Územní plán velkého územního celku

Průzkumy a rozbory Územního plánu velkého územního celku Krkonoše

Územní plán velkého územního celku KRKONOŠE

Průzkumy a rozbory PRŮVODNÍ ZPRÁVA Prosinec 2005 SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

1


Objednatel: Kraj Královéhradecký Sídlo: Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové Sídlo: Třída Československé armády 219, 500 03 Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing.arch. Alena Koutová

Řešitelský tým: Koordinace:

Ing.arch. Alena Koutová Ing.arch. Miroslav Baťa Ing. Jiřina Fojtíková

Životní prostředí:

Ing. Josef Příkaský Ing. Květoslav Havlíček Ing. Lenka Čtvrtníková Ing. Jan Rutrle

Lidské zdroje, ekonomický potenciál:

Leona Svobodová, DiS.

Doprava:

Ing. Josef Smíšek

Vodní hospodářství :

Ing. František Weisbauer

Energetika, telekomunikace, radiokomunikace:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

Geologie:

RNDr. Jana Krausová

Digitální zpracování:

Vladimír Kraus Michal Pešl

Technické zajištění:

Martina Švarcová Zdeněk Bednář

Fotodokumentace:

archív zhotovitele RNDr. Václav Hovorka

Expertní spolupráce:

Ing.arch. Václav Kout Ing. Jana Rejlová

SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

2


OBSAH ELABORÁTU

1. TEXTOVÁ ČÁST (Průvodní zpráva včetně doprovodné tabulkové části a fotodokumentace)

2. GRAFICKÁ ČÁST O) Výkres ochrany přírody a krajiny

1 : 50 000

D) Výkres dopravní infrastruktury

1 : 50 000

L) Výkres limitů využití území

1 : 50 000

P) Problémový výkres

1 : 50 000


3


PRŮVODNÍ ZPRÁVA OB SAH strana

1.1.

Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace

5

1.2.

Vymezení řešeného území podle katastrálních území

7

1.3.

Životní prostředí

8

1.4.

Demografický potenciál

51

1.5.

Kulturní hodnoty

54

1.6.

Sídelní struktura

59

1.7.

Stávající uspořádání území (bydlení, ekonomický potenciál, cestovní ruch, školství, zdravotnictví, sociální péče) 60

1.8.

Speciální zájmy (lázeňství)

80

1.9.

Limity využití území nadmístního významu včetně záplavových území

81

1.10.

Dopravní infrastruktura nadmístního významu

82

1.11.

Technická infrastruktura nadmístního významu (vodní hospodářství, energetika, telekomunikace, radiokomunikace) 91

1.12.

Inženýrsko – geologické podmínky

111

1.13.

Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability

115

1.14.

Okruhy problémů k řešení, požadavky na řešení na ÚP VÚC

125

1.15.

Seznam použitých podkladů

128

1.16.

Seznam použitých zkratek

131

1.17.

Fotodokumentace

134


4


1.1. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Pro oblast Krkonoš, která je nejvýraznějším fenoménem České republiky, byla vypracována z minulosti řada různých stupňů územně plánovací dokumentace. Z tohoto pohledu je nejdůležitější dosud platný ÚPN VÚC Krkonoše z roku 1994. V úvodní části této územně plánovací dokumentace jsou formována v urbanistické koncepci východiska řešení a stanoveny zásady funkčního využití území. I když takto formované zásady umožňují komplexní a vyvážený územní rozvoj, je třeba aktualizovat jednotlivá hlediska s ohledem na časový posun uplynulý od doby zpracování uvedeného ÚPN VÚC. Západní část Krkonoš ležící po reformě veřejné správy v Libereckém kraji, je již nově řešena v ÚP VÚC Liberecký kraj (ve fázi projednávání konceptu). Východní část, která leží v Královéhradeckém kraji, není dosud zahrnuta do žádné nové územně plánovací dokumentace vyššího stupně, a proto Královéhradecký kraj přistoupil k zadání této etapy prací. V tomto směru lze očekávat změny, které vyplývají z nově formovaných legislativních opatření národního i nadnárodního charakteru, především na úseku ochrany přírody a životního prostředí. Dále je to i problematika technické infrastruktury, nových poznatků vědy a výzkumu a uplatnění jejich záměrů ve vztahu k územnímu plánování v takto přírodně a krajinářsky cenném území. Pokud jde o charakteristiku a koncepci rozvoje hmotové a prostorové struktury s následnou charakteristikou vybraných sídelních útvarů, jsou základní kriteria v souladu se strukturou osídlení, které je stabilizované. Územní rozvoj jednotlivých sídelních útvarů však vyžaduje komplexní rozbor a doplnění nejen u vybraných sídelních útvarů, ale i ostatních obcí ve vztahu k nově zpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPO). Od doby zpracování ÚPN VÚC došlo ve všech oblastech k přirozenému vývoji. Na úseku ochrany přírody a životního prostředí jsou výchozí údaje a forma následných opatření (návrh) formovány jako platné k datu zpracování ÚPN VÚC. Obecné zásady jsou platné trvale, ale vznikají další kategorie ochrany přírody, některá data jsou upřesňována, některé vlivy v území se mění. Proto je nutno ÚPN VÚC aktualizovat. Dokladem toho je např. v současné době probíhající aktualizace Plánu péče včetně zonace. K výraznému posunu dochází především od roku 1994 ve snižování imisí ze zdrojů tepelných elektráren, hlavně z Polska, Německa a místních zdrojů (Poříčí u Trutnova, Chvaletice, Opatovice nad Labem). Po roce 1994 převzala Správa KRNAP právo hospodaření v lesích a byly změněny způsoby hospodaření v lesních porostech. Obnova holými sečemi byla omezována a byl uplatňován podrostní způsob hospodaření s preferencí přirozených obnov autochtonního smrku, buku a kleče. Snižování poškození imisemi se projevilo též snížením kalamitních hmyzích škůdců, zejména kůrovce. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl zpočátku způsoben vichřicemi v dříve narušených porostech. přepadovými větry různých směrů, částečně i námrazami. Cílem managementu správy KRNAP není ekonomický efekt dřeva v lesních porostech, ale zachování biodiverzity Krkonoš. V roce 1992 byly Krkonoše vyhlášeny jako bilaterální biosférická rezervace UNESCO. Hospodaření v lesích je řízeno schválenými lesními hospodářskými plány na období 10 let s platností 2003 - 2012 a usměrňováno schváleným plánem péče. Hospodaření vychází ze stanovištních podmínek (typologické mapování) a hospodářských souborů s rámcovými směrnicemi hospodaření. Tyto směrnice stanovují základní rozhodnutí (obmýtí, délka obnovní doby, počátek obnovy a obnovní cíl pro zalesnění). Převážná část lesů je zařazena v kategorii lesů zvláštního určení a v lesích ochranných. Tyto lesy jsou často v překryvu různých funkcí a jižní část zájmového území (mimo KRNAP) zasahují lesy hospodářské.


5


Cílová skladba zastoupení dřevin vychází z přirozené skladby a počítá se zvýšeným zastoupením buku, jedle a listnatých dřevin. Při obnově kalamitních holin je třeba počítat s okusem zvěří a proto je třeba sazenice chránit. Toto se provádí plastovými obaly. Zvýšené škody loupáním a ohryzem jelení zvěří byly omezeny zimními obůrkami a včasnou ochranou. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje též obnovu holosečí větších než 1ha a podporuje jemnější způsoby hospodaření. Veškeré prvky ÚSES a biotopy NATURA 2000 je třeba respektovat. Na úseku dopravy a technické infrastruktury jsou výrazné změny zejména v silniční dopravě. Týká se to především budoucí trasy dálnice D11, jejíž vedení bylo již stabilizováno ve schváleném ÚP VÚC Trutnovsko-náchodsko. U ostatních navrhovaných záměrů přeložek silniční sítě došlo v rámci zpracovávaných územních plánů jednotlivých obcí převážně k upřesnění jednotlivých tras přeložek. U ostatních druhů dopravy je situace obdobná. Na úseku vodního hospodářství údaje a závěry za období od roku 1994 po rok 2005 doznaly změny. Návrhy v ÚPN VÚC jsou již částečně realizovány, nebo připraveny k realizaci. Nejnovější údaje o současné situaci je třeba čerpat ze zpracovaného Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Vypracované územní plány měst a obcí jsou různého data zpracování a je nutné je proto konfrontovat s posledními informacemi. Současně je třeba vyhodnotit závěry vyplývající ze zpracovaného ÚP VÚC Trutnovsko – Náchodsko. Na úseku energetiky je třeba s ohledem na časový odstup, aktualizovat stav a výhledové záměry provozovatelů energetických systémů. Při výhledovém rozvoji zásobování el. energií vycházet z vývojových studií VČE, a.s. Hradec Králové a Východočeská plynárenská a.s. Územní plány měst a obcí, které byly k nahlédnutí, jsou z podstatné části staršího data zpracování a lze je použit velmi omezeně. V zásadě vyžadují obnovu. Zároveň je třeba využít závěrů uvedených v ÚP VÚC Trutnovsko-náchodsko. Okruhy jednotlivých problémů k řešení a požadavky na řešení ÚP VÚC jsou specifikovány v příslušné kapitole této Průvodní zprávy.


6


1.2. Vymezení řešeného území podle katastrálních území Název obce/města Bernartice Černý Důl

Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Horní Maršov

Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Lánov Malá Úpa Mladé Buky

Pec pod Sněžkou

Rudník

Strážné Svoboda nad Úpou

Špindlerův Mlýn

Trutnov – pouze k.ú. Babí Vrchlabí

Žacléř

Název katastru Bečkov Bernartice Křenov u Žacléře Černý Důl Čistá v Krkonoších Fořt Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Dolní Albeřice Dolní Lysečiny Horní Albeřice Horní Lysečiny Horní Maršov Maršov III Temný Důl Suchý Důl v Krkonoších Černá Hora v Krkonoších Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Horní Lánov Prostřední Lánov Dolní Malá Úpa Horní Malá Úpa Hertvíkovice Kalná Voda Mladé Buky Sklenářovice Pec pod Sněžkou Velká Úpa I Velká Úpa II Arnultovice Javorník v Krkonoších Rudník Bolkov Strážné Maršov II Svoboda nad Úpou Maršov I Bedřichov v Krkonoších Labská Přední Labská Špindlerův Mlýn Babí Hořejší Vrchlabí Podhůří-Harta Vrchlabí Bobr Prkenný Důl Žacléř Černá Voda u Žacléře Vernířovice Rýchory


7


1.3. Životní prostředí

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Biogeografická poloha Řešené území leží v nadmořské výšce od cca 390 m (v místech, kde Labe a Malé Labe opouští řešené území) po 1603 m (vrchol Sněžky). Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu sudetské květeny (Sudeticum), okrsku Krkonoše. Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka (Květena České socialistické republiky, Academia 1988) leží řešené území ve fytogeograficé oblasti oreofytikum (Oreophyticum), obvod České oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici), okres Krkonoše, podokresy Krkonoše lesní, Krkonoše subalpinské a Rýchory. Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí Brno 1995) řadíme oblast do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie, bioregionu Krkonošského. Geomorfologie Geomorfologicky se jedná o (Demek – Geomorfologie Čes. zemí): Česká vysočina

(provincie)

IV Krkonošsko – jesenická soustava IVA Krkonošská soustava IVA – 7 Krkonoše

(subprovincie) (oblast) (celek)

IVA – 7A Krkonošské hřbety

(podcelek)

IVA – 7A-a Slezský hřbet IVA – 7A-b Český hřbet IVA – 7B Krkonošské rozsochy IVA – 7B-c Žalský hřbet IVA – 7B-d Černohorská rozsocha IVA – 7B-e Růžohorská rozsocha IVA – 7B-f Rýchory IVA – 7C Vrchlabská vrchovina IVA – 8 Krkonošské podhůří IVA – 8B Podkrkonošská pahorkatina IVA – 8B-f Mladobucká vrchovina


8


Geomorfologicky lze rozlišovat Pohraniční (Slezský) hřbet, vnitřní Český hřbet a dlouhé odnože neboli rozsochy dílčích pohoří, které tvoří jižní obvod. Pohraniční hřbet je nejvyšší a má široký zarovnaný povrch ve výšce 1300 – 1500 m, z něhož vystupuje Sněžka (1602 m), Malý Šišák (1439 m), Vysoké Kolo (1503 m), Violík (1472m) a Sokolík (1384 m). Reliéf Reliéf má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí 500 – 600 m, v oblasti hlavních hřbetů a Černé hory je výšková členitost 600 – 810 m. Eroze Protierozní ochranou území je nutno se zabývat při veškeré činnosti dotýkající se zemského povrchu. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství a veškerá činnost stavební. Vodní eroze V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí obecně jsou ohroženy (podle kultur, způsobu obhospodařování, konfigurace terénu a délky svahů. Plochy na svazích větších než 4 % (při shodě nepříznivých okolností i méně). Vodní erozí nejvíce ohrožené plochy jsou na odlesněných svazích, které vznikly po kalamitních imisních těžbách. V Krkonoších je místy silná introskeletová eroze, která je definována jako vertikální přemísťování půdních částic do dutin mezi kameny na suťových stanovištích. Introskeletová eroze ohrožuje až 30% lesní půdy. Větrná eroze Ohrožení erozí větrnou je (zejména díky rozptýlené zeleni a členitosti terénu) malé, není evidováno. Obecné problémy -

rychlý odtok dešťových srážek a malá akumulace vod v území

-

splach sněhových srážek na odlesněných plochách

-

splachy ornice ze svažitých ploch


9


PŮDNÍ PODMÍNKY V území se vyvinuly převážně hlinitopísčité až písčitohlinité hnědé horské lesní půdy (jihovýchodní až jižní část) až silně štěrkovité až kamenité (ve vlastních Krkonoších) horské podzoly. Hloubka půd se pohybuje od půd velmi hlubokých (místy nad 100 cm až po velmi mělké (pod 30 cm). Půdy jsou převážně minerálně velmi chudé, na jihu i středně bohaté, kyselé až velmi kyselé (pH na ZPF i pod 5,5, v lese pod 4,5) s vysokým až velmi vysokým obsahem humusu, malou zásobou přijatelného draslíku a fosforu.

Zemědělské půdy Bližší údaje o kvalitě zemědělských půd podávají bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), které spravu Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Žabovřesská ul.250, 156 00 Praha 5 Zbraslav . Řešené území se rozkládá od 7. do 9. klimatického regionu (v BPEJ se udává prvním číslem v pětimístném číselném kódu). 7 ** ** - mírně teplý vlhký (B 7-8) 8 ** ** - mírně chladný, vlhký (C 1) 9 ** ** - chladný, horský (C 2-3) V klimatických regionech 7, 8 a 9 se uvažuje expozice severní jako negativní, ostatní expozice se uvažují jako sobě rovné.

Lesní půdy Krystalinikum je podložím poměrně kyselým, takže půdy jsou minerálně dosti chudé, vlhkostně příznivé. Půdy - 5. jedlobukový lesní vegetační stupeň: Základem jsou typické kambizemě, které jsou středně kyselé , lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, středně zásobené živinami, středně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně nejzdatnějším. Půdy - 6. smrkobukový lesní vegetační stupeň: Základem jsou typické kryptopodzoly, které jsou většinou oligotrofní až podzolované a na živnějším podloží jako mezotrofní. Jsou silně kyselé, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, slabě zásobené živinami, silně humózní, a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně velmi zdatným. Půdy – 7. bukosmrkový lesní vegetační stupeň: Zastoupeny jsou typické kryptopodzoly a humusové podzoly (nad 900 m). Jsou to půdy velmi silně kyselé, vlhčí, dosti kamenité, sorpčně silně nenasycené, málo zásobené živinami, velmi silně humózní a s poměrně dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patrří produkčně zdatným.


10


Půdy – 8. smrkový lesní vegetační stupeň: Základem jsou horské humusové podzoly, které jsou velmi silně kyselé, vlhčí, středně hluboké až mělké, kamenité, sorpčně výrazně nenasycené, slabě zásobené živinami, výrazně humózní. Fyzikální ahydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují extrémními růstovými podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu, mělkostí půdy a extrémních abiotických podmínek. Půdy – 9. klečový lesní vegetační stupeň: Základem jsou horské drnové humusové podzoly, které jsou silně kyselé, se zvýšenými zásobami vody, jsou sorpčně extrémně nenasycené, slabě zásobené živinami, se značnými zásobami nepříznivých forem humusu. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré a jsou limitovány nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují extrémními růstovými podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu, mělkostí půdy a extrémních abiotických podmínek. Přehled nejrozšířenějších půdních typů: Půdní typ

Subtyp

Revízem Litozem Ranker Kambiem Kambiem Kambiem

Glej Glej Glej Organonem

typická oligotrofní typická mezotrofní dystrická (podzolová) rankerová pseudoglejová typický oligotrofní typický mezotrofní rankerový pseudoglejový humusový (rašelinný) humusový drnový kambický (svahový) rašelinný pseudoglejový podzolový rašelinná půda

Fluvizem

stenická

Kambiem Kambiem Kryptopodzol Kryptopodzol Kryptopodzol Kryptopodzol Podzol Podzol Glej

Pseudoglej

Zkratka

Výskyt

SLT

Rm LI RN

sutě a skeletnaté svahy sutě a skeletnaté svahy sutě a skeletnaté svahy

KMm b KMm KMd

různé podloží různé podloží různé podloží

5 – 9Y, Z 5 – 9Y, Z 5 – 8N, A, F, 5 – 9Y, Z 5 – 6K 5 – 6S, B, A, F 5 – 6K, M

KMy KMg o KPm b KPm KPy KPg PZh

různé podloží plošiny a mírné svahy různé podloží různé podloží různé podloží různé podloží nejvyšší polohy

5 – 6N 5 – 6V, O, P 6K, 7K 6B, 6S, 7S 5 – 8N, A, F 6 – 7V, 6 – 7O, 8V 8 – 9 LVS, (7LVS)

nejvyšší polohy sníženiny

8 – 9 LVS, (7LVS) 5 – 6G, V9, 3L

GLo GLg GLz OM

sníženiny sníženiny sníženiny sníženiny

FMa

slávia

PG

plošiny

7 – 8G, (8T, 5 -6L) 5 – 8V9 8T 6 – 9R, (7 – 8G, 8T) 5U, 5L, (6L, 6 – 7V) 5 – 7O, P

o

PZh GLk

D


11


KLIMATICKÉ PODMÍNKY Řešené území leží v širokém pásmu klimatických oblastí od mírně teplé klimatické oblasti, velmi vlhké podoblasti, okrsku mírně teplého, velmi vlhkého, pahorkatinového - s výškou nad 500 m n. m (B10) až vrchovinového - s výškou nad 500 m n. m. (B10), až do chladnoé klimatické oblasti (C), okrsku mírně chladného - teplota července 12 - 15 0C resp. 16 0C (C1), chladného horského - teplota července 10 - 12 0C (C2)až po okrsek studený, horský - teplota července pod 10 0C (C3). Pro oblast Krkonoš jsou nebezpečné přepadové větry přicházející převážně od západu. Ledovka a námraza se tvoří nad 600 m.n.m. Ohroženy jsou zvláště porosty 6. smrkobukového a 7. bukosmrkového vegetačního stupně. Ochrana přírody a životní prostředí Základní právní rámec stanovují zejména: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů včetně aktuálního znění prováděcí vyhlášky č. 227/2004 Sb.; zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území má zásadní význam nařízení vlády, č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany, ve znění pozdějších předpisů. Chráněná území Severozápadní část řešeného území leží v Krkonošském národním parku (KRNAP). Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš byla potvrzena vyhlášením biosférické rezervace UNESCO. Tato biosférická rezervace zahrnuje území KRNAP včetně jeho ochranného pásma a přilehlá chráněná území přírody na polské straně Krkonoš. Pro zachování a obnovu ekosystémů významných pro řadu vzácných a na bytí ohrožených druhů ptáků (mimo jiné chřástal polní, čáp černý, datel černý, lejsek malý, slavík modráček, syc rousný, tetřívek malý) byla nařízením vlády č. 600/2004 Sb. vymezena Ptačí oblast Krkonoše (v rámci soustavy NATURA 2000). Pro ochranu biotopů s výskytem řady vzácných a na bytí ohrožených druhů rostlin a živočichů bylo území Krkonoš navrženo k zařazení do seznamu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000, podobně jako část území přírodního parku Hrádeček. Maloplošná zvláště chráněná území jsou v území zastoupena deseti přírodními památkami (PP) – všechny jsou v KRNAP, jedna (PP Prameny Labe) zasahuje do Libereckého kraje.


12


Přírodní památky v Krkonošském národním parku na území Královéhradeckého kraje /Dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 460/2004 Sb. a pozdějších předpisů měla být maloplošná chráněná územá v národních parcích zrušena a jejich území měla být zahrnuta do první zóny odstupňované ochrany národních parků. Toto se na území KRNAP dosud nestalo, proto v tomto dokumentu MCHÚ dále uvádíme dle podkladů poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) Praha./ Č.

Název

Okres

285

Boberská stráň

Trutnov

55

Černohorská rašelina

Trutnov

677

Herlíkovické štoly

Trutnov

658

Klínový potok

Trutnov

659

Labská soutěska

Trutnov

KÚ

Rozloha Vyhl Důvod vyhlášení CHÚ .

Žacléř

18,86

1980 Typická submontánní květnatá bučina a suťový porost v Krkonoších

Velká Úpa I, Černá 72,04 Hora v Krkonoších

1952 Horské rašeliniště po obvodu zarostlé kosodřevinou

Strážné

0,01

1980 Opuštěné štoly-zimoviště netopýrů

Strážné, Přední Labská

0,29

1977 Úsek horského potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy

Hořejší Vrchlabí

2,8

1977 Soutěska peřejnatého toku Labe s četnými obřími hrnci

Strážné

4,22

1998 Jeskyně v krystalických vápencích, v lomu výskyt obojživelníků a plazů

1931 Lom Strážné

Trutnov

529

Prameny Labe

Rokytno, Vítkovice 2883,9 v Krkonoších, Trutnov, Špindlerův Mlýn, Semily Harrachov, Bedřichov v Krkonoších

4279,79 1980 Nejcennější partie Krkonoš v pramenné oblasti Úpy

Prameny Úpy

Trutnov

Černý Důl, Horní Malá Úpa, Dolní Dvůr, Přední Labská, Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Strážné, Velká Úpa II

142,95

Trutnov

Sklenářovice, Suchý Důl v Krkonoších, Rýchory, Maršov III, Horní Maršov

521

379

Rýchory

1767 Slunečná stráň

Trutnov

Maršov I, Svoboda 14,91 nad Úpou


1980 Nejcennější vrcholové partie Krkonoš v pramenné oblasti Labe

1960 Vrcholová partie Rýchorského hřebene s přirozenými porosty a rašeliništi

1995 Slatinné a rašelinné louky, mozaika ohrožených společenstev, záchranné pěstování orchidejí

13


Mimo výše uvedené přírodní památky uvádíme další maloplošná chráněná území evidovaná Správou KRNAP ve Vrchlabí. Název

Okres

Katastrální území

Předmět ochrany

Albeřické lomy

Trutnov

Horní Albeřice

Rozsáhlé podzemní 12,1124 ha krasové útvary, biotop řady chráněných a na bytí ohrožených druhů rostlin a živočichů (mimo jiné šafrán bělokvětý)

Slatina u Trutnov Rýchorského dvora

Sklenařovice

Fytogeografický slatinný ekotop

Slezské sedlo

Špindlerův Mlýn

Lesní vrchoviště s největším 1,67 ha výskytem rosnatky okrouhlolisté v Krkonoších

Trutnov

Výměra

jedinečný 3,55 ha

Mimo VKP stanovené zákonem č. 114/92 Sb. /§3 odstavec b) - lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy jsou v území mimo KRNAP registrovány tři významné krajinné prvky (Čertův Mlýn, prameny Babského potoka a Třešňovka) ve znění zákona č. 460/04 Sb. a pozdějších předpisů. Okresní úřad v Trutnově připravoval vyhlášení přírodního parku na území Vraních hor. Přestože se v této aktivitě momentálně nepokračuje, doporučuje se mimořádné hodnoty území Vraních hor tímto způsobem ochránit v souladu se schváleným ÚP VÚC Trutnovsko náchodsko.


14


OCHRANA OVZDUŠÍ Z hlediska ochrany ovzduší je poměrně nově zpracován z hlediska ochrany ovzduší strategický dokument Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Tento plán byl zpracován v souladu s Národním programem snižování emisí vydaný jako Nařízení vlády č. 112/2004 je zajištěn naplněním metodiky vydané MŽP pro Plán snižování emisí, která byla připravena tak, aby byla kompatibilní s Národním programem z hlediska cílů i nástrojů, nebo opatření a zároveň generovala vstupy pro přípravu Národního programu. Základním cílem programu je účelné a ekonomicky schůdné snížení emisí produkovaných v kraji, aby jejich výše byla nižší než je stanovený emisní strop pro rok 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Základní cíle Programu jsou: •

dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak v horizontu roku 2010

•

snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách

•

udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti

•

omezení emisí prekurzorů ozónu tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů

Vedlejší cíle Programu jsou: •

přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména oxidu uhličitého a metanu

•

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

•

přispět k omezování vzniku odpadů

Je možné konstatovat, že veškerá zařízení, která budou velkými zdroji a tudíž budou mít významný vliv na životní prostředí budou podle dikce zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, projednána. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který pro pořizovatele nových středních a velkých zdrojů stanovuje povinnost již k územnímu řízení zpracovat rozptylovou studii autorizovanou osobou, umožňuje orgánům státní správy kontrolu vznikajících zdrojů. Tím je zajištěna kontrola vnášení dalších emisí znečišťujících látek do ovzduší. Přípustná imisní zátěž území je popsána v Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.


15


Následující tabulka presentuje imisní limity upravené Nařízením vlády č. 429/2005 Sb.: Imisní limity, meze tolerance a depoziční limit vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok

1 hodina

350 µg.m /24

-3

125 µg.m /3 200 µg.m /18

1 rok Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr

Oxid uhelnatý Suspendované částice PM10 Suspendované částice PM10 Benzen Olovo

-

-3

1 hodina

Oxid dusičitý

-

-3

24 hodin

Oxid dusičitý

Datum, do něhož musí být limit dosažen

40 µg.m

1.1.2010

-3

1.1.2010

10 mg.m-3

-

-3

24 hodin

50 µg.m /35

1 rok

40 µg.m

1 rok

5 µg.m

1 rok

-

-3

-

-3

0,5 µg.m

1.1.2010

-3

-

Meze tolerance vybraných znečišťujících látek Doba průměrování

2005

Oxid dusičitý

1 hodina

50 µg.m

Oxid dusičitý

1 rok

10 µg.m

Benzen

1 rok

5 µg.m

Znečišťující látka

2006

2007

40 µg.m

-3

8 µg.m

-3

6 µg.m

-3

4 µg.m

4 µg.m

-3

3 µg.m

-3

2 µg.m

30 µg.m

-3

2009

-3

-3

-3

2008 20 µg.m

-3

10 µg.m

-3

-3

2 µg.m

-3

-3

1 µg.m

-3

Hodnocení koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5 Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot. Hodnocení koncentrací rtuti Koncentrace rtuti se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru. Depoziční limit pro prašný spad Doba

Hodnota depozičního limitu

1 měsíc

12,5 g.m

-2

Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxidy dusíku

Doba průměrování Rok a zimní období (1. říjen - 31. března) 1 rok


Hodnota imisního limitu 20 µg.m

-3

30 µg.m

-3

16


V rámci Plánu snižování emisí Královéhradeckého kraje bylo provedeno hodnocení možností dosažení emisních stropů nově navržených pro Královéhradecký kraj. Rok/znečišťující látka Emisní stop bývalý (daný NV 351/2002 Sb.) Emisní strop (daný NV 417/2003 Sb.) Aktuální emise Bilance Národního programu Bilance z dat ČHMÚ Bilance ČHMÚ

Rok 2010 2010 2001

SO2 15 9,7 9,93

NOx 13,5 10,7 13,14

VOC 11,0 14,2 14,2

NH3 7,0 5,6 5,5

2001 2002

9,93 7,81

13,14 12,15

7,55* 10,50

1,42** 4,83

* - bilancováno jako TOC ** - bilancovány pouze zdroje z REZZO 1a 2

Z těchto údajů uvedených v tabulce vyplývá, že: §

Aktuální emise oxidu siřičitého - SO2 za rok 2001 velmi mírně překračují platnou hodnotu daného emisního stropu.

§

Aktuální emise oxidů dusíku – NOX silně překračují hodnotu daného emisního stropu.

§

Aktuální emise těkavých organických látek – VOC jsou shodné s výší emisního stropu.

§

Aktuální emise amoniaku - NH3 mírně dokročují daný emisní strop.

Pro hodnocení kvality ovzduší byla použita data roku 2000. V Královéhradeckém kraji nebyla pro toto období vymezena oblast s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí. Byly vymezeny pouze oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Z Plánu snižovaní emisí Královéhradeckého kraje byly převzaty pouze údaje o posuzovaném území – Krkonoše (okres Trutnov). Okres

Obec

Trutnov

Trutnov

Populace 31 999

Plocha obcí 2 (km ) 104

% plochy obcí, kde NOx -3 roční průměr >30 µg.m 7,7

Množství a koncentrace emisí a jejich vliv na blízké i vzdálené okolí Okres Trutnov patří mezi emisně produktivních okresů Královéhradeckého kraje, jak dokládá tabulka emisních dat z roku 2000 (údaje REZZO 1). Okres Rychnov nad Kněžnou Hradec Králové Trutnov Náchod Jičín Celkem

Tuhé znečišťující látky 201,130 114,876 110,551 79,261 5,443 511,260

Oxid siřičitý 605,700 327,943 2634,965 1451,708 27,171 5047,487

Oxidy dusíku 233,216 168,215 1068,669 316,169 37,988 1824,258

Oxid uhelnatý 331,748 305,020 419,466 120,962 19,852 1197,048

Organické látky 84,598 51,768 542,817 60,710 12,425 752,318

Vzhledem k faktu, že řešené území se týká pouze oblasti Krkonoš, nikoliv celého okresu Trutnov, je možné konstatovat, že většina významných zdrojů znečišťování ovzduší je umístěna ve větších městech a tudíž v posuzovaném území se jedná o dálkový přenos emisí a imisní zátěž způsobenou těmito zdroji umístěnými v blízkosti posuzovaného území. Zdroje znečištění jsou především představovány lokálními topeništi a liniovými zdroji - dopravou, kterou lze označit za významný zdroj imisní zátěže v ukazateli NOx podél význačných komunikačních tahů. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

17


Ze závěrů Plánu snižování emisí je možné vzhledem k rozvojovým aktivitám Královéhradeckého kraje a tím i oblasti Krkonoš charakterizovat vývoj emisí následně: Pravděpodobnost nárůstu emisí je Plánem spatřována zejména u oxidů dusíku. Jednak nelze očekávat významný pokles dopravy, spíše naopak a dále lze očekávat pokračování v procesu plynofikace domácností. V případě mobilních zdrojů patrný skoro poloviční podíl na celkové emisi oxidů dusíku (NOx). V případě plynofikace malých zdrojů znečišťování ovzduší a případně i středních zdrojů lze očekávat mírný nárůst emisí oxidů dusíku a pokles oxidu uhelnatého. V případě všech ostatních znečišťujících látek (tuhých emisí, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého, těkavých organických látek a amoniaku) lze očekávat stabilizaci na současné úrovni, případně mírný pokles. Vzhledem k tomu, že v oblasti Krkonoš není vymezena oblast s překročeným imisním limitem pro ochranu zdraví lidí, a nejsou zde sídelní seskupení s počtem obyvatel vyšším než 250 000, neplyne z Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povinnost minimálního počtu měřicích bodů v této oblasti. Data pro zpracování imisní studie pro Plán snižování emisí byla získána ze stanic provozovaných ČHMÚ. Z tohoto důvodu je nutné podmínit umísťování nových zdrojů znečišťování doložením rozptylové studie a souladem s Plánem snižování emisí. Při umisťování zdrojů znečišťování ovzduší nesmí být překročeny emisní limity, ale dále je důležité hodnocení stávající imisní zátěže a dodržení imisních limitů. Součástí dokumentací (dle procesu EIA) je nutné hodnotit imisní zátěž před a po realizaci záměru a toto doložit rozptylovou studií a posouzením zdravotních rizik na obyvatelstvo.


18


ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základními zákonnými normami na území ČR v oblasti odpadového hospodářství jsou zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (nejdůležitější navazující Vyhlášky - č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a č. 294/2005 Sb., ukládání odpadů na skládky) a zákon o obalech č. 477/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon o odpadech stanovuje jako základní povinnost přednostní využívání odpadů před jejich odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění má vždy přednost ten, který je šetrnější k životnímu prostředí a zdraví lidí. Původci odpadů jsou povinni vytřídit nebezpečné a využitelné složky odpadů a obec je povinna vymezit místa, kam mohou fyzické nepodnikající osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu. V zákoně o odpadech je v rovině plánování stanovena povinnost zpracovávat tzv. Plány odpadového hospodářství (dále POH). POH ČR vyšel v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., který je platný od července 2003. V návaznosti na POH ČR vznikly POH jednotlivých krajů. POH Královéhradeckého kraje byl vyhlášen obecně závaznou vyhláškou č. 3/2004 s účinností od 25.8.2004. Systémy nakládání s odpady na území většiny obcí je upraven obecně závaznými vyhláškami. Odvoz komunálních a separovaných odpadů je zajišťován na základě smluvního vztahu s oprávněnými osobami. Na zájmovém území je organizován svoz tuhého komunálního odpadu, zaveden separovaný sběr odpadů - plast, papír a sklo. Nebezpečné odpady je možno odkládat ve sběrných dvorech nebo je obcemi organizován pravidelný svoz nebezpečných složek komunálního odpadu, minimálně 2 x ročně. Nejbližším skládkovacím zařízením pro nebezpečné odpady je skládka Lodín. Vybrané obce dále uvažují nebo již zavedly separovaný sběr bioodpadu a objemného odpadu, do velkoobjemových kontejnerů přistavovaných na žádost. Většina obcí využívá finanční podpory systému odděleného sběru materiálově využitelných složek komunálního odpadu od autorizované obalové společnosti EKOKOM a.s. V turistické sezóně je svoz komunálního i separovaného odpadu v rekreačních lokalitách častější – cca dvojnásobně. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mohou využít systému sběru odpadů v obcích na základě písemné smlouvy s obcí nebo mohou své vlastní odpady předávat oprávněným osobám přímo. Problémem je územní roztříštěnost pro svoz TKO a dále obtížný svoz odpadů z těžko dostupných míst, zejména v zimním období. Tento problém vedl k tomu, že ještě v nedávné minulosti některé rekreační objekty odkládaly své odpady v blízkosti objektu nebo je nevhodně umisťovali do blízkého okolí. Komunální odpad a příbuzný odpad je sběrovými firmami odvážen zejména na skládky komunálního odpadu Kryblice a Dolní Branná, přičemž jsou využívána překladiště TKO (např. v Podhůří). Na zájmovém území se nenacházejí významná zařízení na využití nebo odstraňování odpadů, s výjimkou dekontaminační plochy, autovrakoviště a sběren vytříděných odpadů, tzv. druhotných surovin (viz tabulky 1 a 2). Tato zařízení jsou dále k dispozici v blízkém okolí. Na základě POH Královéhradeckého kraje lze konstatovat, že s výjimkou skládek neexistují na zájmovém území ani v jeho okolí významné regionální kapacity. Výjimku tvoří pouze provoz šrotařských firem a provozy sběrných surovin. Z hlediska budoucích požadavků na technickou vybavenost území pro nakládání s odpady jsou „vyřešenou“ oblastí v současné době pouze skládky odpadů. Významný je deficit zařízení především v oblasti separace komunálního odpadu, nakládání s objemnými odpady, nakládání se směsnými komunálními odpady a zařízení pro demontáž elektrošrotu. Z údajů POH je zřejmý mírný nárůst množství


19


produkovaných komunálních odpadů. Dominantním způsobem nakládání s komunálním odpadem na zájmovém území je skládkování, následuje materiálové a energetické využití. Evidovaných starých ekologických zátěží je celkem 8. Nejvýznamnější z nich s rizikem – vysoké je lokalita Mladé Buky – Dolní Sejfy. Jde o bývalou skládku provozovanou více jak 30 let. Ostatní staré ekologické zátěže jsou klasifikovány rizikovostí jako střední a nízké (viz tabulka č. 3). V lokalitách některých obcí se v menším množství vyskytují tzv. černé skládky, které se obce v rámci svých finančních možností snaží odstraňovat. Tabulka č. 1. - Zařízení s vydaným souhlasem dle § 14 odst. 1 zákona 185/2001 Sb. (pouze stacionární zařízení), která jsou v dotčeného území Název firmy, sídlo, IČ Regio CZ s.r.o., Nádražní 529, Svoboda nad Úpou, IČ 26005611 Satrap s.r.o., Legionářská 2832, Dvůr Králové. n.L., IČ 25264303 Roman Jirouš, Boxerská 414, Žacléř, IČ 459 65 196 DEKONTA, a.s., Podhoří 328/28, Ústí nad Labem, IČ 25006096 Krkonošská skládková společnost s.r.o., Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové IČ 25404946

Umístění viz. sídlo

Typ zařízení sběrna

areál společnosti Havexeko s.r.o, Na Bělidle 503, Vrchlabí Ocelot 161, Žacléř

sběrna

Lampertice, parcelní čísla: parc. čísla 44/17, 44/1, 101/2, 101/3, 101/4 kú Dolní Branná: parcelní čísla: 6/2, 1134/4, 1133/2, 1061, 1063, 1065/1, 1125, 1127, 1130, 1131/1, 1132/2, 1133/2, 1684, 1687/1, 1688, 1069/1, 1117/4, 1117/5, 1117/6, 1117/7, 1119 dle KN. kú Horní Kalná: parc. čísla: 2332, 1203 dle KN.

Poznámka

autovrakoviště dekontaminační plocha

IPPC, prostor odkaliště areálu „Důl Jan Šverma“

Skládka skupiny S-OO

IPPC, projektovaná kapacita: 3 I. etapa 309 245 m odpadu, II. etapa 1 200 3 000 m odpadu, 3 III. etapa 100 000 m odpadu, množství ukládaných odpadů: 30 000 t.rok-1;

Tabulka č. 2 - Zařízení s vydaným souhlasem dle § 14 odst. 1 zákona 185/2001 Sb. (pouze stacionární zařízení), která jsou v blízkosti dotčeného území – okres Trutnov Název firmy, sídlo, IČ Transport Trutnov s.r.o., Polská 92, Trutnov, IČ 62063588 Transport Trutnov s.r.o., Polská 92, Trutnov, IČ 62063588 ISS Facility Services s.r.o., Praha 4, IČ 60470291 Dana Švarcová, Volanov 65, Trutnov, IČ 72876042 Miloš Vladovič, Voletiny 102, Trutnov, IČ 44481951 Šiko Trutnov, spol. s r.o., Mírová 649, Trutnov, IČ 25256891

Umístění v areálu skládky Kryblice

Typ zařízení sběrna

ul. Horká čp. 99, Trutnov

sběrný dvůr města Trutnov

areál spol. Infineon Technologies s.r.o., Volanská 517, Trutnov p.č. 1099/1 a 1099/3 v k.ú. Poříčí u Trutnova

sběrna

k.ú. Bojiště u Trutnova, č.p.105 viz. sídlo

Poznámka

pouze pro odpady společnosti Infineon Technologies s.r.o.,

využívání odpadů na povrchu terénu autovrakoviště sběrna


20


Název firmy, sídlo, IČ Miroslav Popelka, Družstevní 16, Trutnov, IČ 42185084 Společnost Horní Labe a.s., Bohuslavice 226, Trutnov

Skládka Pod Haldou s.r.o., Hronovská 431, 542 33 Rtyně v Podkrkonoší, IČ 25295080

Umístění viz. sídlo

k.ú. Bohuslavice 114/22, 114/1, 140/8 k.ú. Starý Rokytník 368, 369, 370, 2036/2, 1890/4, 2036/1, 2038 kú Rtyně v Podkrkonoší: parcelní čísla: I., II. etapa: 1749; 1748; 1747; 1746/1; 1656; 1662, 1605/1; 1608/2, III. etapa: 1641; 1642/2; 1754/2; 3448/2; 1754/4; 1754/5; 1754/6, IV. etapa: 1605/1, 1608/2, 1656, 1662, 1666/1, 1745/1, 1746/1, 1747.

Typ zařízení sběrna železa a barevných kovů skládka S-OO

skládka S-OO

Poznámka

IPPC, „skládka Kryblice“

IPPC, celková kapacita: 154 262 m

3

předpokládané množství ukládaných -1 odpadů: 10 000 t.rok .

Tabulka č. 3 - Staré ekologické zátěže v zájmovém území Lokalita Mladé Buky

Místní název Dolní Sejfy

Provozovatel OÚ Mladé Buky

Rizikovost

Poznámka

2-vysoká

Jde o skládku velkých rozměrů, která byla provozována jistě přes 30let. K dispozici nebyl hydrogeol. průzkum a nejsou tedy známy HG poměry v okolní lokalitě. Pozitivní je nízká propustnost kvartérních jílovitých hornin (část skládky se nachází na pozemku bývalé cihelny). Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Monitoring vod. Zabránit dalšímu černému skládkování. Finální opatření: Sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu. 10.5.2003 Připravuje se projekt na rekultivaci skládky.

Žacléř

Žacléř "U hřiště"

MěÚ Žacléř

3-střední

Dle dok. r.1993 jsou podzemní vody v přítokovém profilu ovlivněny a znečištěny jinými činnostmi ( provoz garáží, zemědělská činnost). Monitoring z let 1998 a 1999 prokázal ovlivnění podz. vody v okolí skládky (Mn2+). Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Monitoring vod. Finální opatření: Ponechání v současném stavu (stávající úpravy vyhovují).

