ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOHALICE

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOHALICE

POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno ve smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

září 2010

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOHALICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č.100/2001 Sb.

Zakázka:

C942-10-0

Objednatel:

Obecní úřad Dohalice

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

Finální dokument

R. Koukalová, J. Nezvalová

R. Koukalová, J. Nezvalová

P. Vymazal

Datum 20. 9. 2010

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

4 výtisky + digitální verze OÚ Dohalice 1 výtisk archiv AMEC, s.r.o.

© AMEC s.r.o, 2010 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: SaveDate:

SEA_Dohalice.doc 20.9.2010

Zakázka/Dokument: C942-10-0/z01

Strana: 1 z 55

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

Zpracovatelé posouzení

Autorizovaná osoba:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

Oprávněná osoba pro posouzení vlivů dle § 45i zákona č. 114/1992: Ing. Pavel Koláček, Ph.D. držitel autorizace k posuzování vlivů dle §45i č. j. 58988/ENV/06 2028/630/06 ze dne 31. 1. 2007

Vedoucí zakázky:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová

Datum zpracování:

20. 9. 2010

tel.: 725 607 977

Na zpracování posouzení se podíleli: Pracovní tým AMEC s.r.o.: Ing. Pavel Koláček, PhD. RNDr. Tomáš Bartoš, PhD. Mgr. Markéta Klusková Ing. Radka Koukalová

Brno Brno Prostějov Brno

tel.: 543 428 311 tel.: 725 607 967 tel.: 725 607 972 tel.: 725 607 974

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI.

FileName: SaveDate:



Strana: 2 z 62

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOHALICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Obsah Zpracovatelé posouzení .............................................................................................................................2 Obsah ...........................................................................................................................................................3 PŘEHLED ZKRATEK...................................................................................................................................5 ÚVOD............................................................................................................................................................7 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI.......................................................................... 11 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni ............................................................................................................................... 12 1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví.......................................................................... 16 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE................................................................. 17 2.1. Geologické a geomorfologické poměry....................................................................................... 17 2.2. Hydrologické poměry .................................................................................................................. 17 2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry ........................................................................................... 18 2.4. Pedologické poměry.................................................................................................................... 20 2.5. Biogeografické poměry ............................................................................................................... 21 2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území ....................................................................... 22 2.7. Ochrana přírody a krajiny............................................................................................................ 22 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES ....................................................................................... 22 2.7.2 Zvláště chráněná území ..................................................................................................... 24 2.7.3 Lokality NATURA 2000 ...................................................................................................... 24 2.8. Hmotný majetek a kulturní památky............................................................................................ 24 2.9. Dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................ 25 2.10. Obyvatelstvo.............................................................................................................................. 28 2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce........................... 28 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ........................................................................... 30 3.1. Urbanizované území ................................................................................................................... 30 3.2. Zóny neurbanizované.................................................................................................................. 32 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 35 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000................................................................................ 35 4.2. Ovzduší ....................................................................................................................................... 35 4.3. ZPF.............................................................................................................................................. 36 4.4. Hluk ............................................................................................................................................. 36 4.5. Veřejné zdraví ............................................................................................................................. 37 4.6. Krajinný ráz ................................................................................................................................. 38 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. ...................................................... 39 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ........................................................................................................................... 49 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000................................................................................................. 49 6.2. Vlivy na ÚSES ............................................................................................................................. 49 6.3. Vlivy na ZPF a PUPFL ................................................................................................................ 49 6.4. Vlivy na krajinný ráz .................................................................................................................... 50 6.5. Vlivy na biotickou složku krajiny a prostupnost krajiny ............................................................... 51 6.6. Vlivy na hlukovou situaci ............................................................................................................. 51 6.7. Vlivy na ovzduší .......................................................................................................................... 51 FileName: SaveDate:


Zakázka/Dokument: C942-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 3 z 62


6.8. Vlivy na veřejné zdraví ................................................................................................................ 51 6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu ............................................................................. 51 6.10. Vlivy na hydrologické poměry ................................................................................................... 52 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ............................................. 53 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 .............................................................................................................. 53 7.2. ÚSES........................................................................................................................................... 53 7.3. ZPF a PUPFL .............................................................................................................................. 53 7.4. Krajinný ráz ................................................................................................................................. 54 7.5. Biota ............................................................................................................................................ 54 7.6. Hluková situace ........................................................................................................................... 54 7.7. Ovzduší ....................................................................................................................................... 54 7.8. Veřejné zdraví ............................................................................................................................. 54 7.8. Územní plánování ....................................................................................................................... 54 7.9. Vlivy na technickou a dopravní infrastrukturu ............................................................................. 54 7.10. Hydrologické poměry ................................................................................................................ 54 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. ............................................................................................................ 56 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............................................................................................................................... 58 10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................................. 59 11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .................................................................. 60 Použité podklady ..................................................................................................................................... 62

Příloha: Posouzení vlivu návrhu územního plánu Dohalice dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., Ing. Pavel Koláček, Ph.D., Brno 2010

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 62


PŘEHLED ZKRATEK ACHP B(a)P CO ČHMÚ ČIŽP ČOV ČSN ČSÚ dB(A) EIA EK EU EVL EO HG CHKO CHLÚ CHOPAV IAD IDS ISO KO KÚ LBC LBK LV MCHÚ MMR MZe MŽP NEHAP NOx NRBK NP OP OOP ORP OZKO OŽP PET pH PHM PHO PM10 PO FileName: SaveDate:

Agro-chemický podnik benzopyren oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma Český statistický úřad ekvivalentní hladina hluku posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Evropská komise Evropská unie evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ekvivalentní obyvatel hydrogeologie / hydrogeologický chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaná autobusová doprava integrovaný dopravní systém International Organization for Standardization komunální odpad krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor limitní hodnota maloplošné chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR oxidy dusíku nadregionální biokoridor národní park ochranné pásmo orgán ochrany přírody obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí polyethylen vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků pohonné hmoty pásmo hygienické ochrany tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) ptačí oblast soustavy Natura 2000 SEA_Dohalice.doc 20.9.2010


Strana: 5 z 62


PP PRVK PÚR PUPFL PZKO RBC REZZO ŘSD SEA SO2 SPŽP SÚ SUR ČR SVP SZÚ TEN-T TINA TKO TTP TZL ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚP VÚC ÚSES ÚTP UZIS VKP VOC VÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ŽP

FileName: SaveDate:

přírodní park Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Politika územního rozvoje pozemky určené k plnění funkce lesa Plán ke zlepšení kvality ovzduší regionální biocentrum registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Sídelní útvar Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav Trans European Network - Transport Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územně analytické podklady územní plán územní plán obce územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability územně technické podklady Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR významný krajinný prvek těkavé organické látky velký územní celek World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí



Strana: 6 z 62


ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán obce Dohalice“ na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obec Dohalice zadala zpracování dokumentace vlivu změny územního plánu na životní prostředí firmě AMEC, s.r.o. Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu obce Dohalice vydal v rámci koordinovaného stanoviska pod jednacím číslem 3482/ZP/2010 dne 23. 2. 2010 a jednacím číslem 13614/ZP/2010-Če dne 7.7.2010. Hlavními důvody jsou především možné závažné vlivy na životní prostředí a střety s ochranou přírody a krajiny. Stanovisko Krajského úřadu (cituji): Stanovisko dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon): Územní plán Dohalice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona o posuzování vlivů. Po důkladném prostudování předloženého zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí, a to převážně z těchto důvodů: - územní plán Dohalice může závažně ovlivnit životní prostředí - územní plán Dohalice je koncepcí, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů - uvedenou koncepci nelze dostatečně posoudit ve fázi předloženého návrhu zadání územního plánu Dohalice (na základě kritérií stanovených přílohou č. 8 zákona o posuzování vlivů) Předmětem vyhodnocení budou především plochy výroby a skladování, plochy a koridory dopravní infrastruktury a plochy pro rozvoj občanského vybavení. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže, narušení faktoru pohody bydlení, změn v uspořádání krajiny, zvýšení hlukové zátěže a znečišťování ovzduší. Ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitou souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit. Stanovisko orgánu ochrany přírody ve smyslu §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: u předloženého návrhu zadání, resp. v něm navrženém způsobu odkanalizování obce, které je spojeno s výstavbou a provozem čistírny odpadních vod zaústěné do řeky Bystřice - nelze vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu Bystřice, kód CZ0523264 (lokalita uvedená ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu). Konec citace. Na základě tohoto stanoviska byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán obce Dohalice“ na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem ÚPD je Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování. Zpracování posouzení proběhlo v září roku 2010. Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení byla ÚPD a informace předané jejím zhotovitelem Ing. arch. Koutovou zastupující firmu SURPMO, a.s. a pořizovatelem návrhu zadání ÚP Magistrátem města Hradec Králové. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 62


funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: • Návrh zadání územního plánu Dohalice - textová a grafická část • Koordinované stanovisko KÚ Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu Dohalice • Dohalice, územní plán - průzkumy a rozbory • Návrh územního plánu - textová a grafická část Důvody pro pořízení nového územního plánu obce Dohalice Obec Dohalice má pro své území platný Územní plán obce Dohalice schválený dne 2.3.2004. Pro současné požadavky rozvoje území obce není uvedená platná územně plánovací dokumentace, která by byla dostačující vzhledem k záměru zastupitelstva obce, které předpokládá novou odlišnou koncepci rozvoje území své obce. V návaznosti na změnu legislativy v oblasti územního plánování a stavebního řádu po roce 2006, rozhodlo zastupitelstvo obce Dohalice o pořízení nového územního plánu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy. Vzhledem k absenci ÚAP ORP Hradec Králové k datu zahájení pořizování ÚP byly zpracovány "Průzkumy a rozbory k ÚP Dohalice, SURPMO a.s., Praha, Projektové středisko Hradec Králové" nahrazující chybějící dokument, a to v požadovaném rozsahu dle ustanovení §185 odst. 3, stavebního zákona. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno katastrálním územím Dohalice a Horní Dohalice v celkové výměře 445 ha. Dohalice leží v severozápadní části okresu Hradec Králové, jenž se nachází ve střední části východních Čech. Dohalice jsou samostatná obec se sídlem obecního úřadu. Patří do správního území ORP Hradec Králové, stavební úřad se rovněž nachází v Hradci Králové. Obec je členem mikroregionu Nechanicko. Velikost katastrálního území je 445 ha, z toho lesní půda má výměru 38 ha, obec má 439 obyvatel1. Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označneím dotčeného území:

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 62


Koncepční řešení územního plánu obce Dohalice Návrhem koncepce ÚP se stabilizuje a podporuje současný význam a funkce obce Dohalice ve struktuře osídlení kraje. Historicky vzniklá urbanistická kompozice sídla Dohalice bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a rekreace, výroby a skladování, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Budou respektovány dominanty obce, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Stávající plochy smíšené obytné s venkovskou zástavbou jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek. Plochy občanského vybavení jsou v současné době stabilizované, předpokládá se rozvoj ve veřejné infrastruktuře, komerčních zařízeních malých a středních a tělovýchovných a sportovních zařízeních. Stávající plochy staveb pro rodinnou rekreaci je možno považovat za stabilizované, plochy pro rozvoj nejsou samostatně navrhovány. Plochy areálů stávající zemědělské výroby a i ostatních výrobních i nevýrobních podnikatelských subjektů, které jsou součástí smíšených výrobních ploch, smíšených obytných venkovských ploch a ploch občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední jsou stabilizované. Navrhovány jsou plochy pro rozvoj výroby - smíšené výrobní a plochy pro rozvoj občanského vybavení - komerčních zařízení malých a středních, které doplní občanskou vybavenost v obci a možnosti zaměstnanosti v místě. Systém sídelní zeleně tvoří kvalitní plochy stávající vzrostlé zeleně zastoupené v rámci celého zastavitelného území. Předpokládá se průběžná obnova a doplňování. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. Plochy územních rezerv a plochy přestavby jsou navrženy v obou částech obce a navazují na zastavěné nebo zastavitelné území. Vymezení zastavitelných ploch: Plocha Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM) Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Plochy smíšené výrobní - smíšené výrobní (VS) Plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS) Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě (TI)

k.ú. Dohalice Horní Dohalice Dohalice Horní Dohalice

označení plochy Z1 - Z11 Z12 - Z18, Z48, Z49 Z19 Z20

Dohalice

Z21 - Z22

Dohalice Dohalice Horní Dohalice Dohalice

Z23 Z24 - Z25, Z47 Z26, Z47 Z27 - Z29

k.ú. Dohalice

označení plochy P1

Horní Dohalice

P2 - P3

Dohalice

P4

k.ú. Dohalice Horní Dohalice Dohalice Horní Dohalice

označení plochy Z30 - Z39 Z40 - Z42 Z43 - Z44 Z45 - Z46

Vymezení ploch přestavby: Plocha Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM) Plochy smíšené výrobní - smíšené výrobní (VS)

Vymezení systému sídelní zeleně: Plocha Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň (ZV) Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační (ZO)

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 62


Vymezení ploch územních rezerv: Plocha Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační (ZO)

k.ú. Dohalice Horní Dohalice Horní Dohalice

označení plochy R1 - R4 R5 R6

Obr.: Schematické zobrazení řešeného území

Dohalice

Horní Dohalice

FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 62


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA změny územního plánu nejdůležitějších koncepcí je uvedena v následující podkapitole 1.1. Mezinárodní úroveň: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Politika územního rozvoje (2008) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2008, do roku 2013) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: Strategie rozvoje kraje Program rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje Koncepce protipovodňové ochrany FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 62


Místní úroveň ÚP Dohalice Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu obce Dohalice na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 1.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení.

1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (PÚR) Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Dle PÚR řešeným územím neprochází žádná rozvojová osa. Řešené území spadá do rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové/Pardubice vymezené PÚR. Rozvojová oblast OB4 je vymezena územím obcí ORP Hradec Králové. Důvodem pro vymezení území je území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajských měst Hradce Králové a Pardubic při spolupůsobení vedlejšího centra Chrudim. Jedná se o silnou dvojjadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je poloha Pardubic na I. tranzitním železničním koridoru, dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové s plánovaným pokračováním do Polska a perspektivní propojení rychlostní silnicí R35 s Olomoucí, které poskytne alternativu rychlého západovýchodního silničního propojení v ČR vedle dálnice D1. S ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury se předpokládá vymezení zastavitelných ploch, zejména pro dopravní plochu komunikace R35 a dále pro bydlení, občanské vybavení, výrobu a skladování, rekreaci, technickou infrastrukturu a dle potřeby ploch přestavby. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2004. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (SPŽP) je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnosti, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostřednictvím podpory realizace těch cílů jiných resortů, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovněž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informačních, dobrovolných aj.) nástrojů k dosažení stanovených cílů. V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustřeďuje na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. životní prostředí a kvalita života 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší V rámci prioritní oblastí životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle SPŽP: FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 62


1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (Strategie udržitelného rozvoje ČR) Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04). Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzované změně územního plánu: • podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); • rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; • zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; • systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); • minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; • zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); • trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; • udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; • podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; • podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury;

FileName: SaveDate:



Strana: 13 z 62


umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje vláda ČR schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální. • Cíle aktualizovaného dokumentu jsou: • stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR, • určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a rozpracovat základní implementační struktury. • Dále informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady, • připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů), • zajistit systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006). Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (NEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: • ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů, • ochrana ozónové vrstvy Země, • ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, • zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: • postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi, • pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi, • pokračující obnova území devastovaných hornickou činností, • zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA územního plánu) • • • • •

FileName: SaveDate:

stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů; stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; SEA_Dohalice.doc 20.9.2010


Strana: 14 z 62


• • • • • • • • •

zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost; chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21st century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národu a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle: • CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU; • CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ; • CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA; • CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH; • CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ; • CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ; • CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ; • CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ; • CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY.

FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 62


1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR - Strategický rámech udržitelného rozvoje, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí, Plán odpadového hospodářství KHK a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Návrh územního plánu obce Dohalice by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů, zachovat z kvalitativního a kvantitativního pohledu hydrologické a hydrogeologické podmínky v oblasti 3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí

2. voda 3. půda a horninové prostředí 4. flóra, fauna, ekosystémy

4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a 5. krajinný ráz, kulturní dědictví přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8. sídla, urbanizace

FileName: SaveDate:



Strana: 16 z 62


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

2.1. Geologické a geomorfologické poměry Geomorfologie Zájmové území se nachází dle geomorfologického členění ČR v následujících celcích: Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Česká tabule Oblast: Východočeská tabule Celek: Východolabská tabule Podcelek: Cidlinská tabule Okrsek: Nechanická tabule Z geomorfologického hlediska lze území charakterizovat jako mírně zvlněnou pahorkatinu se širokými, často kotlinovitými údolími, v oblasti teras jsou typické plošiny, místy na spraších slabě skloněné roviny. Nad plochy ojediněle vystupují svědecké vrchy a suky. Výrazným útvarem na hranici území je Hořický hřbet a průlomová údolí Bystřice a dalších. Celkově zde má reliéf charakter mírné pahorkatiny s výškovou členitostí 30 - 75 m, nejnižší bod je cca 220 m n.n., nejvyšší okolo 400 m n.m. a typická výška tohoto území se pohybuje mezi 220 až 300 m n.m. Skalní výchozy zde chybí. Geologie Řešené území je z geologického hlediska součástí rozlehlého areálu české křídové pánve a náleží k centrální části pánve. V profilu křídovými uloženinami je zastoupen téměř celý sled křídových sedimentů do sladkovodního cenomanu po svrchní turon. Při povrchu terénu vystupují sedimenty svrchního turonu. Z hlediska faciálního dělení České křídy náleží oblast k tzv. labské oblasti, kde jsou sedimenty turonu kompletně vyvinuty v monotónní slínité a vápnito-jílovité facii celkové mocnosti až 300 m. Typickými horninami v celé oblasti jsou slínovce a vápnité jílovce. Jsou to horniny málo propustné až nepropustné, takže zájmová oblast je chudá na podzemní vodu. Z pokryvných útvarů jsou nejvíce zastoupeny spraše, které by v daném případě mohly představovat jedinou využitelnou nerostnou surovinu. Surovinové zdroje V zájmovém území se nevyskytuje žádné ložisko, dobývací prostor ani chráněné ložiskové území, které by bylo nutné respektovat. V oblasti není evidována žádná významná geologická lokalita.

