerou, má podobný charakter jako Víchovská Lhota - rozptýlená zástavba většinou historických chalup a statků v prudké stráni. Jádro Horní Sytové je kolem soutoku Jizerky s Jizerou. Je zde soustředěna větší část občanského vybavení - hotel Jizera, vzniklý na místě starého mlýna, hospoda, hasičská zbrojnice a bývalá škola.

Obytná zástavba je rozdělená dle požadovaného charakteru a umístění v obci: 

Plochy bydlení nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném území, situované místy v západní části Horní Sytové, ve Víchové na severozápadním okraji (návrh BVj 1.1 - 1.5), ve střední části (návrh BVj 1.7 - 2.0). Stávající historicky hodnotné objekty jsou i ve východní části sídla (návrh BVj 1.6). V charakterově smíšené zóně v jihovýchodní části Víchové již není uvažováno se striktním respektováním historického charakteru. Ve Víchovské Lhotě jsou esteticky hodnotné objekty rozptýlené po celém území, doplňují je navržené plochy BVj 3.1 3.6.



Plochy bydlení nízkopodlažní venkovské, situované v různých částech obce, navržené plochy ve Víchové ve střední části (návrh BV 1.1 - 2.0), ve východní části (návrh BV 2.1 - 2.3) a v jižní části (návrh BV 2.4 - 2.7) a v západní části Horní Sytové (návrh BV 0.1 - 0.6), mezi esteticky hodnotnými objekty .



Plochy zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením s objekty využívanými většinou tradičním způsobem s drobným hospodářstvím nebo řemeslnou činností (pracovními aktivitami), situované převážně v severozápadní části Víchovské Lhoty (návrh SO 3.1 až 3.3) a ve východní části Víchové, nová zástavba ve východní části Horní Sytové (návrh SO 0.2, 0.4) a v její záp.části (návrh SO3).



Plochy bydlení nízkopodlažní městské se rozvíjí především ve východní části Horní Sytové (návrh BM 0.1, 0.2) a na severozápadním okraji Víchové (návrh BM 1.1).



Plochy občanského vybavení jsou v obci dostatečné. Rozšiřování občanského vybavení se předpokládá hlavně v soukromém sektoru. Stavby a rekonstrukce budou respektovat historický kontext obce. Nově navržené je sociální zázemí a ubytování pro sportovní aktivity na severovýchodním okraji Víchové.



Plochy sportu a rekreace navržené na jihovýchodním okraji Víchové jsou situovaná v záplavovém území. Na ploše pro sportovní využití je uvažováno pouze s tréninkovými převážně travnatými hřišti, které by občasné zaplavení vodou nemělo příliš poškodit. Sociální zázemí pro sportovní aktivity je doporučené situovat mimo hranici Q100.



Plochy výroby s malou zátěží mají možnosti rozvoje v návaznosti na stávající plochy výroby na jihovýchodním okraji Víchové (návrh VD 1.3 - 1.5) a na východním okraji Horní Sytové (návrh VD 0.1) a v návaznosti na ně.



Plochy výroby s malou zátěží v záplavovém území navržené na půdách nejnižší kvality s poměrně rovným terénním reliéfem jsou navrženy jako územní rezerva. V případě realizace protipovodňových úprav je pravděpodobná změna hranice rozlivu řeky a navržené plochy v její blízkosti bude možné přehodnotit.



Technická infrastruktura bude postupně doplňována dle potřeb obce. V současné době byla obec plynofikovaná, je třeba realizovat odkanalizování a rekonstrukci vodovodu.

7





Ochrana životního prostředí a ekologie je v územním plánu řešena doplněním zeleně a jejím propojením do funkčního územního systému ekologické stability a opatřeními proti negativním důsledkům vodní eroze.

4.2 Koncepce uspořádání krajiny (ke kapitole 5) Koncepce uspořádání krajiny Řešené území je součástí harmonické kulturní krajiny podhůří Krkonoš, jejíž malebný ráz je podmíněn především značně dynamickým reliéfem a na něj vázanou charakteristickou pestrou strukturou využití. Celkově převažuje využití zemědělské, dosti velkou část území však pokrývají též různě velké lesní celky. Sídla jsou situována v údolních polohách, v závislosti na tvaru údolí a sklonech přiléhajících svahů vystupuje zástavba i poměrně vysoko nade dna těchto údolí, ojediněle se přibližuje i plochým hřbetům. Zemědělsky souvisleji využívané partie krajiny prostupují prakticky celým řešeným územím. Orná půda je nejvíce zastoupena v prostorech mírně až středně ukloněných temen a svahů plochých hřbetů obklopujících Víchovou i Víchovskou Lhotu, louky a pastviny pak zasahují jak do poloh strmějších svahů tak, do prostorů rovinatých či mírně ukloněných - dna údolí Jizery a Jizerky. Zatravněné plochy však nejsou pouze součástí nezastavěných částí obce, ale vzhledem k rozptýlenému způsobu zástavby zasahují i do této zastavěné části. Kvalita a druhová pestrost bylinných společenstev luk a pastvin je velmi proměnlivá od druhově chudých větších ploch intenzivně obhospodařovaných luk v terénu dostupném zemědělskou technikou (niva Jizerky a Jizery, okolí vrchu Sýkoř aj.) přes druhově pestřejší pastviny a extenzivně obhospodařované louky strmých svahů (např. svahy jihozápadně od Studeného vrchu), po neobhospodařované, místy náletem dřevin zarůstané plochy mnohde s vyšším podílem ruderálních druhů (prostor jižně od Vartiště, enklávy luk jihozápadně od Vartiště či jižním úbočí Kolínova kopce). Mozaika různě využívaných a různě velkých zemědělských ploch je místy členěna mezemi, kamenicemi a polními cestami jejichž prostorově diversifikační funkci zvyšují často vzrostlé doprovodné dřeviny (zejména javor klen, javor mléč, lípa, bříza, jeřáb, jasan, místy dub letní, růže šípková aj.). Mimo dřevin situovaných ke zmíněným krajinným prvkům liniového charakteru nalezneme v řešeném území velké množství dřevin a skupin dřevin i v zastavěné části obce, mnohé z těchto dřevin jsou výraznými a významnými solitéry (lípy, javory kleny, javory mléče, jasany), jež se výrazným způsobem podílí na charakteru zdejší krajiny. Velkoplošné obhospodařování části zemědělské půdy (prostor vrchu Chmelnice a Studeného vrchu) se v krajině projevuje přítomností některých doprovodných negativních jevů. K nejzávažnějším z nich patří snížená prostupnost krajiny, zrychlený odtok vody spojený s rozvojem půdní eroze a vznikem povodňových situací v níže položených oblastech, celková nadměrná eutrofizace krajiny (obohacení živinami) spojená se šířením ruderální (plevelné) vegetace, regulace vodních toků, likvidace cenných mokřadních biotopů a menší zastoupení ekologicky a esteticky významné vegetace. V obci je třeba zpracovat komplexní pozemkové úpravy, kde bude navrženo zpřístupnění všech vlastnických pozemků systémem polních cest, další protierozní opatření ve svažitých částech krajiny a doplnění územního systému ekologické stability interakčními prvky v podobě vegetačních pásů. Rozložení lesa je nerovnoměrné v závislosti na reliéfu a způsobu využívání. Lesní porosty vytváří mozaiku různě velkých ploch. V blízkosti zastavěné části severních partií Víchové a celé Víchovské Lhoty jsou situovány v přilehlých svazích spíše menší izolované porosty. Rozsáhlejší lesní porosty jsou vázány na poměrně dlouhé a strmé svahy nad údolími Jizery, Jizerky, Kopaninského potoka a Roudnického potoka. Dřevinná skladba lesních porostů je vlivem dlouhodobého hospodářského využívání oproti přírodnímu stavu pozměněná. Převažují porosty jehličnatých dřevin - zejm. smrku, místy modřínu, četné jsou však i smíšené lesy a místy i porosty listnaté (zejména javor klen, javor mléč, habr, buk, bříza). Listnaté dřeviny tvoří často i lemy lesních porostů. V podmáčených polohách se vyskytují zpravidla olše lepkavá, méně jasan ztepilý.

8



Největší aktuální význam v krajině mají vegetační společenstva blízká přírodnímu stavu, důležitá pro uchování přirozeného genofondu krajiny. Plochy s těmito společenstvy vytvářejí kostru ekologické stability krajiny a jsou obvykle obecně označovány jako ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). V katastru Víchové a Víchovské Lhoty jsou v části patřící do KRNAPu a jeho ochranné zóny základní prvky kostry ekologické stability zařazeny do tzv. ploch botanických lokalit (viz mapová příloha a tabulka). 4.2.1

Zvláště chráněná území

Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná. Většina území Víchové a celé území katastru Víchovské Lhoty přísluší do Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma. Hranici národního parku v k.ú. Víchové tvoří silnice Hrabačov - Roudnice, hranici ochranného pásma toky Jizery a Jizerky po svůj soutok. Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963 na základě zákona č. 40/1956 Sb., který definuje národní parky jako "Velké plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody, které mají obzvláštní vědecký význam, jsou důležité z hlediska klimatického, vodohospodářského nebo zdravotního a vedle toho mají sloužit vzdělání našeho lidu". Nově jsou národní parky definovány v zákoně ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jako "Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam". Obě definice odpovídají rezoluci 2. světové konference o národních parcích z roku 1972. Krkonošský národní park byl nově zřízen a podmínky jeho ochrany byly stanoveny Nařízením Vlády České republiky č. 165/1991 Sb. ze dne 20. března 1991. Obsáhlé pasáže zabývající se národními parky jsou ve 3., 5. a 6. části zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. "Pro každý národní park navrhuje a schvaluje orgán ochrany přírody plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo, a to na období zpravidla deseti let. Jeho východiskem je členění území národního parku do jednotlivých zón, obsahem pak zejména stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro ochranu rostlin a živočichů, péči o les i půdu, vzhled krajiny, ekologické limity osídlení, dopravy, turistiky a hospodaření na území národního parku. Plán péče obsahuje též úkoly na úseku strážní a informační služby a zásadní vnitřní úkoly pro činnost orgánu ochrany přírody. Slouží jako závazný podklad pro jiné plánovací dokumenty a pro činnost orgánu ochrany přírody." (Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., § 18, odst. 1 a 2). Z uvedené citace zákona vyplývá hlavní účel plánu péče - optimální usměrňování veškerých aktivit ovlivňujících přírodní prostředí, strukturu a funkci krajiny Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma (omezení a možné kompenzace stanovuje stávající legislativa). Do Krkonošského národního parku patří východní část Víchovského katastru. Celá tato část náleží do 3. zóny. Maloplošná zvláště chráněná území v řešených katastrech dosud zastoupena nejsou, ve výhledu je však vyhlášení prameniště a mokřadu s výskytem chráněných druhů rostlin západně od Víchové jako přírodní památky. 4.2.2

Významné krajinné prvky

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Významné krajinné prvky registrované podle § 6 zákona dosud v území nejsou zastoupené. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce (§ 4 odst. 2 zákona)

9


4.2.3


Ochrana krajinného rázu

K zabezpečení ochrany krajinného rázu katastru existuje legislativní opora zejména v zákoně č. 114/1992 Sb. Zákon v § 12 odst. 1 praví: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině." Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 zákona č. 114/92 Sb.) souhlas orgánu ochrany přírody. Krajinný ráz řešeného území zásadním způsobem determinuje členitý reliéf, ovlivňujícím další z významných faktorů krajinného rázu - způsob využívání krajiny. Ve vnímání krajinného rázu řešeného území se výrazně podílí značně diferencovaná pohledová exponovanost krajiny řešeného území. V hlubokých zalesněných údolích a přiléhajících zalesněných svazích jsou pohledy velmi omezené, naopak na širokých plochých hřbetech bez lesa jsou četná místa s dalekými výhledy. 4.2.4

Památné stromy

Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V řešeném území byly dosud vyhlášeny dva památné stromy:  Lípa velkolistá (č. 132, obvod kmenu 510 cm, vyhlášeno 1.11.1990) v západní části Víchové  Lípa srdčitá (č. 308, obvod kmene 511 cm, vyhlášeno v r. 1979) ve východní části Víchové Umístění těchto lip je zřejmé z mapové části . Z terénního šetření vyplynulo, že v řešeném území se nachází množství významných stromů, jež by zasluhovaly ochranu formou vyhlášení za památné stromy. K nejvýznamnějším z nich patří mohutný javor klen ve stromořadí situovaném na výrazné mezi západně od Víchovské Lhoty v prostoru s místním názvem U javoru (dle ZM ČR 1 : 10 000). 4.2.5

Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů organismů

Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit dle § 48 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za zvláště chráněné. V současné době jsou zvláště chráněné druhy rostlin vyjmenovány v příloze č. II prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. a zvláště chráněné druhy živočichů v příloze č. III téže vyhlášky. Na základě terénních šetření a studia podkladů řešeného území lze předpokládat výskyt zvláště chráněných druhů organismů. Tento předpoklad byl potvrzen místními znalci a to jak u rostlin (ve vazbě na některé existující ekologicky cenné části krajiny), tak u živočichů. Z chráněných druhů rostlin se v území vyskytuje četně zejména bledule jarní a různé druhy vstavačů. Z chráněných druhů živočichů jsou známy zejména lokality s výskytem mloka skvrnitého a zimoviště několika druhů netopýrů, v zatrubněné části náhonu v Arnoštově. S nejvyšší pravděpodobností lze očekávat i výskyt dalších chráněných druhů živočichů zejména obojživelníků (vodní toky, podmáčené polohy). hmyzu (meze, kamenice, lada, mezofilní louky) a ptáků. Podmínky ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou uvedeny v § 49 a § 50 zákona č. 114/1992 Sb. a v § 15 a § 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Základem ochrany zvláště chráněných druhů organismů je komplexní ochrana jejich stanovišť a v případě rostlin i bezprostředního okolí.

10


4.2.6


Seznam botanických lokalit

Kód popis Vegetace hodnota lokality V343A lok. IP bažinné olšiny a vrbiny, Carex remota; Circaea alpina; Circaea intermedia; V34301+13 lužní lesy okolí pramenišť Chrysosplenium alternifolium; Chrysosplenium (1995), není a potoků (olšiny, jaseniny); oppositifolium; Leucojum vernum; Melica nutans; v PC prameniště a rašeliniště Phalaris arundinacea; Ranunculus lanuginosus; Valeriana sambucifolia; Veronica montana, Eriophorum angustifolium, Dactylorhiza majalis,

11

Územní plán Víchová nad Jizerou

právní stav po změně č. 2

Leucojum vernum V351A lok. IP V35121 prameniště a rašeliniště (1995) V352D V352E

V353A

V353B

V354B

V354E

V354F

V361A

V361B

V361C

V361D

V361E

V361F V361G

Cardamine amara; Carex sylvatica; Crepis paludosa; Lysimachia nemorum; Primula elatior lok. IP V35202 lesní palouky, louky aPlatanthera bifolia; Ranunculus bulbosus; (1995) vřesoviště Thlaspi caerulescens; Viola canina lok. IP bažinné olšiny a vrbiny, lužní Agrostis canina; Caltha palustris; Cardamine V35205+06 lesy okolí pramenišť a potokůamara; Carex echinata; Carex nigra; Carex (1995) (olšiny, jaseniny); lesní panicea; Carex remota; Crepis succisifolia; palouky, louky a vřesoviště; Dactylorhiza fuchsii; Equisetum fluviatile; prameniště a rašeliniště Equisetum palustre; Galium palustre; Juncus conglomeratus; Juncus filiformis; Le lok. IP V35302 prameniště a rašeliniště; lesní Alchemilla sp.; Epilobium palustre; Euphrasia (1995) palouky, louky a vřesoviště -ostkoviana; Juncus filiformis; Polygala vulgaris; Primula elatior; Succisa pratensis; Viola palustris lok. IP V35308 prameniště a rašeliniště Briza media; Carlina acaulis; Coronilla varia; (1995) Dactylorhiza latifolia,majal; Juncus conglomeratus; Primula elatior; Rhinanthus minor IP V3-5D (1996) bažinné olšiny a vrbiny, lužní Aconitum gracile; Calamintha acinos; lesy okolí pramenišť a potokůCampanula atifolia; cardamine impatins; (olšiny, jaseniny) Carduus personata; Cicerbita alpina; Circaea intermedia; Glyceria plicata; Lastrea limbosperma; Phalaris arundinacea; Ranunculus platanifolius; Thalictrum aquilegifolium; Valeri IP V3-5D (1996) lesní palouky, louky aCarex muricata; Crepis succisifolia; Cruciata vřesoviště aevipes; Digitalis grandiflora; Euphrasia sp.; Platanthera bifolia IP V3-5D (1996) lesní palouky, louky aCrepis succisifolia; Hieracium umbellatum; vřesoviště Holcus anatus; Juncus compressus; Sanguisorba officinalis; Trifolium dubium lok. IP V36104 lesní palouky, louky aAsarum europaeum; Galium odoratum; (1995) vřesoviště; bučiny Platanthera bifolia; Polygonatum multiflorum; Ranunculus bulbosus lok. IP V36101 bučiny Adoxa moschatelina; Carpinus betulus; Fagus (1995) sylvatica; Galium odoratum; Paris quadrifolia; Polygonatum multiflorum IP V3-6A (1995) lesní palouky, louky aCorydalis pumila; Leucojum vernum; vřesoviště; lokality chráněných Ranunculus bulbosus; Viola canina a ohrožených druhů rostlin lok. IP V36115 lesní palouky, louky aAjuga genevensis; Alyssum alyssoides; (1995) + vřesoviště; subxerotermní Coronilla varia; Echium vulgare; Orchis autopsie J. (příp. oligotrofní) lesní lemy, ustulata; Origanum vulgare; Poa compressa; Dvořák meze Potentilla heptaphylla; Potentilla verna; Prunus spinosa; Sanguisorba minor; Trifolium arvense; Verbascum thapsus; Viola canina lok. IP V36102 prameniště a rašeliniště; lesní Caltha palustris; Cardamine amara; Carex (1995) palouky, louky a vřesoviště nigra; Carex panicea; Crepis paludosa; Chrysosplenium alternifolium; Primula elatior; Ranunculus auricomus lok. IP V36109 subxerotermní (příp. Corylus avellana; Crepis succisifolia; Primula (1995) oligotrofní) lesní lemy, meze elatior; Ranunculus auricomus; Viola canina lok. IPsuťové a roklinové lesy Actaea spicata; Asarum europaeum; Leucojum V36110+11 vernum; Paris quadrifolia; Primula elatior (1995)