Dolní Branná U kravína

ObÚ Dolní Branná

3-střední

Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Monitoring vod. Finální opatření: Ponechání v současném stavu (stávající úpravy vyhovují). 10.5.2003 bez dalších prací


21


Lokalita

Místní název

Provozovatel

Maršov I

K OÚ Horní Maršov Hoffmanovým (lokalita obce boudám Svoboda nad Úpou)

Rizikovost 3-střední

Poznámka Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) monitoring povrchových vod Finální opatření: sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu 10.5.2003 Zavezeno osázeno zelení.

Bernartice

3-střední

Za garážemi

zeminou, zarovnáno a

Nebyl k dispozici podrobnější HG průzkum, v obci je vodovod - nepředpokládá. se ovlivnění vody ve studních. Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) vyklizení zbytkových, problémových nebo separovatelných odpadů zabránit dalšímu černému skládkování Finální opatření: podle výsledků předběžné etapy 10.5.2003 Zavezeno zeminou a zatravněno.

Kunčice nad Labem

Čertova rokle

Krkonošské vápenky

4-nízká

Z HG rozboru vyplývá nízká riziko kontaminace podz. vody. Výsledky rozboru podz. vod svědčí o dobré těsnící schopnosti nadložních izolátorů. Zvodnění význam. kolektoru je dotováno z dalekého infiltračního pásma permokarbon. kolektorů a nekomunikuje s kolektorem hornin. prostředí skládky. Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Zabránit dalšímu černému skládkování. Finální opatření: Sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu. 10.5.2003 bez dalších prací

Vrchlabí

Lánovská

4-nízká

Vzhledem k charakteru odpadu (pouze inert) lze považovat rizika za minimální. Navrhovaná opatření: Finální opatření: rekultivace: úprava terénu a ozelenění 10.5.2003 Zarovnáno. Bez dalších prací.

Babí

Babí - za lomem

4-nízká

Jde o malou skládku, vzdálenou a špatně přístupnou. Finální opatření: úplné vyklizení skládky 10.5.2003 Beze změn.

Přehled uskutečněných jednání 16.11.2005 Krajský úřad KH – výběr podkladů 16.11.2005 Krajský úřad KH, oddělení IPPC – ing. Tomáš Morávek 16.11.2005 Krajský úřad KH, oddělení odpadů – ing. Milan Leden 4.11. a 28.11. SURPMO


22


LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/95 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Činnost na lesní půdě je řízena lesním hospodářským plánem (LHP) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO), zpracovanými pro každý lesní hospodářský celek na období deseti let (decenium). Dle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) zařazeny půdy porostní, bezlesí a celkem, určené k plnění funkcí lesa dle §3 zákona 289/1995 Sb. . Správní území zájmového území: Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Horní Maršov, Janské Lázně, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Mladé Buky, Pec pod Sněžkou, Rudník, Strážné, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Žacléř, Královec, Lampertice, Babí (část správního území města Trutnov). Po stránce lesnického členění dané území zasahuje oblast Krkonoš, Broumovsko (východní část) a Podkrkonoší. Převážnou část území zasahují Krkonoše. (KRNAP) a jedná se o lesní hospodářské celky (LHC) Vrchlabí a Maršov. Západní část Krkonoš (LHC Harrachov) není předmětem zájmů a patří do severočeského Libereckého kraje. Celková výměra zájmového území lesních pozemků (PUPFL) činí 27 662 ha. Z toho LHC Vrchlabí a Maršov 25 188 ha (lesní půda) a 24 029 ha (porostní půda). Státní správa lesního hospodářství 1. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle §47, odst. 3, lesního zákona ve smyslu §79, odst 2, písm.i) zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů a vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle §50 lesního zákona na území KRNAP. V rámci LHO má působnost MŽP, odbor výkonu státní spávy VI, Resslova 1229/2a, Hradec Králové. 2. Ministerstvo zemědělství (Mze) je ústředním orgánem státní správy lesů na území ochranných pásem národních parků dle §49, odst. 1 lesního zákona. Kompetence jsou stanoveny §49 odst. 2 lesního zákona. 3. České inspekce životního prostředí a její působnost je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb., o české inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 460/2004 Sb. a pozdějších předpisů. V LHO má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. 4. Krajský úřad Královehradeckého kraje vyhotovuje kategorizaci lesů v rámci státní správy. 5. Okresní úřad Trutnov vykonává státní správu v hranicích své územní působnosti, tj. včetně lesů v národním parku a jeho ochranném pásmu. Zajišťuje zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvody v KRNAP a ochranném pásmu. Aktuální stav lesa Krkonoše jsou hraničním pohořím mezi Českou republikou a Polskem. Přírodovědné hodnoty území jsou na obou stranách legislativně chráněny jako národní parky a ochranné pásmo. Na české straně vznikl národní park v roce 1963 a ochranné pásmo bylo vyhlášené v roce 1986. V roce 1992 bylo celé území národních parků a ochranného pásma vyhlášeno jako bilaterální biosférická rezervace UNESCO. Unikátní biodiverzita Krkonoš souvisí především s výjimečnou kombinací jejich geografické polohy, nadmořské výšky a utváření terénu. Díky této kombinaci tvořily Krkonoše důležitou křižovatku mezi severskou tundrou a alpínskými a subalpínskými ekosystémy šířícími se z Alp. Jedná se nejcennější ekosystémy – alpinská tundra, subarktické rašeliniště, klečové porosty, původní horské smrčiny, smíšené lesní porosty. Tento bioregion zabírá nejvyšší pohoří celé hercynské soustavy a vystupuje nad horní hranici lesa a má dokonale vyvinutý subalpinský stupeň s autochtonní kosodřevinou. Z tvarů reliéfu 23 SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové


jsou významné vysoké hřbety a pláně s dobře vyvinutými ledovcovými kary. Netypickými částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří. Výměra části biosférické rezervace je 54 787 ha národního parku a 18 430 ha ochranného pásma. Z této výměry tvoří 67% porostní půda. Proto cílem lesního managementu v Krkonoších nemůže být pouze hospodářský efekt. Hlavní cílem péče je ochrana lesních ekosystémů a jejich biodiverzity Vedle této ochrany biodiverzity plní Krkonoše též funkci krajinotvornou, rekreační, naučnou, půdoochrannou, ochrany vodních zdrojů, ochrany přírody, včetně funkce ekonomické. K negativním antropickým vlivům patřilo již v minulosti rozšiřování zemědělské půdy na úkor lesů. Byla to těžba rud a „budní hospodářství“, (pastva dobytka nad horní hranicí lesa s likvidací kleče). S rozvojem hutnictví a sklářství v 16. až 18 stol. dochází k další devastaci lesních porostů. Lesy byly těženy nejen pro průmyslové účely , ale též za účelem získání políček a pastvin. Tak vznikly v celém území enklávy luk s boudami. Později tyto odlesněné plochy byly využívány pro rekreaci se zástavbou rekreačních chat, chalup a lyžařských sjezdovek. Tím docházelo k redukci ploch přirozených lesních porostů. Dále to bylo v 19.stol. zakládání monokultur nepůvodních dřevin. Primární příčinou rozpadu lesních ekosystémů Krkonoš je možné považovat nevhodné změny druhové, věkové a prostorové skladby, nápor imisí (převážně z Polska a Německa) a opakovaný žír obaleče modřínového na imisně oslabených porostech. V současnosti převažující kulturní smrčiny jsou poškozeny imisemi, ale cenné jsou původní kosodřevinné porosty, alpinské trávníky a zbytky bučin. Projevem imisí je okyselování půdního prostředí a postupné odumírání smrku v exponovaných návětrných polohách. Výměry lesní půdy podle lesních hospodářských celků: LHC KRNAP Lesní půda v ha porostní půda

bezlesí

Maršov

12048,54

353,62

145,89

11549,03

Vrchlabí

13139,67

588,26

70,48

13139,67

Celkem

25188,21

941,88

216,37

24688,70

LHO KRNAP

458,59

12,95

-

445,64

(Druh vlastnictví LHO KRNAP

jiné pozemky

Právnické osoby státní

19,98

Obce a města

51,64

Jiné právnické osoby

54,20

Fyzické osoby

332,77

Celkem:

458,59 ha )

LHC Šimková

279,29

-

-

279,29

LHO Trutnov

75,49

2,37

-

73,12

Katastrální území v jižní části zájmového území: Dolní Branná, Kunčice nad Labem, Horní Lánov, Dolní Lánov, Mladé Buky, Rudník a Vrchlabí patří převážně do ochranného pásma KRNAP. Celková výměra lesní půdy (porostní půdy a bezlesí) činí 2190 ha. Jedná se o lesní oblast (PLO) 23 – Podkrkonoší. Katastrální území ve východní části: Bernartice, Královec, Lampertice, Babí jsou mimo sféru KRNAP a patří do oblasti 24 – Sudetské mezihoří. Část území Babí náleží do ochranného pásma KRNAP. Celková výměra lesní půdy (porostní půdy a bezlesí) činí 1381 ha. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

24


Lesní hospodářské celky (LHC) LHP

platnost LHP

Výměra v ha

KRNAP Vrchlabí

2003-2012

12480,93

KRNAP Maršov

2003-2012

11549,03

Podkrkonoší

2002-2011

288,50

Městské lesy Vrchlabí

2003-2012

952,76

LHO Trutnov

2002-2011

75,49

LHO KRNAP Trutnov

2002-2011

458,59

Šimková a spol.

2002-2011

279,29

Steinská Eva

2002-2011

447,24

Obec Bernartice

2004-2013

610,94

Městské lesy Trutnov

2002-2011

74,04

SLŠ a VOŠL Trutnov

2002-2011

9,74

LHO Hostinné

2003-2012

1,65

Lesní oblast Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 22 – Krkonoše a v jižním okraji zasahuje PLO 23 - Podkrkonoší. Východní část zasahuje oblast PLO 24a – Sudetské mezihoří permokarbonské obvody. Průběh hranice PLO 22 (vyhl.Mze č.83/1996 Sb., příl.1) - od západní strany sousedící s Libereckým krajem: Žalý, Hořejší Vrchlabí, Dolní Dvůr, Horní Lánov,Černý Důl, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky, Bystřice, Babí, Vernířovice, Prkenný Důl, Žacléř, Bobr, hranice s Polskem. Nejvíce je zastoupena lesní kategorie K – kyselá, 6K, 7K, 8K. Přírodní lesní oblast č. 22 – Krkonoše je na LHC Maršov zastoupena 11330,8 ha porostní půdy (98,11 %) a č. 23 – Podkrkonoší 218,23 ha porostní půdy (1,89 %). Na LHC Vrchlabí je zastoupení 10897,99 ha porostní půdy (87,32 %) a č. 23 – Podkrkonoší 1582,94 ha porostní půdy (12,68 %). Jakou výměrou leží jednotlivé zóny a ochranné pásmo národního parku v obou přírodních lesních oblastech udávají následující tabulky: PLO č. 22 - Krkonoše Lesní správa:

1. zóna

2. zóna

3. zóna

OP

Celkem:

Pec pod Sněžkou

1101,84

968,75

2356,5

44,7

4471,79

Maršov

27,36

53,68

3060,7

81,75

3223,49

Svoboda nad Úpou

154,05

113,49

2734,86

633,12

3635,52

Špindlerův Mlýn

1457,33

724,21

2009,07

377,73

4568,34

Vrchlabí

165,09

148,44

3083,14

239

3635,67

Černý Důl

110,19

114,19

2451,24

18,36

2693,98

Celkem

3015,86

2122,76

15695,51 1394,66


22228,79

25


PLO č. 23 - Podkrkonoší Lesní správa:

1. zóna

Pec pod Sněžkou

0

Maršov

2. zóna

3. zóna

OP

Celkem:

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Svoboda nad Úpou

0

0

0

218,23

218,23

Špindlerův Mlýn

0

0

0

0

0

Vrchlabí

0

0

0

156,43

156,43

Černý Důl

0

0

0

1426,51

1426,51

Celkem

0

0

0

1801,17

1801,17

Lesní vegetační stupně Klimatické lesní vegetační stupně (dále jen stupně, LVS) vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky, především zastoupení klimaxových dřevin ( buku, smrku, případně jedle a borovice). Klimaticky podmíněná vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhká „studená“ půda, živiny apod.). Vzhledem k tomu tvoří jednotlivé lesní vegetační stupně často mozaikovité uspořádání. Zonální vegetace - velkoplošně rozšířený vegetační typ vázaný pouze na určitou vegetační zónu a odpovídající jejímu makroklimatu. Tato vegetace osídluje (nebo osídlovala) rovinatý až mírně modelovaný reliéf neovlivněný podzemní nebo závlahovou vodou, s vyzrálými půdami odpovídajícími zpravidla půdnímu klimaxu a představuje současně klimaxovou vegetaci dané zóny. Intrazonální vegetace (v užším smyslu) = společenstva, která netvoří nikde vlastní zónu a vyskytují se v několika vegetačních zónách (např. společenstva vrchovišť). Tato společenstva jsou podmíněna spíše specifickými podmínkami edafickými, hydrologickými, popř. mezoklimatickými, než makroklimatem dané zóny. Intrazonálním společenstvem jsou například jasanové olšiny a montánní jasanové olšiny. Azonální vegetace jsou společenstva, která rovněž netvoří vlastní zónu, avšak která se vyskytují v každé zóně (např. společenstva skal, sutí, údolních poloh). Azonální typy odpovídají trvalým společenstvům nebo blokovaným sukcesním stadiím. Extrazonální vegetace. Pokud zonální vegetace určité zóny ostrůvkovitě zasahuje do sousedních vegetačních zón na lokálně podmíněných stanovištích (mezoklimaticky nebo půdně) nazýváme tyto ostrůvky jako extrazonální vegetaci.


26


Orientační charakteristiky lesních vegetačních stupňů v Krkonoších lvs

Nadm výška Průměrná Průměrné m n.m. teplota °C srážky mm

Počet vegetačních dnů

Klimat. Langův okrsek faktor (QUIT 1971)

5. 6. 7. 8.

>700 700 - 950 950 - 1100 1100 - 1300

6.0 5,2 3,8 2,9 -

950 – 1300 1300 – 1350 1350 – 1450 1450 – 1600

120-140 110-120 100-110 60-100

193 288 411 610

9.

1300 <

1,9<

1600<

60>

842

5,2 3,8 2,9 1,9

MT2 CH7 CH6 CH4

Fytogeografické Klimatický vegetační okrsek stupně (1958) (SKALICKÝ 1988) B10 submontánní

Geobotanické vegetační stupně (MORAVEC 1994) Submontánní

C1

montánní

montánní

C2

Supramontánní subalpinský alpinský

Supramontánní subalpinský alpinský

C3

Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Podle Skalického se jedná o stupeň montánní (horský), supramontánní a oreální (vysokohorský), subalpinský a alpinský. Charakter nejvyšší horské oblasti udává 6LVS smrkobukový a navazující stupeň bukosmrkový, smrkový a klečový. KRNAP, LHC Maršov + LHC Vrchlabí, LO 22 + LO 23 + LO 24 Stupeň LVS

zastoupení % Popis

4 Stupeň bukový

0,3

okrajově v jižní části

5 Stupeň jedlobukový

12,6

jižní okraje nejnižších poloh 500-700 m.n.m

6 Stupeň smrkobukový

36,9

převládající, výšky 650-950 m.n.m.

7 Stupeň bukosmrkový

18,5

horský stupeň, výšky 900-1100 m.n.m

8 stupeň smrkový

22,0

smrčiny vyšších poloh, výšky 1000-1300 m.n.m

9 Stupeň klečový

9,7

nejvyšší hřebenové polohy

LHO KRNAP Trutnov, LO 22 + LO 23 + LO 24 3 Stupeň dubobukový

0,3

4 Stupeň bukový

11,2

5 Stupeň jedlobukový

58,9

6 Stupeń smrkobukový

28,1

7 Stupeň bukosmrkový

0,8

8 stupeň smrkový

0,7

Kategorie Podkladem pro kategorizaci lesů jsou též funkce deklarované veřejným zájmem, které ovlivňují základní produkční funkce lesa a některá území mohou vyloučit z hospodaření lesa a mimoprodukční funkce lesa je nadřazena funkci hospodářské. I. Lesy ochranné. V lesích ochranných (lesní zákon 289/1995 Sb. §7, odst.1.) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. Písm. a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (Sutě, kamenná moře, prudké svahy apod.) Zaujímají 2623 ha 9,5%


27


Do lesů ochranných byly zařazeny též porosty ohrožené introskeletovou erozí. Jedná se o vertikální přemísťování půdních částic do dutin mezi kameny na suťových stanovištích. Tato eroze ohrožuje až 30% lesní půdy. Proces je iniciován smýcením lesních porostů a soustřeďováním dřeva. Půdní vrstva se tak snižuje a zvýrazňuje se povrchová kamenitost. Také je to vznik nových pro lidská osídlení nebezpečných lavinových drah. V těchto porostech je třeba zabránit výraznějšímu narušení půdního povrchu. Pro obnovu je třeba použít jemnějších maloplošných clonných postupů a účelový výběr. V porostech s výraznou protilavinou funkcí je vhodné udržovat prostorovou a věkovou skladbu porostu co nejbližší skladbě přirozené. Základem protilavinových opatření je vegetací zabezpečit „zdrsnění“ povrchu. Tuto funkci mohou při odumření porostu dočasně plnit i ponechané souše. Písm. b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech. Zaujímají 3091 ha 11,2% Písm. c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni

Zaujímají 2689 ha

9,7%

Lesy s deklarovaným zájmem ochrany přírody a krajiny. Jedná se o Krkonošský národní park (KRNAP). Krkonoše jsou významné unikátní biodiverzitou související především s výjimečnou kombinací jejich geografické polohy, nadmořské výšky a geomorfologie. KRNAP byl vyhlášen v roce 1963 a jeho ochranné pásmo v roce 1986. Celé území národních parků bylo v roce 1992 vyhlášeno jako bilaterální biosférická rezervace UNESCO. 1.zóna KRNAP

3915 ha

12,2%

2. zóna KRNAP

3107 ha

9,6%

3. zóna KRNAP

22200 ha

68,9%

Ochranné pásmo KRNAP

2967 ha

9,2%

Les ochranný je nadřazen lesům zvláštního určení. II. Lesy zvláštního určení. Velká část lesních porostů je vyhlášená jako lesy zvláštního určení z hlediska biodiverzity. Jsou to porosty s vybranými botanickými lokalitami a porosty navrhované do ekologické sítě. Jsou to lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů (lesní zákon, §8 odst.1, písm. a) Tyto jsou v daném území plošně velmi malých výměr a nebyly proto vyhlášeny jako les zvláštního určení a jsou zahrnuty v lesích ochranných nebo v jiných kategoriích lesů zvláštního určení. Jsou to: písm. b) lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních a léčivých a stolních minerálních vod. (lesní zákon, §8 odst 1, písm. b). V daném území se jedná o ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa celostátního a mezinárodního významu – Janské Lázně. PUPFL zaujímá rozlohu 2364,64 ha. Dále je to Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) a nachází se na rozloze 36 886,35 ha. Písm. c) lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Intenzita využívání krajiny daného území je omezována režimem ochrany přírody jednotlivých lokalit a je také závislá na hustotě ubytovacích kapacit a zpřístupnění cest, chodníků. Největší zatížení je v blízkosti středisek cestovního ruchu a s tím související požadavek na další zábor lesa. V zimním období je vyšší návštěvnost sportovní veřejnosti a tím je dotčena větší část území než v letním období. Proto rekreační a sportovní využívání krajiny musí být podřízeno „celkové únosnosti krajiny“, se zřetelem na zachování a zlepšení stavu lesa, při dodržování zásad ochrany přírody. V lesích příměstských a v porostech s funkcí rekreační je nutné též zohlednit funkci estetickou. Cílem je vytvořit porost s pestrou druhovou skladbou, věkově a prostorově diferencované s atraktivními výhledy do krajiny.


28


Písm. d) les sloužící lesnickému výzkumu a výuce. Lesnické výzkumy probíhají intenzivně na celém území Krkonoš a lesnické výuce jsou podřízeny jen na školním polesí Střední lesnické školy v Trutnově. Písm. e) les se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Tato funkce je velmi významná, což je dáno charakterem území, imisním zatížením a cestovním ruchem. V důsledku imisní katastrofy v posledních dvaceti letech došlo k silnému narušení lesních ekosystémů, ke změně mikroklimatu, vodního režimu a celkové narušení bariéry lesa. V důsledku velkého odlesnění, došlo k narušení porostních okrajů a ke značnému proředění lesních porostů. Dochází též při velkém odlesnění k většímu splachu zeminy a vytváření erozních rýh. Proto při nové výsadbě je nutno vysazovat sazenice odolné, geneticky vhodné, původní s příměsí listnáčů. Při další výchově porostů je třeba dbát na vertikální členění porostů a zapláštění porostních okrajů. Písm. f) lesy potřebné pro zachování biologické diverzity. Jedná se hlavně o zachování geneticky hodnotných porostů. V areálu přirozeného rozšíření na vyhraněných lesních typech je odpovídající ekotyp nejstálejší formou a proto i nejodolnější. Liší se vlastnostmi a znaky, které jsou dědičné. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které jsou zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty zůstávají hospodářským lesem a hospodářská opatření se přizpůsobují reprodukční funkci. III. Lesy hospodářské. Zaujímají území mimo KRNAP Na katastrálním území: Bernartice, Královec, Lampertice a Babí o výměře 1005 ha a patří do lesní oblasti 24 – Sudetské mezihoří. Také sem patří lesy na katastrálním území: Dolní Branná, Kunčice nad Labem, Horní Lánov, Dolní Lánov, Mladé Buky, Rudník, Vrchlabí v ochranném pásmu KRNAP o výměře 1034 ha. Rekapitulace kategorizace LHC Vrchlabí + LHC Maršov Kategorie lesa

Porostní půda

Bezlesí

Jiní pozemky

Celkem PUPFL ha

21a – mimořádně nepř. Stanovistě

2455,44

53,32

17,66

2526,42

21b – vysokohorské lesy

3080,93

59,74

21,93

3162,60

21c – lesy v klečovém veg. Stupni

2672,48

509,73

19,15

3201,36

31b – zdroje léčivých vod

1581,85

43,05

17,59

1642,49

31c – území národních parků

12632,42

233,68

107,56

12973,66

Překryv kategorie 31b a 31c

1165,93

32,46

8,15

1206,54

32c – příměstské lesy

347,56

22,44

2,56

372,56

32d – lesnická výuka

218,23

11,89

4,13

234,25

32e – zvýšená ochranná funkce

381,07

7,18

5,35

393,60

32f – biologická různorodost

1825,91

33,31

28,59

1887,81

Celkem území LHC

24029,96

941,88

216,37

25188,21

Lesy ochranné

8208,85

622,79

58,74

8890,38

Lesy zvláštního určení

15821,11

319,09

157,63

16297,83

Do součtu výměry národního parku není započítán překryv kategorie 31b a 31c.


29


Kategorie lesů LHO KRNAP Trutnov Kategorie

LHO

Porostní půda

Bezlesí

Celkem lesní půda

21a – mimořádně nepříznivá stanoviště

KRNAP Trutnov

1,17

0,37

1,54

21b - vysokohorské lesy

KRNAP Trutnov

1,38

0,08

1,46

21c – klečový stupeň

KRNAP Trutnov

0

0,02

0,02

31b - léčivé vody

KRNAP Trutnov

1,98

0,01

1,99

31c - národní park

KRNAP Trutnov

112,29

3,04

115,33

32c – příměstský les

KRNAP Trutnov

3,70

0,96

4,66

32e - půdoochranná funkce

KRNAP Trutnov

50,66

2,07

52,73

32f - biologická různorodost

KRNAP Trutnov

182,30

4,55

186,85

10 Les hospodářský

KRNAP Trutnov

92,16

1,85

94,01

445,64

12,95

458,59

Celkem

Kategorie lesů obcí Bernartice, Královec, Lampertice, Babí Kategorie

LHC

Porostní půda

Bezlesí

Celkem lesní půda

10 – les hospodářský

Podkrkonoší

288,50

6,43

294,93

31c - území národního parku

Maršov

205,77

13,44

219,21

32d - lesnický výzkum

Maršov

16,48

5,38

21,86

32f - biologická různorodost

Maršov

85,21

0,21

85,42

– les hospodářský

Steinská Eva

447,24

0,47

447,71

10 les hospodářský

LHO KRNAP

4,25

4,25

31c - území národního parku

LHO KRNAP

29,02

29,02


LHO KRNAP

10,83

10,83


Trutnov

62,21

62,21


Městské Trutnov

32d - lesnický výzkum

SLŠ a VOŠL

74,04

74,04


Nezařízeno

9,74

9,74

Celkem

lesy

119,98

1353,27


1,67

27,60

121,65

1380,87

30


Kategorie lesů obcí Dolní Branná, Kunčice nad Labem, Horní Lánov, Dolní Lánov, Mladé Buky, Rudník, Vrchlabí Kategorie

LHC

Porostní půda

Bezlesí

18,45

Celkem lesní půda


Podkrkonoší

920,61

31a – pásmo hygienické ochrany

Podkrkonoší

0,14

0,14


Podkrkonoší

17,76

17,76

31c – území národního parku

Vrchlabí

92,57

92,57

32e – půdoochranná funkce

Vrchlabí

83,65

83,65


Vrchlabí

576,71

8,37

585,08



0,53

0,11

0,64



5,78

5,78

31b – vysokohorské lesy

Maršov

0,22

0,22


Maršov

204,36

32d – lesnický výzkum

Maršov

13,31

13,31


Maršov

6,50

6,50


Maršov

36,13

36,13


LHO KRNAP Trutnov

35,54


LHO KRNAP Trutnov

0,58

0,58


LHO KRNAP Trutnov

12,54

12,54


LHO KRNAP Trutnov

69,16

69,16


Trutnov

75,69

32h – veřejný zájem

Vrchlabí nezařízeno

0,14

0,14


Hostinné nezařízeno

1,65

1,65


Maršov nezařízeno

0,28

0,28

Celkem

2153,85

3,84

2,98

2,71

36,46

938,51

208,20

38,52

78,40

2190,31

Ohrožení lesa imisemi Imisním spadem docházelo v minulosti k rychlému okyselení půd způsobené vysokým podílem sloučenin síry, dusíku fluoru a dalších. Tím docházelo k ochuzování půdních horizontů a postupnému oslabování lesních porostů. Hlavním zdrojem imisí bylo dálkové západní proudění z Německa a Polska, místní zdroje z elektrárny Trutnov-Poříčí a dálkové zdroje Chvaletice a Opatovice nad Labem. Charakteristika pásem ohrožení je nutno chápat jako území na kterém za společného působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek dochází ke zkracování životnosti dospělých smrkových porostů. Negativní účinky imisně ekologických vlivů jsou prokazatelně kombinovány s účinky nevhodných způsobů hospodaření v minulosti, zejména následky záměny přirozené skladby a struktury lesních porostů za přehoustlé jednověké porosty smrkové. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 Mze, ze dne 18. března 1996. Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení:


31


KRNAP Pásmo ohrožení A lesní porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let 13,2% Pásmo ohrožení B lesní porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let 34,5% Pásmo ohrožení C lesní porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší o 1 stupeň během 11 až 15 let 40,1% Pásmo ohrožení D lesní porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší o 1 stupeň během 16 až 20 let. 12,2% Velkoplošné imisní a kalamitní těžby si vynutily používání těžké mechanizace, stavbu širokých svážnic a používání pesticidů na velkých plochách, což vedlo k nevratným škodám na lesních ekosystémech. Působení imisí se projevuje též na silném zkyselení vodních toků, což vedlo k vymizení ryb (pstruh, vranka) a mění celkové složení fauny. Po roce 1992 docházelo postupně ke snižování imisní zátěže a k odeznívání dříve velice nepříznivě imisně ekologické situace, zejména snižováním poškození imisemi a snížením působení kalamitních hmyzích škůdců, zejména kůrovců. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl zpočátku působen vichřicemi v dříve narušených porostech, přepadovými větry různých směrů, částečně i námrazami. Po roce 1994 převzala Správa KRNAP právo hospodaření a byly změněny způsoby hospodaření. Obnova holými sečemi byla velmi omezena a byl uplatněn podrostní způsob hospodaření s preferencí přirozených obnov SM a BK. S postupnou regenerací porostů došlo k příznivé situaci s opakováním několika úrodných semenných let (SM, BK) a s velmi zdařilými přirozenými obnovami od roku 1992. Plošný přehled pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Výměra PUPFL v ha Pásmo ohrožení

Porostní půda

Bezlesí

Jiné

Celkem

Vrchlabí Maršov Vrchlabí Maršov Vrchlabí Maršov Vrchlabí Maršov A

2641,21

448,96

21,38

3111,55

B

7185,45

198,88

46,96

7431,29

C

7477,56

149,57

47,46

7674,59

D

6725,74

144,47

100,57

6970,78

Celkem LHC

24029,90

941,88

216,37

25188,21

Stupně poškození lesních porostů Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů: Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden citaci z vyhlášky č.78/1996 Sb.


32


Charakteristika poškození porostů smrku a borovice: 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník (alespoň částečně). 0/I - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. Projevuje se žloutnutí a hnědnutí částí jehlic. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší. II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech je zachován 1 ročník, eventuelně zbytky druhého ročníku jehličí, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici.Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla existence.

neschopná další delší

IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují.


33


Charakteristika poškození buku: (poškození stromů) 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, žádný opad zelených listů - normální vybarvení a velikost asimilačních orgánů. 0/I - porosty s prvními příznaky poškození. Může se v něm vyskytovat od 1 % do 20% slabě poškozených stromů ve stupni 1 (s defoliací koruny od 1 do 25 %). I - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje - postranní větve se zkracují- pomístné shluky listů - ztráta olistění do 30% - normální vybarvení i velikost listů - listy předčasně neopadávají. II - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50%. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny - listy se zmenšují - v koruně se ojediněle vyskytují suché větve - pomístně se vyskytují shluky listů vytvořené z adventivních pupenů. III - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter - četnější výskyt suchých větví - olistění sníženo až o cca 70% - listy výrazně chlorotické, ve větší míře zakrnělé - během vegetační doby listy předčasně opadávají - pomístně se vytvářejí shluky adventivních pupenů. IVa - strom odumírající. Koruna převážně proschlá - zbytky chloritických listů - redukce olistění mezi 70 - 100% - jde převážně o listy ze shluků adventivních pupenů. IVb - strom odumřelý. Vlastnictví Krkonošské lesy byly jako pomezní hvozd ještě v roce 1143 majetkem panovníkovým. Pro majitele nemělo hospodářský význam. Vývoj hospodářské činnosti byl ovlivněn činiteli mimo les. Ve 13. a 14. stol. byly Krkonoše kolonizovány a kolonisté klučili a žďářili lesy a přeměňovali hvozdy v louky, pastviny a pole. V 16. a 17. stol. dosáhla devastace lesů největšího rozsahu. Tak byla zničena převážná většina lesů. Rozšiřování chovu dobytka rozšířilo vznik lučních enkláv, které snížily horní hranici lesa. Od konce 18. stol. se zvyšuje v Krkonoších silně turistika a vznikají tak boudy pro turistický ruch. Po druhé světové válce se počala uplatňovat ochrana přírody, ochrana životního prostředí a vyvrcholením bylo vydání zákona 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Završením bylo vyhlášení Krkonošského národního parku vládním nařízením č. 41 Sb. v roce 1963. Do roku 1991 byly les zájmového území ve vlastnictví nebo užívání státních lesů, v menší míře státních statků a zemědělských družstev. Zákonem 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, došlo k úpravě vlastnických vztahů k půdě a část pozemků v části zájmového území mimo KRNAP byla předána do rukou původních vlastníků. Podle zákona 172/1991 Sb., přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na města a obce v území ochranného pásma Národního parku Krkonoše. Právo hospodaření v lesích Krkonoše měla právnická osoba Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové. Po změně politického režimu došlo vládním nařízením č.165 v roce 1991 k vytvoření diferenciace metod a způsobu ochrany na základě 3 zón. 1. zóna – přísná přírodní, 2. zóna – řízená přírodní, 3. zóna – okrajová. Základní ochranné podmínky národního parku i postavení její správy řeší zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 460/04 Sb. a pozdějších předpisů. V roce 1992 byly Krkonoše vyhlášeny jako biosférická rezervace UNESCO. Výrazná změna nastala k 1. 1. 1994, kdy na základě zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, přešlo právo hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, na území národního parku Krkonoše a ochranného pásma na Správu národního parku ve Vrchlabí.


34


Dřevinná skladba Současný stav lesních porostů je výsledkem pro les nepříznivých vlivů. Původně se lesy obnovovaly přirozenou cestou a po devastačních těžbách dochází k umělému zalesnění sadbou i síjí převážně smrku. V původních porostech měly vysoké zastoupení jedlové a bukové porosty a po obnovách dochází k jejich výraznému snížení , stejně jako omezení přirozené obnovy. Hlavní dřevinou se stává smrk a tento vývoj je zachován až do současné doby. KRNAP Současná druhová skladba Ha % Smrk ztepilý 19059,76 79,46 Smrk pichlavý 19,81 0,08 Jedle 68,18 bělokorá 0,28 Jedle 0,46 obrovská 0,00 Douglaska 1,96 0,00 Borovice lesní 8,28 0,03 Limba 0,01 0,00 Vejmutovka 0,14 0,00 Borovice 1,32 ostat. 0,00 Kosodřevina 1665,48 7,04 Modřín 476,34 1,99 Dub zimní 13,81 0,06 Buk lesní 949,72 3,96 Habr obecný 0,01 0,00 Javor mléč 0,91 0,00 Klen 336,14 1,40 Jasan ztepilý 121,55 0,51 Jilm 2,15 habrolistý 0,00 Akát trnovník 0,01 0,00 Bříza brad. 402,80 1,68 Bříza pýřitá 26,63 0,11 Bříza 0,00 karpatská 0,00 Jeřáb ptačí 534,22 2,23 Jeřáb olysalý 13,81 0,06 Třešeň ptačí 0,20 0,00 Jabloň 0,13 0,00 Lípa srdčitá 7,40 0,03 Olše lepkavá 233,53 0,97 Olše šedá 8,38 0,03 Olše zelená 2,00 0,00 Osika 9,67 0,04 Jíva 12,33 0,05 Topol linda 0,23 0,00 Vrby 8,24 0,03 Keře 0,26 0,00 Jírovec maďal 0,14 0,00

Cílová druhová skladba

Přirozená druhová skladba

Dřevina

ha 14229,18 0,00 1391,57

% 59,20 0,00

Ha 12145,90 0,00 3433,16

5,80 0,00 0,00 27,29 0,00 0,00 0,00 1557,65 844,52 5,37 4243,06 0,00 0,00 782,37 11,66 3,35 0,00 3,80 199,70 39,81 512,31 23,58 0,00 0,00 35,65 58,08 6,81 0,00 34,34 0,00 0,00 19,86 0,00 0,00

% 50,55 0,00 14,29

0,00 0,00 0,00 0,11 0,00 0,00 0,00 6,48 3,51 0,02 17,66 0,00 0,00 3,25 0,05 0,01 0,00 0,02 0,83 0,17 2,13 0,10 0,00 0,00 0,15 0,24 0,03 0,00 0,14 0,00 0,00 0,08 0,00 0,00


0,00 1,93 0,00 0,00 0,00 1484,35 0,00 0,64 5906,18 0,32 0,00 204,16 25,79 8,84 0,00 9,23 51,39 120,58 539,46 0,00 0,00 0,00 14,51 18,72 22,70 0,00 0,00 0,00 0,00 42,02 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,18 0,00 0,00 24,58 0,00 0,00 0,08 0,11 0,04 0,00 0,04 0,21 0,51 2,25 0,00 0,00 0,00 0,06 0,08 0,09 0,00 0,00 0,00 0,00 0,18 0,00 0,00

35


Dřevina Celkem Jehličnaté dřeviny Listnaté dřeviny

Současná druhová skladba Ha % 23986,01 100,00 11049,60 88,80

ha 24029,96 9538,63

% 100,00 75,10

Ha 24029,96 8740,83

% 100,00 71,02

2684,27

2942,30

24,90

3740,10

28,98

11,20

Cílová druhová skladba

Přirozená druhová skladba

Smrk má dominantní postavení ve všech věkových stupních. Modřín je nejvíce zastoupen v 1. a 2. věkovém stupni a byl využíván jako přípravná dřevina zalesňování kalamitních ploch.Jedle je zastoupena na nejpříznivějších lokalitách v nižších polohách. Jehličnaté exoty nacházíme v 1. a 2. věkovém stupni na kalamitních plochách a byly vysazovány jako dřeviny odolné imisím na extrémních stanovištích. Buk je nejrozšířenější dřevinou na příznivých stanovištích 5.-6. LVS a roste převážně ve směsi se smrkem, čisté bukové porosty se vyskytují jen výjimečně. Javor klen se nachází v blízkosti vodotečí na příznivých stanovištích a je zastoupen ve všech věkových stupních. Jasan je dřevinou nižších poloh a vyskytuje se omezeně podél vodotečí. Bříza bradavičnatá je přimíšenou dřevinou hlavně v 5.-6.LVS a v 7. LVS již trpí námrazou. Bříza pýřitá karpatská se vyskytuje jen sporadicky, ale její rozšíření pro horské a extrémní polohy je vhodné. Jeřáb ptačí je přirozenou příměsí horských lesů a vyskytuje se v mladých a středně starých porostech. Kleč je dominantní dřevinou v pásmu kleče nad horní hranicí lesa. V minulosti byly vysazovány klečové porosty i v nižších polohách pod horní hranici lesa a nevhodné provenience. LO 23 Podkrkonoší Jehličnany – 76,0% (smrk ztepilý 68,9%, borovice 0,6%, modřín evropský 5,2%, jedle bělokorá 0,7%, smrk pichlavý 0,4%, borovice vejmutovka 0,1%, douglaska 0,1%). Listnáče - 24,0% (buk lesní 4,0%, bříza bradavičnatá 3,9%, dub 1,0%, habr 0,1%, jeřáb 0,6%, jasan ztepilý 2,8%, javor mléč 0,1%, javor klen 4,1%, lípa srdčitá 0,9%, olše lepkavá 5,6%, osika 0,4%, topol 0,3%, vrba 0,1%, křoví 0,1%). LO 24 Sudetské mezihoří Jehličnany – 83,3% (smrk ztepilý 80,1%, smrkové exoty 0,2%, borovice 0,2%, modřín 2,2%, douglaska 0,1%, jedle bělokorá 0,4%, jedle obrovská 0,1%). Listnáče – 16,7% (buk lesní 7,6%, bříza bradavičnatá 3,3%, jeřáb 0,4%, jasan ztepilý 0,4%, javor mléčný 0,1%, javor klen 1,9%, olše lepkavá 2,8%, osika 0,2%). LHO KRNAP Trutnov Jehličnany – 69,05 (smrk ztepilý 63,63%, smrk pichlavý 0,04%, jedle bělokorá 0,09%, jedle obrovská 0,12%, douglaska tisolistá 0,01%, borovice lesní 0,04%, modřín evropský 5,12%). Listnáče – 30,95% (dub letní 0,67%, buk lesní 5,22%, habr obecný 0,03%, javor klen 6,03%, jasan ztepilý 2,86%, jilm habrolistý 0,03%, bříza bradavičnatá 3,94%, jeřáb ptačí 0,36%, lípa srdčitá 1,16%, olše lepkavá 9,51%, osika 0,84%, topol linda 0,04%, jíva 0,09%, vrby ostatní 0,13%, keře 0,04%). Průměrný věk Nejvíce je zastoupen věkový stupeň: 1. (1-10 let) - kultura a 17(161-170 let) – přestárlá kmenovina Podle věku převládají kultury a mlaziny (zalesňování kalamitních holin), méně dospívající kmenoviny, kmenoviny přestárlé a méně tyčoviny. Průměrný věk - 76 let. (Jehličnany 77, listnáče 62). Celkově lze hodnotit lesy jako průměrné až podprůměrné dřevní produkce a kvality.


36


Genetika Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost v daných stanovištních podmínkách. Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvyšování jejich produkce. Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů, vychází z předběžného návrhu genetické klasifikace při tvorbě LHP, respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měli třídit na: autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové,). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií: Uznané porosty fenotypových kategorií: A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty původní nebo jejich původnost je pravděpodobná B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k postupné umělé obnově, (v LHP budou klasifikovány od stáří 40 let) a není je možno obnovovat přirozenou obnovou Význačné ekotypy lesních dřevin: Jánské lázně 530 ha Zbytky bučin, jednotlivých buků a jedlí v údolí Jánského potoka, v polohách 600 – 800 m.n.m. Dolní Dvůr 1478 ha Zbytky bučin a jednotlivých buků v údolích Dolního Dvora a Strážného, polohách 600 – 850 m.n.m. Rýchory 2991 ha komplexu, 600 – 1030 m.n.m.

