Územní plán velkého územního NÁVRH

Územní plán velkého územního celku A D R ŠP A ŠS K O – B R O U M O V SK O

NÁVRH

N Á V R H R E G U L A T IV Ů Ú Z E M N Í H O ROZVOJE

ZÁŘÍ 2005

ÚP VÚC ADRŠPAŠSKO - BROUMOVSKO – Návrh regulativu územního rozvoje

OBSAH

D.1.

ÚZEMNÍ ROZSAH PLATNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU

D.2.

VYMEZENÍ POJMŮ

D.3.

KONCEPCE STRUKTURY OSÍDLENÍ A ZÁSADY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ

D.4.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

D.5.

VYMEZENÍ NADREGIONÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY

D.6.

KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ

D.7.

VYMEZENÍ KORIDORŮ A PLOCH PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

2

ÚP VÚC ADRŠPAŠSKO - BROUMOVSKO - NÁVRH

D.1. ÚZEMNÍ ROZSAH PLATNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU Území řešené Územním plánem velkého územního celku (ÚP VÚC) AdršpašskoBroumovsko je vymezeno na severu a východě státní hranicí ČR a Polska. Jižní, západní a jihozápadní hranici pak orientačně tvoří spojnice mezi obcemi Velké Poříčí, Hronov, Horní Radechová, Rtyně v Podkrkonoší, Úpice a Velké Svatoňovice. Dále hranice míjí Trutnov a pokračuje kolem Petříkovic k státní hranici na Jánském vrchu. Rozsah platnosti ÚP VÚC zahrnuje následující katastrální území: 2

v části okresu Náchod ( rozloha 405,99 km ) : Obec s rozšířenou působností Broumov

Obec

Část obce

Katastrální území

Adršpach

Dolní Adršpach Horní Adršpach Božanov Benešov Broumov Kolonie 5. května Nové Město

Dolní Adršpach Horní Adršpach Božanov Benešov u Broumova Broumov Broumov Broumov Velká Ves u Broumova Broumov Broumov Rožmitál Velká Ves u Broumova Hejtmánkovice Heřmánkovice Janovičky u Broumova Hynčice u Broumova Jetřichov Křinice Martínkovice Březová u Broumova Meziměstí Vižňov Ruprechtice u Broumova Meziměstí Vižňov Otovice u Broumova Šonov u Broumova Bohdašín Dědov Dolní Teplice Horní Teplice Javor u Teplic nad Metují Lachov Skály u Teplic nad Metují Teplice nad Metují Libná Zdoňov Vernéřovice

Božanov Broumov

Teplice nad Metují

Olivětín Poříčí Rožmitál Velká Ves Hejtmánkovice Heřmánkovice Janovičky Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Březová Meziměstí Pomeznice Ruprechtice Starostín Vižňov Otovice Šonov Bohdašín Dědov Dolní Teplice Horní Teplice Javor Lachov Skály Teplice nad Metují

Vernéřovice

Zdoňov Vernéřovice

Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Meziměstí

Otovice Šonov Teplice nad Metují

3


Obec s rozšířenou působností Náchod

Obec

Část obce


Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje

Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Skalka Vlásenka Hronov Malá Čermná Rokytník Velký Dřevíč Zbečník Žabokrky Bělý Machov Machovská Lhota Nízká Srbská Hlavňov Hony Pěkov Police nad Metují Radešov Velká Ledhuje Bystré Horní Dřevíč Chlívce Stárkov Vápenka Slavný Suchý Důl Maršov nad Metují Petrovice Petrovičky Velké Poříčí Vysoká Srbská Závrchy Zlíčko Žďár nad Metují Žďárky

Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Skalka u České Metuje Metujka Hronov Malá Čermná Rokytník Velký Dřevíč Zbečník Žabokrky Bělý Machov Machovská Lhota Nízká Srbská Hlavňov Hony Pěkov Police nad Metují Radešov nad Metují Velká Ledhuje Bystré u Stárkova Horní Dřevíč Chlívce Stárkov Stárkov Slavný Suchý Důl Maršov nad Metují Velké Petrovice Velké Petrovice Velké Poříčí Vysoká Srbská Vysoká Srbská Zlíčko Žďár nad Metují Žďárky

Hronov

Machov

Police nad Metují

Stárkov

Suchý Důl Velké Petrovice

Velké Poříčí Vysoká Srbská

Žďár nad Metují Žďárky

4


v části okresu Trutnov ( rozloha 102,31 km2 ) : Obec s rozšířenou působností Trutnov