12



subxerotermní (příp. Carpinus betulus; Corylus avellana; Festuca oligotrofní) lesní lemy, meze; gigantea; Galium pumilum; Hepatica nobilis; lesní palouky, louky aHypericum perforatum; Lathyrus vernus; vřesoviště Melampyrum nemorosum; Melica nutans; Origanum vulgare; Polygala comosa; Prunus spinosa; Ranunculus bulbosus; Rhamnus cathartica; lok. IP V36114 lokality chráněných a Leucojum vernum; Lilium martagon; Ulmus (1995) ohrožených druhů rostlin glabra lok. IP V36120 lesní palouky, louky aCrepis succisifolia; Listera ovata; Sanguisorba (1995) vřesoviště officinalis; Viola canina lok. IP V36121 lesní palouky, louky aPrimula elatior; Ranunculus auricomus; (1995) vřesoviště; prameniště a Sanguisorba officinalis; Valeriana dioica rašeliniště lok. IP bučiny; prameniště aAdoxa moschatelina; Asarum europaeum; V36316+17 rašeliniště; bažinné olšiny aCorylus avellana; Euonymus europaeus; (1995) vrbiny, lužní lesy okolí Festuca gigantea; Lathrea squamaria; pramenišť a potoků (olšiny, Leucojum vernum; Padus racemosa; jaseniny) Polygonatum multiflorum; Prunus spinosa; Pulmonaria officinalis; Ranunculus auricomus lok. IP V36319 subxerotermní (příp. Festuca gigantea; Origanum vulgare; Potentilla oligotrofní) argentea; Prunus spinosa; Ranunculus bulbosus;

V361H lok. IP V36112+13 (1995)

V361I V361J V361K

V363A

V363B

)1995)

lesní lemy, meze

Sanguisorba minor; Thlaspi perfoliatum

V363C smíšený lesík bažinné olšiny a vrbiny, lužní Adoxa moschatelina; Corydalis bulbosa; podél malélesy okolí pramenišť a potokůLeucojum vernum; Primula elatior vodoteče (olšiny, jaseniny); prameniště a rašeliniště V363D lok. IP V36315 bučiny Actaea spicata; Asarum europaeum; (1995) Corylus avellana; Festuca gigantea; Galium odoratum; Galium rotundifolium; Lathyrus vernus; Melica nutans; Padus racemosa; Paris quadrifolia V363E lok. IP V36301 lesní palouky, louky aCarex panicea; Carex rostrata; Epilobium (1995), vřesoviště; prameniště a parviflorum; Galium palustre; Galium udržované rašeliniště uliginosum; Lemna minor; Sanguisorba louky u officinalis; Succisa pratensis; Tragopogon fotbalového pratensis; Valeriana dioica, Eriophorum hřiště angustifolium, Dactylorhiza majalis, Gymnadenia, Conopsea, Leucojum vernum VS64G lok. IP V36411 suťové a roklinové lesy Actaea spicata; Asarum europaeum; (1994) Corylus avellana; Festuca gigantea; Galium odoratum; Melica nutans; Polygonatum multiflorum; Primula elatior VS64H lok. IP V36410 bučiny Actaea spicata; Corylus avellana; Festuca (1994) gigantea; Galium odoratum; Lathyrus vernus; Luzula sylvatica; Melica nutans; Origanum vulgare; Rosa pendulina; Sanicula europaea V45SA lok. IP suťové a roklinové lesy; Abies alba; Acer platanoides; Acer V45303+04+05 bučiny; společenstva skal, pseudoplatanus; Asarum europaeum; (1995) sutí, mokvavé skály s Asplenium trichomanes; Cardamine dominancí mechorostů flexuosa; Carpinus betulus; Corylus avellana; Hepatica nobilis; Lathyrus vernus; Lilium martagon; Lonicera nigra; Lonicera xylosteum; Melica nutans; Poly

13



V45SB lok. IP V45302 lokality chráněných a Lunaria rediviva; Ulmus glabra (1995) ohrožených druhů rostlin V454A lok. IP V45409 prameniště a rašeliniště; Carex gracilis; Carex nigra; Carex panicea; (1995), reg. podmáčené louky Carex vesicaria; Dactylorhiza Lokalita "U lipky latifolia,majal; Epilobium obscurum; Epilobium palustre; Eriophorum angustifolium; Leucojum vernum; Trollius altissimus; Valeriana dioica V454B lok. IP bažinné olšiny a vrbiny, lužní Alnus glutinosa; Carex rostrata; Carex V45201+V4542 lesy okolí pramenišť a potokůvesicaria; Chrysosplenium alternifolium; 1 (1995) (olšiny, jaseniny); prameniště Leucojum vernum; Phalaris arundinacea; a rašeliniště Ranunculus lanuginosus; Thalictrum aquilegifolium; Trollius altissimus; Valeriana sambucifolia V454E lok.IP V45407 lesní palouky, louky aCrepis succisifolia; Trisetum flavescens (1995) vřesoviště V454F lok. IP V45414 prameniště a rašeliniště; Carex nigra; Carex panicea; Carex remota; (1995) podmáčené louky Carex vesicaria; Epilobium palustre; Primula elatior; Scirpus sylvaticus; Valeriana dioica V454H lok. IP V45420 podmáčené louky; prameniště Carex gracilis; Carex nigra; Dactylorhiza (1995) a rašeliniště latifolia,majal; Epilobium palustre; Leucojum vernum; Phalaris arundinacea; Senecio rivularis V454K IP V4-5Dlokality chráněných a Dactylorhiza latifolia,majal (1995), doplněk ohrožených druhů rostlin (1998) V462A IP V4-6B (1994) bažinné olšiny a vrbiny, lužní Circaea intermedia; Paris quadrifolia; lesy okolí pramenišť a potokůPulmonaria officinalis (olšiny, jaseniny) V462B lok. IP V46201 bučiny; společenstva skal, Acer pseudoplatanus; Asplenium (1994) sutí, mokvavé skály s trichomanes; Carpinus betulus; Digitalis dominancí mechorostů; grandiflora; Galium odoratum; Hepatica suťové a roklinové lesy nobilis; Lathyrus vernus; Melica nutans V462C IP V4-6Bsubxerotermní (příp. Agrimonia eupatoria; Dianthus deltoides; (1994), doplněk oligotrofní) lesní lemy, meze; Euonymus europaeus; Gentianopsis (1997 J. lesní palouky, ouky aciliata; Lilium martagon; Melica nutans; Dvořák) + lok. vřesoviště Orchis ustulata; Origanum vulgare; IP V36123+24 Platanthera bifolia; Poa compressa; (1995) Polygonatum multiflorum; Potentilla argentea; Potentilla verna; Ulmus V462D IP V4-6Bokality chráněných a Dactylorhiza latifolia,majal (1994), doplněk ohrožených druhů rostlin (1998)

XX

Doplněk 2008 prameniště

XY YY

Doplněk 2008 prameniště Doplněk 2008 prameniště

Platanhera bifolia, Dactylorhiza majalis, Gymnademia conopsea, Eriophorum angusbifolium, Viola, Platanthera bifolia,Eriophorum angustifolium, Dactylorhiza majalis, Viola palustris, Crepis paludosa, Listera ovata a další Dactylorhiza majalis, Leucojum vernum Leucojum vernum, Dactylorhiza majalis

14



V území je třeba zpracovat projekt pozemkových úprav, který by

4.3



navrhl zpřístupnění všech vlastnických pozemků systémem polních cest s doprovodnou vegetací,



navrhl protierozní opatření ve svažitých částech krajiny a místech soustředěného odtoku vod



zpřesnil prvky ÚSES včetně interakčních prvků

Územní systém ekologické stability (ke kapitole 5) V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, tvořícími jeho povinnou součást, jsou biocentra a biokoridory. Doplňkovými skladebnými částmi ÚSES jsou interakční prvky. Návrhem ÚSES řešeného území se zabývá několik různých dokumentací. Ve vztahu k nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES je podstatný územně technický podklad (ÚTP) Ministerstva pro místní rozvoj ČR týkající se regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. Podle tohoto závazného ÚTP zasahují do řešeného území nadregionální biokoridor (NRBK) K 30, regionální biocentra (RBC) 1659 Víchová a 1220 Řečiště Jizerky a regionální biokoridor RK 703. Nadregionální biokoridor K 30 propojující nadregionální biocentra 83 Rašeliniště Jizery a 44 Údolí Jizery a Kamenice sestává v území jednak z osy reprezentující mezofilní bučinné ekosystémy, jednak z osy reprezentující vodní ekosystémy. Ochranné zóny podstatnou část řešeného území všech tří katastrálních území. V prostoru osy NRBK K 30 je podle ÚTP rámcově v údolí Jizery severně od soutoku s Jizerkou vloženo regionální biocentrum 1659 Víchová. Z RBC 1659 Víchová pak podle ÚTP prochází údolím Jizerky směrem k východu a následně k severovýchodu regionální biokoridor RK 1220 až do RBC Řečiště Jizerky jehož západní část zasahuje do řešeného území. Žádná z uvedených skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES není v ÚTP vymezena jednoznačně - u všech je možné (a potřebné) polohu a vymezení dále upřesňovat. Návrh místního (lokálního) ÚSES řešeného území byl zpracován v podobě generelů v zvláště pro území Víchové a Víchovské Lhoty a zvláště pro území Horní Sytové (obě dokumentace zpracoval Ing. Ing. Zbyněk Nop, ÚHUL). Dle těchto dokumentací je v území situován ÚSES regionální i místní úrovně. Regionální je představen dvěmi základními větvemi. První je vedená po vodním toku Jizery s vloženým biocentrem v Horní Sytové situovaném na drobném bočním údolí bezejmenného pravostranného přítoku Jizery. Druhá vychází z údolí Jizery nad soutokem s Jizerkou a odtud pokračuje východním směrem ve svazích údolí Jizerky, přičemž překonává v obci Víchová i údolí Chlumského potoka. Na tomto regionálním biokoridoru je vloženo biocentrum místního významu, západně od Víchové (protáhlé biocentrum v severojižním směru situované na boční údolí a pramennou část bezejmenného pravostranného přítoku Jizerky). Místní ÚSES představují jednak větve zamokřené až mokré hydrické řady situované na tok Jizerky a jejího pravostranného přítoku Chlumského potoka, jednat větev normální řady vedená ve svazích údolí Jizerky východně od Víchové v částečném souběhu s regionálním biokoridorem. Na těchto biokoridorech místní úrovně jsou situována dvě biocentra místního významu. Biocentrum normální hydrické řady je situováno na listnaté porosty východně od Víchové. Druhé biocentrum je situováno na lesní porosty svahů západní až jižní orientace na hranici katastrů Víchové a Víchovské Lhoty. Řešení ÚSES dle generelů místních ÚSES a později zhotoveného ÚTP N+R ÚSES ČR si neodpovídala, takže v době zhotovení průzkumů územního plánu nebylo možné zakreslit jednoznačně vymezení ÚSES. Vzhledem k tomu, že v době po odevzdání průzkumů ÚP byla v rámci Koncepce ochrany a přírody Libereckého kraje (Jan Hromek, Lesprojekt Liberec - lesnické a parkové úpravy) schválena nová dokumentace ÚSES, bylo na základě konzultací s orgány ochrany přírody dohodnuto, že do konceptu ÚP bude zahrnuto vymezení dle této nové dokumentace. Toto vymezení ÚSES bylo převzato beze změn, pouze bylo dopřesněno do mapového díla územního plánu.

15



Dle této dokumentace prochází řešeným územím osa nadregionální biokoridoru (vodní osa K30V) vedená po toku Jizery. Na této ose je situováno regionální biocentrum (43-RC 1659 Víchová) zahrnující tok Jizery, dno údolí a rozsáhlé zalesněné plochy svahů po obou stranách toku a dále vložené biocentrum místního významu (233 Horní Sytová). Další regionální biocentrum je situováno v nejvýchodnější části řešeného území (58-RC1220 Řečiště Jizerky), toto biocentrum zabírá část údolí Jizerky, do námi řešeného území náleží pouze svou západní částí reprezentovanou lesními společenstvy strmých svahů. ÚSES místního významu představuje v řešeném území řada větví normální i zamokřené až mokré hydrické řady. Větev normální hydrické řady je situována v jižní části řešeného území a pro svou trasu využívá jižně orientovaných svahů nad údolím Jizerky, tato větev vychází z regionálního biocentra 43-RC 1659 Víchová směrem k východu a v řešeném území prochází dvěmi biocentry místního významu (1645 U lipky a 1644 Víchová - les). V prostoru mezi uvedenými biocentry místního významu je biokoridor v krátkém úseku přerušen zastavěným územím obce Víchová, toto nevelké přerušení je však souladu s metodickými pokyny navrhování ÚSES (Rukověť projektanta ÚSES či jiné), takže jej lze akceptovat. Zamokřenou až mokrou hydrickou řadu místní úrovně představuje v řešeném území hned několik větví. První je situována v jižní části řešeného území na tok Jizerky (v řešeném území bez biocentra). Další na větev prochází po Chlumském potoku, na této větvi jsou situovány dvě biocentra místního významu (1646 Habřina a 1647 Prameny Víchovského potoka). Zbylé dvě větve jsou situovány na hraniční toky území obce - severovýchodně od Víchové na Roudnický potok (do řešeného území okrajově zasahují biocentra 1648 Kozel a 1649 Pod vrchy) a severně od Horní Sytové na Kopaninský potok.

4.4 Koncepce bydlení (ke kapitole 4.1) Současný stav sčítání v r. 1980 trvale obydlené byty

sčítání v r. 1991

301

295

sčítání v r. 2001 307

Z důvodu obnovy bytového fondu a nárůstu počtu obyvatel je navržen potřebný počet nových bytů, který je cca 15 b.j. (I. etapa) a 25 b.j. (II. etapa) Jako III. etapa či územní rezerva je celkem 20 b.j. Návrh V návrhu ÚP byly upraveny názvy návrhových ploch bydlení tak, aby odpovídaly metodice a katalogu jevů jednoduchého datového modelu územního plánu Krajského úřadu Libereckého kraje: Bv - plochy bydlení venkovského typu se mění na BV - plochy bydlení nízkopodlažní venkovské Bj - plochy bydlení historického jádra (specifická plocha pro KRNAP a jeho ochranné pásmo) se mění na BVj - plochy bydlení nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném území Bm - plochy bydlení předměstského typu a Bb - plochy bydlení v bytových domech se mění na BM - plochy bydlení nízkopodlažní městské Bp - plochy bydlení s podnikatelskými aktivitami se mění na SO - plochy zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením Víchová nad Jizerou - v jižní části sídla jsou navrženy plochy bydlení nízkopodlažní venkovské. Západně od silnice III/28621 lze umístit až 10 RD. Východně od této silnice se předpokládá výstavba většinou až po roce 2020. Celkem zde může být realizováno až 25 RD v delším časovém horizontu. Ve střední části Víchové navržená zástavba bude rozvolněnější, plochy bydlení nízkopodlažní venkovské (10 - 12 RD). Ve východní části je třeba respektovat historický ráz obce, výstavba max. 10 RD bude rozvolněná. V severní části Víchové nad Jizerou je rozlišená zástavba městská v návaznosti na obdobnou stávající zástavbu (max 3 RD) a plochy na severním okraji lokality, kde budou objekty rozvolněnější nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném území, které budou respektovat historický ráz (cca 10 RD).

16



Horní Sytová - ve východní části je navrženo u silnice I/14 asi 12 RD na plochách bydlení nízkopodlažního venkovského. Dále pak v blízkosti výrobních aktivit je uvažováno s plochy zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením, západním směrem je možné umístit ještě cca 10 až 14 RD na plochách bydlení nízkopodlažního venkovského. Víchovská Lhota - v jižní části sídla a na severním okraji katastru jsou navrženy plochy bydlení nízkopodlažní venkovské ve zvlášť hodnotném území, které musí respektovat historický kontext. Celkem sem lze umístit cca 10 objektů. V návaznosti na objekty se zemědělskou výrobou jsou navrženy plochy zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením - cca 4 objekty. Dle požadavků KRNAP a orgánů ochrany ZPF byly z původního řešení (konceptu ÚPO) vyřazeny plochy BVj 1.2, BVj 1.6, BVj 2.1, BM 1.7 a BM 1.9 ve Víchové nad Jizerou a plocha BVj 3.6 ve Víchovské Lhotě. Omezena byly plochy BVj 1.1, 1.3, 1.4, 2.0, BV 1.6, 1.7 a 1.9 ve Víchové, plocha BV 0.5 v Horní Sytové a plochy BVj 3.1, 3.2, 3.4, 3.5 a SO 3.1 ve Víchovské Lhotě. Část plochy BM 2.2 a plochy BM 2.3 ve Víchové nad Jizerou byly přeřazeny z návrhových ploch do územních rezerv. Plocha BV 1.3 ve Víchové nad Jizerou již byla v době vyhodnocování konceptu ÚPO zastavěná. Dle nových požadavků vlastníků pozemků a jejich předběžném projednání byly do návrhu ÚP zařazeny další plochy bydlení: v Horní Sytové BM 0.4, BM 0.5, SO 0.3 a SO 0.4, ve Víchové BVj 2.2 a 2.3 a BV 2.0 a ve Víchovské Lhotě BVj 3.6 a SO 3.3. Vzhledem k tomu, že bylo nově vyhlášené záplavové území řek Jizery a Jizerky byly třeba z návrhu ÚP vyřadit lokality na východním okraji Horní Sytové BV 07, 08, 09, SO 01 a BM 02. Na základě konzultace na MěÚ Jilemnice, odboru územního plánování a jeho požadavku byla většina ploch bydlení nízkopodlažního městského přeřazena do ploch bydlení nízkopodlažního venkovského, plochy bydlení v k.ú. Víchová a východní části k.ú. Horní Sytová byly proto přečíslovány. Původní čísla (indexy) jsou uvedeny v závorce. Celková bilance - maximální počty RD: Víchová nad Jizerou 8 RD Jihozápadní část - (BM 1.8) BV 2.4 Jihovýchodní část - (BM 2.0 až 2.2) BV 2.5 až 2.7

15 RD

Střední část - (BVj 1.7 až BVj 1.9) BVj 1.7 až 2.0

8 RD

Střední část - (BV 1.1, 1.2 a 2.0) BV 1.7 - 2.0

3 RD

Východní část - (BV 1.4 až 1.8) BV 2.1 - 2.3

5 RD

Východní část - (BVj 2.0,) BVj 1.6

1 RD

Severní část - (BM 1.1 až 1.6) BM 1.1, , BV 1.1 - 1.5

10 RD

Severní část - BVj 1.1 až 1.5

7 RD

Celkem

57 RD

Horní Sytová Východní okraj - (BM 0.3, 0.4) BM 0.1

3 RD

Střední část - SO 0.2, 0.4

8 RD

Západní část - BV 0.1 až 0.7

14 RD

Západní část - SO 0.3, SO II-0.1

4 RD

Celkem

28 RD

17



Víchovská Lhota Severní okraj - BVj 3.1, 3.2

2 RD

Jižní část - BVj 3.3 až 3.6

8 RD

Severní část - SO 3.1, 3.2 , 3.3

4 RD

Celkem

17 RD

místní části celkem

100 RD

Víchová - jihovýchod územní rezerva - (BM 2.3 a 2.4) BV 2.8 a 2.9

10 RD

Pro reálné potřeby obce bude patrně postačovat cca 40 stavebních míst. Vzhledem k majetkoprávním vztahům - soukromému vlastnictví většiny pozemků je zde již pro návrhové období asi 60 % rezerva. V plochách bydlení nízkopodlažní venkovského ve zvláště hodnotném území a v plochách bydlení venkovského nízkopodlažního je možné stavět i objekty využitelné pro individuální rekreaci. Teprve pokud nebude možné využít pro zástavbu pozemky uvažované pro návrhové období, lze přistoupit k zástavbě na plochách územních rezerv.