Zbytky bučin jednotlivých buků v celém Rýchorském

Okolí Koule 578 ha Autochtonní krkonošský vysokohorský ekotyp smrku v údolí Jelenního a Koulového potoka, v polohách 1000 – 1350 m.n.m. Liščí hora 137 ha Autochtonní krkonošský vysokohorský ekotyp smrku na J svahu Liščí hory, v polohách 1000 – 1300 m.n.m. Borovice kleč 1413 ha Autochtonní krkonošský vysokohorský ekotyp borovice kosodřeviny na nejvyšších hřebenech západních Krkonoš, Genová základna LHC Vrchlabí a LHC Harrachov Borovice kleč 2527 ha Autochtonní krkonošský vysokohorský ekotyp borovice kosodřeviny na nejvyšších hřebenech východních Krkonoš Podle OPRL (Oblastní plán rozvoje) Krkonoše bylo na území KRNAP Dřevina

klasifikace

plocha v ha

Smrk ztepilý

A

396,15

Smrk ztepilý

B

2489,13

Jedle bělokorá

B

3,87


37


Modřín opadavý

B

13,61

Buk lesní

A

17,99

Buk lesní

B

197,44

Kosodřevina

B

657,36

Borovice lesní

B

1,32

Bříza bělokorá

B

1,06

Bříza karpatská

B

4,97

Javor klen

B

4,23

Jeřáb ptačí

B

19,33

Vrba

B

0,30

Douglaska tisolistá

B

0,10

Genové základny lesních dřevin: Genové základny se zřizují k zachování biologické různorodosti k záchraně, reprodukci genofondu původních regionálních populací dřevin.Výměra základny nemá být menší než 100 ha. Základem jsou lesní oblasti a způsob reprodukce je přirozená obnova. Genové základny (GZ) se zřizují k zachování biologické různorodosti a k záchraně a reprodukci genofondu původních regionálních populací lesních dřevin. Jsou to souvislé komplexy převážně původních populací lesních dřevin nebo komplexy s vysokým podílem těchto populací takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce. Výměra základny nemá být menší než 100 ha. Základem pro zřizování GZ jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin, které jsou v lesním hospodářství využívány. Ve vylišené jádrov é části lze obnovovat pouze přirozenou obnovou, případně přesazováním náletu a používáním řízkovanců z jádrové části. Vrchlabí

Hřebeny Krkonoš

kosodřevina

1692 ha

9.LVS

Vrchlabí

Dolní Dvůr

buk

357 ha

5.6.7. LVS

Maršov

Hřebeny Krkonoš

kosodřevina

996 ha

9. LVS

Maršov

Jánské lázně

buk, jedle

138 ha

5.6. LVS

Maršov

Rýchory

buk

236 ha

6.7 LVS

Maršov

Koulový potok

smrk

297 ha

8 LVS

Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. IV - západosudetská, tvořená PLO č. 22 (Krkonoše), 24 (Sudetské mezihoří), 23 (Podkrkonoší) a 21 (Jizerské hory a Ještěd). V krkonoších se doporučuje rozlišovat 3 klimatické ekotypy smrku: a/ horský (5-6 LVS b/ přechodný (7LVS) c/ vysokohorský (8 LVS) Geograficky nepůvodní dřevina - modřín opadavý je možno použít podle cílové druhové skladby, podle cílových hospodářských souborů v rozpětí maximálně 5 – 10%. Modřín je dřevina přimíšená a jeho hromadné zavádění bylo spojeno s rychlým odrůstáním sazenic na kalamitních plochách a také jako stabilizační dřevina. Modřín vyžaduje volnou korunu a čisté modřínové skupiny jsou naprosto nevhodné.


38


Možné dopady návrhu ÚPD na les Imisní zatížení lokálních zdrojů a imisní zdroje mimo zájmové území Odlesnění – ohrožení stability sousedících porostů větrem nebo zvýšením hladiny „spodní“ vody – narušení ekologické stability v území včetně mikro a mezoklimatických podmínek – ohrožení půdy. Nepříznivé působení na les má též nevhodná zástavba rekreačních chat a chalup. Rozrůstají se též plochy potřebné k výstavbě zařízení pro cestovní ruch – parkoviště, lanovky, vleky, sjezdové tratě a další sportoviště. Intenzivní turistická zátěž, která působí celoplošně. Vysoká návštěvnost Krkonoš přináší ničení vegetace, rozšiřování turistických cest s následnou vodní erozí a zavlékání nepůvodních rostlin. Nepřímý vliv se projevuje též nárůstem odpadu a odpadků, odpadních vod a zvýšenou potřebou pitné vody. Luční enklávy mezi lesními porosty prodělaly vývoj od budního hospodářství přes intenzivní hnojení a eutrofizaci až po zanedbání a nepravidelné sečení. Současný Plán péče a dotační systém počítá u travních porostů s navrácením zemědělskému hospodaření i podnikání v cestovním ruchu. Plán péče KRNAP předpokládá zlepšení spolupráce Správy KRNAP s místními obcemi a prostřednictvím realizace územně plánovacích dokumentů postupné zlepšování vybavenosti sídel a usměrňování turistického ruchu. Nezbytná je podpora soukromě hospodařících zemědělců. V Krkonoších se vyskytuje typická horská fauna hercynských pohoří, včetně unikátní fauny stupně klečového a rozsáhlých vrchovišť (pěvuška podhorní, kulík hnědý). Jako v jediném bioregionu v České republice se zde vyskytuje slavík modráček tundrový. Velká část území je v současnosti postižena plošným rozpadem lesů v důsledků imisí, tak některé druhy přežívají jen v zachovalých torzech. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového. Významné druhy - savci: ježek západní, rejsek horský, netopýr pobřežní, netopýr severní. Ptáci: tetřívek obecný, tetřev hlušec, sýc rousný, linduška horská, pěvuška podhorní, kulík hnědý, slavík modráček tundrový, lejsek malý, ořešní kropenatý, čečetka zimní, hýl rudý. Obojživelníci: čolek horský. Plazi: ještěrka živorodá, zmije obecná. Měkkýši: slimáčník horský, vrásenka pomezní, vřetenovky. Hmyz: píďalky rodu huňatec, okáči rodu Erebia, a šídlo rašelinné. Přestože biota Krkonošského národního parku byla v minulosti značně poškozována imisem má jeho 1. zóna nesmírný význam pro ochranu přírody. Hlavním motivem ochrany jsou společenstva subalpínského stupně s četnými rašeliništi a společenstva ledovcových karů. Významným objektem jsou i horské smíšené lesy a horské louky na krystalických vápencích v oblasti Rýchor.


39


Přehled cílových hospodářských souborů (HS): HS 01

02

03

50

52

54

56

58

70

72

Cílové hospodářství LESY OCHRANNÉ Lesy ochranné, mimořádně nepříznivá stanoviště

Sobory lesních typů, lesní typ 5-8Y, 6-7Z,5J, 6L

LESY OCHRANNÉ Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace LESY OCHRANNÉ Klečový vegetační stupeň

8Z, 8R, 8T

LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Exponované stanoviště vyšších poloh

Kyselá: 5-6N, K9, 6M9 Živná: 5-6A, F, S9, B9

LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Kyselá stanoviště vyšších poloh LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Živná stanoviště vyšších poloh LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Oglejená stanoviště vyšších poloh

5 – 6K, M

LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Podmáčená stanoviště vyšších poloh LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Exponovaná stanoviště horských poloh

5V9, 6V8-9, 6G, 5L

LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Kyselá stanoviště horských poloh

7K, M, 8K, M

Druhová skladba 1.-2. zóna 5J: Bk4, JD2-3, KL2, (JS,JL)1, SM 5Y, 6Z,6Y: BK5, SM3, KL1, (BŘ,JD,JŘ)1 7Z, 7Y: SM8, BK1, (KL,BŘP,JŘ)1 8Y: SM9, (BK,BŘP,KL,JŘ)1,KOS 6L – OLS8, SM2, KL

Druhová skladba 3. zóna + ochranné pásmo BK4, JD2, KL3, (JS,JL,LP)1, SM SM7, BK3, KL, JD, BŘ, JŘ SM8, BK1, (KL, BŘP, JŘ)1 SM9, (BK,BŘP,JŘ)1,KOS, KL OLS8, SM2, KL

MZD % 70 30 10 5

9K, 9Z, 9Y, 9R

5 – 6S, D, B

6P, 5 – 6V, 5U

7N, F, M9, K9, 8N,F, A, K9

8Z: SM8, JŘ2, BRK, KOS 8T: SM7, BŘP2, JŘ1, KOS 8R: SM9-10, (BŘK)KOS1,JŘ1

9K: SM5, KOS5, BŘK, JŘO 9Z: KOS, SM, JŘO, BŘK, VR 9Y: (KOS, SM, JŘO, BŘK, VR) 9R: KOS, SM, JŘO, BŘK

5N, 5K9: BK5, JD2, SM2,5, KL0,5, BŘ 5A, 5F, 5S9, 5B9: BK5, JD2, KL2, SM1, JL, LP 6N, 6K9, 6M9: BK4, SM4, KL1, JD1, BŘP, JŘ 6A, 6F, 6S9: BK5, SM3, JD1, KL1, BŘP, JŘ 5K, 5M: BK5, SM3, JD2, KL, BŘ, JŘ 6K, 6M: BK5, SM4, JD1, BŘP, JŘ

SM9,JŘ1, BRK,KOS

70 +

SM9,BŘP1, Jř1, KOS

+

SM8, (BŘP,BŘK)1KOS1, JŘ

+

-

-

-

-

-

-

SM5, BK4, (KL,JD)1, BŘ, MD SM4, BK3, KL2, JD1, JL, LP, JŘ, MD SM6, BK2, KL1, BŘP, JŘ, MD, BO

30 30 30

SM5, BK3, KL1, JD1, BŘP, MD

SM6, BK3, JD1, BO, MD SM6, BK2, JD1, (MD, BO)1, BŘP, JŘ, KL

30 25 25

SM4, BK3, KL1, JD1, MD1, LP, OS

25

SM5, BK3, JD1, MD1, KL, OS

25

5U: JS2, KL3, BK2, JD1, SM2 5V: BK4, JD3, KL1, (JS,JL)1, SM1, OL, LP 6V: BK3, JD2, SM3, KL1, JS, JL, OL 6P: BK3, SM5, JD2, KL, BRˇP, JŘ, OS 3L2: OL8, JS 1-2, SM +-1,KL, JL, JD, BK 5L: OL5, SM3, JS2, KL, OS 5G, 5V9, 6V8/9: SM5, JD3, OL2, BK, JD, KL, JS

JS2, KL3, BK2, JD1, SM2 SM2, BK4, KL1, JD2, (JS,JL)1, LP, OL, OS SM5, BK3, KL1, JD1, JS, JL, OL SM6, BK2, JD2, KL, OS, BŘP, JŘ

25

7N, 7F, 7K9, 7M9, 8N: SM7, BK2, JD1, KL, BŘP, JŘ 8F, 8A, 8K9: SM9, (KL,BK, JŘ)1, BŘP

SM8, BK2, JD, KL, BŘP, JŘ, MD

7K, 7M: SM7, BK2, JD1, KL, BŘP, JŘ 8K, 8M: SM9, (BK, JŘ) 1, KL, BŘP

SM8, BK2, JD, KL, BŘP, JŘ, MD SM9, JŘ1, BK, KL, BŘP

5S, 5B, 5D, 6S: BK6, JD2, SM1, KL1, JL, LP, OS 6B, 6D: BK5, SM4, JD1, KL, OS


OL8, JS1-2, SM-1, KL, JD OL5, SM3, JS2, KL, OS SM6, JD2, OL2, BK, KL, JS

25 25 25 70 70 15 15

SM9, (KL, BK, JŘ)1, BŘP 15

15 5

40

Průzkumy a rozbory Územního plánu velkého územního celku Krkonoše HS 74

76

78

Cílové hospodářství LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Živná stanoviště horských poloh LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Oglejená stanoviště horských poloh LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Podmáčená stanoviště horských poloh

Sobory lesních typů, lesní typ 7S, 8S

7P, V, 8P

Druhová skladba 1.-2. zóna 7S: SM7, BK2, JD1, KL, JŘ 8S: SM9, (JD, BK)1, KL, JŘ

7P: SM8, JD1, BK1, BŘP, JŘ1, KL 7V: SM7, JD1, BK1, KL1, JŘ, JS 8P: SM9, (JŘ, BŘP)1, JD

Druhová skladba 3. zóna + ochranné pásmo SM7, BK2, JD1, KL, JŘ

MZD %

SM9, (JD, BK)1, KL JŘ

15

SWM8, JD1, (BŘP, JŘ)1, BK, KL SM7, JD1, BK1, KL1, JŘ, JS SM9, (JŘ, BŘP)1, JD

5

15

5 5

7-8G, 7V8-9, 8V, 6R, 7R

7G: SM8, JD1, BK1, BŘP, JŘ, KL 7V8-9: SM7, JD1, BK1, KL1, BŘP, JŘ 8V: SM9, (KL, JD, BK)1, JŘ 6R: SM9, OLŠ1, JD 7R: SM8, BŘP1, JŘ1 8G: (BŘP, JŘ)1, KL, JD, BK

SM8, JD1, (BK, KL)1, BŘP, JŘ SM7, JD1, BK1, KL1, BŘP, OLŠ SM9, (BK, KL)1, BŘP, JŘ, JD SM9, OLŠ1, JD SM9, BŘP1, JŘ, OLŠ (BŘP, JŘ)1, KL, JD, BK

5 5 5 5 5 5

LHC Vrchlabí - Tabulka zastoupení cílových hospodářských souborů: Cílový hospodářský soubor: 1 - mimořádně nepříznivá stanoviště 2 - vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 3 - klečový vegetační stupeň 50 - exponovaná stanoviště vyšších poloh 52 - kyselá stanoviště vyšších poloh 54 - živná stanoviště vyšších poloh 56 - oglejená stanoviště vyšších poloh 58 - podmáčená stanoviště vyšších poloh 70 - exponovaná stanoviště horských poloh 72 - kyselá stanoviště horských poloh 74 - živná stanoviště horských poloh 76 - oglejená stanoviště horských poloh 78 - podmáčená stanoviště horských poloh Celkem

227,98

Černý Důl 305,18

Pec pod Sněžkou 740,11

Horní Maršov 340,53

Svoboda nad Úpou 51,12

Celkem LHC 2455,44

10,2

836,22

384,56

271,38

1092,83

135,10

360,84

3080,93

12,8

1354,55

215,54

110,19

992,20

0,00

0,00

2672,48

11,1

295,98

676,39

449,89

193,70

371,79

308,89

2296,64

9,6

368,22

1260,53

1429,68

112,06

929,95

826,58

4927,02

20,6

70,22

244,13

864,26

29,24

494,79

1769,68

3472,32

14,5

1,04

8,01

27,98

6,55

10,65

28,12

82,35

0,3

32,99

17,28

50,50

2,01

16,73

127,27

246,78

1,0

486,58

53,66

52,38

158,48

165,46

95,99

1012,55

4,2

316,78

649,10

418,31

1002,74

656,78

237,72

3280,93

13,7

6,87

2,06

3,55

73,90

25,89

10,72

122,99

0,5

0,19

13,63

60,84

42,06

43,09

1,89

161,70

0,6

8,18

39,23

76,35

25,84

32,73

34,93

217,27

0,9

4568,34

3792,10

4120,39

4471,79

3223,49

3853,75

24029,96

100,0

Špindlerův Mlýn 790,52

Vrchlabí

%

Krajinné typy (KT) Krajinné typy (KT), jako jednotky ekologické diferenciace lesa, představují segmenty krajiny - geologické podloží, reliéf terénu, klimatické, hydrické a půdní poměry, které se vyznačují specifickým funkčním potenciálem a tomu odpovídající možností využití antropickými aktivitami. Pro jednotlivé KT je zpracována charakteristika vycházející z popisů souborů lesních typů (SLT) hospodářských souborů (HS) a skupin typů geobiocénů (STG), tak jak se uplatňují v daném území. V charakteristice jednotlivých KT je sledováno: rozšíření, půdní poměry: půdní typ, půdní druh, humusová forma (mull - nejpříznivější, moder - přechodná f. nadložního humusu mezi mullem a - surovým humusem, mörem). SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

41


Synusie podrostu, porostní poměry a základní funkční zhodnocení. Ke KT jsou přiřazeny hospodářské soubory (HS) a základní rozhodnutí: forma hospodářského způsobu, obmýtí, počátek obnovy, délka obnovní doby, cílová druhová skladba. Základní funkční význam, ekologická charakteristika, přirozená a skladba dřevin v desítkách %, SLT, HS.

cílová druhová

Krajinotvorná funkce lesa směřuje k využívání lesa jako součásti krajiny, která se navštěvuje, v níž se žije. Tato funkce se zakládá na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo a sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky působivé krajiny. Cílem lesního hospodářství z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšit atraktivnost krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako důležitá součást životního prostředí. Zákonem o lesích 289/1995 Sb. dochází k novým změnám v lesním hospodářství a les je posuzován jako nenahraditelná složka životního prostředí pro plnění všech jeho funkcí ( včetně krajinotvorné) a pro jeho podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány. Zásady hospodaření v lesích, které jsou důležité pro krajinotvornou tvorbu: - smíšené lesy, podporovat druhovou pestrost lesních porostů (dodržovat LHP, LHO) - rámcové směrnice hospodaření podle jednotlivých H:S), nutné dodržovat zalesnění melioračních a zpevňujících dřevin, dodržovat Plán péče - vyloučit holoseče (velikost holoseče nesmí překročit 1 ha, lesní zákon, § 31). Zavádět jemnější způsoby hospodaření – clonná seč, podrostní způsob, - vytvářet a neporušovat porostní okraje, - prevencí omezovat kalamity a ohniska škůdců a chorob, - clonou dřevin maskovat neatraktivní objekty nebo pohledy, - omezovat chemické prostředky a velkoplošné omezení herbicidů. Přehled krajinných typů : Krajinný a lesní typ

SLT

1/ Ochranné lesy: mimořádně nepříznivé stanoviště

5Y, 6Y, 7Y, 8Y, 5J, 6L, 6Z, 7Z

2/ Ochranné lesy: vysokohor. lesy pod hranicí stromové vegetace8Z, 8R, 8T 3/ Klečové pásmo

9K, 9Z, 9Y, 9R

4/ Exponované stanoviště: svahy – kyselé i bohaté stanoviště

5N, 5K9, 5A, 5F, 5S9, 5B9, 6N, 6K9, 6M9, 6A, 6F, 6S9, 7N, 7F, 7K9, 7M9, 8N, 8F, 8A, 8K9

5/ Plošiny a mírné svahy – chudé, kyselé substráty

5K, 5M, 6K, 6M, 7K, 7M, 8K, 8M

6/ Plošiny a mírné svahy – bohaté substráty

5S, 5B, 5D, 6S, 6B, 6D, 7S, 8S

7/ Oglejené stanoviště

5U, 5V, 6V, 6P, 7P, 7V, 8P

8/ Podmáčené stanoviště

3L2, 5L, 6G, 5V9, 6V8, V9, 7G, 7V8, 7V9, 8V, 6R, 7R, 8G


42


Stručná charakteristika Ad. 1/ Roztroušené rozmístění na skalnatých svazích, sutích a srázech převážně ve 2. a 3. zóně, jen výjimečně ve vysokých horských polohách. (Labský důl, Obří důl). V zastoupení dřevin převažuje smrk a věkový i zdravotní stav je rozrůzněný. Zásadní hospodaření v porostech ochranných bude směřovat k postupné změně cílové skladby a k podpoře tvorby přirozeného, druhově i věkově diferencovaného lesa. Přitom nutno dbát ohled na protierozní a stabilizační funkci porostů. Obnova skupinovitou sečí s podporou přirozené obnovy. Ad. 2/ Porosty převážně ve 2. zóně v pásmu ohrožení imisemi a přirozeně je rozšířený je smrk. Lesní ekosystémy byly silně narušeny imisně ekologickou kalamitou. V odlehlých a v minulosti nepřístupných porostech se nacházejí zbytky autochtonních porostů. Zásadní hospodaření musí směřovat k podpoře přirozených procesů, ke změně cílové druhové skladby a k podpoře tvorby horského věkově i prostorově diferencovaného les. Rozhodnutí o obnově musí předcházet hodnocení genetické hodnoty porostů s možností využití přirozené obnovy a hodnocení zdravotního stavu. Urychlenou obnovu provést v porostech geneticky nevhodných. Ad. 3/ Klečové porosty v 1. zóně s jednotlivými smrky. Pokud se jedná o původní porosty kosodřeviny je třeba zachovat a obnova jen přirozenou cestou. U klečových porostů cizí populace není vhodná přirozená obnova. Ad. 4/ Poměrně nesourodý soubor zahrnující chudé i bohaté stanovišt a zasahuje vegetační lesní stupně od 5. jedlobukového, 6. smrkobukového, 7. bukosmrkového až 8. smrkového a hospodářské soubory 50, 70. V nižších polohách patří území patří do 3. zóny s pásmem ohrožení imisemi – C, D. Soubor poměrně hodně zastoupen na příkrých svazích hlavně podél vodotečí. V druhové skladbě převládá smrk, méně jedle a modřín. Z listnáčů je nejvíce (ze všech HS) zastoupen buk, méně klen a jasan s olší. Vzhledem k nejvyššímu zastoupení listnáčů je třeba využít porostního potenciálu, zejména při výchově porostů s posílením listnaté složky porostů. Obnovu porostů orientovat proti nebezpečnému větru v kombinaci náseků s okrajovými sečemi s maximálním využitím přirozené obnovy. Ve vyšších polohách převažuje 3. zóna, méně 2. až 1. s pásmem ohrožení B. V druhové skladbě výrazně převažuje smrk a v nepřístupných lokalitách se zachovaly zbytky autochtonního smrku. Tyto porosty je třeba využít pro reprodukci přirozenou obnovou. S ohledem na extrémní podmínky těchto porostů je třeba maximálně podporovat vtroušené dřeviny a vertikální členění porostů. Při výchově podporovat druhovou biodiverzitu a při obnově postupovat proti bořivému větru náseky s použitím lanovek s omezením introskeletové eroze. Na sutích místy bude nutná donáška zeminy. Ad. 5/ Tento soubor zahrnuje kyselá stanoviště nižších poloh (5. 6. LVS, HS: 52) a vysokohorská (7. 8. LVS, HS: 72). S Jedná se o soubor normálních kyselých stanovišť na táhlých zvlněných svazích a plošinách s bonitou dřevin průměrné až nadprůměrné kvality. V nižších polohách je nejvíce zastoupena kategorie 6K a patří do 3. zóny. Druhová skladba je pozměněna ve prospěch smrku, a byla ovlivněna zalesňováním zemědělských pozemků v předválečném období a po II. světové válce. Na imisních kalamitních holinách byly vysazovány smrkové exoty (smrk pichlavý). Celá výchova a obnova musí směřovat k podpoře druhové diverzity s maximální podporou buku a jedle. Místy u kvalitních porostů je vhodné využít přirozené obnovy. Horské polohy kyselých stanovišť zasahují do 3. zóny, menší část do 2. zóny a imisně se jedná o pásmo B. Dominantní dřevinou je smrk , místy buk, modřín a bříza. Vzhledem že v těchto porostech došlo k největší destrukci lesního ekosystému je nutno při výchově a obnově podporovat druhovou biodiverzitu. V porostech vhodných pro přirozenou obnovu je třeba podpořit vedle smrku též buk, jeřáb i břízu pýřitou. Ad. 6/ Jedná se o živná stanoviště vyšších poloh (5. 6. LVS, HS:54) a živná stanoviště horských poloh (7. – 8.LVS, HS: 74). Tento soubor zaujímá značnou rozlohu v nižších polohách a je zařazen do 3. zóny a ochranného pásma; horské polohy zasahují okrajově do 2. zóny. Jedná se o méně exponované polohy vůči imisím, v nižších oblastech a jedná se o pásmo C, D. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

43


Zastoupení dřevin je pestřejší a vedle zvýšeného zastoupení modřínu, jedle je zvýšený podíl listnáčů. V minulosti byla druhová skladba pozměňována ve prospěch smrku, ale přesto se nacházejí vhodné směsi dřevin, hlavně z důvodů malého imisního zatížení. Proto výchovou je třeba podporovat vtroušené dřeviny a při obnově podporovat druhovou diverzitu a tím zvyšovat stabilitu porostů. Ad. 7/ Oglejená stanoviště vyšších poloh (5. 6. LVS, HS: 56) a oglejená stanoviště horských poloh (7. – 8.LVS, HS: 76) zaujímá plošiny, úžlabiny 3. zóny, v horských polohách výjimečně 2. zóna. Imisně převažuje pásmo C, D a v horách až B. Převážně smrkové porosty, v úžlabinách místy s příměsí klenu a jasanu. Je třeba doporučit jemné postupy hospodaření s ohledem na labilitu stanoviště, porosty jsou silně ohroženy větrem. U kvalitních porostů možno využít přirozené obnovy s podporou vtroušených dřevin. Podpořit věkovou a výškovou diferenciaci v porostech. Ad. 8/ Podmáčené stanoviště vyšších poloh (3. 5. 6. LVS, HS: 58) a podmáčená stanoviště horských poloh (7. 8. 6R, LVS, HS: 78). Jedná se o poklesliny se stagnující vodou, alluvia a prameniště. Imisně převažuje pásmo C, D a v horách je to pásmo B. Zařazení do 3. zóny, horské lokality až do 2. zóny. V nižších polohách se jedná o převažující smrkové porosty s listnatou příměsí, ve vyšších horských polohách jsou to porosty čistě smrkové. V těchto porostech je silné ohrožení větrem a proto v minulosti na těchto plochách byly časté větrné kalamity. Hospodaření je nutno zaměřit na stabilitu porostu a podporu přimíšených dřevin. Též je nutná podpora přirozené obnovy se zaměřením na věkovou a výškovou diferenciaci. Potenciální přirozená vegetace Smrková bučina Třtinová smrčina Papratková smrčina Podmáčená rohovcová smrčina Komplex společenstev kosodřeviny Komplex horských vrchovišť Květnatá bučina Kyselá bučina Chráněná území Od doby, kdy péče o lesní porosty v Krkonoších spadá plně do odpovědnosti národních parků nastaly velké změny. Je to hlavně postupná změna druhové dřevinné skladby v lesních porostech, snížení hektarových počtů sazenic, diferencované cíle a způsoby hospodaření v botanických lokalitách, podpora přirozené obnovy, zajištění kultury apod. Jedná se o posun k přírodě blízkým způsobům hospodaření a úloha parku je určena situací, kdy se člověk snaží o maximální podporu a o minimální narušování těchto procesů. Krkonošský národní park patří k nejvíce poškozeným národním parkům světa. Péči o přírodní prostředí v národním parku je tedy nezbytné na jedné straně vnímat jako snahu o obnovení narušených vztahů a na druhé straně jako snahu o přírodě blízký rozvoj ekosystémů. Cíle ochrany jednotlivých zón: 1.zóna – přísná přírodní Vzhledem k poslání národního parku a vzhledem ke stavu přírodního prostředí bude toto území ponecháno bez podstatného vlivu člověka. Lesní porosty v určité fázi svého vývoje mohou procházet stádiem rychlého rozpadu. Prostřednictvím následných sukcesích stádií současných lesních porostů a přirozené obnovy bude tvořena vhodná struktura ekosystému jako celku. I nadále je nutno počítat s poměrně silným turistickým zatížením, které je třeba důsledně usměrňovat.


44


- zachovat samořídící funkce ekosystémů a pokud možno nezasahovat do jejich vývoje - zachovat původní přírodní porosty kosodřeviny - rekonstrukcí nepůvodních dřevin postupně dosáhnout maximálního zastoupení krkonošských původních dřevin - nepoužívat chemické prostředky a preferovat biologickou ochranu - myslivecké hospodaření podřídit požadavkům ochrany přírody - zákaz vysazování nepůvodních rostlin i živočichů - vyloučit zemědělské obhospodařování - nepovolit umístění nových staveb - u stávajících objektů povolovat pouze údržbu - dopravní zpřístupnění považovat za ukončené - při údržbě komunikací nepoužívat vápenec a jiné materiály, které by mohly narušit chemismus půd - je nutno přehodnotit stávající plán vysokohorského zalesnění - v oblastí holí a klečového pásma udržovat stávající síť značených turistických cest a loveckých chodníků - nové komunikace potřebné pro dopravu dřevní hmoty a sadebního materiálu, budovat jen ve výjimečných případech 2.zóna – řízená přírodní Zóna zahrnuje plochy porostlé převážně smrkovými porosty. Část porostů vznikla přirozenou cestou a převážná část porostů byla založena uměle. Jejich stav se do značné míry blíží stavu přirozeného společenstva horských smrčin. Tyto porosty jsou však silně poškozovány průmyslovými exhalacemi a následně i hmyzími škůdci. Cílem plánování je udržet stávající porosty, které vykazují nízký stupeň poškození. - zachovat samořídící funkce ekosystémů a pokud možno nezasahovat do jejich vývoje - zachovat původní i přírodní porosty smrku a lokálních populací autochtonních dřevin - rekonstrukcí nepůvodních dřevin postupně dosáhnout maximálního zastoupení krkonošských původních dřevin, v druhové skladbě blížící se přirozenému stavu - nepoužívat chemické prostředky a preferovat biologickou ochranu - myslivecké hospodaření podřídit požadavkům ochrany přírody a pěstování lesa, redukovat současný stav jelení zvěře - zákaz vysazování nepůvodních rostlin i živočichů - vyloučit zemědělské obhospodařování - nepovolit umístění nových staveb, kromě nezbytných zařízení, které slouží ochraně přírody - u stávajících objektů povolovat pouze údržbu, dohlížet na provoz horských bud - dopravní zpřístupnění považovat za ukončené, pohyb návštěvníků omezit jen na stávající turistické stezky - při údržbě komunikací nepoužívat vápenec a jiné materiály, které by mohly narušit chemismus půd - v boji proti lýkožroutu kombinovat tradiční obrannou metodu s aplikací ekologicky únosných metod chemického boje SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

45


- obnova porostů podsadbami mezernatých a již odumřelých částí porostů - obnova porostů na svazích – formou nesečnou - pěstební opatření zaměřit na posílení ekologické stability porostů - v boji proti lýkožroutu kombinovat tradiční obrannou metodu s aplikací ekologicky únosných metod chemického boje - obnova podsadbami mezernatých a odumřelých částí porostů a formou nesečnou - vzniklé škody na lesní půdě a porostech bezprostředně asanovat - v nepřístupných porostech dřevní hmotu ponechat, porost obnovit podsadbami 3. zóna – okrajová Lesní porosty jsou vzhledem k nadmořské výšce a konfiguraci terénu zpravidla méně vystaveny působení imisí. Proto vykazují nižší stupeň poškození ve srovnání se zónami 1. a 2. Lesy v této zóně jsou z menší části v kategorii lesů ochranných. Základním hospodářským tvarem je les vysoký. Subkategorie lesů zvláštního určení je specifikována podle platných zákonných předpisů. Cílem hospodaření je zpomalovat tempo imisně ekologických škod a usilovat v rámci obnovy porostů o změnu druhové skladby k vyššímu zastoupení dřevin dle stanoviště. V ochraně porostů je rozhodující likvidace lýkožrouta smrkového. Obnova porostů bude řízena podle zdravotního stavu porostů, terénu a stanovištních poměrů. Obnovní těžby budou realizovány podle hospodářských směrnic v souladu s hospodářskými soubory. Přitom bude využíváno maximálně přirozené obnovy v porostech, kde kvalita porostů přirozenou obnovu připouští. - řádným hospodařením v lesích minimalizovat rozsah a postup škod působených průmyslovými imisemi a usilovat o postupnou změnu druhové skladby k vyššímu zastoupení stanovištně odpovídajících ke zvýšení ekologické stability lesa - při umělém zalesnění využívat dřeviny krkonošského původu - myslivecké hospodaření podřídit požadavkům ochrany přírody a pěstování lesa, redukovat současné stavy jelení zvěře a minimalizovat zimní poškozování lesních porostů - zachovat luční enklávy, které zajišťují mimoprodukční funkce lesa (chov dobytka a turistika) - maximálně zabezpečit okraje lesních komplexů příměsí odolných dřevin - z umělé obnovy vyloučit používání introdukovaných dřevin Ochranné pásmo - rekreační a sportovní centra (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Velká Úpa) - menší sídelní celky s průmyslovou výrobou a intenzivní zemědělskou činností - oblasti s oběma výše uvedenými charakteristikami (Horní Maršov) - rozvíjet obslužnou a rekreační funkci tohoto pásma - při rekonstrukci sídelních prvků respektovat charakter a ráz krajiny - preferovat zachování podniků s tradiční výrobou - zemědělské pozemky využívat pro produkci kvalitních potravin - regulovat provoz motorových vozidel - minimalizovat dopad negativních vlivů probíhající těžby nerostných surovin


46


Ovzduší a jeho vliv na les Ochranu ovzduší upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je v souladu s příslušnými právními předpisy Evropského společenství a mezinárodními závazky v oblasti ochrany ovzduší. Trvalé znečišťování prostředí se (s určitým zpožděním) vedle vymírání rostlinných i živočišných druhů výrazně viditelně projevuje na lesních porostech. Celé území Česka je podle ohrožení porostů imisemi rozděleno do čtyř pásem (Imisní a ekologické charakteristiky pásem ohrožení exhalacemi stanovilo MLVH ČSR - Věstník MLVH ČSR 1980 v částka 20-21 ze dne 1.11.1980). Řešené území je zařazeno do pásma A, B C, D. Z hlediska volby hospodářských opatření se za rozhodující pro vylišení pásem ohrožení považuje životnost smrkových porostů, tedy průměrná rychlost zvyšování stupně poškození porostu. Hranice pásem ohrožení jsou vylišeny bez ohledu na hranice jednotek rozdělení lesa. Mimo Iesní půdu jsou zakresleny pravděpodobné hranice pásem ohrožení bez ohledu na průběh dopravní sítě a vodotečí. Pásmo ohrožení „A“ Do tohoto pásma jsou zařazeny pozemky s výrazným imisním zatížením. Jedná se o exponované nadmořské výšky nad 700 m při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 mg/m3. V tomto pásmu se poškození dospělého smrkového porostu zvýší průměrně o 1 stupeň za dobu do 5 let (odpovídá životnosti porostů do 20 let). Pásmo ohrožení „B“ Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Do tohoto pásma se řadí pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let (odpovídá životnosti porostů 20 až 40 let). Zpravidla zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení zahrnuje extrémní lokality vysokých poloh. Pásmo ohrožení „C“ Do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let (odpovídá životnosti porostů 40 – 60 let). Jedná se o smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 mg/m3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození dosaženo při hladinách koncentrací SO2 nad 20-30 mg/m3. Pásmo ohrožení "D" Jde vysloveně o chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách a otevřené Lesní pozemky s porosty, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší o jeden stupeň za 16 až 20 let; lesní pozemky s porosty, kde v dospělých listnatých nebo borových porostech ročně odumře méně než 2 % původního počtu (pokud v okruhu 2 km nejsou smrkové porosty)


47


Zdroje emisí do ovzduší Významný podíl na imisním zatížení sledovaného území mají především elektrárny v tzv. černém trojúhelníku (JV oblast bývalé NDR, část Polska a naše severočeské tepelné elektrárny. Hřebenové partie Krkonoš nejvíce ovlivňují polské elektrárny. Ohrožující faktory lesních společenstev jsou: a/

imisní zátěž - je vysoká, jedná s o stupeň imisního zatížení „A“, „B“, „C“, „D“. Postupně dochází ke snižování a obnově zničených kalamitních ekosystémů.

b/

ztráty na plošném rozsahu (odlesňování). Lesní porosty jsou poškozeny působením celého souboru škodlivých činitelů a vliv imisí byl jednou z hlavních příčin. Zničena nebo velmi silně poškozena byla většina porostů ve vyšších a hřebenových partiích na exponovaných návětrných expozicích. Zachovaly se místy pouze zbytky smrkových silně poškozených porostů. Aby byla zachována ochranná funkce lesa byla část těchto porostů podsázena. Porosty v chráněných lokalitách jsou sice poškozeny méně, ale mladší skupiny jsou zase silně poškozeny starým loupáním jelení zvěří a následně ohroženy hnilobou a větrem.

c/

nevhodné druhové a genotypické složení porostů - současný stav lesů je druhovou skladbou porostů odchylný od přirozeného stavu, převažující dřevinou je smrk. Ve vyšších partiích je smrk sice hlavní dřevinou ekosystému, ale výskyt je omezen na zbytky autochtonního smrku v chráněných územích. Hlavní příčinou rozpadu lesních ekosystémů byla nevhodná druhová, prostorová i věková skladba lesních porostů. Bylo to nevhodné pěstování smrku ve všech vegetačních stupních, bez ohledu na stanovištní podmínky. Dědictvím hospodářské činnosti jsou labilní lesní ekosystémy neschopné odolávat stresovým situacím. Příměs odolných dřevin (buk, klen) zcela chyběla a ve vysokých polohách nemohly být vysazovány na kalamitní plochy. Náhradní dřeviny (exoty) se k výsadbě kalamitních ploch neosvědčily. Smrk pichlavý, přestože má dobrý zdravotní stav, tak je pomalého vzrůstu, borovice pokroucená trpí vytloukání jelení zvěří a mokrým sněhem. V posledních letech se provádí v horních partiích podsadba jeřábem olysalým a břízou karpatskou. V nižších partiích je to buk a klen. Také dochází k důslednému provádění výchovných zásahů s podporou přimísených dřevin.

d/

zjednodušená struktura (patrovitost) porostů oproti přirozenému stavu - malá věková diferenciace ve smrkových monokulturách, větší rozrůzněnost je na exponovaných plochách. Vysazováním jednověkých přehoustlých smrkových kultur vznikly porosty jednoetážové, špatně odolné proti větru i sněhu.

e/

nízký věk porostů, snižování mýtního věku oproti přirozenému stavu - nízký podíl starých stromů a nerovnoměrné rozdělení dle věkových stupňů. Vlivem imisí a větrných kalamit dochází k nadbytku lesních kultur (1. a 2. věkový stupeň).

f/

velkoplošná těžba holosečí. V minulosti lesní zákon dovoloval odlesnění – kalamitní holinu k zalesnění až 5 ha. Lesní zákon 289/1995 Sb., hlava pátá, oddíl první, §31 nedovoluje velikost holé seče větší než 1 ha. Výjimka je na dopravně nepřístupných svazích delších než 250 m, kde je povolena velikost seče do 2 ha. Na mimořádně nepříznivých stanovištích, v lesích ochranných je přednostně uplatňována clonná seč a výběr.

g/

okus zvěří, ohryz a loupání zvěří. Nadměrné stavy jelení zvěře (dvojnásobný stav proti normovanému), mírně zvýšené stavy zvěře srnčí způsobují nadměrné škody na lesních porostech. V minulosti byly proti zvěři používány hlavně nátěry. Tyto nátěry nahrazují v současnosti plastové obaly na sazenice a přezimovací obůrky pro jelení zvěř. Zavedením přezimovacích obůrek se výrazně snížil zimní ohryz a loupání jelení zvěří.

h/

kalamitní škůdci. Z kalamitních škůdců se nyní vyskytuje lýkožrout smrkový a ploskohřbetka. V období 1978 – 1983 došlo k mimořádnému přemnožení obaleče SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

48


modřínového i/

rekreace a turistika. Zvýšený nápor turistů v letním a zimním období je často v rozporu se zákony ochrany přírody a plány péče KRNAP. V letním období je to hlavně „ borůvková sezóna“, kdy vysokou návštěvností dochází k narušení chráněných území a k celkovému ničení biotopů. V zimním období jsou to veškeré zimní sporty mimo vyznačené sportovní areály a běžecké dráhy

Botanické lokality V rámci Krkonošského národního parku je péče o ekosystémovou a druhovou biodiverzitu ve 3. zóně a ochranném pásmu národního parku zabezpečena specielním managementem vybraných botanických lokalit. V 1. a 2. zóně KRNAP bylo upuštěno od vylišování botanických lokalit, protože veškeré podstatné zásahy jsou individuálně projednávány s ochranou přírody. Účelová a dostatečně hustá síť těchto vybraných lokalit je určitou paralelou územního systému ekologické stability ve volné krajině. Tato síť zahrnuje lokality (dá se říci, že charakterem a podstatou odpovídají lokálním biocentrům - jež se vymezují v rámci územního systému ekologické stability) pralesovitého charakteru lesa, jednak lokality s managementem účelově (i úzce) zaměřeným na podporu rostlinných druhů a společenstev. V této síti vybraných lokalit jsou optimální druhové skladby pro jednotlivé soubory lesních typů stejné jako v 1. a 2. zóně národního parku. Z více než 1 500 registrovaných botanicky významných lokalit byly ve spolupráci s botaniky a pracovníky VÚLHM VS Opočno vybrány lokality s výskytem pro Krkonoše vzácných druhů a dále z hlediska biodiverzity reprezentativní společenstva prostorově rozmístěná tak, aby se po zdaru obnovy přírodě blízké dřevinné složky lesních ekosystémů navrátila na celé území co nejrychleji v celé šíři své druhové a vnitrodruhové variability. Jedná se o 90 vybraných botanicky významných lokalit, jejichž stav byl v terénu zrevidován a v odůvodněných případech byl vypracován návrh specielního managementu každé z lokalit. Vycházelo se z nároků preferovaných druhů, jež byly konfrontovány se stavem dřevinného patra a na základě tohoto srovnání byly tyto lokality vybrány za účelem návrhu neodkladného usměrnění péče o lesní porosty s ohledem na bylinné patro. Podle dalšího vývoje vybraných ekosystémů mohou být pro specielní management vybrány další lokality nebo část současných vybraných lokalit může být z výběru vyřazena. Ve většině případů pro zabezpečení existenčních podmínek ekosystémů vybraných do sítě botanicky významných lokalit postačí obecná aplikace přírodě blízkých způsobů hospodaření a přírodě blízká druhová a prostorová skladba. Ovšem v některých případech mohou být specielní zásahy ve prospěch bylinného patra dočasně, ale i trvale zaměřeny na umělé udržování potřebných stanovištních podmínek. Někde je nutné provést okamžitá biotechnická opatření s cílem zajistit potřebné nároky na světlo a zastínění, vlhkost nebo i od přírodního stavu odlišnou druhovou a prostorovou skladbu. Zoologické lokality Vedle botanických lokalit jsou vymezeny a podchyceny lokality zoologické (např. hnízdiště čápa černého, nebo lokality endemické vřetenovky krkonošské). V případě hnízdišť čápa černého jsou podchycena hnízda známá z území národního parku do roku 1997 včetně. Vzhledem k tomu, že hnízdní páry si často staví hnízda nová nebo se vracejí do hnízd starých, je třeba pro všechna vyznačená i nově objevená hnízda dodržovat následující pravidla: V období od 15.3. do 15.6. (nejcitlivější část hnízdění) neprovádět v okolí obsazených hnízd (v okruhu o poloměru min. 500 m od hnízda, v protisvahu i více) žádné těžby, ani jiné dlouhodobější činnosti (výsadby, přibližování dřeva aj.). Ve zbývající části roku konzultovat u obsazených hnízd uvažovanou činnost s odborníkem OPI. Těžební činnost v okruhu do 500 m od všech zjištěných hnízd (včetně neobsazených) konzultovat před započetím prací s odborníkem OPI.