Obec

Část obce


Batňovice Chvaleč

Batňovice Chvaleč Petříkovice Jívka

Batňovice Chvaleč Petříkovice u Trutnova Jívka Dolní Vernéřovice Hodkovice u Trutnova Horní Vernéřovice Janovice u Trutnova Studnice u Jívky Malé Svatoňovice Odolov Petrovice u Strážkovic Strážkovice v Podkrkonoší Radvanice v Čechách Slavětín u Radvanic Rtyně v Podkrkonoší

Jívka

Malé Svatoňovice

Malé Svatoňovice Odolov Petrovice Strážkovice

Radvanice

Radvanice

Rtyně v Podkrkonoší Velké Svatoňovice

Rtyně v Podkrkonoší Markoušovice Velké Svatoňovice

Markoušovice Starý Sedloňov Velké Svatoňovice

5


D.2. VYMEZENÍ POJMŮ a)

Pojmy územního plánování a stavebního řádu (např. stavby, limity využití území atd.) jsou používány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na úseku územního 1) plánování a stavebního řádu .

b)

Pojmy ochrany přírody a krajiny, ochrany ZPF a PUPFL, vodního hospodářství (např. územní systém ekologické stability, záplavové území, pozemky při vodních tocích apod.) jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech a na těchto úsecích státní správy 2).

c)

Pojmy dopravy (např. silnice, místní komunikace, účelové komunikace atd.) jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na úseku dopravy 3).

d)

Pojmy památkové péče (např. národní kulturní památka, městská památková zóna, apod.) jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na úseku státní památkové péče 4).

e)

Veřejně prospěšné opatření – opatření převážně nestavebního charakteru (i když jeho součástí mohou být stavební prvky), o jehož obecné prospěšnosti nelze pochybovat, ale na jehož realizaci nelze vztáhnout režim platný pro veřejně prospěšnou stavbu.

1)

především zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb., vyhláška č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb., vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky 376/1992 Sb. 2)

především zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - všechny ve znění pozdějších předpisů 3)

především zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích - obojí ve znění pozdějších předpisů 4)

především zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

6


D.3.

KONCEPCE STRUKTURY OSÍDLENÍ A ZÁSADY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ

D.3.1. Historicky vzniklou sídelní strukturu řešeného území považovat za stabilizovanou. Vznik nových sídel se nepřipouští. Individuální výstavba ve volné krajině se připouští pouze v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací (ÚPD) měst a obcí. D.3.2. Na řešeném území, zahrnujícím Chráněnou krajinou oblast (CHKO) Broumovsko mají prioritu funkce ekologická (ochrana přírody a krajiny) a vodohospodářská – Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev. Veškeré další funkce mohou být v tomto území rozvíjeny pouze do té míry, aby nedošlo k narušení uvedené funkce hlavní. D.3.3. Na řešeném území je pro rozhodování a umísťování staveb a využívání území nutný souhlas příslušných orgánů státní správy, na území CHKO Broumovsko také Správy CHKO. D.3.4. Respektovat vzniklou urbanistickou strukturu zástavby a její typy: soustředěná zástavba městského typu, venkovských typů a rozptýlená zástavba - s důrazem na její ochranu. Výstavba nových objektů a rekonstrukce stávajících objektů v sídlech nesmí poškodit typický charakter zástavby (návaznost na velikost a způsob parcelace pozemků, tradiční proporce a měřítko, regionální architekturu). D.3.5. Rozvoj měst a obcí, zejména na území CHKO, přednostně podporovat prostřednictvím modernizace stávajících fondů, modernizací technické infrastruktury a zvyšováním kvality vybavenosti a služeb. D.3.6. Při řízení územního rozvoje respektovat zonaci CHKO Broumovsko ve smyslu vyhl. č. 157/1991 Sb., ze dne 27. března 1991, o zřízení CHKO Broumovsko. D.3.7. Respektovat národní kulturní památky včetně ochranných pásem, památkovou rezervaci, památkové zóny včetně ochranných pásem a území archeologických zájmů 4). D.3.8. Respektovat vymezené prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability. D.3.9. Intenzitu a formy zemědělské výroby, s ohledem na prioritu mimoprodukčních funkcí krajiny podřídit zájmům ochrany přírody, krajiny a vodního hospodářství. Na území CHKO respektovat opatření vyplývající ze zonace a Plánu péče CHKO Broumovsko. Na území CHKO při změně kultur z luk nebo pastvin na ornou půdu respektovat Plán péče (I. a II. zóna), na ostatním území respektovat stanoviska orgánu ochrany ZPF. Rozorávání mezí nepřipustit na celém řešeném území. Vytvářet podmínky pro změnu kultur z orné na louky nebo pastviny především na pozemcích ohrožených erozí, pozemcích sousedících s vodními plochami, s vodotečemi, s lesem a s prvky ÚSES.