2.2. Hydrologické poměry Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: • hlavní povodí řeky Labe 1-00-00, • oblast povodí Horního a Středního Labe • drobné povodí 1-04-03-009/0 Bystřice mezi Mlakovskou a Klenickou svodnicí Stěžejním vodním tokem, který obcí protéká, je řeka Bystřice s několika bezejmennými pravostrannými a levostrannými přítoky. Řeka Bystřice je levostranný přítok Cidliny, do které se vlévá v Chlumci nad Cidlinou na jejím 29. ř.km v nadmořské výšce 231,91 m. Pramení v Podkrkonoší asi 7 km severovýchodně od Lázně Bělohrad v nadmořské výšce 481,41 m. Největším přítokem je Bašnický potok (18,38 km). V povodí FileName: SaveDate:



Strana: 17 z 62


se nachází 377 vodních ploch s celkovou rozlohou 277,36 ha. Největší z nich je Třesický rybník v dolní části povodí. dlouhá 62,71 km a ústí do Cidliny. Správcem vodního toku je povodí Labe, s.p. V obci Dohalice se nachází malá vodní nádrž o ploše cca 18 arů v soukromém vlastnictví. Je do něj vypouštěna část dešťových vod z areálu ACHP. V Horních Dohalicích se nachází rybník Vyhnálov o ploše 2,1 ha, objemu vody cca 19 000 m3 s hloubkou vody u hráze 1,5 m. Tento rybník je ve správě ČRS Hradec králové - Malšovice. Stávající vodní plochy jsou pravidelně udržovány, zejména rybník Vyhnálov s ohledem na rybniční hospodářství. Další rybníky nejsou navrhovány. Nová vodohospodářská plocha je navržena pod rybníkem Vyhnálov, a to s funkcí ochrany před povodněmi. Na vodním toku Bystřice je stanoveno a vodohospodářským orgánem Krajského úřadu v Hradci Králové vyhlášeno záplavové území pod č.j. 11034/28/2009 ze dne 24.6.2009 v úseku 0,0 - 53,0 km vodního toku. Záplavové území zahrnuje průtoky Q100 a dále aktivní zónu. Toto záplavové území je respektováno, kromě výjimečné lokalizace ploch pro ČOV a čerpací stanici kanalizace, které z technických důvodů nelze umístit mimo. Obě zařízení budou zajištěna před vyplavením záplavovou vlnou. Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Katastrální území Dohalice (628166) ani Horní Dohalice (628174) neleží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb.1 Dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon, §49) je nutné dodržet při správě vodních toků nezbytně nutný volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Podzemní voda Řešené území náleží k hydrogeologickému rajónu 4360 – Labská křída2, skupina rajonů Křída Středního Labe po Jizeru, systému turonských sedimentů. Jedná se o vícekolektorový zvodnělý systém závislý na litologickém složení, propustnost je puklinovo-průlinová. Průlinový kolektor deluviofluviální je vázán na splachové deprese a údolní nivy, kryt je slabou vrstvou povodňových hlín. Řešené území je území s druhohorními usazeninami, které představují nejvýznamnější zdroje podzemních vod. Údolí Labe je sledováno poměrně širokým pruhem fluviálních sedimentů nízkých a údolních teras, které jsou důležitým zdrojem podzemní vody. Kvartérní terasové uloženiny řeky Bystřice mají zásoby kvalitních mělkých podzemních vod a podmínky vhodné pro zřízení umělé infiltrace. Tyto vody je nutné chránit proti znečištění především intenzivní zemědělskou výrobou. Specifický odtok podzemní vody dosahuje středních hodnot (2-3 l/s.km2). V řešeném území není vymezeno ani do něj nezasahuje pásmo hygienické ochrany vod.

2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry Kvalita ovzduší V zájmovém území se neprovádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na nejbližší stanici imisního monitoringu ZÚ č. 396 - Hr.Král.Sukovy sady (vzdálené cca 11 km jihovýchodním směrem), která však představuje dopravní typ stanice charakteristický pro městskou zástavbu. S ohledem na charakter lokality tedy předpokládáme, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje na mnohem nižší úrovni. Uváděné údaje representují výsledky měření za rok 2009.

1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb, o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. 2 zdroj: www.vuv.cz

FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 62

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOHALICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Tab.: Naměřené hodnoty imisní zátěže v hodnoceném území (2009) – významné škodliviny

-3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) -3

hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m )

NO2

PM10

31,2

26,3

40

40

maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m )

87,1

138,0

datum naměření maxima v daném roce

-3

15.1.

15.1.

hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m )

-

50

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

20

maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m )

119,6

199,0

datum naměření maxima v daném roce

11.1.

16.1.

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m )

200

-

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

0

-

povolený počet překročení limitní hodnoty

12

-

-3

povolený počet překročení limitní hodnoty

35 -3

-3

Oxid dusičitý (NO2) Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedené stanici zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni 78% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala hodnoty 87,1 µg.m-3. Maximální hodinové koncentrace na této stanici dosahují přibližně úrovně 60% imisního limitu (LV1h=200 µg.m-3). Tuhé znečišťující látky frakce PM10 Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u tuhých látek nebylo na uvedené stanici zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2009 u PM10 roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni 66% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot avšak limitní četnost (35 případů za rok) nebyla na lokalitě překročena. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Území v působnosti Magistrátu města Hradce Králové patří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Důvodem pro zařazení je skutečnost, že na 0,3% území dochází k překračování ročních imisních limitů pro NO2. Na 5% území v působnosti Magistrátu města Hradce Králové je překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Tato území však představují oblasti Hradce Králové, které jsou z hlediska ovzduší značně zatížené. V ostatních částech území se předpokládá plnění imisních limitů s dostatečnou rezervou (viz následující obrázky). Obr.: Vymezení OZKO pro rok 2008 průměrná roční koncentrace NO2

FileName: SaveDate:


průměrná roční koncentrace B(a)P


Strana: 19 z 62


Klimatické faktory Vymezené území leží dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T2 s následující charakteristikou: T2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další klimatické údaje uvádíme v tabulce: Tab.: Klimatologická charakteristika území Číslo oblasti

T2

Počet letních dnů

50 až 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

160 - 170

Počet mrazových dnů

100 - 110

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

18 až 19

Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

8 až 9 7 až 9 90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 až 50

Počet dnů zamračených

120 - 140

Počet dnů jasných

40 až 50

2.4. Pedologické poměry Půda je v regionu relativně různorodá a je dána horninami v podloží a složením kvartérů. Půdotvornými substráty jsou zde sprašové hlíny, spraše a nivní uloženiny. Mocnost čtvrtohorních zvětralin je převážně 10 až 20 m. V území se vyvinuly černozemě, hnědozemě, hnědé půdy, nivní půdy, lužní půdy glejové a oglejené půdy zbažinělé. Z hlediska kvality půd jsou půdy I. bonitní třídy zejména v okolí Nivy Labe severně od Hradce Králové a západně od toku řeky Labe. Pro všechny obce v nivě Labe a západně od ní a zčásti i v nivě Cidliny je kvalita půdy závažným limitem rozvoje, protože se jedná o území s investicemi do půdy v minulosti a s vysokou produkční schopností, která se pravděpodobně s ohledem na klimatické změny v ČR ještě zvýší.

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 62

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOHALICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Obr.: Půdní typy v dotčeném území dle TKSP

2.5. Biogeografické poměry Biogeografická charakteristika území Podle regionálně fytogeografického členění ČR, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV v roce 1987, náleží řešené území do fytogeografického obvodu České termofytikum, okres Bydžovská pánev (14a). Dle biografického členění ČR (m. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází ve střední části východních Čech v bioregionu 1.9a Cidlinsko-Chrudimský, zaujímá plochý reliéf, který je tvořen převážnou částí Východolabské tabule, Chrudimskou tabulí, větší částí Orlické tabule a částí Turnovské a Bělohradské pahorkatiny. Bioregion má dvě části oddělené nivou a terasami Labe, které patří do Pardubického bioregionu (1.8). Celková plocha bioregionu je 2 567 km2. Bioregion je tvořen nízkou křídovou tabulí a je typický přechodem 2. bukovo-dubového vegetačního stupně do 3. dubovo-bukového stupně. Zastoupena je teplejší varianta mezofilní (hájové) bioty, přičemž do ní mírně přesahují méně náročné teplomilné prvky hercynského charakteru a z východu pronikají karpatské prvky. V depresích se předpokládají hygrofilnější typy acidofilních doubrav a lipové březiny. Netypické části bioregionu charakterizují bučiny na severních svazích, tvořící přechod do okolních vrchovin, dále širší nivy, tvořící přechod k Pardubickému bioregionu (1.8) a okrajové kontaktní části bioregionu. V současné době zde převažuje orná půda, přítomny jsou však i lesy s velkým zastoupením dubů a kulturních smrčin. K charakteru bioregionu patří též rybníky a vlhké louky. V bioregionu převažují slíny svrchního turonu až koniaku. Reliéf ve slínech charakterizuje mírně zvlněná pahorkatina se širokými, často kotlinovitými údolími, v oblasti teras jsou typické plošiny, na spraších slabě skloněné roviny. Výrazným útvarem je Hořický hřbet s průlomovým údolím Javorky a Bystřice, Křivina a Vraclavská antiklinála. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 - 75 m, při kontaktu s okolními vrchovinami a na vnitřních hřbetech má ráz až ploché vrchoviny s členitostí do 190 m. Nejnižším bodem je okraj Polabského bioregionu s kótou cca 210 m, nejvyšším kóta cca 495 m severně od Nových Hradů. typická výška území je 220 - 300 m. Bioregion leží zčásti v termofytiku, menší část se rozkládá i v mezofytiku. Dotčené území zaujímá fytogeografický okres 14. Cidlinská pánev a část fytogeografického okresu 15. Východní Polabí. Celé území je v kolinním až suprakolinním vegetačním stupni. FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 62


Potenciálně se zde vyskytují dubohabřiny, představované zejména asociací Melampyro Carpinetum, které ve vlhčích polohách přecházejí i v asociaci Tilio-Betuletum. Souvisleji na chlumech a ostrůvkovitě v jižní části území se vyskytují acidofilní doubravy, velmi omezeně též doubravy. Na severních svazích hřbetů je možno předpokládat vegetaci květnatých bučin Fagenion. Podél vodních toků jsou přítomny luhy, reprezentované asociací Pruno-Fraxinetum.

nemorosiHořických teplomilné podsvazu

2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území Řešené území leží v nadmořské výšce od 249 do 284 m n.m. Krajinný reliéf je mírně zvlněný, typický pro území s druhohorním podložím. Krajina je silně pozměněná zemědělstvím, tvoří ji převážně bezlesé formace, které jsou tvořeny zemědělskými biotopy. Nedílnou součást této krajiny jsou vesnická sídla a plochy porostlé dřevinnou vegetací. Lesozemědělský typ krajiny zasahuje pouze do severovýchodní části řešeného území a jedná se o přechodný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. V území se nachází pouze jediný lesní komplex Holá. Lesnatost řešeného území je velmi nízká v porovnání s průměrem v České republice. Zemědělská činnost je soustředěna do východní a jižní části řešeného území, kde zcela převažuje orná půda. Západní část řešeného území je tvořena nivou řeky Bystřice s travními porosty a doprovodnou zelení podél vodotečí. Severní část řešeného území tvoří zástavba s různou funkční náplní. Dominantou této části je silo agrochemického podniku a plošně rozsáhlejší areál sběrných surovin. Dominantou jižní části dotčeného území je kostel v Dohaličkách.

2.7. Ochrana přírody a krajiny 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES VKP Ze zákona (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrované významné krajinné prvky se v dotčeném území nenacházejí. Většina přírodních hodnot je soustředěna do nivy řeky Bystřice a jejího toku. Vlastní tok je v celém řešeném území součástí EVL soustavy Natura 2000 s názvem Bystřice. Niva řeky je významným prvkem zdejší krajiny. V obci Dohalice se nachází 2 vodní plochy, větší je revitalizovaný rybník v Horních Dohalicích, který slouží chovu ryb a je výrazným estetickým prvkem ve středu obce. Menší vodní plocha je v Dohalicích jižně od průmyslového areálu s plně zapojeným břehovým porostem. Tato plocha je vedena jako požární nádrž. Mezi vzrostlou zelení vynikají dva památné stromy, vyhlášené orgánem ochrany přírody. U polní cesty mezi Dohaličkami a Horními Dohalicemi roste lípa velkolistá (zvaná Husova lípa), která je v zemědělské krajině významnou dominantou a orientačním bodem. Památný strom Dohalický dub je v Kopaninách na západním okraji řešeného území. ÚSES Územní systém ekologické stability je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: - vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivé okolní, ekologicky méně stabilní krajinu - zachování či znovuobnovení přirozeného geofondu krajiny - zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 62


Návrh ÚSES využívá principu vytváření ucelených větví ÚSES. Ucelenou větev tvoří soubor vzájemně navazujících biocenter a biokoridorů navržených v určitém souborném typu stanovišť (v agregovaných plochách s obdobným přírodním potenciálem). V řešeném území leží prvky regionálního a lokálního významu. Řešeným územím katastru obce procházejí tyto biocentra a biokoridory: Číslo prvku RK H028

Název prvku regionální biocentrum Dohalická Bystřice regionální biokoridor

RK H1258

regionální biokoridor

LC 1

místní biocentrum (lesní)

LC 2

místní biocentrum vodní vložené na RK H1258

H061

Popis prvku niva řeky Bystřice, břehové porosty, luční společenstva vodní tok, břehové porosty a přilehlé luční porosty převážně zemědělské pozemky, převážně travinobylinné, z menší části pozemky lesní, tok řeky Bystřice dubové porosty s bohatým podrostem, vtroušen habr, bříza, smrk, modřín zemědělské pozemky, řeka Bystřice

Přehled zastoupených prvků regionálního ÚSES H061

- biocentrum regionálního významu Dohalická Bystřice leží v nivě řeky Bystřice mezi železniční tratí a Kopaninami v západní části řešeného území. Část biocentra leží mimo řešené území. Biocentrum tvoří tok řeky Bystřice s přilehlými kanály a lučními porosty. Cenným společenstvem je vzrostlá břehová zeleň, kterou tvoří vrba, jasan, olše, ojediněle lípa a dub. Ty jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků, např. žluva, sedmihlásek. Bylinný podrost je tvořen převážně kopřivou. V tomto podrostu je bohaté společenstvo měkkýšů. Luční porost je převážně tvořen vysokostébelnými druhy trav, které zde byly vysety v době obnovy travních porostů a téměř chybí kvetoucí druhy dvouděložných rostlin.

RK H028

- biokoridor regionálního významu je nově navrženým prvkem, převzatým z připravovaných ZÚR KHK. Jedná se o mokřadní typ koridoru, který podporuje regionální biocentra Cerekvická a Dohalická Bystřice. V řešeném území je koridor navržen k vymezení jako pás o šířce 40 m, jehož středem nebo okrajem prochází tok řeky Bystřice s břehovými porosty a ostatní plocha je převážně luční niva. Biokoridor je funkční. V toku Bystřice nejsou překážky charakteru trvale bránícího migraci vodních organismů. V době nízkého průtoku může být dočasnou migrační bariérou jez u mostu v Dohalicích. Mimo vodní organismy, z nichž je nejvýznamnější velevrub tupý, je biokoridor významným místem tahu, potravní základnou pro ptáky, případně hnízdištěm.

RK H1258

- biokoridor regionálního významu je v nově navrženém ÚP veden trasou terestrickou cestou, která je z části převzata z návrhu připravovaných ZÚR KHK a zároveň bylo zrišeno propojení mezi biocentry LC 1 a LC 2. Z východního okraje lesního komplexu Holá je směrem jihovýchodním upřesněno vedení koridoru v polních kulturách až k hranici řešeného území (k.ú. Horní Dohalice). Jedná se o pás široký 40 m.