49


V případě vřetenovky krkonošské jsou podchyceny lokality známé a revidované do roku 1999. Pro zachování endemického taxonu je třeba ponechat lokality přirozenému vývoji, tedy bez zásahu. Případné nutné zásahy (likvidace sněhové či větrné kalamity apod.) je nutné konzultovat s odborníkem OPI. Mezi obecné podmínky pro zachování zoogenofondu Krkonoš náleží: -

Při těžebních zásazích ve všech porostech ponechávat staré duté (doupné) stromy (pokud jsou přítomny) nepokácené v počtu min. 5 ks na 1 ha.

-

V bukových a smíšených porostech s vysokým podílem buku neprovádět holosečné těžby.

-

Silné větve event. nezužitkovatelné části kmenů z odtěžených stromů ponechat na místě jako substrát pro existenci bezobratlých živočichů.


50


1.4. Demografický potenciál

ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY

Obyvatelstvo K 1.1. 2005 žilo ve městech řešeného území 21 488 obyvatel a v obcích 12 193 obyvatel. Celkově žilo na řešeném území 33 681 obyvatel. Dle kategorií podle počtu obyvatel jsou: v 1. kategorii – nejnižší (počet obyvatel 200 a méně) 3 obce – Královec, Malá Úpa a Strážné a katastrální území Babí, ve 2. kategorii (počet obyvatel 201 - 400) je obec – Dolní Dvůr, ve 3. kategorii (počet obyvatel 401 – 600 obyvatel) 2 obce – Kunčice nad Labem a Lampertice, ve 4. kategorii (počet obyvatel 601 – 1000) jsou 4 obce – Bernartice, Černý Důl, Dolní Branná a Dolní Lánov a 2 města – Janské Lázně a Pec pod Sněžkou, v 5. kategorii (počet obyvatel 1001 – 2000) jsou 2 obce – Horní Maršov a Lánov a město Špindlerův Mlýn, v 6. kategorii (počet obyvatel 2001 – 5000) jsou 2 obce – Mladé Buky a Rudník a 2 města – Svoboda nad Úpou a Žacléř, v 8. kategorii – nejvyšší (počet obyvatel 10 001 a více) je jen město Vrchlabí. Z měst má nejnižší počet obyvatel Pec pod Sněžkou – (610) a naopak nejvyšší počet obyvatel v obcích – obec Mladé Buky - (2223). Hustota osídlení je v okrese Trutnov k 1.1. 2005 106 obyvatel na 1 km2 (obyv./km2), za celé řešené území je průměrná hustota 130 obyv./km2. Vysoko nad průměrnou hodnotou se pohybuje hustota v obci Mladé Buky (671,6) a ve městech Svoboda nad Úpou (453,4) a Vrchlabí (467,3). Nízko pod průměrnou hodnotou se pohybují obce Malá Úpa (4,8), Strážné (8,7), Dolní Dvůr (15,5) a Královec (15,8) a města Pec pod Sněžkou (11,7) a Špindlerův Mlýn (17,2).Nejblíže průměrné hodnotě je obec Dolní Branná (118,6). Hustotu osídlení znázorňuje následující grafické vyjádření. Hustota osídlení k 1.1.2005 800 671,6

600 500

467,3

453,4

400 300 165,5

17,2

8,7

Vrchlabí

Pec pod Sněžkou

Mladé Buky

Malá Úpa

Lánov

Lampertice

50,5

Špindlerův Mlýn

11,7

4,8

Svoboda nad Úpou

15,8

Strážné

62,7

90,9

Rudník

79,3

Kunčice nad Labem

39,2

Královec

43,1

Janské Lázně

Černý Důl

Bernartice

15,5

Horní Maršov

35,4

Dolní Lánov

51,6

0

Dolní Dvůr

100

194,4 118,6

Žacléř

200

Dolní Branná

hustota obyv./km2

700

obce průměr

hustota


51


Vývoj celkového počtu obyvatel od roku 1869 do 30.9.2005 ve městech a obcích řešeného území znázorňuje grafické vyjádření. Křivka vývoje celkového počtu obyvatel v řešeném území mezi lety 1869 a 1900 mírně stoupá. Po roce 1900 dochází k výraznému trvalému poklesu a až od roku 1970 dochází ke stabilizaci počtu obyvatel. Zřejmý rozdíl je ve vývoji obcí a měst. Křivka vývoje počtu obyvatel v obcích vykazuje mezi lety 1869 a 1900 mírný nárůst, poté ale dochází k výraznému klesání a až v roce 1991 se pokles zastavuje a dochází ke stabilizaci počtu obyvatel. Pokles byl spojen nejen s událostmi druhé světové války a událostmi po ní, ale i s migrací obyvatelstva a stěhováním do větších měst, protože město nabízí řadu výhod a pro mnohé občany znamená i větší pohodlí spojené s nákupy, lékařskou péčí a dopravní obslužností. Křivka vývoje počtu obyvatel ve městech vykazuje mezi lety 1869 a 1900 mírný nárůst, mezi lety 1900 a 1950 počet obyvatel stoupá a po roce 1950 dochází k poklesu a od roku 1970 k růstu počtu obyvatel. Mezi lety 1991 a 2001 dochází opět k mírnému poklesu křivky. Celkově počet obyvatel mezi lety 1869 a 2005 klesl, v posledních letech mj. v souvislosti s životními podmínkami pro mladé rodiny a se sníženou porodností. Vývoj počtu obyvate l ve m ěs tech a obcích v řeš eném územ í od rok u 1869 do rok u 2005

60000

Počet obyvatel

50000

40000

30000

20000

10000

0 1869

1900

1930

1950

1970

1991

2001

30.9.2005

Rok Města

Obce

Města/obce

K 1.1. 2005 (dle údajů z Českého statistického úřadu) žilo ve městech řešeného území 21 488 obyvatel a v obcích 12 193 obyvatel. Celkově žilo na řešeném území 33 681 obyvatel. K 30.9. 2005 (dle údajů z měst a obcí) žilo ve městech řešeného území 21 590 obyvatel a v obcích 12 195 obyvatel. Celkově žilo na řešeném území 33 785 obyvatel. Ve městech došlo k nárůstu počtu obyvatel o 102, v obcích o 2 a celkově o 104 obyvatel. Průměrný věk obyvatel v řešeném území k 1.1.2005 je 38,9, celorepublikový činí 39,3. To znamená, že v řešeném území žije velká část obyvatel střední generace, tedy lidí v produktivním věku, ale je zde i mnoho obyvatel starší generace – v důchodovém věku. Nejnižší průměrný věk je v obci Malá Úpa (33,3), poté následují obce Mladé Buky (37), Bernartice (37,2), Kunčice nad Labem (37,8) a Lánov (37,9). Naopak nejvyšší průměrný věk mají města Svoboda nad Úpou (41,1), Pec pod Sněžkou (40,7), Vrchlabí (40,3) a obec Lampertice (41,4).


52


Index mládí (počet dětí – 0-14 let na 100 obyvatel ve věku nad 60 let) k 31. 12. 2003 se na území regionu pohybuje v rozmezí 65 – 164. Nejnižší hodnotu vykazuje Svoboda nad Úpou (65) a nejvyšší obec Malá Úpa (164). Jen 5 obcí vykazuje hodnoty nad 100 (výrazněji vyšší počet dětí tedy obyvatel v předproduktivním věku) – obce: Bernartice, Dolní Branná, Lánov, Malá Úpa a Mladé Buky, ostatní města a obce mají hodnoty pod 100 (výrazněji vyšší počet obyvatel ve věku nad 60 let tedy obyvatel v poproduktivním věku). Index ukazuje na zvyšování počtu obyvatel ve věkové skupině nad 60 let a snižování počtu dětí a tím na v poslední době velmi sledované stárnutí populace. Vzdělanostní struktura obyvatel nedosahuje republikových ani krajských hodnot, podíl osob starších patnácti let s maturitním a vyšším vzděláním je pod průměrem ČR. Závěr Největší počet obyvatel v řešeném území žije ve městech a obcích ve 4. kategorii (počet obyvatel 601 – 1000). Hustota osídlení se pohybuje mírně nad průměrem za okres Trutnov, nejmenší hustotu osídlení má obec Malá Úpa a naopak nejvyšší obec Mladé Buky. Celkově je počet obyvatel v posledních letech dle údajů z jednotlivých sčítání stabilní, mírně vzrostl počet obyvatel v obcích. V průběhu roku 2005 došlo k růstu počtu obyvatel ve městech (o 102 obyvatel). Průměrný věk obyvatel v řešeném území je o 0,4 procentního bodu nižší než je průměr v České republice. Nejnižší průměrný věk je v obci Malá Úpa a nejvyšší v obci Lampertice. Index mládí se na území regionu pohybuje v rozmezí 65 – 164. Nejnižší hodnotu vykazuje Svoboda nad Úpou (65) a nejvyšší obec Malá Úpa (164). Index ukazuje na zvyšování počtu obyvatel ve věkové skupině nad 60 let a snižování počtu dětí a tím na v poslední době velmi sledované stárnutí populace. Vzdělanostní struktura obyvatel nedosahuje republikových ani krajských hodnot, podíl osob starších patnácti let s maturitním a vyšším vzděláním je pod průměrem ČR.


53


1.5. Kulturní hodnoty

Historie Prvé zmínky o osídlení oblasti Krkonoš jsou datovány ke konci 12. století. Postupně začaly na území Krkonoš vznikat osady Úpa, Trutnov, Dolní a Horní Branná atd. Část osad vznikala ve 12. a 13. století v blízkosti drobných dolů, kde se začínala těžit zejména ruda a drahé kovy, jako zlato a stříbro. Třicetiletá válka vyvolala i v Krkonoších významné politické a hospodářské změny. Obyvatelé podhůří se během války stěhovali do hor, kde byli chráněni před válečnými hrůzami. Třicetiletá válka napáchala velké hmotné škody a znamenala i velký úbytek obyvatel. Ukončení těžby dříví v letech 1609 až 1612 znamenalo pro krkonošské osadníky existenční závislost pouze na chovu dobytka a jeho využití. Byl tak položen základ budního hospodářství, které významně ovlivnilo život lidí i přírodní poměry v Krkonoších. Jako druhé zaměstnání se v této době objevilo řemeslné zpracování lnu. Krkonoše a Podkrkonoší se postupně staly druhou největší plátenickou oblastí v monarchii. První světová válka znamenala zhoršení životních podmínek pro obyvatele Krkonoš, kteří již byli vázáni na turistický ruch. Po vzniku samostatného Československa došlo ke změnám jak politickým, tak i ke změnám hospodářství. V Krkonoších byla zestátněna část lesů a vytvořily se dvě státní lesní správy. Ve druhé polovině třicátých let se začala výrazně projevovat hrozba nacismu a z ní vyplývající reálná možnost napadení Československa. Z tohoto důvodu byl v roce 1936 schválen program výstavby pevnostní linie, která je hodnocena jako obranný systém nadnárodního významu. Svým charakterem a začleněním do atraktivní krajiny je výrazným článkem s možností zvýšit intenzitu cestovního ruchu. Postupně vzrůstalo nacionální hnutí mezi německým obyvatelstvem. Růst protistátních nálad německého obyvatelstva podmiňovaly i zhoršené ekonomické podmínky v národnostně smíšených okresech. Osvobození se Krkonoše dočkaly ve dnech 8. až 10. května 1945. První poválečné odsuny sudetských Němců proběhly od května do září 1945, a to zejména na Vrchlabsku. Významným mezníkem je pro region vznik obecních samospráv, které přebraly zodpovědnost za rozvoj svých území. Dalším mezníkem je vznik krajské samosprávy a úřadů obcí, resp. měst s rozšířenou působností.

Památkové zóny Na řešeném území jsou vyhlášeny památkové zóny: §

Dolní Malá Úpa – Šímovy Chalupy (Malá Úpa) – Vyhláška MK ČR č. 413/2004 Sb., s účinností od 1. 1. 2005

§

Pec pod Sněžkou – Modrý Důl – Vyhláška MK ČR č. 413/2004 Sb., s účinností od 1. 1. 2005

§

Velká Úpa – Velké Tippeltovy Boudy (Pec pod Sněžkou) – Vyhláška MK ČR č. 413/2004 Sb., s účinností od 1. 1. 2005


54


§

Vrchlabí

– Vyhláška Vč KNV Hradec Králové ze dne 17. 10. 1990, s účinností od 1. 11. 1990

§

Žacléř

– Vyhláška MK ČR č. 108/2003 Sb., s účinností od 1. 9. 2003


55


Historické a kulturní památky Skladba historických a kulturních památek je na území regionu velice rozlišná. To je dáno rozdílnou velikostí obcí a měst a je samozřejmé, že větší města mají více památek než malé vesničky v horách. Technické památky můžeme najít ve Vrchlabí – most přes řeku Labe, v Dolním Lánově – kovárna čp. 1, železniční viadukt přes údolí říčky – výška 30 m v Bernarticích. Historické a kulturní památky v jednotlivých obcích: Bernartice kapličky ve Vrchově, Křenově a Bečkově, roubené domy, Mariánský sloup v empírovém stylu, Pieta, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříže, vila v Křenově Černý Důl gotický kostel sv. Michala, socha sv. Michaela Archanděla, soubor domů na náměstí, hotel Pošta, myslivna, klasicistní radnice s podloubím a socha sv. Michala místní část Fořt: zámek s parkem, kostel Nejsvětější Trojice, kaple P. Marie Dolní Branná kaplička sv. Josefa, kostel sv. Jiří – zde je druhý nejstarší zvon v diecézi z roku 1499, venkovská usedlost čp. 179, vila čp. 208 Dolní Dvůr socha sv. Josefa, klasicistní kostel sv. Josefa se zvonkohrou, venkovský dům čp. 114 Dolní Lánov kostel sv. Jakuba Většího, Boží muka u čp. 42, krucifix, pomník osvobození Horní Maršov klasicistně a novorenesančně upravený zámek a novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, stejnojmenný renesanční hřbitovní kostel s barokní farou a sochou sv. Jan Nepomuckého Janské Lázně lázeňská novorenesanční kolonáda se secesními prvky, novogotický kostel sv. Jana Křtitele a novogotický evangelický kostel


56


Královec kostel sv. Jana Nepomuckého, budova pošty Kunčice nad Labem kaple Panny Marie, doplněná dřevěnou lodí z hrázděné konstrukce, kaplička Panny Marie Růžencové Lampertice kostel Nanebevstoupení Páně Lánov kapličky, pomníky, památkové stavby Malá Úpa kostel sv. Petra a Pavla, horská lidová architektura (Šímovy boudy) Mladé Buky barokní kostel sv. Kateřiny, socha sv. Jana Nepomuckého, fara, v Hertvíkovicích, Sklenařovický most ze 16. století přes Zlatý potok

selská

usedlost

Pec pod Sněžkou kaple Panny Marie, hospoda na Peci z roku 1793, který si dodnes zachovala původní ráz, pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice ve Velké Úpě, horská lidová architektura – roubené domy – Tippeltovy boudy, chalupy v Modrém Dole Rudník renesanční kostel sv. Václava, fara, kostel sv. Martina, kaplička s pietou, hraniční mezníky, venkovská usedlost čp. 24, tvrz, zámek – přestavěn na pivovar, základní škola farní Strážné rolnické usedlosti čp. 103, 105 Svoboda nad Úpou pozdně gotický kostel sv. Jana Nepomuckého s dřevěnou plastikou Růžencové Panny Marie, roubené, rokokové a klasicistní domy Špindlerův Mlýn sklárna, kostel sv. Petra a Pavla v klasicistním stylu, bobová dráha, horská architektura z přelomu 19. a 20. století


57


Vrchlabí renesanční zámek s přilehlým parkem (sídlo městského úřadu), Augustiniánský klášter (muzeum – stálá expozice Kámen a život – divadlo o horské přírodě, doprovázené zvukovou a světelnou technikou a komentářem, stálá výstava Člověk a hory – působení člověka na horskou přírodu, další výstavy a zajímavé kulturní akce), kostel sv. Vavřince, 3 roubené domy, socha P. Marie Pomocné, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší sv. Anny Samétřetí, sloup se sochou Panny Marie, kostel sv. Augustina, měšťanské domy Žacléř barokní zámeček, zbytky opevnění a hradeb, trojúhelníkové náměstí a měšťanskými domy, podloubím a kašnou, stará radnice, barokní sloup Panny Marie, renesanční kostel Nejsvětější Trojice, fara, roubené domy, kaple sv. Anny v Prkenném Dole


58


1.6. Sídelní struktura

Řešené území je tvořeno 6 městy (Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Žacléř), 14 obcemi (Bernartice, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Horní Maršov, Královec, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Malá Úpa, Mladé Buky, Rudník, a Strážné) a katastrální území obce Babí, která náleží ke správnímu území města Trutnova. Řešené území zasahuje do správních obvodů 2 obcí s rozšířenou působností – město Vrchlabí (obce: Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Kunčice nad Labem, Lánov, Rudník a Strážné, města: Špindlerův Mlýn a Vrchlabí) a město Trutnov (obce: katastrální území obce Babí, Bernartice, Horní Maršov, Královec, Lampertice, Malá Úpa, Mladé Buky, města: Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou a Žacléř). Řešené území se rozkládá ve střední a východní části Krkonoš v okolí měst Vrchlabí, Pec pod Sněžkou a Žacléře. Nejnižším místem řešeného území je obec Rudník (nadmořská výška 411 m) a nejvýše položeným místem je obec Strážné (nadmořská výška 798 m). Největší katastrální výměru má město Špindlerův Mlýn (7690 ha) a nejmenší obec Kunčice nad Labem (306,47 ha). Město Vrchlabí je vstupní branou do horských středisek s větší intenzitou cestovního ruchu, např. Špindlerova Mlýna nebo do západní části Krkonoš – Harrachov atd., které nabízí zázemí (ubytování), širokou škálu služeb (síť restaurací, sídla bank, nákupní střediska, muzea se stálými expozicemi, autobusová, železniční doprava - dobré spojení s dalšími centry Krkonoš atd.) a sportovní vyžití (zimní stadion, lyžařské vleky, tenisové kurty, tělocvičny, letecká škola, jezdecká škola, fitness centrum, atd.) pro turisty a občany města a okolních obcí. K horským střediskům s větší intenzitou cestovního ruchu patří v řešeném území města Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn a Žacléř a obce Černý Důl, Horní Maršov, Malá Úpa, Mladé Buky, Rudník a Strážné. Dalšími místy s nabídkou zajímavostí ať už kulturních nebo přírodních, sportovního vyžití a odpočinku pro turisty jsou v řešeném území město Svoboda nad Úpou, a obce Bernartice, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov a Lánov. Mimo zájem turistů zůstávají obce Kunčice nad Labem a Lampertice, kde není dostatečná nabídka doprovodných služeb či kulturního a sportovního vyžití a také obec Královec, která je ale hraničním přechodem s Polskem. K významným a zajímavým místům řešeného území patří nejvyšší hora Krkonoš a zároveň České republiky Sněžka, ložiska dolomitického vápence v Horním Lánově a Černém Dole, která nyní kryjí 97 % celostátní potřeby, Lázně Fořt v Rudníku, pevnostní opevnění z 2. světové války s veřejně přístupnou expozicí – Stachelberg v Žacléři, bobová dráha ve Špindlerově Mlýně, naučná stezka VIA PIETTE ve Svobodě nad Úpou a také Krkonošský národní park, který zasahuje do území v obcích Černý Důl, Dolní Dvůr, Horní Maršov, Malá Úpa, Rudník a Strážné a ve městech Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Žacléř. Z řešeného území pochází také několik významných osobností: např. Franc Hartman (Dolní Dvůr), Jan Kadavý (Rudník), Emil Schwantner (Královec), Marie Kubátová (Horní Maršov). Celé řešené území je součástí správního území Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové a územně je součástí okresu Trutnov.


59


1.7. Stávající uspořádání území (bydlení, ekonomický potenciál, cestovní ruch, školství, zdravotnictví, sociální péče) BYTOVÝ FOND Vývoj bytového fondu je závislý na bytové politice vlády, přístupu dalších státních institucí a úřadů a samozřejmě na finančních prostředcích potencionálních uživatelů a vlastníků bytů. V současné době zvláště pro mladé rodiny přispívá fond ministerstva pro místní rozvoj finančními prostředky formou státní dotace na výstavbu bytových domů nebo rodinných domů s dalším přispěním měst a obcí a také budoucích vlastníků. Další formou ze strany státu je tzv. státní podpora u stavebního spoření. Situace není nejen pro mladé rodiny v oblasti získání bytu ideální, neboť vždy je nutné mít dostatek finančních prostředků. Vývoj počtu trvale obydlených domů mezi lety 1869 a 2001 je znázorněn v následujícím grafickém vyjádření. Celkově v řešeném území počet domů mezi lety 1869 – 2001 klesl. Od roku 1961 sledují trvale obydlené domy a objekty k rekreačnímu využití odděleně a do tohoto roku se sledovaly dohromady. Ve vývoji počtu domů v obcích dochází zpočátku k mírnému nárůstu poté ke stabilizaci a mírnému stoupání počtu domů. Po roce 1950 dochází ke snížení počtu vlivem dříve popsané skutečnosti a od roku 1970 počet domů v obcích stoupá. Vývoj počtu domů ve městech má mezi lety 1869 a 2001 klesavou tendenci. K 30.9.2005 (dle údajů z měst a obcí) bylo na řešeném území celkem 6 106 trvale obydlených domů, z toho ve městech 3314 a v obcích 2792. Počet neobydlených domů celkem byl 1560. Objektů individuální rekreace bylo 1788. Počet lokalit individuální rekreace byl 24. Od roku 1999 bylo v řešeném území celkem postaveno 927 nových domů sloužících k rekreaci a založeny 4 lokality individuální rekreace. Počet trvale obydlených bytů byl 12 932. Nejvyšší počet rekreačních objektů je v obci Dolní Dvůr (162), kde je naproti tomu nízký počet trvale obydlených domů (63). Tato obec je z větší části využívána pro rekreační účely. Většina obcí řešeného území má vysoký počet rekreačních objektů vyčleněných z bytového fondu, což je pro oblast Krkonoš typické. Vývoj počtu trvale obydlených dom ů na řeš e né m úze m í od roku 1869 do rok u 2001

8500 7500

počet domů

6500 5500 4500 3500 2500 1500 500 -500

1869

1900

1910

1921

1930

1950

1970

1982

1991

2001

rok Města

Obce


Města/obce

60


Závěr Celkově za řešené území je počet domů od roku 1970 stabilní, ve městech počet domů ale roste a naopak v obcích se mírně snižuje. Je zde také typický, stejně jako pro celou oblast Krkonoš velký podíl chat a chalup vyčleněných z bytového fondu, které slouží jako rekreační objekty. Pro budoucí rozvoj měst a obcí je nutné mít v územně plánovací dokumentaci či podkladech vyčleněny vhodné a dostupné pozemky. Tyto pozemky postupně územně technicky připravovat pro realizaci výstavby rodinných domů či bytových domů, ať už soukromých nebo v majetku města, obce nebo státu.


61


EKONOMICKÝ POTENCIÁL

Zaměstnanost Největší zaměstnavatelé (podle počtu zaměstnanců - stav k 30.9.2005) Pro podrobnější přehled největších zaměstnavatelů v regionu je uváděna následující tabulka spolu s uvedením velikostní kategorie firmy podle počtu zaměstnanců a předmětu hlavní činnosti.

Obec

Název zaměstnavatele

Právní forma Hlavní činnost

Babí Bernartice

Juta Jan Jaško Oceán expres Ing. Jan Zuzánek Pavel Demuth Penzion Ramon Mileta MUS – Hotel AURUM Krkonošské vápenky Mileta KRPA ZD Kovovýroba KUMHAL – pila Klimeš SLL Janské Lázně MEGA PLUS KVK LTM AGRO a přidružená výroba PORTAS Gemec union KVK Kunčice ESELTE TOJIBA DOPRABET ZOD Lánov KMEKI MEGA Plus Malá Úpa Texlen Lena Grund Textil, Grund Spinning SKI Pec Lanová dráha Sněžka Regota Čechy Správa KRNAP

a.s. f.o. f.o. f.o. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. p.o. soukr. s.p. s.r.o. a.s. s.r.o. a.s.

velkoobjemové vaky autobusová doprava zemědělská činnost oprava zemědělských strojů pohostinství, ubytování textilní výroba hotelové služby těžba vápence obruba kapesníků, ubrusů výroba papíru zemědělství zámečnictví pořez dřeva stavebnictví lázeňská péče lanová dráha, lyžařské vleky staveb. hmoty meliorace prodej písku, PHM, uhlí renovace dveří

C A A A A C B B B B B B B A C B C B B

s.r.o. a.s. družstvo s.r.o. s.r.o. -

ukládání odpadů těžba dolomitu výroba pořadačů truhlářství stavební výroba zemědělská činnost stavba lodí lyžařský areál služby textil textil

A B C B B B B B A C C

a.s. a.s. a.s. -

provoz lyžařských vleků provoz lanové dráhy hotel správa Krkonošského národního parku výroba tech. pryže výroba textilu stavební činnost stavební činnost -

B B C B

Černý Důl

Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Horní Maršov Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem

Lampertice Lánov

Malá Úpa Mladé Buky

Pec pod Sněžkou

Rudník

Strážné

AVON Automotive Texlen Lena Taclík Jiří Makro Rudník -

a.s. a.s. f.o. s.r.o. -


Velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců*

D C Á B -

62


Obec

Název zaměstnavatele

Právní forma Hlavní činnost

Svoboda nad Úpou

KRPA Hostinné závod Dechtochema Japio OSNADO Stará Paka

a.s.

výroba obálek a lepenky

B

a.s.

výroba stanů doprava

B B

Škoda Auto OPTREX Czech KABLO Argo-Hytos Správa KRNAP

a.s. a.s. a.s. a.s. -

D D C C C

Česko-německá horská nemocnice Město Vrchlabí Česká pojišťovna IT Centrum Keramtech Rehamedica Žacléř R+B Mědílek Köster CZ Gamus Industries GEMEC-UNION

s.r.o.

automobily elektronika kabely hydraulika správa Krkonošského národního parku zdravotnické zařízení městský úřad pojišťovací činnost

C C C C B B B B B

Špindlerův Mlýn Vrchlabí

Žacléř

a.s. družstvo s.r.o. s.r.o. s.r.o. s.r.o. a.s.

výroba technické keramiky rehabilitační nemocnice lisování plastů svorníkové svařování výroba snowboardů a lyží důlní těžba, strojní výroba

Velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců*

C

Poznámka: Tučně uvedena města, zdroj: dotazník vyplněný jednotlivými obcemi * A 1-10 zaměstnanců, B 10-100 zaměstnanců, C 100-500 zaměstnanců, D 500 a více zaměstnanců

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z významných zaměstnavatelů je 14,2 % ve velikostní kategorii 1-10 zaměstnanců, 50 % v kategorii 10-100 zaměstnanců, 30,4 % v kategorii 100-500 zaměstnanců a 5,4 % v kategorii 500 a více zaměstnanců. Z celkového počtu významných zaměstnavatelů připadá 64,2 % na malé a střední podniky, které podnikají především v oborech: papírenská výroba, stavebnictví, zemědělství, textilní výroba, hornictví a dřevovýroba. Největšími zaměstnavateli (5,9% z celkového počtu významných zaměstnavatelů) v regionu jsou firmy Škoda Auto, a.s. Vrchlabí, OPTREX Czech, a.s. Vrchlabí a AVON Automotive Rudník. Hlavní činnost těchto firem je v oborech: automobily, elektronika a výroba technické pryže. Převažující směry dojížďky za prací jsou v řešeném území do měst Vrchlabí a Žacléř a do obcí Bernartice, Horní Maršov a Mladé Buky a mimo řešené území do měst Trutnov a Hostinné. Významnější roli v ekonomice regionu mají samozřejmě větší subjekty, především akciové společnosti a větší společnosti s ručením omezeným. Velký počet je zde také fyzických osob podnikajících v oboru pohostinství a ubytování v odvětví cestovního ruchu. Následující tabulka a grafické vyjádření sledují hospodářskou činnost subjektů, které mají sídlo firmy v řešeném území k 31.12. 2003. Hospodářská činnost Akciové společnosti - počet subjektů Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů


počet subjektů 2003 31 491 21 586 3257 1019 522 768

63


Hospodářská činnost

počet subjektů 2003

Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Počet podnikatelských subjektů celkem Průmysl - počet podnikatelských subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Státní organizace - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Školství a zdravotnictví - počet subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů Zemědělství,lesnictví,rybolov – počet subjektů

0 6519 8308 958 314 897 72 243 250 24 644

Největší podíl mají podnikatelé – fyzické osoby, nejmenší podíl mají svobodná povolání. V řešeném území nemá sídlo žádný peněžní ústav, jsou zde jen pobočky. Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů

Obchodní společnosti - počet subjektů

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů

2% 1%

4%

3%

4%

5% 2%

Ostatní právní formy - počet subjektů 20%

6%

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů 6%

Průmysl - počet podnikatelských subjektů

3% 5%

Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů

39% Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů

Svobodná povolání - počet subjektů

Školství a zdravotnictví - počet subjektů


64


Počet podnikatelů v odvětví pohostinství a ubytování v obcích dle Registru ekonomických subjektů k 31.12. 2001 na řešeném území ukazuje následující tabulka: Obec Babí Bernartice Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Horní Maršov Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Lánov Malá Úpa Mladé Buky Pec pod Sněžkou Rudník Strážné Svoboda nad Úpou Špindlerúv Mlýn Vrchlabí Žacléř Řešené území

Počet podnikatelů 10 65 16 17 10 56 69 5 9 5 32 56 41 175 15 56 83 199 377 42 1338

Poznámka: tučně uvedena města

Na celém řešeném území je 1338 subjektů působících v oboru ubytování a pohostinství. Nejvíce subjektů působí ve Vrchlabí, Peci pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně, tedy v největších centrech cestovního ruchu, nejméně v Královci, Kunčicích nad Labem a Lamperticích.


65


NEZAMĚSTNANOST V následující tabulce jsou uvedeny počty uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích a městech v řešeném území a také celkové hodnoty řešeného území kromě údajů za katastrální území města Trutnova – Babí. počet uchazečů o zaměstnání Rok 2003 2004 2005 Měsíc 6 12 6 12 6 10 57 65 51 60 56 58 Bernartice 32 32 31 28 27 35 Černý Důl 23 28 23 27 32 36 Dolní Branná 13 10 7 4 3 7 Dolní Dvůr 23 27 19 13 20 17 Dolní Lánov 62 75 70 72 65 73 Horní Maršov 40 30 35 31 39 38 Jánské Lázně 18 23 16 23 19 17 Královec 22 31 20 19 18 22 Kunčice nad Labem 40 41 34 41 35 39 Lampertice 49 56 61 55 62 51 Lánov 3 1 7 4 4 4 Malá Úpa 104 112 109 102 80 98 Mladé Buky 19 18 21 22 23 26 Pec pod Sněžkou 99 111 111 101 80 77 Rudník 5 8 11 11 14 11 Strážné 90 107 105 95 92 88 Svoboda nad Úpou 21 14 35 20 31 33 Špindlerův Mlýn 410 468 435 408 407 436 Vrchlabí 245 234 234 230 208 220 Žacléř Celkem řešené území 1375 1491 1435 1366 1315 1386

míra nezaměstnanosti v % 2003 2004 2005 6 12 6 12 6 10 13,83 7,80 4,71 10,00 6,63 11,38 8,30 16,78 7,43 22,10 5,95 3,90 9,62 5,60 8,98 5,56 7,39 3,12 5,97 14,56

15,78 7,80 5,74 7,62 7,78 13,76 6,22 25,27 10,47 22,65 6,80 1,30 10,36 5,31 10,07 8,89 8,78 2,08 6,81 13,90

12,38 7,56 4,71 5,38 5,48 12,84 7,26 17,58 6,76 18,78 7,41 9,09 10,08 6,19 10,07 12,22 8,62 5,20 6,33 13,90

14,56 6,83 5,53 3,08 3, 75 13,21 6,43 25,27 6,42 22,65 6,68 5,19 9,44 6,49 9,17 12,22 7,80 2,97 5,94 13,67

13,6 14,1 6,6 8,5 6,6 7,4 2,3 5,4 5,8 4,9 11,9 13,4 8,1 7,9 20,9 18,7 6,1 7,4 19,3 21,5 7,5 6,2 5,2 5,2 7,4 9,1 6,8 7,7 7,3 7 15,6 12,22 7,6 7,2 4,6 4,9 5,9 6,3 12,4 13,1

8,98

9,87

9,39

9,37 9,08 9,41

K 30.10.2005 bylo v řešeném území z celkového počtu 17 341 ekonomicky aktivních obyvatel 1386 obyvatel evidováno úřadem práce. V České republice bylo ke stejnému datu 55 133 volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti dosahovala hodnoty 8,5 %, v Královéhradeckém kraji bylo 2658 volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti 6,9 % a v okrese Trutnov bylo 611 volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti 8,3 %. Míra nezaměstnanosti v regionu dosahovala hodnoty 9,41%, což je nad celorepublikovým, krajským i okresním průměrem. Mezi obce s trvale vyšší nezaměstnaností patří: Bernartice, Horní Maršov, Královec, Lampertice, Strážné a Žacléř. Naopak mezi obce s nejnižší nezaměstnaností patří: Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Malá Úpa a Špindlerův Mlýn. Ve sledovaných letech počet uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti mírně kolísá. K 30. 10. 2005 došlo k vzestupu obou hodnot. Vývoj míry nezaměstnanosti sleduje i následující grafické vyjádření.


66


Vývoj míry nezaměstnanosti

30

míra nezaměstnanosti (%)

25

20

15

10

Žacléř

Vrchlabí

Špindlerův Mlýn

Svoboda nad Úpou

Strážné

Rudník

Mladé Buky

Malá Úpa

Lánov

Lampertice

Kunčice nad Labem

Královec

Jánské Lázně

Horní Maršov

Dolní Lánov

Dolní Dvůr

Dolní Branná

Černý Důl

Bernartice

0

Pec pod Sněžkou

5

obce 6/2003

12/2003

6/2004

12/2004

6/2005

10/2005

Ke snížení míry nezaměstnanosti ve sledovaném období došlo v obcích Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Mladé Buky a Rudník a ve městě Žacléř, naopak ke zvýšení došlo v obcích Bernartice, Černý Důl, Dolní Branná, Horní Maršov, Královec, Strážné a ve městech Pec pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně.


67


Volné plochy pro výrobu a podnikání, k jakým účelům slouží, jak lze tyto plochy s ohledem na územně plánovací dokumentaci využít k podnikání a v jakém oboru je uvedeno v následující tabulce: Obec Babí Bernartice Černý Důl

Název lokality Nad náměstím (u lyž. areálu) Orinvest (pod silnicí č. 297)

Čistecký Bolkov Smrčina (nad hol. vesničkou) Autocamp Čistá v Krk.

3,47 3,50 3,15

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvaly travní porost

-

-

-

Záměr využití Hotel, rekreační objekty Obchod a služby, ubytování Ekoagrofarma, lyž. vlek, ubytování Rekreační objekty Rekreační objekty Rozšíření zázemí autocampu -

-

-

-

-

Volné plochy k výstavbě

3 ha různě rozmístěné

Nejsou

Za Kavkazem Zátiší PR/11A PR/11B PR/12 P1 P2 U školy K Svobodě

13 ha 15 ha 0,35 ha 1,61 ha 3,99 ha 13 ha 9 ha 0,5 ha 11,8 ha

-

-

Technické služby Louka Ostatní plocha Zemědělská půda Zemědělská půda Trvalý travní porost Trvalý travní porost Regionální občanská vybavenost -

Výstavba plaveckého bazénu, sportoviště, bytových domů atd. Služby, obchod Služby, ubytování Průmyslová plocha Průmyslová plocha Průmyslová plocha Výroba a skladování Výroba a skladování -

Bývalé papírny

9 ha

Velkobchod

-

Areál vedle SÚS Hradec Králové V ul. Kpt. Jaroše bývalá mateřská škola a volný pozemek v okolí Část pozemku sousedícího s VČE rozvodnou V Hořejším Vrchlabí část areálu bývalé Tesly Volné pozemky v části PodhůříHarta (na rohu ulic Dělnická a Luční) firmy Labit a.s. P1 P2

1,2 ha 2,2 ha

-

-

0,5 ha

-

-

-

-

-

-

-

Bytová výstavba pro zaměstnance

13 ha 9 ha

Trvalý travní porost Trvalý travní porost

Výroba a skladování Výroba a skladování

Orinvest (nad silnicí č. 297)

Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Horní Maršov Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Lánov Malá Úpa Mladé Buky Pec pod Sněžkou Rudník Strážné Svoboda nad Úpou Špindlerúv Mlýn Vrchlabí

Žacléř

Rozloha (ha) Současný způsob využití 1,64 Trvalý travní porost 3,66 Trvalý travní porost, dva dočasné lyž. vleky 4,09 Trvalý travní porost

-

Poznámka: tučně uvedena města, zdroj: dotazník vyplněný jednotlivými obcemi


68


Vhodné (dnes opuštěné) areály k novému využití pro výrobu a podnikání, k jakým účelům slouží a jaké je další plánované využití uvádí následující tabulka: Obec Babí Bernartice Černý Důl

Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Horní Maršov

Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Lánov

Malá Úpa Mladé Buky Pec pod Sněžkou Rudník Strážné Svoboda nad Úpou

Špindlerúv Mlýn Vrchlabí

Žacléř

Název areálu SOUz Fořt – Fořt

Rozloha (ha) 0,51

Současný způsob využití Bez využití

Záměr využití Soukromé nájemní byty pro důchodce se zázemím Technické služby obce, podnikání v zemědělství -

SOUz Fořt – Čistá v Krk. (levý břeh potoka) SOUz Fořt – Čistá v Krk. (pravý břeh potoka) TOJIBA – výroba nábytku

0,47

Pronájem majetku KHK

1,39 0,49

Odborný výcvik a ubytování posledních žáků Bez využití

SKLAD MENČÍK

0,44

Bez využití

-

-

-

Podnikání v cestovním ruchu Podnikání v cestovním ruchu - hudební klub -

-

-

-

-

Továrna Texlen

Majitel nevyužívá

Neznámý

Továrna Mechanika Objekt pivovaru -

2,5 ha, budova, sklady, nádvoří Budova 3 ha, budovy -

Majitel nevyužívá Majitel nevyužívá -

Neznámý Neznámý -

-

-

-

-

Důl Jan Šverma Žacléř Bývalá TIBA KL 100 Horní Lánov čp. 100 Prostřední Lánov Neduma International Mavi s.r.o. -

1 ha 0,3 ha 0,5 ha 0,5 ha 1 ha -

Povrchové haly Trojpodlažní prázdný objekt Zbořeniště Opuštěný objekt -

Živnosti, služby Rodinné domy, rekreace Sklady Ubytování Doprava -

Pietteho papírny

5 ha

Opuštěné, zčásti výroba

Eichmanovy papírny

4 ha

Velkoobchod

Vybudování rekreačních bytů a veškerého zázemí k těmto bytům Prověřuje se nové využití

Areál bývalé pily TAC s.r.o. Prázdný objekt po firmě ARTEX, s.r.o. V části Podhůří-Harta bývalý Statek Lánov Texlen

2,3 ha 0,8 ha

-

-

0,5 ha

-

-

2 ha

Bez využití

Výrobní objekty

Poznámka: tučně uvedena města, zdroj: dotazník vyplněný jednotlivými obcemi

Nejen ve městech, ale i v obcích jsou připravené nebo již využívané plochy jako průmyslové zóny.


69


Závěr Hospodářský rozvoj řešeného území ovlivňují místní podnikatelé a zaměstnavatelé. Nejvíce podnikatelů – fyzických osob působí v oboru pohostinství a ubytování v odvětví cestovního ruchu. Největšími zaměstnavateli jsou firmy Škoda Auto, a.s. Vrchlabí, OPTREX Czech, a.s. Vrchlabí a AVON Automotive Rudník. Hlavní činnost těchto firem je v oborech: automobily, elektronika a výroba technické pryže. Další významné podniky působí v oborech papírenská výroba, stavebnictví, zemědělství, textilní výroba, hornictví a dřevovýroba. Nejvíce nových pracovních příležitostí vytvářejí podniky, které již v řešeném území působí. Převažující směry dojížďky za prací jsou v řešeném území do měst Vrchlabí a Žacléř a do obcí Bernartice, Horní Maršov a Mladé Buky a mimo řešené území do měst Trutnov a Hostinné. Míra nezaměstnanosti je oproti údajům za ČR, kraj i okres nadprůměrná. Počet uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti k 30. 10. 2005 stouply. V řešeném území jsou v některých městech a obcích volní plochy pro výrobu a podnikání nebo opuštěné areály k novému využití pro výrobu a podnikání a také jsou zde buď připravené nebo využívané průmyslové zóny.


70


POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch - historie Prvé zmínky o osídlení oblasti Krkonoš jsou datovány ke konci 12. století. Část osad vznikala ve 12. a 13. století v blízkosti drobných dolů, kde se začínala těžit zejména ruda a drahé kovy, jako zlato a stříbro. Budní hospodářství a život obyvatel hor i podhůří byl koncem 18. století ovlivněn novým způsobem využívání horské přírody - turistickým ruchem. Obyvatelé hor zájmu o své území využívali. Zajišťovali turistům ubytování a stravování a poskytovali jim další služby. Nová ekonomická situace se projevila v podstatné změně života obyvatel a jejich zaměstnání. Postupně se pastva dobytka a sklizeň trávy z nejvyšších poloh vytrácely a koncem druhé světové války budní hospodářství zaniklo. První světová válka znamenala zhoršení životních podmínek pro obyvatele Krkonoš, kteří již byli vázáni na turistický ruch. Po vzniku samostatného Československa došlo ke změnám jak politickým, tak i ke změnám hospodářství. Po roce 1948 se vedle podpory rozvoje cestovního ruchu systémem "hory patří pracujícím", kladl důraz na podporu rozvoje průmyslové výroby. Po roce 1989 dochází na celém území Krkonoš k významnému oživení cestovního ruchu. Jsou budována nová vertikální přepravní zařízení, je posilováno zázemí pro pobyt návštěvníků v horských centrech. Také dochází k restrukturalizaci hospodářství, k zániku neperspektivných či nekonkurenceschopných výrob.