7


Zalesňování zemědělské půdy umožnit jen v souladu se zásadami zachování krajinného rázu. Činnost v zemědělské výrobě směřovat i na provoz doplňujících služeb, které by podpořily ekonomickou sílu hospodařících zemědělců (údržba krajiny, agroturistika, cestovní ruch, obchod, služby). Živočišnou výrobu a další aktivity zemědělců rozvíjet především ve stávajících zemědělských areálech v odpovídajících kapacitách (OP, ochrana krajinného rázu a přírody). Stávající velkokapacitní zařízení živočišné výroby v CHKO provozovat jen při bezvýhradném dodržení požadavků orgánů ochrany přírody a vodohospodářských orgánů. Vyloučit meliorace a úpravy pozemků, které způsobují rychlejší odtok vody z ploch, snižují akumulaci vod, biodiverzitu a ekologickou stabilitu. D.3.10.V lesním hospodářství se řídit platnými lesními hospodářskými plány (LHP) a lesními hospodářskými osnovami (LHO), které jsou zpracovávány ve spolupráci s orgány ochrany přírody a státní správy v souladu se zákony č. 17/1992 Sb., 114/1992 Sb. a 289/1995 Sb. Při vypracování LHP na území CHKO vycházet z platného Plánu péče CHKO Broumovsko. V lesním hospodářství je nutné zohlednit skutečnost, že se jedná o lesy s výraznými mimoprodukčními funkcemi, poškozené důsledky lidských činností. Technologie hospodaření podřídit zájmům ochrany přírody a krajiny, půdy a vodních zdrojů. Podporovat jemnější způsoby hospodaření vytvářející pestrou věkovou a druhovou strukturu porostů a zvyšující autoregulační procesy v lese. Preferovat přirozenou obnovu lesa. Vynětí pozemků z ploch určených pro plnění funkce lesa a trvalé odlesnění se obecně nepřipouští. Zcela výjimečně je možno připustit realizaci záměrů v souladu s územním plánem a se souhlasem orgánů státní správy ochrany přírody a ochrany lesního hospodářství pro veřejně prospěšné činnosti a nezbytně nutné hospodářské objekty. Zachovat celistvost stávajících lesních kultur a zajistit podmínky pro zachování a reprodukci genofondu lesních dřevin, biologickou diverzitu a maximální možnou míru autoregulace lesních ekosystémů. Podporovat posun druhové skladby porostů ke skladbě rekonstruované, zejména ve prospěch listnatých dřevin a větší druhové bohatosti odpovídající danému stanovišti. Je nutné udržovat přiměřené stavy zvěře, především spárkaté. D.3.11.Záměry těžby surovin na území CHKO podřídit prioritám ochrany přírody, krajiny a povrchových a podzemních vod. Likvidovat důsledky důlní těžby a rekultivovat krajinu jako významný nástroj pro zvýšení ekologické stability v území. D.3.12.Rozvoj průmyslové výroby a stavebnictví realizovat v souladu územně plánovací dokumentací jednotlivých sídel.

se schválenou

8


D.4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Přehled v území se uplatňujících limitů 1.

KULTURNÍ HODNOTY • Národní kulturní památka (NKP) • Památková rezervace (PR) • Památková zóna (PZ) • Památková zóna – prohlášená k 1. 1. 2005

2.

3.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •

Chráněná krajinná oblast (CHKO)

•

Zóny odstupňované ochrany přírody CHKO

•

Biocentrum nadregionálního významu

•

Biokoridor nadregionálního významu – osa

•

Biokoridor nadregionálního významu – ochranná zóna

•

Biocentrum regionálního významu

•

Biokoridor regionálního významu

•

Maloplošné chráněné území

•

Ptačí území soustavy NATURA 2000

•

Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000

•

Území pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) včetně ochranného pásma

•

Významný krajinný prvek

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ • Chráněné ložiskové území • Dobývací prostor těžený • Dobývací prostor netěžený

4.