4.5 Koncepce výroby (ke kapitole 4.1) 4.5.1 Zemědělství Na území obce Víchová nad Jizerou hospodaří převážně obchodní družstvo Jizerka Víchová, která má své hlavní sídlo ve Víchové. Podnik má v současné době cca 20 zaměstnanců. Část pozemků družstva se vrátila v restituci původním vlastníkům, kteří zde také hospodaří. Ve Víchové je v provozu zemědělské družstvo Jizerka. V lokalitě Kout je OMD s cca 120 kusy dobytka, kravín s cca 140 dojnicemi a telaty, sklad sena a slámy a silážní jáma. V dalším areálu je kravín s cca 40 ks dojnic. Dále je zde i mechanizační středisko, kde se opravují zemědělské stroje. V tomto středisku je i autoopravna, přidružená výroba, kolny, sklady, kancelář a čerpací stanice pohonných hmot.. Druhé středisko zemědělské živočišné výroby družstva je ve Víchovské Lhotě, kde je stáj pro celkem cca 60 dojnic, jalovic, telat a býků, sklad sena s přístřeškem a silážní žlab. Jednotliví soukromí zemědělci zde chovají do maximálně 20 kusů hovězího dobytka. Dobytek je v obci pěstován většinou pasteveckým způsobem. Další možnosti zemědělské výroby nebo služeb jsou v navržených plochách zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením v severní části Víchovské Lhoty. 4.5.2

Rybářství

V Horní Sytové, v části Arnoštov, se v současné době rozvíjí areál pro líheň a chov pstruhovitých ryb - pstruhů, lipanů a hlavatek. Areál je velice citlivě k okolní přírodě upravován a rozšiřován a nabývá charakteru vodního přírodního parku. 4.5.3

Lesnictví

Lesy na katastru Víchová patří převážně soukromníkům a státu. Obci náleží pouze jejich menší část cca 9ha. Správce lesů je KRNAP.

18


4.5.4


Průmyslová výroba a sklady

Výroba s velkou zátěží Největším podnikem ve Víchové nad Jizerou byla Mileta Hořice s textilní výrobou (v poslední době produkce kapesníků). V současné době je v podniku odstaven provoz a areál je nabízen k prodeji. Na katastru Horní Sytové v bývalé cihelně je firma DESMO, výroba a montáž ocelových konstrukcí s cca 30 pracovníky. Plochy pro rozšíření průmyslové výroby navržené v konceptu ÚPO v návaznosti na firmu Desmo byly z dalšího řešení vyřazeny. Ve Víchovské Lhotě žádné průmyslové podniky ani sklady nejsou. Výroba s malou zátěží Na katastru Horní Sytové u silnice I/14 jsou ve větším areálu bývalé textilní továrny menší firmy: Gipskomplet - sádrokartonové příčky, Nechanický - stavební firma, Agrotrans, sklad a prodej stavebnin. Celkem je zde zaměstnáno přibližně 25 osob. Na východní hranici katastru je Europrodukt - distribuční a logistická firma, v současné době zde podniká fa NOWACO. Navrženy jsou nové plochy u silnice I/14 - VD 0.1. Ve Víchové nad Jizerou jsou navrženy nové plochy výroby s malou zátěží - drobné výroby na jihovýchodním okraji katastru - VD 1.3 až 1.5. Části ploch ležící v záplavovém území budou pouze zpevněnými plochami do doby než budou realizována protipovodňová opatření. Po novém vyhodnocení záplavového území budou stanoveny podrobnější regulace a podmínky využití území v rámci územního řízení. Ve Víchovské Lhotě žádné průmyslové podniky ani sklady nejsou.

4.5

Koncepce rekreace (ke kapitole 4.1) Z hlediska základního dokumentu rekreace a cestovního ruchu v ČR lze zařadit Víchovou nad Jizerou do II. kategorie s podstatnou rekreační funkcí. Území leží na okraji Krkonošského národního parku (KRNAP). V celém administrativním obvodu je cca 10 chat a 140 chalup, což je asi 30 % objektů v zájmovém území Víchové nad Jizerou. Dle politiky územního rozvoje ČR je řešené území v SOB7 - Specifická oblast Krkonoše Jizerské hory. Dle této politiky je v obci třeba maximálně podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny. V řekách Jizerce a Jizeře jsou možnosti ke koupání. Celé řešené území je velice atraktivní jak pro letní turistiku, tak i pro zimní lyžařskou turistiku. V blízké Jilemnici jsou lyžařské běžecké tratě upravovány. Navrženo je umístění 3 vleků na severovýchodním okraji katastru Víchové. Vzhledem k terénním poměrům by sloužil dětem nebo začátečníkům. Svah pro náročnější lyžaře je v nedalekých Vítkovicích - Aldrově s nočním osvětlením. V blízkosti navržených vleků bude i výchozí stanoviště běžeckých tratí, které budou upravovány. V návaznosti na silnici II/28620 je uvažováno s kapacitním parkovištěm a s vybudováním objektu se šatnami, sociálním zařízením, občerstvením případně i s možností turistického ubytování. Víchová se může stát výchozím střediskem do okolních atraktivních lyžařských areálů - Špindlerův mlýn, Mísečky, Benecko, Rokytnice nad Jizerou, případně Harrachov - vzdálených vesměs cca 20 až 25 km. Za výchozí bod pro cykloturistiku nebo pěší turistiku je možno považovat železniční stanici v Horní Sytové, v jejíž blízkosti leží hotel Jizera, a kde je v ÚP navrženo kapacitní parkoviště.

19


4.6


Koncepce občanské vybavenosti (ke kapitole 4.1) Víchová nad Jizerou Administrativa Obecní úřad je ve vlastním objektu obce v jihovýchodní části Víchové. Pošta z roku 1989 je situována vedle továrny Mileta a svým provozem vyhovuje. Hasičská zbrojnice je umístěna v kulturním domě. Školství a výchova Mateřská škola je umístěná v návaznosti na nákupní centrum u centrální zastávky autobusů. Potřebné je dobudování dětského hřiště. Základní školství je stabilizováno ve střední části obce. Historická školní budova je z r. 1913 s novou přístavbou v roce 1968 a svou kapacitou dnes vyhovuje. V současné době jsou zde 2 třídy pro 1. až 4. ročník, navštěvuje ji cca 35 až 40 dětí. Nutná je ale celková rekonstrukce (střecha, rozvody sítí apod.). Kulturní zařízení Místní lidová knihovna je umístěná v budově školy. Severně od školy je situován kulturní dům z roku 1980. Je zde sál s jevištěm a 250 sedadly. Tělovýchova a sport Ve Víchové je agilní sportovní organizace Sokola. V jihovýchodní části obce je kvalitní sportovní areál s hřištěm na kopanou, stolním tenisem a šatnami. Doplnění stávajícího areálu bylo z dalšího řešení ÚP z důvodů ochrany přírody vyřazeno. Na východním okraji Víchové je navržen nový areál pro trénink fotbalu, eventuelně rekreačního volejbalu, tenisu a košíkovou. Hřiště budou převážně travnatá. Severněji při silnici III/28621 je objekt sokolovny se sálem a klubovnou („V lomě"). Navrženy jsou tři trasy pro stavbu nového lyžařského vleku nad obcí (na kopci Sýkoří). V jeho blízkosti bude východisko běžeckých tratí, které budou vedeny v nadmořské výšce 630 až 680 m.n.m. a budou udržovány. Zdravotnictví Obvodní zdravotnické středisko je umístěno vedle pošty v jižní části obce. Bylo dostavěno v roce 1986. Potřebám obyvatel vyhovuje. Jsou zde pracoviště praktického lékaře a dětského lékaře a je zde také zubní ordinace. Objekt vyžaduje opravu střechy. Při vyřešení majetkoprávních vztahů je možná vestavba střešního bytu. Západním směrem u silnice I/14 byla další soukromá ordinace lékaře. Nové ordinace je možné zřizovat i v nově navrhovaných lokalitách RD. Penzion pro seniory nebo dům s pečovatelskou službou zde není. Požadavky jsou limitovány finančními možnostmi obce. Realizovat lze tato zařízení v plochách pro bydlení. Maloobchodní síť Nákupní středisko je dnes pouze v jihovýchodní části obce u centrální autobusové zastávky. I když kapacitně postačuje, bude vhodné podporovat zřizování dalších soukromých prodejen základního zboží v okrajových částech obce Víchová nad Jizerou pro zlepšení dostupnosti obchodních služeb. Dříve fungující malé obchody s potravinami ve Víchové nad Jizerou jsou totiž v současné době uzavřeny.

20



Veřejné stravování a ubytování Ve Víchové nad Jizerou je v současné době více možností veřejného stravování. Některé provozy jsou však otevřeny pouze sezónně. Je zde restaurace v kulturním domě, nová restaurace „U buldozeru" v severní části Víchové zřízená místo obchodu, a penziony s ubytováním ležící poblíž silnice III/28620 v severovýchodní části katastru. Možnosti ubytování jsou i v objektu „V lomě" (sokolovna). V současné době však ve Víchové možností ubytování není mnoho. Je proto třeba podporovat soukromé osoby, kterou budou zřizovat "pokoje pro letní i zimní hosty". Na severovýchodním okraji Víchové je navržená plocha pro víceúčelový objekt, kde by bylo sociální zařízení pro běžecký areál a možnosti stravování, a případně i jednoduché ubytování. Nevýrobní služby Provozovny služeb jsou v současné době rozmístěny po celé obci většinou v soukromých objektech - rodinných domech. Jsou zde truhlářství, dřevovýroba a stavební práce, autoopravna, dále kadeřnictví a další drobné služby. Všechny služby ve Víchové zajišťují soukromníci. Veškerým snahám o zřízení dalších služeb je třeba maximálně vycházet vstříc. Větší možnosti provozování jsou na plochách zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením. Ostatní obyvatelé Víchové by měli mít možnost zřídit provozovnu služeb v navržených plochách výroby s malou zátěží. Ostatní občanská vybavenost Hřbitov je situovaný v jižní části Víchové za železniční tratí. V současné době je po nejnutnější rekonstrukci, potřebuje úpravu a doplnění zeleně. Horní Sytová Administrativa V sídle je pouze hasičská zbrojnice. Ta však vyžaduje značnou rekonstrukci nebo asanaci a stavbu nového objektu. Tělovýchova a sport U hotelu „Jizera" je malé víceúčelové hřiště pro hotelové hosty. Maloobchodní síť Malá prodejna potravin ve střední části obce je v současné době mimo provoz. Veřejné stravování a ubytování Ve střední části Horní Sytové je hotel „Jizera" s restaurací i s venkovním sezením. Nevýrobní služby Z kategorie služeb zde jsou truhlářství, pneuservis, stavební práce. Výrobní služby a prodej U silnice I/14 je prodej stavebnin a dřeva, Agrocentrum - prodej zemědělské techniky velkoobchod Europrodukt - distribuce piva, prodejna motorových pil a sekaček. Ostatní občanské vybavení Ve východní části sídla je sběrna druhotných surovin. Další občanské vybavení, zejména školská a zdravotnická zařízení, jsou k dispozici ve Víchové nad Jizerou.

21



Víchovská Lhota Administrativa Hasičská zbrojnice je v obecní budově ve střední části sídla. Kultura, spolková činnost Pro kulturní účely slouží víceúčelový objekt hasičské zbrojnice. Je zde klubovna a stanice první pomoci. Původně zde byla i knihovna. Dříve využívaný objekt č.p. 50 je nutno neprodleně rekonstruovat - nejlépe na byty. Obchod, veřejné stravování, ubytování sídle není prodejna potravin. Pohostinství je v hostinci „U Mánků". Služby současné době zde nejsou poskytovány žádné služby. Další občanské vybavení, zejména školská a zdravotnická zařízení, jsou k dispozici ve Víchové nad Jizerou.

4.7

Koncepce dopravního řešení (ke kapitole 4.1) 4.8.1 Pozemní komunikace Silnice Soupis silnic Katastrálním územím Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota a Horní Sytová procházejí následující silnice: I/14

Jablonec nad Nisou - Náchod

II/292

Železný Brod - Horní Sytová

III/28620 Jilemnice, Hrabačov - Rezek III/28621 Víchová nad Jizerou - průtah III/28622 Víchová nad Jizerou - příjezdová Silnice III/28620 navazuje na silnici II/286 Jičín - Zlaté Návrší, silnice III/28621 propojuje silnice I/14 a III/28620. Silnice III/28622 je v obci ukončena, i když její pokračování v kategorii místní komunikace navazuje také na silnici III/28620. Funkce silnic Průjezdní úseky silnic I., II. a III. třídy tvoří v obci základní komunikační osy a zajišťují nejen spojení s okolními obcemi, ale i dopravní obsluhu v obci. Průtah silnic I. a II. třídy zastavěnou částí obce má však negativní vliv na životní prostředí jak z hlediska exhalací a hluku, tak i z hlediska bezpečnosti provozu. Na průtahy silnic navazují místní komunikace, s nimiž vytvářejí základní dopravní skelet obce. Návrh úprav silnic v řešeném území, jejich kategorizace a funkční zatřídění Koncepce rozvoje silniční a dálniční sítě v ČR byla schválena usnesením vlády č. 741 z 21.7.1999. Preferována je výstavba dálnic a rychlostních komunikací, u silnic je plánováno pouze jejich

22



postupné zlepšování výstavbou dílčích přeložek, odstraňováním dopravně závadných míst a výstavbou obchvatů měst. území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění (intravilánu) by měly být upravovány dle nové ČSN 736110 "Projektování místních komunikací" S ohledem na uvedené skutečnosti jsou v území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění navrhovány následující úpravy v silniční síti: Silnice I/14 je ve funkční skupině B. Její poloha je stabilizovaná. S ohledem na to, že silnice na východním okraji k.ú. Víchová vstupuje do zastavěného území obce Jilemnice (m.č. Hrabačov), bylo by případné řešení obchvatu obce možné pouze v rámci ÚP VÚC. Vzhledem k tomu, že v konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje není s žádnou úpravou v dané lokalitě uvažováno (přeložka či obchvat obce), je i v řešeném ÚP považována poloha této silnice za fixní. Její stav i parametry v úseku od Jilemnice po křižovatku se silnicí II/292, resp. po křižovatku se silnicí II/290 za hranicí řešených k.ú u obce Poniklá, v podstatě odpovídají dopravním nárokům i technickým požadavkům. V textové části konceptu ÚP VÚC je zmiňována homogenizace trasy v úseku Horní Sytová - hranice kraje (Vrchlabí). S ohledem na její parametry nejsou v rámci ÚP na ní nárokovány žádné podstatné úpravy. úseku Kořenov - Horní Sytová jsou v ÚP VÚC navrhovány 2 varianty úpravy této silnice, a to buď homogenizace stávající trasy nebo přeložka do trasy silnice II/290 z důvodů realizace vodní nádrže Vilémov. Úpravy této silnice ale leží mimo území řešené Územním plánem Víchová nad Jizerou. Jižně od křižovatky se silnicí II/292 v oblouku u řeky je navrhováno využít vozovky původní trasy této silnice a plochy mezi ní a současnou trasou silnice k vybudování doprovodného zařízení pro dopravu (parkoviště, služby pro motoristy apod.). Pro napojení návrhových lokalit bydlení mezi touto silnicí a řekou Jizerkou jsou využita stávající připojení místních či účelových komunikací. Silnice II/292 v průtahu místní částí Horní Sytová je dána konfigurací terénu. Zařazena je do funkční skupiny B. V řešeném území nejsou na ní v souladu s konceptem ÚP VÚC navrhovány žádné podstatné úpravy. Měla by ale být vybavena alespoň jednostranným chodníkem. V neobestavěném úseku v údolí řeky jsou umístěny jednotlivé garáže pro domky situované ve stráni a v zimním období pro osobní auta nedostupném. V souladu s ČSN by měly být přeřešeny vjezdy do těchto garáží, resp. i jejich umístění. Silnice III/28620 vede většinou nezastavěnou částí katastru. Obestavěna je pouze v lokalitě Roubenka, kde jsou na ni přímo napojeny 3 domy. Ostatní rozptýlená zástavba v okolí této silnice je napojena prostřednictvím účelových komunikací. Silnice má v celém průběhu extravilánový charakter. V úseku definovaném jako průtah obcí je navrhována ve funkční skupině C. Silnice III/28621 vede v celém řešeném území zastavěnou části obce. Zařazena je ve funkční skupině C, které svým charakterem i zátěží plně odpovídá. Pro odstranění závad definovaných v Průzkumech a rozborech je navrženo rozšíření komunikace na křížení s vodotečí (nový most přes Jizerku) a vytvoření plnohodnotného obratiště pro autobusy v severní části místní části Víchovská Lhota. Dále je navrhováno rozšíření komunikace a vybudování chodníku v úseku od mostu po školu, kde je největší kolize automobilové a pěší dopravy. Technické řešení je ale značně náročné. Ve Víchovské Lhotě se na této silnici v rozšířeném prostoru směrového oblouku (cca 270°) otáčí autobus. V rámci návrhu ÚP je zde navržena plocha pro vybudování legálního obratiště (smyčky). Silnice III/28622 je rovněž v celém řešeném území vedena zastavěnou části obce. Dle ČSN bude zařazena ve funkční skupině C, neboť svým charakterem i zátěží odpovídá obslužné komunikaci. Na svém severním konci plynule navazuje na místní komunikaci, která ji propojuje se silnicí III/28620. Pro svůj spojovací charakter by měla být v celém úseku shodnou funkci. Proto je úsek silnice III/28622 v souladu se záměry krajského odboru dopravy navržen k vyřazení ze silniční sítě a přeřazení do místních komunikací. Průtah silnice II. třídy (funkční skupina B) v souvisle zastavěné části obce (m.č. Horní Sytová) by měl vycházet z typu MS2 10/8/50 s šířkou jízdních pruhů 3,25 m s vodícími proužky 0,25 m a jednostranným chodníkem, případně s šířkou jízdních pruhů 3 m a vodícími proužky 0,5 m (v návaznosti na extravilánové uspořádání v kategorii S 7,5 s šířkou jízdních pruhů 3,0 m, vodícím proužkem 0,25 cm a zpevněnou krajnicí 0,25 m).