Cestovní ruch – současnost Postupně se z Krkonoš stala největší rekreační oblast pro Českou republiku s přirozeným zaměřením na zimní aktivity. Od počátku využívání území Krkonoš pro rozvoj cestovního ruchu dochází k ovlivňování životního prostředí důsledky turistických, sportovních a rekreačních aktivit. V jednom území se setkávají dva veřejné zájmy. Zájem ochrany přírody, který je zastupován Správou Krkonošského národního parku (Správa KRNAP) a zájmem obcí a jejich obyvatel. Oba tyto zájmy je třeba zohlednit při navrhování dalšího rozvoje území. Na rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území by měly mít zásadní vliv závěry Územního plánu VÚC Krkonoše. Součástí tohoto dokumentu bude i stanovení limitů pro využití území pro rozvoj cestovního ruchu. Posledním schváleným Územním plánem VÚC Krkonoše je dokument z roku 1994. Pro celý turistický region Krkonoše je zpracován Program rozvoje cestovního ruchu, který obsahuje i členění tohoto turistického regionu na turistické oblasti a turistické zóny. Z tohoto členění vyplývá, že pro potřeby turismu jsou města a obce řešeného území územně zařazeny takto: q

q

Turistická oblast Krkonoše – střed, turistická zóna Vrchlabsko: Vrchlabí, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Kunčice nad Labem, Lánov a Strážné, turistická zóna Špindlerovsko: Špindlerův Mlýn Turistická oblast Krkonoše – východ, turistická zóna Janské Lázně a okolí: Černý Důl, Rudník, Janské Lázně, Svobodu nad Úpou a Mladé Buky, turistická zóna Pec a okolí: Horní Maršov, Malá Úpa a Pec pod Sněžkou, turistická zóna Žacléřsko: Bernartice, Královec, Lampertice a Žacléř, turistická zóna Trutnovsko-Podkrkonoší: katastrální území Babí. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

71


Město Vrchlabí je vstupní branou do horských středisek s větší intenzitou cestovního ruchu, např. Špindlerova Mlýna nebo do západní části Krkonoš – Harrachov atd., které nabízí zázemí (ubytování), širokou škálu služeb (síť restaurací, sídla bank, nákupní střediska, muzea se stálými expozicemi, autobusová, železniční doprava - dobré spojení s dalšími centry Krkonoš a dalšími místy po celé České republice atd.) a sportovní vyžití (zimní stadion, lyžařské vleky, tenisové kurty, tělocvičny, letecká škola, jezdecká škola, fitness centrum, atd.) pro turisty a občany města a okolních obcí. K horským střediskům s větší intenzitou cestovního ruchu a nabídkou sportovního (lyžařské vleky, sjezdové dráhy, cyklostezky, naučné stezky, značené turistické cesty, skibusy, cyklobusy, atd.) a kulturního vyžití (muzea, galerie atd.), ubytování a stravování patří v řešeném území města Janské Lázně (léčebné lázně, lázeňská kolonáda, lanová dráha na Černou horu atd.), Pec pod Sněžkou (muzeum KRNAP, Expozice Obří Důl, galerie Veselý výlet, minigolf, sportovní centrum v Hotelu Horizont, lanová dráha na Sněžku, hraniční přechod na Sněžce, solárium, squash, ricochet, vyhlídkový vláček, vyjížďky kočárem taženým koňmi, farma SOSNAmléčné produkty z vlastních zdrojů atd.), Špindlerův Mlýn (bobová dráha, obří houpačka v lanovém parku, motorové tříkolky, přemostění přes přehradu, paragliding, bazén, relaxační centrum, tenisové kurty, bowling, minigolf, opičí dráha atd.) a Žacléř (turistické fárání v Černouhelném dole, Rýchorská bouda – středisko ekologické výchovy s chovem náhorního skotu, roubené domy, pevnostní opevnění ze 2. světové války s veřejně přístupnou expozicí Stachelberg atd.), a obce Černý Důl (koupaliště přírodní, fitcentrum, půjčovna kol, lyží, lyžařská škola, projížďka na koních atd.), Horní Maršov, Malá Úpa (jeden z výchozích bodů na Sněžku, součást běžkařské jizersko-krkonošské magistrály, hraniční přechod atd.), Mladé Buky (golfové hřiště HRÁDEČEK, rekreační středisko a koupaliště Sejfy atd.), Rudník (koupaliště, zámek, pivovar atd.) a Strážné (půjčovna kol, rybářský revír, honitba, půjčovna lyží, lyžařská škola, projížďka na koních atd). Dalšími místy s nabídkou zajímavostí ať už kulturních nebo přírodních, sportovního vyžití a odpočinku pro turisty jsou v řešeném území město Svoboda nad Úpou, a obce Bernartice, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov a Lánov. V menším zájmu turistů zůstávají obce Kunčice nad Labem a Lampertice, kde není dostatečná nabídka doprovodných služeb či kulturního a sportovního vyžití a také obec Královec, která je ale hraničním přechodem s Polskem. Cestovní ruch ovlivňují i kulturní hodnoty území – podrobněji viz kapitola 1.5. Kulturní hodnoty.

Občanská vybavenost a služby Města a obce se soustředěným občanským vybavením a službami nabízejí nejen svým obyvatelům, ale hlavně turistům mnoho výhod např. §

Pro stálé obyvatele: nabídka pracovních míst, poskytované služby (peněžní ústavy, bankomaty, pošta atd.) na dobré úrovni a dobrá dostupnost občanské vybavenosti - obchody, prodejny s potravinami, nákupní střediska atd., nabídka služeb např. opravy motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot, kadeřnictví, kosmetika atd., nabídka sportovních zařízení různých druhů (sjezdovky, bazény, tělocvičny atd.), nabídka vzdělávání a mimoškolské činnosti pro mladou generaci atd.

§

Pro návštěvníky: nabídka sportovních a kulturních zařízení, ubytování na vysoké úrovni, stravování, cykloturistické, běžecké a sjezdové trasy, přírodní a kulturní zajímavosti, nákupní možnosti, a v neposlední řadě také nabídka různých dalších služeb (kadeřnictví, kosmetika atd.).


72


Ubytovací zařízení (hotely, penziony, horské chaty, ubytovny, ubytování v soukromí, kempy - stany, přívěsy, chaty) jsou všechna zastoupena v Lánově, Vrchlabí (kromě horské chaty), Peci pod Sněžkou (kromě kempu), Špindlerově Mlýně a Žacléři (kromě kempu). Naopak žádné ubytovací zařízení není v Královci. Jednotlivá zařízení jsou na území regionu dále zastoupena takto: hotely (Dolní Branná, Černý Důl, Dolní Dvůr, Horní Maršov, Janské Lázně, Rudník a Strážné), hotely se *** a více hvězdičkami (Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr a Janské Lázně), penziony (Bernartice, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Horní Maršov, Lánov, Janské Lázně, Lampertice, Malá Úpa, Mladé Buky, Rudník, Svoboda nad Úpou a Strážné), horské chaty (Babí, Černý Důl, Dolní Dvůr, Horní Maršov, Janské Lázně, Mladé Buky a Strážné), ubytovny (Kunčice nad Labem a Rudník), ubytování v soukromí (Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Rudník a Strážné), kempy – k dispozici chaty (Rudník), - k dispozici stany (Černý Důl), - k dispozici přívěsy (Černý Důl, Dolní Branná), holandská vesnička je v Černém Dole a ubytovací zařízení typu apartmánů ve Svobodě nad Úpou. Celkem je na řešeném území 1098 ubytovacích zařízení. Kapacity v ubytovacích zařízeních jsou uvedeny v následující tabulce. Nejnižší počet lůžek je v obci Lampertice a naopak nejvyšší v Janských Lázních (zde je k dispozici také 1000 lázeňských lůžek). Nárůst počtu lůžek od roku 1999 je celkem o 514 lůžek. Celkem je na řešeném území 63 203 lůžek. Obec Babí Bernartice Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Horní Maršov Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Lánov Malá Úpa Mladé Buky Pec pod Sněžkou Rudník Strážné Svoboda nad Úpou Špindlerúv Mlýn Vrchlabí Žacléř Řešené území

Kapacity v ubytovacích zařízeních 35 240 1958 1100 945 30 1300 30 000 35 22 400 2935 200 7898 450 1926 587 10 000 2650 492 63 203

Poznámka: tučně uvedena města Zdroj: dotazníky pro obce a Strategie programu rozvoje Svazku obcí Východní Krkonoše

Statistické údaje o návštěvnosti (počet hostů a přenocování) jsou zveřejňovány Českým statistický úřadem a dosažitelné pouze za republiku, kraje a okresy. Podrobnou analýzu za řešené území nelze na základě stávajících dat provést. V roce 2000 činil počet návštěvníků v okrese Trutnov 607 tis., z toho 202 tis. cizinců, počet přenocování 3 003 tis., tím patří okres Trutnov k nejnavštěvovanějším okresům v ČR po Praze společně s okresy Karlovy Vary a Brnoměsto. Na celkové návštěvnosti ČR (měřené počtem hostů) se okres Trutnov v roce 2000 podílel 5,6 % (Praha 22,9 %).


73


Restaurační zařízení najdeme ve všech městech a obcích regionu. Samoobslužné restaurační zařízení na území regionu není. Občerstvit se formou bufetu je možné v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí, Černém Dole a Strážném). Zařízení s provozem cukrárny nebo kavárny můžeme navštívit ve Vrchlabí, Špindlerově Mlýně v Dolní Branné. Školní jídelny jsou provozovány ve všech městech a obcích (Bernartice, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Lánov, Horní Maršov, Kunčice nad Labem Mladé Buky a Rudník). Provoz závodních jídelen je zabezpečován při větších podnicích či firmách v Černém Dole, Rudníku, Svobodě nad Úpou, Vrchlabí a v Žacléři. Některé jídelny slouží zároveň jako vývařovny a dovážejí obědy i menším firmám a podnikům nebo vaří pro důchodce.

Kulturní, spolková, sportovní a osvětová činnost Kulturní život a různé sportovní akce provázejí občany ve městech a obcích celého řešeného území. V obcích Bernartice, Královec a Lampertice nejsou pořádány žádné kulturní či sportovní akce. Možno říci, že se všechna města a obce snaží pro své občany pořádat společenské či sportovní akce, které by jim zpříjemnily a obohatili každodenní mnohdy rutinní život. Nabídka v regionu je vcelku bohatá a je třeba tyto akce zachovávat a vhodně rozšiřovat, protože společenský a sportovní život je důležitou součástí života člověka a přispívá k výchově a vzdělávání mladé generace a k odpočinku a rekreaci starší a střední generace. Dostupnost kulturních zařízení a služeb (kino, divadlo, ochotníci, muzeum, galerie, knihovna, internet, sál) je v regionu různá. Ve Vrchlabí jsou zastoupena všechna kulturní zařízení kromě stálého divadla. V obcích – Dolní Dvůr, Královec, Kunčice nad Labem a Strážné není žádné kulturní zařízení a občané za těmito službami dojíždí. Kino je v Janských Lázních. Ochotnický spolek působí jen ve Vrchlabí. Muzeum a galerie jsou v Peci pod Sněžkou. Knihovny jsou ve většině obcí řešeného území mimo Dolní Branné a Královce. Internet je přístupný v Dolním Lánově, Lánově, Malé Úpě, Mladých Bukách, Peci pod Sněžkou, Svobodě nad Úpou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a v Žacléři. Sály je možno využívat ve většině obcí řešeného území jen v Černém Dole, Bernarticích, Královci a Lamperticích sál není. Kostely s pravidelnými bohoslužbami jsou v obcích Bernartice, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Horní Maršov, Lampertice, Malá Úpa, Mladé Buky, Rudník, Strážné a městech Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Žacléř. K tradičně pořádaným kulturním a sportovním akcím patří: vítání Krakonoše v Černém Dole, vánoční koncert v kostele v Dolní Branné, lyžařské závody v Dolním Dvoře, zahájení lázeňské sezóny a Lázeňský pohár v kopané v Janských Lázních, Anenská pouť a činnost dětského rádia Kulíšek v Lánově, sportovně-kulturní akce „Pec nám spadla“ v Peci pod Sněžkou, setkání s Krakonošem a Krkonošská 70 ve Strážném, Špindlerovská pouť, letní promenádní koncerty, mezinárodní lyžařské soutěže, závody v běžeckém lyžování, snowboardingu, paraglidingu, závody horských kol, kajakářů a raftů ve Špindlerově Mlýně, Krockonoš, Vrchlabský kros, Festival dechové hudby, Mistrovství v běhu na lyžích, Krkonošské sportovní hry, Orientační běh vozíčkářů, Krakonošova 25-100 km, Krkonošské pivní slavnosti, koncerty žáků ZUŠ v klášterní zahradě ve Vrchlabí a Celostátní turnaje v tenise, Žacléřský amatér o pohár města, varhanní festival, Mezinárodní turnaj ve volejbale a koncerty v sále ZUŠ v Žacléři. Dostupnost sportovních zařízení a služeb na řešeném území (koupaliště, krytý bazén, ledová plocha umělá, tělocvična a hřiště) je vcelku dostačující. Ve Vrchlabí chybí jen krytý bazén a ostatní služby sportovních zařízení jsou dostupné. Koupaliště je ve 3 obcích (Dolní Lánov, Mladé Buky a Rudník), krytý bazén je v hotelech v Černém Dole a Peci pod Sněžkou, vykoupat se do krytého bazénu však musí lidé zajet mimo řešené území např. do Trutnova. Umělou ledovou plochu možno využít jen ve Vrchlabí. Ve většině obcí je možné si zasportovat na hřišti nebo v tělocvičně. Žádné zařízení tohoto typu není v obcích Dolní Lánov, Královec a Strážné.


74


K dalšímu sportovnímu vybavení v řešeném území patří golfová hřiště, tenisové kurty, projížďky na koni, minigolf, lyžařské vleky se sjezdovkami, běžecké a turistické trasy, cyklotrasy, naučné stezky, cvičná stěna pro horolezce nebo squasch centra atd. Spolková činnost se dá ve většině měst a obcí pokládat za uspokojivou. Je zřejmé, že ve větších městech je spolková činnost rozvinutější, s výrazně širší nabídkou oborů, ve kterých se jednotlivé spolky pohybují. V 57 % měst a obcí regionu působí sbor dobrovolných hasičů, ve 24 % myslivecké sdružení a v 19 % SOKOL ve formě tělovýchovné jednoty, zaměřené na sportovní disciplíny. Ve Vrchlabí působí ochotnický divadelní spolek. V obcích Malá Úpa, Pec pod Sněžkou a Rudník jsou spolkové činnosti zastoupeny jen sborem dobrovolných hasičů. V obcích Královec a Strážné nejsou spolkové činnosti provozovány. K dalším spolkovým činnostem a klubům patří kluby golfové, folklórní soubory, zahrádkářské a chovatelské spolky, modelářské, kynologické a střelecké kroužky a široká škála sportovních klubů. Do budoucna je třeba podporovat a udržovat spolkové činnosti ve městech a obcích na řešeném území nejen z hlediska vzdělávání, ale i odpočinku, zábavy a poznání.


75


LIDSKÉ ZDROJE

Školství Školství se v současné době v celé České republice potýká s řadou problémů, které se také bezprostředně dotýkají tohoto regionu. Jedním z problémů je snižující se počet narozených dětí. Tato klesající tendence se začala projevovat ve větší míře v naší republice po roce 1989, tedy v posledních 16 letech. Řada menších obcí stojí v souvislosti s poklesem počtu mladé populace před rozhodnutím, zda školu zrušit nebo zachovat. Dnes už ne tak ojediněle se projevuje trend vozit děti do škol ve městech nebo do škol lépe vybavených. Všechny školy však nemohou kvalitní služby nabídnout. Problematika středního školství je dnes také velice ožehavým tématem. V rámci optimalizace školství dochází ke slučování škol nebo k rušení některých oborů, ale i zájem budoucích studentů o mnohé obory poklesl nebo je minimální. Vznikají nové typy škol soukromé školy, vyšší odborné školy, víceletá gymnázia, všeobecné vzdělávací programy – lycea, aj. Mateřské školy jsou na řešením území ve většině měst a obcí a svou kapacitou stačí pokrýt potřeby v řešeném území. Naplněnost MŠ se pohybuje zhruba mezi 68 a 100 %. Úplná naplněnost je v MŠ v Černém Dole, Dolní Branné, Mladých Bukách, Kunčicích nad Labem a Žacléři. V obcích Dolní Dvůr, Královec, Lampertice a Strážné není žádné zařízení typu MŠ děti z těchto obcí docházejí do školek do okolních větších obcí či měst regionu. Síť základních škol je na řešeném území zastoupena 3 školami s 1. - 4. ročníkem (Černý Důl, Janské Lázně a Malá Úpa - naplněnost se pohybuje mezi 40 a 90 %), 3 školami s 1. - 5. ročníkem (Dolní Branná, Dolní Lánov a Kunčice nad Labem - naplněnost se pohybuje mezi 24 a 92 %, a 8 školami s 1. - 9. ročníkem (Horní Maršov, Mladé Buky, Lánov, Rudník, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Žacléř – naplněnost se pohybuje mezi 80 a 94%). Svou kapacitou tyto školy pokrývají potřeby regionu. Zvláštní základní škola je v Dolním Lánově. Ve Vrchlabí je Speciální škola (dříve zvláštní škola). V obcích Dolní Dvůr, Královec, Lampertice a Strážné není žádné zařízení typu základní školy a děti dojíždějí do větších obcí či měst regionu. Při většině základních škol v regionu působí i kroužky zájmové činnosti. Na řešeném území jsou 3 střední odborná učiliště (v Černém Dole, Svobodě nad Úpou a Vrchlabí) a střední odborná škola ve Vrchlabí. Střední odborné učiliště zemědělské v Černém Dole ukončí v roce 2006 svoji činnost. Gymnázium se v řešeném území nachází ve Vrchlabí. V Janských Lázních je Obchodní akademie a praktická škola pro tělesně postižené. Mladí lidé dochází buď do těchto škol nebo dojíždějí do škol v rámci okresu, kraje, ale i mimo kraj. Oborová nabídka v regionu, ale i mimo něj, nevyhovuje plně potřebám trhu práce. Dětský výchovný ústav je ve Vrchlabí. Dětský domov je v Dolním Lánově. Vyšší odborné školy a vysoké školy v řešeném území nejsou zastoupeny, studenti dojíždějí do škol po celém kraji, ale i mimo něj. Zájmová a mimoškolní činnost je velice důležitá pro výchovu a další vývoj mladé generace. Na řešeném území působí 2 základní umělecké školy (ve Vrchlabí a v Žacléři). Ty se zabývají převážně zájmy o výuku hry na hudební nástroje, výuku tance a pohybu (balet), modeling, modelářství šití a vaření, ale i některé sportovní disciplíny jako např. aerobik, karate. Další mimoškolské aktivity v obcích a městech řešeném území se orientují na zimní sporty jsou zde oddíly sjezdového lyžování, běžecké oddíly, oddíl skibobistů aj., dále oddíly a kluby zaměřené na tenis, fotbal, kopanou, orientační běh, plavání, florbal atd. Mimosportovní aktivity SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

76


jsou zaměřeny na kynologii, modelářství, počítače a keramiku. Působí zde několik dobrovolných sborů mladých hasičů. Žádné mimoškolské aktivity nejsou provozovány v Černém Dole, Královci a Lamperticích. Závěr Mateřské a základní školy nejsou zastoupeny v menších obcích řešeného území, děti dojíždějí do větších obcí či měst. Střední školy jsou zde 3 (ve Vrchlabí-gymnázium a střední odborná škola a střední odborné učiliště zemědělské v Černém Dole, které ukončí na konci školního roku 2005/2006 svoji činnost. Oborová nabídka nevyhovuje potřebám trhu práce. Vyšší odborné školy a vysoké školy v řešeném území nejsou. Základní umělecké školy jsou ve Vrchlabí a Žacléři. Mimoškolní činnost je provozována nejen při základních uměleckých školách, ale i při sdružení, klubech a spolcích v jednotlivých městech a obcích.


77


Zdravotní péče Praktický lékař ordinuje v 67 % měst a obcí v řešeném území. Služeb zubní pohotovosti mohou využívat občané řešeného území ve Vrchlabí, mimo řešené území pak v Hostinném a v Trutnově. V obcích Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Královec, Kunčice nad Labem, Malá Úpa a Strážné není poskytována žádná lékařská péče a občané musí za službami lékařů dojíždět do nejbližších obcí, či do větších měst např. do Vrchlabí, Jilemnice nebo Trutnova. Specializovaná pracoviště lékařů mohou občané řešeného území navštívit ve městech a větších obcích v řešeném území i mimo něj. Nemocniční zařízení se na řešeném území nachází ve Vrchlabí (Horská nemocnice Vrchlabí), která je významná nejen pro občany řešeného území, ale i pro cestovní ruch, protože poskytuje akutní péči turistům z horských oblastí řešeného území. Občané v řešeném území využívají pro akutní péči také služeb nemocničních zařízení v Trutnově a Jilemnici. Následnou péči poskytují pro občany řešeného území zařízení v Jilemnici, Vrchlabí a Trutnově. Rychlá záchranná pomoc (RZP) je zajišťována na většině řešeného území z Vrchlabí a Trutnova. Doba dojezdu RZP je různá a záleží na tom, zda-li vyjíždí v zimním či letním období. V zimním období do 10 minut dojede do Dolní Branné, Horního Maršova, Kunčic nad Labem a Svobody nad Úpou. Do Dolního Dvora, Malé Úpy, Pece pod Sněžkou, Rudníku, Strážného a Špindlerova Mlýna přijíždí RZP nejdříve po 25 minutách. Do ostatních měst a obcí přijíždí RZP mezi 10 a 15 minutami od zavolání. V letním období do 10 minut přijede RZP do Dolní Branné, Dolního Lánova, Horního Maršova, Kunčic nad Labem, Lampertic, Lánova a Svobody nad Úpou. Za 15 minut dojede RZP do Malé Úpy a Pece pod Sněžkou. Do zbývajících měst a obcí přijíždí mezi 10 – 15 minutami. Velkým problémem je tedy dojezdová doba RZP zvláště v zimním období. Mnohdy o životě a zdraví člověka - pacienta rozhodují minuty, čekáním na pomoc může dojít k velmi vážnému poškození zdraví někdy i trvalému nebo ke smrti. Místo pro přistání vrtulníku letecké záchranné služby (LZS) je v Černém Dole, Dolní Branné, Dolním Dvoře, Janských Lázních, Lánově, Malé Úpě, Mladých Bukách, Peci pod Sněžkou, Strážném, Svobodě nad Úpou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a v Žacléři). V Bernarticích, Dolním Lánově, Královci, Kunčicích nad Labem, Lamperticích a Rudníku není místo pro přistání vrtulníku a vrtulník přistává v nejbližším městě či obci, kde toto místo je. Lékárenské zařízení je v Horním Maršově, Janských Lázních, Mladých Bukách, Svobodě nad Úpou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a Žacléři. Do těchto lékárenských zařízení dojíždí většina občanů i z okolních měst a obcí regionu. Závěr Stav zdravotní péče na řešením území je možné hodnotit jako uspokojivý. Občané menších sídel dojíždějí za zdravotní péčí do okolních měst či obcí. Dojíždění je spojeno s nedostatečnou a mnohdy problematickou dopravou z některých obcí a je náročné pro starší občany regionu a občany, kteří nevlastní osobní automobil. Specializovaná pracoviště lékařů mohou občané řešeného území navštívit ve městech a větších obcích v řešeném území i mimo něj. Velkým problémem je tedy dojezdová doba RZP zvláště v zimním období. Místo pro přistání vrtulníku je v 7 obcích a ve všech 6 městech. Lékárenské zařízení je v Horním Maršově, Janských Lázních, Mladých Bukách, Svobodě nad Úpou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a Žacléři.


78


Sociální péče Stav sociální péče na řešeném území lze hodnotit jako uspokojivý. Město Vrchlabí, jako obec s rozšířenou působností pro většinu obcí regionu, se zabývá situací v oblasti sociální péče a snaží se průběžně reagovat na vznikající problémy společně s Městem Hostinné a dalšími institucemi i krajským úřadem. V současné době se situace v oblasti sociálních služeb postupně začíná měnit. Stále více je poptávka po těchto službách zaměřena spíše na asistenční (postižení lidé) či pečovatelskou službu (senioři) s tím, že by klient nemusel opustit svůj domov, případně na přeměnu poskytovaných služeb u stávajících zařízení typu domov důchodců na zařízení typu domovského. Domovy důchodců jsou na řešeném území ve Vrchlabí – kapacita je v současné době naplněna (zde žijí také starší občané z Černého Dolu, Dolní Branné, Dolního Dvora, Dolního Lánova, Kunčic nad Labem, Lánova a Strážného), v Bernarticích (zde žijí také starší občané z Pece pod Sněžkou) a v Lamperticích (zde žijí také starší občané ze Žacléře a Mladých Buků). Mimo řešené území obyvatelé měst a obcí využívají služeb domovů důchodců v Pilníkově (Horní Maršov, Malá Úpa, Mladé Buky, Rudník a Svoboda nad Úpou) nebo Trutnově (Janské Lázně). Domy s pečovatelskou službou jsou v Dolním Dvoře, Horním Maršově, Rudníku, Svobodě nad Úpou, Vrchlabí a Žacléři. Kapacita v těchto domech je nedostatečná. Pečovatelská služba je poskytována pro obyvatele řešeného území v Horním Maršově, Lánově, Svobodě nad Úpou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a Žacléři. Mimo řešené území využívají občané služeb pečovatelské služby v Hostinném a Trutnově. Rehabilitační zařízení jsou umístěna v Hostinném (při Gerontocentru – hlavní péče je věnována seniorům) Trutnově a ve Vrchlabí. Všechna tato zařízení poskytují služby občanům z celého řešeného území i okolí. Kluby seniorů působí v Dolní Branné, Horním Maršově, Mladých Bukách, Peci pod Sněžkou, Rudníku, Svobodě nad Úpou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a Žacléři. Z Janských Lázní navštěvují senioři Klub seniorů v Trutnově. Ve Vrchlabí dále působí Sdružení tělesně postižených a Denní stacionář pro mentálně postižené děti. Tíživá je v regionu situace matek (samoživitelek) s dětmi, které se mnohdy ocitají v nelehké situaci, nemají kam odejít ze svého dosavadního domova, kde už pro ně a jejich děti nejsou vhodné podmínky. V regionu chybí azylový dům pro matky s dětmi – krátkodobé, ale i dlouhodobé řešení – malometrážní sociální byty. Závěr Stav sociální péče na řešeném území lze hodnotit jako uspokojivý. Město Vrchlabí, jako obec s rozšířenou působností pro většinu obcí regionu, se zabývá situací v oblasti sociální péče a snaží se průběžně reagovat na vznikající problémy společně s Městem Hostinné a dalšími institucemi i krajským úřadem. Domovy důchodců jsou ve Vrchlabí, Bernarticích a Lamperticích, mimo region žijí starší obyvatelé v domovech důchodců v Pilníkově a Trutnově. Stávající kapacita domovů důchodců je nedostatečná, v současné době se ale klade větší důraz na poskytování terénní pečovatelské služby. Domy s pečovatelskou službou jsou v Dolním Dvoře, Horním Maršově, Rudníku, Svobodě nad Úpou, Vrchlabí a Žacléři. Kapacita v těchto domech je nedostatečná. Pečovatelská služba pokrývá celé řešené území. V řešeném území jsou dále kluby seniorů, působí zde i Sdružení tělesně postižených a Denní stacionář pro mentálně postižené děti. Tíživá je v regionu situace matek (samoživitelek) s dětmi. V regionu chybí azylový dům pro matky s dětmi – krátkodobé, ale i dlouhodobé řešení – malometrážní sociální byty. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

79


1.8. Speciální zájmy (lázeňství)

LÁZEŇSTVÍ Lázeňství má v řešeném území dlouholetou tradici a nezastupitelnou funkci. Prioritní postavení lázeňského místa Janské Lázně integruje nejen význam obce ve struktuře osídlení, ale pozitivně ovlivňuje širší spádové území a krajinu všeobecně. Limitující prvky – statut lázeňského místa, specializace, ochranná pásma – vyžadují v územní dokumentaci mimořádnou koordinaci se zájmy ostatních odvětví především na úseku ochrany přírody, občanské vybavenosti a služeb, dopravy a ostatních zařízení technické infrastruktury. Statut lázeňského místa Janské Lázně byl schválen usnesením vlády republiky Československé dne 17. července 1959. Součástí tohoto statutu je vymezení vnitřního i vnějšího lázeňského území. Ochrana přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa celostátního a mezinárodního významu Janské Lázně byla schválena vyhláškou Východočeského Krajského národního výboru v Hradci Králové ze dne 2.května 1988. Tato vyhláška vymezuje ochranná pásma 1. a 2. stupně. V řešeném území se nachází zaniklé lázeňské místo Fořt (správní území obce Černý Důl).


80


1.9. Limity využití území nadmístního významu včetně záplavových území Ochrana přírody a krajiny (vodní plocha, vodní tok, Biosférická rezervace Krkonoše, ptačí oblast v rámci soustavy NATURA 2000, Krkonošský národní park - KRNAP, zóny odstupňované ochrany přírody, ochranné pásmo KRNAP, přírodní palmátka, přírodní park, registrovaný významný krajinný prvek) Ochrana lesa (les – pásmo 50 m od okraje lesa) Ochrana nerostných surovin (chráněné ložiskové území, dobývací prostor těžený, dobývací prostor netěžený) Ochrana podzemních a povrchových vod (chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV, ochranné pásmo významného vodního zdroje) Ochrana před záplavami (stanovené záplavové území) Ochrana památek (památková zóna - PZ)

Ochrana technické infrastruktury Zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod (ochranné pásmo nadřazeného vodovodního řadu, úpravny vody a vodojemu, ochranné pásmo nadřazené kanalizace, čistírny odpadních vod)

Energetika (ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VVN, ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN, ochranné pásmo elektrické stanice pro transformaci VVN/VN, ochranné pásmo elektrické stanice pro transformavci VN/VN, ochranné/bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, ochranné/bezpečnostní pásmo regulační VTL/STL Telekomunikace a radiokomunikace (ochranné pásmo radiokomunikačních objektů – stanic včetně páteřních radioreléových tras) Odpady (ochranné pásmo skládky) Ochrana dopravní infrastruktury (ochranné pásmo silnice I. třídy, ochranné pásmo silnice II. třídy, ochranné pásmo železnice – celostátní a regionální, ochranné pásmo vzletové a přistávací dráhy, ochranné pásmo vzletového a přistávacího prostoru, ochranné pásmo letecké stavby) Ochrana speciálních zájmů – lázeňství (vnitřní a vnější území lázeňského místa, ochranné pásmo 1. a 2. stupně přírodních léčivých zdrojů Janských Lázní)


81


1.10. Dopravní infrastruktura nadmístního významu

SILNIČNÍ DOPRAVA Současná silniční síť Územím Východní části Krkonoš nejsou dosud vedeny žádné dálniční úseky ani úseky rychlostních komunikací a tak současný základní komunikační systém území je vázán i z hlediska širších vazeb na vedení silnic I.třídy a to především na silnici I/14 procházející po jižním okraji území. Hlavní dopravní osou území je tedy trasa podhorské silnice I/14, ze které odbočují nebo ji křižují hlavní vjezdové trasy převážně silnic II.třídy do hlavních horských středisek a která umožňuje jejich vzájemné propojení. Jelikož se jedná o specifické území s výraznou turistickou atraktivitou a vzhledem k tomu, že horský masív Krkonoš vytváří i dopravní bariéru mezi ČR a Polskem, jsou z dopravního hlediska velmi významné zejména přístupové trasy do tohoto prostoru a to nejen z vnitrozemí, ale i s ohledem na hraniční přechody. Pro západní část Krkonoš je hlavní přístupovou trasou silnice I/10 s vazbou na hraniční přechod HarrachovJakuszyce. Stejným koridorem je v tomto prostoru vedena i trasa silnice I/14 od Liberce. Pro střední část Krkonoš je hlavní přístupovou trasou silnice I/16 od Jičína, ze které pak odbočují silnice II/283 na Jilemnici a dále na Benecko a Mísečky a silnice II/285 na Vrchlabí a Špindlerův Mlýn. Přístupové trasy do prostoru východní části Krkonoš a to silnice I/16, I/37 a I/14 se soustřeďují v prostoru Trutnova, odkud pak je po trase silnice I/14 a dále pak po silnici II/296 zpřístupněna oblast Pece pod Sněžkou a Malé Úpy. Současný stav těchto silnic není uspokojivý ani pro zajištění stávajících přepravních potřeb, ani ve vztahu k požadavkům na tvorbu a ochranu životního prostředí a neodpovídá běžným evropským standardům. Rozvoj dopravního systému zaostává za celkovým rozvojem území nedostatečnou nabídkou po stránce kapacity, technické kvality, pohodlí a rychlosti. Tento základní komunikační systém je dále doplněn sítí silnic II.třídy, které mají především význam pro zpřístupnění významných rekreačních center a jejich připojení na vyšší komunikační systém. Jejich současné dopravní závady či omezení jsou hlavně ve směrových poměrech, které se odvíjejí především od náročnosti konfigurace terénu. Výchozí předpoklady základní koncepce silniční dopravy a plánované záměry Současná silniční síť a plánované záměry na silniční síti severní části Královéhradeckého kraje vychází z celkové schválené koncepce silniční sítě ČR obsažené v Dopravní politice ČR. Sledovaná dálniční a silniční síť zahrnuje kromě vybrané sítě hlavních a základních tahů veškeré silnice v úrovni stávajících silnic II.třídy, které společně se sítí silnic III.třídy představují tzv.regionální silnice. Koncepce rozvoje silniční sítě je zde založena na nové trase dálnice D11, která v tomto úseku bude realizována v parametrech čtyřpruhové rychlostní silnice. Tato bude vedena východním okrajem území. Její trasa byla územně stabilizována v návrhu ÚP VÚC Trutnovskonáchodsko. Budoucí vedení dálnice (rychlostní silnice) obecně vytváří podmínky pro kvalitativně vyšší úroveň napojení území nejen na velké sídelní aglomerace ČR, ale i propojení tohoto území s okolními státy. Na tento systém navazuje síť silnic I.třídy. Jejich současné vedení je z větší části možno považovat za stabilizované a je nutné u nich sledovat především zkvalitnění jejich vedení tak, aby odpovídalo návrhovým parametrům a výhledovým potřebám. Základní silniční síť pak dále doplňují silnice II.tříd, u kterých je nutné sledovat odstranění jednotlivých dopravních závad, úpravy šířkového uspořádání stávajícího vedení. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

82


Dálnice a rychlostní silnice Dálnice D11 (R11) (Praha - HK - Královec) V úseku severně od Jaroměře je trasa uvažována dle vládního usnesení v kategorii rychlostních silnic, tedy jako silnice R11. Zakreslená trasa vychází z návrhu ÚP VÚC Trutnovska – Náchodska a pro vlastní území bude mít význam především ve zkvalitnění dopravní přístupnosti východní části Krkonoš a to ve směru od Trutnova v trase dnešní silnice I/14.

Silnice I.třídy Silnice I/14 (Liberec - Vrchlabí - Trutnov - Náchod - Vamberk - Ústí n/O - Č.Třebová) – je vedena po jižním okraji území ve směru východ – západ. Dopravní význam silnice je především pro rozvedení dopravních vazeb v podhůří Krkonoš. Ve směru od Trutnova je tato silnice vedena v odpovídajících parametrech a to až za obec Hertvíkovice, kde její úpravy byly zatím ukončeny. Na průchodu územím obce Rudník je však vedena v omezených směrových i šířkových parametrech, které neodpovídají jejímu dopravnímu významu. Z tohoto důvodu se na území obce předpokládají přeložky její současné trasy, které byly zapracovány i do územního plánu obce i ve ÚP VÚC Krkonoš. Rozdílné vedení přeložky ve střední části obce vyplývá z podrobnějšího řešení ÚPO obce. V dalším úseku po Vrchlabí je možné její vedení považovat za stabilizované včetně směrových parametrů. Dále pak silnice prochází napříč zástavbou města Vrchlabí. Vzhledem k dopravnímu zatížení silnice je navrhováno její přeložení po jižním okraji města s vazbou na přeloženou trasu silnice II/295. Původní trasa návrhu přeložky silnice zapracovaná ve ÚP VÚC Krkonoš byla vedena v těsném kontaktu se zástavbou města. V současné době je již uvažováno s vedením jižního obchvatu v oddálenější poloze (dle studie Valbek, 2004). Silnice I/16 (Trutnov – státní hranice) – je sice silnicí I.třídy, ale výrazně nižšího dopravního významu a z toho vyplývají i omezené směrové i šířkové parametry. Vzhledem k tomu, že se v tomto koridoru předpokládá vedení dálnice D11 (R11) a dopravní vazby budou především vázány na tento mezinárodní tah, je možné považovat vedení této silnice za zcela stabilizované a její parametry za odpovídající předpokládanému dopravnímu významu.

Silnice II.třídy Silnice II/252 (II/296 – Pomezní Boudy) – je vedena sevřeným údolím Malé Úpy do prostoru Pomezních Bud kde je situován i hraniční přechod pro osobní dopravu do Polské republiky. Parametry silnice jsou tak omezeny terénními možnostmi. Vedení silnice je možné považovat za stabilizované, pouze v případě realizace záměru vybudování vodní nádrže Lata by bylo nutné její přeložení. ÚP VÚC Krkonoš tedy navrhoval územní rezervu pro její přeložku a to v levobřežním svahu paralelně se zátopovou linií. Variantně bylo i zvažováno (PPU 3.93) s trasou po pravobřežním svahu s tunelovým úsekem a s vyústěním na silnici II/296 v prostoru Pod Barrandovem v místě uvažovaného záchytného parkoviště. Silnice II/295 (Studenec – Vrchlabí – Špindlerův Mlýn) – je významnou přístupovou trasou ze směru od Nové Paky do prostoru Vrchlabí a Špindlerova Mlýna. Její trasa byla rekonstruována včetně nového západního obchvatu města Vrchlabí, a tak jedinou závadou tak zůstává průjezd obcí Dolní Branná s úrovňovým železničním přejezdem. V ÚP VÚC Krkonoš byla zde navrhována přeložka vedoucí v posunuté západní poloze. V současné době je již uvažováno s delší přeložkou obcházející zástavbu obce po její východní straně s možným propojením na silnici III/32551 Kunčice nad Labem – Vrchlabí. Z hlediska širších vazeb může být vedení silnice ovlivněno realizací vodní nádrže Vestřev, což vyvolá přeložení trasy silnice I/16 a návazně silnice II/295. Tato problematika je převzata ze SDI KHK.


83


Silnice II/296 (Mladé Buky – Pec pod Sněžkou) - je významnou přístupovou trasou ze směru od silnice I/14 do prostoru Pece pod Sněžkou. Její trasa byla v podstatě rekonstruována do odpovídajících parametrů v závislosti na terénních podmínkách. Její vedení je tedy možné považovat za stabilizované. Pouze v Generelu rozvoje cestovního ruchu byla zvažována přeložka v severní části Horního Maršova. Silnice II/297 (Čistá – Svoboda nad Úpou) – je propojující silnicí mezi silnicemi I/14 a II/296 a zpřístupňující prostor Černého Dolu a Jánských Lázní. Trasa silnice překonává značné výškové rozdíly a její vedení je tak značně ovlivněno složitou konfigurací terénu. Další omezení jejich parametrů je i na průchodu zástavbou Černého Dolu a Čisté. Silnice II/300 (I/14 – Žacléř – I/16) – tuto silnici lze rozdělit na dva úseky rozdílného charakteru. Úsek od silnice I/14 po Žacléř je veden v omezených šířkových parametrech s řadou směrových oblouků minimálních poloměrů. Úsek východně od Žacléře lze naopak považovat za odpovídající jejímu dopravnímu významu. U silnic III.tříd nebyly záměry jejich přeložek do tohoto materiálu zahrnuty.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Vzhledem ke složité konfiguraci terénu v tomto území nejsou tímto prostorem vedeny dopravně významnější trasy železniční dopravy. Jedná se především pouze o koncové tratě regionálního charakteru (043, 044, 045), které jsou směrem do vnitrozemí postupně napojovány na významnější železniční tratě celostátního významu (040). Územím jsou tedy vedeny tyto železniční tratě: 040 Trutnov - Hostinné - Stará Paka - Ostroměř 043 Trutnov - Žacléř 044 Kunčice - Vrchlabí 045 Trutnov - Svoboda nad Úpou U těchto tratí se nepředpokládají žádné úpravy přesahující stávající drážní pozemky.

LETECKÁ DOPRAVA S ohledem na hornatý charakter území se v něm vyskytuje pouze jediné veřejné vnitrostátní letiště a to letiště ve Vrchlabí, tedy letiště pro sportovní činnost, lety všeobecného letectví a nepravidelné komerční lety malých letadel. Další letiště v Lánově slouží pro potřeby zemědělství a lesnictví. V území se neuvažuje s výstavbou dalších letištních ploch. Pouze v hlavních střediscích cestovního ruchu jsou heliporty pro zabezpečení provozu letecké záchranné služby.

Přehled letišť Letiště

Provozovatel

VPD

Rozměry VPD Povrch

Vrchlabí - Lánov

Letecká škola Vrchlabí a.s.

11 - 29

840*125

Travnatý

U letišť jsou vyhlášena ochranná pásma, které je nutno plně respektovat.