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • Vodní plocha, vodní tok • Významný vodní tok • Chráněná oblast přirozené aklumulace vod (CHOPAV) • Záplavové území

9


• Významný vodní zdroj • Významný vodojem • Nadřazený vodovod • Nadřazená kanalizace • Čistírna odpadních vod nad 5 000 EO • Ochranná pásma vodohospodářských staveb a zařízení 5.

ENERGETIKA • Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV • Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV s provozem VN 35 kV • Nadzemní elektrické vedení VN 35kV • Elektrická stanice pro transformaci VVN/VN • Tepelný přivaděč včetně rozdělovací stanice • Plynovod VTL včetně regulační stanice VTL/STL • Ochranná pásma staveb a zařízení energetiky

6.

DOPRAVA • Ochranná pásma dopravních staveb a zařízení Doprava silniční • Silnice I. třídy • Silnice II. třídy • Hraniční přechod Doprava železniční • Železnice – celostátní trať mezinárodního významu • Železnice – celostátní trať • Železnice – regionální trať • Hraniční přechod Doprava letecká • Letiště

7.

ÚZEMÍ SPECIÁLNÍCH ZÁJMŮ • Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů (OP PLZ) v Hronově • Ochranné pásmo II. stupně přírodních léčivých zdrojů (OP PLZ) v Hronově • Ochranné pásmo III. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves

10


8.

ÚZEMÍ SPOLEČNÉ OCHRANY SPOČÍVAJÍCÍ V OCHRANĚ LOKALIT VHODNÝCH PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD A VÝZNAMNÝCH Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Lokalita Vlčinec na Metuji • Území s ochranou přírody a krajinyvyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - §5 odst. (1), §26, §49 a §50 • Území výhledové akumuilace povrchových vod dle § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů ve vazbě na publikaci „Směrný vodohospodářský plán č. 34“ a Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chrlláněných oblastech přirozené akumulace vod Polická pánev

11


D.5.

VYMEZENÍ NADREGIONÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY

D.5.1. Respektovat nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability (ÚSES). D.5.2. Nadregionální a regionální ÚSES zapracovat do navazujících ÚPD v míře odpovídající měřítku řešení a stupni poznání adekvátnímu době poznání. Hranice vymezených prvků jsou závazné. V územním plánu obce (ÚPO) lze závazné umístění prvků ÚSES upřesnit z hlediska velikosti, kvality a významu systému ÚSES v souladu s metodikami MMR ČR a MŽP ČR a po projednání s orgány ochrany přírody. D.5.3. Na plochách zařazených do ÚSES se mimo území CHKO řídit zásadami platnými pro významné krajinné prvky, na území CHKO dodržovat pro prvky ÚSES ochranné podmínky II. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO. D.5.4. V prvcích ÚSES neumísťovat a nepovolovat nové stavby s kromě liniových staveb uvedených ve schválené ÚPD a staveb nutných pro údržbu a úpravu krajiny a revitalizace vodních toků v souladu s Plánem péče daného prvku ÚSES. D.5.5. Na plochách v ochranné zóně biokoridorů nadregionálního významu hospodařit tak, aby byla udržena a rozvíjena podporovaná rostlinná a živočišná společenstva příslušné osy biokoridoru nadregionálního významu. D.5.6. V lesním hospodaření nepoužívat nepůvodní druhy dřevin. D.5.7. Respektovat krajinný ráz území. D.5.8. Biocentra nadregionálního významu Ćíslo 46

Název Adršpašské skály

Biocentra regionálního významu Ćíslo 383 522 523 524 529 530 531 532 533 528 1198 1215 1634 1635 1637

Název Broumovské stěny Hoprich Kozínek Zbečník Kamenná paseka Bobří vrch Hynčická olšina Ruprechtický Špičák Nad Studánkou Ostaš Žaltman Čížkovy kameny Březina Pavlišov Závora

12


13


Osy biokoridorů nadregionálního významu K28, K37, K38 a K94

Biokoridory regionálního významu RK 723, RK 724, RK 752, RK 753, RK 754, RK 755, RK 756, RK 757, RK 758, RK 760, RK 761, RK 762, RK 763, RK 765, RK 766, RK 767 a RK 773