23



Průtahy silnic III. třídy (funkční skupina C) v souvisle zastavěné části obce by měly vycházet z typu MO2 11/7/50 s šířkou jízdních pruhů 2,75 m s vodícími proužky 0,25 m s oboustranným chodníkem nebo z typu MO2 9/7/50 s jednostranným chodníkem. Akceptovat lze tyto šířky i bez vodících proužků, tj. v typu MO2 10,5/6,5/30, ve zvláště stísněných poměrech v typu MO2 10/6/30. Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci (regulačních plánech) nebo v projektové dokumentaci na úrovni dopravních studií ap. Průtahy silnic II. a III. třídy (funkční skupina B a C) v úsecích bez souvislejšího obestavění by si i nadále mohly podržet charakter silnice mimo zastavěné území (bez chodníků s krajnicemi) a měly by vycházet z typu MO2k 7/7/30, případně z typu MO1k 4/4/30 jako jednopruhové komunikace s výhybnami. Vzhledem k tomu, že význam silnic III. třídy v zastavěném území je především pro místní obsluhu a význam dopravní (funkce průtahu obcí) je minimální, jsou z logiky věci navrhovány jako místní komunikace ve funkční skupině C. S ohledem na konfiguraci terénu a s tím spojené technické možnosti v parametrech jejich situačního řešení a zejména při napojováním místních komunikací, bude třeba značně slevit z návrhových parametrů. V nezastavěném území (extravilánu) by měly být silnice upravovány ve smyslu ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" v kategoriích. Funkční skupiny a kategorie jsou vyznačeny ve výkresové části a uvedeny jsou v následné tabulce. v zastavěném území silnice návrh

funkční skupina

výchozí (základní) typ v souvislé zástavbě

v rozptýlené zástavbě

mimo zastavěné území

poznámka

kategorie

I/14

B

MS2 14,5/8/50

S 9,5 / 60*

II/292

B

MS2 10/8/50

MS2k 7,5/7,5/50

S 7,5 / 60

III/28620

C

*

MO2k 7/7/50

S 7,5 /60 (S 6,5/50)

III/28621

C

MO2 9/7/30

MO2k 7/7/30

S 7,5 /60 (S 6,5/50)

* dle ÚP VÚC S 9,5/70 * nenaplňuje kriterium

Základním podkladovým materiálem pro stanovení návrhových kategorií silnic byla zpracovaná „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030" - ŘSD ČR z roku 2000. Při návrhu stavebních úprav je třeba dbát na to, aby průtahy silnic byly upravovány tak, aby zabezpečovaly nejen funkci spojovací (pro průjezdnou dopravu), ale i funkci obslužnou, pobytovou a společenskou, tj. aby odpovídaly různorodosti zájmů jednotlivých účastníků. Vycházet by se mělo z ČSN 73 6110 a z technických podmínek T 145 „Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi", schválenými Ministerstvem dopravy a spojů ČR v únoru 2001 a z Technických podmínek TP 132 „Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích", schválených MDS ČR dne 5.4.2000. K nejdůležitějším principům podle těchto předpisů patří respektování požadavku bezpečnosti silničního provozu, regulace (snížení) rychlosti motorových vozidel, zlepšení podmínek pohybu nemotorizovaných účastníků dopravy a vytvoření podmínek pro rozvoj dalších funkcí (pobytová, společenská, obslužná ap.), zmírnění bariérového účinku průtahů (usnadnění přecházení), zmenšení hygienické zatížení území negativními vlivy dopravy (nízké hladiny dopravního hluku, exhalací apod.) a optimalizace poměru zpevněných ploch a ploch pro zeleň a společenský život obce. Cílem je dosáhnout rovnováhy a harmonizace jednotlivých druhů dopravy a ostatních obecních funkcí.

24



Šířková úprava silnice v obci na minimální parametry by pak měla logicky vést k průjezdu obcí malou rychlostí. Pro bezpečnost chodců je třeba mít podél všech silnic v celém průtahu obcí alespoň jednostranný chodník. Ve výkrese vyznačené rozhledové trojúhelníky, prokazující rozhledové poměry na křižovatkách průtahu silnice s místními komunikacemi, jsou konstruovány pro stávající dopravní režim. Mírnou překážkou v rozhledu jsou budovy a není uvažováno s jejich asanací. Po následném snížení průjezdné rychlosti nebudou zhoršené rozhledové poměry závadou v bezpečnosti provozu. Místní komunikace Místní komunikace jsou velice úzké a strmé. Výjimkou jsou místní komunikace v údolí řeky Jizerky. Ve velké míře jsou bez zpevněného povrchu. Jejich směrové a výškové uspořádání dle požadavků ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací" je v mnoha případech nereálné. V návrhové části jsou k novým lokalitám či objektům bydlení navrhovány přístupové cesty stejného charakteru. Komunikace budou převážně ve funkčních skupinách D 1, výjimečně také C. Účelové komunikace Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na místní komunikace a jsou v území většinou stabilizovány a zakresleny ve výkrese Doprava. V dopravním řešení jsou respektovány všechny veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu § 63 a § 76 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Obec povede jejich přehled v obvodu své územní působnosti. V návaznosti na případné navrácení pozemků vlastníkům k soukromému užívání bude nutno v rámci komplexních pozemkových úprav stávající síť polních cest upravit a doplnit trasami nových cest. 4.8.2 Železniční tratě Řešeným územím prochází regionální železniční trať č. 042 Martinice v Krkonoší - Rokytnice nad Jizerou Ta navazuje v Martinicích na dráhu celostátní č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, která prochází jihovýchodním cípem území Libereckého kraje a řeší vztahy na východní centra Krkonoš. Úsek Stará Paka - Martinice je v kategorii III. Rozvoj železniční dopravy je podmíněn zvýšením provozní výkonnosti, zvýšením rychlostí, prostorové průchodnosti i nápravových tlaků. Po vstupu ČR do Evropské unie je šance dosáhnout těchto cílů sdružením investičních prostředků z EU a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Nosnou částí dopravní koncepce kraje se stal program „Regiotram Nisa". Ten znamená využitelnost regionálních tratí (nebudou nevýhodně privatizovány nebo rušeny). Jedná se o spojení výhodnosti tramvajové a železniční dopravy, kdy se po tramvajových a železničních tratích realizuje přeprava cestujících lehkým kolejovým vozidel schopným přechodu mezi tramvajovými a klasickými železničními kolejemi. Konečnou vizí projektu se stane využití stávajícího železničního spojení v délce přes 110 km v ose Zittau - Jelenia Gora přes Hrádek nad Nisou, Chrastavu, Liberec, Jablonec nad Nisou, Smržovku, Tanvald, Harrachov a Szklarskou Porebu. V Liberci a Jablonci nad Nisou bude do systému zapojena městská tramvajová síť. Na výše zmíněnou páteřní osu jsou napojeny odbočky Liberec - Frýdlant, Smržovka - Josefův Důl, Tanvald - Železný Brod a Harrachov - Harrachov, město. Zároveň se předpokládá zlepšení technického stavu a zabezpečení tratí a dovybavení železničních stanic a zastávek potřebnými službami. konceptu územního plánu Libereckého kraje se navrhuje propojení trati č. 040 z Rokytnice nad Jizerou s tratí č. 036 (která je součástí páteřní trasy Regiotram Nisa) v Harrachově. Délka prodloužení tratě je 10 km, z toho tunelový úsek činí 2,5 km.

25



rámci tohoto projektu bude trať č. 042 elektrifikována. To přinese zvýšení rychlosti a snížení hlukové zátěže od spalovacích motorů. Vlastní dopravní systém znamená také zlepšení nabídky spojů (pravidelný interval mezi spoji) a zvýšenou atraktivitu železniční dopravy. řešeném území jsou dvě železniční zastávky: 

zastávka Horní Sytová,



zastávka Víchová.

Jakákoliv stavební činnost v ochranném pásmu dráhy je možná pouze se souhlasem speciálního stavebního úřadu, jímž je Drážní úřad.

4.8.3 Obsluha území hromadnou dopravou osob Standardy dopravní obsluhy území definuje „Metodika k zadání studie dopravní obslužnosti" vydaná MDS ČR (03/1999). Metodika doporučuje minimální počet spojů, který činí 5 až 6 párů spojů v pracovní den pro obec s min. počtem 200 obyvatel bez ohledu na poptávku v časovém období definovaném pro základní dopravní obslužnost. Pro soboty a neděle doporučuje tato metodika 3 páry spojů za den. Metodika neuvádí doporučené intervaly mezi spoji. V rámci dopravní politiky ČR jsou připravovány integrované systémy veřejné hromadné dopravy (IDS), organizované v rámci jednotlivých krajů. Ty vydávají své vlastní rámcové standardy na celostátní zásady navazující. Integrovaný dopravní systém Pro snížení nároků na silniční síť a s tím související ekologickou zátěží z neregulovaného rozvoje individuální automobilové dopravy (IAD) nastává v celoevropském měřítku renesance hromadné dopravy osob. Jedná se o zastavení poklesu podílu veřejné osobní dopravy v dělbě přepravní práce. Záměry lze realizovat jen konkurenceschopnou nabídkou integrovaného dopravního systému s komplexními službami pro cestující, optimálními přípojnými vazbami s koordinací jízdních řádů mezi všemi druhy doprav, výstavbou přestupních terminálů a parkovišť, jednotným odbavovacím systémem a společným tarifním systémem. V IDS je kladen důraz na dopravu kolejovou (železniční, tramvajovou), která je provozována jako doprava taktová. Doprava autobusová je chápána jako doprava doplňková k páteřní dopravě kolejové. Pro fungování IDS byl zřízen Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje KORID LK, s.r.o. rámci dopravní koncepce kraje je nedílnou součástí tohoto systému program REGIOTRAM NISA.

Autobusová doprava Vzhledem k rozlehlosti území obce a jejich místních části je obsluha VHD vázána výrazně na autobusovou dopravu. Trasy průjezdných autobusových linek jsou vedeny po silnicích I. a II. třídy (v současné době linka Semily - Háje - Horní Sytová - Víchová - Jilemnice a linka Jilemnice Víchová - Horní Sytová - Poniklá - Jestřabí), obsluhu Víchové a Víchovské Lhoty zajišťuje linka ukončená v serpentině na parametry nedostačujícím obratišti. To je navrženo k rekonstrukci do normových parametrů. Na řešených k.ú. jsou následující zastávky autobusů: Víchová n.Jiz., Horní Sytová Víchová n.Jiz., Horní Sytová, most Víchová n.Jiz., Horní Sytová, statek Víchová n.Jiz., (resp. Víchová n. Jiz., prodejna)

26



Víchová n.Jiz., škola Víchová n.Jiz., Víchovská Lhota, hostinec Víchová n.Jiz., Víchovská Lhota, hor. část Přitom zastávky Víchová n.Jiz. a Víchová n.Jiz., prodejna by měly nést stejné označení, byť jsou umístěny na různých silnicích ve stejné lokalitě. Zastávky jsou stabilizovány a jejich úprava nebo změna polohy je možná v rámci podrobnější projektové dokumentace. Dostupnost obytného území (docházková vzdálenost) je často za hranicí 1 km, ale vzhledem k roztroušené zástavbě ve stráních nelze přílišné zlepšení v obsluze autobusovou dopravou očekávat. ÚP Víchová nad Jizerou je pro zlepšení obsluhy území navrhována zastávka na silnici III/28621 v návaznosti na nově navrhovanou lokalitu bydlení u restaurace „U buldozeru". Za nedostatek lze považovat absenci autobusové linky na silnici III/28620, která by zpřístupnila oblast Roubenky a východní části obce na konci silnice III/28622. V případě realizace lyžařských vleků a jejich zázemí je vhodné uvažovat zřízení sezónní zástavby. Zastávky autobusů je třeba vybavit označníky pro každý směr a také řádnými nástupišti a přístřešky. Železniční doprava Nosnou částí dopravní koncepce kraje se stal Program „Regiotram Nisa" (RTN). Elektrifikace připravovaná v rámci tohoto projektu přinese zvýšení rychlosti a také zlepšení nabídky spojů (pravidelný interval mezi spoji) a zvýšenou atraktivitu železniční dopravy. Na to ÚP reaguje zřízením parkovacích ploch systému PaR (Park and ride) v blízkosti zastávky Horní Sytová při silnici I/14 (Arnoštov) a návrhem parkovišť pro IAD přímo na plochách dráhy v této zastávce. Zastávka Víchová je pro kontakt s IAD nevhodná svojí terénní konfigurací. Celý Program RTN je připravován v souladu s prioritami schválených strategických rozvojových dokumentů kraje. 4.8.4 Doprava v klidu Parkovací možnosti jsou s ohledem na šířky komunikací problematické. Z pohledu platných dopravních předpisů by je bylo třeba kvalifikovat jako nedostatečné (při parkování regule vyhlášky je obtížné respektovat), s ohledem na prostorové možnosti a frekvenci zejména na vedlejších ulicích je však lze akceptovat, resp. lze vytvořit podmínky pro parkování mimo vlastní vozovku. Za nevhodné však je třeba považovat parkování na silnici II/292 i na silnicích III. třídy v průtahu obcí, kde nelze zřídit parkovací či odstavné pruhy. Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN 73 6110 a upraveno pomocí příslušných koeficientů. Pro odstavování vozidel jsou využívány stávající garáže a přístřešky na pozemcích rodinných domů a zemědělských usedlostí a řadové garáže. Parkuje se ve větším rozsahu u nákupního střediska, před zdravotním střediskem a poštou a u Obecního úřadu, dále poblíž základní školy a u kulturního domu. Samostatná kapacitní parkoviště má hotel „Jizera" a podnik Desmo. Pro areály zemědělské výroby slouží parkovací plochy na vlastních pozemcích. Potřeba je bilancována podle počtu obyvatel, občanské vybavenosti a pracovních příležitostí. Specifikem místní části Víchovská Lhota, severního okraje Víchové a západní části Horní Sytové jsou individuální nebo krátké řadové garáže přímo u silnic II. a III. třídy. Jejich umístění neodpovídá regulím ČSN. Vzhledem k terénním možnostem jsou však jiná technická řešení prakticky těžko realizovatelná. Poněvadž však obytné objekty v příkrých svazích nad nebo pod silnicemi jsou v zimním období pro osobní auta nedostupná, je třeba tento způsob odstavování vozidel tolerovat. Osobní automobily je však možno v některých částech obce odstavovat i na plochách, ať již zpevněných nebo nezpevněných, přiléhajících k místním komunikacím nebo průtahům silnic.

27



Bilance odstavných stání a parkování vozidel Odstavná stání: Potřeba

O.S.

ŘG

I.G.

P.S.reduk.

___________________________________________________________________

stávající výstavba navržené RD

360 40

140 40

60

120

___________________________________________________________________

celkem

180

60

120

V současné době je na území obce Víchová nad Jizerou asi 140 individuálních garáží (IG) a míst na vlastních pozemcích a 60 míst v řadových garážích a v garážích u silnic II. a III. třídy (ŘG). V návrhovém období bude třeba doplnit další parkovací místa. návrhovém období bude třeba doplnit cca 160 míst, z toho se předpokládá 40 míst v nových RD (každý RD bude mít 1 - 2 garáže, nebo odstavná stání), a úpravou vjezdů do dvorů a parkovacích ploch cca 20 míst. Zbývajících 100 míst je třeba umístit na parkovacích plochách. Parkování vozidel: Potřeba pro odstavení pro zaměstnance podniků pro občanskou vybavenost pro turistiku

100 míst 80 míst 60 míst 80 míst

__________________________________________________________

320 míst Největší parkoviště : stávající: hotel Jizera u bytového domu u prodejny pošta, zdravotní středisko Desmo

15 míst 15 míst 25 míst 15 míst 50 míst

Obecní úřad u školy u kulturního domu

10 míst 10 míst 10 míst

__________________________________________________________

Celkem

150 míst

navržená: turistické parkoviště Víchová - Roubenka u silnice III/28621 PaR pro Regiotram Nisa - Arnoštov (sil. I/14) u sportovního areálu nové plochy výroby nové plochy bydlení

40 míst 20 míst 40 míst 20 míst 40 míst 40 míst

________________________________________________________

200 míst

Celkem

Dále je uvažováno se zřízením parkoviště na pozemku dráhy v železniční zastávce Horní Sytová (PaR pro Regiotram Nisa) s kapacitou 15 až 25 vozidel.

28



4.8.5 Ochranná silniční a železniční pásma Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy je 50 m a pro silnice II. a III. třídy 15 m oboustranně od osy silnice mimo zastavěné území obce. Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje, ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. 4.8.6 Pěší doprava Vzhledem k malé hustotě osídlení nejsou v obci výrazné pěší tahy. Významnější je pouze chodník (pěšina), vedoucí od mostu přes Jizerku na silnici III/28621 k železniční zastávce Víchová. V prudkých svazích jsou pěší zkratky k jednotlivým domům. Podél silnice I. třídy jsou vybudovány chodníky. Absence chodníku je pociťována s ohledem na bezpečnost dopravy podél silnice II/292 v Horní Sytové a podél silnice III/28621 ve Víchové od nákupního střediska po školu (odbočku silnice III/28622). Na ostatních průtazích silnic a na místních komunikacích je smíšený provoz chodců a automobilové dopravy s ohledem na minimální frekvenci jak vozidel, tak pěších, únosný. Chodci si zde při pohybu na silnici mají počínat v souladu s obecnými ustanoveními zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V takových případech je nutné tyto kolize chodců s automobilovou dopravou řešit dopravně-organizačními nebo technickými opatřeními s prvky ochrany chodce a tak zvyšovat bezpečnost silničního i pěšího provozu. 4.8.7 Cyklistická doprava Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti sportovní a rekreační. Užívání jízdních kol neohrožuje životní prostředí a podporuje rozvoj místního hospodářství (místních ekonomik). Cyklistika jako jedna z forem přepravy nabývá v současné době na významu. Nabízí dopravu „od domu k domu" (především z bydliště k pracovním příležitostem) a znamená poměrně velkou úsporu času při přepravě proti dopravě pěší a na kratší vzdálenosti (do 5 až 8 km) i proti dopravě hromadné vzhledem k jejímu intervalu. Cyklistická doprava šetří dopravní prostor, je ekologická a trvale udržitelná. Cyklistická doprava a budování cyklistických tras a stezek je součástí dopravní politiky České republiky, schválené usnesením vlády ČR čís. 413 z roku 1998. Rozvoj této dopravy je podporován i „Střednědobou strategií sektoru dopravy, telekomunikací a pošty" předkládanou Ministerstvem dopravy a spojů ČR pod čj. 30 243/99-0210 vládě ČR. Usnesení vlády č. 681 ze dne 19.10.1998 „O akčním programu zvýšení bezpečnosti silničního provozu" předkládá systémová a konkrétní opatření k řešení problematiky nehodovosti, mj. i při řešení problematiky cyklistického provozu např. budováním cyklistických stezek a tras, pěších zón s cyklistickou dopravou ap. Přepravní význam cyklistiky ve Víchové je poměrně malý a vzhledem ke konfiguraci terénu nelze předpokládat jeho výrazný nárůst. Výrazný rozmach zaznamenává však cyklistika jako turistická či sportovní disciplína. Přispívá k vytváření aktivního a zdravého životního stylu. Je příspěvkem k harmonickému rozvoji venkovského prostoru. Projevuje se pozitivně v oblasti cestovního ruchu, rekreace, životního prostředí, v místním i regionálním rozvoji i v bezpečnosti silničního provozu. Greenways - Zelené stezky je program pro ochranu přírodního a kulturního dědictví a podporu regionálního rozvoje prostřednictvím šetrné turistiky. Jsou tak vytvářeny podmínky k rozvoji malých forem podnikání, podporují se neziskové občanské aktivity se záměrem uchovat a zpřístupnit přírodní a kulturní hodnoty v koridoru trasy. Program je dále způsobem oživení málo navštěvovaných regionů, stimulem rozvoje infrastruktury, šancí pro nové pracovní příležitosti a nástrojem k omezení zátěže v nejnavštěvovanějších turistických centrech.