84


Zatížení silniční sítě Jediným podkladem pro stanovení zatížení silniční sítě jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 1995 a 2000. V následující tabulce jsou porovnány výsledky těchto sčítání na silnicích I.třídy na úsecích souvisejících s tímto územím: Silnice

Stanoviště

Úsek

I/14

5-0978/9 5-0963 5-0962 5-0960 5-0950 5-0940 5-3430 5-1280 5-3470 5-1180 5-3440 5-1039 5-1025 5-0979 5-1027 5-1020 5-4450 5-1260 5-4460 5-4770 5-4786 5-3450 5-3451 5-3460

Hrabačov – Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí – Lánov Lánov – Čistá Čistá - II/325 II/325 - Ml.Buky Ml.Buky - II/300 Trutnov – II/300 II/300 – hraniční přechod Malá Úpa – Pomezní Boudy Hranice kraje – Vrchlabí, jih Vrchlabí, jih – I/14 I/14 – Vrchlabí, sever Vrchlabí, sever – Hořejší Vrchlabí Hořejší Vrchlabí - Labská Labská – Špindlerův Mlýn I/14 – II/252 II/252 – Pec pod Sněžkou I/14 – Jánské Lázně Jánské Lázně – II/296 I/14 - Žacléř Žacléř Žacléř – I/16

I/16 II/252 II/295

II/296 II/297 II/300

I1995 4534 7541 6085 6085 3776 2430 2131 6940 2081 1813 818 2673 1427 3656 2989 2989 563 3782 2270 1861 1861 1599 1599 1599

I2000 6145 6376 8581 8581 5182 2959 3472 7735 1592 1124 804 4406 1431 6832 3540 3540 4912 3775 2182 1744 1744 2036 2036 672

Ze sčítání dopravy vyplývá, že hlavní dopravní zatížení je realizováno prostřednictvím hlavních silničních tahů, tedy v tomto případě silnicí I/14. Z vyhodnocení vyplývá, že nejproblematičtější úseky se vyskytují zejména na průtahu městem Vrchlabí, kde je do tohoto koridoru soustředěna i vnitroměstská doprava. Ze silnic II.tříd jsou výrazněji dopravně zatěžovány silnice zpřístupňující hlavní turistická centra. To jsou především silnice II/293 do Jilemnice s odbočující trasou silnice II/295 do Špindlerova Mlýna a silnice II/296 do Pece pod Sněžkou. Hodnoty intenzit dopravy na těchto silnicích značně kolísají a v období hlavní turistické sezóny v dopravních špičkách jsou až několikanásobné oproti uváděným hodnotám za průměrný den roku. Kategorizace silnic a dálnic Se zatížením silnic souvisí i jejich výhledové kategorie, které jsou dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030" následující: Silnice D11 (R11) I/14

I/16 II/252 II/295 II/296 II/297 II/300

Úsek Trutnov – státní hranice Hranice kraje – Vrchlabí Vrchlabí – Mladé Buky Mladé Buky - Trutnov Trutnov - Královec II/296 – Pomezní Boudy Hranice kraje – Špindlerův Mlýn I/14 – II/297 II/297 – Pec pod Sněžkou I/14 – II/296 I/14 – I/16


Výhledová kategorie R 26,5/100 S 11,5/80 S 9,5/80 S 11,5/80 S 7,5/70 S 7,5/60 S 9,5/70 S 11,5/80 S 9,5/60 S 7,5/60 S 7,5/60

85


DOPROVODNÁ ZAŘÍZENÍ SILNIČNÍ DOPRAVY Vybavenost související se silniční dopravou je v tomto území representována čerpacími stanicemi pohonných hmot, které jsou situovány při hlavních dopravních tazích, tedy zejména ve vazbách na silnice I.třídy a hlavní přístupové trasy do rekreačních center převážně vždy ve vazbě na větší sídelní útvary. Specifickou problematikou tohoto území je zajištění dostatečných parkovacích kapacit zejména v hlavních centrech turistického ruchu. Jejich kapacity úzce souvisí s ubytovacími kapacitami a s kvalitou dostupnosti území hromadnou dopravou. Územní plán Krkonoš předpokládal v hlavních rekreačních centrech v případě potřeby zvýšení kapacit parkovišť a se zvýšením jejich standardu postupnou výstavbou vícepodlažních objektů a dalších záchytných parkovišť. V případě přetížení středisek zejména během zimních víkendových špiček pak bylo uvažováno i s částečnou regulací dopravy. To se týká především dvou hlavních center zimních sportů a to Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou. U Špindlerova Mlýna jsou záchytná parkoviště u hotelu Hradec a u ČOV. Koncepce dopravní přístupnosti je zde založena na důsledné regulaci vjezdu do města a parkování na záchytných parkovištích. V případě zvýšené návštěvnosti se předpokládá využití navrhovaných ploch v prostoru Přední Labské. Pro celou oblast bylo ve VÚC Krkonoš uvažováno se záchytným parkovištěm v prostoru Vrchlabí – Vejsplachy, tedy při křižovatce silnic I/14 a II/295. V případě Pece pod Sněžkou jsou kapacitní parkovací plochy situovány u Zeleného potoka, U kapličky, u Lesovny, za přehradou, u motorestu a v centru Velké Úpy. Koncepce je založena na vybudování záchytných parkovišť u motorestu a v centru Velké Úpy, zde se jedná o přestavbu stávajících ploch, a dále nové záchytné parkoviště v prostoru pod Barrandovem – terminál Hlušiny, které je navrhováno i v souvislosti s realizací záměru propojení tohoto prostoru lanovkou k horním stanicím Javor I. a II.. Doprava osob od záchytných parkovišť by pak byla realizována Skibusy. Z dalších parkovišť je možné jako záchytné parkoviště využívat parkoviště v Temném Dole a dále ÚP VÚC předpokládal vybudování záchytného parkoviště v prostoru Mladých Buků při křižovatce silnic I/14 a II/296.Ostatní významná centra zimních sportů jako Herlíkovice – Přední Žalý, Čený Důl a Jánské Lázně – Černá Hora mají parkoviště situovaná vždy v nástupních prostorech.

Vertikální doprava V celé oblasti Krkonoš je značný počet lyžařských vleků a lanovek v řadě lyžařských středisek a jednotlivých lokalitách. Jsou to Davidovy Boudy, Špindlerův Mlýn (Medvědín, Pláně, Sv.Petr), Labská, Herlíkovice, Bubákov, Kněžický Vrch, Strážné, Dolní Dvůr, Lánov, Friesovy Boudy, Zadní Rennerovky, Richterovy Boudy, Černý Důl, Jánské Lázně, Mladé Buky, Horní Maršov, Dolní Lysečiny, Albeřice, Velká Úpa, Javoří Důl, Pec pod Sněžkou, Pomezní Boudy, Dolní Malá Úpa (U Kostela) a Prkenný Důl. Z hlediska VÚC byly vyhodnoceny jako střediska nadmístního významu oblast Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou a dále Herlíkovice, Jánské Lázně a v případě realizace záměru lanovky na Špičák i Černý Důl. V těchto střediscích byly vyznačeny lyžařské vleky a lanovky základního nosného systému. Ostatní střediska byly vyhodnoceny jako střediska s převažujícím místním významem a nebyly tedy do této dokumentace zahrnuty. V prostoru Špindlerova Mlýna jsou dlouhodobě sledovány záměry zlepšení dostupnosti a propojení jednotlivých stávajících zařízení a to Špindlerův Mlýn (záchytné parkoviště) – Hromovka – Pláň a Špindlerův Mlýn (záchytné parkoviště) – Horní Mísečky (Harrachova skála). Obě propojení byla zvažována i ve variantě Špindlerův Mlýn (Labská). Obdobná situace je i u oblasti Pece pod Sněžkou, kde se předpokládá propojení lanovkou od záchytného parkoviště pod Barrandovem – terminál Hlušiny přes Vlašské a Javorské Boudy v návaznosti na stávající areál Javor. Samostatnou problematikou je otázka lanovky na Sněžku. Tyto záměry jsou zásadního charakteru, které umožní zásadní zlepšení přístupnosti lyžařských center a v případě Pece pod Sněžkou i výrazné snížení dopravního zatížení v obci. Touto problematikou se podrobněji zabýval Generel cestovního ruchu, který se zabýval hodnocením veškerých jednotlivých záměrů lyžařských vleků a sjezdových tratí. V ÚP VÚC Krkonoše nebyla tato problematika řešena. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

86


Hraniční přechody Státní hranice mezi ČR a Polskem prochází po hlavním hřebenu Krkonoš. Na tento horský hřeben navazují další a tak prostupnost této hranice je umožněna pouze v omezeném počtu vhodných koridorů a to s přihlédnutím k jejich funkci.

a) silniční: Pomezní Boudy-Przelecz Okraj - hraniční přechod s nepřetržitým provozem pouze pro osobní automobily. Umístění hraničního přechodu v nadmořské výšce asi 1000 m n.m. a navíc v prostoru KRNAP s přístupovými silnicemi neumožňujícími rozsáhlejší úpravy limituje možnosti jeho využívání. Královec-Lubawka - hraniční přechod s nepřetržitým provozem a s omezením pro nákladní automobily do 6 tun. Hraniční přechod je přístupný silnicí I/16 od Trutnova nebo i prostřednictvím silnice II/300, vedoucí od silnice I/14 přes Žacléř. Obě trasy mají vzhledem k terénním podmínkám značně omezené parametry, což ovlivňuje současné možnosti jeho využívání. V tomto prostoru se předpokládá výstavba nového hraničního přechodu a to na trase rychlostní silnice R11, který by převedl veškerou nákladní dopravu bez omezení tonáže. b) železniční Královec-Lubawka - hraniční přechod s nedostatečnou infrastrukturou a pouze pro nákladní dopravu. V ÚP VÚC Trutnovsko-náchodsko je uvažováno s rozšířením provozu i pro osobní dopravu. c) turistické (pěší,cyklisté,lyžaři) Špindlerův Mlýn (Špindlerovka) – Przesieka Luční bouda - Rownia pod Śniežka Luční bouda - Slaski Dom Soví Sedlo(Jelenka) - Sowia Przelecz Žacléř(Bobr) - Niedamirów Horní Albeřice – Niedamirów (navrhovaný) Ochranná pásma Vzhledem k měřítku grafické části dokumentace nejsou v ní zakreslena ochranná pásma silnic a železničních tratí. U nich je nutno vycházet ze zákona č.266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak je nutno respektovat i vyhlášená ochranná pásma letišť.

Ochranné pásmo dálnice a rychlostních silnic - 100 m od osy přilehlého jízdního pásu Rychlostní silnice R11 (Trutnov – Královec) Ochranné pásmo silnic I.třídy - 50 m od osy vozovky Silnice I/14 (Hrabačov – Trutnov) Silnice I/16 (Trutnov – Královec) Ochranné pásmo silnic II.třídy - 15 m od osy vozovky Silnice II/252 (II/296 – Pomezní Boudy) SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

87


Silnice II/295 (Studenec – Vrchlabí – Špindlerův Mlýn) Silnice II/296 (Mladé Buky – Pec pod Sněžkou) Silnice II/297 (Čistá – Svoboda nad Úpou) Silnice II/300 (I/14 – Žacléř – I/16) Ochranné pásmo železničních tratí a zařízení - 60 m od osy krajní koleje, 30 m od hranice obvodu dráhy železniční tratě číslo: 040 Trutnov - Hostinné - Stará Paka - Ostroměř 043 Trutnov - Žacléř 044 Kunčice - Vrchlabí 045 Trutnov - Svoboda nad Úpou

Ochranné pásmo vzletové a přistávací dráhy Veřejné vnitrostátní letiště Vrchlabí-Lánov (840 x 125 m) -

OP 900 x 200 m

Plocha pro vzlety a přistání Dolní Lánov (700 x 15 m) -

OP není stanoveno

Ochranné pásmo vzletového a přibližovacího prostoru Veřejné vnitrostátní letiště Vrchlabí-Lánov -

OP překážkové roviny vzletového prostoru v jihovýchodním směru stoupá od konce OP vzletové a přistávací dráhy ve sklonu 1:40 do vzdálenosti 3 000 m a úhel rozevření je v severním směru asi 6° a v jižním směru asi 24°. V severozápadním směru stoupá od konce OP vzletové a přistávací dráhy ve sklonu 1:25 do vzdálenosti 3 000 m a úhel rozevření je v severním směru asi 6° a v jižním směru asi 24°,

-

vnitřní vodorovná překážková rovina, kterou tvoří kruh o poloměru 4000 metrů opsaný vztažnému bodu letiště (pzn.: tj. střed dráhy) s výškovou hladinou 530 m.n.m.

Plocha pro vzlety a přistání Dolní Lánov -

OP překážkové roviny vzletového a přibližovacího prostoru zasahující do vzdálenosti 1000 metrů od obou okrajů dráhy,

-

OP vnitřní vodorovné překážkové roviny zasahující do vzdálenosti 1000 metrů od vzletové a přistávací dráhy.

Ochranné pásmo letecké stavby - Ochranné pásmo letecké stavby je prostorově vymezeno čtyřmi sektory ve tvaru soustředných kružnic se středem v ose anténního systému letecké stavby, kdy poloměry činí: a) b) c) d)

u u u u

prvního sektoru……………………………………………….....do 25 m, druhého sektoru……………………………………………………..60 m, třetího sektoru…………………………………………………...…200 m, čtvrtého sektoru…………………………………………………….600 m.


88


NEMOTORISTICKÁ DOPRAVA Turistika Oblast východních Krkonoš, resp. území nejvyššího pohoří České republiky a jeho bezprostředního, jižního podhůří, ležícího v Královéhradeckém kraji, je jednou z nejstarších turistických oblastí Čech. Díky své terénní rozmanitosti a neopakovatelným a jedinečným přírodním hodnotám uspokojí celou širokou škálu návštěvníků od rodin s malými dětmi, jedince pohodlnější, nezvládající fyzicky náročné trasy, až po milovníky vysokohorské turistiky. Pro poznání krás tohoto prostoru slouží již skoro 100 let síť turistického pěšího značení, vyznačená a udržovaná Klubem českých turistů. V zimním období slouží lyžařům zimní, pásové, turistické značení udržované opět Klubem českých turistů, které doplňuje tyčové lyžařské značení, osazované na bezlesích hřebenových partiích Krkonoš. Toto značení osazuje a udržuje Správa KRNAP ve spolupráci s Horskou službou. Bouřlivý rozvoj cyklistiky v posledních 15 letech pak doplnil řešené území o další značení v terénu, o vyznačené cyklotrasy. Toto cyklistické značení navrhuje a provádí na území Krkonošského národního parku a v jeho ochranném pásmu Správa KRNAP. Mimo toto území jsou cyklotrasy vyznačovány svazky obcí, příp. jednotlivými městy ve spolupráci s Klubem českých turistů. Pro krátké a stručné seznámení s tímto důležitým prvkem turistiky a rekreace v řešeném území je nutno celou problematiku rozdělit do dvou částí: na pěší turisticky značené trasy a na značené cyklotrasy. Pěší turistické trasy Celé řešené území je dostatečně pokryto sítí vyznačených turistických cest. Její hustota je nejvyšší v severní, vlastní, horské části území. Z krkonošských horských středisek – Pece pod Sněžkou, Špindlerova Mlýna, Žacléře, Vrchlabí, Janských Lázní a Svobody nad Úpou, vychází turistické trasy napojující nejzajímavější lokality Krkonoš na uvedená střediska, ve kterých jsou koncentrovány ubytovací kapacity. Současně jsou v tomto území vyznačeny turistickým značením (červená značka) dálkové trasy, procházející celým pohořím. V daném prostoru se jedná o následující hlavní trasy: (Trutnov) – Babí – Rýchory – Horní Albeřice – Malá Úpa – Pomezní Boudy. Cesta česko-polského přátelství Pomezní Boudy – Jelenka – Sněžka – Špindlerova bouda – Slezské sedlo – Vysoké Kolo. Svoboda nad Úpou – Janské Lázně – Liščí hora – Luční bouda. Vrchlabí – Strážné – Zadní Renerovky – Luční bouda. Bucharova cesta (Jilemnice) – Přední Žalý – Horní Mísečky – Zlaté návrší – pramen Labe. V území zhruba jižně od spojnice Vrchlabí – Svoboda nad Úpou – Žacléř je síť turistického značení řidší. Tato relativně malá část řešeného území i přes své nesporné přírodní kvality zůstává zatím bez většího zájmu návštěvníků. Cyklotrasy Pro uspokojení stále většího zájmu o pohyb na kole i ve výškově značně členitém území Krkonoš a z potřeby ochránit cenné přírodní hodnoty území před někdy až devastujícím účinkem cyklokrosových kol, vyznačila Správa KRNAP na území Krkonošského národního parku a v jeho ochranném pásmu hustou síť cyklotras.Ta umožňuje projet na kole velkou část území, přičemž z jízdy na kole jsou vyloučeny pouze vrcholové, hřebenové části Krkonoš. Struktura sítě cyklotras je navázána, podobně jako v případě pěších tras, na krkonošská horská střediska. Současně byla Správou KRNAP vyznačena dálková krkonošská cyklotrasa, procházející západovýchodním směrem, od Žacléře až po Harrachov, celými Krkonošemi. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

89


V obou koncových městech navazuje na tuto horskou magistrálu síť cyklotras, směřujících do vnitrozemí, resp. do Jizerských hor a vyznačených dle značek a metodiky Klubu českých turistů. Při jižním úpatí vlastních Krkonoš (zhruba podél jižní hranice Krkonošského národního parku) probíhá dálková cyklotrasa Klubu českých turistů – Trasa č. 22 Jizerské hory – Krkonoše – Orlické hory. V současné době je vyznačena ve směru od Jizerských hor po Vrchlabí a v opačném směru je značení připraveno k realizaci. Další dokonce významnou trasou je uvažovaná trasa č. 24 Labská trasa sledující tok Labe a vedoucí tedy v trase Špindlerův Mlýn – Vrchlabí – Dvůr králové nad Labem atd.


90


1.11. Technická infrastruktura nadmístního významu (vodní hospodářství, energetika, telekomunikace, radiokomunikace)

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Průzkum Řešené území je v rámci bývalého okresu Trutnov, v jeho severní části, významně závislé na povrchových zdrojích vody. Kapacita zdrojů není bariérou pro rozvoj řešeného území, na odběrech vody z povrchových vodních toků a úpraven vody jsou značné rezervy. Menší část je zásobována z místních podzemních zdrojů vody se silně kolísavou vydatností, nízkou hodnotou pH, nízkým obsahem vápníku a zvýšeným obsahem radonu. Tento stav je způsoben roztříštěností zástavby, jednotlivé lokality a boudy, které jsou zásobovány z lokálních zdrojů pitné vody mají problémy se zásobováním vzhledem k enormním nárazovým potřebám. Na veřejný vodovodní systém je napojeno cca 92 % obyvatel. Jediným významným skupinovým vodovodem je vodovod Trutnov, který dále zásobuje Mladé Buky, Svobodu nad Úpou, Janské Lázně a Horní Maršov. Hlavním zdrojem je odběr vody z řeky Malá Úpa v Temném Dole o výkonu 180 l/s.Vodovod je ve správě VaK Trutnov a.s. Podrobnější údaje viz dále. Dalším skupinovým vodovodem je vodovod Vrchlabí, který zásobuje i Dolní Brannou, Lánov, Kunčice a původně i město Jilemnice, ta však v současné době má vlastní vodovod. Zdrojem vody je řeka Labe s úpravnou vody v Herlíkovicích o výkonu 90 l/s z roku 1961. Podrobnější údaje viz dále u popisu jednotlivých obcí a měst. Popis jednotlivých obcí a měst Bernartice Obec má dva vodovody, jeden společný vodovod s Lamperticemi. Zdrojem vody je prameniště Vodní údolí z roku 1910 o vydatnosti 10 l/s, který zásobuje též Lampertice. Dalším zdrojem je prameniště Bečkov z roku 1952 o vydatnosti 0,8 l/s a Rybena 1,2 l/s. Obec má projekt na rekonstrukci vodovodní sítě a projekt pro napojení místní části Křenov. V návrhu je uvažováno s rekonstrukcí prameniště Vodní údolí, vodovodní sítě a úprava vody odkyselovacími filtry. Ostatní místní části budou zásobovány individuálně. Černý Důl Obec má vodovod včetně místních částí Čistá, Fořt a částečně obec Rudník. Obec Rudník připravuje realizaci vlastního vodovodního systému a bude potom odpojen. Zdroje vody – Železný Důl 5 – 15 l/s s ÚV nad Miletou a Na Janské Lázně 2,0 l/s.


91


Dolní Branná Obec má obecní vodovod napojený na vodovodní systém Vrchlabí včetně obce Lánov. Hlavní zásobní řad je veden z vodojemu Vrchlabí – Třídomí 2 x 1 000 m3 (559,30/554,30 m n.m.). V návrhu je uvažováno s doplněním vodovodní sítě. Dolní Dvůr V obci je pouze v centru ze studny zásobeno několik objektů, ostatní mají zásobení individuální. Přes k.ú. obce je veden z prameniště pod Tetřevími boudami přívodní řad pro obce Lánov, Dolní Lánov a Prosečné. Dle PRVKÚK k realizaci nedojde do roku 2015. Dolní Lánov Vodovod je realizován společně s Lánovem a Prosečným. Zdrojem vody je vrt P2 o vydatnosti 6 l/s. V případě potřeby je možná dotace z Vrchlabí. Horní Maršov Má realizován obecní vodovod se zdrojem vody nad nemocnicí o vydatnosti 3 – 5 l/s. Přes k.ú. je veden zásobní řad z ÚV Temný Důl do Trutnova, ale není využíván. Výhledově je uvažováno s propojením vodovodu s prameništěm Nový Svět, který je zdrojem vody pro Svobodu nad Úpou. Ostatní místní části mají zásobování pitnou vodou individuální. Janské Lázně Město má realizován veřejný vodovod, na který je napojeno prakticky 100 % obyvatel a dalších uživatelů. Vodovodní systém je propojen se Svobodou nad Úpou. Zdrojem vody jsou Zrcadlovky I. 3 – 8 l/s, Zrcadlovky II. 3 – 8 l/s, Rudolfovo údolí nové 5 l/s, Zátiší 0,6 – 1,3 l/s, Košťál 0,05 – 0,3 l/s, Zvoneček 0,3 – 2,0 l/s a Zinnekrovky 1,5 – 6,0 l/s. Oboje Zrcadlovky a Zinnekrovky jsou svedeny do úpravny vody o výkonu 24 l/s. V návrhu je uvažováno s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě a úpravou s propojením tlakových pásem vodovodní sítě s osazením redukčních ventilů. Královec Má realizován vodovod se zdrojem jímací štola U Pramene z roku 1956 o vydatnosti 1,3 – 2,0 l/s. Vodovod vyhovuje. Kunčice nad Labem Má realizován vodovod se zdrojem – vrt S1 o vydatnosti 1,5 – 2,08 l/s s vyšším obsahem radonu. Vodovod vyhovuje. Lampertice Zásobování pitnou vodou je společné s obcí Žacléř včetně místní čísti Bobr. Hlavním zdrojem vody je odběr povrchové vody ze Sněžného potoka v Prkenném Dole s úpravnou vody o výkonu 25 l/s. Dalšími zdroji jsou Rýchory 3,5 – 6,5 l/s a Porcelánka Spodní 0,75 – 2,5 l/s. Ve vodovodní soustavě je celkem 6 vodojemů.


92


V návrhu ÚPO a PRVKÚK je uvažováno do roku 2011 s rekonstrukcí ÚV v Prkenném Dole a s postupnou rekonstrukcí vodojemů. Lánov Obec má realizován obecní vodovod společně s obcemi Dolní Lánov a Prosečné ( je již mimo řešené území). Zdrojem vody je vrt P2 o vydatnosti 6 l/s. Tlakové poměry zajišťuje vodojem 2 x 200 m3 ( 510 / 506 m n.m.). V případě potřeby lze místní vodovod dotovat z vodárenské soustavy Vrchlabí. Malá Úpa Obec má vodovod již z roku 1928 pro víc jak ½ obyvatel. Prameniště má vydatnost 1,1 l/s, celkově je vodovod ve špatném technickém stavu. Na Pomezních Boudách jsou provedeny tři vrty o vydatnostech každého ve výši 1,0 l/s, tj. 3 l/s. Obec má připravený projekt na využití prameniště PJ 1, PJ 2 o vydatnosti 10 l/s a nového vodojemu 50 m3 ( 1100 / 1097 m n.m. ). Mladé Buky Obec má realizován vlastní vodovodní systém se zdroji Modré Kameny o vydatnosti 5,0 – 10,0 l/s. V k.ú. se nacházejí Sejfy, zdroj vody pro Trutnov o vydatnosti 25 l/s. Mimoto územím prochází hlavní zásobní řady DN 400 mm a DN 225 mm z ÚV Temný Důl do Trutnova. Vodovodní systém vyhovuje. Pec pod Sněžkou Město má realizován vodovod se zdroji vody odběrem z řeky Úpy ve výši 50,0 l/s a úpravou vody a prameniště Jelení Louky 3,0 – 3,5 l/s. Vodovodní systém má 3 tlaková pásma. V ÚV se nachází vodojem 2000 m3 + 1000 m3. Samostatný vodovod má Liščí Hora. Dále se zde nachází vodovod Severka s vrtem PE 3 o vydatnosti 5,0 l/s a vodojemem 96 m3. Voda je dopravována i do Velké Úpy. Vodovod DATART částečně i pro část Černého Dolu. Rudník V obci je realizován vodovod s místními částmi Bolkov, Janovice, Lázně Fořt, Leopoldov a Terezín. Prameniště Bolkov má vydatnost 1,1 – 3,0 l/s. Obec má připraveno územní rozhodnutí na „Rozšíření vodovodu Rudník“ s tím, že přívod z Černého Dolu bude zrušen. Obec bude mít samostatný vodovod od roku 2006. Ve zpracovaném PRVKÚK Královéhradeckého kraje je však uvažováno s navrženým propojením i nadále. Strážné Místní vodovod zásobuje cca ½ obyvatel. Zdrojem je prameniště Jezerní Domky o vydatnosti 1,1 – 2,2 l/s. V návrhu je uvažováno s doplněním vodovodní sítě pro celou obec. Svoboda nad Úpou Obec má realizován veřejný vodovod na který je napojeno 100 % obyvatel. Přes k.ú. vedou přivaděče z Temného Dolu do Trutnova. Ze zdrojů vody uvádíme: Svoboda 2 – 5 l/s, Nový Svět 2,5 – 6 l/s, Modré Kameny 5 – 10 l/s, do vodovodního systému Dolního Maršova dotace z přivaděče Temný Důl – Trutnov ve výši 10 l/s a dotace z Janských Lázní do 2 l/s. Dle zpracovaného PRVKÚK je uvažováno s propojením prameniště Nový Svět s prameništěm Rýchory. 93 SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové


Špindlerův Mlýn Obec má realizován veřejný vodovod až na Přední Labskou a některé vzdálenější místní části. Zdrojem vody je odběr povrchové vody z Bílého Labe pod soutokem s Černým potokem ve výši 60 l/s s úpravnou vody Dívčí Lávky. Ve Svatém Petru je zdroj o vydatnosti 3,2 – 10 l/s. Vodojem u úpravny vody 2 x 1500 m3 ( 795,60 / 790,60 m n.m. ). Vodovod vyhovuje, připravuje se napojení Přední Labské s realizací nového vodojemu pro tuto oblast. Trutnov – pouze k.ú. Babí Obec má veřejný vodovod s prameništěm Babí – zářezy 1,2 – 3,3 l/s. Vodovod vyhovuje. Vrchlabí Město má realizován vodovod, zásobuje též Dolní Brannou, Lánov a Kunčice. Zdrojem vody je odběr z řeky Labe z roku 1961 ve výši 90 l/s s úpravnou vody Vrchlabí – Herlíkovice. Dalším zdrojem je Žalý z roku 1915 – 20 l/s, několik menších zdrojů nepatrné vydatnosti /Kolonie, Pod Strážným, Peklo, Křešice) a záložní zdroj Lánovská 4,0 l/s. Dle zpracované dokumentace je uvažováno s rozšířením vodovodní sítě o cca 7 960 m do roku 2010. Žacléř Obec má realizován veřejný vodovod včetně místní části Bobr a dodávky vody do Lampertic. Zdrojem vody je odběr ze Sněžného potoka v Prkenném Dole s úpravnou vody ve výši 25 l/s. Dalším zdrojem jsou Rýchory 3,5 – 6,5 l/s a důlní šachta Porcelánka Spodní 0.75 – 2,5 l/s. V návrhu je do roku 2011 rekonstrukce ÚV v Prkenném Dole a postupná rekonstrukce vodojemů. Přehled vydatnosti vodních zdrojů Trutnov (zdroje vody jsou v řešeném k.ú.) – ÚV Temný Důl……………180 l/s prameniště Rýchorka …….20 – 40 l/s Sejfy………………………… 3 - 25 l/s Babí –místní část Trutnova

Babí …………………… 1,2 - 3,3 l/s

Janské Lázně

Zrcadlovky I ……………..3,0 - 8,0 l/s Zrcadlovky II………….. 3,0 - 8,0 l/s Rudolfovo údolí-nové……5,0 - 5,0 l/s

Mladé Buky

Modré kameny………… 5,0 - 10,0 l/s

Svoboda nad Úpou

Svoboda………………….2,0 - 5,0 l/s Nový Svět………………..2,5 - 6,0 l/s

Vrchlabí

ÚV zdroj Labe…………90,0 - 90,0 l/s Žalý……………………..20,0 - 20,0 l/s Sánovská………………...4,0 - 4,0 l/s


94


Žacléř

ÚV Prkenný Důl………...25,0 - 25.0 l/s Rýchory……………………3,5 - 6,5 l/s Bobr………………………..1,5 - 3,5 l/s

Černý Důl

pram.na Janské Lázně……2,0 - 3,0 l/s Železný Důl I ………………5,0 - 15,0 l/s

Dolní Lánov

místní vrty…………………..6,0 - 6,0 l/s

Rudník

odběr ze Zlatého p…………1,0 - 10,0 l/s Vrt RL – 1 …………………10,0 - 10,0 l/s Pram.Leopoldov……………2,0 -- 5,5 l/s

Pec pod Sněžkou

odběr z řeky Úpy………….50,0 - 50,0 l/s

Špindlerův Mlýn

odběr z řeky Labe………..60,0 - 60,0 l/s Svatý Petr………………….3,2 - 10,0 l/s Medvědín…………………..1,0 - 10,0 l/s

Bernartice

pram.Vodní údolí …………10,0 - 10,0 l/s


95


KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Průzkum Všechna města větší 2 000 EO (aglomerace), mimo Rudník, jsou vybavena centrálními ČOV. Kanalizační systémy jsou většinou jednotného systému. Dle zpracovaného PRVKÚK Královéhradeckého kraje se předpokládá napojení ve výši cca 92 % obyvatel. Přehled obcí s ČOV: Černý Důl…………………….1 200 m3/d , 490 EO (ekvivalentních obyvatel) Horní Maršov (2x)……………..258 -„- , 1 053 EO Pec pod Sněžkou……………1 150 –„- , 4 888 EO Strážné………………………….126 -„- , 512 EO Špindlerův Mlýn…………….. 3 600 –„- , BSK5 702 kg/d, 11 700 EO Vrchlabí ………………………8 035 -„- , -„- 1 557 –„- , 25 950 EO Žacléř …………………………1 644 –„- , -„- 277,69 –„-, 4 627 EO Bernartice Obec nemá realizován kanalizační systém. Odpadní vody jsou čištěny v septicích a v bezodtokých jímkách. Dle zpracovaného PRVKÚK a ÚP VÚC Trutnovsko-náchodsko je v návrhu uvažováno s realizací splaškové kanalizace (kombinované gravitační a tlakové) a centrální ČOV. Černý Důl Nemá realizovánu kanalizační soustavu. Odpadní vody jsou čištěny jen v septicích a jímkách na vybírání. Vlastní ČOV má Mileta a.s. o kapacitě 1 200 m3/d, BSK5 490 kg/d. Samostatná ČOV pro areál Happy Hill umožňuje napojení části Čistá v Krkonoších, další pak je vybudována v sídle Fořt. V návrhu má obec zpracovaný projekt na realizaci splaškové kanalizace s napojením odpadních vod obce na stávající ČOV Mileta. Místní část Čistá bude realizovat vlastní splaškovou kanalizaci a ČOV s kapacitou 400 EO, ČOV Černý Důl a Čistá je obsažena v ÚP VÚC Krkonoše, ÚPO obce a PRV KÚK Královéhradeckého kraje. Dolní Branná Stávající kanalizační síť je pouze v centru obce s malou ČOV typu CNP 25 (BMTO Liberec) a dále KRPA a.s. má vlastní ČOV BIOFLUID 15. V návrhu je požadavek realizace nové splaškové kanalizace s realizací čerpací kanalizační stanice pod obcí a pomocí výtlačného řadu čerpat odpadní vody na stávající ČOV Vrchlabí. Dle ÚPO obce a PRV KÚK Královéhradeckého kraje. Dolní Dvůr Nemá soustavnou kanalizační síť. V obci jsou dvě malé místní ČOV DČB 21 a DČB 16 (u hotelu Morava). V návrhu je do roku 2015 realizace nové splaškové kanalizace vedené přes celou obec a dále přes Lánov, Dolní Lánov a Prosečné buď na společnou ČOV Prosečné, nebo napojením na kanalizaci města Hostinné a tím ČOV Hostinné.ČOV Dolní Dvůr včetně obce Horní Lánov je v ÚP VÚC Krkonoše a PRV KÚK Královéhradeckého kraje.


96


Dolní Lánov Soustavnou kanalizační síť nemá. V návrhu bylo uvažováno s dostavbou několika menších sídlištních ČOV. Výhledově je uvažováno se společnou kanalizační sítí Dolního Dvora, Lánova, Prosečné, se společným čištěním na ČOV Prosečné, nebo napojení na kanalizaci města Hostinné a tím na ČOV Hostinné. Dle ÚPO obce a PRV KÚK Královéhradeckého kraje. Horní Maršov Obec má realizovánu jednotnou kanalizaci a vzhledem ke konfiguraci terénu dvě ČOV. Do kanalizace vniká větší množství balastních vod. Dle zpracovaného PRVKÚK je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě. Bude nutné se zabývat snížením objemu balastních vod přitékajících do kanalizační sítě. Janské Lázně Mají realizovaný smíšený kanalizační systém. Odpadní vody jsou odváděny společnou stokou přes Svobodu nad Úpou do kanalizačního systému Trutnova a tím ČOV Trutnov. Královec Soustavnou kanalizaci nemá, odpadní vody jsou soustřeďovány v jímkách na vybírání, obsah je vyvážen na ČOV Žacléř – Bobr. Obec má zpracovaný projekt na kanalizaci v centru obce a společnou ČOV s celnicí. Dle PRV KÚK Královéhradeckého kraje Kunčice nad Labem Realizována je jen část stokové sítě, odpadní vody zneškodňovány v septicích a jímkách na vybírání. V návrhu je požadována realizace splaškové kanalizace, čerpací stanice a výtlak na ČOV Vrchlabí. Dle PRV KÚK Královéhradeckého kraje Lampertice Obec nemá realizovánu soustavnou kanalizaci. U některých objektů jako je Celní úřad, Obecní úřad, požární zbrojnice a domov důchodců jsou provedeny mikročistírny z let 2003 – 2004. Ve zpracovaném PRVKÚK je uvažováno s realizací sídlištních kanalizací a sídlištních čistíren odpadních vod až po roce 2015. Okrajové části obce budou mít individuální zneškodňování odpadních vod. Dle PRV KÚK Královéhradeckého kraje a ÚP VÚC Trutnovskonáchodsko. Lánov Soustavná kanalizační síť není provedena, odpadní vody jsou čištěny v septicích a jímkách na vybírání. V návrhu je uvažováno s realizací nejdříve několika sídlištních kanalizací a čistíren, výhledově doplnit splaškovou kanalizaci v celé obci a společně s Dolním Dvorem, Lánovem a obcí Prosečné čistit odpadní vody na společné ČOV Prosečné, nebo provést napojení na kanalizaci města Hostinné a jeho ČOV. Dle PRV KÚK Královéhradeckého kraje


97


Malá Úpa Obec má dva samostatné kanalizační systémy s vysokým obsahem balastních vod. V návrhu je sledováno odstranění vniku balastních vod do kanalizace. Cílem je zamezení vyplavování ČOV Pomezní Boudy. Mladé Buky Obec má realizovánu oddílnou kanalizační soustavu, která je napojena na hlavní kanalizační sběrač Svoboda nad Úpou – Trutnov. Odpadní vody jsou čištěny na ČOV Trutnov. Ostatní objekty které nejsou napojeny mají domovní čistírny a žumpy. V návrhu je uvažováno s doplněním kanalizační sítě. Pec pod Sněžkou Je realizována splašková kanalizace a ČOV, na kterou je připojeno cca 50% trvale žijících obyvatel a cca 60% náštěvníků (vzhledem k rozptýlené zástavbě, kterou nelze připojit na kanalizační síť). ČOV byla rekonstruována. Zrušením dešťové zdrže a jejím vystrojením jako nitrifikační nádrž bude ČOV mít kapacitu 8 050 EO. Dále bude doplněna kanalizační síť. S ČOV Velká Úpa (místní část) je uvažováno v ÚP VÚC Krkonoše a PRV KÚK Královéhradeckého kraje. Rudník Celoplošně není provedena kanalizační síť, obec má celkem 5 lokálních čistíren. V návrhu je zpracováno Zadání stavby „Kanalizace a ČOV Rudník“ pro 1 000 EO, ale od tohoto záměru bylo prozatím upuštěno. Výsledkem je řešení likvidace odpadních vod pomocí celkem 6 lokálních ČOV. Ostatní místní části budou zneškodňovat odpadní vody individuálně. S ČOV je uvažováno v ÚP VÚC Krkonoše. Strážné V centru obce je oddílná kanalizace a ČOV typu OXICLAR s kapacitou 126 m3/d, BSK5 30,7 kg/d. V návrhu je uvažováno s rozšířením čistírny na 205,5 m3/d, BSK5 100,2 kg/d s následným doplněním sítě. Ostatní části obce nenapojené individuální čištění. Dle PRV KÚK Královéhradeckého kraje Svoboda nad Úpou Kanalizační systém je realizován, napojen na hlavní sběrač vedený do Trutnova a jeho ČOV. Špindlerův Mlýn Je realizován oddílný kanalizační systém zakončený centrální ČOV v Bedřichově. Na ČOV je napojeno 96 % obyvatel. Kapacita ČOV 3 600 m3/d, BSK5 702 kg/d, 11 500 EO. V návrhu je připravována rekonstrukce na 9 504 m3/d, 15 000 EO a doplnění kanalizační sítě. Trutnov – Babí Kanalizační systém nemá obec realizován, likvidace odpadních vod individuálně v domovních mikročistírnách.


98


Vrchlabí Má realizován jednotný kanalizační systém, napojeno je ¾ obyvatel. Kanalizace je napojena na ČOV s napojením 59 % trvale bydlících a 20 % přechodných návštěvníků. Ostatní mají bezodtokové jímky. ČOV má kapacitu 8 035 m3/d, BSK5 1 557 kg/d. Závod Škoda auto závody 2, 3 mají vlastní ČOV. V plánu je připravena rekonstrukce ČOV na 16 630 m3/d. Po analýze je uvažováno s rozšířením kanalizace o Herlíkovice. Žacléř Má jednotnou kanalizaci a 3 ČOV. Jedná se o septik pro zástavbu pod náměstím, ČOV Pod Zahrádkami, která je v havarijním stavu a ČOV Bobr s 1 644 m3/d, BSK5 277,6 kg/d s odtokem do Polska. V návrhu je doplnění kanalizační sítě a všechny odpadní vody odvést na ČOV Bobr, která bude rekonstruována (intenzifikována) na 6 740 m3/d, 5050 EO.

Rozbor V řešeném území není situován žádný ze stávajících ani výhledových celostátně významných zdrojů znečištění vod. Největší producenti znečištění mají realizovány ČOV u kterých je pouze požadována jejich intenzifikace a vybavení čistíren nitrifikací a denitrifikací. U ČOV Vrchlabí je ve stavbě intenzifikace na kapacitu 21 500 EO. Pro ČOV Špindlerův Mlýn je připraven projekt intenzifikace na kapacitu 15 000 EO. Dalším postupným cílem je rozšiřování kanalizačních systémů ve městech s ČOV a to jak u větších měst (Vrchlabí, Špindlerův Mlýn), tak u menších Žacléř – Bobr, Dolní Branná (je mimo řešené území, ale čerpat odpadní vody se budou na ČOV Vrchlabí), Horní Maršov. Dle zpracovaného PRVKÚK Královéhradeckého kraje je cílem realizovat centrální čistírny a kanalizační systémy v obcích velikosti nad 500 EO do roku 2015 (Bernartice, Velká Úpa, rozšíření ČOV Strážné, Dolní Lánov). U některých obcí jako jsou Kunčice nad Labem je navrhováno realizovat kanalizaci oddílnou splaškovou a odpadní vody čerpat na ČOV Vrchlabí. Obdobně obce Dolní Dvůr, Lánov, Dolní lánov, Prosečné výhledově variantně napojit na kanalizaci a ČOV města Hostinné a od severu i Rudník přes Arnultovice. Prozatím je uvažováno se samostatnými ČOV Lánov a Rudník. Na kanalizaci Žacléře je uvažováno s napojením Lampertic. Individuálně zneškodňovat odpadní vody budou obce Fořt, Přední Labská, Prkenný Důl, místní část Trutnova – Babí, Hertvíkovice, Javorník, Leopoldov a některé další rozptýlené místní části měst a obcí které nelze napojit na kanalizační systémy těchto měst. Dle Plánu péče je vyžadováno důsledné dodržování těchto zásad: - budovat zásadně definitivní zařízení (vč. etap), vyloučit výstavbu provizorních zařízení - pro komplexní rozvoj center budovat kanalizaci společně s vodovodem v potřebném předstihu - snažit se o komplexní řešení lokalit s realizací veškerých použitelných typů čistíren, eventuálně napojit kanalizaci na ČOV v centrech osídlení - na provoz ČOV musí dohlížet odborná servisní organizace - vůbec nelze připustit vypouštění nečistých odpadních vod do hydrologické sítě (důsledné postihy, až případné uzavření objektů).


99


VODNÍ TOKY A PLOCHY Průzkum Hlavními toky v řešeném území jsou řeky Labe a Úpa. Základní hydrologická čísla pořadí vodních toků jsou: • •

Labe 1 – 01 – 01 Úpa 1 – 01 – 02

Hlavní toky a některé vedlejší toky jsou ve správě Povodí Labe s.p. Hradec Králové, ostatní jsou většinou ve správě Lesů ČR Hradec Králové, menší část zejména v jižní části řešeného území ve správě firmy Zemědělská vodohospodářská správa a jejích středisek. Vodní toky jsou většinou v přirozeném korytě, pouze v místech zástavby větších měst jsou provedeny regulace do nábřežních zdí, nebo zpevněný lichoběžníkový profil zakončený kamennou patkou. Úpravy toků nejsou vždy provedeny na absolutní ochranu odvedení velkých vod Q100. V grafické části jsou uvedeny záplavy předané v digitální formě Povodím Labe s.p. Hradec Králové. Na menších tocích, vzhledem k jejich velkému spádu k záplavám nedochází. Říční síť Krkonoš vznikla ve třetihorách a čtvrtohorách. Jde o horní tratě toků, které mají charakter bystřin s velkým sklonem koryta, prudkostí toku, značnými výkyvy průtoků, neustáleným dnem pro velkou unášecí sílu vody apod. (dle Plánu péče KRNAP, leden 1994). Dle vyhlášky č. 333/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, v řešeném území se nacházejí tyto toky: Labe 1 – 01 – 01 – 001 v celkové délce 370,7 km, v délce 3,6 km jako hraniční, funkce vodár.využití Bílé Labe 1 – 01 – 01 – 002 v délce 7,9 km, vodárenské využití Malé Labe1 – 01 - 01 – 020 -„- 13,1 km Čistá 1 – 01 – 01 – 026 -„19,5 km, vodárenské využití Úpa 1 – 01 – 02 – 001 -„- 78,8 km, -„-„Malá Úpa 1 – 01 – 02 – 006, -„10,3 km, Ličná 1 – 01 – 02 – 024, -„16,7 km,

Vodní plochy V řešeném území se nenacházejí žádné vodní plochy ve formě rybníků. Jedinou větší plochou je vodní nádrž (VN) Labská na Labi jihozápadně Špindlerova Mlýna. VN Labská byla dokončena v roce 1916 s plochou povodí 60,68 km2, průměrným průtokem na Labi 2,13 m3/s, jednoletou vodou Q1 27,0 m3/s, stoletou vodou Q100 200,0 m3/s. Celkový objem nádrže je 3,37 mil.m3, výška hráze 35 m nad terénem. Hráz je tížná zděná, objem hráze 50 tis.m3. Realizována byla po katastrofických záplavách jako ochrana před povodněmi. Nádrž bude i nadále plnit ochrannou funkci na horním toku Labe a její význam se projevuje příznivě i v odběru vody v odběrném profilu ÚV Herlíkovice (ÚV pro Vrchlabí) a snižování zákalu při zvýšených průtocích Labe. Řešené území se nachází v „Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krkonoše“, která byla stanovena nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. ze dne 19. dubna 1978. Hranice je totožná s „Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Krkonoše“. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

100


Rozbor V řešeném území dle vodohospodářského sborníku MŽP ČR (sborník SVP ČR 1995 – II.díl), je uvažováno s možnou výhledovou realizací akumulací vody v lokalitě Lata. S nádrží je uvažováno na Malé Úpě, hydrologické číslo 1 – 01 – 02 – 008. Hlavním posláním nádrže bylo zásobování skupinového vodovodu Trutnov jako jedné ze dvou variant. Zvyšováním průtoků na Úpě může dojít ke zvýšení výkonu úpravny vody v Temném Dole (v současné době využívá kapacitu ÚV na 50 %). Současný návrh na zařazení do realizace nevylučuje další odsunutí realizace do vzdálenějšího období, zejména s ohledem na na rušivý zásah do zvláště chráněného prostředí národního parku. Záměr bude nutno před případnou realizací posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. V současné době jsou zpracovávány Plány hlavních povodí ČR podle § 24 a Plány oblastí povodí podle § 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nádrž mimo rámec SVP: V zájmu posílení standardu rekreační vybavenosti je uvažováno v rámci výstavby Eurocampu s rekreační vodní nádrží na Vápenickém potoce na k.ú. Prostřední Lánov a Vrchlabí. Aby vyhověla podmínkám uvažované rekreace, měla by být realizována o ploše hladiny cca 18 ha. V řešeném území budou zohledněna záplavová území předaná v digitální formě Povodím Labe s.p. Hradec Králové, včetně protipovodňových opatření na vodních tocích a plochách v rámci digitálního povodňového plánu Královéhradeckého kraje. Pro zlepšení odtokových poměrů je nezbytné nutné plnit následující zásady: - dodržovat technologickou kázeň v provozu lesního hospodářství - zalesnění imisních holin - okamžitě asanovat veškeré náznaky vodní eroze - dbát o řádnou údržbu vodních toků - důsledně čistit odpadní vody kontrolovat a postupně vykosťovat skladby ropných látek - s realizací retenčních vodních nádrží na území národního parku a jeho ochranného pásma Správa KRNAP zásadně nesouhlasí

Janské Lázně mají stanovené ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů (viz stať Lázeňství).

Uskutečněná jednání •

Krajský úřad královéhradeckého kraje – odbor životního prostředí – vodní hospodářství.

• • •

Krajský úřad královéhradeckého kraje – odbor informatiky Úřad s rozšířenou pravomocí Vrchlabí a Trutnov. Povodí Labe s.p. Hradec Králové


101


ENERGETIKA ELEKTROROZVODY Řešené území: Provozovatel el. sítě:

Krkonoše. ČEZ Distribuce,a.s., Praha.

Současný stav zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií vychází ze současné konfigurace a rozložení napájecích bodů VVN/VN případně VN/VN. Dodávka el. energie je řešena z podstatné části z propojené přenosové soustavy VVN ČEPS a.s., Praha v návaznosti na přenosová zařízení ČEZ Distribuce, a.s., Praha. Podstatná část el. energie je odebírána z nadřazeného systému 400 kV z elektrické stanice Neznášov 400/110 kV, která je základním napájecím bodem v systému 110 kV Královehradeckého kraje. Předmětná transformovna se nachází jižně od řešeného území. Energetický systém 110 kV provozovatele energetického systému, spolupracuje mimo jiné s polským energetickým systémem vzájemnými dodávkami elektrického výkonu v trase Bogušov – TR Poříčí. Ve vztahu k řešenému území se jedná o zajištění potřebného výkonu na omezení provozu elektrárny EPO ll v důsledku ekologických požadavků. Na krytí spotřeby el. výkonu se určitou měrou podílejí i místní zdroje např. elektrárna Poříčí (EPO ll – 165,0 MW), která je situována mimo rámec řešeného území, závodní elektrárna KRPA Hostinné (4,0 MW) a další závodní elektrárny, včetně malých vodních elektráren (MVE) soukromých vlastníků a firem. Vyrobená el. energie z MVE je dodávána do distribuční sítě VN případně NN. Výkon z těchto zdrojů (cca 7,9 MW), není rozhodující a má pouze místní význam. Zásobování obyvatelstva a průmyslu elektrickou energií zajišťují dva napájecí body. TR 110/35 kV Vrchlabí je situována přímo v řešeném území. TR Poříčí u Trutnova se nachází mimo předmětné území, při jeho východním okraji. Přehled o instalovaném el. výkonu a maximálním zatížení transformoven VVN/VN podílejících se na zásobování řešeného území je uveden v následující tabulce: Název transformovny Vrchlabí Poříčí u Trutnova

Instalovaný transformační výkon v MVA 3x25 2x40+25

Maximální % zatížení (odhad) 70 55 – 78

Poznámka

mimo řešené území

K výše uvedeným maximálním zatížením je nutno podotknout, že předmětné transformovny zásobují mimo řešené území i široké okolí bývalých okresů Trutnov a Semily. Na oblast Krkonoš připadá pouze dílčí podíl elektrického příkonu z výše uvedených napájecích bodů. V případě mimořádných situací přebírají poruchový výkon okolní transformovny a tím dochází k výrazně vyššímu zatížení jednotlivých transformací a možnému zhoršení kvality dodávané elektrické energie. Řešené území je z hlediska zásobování el. energií řešeno dvěma napěťovými systémy 35 a 10 kV. Systém 35 kV je základním nositelem odběru elektrického výkonu v celém řešeném území. V horské oblasti Krkonoš, včetně města Vrchlabí je uplatněn napěťový systém 10 kV pomocí transformací 35/10 kV. Zásobovací systém 10 kV, který je realizován v horské části Krkonoš, zajišťují čtyři transformace 35/10 kV. TR Špindlerův Mlýn, předmětná transformovna disponuje značným výkonem na straně 10 kV a je základním napájecím bodem systému 10 kV spolu s TR 35/10 kV v Peci pod Sněžkou. Na výkonovém zajištění východní části Krkonoš podílí se menším výkonem TR 35/10 kV v Horní Malé Úpě. Prostor Jánské Lázně


102


– Černá hora zajišťuje TR 35/10 kV Rudník dvěma vývody 10 kV, v grafické části označené VN 097 – 8. Zajištění předmětného území elektrickou energií je z hlediska současných výkonových požadavků odběru vyhovující. Ve výhledu předpokládá provozovatel energetického systému realizovat v prostoru Horního Maršova transformovnu 110/35 kV. V souvislosti s výše uvedeným záměrem, bylo realizováno nadzemní vedení 2x35 kV (v grafické části označené VN 344 – 5) v trase Poříčí u Trutnova – Horní Maršov s izolací 110 kV. Na předmětnou transformovnu bude napojena TR Peci p. Sněžkou a v Horní Malé Úpě, včetně východní části řešeného území Albeřic, Lysečin, Rýchor a Jánských Lázní. Východní část území Žacléř - Lampertice, která je zásobována systémem 35 kV, je stabilizována a bude i ve výhledu výkonově řešena z TR 110/35 kV Poříčí u Trutnova. V případě vzniku mimořádných výkonových požadavků v centrální části Krkonoš, nevylučuje provozovatel energetického systému realizovat výstavbu nové TR 110 kV/VN ve Špindlerově Mlýně. V souladu s tímto záměrem bylo by realizováno nadzemní vedení 2x110 kV Vrchlabí – Špindlerův Mlýn v souběžné trase se stávajícím vedením 2x35 kV (VN 330 -1). S ohledem na minimální zásah do ochrany krajiny, předpokládá se realizovat navrhované vedení pro dva napěťové systémy a stávající vedení 2x35 kV (VN 330 -1) zrušit. Termín výstavby není stanoven. V rámci řešeného území je nutno počítat s postupnou obnovou rozvodné sítě VN a NN, včetně zvětšování počtu transformací VN/NN. Z provedeného průzkumu v oblasti problematiky zásobování elektrickou energií je zřejmé, že určité provozní i zásobovací problémy se projevují v obci Strážné a Dolní Branná. Zlepšení celkové situace je řešitelné za předpokladu celkové obnovy sítě NN. Uplatnění elektrického vytápění dodává rozšíření v obci Strážné, Žacléři, Rudníku, Malé Úpě, Bernarticích a Dolní Branné. V ostatních lokalitách není o elektrické vytápění zájem. Netradiční zdroje elektrické energie Vodní energie V řešeném území se nachází řada malých vodních elektráren (MVE), jejichž výkonová kapacita má pouze místní význam a pro zásobování řešeného území nemá rozhodující vliv. Dle výzkumné zprávy VÚPEK lze využít k realizaci MVE horních toků Labe a Úpy, přičemž se doporučuje využít stávajících vodních staveb. Vzhledem k tomu, že každá malá vodní elektrárna se musí přizpůsobit místním přírodním podmínkám, je velmi obtížné stanovit obecnou ekonomickou efektivnost stavby, která je rozhodující pro provoz předmětného zařízení. V klimatických podmínkách řešeného území bývá roční doba využití instalovaného výkonu MVE v průměru 4000 hodin, což je rozhodující složka pro stanovení ekonomiky stavby. Obecně lze říci, že v místech, kde v minulosti vodní dílo stálo a dají se využít terénní úpravy a stavební části, měl by být provoz MVE ekonomický. U nově budovaných malých vodních elektráren mohou být investiční náklady na stavební část několika násobně vyšší než na technologickou část, což bývá příčinou nerealizovatelnosti takové stavby. Zároveň je nutné zdůraznit, že MVE svoji činností mění do určité míry vodní režim toku a jejich nevhodná lokalizace v ekologicky cenných partiích vodního toku může způsobit místní narušení citlivé ekologické stability. Možnosti realizace MVE je třeba řešit v rámci samostatné studie. Realizace MVE na území národního parku je možná pouze na základě souhlasu Správy KRNAP. Podkladový dokument pro umísťování malých vodních elektráren byl ze strany Správy KRNAP vypracován. S výstavbou přečerpacích vodních elektráren se v území KRNAP neuvažuje.


103


Energie větru Využití větrné energie má-li být efektivní a nenarušovat životní prostředí, musí splňovat řadu klíčových hledisek. Jedním z nich je technická realizovatelnost a ekonomická efektivnost. Pro možnost využití větrných elektráren o optimálním výkonu je potřebná rychlost větru 6-8 m/sec. Pro využití větrné energie jsou v České republice vhodná pouze horská území vzhledem k tomu, že průměrná rychlost větru do výšky 650 m n.m. je velmi malá (2,5m/sec.). Před rozhodnutím o umístění větrné elektrárny je žádoucí provést dynamicko-klimatologickou analýzu lokality výstavby, včetně měření rychlosti větru. Negativním dopadem je i vliv na architekturu krajiny zvláště v chráněných oblastech. Pro distribuční společnosti není větrná elektrárna přínosem pro stabilizaci distribuční sítě. Využití větrné energie je možné pouze v omezených lokalitách a je těžko proveditelné v oblasti KRNAP a sídelních aglomeracích. Nelze však vyloučit výkonově menší větrné agregáty pro místní využití mimo výše uvedené prostory. U těchto zařízení lze hovořit o příspěvku jednotlivce ke zlepšení stavu životního prostředí na vlastní náklady. Solární energie Pro posouzení využití sluneční energie jsou rozhodující údaje o intenzitě slunečního záření v daném místě. Z rozboru klimatických podmínek v ČR vyplývá, že celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) se pohybuje od 1600 do 2200 h/rok. Největší množství dopadajícího slunečního záření (asi 80%) připadá na období březen až říjen, tudíž na mimotopné období. Největší význam má využívání sluneční energie pro ohřev teplé užitkové vody, která může být v některých lokalitách řešeného území i nevýhodná. Rozhodujícím faktorem musí být důkladná technicko-ekonomická rozvaha vzhledem k tomu, že doba splatnosti často převyšuje životnost zařízení. Geotermální energie V naších klimatických podmínkách lze geotermální energii využívat převážně pomocí tepelných čerpadel. Tato zařízení využívají tepelnou energií obsaženou ve vzduchu, v povrchových vodách, půdě apod. Uvedená energie se v přírodě vyskytuje ve velkém množství, ale o malém potenciálu (v rozsahu 5 - 20°C), což je pro přímé využití málo vhodné. Podle použitého technologického zařízení dělí se tepelná čerpadla na: -

kompresorová (nejběžnější provedení)

-

absorční (málo používaná)

-

hybridní (málo používaná)

Bez ohledu jaký typ tepelného čerpadla je použit, doporučuje se kombinovat předmětné zařízení s dalším zdrojem tepla pro pokrytí topných špiček. Nejdůležitějším parametrem tepelného čerpadla je topný faktor, který vyjadřuje kolik tepla je získáno na jednotku příkonu. Rovněž u těchto zařízení je rozhodující ekonomická návratnost vložených prostředků. Využívání výše uvedených netradičních zdrojů el. energie v oblasti Krkonoš, je nutné podporovat v souladu se zájmy ochrany přírody a Správy KRNAP.


104


Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000 Sb., s platností od 1.1.2001, §46 a v souladu s §98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 222/1994 Sb., jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Zařízení

nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní vedení do 110 kV, vč. měřící a zabezpeč. elektrické stanice venkovní a zděné elektrické stanice nad 52 kV zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV vestavěné elektrické stanice od obestavění stožárové trafostanice nad 1 kV do 52 kV výrobny elektřiny, od oplocení nebo zdi

Dle zák. č. 222/1994 §19 12 7 1

§45, odst.4 15 10 1

Dle zák. č. 458/2000 §46 12 7 1

20 7 20

30 10 30

20 2 1 7 20

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u venkovních vedení na obě strany. U zděných TS od oplocení nebo zdi. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. Vzhledem k tomu, že zák. č. 222/1994 Sb., zahrnoval pojem elektrické stanice jako všeobecný, nebylo ochranné pásmo děleno dle provozního napětí, proto se jeho vymezení vztahovalo pro napětí od VN až po VVN.


105


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Stav Správní území 17 měst a obcí řešeného území Krkonoš je zásobováno zemním plynem z páteřního vysokotlakého plynovodu DN 300, ze kterého jsou vysazeny jednotlivé větve VTL plynovodů, které jsou ve vlastnictví Východočeské plynárenské a. s. v Hradci Králové. Procházejí zde tyto trasy VTL plynovodů: -- páteřní VTL plynovod DN 300, který vede přes Jilemnici a Vrchlabí směrem na Trutnov; -- z uvedeného VTL plynovodu DN 300 je vysazen VTL plynovod DN 200, který je veden od Vrchlabí do Špindlerova Mlýna; -- z uvedeného VTL plynovodu DN 300 je také vysazen VTL plynovod DN 200, který je veden od Čisté do Pece pod Sněžkou; -- z uvedeného VTL plynovodu DN 300 je také vysazen VTL plynovod DN 200, který je veden od Hertvíkovic do Svobody nad Úpou; -- z uvedeného VTL plynovodu DN 300 je také vysazen VTL plynovod DN 150, který je veden do Žacléře; -- z uvedeného VTL plynovodu DN 300 je také vysazen VTL plynovod DN 150, který je veden směrem z Vrchlabí na Hostinné; -- dále jsou z uvedených VTL plynovodů vysazeny jednotlivé odbočky VTL plynovodů DN 150, 100 a 80 pro napojení regulačních stanic VTL/STL, které slouží pro zásobování místních plynovodních sítí v jednotlivých městech a obcích. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic rozmístěných po řešeném území Krkonoš. Uvedené trasy VTL plynovodů a rozmístění regulačních stanic jsou zakresleny v grafické příloze podle podkladů předaných pracovníky Východočeské plynárenské, a.s. v Hradci Králové. Rozbor: Řešené území Krkonoš má vzhledem k náročným terénním podmínkám poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla realizována. Plynofikace dalších lokalit: Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na realizaci plynofikace. Při zájmu obce o plynofikaci je nutná konzultace s pracovníky OSPM Východočeské plynárenské, a.s. v Hradci Králové. Plynofikace nových lokalit se provádí podle „Plynofikačních studií“, které musí být zpracovávány podle požadavků měst a obcí. Jsou konzultovány s pracovníky Východočeské plynárenské, a.s., kteří provádějí posouzení pro zajištění dostatečné přenosové kapacity pro navrhované přívodní plynovody, případně řeší koncepci pro možné připojení dalších obcí. V Problémovém výkrese jsou kromě stávajících plynárenských zařízení zakresleny i níže uvedené známé záměry, a to například:


106


-- VTL plynovod pro připojení regulační stanice + VTL/STL regulační stanice Hertvíkovice, na kterou je zpracována koncepční plynofikační studie z roku 2001. V této studii se uvažuje s plynofikací STL plynovodní sítí zástavby obce Hertvíkovice a lokality Na Vyhlídce na k.ú. Mladé Buky. -- VTL plynovod pro připojení regulační stanice + VTL/STL regulační stanice Bernartice, pro plynofikaci STL plynovodní sítí obcí Bernartice, Lampertice, Královec a Zlatá Olešnice (dle návrhu VČP, a.s. z roku 1999). Plynofikaci stejné lokality řeší i ÚP VÚC Krkonoše, který zpracovala fy Terplan Praha, a.s. v roce 1994, pouze jiným způsobem. Tento záměr označený jako E 4 zahrnuje VTL plynovod Žacléř – Královec a Bernartice – Poříčí. Realizace výše uvedených záměrů může být doplněna o některé další, pokud obce projeví zájem, nebo některé z uvedených mohou být vypuštěny. Ochranná pásma: Plynárenská zařízení jsou na základě zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který platí od 1.1. 2001, který byl novelizován zákonem č. 670/2004 Sb., chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) stanovena ochranná pásma v § 68 takto: Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .......................................................................................................... 4 m; - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu ......................................... 4 m. Pro plynová zařízení jsou v příloze k zákonu č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) stanovena bezpečnostní pásma takto: - regulační stanice vysokotlaké ..................................................................................... 10 m; - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm ....................................................................... 15 m; do DN 250 mm ....................................................................... 20 m; nad DN 250 mm ...................................................................... 40 m. - u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce - 2 m; - v lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční na vlastní náklad volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce - 2 m; - vlastníci či uživatelé jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Uskutečněné jednání Dne 1.12. 2005 bylo uskutečněno jednání s technikem oddělení správy plynárenského majetku Východočeské plynárenské, a.s. v Hradec Králové.


107


TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Telefonní síť Telefonní systém byl plně obnoven a řešen zemními kabely. Prováděná obnova spojových cest včetně technologické části ústředen zahrnující úplnou digitalizaci telefonního zařízení byla v rámci předmětného území dokončena k roku 2001. Kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. Při realizaci staveb je nutno dodržet ČSN 736005 (Prostorová úprava vedení technického vybavení) a normy související ČSN 332160 a ČSN 33 2000-5-54. V souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, nutno respektovat ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od spojového vedení. Vzhledem k této skutečnosti je nutné zmíněnou kabelovou trasu chránit a před zahájením zemních prací, vyžádat si stanovisko ČESKÝ TELECOM, a.s. (dokumentace liniových staveb sítě Sever), Hradec Králové (PSČ 500 03), Akademika Bedrny 10, tel. 495554232. Telekomunikační služby mimo ČESKÝ TELECOM, a.s., zajišťují v současné době, České radiokomunikace, a.s. a řada dalších provozovatelů mobilní sítě. Vzhledem k tomu, že tato činnost vyžádá si výstavbu anténních nosičů, které mohou narušovat ráz krajiny, bylo by vhodné, aby provozovatelé sítě GSM zvolili taková technická řešení, která zajistí pokrytí daného území signálem bez narušení životního prostředí. Jedním z řešení je např. výstavba společného stožáru vyhovujícího technickým parametrům pro všechny operátory. Dálkové kabely Dle podkladů ČESKÝ TELECOM a.s., Divize sítí, Dokumentace liniových staveb sítě Sever, Pracoviště Hradec Králové, nacházejí se v řešeném území dálkové spojové kabely. Vzhledem k zachování spojových cest, je nutno provozované sítě dálkových kabelů respektovat. Při realizaci staveb je nutno dodržet ČSN 736005 (Prostorová úprava vedení technického vybavení) a normy související ČSN 332160 a ČSN 33 2000-5-54. V souladu se zákonem č. 127/2005 Sb. nutno respektovat ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od spojového vedení. V souvislosti s ochranou stávající telekomunikační sítě je nutné před zahájením jakýchkoliv stavebních aktivit vyžádat si stanovisko ČESKÝ TELECOM, a.s. (dokumentace liniových staveb sítě Sever), Hradec Králové (PSČ 500 03), Akademika Bedrny 10, tel. 495554232. Mimo kabelová vedení spadající do majetku a.s. ČESKÝ TELECOM, nacházejí se v řešeném území dálkové spoje dalších provozovatelů např. Ministerstva vnitra, energetiky a dalších. Vzhledem k této skutečnosti je nutno znát stanoviska těchto majitelů. Radiokomunikace České radiokomunikace a.s. (ČRa, a.s.) jsou telekomunikační společností s celostátní působností zaměřenou na bezdrátový přenos signálu a jeho šíření. ČRa, a.s. poskytují telekomunikační služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále jsou zaměřeny na služby spojené s televizním a rozhlasovým vysíláním. Výše uvedené radiokomunikační služby zabezpečuje v řešeném Oblast ČRa, a.s, Východní Čechy o.z. se sídlem v Litomyšli. V rámci řešeného území je uplatněna řada radioreléových spojů, které zajišťují přenos hlasových, datových a jiných druhů signálů prostřednictvím celostátní sítě mikrovlnných radioreléových a družicových spojů. V současné době se prosazuje především digitální síť nejen její páteřová, ale i přístupová síť. Pro jejich budování a provoz je nutno trvale zajistit podmínky pro přímou viditelnost mezi anténami sousedních stanic. Provozovatel radioreléových spojů tyto podmínky zajišťuje výběrem vhodného umístění anténních systémů a vyhlašováním ochranných pásem. V ochranných pásmech je bez souhlasu provozovatele zakázána výstavba vysokých budov, průmyslových objektů, případně vysokých ocelových stožárů a konstrukcí, 108 SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové


které by zasahovaly do ochranné zóny radioreléových tras. Radioreléové stanice páteřní sítě s kruhovým ochranným pásmem o r =500 m: • RKS Černá hora Radioreléové trasy (RR) páteřní sítě procházející přes řešené území: • • • • • • • • • • •

RKS Černá hora – RS Hoděšovice RKS Černá hora – RS Zvičína RKS Černá hora – RKS Ještěd MEDTEC Hradec Králové – Černá hora – MEDTEC Hradec Králové – Černá hora – RKS Černá hora – Doubek TV Doubek – Medvědín MEDTEC Hradec Králové –Černá hora – MEDTEC Hradec Králové – Černá hora – MEDTEC Hradec Králové – Černá hora – TV Praha – Ještěd – Sněžné

Hvězda – TKB Broumov, TKB Trutnov

TKB Náchod Dobruška TKB Jilemnice

Pro provoz výše uvedených RR tras je nutné zajistit přímou viditelnost mezi anténními systémy sousedních stanic. ČRa, a.s. toto zabezpečuje vyhlašováním ochranných pásem procházejících RR spojů. Z dalších radiokomunikačních služeb, které se v současné době intenzivně rozvíjejí na území našeho státu, mají pro dostupnost komunikace především mobilní radiotelefony a systém vyhledávání osob. Předpokladem plného využívání mobilních telefonů je plošné vykrytí řešeného území. V současné době není tento požadavek v některých lokalitách plně realizován. Rozhlasové vysílání Provozovatelem rozhlasového vysílání na všech kmitočtových pásmech jsou ČRa, a.s. V řešeném území je zajištěn příjem programů Českého rozhlasu z následujících radiokomunikačních středisek (RKS): Pásmo VKV:

programy Čro 1 (Radiožurnál), Čro 3 (Vltava), Čro 5 (Regionální RKS Černá Hora, RKS Krásné, RKS Ještěd

Pásmo SV:

programy Čro 6 (Svobodná Evropa), Čro 2 (Praha) RKS Stěžery, RKS Litomyšl – Pohodlí, RKS Libice

Pásmo DV:

program Čro 1 (Radiožurnál) RKS Topolná

vysílání)

Z vysílačů držitelů licencí je zajištěn příjem Frekvence 1, Radio Černá Hora, Radio Impuls a další lokální vysilače menšího výkonu.

Televizní vysílání České radiokomunikace a.s. zajišťují celoplošné, regionální i lokální šíření televizního signálu. V řešeném území je příjem televizního signálu zajišťován následujícími základními TV vysílači:


109


Trutnov - Černá Hora, pracujícím na 23.k.(ČT1), 40.k.(ČT2) a 11.k.(NOVA) Liberec – Ještěd, pracujícím na 31.k.(ČT1), 43.k.(ČT2), 8.k.(NOVA), 60.k.(Prima) Hradec Králové – Krásné, pracujícím na 22.k.(ČT1), 57.k.(ČT2), 6.k.(NOVA) a 34.k. (Prima) Rychnov n.Kn. – Litický Chlum, pracujícím na 28.k.(ČT1), 33.k.(NOVA) a 45.k. Prima) Pro vykrytí míst s nevyhovujícím příjmem základních vysílačů je v provozu řada televizních převaděčů (TVP) s kruhovým ochranným pásmem o r = 30 m. Přes značný počet televizních převaděčů, který je ovlivněn členitostí terénu, má určitá část míst řešeného území velmi špatný příjem stanice některé z TV stanic. Tento stav přímo souvisí s menším vykrývacím výkonem vysilače například TV Prima. Skutečný stav pokrytí řešeného území televizním signálem lze zjistit měřením, které je možno objednat u ČRa, a.s. Provoz televizních převaděču je předpokládán i po roce 2010. Vzhledem k tomu, že televizní převaděče jsou součástí občanského vybavení je nutností tato technická zařízení zařadit mezi veřejně prospěšné stavby. V souvislosti se šířením televizních a rozhlasových signálů ze základních, vykrývacích vysílačů a televizních převaděčů ČRa, a.s. upozorňuje, že pokud dojde v důsledku nových nadzemních staveb k jejich degradaci, je investor těchto staveb povinen na své náklady, podle zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., zajistit pro postižená místa nápravu na své náklady. Výše uvedený zákon je třeba respektovat již v rámci územních řízení. Výhled Pro rozšíření sítě TVP jsou navrženy v řešeném území přístupové body, jejichž cílem je vybudování infrastruktury, která umožní výrazné telekomunikační a datové služby. Tyto body jsou navrhovány tam, kde je předpoklad pro jejich efektivní využití a v místech kde je zájem o tyto služby. Pro pokrytí míst s nevyhovující kvalitou TV vysílačů slouží následující televizní převaděče: Dolní Dvůr, Horní Maršov, Jánské Lázně, Pec pod Sněžkou I a II, Rudník, Špindlerův Mlýn (Labská, Svatý Petr), Babí a Bernartice. Pro zpracování této kapitoly bylo použito podkladů poskytnutých České radiokomunikace, a.s., (útvarem ÚIP).


110


1.12. Inženýrsko – geologické podmínky

Úvod V rámci zadaného úkolu byly studovány především závazné svodné materiály měřítka 1:50 000, které vydalo MŽP ČR prostřednictvím Geofondu Praha (aktualizované v novém členění podle jednotlivých krajů). Materiály jsou členěny do tří souborů map, a to: •

mapy poddolovaných území

•

mapy ložiskové ochrany

•

mapy sesuvných území.

Uvedené mapové podklady jsou ve všech případech doplněny počítačově zpracovanými vysvětlivkami ve formě tabulek, v nichž je každá zakreslená lokalita blíže specifikována. Mimo uvedené materiály byly obecně studovány geologické poměry zájmového území i jeho širšího okolí. V předkládaném elaborátu byly využity digitálně zpracované podklady, předané Geofondem Praha, a to jak v mapové části, tak v tabulkové části. Geologické poměry Geologická stavba území je velmi pestrá. Studované území ve své severozápadní části zahrnuje horskou oblast Krkonoš, která z geologického hlediska náleží ke Krkonošskému krystaliniku, které je dílčí jednotkou západosudetské soustavy Českého masivu.V jižní a východní části území jsou mladopaleozoické pánevní sedimenty, náležící podkrkonošské a vnitrosudetské pánvi. Krkonošské krystalinikum tvoří rozsáhlou členitou klenbu, protáhlou ve směru ZSZ-VJV, v jejíž centrální části vystupuje svrchnokarbonský masiv krkonošsko-jizerské žuly. Krystalické horniny v plášti masivu se dělí na dvě série – starší proterozoickou a mladší spodnopaleozoickou (ordovik-silur). Krkonošská žula buduje hlavní hřbet Krkonoš od Sněžky k Harrachovu, s pokračováním do Jizerských hor a na území Polska. V zájmovém území vystupuje v jeho nejsevernější části – od státní hranice po severní svahy Lysé hory a Kotle. Žula má poměrně stálé složení s drobnými strukturními variacemi. Její styk s okolními horninami je ostrý, styčná plocha je ukloněna k jihu. Horniny v plášti jsou kontaktně ovlivněny v šíři několika set metrů. Při styku se žulovým masivem vystupuje starší série krystalinika (dříve označovaná jako sudetská či svorová, nejnověji členěná na tzv. velkoúpskou a račickou skupinu). Budují ji komplexy svorů až fylitů, vzniklých regionální přeměnou souvrství jílovitých, písčitých či drobových břidlic. Svory mají charakteristickou jemnozrnnou strukturu a obsahují muskovit, křemen, albit, chlorit a rudní minerály. Souvrství svorů obsahuje podřízeně vložky a čočky kvarcitů, krystalinických vápenců, erlánů, amfibolitů a zelených břidlic. Kvarcity se často výrazně projevují v morfologii území, tvoří ostrá skaliska a rozsáhlá pole kamenitých sutí. Rozsáhlou součástí starší série jsou masivy ortorul. Starší série v zájmovém území vystupuje jižně od vrcholů Lysé hory a Kotle až po linii Dolní Mísečky – jižní část Kozelského hřebene. Mladší série (dříve označovaná jako subsudetská či fylitová, nejnověji jako ponikelská skupina) se vyznačuje nižším stupněm regionální přeměny. Převládajícím horninovým typem jsou různé typy fylitů (sericitické, chloritické, grafitické).


111


Morfologie Krkonoš je poměrně mladá. Až ve starších třetihorách došlo k rozlámání původní paroviny Českého masivu podél zlomů sudetského směru v dílčí kry, navzájem proti sobě vyzdvižené. Zbytky původní paroviny se dnes vyskytují v nejvyšších částech pohoří. Po výzdvihu horských masivů se oživila denudace, zvýrazněná zejména v měkčích horninách, která vedla k postupnému vytváření hlavních údolních sníženin s říčními toky. Velký význam pro dotvoření konečného vzhledu Krkonoš mělo čtvrtohorní zalednění. Existovaly zde karové ledovce na severní i jižní straně pohoří a údolní ledovce s lépe vyvinutým údolním systémem jen na jižní části. Po ledovcích se zachovaly nejen stopy jejich erozní činnosti (kary, ledovcová údolí tvaru U), ale i výrazné akumulace morénové. Na nezalesněných částech pohoří se pak v ledových dobách vyvinula rozsáhlá suťová kamenná moře na svazích a polygonální a brázděné půdy na zvětralinách vrcholových plošin. Kamenná pole směrem do údolí přecházejí do svahových kamenitých hlin, které jsou v Krkonoších nejrozšířenějšími pokryvy předkvarterních hornin. Svahové hlíny mají smíšený polygenetický charakter se vzájemnou kombinací gravitačních, glacigenních, soliflukčních a deluviofluviálních procesů. Fluviální štěrkové akumulace se v Krkonoších vyskytují jen zřídka a to v rozšířených částech údolí Úpy a Labe nevysoko nad dnešní úrovní řeky. Často jsou pohřbeny pod mladšími svahovými uloženinami. Ve vrcholové části náhorních plošin se vytvořila místy rašeliniště s maximální mocností rašeliny do 2 m. Tato rašeliniště mají značný význam hydrogeologický. Jsou důležitým rezervoárem mělké podzemní vody, brání rychlému odtoku srážkové vody a jsou hlavním dodavatelem vody pro podzemní puklinový systém. Směrem k jihu se krystalinikum noří pod mladší nezvrásněné a nemetamorfované mladopaleozoické sedimenty. Zájmové území je vymezeno tak, že zahrnuje jak část permokarbonské pánve podkrkonošské, tak i větší část sousední produktivnější pánve dolnoslezské (též vnitrosudetské) Dolnoslezská pánev obsahuje hospodářsky významné kamenouhelné sloje. Vnitrosudetská deprese (dolnoslezská pánev) je mladopaleozoická pánev, ležící uprostřed starších, většinou krystalických masivů. Vnitrosudetská deprese má brachysynklinální stavbu s podélnou osou SZ-JV. Na naše státní území vystupuje jihozápadní křídlo deprese, které se označuje jako Žacléřsko-svatoňovická pánev. Severovýchodní křídlo vnitrosudetské deprese je již v Dolním Slezsku v Polsku. V Žacléřsko-svatoňovické pánvi jsou uhelné sloje vyvinuty ve třech karbonských souvrstvích. Karbon zde representují souvrství žacléřské s lampertickými (s uhelnými slojemi), dolno-žďáreckými (s uhelnými slojkami) a petrovickými vrstvami, dále souvrství odolovské s vrstvami svatoňovickými (se spodním a svrchním slojovým obzorem) a jíveckými vrstvami s radvanickým souslojím. Rozhraní karbonu a permu buduje chvalečské souvrství, následuje souvrství broumovské, trutnovské a bohuslavické, případně i spodnotriasové pískovce souvrství bohdašínského. Podkrkonošský permokarbon je výplní protáhlé deprese směru Z-V. V podkrkonošské pánvi nebyly tak příznivé podmínky sedimentace pro vznik uhelných slojí. Sedimentace začala později než v sousední dolnoslezské pánvi. Proto zde vzniklo jen několik obzorů organogenní sedimentace. Hranici mezi dolnoslezskou pánví a podkrkonošským permokarbonem tvoří tzv. hronovsko-poříčská porucha. Hronovsko-poříčská porucha je svým vznikem starého data. Existovala již při variském vrásnění a pravděpodobně se uplatňovala při sedimentaci celého permokarbonu. V podkrkonošském permokarbonu bylo v minulé době jako prognózní ložisko označováno a chráněno plošně rozsáhlé ložisko „Podkrkonošský permokarbon – bituminózní břidlice“. Po roce 1989 bylo toto ložisko vyňato z evidence a ochrany. Pro informaci o plošném rozložení uvedených geologických jednotek v zájmovém území přikládám přehlednou geologickou mapu měřítka 1:200 000, kterou jsem převzala z Regionální surovinové studie okresu Trutnov (V. Hornych, 1992). Podkladem pro takto sestavenou přílohu byly příslušné výseky z tištěných generálních map listů M-33-X Liberec, M-33-XVI Hradec Králové a M-33-XVII Náchod.


112


Ložiska nerostných surovin a jejich těžba Krkonoše mají dávnověkou prospektorskou a hornickou minulost, přesto zde však nikdy nedosáhla těžba surovin (převážně rud) nějakého většího rozsahu nebo významu. Bylo zde na mnoha místech různě intenzívně kutáno; většinou však šlo o ložiska spíše menší, brzy vyčerpaná nebo o ložiska v těžkých přírodních a těžebních podmínkách. Po roce 1945 byla většina starých krkonošských revírů alespoň orientačně znovu studována, výsledky prací ale nebyly příliš příznivé. Nejdůležitějšími rudními surovinami, dobývanými v minulosti v oblasti Krkonoš, byly zejména rudy železné, dále rudy stříbrné, měděné a cínové, zčásti též rudy arzénové a antimonové a rudy olověné. Těženo bylo i zlato z primárních ložisek v krystaliniku i sekundárních rozsypů a naplavenin. V novější době byl zájem soustředěn na hydrothermální ložiska radioaktivních surovin a suroviny formace fluorit – barytové. V zájmovém území byly pouze průzkumně rozfárány některé lokality s cílem těžby radioaktivních surovin (s negativním výsledkem). Výsledkem vyhledávacích průzkumných prací fluorit – barytových surovin bylo v zájmovém území v minulosti vyčlenění prognózních ložiskových oblastí. Ve všech případech se jednalo o rozsáhlejší území. Tyto prognózy byly již vyňaty z evidence a ložiskové ochrany. Nejdůležitější těženou surovinou v zájmovém území je v současnosti nepochybně černé uhlí a s těžbou se uvažuje i do budoucnosti. V Žacléřsko-svatoňovické pánvi je část území dosud chráněna jako prognózní zdroj pro budoucí těžbu. Kromě uhlí jsou v zájmovém území těženy pouze nerudní suroviny. Z nerudních surovin se v zájmové oblasti vyskytuje několik typů kvalitního kamene, který zde však nebyl ve větším rozsahu těžen. Zájem je soustředěn zejména na karbonátové horniny z oblasti krystalinika, které mohou být využívány i pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Využívány jsou i vybrané permské sedimentární horniny (např. kvalitní pískovce), případně efuzivní horniny permských souvrství. Stavební kámen pro místní využití byl nezřídka získán pouze sběrem nezvětralých kamenů ze sutí. Četné zákresy poddolovaných území, které jsou pozůstatkem dřívější hornické činnosti, jsou rozhodující při návrhu výhledového stavebního využití a to nejen z hlediska možných nebezpečí pro nově realizované objekty, ale případně i z hlediska ochrany důlních vod, využívaných pro zásobování obyvatel a turistických objektů pitnou vodou (např.Horní Mísečky – Medvědín). Důlní vody je třeba s ohledem na možné znečistění označit jako mimořádně zranitelné. Označení území jako poddolované nevylučuje výhledovou výstavbu, upozorňuje pouze na to, že v rámci projektové přípravy je nutno návrhu konkrétního objektu věnovat zvýšenou pozornost. V Mapách sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací je v zájmovém území jen velmi málo zákresů. Vyznačené sesuvy a sesuvná území jsou na území VÚC Krkonoše soustředěna téměř výhradně na svažité části území, kde skalní podklad tvoří sedimentární horniny permu. Horniny krystalinika Krkonoš nejsou náchylné k běžnému sesouvání. Přesto je při návrhu stavebního využití všech svažitých území (zejména pokud toto využití bude spojeno s rozsáhlejšími zemními pracemi) třeba vždy individuelním průzkumem vyšetřit stabilitu svahu.


113


Seznam dobývacích prostor netěžených číslo geofondu 86030900 87092200

název Prostřední Lánov Horní Lánov I

nerost vápenec, mramor mramor

Seznam dobývacích prostor těžených číslo geofondu 82006000 86001300 87037400 87081600 87102600

název Žacléř Černý Dùl Horní Lánov Královec Královec I

nerost černé uhlí vápenec vápnitý dolomit porfyr křemenný porfyr

Seznam chráněných ložiskových území číslo geofondu 7039200000 7039500000 7039700000 7039900000 7179000000

název Horní Lánov V. Hořejší Vrchlabí I. Horní Lánov II. Horní Lánov III. Horní Lánov

surovina kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu dolomit


114


1.13. Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) je zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 460/2004 Sb. a pozdějších předpisů definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se mají podílet vlastníci pozemků, obce i stát (dále viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1, § 59).

Výpis z územně technického podkladu (ÚTP) Nadregionální a regionální ÚSES ČR V řešeném území je biocentrum nadregionálního významu (NBC 85 Prameny Úpy) a 8 biocenter regionálního významu (popsány v tabulce). Územím prochází 5 os biokoridorů nadregionálního významu a 18 biokoridorů regionálního významu. Územně technický podklad, ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR byl dokončen po vypracování ÚPN VÚC Krkonoše, takže je nutno jej zapracovat, případně upravit.