Přehled zastoupených prvků místního ÚSES LC 1

- biocentrum lokálního významu, je lesním typem a je vloženo do biokoridoru regionálního významu RK H1258. Lesní porost Holá je zde plně vyvinutý. Ve stromovém patře dominuje dub s příměsí několika jedinců modřínu a smrku. Ojediněle je zde i borovice. V podkorunové úrovni pak dominuje habr. Keřové patro je zde zastoupeno lískou obecnou a ojediněle bezem černým. Bylinné patro je pestré - odpovídající stanovištním podmínkám (konvalinka, kokořík, brčál, ostružník, netykavka malokvětá). Ze živočišných druhů jsou dominantní ptáci (holub hřivnáč, strakapoud velký, dlask brhlík), z větších savců pak zajíc polní, prase divoké, srnec).

LC 2

- biocentrum lokálního významu, je typem smíšeného biocentra a je vloženo do biokoridoru regionálního významu RBK H028. Plochu biocentra tvoří vodní tok Bystřice s přilehlými břehovými porosty a přítok od lesa Holá. Ve stromovém a keřovém patře dominuje olše doplněná vrbou, jasanem a ojediněle jilmem. Bylinný porost je vyvinutý, převažující je zde kopřiva dvoudomá. Větší plochu biocentra zaujímá zemědělská půda. Z větší části se jedná o luční porosty v ploché nivě řeky a menší jsou svažité louky při východním okraji. Na východním okraji biocentra se uchoval zbytek sadu s několika vysokokmeny třešní.

FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 62


Menší remízek leží na průtoku bezejmenné vodoteče od lesa Holá a je tvořen olší a vrbou střemchou. Interakční prvky Síť biocenter a biokoridorů je nezbytným základem ekologické stability. Tato síť je dále doplněna navazujícím systémem interakčních prvků, navrženým s důrazem na alespoň základní rozčlenění odlesněných částí krajiny. Metodickými podklady pro tvorbu ÚSES nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky, které by výrazněji omezovaly výslednou podobu interakčních prvků. Interakční prvky mohou mít tudíž velice rozmanitý charakter (např. náletových porostů dřevin, ovocných a okrasných alejí, polokultruních a ladních bylinných porostů a pod.) a často plní v krajině vedle funkcí ekologických i jiné významné funkce (např. půdoochrannou vodohospodářskou, estetickou). Veškeré prvky ÚSES jsou navrženy mimo zastavěná území tak, aby plnily svoji funkci nebo byly v rámci různých akcí doplněny tak, aby v budoucnu svou funkci plnily. Při údržbě a doplnění prvků ÚSES je třeba dbát několika základních zásad, které přispějí ke zvýšení funkčnosti i odolnosti nenadálým jevům. Při výsadbách používat autochtonní druhy dřevin, a to jak stromů, tak keřů. V biocentrech a biokoridorech plánovat postupnou obnovu s cílem druhové a věkové rozrůzněnosti. Obnovené, výchovné a udržovací práce provádět mimo období kvetení a rozmnožování organismů.

2.7.2 Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění uvádí, že území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná, přitom se stanoví podmínky ochrany. V katastrálním území obcí Dohalice a Horní Dohalice se nenachází žádná zvláště chráněná území a ani není součástí žádného velkoplošného zvláště chráněného území, neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Přímo v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace nebo národní přírodní památky. Na území k.ú. Dohalice se nachází přírodní památka Bystřice, která je současně EVL.

2.7.3 Lokality NATURA 2000 Nařízením vlády byl dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoven národní seznam evropsky významných lokalit. V dotčeném území je vymezena evropsky významná lokalita Bystřice (CZ0523264). EVL Bystřice (CZ0523264) Lokalitu tvoří řeka Bystřice (přítok Cidliny) mezi Březovicemi a Boharyní, asi cca 12 km SZ od Hradce Králové. Jedná se o menší pahorkatinný tok, který byl částečně zregulován a protéká intenzívně zemědělsky využívanou a odlesněnou krajinou. S výjimkou jediného úseku zjištěn spíše ojedinělý výskyt velevruba tupého (Unio crassus), který dává předpoklad k výskytu slabé a rozptýlené populace. Řeka Bystřice je jednou z 10 lokalit velevruba tupého v Čechách. Rozloha lokality je cca 51,7 ha. Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve stanovisku k návrhu zadání územního plánu Dohalice (zejména z důvodu umístění ČOV na toku Bystřice) nevyloučil významný vliv na EVL Bystřice. Z tohoto důvodu bylo zpracováno vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu dle § 45i zákona, o ochraně přírody a krajiny, zpracované autorizovanou osobou Ing. Pavlem Koláčkem, Ph.D. , které je přílohou tohoto dokumentu.

2.8. Hmotný majetek a kulturní památky • Ochrana nemovitých kulturních památek V katastrálním území Dohalice se nacházejí následující nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky:

FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 62


Dohalice • bývalá tvrz (sýpka) • kostel sv. Jana Křtitele (část Dohaličky), z toho jen náhrobek Adama Sadovského • pomník z války 1866 (na návsi) • socha Persea (v severním okraji Dohalic, u mostu)

rejst. číslo 50831/6-6045 rejst. číslo 68930/36-4704 rejst. číslo 20115/6-598 rejst. číslo 41517/6-701

Na katastrálním území Dohalice ani Horní Dohalice není vyhlášeno památkově chráněném území. • Ochrana archeologických lokalit V řešeném území obce Dohalice se nachází 12 lokalit evidovaných jako území s archeologickými nálezy. Dle § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů je investor záměru povinen oznámit záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum. Návrh ÚP respektuje památkovou zónu "Území bojiště bitvy u Hradce Králové", a to jak pasivně, tak i aktivně. Pasivně se jedná o dodržení zákona na ochranu archeologických nalezišť, respektování vyhlášky č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných krajinných celků za památkové zóny ve znění vyhlášky č. 158/2002 Sb., kterou byla vyhlášena. Aktivní ochrana je zohledněna především v ochraně dominant krajiny, které byly dominantami již v době bitvy, tj. bývalá sýpka a hlavně kostel v Dohaličkách, stejně tak i ochrana krajinných horizontů. •

Ochrana tzv. památek místního významu

V řešeném území se vyskytují architektonicky významné stavby, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní a urbanistický význam, tzv. památky místního významu. Mezi tyto objekty patří klasicistní statky s architektonizovanou fasádou (povětšině průčelí a štítek pod sedlovou střechou). Tyto stavby svým charakterem výrazně ovlivňují obraz sídla a zároveň dokládají důležité prvky jeho geneze i vývoje. Dále jsou významné památníky (kříže, pomníky) z Prusko-rakouské války v roce 1866: - pomník rakouského setníka Wolfa (kvádrový, směrem k lesu Holá) - pomník hrobu důstojníka a 18 vojáků (pyramida na severovýchodním okraji obce) - kvádrový pomník - společný hrob (zahrada domu č. 18)

2.9. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silniční doprava Katastrálním územím Dohalic a Horních Dohalic procházejí následující silnice: - III/32340 Sadová - Dohalice - Mokrovousy - III/3258 Dohalice - Horní Dohalice - místní komunikace Vedení stávajících komunikací je v území stabilizováno a nové komunikace budou realizovány jak v rámci rozvojových ploch pro zpřístupnění jednotlivých pozemků na základě konkrétních záměrů, tak samostatnými plochami dopravní infrastruktury silniční. Z nich jsou to komunikace navazující na stávající komunikaci za kostelem a pokračující podél stávající zástavby severním směrem k připojení na silnici III/32340 u železničního přejezdu a komunikace navazující na stávající komunikaci severně od železniční tratě a vedoucí s ní v souběhu a připojující se na silnici III/3258 na okraji Horních Dohalic. Současné vedení silnic III. třídy v řešeném území odpovídá jejich dopravnímu významu a ani v dlouhodobém výhledu nelze předpokládat významnější přeložky či směrové úpravy těchto silnic. Jejich vedení lze tedy považovat za dlouhodobě stabilizované. Výhledově se pouze předpokládají Zásadním zásahem do celého širšího území z hlediska silniční dopravy je navrhovaná plocha koridoru rychlostní silnice R35. Její navrhované vedení se však dotýká řešeného území pouze okrajově a nemá vliv FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 62


na dopravní vazby a zatížení silnic III. třídy vedoucích tímto územím. Vymezená plocha silniční dopravy pro koridor trasy rychlostní silnice R35 zahrnuje i mimoúrovňovou křižovatku Sadová. Železniční doprava Železniční doprava je v řešeném území zastoupena železniční tratí regionálního charakteru č. 041 Hradec Králové - Jičín - Turnov se zastávkou, která je umístěna na rozhraní částí Dohalice a Dohaličky. Dále je v nedaleké vzdálenosti v obci Sadová situována železniční stanice, ze které je zavlečkován areál bývalého cukrovaru. Vedení železniční tratě je možno považovat za stabilizované, přestože se uvažuje o modernizaci této železniční tratě dle "Studie proveditelnosti železničního spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové" zpracované v roce 2004/2005 firmou Arteca. Jedna z variant se týká obce Dohalice, a to tím, že zlepšuje směrové parametry stávajícího koridoru železniční tratě. U obce Dohalice by v této variantě nepřímením trasy došlo k podstatnému zásahu do stávajících i dlouhodobě uvažovaných návrhových ploch obytné zástavby, a to v místě křížení železniční tratě se silnicí III/32340. Varianta řešení bude vycházet ze širších hledisek, výběr varianty doposud proveden nebyl, ani připravované ZÚR KHK s tímto záměrem nepočítají. Cyklistická doprava Územím mikroregionu Nechanicko jsou vedeny značené cyklotrasy, ze kterých tyto prochází řešeným územím: - trasa č. 4292 vedoucí v trase silnice III/34340 od Sadové na Mokrovousy - trasa č. 4293 vedoucí v trase silnice III/3258 ze středu obce Dohalice přes Horní Dohalice směrem na Čistěves V rámci "Koncepce cyklistických komunikací Mikroregion Nechanicko" (2009) jsou navrhovány doplňující trasy, a to trasa propojující místní část Dohaličky a Horní Dohalice při využití současné polní cesty a trasa vedoucí od Sadové do obce Tůně využívající historické cesty. Územím nejsou vedeny žádné značené pěší turistické trasy. Dále územím prochází hipostezka, která je vedena shodně s navrhovanou cyklotrasou Sadová - Tůně. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK Kk) je množství vody ve zdrojích pro stávající i výhledový počet obyvatel dostatečné, včetně zajištění vyhovující kvality vody. Vlastní zásoba Dohalic je ovlivňována tlakovou úrovní z vodojemu Máslojedy. Zásobování pitnou vodou obce je z vodojemu Máslojedy, řad DN 150 mm. Vodovod je též propojen s jižní větví VSVČ (vodárenská soustava Východních Čech). Tato jižní větev je ovlivňována tlakem vodojemu Přím. Vodovodní systém vzhledem ke zdrojům vody VSVČ vyhovuje po stránce kvality vody i kvantity. Provozovatelem a vlastníkem vodovodu je VAK, a.s. Hradec Králové. Zabezpečení obce požární vodou je řešeno pomocí požárních hydrantů osazených na vodovodní síti, z požární nádrže a místních vodovodních toků a ploch. Odkanalizování obce V řešeném území je stav odkanalizování nevyhovující. V obci byla postupně vybudována povrchová kanalizace, která zvlášť odvodňuje severní část a zvlášť zbytek obce. Pro bytovky v severní části obce byla vybudována malá ČOV s biodisky s kapacitou 40-50 EO. Parametry ČOV jsou 6,3 - 8 m3/den, BSK 2,1-2,7 kg/den. Vyčištěné odpadní vody včetně vod povrchových ústí do Bystřice a nečiní žádné hygienické závady. Obec nemá právoplatné povolení k nakládání s vodami. Pro k.ú. Dohalice a Horní Dohalice bude realizována nová oddílná splašková kanalizace včetně centrální ČOV. Na tento kanalizační systém budou postupně napojeny další obce: Sadová, Mžany, Dub, Sovětice a Hněvčeves.

FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 62


Stávající kanalizace nevyhovuje dnešním požadavkům na jednotnou kanalizaci, proto je navrhováno pořízení nového kanalizačního systému. Stávající kanalizace bude využita pro odvedení dešťových vod do vodních toků. Oproti PRVK Kk a ÚAP dojde ke změně umístění centrální ČOV, prostor pro umístění ČOV je navržen na pravém břehu Bystřice u silničního mostu ze Sadové do Dohalic. Z levobřežní části sídla budou splaškové vody přečerpávány do ČOV umístěné na pravém břehu Bystřice. Do doby výstavby nové kanalizace a ČOV budou zneškodňovány odpadní vody stávajícím způsobem, přednostně v jímkách na vyvážení s atestem nepropustnosti. U novostaveb je doporučeno osazení domovních ČOV s přepadem do stávající kanalizace. Zásobování elektrickou energií Zásobování řešeného území el. energií je realizováno systémem 35 kV výkonově zajištěným z TR Všestary a nevykazuje zásobovací problémy. Řešené území je plošně pokryto a rozvodný systém bude nutno pouze modernizovat a místy dle potřeb rozvoje území nebo na základě vyšších požadavků na odběr elektrické energie rozšířit, případně upravit. Rozvod systému 35kV, který je veden nadzemním vedením, je základním zásobovacím napětím rámci Královéhradeckého kraje. Krytí výkonových požadavků obyvatelstva a drobných služeb, včetně podnikatelských aktivit zásobovaných z vlastní el. stanic, lze zajistit zvýšením instalovaného transformačního výkonu v TS zásobujících obyvatelstvo a služby dosahuje 1300 kVA. U průmyslových odběrů dosahuje 240 kVA. Rozvodný systém NN, který patří k náročným článkům energetické soustavy, nemá v dodávce el. výkonu nebo napětí těžkosti. Návrh rozvoje řešeného území zahrnuje posílení bytové výstavby, občanského vybavení a v menším rozsahu rozvoj podnikatelské sféry. Pro jednotlivé katastry z hlediska zásobování el. energií to bude znamenat: •

Dohalice

Rozvoj bytové výstavby je soustředěn do centrální části obce při východní i západní straně stávající zástavby. V zásadě se jedná o doplňující výstavbu situovanou do prostoru mezi stávající TS 1023 a TS 202. Pro počáteční stav rozvoje bytové výstavby v lokalitě Dohaličky si vyžádá rozšíření sítě NN. Navrhovaný rozvoj bytové a podnikatelské výstavby v části Kopaniny je plně zajištěn, zásobování el. energií bude řešeno ze stávající rozvodné sítě NN výkonově zajištěné z TS 1329. •

Horní Dohalice

Zásobování el. energií pro navrhovanou bytovou výstavbu situovanou při jižním okraji katastru Horní Dohalice bude řešeno ze stávající TS 203. Pro zásobování ploch vymezených pro podnikatelské záměry (bývalé zemědělské středisko) bude rozhodující výkonový požadavek odběru. V případě vyšších výkonových nároků by bylo zásobování řešeno z vlastní el. stanice. Zásobování plynem Obec Dohalice je v současné době plynofikována středotlakým systémem o přetlaku 300 kPa. Uvedená plynovodní síť je zásobena zemním plynem z regulační stanice tlaku plynu VTL/STL u obce Mžany, které leží mimo katastr obce Dohalice. Současný systém je schopen zabezpečit stávající požadavky včetně předpokládaných budoucích nároků na kapacitní zajištění zastavitelných ploch. Pro plochy v severovýchodní části Horních Dohalic jsou předpokládány větší nároky na zásobování plynem, je zde navrženo prodloužení STL plynovodu v trase současných ploch dopravní infrastruktury. Vytápění Území je zásobováno teplem ze stávajících zdrojů tepla, kterými jsou převážně domácí kotle na fosilní paliva a plynové kotle. Nakládání s odpady Systém řešení likvidace odpadů je v řešeném území vyhovující, je řízen vyhláškou obce a je zaměřen na separaci odpadu i organizaci sběru nebezpečného odpadu. Pravidelný a bezproblémový je i svoz komunálního odpadu. Odpad je odvážen mimo řešené území a při jednáních o novém ÚP nevzešel požadavek na změnu tohoto systému, ani na možnost budování skládky odpadu v území. FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 62


2.10. Obyvatelstvo Dohalice1 Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem Počet obyvatel ve věku 65 let a více celkem Míra registrované nezaměstnanosti (%)

440 4 -3 83 43 10,8

Správní území obce Dohalice je tvořeno dvěma katastrálními územími: Dohalice a Horní Dohalice. Dohalice leží v severozápadní části okresu Hradec Králové, který se nachází ve střední části východních Čech. Obec sousedí s obcemi Sadová, Mžany, Mokrovousy, Všestary, Čistěves a Sovětice. Přirozeným spádovým centrem s vyšší vybaveností s širokou nabídkou pracovních příležitostí je krajské město Hradec Králové. Obec leží v nadmořské výšce cca 259 m n.m. až po 284 m n.m. a v poloze 50°41´43´´ severní šířky a 15°41´43´´ východní délky. Obcí protéká řeka Bystřice. V obci není k dispozici úplné základní občanské vybavení, což utváří určitou závislost na okolních obcích a krajském městě, a to především v oblasti školství, zdravotní a sociální péče, nákupních možností a některých druhů služeb. V rámci Královéhradeckého kraje náleží obec Dohalice k oblastem nejvíce zalidněným a k oblastem s nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Ves Dohalice se poprvé uvádí v roce 1352, kdy byl jejím držitelem Václav Dohalský z Dohalic. Horní Dohalice jsou v písemných pramenech zmíněny k roku 1396. Kostel v místní části Dohaličky je datován již od roku 1384, jeho dnešní podoba však pochází z konce 19. století. Obec má rozloha cca 445 ha, z toho zastavěná plocha zabírá 11 ha, orná půda zabírá plochu 293 ha a lesní půda 38 ha. Obec má znak i prapor, pole je tvořeno třemi částmi. Horní část je rozdělena, vpravo v červeném poli je zlatá hlava medúzy, vlevo je černo-zlatě šachovité pole. Dolní část tvoří třikrát modro-stříbrné pruhy.