29



Zastavěným územím obce prochází značená cyklotrasa Jilemnická cyklostezka Studenec Martinice v Krkonoších - Jilemnice - Víchová nad Jizerou. Jejím hlavním posláním je vytvoření bezpečného koridoru pro bezmotorovou cestu za zaměstnáním a do škol segregací od frekventované silnice I. a II. třídy. Stane se součástí plánované cyklotrasy č. 4297, spojující Novou Paku, Jilemnici a Poniklou. Ve Víchové nad Jizerou je tato cyklostezka navázána na významné cíle pracovních příležitostí (firma Cutisin a nové výrobní plochy). Po východním okraji řešeného území po silnici III/28620 je vedena cyklotrasa č. 22 Chrastava České Petroviče, na kterou v Jilemnici Jilemnická cyklostezka navazuje. Severozápadně od řešeného území obcí Poniklá probíhá okružní cyklotrasa č. 8008 Trejborec, rozc. - Stromkovice - Trejborec, rozc., jižně od řešeného území je vedena cyklotrasa č. 4206 Horní Branná - Dolní Sytová a č. 4207 Horní Branná - Pod Kozincem. Východně pak je vedena ještě trasa č. 8009 Skelné hutě - Jilemnice, nám. Dále na východ je pak komplex cyklotras v oblasti Předního a Zadního Žalého. V rámci ÚPN VÚC Libereckého kraje je navrhován cyklokoridor Mnichovo Hradiště -Turnov Železný Brod - Semily - Vysoké nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou - Kořenov jako Pojizerská cyklostezka (souběh s tokem řeky Jizery). Cílem je propojení Českého ráje a Krkonoš jako součásti turistického rozvojového koridoru nadregionálního významu, napojeného v Kořenově na mezinárodní dálkovou trasu s označením E 3 „Black Sea (Černé moře) - Iberia (Pyrenejský poloostrov)" o délce 6 950 km. V úseku Turnov - Semily je navrhována jako segregovaná cyklostezka a v úseku Semily - Dolní Sytová - Horní Sytová - Poniklá - Rokytnice n.J. - Kořenov jako cyklotrasa, event. jako cyklostezka. Vyhledání vhodné trasy v údolí řeky Jizery v MČ Horní Sytová a ve Víchové je nad rámec řešení ÚP a bude je nutné řešit jako ucelenou studii v delší kontinuální trase. V grafické části (ve výkrese č.3) je tato cyklotrasa schematicky zakreslena na silnicích I. a II. třídy. Dále je navržena cyklotrasa, která propojí tuto připravovanou cyklotrasu E3 s „Jilemnickou cyklostezkou". Navržena je od ukončení „Jilemnické cyklostezky" u nákupního střediska po pravá straně řeky Jizerky ke křižovatce sinic I/14 a II/292, kde by navázala na trasu E3. Vedena je po místních a účelových komunikací s nutností jejich úprav a přemostěním náhonu z řeky Jizerky. Pro funkci rekreační bude třeba sledovat návrh cyklotras či cykloturistických tras pro napojení Víchové, Víchovské Lhoty i Horní Sytové na systém cyklotras a pro napojení rekreačních a sportovní zařízení či kulturních aktivit v blízkém i širším okolí. Jednalo by se převážně o trasy cykloturistického charakteru, tedy určené především pro horská či trekingová kola. Tyto projekty nemají nároky na plochy a využívat by měly stávajících účelových nebo místních komunikací a silnic III. třídy. Jejich návrh by měl být předmětem samostatného projektu. Součástí dobré funkce cyklistické dopravy je i značení na cyklistických trasách, které je však vázáno legislativními podmínkami, např. zákonem o pozemních komunikacích a stavebním zákonem a povolováno je silničním správním úřadem. Při zřizování cyklistických tras lze čerpat z řady finančních zdrojů (cca 6 programů ČR a EU). Důležitá je i propagace cyklistických a cykloturistických tras především začleněním do sítě cyklotras v ČR. To je však podmíněno projektem značení. Jejich označení příslušným číslem je v kompetenci Klubu českých turistů (KČT) se sídlem v Praze. Vyznačení těchto tras v terénu je vázáno na dodržení příslušných legislativních podmínek.

4.8.8.

Doprovodná zařízení pro silniční dopravu

Ve Víchové se nenachází žádné doprovodné zařízení pro silniční dopravu. Navrhováno je v rámci parkoviště PaR při silnici I/14 poblíž křižovatky se silnicí II/292. 4.8.9.

Hluk z pozemní dopravy

Zdrojem hluku z pozemní dopravy je v obci Víchová nad Jizerou silniční doprava i doprava železniční. Při posuzování hlukových účinků dopravy se vycházelo z Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

30



Hluk ze silniční dopravy Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2000. V řešeném území jsou 3 sčítací body intenzity dopravy. Uvedeny jsou v následující tabulce. Výhledové intenzity dopravy pro rok 2025 byly stanoveny pomocí přepočítávacích koeficientů (1,47 - I. tř., 1,35 - II. tř.), kdy základem jsou intenzity dopravy ze sčítání v roce 2005. k.ú. Víchová nad Jizerou Horní Sytová Horní Sytová

Silnice č.sč.bodu místo T I/14 5-0980 směrem k Jilemnici 1036 I/14 5-2336 směrem k Nové Vsi 720 II/292 5-1050 směrem k Hájům n.J. 388

O 5354 3564 1613

M 78 63 23

S 6468 4347 2024

Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeqj a korekcí přihlížejících k druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou tohoto nařízení vlády: korekce dB hluk v okolí stará hluková hluk z dopravy hlavních zátěž z na veřejných pozemních pozemních komunikacích komunikací1) komunikací2)

způsob využití území

chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+ 15

+5

+ 10

+ 20

pro noční dobu je stanovena další korekce - 10 dB 1)

hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy dle zák. 13/1997 Sb., což odpovídá funkční skupině A a B dle ČSN 736110 2) stará hluková zátěž je definována v Nařízení vlády č. 88/2004 Sb.

Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T (resp. 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinu Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinu Ldvn ) je proveden podle novely metodiky Pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005 a posouzen dle Nařízení vlády č. 148/2006 přílohy č. 3. Situace byla posouzena i pro výhled r. 2020. Jedná se o hypotetické polohy izofon bez zřetele na bariérové účinky zástavby či jiných protihlukových zábran, které jsou vztaženy k ose silnice. Výpočet hlukového pásma je významný pro plochy, které nejsou bariérově stíněny stávající zástavbou. Pro výpočet LAeq se vycházelo z určení veličiny X = F1 . F2 . F3, kde F1 = nOAd . FVOA . 10LOA/10 + nNAd . FVNA . 10 LNA/10 , F2 je faktor závislý na sklonu nivelety a F3 je koeficient pro druh krytu vozovky. Pomocná veličina Y určuje LAeq ve vzdálenosti 7,5 m od osy jízdního pruhu komunikace. Pro určení polohy příslušné isochrony pro denní a noční dobu se vychází ze vztahu pro základní hladinu akustického tlaku Lx = Y - U, kde U je veličina závislá na vzdálenosti a výšce měřeného bodu od vozovky. Výpočtem byly zjištěny vzdálenosti požadovaných izofon od os silnic pro konec návrhového období.

31



Vypočtené hodnoty jsou pouze orientační. Při bytové výstavbě v okolí hlavních komunikací (průtahy silnic I. a II. třídy) musí stavebník doložit splnění hlukových limitů a volit takový odstup od silnice, aby hygienické limity byly dodrženy, případně musí na vlastní náklady provést protihluková opatření na své stavbě. Vzdálenost izofon (v m) v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech ostatních staveb (mimo nemocnice a lázně) pro návrhové období: hlavní komunikace k.ú. - lokalizace

silnice

profil

I/14

5-0980

v profilu silnice v profilu silnice

40,5

28,0

Horní Sytová

I/14

5-2336


32,0

23,5

Horní Sytová

II/292

5-1050


21,0

14,0

Víchová nad Jizerou

denní doba 70 noční doba 60 dB denní doba 60 noční doba 50 dB * * dB dB

* hodnoty pro starou zátěž Sčítací body na silnicích III. třídy nejsou. Intenzity dopravy jsou však na těchto komunikacích velmi nízké a výraznější zatížení životního prostředí hlukem nezpůsobují. Hluk z železniční dopravy Hypotetická hluková izofóna pro denní i noční dobu s ohledem na současnou i výhledovou skladbu a frekvenci vlaků nepřekročí ochranné pásmo dráhy. Při bytové výstavbě v okolí železniční trati musí stavebník volit takový odstup od trati, aby hluková zátěž z aktuální a výhledové železniční dopravy nepřekročila hygienické limity, případně musí na vlastní náklady provést protihluková opatření na své stavbě.

4.8

Koncepce vodního hospodářství (ke kapitole 4.2) 4.8.1

Zásobování vodou

Stávající stav Základním podkladem pro zpracování vodohospodářského řešení byly údaje z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje zpracovaného Hydroprojektem a.s. v roce 2004. Obec Víchová nad Jizerou má vybudován vodovod, ze kterého jsou zásobeny necelé tři čtvrtiny trvale žijícího obyvatelstva a všechny rekreační objekty. Vlastníkem vodovodu je obec. Objekty nenapojené na vodovod využívají vesměs vlastních studen individuálního zásobení. Kvalita vody v těchto studních není známa, vydatnost také není za všech okolností dostatečná. Obec se nachází v PHO 3. stupně veřejného zdroje pitné vody Kárný. Zdroje vody pro veřejný vodovod 

prameniště Víchovská Lhota - jedná se o tři pramenní studny hluboké cca 4 m z roku 1985. Průměrná vydatnost zdroje je 1,3 l/s a maximální 1,45 l/s. Ze studní je pitná voda gravitačně vedena přívodními řady do vodojemu Lhota. V roce 2000 byly studny prohloubeny a zvýšena celková vydatnost zdroje.



prameniště Kout - jedná se o tři pramenní studny z roku 1983. Průměrná vydatnost zdroje je 0,22 l/s. Ze studní je pitná voda gravitačně vedena přívodními řady do vodojemu Kout.



prameniště Kučerovi - jedná se o tři pramenní studny, které byly jako posilovací zdroj vybudovány v roce 1999. Průměrná vydatnost zdroje je cca 0,3 l/s. Ze studní je pitná voda gravitačně vedena přívodními řady do sběrné studny a z té přímo do přerušovací komory tlaku na vodovodní síti

32



Nevýhodou je velký vliv meteorologických podmínek na vydatnost studní, které berou vodu z mělkých horizontů. Akumulace Zásobované území je rozděleno do 7 tlakových pásem, která jsou dána výškovým umístěním 2 vodojemů a 5 přerušovacích komor tlaku (nadmořské kóty nejsou známy): 

vodojem Lhota - zemni jednokomorový vodojem o objemu 100 m ( 643 - m n.m. ) vybudovaný v roce 1985. Voda je zde podle potřeby jednorázově hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena PP zásobním řadem 0 110 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v obci.



vodojem Kout - zemní jednokomorový vodojem o objemu 60 m ( 638,00 / - m n.m. ) vybudovaný v roce 1953. Voda je zde podle potřeby jednorázově hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena PE zásobním řadem 0 110 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v obci.

Vodovodní síť Rozvod vody byl budován ve čtyřech etapách v letech 1982 až 1990 a není již všude v dobrém stavu. Vodovodní síť je provedena z PE potrubí vesměs DN 100, v úseku mezi základní školou a hřištěm DN 150. Na jednotlivých větvích vodovodu jsou umístěny trasové uzávěry, vodovod jako doplňkový zdroj požární vody je vybaven hydranty DN 80 a DN 100. V roce 2005 byla realizováno rozšíření vodovodu ve Víchové nad Jizerou o cca 0,3 km, v Horní Sytové (východní části) o cca 0,4 km a ve Víchovské Lhotě o 0,95 km včetně jedné přerušovací komory. Předpokládá se postupná rekonstrukce rozvodných sítí vodovodu. Nutností je geodetické zaměření celého vodovodu. V západní části Horní Sytové existuje veřejný vodovod pro asi 9 rodinných domů, není však nikde zdokumentován. Voda je bez akumulace odebírána z tří pramenních studní a rozváděna přímo ke spotřebitelům. Nejsou známy údaje o vydatnosti zdroje, průběh vodovodu není v dokumentaci zachycen. Návrh Dosud využívaný způsob zásobení obce pitnou vodou je vyhovující, navrhujeme pouze rozšíření sítě do míst určených územním plánem k další výstavbě. Při provádění nových řadů je vždy nutno mít jasno, ve kterém tlakovém pásmu se vodovod napojuje. Některé odloučené objekty budou i nadále používat studny individuálního zásobování, kde je nutné zabezpečit kontrolu kvality vody. Nově navržený sportovní areál s turistickým ubytováním pro cca 20 lidí nebude možné bez zvláštních technických opatření (čerpání) napojit na žádný stávající zdroj vody. Zřejmě by bylo nejjednodušší pokusit se najít v blízkosti zařízení vlastní zdroj, pokud to nebude možné, je nutno vybudovat samostatný zásobovací řad v délce cca 400 m a zařídit posílení tlaku v něm. Byl proveden hydrogeologický průzkum potenciálních pramenišť pro posílení zdrojů obecního vodovodu a na jeho základě je vytipováno místo dalšího vrtu, který by měl vydatnost podstatně zvýšit. Je nutné zařídit hygienické zabezpečení vody ve vodojemech. Kolem stávajících pramenišť jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany, není však všude provedeno oplocení kolem stávajících studní, takže se zvyšuje riziko kontaminace vody, především koliformními bakteriemi. Doporučujeme tento problém řešit v brzké době. Nově je vyhlášeno ochranné pásmo II. stupně kolem vodních zdrojů ve Víchovské Lhotě. U vodního zdroje v západní části Horní Sytové by měl být proveden hydrogeologický průzkum a čerpací pokus ke stanovení vydatnosti a možnosti případného rozšíření vodovodní sítě. Návrh vodovodní sítě v západní části Horní Sytové by byl v současné době pouze spekulativní a nepodložený.

33



Bilance potřeby vody V obci bude na konci návrhového období 1010 stálých obyvatel, počet rekreantů dosahuje zhruba jedné třetiny počtu trvalých obyvatel, to je asi 300 lidí. V současné době je na vodovod napojeno z trvale bydlících asi 760 obyvatel, předpokládáme, že se jejich počet zvýší na 850. Dle PRVKUK je specifická potřeba vody rozdělena do několika skupin. Pro posouzení vydatnosti zdroje jsou podstatné následující skupiny: 

Trvale žijící obyvatelé připojení na vodovod i kanalizaci (nebo zajištěným odváděním splašků) - q = 150 l/os.den



rekreanti připojení na vodovod s odváděním splašků - q = 100 l/os.den



trvale žijící obyvatelé připojení na vodovod s jímkou na vyvážení - q = 80 l/os.den



rekreanti bez odvádění splaškové vody - q = 20 l/os.den

Pro výpočet výhledové potřeby vody předpokládáme, že všichni trvale žijící obyvatelé připojení na vodovod budou buď připojeni na kanalizaci, nebo budou mít domy vybaveny domovními čistírnami, takže třetí skupinu neuvažujeme.

Denní potřeba vody:

850 x 150 = 127 500 l/den

200 x 100 = 20 000 l/den 100 x 20 = 2 000 l/den celkem:149 500 l/den = 1,73 l/s Maximální denní potřeba

1,73 x 1,4 = 2,42 l/s

Maximální hodinová potřeba

2,42 x 1,8 = 4,36 l/s

Z občanské vybavenosti připočteme nově navržený objekt s 20 lůžky a společným sociálním zařízením, specifická potřeba je 60 l/den.lůžko Q = 20 x 60 = 1200 l/den k této hodnotě je nutno přičíst ještě potřebu vody pro WC pro rekreanty, kteří nebudou využívat ubytovací zařízení v hodnotě odhadnuté na cca 600 l/den Pro výpočet roční potřeby vody uvažujeme trvale žijící obyvatele 365 dní, u rekreantů 150 dní za rok: Qroční = 127.5 x 365 + 22 x 150 + 1.8 x 150 = 50 107 m 3/rok Takto vypočtené množství je ještě nutno zvýšit o potřebu vody pro průmysl (zaměstnanci i výroba), to je však hodnota v této chvíli obtížně odhadnutelná pro návrhové i výhledové období.

4.8.2

Kanalizace

Stávající stav V obci není vybudována systematická kanalizační síť a vzhledem ke konfiguraci terénu to i v budoucnu bude velmi obtížné a investičně náročné. V několika lokalitách jsou vybudovány sběrače zaústěné do vodoteče. Do nich jsou postupně zaústěny přepady septiků z některých nemovitostí. Na jednom ze sběračů je umístěn centrální septik. Zakreslené sběrače nejsou geodeticky zdokumentovány a jedná se o přibližný odhad. Jejich vlastníkem a provozovatelem je obec Víchová nad Jizerou. V severozápadní části Víchové nad Jizerou jsou i soukromé kanalizační stoky, u kterých nelze jejich průběh v terénu odhadnout tak, aby je bylo možno zakreslit. Způsob likvidace odpadních vod v obci je následující:

34





podchycení v jímkách na vyvážení, ze kterých se splašky vyvážejí na ČOV v Hrabačově (v Horní Sytové na ČOV Jilemnice), nebo přímo na pole. Tímto způsobem se likviduje 16 % splašků trvale bydlících obyvatel a od 55 % rekreantů.



v septicích s přepadem do povrchových vod - trvale bydlící 43 %, rekreanti 23 %



do kanalizace přímo - trvale bydlící obyvatelé 32 %, rekreanti 0 %.



do trativodů - trvale bydlící 9 %, rekreanti 22 %



domovní čistírny odpadních vod - toto opatření vyžaduje stavební úřad u nově budovaných objektů v dosahu vodoteče.

Poměry ve způsobu likvidace odpadních vod v obci dle informací obce je jiný, než udává PRVK LK, ze kterého byly uvedené údaje čerpány. Největším producentem splaškových vod je DESMO, s.r.o. s 30 zaměstnanci, kde je vybudován septik s přepadem. Dešťové vody jsou z cca 5 % obce odváděny jednotnou a ze silnice (cca 2 % zástavby) dešťovou kanalizací. Sběrače jsou na příhodných místech zaúsťovány do vodoteče. Zbytek obce je odvodňován systémem příkopů, struh a propustků.

Návrh Základní principy dle PRVK Libereckého kraje: Novou oddílnou splaškovou kanalizační sítí bude odpadní voda z převážné části Víchové n. J. odváděna k likvidaci na stávající ČOV v Jilemnici. Kanalizační systém je vzhledem k morfologii terénu navržen jako smíšený, zčásti gravitační a zčásti tlakový. Odpadní vody z horní části obce vč. místní části Víchovská Lhota budou odkanalizovány gravitační splaškovou kanalizací v celkové délce 6,7 km, vybudovanou z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 250, DN 300. Svedeny budou dále do společné čerpací stanice odp. vod, kterou budou dále výtlačným potrubím DN 100 o celk. délce 1,2 km přečerpávány na čistírnu odpadních vod v Jilemnici. Do výtlačného potrubí bude dále zaústěna tlaková kanalizace (PE 0 50 až 110) o celk. délce 1,2 km z dolní části obce. Cca 15 objektů v místní části Víchovská Lhota, umístěných pod komunikací u potoka, bude odkanalizováno do gravitační splaškové kanalizace pomocí domovních čerpacích stanic. Jedná se o producenta s počtem EO menším než 2000 a špatná likvidace splaškových vod výrazně neohrožuje veřejné zdroje pitné vody. Podle kategorizace investic v PRVK LK se proto s realizací počítá až po roce 2015, což přímo ovlivňuje přístup k dotacím. Po konzultaci se zástupci obce je navrženo další řešení, kterým by se vyřešila likvidace splaškových vod v území s větší koncentrací obydlených objektů vytvořením dvou samostatně odkanalizovaných celků, které by případně v dalším období mohly být přečerpávány do ČOV Hrabačov..