Výpis z plánu péče KRNAP (1994) - Územní systém ekologické stability Stav stávajícího ÚSES v KRNAP je nutno hodnotit podle jednotlivých zón, které také do určité míry odrážejí stabilitu ekosystémů v nich obsažených. Zóna 1. zahrnuje přírodní nebo přírodě velmi blízké ekosystémy, převážně nad horní hranicí lesa, které mají zásadní význam pro nadregionální i regionální ÚSES. Stupeň stability se na základě monitorování jeví prozatím jako vysoký (5), pomístně nižší vzhledem k působení imisí na jehličnaté dřeviny. Zóna 2. zahrnuje převážně lesní ekosystémy navazující na horní hranici lesa (horské smrčiny) s vysokým podílem autochtonních porostů. Jejich vysoké endogenní stabilita je vážně narušena imisní zátěží a na ní navazujícími sekumdárními negativními vlivy (zejména přemnožení lesních škůdců). Do této zóny náleží též sekundární horské louky, jejichž přírodovědná hodnota byla závislá na pravidelném obhospodařování, tedy energetické dotaci, ovšem ve prospěch zachování velké druhové pestrosti a uchování přirozeného genofondu. Tyto louky mají nižší stupeň endogenní stability (v průměru 3-4), v rámci ochrany genofondu je však nutné počítat s určitou formou jejich využívání, včetně dodatkové energie. Převážná část zón I a II je zařazena mezi unikátní či reprezentativní biocentra nadregionálního nebo biokoridory regionálního významu (Urbaplan 1991). Zóna 3. zahrnuje z větší části lesní porosty převážně uměle založené, donedávna s převládající ekonomickou funkcí. Dominantní dřevinou je smrk bez ohledu na stanovištní podmínky. Stupeň stability dosahuje v průměru hodnoty 4. Obnova těchto porostů bude směřovat k rekonstrukci původní stanovištní skladby dřevin a struktury, jak věkové tak i prostorové. Zpracování lokálního ÚSES se pro území KRNAP jeví prozatím jako nadbytečné vzhledem k relativní zachovalosti území. Postupnému uplatnění managementu v zemědělství, což by mělo ve svém důsledku vést přinejmenším k zachování dosavadního stavu v krajině mimo les, důslednému dodržování LHP, naplňování zásad hospodaření v zónách 1., 2., 3. a plánů na obnovu krkonošských lesů. Situace stávajícího ÚSES ve vnějším ochranném pásmu je daleko složitější. Střídají se zde úseky krajiny s vysokou endogenní stabilitou (stupeň 4-5), které je nutno považovat za SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

115


biocentra (reprezentativní nebo unikátní) nebo biokoridory, a úseky s nižší až nejnižší úrovní ekologické stability (orná půda – stupeň 1). Základní kostru územního systému ekologické stability (ÚSES) představuje převzatý generel regionálního ÚSES (1992) do ÚPN VÚC Krkonoše z roku 1994. V rámci ÚTP NR-R ÚSES ČR,1996 došlo k přepracování nadregionální a regionální sítě ÚSES oproti situaci v ÚPN VÚC Krkonoše z roku 1994. Skupina typů geobiocénu (STG) jsou sdružené typy geobiocénu s podobnými ekologickými podmínkami, zjišťovanými pomocí bioindikace rostlinnými společenstvy. Vyjadřují vegetační stupeň a ekologickou řadu. Nejvíce je zastoupena STG – 3B3 (70,5%), 3 vegetační lesní stupeň, dubobukový; mezotrofní (středně bohatá), normální (vlhkost). Zastoupení ekologických řad Ekologické řady vyjadřují podmínky dané obsahem živin a aciditou půd (hydrické řady) a dynamikou vlhkostního režimu půd (hydrické řady). Trofické řady:

A B C D

Hydrické řady

1 2 3 4 5 6

Ekologická řada Extrémní Kyselá

Živná

oligotrofní (chudá a kyselá) mezotrofní (středně bohatá) nitrofilní (obohacená dusíkem) bazická (živinami bohatá na bazických horninách, především na vápencích suchá omezená normální zamokřená mokrá rašeliništní

SLT STG 6Z, 7Z, 8Z, 5Y, 6Y, 7Y, 8Y 5M, 6M, 7M, 8M, 5K, 6K, 7K, 8K, 9K 5N, 6N, 7N, 8N

6AB1, 7A3, 5AB1, 6AB1, 7A3 5AB3, 6AB3, 7AB3, 8A3

5S, 6S, 7S, 8S 5F, 6F, 7F, 8F 5B, 6B

5B3, 6B3, 7B3, 5BD3, 6BD3

Obohacené

humusem

5D, 6D, 5A, 6A, 5J

5BC3, 6BC3, 5C3

Obohacené

vodou

3L, 5L, 6L, 5U, 5V, 6V, 7V, 8V

3BC5, 5BC5, 6C5, 5C4, 6C4, 6BC4, 7C4

Oglejené

6P, 7P, 8P

6AB4

Podmáčené

8T, 6G, 7G, 8G, 6R, 7R, 8R, 9R

6A4, 6AB4, 7A4, 6A6, 7A6, 8A6


116


Lesní společenstva – soubory lesních typů (SLT) zájmového území Symbol Ekologická řada

%

6Z, 7Z, 8Z

Zakrslá

13,4

5Y, 6Y, 7Y, 8Y 5M, 6M, 7M, 8M 5K, 6K, 7K, 8K, 9K 5N, 6N, 7N, 8N 5S, 6S, 7S, 8S 5F, 6F, 7F, 8F 5B, 6B 5D, 6D 5A, 6A 5J 3L, 5L, 6L 5U 5V, 6V, 7V, 8V 6P, 7P, 8P 8T 6G, 7G, 8G 6R, 7R, 8R, 9R

Skeletová Kyselá chudá Kyselá normální Kyselá kamenitá Živná středně bohatá Živná svahová Živná bohatá Obohacená humusem hlinitá Obohacená humusem kamenitá Obohacená humusem suťová Obohacená vodou jasanová Obohacená vodou údolní Obohacená vodou vlhká Oglejená kyselá Podmáčená chudá Podmáčená středně bohatá Rašelinná

3,3 1,0 38,3 15,9 10,1 2,3 0,9 1,4 1,8 0,1 + 0,1 5,4 1,3 1,3 1,7 1,7

Přirozená skladba dřevin na souborech lesních typů Symbol 7Z 8Z 9Z 5Y 6Y 7Y 8Y 9Y 6M 7M 8M 5K 6K 7K 8K 9K 5N 6N 7N 8N 5S 6S 7S 8S 5F 6F 7F 8F 5B 6B

STG 6AB1 7A3 8A2 5AB1 6AB1 6AB1 7A3 8A3 6A3 6A3 7A3 5AB3 6AB3 6AB3 7AB3 8A3 5AB3 6AB3 6AB3 7AB3 5B3 6B3 6B3 7B3 5B3 6B3 6B3 7B3 5BD3 6BD3

Přirozená skladba v 10% SM7, BK2 JD(BŘ, JŘ)1 SM8, JŘ2 KL8, SM2 BK7, JD2, BŘ1, BO, SM SM4, BK4, JD1, BŘ1, JŘ SM7, BK2, JD(BŘ, JŘ)1 SM7, BK2, JD(BŘ, JŘ)1 SM7, BK2, JD(BŘ, JŘ)1 SM4, BK4, JD1, BŘ1, JŘ SM7, BK2, SM7, BK2, JD(BŘ, JŘ)1 JD4, BK5, SM1 SM4, BK4, JD2, JŘ SM7, BK2, JD1, JŘ SM10, JŘ, BK SM8, KOS2, JŘ JD4, BK5, SM1, KL SM4, BK4, JD2, KL SM7, BK2, JD1, KL SM9, JŘ1 SM5, BK5, KL SM3, BK4, JD3 SM7, BK2, JD1, KL SM10, JD, BK BK6, JD4, KL BK5, SM2, JD3 SM7, BK2, JD1 SM10, JD, BK, KL BK6, JD4, KL BK6, SM2, JD2


117


Symbol 5D 6D 5A 6A 5J 5L 5U 5V 6V 7V 8V 7P 8P 8T 7G 8G 7R 8R 9R

STG 5BC3 6BC3 5BC3 6BC3 5C3 5C5 5C4 5BC4 6BC4 6BC4 7C4 6AB4 7AB4 7A6 6AB4 7A6 7A6 7A6 8A6

Přirozená skladba v 10% BK6, JD3, KL1 BK5, JD3, SM2, KL BK5, JD3, KL2, JL BK5, JD3, SM1, KL1 BK4, JD3, KL2, JL1, JS, SM OL7, JS3 BK4, JS2, JD2, KL2, SM, JL BK5, JD4, KL1, JS BK3, JD4, SM3, KL, JS SM7, BK1, JD1, KL1 SM10, KL SM8, JD2, BK SM10, JŘ SM8, BŘ(JŘ)2 SM8, JD2, OL SM9, (BŘ, OL, JŘ)1 SM9, BŘ1, JŘ SM8, BŘ (KOS)2 KOS8, SM2

Stanovištní podmínky jsou velmi pestré. Je to dáno bohatší vegetační stupňovitostí Krkonoš, tím i rozmanitostí klimatu. Střídáním geologického podloží a různě vyvinutých půd. Jsou zastoupeny všechny ekologické řady. Z toho vyplývá i velký počet vytvořených hospodářských souborů. Typologické mapování bylo převzato z revize typologického mapování ÚHÚL, 2004; OPRL). Z bioty jsou zastoupeny podhorské a horské louky, které vznikly přirozenou cestou i dlouhodobým obhospodařováním. Složení vegetace závisí na nadmořské výšce a intenzitě obhospodařování. V nižších polohách se důsledkem nadměrného hnojení a vlivem pesticidů se staly přírodovědně nezajímavé a druhově velmi chudé. Sekundární luční porosty středních a vyšších poloh jsou druhově velmi bohaté a jsou označovány jako květnaté louky. Dále jsou to bučiny a smíšené porosty, které svým zastoupením zdaleka nedosahují původního rozšíření. K charakteristickým druhům dřevin patří kromě buku též javor klen, jilm horský a jasan ztepilý. V těchto lesích se setkáváme s velmi bohatou vegetací, včetně většího zastoupení živočišstva. Smrčiny pokrývají převážnou část území a smrk nahradil listnáče i ostatní jehličnany (jedle bělokorá). Původní horské smrčiny se zachovaly pouze na některých nepřístupných místech a při horní hranici lesa. Většina smrkových porostů má velmi chudé bylinné patro a fauna smrkových porostů není příliš hojná. Rašeliniště zejména subalpinská jsou unikátní svou biodiverzitou. V Krkonoších je 63 rašelinišť o výměře větší než 0,5 ha a hloubce rašeliny přes 0,3 m. Celková výměra registrovaných lokalit je 268. Unikátní jsou rašeliniště – Pančavská louka a Úpské rašeliniště. Bioregion leží v oreofytiku a je téměř totožný s fytogeografickým okresem 93. Krkonoše. V nižších polohách bioregionu jsou potenciálně horské smíšené lesy, zejména květnaté a klenové bučiny, na minerálně chudších půdách se střídají s horskými acidofilními bučinami, na vápencích jsou okrajově fragmenty bazické. Výše se rozkládají přirozené smrčiny a podél vodních toků je zastoupena nivní vegetace. Nad horní hranicí lesa se nachází pásmo kosodřeviny. Primární bezlesí je hojně rozvinuto, zejména na hřebenech a vysoko položených plošinách nad horní hranicí lesa a v lavinových drahách. Zde jsou přítomny zejména křoviny svazu vrb a vysokobylinné nivy, které na sušších místech střídají trávníky. Na plošinách jsou též četná vrchoviště a na prudších sklonech se nacházejí místy prameniště. Sušší místa jsou pokryta alpínskými trávníky. Přirozená náhradní vegetace je vyvinuta zejména na druhotně SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

118


odlesněných místech pod horní hranicí lesa a zde se vytvořily na vlhčích místech květnaté louky. Flóra Krkonoš je charakterizována výjimečným postavením pohoří v rámci střední Evropy a druhová skladba obsahuje řadu horských taxonů. Mezi ně patří kleč horská, bika lesní, hořepník tolitovitý, vrba slezská, devětsil Karlíkové a koniklec bílý. Z endemitů je vzácný oměj šalamounek, lipnice alpská, ostřice tmavá, vraneček brvitý, ostružiník moruška, suchopýrek trsnatý, ostřice chudá a všivec krkonošský. Z významných endemitů je zastoupen též jeřáb krkonošský, zvonek český, tolita lékařská a rozchodníkovec žlutokvětý. Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosytémů, např.: -

- v zastoupení dřevin se dle možností přiblížit přirozené skladbě

-

zákaz introdukce a podporování cizích dřevin (výjimkou může být modřín v některých oblastech)

-

obmýtí a obnovní dobu cílových dřevin na horní hranici modelu HS (při rekonstrukci i nižší)

-

formu hospodářského způsobu zjemnit, preferovat podrostní a výběrnou, popř. násečnou formu (v porostech se silně změněnou skladbou), při běžném hospodaření vyloučit holoseče

-

výchovu podle možností přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura) – podporovat věkovou a prostorovou diferenciaci

-

v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu

-

omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby i chemizaci

-

přizpůsobit hospodaření výskytu ohrožených druhů rostlin a živočich

-

ponechávat doupné stromy a vybrané jedince až do rozpadu

Vlastní průzkum: Lesy jsou zařazeny do tří stupňů ekologické stability : 3, 4, 5. 3. stupeň ekologické stability. Nestabilní porosty, monokultury, směsi stanovištně nevhodných dřevin, nebo jen s malou příměsí dřevin původní dřevinné skladby, porosty silně poškozené imisemi 4. stupeň ekologické stability. Stabilní porosty, smíšené porosty s pestrou dřevinnou skladbou, se zastoupením dřevin přirozené skladby do 30 %. Dále jsou to monokultury dominantních dřevin a listnaté směsi. V zájmové části jsou to převážně smíšené listnaté porosty s podrostem keřů, hlavně liniová společenstva podél vodotečí a smrkové porosty s příměsí. 5. stupeň ekologické stability. Velmi stabilní porosty s přirozenou dřevinnou skladbou (nebo přírodě blízkou), věkově rozrůzněné, popř. etážové, s bohatým keřovým patrem, zdravé, imisně nepoškozené. V daném území se jedná hlavně o porosty bukové a ve vyšším stupni smrkové autochtonní a původní klečové. Smrkové porosty s výrazným zastoupením jedle bělokoré. Dále se jedná o porosty na exponovaných a extrémních stanovištích, na skalnatých výhozech, s pestrou dřevinnou skladbou, která je vertikálně členěna.


119


ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES Katastr

Okres

Název skladebných částí Prameny Úpy

Funkční typ Nadreg. BC

Vegetační typ /fyziotyp/ PR, SM, SU, BU, AT

Způsob vymezení Upřesnití

Výměra v ha 1000

Šindl Mlýn, Strážné, Dolní Dvůr, Černý Důl, Pec pod Sn., Horní Malá Úpa, Velká Úpa II Velká Úpa I, Černá Hora v Krkonoších Mladé Buky Bolkov, Černá Hora v Krkonoších Horní Malá Úpa, Dolní Malá Úpa Temný Důl, Velká Úpa I, Velká Úpa II Žacléř Hořejší Vrchlabí, Labská Rýchory, Sklenářovice, Suchý Důl v Krkonoších, Babí Černý Důl

TU

Reg. BC

VO, PR, SM

Doplnit

1000

TU TU TU TU

Černohorská rašelina Bártův les Smrčina Rottrovy boudy Špičák

Reg. Reg. Reg. Reg.

KU, AT, MT KU, MT KU, MT VO, BU, SU

Doplnit Doplnit Doplnit Vymezit

30 30 30 40

TU TU TU

Boberská stráň Labská soutěska Rýchory

Reg. BC Reg. BC Reg. BC

KU, BU SU, VO, KU, BU BU, SM, MT

Vymezit Vymezit Vymezit

25 35 50

TU

Černý Důl

Reg. BC

BU, AT

Vymezit

50

TU

BC BC BC BC

Přehled ÚSES zahrnutých do LHP Maršov Katastr

Oddělení

Dílec

Název

Druh

PLO

Černá Hora

105

B, C, D

1 Černohorská rašelina

NR

22

Pec p. Sněžkou

210

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

211

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

212

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

213

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

224

E, F

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

225

B, C

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

226

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

227

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

228

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

229

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

230

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

231

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

232

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

233

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

234

A,B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Pec p. Sněžkou

235

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

235

C

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

326

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

327

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

328

A, B, C

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

329

A, B, C, D, E

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

330

A, B, C, D, E

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

331

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

332

A, B, C, D, E, F

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

333

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

337

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

338

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

339

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

340

A, B, C

1 Prameny Úpy

NR

22

Horní Malá Úpa

341

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Velká Úpa I.

426

A, B, C, D, E

1 Špičák

R

22

Maršov III.

504

D

1 Rýchory

NR

22


120

Průzkumy a rozbory Územního plánu velkého územního celku Krkonoše Katastr

Oddělení

Dílec

Název

Druh

PLO

Maršov III.

505

D

1 Rýchory

NR

22

Rýchory

507

A

1 Rýchory

NR

22

Rýchory

508

A

1 Rýchory

NR

22

Mladé Buky

518

C, D

1 Antonínovo údolí

R

22

Mladé Buky

519

A, B, C, D


R

22

Mladé Buky

520

B, E


R

22

Mladé Buky

522

B


R

22

Rýchory

524

A, B

1 Rýchory

NR

22

Rýchory

525

A, B, C

1 Rýchory

NR

22

Rýchory

526

C, D, E

1 Rýchory

NR

22

Sklenářovice

527

A, B, C, D

1 Rýchory

NR

22

Babí

533

D

Pod Soví horou

L

22

Rýchory

535

B

9 Kámen

L

22

Rýchory

536

A, B

1 Rýchory

NR

22

Temný Důl

619

A

1 Špičák

R

22

Suchý Důl

643

B, C

1 Rýchory

NR

22

Rýchory

643

C

1 Rýchory

NR

22

PLO

Přehled ÚSES zahrnutých do LHP Vrchlabí Katastr

Oddělení

Dílec

Název

Druh

Bedřichov

101

A

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

102

A, B, C

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

103

A, B, C, D, E, F

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

104

A, B

5 Prameny Labe

NR

22

Špindlerův Mlýn

105

A, B, C, D, E

5 Prameny Labe

NR

22

Špindlerův Mlýn

106

A, B

5 Prameny Labe

NR

22

Špindlerův Mlýn

107

A

5 Prameny Labe

NR

22

Špindlerův Mlýn

108

A, B, E

5 Prameny Labe

NR

22

Špindlerův Mlýn

109

A

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

114

A, B, C

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

115

A, B, C, D

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

116

A, B, C

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

117

5 Prameny Labe

NR

22

Bedřichov

118

A, B, C, D, E, F, G B, C, D, J

5 Prameny Labe

NR

22

Špindlerův Mlýn

201

A

5 Prameny Labe

NR

22

Špindlerův Mlýn

202

E

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

209

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

210

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

211

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

212

D

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

213

A, B, C

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

214

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

215

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

216

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

217

A, B, C

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

218

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

219

B

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

220

D

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

224

C

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

225

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

228

A, E, F

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

229

A

1 Prameny Úpy

NR

22


121

Průzkumy a rozbory Územního plánu velkého územního celku Krkonoše Katastr

Oddělení

Dílec

Název

Druh

Špindlerův Mlýn

230

A

1 Prameny Úpy

NR

PLO 22

Špindlerův Mlýn

231

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

232

A, B, C, D

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

233

A, B, C, D, E

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

234

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Bedřichov

235

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

236

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

237

A, B, C, D, E, F, G A

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

239

D

1 Prameny Úpy

NR

22

Špindlerův Mlýn

311

B

1 Prameny Úpy

NR

22

Přední Labská

312

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Bedřichov

313

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Strážné

314

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22 22

Strážné

315

C

1 Prameny Úpy

NR

Dolní Dvůr

403

C

1 Prameny Úpy

NR

22

Strážné

404

A, C

1 Prameny Úpy

NR

22

Strážné

405

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Strážné

406

A, B

1 Prameny Úpy

NR

22

Strážné

407

A

1 Prameny Úpy

NR

22

Dolní Dvůr

415

B

1 GZ Dolní Dvůr

NR

22

Strážné

416

A, B, C

1 GZ Dolní Dvůr

NR

22 22

Strážné

417

A, B, C

1 GZ Dolní Dvůr

NR

Dolní Dvůr

418

C, D

1 GZ Dolní Dvůr

NR

22

Strážné

422

C

1 GZ Dolní Dvůr

NR

22

Dolní Dvůr

428

A, B, C, D

1 GZ Dolní Dvůr

NR

22

Dolní Dvůr

429

A, B

1 GZ Dolní Dvůr

NR

22

Dolní Dvůr

430

A, B, C, D, E

1 GZ Dolní Dvůr

NR

22

Horní Lánov

516

A, B

V končinách

R

23 23

Horní Lánov

516

C

V končinách

R

Čistá v Krkonoších

516

F

V končinách

R

23

Rudník

528

B, C, D, E, F

RBC 48

R

23

Přehled biocenter V následující tabulce jsou uvedena v jednotlivých sloupcích následující data: 1. Číslo prvku 2. Název prvku 3. Katastrální území, na němž se prvek nachází (jen KÚ sousedící s řeš. územím, další KÚ jsou vyjádřena tečkami 4. Číselný kód bioregionu v němž se prvek nachází 1.65 Žďárský 5. Význam a typ prvku význam: R - regionální N - nadregionální E - evropský

typ: C - biocentrum K - biokoridor


122


6. Výskyt typů chráněných území v prvku: GZ - genová základna I - I. zóna KRNAP II - II. zóna KRNAP III - III. zóna KRNAP OP - ochranné pásmo KRNAP CHN - chráněné naleziště CHP - chráněný park KO - klidová oblast, nyní přírodní park KRNAP – Krkonošský národní park KU - kulturní lesy NP - národní park Park - přírodní park PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace VKC - významný krajinný celek VKP - registrovaný významný krajinný prvek 7. Typy společenstev v prvku (fyziotypy aktuální vegetace) AD AT BO BU DH LO MT PR SA SD SK SM SP SU XT VO

- acidofilní březové, borové a jedlové doubravy - acidofilní travinná a keříčková společenstva - bory - jedliny, bučiny - dubohabřiny - mokřadní a pobřežní křoviny a lesy - hydrofilní až mezofilní trávníky - vegetace pramenišť a rašelinišť - subalpinské hole - šípákové a subxerofilní doubravy - acidofilní keřová společenstva - smrčiny - Vegetace skal, sutí a primitivních půd - vegetace sutí - xerotermní trávníky - bylinná vodní a pobřežní vegetace

D F V Z

- prvek funkční, je jej však nutno doplnit - prvek funkční, prostorově určený - prvek funkční, prostor je třeba vymezit - prvek je třeba založit

8. Stručný popis 9. Funkčnost prvku

10. Výměra prvku - jen u biocenter


123


1 Číslo 85

1211 1654 1209 390 1651 1655 1657 1212

2 Název Prameny Úpy

3 Katastr Dolní Dvůr, Černý Důl, Horní Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Strážné, Špindlerův Mlýn, Velká Úpa Černohorská Velká Úpa I, Černá Hora rašelina v Krkonoších Rottovy boudy Horní Malá Úpa, Dolní Malá Úpa Černý Důl Černý Důl Rýchory Rýchory, Sklenářovice, Suchý Boberská Žacléř stráň Labská Hořejší Vrchlabí, Labská soutěska Výsplachy* Horní Branná, Vrchlabí Špičák Temný Důl, Velká Úpa I, Velká Úpa II

4 5 Bior. 1.68 N C

6

7

8

9

I, II, CHOPAV, AT, BU, PR, SM, Pestrá mozaika stanovišť PP SU

F

1.68

RC

1.68

RC

1.68 1.68 1.68

RC RC RC

I, II, CHOPAV, PP II, III, CHOPAV, III, CHOPAV, II, III,

AT, BU BU, MT, SM BU, KU

F F F

1.68

RC

I, II,

BU, KU, SU, VO Zachovalé stanoviště

F

1.68 1.68

RC RC

OP II, III

BU, SU BU, SU, VO

F F

PR, SM, VO

Převážně rašeliniště a smrčiny

F

KU, MT

Vysokohorské louky

F

10

Poznámka: Bicentrum regionálního významu 1657 Výsplachy je v lokalitě nazývané místním názvem „Vejsplacha“, proto se doporučuje užívání místního názvu „Vejsplacha“.


124


1.14. Okruhy problémů k řešení, požadavky na řešení na ÚP VÚC

Širší vztahy q

celkovou koncepci koordinovat s aktuální územně plánovací dokumentací velkých územních celků navazujících území na české i polské straně

q

při řešení posoudit záměry přesahující hranici řešeného území obsažené ve zpracovaných územně plánovacích podkladech na úrovni velkých územních celků

Celkové řešení q

oblast ochrany přírody a krajiny zohlednit jako prioritní při návrhu řešení ve všech základních pilířích udržitelného rozvoje území

q

urbanistickou koncepci založit především na využití místního potenciálu jak pro rozvoj ekonomický, tak pro rozvoj v oblasti lidských zdrojů

Demografie, socioekonomická oblast q

při tvorbě základní koncepce uspořádání a rozvoje území vycházet ze závěrů analýz obsažených v aktuálním Socioekonomickém profilu Královéhradeckého kraje

q

vytvářet územní předpoklady pro stabilizaci obyvatel ve stávající struktuře osídlení se zdůrazněním rozvojových potřeb ekonomicky slabších oblastí řešeného území

Sídelní struktura, uspořádání území q

sídelní strukturu řešeného území považovat za stabilizovanou a nepřipustit vznik nových sídelních útvarů

q

s ohledem na rekreačně a turisticky výjimečný charakter převážné části řešeného území přehodnotit v rámci návrhu celkové koncepce postavení měst a obcí s ohledem na geomorfologické a přírodní hodnoty nadmístního významu na jejich území

q

při rozvoji sídel sledovat historické stopy v souladu s požadavky na ochranu přírodních a kulturních hodnot

Územní plánování, regionální politika q

navázat na koncepci územního rozvoje dohodnutou v rámci dosud platného ÚP VÚC Krkonoše, kterou je nutno aktualizovat ve smyslu principů udržitelného rozvoje se zohledněním oprávněných zájmů nadmístního významu obsažených v řešení aktuálně zpracovávaných ÚPD obcí a měst

q

vycházet ze základních zásad připravované Politiky územního rozvoje ČR s respektováním řešení dohodnutých ve východní části v rámci pořizování ÚP VÚC Trutnovsko – náchodsko

q

vycházet z prioritní osy Národního rozvojového plánu České republiky – regionální část Severovýchod při současném vytváření územních podmínek pro realizaci cílů a opatření Programu rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje, připravované Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje a Strategie rozvoje oblasti Krkonoš


125

Územní plán velkého územního celku Krkonoše – Průzkumy a rozbory

q

při řešení dále zohlednit nadmístní požadavky plánů a programů rozvoje dílčích území; prověřit rovněž územní nároky vyplývající ze schválených oborových strategií a koncepcí uplatněných pro specifické území oblasti Krkonoš a podhůří

Životní prostředí q

řešení ÚP VÚC koordinovat s Plánem péče KRNAP a jeho ochranného pásma (po jeho aktualizaci) s prioritou diferencovaného přístupu k ochraně přírodních hodnot dle zón odstupňované ochrany přírody

q

zapracovat podmínky Ptačí oblasti Krkonoše a evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 včetně podmínek biosférické rezervace UNESCO

q

zapracovat ve smyslu dohodnuté metodiky nadregionální a regionální ÚSES dle ÚTP Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR

q

přehodnotit území navržené pro přírodní park Vraní hory s cílem jeho ochrany vyhlášení oborovým předpisem

q

nepřipustit na území KRNAP a přírodních parků (i navrhovaných) rozvoj aktivit zatěžujících životní prostředí (velké zdroje emisí, skládky odpadů, průmyslová výroba, těžba apod.)

q

prověřit migrační cestu vyšších obratlovců z Polska na jih s cílem zajištění její prostupnosti a územní ochrany

q

ve smyslu oborové koncepce kraje řešit územní požadavky odpadového hospodářství v souladu se specifiky řešeného území

q

při zpracování zohlednit nezbytnost permanentně vyvíjet úsilí ke snížení imisní zátěže řešeného území dálkovým přenosem emisí ze sousedních území na české a polské (i německé) straně

Kulturní dědictví q

při návrhu koncepce ÚP VÚC respektovat současné památkové zóny, případně navrhnout územní ochranu dalších cenných oblastí z pohledu památkové péče

q

zohlednit požadavky ochrany území z pohledu archeologických zájmů

q

nepřipustit dotčení vyhlášených nemovitých kulturních památek

Významné rozvojové plochy q

přehodnotit koncepci rozvoje vymezující významné rozvojové plochy nadmístního významu jak pro podporu ekonomického rozvoje, tak pro rozvoj lidských zdrojů, přitom zvážit záměry obsažené v územně plánovací dokumentaci obcí a měst regionu

q

při zpracování respektovat a podpořit jedinečnost oblasti Janských Lázní vymezením adekvátního území na podporu rozvoje speciálních zájmů

q

v doporučených prostorech prověřit vymezení významných nadmístního významu s nezbytným návrhem jejich nového využití

q

zvážit v rámci ÚP VÚC vymezení místa dalekého rozhledu s územní ochranou pro realizaci nezbytných doprovodných aktivit


ploch

regenerace

126


Dopravní a technická infrastruktura q

aktualizovat a stabilizovat trasy přeložek silnice I/14 (Vrchlabí, Rudník) a II/295 (Dolní Branná)

q

v případě záměru vodní nádrže Lata aktualizovat a stabilizovat výslednou variantu přeložky silnice II/252

q

stabilizovat základní nosný systém vertikální dopravy v hlavních turistických centrech včetně vertikální dopravy na nejvyšší horu ČR Sněžku

q

nepřipustit rozvoj parkovacích ploch záborem dalších území; zvýšení kapacity parkovacích ploch řešit výstavbou patrových a podzemních parkovišť a garáží (včetně záchytných parkovišť)

q

v oblasti zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod vymezit plochy a koridory pro nadmístní infrastrukturu nezbytnou pro kvalitní funkci místních systémů jednotlivých měst a obcí (nejen s ohledem na nutnost zabezpečení případně vymezených významných ploch nadmístního významu)

q

prověřit možnosti ochrany pro realizaci vodní nádrže Lata a vodní nádrže na Vápenickém potoce, při zjištění neopodstatněnosti některého z těchto záměrů navrhnout vyřazení územního hájení jeho profilu

q

v prostoru Horního Maršova a Špindlerova Mlýna vymezit území pro realizaci transformovny 110/35 kV

q

v koridoru Vrchlabí – Špindlerův Mlýn chránit trasu pro realizaci nadzemního elektrického vedení VN 2x110 kV a 2x35 kV náhradou za současné vedení 2x35 kV (VN 330/-1)

q

v případě relevantních požadavků na úrovni ÚP VÚC vytvořit územní podmínky pro rozšíření sítě PVT a zlepšení příjmu TV signálu

q

v oblasti zásobování plynem vymezit území nezbytná pro doplnění systému VTL plynovodu, navrhnout optimální koridor pro zásobování východní části řešeného území

Nerostné suroviny q

plochy pro dobývání ložisek nerostů a pro jeho technické zajištění navrhnout výjimečně v míře nezbytně nutné pro rozvoj řešeného území a jeho nejbližšího okolí především s ohledem na jeho přírodní a krajinné hodnoty

Obrana státu q

v koncepci ÚP VÚC nenavrhovat řešení, která by vedla ke snížení možností obrany státu, neboť více než třetina hranice řešeného území je tvořena hranicí státní, v tomto smyslu vymezit území pro hraniční přechody


127


1.15. Seznam použité literatury Ø ÚPN VÚC Krkonoše, TERPLAN Praha, a.s. (1994) Ø ÚP VÚC Trutnovsko – náchodsko, SURPMO, a.s., Projektové středisko, Hradec Králové (2001/2004) Ø ÚP VÚC okresu Jičín, SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové (2005) Ø ÚP VÚC Libereckého kraje, kolektiv autorů, koncept (2003) Ø Studie využití území Česko – Polského příhraničí, WBU Wrocław Ø Územní generel sportovně – rekreačního využití krkonoš (AÚP – atelier, Praha, 2000) Ø Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje, SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové (2003) Ø Informace poskytnuté obcemi a městy v rámci dotazníkové akce a při osobních jednáních Ø Atlas ČSSR, Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 Ø Údaje Českého statistického úřadu Ø ÚPD obcí a měst na řešeném území Ø Atlas ČSSR , Ústřední správa geodézie a kartografie 1966 Ø Květena České socialistické republiky 1 (Akademia, 1988) Ø Materiály Správy KRNAP a MŽP ČR pro území KRNAP Ø Materiály Agentury ochrany přírody a krajiny Praha - zákres zonace KRNAP - zákres hranic MCHÚ Ø Biogeografické členění České republiky, RNDr. Martin Culek (editor) a kolektiv, Lelekovice 1995 Ø Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad, Společnost pro životní prostředí Brno 1995, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí 1996 Ø Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Ø Generel místního územního systému ekologické stability k.ú. Královec, Křenov, Bečkov, Lampertice, Bernartice, Černá Voda, Žacléř, Bobr, Prkenný Důl, Help forest spol. s r.o., 1995 Ø Generel místního územního systému ekologické stability k.ú. Vlčice, Pilníkov (I, II, III), Hrádeček, Chotěvice, Javorník, Hertvíkovice, Mladé Buky, Kalná Voda, Help forest spol. s r.o., 1995 Ø Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje, Brno 1998 Ø OPRL – Oblastní plán rozvoje lesů - Krkonoše, platnost: 2000 – 2019, zpracoval ÚHÚL pobočka v Hradci králové Ø Plán péče – Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo, platnost: (1994)


128


Ø Textová část LHP Vrchlabí, platnost: 2003 – 2012, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Textová část LHP Maršov, platnost: 2003 – 2012, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Textová část LHO Trutnov KRNAP, platnost: 2002 – 2011, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Textová část LHO Trutnov, platnost: 2002 – 2011, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Královéhradecko – Chráněná území, Agentura ochrany přírody a krajiny, 2002 Ø Rekonstrukce lesních ekosystémů Krkonoš, Schwarz, 1997 Ø Taxační údaje LHP, LHO – ÚHÚL Brandýs nad Labem Ø Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje - Schváleno: 24. červena 2004 Účinnost od: 25. srpna 2004, Uveřejněno v č. 3/2004 Věstníku Královéhradeckého kraje Ø Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb. a zákona č. 385/2005 Sb. Ø Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. A nařízení vlády č. 429/2005 Sb. Ø Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Ø Nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Ø Návrh integrovaného krajského Programu snižování emisí a návrh krajského Programu ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje – závěrečná zpráva – únor 2003 (staženo z internetu 28.11.2005) Ø OPRL – Oblastní plán rozvoje lesů - Krkonoše, platnost: 2000 – 2019, zpracoval ÚHÚL pobočka v Hradci králové Ø Plán péče Krkonoše, platnost: 1994 – 2003, zpracoval KRNAP Ø Textová část LHP Vrchlabí, platnost: 2003 – 2012, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Textová část LHP Maršov, platnost: 2003 – 2012, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Textová část LHO Trutnov KRNAP, platnost: 2002 – 2011, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Textová část LHO Trutnov, platnost: 2002 – 2011, zpracoval Lesprojekt Hradec Králové Ø Královéhradecko – Chráněná území, Agentura ochrany přírody a krajiny, 2002 Ø Biogeografické členění české republiky, Culek a kol. 1996 Ø Rekonstrukce lesních ekosystémů Krkonoš, Schwarz, 1997 Ø Taxační údaje LHP, LHO – ÚHÚL Brandýs nad Labem SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

129


Ø Silniční mapy 1:50000 Ø Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 1995 a 2000, ŘSD ČR Ø Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, ŘSD ČR Ø Dopravní politika ČR (2005) Ø Informace Silniční databanky Ostrava Ø Studie dopravní infrastruktury Královéhradeckého kraje, SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové (2004) Ø Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje, SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové (2005) Ø Dohoda o hraničních přechodech s Polskou (sdělení MZV ČR č. 23/1998 Sb.) Ø Pasport cyklodopravy Královéhradeckého kraje, SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové (2002) Ø ÚP VÚC Krkonoše, zpracovatel Terplan a.s. Praha VI/1994 Ø Zpracované ÚPSÚ a studie měst a obcí Ø Program rozvoje vodovodů a kanalizací území Královéhradeckého kraje (PVKÚK). VIS a.s. Hradec Králové 2004. Ø Plán péče KRNAP a jeho ochranné pásmo, Správa KRNAP Vrchlabí, leden 1994 Ø Strategie rozvoje oblasti Krkonoš, SURPMO, a.s., Projektové středisko, Hradec Králové (2001) Ø Strategie rozvoje mikroregionu Malé Labe, SURPMO, a.s., Projektové středisko, Hradec Králové (2002) Ø Strategie rozvoje mikroregionu Horní Labe, SURPMO, a.s., Projektové středisko, Hradec Králové (2004) Ø Strategie programu rozvoje Svazku obcí Východní Čechy, Houdek a kolektiv (2005) Ø SWOT analýzy a Priority rozvoje regionů na území Královéhradeckého kraje, CEP (2005) Ø Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje Ø Východočeská plynárenská, a.s., Hradec Králové Ø Koncepční studie na plynofikaci obce Hertvíkovice Ø Mapy ložiskové ochrany 1:50 000, Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR Ø Mapy poddolovaných území 1:50 000, Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR Ø Mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací 1:50 000, Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR Ø Digitální data Geofondu ČR – Signální informace 2005


130


1.16. Seznam použitých zkratek as. AOP AT BK BO BPEJ BSK5 BU ČEPS ČEZ ČHMÚ ČOV Čr 1...6 ČRa ČSN CHKO CHOPAV D DB DG DV EC EPO II EIA EK EO F IPPC JD JŘ JS JV KL KRNAP KRPA k.ú. kV LHP LHC LHO LO

- aktuální společenstvo - Agentura ochrany přírody - acidofilní travinná a keříčková společenstva - buk - borovice lesní - bonitovaná půdně ekologická jednotka - biochemická spotřeba kyslíku po 5 dnech - jedliny, bučiny - Česká přenosová soustava - České energetické závody - Český hydrometeorologický ústav - čistírna odpadních vod Český rozhlas 1...6 - České radiokomunikace - Česká státní norma - chráněná krajinná oblast - chráněná oblast přirozené akumulace vod - částečně funkční prvek, nutno jej však doplnit - dub - douglaska tisolistá - dlouhé vlny - biocentrum evropského významu - elektrárna Poříčí u Trutnova II - Posuzování vlivů na životní prostředí - biokoridor evropského významu - ekvivalentní obyvatel - funkční prvek, prostorově vymezený - integrovaná prevence a omezování znečištění - jedle bělokorá - jeřáb - jasan ztepilý - javor mléčný - javor klen - Krkonošský národní park - Krkonošské papírny - katastrální území - jednotka elektrického napětí v kilovoltech – lesní hospodářský plán – lesní hospodářský celek – lesní hospodářské osnovy - mokřadní a pobřežní křoviny a lesy – jedná li se o biotop - lesní oblast – jedná li se o problematiku lesa LP - lesní půda - lípa malolistá, jedná li se o dřevinu LVS - lesní vegetační stupeň MB - mezofilní bučiny MBC, MC, LBC - biocentrum místního významu MBK, MK, LBK - biokoridor místního významu MD - modřín evropský SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

131


MT MVA MVE MW MÚSES MŽP NRBC, NC NRBK, NK NP NPR NV OLL OLŠ OP OS OZ Ph PHO POH PP PR

PRVKÚK PUPFL RA RBC, RC RBK, RK RKS RR RS SM SP STG S-OO SV SVP TKB TKO TP TR TŘ TV TVP ÚP ÚPN VÚC ÚP SÚ ÚSES ÚV V VaK VJ VKP

- hydrofilní až mezofilní trávníky - jednotka zdánlivého elektrického výkonu v megavoltamperech - malá vodní elektrárna jednotka činného elektrického výkonu v megawatech - místní územní systém ekologické stability - Ministerstvo životního prostředí - biocentrum nadregionálního významu - biokoridor nadregionálního významu - národní park - národní přírodní rezervace - Nařízení vlády - olše lepkavá - olše šedá - ochranné pásmo - osika - ochranná zóna biokoridoru nadregionálního významu - koncentrace vodíkových iontů - pásmo hygienické ochrany - plán odpadového hospodářství - přírodní památka - prameniště (jedná-li se o biotop) - přírodní rezervace (jedná li se o chráněné území) - památková rezervace (jedná li se o urbanizované území) - Program rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje - pozemky určené k plnění funkcí lesa - rašeliniště - biocentrum regionálního významu - biokoridor regionálního významu - radiokomunikační středisko - radioreléová trasa, - radioreléová stanice, regulační stanice plynu VTL/STL - smrk, smrčiny - vegetace skal, sutí a primitivních půd - skupina typů geobiocenu, jsou to sdružené typy geobiocénu s podobnými trvalými ekologickými podmínkami - skládky ostatních odpadů vč. komunálních (značení dle platné legislativy) - střední vlny - Směrný vodohospodářský plán telekomunikační bod - tuhý komunální odpad - topol - elektrická stanice s transformací (VVN/VN, VN/VN) - třešeň - televize - televizní převaděč - územní plán - územní plán návrh velkého územního celku - -„-„sídelního útvaru - územní systém ekologické stability - úpravna vody - funkční prvek, je nutno jej prostorově vymezit - Vodovody a kanalizace - borovice vejmutovka - významný krajinný prvek


132


VKV VN VN VO VR VTL

- velmi krátké vlny - vysoké napětí - vodní nádrž - bylinná vodní a pobřežní vegetace - vrba - vysokotlaký plynovod

VVN VUPEK Z ZPF

- velmi vysoké napětí (110 kV) - Výzkumný ústav palivoenergetické soustavy - prvek je nutno založit - zemědělský půdní fond


133


1.17. Fotodokumentace


134

Územní plán velkého územního celku

Recommend Documents