14


D.6. KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ D.6.1. Stávající komunikační síť v území lze považovat za stabilizovanou – jako výchozí podklad pro koncepci dopravy. Základem koncepce dopravního systému Broumovska musí být zajištění dostatečné kvalitní dopravní obsluhy. Z tohoto hlediska bude i nadále významná ve vazbě na silniční dopravu, ale zefektivněním činností a nabídkou služeb na železnici při podstatném snížení jízdních dob lze na ni přenést část dopravní zátěže a to jak v osobní, tak i nákladní dopravě. Z hlediska širších dopravních vztahů a vazeb se nepředpokládá směrování tranzitních silničních tahů přes toto území. Přechody Starostín a Otovice zůstanou i nadále pouze jako regionální pro propojení příhraničních oblastí s vyloučením těžké nákladní dopravy. Dopravní obsluha území bude i nadále vázána především na současné vedení silnic II.tříd, u nichž je nutno postupně odstraňovat hlavní závadové úseky. Území je charakteristické svou terénní členitostí a navíc je součástí CHKO Broumovsko. Statut CHKO určuje, že při umísťování, mimo jiné i dopravních staveb, je nutno navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Koncepčně i operativně preferovat realizaci sítě cyklotras a cyklostezek s propojením na síť Královéhradeckého kraje a Polska (v přilehlých územích).

D.6.2. Způsob zásobování vodou v daném území je v podstatě předurčen geologickou stavbou regionu. Oblast území Meziměstí - Broumov a okolních obcí (prakticky se jedná o povodí Stěnavy), je na vlastní místní zdroje chudé a kde jsou, mají malou, silně kolísavou vydatnost. Z uvedeného důvodu je voda pro tyto obce přiváděna z prostoru bohatého na podzemní vodu, tedy z "Polické pánve", s hlavním odběrem v Teplicích nad Metují. Území Polické pánve je významnou vodohospodářskou oblastí a bylo proto vyhlášeno Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s velkou vydatností podzemní kvalitní pitné vody s nadregionálním významem.

D.6.3. Koncepce zneškodňování odpadních vod: Na nyní realizované ČOV městského typu připojit přilehlé obce, ať už gravitací nebo přečerpáním. U jednotlivých obcí menšího významu realizovat dle technických možností jednu centrální ČOV, nebo systém několika lokálních sídlištních ČOV. Lze výhodně počítat i s oddílným kanalizačním systémem. Zneškodňování odpadních vod malých obcí se s ohledem na způsob zástavby a konfiguraci terénu navrhuje řešit individuálními mechanicko-biologickými čistírnami pro objekty, které jsou celoročně obydlené. Tuto problematiku rekreačních objektů řešit jímkami na vyvážení s atestem nepropustnosti dle ČSN 750905, s vyvážením kalu dle hospodářských smluv na provozované čistírny nebo pro zemědělské využití (souhlas OVLHZ, OÚ, OHS). Lze také využít malé domovní čistírny vegetačního typu (malé kořenové čistírny), které při svém provozu mají velmi malý odtok a v některých obdobích jsou skoro i bez odtoku.

15


D.6.4. Koncepce na úseku vodních toků a ploch: Revitalizace Stěnavy a výstavba poldru nad Meziměstím. Revitalizace Hornoteplického potoka.. Území společné ochrany spočívající v ochraně lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod a významných z hlediska ochrany přírody a krajiny Lokalita Vlčinec na Metuji • Území s ochranou přírody a krajinyvyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - §5 odst. (1), §26, §49 a §50 • Území výhledové akumuilace povrchových vod dle § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů ve vazbě na publikaci „Směrný vodohospodářský plán č. 34“ a Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chrlláněných oblastech přirozené akumulace vod Polická pánev Studie odtokových poměrů i menších vedlejších toků. Realizace menších vodních nádrží – rybníků. D.6.5. Rozvoj energetiky, telekomunikací (včetně radiokomunikací) řešit v souladu s koncepcí stanovenou v ÚP VÚC. Preferovat postupné zavádění spotřeby ekologicky čistých energií, především elektřiny a plynu. Malé vodní elektrárny na území CHKO (s výjimkou I. zóny na území CHKO) povolovat pouze za podmínek stanovených v Plánu péče Správy CHKO. Další obnovitelný zdroj - sluneční - považovat za doplňkový, v lokalitách s příznivými podmínkami a po odsouhlasení především Správou CHKO. Větrné elektrárny se na území CHKO Broumovsko nepřipouštějí. Postupně řešit rekonstrukci místních sítí NN tak, aby maximálně respektovaly krajinný ráz a charakter sídel, přednostně provádět jejich kabelizaci. Plynofikovat postupně sídla v návaznosti na nově navržené VTL plynovody, případně i STL plynovodní sítě ze stávající VTL/RS pro obce, kde je o plynofikaci zájem, resp. kde jsou i vhodné ekonomické podmínky. Při realizaci energetických zařízení (rozvod elektřiny a plynu) respektovat ochranná, případně i bezpečnostní pásma stanovená příslušnými právními normami v oblasti energetiky. V ochranných pásmech radioreléových tras je zakázána výstavba budov, ocelových stožárů, konstrukcí a objektů, které by zasahovaly do spodního okraje Fresnelovy zóny a dále instalace zařízení, která jsou zdrojem elektromagnetického rušení. Telekomunikační anténní systémy umísťovat přednostně na stávající výškové stavby se zřetelem na zachování jejich charakteru. Nové stožáry a konstrukce nosičů povolovat pouze tam, kde nejsou v rozporu s ochrannou přírodních a kulturních hodnot. Pro telekomunikační zařízení všech druhů dodržet ustanovení příslušných právních norem v oblasti energetiky.