1. Lokalita Podél státní silnice, kde je možné do splaškové stoky napojit i stávající kovovýrobu (Desmo) s 30 zaměstnanci a také návrhové plochy pro výrobu, kde může docházet k větší produkci splaškových vod, přičemž pro napojení areálů na pravém břehu Jizerky by bylo nutné vybudovat shybku, výroba na druhé straně silnice by se musela připojit protlakem pod tělesem ČD. Vybudování této splaškové stoky je nesporné i podle návrhu Hydroprojektu, avšak v tomto řešení se uvažuje o vybudování čistírny odpadních vod, na kterou by bylo napojeno cca 300 EO a bylo by možné do ní svážet k likvidaci i vody z jímek na vyvážení, které zřejmě budou použity vždy u osamocených objektů vzdálených od vodního toku. Je také možné místo ČOV vybudovat čerpací stanici, kterou budou splašky čerpány na ČOV Jilemnice, jak to předpokládá PRVKUK.

35



2. Lokalita Další místo pro ČOV je vytipováno na pravém břehu Víchovského potoka, kam by se přivedly gravitačně vody z asi 65 objektů a krátkým výtlakem i vody ze školy. Předpokládáme možnost napojení asi 200 EO. U Víchovského potoka je vytipována ještě jedna lokalita níže po toku, která by umožnila napojení ještě dalších nemovitostí, jedná se však o stísněný prostor, kam by bylo náročné požadovanou technologii umístit a ochránit ji před velkými vodami. Dále je ještě vytipováno místo pro případné umístění ČOV pod Víchovskou Lhotou na pravém břehu potoka. V tomto případě však je poměr mezi množstvím napojených EO a délkou k tomu potřebné stoky horší než u předchozích dvou lokalit. Pro možnost ekonomického vyhodnocení tohoto řešení je nutné provést podrobnější rozbor možností připojení jednotlivých objektů a získání lepších údajů o případných výrobních aktivitách a produkci odpadních vod z nich. Bilance množství odpadních vod od obyvatel V obci bude na konci návrhového období 1020 trvale žijících obyvatel a cca 300 návštěvníků v rekreačních objektech. Dle metodiky použité v PRVKUK jsou obyvatelé rozdělení do skupin dle připojení na kanalizaci. Pro produkci množství vody a BSK5 jsou následující skupiny: a) trvale žijící s připojením na kanalizaci b) trvale žijící s žumpou c) rekreanti připojení na kanalizaci d) rekreanti se žumpou

150 l vody /den

60 g BSK5/den

80 l vody /den

20 g/BSK5/den

100 l vody /den

30 g BSK5/den

20 l vody /den

15 g BSK5/den

Pokud dojde k řešení s místními ČOV, bude na kanalizaci napojeno asi 240 + 200 obyvatel (zbývajících 80 se předpokládá jako ekvivalent zaměstnanců ve výrobě) a produkce splašků bude: a) 400 x 150 = 60 000 l vody/den

400 x 60 = 24 000 g BSK5/den

b) 580x 80 = 46 400 l vody/den

580 x 20 = 11 600 g BSK5/den

c)

80 x 100 = 8 000 l vody/den

80 x 30 = 2 400 g BSK5/den

d) 120 x 20 = 240 l vody./den

120 x 15 = 1 800 g BSK5/den

Na ČOV potom bude kanalizací přitékat 60+ 8 = 68 m 3/den a 24 +2,4 = 26,4 kg BSK5/den. Splašky, které se budou průběžně svážet činí 46,4 + 0,24 = 46,64 m 3 /den a 11,6 + 1,8 = 13,4 kg BSK5/den. Kromě toho je možné podchytit vodu z výrobních aktivit. Objekt s ubytováním plánovaný k výstavbě Na rovinách je mimo dosah kanalizace i vodního toku, takže není možné použít ani malou ČOV, bude nutno zřídit bezodtokovou jímku. V západní části Horní Sytové a v okrajových a odloučených částech zástavby v ostatních sídlech se nepředpokládá budování systematické kanalizace, tyto část zůstanou vybavené bezodtokovými jímkami s následným vyvážením na kapacitní ČOV (bilančně vyhovuje ČOV Jilemnice - Hrabačov), případně jinými lokálními způsoby čištění.

4.8.3

Vodní toky

Řešeným územím protékají významné vodní toky Jizera a Jizerka, které jsou ve správě Povodí Labe, státní podnik. Podél významného vodního toku je nutné zajistit pro potřeby jeho správy a údržby zachování možnosti užívání volného nezastavěného pruhu na obou březích vodoteče v šíři 8 m od břehové čáry dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v aktuálním znění.

36



Víchová nad Jizerou Obcí protéká řeka Jizerka, s pravostranným přítokem Víchovským (Chlumským) potokem. Jizerka je ve správě Povodí Labe. Koryto řeky je kapacitní pro převedení průtoků Q2o. Vyšší průtoky vybřežují, plocha, zaplavovaná stoletými průtoky Q100 je v návrhu ÚP zakreslena. Poněvadž zastavěná území by měla mít provedenu ochranu na Q50, doporučujeme posoudit technické možnosti provedení této ochrany. Nesmí však být provedena takovým způsobem, který ovlivní odtokové poměry v území. (Je však pravděpodobné, že tato ochrana by byla podmíněna náročnějšími technickými opatřeními, v tomto případě zejména průtočným profilem mostu.) Na řece jsou navržena protipovodňová opatření na Q50, která jsou veřejně prospěšnou stavbou.Je nutná jejich brzká realizace. Horní Sytová Katastr Horní Sytové přísluší celý do povodí Jizery. Řeka Jizera tvoří jižní a část východní hranice katastru. Část severní hranice katastru tvoří řeka Jizerka. Jizerka zde přijímá jeden drobný bezejmenný pravostranný přítok, který se vlévá do řeky při východní hranici katastru. Víchovská Lhota Katastr přísluší celý do povodí Jizery. Většina území je odvodňována pravostranným přítokem Jizerky - Víchovský (Chlumským) potokem. Součástí říční sítě je i několik dalších drobných potůčků. Rozložení průtoků v tocích je v průběhu roku přirozeně rozkolísané. Obecně nejvíce vody odteče v jarních měsících, nejméně koncem léta a na podzim, kdy mohou toky v horních úsecích i zcela vysychat. Oběh podzemních vod je vzhledem k místním hydrogeologickým podmínkám vázán zejména na propustné sedimenty v nivě Jizerky a na pukliny a zvětralinový plášť zpevněných hornin.

4.8.4

Meliorace

Na území řešených katastrů jsou některé pozemky vybavené drenáží. Drenážní zařízení jsou v majetku vlastníků pozemků, hlavní meliorační zařízení spravuje Zemědělská vodohospodářská správa pro Pozemkový fond, který je jeho vlastníkem. Meliorace byly budovány kolem roku 1980, v současné době jsou dle informací obce nefunkční.

4.10 Koncepce energetických zařízení a spojů (ke kapitole 4.3) 4.10.1 Zásobování elektrickou energií Zhodnocení stávajícího stavu Katastry řešených sídel neprocházejí vedení nadřazených sítí. Obec Víchová nad Jizerou je zásobována elektrickou energií z rozvodny Cutisin R 110/35 kV v Jilemnici z venkovních vedení 35 kV č. 583, 584 a 596. Na odbočky z těchto vedení jsou pak volnými přípojkami připojeny jednotlivé trafostanice 35/0,4 kV, zásobující řešené území. Jejich celkový instalovaný výkon je 4 240 kVA. Stav zařízení VN i NN současnému stavu převážně vyhovuje.

37



Soupis trafostanic a jejich výkony jsou uvedeny v následující tabulce. TS č. název

vlastník místo

max.výkon

trafo

1062 Na stáni

VČE

Horní Sytová

400

250

228 Horní Sytová

VČE

Horní Sytová

250

250

968 Elna

VČE

Horní Sytová

400

160

1028 Arnoštov

VČE

Horní Sytová

400

250

412 Cihelna (Desmo)

cizí


800

800

822 Statek

VČE


400

400

390 U MNV

VČE


400

250

842 Prodejna

VČE


2 x 630

630

222 Mileta

cizí


630

630

1059 Roubena

VČE


400

160

348 U ZD

VČE


250

100

224 Obec

VČE


250

160

843 Hoření

VČE


400

100

223 Víchovská Lhota

VČE

Víchovská Lhota

250

100

Výhledová bilance el. příkonu pro návrhové období do roku 2020: Základem pro návrh zásobování el. energií distribučního systému obce je maximální zatížení. Distribuční systém se pak dimenzuje tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí. To vše při minimálních počátečních investicích a ročních nákladech na ztráty a provoz. Zpracování výhledové bilance požadovaného el. příkonu vychází ze stanovení podílových maxim jednotlivých základních odběratelských sfér tj. bytového fondu, výrobní a nevýrobní sféry. Tyto složky totiž ovlivňují největší měrou postupný nárůst odběru v dané lokalitě. Je zřejmé, že tento nárůst je přímo úměrný nárůstu obyvatel, stupni životní úrovně, modernizaci a budování nového průmyslu a zemědělství. Podíl bytového fondu: Obec Víchová je v současné době obydlena cca 930 obyvateli bydlícími přibližně v 310 bytových jednotkách tvořených převážně rodinnými domky a zemědělskými usedlostmi. Dále je zde 110 chalup a chat. Do budoucnosti se počítá s nárůstem obyvatel na cca 1010 a zvýšení počtu bytů o cca 40. Obec je v současné době plynofikována. Z energetického hlediska se v současnosti el. energie využívá ke svícení a napojení drobných přenosných el. spotřebičů. Podle ČSN 332130 se jedná o stupeň elektrizace bytu „A". Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je zvolena průměrná výpočtová hodnota zatížení 2,1 kW na bytovou jednotku v rodinném domku a 1,5 kW na rekreační objekt. Při výpočtu je uvažováno paušálně s vyšší hodnotou zatížení. Dle předpokládaného nárůstu počtu obyvatel se dá reálně uvažovat s celkovým zvýšením o 40 b.j. Další bytové jednotky nebudou znamenat zvýšení odběru, neboť půjde pouze o náhradu zchátralého bytového fondu. Současný stav:

310 x 2,1 = 651 kW 110 x 1,5 = 225 kW

Zvýšení požadovaného příkonu bude cca 40 x 2,1 = 84 kW.

38



Podíl občanské vybavenosti: Občanskou vybavenost v současné době prezentuje Obecní úřad, pošta a zdravotní středisko, hasičská zbrojnice, kulturní dům, sokolovna s klubovnou, další dvě pohostinství, nákupní středisko a základní a mateřská škola. Dále ji tvoří hotel Jizera s ubytovací kapacitou a několik provozoven služeb a drobné výroby. Celkový současný příkon je cca 600 kW. V návrhu se předpokládá pouze rozšíření služeb, prodeje, ubytování a stravování v soukromém sektoru a víceúčelový objekt pro sportovní zázemí a ubytování. Výkonové požadavky jsou cca150 kW. Podíl výrobní sféry: Zemědělství je v obci reprezentováno menšími zemědělskými areály s chovem skotu. Uvažováno je měrné zatížení 10W/m2. Pro stávající plochu 3,0 ha to je 300 kW. Průmyslové závody Mileta a Desmo mají vlastní trafostanice. Navrženy jsou výhledové výrobní plochy za areálem Milety, kde je navržena i nová trafostanice. Při uvažovaném zatížení 10W/m2 je to pro plochu 4,3 ha 430 kW.

Celková výhledová hodnota potřebného soudobého příkonu: Bydlení

876 kW + 84 kW = 960 kW

Občanské vybavení a drobná výroba

600 kW + 150 kW = 750 kW

Zemědělství a nová výrobní sféra

300 kW + 430 kW = 930 kW

Desmo, Mileta - vlastní trafostanice Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat s vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima zatížení je dosahováno v dopolední špičce pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 0,5 u obč. vybavenosti 1,0 a u výrobní sféry 0,75. (960 x 0,5) + 750 + (730 x 0,75) = 2 000 Celkový součet zatížení jednotlivých skupin odběratelů řešeného území je stanoven na max. 2000 kW, který je nutno zajistit na úrovni distribučních trafostanic. Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic: t = 2000/(400*0,95*0,8) = 6,5 → 7 trafostanice v dimenzi 400 kVA, celkový instalovaný příkon 2800 kVA. Stávající počet distribučních trafostanic je 12 - celkový maximální instalovaný výkon 2 810 kVA. Z uvedeného plyne, že celkový příkon je dostačující, ale ve stávajících distribučních trafostanicích bude třeba v návrhovém období zřejmě zvýšit příkon, který je možný zvýšit výměnou až 10 transformátorů na max. 5060 kW. V lokalitách návrhových ploch není ve stávajících zdrojích dostatečná výkonová rezerva, která by umožnila napojení těchto rozvojových ploch. Z tohoto důvodu je navržena výstavba nové trafostanice v nové lokalitě výroby. Součet technických maxim všech odběratelů v řešené oblasti:

3 170 kW

koeficient využití maxima

0,8

koeficient soudobosti na VN

0,85

Soudobý maximální příkon řešené oblasti v hladině VN

2 156 kW

Předpokládaný přenos potřebného příkonu bude zajišťován i nadále z vedení VN 35 kV č. 583, 584 a 596 - a základní konfigurace sítě VN zůstane bez podstatných změn. Pokud budou požadavky převyšovat rezervovanou kapacitu, je nutno do budoucnosti počítat s rekonstrukcí trafostanic. Případné rekonstrukce a rozšíření sítě by měly probíhat ve spolupráci obce s příslušným rozvodným závodem na základě objednané studie na úpravu vč. vyčíslení finančního nákladu a

39



objednávky na provedení rekonstrukce. Postupováno bude dle § 29 zák. č. 458/2000 Sb. a platných prováděcích předpisů. Navrženo je posílení stávajících trafostanic nebo zřízení nových trafostanic pro obytnou zástavbu a výrobu . Výkony navržených trafostanic budou upřesněny na základě podrobnější územně plánovací dokumentace - regulačního plánu. Ve výhledovém období je nutno zachovat stávající vedení VN 35 kV vč. jejich ochranného pásma v souladu se zákonem číslo 458/2002 Sb., §46. Případné přeložky stávajících energetických zařízení VČE a.s. budou řešeny dle zákona č.458/200 Sb., §47.

Ochranná pásma Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení, které je nutno respektovat. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.

35 kV 110 kV 220 kV 400 kV

vedení vybudovaná

vedení budovaná

do 31.12.1994

po 1.1.1995

10 m 15 m 20 m 25 m

7m 12 m 15 m 20 m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: 

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně o

pro vodiče bez izolace

7m

o

pro vodiče s izolací základní

2m

o

pro závěsná kabelová vedení

1m



u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně



u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m



Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3m po obou stranách krajního kabelu.

12 m

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:  zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,  provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob.  provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,  provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno:  vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:  vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

40



Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:  u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva.  u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,  u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,  u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují a nedojde k ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob.

4.10.2 Zásobování plynem Do Víchové nad Jizerou je přiveden VTL plynovod od jihovýchodu z Jilemnice. Veškeré další rozvody jsou středotlaké. Regulační stanice (RS) je na jižním okraji obce v blízkosti hřbitova. STL plynovod DN 90 je napojen na tuto RS. Rozvody jsou vedeny po obci pouze v hustěji zastavěných částech Víchové a ve východní části Horní Sytové. Plynovod DN 90 je v návaznosti na regulační stanici. Další rozvody po obci jsou DN 63. Jednotlivé větve jsou dle sklonu terénu ukončeny ocelovým odvodňovačem nebo odvzdušňovací přípojkou. Navrženou zástavbu lze z větší části napojit přímo ze stávajícího řadu nebo ji lze zásobovat z navržené větve. Západní okraj Horní Sytové a okrajové části Víchovské Lhoty nejsou vzhledem k rozptýlenosti zástavby plynofikovány a ani se s jejich plynofikací neuvažuje. Ochranná a bezpečnostní pásma podle zákona č. 458/2000 Ochranná pásma je nutno dodržovat k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení. Pásmy se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. Ochranná pásma: Druh plynového zařízení

Ochranné pásmo [m] NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě 1 strany od půdorysu) ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu)

4

technologické objekty (na všechny strany od půdorysu)

4

Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

41



Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, pokud to umožňují technické a bezpečnostní podmínky a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Bezpečnostní pásma v řešeném území: Druh plynového zařízení VTL plynovody do DN 100 do DN 250 VTL regulační stanice

Bezpečnostní pásmo [m] 15 20 10

4.10.3 Zásobení teplem Veškerá obytná zástavba ve Víchové má vytápění řešeno lokálními zdroji. Topným mediem se postupně stává plyn, v neplynofikovaných částech obce zůstávají tuhá paliva.

4.11 Spoje a zařízení spojů 4.11.1 Telefon Digitální telefonní ústředna je v Jilemnici. Ústředna je zapojena na telefonní obvod Liberec. Na východním okraji k.ú.Víchová nad Jizerou je telekomunikační věž. Na hranici k.ú. Víchová nad Jizerou a Víchovská Lhota (p.p.č. 958/4) se připravuje výstavba základní stanice všech tří mobilních operátorů. 4.11.2 Radioreléové trasy, TV signál, RV signál Obcí nevedou radioreléové trasy. S dalším zlepšováním TV a RV signálu lze uvažovat při kabelizaci v území. Ve Víchové nad Jizerou je bezpodmínečně nutná rekonstrukce obecního rozhlasu nebo jeho nahrazení jiným informačním systémem. Potřebné je napojení na Integrovaný záchranný systém. 4.11.13 Dálkové kabely V obci vede trasa dálkového optického kabelu na západním okraji katastru Horní Sytové. Zakreslena je v koordinačním výkrese. Jakoukoliv výstavbu v blízkosti kabelu je třeba projednat a odsouhlasit s Okresní telekomunikační správou Semily, event. se Správou dálkových kabelů Praha, středisko Liberec. Severně od Jizerky vede katastry Víchová nad Jizerou a Horní Sytová katodový kabel, který je převeden do místní telefonní sítě.