2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce Charakteristiky vývoje v širším území •

Pro další vývoj území budou mít vliv proces suburbanizace, který byl identifikován zejména v Hradci Králové a jeho okolí, přičemž obdobné procesy lze očekávat v dalších větších okolních městech, kde se v současném stavu projevují pouze okrajově.

•

Dále lze předpokládat zvýšenou hybnost obyvatelstva zvláště při cestách do center a subcenter, ve kterých se dále koncentrují pracovní příležitosti a sociální vybavenost, která je zvýrazněná obecně rostoucím podílem individuální automobilové dopravy.

•

Obecně převažují vztahy obce a jejich obyvatel k městu Hradci Králové - dojížďka za prací, využívání infrastruktury. Charakteristiky vývoje v dotčeném území

1

•

Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním a přestavbou pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro kompletní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného růstu počtu obyvatel obce.

•

Přestože jsou navrhovány změny funkčního využití ploch ve větším rozsahu, především v oblasti ploch pro bydlení, nevede tato tendence ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení správního obvodu města Hradec Králové.

údaje k 31. 12. 2008 zdroj ČSÚ

FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 62


•

Jsou definovány podmínky vývoje území, jejichž splnění je předpokladem pro postupné zvyšování ekonomické prosperity řešeného území. Obec Dohalice má z hlediska dopravní dostupnosti výhodnou polohu, ale zachovává si na většině území optimální podmínky pro rozvoj venkovského bydlení.

•

Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady byly minimální. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce. Z charakteristik lze odvodit následující tendence vývoje

• •

Poroste intenzita vztahů k městu zejména do oblastí soustředěných pracovních aktivit. Je očekávána zvýšená podnikatelská aktivita ve vztahu k obci a poptávka po bydlení. Problémové okruhy, střety a rizika

•

Nezaměstnanost obce se dlouhodobě udržuje mírně nad průměrem za ORP Hradec Králové, ale pod průměrem za kraj i ČR. Za prací je většina obyvatel nucena dojíždět do okolních měst a obcí. V obci není dostatek volných pozemků pro podnikání.

•

Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší v obci je indikováno překročení cílových imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí přízemního ozónu. Významnější zdroje znečišťování ovzduší jsou od obce vzdáleny, centrum dominující Hradeckopardubické aglomerace se nachází jihovýchodně od obce, tedy v protisměru k převládajícímu směru větru. Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší na katastru obcí jsou komunikace III. třídy a silnice I/35, která prochází východním okrajem území obce a je situována mimo vlastní zástavbu obce, respektive provoz motorových vozidel na těchto komunikacích. Emitovanými škodlivinami jsou obvyklé plynné škodliviny (NOx, CO atd.) a prach. Zdrojem emise prachu jsou v současnosti také plochy intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků (především v průběhu polních prací). Z hlediska dalšího vývoje je třeba věnovat pozornost snižování prašnosti velkých zemědělsky obdělávaných ploch. Provoz na hlavní komunikaci, a tedy i produkci škodlivin z této silnice, prakticky nelze ze strany města ovlivnit.

•

V případě hlukové zátěže rovněž platí, že hlavním zdrojem hlukových emisí na katastru obce jsou místní komunikace III. třídy a silnice I/35, procházející východním okrajem dotčeného území, respektive provoz motorových vozidel na těchto komunikacích a železniční trať se zastávkou v obci. V obci je několik menších podnikatelských záměrů, které však výrazně negativně neovlivňují hlukovou situaci v obci. Vymezením ploch pro smíšenou výrobu či pro malé/střední komerční zařízení a rozvojem ploch občanské vybavenosti a smíšených obytných ploch v obci nedojde k významnému navýšení počtu vozidel na místních komunikací v území, hluková situace v území nebude změnami významně dotčena.

•

Řeka Bystřice vytváří při průtoku Q100 záplavové území včetně aktivní zóny, které není dosud vyhlášeno. Obec má zpracovaný Povodňový plán (únor 2004). Existence záplavového území je limitem řešeného území.

•

Velká rozloha zemědělské orné půdy (sprašové hlíny) o vysoké bonitě. Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany ZPF zabírají větší část řešeného území obce a jsou jak hodnotou území, tak limitem využití území.

Celkově byl územní plán koncipován tak, aby maximálně využil pozitivních daností oblasti (relativně atraktivní poloha v nedaleké blízkosti města). Ze sociálně-ekonomického pohledu přináší nová koncepce ÚP značné výhody pro obec. Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny s ohledem na zájem o výstavbu rodinných domů, vyvolaných strategickou polohou ve struktuře osídlen, plochy občanského vybavení (komerční malá a střední zařízení, tělovýchovná a sportovní zařízení) a plochy smíšených výrob vychází ze zhodnocení dosavadního vývoje v území. Nové zastavitelné plochy rozvíjejí systém současných ploch tohoto využití, který je považován za stabilizovaný. Neméně významná je realizace nové oddílné splaškové kanalizace včetně umístění centrální ČOV, která je nevyhnutelná, stávající stav v obci je zcela nevyhovující.

FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 62


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Podrobná analýza stavu životního prostředí je uvedena v kapitole 2. Charakteristika problémů a jevů životního prostředí v řešeném území se zvláštním významem vzhledem k předkládané změně územního plánu je uvedena v následující kapitole 4. Níže uvádíme charakteristiky životního prostředí a veřejného zdraví v rámci funkčního využití a krajinných hodnot urbanizovaného a neurbanizovaného území. Významné hodnoty území souvisí s estetickými kvalitami území, které je možno posuzovat ze dvou hledisek - z pohledu území se zvlášť vysokou estetickou hodnotou, tedy se zvlášť dochovaným krajinným rázem a z pohledu urbanizovaného území sídel, kde souvisí s významnými kompozičními hodnotami.

3.1. Urbanizované území Urbanizované území tvoří plochy zastavěné a určené k zastavění. Většina sídel v širším území byla založena v nižších polohách, často na soutoku drobných toků nebo na úpatí hřbetů, ale vždy jsou citlivě usazena v krajině, zástavba nedosahuje na horizont, rozšiřuje se do nižších poloh. Významnou roli sehrávají v území dominanty, které jsou zároveň orientačními body v krajině. Řešené území, kam spadá k.ú. Dohalice a k.ú. Horní Dohalice, leží v severozápadně od Hradce Králové v blízkosti silnice I. třídy č. 35 trasa Hradec Králové - Hořice v Podkrkonoší. Územím protéká říčka Bystřice. Struktura osídlení je charakterizována kompaktní zástavbou ulicovou v částech Dohalice a především Dohaličky a shlukovou zástavbou v Horních Dohalicích a na Kopaninách. Terén řešeného území se mírně zvedá od luční nivy u Bystřice až po vrcholové - krajinářsky výrazné území Dohaliček s dominantou farního kostela. Charakter krajiny včetně způsobu hospodaření na půdě ovlivnily historický vývoj jednotlivých částí obce. Vývojem jsou Dohalice (ve své centrální části) dosídleny novodobou výstavbou - izolovanými rodinnými domy. Tento charakter zástavby (včetně objektů tzv. bytovky) se dílčím způsobem projevuje nejen v horní části Dohalic, ale i v části u silnice k železničnímu přejezdu v Sadové. Vedle výrazné funkce trvalého bydlení se v obci uplatňují funkce výroby a skladů, především na lokalitách v Horních Dohalicích a v severní části Dohalic, v územní návaznosti na katastrálním území sousední obce Sadová. V tomto případě jde o zavlečkované území s vazbou na železniční trať a nadregionální systém silniční dopravy. Zastavitelné plochy pro bydlení - smíšené obytné venkovské - dotvářejí urbanistickou strukturu rovnoměrně v celém území obce, především v centrální části obce Dohalice - Na Cihelně a v části Dohaličky. Intenzivnější rozvoj je předpokládán v Horních Dohalicích, rovněž však v přímé návaznosti na zastavěné území. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny s ohledem na zájem o výstavbu rodinných domů, vyvolaný strategickou polohou ve struktuře osídlení. Vymezení zastavitelných ploch občanského vybavení (komerční zařízení malá a střední, ploch pro tělovýchovná a sportovní zařízení), ploch smíšených výrobních vychází ze zhodnocení dosavadního vývoje. Nové zastavitelné plochy rozvíjejí systém současných ploch tohoto využití, který je považován za stabilizovaný a je třeba ho zachovat a udržovat. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. Historický vývoj širšího území Charakter krajiny širšího území, který ve svých obrysech stanovuje základní ráz krajiny, je dán dosavadním způsobem využívání území. Osídlení Dohalic sahá až do mladší doby kamenné, k dalším prokázaným sídelním horizontům náleží starší doba bronzová, doba železná, germánsko - římská a doba hradištní. Osídlení poté kontinuálně pokračuje až do novověku. Dovozují to četná archeologická naleziště, kterých je ve správním území Dohalic evidováno 16. Ves Dohalice se poprvé uvádí v roce 1352, kdy byl jejím držitelem Václav Dohalský z Dohalic. Horní Dohalice jsou v písemných pramenech zmíněny k roku 1396. V r. 1395 držel ves s tvrzí FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 62


zakladatel známého českého rodu Dohalských Bořek z Dohalic. Žil koncem 15. a začátkem 16. století a dohalický majetek rozšířil skupováním okolních vesnic. Poprvé se připomíná tvrz r. 1414, která stávala na severním okraji Dohalic na břehu říčky Bystřice v místě, kde dnes stojí budova bývalé sýpky. Posledním známým držitelem tvrze byl od r. 1651Václav Dohalský z Dohalic. Statek tvořený 2 vesmicemi však za něho značně upadl. V r. 1660 se stal majitelem Dohalic Václav Záruba z Hustířan, který tvrz přestavěl. Roku 1707 přešla tvrz do vlastnictví Schaffgotschů, v této době byl statek obsahující dvě vesnice spravován samostatně, ale ve 2.pol. 18. století byl spojen s panstvím Sadová. Pod Sadovou se Dohalice dostaly do majetku Harrachů, a tí mzdejší sídlo ztrácelo na významu a zpustlo. Poslední zbytky tvrze byly zbořeny v r. 1825. Nejzchátralejší části byly rozebrány a obytné jádro přeměněno na sýpku. Jako sýpka objekt sloužil až do 20. století, nyní je objekt zpustlý a nevyužívaný. Obce se rovněž dotkla bitva u Hradce Králové z roku 1866, když zde v okolí Dohalic, Benátek, Čistěvsi, Chlumu, Sadové a Třesovic probíhaly nejprudší boje mezi Rakušany a Prusy. Pohřbené rakouské a pruské vojáky tu připomínají četné pomníky a hřbitůvky. Kostel v místní části Dohaličky je připomínán již od roku 1384. Jeho dnešní podoba však pochází z let 1894-1896, kdy byl postaven na místě staré rotundy, která se zřítila v r. 1888. Z prapůvodního gotického kostela zbyly pouze zvony, náhrobky a třu klenutí. V Dohaličkách je od roku 1788 škola. Urbanistická struktura zastavěného území Obec Dohalice leží v rovinatějším terénu severozápadně od Hradce Králové. Vlastní zástavba je situována převážně podél komunikací III. třídy. Území obce se nachází na dvou katastrálních území (k.ú. Dohalice a k.ú. Horní Dohalice). Obec je členěna na centrální část Dohalice, jihovýchodně Horní Dohalice, jižně Dohaličky s dominantou místního kostela a severozápadně se nachází místní část obce Kopaniny. Jediný les v území se nachází ve východní části území. Obcí protéká řeka Bystřice, dále se zde nacházejí 2 rybníky. Historická a centrální zóna Obec je rozdělena na jednotlivé místní části, které jsou převážně od sebe odděleny zemědělskou půdou. V obci se nachází několik nemovitých kulturních památek. Centrální zóna obce je ve středu Dohalic, historická zóna je v místní části Dohaličky. V obci je k dispozici základní škola (1. až 4. ročník) se sportovním hřištěm. Dále je v obci fotbalové hřiště a sokolovna. Obec postrádá koupaliště a chybí zde i dětské hřiště. Dětské hřiště by mohlo být realizováno v plochách občanského vybavení nebo v plochách veřejných prostranství. Hřbitov je v blízkosti kostela v Dohaličkách. V obci není obchod s potravinami či smíšeným zbožím, který obec postrádá. Mezi místní pamětihodnosti patří farní kostel sv. Jana Křtitele, bývalá tvrz (sýpka), socha Persea a několik pomníků rakouské a pruské války. Obytné území obce Obytné území ve formě rodinných domků tvoří hlavní území obce. Novější zástavba je situována v okrajových částech obce. Průmyslové území V severní části katastru Dohalice se nachází areály firem pro výrobní a zemědělské služby, skladování. Sídlí zde autoklempířská dílna a zahradnictví. Tato část území navazuje na katastrální území Sadová. Severně a jižně od Horních Dohalic se nacházejí areály bývalého JZD. V severním areálu se nachází objekt vepřína, bývalé drůbežárny chátrají. V jižním areálu se využívá silážní žlab, přední objekt (bývalý kravín) je prázdný a zadní objekt (teletník) využívá pro svou činnost sběr kovových odapdů. Dále v obci působí drobná řemeslná výroba a služby, které jsou součástí zastavěného území. Rekreační území obce Obec disponuje venkovskou krajinou s předpoklady pro cestovní ruch. Přímo v obci je k dispozici sportovní hřiště, obcí vede naučná stezka, mezinárodní hipostezka (z Heřmanova Městce přes Královec do Polska) a cyklotrasy. Celé území je součástí památkové zóny "Areál bojiště bitvy u Hradce Králové z roku 1866". Významnou roli hraje rodinná rekreace, pro niž jsou využívány rekreační chalupy v obci.

FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 62


3.2. Zóny neurbanizované Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Jeho charakter, resp. charakter krajiny se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. Řešené území leží v oblasti krajinného typu 6-Cidlinsko s převažujícím typem zemědělské krajiny az části typem lesozemědělským. Krajina řešeného území z hlediska reliéfu je hodnocena jako plocha rovina s převahou plošin a říčních teras Labe a jeho přítoků. Z hlediska typů krajiny zde převažuje krajina nivní a pahorkatinná, krajiny zemědělských plošin či vrchovin. V původní zemědělské krajině stále plošně převládá zemědělské hospodaření, byť dnes již s menší intenzitou. Ovocnářské plochy jsou postupně redukovány a také obilnářská výroba je v souladu s efektivizací zemědělství již nižší. Místy a to zejména v nivách, se nově objevují trvalé travní porosty a mírně přibývá lesních ploch. Z hlediska koeficientu ekologické stability stále ještě převažuje orná půda (cca 77%) a lesy tvoří jen 12% území Královéhradecka. Koeficient ekologické stability je stanoven na cca 0,5, což znamená, že jde o krajinu zcela pozměněnou člověkem, s narušenou kostrou ekologické stability a s návazností SES pouze na lokální úrovni a to ještě jen někde. V praxi to znamená, že přerušení biokoridorů a jejich návaznosti jsou většinou delší, než připouští technická norma. Vegetační kryt je nesouvislý, převažují pole a to agrocenózy jednoletých bylin, travní porosty i v nivách jsou spíše výjimkou. Významnými porosty v nivě jsou niva Cidliny, Bystřice a Orlice nad Chlumcem a Hradcem Králové. Z původních lesních porostů dubohabřin nebo borových doubrav, či luhů a olšin se zachovaly jen ojedinělé fragmenty. V posledních několika letech se vlivem rozvoje území šíří plochy dopravní a jiné infrastruktury, včetně ochranných pásem a nově se rozrůstají i sídelní a logisticko-obchodní zóny. Kostra ekologické stability je hodnocena jako nedostatečná a nekompaktní. Nadřazené krajinářské celky a typy krajinného rázu v širším zájmovém území Královéhradecko Královéhradecký kraj, ze všech českých krajů nejrozsáhlejší, odvodil své pojmenování od předního města Hradce Králové. V rámci České republiky má kraj největší výškové rozpětí (208 - 1602 m n.n) a v jeho rámci snad nejpestřejší nabídku přírodních jevů, byť dnes mnohde jen ve fragmentech někdejšího stavu. Od rovinných luhů a lokalit teplomilné vegetace v Polabí přes pahorkatiny se sprašemi, doubravami či útvary pískovcových skalních měst až k horským svahům s porosty zakrslých bučin a subalpínskému pásmu v Krkonoších, kde mezi tundrovou flórou a faunou lze spatřit glaciální relikty a endemity. Území kraje leží v Českém masívu. Krkonoše na severu a Orlické hory na východě patří k lužické (západosudetské) geologické oblasti. Přeměněné horniny krkonošsko-jizerského a orlicko-sněžnického krystalinika jsou starohorního, příp. staroprvohorního stáří a místy jimi prostupují vyvřeliny. Obě hraniční pohoří odděluje vnitrosudetská pánev s komplexem prvohorních a druhohorních sedimentů s uhelnými revíry a s křídovými kvádrovými pískovci, lemovaná vulkanickým pásem Vraních a Javořích hor. Značnou část Královéhradecka vyplňuje část české křídové pánve s převahou jílovců a slínovců a v menším rozsahu s pískovcovými oblastmi (včetně Prachovských skal). Mezi kvartérními pokryvnými útvary rozlohou dominují štěrkopísky na terasových stupních kolem vodních toků. Následky jejich těžby dnes patří k nepřehlédnutelným zásahům do krajiny, hlavně v rovinné části regionu. Značnou část širšího zájmového území pokrývají stanoviště zemědělsky využívaná, vzniklá dlouhodobou hospodářskou činností člověka (pole, louky). Dalšími biotopy jsou lužní porosty, písčiny a borové doubravy, xerotermní stráně, bezlesé biotopy, doubravy a dubohabřiny. Nižší polohy regionu byly přirozenou migrační cestou pravěkého obyvatelstva. V neolitu sem přicházeli od jv. přes Moravu do Čech první zemědělci. Intenzita využívání krajiny se ovšem v průběhu času značně měnila. Bezmála osm tisíc let trvající zemědělská činnost většinou výrazně ovlivnila rozsah i složení původních, resp. přirozených rostlinných společenstev. Značná část lesních společenstev je hospodářského charakteru s nepůvodním druhovým většinou monokulturním složením. V těchto nepůvodních porostech převládají smrčiny a bory. Díky lesnímu hospodaření se často projevuje geometrizace krajiny. Typické rozsáhlé nepůvodní bory jsou v oblasti Polabí směrem k Hradci Králové na písčitých půdách.

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 62


Mezi výrazná přirozená lesní společenstva, která se v krajině silně uplatňují díky svému nepravidelnému tvaru jsou lesní porosty doprovázející vodní toky a vodní nádrže. Z těchto mokřadních a lužních společenstev se v řešeném území uplatňuje především tvrdý luh v nivě Labe. Lesní vegetace doprovázející vodní toky výrazně dělí krajinu, čímž zmenšuje měřítko krajiny, často vytváří pohledové a krajinné osy. Rozsáhlejší keřové porosty (šípků, trnek, hlohů) se objevují díky marginalizaci krajiny, kdy tyto porosty začínají převládat na stráních s jižní expozicí, které se hůře obhospodařují. Mnohé staré ovocné sady či opuštěné zahrady v současností taktéž zarůstají touto keřovou vegetací. V řešeném území byla tato lemová společenstva prakticky zlikvidována v uplynulém období provázeném překotnou výstavbou rezidenčních objektů až na hranici lesa. Podobně jako výše zmíněná xerotermní stanoviště jsou opuštěny i mokřadní louky, které postupně degradují a vyvíjejí se přes mokřadní vrbiny k mokřadním olšinám, jež často tvoří remízy v jinak zcela zorněné krajině. Nadřazené krajinářské celky a typy krajinného rázu v širším zájmovém území Zákon č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny pracuje s pojmem „oblast krajinného rázu“. Tento pojem představuje vymezené území, které tvoří určitou specificky se odlišující oblast. Odlišení oblasti je dáno především konfigurací základních znaků, které území oblasti vytváří: reliéf, matrice krajiny, vegetace, struktura krajiny a typ osídlení, soubor ostatních drobných prvků. Oblast krajinného rázu – představuje rozsáhlé území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, tedy s podobným souborem typických základních znaků. Liší se od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich. Může být členěna na charakteristické krajinné celky, které lépe vystihují všechna specificky odlišná území uvnitř oblasti, a zahrnuje více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena poměrně evidentní terénní hranicí, kterou může být rozhraní měnící se konfigurace prvků a složek krajiny tedy znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu, často pohledovými předěly, evidentní změnou využití krajiny, hranicí výrazně se uplatňujících krajinných složek. Krajinný celek představuje představuje území převážně vymezené pohledovými bariérami a základními vymezujícími znaky v krajině, je uvnitř převážně spojitý a vytváří stejnorodý prostor z pohledu uplatnění a konfigurace znaků jednotlivých charakteristik a též jejich vztahů a společného měřítka. Oblast krajinného rázu - Hradecko - Pardubicko Území představuje intenzivní zemědělskou krajinu jen sporadicky doplněnou drobnými hospodářskými lesy. Luční porosty jsou pouze drobně zastoupeny v blízkosti obcí. Krajina je doplněna četnými prvky kulturní povahy (stožáry VVN, VN, GSM, vodárenské věže, chladící věže, nevysoké dominanty kostelních věží). Horizont na s. tvoří lesní komplexy hřbetu Choceňské plošiny, na j. - jz. straně je horizont vrstevnatý, tvořen mozaikou polí a lesů s vymezujícím vzdáleným horizontem lesnatého masivu Železných hor, na z. straně je horizont nezřetelný, v. stranu pak uzavírá výrazný Vraclavský hřbet. Vymezující i vrstevné horizonty jsou místy narušeny technicistními výškovými stavbami. Jak navazující lesní komplexy z okolních oblastí na s. a j., tak i drobné lesy uvnitř oblasti jsou monokulturní a vyznačující se hospodářským charakterem. Lesy ostře hraničí s navazujícími plochami (často ornou) a jsou převážně bez porostních plášťů. Díky lesnímu hospodářství se silně uplatňuje geometrizace. Pastviny a louky se téměř nevyskytují. Květnaté louky lze spatřit jen ve fragmentech podél vodních toků, které jsou místy technicky upraveny (zejména v obcích), ve volné krajině jsou převážně ve svém původním korytě s doprovodnou přirozenou vegetací. V krajině se často vyskytují přímé odvodňovací kanály doprovázené sporadickou spíše keřovou vegetací. Zajímavým specifikem, které velmi obohacuje krajinu oblasti jsou četné pískové lomy, z nichž převážná část je v současné době zatopena vodou a doprovázena přirozenou vegetací a v jejichž okolí se vytváří velmi malebné drobné prostory. Měřítko krajiny je převážně velké, místy střední, utvářené především velkými plochami orné půdy. Celé oblasti dominuje aglomerace Pardubic a Hradce Králové. Jinak v oblasti převládají sídla venkovského typu s větším podílem zeleně. Sídla v blízkosti větších měst jsou silně narušena vícepodlažní zástavbou a nevhodným typem urbanismu („kobercová výstavba“) bez doprovodné zeleně, čímž je silně narušeno začlenění sídel do krajinného rámce. Sídla jsou většinou semknutého okrouhlicového typu s centrální křižovatkou a návsí často s drobnou sakrální stavbou. Pouze ve východní části jsou zastoupeny rozsáhlé obce ulicového typu, vystavěné podél komunikace, která často sleduje drobnou vodoteč ve dvouřadé i víceřadé uliční formaci s orientací na větší sídlo (Vysoká nad Labem). Obecně lze říci, že se sídla v celém prostoruv vyznačují větším podílem vrostlé zeleně, díky níž velmi citlivě navazují na svůj mnohdy méně pestrý krajinný rámec velkých ploch orné. Bohužel stejně časté je narušení některých okrajů obcí novou nevhodnou výstavbou a FileName: SaveDate:



Strana: 33 z 62


velkými areály a stavbami, které přesahují typickou velikost staveb. Architektonická podoba objektů vychází z tradičního venkovského stavení. V některých sídlech jsou vícepodlažní budovy inspirující se měšťanskými domy. Venkovská sídla často trpí výraznými přestavbami a necitlivými novostavbami. Komunikační síť je velice bohatá převážně v historické stopě s asfaltovým povrchem a strukturní orientací na větší sídla. Pouze v blízkosti Pardubic jsou patrné nové komunikace mimo historickou stopu, obcházející menší sídla s naddimenzovaným tělesem komunikace (Silnice Hradec Králové- PardubiceChrudim). Vnější pohledy Z výše položených míst se krajina jeví jako plochá, s převahou velkých ploch polí místy přerušovaných s drobnými lesy, stromovou vegetací doprovázející říční síť a zastavěnými prostory sídel. Dominanty s působením uvnitř prostoru: – prostor jinak neoplývá výraznými pozitivními kulturními dominantami, vyjma kostelních věží uplatňujících se však velmi spoře a hlavně pouze v bezprostředním okolí, velmi často je však dominanta kostelní věže potřena nevhodnou výstavbou – v krajinné scéně se velmi často uplatňují komíny v okolí větších měst (Pardubice, Hradec Králové) a vodárenské věže a doplňují až spoluurčují celkový ráz krajiny – v otevřené krajinné scéně se taktéž silně uplatňují liniové stavby VVN s příhradníkovou konstrukcí mající doplňující až spoluurčující charakter. – tyto silně působící dominanty jsou doplněny stavbami sil Nadřazený krajinný celek - Bystřicko Jedná se o oblast protaženou podél řeky Bystřice. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s malou výškovou členitostí tvořené křídovou tabulí, do které je zaříznuto údolí Bystřice. Celek je utvářen severojižním směrem směrem a je ohraničen agrární krajinou na okrajích s výhledem ke krajině převážně průmyslové v oblasti Hradce Králové. Územím se jako zelená linie táhne mělké údolí Bystřice s břehovými porosty. Interiér Vymezující horizonty jsou tvořeny holými zorněnými horizonty tak osamělámi porosty dřevin v drobných a lesních celcích, jež se většinou nacházejí v horních částech svahů, na okrajích se setkáváme s delšími pohledy do otevřené krajiny Hradecko - Pardubické oblasti. Severní horizont širšího území vymezuje relativně výrazný reliéf Vřešťovského chlumu. Měřítko krajiny je převážně střední až velké utvářené plochami polí, luk ohraničených dřevinou vegetací doprovázející vodní toky, kanály, slepá ramena a meze. Území představuje pestřejší mozaiku polí, luk a doprovodných porostů podél Bystřice. Přirozená zeleň doprovázející vodoteče, drobné lesní celky, místy remízky a solitery vytváří uzavřenější krajinu na okrajích s širšími rozhledy do okolní krajiny. Krajina je doplněna prvky kulturní povahy (stožáry VVN, VN a NN). Uplatnění těchto technicistních dominant je jen v místech s širšími rozhledy a průhledy. Jinak působí lokálně díky vzrostlé doprovodné zeleni a konfiguraci terénu. Většina dominant působí z okolí. Jedná se především o průmyslovou oblast Hradce Králové a severní horizont Chlum. Komunikace se v území vyskytují jen sporadicky. Vždy jsou vedeny v historické stopě. Zcela chybí lesní hospodářské porosty. Pole i louky jsou sceleny do větších ploch. Vyskytují se fragmenty podmáčených luk. Na slepá ramena je vázán výskyt mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů. Uvnitř krajinného celku se nevyskytují žádné urbanizované prostory. Vnější pohledy Z okolí se krajina jeví jako komplex polí a luk přerušovaných stromovou vegetací doprovázející menší vodoteče, a řeku Bystřici. Místo krajinného rázu - Dohalice

FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 62


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 Územní plán navrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání ÚP Dohalice, nebylo vyloučeno možné ovlivnění předmětu ochrany EVL Bystřice, kterým je velevrub tupý. Z výše uvedeného důvodu bylo provedeno posouzení vlivů územního plánu Dohalice na lokality soustavy NATURA 2000 (Koláček, 2010) viz příloha tohoto dokumentu. Dotčené území - prostor změny územního plánu (Z27, Z28) leží v k.ů Dohalice, jižně od obce. Tvoří jej menší tok říčky Bystřice, který byl částečně zregulován a protéká intenzívně zemědělsky využívanou a odlesněnou krajinou. V návrhu změny územního plánu je vybudování čistírny odpadních vod. Rozvojové území leží z části východně a z části severně od sledovaného toku. Tok v severní části protéká v těsné blízkosti obce Dohalice, cca 20 m od nejbližší zástavby. Průzkum lokality byl proveden na počátku září, kdy byl v korytě zvýšený průtok a nebylo možno velevruba pozorovat. Nebylo tedy možno zjistit jeho případnou přítomnost v zájmovém území, ale z předchozích výzkumů je zaznamenán zvýšený výskyt velevruba v této lokalitě. V novém Územním plánu dojde ke změně umístění centrální ČOV, prostor pro umístění ČOV je navržen na pravém břehu Bystřice u silničního mostu ze Sadové do Dohalic. Z levobřežní části sídla budou splaškové vody přečerpávány do ČOV umístěné na pravém břehu Bystřice, kde je hojný výskyt velevruba zaznamenán. Z důvody změny skladby vod dojde k ovlivnění životních podmínek velevruba a hostitelských druhů, na které jsou úzce vázaní. Tento vliv by však měl být pozitivní, neboť realizace ČOV v budoucnu představuje dílčí příspěvek k celkovému zlepšení kvality vod v toku Bystřice. Z důvody změny skladby vod dojde k ovlivnění životních podmínek velevruba a hostitelských druhů, na které jsou úzce vázaní. Tento vliv by však měl být pozitivní, neboť realizace ČOV v budoucnu představuje dílčí příspěvek k celkovému zlepšení kvality vod v toku Bystřice.

4.2. Ovzduší Zájmové území spadá pod působnost Magistrátu města Hradce Králové. Území v působnosti Magistrátu města Hradce Králové patří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Důvodem pro zařazení je skutečnost, že na 0,3% území dochází k překračování ročních imisních limitů pro NO2. Na 5% území v působnosti Magistrátu města Hradce Králové je překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Tato území však představují oblasti Hradce Králové, které jsou z hlediska ovzduší značně zatížené. V ostatních částech území se předpokládá plnění imisních limitů s dostatečnou rezervou. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na katastru obce provoz motorových vozidel na komunikaci I/35. Emitovanými škodlivinami jsou obvyklé plynné škodliviny (NOx, CO atd.) a prach. Provoz na přilehlých komunikacích, a tedy i produkci škodlivin z těchto silnic, prakticky nelze ze strany obce ovlivnit. Z hlediska dalšího vývoje je třeba věnovat pozornost především snižování prašnosti (např. pravidelným čištěním komunikací, zajištěním další výsadby izolační zeleně a její následné údržby, apod.). Mimo zásadní vliv dopravy je kvalita ovzduší negativně ovlivněna rovněž znovu rostoucím množstvím lokálních topenišť využívajících tuhá paliva. Na emisích prachu se podílí i větrná eroze rozsáhlých a intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků, především v době polních prací. Řešení změny územního plánu se na kvalitě ovzduší v řešené lokalitě prakticky neprojeví. FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 62


4.3. ZPF Nový územní plán navrhuje odnětí půdního fondu pouze v míře odpovídající předpokládanému reálnému rozvoji v rozvojové ose OB4 včetně vymezení územních rezerv. Nový územní plán Dohalice nevyhnutelně vyvolá trvalý zábor pozemků zemědělského půdního fondu, neboť je plánována rozsáhlá výstavba rodinných domků, vymezení sportovních ploch a ploch pro malá či střední komerční zařízení. Specifické vlastnosti půdy se určují na základě vyhlášky ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup jejich vedení a aktualizaci. Kód bonitovaných půdně ekologických jednotek podává informaci o klimatickém regionu, hlavní půdní jednotce, sklonitosti a expozici pozemku i hloubce a skeletovitosti půdy. Podle kódů BPEJ jsou dotčené půdy vymezené územím plánem řazeny do I. až IV. třídy ochrany: Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínečně zastavitelné. Do III. třídy ochrany zemědělské půdy jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné územním plánováním využít pro event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Podle první číslice kódů BPEJ dotčená oblast Dohalic spadá do teplého, mírně vlhkého regionu s průměrnou roční teplotou (7) 8 - 9°C a průměrnými ročními srážkami 550 - 650 (700) mm. V zájmovém území se vyskytují černozemě, a to: modální, karbonátové na spraších nebo karpatském flyši, luvické na sprašových pokryvech. Půdy středně těžké bez skeletu. Dále se zde vyskytují hnědozemě modální, hnědozemě oglejené na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, černice modální i černice arenické na nivních uloženinách. Černozemě jsou půdy semiaridního až semihumidního kontinentálního klimatu s horkým létem a drsnou zimou. Hlavním pedologickým znakem je hromadění kvalitního humusu pod stepní až lesostepní vegetací v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního režimu. Hnědozemě se vyznačují eluviálním horizontem, který přechází do hnědého luvického horizontu s polyedrickou strukturou. Mají hlinitou ornici, ale jílovité podorničí, které se pak příznivě uplatňuje ve vodním režimu. Mají slabě kyselou až neutrální reakci, jsou sorpčně nasycené, mají příznivé složení humusu a středně těžkou až těžkou zrnitost.

4.4. Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory, stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp. 30 dB v noci.

FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 62


Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Pro hluk z provozoven: LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy: LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: LAeq,16h = 60 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro starou hlukovou zátěž1 z dopravy na pozemních komunikacích: LAeq,16h = 70 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 60 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk ze stavební činnosti: LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin. LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin. Stávající hluková situace v hodnoceném území je dána zejména provozem na komunikacích III. tříd a železniční tratí č. 041 Hradec Králové - Jičín - Turnov. Další významné zdroje hluku se v území nevyskytují.

4.5. Veřejné zdraví Hlavní škodlivý vliv v území má automobilová doprava, z hlediska zdravotních rizik působí hluk z provozu motorových vozidel a znečišťování ovzduší jako důsledek emisí výfukových plynů. K hlavním škodlivinám, emitovaným automobilovým provozem do vnějšího ovzduší patří: • oxid uhelnatý (CO) • oxidy dusíku (NOX) - směs oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO) • oxid dusičitý (NO2) • prach (PM10) • benzen (C6H6), představitel cyklických uhlovodíků s karcinogenními účinky Mechanizmus negativních účinků uvedených škodlivin na lidské zdraví je velmi složitý. Provoz na komunikacích v řešených katastrech nebude významně ovlivněn. Řešené území je situováno v rovinném terénu. Blízké okolí je intenzivně zemědělsky obhospodařováno. K rekreačním účelům slouží v obci občanům hřiště, místní pohostinství, dále vede obcí naučná stezka, mezinárodní hipostezka a cyklotrasy. Celé území je součástí památkové zóny Areál bojiště bitvy u Hradce Králové z roku 1866. Do území nebudou umisťovány žádné významné zdroje emisí znečišťujících látek ani hluku. Územní plán řeší především rozvoj ploch pro venkovské bydlení, které by mělo pokrýt poptávku obyvatel. Pozitivní vliv na veřejné zdraví obyvatel bude mít rozsáhlá výsadba veřejné zeleně a izolačních pásů zeleně. Tato izolační zeleň hraje významnou roli při eliminaci přašnosti v řešeném území, a to snížením šíření sekundární prašnosti jak ze značně zatížené komunikace I/35, tak z intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi je z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva vyloučeno i nepříznivé ovlivnění obyvatel.

1

tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000).

FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 62


4.6. Krajinný ráz Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa. Ráz určitého krajinného segmentu je spoluvytvářen jak rysy a hodnotami přírodními (zejména morfologií terénu, vodními toky a plochami a charakterem vegetačního krytu), tak i kulturními (formou a strukturou zástavby, jednotlivými stavbami a jejich vztahem ke krajině, kulturním významem místa) a historickými (přítomností prvků a vazeb dokladující historický vývoj krajiny, jeho kontinuitu). Hodnocené území je z hlediska krajinně typologického součástí krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynika a náleží ke krajinnému typu 3Z2, využití zemědělská krajina. Krajinný reliéf je mírně zvlněný, typický pro území s druhohorním podložím, které je zde tvořeno jílovci a slínovci turonského stáří. Zemědělskou krajinu tvoří převážně bezlesé formace, které jsou minimálně z 90% tvořeny zemědělskými biotopy. Nedílnou součástí této krajiny jsou vesnická sídla a plochy porostlé dřevinnou vegetací. Zemědělská činnost je soustředěna do východní a jižní části řešeného území, kde zcela převažuje orná půda. Lesozemědělský typ krajiny zasahuje pouze do severovýchodní části řešeného území, jedná se o přechodný krajinný typ, který je charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Západní část řešeného území je tvořena nivou řeky Bystřice s travními porosty a doprovodnou zelení podél vodotečí. Severní část řešeného území tvoří zástavba s různou funkční náplní. Dominantou je silo agrochemického podniku a plošně rozsáhlejší areál sběrných surovin. Dominantou jižní části řešeného území je kostel v Dohaličkách. Zpracovaný návrh územního plánu respektuje prostorové uspořádání území, které vzniklo historickým vývojem. V návrhu využití území jsou respektována měřítka krajiny i jednotlivých staveb. Návrh nesnižuje estetickou hodnotu krajiny jako celku. Zachovává působení dominant v krajině a snižuje negativní působení nových staveb ochranou stávající a návrhy nové veřejné nebo ochranné a izolační zeleně. V rámci širších měřítek v krajině, především pro uchování krajinného rázu a krajinných horizontů, nejsou navrženy izolované individuální stavby ve volné krajině a nejsou navrhovány novodobé technické dominanty krajiny. Návrh ÚP respektuje krajinu i architektonické a prostorové uspořádání sídel.

FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 62


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. Pro samotné hodnocení byly sestaveny hodnotící tabulky, které představují matici jednotlivých referenčních cílů ochrany ŽP versus dílčí navrhované plochy resp. podmínky využití ploch (regulativů). Jednotlivé plochy či podmínky využití tedy byly konfrontovány s vybranými referenčními cíli a na základě expertního úsudku zpracovatelského týmu jim byly přiřazeny hodnoty. Následně byly hlavní charakteristiky vlivu plochy na ŽP jako celek okomentovány v pravém sloupci hodnotící tabulky, a to zejména při identifikovaném negativním vlivu. Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů, zachovat z kvalitativního a kvantitativního pohledu hydrologické a hydrogeologické podmínky v oblasti 2. voda 3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na 3. půda a horninové prostředí zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8. sídla, urbanizace Pro zjištění, zda a jakým způsobem může mít ÚP při realizaci závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno hodnocení navržených opatření územního plánu tj. funkčních ploch a podmínek jejich využití vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí, tj. zda a jakým způsobem bude vymezení daných ploch v rámci změny ÚP přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: stupnice významnosti ++ potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření na referenční cíl + potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) potenciálně negativní vliv opatření na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) -potenciálně významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl (velkého rozsahu) ? nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem a navrhovaným opatřením rozsah vlivu B bodový (působící v řešeném území) L lokální (působící v rámci území jedné obce) R regionální (působící na území 2 a více obcí) spolupůsobení vlivu K kumulativní působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům S synergické působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům délka trvání vlivu kp krátkodobé/přechodné působení vlivu dp dlouhodobé působení vlivu FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 62


Při aktuální míře neznalosti jednotlivých projektů umístěných ve funkčních plochách, není možné kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí. Z toho důvodu budou hodnoceny vlivy vymezených ploch v rámci jejich regulativů (možností realizace záměrů) na referenční cíle životního prostředí, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Při hodnocení byl využit princip předběžné opatrnosti, bylo tedy přihlédnuto k „nejhoršímu možnému scénáři“, který by mohl nastat potenciální realizací záměrů dle regulativů navrhovaných pro danou plochu. Vzhledem k tomu byly rovněž navrhovány opatření pro zamezení potenciálních negativních vlivů, resp. doporučení SEA týmu. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobné významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených v územním plánu a aby zároveň postihlo specifika regionu. Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí jsou uvedeny v následující tabulce.

FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 62


Tab.: Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí Referenční cíle ochrany ŽP

Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

k.ú.

1

3.1 4.1 chránit 2.1 1.1 omezovat ohniska zachovat snižovat nové biodiverzity hydrologické znečištěn zábory a omezovat a hydrogeologické í ovzduší ZPF a fragmentaci podmínky území PUPFL krajiny

5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví

6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví

8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny

Slovní zhodnocení

Vymezení zastavitelných ploch Z1 Z2 Z3

Z4

Z5 Z6 Z7

Z8

1

plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské

plochy smíšené obytné venkovské

plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské

0,67

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,23

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,95

D

0

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,54

D

0

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

1,23

D

0

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,27

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,19

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,36

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Plochy venkovského bydlení vymezené ve severní části Dohalic. Z hlediska životního prostředí bez významnějších negativních vlivů. Plochy organicky navazují na stávající zastavěné území. Obecně je třeba v případě ploch bydlení citlivě volit architektonické provedení objektů a velikost pozemků tak, aby tyto odpovídaly charakteru sídla. Smíšené plochy se nacházejí ve východní části Dohalic. Hlavním využitím je bydlení v rodinných domech, rodinná rekreace. Přípustné využití stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Dále je přípustné občanské vybavení, zeleň, veřejná prostranství. Z hlediska životního prostředí bez významnějších negativních vlivů. Plochy organicky navazují na stávající zastavěné území. Obecně je třeba v případě ploch bydlení citlivě volit architektonické provedení objektů a velikost pozemků tak, aby tyto odpovídaly charakteru sídla. Plochy jsou navrženy na východním okraji Dohaliček. Hlavním využitím je bydlení v rodinných domech a rodinná rekreace. Z hlediska životního prostředí bez významnějších negativních vlivů. Plochy organicky navazují na stávající zastavěné území. Obecně je třeba v případě ploch bydlení citlivě volit architektonické provedení objektů a velikost pozemků tak, aby tyto odpovídaly charakteru sídla. Změna této plochy reaguje na aktuální požadavky vlastníků pozemků a představuje změnu funkčního využití zastavěných ploch. Z hlediska životního prostředí bez významnějších negativních vlivů. Plocha organicky navazuje na stávající zastavěné území.

D - k.ú. Dohalice, HD - k.ú. Horní Dohalice.

FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 62


Referenční cíle ochrany ŽP






Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

k.ú.

Z9


0,36

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,20

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,37

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Z10 Z11

Z12

Z13 Z14 Z15

plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské


plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské

1

0,91

HD

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,09

HD

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,38

HD

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,28

HD

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Z16


0,72

HD

0

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Z17


0,06

HD

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha doplňuje zástavbu v klínu mezi železnicí a tokem Bystřice. Je určena pro rodinné bydlení. Při zastavování ploch je třeba zachovat břehové porosty v severní části plochy. Z hlediska životního prostředí bez významnějších negativních vlivů. Plochy organicky navazují na stávající zastavěné území. Obecně je třeba v případě ploch bydlení citlivě volit architektonické provedení objektů a velikost pozemků tak, aby tyto odpovídaly charakteru sídla. Plocha na západním okraji Horních Dohalic a její hlavní využití je bydlení v rodinných domech a rodinná rekreace. Při zastavování plochy je třeba dbát na vyřešit hospodaření s dešťovou vodou v rámci pozemků, resp. stanovit minimální podíl nezpevněných ploch. Obecně je třeba v případě ploch bydlení citlivě volit architektonické provedení objektů a velikost pozemků tak, aby tyto odpovídaly charakteru sídla. Drobná plocha bydlení leží na severozápadním okraji Horních Dohalic s využitím jako bydlení v rodinných domech a rodinná rekreace. Bez významných negativních vlivů Plochy leží na severním a východním okraji Horních Dohalic. Jsou nově navrženy pro bydlení v rodinných domech a rodinou rekreaci. Při zastavování plochy je třeba dbát na vyřešení hospodaření s dešťovou vodou v rámci pozemků, resp. stanovit maximální zastavěnost. Obecně je třeba v případě ploch bydlení citlivě volit architektonické provedení objektů a velikost pozemků tak, aby tyto odpovídaly charakteru sídla. Drobná plocha pro bydlení v rodinných domech a rodinnou rekreaci je vymezena na jižním okraji Horních Dohalic. Bez významných negativních vlivů.


Strana: 42 z 62



Kód plochy

Funkční využití

Z18


Výměra (ha)

k.ú.

1






1,29

HD

0

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0,22

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

bez záboru

HD

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

Z21

plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení

1,13

D

0

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

++/L/dp

++/L/dp

Z22

plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení

0,29

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

++/L/dp

++/L/dp

Z19

Z20

Z23

FileName: SaveDate:

plochy občanského vybavení (komerční zařízení) plochy občanského vybavení (komerční zařízení)

plochy smíšené výrobní


1,85

D

-/L

-/L/dp

-/L/dp

0

-/L/dp

-/L/dp

+/L/dp

+/L/dp

Slovní zhodnocení

Plocha je vymezena na západním okraji Horních Dohalic a je určena pro bydlení. Obecně je třeba v případě ploch bydlení citlivě volit architektonické provedení objektů a velikost pozemků tak, aby tyto odpovídaly charakteru sídla. Plochy jsou navrženy pro občanské vybavení komerčního charakteru (obchodní prodej, ubytování, stravování, služby). Dále je zde přípustné bydlení v rodinných domech, občanské vybavení, stavby technické a dopravní, zeleň. Plocha Z19 je umístěna v severozápadním cípu řešeného území a leží mezi místní komunikací a železnicí. Plocha Z20 je v jižní části Horních Dohalic. Bez významných negativních vlivů na ŽP.

Plochy jsou navrženy pro tělovýchovu a sport. Plocha Z21 je umístěna v severní části Dohalic v blízkosti tělocvičny a navazuje na stávající venkovní sportovní areál. Plocha Z22 je umístěna v jižně v místní části Dohaličky a navazuje na stávající areál školního hřiště. Plochy rozšíří občanskou vybavenost a možnosti zdravého trávení volného času.

Jedná se o plochu pro výrobu a skladování, jejíž negativní vliv nepřekračuje přípustnou hranici nad mez pro sousední plochy. Mohou to být stavby technické a dopravní infrastruktury, občanské vybavení, bydlení, zeleň. Jedná se o území, které leží uvnitř současně existujících ploch se stejnou nebo obdobnou funkcí v Dohalicích. Plocha je spolu s plochou P4 od rezidenčního území oddělena izolační zelení. Nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí, při zastavování plochy doporučujeme určit minimální podíl nezpevněných ploch v rámci výrobních areálů. Zakázka/Dokument: C942-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 43 z 62








Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

k.ú.

Z24

plochy dopravní infrastruktury silniční

0,52

D

-/B/kp

-/B/dp

-/B/dp

0

0

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

Z25


0,36

D

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

Z26

plochy dopravní infrastruktury parkovací plocha

bez záboru

HD

-/B/kp

-/B/dp

-/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

1

Z27

plochy technické infrastruktury ČOV

0,12

D

-/B/kp

+/R/dp

-/B/dp

-/B

0

0

++/R/dp

+/R

Z28

plochy technické infrastruktury čerpací stanice kanalizace

0,02

D

-/B/kp

+/R/dp

-/B/dp

-/B

0

0

++/R/dp

+/R

Z29

plochy technické infrastruktury malá sídlištní ČOV

0,03

D

-/B/kp

+/R/dp

-/B/dp

-/B

0

0

++/B/dp

Slovní zhodnocení

V řešeném území se jedná o plochy sloužící k dopravě místních obyvatel v nových plochách nebo k dopravě k zastávce ČD. Plocha Z24 je vymezena jako parkoviště u zastávky ČD a přilehlý úsek komunikace. Plocha Z25 je navržena k obsluze nově navrhovaných ploch smíšených obytných ležících mezi železnicí a Dohaličkami. Bez významných negativních vlivů. Plocha v jižní části Horních Dohalic pro odstavná stání u nové zástavby. Bez významných negativních vlivů. Je vymezena trasa oddílné splaškové kanalizace a plocha centrální ČOV pro k.ú. Dohalice, Horní Dohalice a obce Sadová, Mžany, Dub, Sovětice a Hněvčeves. Je navržena u toku Bystřice jako plocha Z28. Plocha významně přispěje ke kvalitnímu řešení odkanalizování a čištění odpadních vod širšího okolí. Ve fázi přípravy záměru je třeba podrobit zvolené technické řešení ČOV posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Plocha je vymezena pro čerpací stanici kanalizace v blízkosti řeky Bystřice, západně od mostku komunikace Dohalice - Sadová. Bez významných negativních vlivů na ŽP.

+/B

Plocha je vymezena v části Kopaniny. Kopaniny budou zneškodňovat odpadní vody i nadále individuálně do doby realizace malé sídlištní ČOV ve vymezené ploše Z29. Bez významných negativních vlivů na ŽP.

++/L/dp

Plochy přístupné každému bez omezení slouží obecnému užívání, plocha leží ve středu Dohalic. Bez vlivu.

Vymezení systému sídelní zeleně

Z30

FileName: SaveDate:

plochy veřejných prostranství veřejná zeleň


D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp


Strana: 44 z 62








+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

k.ú.

Z31


0,27

D

Z32


0,37

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z33


0,13

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z34


0,27

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z35


0,09

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z36


0,13

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z37


0,11

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z38


0,26

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z39


0,11

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z40


0,41

HD

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

1

0

+/B/dp

0

+/B/dp

Slovní zhodnocení

Plochy leží západně od komunikace Dohalice - Dohaličky. Bez vlivu.

FileName: SaveDate:


Plochy leží severně od komunikace Dohalice - Horní Dohalice. Bez vlivu.

Plochy jsou vymezeny jižně od železnice až po Dohaličky. Bez vlivu.

Plochy jsou vymezeny v Horních Dohalicích. Bez vlivu.


Strana: 45 z 62








Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

k.ú.

Z41


0,72

HD

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z42


0,02

HD

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Z43

plochy zeleně zeleň ochranná a izolační

0,02

D

+/B/dp

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

++/L/dp

Z44


1,01

D

+/B/dp

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

++/L/dp

Z45


HD

+/B/dp

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

++/L/dp

Z46


+/B/dp

+/B/dp

0,27

1

HD

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

Slovní zhodnocení

Posláním izolační zeleně je ochrana zdraví obyvatel i zmírnění negativního vjemu jiných ploch nebo provozů na širší okolí. Plochy jsou umístěny v severní části Dohalic . Významně pozitivní vliv na životní prostředí.

Plochy jsou vymezeny při jižním okraji Horních Dohalic. S pozitivním vlivem na životní prostředí. +/L/dp

++/L/dp

Vymezení zastavitelných ploch

Z47


2,99

D, HD

+/R/dp

-/B/dp

-/R/dp

-/R/dp

-/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

+/R/dp

Plocha (trasa R35) bude upřesněna při probíhajícím územním řízení. Předpokládaný zábor půdy bude cca 3 ha. Záměr přispěje v celokrajském měřítku k přesunutí tranzitní dopravy mimo v současnosti přetížená území často uvnitř hustě obydlených míst a tím i zlepšení kvality ovzduší a hlukové zátěže obyvatelstva. Bezesporu však bude znamenat poměrně významný zásah do krajiny.

Z48


5,59

HD

0

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Plochy v k.ú. Horní Dohalice, navazují na severní část zastavěného území Horních Dohalic. Jedná se o plochy pro bydlení - smíšené venkovské pro které bude pořízena územní studie

FileName: SaveDate:



Strana: 46 z 62








0

0

+/L/dp

+/L/dp

Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

k.ú.

Z49


1,05

HD

R1 - R4


D

0

0

0

0

0

0

0

0

Bez vlivu

R5


HD

0

0

0

0

0

0

0

0

Bez vlivu

R6


HD

0

0

0

0

0

0

0

0

Bez vlivu

1

0

-/L/dp

-/L/dp

0

Slovní zhodnocení

Vymezení ploch územních rezerv

Vymezení ploch přestavby

P1

P2 - P3

FileName: SaveDate:

plochy smíšené obytné venkovské plochy občanského vybavení komerční zařízení


D

0

0

0

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Bez významných negativních vlivů.

HD

0

0

0

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Bez významných negativních vlivů.


Strana: 47 z 62



Kód plochy

P4

Funkční využití

plochy smíšené výrobní

Výměra (ha)

k.ú.

D

1


-/L

-/B/dp

0

0


0



-/L/dp

+/L/dp


Slovní zhodnocení

+/L/dp

Jedná se o plochu pro výrobu a skladování, jejíž negativní vliv nepřekračuje přípustnou hranici nad mez pro sousední plochy. Mohou to být stavby technické a dopravní infrastruktury, občanské vybavení, bydlení, zeleň. Jedná se o území, které leží uvnitř současně existujících ploch se stejnou nebo obdobnou funkcí v Dohalicích. Plocha je od rezidenčního území oddělena izolační zelení. Nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí, při zastavování plochy doporučujeme určit minimální podíl nezpevněných ploch v rámci výrobních areálů.

Koncepce uspořádání krajiny

K1

plochy vodní a vodohospodářské

D

0

+/B/dp

0

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Nová vodohospodářská plocha K1 má hlavní poslání ochrany před povodněmi, navrhuje se západně od Horních Dohalic na bezejmenné vodoteči pod rybníkem Vyhnálov, celkový zábor bude 0,09 ha. Přispěje ke zvýšení bezpečnosti a pohody bydlení obyvatelstva.

K2

plochy lesní

D

0

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

0

+/L/dp

++/L/dp

Plocha se nachází v severní části řešeného území mezi okrajem lesa Holá a hranicí řešeného území. Je navrhována pro zalesnění, celkový zábor je odhadován na 1,65 ha. Bez negativních vlivů.

FileName: SaveDate:



Strana: 48 z 62


6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. 1 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 je zpracováno jako posudek podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (viz příloha tohoto dokumentu) v rámci posouzení SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve svém stanovisku ze dne 7. 7. 2010 nevyloučil možnost vlivu záměru na lokality soustavy NATURA, a to v souvislosti s návrhem řešení způsobu odkanalizování obce spojeným s výstavbou a provozem čistírny odpadních vod zaústěné do toku řeky Bystřice, která je součástí EVL. Z této skutečnosti vyplynula povinnost zpracovat posouzení záměru dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Územním plánem nejsou navrhovány změny v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani v územích podléhajících ochraně obecné. Územní plán nenavrhuje žádné změny funkčního využití ve skladebných součástech územního systému ekologické stability - navrhovaný územní plán nezasahuje návrhem zastavitelných plochy do ÚSES.

6.2. Vlivy na ÚSES Z návrhu územního plánu nevyplývají žádné přímé střety s existujícími či navrženými prvky ÚSES, s výjimkou plochy navržené pro ČOV a čerpací stanici. Při projektrové přípravě ČOV a čerpání vod je třeba zvolit takové řešení, aby funkčnost regionálního biokoridoru RK H028 zůstala zachována. Řešení územního plánu nijak významně neomezuje migrační prostupnost území. Při zastavování návrhových ploch bydlení v severní části Horních Dohalic je třeba zachovat dostatečný odstup od lesa a nezasahovat do jižního lesního lemu lesního celku U holé.

6.3. Vlivy na ZPF a PUPFL Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří proto k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě ÚP byly zábory zemědělské půdy optimalizovány. V řešeném území se vyskytují půdy I. až IV. třídy ochrany ZPF. Lesnatost je v území podprůměrná, činí pouhých 8%. Lesy jsou nerovnoměrně rozděleny a tvoří drobný lesík ve východní části území. Pro zalesnění se navrhuje severovýchodní plocha (K2) v k.ú. Dohalice. V případech nezbytného odnětí zemědělského půdního fondu (ZPF) je nutné nenarušovat organizaci a obhospodařování zemědělského půdního fondu a pro záměry odnímat jen nejnutnější plochu zemědělské půdy (v případech, kdy se jedná o půdy nejvyšších tříd ochrany je nutno provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení). Tab.: Souhrn navržených záborů ZPF dle navrženého využití a kvality půdy

Využití plochy

plochy smíšené obytné - venkovské

Celkový zábor (ha)

BPEJ

15,74

30100 30200 31000 31010 34200 32001 36401

Třída ochrany I. I. I. II. III. IV. IV.

Druh pozemku orná půda orná půda, trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda, trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost

1

V následující kapitole je uveden přehled vlivů územního plánu jako celku na jednotlivé složky životního prostředí. Konkrétní vlivy jednotlivých navrhovaných ploch jsou komentovány v hodnotících tabulkách v předchozí kapitole. FileName: SaveDate:



Strana: 49 z 62


komerční zařízení malá a střední tělovýchovná a sportovní zařízení

0,22 1,42

plochy smíšené výrobní dopravní infrastruktura - silniční

1,85 0,88

plochy technické infrastruktury inženýrské sítě veřejná zeleň

0,17

ochranná a izolační zeleň

1,30

Celkem

24,47

2,89

30100 36000 31010 30100 30200 31000 31010 35600 36000 30100 30200 31000 31010 36401 30100 30200 36200

I. I. II. I. I. I. II. I. I. I. I. I. II. IV. I. I. II.

orná půda orná půda orná půda orná půda, trvalý travní porost orná půda orná půda, trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda, trvalý travní porost orná půda, trvalý travní porost orná půda, zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost, zahrada orná půda trvalý travní porost

Realizací ÚP Dohalice dojde k záboru půdy v rozsahu 24,47 ha převážně I. a II. třídy ochrany ZPF. Dojde k významnému navýšení zastavěného území obce, jehož rozloha vzroste dvojnásobně, oproti původních 11 ha. Z tohoto hlediska bude mít řešený územní plán negativní vliv na životní prostředí. Je však třeba konstatovat, že v okolí obce se vyskytují převážně vysoce bonitně ceněné půdy, je tedy obtížné rozvíjet bydlení a život v obci bez nutných záborů těchto půd. Rozvojové plochy jsou navrženy relativně optimálně vzhledem k současně zastavěnému území, jeho tvaru i struktuře a rovněž zhledem k urbanistické koncepci obce a organizaci zemědělského půdního fondu. Většina záboru je navíc navrhována pro rozvoj rodinného bydlení. Ve vyčíslení záborů je uvažováno se 100% zastavěností, reálné trvalé zábory půdy však budou podstatně nižší. Pozitivně lze hodnotit zábor půdy pro výsadbu ochranné a izolační zeleně a veřejné zeleně, které budou mít pozitivní vliv na lidské zdraví a pohodu bydlení. Navržený trvalý zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť stávajících zemědělských účelových komunikací a ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území, nevzniknou nové izolované plochy zastavěných území.

6.4. Vlivy na krajinný ráz Zájmové území lze charakterizovat jako oblast převážně zemědělskou. Jedná se o území dlouhodobě osídlené s přirozenými podmínkami pro existenci civilizace. Příčinou narušení krajinného rázu zájmového území je v prvé řadě zemědělská výroba s jejími průvodními jevy. Jediný lesní porost v rovinatém území tvoří les Holá na východě řešeného území. Obec netvoří kompaktní celek, ale je rozčleněna na jednotlivé místní části v rámci 2 katastrálních území. V obci dochází k výstavbě izolovaných rodinných domů. Tento charakter zástavby se projevuje zejména v severní části Dohalic a v části u silnice k železničnímu přejezdu v Sadové. Významným prvkem v obci je tok Bystřice, většina přírodních hodnot je tak soustředěna do nivy Bystřice a jejího toku. Niva Bystřice je významným prvkem zdejší krajiny. Řešená změna ÚP nenaruší vliv na krajinný ráz. Všechny plánované zastavitelné plochy navazují na již zastavěné území a nijak významně nerozptyluje urbanizované území v rámci krajiny. Z hlediska rozsahu vizuálního kontaktu je významné, že nevznikne nová výšková dominanta v jinak pohledově otevřeném území, tou i nadále zůstane kostel v Dohaličkách. Obec bude částečně pohledově odcloněna od komunikace I/35 izolačními pásy zeleně. Dále bude území obce ozeleněno výsadbou veřejné zeleně, což lze hodnotit pozitivně. Vizuální dopad řešení ÚP tedy není významný. Z uvedeného lze vyloučit možnosti kumulativních vlivů v širším okolí. Výraznou vlastností hodnoceného území je právě pohledově otevřená, volná, zemědělsky využívaná krajina, tedy znak významně určující krajinný ráz zdejšího území.

FileName: SaveDate:



Strana: 50 z 62


6.5. Vlivy na biotickou složku krajiny a prostupnost krajiny Navrhované zastavitelné plochy respektují vymezení ÚSES i zastoupení ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny v řešeném území a nevytváří bariéru bránící migrační prostupnosti v krajině. Ohniska biodiverzity v řešeném území, nebudou změnou dotčeny ani jinak významně ovlivněny. Při realizaci ČOV a čerpací stanice je třeba zvolit takové technické řešení projektu, aby funkčnost regionálního biokoridoru zůstala zachována.

6.6. Vlivy na hlukovou situaci V případě hlukové zátěže se v dotčené lokalitě nevyskytuje významný zdroj hluku. Jediným výrazným zdrojem hlukových emisí je na okraji území je komunikace I/35 Hradec Králové - Jičín - Turnov, resp. provoz motorových vozidel na této komunikaci, případně železniční trať č. 041 Hradec Králové - Jičín Turnov. Jak liniové, tak bodové zdroje stávajícího hluku nepřekračují hygienické limity a nepředstavují významný negativní dopad. Zdroje vibrací nejsou známy.

6.7. Vlivy na ovzduší Vzhledem k rozsahu navrhované změny ÚP lze konstatovat, že ÚPO nepredisponuje umístěním zdrojů znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi, či zápachem.

6.8. Vlivy na veřejné zdraví V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů lze konstatovat, že změna ÚP neumisťuje do obce zdroje znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací změn územního plánu, které však nebude významně zatěžovat zastavěné území obce. Realizace projektů v dotčeném území nebudou uskutečňovány naráz ale postupně. Neměly by tedy mít kumulativní ani dlouhodobý charakter. Typickým doprovodným jevem stavební či jiné činnosti může být zvýšená hlučnost z dopravy a stavby, dále navýšení prašnosti apod. Emise v takových krátkodobých situacích pokládáme za dočasné a celkově málo významné. Naopak pozitivním vlivem na veřejné zdraví obyvatel může být rozsáhlá výsadba veřejné zeleně a izolačních pásů zeleně. Touto výsadbou může dojít v řešeném území ke snížení šíření sekundární prašnosti jak ze značně zatížené komunikace I/35, tak z intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření viz kapitola 7. nedojde k závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví.

6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu Dopravní infrastruktura Dopravní plochy silnic, místních komunikací a účelových komunikací jsou v řešeném území stabilizované a budou doplněny pro zabezpečení optimální prostupnosti území a napojení zastavitelných ploch. Obsluha území se předpokládá ze stávajících místních a účelových komunikací a po nově vybudovaných účelových komunikacích. Předkládané návrhy v územním plánu významně nezasahují do stávajícího systému dopravy. FileName: SaveDate:



Strana: 51 z 62


Odstavování vozidel je vzhledem k typu zástavby zásadně uspokojováno v rámci vlastních pozemků či objektů. Parkovací možnosti jsou pouze u objektu vybavenosti. Tento stav bude i nadále zachován vzhledem k charakteru zástavby v území a doplněn dle aktuálních požadavků minimálně v prostoru železniční zastávky. Technická infrastruktura Koncepce technického vybavení obce zůstane nezměněna. Napojení jednotlivých ploch na technickou infrastrukturu bude řešeno na stávající inženýrské sítě. Je zajištěno napojení obce na vodárenskou soustavu i sítě elektrického vedení. Obec je plynofikována, současný systém je schopen zabezpečit požadavky předpokládaných budoucích nároků na kapacitní zajištění zastavitelných ploch. Pro zneškodňování odpadních vod je uvažováno s realizací nové oddílné splaškové kanalizace včetně centrální ČOV, na kterou budou napojeny další obce z okolí. tato realizace podstatně zlepší životní prostředí jak v obci, tak v povodí Bystřice. Předpokládané produktové odpady v nově navržených lokalitách budou likvidovány stávajícím způsobem. V případě vzniku specifických odpadů budou odpady shromažďovány a předávány odborným firmám k likvidaci v souladu s platným odpadovým hospodářstvím obce.

6.10. Vlivy na hydrologické poměry Obec má nevyhovující stav odkanalizování obce. Byla zde postupně vybudována povrchová kanalizace, která odvodňuje zvlášť severní část obce a zvlášť zbytek obce. Pro bytovky v severní části obce byla vybudována malá ČOV, vyčištěné odpadní vody včetně vod povrchových ústí do Bystřice a doposud nečiní žádné hygienické závady. V ÚPD je navržena nová oddílná splašková kanalizace, a to včetně centrální ČOV. Na tento kanalizační systém budou postupně napojeny další obce: Sadová, Mžany, Dub, Sovětice a Hněvčeves. Stávající kanalizace nevyhovuje dnešním požadavkům na jednotnou kanalizaci, proto je navrhováno pořízení nového kanalizačního systému. Stávající kanalizace bude využita pro odvedení dešťových vod do vodních toků. Část k.ú. Dohalice - Kopaniny zneškodňují odpadní vody individuálně. Tento stav bude zachován. Navrhována je malá sídlištní ČOV sloužící pouze této lokalitě s vyústěním vyčištěných odpadních vod do Bystřice. Do výstavby nové kanalizace a ČOV budou odpadní vody zneškodňovány stávajícím způsobem, přednostně v jímkách na vyvážení s atestem nepropustnosti. U novostaveb je doporučeno osazení domovních ČOV s přepadem do stávající kanalizace. Dojde k významnému navýšení zastavěných ploch a k rozsáhlým záborům zemědělské půdy. V rámci nově navrhovaných zastavitelných ploch je třeba učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků. Z výše uvedeného textu lze konstatovat, že předkládaný návrh ÚPN Dohalice nebude mít významné negativní vlivy na hydrologické a hydrogeologické poměry v území.

FileName: SaveDate:



Strana: 52 z 62


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 Na základě vyhodnocení vlivů územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 lze konstatovat, že. předložená koncepce - Změna územního plánu obce Dohalice při realizaci opatření pro minimalizaci vlivů záměru, nebude mít významný negativní vliv na předmět ochrany ani na EVL Bystřice jako celek. Z hlediska dopadů koncepce na ZCHÚ a lokality soustavy NATURA 2000 nejsou navržena žádná kompenzační opatření. I když ze samotného vymezení návrhu Změny územního plánu nevyplývá možnost významně negativního vlivu na EVL Bystřice, vzhledem k zabránění ovlivnění hydrologických poměrů toku Bystřice v budoucnu bylo nutno nalézt jistý rámec opatření, která mohou vyloučit či významně minimalizovat potenciální rizika a dopady na EVL z hlediska nepřímých vlivů. Tato opatření ve výsledku mohou dále zlepšit celkové působení na okolní životní prostředí. Zpracovatel hodnocení navrhuje toto dílčí opatření: •

V rámci principu předběžné opatrnosti doporučujeme zvážit možnost vybudování infiltrační zóny v podobě přírodní tůně s rákosinami či mokřadu (na obdobném principu pracují např. kořenové ČOV), která by zajistila vyloučení kontaminace vod v případě technické závady či výpadku ČOV během provozu. K osázení tzv. kořenového pole, jež zajišťuje filtrační funkci, jsou vhodné následující druhy rostlin: rákos obecný (Phragmites communis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), o. širolistý (T. latifolia), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), puškvorec obecný (Acorus calamus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), blatouch bahenní (Caltha palustris) apod.

•

Minimalizovat zásahy do koryta toku v období výstavby ČOV

•

Možný předpoklad občasného ovlivnění množství průtoku vody v Bystřici ověřit odborným hydrogeologickým průzkumem v další fázi územního řízení.

Výše formulovaná opatření představují rámcová určení podmínek a limitů, za kterých lze ČOV provozovat. Měla by tedy jako podrobnější specifikace být součástí závazných regulativů pro plochy č.27, 28 a 29 v rámci Změny územního plánu obce Dohalice. Tyto podmínky by měly být dále zpřesňovány a konkrétní technická řešení specifikována v další fázi územního řízení, příp. v rámci procesu EIA, pokud tak stanoví závěry zjišťovacího řízení.

7.2. ÚSES Územní plán nevyvolává významné střety se schváleným systémem ÚSES. Při realizaci ČOV a čerpací stanice volit takové technické řešení projektu, aby funkčnost regionálního biokoridoru RK H028 zůstala zachvována.

7.3. ZPF a PUPFL • •

•

Minimalizovat trvalé zábory půdy, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch. V rámci návrhu ÚP Dohalice je v současné době v kolizi s PUPFL vymezená plocha dopravní infrastruktury vedení rychlostní silnice R35. Vypočítání plochy odnětí z PUPFL však návrh neobsahuje, protože plošný rozsah bude dle dostupných podkladů zřejmě nulový. Skutečný rozsah odnětí bude nutno stanovit až při projednávání dokumentace pro územní řízení. Vzhledem k vysoké bonitě vyjímaných zemědělských půd (zejména I. a II. třídy ochrany ZPF) je nutno provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení v alternativách a s odůvodněním, proč je navrhované řešení nejvhodnější z hlediska ochrany ZPF.

FileName: SaveDate:



Strana: 53 z 62


7.4. Krajinný ráz •

Zachovat dostatečnou odstupovou vzdálenost zastavěného území a jižního okraje lesního celku U holé, tak aby lesní lem zůstal nedotčen.

•

Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována struktura stávajícího zastavěného území.

•

Při zastavování poměrně rozsáhlých ploch bydlení citlivě volit hmotové i architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku, tak aby nedošlo k narušení charakteru sídla.

7.5. Biota Změna využití ploch je navržena mimo plochy s trvalými vegetačními formacemi, na orné půdě. Opatření nejsou navrhována.

7.6. Hluková situace • Neumisťovat ve výrobních a komerčních zónách záměry s významnou emisí hluku, a to především z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou. • V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních a komerčních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle požadavku KHS.

7.7. Ovzduší Řešení změny územního plánu nepredisponuje umisťování žádných významnějších zdrojů znečištění ovzduší. Vzhledem k této skutečnosti nenavrhuje zpracovatel SEA žádné opatření v souvislosti s ochranou ovzduší.

7.8. Veřejné zdraví Řešením územního plánu nedojde k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví v obci.

7.8. Územní plánování •

Navrhnout a realizovat systém izolační zeleně mezi silnicí R35 a územím obce, resp. realizovat nefunkční regionální biokoridor v úseku RK H128 - jižní hranice k.ú. LC 1.

•

V rámci navazující územně plánovací dokumentace nadále nerozšiřovat plochy pro bydlení směrem ke koridoru trasy R/35.

7.9. Vlivy na technickou a dopravní infrastrukturu Nejsou navrhována žádná opatření.

7.10. Hydrologické poměry • Provádění stavebních prací nesmí negativně ovlivnit odtokové poměry v dané lokalitě, přebytečná zemina musí být skladována tak, aby nedošlo k jejímu eroznímu smyvu. • Při realizaci záměru výstavby ČOV volit takové technické řešení, aby byla zajištěna dostatečná kvalita vyčištěné vody na výstupu a nedošlo k negativnímu ovlivnění populace Velevruba tupého v řece Bystřici. Zvolené technické řešení podrobit posouzení z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. • V rámci zaplňování rozvojových ploch je třeba učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků.

FileName: SaveDate:



Strana: 54 z 62


•

Veškeré odpadní vody vypouštěné do kanalizačního řadu musí splňovat limity jakosti vypouštěných odpadních vod stanovené ČOV.

•

Při výstavbě a provozu výrobních zařízení musí být zvýšená opatrnost z hlediska úkapy z mechanizace.

FileName: SaveDate:



Strana: 55 z 62


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Podkladem pro posuzování byly následující dokumenty: Návrh zadání územního plánu Dohalice, Návrh územního plánu Dohalice - textová i grafická část, koordinované stanovisko Královéhradeckého kraje, územně analytické podklady pro území ORP Hradec Králové, informace z terénního průzkumu a odborné literatury, veřejně dostupných informací a archiv zpracovatele. Zpracovatel dále čerpal zejména z následujících dokumentů: Chráněná území ČR a z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Posouzení vlivů na ovzduší a klima bylo provedeno na základě informací o konfiguraci terénu z mapových podkladů a vlastní prohlídky lokality, dále byly využity informace ČHMÚ. Rozsah a vypovídající schopnost použitých podkladů byly pro vyhodnocení dostatečné. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.11 a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni: V současné době neexistuje platná celokrajská územně plánovací dokumentace. Krajská územně plánovací dokumentace, připravované Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje nebyla dosud vydána. Usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje byl v roce 2006 schválen návrh zadání ÚP VÚC Královéhradeckého kraje, který je v souladu se stavebním zákonem považován za schválené zadání ZÚR Královéhradeckého kraje. Plánovací (koncepční) a rozvojové dokumenty na úrovni kraje byly zohledněny v odpovídající míře k úrovni ÚP, a to v příslušných oborech. Řešení územního plánu Dohalice respektuje územně plánovací podklady na nadřazené úrovni. Obec Dohalice má zpracovaný a schválený územní plán (2004). Nové vypracování územního plánu vychází ze Zadání územního plánu Dohalice, jež bylo projednáno a schváleno usnesením zastupitelstva obce Dohalice 19.4.2010. Politika územního rozvoje ČR 2008 stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje. Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Pro řešené území dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje vyplývá pro územní plán Dohalice požadavek na zohlednění dotčeného řešeného území polohou v rozvojové republikové oblasti OB4 (Hradec Králové/Pardubice - ORP Hradec Králové, čl. 43 PÚR ČR). Poloha v rozvojové oblasti byla zohledněna. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených Politikou územního rozvoje (kapitola 2.2 Republikové priority), které byly respektovány a zpracovány v územním plánu, je možno zmínit tyto body: - Hodnoty území obce jsou respektovány. Ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachován je ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. - ÚP navrhuje komplexní koordinované řešení zajišťující prevenci prostorově sociální segregace a zvyšující kvalitu života obyvatel včetně posilování hospodářského rozvoje území a podporuje také polycentrický rozvoj sídelní struktury. - Pro opětovné využití pouštěných areálů a ploch jsou vymezeny plochy přestavby, záměr významně ovlivňující charakter krajiny je umístěn do co nejméně konfliktní lokality. Prvky ÚSES jsou upřednostněny a jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu. - Koncepce zachovává souvislé pásy nezastavěného území, vytváří územní podmínky pro různé formy cestovního ruchu, zkvalitňuje dopravní a technickou infrastrukturu a vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajišťuje územní ochranu ploch potřebných pro umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodí. FileName: SaveDate:



Strana: 56 z 62


- ÚP vymezením kvalitní veřejné zeleně přispívá k zajištění života obyvatel, vytváří podmínky pro fungování sítě pěších, cyklistických cest i hipostezky. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že územního plán Dohalice je v souladu s prioritami územního plánování deklarovanými v nadřazené územně plánovací dokumentaci a v Politice územního rozvoje ČR. Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni: Výsledkem vyhodnocením vlivu změny územního plánu na životní prostředí je rovněž zhodnocení, zda je územní plán v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužily jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí (viz kapitola V). Navržena jsou rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola VII). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující střety s cíli ochrany ŽP: - relativně významné zábory vysoce bonitních půd - rozpor s cíli v oblasti nakládání s neobnovitelnými zdroji a ochrany půdy a jejích funkcí - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR V této souvislosti je třeba konstatovat, že žádný z výše uvedených dílčích rozporů s cíli ochrany životního prostředí není natolik významný, aby bránil přijetí územního plánu v podobě v jaké byl navržen. Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Dohalice nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

FileName: SaveDate:



Strana: 57 z 62


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Zpracovatel SEA sám nenavrhuje monitoring indikátorů vlivu změny územního plánu na životní prostředí. Monitorování kvality ovzduší ani klimatických charakteristiky na území obce nejsou navrženy. Indikátory na jejichž základě lze stanovit výběr vhodného projektu mají za úkol eliminovat ty návrhy, jež mohou mít ve výsledku negativní dopad na oblast, pro kterou jsou kriteria zvolena. Regulativy tedy mohou mít funkci kriterii pro výběr projektu. V rámci této dokumentace byly stanoveny následující podmínky: 1. Neumisťovat do výrobních a komerčních ploch záměry vyvolávající významnou emisi PM10 a NOx, a to jak u stacionárních zdrojů, tak i vyvolanou dopravou. 2. Neumisťovat do výrobních a komerčních ploch záměry s významnou emisí hluku jak z technologických zdrojů, tak i z vyvolané dopravy. 3. Při realizaci záměru výstavby ČOV volit takové technické řešení, aby byla zajištěna dostatečná kvalita vyčištěné vody na výstupu a nedošlo k negativnímu ovlivnění populace Velevruba tupého v řece Bystřici. Zvolené technické řešení podrobit posouzení z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 4. Zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod včetně bezpečnostních opatření v případě úniku kontaminace do řeky Bystřice. 5. Citlivě volit architektonické řešení staveb občanské vybavenosti s ohledem na zachování významné krajinné a sídelní dominanty kostela sv. Jana Křtitele v Dohaličkách. 6. Minimalizovat trvalé zábory půdy, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch. Realizovaný projekt by měl tyto všeobecné podmínky splňovat.

FileName: SaveDate:



Strana: 58 z 62


10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Dohalice nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch, za následujících podmínek: 1. Neumisťovat do výrobních a komerčních ploch záměry vyvolávající významnou emisi PM10 a NOx, a to jak u stacionárních zdrojů, tak i vyvolanou dopravou. 2. Neumisťovat do výrobních a komerčních ploch záměry s významnou emisí hluku jak z technologických zdrojů, tak i z vyvolané dopravy. 3. Při realizaci záměru výstavby ČOV volit takové technické řešení, aby byla zajištěna dostatečná kvalita vyčištěné vody na výstupu a nedošlo k negativnímu ovlivnění populace Velevruba tupého v řece Bystřici. Zvolené konkrétní technické řešení podrobit v rámci územního řízení posouzení z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 4. Zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod včetně bezpečnostních opatření v případě úniku kontaminace do řeky Bystřice. 5. Minimalizovat zásahy do koryta toku při realizaci ČOV a přečerpávací stanice. 6. Zachovat dostatečnou odstupovou vzdálenost zastavěného území (včetně oplocení) a jižního okraje lesního celku U holé, tak aby lesní lem zůstal nedotčen.

FileName: SaveDate:



Strana: 59 z 62


11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Tato část dokumentace je určena zájemcům o všeobecné informace. Jsou zde shrnuty veškeré předchozí kapitoly do přehledné a stručnější formy. Podrobnější informace zájemce najde v předchozích kapitolách. Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace Dohalice na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku Královéhradeckého kraje vzneseného v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu obce Dohalice. Hlavními důvody jsou především možné negativní vlivy vymezených ploch pro výrobu, dopravní infrastrukturu a ploch pro rozvoj občanského vybavení na životní prostředí. Na základě koordinovaného stanoviska Královéhradeckého kraje byla vypracována dokumentace Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace "Územní plán obce Dohalice" na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Posouzení vlivů územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 probíhalo pod vedení autorizované osoby Ing. Pavla Koláčka, PhD. Pořizovatelem ÚPD je Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování, zastoupená Ing. arch. Janou Marečkovou. Zpracování posouzení proběhlo v září 2010. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2., vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.9. a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. Obec Dohalice má pro své území platný Územní plán obce Dohalice schválený dne 2.3.2004. V návaznosti na změnu legislativy v oblasti územního plánování a stavebního řádu po roce 2006, rozhodlo zastupitelstvo obce Dohalice o pořízení nového územního plánu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy. Vzhledem k absenci ÚAP ORP Hradec Králové k datu zahájení pořizování ÚP byly zpracovány "Průzkumy a rozbory k ÚP Dohalice, SURPMO a.s., Praha, Projektové středisko Hradec Králové" nahrazující chybějící dokument, a to v požadovaném rozsahu dle ustanovení §185 odst. 3, stavebního zákona. Koncepce územního plánu: • respektuje stávající vodní plochy a toky, vymezuje novou vodohospodářskou plochu s funkcí protipovodňovou včetně potřebných ploch zeleně • zastavitelné plochy vymezuje mimo stanovená i dosud nestanovená záplavová území • navrhuje doplnění koncepce technické infrastruktury v obci, včetně vymezené plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpadními vodami (ČOV) • zachovává přírodní hodnoty území a stanovuje koncepci jejich ochrany a rozvoje • navrhuje odnětí půdního fondu pouze v míře odpovídající předpokládanému reálnému rozvoji v rozvojové ose OB4 včetně vymezení územních rezerv • stabilizuje železniční dopravní infrastrukturu a vytváří podmínky pro rozvoj nemotoristické dopravy • akceptuje stabilizované plochy a vymezuje plochy změn pro rozvoj občanského vybavení jak charakteru veřejné infrastruktury, tak i charakterem komerčních zařízení včetně ploch tělovýchovy a sportu, včetně stabilizovaných i navrhovaných ploch systému sídelní zeleně zkvalitňující životní prostředí • akceptuje stabilizované plochy a vymezuje plochy změn pro rozvoj bydlení venkovského charakteru • zohledňuje dosavadní a navrhuje nové možnosti dostupnosti a prostupnosti jednotlivých částí území obce a jejich atraktivit a územní podporou rozvoje občanského vybavení přispívá k rozvoji rekreace a cestovního ruchu • vymezuje nové plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podmínky pro jejich optimální napojení na potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu

FileName: SaveDate:



Strana: 60 z 62


Lze tedy uvést, že realizací ÚP nedojde k narušení celkové urbanistické koncepce obce, změny se budou řešit pouze na území samotných změn a jejich nejbližšího okolí. Hranice vodní plochy zůstanou zachovány. Rozvojové plochy smíšené obytné v rozsahu cca 16 ha zemědělské půdy jsou lokalizovány v těsné návaznosti na stávající zastavěné území. Plochy občanského vybavení (tělovýchovná zařízení a sport) jsou navrhovány v návaznosti na stávající sportovní areály a školní hřiště. Z koncepce vyplývá výrazné zvětšení zastavitelné části území, které je v kontaktu se současně zastavitelným územím obce. Realizací ÚPD Dohalice dojde k poměrně velkému záboru půdy zejména v I. a II. třídě ochrany ZPF v rozsahu cca 24,5 ha. Z tohoto hlediska bude mít řešený územní plán negativní vliv na životní prostředí. Je však třeba konstatovat, že nelze v rámci jednotlivých k.ú. umístit záměry na lokalitách s nižším stupněm ochrany ZPF z důvodu neexistence takových ploch v území. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů, lze konstatovat, že změna koncepce ÚP nepredisponuje umístění zdrojů znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi, či zápachem. Pozitivní vliv na veřejné zdraví bude mít především výsadba rozsáhlé ochranné a veřejné zeleně v obci a realizace izolačních pásů zeleně. Celkově dospěl zpracovatel SEA dokumentace k závěru, že výše uvedené plochy pro naplnění funkčního využití území, je možné v řešeném území vymezit. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrhovaným podmínkám využití ploch, mohly mít potenciálně významně negativní vliv na veřejné zdraví. Plochy vymezené v rámci projednávaného územního plánu pro bydlení nemají z hlediska veřejného zdraví žádné negativní vlivy na okolí a rovněž negativní vlivy okolí na kvalitu bydlení v dotčeném území jsou zanedbatelné. Z celkového pojetí územního plánu dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu obce Dohalice na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚPD Dohalice nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

FileName: SaveDate:



Strana: 61 z 62


Použité podklady [1] BALATKA, J. a kol.(1971): „Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000“, Brno, GGÚ ČSAV [2] CULEK, M. a kol. (1996): „Biogeografické členění České republiky“, Enigma, Praha. [3] DEMEK, J. a kol. (1987) : „Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny“, Academia Praha. [4] CHLUPÁČ, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha. [5] kol. (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. Praha, HMÚ, 379 str.+ 6 map. [6] MORAVEC, J. (1994): „Fytocenologie“, Academia, Praha. [7] NEUHÄUSLOVÁ, Z. (1998): „Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky“, Academia, Praha. [8] Olmer M. a kol. (2005):Hydrogeologická rajonizace 2005 v České republice, VUV TGM Praha. [9] QUITT,E. (1979): „Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000“, Brno, GGÚ ČSAV. [10] Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění.– In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. [11] VLČEK a kol. (1984): „Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže“, Academia Praha.

Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky obce, MŽP, KÚ Královéhradeckého kraje, katastrálního úřadu, českého statistického úřadu a jednotlivých obcí).

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.

FileName: SaveDate:



Strana: 62 z 62

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOHALICE

Recommend Documents