16


D.6.6. Každou aktivitu v území prověřit z pohledu platných právních norem v oblasti odpadů. Povolit jen relativně bezodpadové technologie. Na území CHKO nepovolit nové skládky odpadu. Na řízených skládkách zajistit dodržování povoleného skládkového režimu, zejména vyloučit skládkování nebezpečného nebo toxického odpadu. Při zpracování ÚPD obcí vyčlenit plochy pro zajištění sběru tříděného odpadu, výkup recyklovatelného odpadu a druhotných surovin. Zvláštní pozornost věnovat sběru toxického a nebezpečného odpadu.

17


D.7.

VYMEZENÍ KORIDORŮ PROSPĚŠNÉ STAVBY

A

PLOCH

PRO

VEŘEJNĚ

Veřejně prospěšné stavby na úseku dopravy:

D1

Silnice II/303 Běloves – Velké Poříčí: trasa přeložky je vedena východně od železniční tratě mimo zastavěné území, dotčená k.ú.: Velké Poříčí, stavba zasahuje mimo řešené území do k.ú. Malé Poříčí.

D2

Silnice II/303 Hronov: přeložka navazující na předchozí přeložku vedená obchvatem kolem Hronova po východní straně železniční tratě, včetně krátké přeložky silnice II/567 v místě jejího připojení, dotčená k.ú.: Hronov, Velké Poříčí, Zbečník.

D3

Vypuštěno.

D4

Silnice II/303 Pěkov – východní přeložka: trasa přeložky je vedena od Bukovic východně od Pěkova za nímž se opět připojuje na svou stávající trasu. Přeložka odstraňuje dlouhý nevhodný průjezd zástavbou obce, vedený navíc ve značném podélném sklonu, dotčená k.ú.: Bukovice, Pěkov, Velká Ledhuje.

D5

Silnice II/302 Starostín – Meziměstí: krátká přeložka západně města vyvolaná úpravou směrového vedení, dotčené k.ú.: Meziměstí.

D6

Vypuštěno.

D7

Vypuštěno.

D8

Vypuštěno.

D9

Vypuštěno.

Veřejně prospěšné stavby na úseku technické infrastruktury:

V1

Dálkový vodovodní řad Trutnov – Červený Kostelec – Velké Poříčí Trasa vodovodního řadu připojující část okresu Trutnov na páteřní vodovodní trasu kraje Hradec Králové – Náchod – Teplice nad Metují, dotčená k.ú.: Velké Poříčí, Hronov, Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice.

K1

Kanalizační napojení východní části obce Bezděkov nad Metují na ČOV Machov, dotčená k.ú.: Bezděkov, Nízká Srbská, Machov.

K2

Vypuštěno.

18


K3

Kanalizační napojení Janoviček na kanalizační síť Benešova (tím na Olivětín – Broumov s centr. ČOV), dotčená k.ú.: Janovičky u Broumova, Benešov u Broumova, Rožmitál, Velká Ves u Broumova.

Veřejně prospěšné stavby jsou zakresleny v grafické příloze 2.2. Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby.

Veřejně prospěšná opatření

PPO1 Hráz poldru nad Meziměstím v rámci revitalizace Stěnavy. PPO2 Vodohospodářské stavby v rámci revitalizace Hornoteplického potoka. Všechny prvky ÚSES.

19

Územní plán velkého územního NÁVRH

Recommend Documents