4.12

Nakládání s odpady (ke kapitole 4.4)

Nakládání s odpady se obecně řídí především ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a změně některých dalších zákonů, v platném znění. Nakládání s komunálním odpadem ve Víchové je upraveno obecně závaznou vyhláškou obce Víchová nad Jizerou o nakládání s komunálními a stavebními odpady. Svoz běžného komunálního odpadu, ukládaného občany do 110 l nádob (popelnic), zajišťuje oprávněná firma (v současné době Severočeské komunální služby Jablonec nad Nisou) 1 x za 14 dnů, 2x ročně tato firma sbírá a odváží nebezpečný odpad. Zaměstnanci místního ZOD jednou ročně sbírají železo. Do separovaných nádob se třídí sběr skla, plastů a papíru. U frekventovaných nádob u nákupního střediska je odvoz prováděn 1x týdně, u ostatních cca 1x měsíčně. Papír je odvážen 1x za 14 dnů. Odvoz stavebního odpadu si zajišťují občané dle potřeby individuálně.

42



Sběrný dvůr je v areálu výroby ve východní části Horní Sytové. Na poli nakládání s odpady je nezbytné zamezit vytváření divokých skládek, i formou represivních opatření, zajišťovat sběr, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění.

4.13

Zvláštní zájmy

4.13.1 Ochrana stavebních památek V obci jsou následující kulturní nemovité památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek: Víchová nad Jizerou 

24586/6-2848 areál usedlosti č.p. 85 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963) o

24586/6-2848/1 obytný dům

o

24586/6-2848/2 srub

o

24586/6-2848/3 stodola



37863/6-2849

chalupa č.p.105 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)



23737/6-2847

Mariánský sloup p.č.300 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)



51184/6-6215

socha sv. Jana Nepomuckého (vyhlášeno MK ČR čj. 13501/2001)



51743

zvonice (vyhlášeno MK ČR čj. 13500/2001)

Horní Sytová 

44753/6-2846

bývalý hostinec č.p. 11 v Arnoštově (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)

Víchovská Lhota 

20561/6-2850

zvonice (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)



15319/6-2851

areál statku č.p. 26 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)

o

15319/6-2851/1 obytný dům

o

15319/6-2851/2 sroubek

o

15319/6-2851/3 stodola

o

15319/6-2851/4 sklep

V obci jsou další architektonicky kvalitní a historicky cenné objekty chalup. Víchová by si zasloužila podrobné zmapování a vyhodnocení z hlediska památek lidové architektury.

4.13.2 Ochrana archeologických nálezů Katastr obce se považuje za území s archeologickými nálezy ve smyslu §22 odst. 2 zákona č.20/1987 Sb. Z toho faktu vyplývá povinnost ohlášení stavebních záměrů již v době jejich přípravy a zahájení stavebních prací v dostatečném časovém předstihu Archeologickému ústavu Českého ráje Turnov, Skálova 71 (Dr. Prostředník) nebo Krkonošskému muzeu ve Vrchlabí, Husova 213 (Mgr. Hartmanová) a umožnit těmto oprávněným odborným institucím provedení záchranného archeologického výzkumu.

43



V případě provádění zemních prací musí být dodrženo ustanovení §§ 20 až 24 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů (památkový zákon). Je třeba respektovat zejména ustanovení §23 památkového zákona, v jehož dikci při provádění zemních nebo jiných prací je stavebník povinen oznámit nejbližšímu muzeu, případně obecnímu úřadu i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů atd.)stejně jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.), které nebyly zjištěny v rámci záchranného archeologického výzkumu. 4.13.3 Ochranná pásma V návrhu jsou vymezena tato ochranná pásma: 

ochranné pásmo Krkonošského národního parku



ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru



ochranné pásmo silnice I. třídy mimo zastavěné území obce - 50 m oboustranně od osy silnice



ochranné pásmo silnice II. a III. třídy mimo zastavěné území obce - 15 m oboustranně od osy silnice



ochranné pásmo železnice - 60 m od osy krajní koleje



bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 100 - 15 m



ochranné pásmo STL plynovodu - 4 m od osy potrubí mimo zastavěné území



ochranné pásmo STL přípojek pro rozvod plynu v obci - 1 m od osy potrubí



ochranné pásmo vzdušného vedení VN nad 1 kV do 35 kV o

stávající 10 m ve vodorovné vzdálenosti od svislého průmětu krajních vodičů o nově navržené 7 m ve vodorovné vzdálenosti od svislého průmětu krajních vodičů

o

chranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3m po obou stranách krajního kabelu.



na plochách s možnými podnikatelskými aktivitami je třeba vycházet z nutného PHO k nejbližší obytné budově a z něho zpětně stanovit maximální počet kusů hospodářských zvířat nebo možnosti výroby či služeb



minimální ochranné pásmo vodního toku pro potřebu jeho správy a údržby (volný nezastavěný pruh na obou březích vodoteče) o

6 m od břehu vodoteče drobných toků

o

8 m od břehu vodoteče významných toků



ochranné pásmo lesa pro stavby trvalého charakteru - 50 m od jeho hranice, lze zvážit výjimky na jeho snížení



ochranné pásmo místního vodního zdroje – vyhláškou



ochranná pásma kolem zemědělských výrobních podniků jsou stanovena orientačním výpočtem a zakreslena v grafické části, pro areály drobné výroby by měla dosahovat pouze k hranici pozemku.



ochranná pásma kolem stávajících výrobních podniků nezasahují obytné objekty ani obytné části zahrad



ochranné pásmo ČOV Jilemnice - 100 m



pietní ochranné pásmo kolem hřbitova je 100 m

44



4.13.3 Požadavky obrany státu Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice nemá v území své specifické zájmy a nevznáší k navrhovanému řešení připomínky ani námitky. Respektovat je třeba všeobecné podmínky pro územní a stavební činnost. V řešeném území se nenachází vojenské inženýrské sítě. Krajská správa vojenské dopravy Hradec Králové požaduje respektovat parametry příslušné kategorie komunikace a ochranná pásma silnic, zejména silnice I/14. 4.13.4 Záplavové území Na k.ú. Víchová nad Jizerou a Horní Sytová byla vyhlášena záplavová území Q100 toků Jizera a Jizerka které je třeba respektovat. Zakreslena jsou v grafické části. V konceptu ÚP VÚCLK jsou navržena protipovodňová opatření jako veřejně prospěšná stavba (V4/6) spočívající v úpravě koryta Jizerky. Na řece Jizerce je jako územní rezerva navržena retenční nádrž, která bude sloužit i jako protipovodňové opatření. Oblast prevence ochrany před povodněmi zahrnuje zpracování povodňových plánů. Na významných vodních tocích je v oblasti vybudován hlásný systém,který provozuje ČHMÚ Praha a správci toků v oblasti Povodí Ohře s.p.Chomutov a Povodí Labe s.p.Hradec Králové. Nedílnou součástí protipovodňových opatření je hospodaření na lesních a zemědělských plochách. Vlivem odlesnění dochází ke zhoršení odtokových poměrů a vzniku povodňové vlny. Stejný problém vyplývá z nevhodného návrhu urbanizovaného území. Je třeba, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, např. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích vlivem neúměrně velkých zpevněných ploch, parkovišť, střech apod. Při schvalování investičních akcí v blízkosti vodních toků (i drobných vodních toků) je třeba zpracovat vodohospodářská posouzení vlivu na odtokové poměry.

4.13.5 Ochrana přírody Příroda a krajina jsou chráněny prostřednictvím zákona č. 114/199 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zvláště chráněná území Východní část řešeného území patří do Krkonošského národního parku, do 3. zóny. Většina řešeného území je v ochranné zóně KRNAP. Významné krajinné prvky V řešeném území se nacházejí: 

z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků (VKP) lesy, vodní tok a údolní nivy,



registrované VKP podle § 6 zákona nejsou v území zastoupené.

Přírodní parky řešeném území dosud nejsou přírodní parky zastoupeny. Památné stromy V k.ú. Víchová byly vyhlášeny 2 památné stromy: 

č. 132 - lípa velkolistá



č. 308 - lípa srdčitá

45



Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů organismů V řešeném území není dosud legislativně vyhlášena žádná lokalita se zjištěným výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Na základě terénních šetření a studia podkladů řešeného území je zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů organismů a to jak rostlin, tak živočichů. Z chráněných druhů rostlin se v území vyskytuje četně zejména bledule jarní a různé druhy vstavačů. Z chráněných druhů živočichů jsou známy zejména lokality s výskytem mloka skvrnitého a zimoviště několika druhů netopýrů. S nejvyšší pravděpodobností lze očekávat i výskyt dalších chráněných druhů živočichů zejména obojživelníků (vodní toky, podmáčené polohy), hmyzu (meze, kamenice, lada, mezofilní louky) a ptáků.

Územní systém ekologické stability Limity využití území jsou všechny skladebné části ÚSES - biocentra a biokoridory. Za částečně limitující lze považovat i ochranné zóny os nadregionálních biokoridorů - účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu, tzn., že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, VKP a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Podpora koridorového efektu v ochranných zónách se realizuje jako zvýšený zájem příslušného orgánu ochrany přírody v tomto území, uplatňovaný v rámci platných právních předpisů (Návod na užívání ÚTP R+NR ÚSES ČR, MMR, 1998). Ochranné zóny os NRBK byly převzaty z mapové části ÚTP R+NR ÚSES (MMR, 1996). Limity využití území jsou všechny navržené lokální biokoridory a lokální biocentra.

Ochrana lesa Lesy jsou chráněny prostřednictvím zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Kategorizace lesů Lesy se člení dle § 6 zákona č. 289/1995 Sb. podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. V řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářské a lesy zvláštního určení. Ochranné pásmo lesa Pro dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa jakoukoliv činností související s územním plánováním je potřebný podle § 14 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb. souhlas příslušného orgánu státní správy lesů.

4.13.6 Požární a civilní obrana Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vychází zejména ze zákona č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a vyhlášky č. 380/2002 Sb. Konkrétní technická řešení jsou prováděna podle platných předpisů civilní obrany (především CO-1-9 "Technická opatření CO", CO-2-7 "Ukrytí obyvatelstva", Příručka pro budování PRÚ a CO-1-21 "Normativy stavebně technických opatření CO").¨ Z důvodů tvorby nové koncepce ochrany obyvatelstva centrálními orgány, je v současné době pozastavena výstavba stálých úkrytů. Z těchto důvodů se doložky zpracovávají ve zjednodušené formě.

46



Kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím Na obecním úřadě je zpracováván plán ukrytí, který v bilanci popisuje možnosti ukrytí osob ve stálých úkrytech (STÚ) a v úkrytech protiradiačních, budovaných svépomoci za mimořádných opatření (PRÚ-BS). Tento plán však byl zpracován před 20 lety a bylo by vhodné ho aktualizovat. V nové výstavbě se bude uvažovat s maximálním využitím vhodných prostor pro PRÚ-BS. Upřednostňovány budou stavby objektů se zapuštěným podlažím, popřípadě s úrovní podlahy více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Realizované stavby, s možností vybudování PRÚ- BS, budou po vyhotovení předepsané dokumentace zařazeny do plánu ukrytí. Při plnění tohoto požadavku je třeba využít předpisy CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření CO na území ČR", CO-2-7 „Ukrytí obyvatelstva" a „Příručku pro budování protiradiačních úkrytů". Rozbor potřeby míst pro ukrývané Z cca 1000 trvalých obyvatel a 130 rekreantů v obci se 85% může ukrýt ve sklepech vlastních objektů. Nové objekty budou mít alespoň část půdorysu 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Zbývající část, tj. cca 170 obyvatel, se může ukrýt ve Víchové v kulturním domě čp. 46 (slouží pro školu) kapacita cca 60 lidí, bytovka čp. 83 - max 30 lidí, dále v nákupním středisku čp.175 (předpokládaný prostor i pro školku) cca 60 osob. V Horní Sytové v objektu čp. 73 - max. kapacita 25 lidí. Další osoby se případně mohou po dohodách ukrýt v budovách sousedů. Návrh vhodných lokalit pro dodatečnou výstavbu stálých úkrytů Vzhledem k tomu, že se v návrhovém období nebudou v obci realizovat veřejné objekty, je třeba provést úpravy ve stávajících objektech. Dále je možno stálý úkryt nařídit jako „služebnost" v případě výstavby nových objektů ve střediscích výroby. Individuální ochrana obyvatelstva Každý občan ČR má nárok na PIO (ochranná maska s příslušenstvím), kterou má uloženou v zaměstnání nebo v místě bydliště v péči obecního či městského úřadu. Místa pro uložení prostředků PIO byla v kulturním domě. V současné době jsou PIO odvezena na okresní pracoviště CO. Prostředky pro varování obyvatelstva Ve obci je možnost využití místního rozhlasu, který je rozveden ve všech jeho stávajících plochách a bude rozšířen i do ploch nové výstavby. Siréna je nad kulturním domem, nad kravínem v Koutě a nad kravínem ve Víchovské Lhotě. Sirény nejsou přímo napojeny na integrovaný záchranný systém. Návrh lokalit pro pobyt evakuovaných osob Pro pobyt evakuovaných osob se doporučuje kulturním dům (50 osob), případně i objekty základní a mateřské školy - celkem cca 60 osob. Pro provizorní přístřešky by se mohly využít plochy navržené pro bydlení. Opatření k usnadnění záchranných prací V územním plánu je navrženo vzájemné propojení lokalit novými komunikacemi. Inženýrské sítě jsou doplněny tak, aby větší část vodovodu byla zaokruhována. Zdroje požární vody, požární bezpečnost Jako zdroj požární vody slouží místní vodní toky a nádrže. V jižní části obce je to tok Jizery a Jizerky, na k.ú. Víchovská Lhota je vodní nádrž. Je třeba provést opravu všech vodních nádrží.

47



Při realizaci jednotlivých staveb budou respektovány právní a technické požadavky, platné pro tyto stavby z hlediska požární bezpečnosti. Z hlediska požární ochrany je nutno respektovat zásady ČSN 73 0802 a zákona č. 133/1985 Sb. a č. 425/1990 Sb. a zajistit dostatek vody pro účely PO ve smyslu ČSN 73 0273.

5 Výsledky vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území, respektování stanoviska k vyhodnocení vlivu na životní prostředí Dle stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí hodnocený návrh ÚP Víchová nad Jizerou nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Závěr zjišťovacího řešení podle § 10 i, odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb.: 

ÚP Víchová nad Jizerou nebude posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

Tím v žádném případě není dotčena povinnost investorů - oznamovatelů konkrétních záměrů, které překročí parametry některého z bodů přílohy č. 1 uvedeného zákona, postupovat ve smyslu ustanovení § 6 a následujících zákona, které upravují posuzování záměru.

6 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 6.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 6.1.1

Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1993 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů. 6.1.2 Struktura půdního fondu v území Převážná většina výměry obce Víchová je součástí zemědělského půdního fondu. Hlavním způsobem využití jsou trvalé travní porosty, často i na orné půdě, méně pak orná půda, nacházející se převážně na rovinatějších pozemcích. Přehled plošného a poměrného zastoupení jednotlivých druhů pozemků (kultur) v katastru udávají následující tabulky:

48



ostatní plochy

6,31 4,70 0,83 11,84

5,12 9,65 1,95 16,72

23,10 49,13 14,00 86,23

lesní půda

zastavěn plochy

111,03 326,23 129,65 566,91

ZPF celkem

trvalý travní porost

zahrady

245,82 8,17 6,99 733,94 115,32 25,68 249,63 47,76 4,19 1 229,39 171,25 36,86

vodní plochy

Horní Sytová Víchová nad Jizerou Víchovská Lhota Celkem

orná půda

Katastrální území

výměra katastru

Struktura půdního fondu [ha]

126,19 85,10 467,23 203,23 181,60 51,25 775,02 339,58

zahrady

trvalý travní porost

ZPF celkem

lesní půda

vodní plochy

zastavěn plochy

ostatní plochy

Horní Sytová Víchová nad Jizerou Víchovská Lhota Celkem

orná půda

Katastrální území

výměra katastru

Struktura půdního fondu [%]

100,00 100,00 100,00 100,00

3,32 15,71 19,13 13,93

2,84 3,50 1,68 3,00

45,17 44,45 51,94 46,11

51,33 63,66 72,75 63,04

34,62 27,69 20,53 27,62

2,57 0,64 0,33 0,96

2,08 1,31 0,78 1,36

9,40 6,69 5,61 7,01

Skutečný způsob využití zemědělského půdního fondu se v některých případech plošně menších pozemků liší od stavu evidovaného katastrem nemovitostí. 6.1.3

Agronomická kvalita půd

Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, vyjadřuje: 1. místo - Kód klimatického regionu, zahrnujícího území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst rostlin. 2. a 3. místo - Kód hlavní půdní jednotky (HPJ), která je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, charakterizovaných genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice ke světovým stranám. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Jednotlivým typům BPEJ vyjádřeným pětimístným kódem jsou přiřazeny třídy ochrany zemědělské půdy (I. - V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších právních předpisů. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Jižní část řešeného území (k.ú. Horní Sytová a jižní část k.ú. Víchová nad Jizerou) se nachází v klimatickém regionu Mch - mírně chladném, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslem 8. Severní část území (severní část k.ú. Víchová nad Jizerou a celé k.ú. Víchovská Lhota) leží v klimatickém regionu CH - chladném, vlhkém, označeném číslicí 9.

49



Zastoupeny jsou tyto hlavní půdní jednotky: 34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středné skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. Nachází se na malých plochách severně od nivy Jizery ve Víchové a severně od Kolinova kopce v Horní Sytové. 35 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu. Nachází se na malé výměře pod Vartištěm na svazích jižně od železniční trati. 36 - Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu. Převažující půdní typ v území Víchové a Víchovské Lhoty. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Nachází se na malé výměře na severním svahu Vartiště, na části Kolinova kopce a v severní části Víchovské Lhoty. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středné těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Převažující půdní typ v území, nachází se na něm původní obytná zástavba Víchové, Víchovské Lhoty a Horní Sytové. 41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středné těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. Nachází se na velmi malých plochách v jihovýchodní části katastru Horní Sytová. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážné jarnímu zamokření. Nachází se na velmi malé ploše jižně od nivy Jizerky v katastru Horní Sytová. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středné těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Nachází se na malých plochách v údolí Jizery v západní části území v katastru Horní Sytová. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Nachází se v relativně široké nivě Jizerky a v nivě Jizery u soutoku s Jizerkou. 72 - Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku. Nachází se ve velmi omezené výměře v nivě Jizerky v jihovýchodní části území v katastru Víchová. 73 - Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středné těžké až velmi těžké, až středné skeletovité. Nachází se ve velmi omezené míře v katastru Víchová v trati Na drahách, severně pod kravína a ve Víchovské Lhotě rovněž severně od kravína. 78 - Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů, pseudoglejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné - niva Chlumského potoka Zemědělské půdy ve Víchové jsou převážně velmi málo produkční, jejich největší podíl je zařazen do V. třídy ochrany, charakterizované jako půdy, u kterých lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Do bonitně nejcennějších půd I. třídy ochrany je ve Víchovské Lhotě zařazena plocha severozápadně od zástavby a severně od vrchu Sýkoří, ve Víchové východně

50



od trati Chmelná hůra, v Horní Sytové niva Jizery a trať Na bedroně, jižně od železnice. Půdy řazené do II třídy ochrany se nacházejí zejména v nivě Jizerky a části nivy Jizery u soutoku s Jizerkou. Zbývající zemědělsky využívané území pokrývají středně až málo produkční půdy, řazené do nižších tříd ochrany, které je možno využívat pro nezemědělské funkce. 6.1.4

Investice do půdy

V řešeném území byly realizovány cca v letech 1970 až 1980 meliorace půdy (odvodnění). Dle informace obce jsou v současné době tato zařízení nefunkční a nejsou v podstatě zdokumentovaná. 6.1.5

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby

Zemědělská výroba v řešeném území je zaměřena na rostlinnou i živočišnou. V zemědělských areálech ve Víchové a Víchovské Lhotě chová ZD Jizerka a soukromí zemědělci skot. 6.1.6

Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy

Hlavním způsobem využití jsou trvalé travní porosty, často i na orné půdě, méně pak orná půda, nacházející se převážně na rovinatějších pozemcích. Zemědělskou půdu v území obhospodařuje ZD Jizerka a soukromí zemědělci. V řešeném území nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy. 6.1.7

Opatření k zajištění ekologické stability

K zajištění ekologické stability v řešeném území bylo v minulosti zpracováno několik různých dokumentací. Pro potřeby územního plánu bylo převzato a doplněno řešení ÚSES dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení, popis lokalit Územní plán počítá s následujícím záborem ploch zemědělské půdy: Ve Víchové nad Jizerou pro: 

bydlení,



občanskou vybavenost,

 

sport a rekreaci, výrobu,

 

dopravní vybavenost, veřejnou zeleň.

Ve Víchovské Lhotě pro:  

bydlení, zástavbu smíšenou,

 

technickou vybavenost, dopravu

 zeleň V Horní Sytové pro: 

bydlení,



zástavbu smíšenou,



výrobu

51




sport,



technickou vybavenost,



dopravní vybavenost,



zeleň.


Zábory zemědělské půdy budou převážně realizovány na pozemcích uvnitř současně zastavěného území a na pozemcích bezprostředně na ně navazujících. V bilančním přehledu jsou u ploch pro bydlení a zástavbu smíšenou uváděny kromě celkové výměry lokality také plochy reálného záboru, tj. zastavěné plochy pro jednotlivé domy včetně nutného zázemí. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. Rovněž v případě sportovišť nebude zábor ZPF realizován na celé výměře dotčených ploch. Ze ZPF budou vyňata pouze jednotlivá hřiště, ostatní výměra bude zatravněna a využívána jako trvalé travní porosty. Detailní řešení dotčených ploch bude předmětem podrobnějších projektových dokumentací, kdy bude reálně stanovena i potřeba záboru ZPF. Územní plán navrhuje ve Víchové ke změně funkčního využití celkem 18,98 ha pozemků, z nichž 18,60 ha náleží zemědělskému půdnímu fondu. Z této výměry bude fakticky odňato 7,79 ha. Ve Víchovské Lhotě se změna využití pozemků dotýká 3,59 ha, z toho 3,58 ha zemědělských, zábor činí 1,04 ha. V Horní Sytové se jedná o 8,43 ha dotčených ploch, z nichž 8,29 náleží ZPF, zábor činí 2,63 ha záboru. Celkově je v řešeném území ke změně funkčního využití navrženo 30,75 ha, z toho 30,04 ha zemědělských pozemků. Reálný předpoklad záboru ZPF činí 13,57 ha. Víchová nad Jizerou Lokalita č. 1 - plocha o celkové rozloze 2,66 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při severní hranici současně zastavěného území. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,17 ha. Lokalita č. 2 - plocha o celkové rozloze 0,49 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při severní hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,14 ha. Lokalita č. 3 - plocha o celkové rozloze 0,76 ha, určená pro výstavbu rodinných domů v severní části obce. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,10 ha. Lokalita č. 4 - plocha o celkové rozloze 0,13 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při severozápadní hranici zastavěného území. Je tvořena 0,12 ha zahrad a trvalých travních porostů v V. třídě ochrany a 0,01 ha nezemědělských pozemků. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,03 ha. Lokalita č. 6 - plocha o celkové rozloze 1,09 ha určená pro výstavbu rodinných domů ve střední části obce. Je tvořena ornou půdou a trvalými travními porosty ve IV. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,32 ha. Lokalita č. 7 - plocha o celkové rozloze 0,05 ha, určená pro vybudování chybějícího odstavného parkoviště u sportovního areálu ve střední části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 8 - plocha o celkové rozloze 0,18 ha, určená pro vybudování sociálního zázemí lyžařských běžeckých a sjezdových tratí s možností stravování a ubytování v severovýchodním cípu katastrálního území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 9 - plocha o celkové rozloze 0,13 ha, určená pro vybudování parkoviště pro turisty, pro lyžařský areál a pro ubytování v severovýchodním cípu katastrálního území. Je tvořena trvalými travními porosty ve I. a III. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 10 - plocha o celkové rozloze 0,12 ha, určená pro výstavbu rodinného domu při severní hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,03 ha.

52



Lokalita č. 11 - plocha o celkové rozloze 0,75 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při severovýchodní hranici zastavěného území. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve III. a IV. třídě ochrany. Předpokládaný zábor ZPF činí cca 0,15 ha. Lokalita č. 12 - plocha o celkové rozloze 0,34 ha, určená pro výstavbu rodinného domu v severovýchodní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,03 ha. Lokalita č. 13 - plocha o celkové rozloze 0,78 ha, určená pro výstavbu rodinných domů v severní části obce. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,15 ha. Lokalita č. 14 - plocha o celkové rozloze 0,81 ha, určená pro výstavbu rodinných domů v severní části obce. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,09 ha. Lokalita č. 15 - plocha o celkové rozloze 1,19 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při severovýchodní hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,10 ha. Lokalita č. 16 - plocha o celkové rozloze 0,69 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při hranici zastavěného území severovýchodně od centrální části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,05 ha. Lokalita č. 18 - plocha o celkové rozloze 0,20 ha, určená pro výstavbu parkoviště a úpravu veřejné zeleně (veřejné prostranství) v centrální části, v zastavěném území obce. Je tvořena 0,15 ha zahrad a trvalých travních porostů ve II. a IV. třídě ochrany a 0,05 ha nezemědělských pozemků. Zabrána bude veškerá zemědělská půda. Lokalita č. 19 - plocha o celkové rozloze 3,16 ha, určená pro vybudování sportovních hřišť při hranici zastavěného území východně od centrální části obce. Je tvořena 2,94 ha orné půdy a trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany a 0,22 ha nezemědělských pozemků. Rozsah záboru ZPF je odhadován na 1,90 ha, reálnou výměru záboru přinese zpracování podrobné projektové dokumentace. Lokalita č. 20 - plocha o celkové rozloze 1,64 ha, určená pro drobnou výrobu východně od centrální části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. a V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 21 - plocha o celkové rozloze 1,45 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při hranici zastavěného území severovýchodně od centrální části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor ZPF činí cca 0,59 ha. Lokalita č. 22 - plocha o celkové rozloze 0,05 ha, určená pro výsadbu veřejné zeleně ve střední části obce. Je tvořena 0,04 ha trvalých travních porostů v V. třídě ochrany a 0,01 ha nezemědělských pozemků. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 23 - plocha o celkové rozloze 0,09 ha, určená pro vybudování čistírny odpadních vod v severní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 24 - plocha o celkové rozloze 0,03 ha, určená pro vybudování čistírny odpadních vod v severní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 25 - plocha o celkové rozloze 1,39 ha, určená pro stávající výrobu v jižní části obce. Je tvořena 0,87 ha trvalých travních porostů v II. třídě ochrany a 0,52 ha nezemědělských pozemků. Zabrána je celá výměra lokality.

Víchovská Lhota Lokalita č. 1 - plocha o celkové rozloze 0,35 ha, určená pro výstavbu rodinných domů v severním cípu katastrálního území. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. a VI. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,03 ha.

53



Lokalita č. 2 - plocha o celkové rozloze 1,39 ha, určená pro smíšenou zástavbu obytnou při severní hranici zastavěného území. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,13 ha. Lokalita č. 3 - plocha o celkové rozloze 0,19 ha, určená výstavbu rodinného domu při severní hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,03 ha. Lokalita č. 4 - plocha o celkové rozloze 1,41 ha, určená pro výstavbu rodinných při jižní hranici zastavěného území. Je tvořena 1,40 ha orné půdy a trvalých travních porostů v V. třídě ochrany a 0,01 ha nezemědělských pozemků. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,14 ha. Lokalita č. 5 - plocha o celkové rozloze 0,06 ha, určená pro výstavbu čistírny odpadních vod jižně od obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 7 - plocha o celkové rozloze 0,07 ha, určená pro výsadbu veřejné zeleně v jižní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 8 - plocha o celkové rozloze 0,17 ha, určená výstavbu rodinného domu ve střední části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,03 ha Lokalita č. 9 - plocha o celkové rozloze 0,04 ha, určená pro vybudování točny autobusů v severní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Horní Sytová Lokalita č. 1 - plocha o celkové rozloze 1,72 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při západní hranici obce. Je tvořena 1,71 ha zahrad a trvalých travních porostů v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,25 ha. Lokalita č. 2 - plocha o celkové rozloze 1,13 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při severní hranici obce. Je tvořena ornou půdou a trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,16 ha. Lokalita č. 3 - plocha o celkové rozloze 0,28 ha, určená pro vybudování sportovních a rekreačních hřišť ve střední části obce. Jedná se o proluku mezi železniční tratí a hotelem Jizera. Je tvořena 0,25 ha zahrad a trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany a 0,03 ha nezemědělských pozemků. Plochy nejsou v současné době zemědělsky využívané a doplní sportovní zázemí hotelu Jizera. Rozsah záboru ZPF je odhadován na 0,14 ha, reálnou výměru záboru přinese zpracování podrobné projektové dokumentace. Lokalita č. 4 - plocha o celkové rozloze 0,11 ha, určená pro výstavbu čistírny nebo čerpací stanice odpadních vod ve východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokality 6, 9 a 11 doplňují proluky v zastavěném území obce u silnice I/14: Lokalita č. 6 - plocha o celkové rozloze 0,22 ha, určená pro vybudování parkoviště a výsadbu veřejné zeleně ve dvou lokalitách v centrální a východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 8 - plocha o celkové rozloze 0,15 ha, určená pro veřejné prostranství. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita č. 9 - plocha o celkové rozloze 0,30 ha, určená pro zástavbu smíšenou s bydlením ve východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,03 ha. Lokalita č. 10 - plocha o celkové rozloze 1,00 ha, určená pro drobnou výrobu ve východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. a IV. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality.

54



Lokalita č. 11 - plocha o celkové rozloze 1,28 ha, určená pro výstavbu rodinných domů ve východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,16 ha. Lokalita č. 14 - plocha o celkové rozloze 0,34 ha, určená pro smíšené obytné plochy ve střední části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,10 ha. Lokalita č. 15 - plocha o celkové rozloze 0,20 ha, určená pro dopravu ve východní části obce. Je tvořena 0,09 ha trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany a 0,11 ha nezemědělských pozemků. Zabrána bude celá veškerá zemědělská půda. Lokalita č. 16 - plocha o celkové rozloze 0,11 ha, určená pro smíšenou zástavbu obytnou ve střední části obce. Je tvořena 0,11 ha trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany. Zabráno bude 0,03 ha ZPF.

6.1.8

Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek dotčených navrhovaným řešením BPEJ 8.34.41 8.35.31 8.35.51 8.40.68 8.40.89 8.48.11

6.1.9

třída ochrany IV. II. IV. V. V. IV.

třída ochrany II. V. I. III. IV. IV.

BPEJ 8.58.00 8.72.01 9.36.21 9.36.41 9.36.44 9.36.51

BPEJ 9.40.67 9.40.68 9.40.77 9.40.89 9.73.41 9.78.89

třída ochrany V. V. V. V. V, V:

Vyhodnocení jednotlivých navrhovaných záborů ZPF

k.ú. Víchová

ozn. lok.

účel záboru

celková výměra lokality [ha]

BPEJ (třída ochrany ZPF)

vztah k zastav. území

1

bydlení v RD

2,66

9.36.41 (III) 9.40.67 (V)

mimo uvnitř mimo

2

bydlení v RD

0,49

9.36.41 (III) 9.73.41 (V)

uvnitř mimo

3

bydlení v RD

0,76

9.36.41 (III) 9.40.67 (V)

uvnitř uvnitř

4

bydlení v RD

0,26

8.40.67 (V)

mimo

6

bydlení v RD

8.34.41 (IV) 1,09 8.40.67 (V) 8.40.89 (V)

mimo mimo mimo

7

parkoviště

0,05

uvnitř

8.58.00 (II)

55

kultura

zahrada TTP zahrada TTP zahrada TTP zahrada TTP TTP TTP zahrada TTP zahrada TTP

dotčená výměra ZPF [ha]

dotčená výměra zábor ZPF ZPF [ha] celkem [ha]

0,01 0,13 0,01 0,09 0,51 1,91

2,66

0,17

0,12 0,02 0,35

0,49

0,14

0,17 0,19 0,40

0,76

0,10

0,08 0,05

0,13

0,03

1,09

0,32

0,05

0,05

orná půda TTP 0,53 0,31 orná půda 0,08 0,16 orná půda 0,01 TTP TTP 0,05


8

občanské vybavení

0,18

9

parkoviště

0,13

10

bydlení v RD

0,12

11

bydlení v RD

0,75

12


9.36.41 (III) 9.40.67 (V) 9.36.21 (I) 9.36.41 (III) 9.36.41 (III)

mimo mimo mimo mimo mimo

9.36.41 (III) 9.36.51 (IV)

uvnitř mimo mimo

bydlení v RD

0,34 9.36.51 (IV)

13

bydlení v RD

0,78

14

bydlení v RD

0,81

15

bydlení v RD

1,19

16

bydlení v RD

18

parkoviště, zeleň

19

TTP TTP 0,17 0,01

0,18

0,18

TTP TTP 0,04 0,09

0,13

0,13

0,12

0,03

0,75

0,15

mimo

TTP 0,12 zahrada TTP 0,17 0,32 zahrada 0,06 0,13 TTP 0,07 TTP TTP 0,34

0,34

0,03

9.40.67 (V) 9.40.77 (V)

uvnitř uvnitř mimo

TTP 0,09 0,37 zahrada 0,16 0,15 TTP TTP

0,77

0,15

9.40.67 (v) 9.40.77 (V)

mimo mimo

zahrada 0,19 0,33 TTP 0,29 TTP

0,81

0,09

8.40.89 (V) 9.40.67 (V) 0,69 8.34.41 (IV)

mimo mimo mimo

TTP TTP 0,12 1,07

1,19

0,10

0,69

0,05

0,20

8.34. 41 (II) 8.58.00 (IV)

uvnitř uvnitř

0,15

0,15

hřiště

3,16

8.58.00 (II)

mimo

TTP 0,69 TTP 0,04 0,03 zahrada 0,08 TTP orná půda 2,81 0,13 TTP

2,94

1,90

20

drobná výroba

1,64

1,64

1,64

bydlení v RD

1,45

TTP TTP 0,80 0,65

1,45

0,59

22 23 24 25

zeleň COV COV VV Celkem

0,05 0,09 0,03 1,39 18,31

mimo mimo mimo mimo uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř

TTP TTP 1,04 0,60

21

8.34.41 (IV) 8.72.01 (V) 8.34.41 (IV) 8.40.67 (V) 8.40.67 (V) 9.40.77 (V) 9.78.89 (V) 8.35.31 (II)

0,04 0,09 0,03 0,87 17,37

0,04 0,09 0,03 0,87 7,03



TTP TTP TTP TTP

0,04 0,09 0,03 0,87

kultura


k.ú. Víchovská Lhota dotčená výměra zábor ZPF ZPF [ha] celkem [ha]

ozn. lok.

účel záboru


1

bydlení v RD

0,35

9.36.44 (IV) 9.73.41 (V)

mimo mimo

TTP TTP 0,16 0,19

0,35

0,03

plochy smíšené 1,30 obytné

9.36.41 (III) 9.40.67 (V)

mimo mimo

zahrada TTP zahrada TTP

0,02 0,29 0,09 0,90

1,39

0,13

2

3

bydlení v RD

0,19

9.36.41 (III) 9.40.68 (V)

mimo mimo

TTP TTP 0,02 0,17

0,19

0,03

4

bydlení v RD

1,41

9.40.89 (V)

mimo

orná půda 0,77 0,63 TTP

1,40

0,14

0,06

9.40.67 (V)

mimo

TTP

0,06

0,06

0,06

0,07 0,17 0,04 3,59

9.40.67 (V) 9.40.67 (V) 9.40.67 (V)

mimo mimo mimo

TTP TTP TTP

0,07 0,17 0,04

0,07 0,17 0,04 3,67

0,07 0,03 0,04 0,53

5 7 8 9

COV, komunikace zeleň bydlení v RD točna autobusů Celkem

56



k.ú. Horní Sytová

ozn. lok.

účel záboru

1

bydlení v RD

1,72

8.40.67 (V)

mimo

zahrada TTP

0,06 1,65

1,71

0,25

2

bydlení v RD

1,13

8.40.67 (V) 8.40.89 (V)

mimo mimo

orná TTP 0,11 0,24 orná TTP 0,37 0,41

1,13

0,16

3

hřiště

0,28

8.58.00 (II)

uvnitř

0,02 0,23

0,25

0,14

4

COV parkoviště, zeleň veřejné prostranství plochy smíšené obytné

0,11

8.58.00 (II) 8.35.31 (II) 8.58.00 (II)

mimo uvnitř mimo

zahrada TTP TTP

0,11

0,11

0,11

0,24

0,24

8.58.00 (II)

uvnitř

0,15

0,15

8.35.31 (II) 8.58.00 (II) 8.35.31 (II) 1,00 8.35.51 (IV) 8.35.31 (II) 1,28 8.48.11 (II) 8.58.00 (II)

mimo mimo mimo mimo mimo mimo mimo

TTP TTP 0,28 0,02

0,30

0,03

TTP TTP 0,65 0,35

1,00

1,00

TTP TTP 0,09 0,92 TTP 0,27

1,28

0,16

0,34

8.40.67 (V)

mimo

TTP

0,34

0,34

0,10

0,20

8.58.00 (II)

mimo

TTP

0,09

0,09

0,09

0,11

8.58.00 (II)

mimo

TTP

0,14

0,14

0,06

6,74

2,49

6 8 9 10

drobná výroba

11

bydlení v RD

14 15 16

6.2

dotčená výměra zábor ZPF ZPF [ha] celkem [ha]


plochy smíšené obytné doprava plochy smíšené obytné Celkem

0,24 0,15



kultura


0,30

TTP TTP 0,08 0,16 TTP

6,86

Vyhodnocení předpokládaných důsledků pozemky určené k plnění funkcí lesa

0,15

navrhovaného

řešení

na

Územní plán obce Víchová nad Jizerou nenavrhuje žádné lokality výstavby, které by vyžadovaly zábor PUPFL.

57

Územní plán Víchova nad Jizerou právní vztah po změně č. 2 ÚZEMNÍ PLÁN VÍCHOVÁ NAD JIZEROU PRÁVNÍ STAV PO ZMĚNĚ Č. 2 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents