ÚZEMNÍ PLÁN MŠENÉ LÁZNĚ

Obec Mšené – lázně

ÚZEMNÍ PLÁN MŠENÉ - LÁZNĚ

Zastupitelstvo obce Mšené – lázně, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 13 a přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

VYDÁVÁ

ÚZEMNÍ PLÁN MŠENÉ – LÁZNĚ

Územní plán Mšené - lázně


textová část

ÚZEMNÍ PLÁN MŠENÉ - LÁZNĚ Pořizovatel

Obecní úřad Mšené - lázně

Objednatel

Obec Mšené - lázně

Zhotovitel

ŽALUDA, projektová kancelář

DATUM

X/2012

TEXTOVÁ ČÁST


2


textová část

POŘIZOVATEL:

Obecní úřad Mšené – lázně Prosek 174 411 19 Mšené - lázně

OBJEDNATEL:

Obec Mšené – lázně Prosek 174 411 19 Mšené - lázně

PROJEKTANT:

Ing. arch. Michal Čapek (č. autorizace: 3897)

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Blanická 922/25, 120 00 Praha 2 tel./fax: 737 149 299/225 096 854 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Michal Čapek Ing. Renata Kašpárková Ing. arch. Alena Śvandelíková Ing. Kristina Kuchařová Mgr. Vít Holub Petr Schejbal Jakub Vik

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

říjen 2012


3


textová část

1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je územním plánem vymezeno k datu 17.8.2012. Hranice zastavěného území je patrná z grafické části dokumentace (výkres základního členění, hlavní výkres).

2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANA JEHO HODNOT 2.1

Vymezení řešeného území

Řešeným územím je správní území obce Mšené-lázně (okres Litoměřice, Ústecký kraj) a tvoří jej šest katastrálních území – Brníkov, Ječovice, Mšené-lázně, Podbradec, Ředhošť, Vrbice u Mšeného-lázní.

2.2

Koncepce rozvoje území obce Koncepce rozvoje území obce je vyjádřena následujícími body:

2.3



podpora cestovního ruchu, rekreace a sportu s využitím místních specifik (Lázně Mšené, Trhy Ředhošť, Auto moto areál Ředhošť);



využití výrazného potenciálu lázeňského území Mšené – lázně;



vytvoření diferencované nabídky ploch pro trvalé bydlení;



posílení ekonomických aktivit s důrazem na terciální sektor vedoucí ke zvýšení prosperity obce;



celková obnova a rozvoj obce za současného respektování jejích urbanistických, civilizačních a přírodních hodnot;



eliminace negativních dopadů intenzivně využívané zemědělské krajiny;



vytvoření podmínek pro rozvoj alternativních způsobů hospodaření na zemědělské půdě;



respektování zemědělského charakteru krajiny;



obecná podpora využití brownfields, nedostatečně využívaných výrobních a zemědělských areálů;



zachování přirozené hierarchie sídel ve správním území obce, posílení jejich vzájemných prostorových a funkčních vazeb;



rozvoj území vycházející z polohy obce v rozvojové ose OS2 republikového významu;



posílení ekologicko stabilizační a estetické funkce, zejména vytvořením podmínek pro realizaci staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužících ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami.

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu všech kulturně historických hodnot v území. Územním plánem je respektováno základní urbanistické členění řešeného území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny výlučně ve vazbě na zastavěná území. Stavební rozvoj v zastavěném území se bude soustředit zejména na intenzifikaci, údržbu popř. obnovou původní zástavby za předpokladu udržení vhodného objemového a architektonického řešení staveb, které odpovídá charakteru místní převážně venkovské zástavby a charakteru lázeňského území. Územním plánem je stanovena ochrana a rozvoj následujících hodnot:

2.3.1 Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní Kromě kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, a faktu, že řešené území je územím s archeologickými nálezy, je územním plánem stanovena ochrana následujících hodnot: 

stabilizovaná sídelní struktura v rámci správního území obce;



urbanistická struktura jednotlivých sídel v řešeném území;



charakteristická uceleně komponovaná zástavba v jádrech sídel (Mšené, Vrbice, Ječovice, Podbradec, Ředhošť);



struktura vnitřního lázeňského území, zejména lázeňského areálu Mšeného-lázní;


4


textová část



objekty v památkovém zájmu (památky místního významu, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, objekty drobné architektury, stavební dominanty – zejména objekt kostela sv. Jiljí v Ředhošti, areál kostela sv. Barbory s farou v Ječovicích);



významné prvky sídelní zeleně (parky, uliční stromořadí, vzrostlá zeleň podél vodních toků, apod.).

2.3.2 Přírodní hodnoty a zdroje Kromě chráněných území přírody dle zvláštních předpisů (lokality soustavy NATURA 2000, maloplošná zvláště chráněná území, registrované památné stromy, vodní zdroje, přírodní léčivý zdroj) a zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany, jsou územním plánem chráněny následující přírodní hodnoty: 

prvky územního systému ekologické stability ÚSES (dále jen „ÚSES“) všech kategorií, plochy významné zeleně plnící funkci interakčních prvků (dále jen „plochy významné zeleně“);



plochy vymezené v územním plánu jako plochy přírodní - NP a smíšené plochy nezastavěného území - NSzp;



významné krajinné prvky dané ze zákona - lesní plochy, rybníky a vodní toky v území (především Mšenský a Podbradecký potok), mokřady, apod.;



charakteristická strmá údolí - Močidelské údolí, údolí Mšenského potoka, údolí Podbradeckého potoka, Brníkovského potoka;



významnější plochy zeleně mimo zastavěná území – liniové porosty, remízy, meze, solitérní stromy i skupinové porosty ve volné krajině.

2.3.3 Hodnoty civilizační a technické V řešeném území je nutné v souladu se stanovenými prioritami koncepce chránit a rozvíjet následující civilizační a technické hodnoty: 

lázeňské, turistické, kulturní a společenské centrum Mšené-lázně;



funkčně a prostorově jednoznačně definované plochy s rozdílným způsobem využití v urbanizovaném území;



systémy technické a dopravní infrastruktury jako základní hodnoty nezbytné pro trvalé bydlení;



cestní síť v krajině, značené turistické trasy;



plochy a zařízení občanského vybavení s významem míst kulturního a společenského dění v obci; sportovní areály;



plochy veřejných prostranství.

3 URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3.1

Urbanistická koncepce Při využívání území: 

vyjádřit hierarchii sídel na území obce – Mšené, Vrbice, Brníkov, Podbradec, Ječovice, Ředhošť, Loucká a odlišit intenzitu jejich rozvoje;



posilovat pozici Mšeného jako administrativního centra v rámci správního území obce, ostatním sídlům ponechat venkovský charakter s prioritou ochrany jejich identit;



těžiště zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení soustředit do jádrového území – Mšeného;



zachovat přirozenou nejednoznačnost urbanizovaných ploch – umožnit integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení, výroby bez negativních vlivů na okolí, atd. ve stabilizovaných a zastavitelných plochách;



pokračovat v kontinuálním a koordinovaném rozvoji výstavby ve vazbě na zastavěná území;



podporovat rozvoj lázeňství a s ním spojené kulturně společenské aktivity;


5


textová část



podporovat a umožnit komplexní rozvoj infrastruktury pro rekreaci a cestovní ruch v obci;



umožnit širší využití bývalých zemědělských areálů Podbradec, Ředhošť;



v rámci koncepce uspořádání krajiny vymezit a upřesnit prvky ÚSES, navrhnout revitalizační opatření, zvýšit biologickou a fyzickou prostupnost krajiny;



při hospodaření na zemědělské půdě upřednostnit formy a způsoby směřující k posílení jejích ekologicko stabilizačních funkcí.

V rámci urbanistické koncepce jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kapitole č. 6: 

Plochy bydlení o



bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) – stabilizované plochy jsou soustředěny v jádrovém sídle Mšeném a ve Vrbici. Zastavitelné plochy M1, M8 – M10 v Mšeném a V6-V8 ve Vrbici jsou vymezeny ve vazbě na plochy stabilizované.

Plochy rekreace o



plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) – v územním plánu představují stabilizované plochy podél silnice III/03015 jižně od Vrbice a izolované plochy v Brníkově.

Plochy občanského vybavení - jsou členěny na následující plochy s rozdílným způsobem využití: o

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – stabilizované plochy představují areál fary a kostela sv. Barbory v Ječovicích, objekt pošty a areál kostela sv. Jiljí v Ředhošti.

o

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – jsou územním plánem vymezeny v jižní části Mšeného při silnici II/118, v centru Ředhoště v návaznosti na objekt pošty a jižně od Ječovic (letní kulturně společenský areál). Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy M4 (na západním okraji Mšeného) a plochy přestavby M5 (na západním okraji Mšeného v návaznosti na plochu M4) a M6 (na jižním okraji Mšeného).

o

Občanské vybavení – lázeňství (OL) – stabilizovaná plocha je vymezena ve východní části Mšeného zahrnující lázeňský areál. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy M3 (na severním okraji Mšeného), M12 a plochu přestavby M13 (na východním okraji Mšeného v areálu kotelny v těsné blízkosti stávajícího lázeňského areálu).

o

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy na jihovýchodním okraji Podbradce, na jihozápadě Mšeného, v jihovýchodní části Brníkova (areál sportovní střelby a myslivecký areál) v Ječovicích (v areálu Auto Moto Ředhošť). Územní plán umožňuje jejich další rozvoj vymezením ploch přestavby B4 v Brníkově, R4 v Ředhošti a V4 ve Vrbici.

o

Občanské vybavení – hřbitovy (OH) – vymezeny jsou pouze plochy stabilizované (hřbitovy v Brníkově, Ředhošti a v Ječovicích).

Koncepce v oblasti uspořádání ploch občanského vybavení respektuje současnou strukturu stabilizovaných ploch a předpokládá jejich rozvoj zejména v oblasti komerčních zařízení zaměřených na rekreaci a cestovní ruch. Rozvoj občanské vybavenosti je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch smíšených obytných) v souladu s jejich hlavním a přípustným využitím. 

Plochy veřejných prostranství jsou podrobněji členěny na: o

Veřejná prostranství (PV) – vymezeny jsou stabilizované plochy v jádrech místních částí.

o

Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – jsou vymezeny stabilizované plochy v Podbradci, Brníkově, ve Vrbici, Ředhošti a v Mšeném. Navržena je zastavitelná plocha M11 v jižní části Mšeného při východní katastrální hranici a zastavitelná plocha J2 na východním okraji Ječovic.

Plochy veřejných prostranství budou dále vymezovány v rámci zastavitelných ploch bydlení (BI) a ploch smíšených obytných (SV, SC). 

Plochy smíšené obytné jsou dále členěny na: o

Smíšené obytné – centrální (SC) – vymezeny jsou stabilizované plochy v centru Mšeného, doplněna je plocha přestavby M6 na místě bývalého zemědělského areálu na jižním okraji Mšeného.


6


o

textová část

Smíšené obytné – venkovské (SV) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované a zastavitelné plochy smíšené obytné – venkovské. Plošný rozvoj je umožněn v přímé vazbě na sídla Brníkov (zastavitelné plochy B1, B2, B3), Ječovice (zastavitelná plocha J1), Podbradec (zastavitelné plochy P1, P2), Ředhošť (zastavitelné plochy R2, R3, R6, R7, plocha přestavby R5) a Vrbici (zastavitelné plochy V1, V2, plocha přestavby V5).



Plochy dopravní infrastruktury jsou dále členěny na: o

Dopravní infrastruktura – silniční (DS) – zahrnují zejména stabilizované plochy silnic II. a III. třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních a odstavných ploch. V rámci koncepce dopravy je územním plánem vymezena zastavitelná plocha M14 a plocha přestavby M15 pro parkoviště.

o

Dopravní infrastruktura – železniční (DZ) – vymezeny jsou stabilizované plochy dráhy.



Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) – vymezeny jsou plochy stabilizované.



Plochy výroby a skladování – jsou členěny na: o

Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – zahrnují stabilizované výrobní areály v jihovýchodní části Ředhoště, ve východní části Podbradce a na jihozápadě Mšeného.

o

Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy na severovýchodním a východním okraji Ředhoště, v centru Ředhoště, západním okraji Ječovic, na východním okraji Podbradce, na severním okraji Brníkova a východně od Loucké.

Vymezení systému sídelní zeleně

3.2

Systém sídelní zeleně představují následující plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v zastavěném území a zastavitelných plochách (podmínky využití jsou stanoveny v kapitole 6.): 

Zeleň – přírodního charakteru (ZP) – vymezeny jsou stabilizované plochy přírodního charakteru v zastavěných územích a zastavitelných plochách. Jedná se zejména o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa a plochy trvalých travních porostů (Ječovice-Bohdal, severovýchod Mšeného).



Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – vymezeny jsou stabilizované plochy v zastavěných územích a plochy změn v krajině J2 a M11 (viz kapitola 4.2 veřejná prostranství).

Mimo plochy s rozdílným způsobem využití ZP, ZV je systém sídelní zeleně tvořen: plochami zeleně, které jsou v územním plánu zahrnuty do jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Jsou tvořeny veřejnou zelení v plochách veřejných prostranství (PV), zelení soukromou (zahrady, sady) v plochách (BI, SC, SV), zelení v plochách občanského vybavení (OL, OV, OM, OS, OH) a zelení v plochách dopravní infrastruktury (DS), výroby (VL, VZ) apod. Koncepce systému sídelní zeleně stanovuje následující zásady:

-

na plochách zeleně lze umísťovat stavby a zařízení slučitelné s účelem ploch zeleně, zejména stavby a zařízení technické infrastruktury; plochy zeleně budou vymezovány v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména pak v zastavitelných plochách (v plochách bydlení a v plochách smíšených obytných) v podobě zeleně veřejně přístupné jako nedílné součásti veřejných prostranství.

3.3

Vymezení zastavitelných ploch

-

V územním plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy: ozn. B1 B2 B3 J1 J2

funkční využití

podmínky využití plochy

katastrální území

plochy smíšené obytné – venkovské (SV) plochy smíšené obytné – venkovské (SV) plochy smíšené obytné – venkovské (SV) plochy smíšené obytné – venkovské (SV) veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)

- prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování

Brníkov

-

Brníkov

-

Brníkov


Ječovice

-

Ječovice


7


textová část

M1

bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)


Mšené-lázně

M2


-

Mšené-lázně

M3

občanské vybavení – lázeňství (OL)

-

Mšené-lázně

M4

občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM)


Mšené-lázně, Vrbice u Mšenéholázní

M8



Mšené-lázně

M9



Mšené-lázně

M10


-

Mšené-lázně

M11

veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)

-

Mšené-lázně

M12


-

Mšené-lázně

M15

plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS)

-

Mšené-lázně


Mšené-lázně

M16

bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) zeleň – přírodního charakteru (ZP)

P1

plochy smíšené obytné – venkovské (SV)

-

Podbradec

P2



Podbradec

R2


-

Ředhošť

R3



Ředhošť

R6


-

Ředhošť

R7


-

Ředhošť


- v části plochy zasahující do koridoru KRO8 respektovat podmínky využití stanovené v koridoru KRO8 - realizovat stavby za podmínky, že nebudou zhoršeny odtokové poměry v území

Vrbice u Mšenéholázní

V2




V8



Vrbice u Mšenéholázní, Mšené-lázně

V1

3.4

Vymezení ploch přestavby V řešeném území jsou vymezeny následující plochy přestavby:


8


textová část

Ozn.

funkční využití

podmínky využití plochy/pozn.


B4

občanské vybavení – tělovýchova a sportovní zařízení (OS)

-

Brníkov

M5


-

Mšené-lázně, Vrbice u Mšenéholázní


Mšené-lázně

-

Mšené-lázně

-

Mšené-lázně

- parkoviště k lázeňskému areálu

Mšené-lázně

-

Ředhošť

-

Ředhošť


M6 M7 M13 M14 R4 R5

plochy smíšené obytné – centrální (SC) bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) občanské vybavení – lázeňství (OL) plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) občanské vybavení – tělovýchova a sportovní zařízení (OS) plochy smíšené obytné – venkovské (SV)

V3



V4


-


V5


-


V6


- realizovat stavby za podmínky, že nebudou zhoršeny odtokové poměry v území


V7


- realizovat stavby za podmínky, že nebudou zhoršeny odtokové poměry v území


4 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ Občanské vybavení

4.1

Koncepce veřejné infrastruktury v oblasti občanského vybavení vymezuje následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) V řešeném území jsou vymezeny pouze stabilizované plochy. Případné komerční využívání stabilizovaných ploch občanského vybavení – veřejné infrastruktury musí být v souladu s veřejným zájmem a v návaznosti na něj (např. služby související, doplňkové, apod.). Plochy občanského vybavení veřejného charakteru jsou součástí ploch smíšených obytných (SC, SV) a i v tomto případě je nutná jejich ochrana.



Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Územním plánem jsou kromě stabilizovaných ploch vymezeny následující zastavitelné plochy a plochy přestavby:


9


textová část

Ozn.

funkční využití



M4



Mšené-lázně, Vrbice u Mšeného-lázní

M5


-

Mšené-lázně, Vrbice u Mšeného-lázní



Občanské vybavení – lázeňství (OL) Územním plánem jsou kromě stabilizovaných ploch vymezeny následující zastavitelné plochy a plochy přestavby:

Ozn.

funkční využití



M3


-

Mšené-lázně

M12


-

Mšené-lázně

M13


-

Mšené-lázně



Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Územním plánem jsou kromě stabilizovaných ploch vymezeny následující zastavitelné plochy a plochy přestavby:

Ozn.

funkční využití



B4


-

Brníkov

R4


-

Ředhošť

V4


-

Vrbice u Mšeného-lázní



Občanské vybavení – hřbitovy (OH) Územní plán vymezuje pouze stabilizované plochy.

Plochy občanského vybavení mohou být v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím součástí dalších ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených obytných – centrálních (SC) a venkovských (SV) a ploch bydlení (BI).

Veřejná prostranství

4.2

Koncepce veřejné infrastruktury v oblasti veřejných prostranství vymezuje následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

Veřejná prostranství (PV) Jako veřejná prostranství jsou územním plánem vymezeny výhradně stabilizované plochy v zastavěných územích. Součástí veřejných prostranství jsou rovněž související méně významné plochy veřejné zeleně.



Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) Plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně jsou vymezeny jako stabilizované plochy v zastavěném území. Územním plánem jsou dále vymezeny následující plochy změn:

Ozn.

funkční využití



J2


-

Ječovice

M11


-

Mšené-lázně


10


textová část

Obecné podmínky stanovené pro veřejná prostranství: na veřejných prostranstvích lze umísťovat stavby a zařízení slučitelné s účelem veřejných prostranství, zejména stavby a zařízení technické infrastruktury. V zastavitelných plochách pro bydlení, občanské vybavení a plochách smíšených obytných budou v územních studiích a navazujících dokumentacích navrhovány dostatečné plochy veřejných prostranství.

4.3

Dopravní infrastruktura

4.3.1 Doprava silniční V řešeném území je vymezen stabilizovaný systém silnic II. a III. třídy doplněný místními a účelovými komunikacemi. V rámci koncepce dopravy jsou v územním plánu vymezeny následující plochy změn: Ozn. M14 M15

funkční využití




- realizovat parkovací plochy pro potřeby lázeňského areálu

Mšené-lázně

V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou vymezeny koridory KMK1 – KMK13 pro obnovu mimosídelních komunikací. Podmínky využití koridorů jsou uvedeny v kapitole 5.1. (koncepce uspořádání krajiny). Na ostatních silnicích nejsou vzhledem k jejich významu a dopravnímu zatížení navrhovány žádné úpravy. Pro jednotlivé nově navržené zastavitelné plochy budou vybudovány, resp. prodlouženy místní komunikace napojené na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby zejména u rozsáhlejších zastavitelných ploch. Umístění komunikací v rámci jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby bude předmětem řešení navazujících stupňů projektových dokumentací.

4.3.2 Cyklistická doprava, komunikace pro pěší Stávající síť pěších tras a cyklotras zůstane zachována, územní plán vymezuje doplňující turistickou trasu propojující obec Mšené-lázně s Roudnicí nad Labem a cyklotrasy k propojení území se systémem značených cyklotras v širší oblasti. Územním plánem jsou dále vymezeny koridory pro obnovu cestní sítě v krajině (KMK), které je možné využít pro účely cyklistické a pěší dopravy. Podrobné podmínky využití v plochách koridorů KMK jsou stanoveny v kapitole 5.2.

4.4

Technická infrastruktura

4.4.1 Koncepce zásobování pitnou vodou Návrh koncepce zásobování pitnou vodou Koncepce zásobování pitnou vodou se ve lhůtě pro vyhodnocení územního plánu stanovené stavebním zákonem (dále jen „lhůta aktualizace“) nemění. Současný systém vodárenských zařízení včetně vodovodní sítě je schopen zajistit bezproblémové zásobování vodou obyvatelstva, vybavenosti a výroby i ve lhůtě aktualizace. Zásobování zastavitelných ploch pitnou vodou v dosahu vodovodní sítě bude řešeno prodloužením stávajících řadů a napojením na vodovodní systém. Zásobování požární vodou Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. K zásahům proti požáru lze využít vodní plochy v zastavěných území, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty.


11


textová část

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Zásobování pitnou vodou bude zajištěno pomocí cisteren, případně dovozem balené vody. Pro zajištění nouzového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky a vrty Malešov. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu.

4.4.2 Koncepce kanalizace a odvádění a čištění odpadních vod Koncepce odvádění a čištění odpadních vod se ve lhůtě aktualizace nemění. Současný systém likvidace odpadních vod je schopen zajistit bezproblémové odstranění produkce splašků obyvatelstva a vybavenosti i ve lhůtě aktualizace. Odkanalizování zastavitelných ploch v dosahu kanalizační sítě bude řešeno prodloužením stávajících řadů a napojením na kanalizační systém včetně napojení na stávající čistírnu odpadních vod (ČOV). U objektů mimo dosah kanalizačního systému budou odpadní vody likvidovány individuálním způsobem, převážně v jímkách s vyvážením a malých domovních čistírnách. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním). Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území.

4.4.3 Zásobování elektrickou energií Koncepce zásobování obce elektrickou energií je vyhovující a zůstane i nadále nezměněna. Požadovaný příkon Požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí většími transformátory, příp. výstavbou nových trafostanic s vrchní primární přípojkou. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešena přezbrojením, příp. výstavbou nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Primární rozvod Primární rozvodný systém zůstane zachován. Sekundární rozvod Zastavitelné plochy budou připojovány kabelovým sekundárním vedením. Stávající nadzemní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon postupně kabelizována.

4.4.4 Telekomunikace, radiokomunikace Není navrhována změna koncepce.

4.4.5 Zásobování teplem a plynem Nedochází ke změně koncepce zásobování teplem a plynem. Územní plán počítá s plynofikací zastavitelných ploch v dosahu STL plynovodní sítě (Mšené-lázně, Vrbice) prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Při návrhu nových tras budou zhodnoceny stávající rozvody a případně navržena jejich úprava či náhrada (přehodnocení dimenzí stávající sítě, výměna některých úseků plynovodu apod.). U objektů mimo dosah plynovodu bude vytápění objektů řešeno individuálním způsobem.

4.4.6 Produktovod Územním plánem je vymezena následující územní rezerva koridoru: ozn.

název

Charakteristika


DVR1

Koridor pro technickou infrastrukturu - ropovod

- koridor územní rezervy pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba - šířka koridoru je stanovena 600m

Ječovice, Ředhošť


12


textová část

4.4.7 Nakládání s odpady Koncepce v oblasti odstraňování odpadů je vyhovující. Ve lhůtě aktualizace je uvažováno se zachováním stávajícího způsobu likvidace odpadů. V řešeném území nejsou navrhovány plochy pro skládkování. Samostatné zastavitelné plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady nejsou vymezeny. Shromažďovací plochy pro tříděný odpad je možno umisťovat v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jako zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území.

5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ 5.1

Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině

V území dominují zemědělské plochy, doplněné plochami smíšenými, lesními a přírodními. Tomu odpovídá i vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území s minimálním návrhem na jeho změny. V krajině nejsou navrhována nová sídla ani samoty. Celková koncepce uspořádání krajiny preferuje zachování a ochranu zemědělských a přírodních funkcí území. Při využívání území je nutné dodržovat následující zásady: podporovat obnovu charakteristické struktury krajiny (zejména členění rozsáhlých zemědělských ploch, zakládání prvků krajinné zeleně, obnovu mimosídelních cest, apod); chránit přírodní plochy v území; zastavitelné plochy navrhovat v přímé vazbě na zastavěná území a v dosahu stávající dopravní a technické infrastruktury; podporovat realizaci revitalizačních opatření v krajině; zvyšovat retenční schopnost krajiny; vytvářet podmínky pro umístění staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužících ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami; při hospodaření na zemědělské a lesní půdě upřednostnit extenzivní formy;

-

Nezastavěné území města je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky využití v kapitole 6. 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují stabilizované plochy vodních toků a vodních ploch v zastavěném i nezastavěném území.



Plochy zemědělské (NZ) – územní plán vymezuje stabilizované plochy.



Plochy lesní (NL) – zahrnují výhradně pozemky určené k plnění funkcí lesa.



Plochy přírodní (NP) – územním plánem jsou vymezeny plochy s jednoznačnou prioritou ochrany přírody, v řešeném území zahrnují skladebné prvky ÚSES – biocentra, plochy EVL Údolí Podbradeckého potoka, EVL Na dlouhé stráni a PP Slatiniště u Vrbky.



Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy, kde funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční a ochranné funkce.



Plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs) – jsou vymezeny stabilizované plochy provozovaného areálu Auto Moto Ředhošť a navazující plocha změn v krajině: Ozn.

funkční využití



J3

plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs)

- plocha pro rozšíření stávajícího areálu motokrosu (Auto moto areál Ředhošť)

Ječovice


13




textová část

Plochy smíšené nezastavěného území – komerční (NSt) – jsou vymezeny stabilizované plochy areálu trhů Ředhošť a navazující plocha změn v krajině: Ozn.

funkční využití



R1

plochy smíšené nezastavěného území – komerční (NSt)

- plocha pro rozšíření stávajících otevřených tržních a obchodních ploch (Trhy Ředhošť)

Ředhošť

5.2

Prostupnost krajiny

Územním plánem je vymezen stabilizovaný systém mimosídelních cest, doplněný koridory pro jejich zakládání a obnovu (KMK). Samostatně je vymezen ÚSES doplněný rozsáhlou strukturou ploch významné zeleně. Obecné zásady pro zajištění prostupnosti krajiny: umožnit zakládání prvků ÚSES na zemědělské půdě, zejména v souvislosti s realizací komplexních pozemkových úprav; podporovat obnovu cestní sítě v krajině – technické řešení koordinovat s vymezováním ploch významné zeleně; u vodních toků budou odstraňovány nebo migračně zprůchodňovány překážky bránící migraci vodních živočichů;

-

Koridory pro obnovu cestní sítě v krajině (KMK) Pro obnovu mimosídelních cest jsou územním plánem vymezeny koridory o šířce 15 – 20 m: Ozn.

Název

charakteristika, podmínky využití - v rozsahu koridoru realizovat místní a účelové komunikace a související opatření – odvodnění, založení zeleně, protierozní opatření

KMK1 – KMK13

koridory pro obnovu cestní sítě v krajině

- umožnit realizaci ploch významné zeleně a zajistit jejich prostorové parametry - v částech zasahujících do koridorů KRO koordinovat navrhované stavby a opatření

Podmínky využití v koridorech KMK1 – 13: Pro části ploch s rozdílným způsobem využití zasahující do koridorů pro obnovu cestní sítě v krajině platí kromě podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky využití: hlavní využití: místní a účelové komunikace přípustné využití: komunikace pro pěší a cyklisty prvky ÚSES a plochy významné zeleně skupinová, liniová a solitérní zeleň protierozní opatření, zejména průlehy, zasakovací travnaté pásy, příkopy, apod. stavby mostků a propustků, drenážní a vsakovací systémy ekostabilizační prvky v krajině podmíněně přípustné využití: -

stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud podstatným způsobem neomezí umístění navrhovaných komunikací

nepřípustné využití: -

jakékoliv využití, které by znemožnilo, nebo podstatným způsobem omezilo umístění navrhovaných staveb a opatření


14


textová část

Ochrana před povodněmi, protierozní a revitalizační opatření

5.3

Protipovodňová ochrana a protierozní opatření Za účelem zvýšení retenčních schopností krajiny budou uplatňovány zejména následující zásady: -

doplnit liniové dřevinné porosty (podél mezí, cest, hranic pozemků, apod.), k výsadbám využít původní dřeviny;

-

neměnit terénními úpravami přirozenou konfiguraci funkčních niv vodních toků;

-

provádět revitalizační opatření na vodních tocích sledující mimo jiné i zadržení vody v krajině;

-

při realizaci staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužících ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami preferovat přírodě blízká opatření;

-

zalesnit problémové plochy – možné provádět v rámci navrhovaných prvků ÚSES a v souladu s podmínkami vyžití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Za účelem zadržení vody v krajině budou na problematických plochách uplatňovány následující zásady:

-

vhodná organizace půdního fondu a způsoby obhospodařování (změny rostlinného pokryvu, tvorba protierozních a vegetačních pásů, stavebně technická opatření, apod.);

-

v zastavitelných plochách zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstaly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v území.

Koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO) Územním plánem jsou vymezeny koridory proměnlivé šířky pro realizaci revitalizačních opatření v krajině: Ozn.

KRO1 –KRO10

Název

charakteristika, podmínky využití

koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině

- v rozsahu koridoru realizovat revitalizační opatření (úpravy koryta vodního toku a břehových porostů) zejména nestavebního a přírodě blízkého charakteru pro zvýšení přirozené retence srážkových vod a ekologické stability ploch - v rozsahu KRO budou umisťovány zejména stavby pro revitalizační opatření a stavby na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužících ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami - zajistit prostorové parametry biokoridorů a umožnit realizaci významných ploch zeleně - v částech zasahujících do koridorů KMK koordinovat navrhované stavby či opatření

Podmínky využití v koridorech KRO1 – 10: Pro části ploch s rozdílným způsobem využití zasahující do koridorů revitalizačních opatření v krajině platí kromě podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky využití: hlavní využití: -

revitalizační opatření v krajině

přípustné využití: -

-

protierozní opatření, zejména průlehy, travnaté údolnice, zasakovací travnaté pásy, meze, příkopy, apod. revitalizace vodních toků – rozvolnění koryta, umožnění regulovaného rozlivu, meandry, průtočné a neprůtočné tůně, mokřady apod. stavby na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužících ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků terénní úpravy (valy, výkopy, zemní protierozní hrázky apod.) stavby mostků a propustků drenážní a vsakovací systémy, ochranné nádrže plochy ochranné a izolační zeleně plošná, skupinová, liniová a solitérní zeleň, břehové porosty účelové komunikace a komunikace pro pěší a cyklisty (polní cesty s navrženým odvodněním a doprovodnou


15


-

textová část

zelení) prvky ÚSES a plochy významné zeleně ekostabilizační prvky v krajině

podmíněně přípustné využití: -

stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud podstatným způsobem neomezí umístění navrhovaných opatření plochy investic do půdy (např. meliorační opatření atd.) pokud podstatným způsobem neomezí umístění nebo funkčnost navrhovaných opatření


jakékoliv využití, které by znemožnilo, nebo podstatným způsobem omezilo umístění navrhovaných staveb a opatření

Návrh systému ekologické stability krajiny

5.4

Územní plán vymezil s upřesněním skladebné prvky ÚSES regionálního a lokálního významu – plochy biocenter a trasy biokoridorů, které budou respektovány. V řešeném území se jedná o následující prvky: -

prvky regionálního charakteru: regionální biocentrum RBC 1486 Mšenský potok regionální biokoridor RBK 1117 Mšenský potok – Poštovice regionální biokoridor RBK 622 Myslivna na Ohři – Mšenský potok - zpřesněn v rozsahu vymezeného vloženého LBC 4, které je součástí RBK 622

-

prvky lokálního charakteru: lokální biocentra LBC 4, LBC 15, LBC 17, LBC 18, LBC 19, LBC 20, LBC 21, LBC 22, LBC 23, LBC 24, LBC 25, LBC 26, LBC 29 lokální biokoridory LBK b, c, j, k, m, n, r, s, u, v, z

Všechna biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí. Budou respektovány plochy významné zeleně (stabilizované i navržené) v podobě plošných i liniových prvků v území (polní cesty, drobné vodoteče, meze, remízy, skupinové porosty, apod). Pro plochy biocenter a biokoridorů obecně platí následující zásady: na lesních plochách    

podporovat přirozenou obnovu porostů nesnižovat koeficient ekologické stability podporovat zachování původních dřevin a obnovu druhové skladby podporovat vertikální členění

na nelesních plochách     

podporovat břehové výsadby podél vodních toků a mimosídelních cest respektovat přirozenou skladbu dřevin břehových porostů na orné půdě zakládat travnaté pásy (doplňovat výsadbou dřevin) podporovat přirozený vodní režim a vznik revitalizačních prvků na vodních tocích (meandry, tůně, poldry apod.) neumisťovat nové stavby a zařízení v plochách biocenter a biokoridorů mimo staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury


16


textová část

6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÁ REGULACE ZÁSTAVBY, INTENZITY VYUŽITÍ POZEMKŮ V PLOCHÁCH) Řešené území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech a přímo související stavby, zařízení a využití území, vybavenost a služby místního charakteru


veřejná prostranství zeleň, zejména veřejná, soukromá, izolační dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území


-

výroba a skladování za podmínky, že svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a svým charakterem a kapacitou výrazně nezvýší dopravní zátěž v území a neomezí hlavní využití rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití občanské vybavení, za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití stavby pro maloobchodní prodej a služby za podmínky rozsahu do 1000 m2 prodejní plochy další stavby a zařízení, za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše bytové domy za podmínky max. podlažnosti 2 nadzemní podlaží + podkroví zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb


stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím stavby velkých větrných elektráren, tj. zařízení, jejichž nosný sloup je vyšší než 35 m, a stavby související

podmínky prostorového uspořádání: -

max. výška objektů: 15 m od PT

Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) hlavní využití: -

rekreace, zejména stavby pro rodinnou rekreaci, stavby a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací


zahrádkářské kolonie dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území veřejná prostranství zeleň, zejména veřejná, soukromá, izolační


objekty trvalého bydlení za podmínky, že se jedná o stávající objekty stavby, zařízení a využití území pro sport za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb


17


textová část




max. zastavěná plocha: 40 m2 max. výška stavby: 6 m od úrovně PT

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) hlavní využití: -

občanské vybavení, které je součástí veřejné infrastruktury, zejména stavby a zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, administrativu, přechodné ubytování, církevní a modlitební účely


stavby a zařízení pro sport jako součást areálů občanského vybavení zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území komunikace pro pěší, cyklisty a běžkaře


bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty stavby a zařízení občanského vybavení, které není součástí veřejné infrastruktury za podmínky, že bude funkcí doplňkovou k využití hlavnímu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb





Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) hlavní využití: -

občanské vybavení komerčního charakteru


občanské vybavení, které je součástí veřejné infrastruktury zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území


bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty výroba a skladování za podmínky, že bude funkcí doplňkovou k využití hlavnímu a nebude narušovat kvalitu prostředí zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb





Občanské vybavení – lázeňství (OL) hlavní využití: -

občanské vybavení zaměřené na lázeňství, zejména stavby a zařízení lázeňských objektů, stavby ubytovacích zařízení a veřejného stravování


18


textová část


občanské vybavení, které je součástí veřejné infrastruktury zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území


stavby a zařízení pro sport a rekreaci s podmínkou přímé vazby na lázeňské provozy občanské vybavení komerčního charakteru za podmínky, že bude funkcí doplňkovou k využití hlavnímu a že svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb


stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím stavby velkých větrných elektráren, tj. zařízení, jejichž nosný sloup je vyšší než 35 m, a stavby související umisťování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na objekty a pozemky, které jsou kulturními památkami, a to ani do pohledově neexponovaných poloh



Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) hlavní využití: -

občanské vybavení sloužící převážně sportu a tělovýchově


zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území


bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty ostatní občanské vybavení, za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb



Občanské vybavení – hřbitovy (OH) hlavní využití: -

hřbitovy a veřejná pohřebiště


stavby a zařízení pro pohřbívání a související stavby a zařízení provozního vybavení zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území


občanské vybavení, za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití


stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním a přípustným využitím

Veřejná prostranství (PV) hlavní využití: -

veřejná prostranství včetně související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení


19


textová část

slučitelného s účelem veřejných prostranství přípustné využití: zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační vodní plochy a toky stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, zejména zastávky veřejné dopravy, místa pro krátkodobé odkládání odpadu, místní a účelové komunikace, parkovací stání, apod.

-

podmíněně přípustné využití: občanské vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, které zvyšuje využitelnost těchto ploch pro obyvatele, zejména informační zařízení, prodejní zařízení, dětská hřiště, veřejná WC, prvky mobiliáře

-

nepřípustné využití: stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím

-

podmínky prostorového uspořádání: případné stavby a zařízení musí důsledně respektovat charakter veřejného prostranství, do něhož jsou vsazovány, zejména pokud se jedná o hlavní prostorotvorná veřejná prostranství (návsi, náměstí, pěší zóny apod.)

-

Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) hlavní využití: významné plochy veřejně přístupné zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách

-

přípustné využití: travnaté plochy s výsadbami vhodné druhové skladby (parkové a sadové úpravy) veřejná prostranství vodní plochy a toky komunikace pro pěší, cyklisty a další druhy nemotorové dopravy a související stavby a zařízení dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území

-

podmíněně přípustné využití: občanské vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, které zvyšuje využitelnost těchto ploch pro obyvatele, zejména informační zařízení, prodejní zařízení, veřejná WC, prvky mobiliáře, dětská hřiště, hřiště pro míčové hry

-


-

Smíšené obytné – centrální (SC) hlavní využití: -

plochy integrující bydlení, občanské vybavení a veřejná prostranství


-

-

stavby pro bydlení – rodinné domy, bytové domy, villadomy občanské vybavení veřejného charakteru, zejména stavby a zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, administrativu, přechodné ubytování, církevní a modlitební účely občanské vybavení komerčního charakteru, zejména stavby a zařízení pro veřejné stravování (zejména restaurace, hostince, integrované jídelny, bufety, kavárny, cukrárny), stavby ubytovacích zařízení (zejména hotely, penziony, hostely, ubytovny) stavby a zařízení pro vědu a výzkum, zejména laboratoře, dílny apod. stavby a zařízení pro sport a rekreaci, zejména areály volného času, centra pohybových aktivit, dětská hřiště dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území veřejná prostranství zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační vodní plochy a toky


výroba a skladování za podmínky, že svým provozováním a technologickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu okolního prostředí rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití stavby pro maloobchodní prodej a služby za podmínky rozsahu do 1000 m2 prodejní plochy


20


-

textová část

zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb





Smíšené obytné – venkovské (SV) hlavní využití: -

bydlení venkovského charakteru


-

-

stavby pro bydlení – rodinné domy občanské vybavení veřejného charakteru, zejména stavby a zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, administrativu, přechodné ubytování, církevní a modlitební účely občanské vybavení komerčního charakteru, zejména stavby a zařízení pro veřejné stravování (zejména restaurace, hostince, integrované jídelny, bufety, kavárny, cukrárny), stavby ubytovacích zařízení (zejména hotely, penziony, hostely, ubytovny) stavby a zařízení pro zemědělství a skladování zemědělské produkce, zejména chov hospodářských zvířat, okrasné, rekreační a užitkové zahrady, stavby a zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území veřejná prostranství zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační vodní plochy a toky


výroba a skladování za podmínky, že svým provozováním a technologickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu okolního prostředí bytové domy o max. počtu 6 bytů rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb





Dopravní infrastruktura – silniční (DS) hlavní využití: -

plochy a koridory silniční dopravy a stavby a zařízení dopravního vybavení, zejména odstavné a parkovací plochy, autobusové zastávky, garáže, objekty údržby pozemních komunikací


komunikace pro pěší, cyklisty a běžkaře veřejná prostranství zeleň, zejména ochranná a izolační dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území


zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb


stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním a přípustným využitím stavby velkých větrných elektráren, tj. zařízení, jejichž nosný sloup je vyšší než 35 m, a stavby související


21


textová část

Dopravní infrastruktura – železniční (DZ) hlavní využití: -

plochy drážní dopravy a stavby a zařízení pro drážní dopravu, zejména stanice, zastávky, nástupiště, provozní budovy, vozovny, překladiště, správní budovy


komunikace pro pěší a cyklisty veřejná prostranství zeleň, zejména ochranná a izolační dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území


občanské vybavení, za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití stavby a zařízení pro komerční využití, zejména služby, sklady, obchodní zařízení, za podmínky, že nebude narušeno či omezeno hlavní a přípustné využití stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb



Technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI) hlavní využití: -

plochy technické infrastruktury, stavby a provozně související zařízení technického vybavení, zejména vodojemy, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, komunikační vedení, energetická vedení, vodovody, kanalizace


zeleň, zejména zeleň ochranná a izolační související dopravní infrastruktura veřejná prostranství vodní plochy a toky komunikace pro pěší, cyklisty


zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách, apod. a bude se jednat o technická zařízení staveb bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty



Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) hlavní využití: -

výroba a skladování bez negativního vlivu na okolí nepřesahujícího hranice výrobního nebo skladového areálu


stavby a zařízení pro zemědělství stavby a zařízení pro krátkodobé skladování odpadů, zejména sběrné dvory dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území komunikace pro pěší a cyklisty zeleň, zejména ochranná a izolační veřejná prostranství vodní plochy a toky stavby a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů


bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty občanské vybavení, za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití


22


textová část





Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) hlavní využití: -

rostlinná a živočišná zemědělská výroba a provozně související stavby a zařízení, zejména stavby pro uskladnění a posklizňovou úpravu plodin, stavby pro ustájení a chov zvířat včetně skladování a přípravy krmiva a steliva, uchování produktů, dočasné uchování odpadů, skladování nástrojů, pěstování rostlin, servis


stavby a zařízení nezemědělského charakteru, zejména výrobních služeb a řemeslné výroby dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území zeleň, zejména ochranná a izolační veřejná prostranství vodní plochy a toky komunikace pro pěší a cyklisty stavby a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely


bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty občanské vybavení, za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití





Zeleň – přírodního charakteru (ZP) hlavní využití: -

pozemky zeleně udržované v přírodě blízkém stavu v zastavěném území a zastavitelných plochách


zahrady, travnaté plochy, pastviny, plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále též jen „PUPFL“) vodní plochy a toky stavby a zařízení zvyšující využitelnost těchto ploch, zejména bazény, pergoly, apod. plochy pro parkování a odstavování vozidel komunikace pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel, zejména odpočinkové plochy, dětská hřiště apod.


stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území, pokud se jejich alternativní trasování mimo plochy prokáže jako neúměrně finančně náročné



Plochy vodní a vodohospodářské (W) hlavní využití: -

vodní plochy a toky a pozemky s převažujícím vodohospodářským využitím, zejména rybníky, jezera, vodní nádrže, mokřady a ostatní vodní nádrže, které plní funkci vodohospodářskou, ekologicko stabilizační, rekreační, estetickou či hospodářskou


vodní díla dle zvláštních předpisů stavby související s využitím vodního toku nebo vodní plochy k vodárenským účelům a nejsou vodními díly břehové porosty, litorální pásma


23


-

textová část

související dopravní a technická infrastruktura, zejména mosty, lávky stavby a zařízení pro lesní hospodářství


stavby a zařízení pro chov ryb za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území stavby a zařízení pro likvidaci vyčištěných vod z domovních čistíren za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území


stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím

Plochy zemědělské (NZ) hlavní využití: -

pozemky zemědělského půdního fondu mimo zastavěné území


-

pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví, zejména žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky, apod. liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny, zejména remízy, meze, stromořadí apod. stavby a opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami související dopravní a technická infrastruktura oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely


revitalizace vodotečí, vodní plochy a toky a stavby pro jejich obhospodařování za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území zalesnění pozemků za podmínky, že nepřesáhne výměru 2 000 m2



Plochy lesní (NL) hlavní využití: -

pozemky učené k plnění funkce lesa (PUPFL) a stavby a zařízení lesního hospodářství včetně pozemků související dopravní a technické infrastruktury


vodní plochy a toky lesní školky, arboreta plochy trvalých travních porostů, orné půdy a mimolesní zeleně cyklotrasy, turistické trasy a naučné stezky s konkrétním umístěním na lesních cestách související dopravní a technická infrastruktura


stavby a opatření nestavební povahy ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami za podmínky, že nebude narušena a omezena hlavní funkce



Plochy přírodní (NP) hlavní využití: -

lesní porosty, krajinná zeleň, vodní plochy, popř. součásti zemědělského půdního fondu, jež souhrnně vytvářejí plochy původních, přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a zajišťují tak uchování druhového a genového bohatství spontánních druhů, zejména evropsky významných lokalit a biocenter


stavby a opatření nestavební povahy v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny související dopravní a technická infrastruktura komunikace pro pěší a cyklisty po vyznačených cestách


24


-

textová část

veřejná zeleň


liniové inženýrské sítě, jejichž trasování mimo přírodní zónu by prokazatelně neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci a za podmínky, že nebudou zásadně narušovat přírodní funkci plochy stavby a opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami za podmínky, že nebudou zásadně narušovat přírodní funkci plochy



Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp) hlavní využití: -

není stanoveno


-

zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny, zejména zeleň plošná, skupinová, liniová, solitérní, břehové porosty pozemky zemědělského půdního fondu (dále též jen „ZPF“) včetně staveb, zařízení a opatření nestavební povahy pro zemědělské účely související dopravní a technická infrastruktura PUPFL, trvalé travní porosty, sady a zahrady zeleň, zejména ochranná a izolační terénní úpravy, zejména valy, výkopy, zemní protierozní hrázky apod. komunikace pro pěší a cyklisty vodní plochy a toky stavby a opatření nestavební povahy ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků plochy ÚSES zalesnění


liniové inženýrské sítě pokud by jejich trasování mimo plochu prokazatelně neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci


stavby, zařízení a využití území neslučitelné s přípustným a podmíněně přípustným využitím

Plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs) hlavní využití: -

není stanoveno


využití území pro sport a rekreaci, zejména motokrosové tratě, přírodní hřiště, cvičné louky, přírodní cyklistické areály, pobytové louky, stezky pro jízdu na zvířatech mobilní stavby a zařízení související se sportovně rekreační funkcí, zejména objekty technického a sociálního zázemí sportovišť, přístřešky, odpočívadla, veřejná WC, objekty občerstvení apod. vodní plochy, toky a nádrže sloužící pro účely úpravy sportovních ploch a zařízení, zejména zásobní nádrže pro závlahu porostu sportovních ploch terénní úpravy, zejména valy, výkopy, zemní protierozní hrázky apod. dopravní a technická infrastruktura nutná pro provoz areálů, zejména umělé osvětlení, odstavné plochy PUPFL, trvalé travní porosty, sady a zahrady pozemky ZPF včetně staveb, zařízení a opatření pro zemědělské účely nestavební povahy zeleň, zejména ochranná a izolační komunikace pro pěší a cyklisty stavby a opatření nestavební povahy ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků


liniové inženýrské sítě pokud by jejich trasování mimo plochu prokazatelně neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci


25


textová část


-

Plochy smíšené nezastavěného území – komerční (NSt) hlavní využití: není stanoveno

-

přípustné využití: mobilní stavby a zařízení pro prodejní účely, zejména prodejní stánky mobilní stavby a zařízení technického a sociální zázemí, zejména, přístřešky, odpočívadla, veřejná WC, občerstvení apod. dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území zeleň, zejména ochranná a izolační PUPFL, trvalé travní porosty, sady a zahrady pozemky ZPF včetně staveb, zařízení a opatření pro zemědělské účely nestavební povahy

-

podmíněně přípustné využití: liniové inženýrské sítě pokud by jejich trasování mimo plochu prokazatelně neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci parkování vozidel za podmínky, že plocha nebude vyžadovat terénní úpravy a zpevnění povrchu

-



Plochy těžby nerostů (NT) hlavní využití: -

těžba nerostů, zejména pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů, pozemky rekultivací, stavby a technologická zařízení pro těžbu

přípustné využití: stavby a zařízení přímo související s těžbou a zajištěním těžebního provozu, zejména sociální a technické zázemí dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území trvalé travní porosty, orná půda zeleň, zejména ochranná a izolační

-


není stanoveno



7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Územním plánem jsou stanoveny následující veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit: Veřejně prospěšné stavby (VPS)- dopravní infrastruktury: ozn.

k.ú.

funkční využití

popis

možnost uplatnění práva ve prospěch

WD1

Mšené - lázně


parkoviště k lázeňskému areálu (M14)


WD2

Mšené - lázně





26


textová část

Veřejně prospěšná opatření (VPO)– založení prvků územního systému ekologické stability: Prvky ÚSES všech kategorií jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření: ozn.

k. ú.

popis


1486

Mšené - lázně

regionální biocentrum

Ústecký kraj

622

Mšené - lázně

regionální biokoridor

Ústecký kraj

regionální biokoridor

Ústecký kraj

lokální prvky ÚSES


Mšené - lázně 1117 Vrbice u Mšeného – lázní Brníkov Ječovice Mšené-lázně VU1 Podbradec Ředhošť Vrbice u Mšeného-lázní

8 VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona: Dopravní infrastruktura: ozn.

dotčené parcely dle k. n.

k.ú.

funkční využití

popis


WD1

poz.p.: 349/2

Mšené lázně

dopravní infrastruktura – silniční (DS)



WD2

poz.p.: 349/1

Mšené lázně

dopravní infrastruktura – silniční (DS)



Veřejná prostranství: ozn.

dotčené parcely dle k. n.

k. ú.

funkční využití

popis


PP1

poz. p.: 181/1

Mšené lázně


zeleň na veřejných prostranstvích (M11)


PP2

poz. p.: 61/1

Ječovice


zeleň na veřejných prostranstvích (J2)



27


textová část

9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV Vymezením ploch územních rezerv R1 – R3 a DVR1 je stanoven preferovaný směr dalšího prostorového a funkčního rozvoje sídel. ozn. RZ1

RZ2

budoucí funkční využití plochy smíšené obytné – venkovské (SV) plochy smíšené obytné – venkovské (SV)


podmínky pro prověření budoucího využití územních rezerv ochrana území před zásahy, které by podstatně ztížily prověřované budoucí využití ploch územních rezerv územní rezerva pro výhledovou výstavbu ploch smíšených obytných venkovských

-

Brníkov Ředhošť

RZ3


Mšené - lázně -

ochrana území před zásahy, které by podstatně ztížily prověřované budoucí využití ploch územních rezerv územní rezerva pro výhledovou výstavbu ploch pro bydlení

ochrana území před zásahy, které by podstatně ztížily prověřované budoucí využití ploch územních rezerv koridor územní rezervy pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba ve střední ose řeky Moravy mezi Rohatcem a Holíčí - Klobouky, Klobouky - Rajhrad, Radostín - Kralupy - centrální tankoviště ropy (dále CTR) Nelahozeves, CTR Nelahozeves – Litvínov. Šířka koridoru je 600m. -

DVR1

technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI)

Ředhošť, Ječovice

10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ Územním plánem jsou vymezeny následující plochy, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití zpracování územní studie: Ozn.

funkční využití

Lhůta (v měsících)

M1 M8

Bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)

M9 V8 B1 J1

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV)

P2

48

R3 M6

Plochy smíšené obytné – centrální (SC)

M4

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)

M16 US1

Zeleň – přírodního charakteru (ZP) Občanské vybavení – lázeňství (OL)

Lhůta pro pořízení studie se stanovuje na 4 roky od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává. Stanovená lhůta se vztahuje k datu splnění povinností stanovených stavebním zákonem – schválení a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.


28


textová část

11 ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část územního plánu obsahuje 14 listů (28 číslovaných stran) + 2 titulní listy. Grafická část územního plánu obsahuje 3 výkresy. Obsah textové části ÚP: 1

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ............................................................................................................. 4

2

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANA JEHO HODNOT ....................................................... 4

2.1 Vymezení řešeného území .................................................................................................................... 4 2.2 Koncepce rozvoje území obce ............................................................................................................... 4 2.3 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ........................................................................................... 4 2.3.1 Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní ............................................................................. 4 2.3.2 Přírodní hodnoty a zdroje .............................................................................................................. 5 2.3.3 Hodnoty civilizační a technické...................................................................................................... 5 3 URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ............................................................................................................................. 5 3.1 Urbanistická koncepce ........................................................................................................................... 5 3.2 Vymezení systému sídelní zeleně .......................................................................................................... 7 3.3 Vymezení zastavitelných ploch .............................................................................................................. 7 3.4 Vymezení ploch přestavby ..................................................................................................................... 8 4 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ .................. 9 4.1 Občanské vybavení................................................................................................................................ 9 4.2 Veřejná prostranství ............................................................................................................................. 10 4.3 Dopravní infrastruktura......................................................................................................................... 11 4.3.1 Doprava silniční ........................................................................................................................... 11 4.3.2 Cyklistická doprava, komunikace pro pěší .................................................................................. 11 4.4 Technická infrastruktura ....................................................................................................................... 11 4.4.1 Koncepce zásobování pitnou vodou ............................................................................................ 11 4.4.2 Koncepce kanalizace a odvádění a čištění odpadních vod ......................................................... 12 4.4.3 Zásobování elektrickou energií.................................................................................................... 12 4.4.4 Telekomunikace, radiokomunikace ............................................................................................. 12 4.4.5 Zásobování teplem a plynem ...................................................................................................... 12 4.4.6 Produktovod ................................................................................................................................ 12 4.4.7 Nakládání s odpady ..................................................................................................................... 13 5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ ............................................................................................................................................................ 13 5.1 Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině ................................................................................. 13 5.2 Prostupnost krajiny............................................................................................................................... 14 5.3 Ochrana před povodněmi, protierozní a revitalizační opatření ............................................................. 15 5.4 Návrh systému ekologické stability krajiny ........................................................................................... 16 6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÁ REGULACE ZÁSTAVBY, INTENZITY VYUŽITÍ POZEMKŮ V PLOCHÁCH) ................................................................................................................................... 17 7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ........................................................................................... 26 8 VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ........................................................................................... 27 9

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV .......................................................................... 28

10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ ....................................................................................................... 28


29


11

textová část

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ...................................... 29

PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................. 31 PŘÍLOHA Č.2 – VYMEZENÍ POJMŮ .................................................................................................................... 31

Obsah grafické části ÚP: 1

Výkres základního členění území

2

Hlavní výkres

3

Výkres veřejně prospěšných staveb


30


textová část

12 PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČOV ČR DN LBC LBK PUPFL PVC RBC RBK STL ÚP ÚSES VPO VPS ZPF PT

čistírna odpadních vod Česká republika jmenovitá světlost lokální biocentrum lokální biokoridor pozemky určené k plnění funkcí lesa polyvinylchlorid regionální biocentrum regionální biokoridor středotlaký (plynovod) územní plán územní systém ekologické stability veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby zemědělský půdní fond původní terén

13 PŘÍLOHA Č.2 – VYMEZENÍ POJMŮ Areál – provozně propojený soubor pozemků, staveb a zařízení sloužící určitému využití. Jeho součástí mohou být také pozemky zeleně, provozních prostranství. Doplňkové funkce – představují doplňkové využití území, nejsou v dané funkční ploše vyjmenovány, jsou samostatně nezobrazitelné, tvoří jejich doplněk, nejsou v rozporu s charakterem ploch a lze je povolit pouze tehdy, nenaruší-li svým působením hlavní využití plochy. Hlavní využití – je takové využití území, které v dané funkční ploše umožňuje umísťovat a povolovat stavby a zařízení a jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které v území nebo ploše převládají. Mobilní stavby a zařízení – stavby a zařízení s možností snadného přemístění, nevyžadující stavební zásahy, zejména pokladny, prodejny, občerstvení, půjčovny sportovního vybavení, technické zařízení nezbytné pro provoz zimních areálů, šatny, úschovny. Negativní vliv na okolí - představuje především z pohledu hygieny prostředí nepřijatelnou zátěž nad přípustnou mez stanovenou zvláštními právními předpisy, dopadající, či působící na okolní funkce, stavby a zařízení zejména produkcí hluku, produkci chemicky nebo biologicky závadných látek plynných, kapalných a tuhých bez zajištění jejich bezpečné a nezávadné likvidace, produkcí pachů a prachových částic, produkcí vibrací a jiných seismických vlivů, produkcí záření zdraví poškozující povahy. Nepřípustné využití - jsou stavby, jejich změny, změny v užívání a využití území, které neodpovídají hlavnímu a přípustnému využití území stanovenému pro danou plochu s rozdílným způsobem využití a nelze je v dané ploše umísťovat a povolovat. Pobytová louka - plocha s trvalým travním porostem určená pro kulturně rekreační aktivity, zejména slavnosti, festivaly či sloužící jako shromažďovací prostor, nevyžaduje speciální zázemí a k jejímu užívání není zapotřebí žádného stavebního zásahu. Přípustné využití - je takové využití území, které v dané funkční ploše umožňuje umísťovat a povolovat stavby a zařízení a jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které nejsou plošně a významově rozhodující, ale slouží k doplnění hlavního využití a k dosažení optimálního využití plochy s rozdílným způsobem využití. Současně mu rovněž odpovídají stavby nebo zařízení, které nemohou být v území či ploše umístěny samostatně, ale pouze jako součást nebo doplněk přípustného využití plochy, nebo jsou nezbytným vybavením pro obsluhu dané lokality. Služební byt - byt, který je umístěn ve stavbě, případně komplexu staveb, sloužících jinému funkčnímu využití než je bydlení a je určen pro osoby vykonávající zde stálou správu nebo službu. Maximální výška stavby – je výška měřená od nejnižší úrovně původního terénu navazujícího na objekt k nejvyššímu bodu hlavní hmoty stavby (nezohledňují se komíny, antény).


31


textová část

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MŠENÉ-LÁZNĚ 1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zpracovává pořizovatel V souladu s ustanovením § 6 odst. 5 písm. a) ve spojení s ustanovením § 44 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon), rozhodlo Zastupitelstvo obce Mšené – lázně usnesením č. 11/2009 ze dne 19.02.2009 o pořízení územního plánu. Obec Mšené – lázně má v současné době platný Územní plán sídelního útvaru Mšené – lázně – Martiněves, schválený Zastupitelstvem obce Mšené – lázně 27.09.1996. Vzhledem k ustanovení § 188 stavebního zákona, ze kterého vyplývá, že územně plánovací dokumentace pořízené před 01.01.2007, pokud nebudou upraveny a vydány podle stavebního zákona, pozbývají ke dni 01.01.2016 platnosti, rozhodlo zastupitelstvo obce o pořízení nového územního plánu. Současně zastupitelstvo obce rozhodlo, že určeným zastupitelem bude Ing. Josef Bíža, starosta obce Mšené – lázně. Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona požádala obec Mšené – lázně dne 12.03.2009 o pořízení územního plánu příslušný úřad obce s rozšířenou působností, resp. příslušný úřad územního plánování, jímž je Městský úřad Roudnice nad Labem (obecní úřad obce s rozšířenou působností je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 stavebního úřadem územního plánování, vykonávajícím v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 stavebního zákona působnost ve věcech územního plánování ve svém správním obvodu). Dopisem čj. UUP/16270/2009 ze dne 23.03.2009 sdělil úřad územního plánování obci Mšené – lázně, že žádost o pořízení územně plánovací dokumentace – Územního plánu Mšené – lázně byla přijata a zařazena do pořadníku. Ve sdělení bylo úřadem územního plánování doporučeno obci informovat občany ve všech katastrálních územích a požádat je (s nějakým konečným termínem) o všechny jejich záměry, aby je úřad územního plánování mohl, co by požadavek, zapracovat do zadání. Úřad územního plánování zajistil pro obec Mšené – lázně zpracování a projednání návrhu zadání Územního plánu Mšené – lázně ve smyslu ustanovení § 47 stavebního zákona. Zadání Územního plánu Mšené - lázně Návrh zadání Územního plánu Mšené - lázně zpracoval úřad územního plánování ve spolupráci s určeným zastupitelem Ing. Josefem Bížou. Návrh zadání byl zpracován v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 stavebního zákona a v souladu s ustanovením § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška). V návrhu zadání nebylo požadováno zpracování konceptu územního plánu, tzn. ani variant řešení. Návrh zadání Územního plánu Mšené - lázně byl projednán dle ustanovení § 47 stavebního zákona s dotčenými orgány, s krajským úřadem, se sousedními obcemi a s veřejností (tj. s vlastníky dotčených pozemků a staveb, ostatními občany, správci inženýrských sítí a ostatními dotčenými subjekty v území). Projednání návrhu zadání Územního plánu Mšené – lázně s dotčenými orgány, s krajským úřadem a se sousedními obcemi: V souladu s ustanovením § 47 odst. 2 stavebního zákona byl návrh zadání Územního plánu Mšené lázně zaslán dotčeným orgánům, Krajskému úřadu Ústeckého kraje a sousedním obcím. Bylo obesláno celkem 21 dotčených orgánů, v zákonné lhůtě obdržel úřad územního plánování vyjádření s požadavky na obsah návrhu územního plánu a stanoviska 15 obeslaných dotčených orgánů. Návrh zadání byl doplněn o požadavky dotčených orgánů. V zákonné lhůtě nevyužila možnosti uplatnit podnět žádná z obeslaných sousedních obcí. V rámci projednání návrhu zadání Územního plánu Mšené – lázně nevyužily možnosti uplatnit své požadavky na obsah návrhu územního plánu následně uvedené dotčené orgány: 

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy



Vojenská ubytovací a stavební správa Praha



Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Litoměřice


32




HZS Ústeckého kraje



Krajská hygienická stanice



Krajská veterinární správa

textová část

Stanoviska dotčených orgánů: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství; čj.2068/ZPZ/2010/SEA ze dne 26.07.2010 Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zjišťovací řízení k návrhu Územního plánu Mšené – lázně obsahuje tento závěr cit,: „Územní plán Mšené – lázně je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí“. Vyhodnocení vlivů je třeba zpracovat pro celý územní plán v rozsahu přílohy stavebního zákona, zpracovatel se zaměří na vlivy záměrů na poměry dotčené oblasti s ohledem na možnost celkového negativního ovlivnění složek životního prostředí – plocha pro sport č. 29 a 31. V zadání Územního plánu Mšené – lázně však nebylo požadováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, neboť uvedený dotčený orgán ve svém následném stanovisku k upravenému návrhu zadání čj. 2068/ZPZ/2010/SEA, JID: 202835/2010/KUUK ze dne 25.11.2010 podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, sdělil následující tento závěr zjišťovacího řízení cit.: „Územní plán Mšené – lázně není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí“. Nový závěr zjišťovacího řízení odůvodnil dotčený orgán takto cit.: „Upravený návrh zadání územního plánu se týká ploch pro bydlení, ploch pro sport a rekreaci, ploch veřejné zeleně, ploch občanského vybavení, ploch výroby (umístění fotovoltaických elektráren). Lokality, u kterých byla stanoviskem ze dne 26.07.2010 čj.2068/ZPZ/2010/SEA, JID: 136476/2010/KUUK, stanovena nutnost posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí, jsou zmenšeny, příp. nahrazeny jinými záměry, u nichž není stanovena nutnost posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí. Upravený návrh zadání územního plánu nestanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení a nebyla zde shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). V dalších fázích územně plánovací dokumentace budou navrhovány pouze záměry uvedené v návrhu zadání územně plánovací dokumentace. Záměry neuvedené v návrhu zadání územně plánovací dokumentace je nutno projednat s odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje, který je příslušným orgánem podle § 22 písm. b) zákona. V případě, že by orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, požaduje zdejší odbor jako příslušný orgán podle §22 písm. b) zákona respektování podmínek orgánu ochrany přírody a uvedení jasného výroku v závěru vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, zda dle názoru autorizované osoby má územní plán významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů.“ Požadavky dotčených orgánů: Městský úřad Roudnice nad Labem, památková péče Celé řešené území nutno chápat jako území s archeologickými nálezy, zástavba na nově navrhovaných plochách bude respektovat urbanistickou strukturu, nově navržená zástavba nesmí negativně ovlivnit památkově chráněné objekty, v rozvojových lokalitách budou uplatněny prostorové regulativy, v území budou obnovovány a respektovány historické cesty. Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor životního prostředí Plocha č. 13: p.p.č. 349/1-13, k.ú. Mšené – lázně – plochy parkoviště – tuto plochu je možné respektovat za podmínky doplnění o plochy zeleně s ohledem na oblast krajinného rázu (dále jen OKR) doplnit. Plocha č. 14: p.p.č. 289, 292/1, 414, 417, 657/2, k.ú. Mšené – lázně – plochy rybníků u těchto ploch, je nutné respektovat podmínky revitalizace Močidelského údolí, obsažené v závazném stanovisku čj. OŽP/77691/2009-ZS ze dne 15.01.2010, jež vydal zdejší odbor ŽP. Dále je nutné respektovat Evropsky významnou lokalitu (dále jen EVL) Na Dlouhé stráni, jež nesmí být realizací záměru dotčena. Plocha č. 32: p.p.č. 119/1, 2, 4, 5, 7, k.ú. Vrbice u Mšeného – lázní – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním takto rozsáhlé plochy, která je odtržena od urbanizovaných celků. Požadujeme tuto plochu výrazným způsobem zmenšit nebo úplně vyřadit ze zadání ÚP. Plocha č. 59: p.p.č. 176/2, 186/2, 182/2, 182/1, 181/1, k.ú. Mšené – lázně – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním takto rozsáhlé plochy, která je značně odtržena od urbanizovaných celků. Požadujeme tuto plochu výrazným způsobem zmenšit nebo úplně vyřadit ze zadání ÚP. Dále zde dochází ke kolizi s CHLÚ, ochranným pásmem lesa (dále jen OPL) a vymezenou OKR.


33


textová část

Plocha č. 33: p.p.č. 556, 1, 2, 557/1, 2, k.ú. Vrbice u Mšeného – lázní – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, jež je odtržena od urbanizovaných celků. Dále zde dochází ke kolizi s OPL. Plocha č. 43: p.p.č. 1229/5, 1196 v k.ú. Mšené – lázně- plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, dochází ke střetu s prvky územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES), s OPL. Dále je tato plocha odtržena od urbanizovaných celků. Plocha č. 44: p.p.č. 1130, 1122, 1118 v k.ú. Mšené – lázně – nesouhlasíme s umístěním této plochy. Plocha je odtržena od urbanizovaných celků. Plocha č. 46: PK 15, 21 – 23, KN 18/14, 1223/2 v k.ú. Mšené – lázně – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, jež je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost). Plocha č. 54: p.p.č.1218/33,1219/2 v k.ú. Mšené – lázně – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, která je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost na zastavěné území). Plocha č. 55: p.p.č. 1218/16 v k.ú. Mšené – lázně – plochy výroby – FVE – nesouhlasíme s umístěním této plochy, jež nemá návaznost na plochy pro výrobu. Plocha č. 63: st.p.č. 345 v k.ú. Mšené – lázně – občanské vybavení slučitelné s bydlením, smíšené obytné – nesouhlasíme s umístěním této plochy, jež je odtržena od urbanizovaných celků a je v kolizi s vymezenou OKR. Plocha č. 72: p.p.č. 1120, 1124/3 v k.ú. Mšené – lázně – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost na zastavěné území). Dále je nutné respektovat EVL Údolí Podbradeckého potoka, jež nesmí být realizací záměru dotčena. Plocha č. 37: p.p.č. 531/4, 531/5, 531/17, 531/7 v k.ú. Podbradec – plochy výroby – FVE – nesouhlasíme s umístěním této plochy, dochází ke kolizi s vymezenou OKR, OPL a bezprostřední návaznosti na síť ÚSES. Plocha č. 28: PK 68 v k.ú. Ječovice – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost) a dále zde dochází ke kolizi s OPL. Plocha č. 29: PK 61/1 v k.ú. Ječovice – bugydráha – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost). Plocha č. 71: p.p.č. 352/60 v k.ú. Ředhošť – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost). Plocha č. 75: p.p.č. 240/3 v k.ú. Ředhošť – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost) a dále návaznost na prvky ÚSES. Plocha č. 4: p.p.č. 1288/13, 16, 17 v k.ú. Ředhošť – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost), kolize s OPL. Plocha č. 6: p.p.č. 232/1, 2 v k.ú. Ředhošť – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost), kolize s OPL, dotčení sítě ÚSES. Plocha č. 69: p.p.č. 183/5, 6, 10 v k.ú. Ředhošť – plochy bydlení – tato plocha se musí zmenšit tak, aby nekolidovala s OPL. Plocha č. 73: p.p.č. 222/1 v k.ú. Ředhošť – zahradnictví, parkoviště – tato plocha se musí zmenšit tak, aby nekolidovala s ÚSES, OPL, nutno doplnit o plochy zeleně. Plocha č. 21: PK 1106/1 v k.ú. Brníkov – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost), kolize s OPL. Plocha č. 23: PK 1329/1 v k.ú. Brníkov – plochy bydlení – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost), kolize s OPL. Plocha č. 24: PK 1329/3 v k.ú. Brníkov – rekreace – nesouhlasíme s umístěním této plochy, je odtržena od urbanizovaných celků (není zde návaznost), kolize s vymezenou OKR. Dále uvádíme, že v textové části v odstavci i), kde se hodnotí hlavní střety zájmů v území, je uvedena zmínka o plánované výstavbě větrného parku v sídle Loucká, i když tento záměr není zařazen v seznamu požadavků návrhu zadání územního plánu a není ani součástí grafické přílohy. Orgán ochrany přírody nesouhlasí s umístěním větrného parku z důvodu narušení krajinného rázu. Z aspektu státní správy lesů není námitek proti návrhu zadání Územního plánu Mšené – lázně. Upozorňujeme však, že v některých případech zasahují navržené rozvojové plochy do ochranného pásma lesa. Požadujeme proto zakotvit do regulativů podmínku omezující výstavbu ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, která bude spočívat ve vyloučení staveb pro bydlení ve vzdálenosti menší jak 30 m od okraje lesa. Upozorňujeme na existenci dvou ochranných pásem vodních zdrojů, a to Mšené – lázně – Brníkov – Budyně a Močidla.


34


textová část

Ministerstvo zdravotnictví Záměr č. 62 – plocha smíšená obytná se nachází ve vnitřním území lázeňského místa, její funkční využití musí být v souladu se statutem lázeňského místa, stejně jako další záměry v tomto území, k plánované výstavbě větrného parku připomínáme vyhlášku MZ č. 423/2001 Sb., cit.: „území užívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4-8 km okolo přírodních lázní musí poskytovat podmínky pro terénní a klimatickou léčbu. Upozorňujeme, že v severní části k.ú. Mšené – lázně se nacházejí OP I. a II. stupně přírodního léčivého pramene, která byla stanovena vyhláškou MZ č. 6/2001 Sb., nutno respektovat režim lázeňského místa. Ministerstvo životního prostředí Požadujeme respektovat výskyt sesuvu Ředhošť – Mšené – lázně č. 1033, Martiněves č. 1038, poddolovaných území: Mšené – lázně 2 – Zahájí č. 1929, Mšené – lázně 3č. 1948, Mšené – lázně č. 1953, CHLÚ Vrbice u Mšeného – lázní č. 23660000, výhradního ložiska: Charvatce – Mšené – lázně č. 3236600 a dobývacího prostoru: Vrbice u Mšeného – lázní č. 71126. Ministerstvo průmyslu a obchodu V místní části Podbradec je záměrem č. 19 dotčen prognózní zdroj jílů Černochov – Brníkov, Q9344700. Obvodní báňský úřad Doplnit respektování dobývacího prostoru č. 71126 a doplnit č. CHLÚ – 23660000 Vrbice u Mšeného – lázní. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství V řešeném území se nachází EVL Údolí Podbradeckého potoka CZ0420073 – plocha č. 18 nesmí zasahovat do této EVL, plocha č. 33 sousedí s lokalitou teplomilné doubravy, kde se vyskytuje kriticky ohrožený druh rostlin, na lokalitě č. 17 se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin, v návrhu budou zakresleny všechny prvky ochrany EVL Údolí Podbradeckého potoka. RBK Vršecký, Mšenský potok – Poštovice, RBC VreckyMšenský potok. Návrhy jednotlivých rozvojových lokalit budou v tabulkové, textové a grafické části vyhodnocení zpracovány a bilancovány, jak v zastavěném území, tak mimo zastavěné území. Upozorňujeme, že dle doloženého výkresu mohou vzniknout mezi zastavěným územím a navrhovanou plochou č. 10, 21, 22 těžko efektivně obhospodařované enklávy zemědělské půdy, tyto pozemky doporučujeme zahrnout do zastavitelného území nebo ponechat funkci vysoké a nízké zeleně, která na zbytkových enklávách nepatří do zemědělského půdního fondu, ale jako veřejná zeleň do ostatních ploch a budou vyhodnoceny v celkovém záboru zemědělské půdy, vysoká zeleň zůstane v zemědělském fondu, pokud půjde o zeleň s protierozní funkcí v krajině. Dále dle dodaných podkladů vyplývá, že plocha č. 44 a plocha č. 72 jsou situovány bez přímé návaznosti se zastavěným územím, jejich navržením dojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu, což je v rozporu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu. Dále upozorňujeme na návrh ploch č. 23, 32, 44, 59. 72, které jsou navrženy na I. a II. třídě ochrany, což jsou bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu jen výjimečně. Navrhované plochy budou v návrhu řádně odůvodněny z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu V řešeném území je třeba zpřesnit RBC č. 31 Mšenský potok až na hranici ÚL. Do návrhu zadání je třeba tyto prvky vypsat a zdůraznit jejich návaznost, do návrhu je třeba doplnit požadavek na územní ochranu koridoru DV1 pro zdvojení potrubí ropovodu Družba mezi centrálním tankovištěm ropy Nelahozeves – Litvínov, v návrhu územního plánu bude vyhodnoceno navrhované řešení ve vztahu k rozboru trvale udržitelného rozvoje. Podněty sousedních obcí: Požadavek na zapracování podnětu neuplatnila žádná o obeslaných sousedních obcí. Projednání návrhu zadání Územního plánu Mšené - lázně s veřejností: V souladu s ustanovením § 47 odst. 2 stavebního zákona proběhlo projednání návrhu zadání Územního plánu Mšené - lázně s veřejností. Úřad územního plánování zajistil zveřejnění návrhu zadání Územního plánu Mšené - lázně a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání návrhu zadání na úřední desce (zákonná lhůta dle § 47 odst. 2 stavebního zákona). Oznámení o projednávání návrhu zadání bylo vyvěšeno na úřední desce úřadu územního plánování dne 16.07.2010 a na úřední desce Obecního úřadu obce Mšené – lázně dne 20.07.2012. Kompletní návrh zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 02.08.2010 do 31.08.2010 na Obecním úřadu obce Mšené – lázně a u pořizovatele (toho času úřadu územního plánování, tj. Městský úřad v Roudnici nad Labem). V uvedené lhůtě mohl každý uplatnit své připomínky (§ 47 odst. 2 stavebního zákona).


35


textová část

Připomínky veřejnosti: Centrum dopravního výzkumu Využití ploch musí být řešeno tak, aby v budoucnu nevznikaly nároky na opatření proti hluku, stavby umísťovat mimo OPD. Občanské sdružení „Don Quijote“ Nesouhlas s návrhem zadání územního plánu…obracíme se na Vás jako na pořizovatele územního plánu s žádostí, aby jakýkoli návrh či změna územního plánu, která by výstavbu větrných elektráren umožnila, nebyla do územního plánu zahrnuta. Správci sítí a ostatní Povodí Ohře – územní plán bude zpracován v souladu se závaznou částí Plánu hlavních povodí ČR, bude prověřena kapacita ČOV s ohledem na rozvojové záměry. Agentura ochrany přírody a krajiny – záměr č. 14 je umístěn v bezprostřední blízkosti EVL Na Dlouhé stráni, EVL nesmí být realizací dotčena. Nesouhlasíme s umístěním záměrů č. 44 a 72, protože jsou umístěny do volné krajiny, bez návaznosti na zastavěné území, záměr č. 72 je navíc umístěn v ochranném pásmu lesa a v těsné blízkosti EVL Údolí Podbradeckého potoka, dále s č. 23, 24 a 67, protože jsou umístěny do volné krajiny, bez návaznosti na zastavěné území a se záměrem č. 33, protože zasahuje do ochranného pásma lesa. Dále nesouhlasíme s výstavbou větrného parku v sídle Loucká z hlediska narušení krajinného rázu. RWE GasNet – respektovat zákon č. 458/2000 Sb. Připomínky neorganizované veřejnosti – občanů: Křížek – nezařazovat do územního plánu výstavbu VTE. Maříková – nesouhlasíme s výstavbou větrných elektráren v k.ú. Ředhošť. Fíkovi – žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Kopřivovi - žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Mašková – nesouhlasíme s výstavbou VTE. Valenta – nesouhlasím s výstavbou VTE. Zvoníčková – nesouhlasím s výstavbou VTE. Petrsovi - žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Šturmovi - žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Záruba – nesouhlasím s výstavbou VTE. Zatirandová – nesouhlasím s výstavbou VTE. Franc – mám výhrady k výstavbě větrných elektráren. Šimáček – nesouhlasím s výstavbou VTE. Hankoci – nesouhlasím s výstavbou VTE. Koderová - žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Koderovi - žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Kasslová - žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Rajniš - žádáme, aby do územního plánu nebyla zahrnuta výstavba VTE. Novotní – nesouhlasíme, aby opětovně projednávaný územní plán byl jakkoliv spojován s větrnou elektrárnou. Svoboda – nesouhlasím s výstavbou VTE. Kučera – jedná se o parcelu č. 1259 v Mšené – lázně, Ředhošť, která sloužila jako zahrada a nyní žádám, aby sloužila jako parkoviště. Řežábek – pozemky č. 752/6, 752/5, 188/1, 752/3, 1286/2 v k.ú. Ředhošť využíván na skladování a lehkou výrobu – keramickou dílnu, žádám o zohlednění stávajícího využití v územním plánu. Fiala – žádám o zařazení pozemku č. 176/8 v k.ú. Mšené – lázně do ploch bydlení. Nováček – prosím o začlenění pozemku č. 222/1 v k.ú. Ředhošť do kategorie obchodu a služeb, pozemek č. 77/1 v k.ú. Ředhošť vytváříme zde projekt Ekovesničky – rostlinná, živočišná výroba a některé nízkoenergetické stavby, dále ovčín v k.ú. Mšené – lázně číslo st. 90 bude nadále využíván k chovu hospodářských zvířat.


36


textová část

Habadovi – žádáme o změnu využití u pozemků č. 133, 142, 119 v k.ú. Mšené – lázně z občanské obslužnosti na plochy bydlení. Habadovi – žádáme o zapsání p.č. 26/1 v k.ú. Mšené – lázně na funkční plochu podnikání dle kolaudačního rozhodnutí. Požadavky obce Mšené – lázně: Doplnit tyto záměry – 186/19, 154/1, 119, 133, 142 st. v k.ú. Mšené – lázně, 1250/73 v k.ú. Ředhošť, 26/2, 27/1, 240/3 v k.ú. Podbradec a 86/1 a 3 v k.ú. Vrbice na plochy bydlení a 345/2 v k.ú. Mšené – lázně na parkoviště, č. par. 1364/1, 1365/3, 2, 4 v k.ú. Ředhošť na stavební parcely. Schválení zadání Územního plánu Mšené - lázně: Zadání Územního plánu Mšené – lázně schválilo Zastupitelstvo obce Mšené – lázně usnesením č. 8/2011 ze dne 20.01.2011. V zadání stanovil pořizovatel (toho času úřad územního plánování), ve spolupráci s určeným zastupitelem (Ing. Josef Bíža, starosta obce), hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu dle rozvojových potřeb obce. Návrh Územního plánu Mšené - lázně Na základě schváleného zadání Územního plánu Mšené – lázně zajistil úřad územního plánování ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 stavebního zákona pro obec zpracování návrhu Územního plánu Mšené – lázně; projektantem Územního plánu Mšené – lázně je Ing. arch. Michal Čapek, č. autorizace 3897, Milady Horákové 268/30, Hradec Králové, projektová kancelář Žaluda, Železná 493/20, Praha 1. Návrh Územního plánu Mšené - lázně byl předán úřadu územního plánování dne 26.09.2011. Společné jednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně s dotčenými orgány a s krajským úřadem dle § 50 odst. 2 stavebního zákona: Úřad územního plánování zajistil průběh společného jednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně s dotčenými orgány, s krajským úřadem a se sousedními obcemi ve smyslu ustanovení § 50 stavebního zákona. V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo místo a doba konání společného jednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně oznámeno jednotlivě dotčeným orgánům a Krajskému úřadu Ústeckého kraje dopisem úřadu územního plánování č.j. OMRM/68039/2011 ze dne 04.10.2011. Společné jednání se konalo dne 31.10.2011 na Obecním úřadu v obci Mšené – lázně. Oznámení bylo dotčeným orgánům a krajskému úřadu doručeno v termínu od 05.10.2011 do 12.10.2011, tzn. v zákonné lhůtě dle § 50 odst. 2 stavebního zákona v termínu nejméně 15 dnů před termínem společného jednání. Současně byly dotčené orgány a krajský úřad vyzvány k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu umožnil úřad územního plánování zástupcům dotčených orgánů a krajského úřadu nahlížet do návrhu Územního plánu Mšené – lázně, a to na Městském úřadu v Roudnici nad Labem a na Obecním úřadu obce Mšené - lázně. Společného jednání se zúčastnili za projektanta projednávané územně plánovací dokumentace Ing. Eduard Žaluda a Ing. Renata Kašpárková. Bylo obesláno celkem 21 dotčených orgánů, v zákonné lhůtě obdržel úřad územního plánování stanoviska 13 obeslaných dotčených orgánů. V návaznosti na společné jednání proběhlo dne 19.01.2012 dohodovací jednání úřadu územního plánování s dotčeným orgánem na úseku státní památkové péče. Rozbor a vyhodnocení uplatněných stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu k návrhu Územního plánu Mšené - lázně, včetně závěrů pro úpravu návrhu územního plánu, ani rozbor a vyhodnocení uplatněných připomínek sousedních obcí k návrhu Územního plánu Mšené – lázně, včetně případných závěrů pro úpravu návrhu územního plánu, nebyly úřadem územního plánování zpracovány. Dopisem čj. OMRM/3376/2012 ze dne 13.02.2012 sděluje úřad územního plánování obci Mšené – lázně skutečnosti ohledně dalšího postupu pořizování územního plánu, včetně upozornění, že obec Mšené – lázně musí posečkat, až budou vyřízeny ty obce, které jsou v pořadníku před ní. Současně úřad územního plánování upozorňuje na to, že absolutní přednost má v pořizování Město Roudnice nad Labem, pro které v současné době pořizuje 5 změn. S ohledem na citované sdělení úřadu územního plánování, z něhož není zřejmý žádný konkrétní časový údaj, kdy by proces pořízení Územního plánu Mšené – lázně pokračoval, projednalo Zastupitelstvo obce Mšené – lázně dne 15.03.2012 možnosti dalšího postupu pořizování a usnesením č. 10/2012 odsouhlasilo, že novým pořizovatelem Územního plánu Mšené – lázně se stane Obecní úřad obce Mšené – lázně, na základě uzavření smlouvy s osobou splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti dle § 24 odst. 1 stavebního zákona. Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 6 písm. b) stavebního zákona Rada obce Mšené – lázně schválila uzavření smlouvy s fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti na svém zasedání dne 17.04.2012, č. usnesení 116/2012, s tím, že na zasedání dne 07.05.2012 , č. usnesení 135/2012 bylo usnesení rady obce ze dne 17.04.2012 formálně doplněno odkazem na příslušná ustanovení stavebního zákona.


37


textová část

Uzavřením smlouvy s osobou, splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti dle § 24 odst. 1 stavebního zákona, se Obecní úřad obce Mšené - lázně stal, ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 a ustanovení § 24 odst. 1 stavebního zákona, pořizovatelem, vykonávajícím, prostřednictvím osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, přenesenou působnost ve věcech územního plánování dle stavebního zákona. Rozbor a vyhodnocení uplatněných stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu k návrhu Územního plánu Mšené - lázně, včetně závěrů pro úpravu návrhu územního plánu, zpracovala oprávněná osoba pořizovatele. Kladná stanoviska bez požadavků na úpravu návrhu Územního plánu Mšené - lázně uplatnily v rámci společného jednání o návrhu územního plánu následně uvedené dotčené orgány: 1.

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem; čj. 4720/DS/2011, JID: 204021/2011/KUUK ze dne 04.11.2011

2.

Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Litoměřice, Českolipská 1997/11, 412 69 Litoměřice; ev.č. HSUL-838-11-SP/LT-PREV-Če-2011 ze dne 10.11.2011

3.

Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, územní pracoviště Litoměřice, Mírové náměstí 35, 412 45 Litoměřice; čj. KHSUL 31656/2011 ze dne 28.11.2011

4.

Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj, Sebuzínská 38, 403 21 2011/3861/KVSU ze dne 19.10.2011

5.

Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Litoměřice, Velká Krajská 44/1, Litoměřice-Město, 412 01 Litoměřice 1; čj. 178504/2011-MZE-130737 ze dne 09.11.2011; spisová zn.: 16VD7/2010-130737

6.

Krajské ředitelství Policie Ústeckého kraje, odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku, Lidické náměstí 899/9, 401 79 Ústí nad Labem; čj. KRPU-101186-1/ČJ-2011-0400MN-14 ze dne 07.10.2011

Ústí nad Labem; zn.

V rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Mšené - lázně nevyužily možnosti uplatnit své stanovisko tyto dotčené orgány: 1.

Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor dopravy, Karlovo náměstí 21, 413 21 Roudnice nad Labem

2.

Městský úřad Roudnice nad Labem, civilní obrana, Karlovo náměstí 21, 413 21 Roudnice nad Labem

3.

Státní energetická inspekce, W. Churchilla, 400 01 Ústí nad Labem 1

4.

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10

5.

Ministerstvo dopravy, Nábřeží Ludvíka Svobody 12, 110 00 Praha 1

6.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1

7.

Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

Dále neuplatnil stanovisko Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, odbor územního plánování a stavebního řádu, který v daném případě nemá působnost dotčeného orgánu. Požadavky a upozornění týkající se návrhu Územního plánu Mšené - lázně, které uplatnily v rámci společného jednání o návrhu územního plánu prostřednictvím svých stanovisek následně uvedené dotčené orgány: 1. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem; čj. 2728/ZPZ/2011/UP-673, JID: 213288/2011/KUUK ze dne 21.11.2011 Ochrana ovzduší Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství nemá k návrhu Územního plánu Mšené – lázně z hlediska ochrany ovzduší připomínky. Dále krajský úřad jako pořizovatel Krajského programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetické koncepce Ústeckého kraje upozorňuje na povinnost plnění imisních limitů pro ochranu zdraví lidí dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění pozdějších změn a dodatků. Tento požadavek má přímou vazbu na využití území pro průmyslové a zemědělské účely (rozvojové lokality). Komentář pořizovatele: Požadavek dotčeného orgánu na úseku ochrany ovzduší je obecným požadavkem na dodržování ustanovení platného právního předpisu, zveřejněného ve Sbírce zákonů, který je součástí právního řádu České republiky. Konkrétní požadavek vyplývající z uvedeného právního předpisu na úpravu návrhu Územního plánu Mšené – lázně stanovisko dotčeného orgánu neobsahuje. Vzhledem k tomu, že právní předpis, který je součástí právního řádu České republiky, má obecnou platnost a povinnost plnění imisních limitů pro ochranu zdraví lidí vyplývá z uvedeného právního předpisu, nezávisle na vydání Územního plánu Mšené – lázně, pořizovatel považuje tuto část stanoviska dotčeného orgánu za informativní upozornění.


38


textová část

Ochrana přírody a krajiny 1. 2.

3.

4.

5.

V řešeném území se nachází evropsky významná lokalita (dále jen EVL) Údolí Podbradeckého potoka, CZ0420073, která je v koordinačním výkresu zanesena a respektována. Dále se zde vyskytuje EVL Na dlouhé stráni. Hranice této EVL jsou v koordinačním výkresu vedeny chybně a je třeba je upravit v souladu s vymezenými hranicemi uvedenými v Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam EVL. Další část stanoviska navazuje na požadavky stanovené v rámci projednání návrhu zadání ze dne 05.01.2010, č.j. 210768/ZPZ/2009/V-1230, které se vztahují k lokalitě vymezené ve výkresu jako koridor pro realizaci revitalizačních opatření v krajině – KRO 9. Toto stanovisko zůstává z pohledu krajského úřadu nezměněno, a to zejména z důvodu významného mokřadního biotopu nivy Mšenského potoka. V citovaném stanovisku k návrhu zadání upozornil krajský úřad pouze na lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které byly v možné kolizi s navrhovanými záměry, jež bylo možné vyčíst z návrhu zadání. S ohledem na skutečnost, že jsou v návrhu územního plánu nyní uvedeny tyto plochy jako lokality chráněných druhů, bylo by vhodné je doplnit i o další v současné době známé výskyty, které se nacházejí mimo území EVL Na dlouhé stráni a EVL Údolí Podbradeckého potoka. Zákres těchto lokalit je přílohou stanoviska. Tyto lokality je třeba respektovat, protože na nich byl v minulosti prokázán výskyt chráněných druhů. Jakýmkoli zásahům, které by mohly poškodit chráněné jedince nebo jejich biotop, by měl předcházet podrobný průzkum lokality a následný záměr musí při potvrzení výskytu chráněných jedinců získat před samotnou realizací výjimku z ochranných podmínek podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Lze vyloučit, že územní plán může mít samostatně či ve spojení s jinými významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní působnosti Krajského úřadu.

Komentář pořizovatele: Bod č. 1 – pořizovatel bere na vědomí. Bod č. 2 – hranice evropsky významné lokality Na dlouhé stráni budou v grafické části odůvodnění Územního plánu Mšené - lázně v koordinačním výkresu upraveny v souladu s vymezenými hranicemi uvedenými v Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Bod č. 3 Požadavek dotčeného orgánu vyplývá z konkrétního již známého záměru. Návrh územního plánu Mšené – lázně vytváří vymezením koridorů pro realizaci revitalizačních opatření v krajině a stanovením podmínek využití v těchto koridorech (uvedené se týká i koridoru KRO9) předpoklady, mj., i pro bezproblémovou realizaci konkrétního záměru uvedeného ve stanovisku dotčeného orgánu. Z odůvodnění návrhu Územního plánu Mšené lázně je zřejmé, že konkrétní záměr „Revitalizace Močidelského údolí“ projektant územního plánu respektuje a jak již bylo uvedeno, v textové části územního plánu jsou stanoveny takové podmínky využití koridorů pro realizaci revitalizačních opatření v krajině, které realizaci záměru umožní, a to i v případě, že dojde k upřesnění tohoto záměru. Viz dále citovaný text odůvodnění: „Koridor revitalizačních opatření KRO9 je vymezen na východní hranici řešeného území v Močidelském údolí. Návrh vychází ze zpracovaného projektu „Revitalizace Močidelského údolí (MK CENTRUM s.r.o., srpen 2009), který navrhuje obnovu a doplnění rybniční soustavy na Mšenském potoku. V rámci plánované výstavby budou nově realizovány čtyři rybníky a dva stávající rybníky budou vyčištěny a odbahněny. Zároveň dojde k úpravě koryta Mšenského potoka a stávajících regulačních prvků a výústních objektů. Součástí revitalizace údolí bude i úprava a doplnění polních a lesních cest v návaznosti na navržené vodní plochy.“ Povinnost investora rozšířit stávající biologický průzkum mokřadního údolí zůstane vydáním Územního plánu Mšené – lázně nedotčena. Z uvedeného je zřejmé, že konkrétní požadavek na úpravu návrhu Územního plánu Mšené – lázně z této části stanoviska dotčeného orgánu nevyplývá. Bod č. 4 Na jednání pořizovatele s projektantem dne 26.04.2012, které se konalo na Obecním úřadu obce Mšené – lázně, bylo dohodnuto, že tento bod stanoviska dotčeného orgánu bude předmětem následného projednání s dotčeným orgánem. Vzhledem k tomu, že z textu stanoviska se jevilo, že by mělo jít o doplnění limitů využití území do koordinačního výkresu, byl dotčený orgán osloven pořizovatelem prostřednictvím projektanta. Po projednání dané problematiky došlo k dohodě s dotčeným orgánem, která byla dne 29.05.2012 potvrzena písemně, sice pouze prostřednictvím elektronické pošty, ale s ohledem na to, že se jedná o dořešení otázky limitů využití území, nikoliv o požadavek dotčeného orgánu, považuje pořizovatel tuto formu dohody za dostačující. Vyjádření dotčeného orgánu k vymezení lokalit zvláště chráněných druhů v územním plánu – cit.: „Dle 16.08.2010 jsme se jako orgán ochrany přírody vyjadřovali k návrhu zadání Územního plánu Mšené – lázně. Návrh zadání byl doplněn o zákres, a tak jsme porovnávali zájmy ochrany přírody s vyznačenými plochami. Upozornili jsme na možný střet některých zakreslených ploch v ÚP s některými lokalitami zvláště chráněných druhů. Dne 21.11.2011 jsme se ze stejné pozice vyjadřovali k návrhu ÚP. V předloženém návrhu byly


39


textová část

v mapových podkladech zakresleny lokality výskytu zvláště chráněných druhů, na které jsme upozorňovali při zadání. Ve vyjádření k zadání jsme však upozornili pouze na ty lokality výskytu zvláště chráněných druhů, které byly v nějaké kolizi s navrhovaným územním plánem. Nikoli na všechny lokality výskytu zvláště chráněných druhů, které jsou nám v současné době známy. Zákresy k návrhu ÚP tak v tuto chvíli obsahují neúplné informace, resp. byly zde zakresleny jen některé tyto lokality. S ohledem na skutečnost, že výskyt zvláště chráněných druhů není v čase statický, společenstva a biotopy podléhají přirozenému vývoji, změnám, nejeví se v tomto případě jako vhodné jejich zakreslování do mapových podkladů, ale jeví se jako účelné jejich respektování v případě tvorby samotného územního plánu. Je třeba, aby zpracovatel územního plánu zvážil, zda střety, na které při našem vyjadřování upozorňujeme, nebudou mít za následek nerealizovatelnost návrhů. Jedná se například o situaci návrhu určité plochy v území výskytu vzácných a chráněných druhů. Tomuto návrhu pak před samotnou realizací musí předcházet podrobný průzkum a správní řízení o udělení výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů. Na získání těchto výjimek není právní nárok a ani schválený územní plán není důvodem k jejich povolení. Možnost jejich povolení přesně stanovuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Z těchto důvodů na tyto kolize upozorňujeme při vyjadřování k zadání/návrhům územních plánů.“ Návrh Územního plánu Mšené – lázně respektuje upozornění dotčeného orgánu ohledně lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů. Současně známé lokality zvláště chráněných druhů zasahují pouze do dvou stabilizovaných ploch (v jednom případě se jedná o oplocenou zahradu a ve druhém o stabilizovanou plochu občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení) a minimálně (resp. hraničí) do zastavitelné plochy občanského vybavení – lázeňství. Lze tedy konstatovat, že navržené řešení není v kolizi se současně známými lokalitami. Příslušná ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, týkající se udělování výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ve správním řízení, nebudou vydáním Územního plánu Mšené – lázně dotčena. Jak je uvedeno ve vyjádření dotčeného orgánu, které pořizovatel vnímá jako doplnění stanoviska uplatněného v rámci společného jednání o návrhu Územního plánu – Mšené - lázně, výskyt zvláště chráněných druhů není v čase statický, společenstva a biotopy podléhají přirozenému vývoji a změnám. Pokud by z tohoto důvodu došlo v průběhu platnosti Územního plánu Mšené – lázně k situaci, že konkrétním záměrem dle územního plánu by byla dotčena lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů, musí žadatel (stavebník, developer atd.) požádat o udělení výjimky a záležitost bude řešena v příslušném správním řízení, ve smyslu příslušných ustanovení cit. zákona č. 114/1992 Sb. Je samozřejmé, že výsledek správního řízení o udělení výjimky nelze předjímat. Žadatel bude v tomto případě disponovat všemi právy účastníka správního řízení dle zákona č.500/2004Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů, včetně práva na odvolání. Z uvedeného je zřejmé, že po projednání záležitosti s dotčeným orgánem, nevyplývá z této části stanoviska dotčeného orgánu požadavek na úpravu návrhu Územního plánu Mšené – lázně. Bod č. 5 – z uvedeného sdělení nevyplývají požadavky na úpravu návrhu Územního plánu Mšené – lázně, pořizovatel bere toto informativní sdělení na vědomí. Ochrana zemědělského půdního fondu Dotčený orgán na úseku ochrany zemědělského půdního fondu dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jednotlivým navrhovaným zastavitelným plochám, kterými je dotčen zemědělský půdní fond uvádí následující: Katastrální území Brníkov s plochou B1 pro funkční využití smíšené obytné lze souhlasit s plochou B2 s navrženým záborem pozemků I. třídy ochrany zemědělské půdy nelze souhlasit s plochou B3 s navrženým záborem pozemků I. třídy ochrany zemědělské půdy lze výjimečně souhlasit Katastrální území Ječovice s plochou J1 pro funkční využití smíšené obytné lze souhlasit s plochou J2 pro funkční využití veřejná prostranství – veřejná zeleň lze souhlasit s plochou J3 pro funkční využití smíšené nezastavěného území - sportovní lze souhlasit Katastrální území Mšené – lázně s plochami M1, M2 a M16 pro funkční využití bydlení v rodinných domech lze souhlasit s plochou M3 pro funkční využití občanské vybavení - lázeňství s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zemědělské půdy lze výjimečně souhlasit Plocha M4 pro funkční využití občanské vybavení – komerční malá a střední byla v návrhu územního plánu vyhodnocena jako plocha, nalézající se na nezemědělských pozemcích, ale dle údajů z katastru nemovitostí tato plocha obsahuje dva pozemky náležející do zemědělského půdního fondu. Jedná se o pozemky parcelní číslo 674/2 k.ú. Vrbice u Mšeného – lázní a 1256/3 k.ú. Mšené – lázně, oba tyto pozemky jsou dle katastru nemovitostí v druhu orná půda. Požadujeme doplnit vyhodnocení této plochy z hlediska zemědělského půdního fondu, poté bude možno s touto plochou souhlasit. s plochami M6, M7 a M14 s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zemědělské půdy lze souhlasit


40


textová část

s plochami M8 a M9 pro funkční využití bydlení v rodinných domech s navrženým záborem pozemků I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy lze výjimečně souhlasit s plochami M10 a M11 s navrženým záborem pozemků I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy nelze souhlasit (doporučení zařazení těchto ploch do rezerv) s plochou M15 s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zemědělské půdy lze výjimečně souhlasit Katastrální území Podbradec s plochami P1 a P2 pro funkční využití smíšené obytné lze souhlasit s plochou P3 pro funkční využití výroba a skladování – lehký průmysl lze souhlasit Katastrální území Ředhošť s plochou R1 pro funkční využití smíšené nezastavěného území - komerční lze výjimečně souhlasit (navržená plocha je z části navržena na půdách s II. třídou ochrany, ale vzhledem k navrženému funkčnímu využití této plochy, tj. plochy v nezastavěném území s omezením staveb, se nebude jednat o zábor půdy ve smyslu § 9 cit. zákona č. 334/1992 Sb.) s plochami R2 a R3 pro funkční využití smíšené obytné lze souhlasit s plochou R4 pro funkční využití občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení lze souhlasit s plochou R6 pro funkční využití smíšené obytné, navrženou na pozemcích s II. třídou ochrany zemědělské půdy lze výjimečně souhlasit s plochou R7 s navrženým záborem pozemků z větší části na půdách I. třídy ochrany zemědělské půdy lze výjimečně souhlasit Katastrální území Vrbice u Mšeného – lázní s plochou V1 navrženou na pozemcích s II. třídou ochrany zemědělské půdy lze výjimečně souhlasit s plochou V2 pro funkční využití smíšené obytné lze souhlasit s plochami V3, V4, V5, V6 a V7 lze souhlasit s plochou V8 s funkčním využitím pro bydlení, navrženou z části na půdách s I. a II. třídou ochrany zemědělské půdy lze souhlasit s plochou V9, navrženou převážně na pozemcích s I. třídou ochrany zemědělské půdy nelze souhlasit (doporučení zařazení této plochy do rezerv) Komentář pořizovatele: Zastavitelné plochy vymezené v návrhu Územního plánu Mšené – lázně, s nimiž vyslovil dotčený orgán na úseku ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlas, byly mj. předmětem jednání pořizovatele a projektanta, které se konalo dne 26.04.2012 na Obecním úřadu obce Mšené – lázně. Jedná se o zastavitelné plochy: B2 v katastrálním území Brníkov, M10 a M11 v katastrálním území Mšené – lázně a V9 v katastrálním území Vrbice u Mšeného – lázní. Bylo dohodnuto, že pořizovatel (prostřednictvím projektanta) osloví příslušný dotčený orgán s cílem dosáhnout dohody v tom smyslu, že zastavitelná plocha V9 bude z návrhu územního plánu vypuštěna, plocha B2 redukována a plochy M10 a M11 ponechány. Dne 30.04.2012 byl na základě telefonické dohody zaslán projektantem dotčenému orgánu návrh úprav předmětných zastavitelných ploch včetně odůvodnění navržených úprav se žádostí o změnu stanoviska uplatněného v rámci společného jednání o návrhu územního plánu. V návaznosti na uvedený návrh řešení předložený pořizovatelem prostřednictvím projektanta za účelem dosažení dohody s dotčeným orgánem, vydal Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství dne 10.05.2012 doplňující stanovisko k návrhu Územního plánu Mšené – lázně čj. 2728/ZPZ/2011/UP-673_ZPF; JID: 63625/2012/KUUK. Citované doplňující stanovisko bylo pořizovateli doručeno dne 29.05.2012. Dotčený orgán projednal předloženou žádost o změnu stanoviska s návrhem řešení předmětných ploch v návrhu Územního plánu Mšené – lázně s těmito závěry: cit.: „Plocha B2 v k.ú. Brníkov pro funkci smíšená obytná plocha byla nově oproti své původní velikosti zredukována pouze na severovýchodní část přiléhající k současné zástavbě a stávající místní komunikaci. Jako odůvodnění zařazení této plochy do ÚP bylo uvedeno, že do zmiňované komunikace byly v minulosti ze strany obce vloženy investice se záměrem budoucího využití přilehlých pozemků k výstavbě rodinných domů. S přihlédnutím k výše uvedenému lze s takto upravenou plochou souhlasit. Plocha M11 v k.ú. Mšené – lázně pro zeleň na jihovýchodním okraji Mšeného – lázní se nachází z větší části na pozemcích bývalé skládky tuhého komunálního odpadu. Dle doložené žádosti byla v minulosti na skládce na základě zpracované dokumentace provedena částečná rekultivace s cílem využít tuto plochu pro účely sportovně rekreačního zázemí obce. V současnosti probíhají na ploše terénní úpravy a výsadby. Upozorňujeme na nesoulad mezi údaji z katastru nemovitostí a uvedeným účelem využívání části předmětné plochy. Dle údajů z katastru nemovitostí se předmětná plocha nachází na pozemcích v druhu trvalý travní porost a orná půda.


41


textová část

Vzhledem k uvedenému zdůvodnění navržení této plochy a s přihlédnutím k výše uvedenému účelu využívání části předmětné plochy, lze s touto plochou souhlasit. Navržená plocha M10 v k.ú. Mšené –lázně pro bydlení je umístěna mezi plochou M11 a plochou M9, která byla již odsouhlasena ve stanovisku ze dne 21.11.2011. Vzhledem k jejímu umístění mezi těmito zastavitelnými plochami není účelné tuto plochu ponechávat jako nezastavitelnou, proto s navrhovanou plochou pro bydlení souhlasíme. Dle doložené žádosti bude zastavitelná plocha V9 v k.ú. Vrbice z návrhu ÚP vyřazena. Stanovisko orgánu ochrany ZPF k ostatním plochám uvedeným ve vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21.11.2011 zůstává nadále v platnosti.“ Závěr komentáře pořizovatele: Na základě citovaných stanovisek dotčeného orgánu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu ze dne 21.11.2011 a ze dne 10.05.2012 bude zastavitelná plocha B2 v katastrálním území Brníkov redukována, zastavitelné plochy M10 a M11 v katastrálním území Mšené – lázně budou v návrhu Územního plánu Mšené lázně ponechány a zastavitelná plocha V9 v katastrálním území Vrbice u Mšeného – lázní bude vypuštěna. Plocha M4 v katastrálním území Mšené - lázně pro funkční využití občanské vybavení – komerční malá a střední (plocha obsahuje dva pozemky náležející dle stanoviska dotčeného orgánu do zemědělského půdního fondu - pozemky parcelní číslo 674/2 k.ú. Vrbice u Mšeného – lázní a 1256/3 k.ú. Mšené – lázně), bude v návrhu Územního plánu Mšené – lázně v části, kterou je dotčen zemědělský půdní fond, vyhodnocena v textové části odůvodnění územního plánu v bodě 5.1 – vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond jako plocha orné půdy; v tomto smyslu bude upraven výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Vodní hospodářství Krajský úřad Ústeckého kraje není podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, příslušným vodoprávním úřadem k vydání stanoviska k návrhu územního plánu obce. Přesto tento návrh prostudoval a nemá k němu připomínky. Státní správa lesů Krajský úřad Ústeckého kraje v souladu s § 48a odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), není příslušným orgánem státní správy lesů k vydání k vydání stanoviska k územně plánovací dokumentaci návrhu Územního plánu Mšené – lázně. Příslušným orgánem státní správy lesa podle § 48 odst. 2 písm. b) lesního zákona je obec s rozšířenou působností, v tomto případě Městský úřad Roudnice nad Labem. Přesto byla předložená dokumentace prostudována a po jejím posouzení sdělujeme, že nemáme k návrhu připomínek. Upozorňujeme, že umístění staveb ve vzdálenosti 50m od okraje lesa lze pouze za podmínek, stanovených orgánem státní správy lesa podle § 14 odst. 2 lesního zákona. Posuzování vlivů na životní prostředí Krajský úřad Ústeckého kraje jako příslušný úřad z hlediska posuzování vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydal k návrhu zadání Územního plánu Mšené – lázně stanovisko se závěrem cit.: „Územní plán Mšené – lázně není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí“. Návrh územního plánu nestanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení a po jeho důkladném prostudování nebyla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). 2. Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor životního prostředí, Karlovo náměstí 21, 413 21 Roudnice nad Labem; zn. OZP/68775/2011 ze dne 28.11.2011 Ochrana přírody a krajiny Dotčený orgán na úseku ochrany přírody a krajiny příslušný ve smyslu § 77 odst. 1 písm.q) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, uplatňuje k návrhu Územního plánu Mšené – lázně následující stanovisko: „Orgán ochrany přírody nesouhlasí s vymezenou plochou pro výrobu (FVE) na p.p.č. 531/4;5;7;17 v k.ú. Podbradec, neboť dochází ke kolizi s vymezenou oblastí krajinného rázu, ochranného pásma lesa a dále bezprostřední návaznost (vedení) prvků územního systému ekologické stability. Ostatní navržené plochy nekolidují se zájmy ochrany přírody a krajiny.“ Komentář pořizovatele: Jedná se o zastavitelnou plochu P3 výroba a skladování – lehká výroba v katastrálním území Podbradec. Po projednání s určeným zastupitelem Ing. Josefem Bížou a vzhledem k tomu, že žadatel - investor od svého záměru upustil, bude tato zastavitelná plocha z návrhu Územního plánu Mšené – lázně vypuštěna. Ochrana zemědělského půdního fondu Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je k uplatnění stanoviska příslušný Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství.


42


textová část

Státní správa lesů Z aspektu státní správy lesů, z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, upozorňujeme, že nebyl zohledněn ani vypořádán požadavek, uplatněný k návrhu zadání (čj. OZP/51140/2010 ze dne 27.08.2010), a to, stanovení regulativu, omezujícího výstavbu ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa tak, že budou vyloučeny stavby pro bydlení ve vzdálenosti menší jak 30m od okraje lesa. Komentář pořizovatele: Vzhledem k tomu, že požadavek uplatněný ve stanovisku dotčeného orgánu nebyl odůvodněn, a zejména proto, že ve stanovisku nebylo uvedeno konkrétní ustanovení speciálního zákona, na jehož základě byla stanovena citovaná podmínka, resp. ustanovení speciálního zákona, o které příslušný dotčený orgán, svůj požadavek opírá, obrátil se pořizovatel na dotčený orgán a předložil takový návrh řešení uvedeného požadavku, aby požadavek bylo možné věcně řešit s ohledem na obsah územního plánu stanovený platnou legislativou na úseku územního plánování. Řešení, navržené pořizovatelem: „Přestože požadavek směřuje ke konkrétnímu umísťování konkrétních staveb, což přísluší zejména územnímu rozhodnutí, bylo snahou pořizovatele i projektanta věcně požadavek vyřešit, avšak takovým způsobem, který umožňuje stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky. Obsah územního plánu je stanoven v § 43 odst. 1 stavebního zákona a dále je uveden v příloze č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jedná se taxativní obsah. Dále lze zpětně obsah územního plánu dovodit i z toho, že to, co je obsahem řešení územního rozhodnutí (obecně lze vztáhnout i na ostatní správní řízení) nebo regulačního plánu, nemůže být obsahem územního plánu. Stanovení regulativu požadovaného dotčeným orgánem, s absencí odůvodnění dle zvláštního zákona, se zřetelem na ustanovení § 14 odst. 2 cit. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, se pořizovateli jevilo jako neodůvodněné omezení vlastnických práv s tím, že by mohlo být posuzováno jako rozpor se zásadou proporcionality zásahu opatření obecné povahy do vlastnických práv, což by mohlo ve svém důsledku být příčinou zrušení územního plánu. Proporcionalita zásahu do práv je 5 bodem algoritmu přezkumu opatření obecné povahy soudy (v současné době již krajskými soudy). Představuje přiměřenost regulace (rozumné uspořádání vztahů), potřebnost zásahu do vlastnických práv (dosažení sledovaného cíle; logická souvislost sledovaného cíle s opatřením obecné povahy; nelze cíle lépe dosáhnout jiným legislativním prostředkem?), minimalizace zásahu do vlastnických práv (v co nejmenší míře). Z uvedených důvodů navrhl pořizovatel, že v územním plánu by bylo možné požadavek řešit tak, že pokud zastavitelná plocha zasahuje do vzdálenosti do 50m od okraje lesa (ochranného pásma lesa) vymezí projektant mezi okrajem lesa a navrženou zastavitelnou plochou do vzdálenosti 30m od okraje lesa plochu s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru - ZP“ s tím, že bude upraveno hlavní využití této plochy tak, aby se vztahovala i na zastavitelné plochy. Jedná se o plochu určenou pro udržovanou zeleň v přírodě blízkém stavu. Z náplně této funkční plochy je zřejmé, že stavbu pro bydlení, která je neslučitelná s náplní této plochy, zejména s jejím hlavním využitím, nebude možné v dané ploše umístit.“ Na základě uvedeného návrhu pořizovatele byly dále dohodnuty podmínky využití plochy s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru ZP“ a doplněno zdůvodnění navrženého řešení. Výsledkem dohodovacího řízení je aktualizace stanoviska dotčeného orgánu na úseku státní správy lesů zn. OZP/24277/2012 ze dne 14.06.2012, z jehož znění je zřejmé, že dotčený orgán akceptuje řešení navržené pořizovatelem, tj, že danou záležitost je možné řešit vymezením vhodné plochy s rozdílným způsobem využití, jejíž podmínky využití byly projednány a odsouhlaseny s dotčeným orgánem, s tím, že zůstává nedotčeno ustanovení § 14 odst. 2 cit. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Tzn., že stavby, zařízení a využití území do vzdálenosti 50 m od okraje lesa v souladu s územním plánem (který vymezením plochy s rozdílným způsobem využití pro zeleň vylučuje stavby pro bydlení ve vzdálenosti do 30 m od okraje lesa) podléhají vydání souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, který je vydán jako podklad pro následné správní řízení a je závazným stanoviskem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Cit. aktualizovaného stanoviska: „Městský úřad Roudnice nad Labem, jako orgán státní správy lesů, projednal se zástupcem pořizovatele svoji připomínku, uplatněnou ve vyjádření odboru životního prostředí MěÚ Roudnice nad Labem čj. OZP/68775/2011. Meritem připomínky byl požadavek na regulaci výstavby objektů v blízkosti lesa s cílem omezit ohrožení budoucích nemovitostí pádem stromů. Na základě jednání bylo dne 13.06. 2012 zpracováno konečné znění regulativu pro plochy zeleně přírodního charakteru, jehož uplatněním bude naplněna věcná podstata požadavku státní správy lesů. Po zapracování regulativu, předloženého státní správě lesů elektronickou formou dne 13.06.2012, do návrhu Územního plánu obce Mšené – lázně, nemá orgán státní správy lesů připomínek k návrhu ÚP Mšené – lázně.“ Na základě dohody s dotčeným orgánem bude návrh Územního plánu Mšené – lázně upraven takto:


43


textová část

Podmínky využití plochy s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru – ZP“ budou stanoveny takto: hlavní využití: -



zahrady, travnaté plochy, pastviny, plochy PUPFL vodní plochy a toky stavby a zařízení zvyšující využitelnost těchto ploch, zejména bazény, pergoly, apod. plochy pro parkování a odstavování vozidel komunikace pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel, zejména odpočinkové plochy, dětská hřiště apod.




stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využitím

Hranice zastavitelných ploch, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa (ochranné pásmo lesa) budou vymezeny ve vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa. Území do vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa bude vymezeno jako plocha s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru - ZP“. Uvedené řešení bude v textové části odůvodnění odůvodněno zohledněním požadavku dotčeného orgánu na takové řešení územního plánu, které zamezí umísťování staveb pro bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci v blízkosti lesa s cílem omezit ohrožení budoucích nemovitostí, a tím zdraví a majetku lidí, pádem stromů. Nakládání s odpady Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, není z hlediska nakládání s odpady žádných připomínek. Ochrana ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, je k uplatnění stanoviska příslušné Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor výkonu státní správy IV., Školní 5335, 430 01 Chomutov. Vodní hospodářství Z vodoprávního hlediska dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, není k návrhu Územního plánu Mšené – lázně vážnějších námitek. S ohledem na plánovanou výstavbu rodinných domů požadujeme prověřit kapacitu páteřních kanalizačních stok ústících na čistírnu odpadních vod ve Mšených – lázních. Při přívalových deštích dochází v těchto místech k vývěrům splaškové vody z kanalizace, bylo by proto vhodné zvážit případné vybudování odlehčovacích stok. Komentář pořizovatele Koncepce odvádění a čištění odpadních vod v návrhu Územního plánu Mšené - lázně vychází z koncepce stanovené ve schváleném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje. Jádrové sídlo Mšené má vybudovanou oddílnou splaškovou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. Při zpracování návrhu územního plánu bylo prověřeno, že kanalizace je kapacitně vyhovující i pro zastavitelné plochy. Významné zastavitelné plochy jsou v návrhu Územního plánu Mšené – lázně vymezeny jako plochy, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování. Při zpracování zadání jednotlivých územních studií bude mít pořizovatel na zřeteli i podmínku optimálního návrhu hospodaření s dešťovou vodou. 3. Městský úřad Roudnice nad Labem, památková péče, Karlovo náměstí 21, 413 21 Roudnice nad Labem; čj. SU/83079/2011 ze dne 07.12.2011, spis.zn. SU/69371/2011/Vi Dotčený orgán jako místně věcně příslušný orgán státní památkové péče ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů ve svém stanovisku uvádí: Plošná památková ochrana Do části řešeného území zasahuje ochranné pásmo Národní kulturní památky zámku Libochovice rejstř. č. 3201, vyhlášené rozhodnutím Okresního národního výboru Litoměřice o vymezení ochranného pásma státního zámku Libochovice čj. 16/65. Dále jsou uvedeny nemovité kulturní památky.


44


textová část

Dotčený orgán upozorňuje:  

že v textové části územního plánu jsou v seznamu kulturních památek nesprávně zahrnuty dva objekty (kostel sv. Floriána a venkovská usedlost č.p. 50), které se nacházejí v obci Vrbice u Roudnice nad Labem že řešené území je nutno chápat též jako území s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; v území se nacházejí Území s archeologickými nálezy kategorie I a III – tj. území s prokázanými a území s možnými archeologickými nálezy

Dotčený orgán dále uvádí hodnoty dle Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem. Ve svém stanovisku dotčený orgán uplatňuje k návrhu Územního plánu Mšené – lázně následující požadavky: a)

Plocha lázeňského areálu, kód využití OL Je nutné zaručit, že lázeňskému parku zůstanou zachovány zásadní kompoziční principy (tj. plochy, osy, průhledy, dominanty) a sadařské a arboristické kvality. Současně je nutné zaručit prostorové a pohledové uplatnění historických objektů v kontextu novostaveb. Novostavby v kontextu historického lázeňského parku je dobré řešit jako kvalitní soudobou architekturu, nepřípustné by tedy měly být jakékoli imitace historie, používání náhražkových materiálů by mělo být omezeno na minimum. Regulativ tvaru střech v tomto případě není nutný. Doporučujeme tedy v případě další výstavby nad určitý objem v plochách s kódem OL zavedení buď povinnosti zpracování regulačního plánu na žádost, nebo alespoň urbanistického rozboru, ve kterém bude kompozice parku analyzována zahradním architektem či krajinářem a budou vytipovány lokality vhodné pro výstavbu nových lázeňských objektů. V přípustném využití jsou dále uvedeny stavby dopravní a technické infrastruktury určené pro obsluhu území. Pojem obsluha území je v tomto případě nedostatečně definován, pro tyto infrastrukturní stavby by měla být stanovena maximální zastavěná plocha a výška či podlažnost, případně vhodný koeficient nebo kód míry využití území. V rámci územního plánu je též nutné vyhradit ty části parku, které jsou úplně nezastavitelné jinými, než drobnými i lázeňskými stavbami (umělecká díla, pavilony, altány). Zařízení na obnovu energie z obnovitelných zdrojů zásadně není možné umisťovat na objekty a pozemky, jež jsou kulturními památkami, a to ani do tzv. pohledově neexponovaných poloh. Rozvojové plochy M3, M12 a M13 jsou akceptovatelné i se stanovenými možnostmi využití.

b)

Ze seznamu nemovitých kulturních památek budou odstraněny omylem zařazené kulturní památky z k.ú. Vrbice u Roudnice nad Labem.

c)

V koordinačním výkresu je nutné změnit popisku „Území s archeologickými nálezy“ za „Území s archeologickými nálezy kategorie I“.

V závěru stanoviska dotčený orgán upozorňuje na ustanovení § 22 odst. 2 cit. zákona č.20/1987 Sb., kde je stanoveno, že je nutné již od doby přípravy stavby hlásit stavební činnost v území s prokázanými i možnými archeologickými nálezy písemně Archeologickému ústavu akademie věd České republiky, Letenská 4, Praha a dále na zákonné povinnosti stavebníka, vyplývající z daných skutečností. Požadavek stanovený pod písm. a) byl dále předmětem dohodovacího jednání úřadu územního plánování s dotčeným orgánem, které se konalo dne 19.01.2012 v kanceláři úřadu územního plánování. Průběh dohodovacího jednání byl zaznamenán. „Dotčený orgán uplatňuje v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., stanovisko k prostředí kulturní památky. Po dohodě pořizovatele s dotčeným orgánem na úseku státní památkové péče bylo dohodnuto následující: Platí stále povinnost zpracování územní studie při jakékoliv nové zástavbě - studie bude projednána s památkovou péčí a v regulativu bude uvedeno, že bude řešit podlažnost, celkovou výšku a hmotu, půdorysnou zastavěnost a typ staveb, včetně koeficientu zastavěnosti a míry využitelnosti území. Zároveň platí, že určité části parku budou ponechány s regulativem zástavby pouze drobná zahradní architektura. Platí bod, že v prostředí kulturní památky nebudou umísťovány objekty pro obnovu energie z obnovitelných zdrojů.“ Komentář pořizovatele: a)

Plocha lázeňského areálu, kód využití OL S ohledem na závěry dohodovacího řízení ze dne 19.01.2012 bude v návrhu Územního plánu Mšené – lázně plocha lázeňského areálu vymezena jako plocha, ve které je prověření změn jejího využití územní studií podmínkou pro rozhodování. Při zpracování zadání této územní studie bude mít pořizovatel na zřeteli závěry dohodovacího jednání a stanoví v zadání požadavky na takové řešení studie (zejména požadavky na plošné a prostorové uspořádání a řešení určitých částí parku), které zohlední odůvodněné


45


textová část

stanovisko dotčeného orgánu na úseku státní památkové péče. Současně pořizovatel v zadání územní studie stanoví požadavek na projednání návrhu studie s dotčeným orgánem na úseku státní památkové péče. Rozsah území, řešeného územní studií, byl na základě návrhu projektanta odsouhlasen přímo dotčeným orgánem dne 16.05.2012. Cit.: „V souvislosti s požadavkem zpracování územní studie pro území v areálu lázeňských budov, které jsou prohlášenou nemovitou kulturní památkou, a Vámi uvedené vymezené území v zákresu, s tímto návrhem z hlediska státní památkové péče souhlasíme.“ b)

Ze seznamu nemovitých kulturních památek budou odstraněny omylem zařazené kulturní památky z k.ú. Vrbice u Roudnice nad Labem. Seznam nemovitých kulturních památek bude v textové části odůvodnění Územního plánu Mšené – lázně opraven.

c)

V koordinačním výkresu je nutné změnit popisku „Území s archeologickými nálezy“ za „Území s archeologickými nálezy kategorie I“. Popiska koordinačního výkresu, který je součástí grafické části odůvodnění Územního plánu Mšené – lázně, bude změněna.

Zákonná povinnost stavebníka vyplývající z ustanovení § 22 odst. 2 cit. zákona č.20/1987Sb., kde je stanoveno, že je nutné již od doby přípravy stavby hlásit stavební činnost v území s prokázanými i možnými archeologickými nálezy písemně Archeologickému ústavu akademie věd České republiky, Letenská 4, Praha a další zákonné povinnosti stavebníka, vyplývající z daných skutečností, zůstávají vydáním Územního plánu Mšené – lázně nedotčeny. 4. Obvodní báňský úřad v Mostě, U města Chersonu 1429, 43461 Most; zn.SBS/31349/2011/OBÚ-04 ze dne 31.10.2011 Obvodní báňský úřad v Mostě nemá k Územnímu plánu Mšené – lázně připomínek v případě, že bude respektováno chráněné ložiskové území Vrbice u Mšeného – lázní, ev.č. 23660000 a dobývací prostor Vrbice u Mšeného – lázní, ev.č. 7 1126 s jejich vyznačením do územně plánovací dokumentace dle § 17 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a respektování omezení některých činností, vyplývajících z ustanovení § 18 a § 19 téhož zákona. Dále je nutné, aby orgány územního plánování postupovaly dle ustanovení § 15 odst. 1 téhož zákona, stejně jako zpracovatelé územně plánovací dokumentace, to znamená, že tyto orgány a tito zpracovatelé jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Komentář pořizovatele: Chráněné ložiskové území Vrbice u Mšeného – lázní, ev.č. 23660000 a dobývací prostor Vrbice u Mšeného – lázní, ev.č. 7 1126 jsou limity využití území a jako takové jsou návrhem Územního plánu Mšené – lázně respektovány. Současný rozsah a charakter těžby je stabilizován, další plošný rozvoj těžby se nepředpokládá. Řešení návrhu Územního plánu Mšené – lázně není v kolizi se zájmy ochrany a využití nerostného bohatství. Ze stanoviska dotčeného orgánu nevyplývají konkrétní požadavky na úpravu návrhu Územního plánu Mšené – lázně. 5. Ministerstvo životního prostředí České republiky, odbor výkonu státní správy IV, Školní 5335, 403 01 Chomutov; zn. 1714/530/11,76828/ENV/11 ze dne 05.10.2011 Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostných surovin a horninového prostředí Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IV upozorňuje na výskyt sesuvů: Ředhošť č. 1032, Mšené – lázně č. 1033, Martiněves u Libochovic č. 1038 (viz mapa Geofondu ČR „Sesuvy a jiné nebezpečné svahové deformace“, list č. 12-21), poddolovaných území: Mšené – lázně 2 – Zahájí č. 1929, Mšené – lázně 3 č. 1948, Mšené – lázně 1 č. 1953 (viz mapa Geofondu ČR „Mapa poddolovaných území“ list č. 12-21), CHLÚ Vrbice u Mšeného – lázní č. 23660000, výhradního ložiska Charvatce – Mšené – lázně č. 3236600 a dobývacího prostoru: Vrbice u Mšeného – lázní č. 71126 (viz mapa geofondu ČR „Mapa ložiskové ochrany“, list č. 12-21). Komentář pořizovatele: V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v řešeném území evidovány a respektovány lokality sesuvů, poddolovaných území, CHLÚ, výhradního ložiska a dobývacího prostoru vyjmenované formou upozornění ve stanovisku dotčeného orgánu. V textové části odůvodnění návrhu Územního plánu Mšené – lázně bude opraveno nepřesně uvedené č. výhradního ložiska Charvatce – Mšené – lázně. 6. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2; čj. MZDR 67459/2011-2/OZD-ČIL-L ze dne 29.11.2011


46


textová část

Dotčený orgán k návrhu Územního plánu Mšené – lázně sděluje: V koordinačním výkresu je chybně zakresleno vnitřní území lázeňského místa, které je výrazně zmenšeno ve své západní a částečně i v severní části. Český inspektorát lázní a zřídel (dále jen ČIL) požaduje zakreslit jeho hranici dle údajů o území poskytnutých pro pořízení územně analytických podkladů (dále jen ÚAP). V rámci posouzení návrhu územního plánu byl prověřen i rozsah lázeňského místa, tedy i jeho vnějšího území. Ve statutu lázeňského místa je definováno lázeňské místo jako „katastrální území obce Mšené – lázně“. Z publikace „Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005“ vydané Českým statistickým úřadem v roce 2006 vyplývá, že v roce 1970, kdy byl statut schválen, sestávala obec Mšené – lázně ze dvou katastrálních území, a to Mšené – lázně a Vrbice u Mšeného – lázní. Zbývající katastrální území Brníkov, Ječovice, Podbradec a Ředhošť byly k obci připojeny až v roce 1981. Z uvedeného vyplývá, že lázeňské místo tvoří katastrální území Mšené – lázně a Vrbice u Mšeného – lázní. Tento fakt není v právním předpisu (statut lázeňského místa) nijak obsažen a v době zpracování údajů o území pro pořízení ÚAP ho neměl ČIL k dispozici. Nové údaje o území zašle ČIL pořizovateli ÚAP v rámci jejich aktualizace. Vzhledem ke skutečnosti, že stávající i navrhovaný způsob využití území v katastrálním území Vrbice u Mšeného – lázní není v rozporu s ustanoveními statutu lázeňského místa, nemá tento fakt, kromě vymezení vnějšího území lázeňského místa, na návrh územního plánu žádný vliv. Z hlediska ochrany přírodních léčivých zdrojů a přírodních léčebných lázní lázeňského místa Mšené – lázně nejsou k projednávanému návrhu územního plánu další připomínky. Komentář pořizovatele: Území lázeňského místa bude v koordinačním výkresu, který je součástí grafické části odůvodnění Územního plánu Mšené – lázně, zakresleno dle nových údajů o území poskytnutých dotčeným orgánem prostřednictvím stanoviska uplatněného k návrhu Územního plánu Mšené – lázně. 7. Vojenská ubytovací a stavební správa Praha, Hradební12/772, P.O. BOX 3, 110 15 Praha 1; čj. 13291/53726-ÚP/2011-7103/44 ze dne 11.11.2011 Dotčený orgán souhlasí s návrhem Územního plánu Mšené – lázně a pro potřeby stavebního úřadu zasílá „Vyjmenované druhy staveb“, pro které je k vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení vždy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha. Komentář pořizovatele: Nutnost dodržení ustanovení § 175 stavebního zákona zůstane vydáním Územního plánu Mšené – lázně nedotčena. Upozornění dotčeného orgánu na dodržení cit. ustanovení stavebního zákona, včetně „Vyjmenovaných druhů staveb“ považuje pořizovatel za informativní upozornění, z něhož nevyplývají požadavky na úpravu návrhu Územního plánu Mšené – lázně. Skutečnosti plynoucí z upozornění budou respektovány v dalších stupních projektové dokumentace, zejména v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, jednotlivých konkrétních záměrů – tyto budou projednány Ministerstvem obrany ve smyslu ustanovení § 175 stavebního zákona. Ze stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu k návrhu Územního plánu Mšené - lázně uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu ve smyslu ustanovení §50 stavebního zákona a ze závěrů následně uzavřených dohod s dotčenými orgány na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přírody a krajiny, státní správy lesů a státní památkové péče, vyplynuly následující požadavky na úpravu návrhu Územního plánu Mšené - lázně: Textová část: V bodě 3.3 textové části bude vypuštěna zastavitelná plocha P3 výroba a skladování – lehká výroba v katastrálním území Podbradec a zastavitelná plocha V9 bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské v katastrálním území Vrbice u Mšeného – lázní. V bodě 3.3 textové části bude pro plochu B2 plochy smíšené obytné – venkovské v katastrálním území Brníkov vypuštěna podmínka využití plochy: prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování. V bodě 6 textové části budou podmínky využití plochy s rozdílným způsobem využití: Občanské vybavení – lázeňství doplněny tak, že nepřípustným využitím bude umísťování zařízení na obnovu energie z obnovitelných zdrojů na objekty a pozemky, které jsou kulturními památkami, a to ani do pohledově neexponovaných poloh. Podmínky využití plochy s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru – ZP“ budou po dohodě s dotčeným orgánem státní správy lesů stanoveny takto: hlavní využití: -



zahrady, travnaté plochy, pastviny, plochy PUPFL vodní plochy a toky


47


-

textová část

stavby a zařízení zvyšující využitelnost těchto ploch, zejména bazény, pergoly, apod. plochy pro parkování a odstavování vozidel komunikace pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel, zejména odpočinkové plochy, dětská hřiště apod.




stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využitím

V bodě 10 textové části bude plocha lázeňského areálu vymezena jako plocha, ve které je prověření změn jejího využití územní studií podmínkou pro rozhodování. Grafická část: Ve výkresu základního členění území a v hlavním výkresu bude vypuštěna zastavitelná plocha P3 výroba a skladování – lehká výroba v katastrálním území Podbradec a zastavitelná plocha V9 bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské v katastrálním území Vrbice u Mšeného – lázní. Ve výkresu základního členění území a v hlavním výkresu bude plocha B2 plochy smíšené obytné – venkovské v katastrálním území Brníkov redukována dle dohody s dotčeným orgánem na úseku ochrany zemědělského půdního fondu. Ve výkresu základního členění území nebude plocha B2 plochy smíšené obytné – venkovské v katastrálním území Brníkov vyznačena jako plocha, ve které bude uloženo prověření změn jejího využití územní studií. Ve výkresu základního členění území bude plocha lázeňského areálu v územním rozsahu, dohodnutém s dotčeným orgánem na úseku státní památkové péče, vyznačena jako plocha, ve které bude uloženo prověření změn jejího využití územní studií. Ve výkresu základního členění území a v hlavním výkresu bude území do vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa, na které navazuje zastavitelná plocha, která zasahuje do vzdálenosti 50m od okraje lesa (tj. do ochranného pásma lesa), vymezeno jako plocha s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru ZP“. Textová část odůvodnění: Bod 3.1.7 – odůvodnění urbanistické koncepce bude doplněn odůvodněním vymezení ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování. Konkrétně bude uvedeno zejména: při zpracování zadání územní studie, která bude řešit plochu lázeňského areálu, bude mít pořizovatel na zřeteli požadavky dotčeného orgánu na řešení studie, zejména požadavky na plošné a prostorové uspořádání a řešení určitých částí parku uplatněné ve stanovisku dotčeného orgánu na úseku státní památkové péče v rámci společného jednání o návrhu územního plánu v rámci zpracování zadání územních studií bude mít pořizovatel na zřeteli mj. i požadavek na řešení optimálního návrhu hospodaření s dešťovou vodou Vymezení plochy s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru ZP“ v území do vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa, na které navazuje vymezená zastavitelná plocha, bude odůvodněno zejména takto: Jedná se o zohlednění požadavku dotčeného orgánu na takové řešení územního plánu, které zamezí umísťování staveb pro bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci v blízkosti lesa s cílem omezit ohrožení budoucích nemovitostí pádem stromů. Zohlednění požadavku dotčeného orgánu není v rozporu s koncepcí rozvoje obce, naopak, je pro řešení územního plánu přínosem. Vymezení plochy zeleně v pásu oddělujícím hranici lesa a hranici zastavitelné plochy vytvoří žádoucí pozvolný přechod mezi souvislým lesním masivem a plochou určenou k zastavění a navíc nedojde k budoucímu možnému ohrožení zdraví a majetku lidí možným pádem stromů. V bodě 3.3.2 budou ze seznamu nemovitých kulturních památek vypuštěny omylem zařazené kulturní památky (kostel sv. Floriána a venkovská usedlost čp. 50), které se nacházejí v obci Vrbice u Roudnice nad Labem. V bodě 3.3.4 bude opraveno nepřesně uvedené č. výhradního ložiska Charvatce – Mšené – lázně. Bod 5.1 – vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond bude upraven takto:


48


-

textová část

zastavitelná plocha B2 plochy smíšené obytné – venkovské v katastrálním území Brníkov bude redukována dle dohody s dotčeným orgánem na úseku ochrany zemědělského půdního fondu zastavitelná plocha P3 výroba a skladování – lehká výroba v katastrálním území Podbradec nebude vyhodnocena (byla vypuštěna) zastavitelná plocha V9 bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské v katastrálním území Vrbice u Mšeného – lázní nebude vyhodnocena (byla vypuštěna) zastavitelná plocha M4 občanské vybavení – komerční malá a střední v katastrálním území Mšené lázně, bude v části, kterou je dotčen zemědělský půdní fond, vyhodnocena přehled odnětí půdního fondu – zastavitelné plochy bude upraven s ohledem na vymezení plochy s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru -ZP“, v území do vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa, na které navazuje vymezená zastavitelná plocha

Grafická část odůvodnění: V koordinačním výkresu budou promítnuty změny vymezení zastavitelných ploch a vymezení plochy „zeleň – přírodního charakteru ZP“, které vyplynuly ze stanovisek dotčených orgánů a z následně uzavřených dohod, dle grafické části územního plánu (hlavního výkresu a výkresu základního členění území). V koordinačním výkresu budou upraveny hranice evropsky významné lokality Na dlouhé stráni v souladu s vymezenými hranicemi uvedenými v Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. V koordinačním výkresu bude změněna popiska „Území s archeologickými nálezy“ na „Území s archeologickými nálezy kategorie I“. V koordinačním výkresu bude Území lázeňského místa zakresleno dle nových údajů o území poskytnutých dotčeným orgánem prostřednictvím stanoviska uplatněného v rámci společného jednání o návrhu územního plánu. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu bude upraven takto: zastavitelná plocha B2 plochy smíšené obytné – venkovské v katastrálním území Brníkov bude redukována dle dohody s dotčeným orgánem na úseku ochrany zemědělského půdního fondu zastavitelná plocha P3 výroba a skladování – lehká výroba v katastrálním území Podbradec nebude zakreslena (byla vypuštěna) zastavitelná plocha V9 bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské v katastrálním území Vrbice u Mšeného – lázní nebude zakreslena (byla vypuštěna) zastavitelná plocha M4 občanské vybavení – komerční malá a střední v katastrálním území Mšené lázně, bude v části, kterou je dotčen zemědělský půdní fond, zakreslena bude zohledněno - zakresleno vymezení plochy s rozdílným způsobem využití: „zeleň – přírodního charakteru - ZP“, v území do vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa, na které navazuje vymezená zastavitelná plocha Společné jednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně se sousedními obcemi dle § 50 stavebního zákona: -

V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo místo a doba konání společného jednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně oznámeno jednotlivě sousedním obcím dopisem úřadu územního plánování č.j. OMRM/68039/2011 ze dne 04.10.2011. Společné jednání se konalo dne 31.10.2011 na Obecním úřadu v obci Mšené – lázně. Oznámení bylo sousedním obcím doručeno v termínu od 05.10.2011 do 14.10.2011, tzn. v zákonné lhůtě dle § 50 odst. 2 stavebního zákona - v termínu nejméně 15 dnů před termínem společného jednání. Současně byly sousední obce vyzvány k uplatnění připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu umožnil úřad územního plánování zástupcům sousedních obcí nahlížet do návrhu Územního plánu Mšené – lázně, a to na Městském úřadu v Roudnici nad Labem a na Obecním úřadě obce Mšené - lázně. Společného jednání se zúčastnili za projektanta projednávané územně plánovací dokumentace Ing. Eduard Žaluda a Ing. Renata Kašpárková. V rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Mšené - lázně nevyužila možnosti uplatnění připomínek žádná z obeslaných sousedních obcí. Posouzení návrhu Územního plánu Mšené - lázně krajským úřadem dle § 51 stavebního zákona: Ve smyslu ustanovení § 51 stavebního zákona požádal pořizovatel dopisem čj. 894/2012 ze dne 25.06.2012 o posouzení návrhu Územního plánu Mšené – lázně Krajským úřadem Ústeckého kraje před zahájením řízení o návrhu územního plánu ve smyslu ustanovení § 52 stavebního zákona. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 stavebního zákona byly krajskému úřadu předloženy následující podklady: a) návrh Územního plánu Mšené - lázně


49


b)

textová část

zpráva o projednání návrhu Územního plánu Mšené - lázně, jejíž obsah odpovídá ustanovení §12 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Nad rámec ustanovení stavebního zákona byl dále krajskému úřadu předložen rozbor a vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu uplatněných, k návrhu Územního plánu Mšené – lázně v rámci společného jednání dle § 50 stavebního zákona, včetně požadavků na úpravu návrhu územního plánu, které vyplynuly z výsledků projednání a ze závěrů následně uzavřených dohod s dotčenými orgány na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přírody a krajiny, státní správy lesů a státní památkové péče. Dále byla předložena informace o projednání návrhu Územního plánu Mšené – lázně se sousedními obcemi v rámci společného jednání. Dopisem čj. 351/UPS/2012; JID 99944/2012/KUUK ze dne 17.07.2012 sdělil Krajský úřad Ústeckého kraje pořizovateli, že návrh Územního plánu Mšené – lázně pouze částečně respektuje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, a z toho důvodu je nezbytné návrh územního plánu doplnit popřípadě upravit v textové a grafické části dle stanovených požadavků. Současně byl pořizovatel upozorněn, že v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 stavebního zákona lze zahájit řízení o vydání územního plánu až na základě potvrzení, že nedostatky byly odstraněny. V návaznosti na uvedené negativní stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje předložil pořizovatel dne 31.07.2012 návrh Územního plánu Mšené – lázně, upravený dle stanovených požadavků. Současně pořizovatel požádal dopisem čj. 1133/2012 ze dne 31.07.2012 o potvrzení o odstranění nedostatků návrhu územního plánu, vyplývajících ze stanoviska čj. 351/UPS/2012; JID 99944/2012/KUUK ze dne 17.07.2012. Potvrzení o odstranění nedostatků bylo vydáno dopisem Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu dne 01.08.2012 pod čj. 351/UPS/2012; JID:105309/2012/KUUK. Na základě citovaného potvrzení Krajského úřadu Ústeckého kraje o odstranění nedostatků zaslal pořizovatel projektantovi územního plánu pokyny pro úpravu návrhu Územního plánu Mšené – lázně před zahájením řízení o územním plánu dle § 52 stavebního zákona. Pokyny obsahovaly 3 části, a to: 

 

pokyny, vyplývající ze závěrů společného jednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně s dotčenými orgány a s krajským úřadem a ze závěrů následně uzavřených dohod s dotčenými orgány na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přírody a krajiny, státní správy lesů a státní památkové péče pokyny vyplývající ze stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje pokyny pořizovatele, tj. Obecního úřadu obce Mšené - lázně

Řízení o návrhu Územního plánu Mšené – lázně: Ve smyslu ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona a v souladu se zákonem č.500/2004Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád), oznámil pořizovatel zahájení veřejného projednání o návrhu Územního plánu Mšené - lázně veřejnou vyhláškou dne 14.08.2012 pod čj. 1222/2012. V souladu s citovaným ustanovením stavebního zákona pořizovatel zajistil, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh Územního plánu Mšené – lázně vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele (tj. po dobu zákonné lhůty dle ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona). Návrh Územního plánu Mšené – lázně byl vystaven na Obecním úřadu obce Mšené - lázně, částečně ve vitrínách, umístěných na chodbě budovy obecního úřadu s odkazem na konkrétní kancelář obecního úřadu, kde byl kompletní návrh územního plánu k dispozici k nahlédnutí. Návrh územního plánu byl vystaven ve lhůtě od 03.09.2012 do 02.10.2012. Ve smyslu ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona byly k veřejnému projednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně jednotlivě přizvány dotčené orgány, samostatnou pozvánkou čj. 1236/2012 ze dne 14.08.2012. Pozvánka byla jednotlivým dotčeným orgánům doručena v termínu 16.08.2012 – 17.08.2012 tj. nejméně 30 dnů před veřejným projednáním, tzn., že zákonná lhůta daná citovaným ustanovením stavebního zákona byla splněna. Ve smyslu ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona byly dále k veřejnému projednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně jednotlivě přizvány sousední obce, samostatnou pozvánkou čj. 1235/2012 ze dne 14.08.2012. Pozvánka byla jednotlivým sousedním obcím doručena v termínu 16.08.2012 tj. nejméně 30 dnů před veřejným projednáním, tzn., že zákonná lhůta daná citovaným ustanovením stavebního zákona byla splněna. Veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu Mšené - lázně ve smyslu ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona se konalo dne 03.10.2012 v kulturním domě, Mládežnická 175, Mšené – lázně. Pořizovatel zajistil ve spolupráci s projektantem, v souladu s ustanovením § 22 odst. 4 stavebního zákona, odborný výklad projednávané územně plánovací dokumentace. Součástí výkladu byla prezentace návrhu Územního plánu Mšené - lázně, který byl na jednání k dispozici k nahlédnutí.


50


textová část

Před veřejným projednáním o návrhu Územního plánu Mšené – lázně nebyly uplatněny žádné písemné připomínky, ani žádné písemné námitky k projednávané územně plánovací dokumentaci. Při veřejném projednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně, které se konalo dne 03.10.2012, nebyly uplatněny žádné písemné připomínky, ani žádné písemné námitky k projednávané územně plánovací dokumentaci. Ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 stavebního zákona vyhotovil pořizovatel o průběhu veřejného projednávání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně písemný záznam, který je uložen v dokladové dokumentaci o pořizování územního plánu. V souladu s ustanovením § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Ing. Josefem Bížou vyhodnotil výsledky veřejného projednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně. Na základě veřejného projednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně nedošlo k podstatné úpravě návrhu Územního plánu Mšené - lázně, která by vyvolala opakované veřejné projednání ve smyslu ustanovení § 53 odst. 2 stavebního zákona. Z uvedeného vyplývá, že tedy nedošlo ani k situaci, kdy je nutné na základě projednání návrh územně plánovací dokumentace přepracovat (viz § 53 odst. 3 stavebního zákona). S ohledem na výše uvedené skutečnosti pořizovatel zpracoval část odůvodnění Územního plánu Mšené - lázně, která závisí na výsledku projednání, a připravil podklady pro vydání Územního plánu Mšené - lázně Zastupitelstvem obce Mšené - lázně formou opatření obecné povahy.

2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem - § 53 odst. 4, písm. a) stavebního zákona, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů – příloha č. 7, část II. odst. 1, písm. a) k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška) – zpracovává projektant ve spolupráci s pořizovatelem.

2.1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

2.1.1 Základní údaje řešené území

k.ú. Brníkov, Ječovice, Mšené-lázně, Podbradec, Ředhošť, Vrbice u Mšeného-lázní

kód obce (NUTS5)

CZ0423 565318

počet obyvatel

1761 (dle ČSÚ ke dni 31.12.2010)

rozloha řešeného území

3720,85 ha (dle ČSÚ ke dni 31.12.2010)

kraj (NUTS3)

Ústecký (CZ042)

okres (NUTS4)

Litoměřice (CZ0423)

obec s rozšířenou působností

Roudnice nad Labem

obec s pověřeným obecním úřadem

Roudnice nad Labem

2.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území Obec Mšené-lázně (dále též jen „Mšené“) leží v západní části Podřipska, v jihovýchodní části Ústeckého kraje, 13 km jihozápadně od Roudnice nad Labem. Z hlediska sídelní struktury leží mimo hlavní urbanizační osy území a zaujímá pozici základní samosprávní jednotky. Charakteristická je pro obec okrajová poloha na hranici Ústeckého a Středočeského kraje vyvolávající určitou spádovou nejednoznačnost. Nejtěsnější administrativní vazbu má obec nepochybně na blízkou Roudnici nad Labem. Hlavní dopravní směr v území protíná současnou krajskou hranici a zajišťuje spojení s jižně položenými správními centry Slaným a Kladnem ve Středočeském kraji. Významná je pro obec blízká poloha hlavního města, vytvářející zázemí v oblasti pracovních příležitostí a jednotlivých složek infrastruktury.


51


textová část

Obec je v důsledku příhodných klimatických a geomorfologických podmínek historicky orientovaná především na zemědělskou výrobu. Na konci 18. století byly ve Mšeném založeny slatinné lázně. Během 19. a 20. století postupně nabyly regionálního významu. Obec sousedí s následujícími obcemi v Ústeckém kraji: -

Budyně nad Ohří (okres Litoměřice) Martiněves (okres Litoměřice) Evaň (okres Litoměřice) Peruc (okres Louny)

a ve Středočeském kraji s obcemi: -

Vraný (okres Kladno) Jarpice (okres Kladno) Šlapanice (okres Kladno) Poštovice (okres Kladno)

2.1.3 Přírodní systém Administrativní území obce Mšené je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu: -

regionální biocentrum RBC 1486 Mšenský potok regionální biokoridor RBK 1117 Mšenský potok – Poštovice regionální biokoridor RBK 622 Myslivna na Ohři – Mšenský potok NATURA 2000 - EVL Údolí Podbradeckého potoka, EVL Na dlouhé stráni přírodní park Dolní Poohří Přírodní památka – Slatiniště u Vrbky CHOPAV Severočeská křída

Plochy Evropsky významných lokalit (EVL Údolí Podbradeckého potoka, EVL Na dlouhé stráni) a regionálního biocentra RBC 1486 jsou územním plánem vymezeny jako plochy přírodní s jednoznačnou převahou přírodních funkcí a za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Regionální biokoridor RBK 1117 a RBK 622 je vymezen překryvnou funkcí vycházející z předpokladu polyfunkčního využívání těchto ploch. U prvků ekologické stability lokálního charakteru jsou respektovány vazby na území sousedních obcí – Martiněves, Budyně nad Ohří, Evaň, Peruc, Vraný, Jarpice, Šlapanice a Poštovice.

2.1.4 Širší dopravní vazby Řešené území leží mimo páteřní dopravní tahy v sevření významných urbanizačních os. Východně od obce prochází dálnice D8 (E55), jihozápadně silnice I/7 (rychlostní silnice R7). Dopravní osou území obce je spojnice obou páteří - silnice II/118 vedená severojižním směrem přenášející dopravní vztahy mezi dálnicí D8 a silnicí I/7 (R7). Pro obec je dále významná silnice III/23741 spojující Mšené s administrativním střediskem Roudnicí nad Labem. V oblasti železniční dopravy má pro obec význam železniční trať č. 090 (I. tranzitní koridor) a železniční stanice Roudnice nad Labem vzdálená 15 km východním směrem. Okrajem řešeného území prochází železniční trať Vraňany – Libochovice (původní označení 095). V roce 2006 byla na trati ukončena pravidelná osobní doprava. V roce 2010 byl na žádost SŽDC zrušen úsek trati Račiněves – Libochovice. Nejbližší dostupná železniční zastávka je v obci Račiněves na trati č. 096 Roudnice nad Labem – Račiněves. V současnosti se jedná rovněž o zrušení úseku Vraňany – Račiněves. Z hlediska širších vztahů je sledován záměr přeložky silnice II/118 - východní obchvat Budyně nad Ohří vyplývající ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje dále též jen „ZÚR ÚK“).

2.1.5 Širší vazby technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Libochovice. Hlavním zdrojem je vrt V-3a a vývěr Roudníček s úpravnou vody Brníkov (kapacita 35 l/s) a dále zdroj Poplze. Jako akumulace slouží vodojem Poplze 400 m3 (220,23/216,02 m n.m.), vodojem Hazmburk 2×400 m3 (211,30/207,14 m n.m.), vodojem Klapý 50 m3 (255,08/252,77 m n.m.) a vodojem Levousy 100 m3 (200,82/197,37 m n.m.). Vodovod lze rozdělit na tři provozní části: Libochovice Budyně nad Ohří Mšené-lázně Propojení provozní části Libochovice se skupinovým vodovodem Lovosice 2 je řadem DN 100 mezi vodojemem Hazmburk a obcí Slatina. Provozní část Mšené-lázně zásobuje obce a místní části Brníkov I. a II. tl. pásmo, Evaň, Horka,


52


textová část

Podbradec, Ředhošť, Loucká, Vrbice a Mšené-lázně. V obci je provozována centrální čistírna odpadních vod s kapacitou 2850 EO. Na ČOV jsou likvidovány odpadní vody z obce Martiněves (místní části Charvatce, Martiněves, Radešín). Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV z TR 110/22 kV Libochovice napájené z elektrárny Mělník. Zásobování plynem Místní část Mšené-lázně je plynofikována. STL plynovod je přiveden od východu z RS VVTL/STL Charvatce (1 200 m3/h) napojené odbočkou DN 100 z dálkového plynovodu VVTL Hospozín – Čížkovice DN 300. Jihozápadním okrajem řešeného území prochází tranzitní plynovody 2 x DN 900, 1 x DN 1000. Dálkovod - ropovod Jihozápadní částí řešeného území prochází ropovod „Družba“(Provozní celek PC18 – DN 500). Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno telefonního obvodu (TO) 47 Ústí nad Labem. Do řešeného území zasahuje koridor mikrovlnných spojů – OP 200 - 250 m. V souběhu s trasou VVTL plynovodu a dále místní částí Ječovice jsou vedena dálková telekomunikační vedení. V k.ú. Ječovice a Ředhošť je provozována základnová stanice, resp. radiové zařízení.

2.1.6 Účast ve sdružení obcí Obec Mšené-lázně je členem následujících sdružení obcí: 

Mikroregion Budyňsko - Obecnými předměty jeho činnosti jsou všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území, zajištění čistoty obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezávadná likvidace, propagace sdružení a jeho zájmového území a provozování kulturní činnosti, zabezpečování příprav a realizaci zařízení sloužící k uspokojení potřeb občanů, jejich správa a údržba, jsou-li ve vlastnictví obce.



Euroregionu Elbe/Labe - klade si za cíl zjednodušit regionální přeshraniční spolupráci. Tato spolupráce se zakládá na principech rovnoprávnosti při dodržení „Evropské rámcové dohody o přeshraniční spolupráci mezi územními správními celky“, která byla přijata roku 1980 Evropskou radou. Jedná se tedy především o podporu spolupráce a rozvoje v oblastech regionálního plánování, životního prostředí, podpory hospodářství a cestovního ruchu, výstavby infrastruktury, ochrany před živelnými pohromami a záchranářství, dopravy, kultury, vzdělanosti, sportu, setkávání, zdravotnictví, sociální péče, podpory snah a jednotlivých záměrů měst a obcí, které odpovídají rozvojovým cílům regionu, podpory všech snah a opatření na komunální úrovni a zastupování regionálních zájmů na příslušných úřadech a institucích, jakož i podpory aktivit v rámci závazných mezinárodních smluv o regionální přeshraniční kooperaci.



Severočeského sdružení obcí SESO - vzniklo za účelem napomáhat vzájemné informovanosti mezi obcemi, koordinovat jejich akce přesahující rámec územního obvodu jedné obce, vytvářet podmínky pro součinnost ve všech oblastech, v nichž obce vyvíjejí svou činnost, se zvláštním zřetelem na rozvíjení samosprávy. Sdružení rovněž zaujímá stanoviska k legislativním návrhům a dalším záměrům týkajících se obcí a předkládá iniciativní návrhy Ústeckému kraji, orgánům veřejné správy, poslancům a senátorům PČR a zákonodárnému orgánu. Zajišťuje informační zázemí obcím v oblastech jejich činnosti, zajišťuje vzdělávání představitelů samosprávy, shromažďuje a rozšiřuje zkušenosti z řešení problémů obcí, nadační činností získává finanční prostředky pro financování regionálních projektů a koordinuje zahraniční spolupráci a pomoc regionu.



Spolku pro obnovu venkova Ústeckého kraje - Úkolem spolku je posílit prestiž venkova s cílem rozvíjet tento prostor nejen od spodu aktivitou místních lidí, ale i s pomocí a podporou vlády ČR, parlamentu ČR a Ústeckého kraje. Jedním z hlavních úkolů SPOV ÚK je aktivní spolupráce při zajišťování soutěže Vesnice roku v Ústeckém Kraji a spolupráce s krajem.

Územní plán Mšené-lázně je zpracován v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími z výše uvedených strategických dokumentů sdružení a svazků obcí.

2.2

Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

2.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje Řešené území je součástí rozvojové osy OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo ( -


53


textová část

Dresden) vymezené Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“), schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009. Důvodem vymezení je vliv, resp. významná vazba, na dálnici D8 a železniční trať č. 090 (I. tranzitní železniční koridor) při spolupůsobení center osídlení Mělník, Roudnice nad Labem, Lovosice, Litoměřice a Děčín. Z PÚR ČR vyplývají pro danou rozvojovou osu úkoly pro územní plánování (viz. kapitola 3.2. – OS2): -

vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v sevřeném údolí Labe,

-

vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin.

Úkoly stanovené v PÚR ČR pro OS2 se řešeného území přímo netýkají. Územní plán respektuje následující obecná kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, Územní plán respektuje koridor technické infrastruktury mezinárodního významu DV1 vymezený rovněž ve vydaných ZÚR ÚK. Koridor je veden v trase ropovodu Družba v jihozápadní části řešeného území a v územním plánu je vymezen jako koridor územní rezervy DVR1. Šířka koridoru je stanovena na 600 m (v rozsahu bezpečnostního pásma). b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, Vymezením ploch přestavby určených pro bydlení je umožněno nové využití v současnosti nevyužívaných, příp. nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území a jeho celková intenzifikace. Lokalizací zastavitelných ploch výhradně v přímé vazbě na plochy stabilizované a stanovením podmínek jejich využití jsou vytvořeny podmínky pro eliminaci prostorově sociální segregace a nadměrné fragmentace území. Vymezení stabilizovaného systému ploch veřejných prostranství a ploch smíšených nezastavěného území (NSzp) představuje základní koncepci ochrany ploch veřejně přístupné zeleně. c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, Územní plán vymezuje na rozsáhlých v současnosti nevyužívaných či neefektivně využívaných výrobních plochách zemědělského charakteru funkci umožňující obnovu širší výrobní činnosti. V jádrové části Mšeného jsou na nevyužívaných plochách vymezeny plochy přestavby funkcí smíšené centrální (SC), bydlení (BV) a smíšené obytné (SV). f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Území obce je historicky intenzivně využívanou zemědělskou krajinou, jejíž dominantní funkcí je rostlinná prvovýroba. Územní plán navrhuje celkovou obnovu struktury krajiny zahrnující především založení jednotlivých prvků územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“), obnovu cestní sítě, revitalizaci vodních toků, atd. s cílem podpořit její rekreační využití Z polohy obce v rozvojové ose OS2 republikového významu vyplývají pro územní plán následující úkoly: Úkoly pro územní plánování: a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Územní plán vytváří podmínky pro akceleraci rozvoje obce s ohledem na demografické předpoklady, pozici obce v sídelní struktuře a širší dopravní vazby. Cílem územního plánu je posílit význam obce v oblasti rekreace a cestovního ruchu s akcentem na lázeňství, vytvořit širší nabídku ploch pro trvalé bydlení, podpořit obnovu a rozvoj výrobních aktivit a jednotlivých složek občanského vybavení v jádrovém sídle – Mšeném. Územní plán vymezuje v jihozápadní části řešeného území koridor technické infrastruktury mezinárodního významu DV1 pro zdvojení ropovodu Družba. Územním plánem je koridor DV1 zpřesněn a vymezen jako koridor územní rezervy DVR1. Šířka koridoru je stanovena 600m. b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. Úkoly stanovené v PÚR ČR pro OS2 se řešeného území netýkají. Na území obce nejsou lokalizovány prakticky žádné plochy těžby surovin. Obec se nachází zcela mimo ohrožení povodňovou aktivitou řeky Labe. Řešeným územím jsou vedeny koridory technické infrastruktury vymezené v PÚR ČR. Jedná se o koridor DV1 – Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba ve střední ose řeky Moravy mezi Rohatcem a Holíčí – Klobouky, Klobouky – Rajhrad, Radostín –Kralupy – centrální tankoviště ropy (dále jen „CTR“)


54


textová část

Nelahozeves, CTR Nelahozeves – Litvínov, vymezeného v PÚR ČR. Důvodem vymezení je územní ochrana koridoru pro zabezpečení přepravy strategické suroviny pro Českou republiku (dále jen „ČR“), a tím zajištění navyšování přepravy ropy z Ruska do ČR (možné zvyšování zpracování ropy v rafinérii Litvínov a Kralupy). Jedná se o nezávislou přepravu různých typů rop (REB, MND, kaspické ropy) vč. diverzifikace přepravy ropy přes území ČR. Koridor DV1 je územním plánem zpřesněn a vymezen jako územní rezerva DVR1. Šířka koridoru je stanovena 600m. Přes řešené území nejsou vedeny koridory a plochy dopravní infrastruktury vymezené v PÚR ČR. Územní plán Mšené-lázně dále respektuje obecné zásady stanovené v PÚR ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu zejména s republikovými prioritami územního plánování vyjádřenými body: (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Územní plán vytváří obecné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území vymezených v ÚAP a upřesněných v doplňujících průzkumech a rozborech území, stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj polycentrické sídelní struktury, respektuje hierarchii sídel v rámci řešeného území i širších vztahů. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch jsou vytvořeny podmínky pro zachování a rozvoj stabilizované kompaktní urbanistické struktury jednotlivých sídel řešeného území. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou s ohledem na převažující zemědělský charakter oblasti vymezeny především stabilizované plochy. Za účelem zvýšení využití jejího sportovního a rekreačního potenciálu jsou vymezeny plochy změn v krajině pro sportovní funkci a veřejně přístupnou zeleň. Jako charakteristický výraz identity sídla je územním plánem respektováno a dále rozvíjeno lázeňství. Vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch občanského vybavení – lázeňství (OL), ploch zeleně a sportovních funkcí v krajině je deklarována jednoznačná podpora rozvoje lázeňských služeb a souvisejících aktivit. V nezastavěném území dominují zemědělské plochy (NZ) s jednoznačnou převahou produkční funkce. Územní plán respektuje historicky vytvořený zemědělský charakter krajiny a vytváří podmínky pro posílení jejích ekologicko stabilizačních funkcí. (16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

Území obce je součástí rozvojové osy republikového významu OS2. Úkoly a požadavky stanovené pro rozvojovou osu v PÚR ČR upřesněné ZÚR ÚK jsou promítnuty do koncepce rozvoje území a koordinovány s individuálními záměry vlastníků a uživatelů území. V průběhu přípravy zadání územního plánu a tvorby návrhu byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé podněty a požadavky na změny v území. S ohledem na současný stav a podmínky v území, jeho rozvojové předpoklady, význam a pozici obce v sídelní struktuře, limity využití území a nadřazenou územně plánovací dokumentaci byl stanoven způsob využití území. V rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot jsou respektovány hodnoty vymezené v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje (v rámci ÚAP) a hodnoty identifikované na základě doplňujících průzkumů a rozborů území se zohledněním zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. (17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

Za účelem posílení významu lázeňství jsou ve Mšeném vymezeny plochy občanského vybavení (OL). Jedná se o stabilizované i zastavitelné plochy v jádrovém sídle – Mšeném. V důsledku kolektivizace zemědělství byly v minulosti na území obce vybudovány rozsáhlé areály zemědělské prvovýroby (Mšené, Podbradec, Ředhošť) zaměřené na rostlinnou i živočišnou výrobu. Územní plán uplatňuje diferencovaný přístup k jednotlivým plochám a s ohledem na stávající způsob jejich využívání vymezuje: - plochy přestavby (nevyužívané výrobní areály) s cílem umožnit jejich nové využití pro účely bydlení, občanského vybavení apod.


55


textová část

- stabilizované plochy (částečně využívané výrobní kapacity), kde je potvrzena jejich stávající funkce, doplněná v rámci podmínek využití o lehkou výrobu nezemědělského charakteru. - zastavitelné plochy výroby nezemědělského charakteru pro rozvoj ekonomických aktivit ve vazbě na plochy stabilizované. (18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurence-schopnost.

Územní plán respektuje stabilizovanou sídelní strukturu a určuje vzájemnou hierarchii sídel na území obce. Mšené je rozvíjeno jako správní středisko území obce s významným podílem občanského vybavení (veřejné infrastruktury a komerčních zařízení). Jeho specifický význam založený na lázeňství je dále podpořen vymezením stabilizovaných i zastavitelných ploch občanského vybavení lázeňského charakteru (OL), plochami smíšenými obytnými (SC), plochami veřejně přístupné zeleně. Místní části jsou charakterizovány funkční nejednoznačností, jejich pozice ve vztahu k jádrovému sídlu je dlouhodobě stabilizována. Územní plán zachovává sídelní proporcionalitu a vytváří podmínky pro jejich extenzivní rozvoj především ve formě venkovských sídel integrujících na svém území funkce bydlení, rekrace, zemědělské a lehké výroby, případně základního občanského vybavení. (19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

Problematika nevyužívaných výrobně zemědělských areálů na území obce je v územním plánu řešena zařazením části do smíšených ploch obytných (M6) a vymezením stabilizovaných ploch zemědělské výroby (Ředhošť, Podbradec) s rozšířenými podmínkami využití i pro výrobu nezemědělského charakteru. Vymezením ploch přestavby a stanovením podmínek využití ve stabilizovaných plochách v zastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro intenzifikaci zastavěného území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty a chránit nezastavěné území, především zemědělskou půdu. (20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stabilitya zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajinyi v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristikya typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Územní plán nenavrhuje záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny. Ostatní záměry jsou lokalizovány mimo zvláště chráněná území (ZCHÚ), lokality soustavy NATURA 2000, mokřady a lesní půdní fond. S ohledem na výskyt kvalitních zemědělských půd jsou v územním plánu přednostně vymezeny plochy přestavby. Při vymezování zastavitelných ploch jsou dodrženy zásady ochrany půdního fondu, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je zpracováno podle zákona č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a je součástí odůvodnění územního plánu. Územní plán vymezuje a na základě zpracovaných podkladů a dokumentů dále upřesňuje skladebné prvky ÚSES doplněné rozsáhlou sítí ploch zeleně plnící funkci interakčních prvků (dále jen „plochy významné zeleně“). Jednotlivá řešení navržená v rámci koncepce uspořádání krajiny vycházejí z cílové charakteristiky a typu krajiny vymezené v ZÚR ÚK (Severočeské nížiny a pánve – 13), vytvářejí podmínky pro ochranu krajinného rázu a implementují dílčí kroky naplňování cílových charakteristik. Vymezením stabilizovaných ploch těžby (NT) a ploch občanského vybavení (OL) jsou vytvořeny podmínky pro využití přírodních zdrojů. (21)

Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

Za účelem zvýšení rekreačního a sportovního využívání krajiny jsou v územním plánu vymezeny plochy veřejné zeleně (ZV) a plochy smíšené nezastavěného území (NS) se sportovní a komerční funkcí. Cílem je využít


56


textová část

a rozvinout místní specifika, vysoký rekreační potenciál území a umožnit obnovu a především kvalitativní rozvoj stabilizovaných a provozovaných areálů a zařízení (Lázně Mšené, Trhy Ředhošť, Auto moto areál Ředhošť). Za účelem zvýšení fyzické a biologické prostupnosti krajiny jsou na intenzivně využívaných zemědělských plochách navrženy koridory pro obnovu cestní sítě v krajině (KMK). Koncepce uspořádání krajiny vychází z potřeby celkového posílení její ekologicko stabilizační funkce. Mimo prvků ÚSES jsou v územním plánu vymezeny koridory pro realizaci revitalizačních opatření (KRO) umožňující obnovu krajinných prvků, revitalizaci vodních toků, výstavbu protipovodňových a protierozních opatření, apod. (24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

Na území Ústeckého kraje je provozován integrovaný dopravní systém, jehož cílem je koordinace veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. Území obce leží mimo hlavní dopravní tahy a je obsluhováno výhradně veřejnou autobusovou dopravou. V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy silniční a železniční dopravy umožňující rozvoj obou druhů veřejné dopravy. Územní plán vytváří podmínky pro obnovu pravidelné osobní dopravy v minulosti provozované na železniční trati č. 095 Vraňany – Libochovice. V rámci dopravní koncepce jsou v územním plánu vymezeny stávající i navrhované cyklotrasy vedené po silnicích III. tříd a místních komunikacích s cílem podpořit environmentálně šetrné formy dopravy. (32)

Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

V rámci doplňujících průzkumů a rozborů byly v území identifikovány plochy, jejichž využití je s ohledem na současné požadavky problematické. Plochy nevyužívaných areálů zemědělské prvovýroby situované v kolizních polohách zejména ve vztahu k obytné zástavbě a objektům občanského vybavení jsou v územním plánu vymezeny jako plochy přestavby s předpokladem jejich využití pro účely bydlení a občanského vybavení (M5, M6, M13).

2.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen „ZÚR ÚK“). Tento dokument byl vydán dne 5.10.2011 zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č.j. 23/25Z/2011 ze dne 7.9.2011. Územní plán je v souladu s vydanými ZÚR ÚK. Stanovení priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území V rámci ZÚR Ústeckého kraje se pro zajištění udržitelného rozvoje, dosažení cílů a úkolů územního plánování a zvýšení atraktivity kraje stanovují konkrétní krajské priority územního plánování. Krajskými prioritami se doplňují a konkretizují republikové priority uvedené v PÚR ČR 2008. Krajské priority s dopadem pro řešené území, tj. správní území obce Mšené – lázně, jsou vyhodnoceny následovně: Základní priority: 1)

Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje.

Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce ÚP je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch s rozdílným způsobem využití, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce. ÚP vytváří předpoklady pro zajištění příznivého životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo bez násilného narušení historických i současných hodnot urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot zanechaných předchozími generacemi. Koncepce rozvoje území obce navazuje na stávající koncepci za současného respektování a zohlednění omezení vyplývajících z limitů využití území. Vychází zejména z polohy obce v rozvojové ose republikového významu s vazbou na dálnici D8 a výrazného rekreačního a kulturně společenského potenciálu lázeňského místa Mšené. Koncepce je zaměřena na kvalitní rozvoj území s cílem vytvoření podmínek pro trvalou stabilizaci obyvatelstva a mírný hospodářský rozvoj a vytvoření podmínek pro realizaci opatření, která chrání, obnovují a doplňují charakteristické uspořádání území, zvyšují jeho ekologickou stabilitu a nejsou v kolizi se zemědělským charakterem krajiny.


57


2)

textová část

Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.

Podpora ekonomických aktivit, která je součástí koncepce rozvoje území obce, je v ÚP směrována především k novému využívání stabilizovaných výrobních ploch zemědělských i nezemědělských, případně umožnění rozšíření možností využití ploch a areálů, které jsou využity pouze zčásti. ÚP při respektování zemědělského charakteru území a dlouhodobé tradice hospodaření v krajině vytváří podmínky pro rozvoj alternativních způsobů hospodaření na zemědělské půdě. Životní prostředí: 3)

Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další).

Koncepce uspořádání krajiny preferuje zachování a ochranu přírodních, lesních a smíšených ploch v území, v krajině nevznikají nová sídla ani samoty, je zachován zemědělský charakter krajiny. Vymezením koridorů pro realizaci revitalizačních opatření v krajině jsou vytvořeny předpoklady pro zvyšování retenční schopnosti krajiny i pro realizaci staveb a opatření na ochranu před povodněmi. Územní plán dále vymezuje systém sídelní zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách a podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití s funkcí zeleně zajišťuje jejich obnovu a ochranu. Současně je stanovena zásada, že plochy zeleně budou vymezovány i v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v podobě zeleně veřejně přístupné jako nedílná součást veřejných prostranství. Předpokladem pro zlepšení životního prostředí je mj. i vymezení ploch přestavby nově určených pro bydlení, čímž je umožněno nové využití v současnosti nevyužívaných, případně nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území a tím jeho celková intenzifikace a ozdravění. 4)

Priorita č. 4 se netýká správního území obce Mšené – lázně (stanoví nápravu poškozených a narušených složek životního prostředí a odstraňování starých ekologických zátěží).

5)

Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES).

Územní plán respektuje zvláště chráněná území z hlediska ochrany přírody a krajiny dle příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to: evropsky významné lokality Údolí Podbradeckého potoka a Na dlouhé stráni, vymezené v rámci soustavy chráněných území NATURA 2000, dále přírodní památku Slatiniště u Vrbky, evidované památné stromy (Lípa na Markovském a Lípa v Zahájí), Přírodní park Dolní Poohří. Významné krajinné prvky registrované dle § 6 cit. zákona č. 114/1992 Sb., nejsou v řešeném území evidovány. Územní plán vymezuje ÚSES krajiny, jehož struktura je tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru, a který vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů s tím, že jednotlivé prvky jsou navrženy v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na aktuální stav v území. 6)

Priorita č. 6 se netýká správního území obce Mšené – lázně (revitalizace necitlivě upravených vodních toků v souvislosti s těžbou).

7)

Priorita č. 7 se netýká správního území obce Mšené – lázně (problematika vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Hospodářský rozvoj:

8)

Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům.

Součástí koncepce rozvoje území obce Mšené - lázně je v dané souvislosti podpora ekonomických aktivit. Kromě stabilizovaných výrobních ploch jsou vymezeny zastavitelné plochy pro občanské vybavení a dále plochy přestavby s cílem umožnit širší využití nedostatečně využitých stávajících areálů. Určitý ekonomický potenciál (individuální ekonomická činnost) je možné využít v plochách smíšených obytných, v nichž územní plán vytváří podmínky pro integraci vzájemně se nerušících funkcí bydlení, řemeslné výroby, občanského vybavení, rekreace apod. Jednou z priorit ÚP je využít a dále rozvíjet rekreační potenciál území (lázeňské místo Mšené), unikátní lázeňský areál s významem ekonomického a kulturně společenského centra. 9)

Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí stanovené usnesením vlády ČR č. 331/1991 a č. 444/1991 – převzaté z 2. změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č. 1176/2008.


58


textová část

V řešeném území se nachází výhradní ložisko nerostných surovin (kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu – Charvatce – Mšené-lázně), jehož rozsah je v ÚP stabilizován. Ve lhůtě pro vyhodnocení územního plánu stanovené stavebním zákonem (lhůtě aktualizace), se neuvažuje s rozšířením těžby. 10)

Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximální možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody.

V řešeném území se nachází výhradní ložisko nerostných surovin (kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu – Charvatce – Mšené-lázně), jehož rozsah je územním plánem stabilizován. Správní území obce Mšené – lázně není územím s koncentrovaným výskytem ložisek nerostných surovin. Severním okrajem dobývacího prostoru, zasahujícího okrajově do řešeného území (dobývací prostor č. 71126 katastrální území Vrbice u Mšeného – lázní), prochází regionální biokoridor RBK 1117, který je územním plánem zpřesněn na podkladu generelu ÚSES (Plán ÚSES Budyňska a Mšensko – lázeňska) a dle aktuálního stavu v území. Biokoridor je veden mimo prostor aktivní těžby na plochách, které tvoří jedny z ekologicky nejstabilnějších částí širšího zemědělsky intenzívně využívaného území. Biokoridor je vymezen takovým způsobem, který umožňuje vzájemnou koexistenci těžby ložiska a funkce biokoridoru při probíhající těžbě. Případný střet mezi ložiskem a biokoridorem bude řešen v rámci rekultivace území po ukončení těžby v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. 11)

Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu.

Jedním z bodů koncepce rozvoje území obce Mšené – lázně je obecná podpora využití brownfields, tj. nedostatečně využívaných výrobních a zemědělských areálů. V těchto areálech převážně výrobně zemědělského charakteru jsou ÚP vymezeny plochy přestavby a je navrženo nové vhodné funkční využití. Část těchto ploch byla vymezena pro výrobní funkce zemědělského i nezemědělského charakteru se záměrem obnovit výrobní činnost především místního významu a umožnit širší využití těchto areálů (jedná se o bývalé zemědělské areály Podbradec, Ředhošť). Pro část ploch je umožněno nové využití pro účely bydlení, občanského vybavení apod. 12)

Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území.

Na území obce se nenachází žádná stávající průmyslová zóna. Obecně lze uvést, že jedním z bodů koncepce rozvoje území obce Mšené – lázně je obecná podpora využití nedostatečně využívaných výrobních a zemědělských areálů. Nové průmyslové plochy ve volné krajině ÚP nenavrhuje. 13)

Priorita č. 13 se netýká správního území obce Mšené – lázně (problematika redukce rozsáhlých omezení územního rozvoje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území).

14)

Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření – ochrana proti erozním účinkům vody, větru přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.

Koncepce rozvoje obce mj. vychází z výrazně zemědělského charakteru území a dlouhodobé tradice hospodaření v krajině a v této souvislosti je vyjádřena následujícími body: eliminace celkových dopadů intenzivně využívané zemědělské krajiny, vytvoření podmínek pro rozvoj alternativních způsobů hospodaření na zemědělské půdě, respektování zemědělského charakteru krajiny. Územní plán vymezuje plochy zemědělské určené jednoznačně pro zemědělskou prvovýrobu. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny jako extenze zastavěného území a jejich uspořádáním nedochází k nežádoucí fragmentaci zemědělských ploch. Převaha kvalitních půd I. a II. třídy ochrany v přímé vazbě na zastavěné území je významným limitem pro rozvoj sídel. Vzhledem k tomu, že 87% celkové rozlohy řešeného území tvoří zemědělská půda převážně vyšších tříd ochrany a k tomu, že je žádoucí umožnit optimální a odůvodněný plošný rozvoj sídel, bylo toto možné pouze na úkor zemědělského půdního fondu s tím, že byla prověřena možnost minimalizace záboru těchto půd a návrh vychází z dohody s dotčeným orgánem na úseku ochrany zemědělského půdního fondu. Ochrana zemědělských půd je mimo jiné dále zajištěna i vymezením koridorů pro realizaci revitalizačních opatření, skladebných prvků ÚSES a koridorů pro obnovu cestní sítě v krajině. Pro tyto koridory a


59


textová část

plochy jsou územním plánem stanoveny konkrétní zásady přispívající k utváření ekologicky stabilní a vyvážené zemědělské krajiny. Pěstování biomasy je obecně umožněno v plochách zemědělských. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti: 15)

Priorita č. 15 se netýká správního území obce Mšené – lázně. Obec Mšené – lázně se nenachází v rozvojové oblasti.

16)

Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině.

Územní plán využívá předpokladů pro územní rozvoj předurčený situováním obce v rozvojové ose. Vytváří podmínky pro akceleraci rozvoje obce s ohledem na demografické předpoklady, pozici obce v sídelní struktuře a širší dopravní vazby s cílem vytvořit předpoklady pro posílení významu obce v oblasti rekreace a cestovního ruchu s akcentem na lázeňství, vytvořit širší nabídku bydlení vymezením ploch pro trvalé bydlení, umožnit a podpořit obnovu a rozvoj výrobních aktivit a jednotlivých složek občanského vybavení zejména v jádrovém sídle – Mšeném. 17)

Priorita č. 17 se netýká správního území obce Mšené – lázně. Obec Mšené – lázně se nenachází ve specifické oblasti.

18)

Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuálnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost.

Územní plán vychází z demografických údajů mj. z historického vývoje počtu obyvatel v letech 1896 – 2001 (dle ČSÚ k 01.03.2001 a k 31.12.2010). V posledním desetiletí dochází k mírnému nárůstu obyvatel, průměrný věk je v posledním desetiletí stabilizován. S ohledem na tyto skutečnosti a dle odhadu budoucího demografického vývoje je jedním z cílů ÚP vytvoření podmínek pro udržení tohoto demografického vývoje, případně pro jeho stabilizaci. Územní plán se proto soustřeďuje zejména na posílení bytového fondu návrhem nové výstavby, přednostně situované do jádrového sídla v návaznosti na stabilizovanou zástavbu, na zkvalitnění všech složek veřejné infrastruktury a vytvoření podmínek pro rozvoj individuálního podnikání (lázeňství, trhy Ředhošť) tak, aby uspokojivá nabídka bydlení a veřejné infrastruktury vedla pokračování současného pozitivního demografického vývoje. Dalším stěžejním bodem koncepce rozvoje území obce je obecná podpora využití brownfields tj. nedostatečně využívaných výrobních a zemědělských areálů. Vymezením ploch přestavby určených pro bydlení je umožněno nové využití v současnosti nevyužívaných, případně nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území a jeho celková intenzifikace a ozdravění. Lokalizací zastavitelných ploch výhradně v přímé vazbě na zastavěné území a stanovením podmínek jejich využití, včetně návrhu související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, jsou vytvořeny předpoklady pro eliminaci prostorově sociální segregace a jejích negativních vlivů na sociální soudržnost. Dopravní a technická infrastruktura: 19)

Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.).

Řešené území není dotčeno chybějícím úsekem dálnice D8, dostavbou zkapacitněním a přestavbou uvedených úseků silnic I. třídy, hlavními železničními tratěmi ani koridorem Labské vodní cesty. 20)

Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy.

S ohledem na situování obce Mšené – lázně na území Ústeckého kraje se tato priorita týká obce pouze okrajově. Na území Ústeckého kraje je provozován integrovaný dopravní systém, jehož cílem je koordinace veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. Správní území obce Mšené – lázně leží mimo hlavní dopravní tahy a je obsluhováno výhradně veřejnou autobusovou dopravou. Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy silniční a železniční dopravy umožňující rozvoj obou druhů veřejné dopravy. Územní plán vytváří předpoklady pro obnovu pravidelné osobní dopravy v minulosti provozované na železniční trati č. 095 Vraňany – Libochovice. 21)

Priorita č. 21 se netýká správního území obce Mšené – lázně. Řešené území, tj. správní území obce Mšené – lázně, se nenachází v uvedených okrajových částech kraje (oblast Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor).


60


textová část

22)

Priorita č. 22 se netýká správního území obce Mšené – lázně (problematika zkvalitnění vazeb Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury, zejména ve vztazích oblastí Děčínsko – Liberecko, Šluknovsko – Liberecko, Chomutovsko – Karlovarsko, Podbořansko – severní Plzeňsko).

23)

Priorita č. 23 se netýká správního území obce Mšené – lázně (problematika zlepšení přeshraničních vazeb Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy a technické infrastruktury).

24)

Priorita č. 24 se netýká správního území obce Mšené – lázně. V řešeném území se neprojeví územní souvislosti spojené s plánovaným rozvojem ekonomických aktivit – dopravního terminálu a rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích.

25)

Priorita č. 25 se netýká správního území obce Mšené – lázně (týká se rozvojových záměrů na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje).

26)

Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování.

V obci Mšené – lázně není provozován systém centrálního zásobování teplem. Místní části Mšené a Vrbice jsou plynofikovány. Návrh koncepce zásobování plynem vychází z Územní energetické koncepce Ústeckého kraje. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Souběžně s uvedenými druhy energie pro vytápění je ÚP umožněno stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, např. pro předehřev teplé užitkové vody, využívat obnovitelné zdroje energie. 27)

Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR.

Územním plánem je vymezena územní rezerva pro koridor DVR1 v souladu se ZÚR Ústeckého kraje. Šířka koridoru je stanovena 600m. V současné době není k dispozici podrobnější podklad nebo dokumentace, které by zpřesňovaly vedení koridoru DVR1, a na základě kterých by bylo možné koridor zpřesnit jako návrh. 28)

Priorita č. 28 se netýká správního území obce Mšené – lázně (problematika zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku).

29)

Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor).

Územní plán nenavrhuje plochy pro výstavbu větrných elektráren. Stavby a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou přípustným využitím ploch pro výrobu a skladování. Zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití umožněna v rámci podmíněně přípustného využití ploch za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách apod., nebo bude-li se jednat o technické zařízení staveb. 30)

Priorita č. 30 se netýká správního území obce Mšené – lázně (týká se řešení problémů zásobování vodou ve venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody).

31)

Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru.

Koncepce odvádění a čištění odpadních vod v ÚP vychází z koncepce stanovené ve schváleném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje. S ohledem na velikost jednotlivých místních částí (Brníkov, Podbradec, Ředhošť, Ječovice) není investičně ani provozně výhodné budovat čistírny odpadních vod a kanalizační síť. Územní plán předpokládá (v souladu s koncepcí kraje) řešení problematiky postupnou rekonstrukcí bezodtokových akumulačních jímek a jejich vyvážení na čerpací stanici Podbradec napojenou na čistírnu odpadních vod Mšené – lázně. Jádrové sídlo Mšené má vybudovanou oddílnou splaškovou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod, kapacitně vyhovující i pro zastavitelné plochy. Pro místní část Vrbice je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě, a odvedení a čištění odpadních vod na čistírně odpadních vod Mšené – lázně. V místní části Loucká budou odpadní vody i nadále likvidovány individuálním způsobem. 32)

Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje.

Územní plán nenavrhuje změnu stávající koncepce, připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě. Dálková telekomunikační vedení, základnové stanice a radiová zařízení jsou územním plánem respektovány. 33)

Ve všech prioritách stanovených pro dopravní a technickou infrastrukturu musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě,


61


textová část

snahou zachovávat přírodní biodiverzitu a ochranu hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kritéria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Tato priorita se týká návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury, proto se správního území obce Mšené – lázně týká pouze okrajově. Územním plánem je koncepce dopravní a technické infrastruktury stabilizována a pro období lhůty pro vyhodnocení územního plánu stanovené stavebním zákonem (lhůty aktualizace) kapacitně vyhovující. Systém silnic II. a III. třídy doplněný místními a účelovými komunikacemi je předpokladem dostupnosti jádrového sídla z ostatních sídel v řešeném území. Pro obnovu mimosídelních cest jsou územním plánem vymezeny koridory a stanoveny podmínky pro jejich využití. Jedná se zejména o obnovu původních cest a jejich vymezením a uspořádáním ve vazbě na plochy určené pro zemědělskou prvovýrobu jsou respektovány cílové charakteristiky vymezeného krajinného celku Severočeské nížiny a pánve. Sídelní soustava a rekreace: 34)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi.

Územní plán respektuje stabilizovanou sídelní strukturu a určuje vzájemnou hierarchii sídel na správním území obce. Jádrové sídlo – Mšené je rozvíjeno jako správní středisko území obce s významným podílem občanského vybavení (veřejné infrastruktury a komerčních zařízení). Jeho specifický význam, založený na lázeňství, je dále podpořen vymezením stabilizovaných i zastavitelných ploch občanského vybavení lázeňského charakteru, plochami smíšenými obytnými, plochami veřejně přístupné zeleně. Místní části jsou charakterizovány funkční nejednoznačností, jejich pozice ve vztahu k jádrovému sídlu je dlouhodobě stabilizována. Územní plán zachovává sídelní proporcionalitu a vytváří podmínky pro její extenzívní rozvoj především ve formě venkovských sídel integrujících na svém území funkce bydlení, rekreace, zemědělské i nezemědělské výroby, případně základního občanského vybavení. Nová sídla ani samoty nevznikají. 35)

Priorita č. 35 se netýká správního území obce Mšené – lázně (priorita se týká příhraniční oblasti ČR/SRN).

36)

Priorita č. 36 se netýká správního území obce Mšené – lázně (priorita se týká rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou).

37)

Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách.

Územní plán vytváří předpoklady pro rozvoj příležitostí, které poskytuje cestovní ruch, vymezením vhodných ploch s rozdílným způsobem využití, včetně stanovení podmínek pro jejich využití. Stabilizuje a rozvíjí místní specifika (trhy Ředhošť, auto moto areál Ředhošť), vysoký rekreační potenciál území a umožňuje přiměřený rozvoj těchto stabilizovaných provozovaných areálů. Jednou z priorit územního plánu je využít a dále rozvíjet rekreační potenciál území (lázeňské místo Mšené), unikátní lázeňský areál s významem ekonomického a kulturně společenského centra. Koridory pro obnovu cestní sítě v krajině jsou v ÚP vymezeny mj. i za účelem zvýšení rekreačního a sportovního využívání krajiny (cyklostezky, turistické cesty) a s cílem propojení míst zajímavých z hlediska cestovního ruchu. 38)

Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení.

V rámci dopravní koncepce jsou v ÚP vymezeny stávající i navrhované cyklotrasy vedené po silnicích III. tříd a místních komunikacích. Cyklotrasy jsou vymezeny s cílem propojení území se systémem značených cyklotras v širší oblasti; spojují místní turistické cíle (Peruc, Libochovice, Budyně nad Ohří), kde se napojují na síť značených cyklotras (cyklotrasa č. 202 Louny – Peruc, cyklotrasa č. 3035 Úlonice – Peruc). Územním plánem jsou vymezeny koridory pro obnovu cestní sítě v krajině mj. i s možností jejich využití pro pěší turistiku s cílem propojení míst zajímavých z hlediska cestovního ruchu (např. vymezení doplňující turistické trasy propojující obec Mšené – lázně s Roudnicí nad Labem). Sociální soudržnost obyvatel: 39)

Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky.

S ohledem na velikost obce Mšené – lázně a její význam ve struktuře osídlení se tato priorita týká obce pouze okrajově. Jako správní středisko obce s významným podílem občanského vybavení (veřejné infrastruktury a komerčních zařízení) je rozvíjeno jádrové sídlo Mšené. Územní plán vytváří předpoklady k udržení a získávání


62


textová část

kvalifikovaných pracovních sil zejména posílením významu lázeňství – vymezením stabilizovaných i zastavitelných ploch občanského vybavení – lázeňství. Podmínky pro získávání pracovních sil jsou vytvářeny i umožněním širšího využití stávajících areálů s částečně využívanou výrobní kapacitou. 40)

Priorita č. 40 se netýká správního území obce Mšené – lázně (týká se řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje).

41)

Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje.

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území (urbanistických, architektonických, kulturních, přírodních hodnot a zdrojů, hodnot civilizačních a technických), zjištěných v ÚAP a upřesněných a doplněných v doplňujících průzkumech a rozborech. Jako charakteristický výraz identity sídla je územním plánem respektováno a dále rozvíjeno lázeňství. Vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch občanského vybavení – lázeňství, ploch zeleně a sportovních funkcí v krajině, je deklarována jednoznačná podpora rozvoje lázeňských služeb a souvisejících, zejména rekreačních, aktivit. V nezastavěném území dominují zemědělské plochy s převahou produkční funkce. Územní plán respektuje historicky vytvořený zemědělský charakter krajiny a vytváří předpoklady pro posílení jejích ekologickostabilizačních funkcí. 42)

Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu.

Územní plán vychází z demografických údajů (dle ČSÚ v letech 2000 – 2010, k 31.12. daného roku). V posledním desetiletí se průměrný věk obyvatel obce prakticky nemění. S ohledem na tuto skutečnost a na lhůty pro vyhodnocení územního plánu stanovené stavebním zákonem (lhůty aktualizace), se tato priorita týká obce pouze okrajově. Územním plánem jsou v jádrovém sídle Mšené vymezeny dostatečné plochy občanského vybavení (veřejné infrastruktury i komerčních zařízení), včetně kapacitní dopravní a technické infrastruktury. Podmínkami využití ploch občanského vybavení je umožněno reagovat i na případné důsledky změn věkové struktury obyvatel. Územní plán se s ohledem na pozvolný nárůst počtu obyvatel, soustřeďuje spíše na posílení bytového fondu návrhem nové výstavby, přednostně situované do jádrového sídla v návaznosti na stávající zástavbu, na zkvalitnění všech složek veřejné infrastruktury a vytvoření podmínek pro rozvoj individuálního podnikání (lázeňství, trhy Ředhošť) tak, aby uspokojivá nabídka bydlení a veřejné infrastruktury vedla pokračování současného pozitivního demografického vývoje. 43)

Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel.

Území obce Mšené – lázně je součástí rozvojové osy republikového významu OS2, zpřesněné ZÚR Ústeckého kraje. Úkoly pro územní plánování a kritéria a podmínky pro posuzování záměrů na změny v území vyplývající z koncepce rozvojových os jsou promítnuty do koncepce rozvoje území obce a koordinovány se zjištěnými individuálními záměry obyvatel a uživatelů území. V průběhu přípravných prací pro zpracování návrhu zadání územního plánu byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé podněty a požadavky na změny v území. Při návrhu způsobu využití území tak bylo možné vzít v úvahu i tyto podněty obyvatel i uživatelů území, při současném zohlednění všech dalších souvislostí - tj. současného stavu a podmínek v území a jeho rozvojových předpokladů a možností, ochrany přírody a vytvoření předpokladů pro hospodářský rozvoj. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami: 44)

Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.

Územní plán respektuje zájmové území armády ČR, které prochází řešeným územím – koridor mikrovlnných spojů (200 – 250 m). Dle § 175 stavebního zákona lze v řešeném území vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě souhlasného stanoviska Vojenské ubytovací a stavební správy Praha. Územní plán respektuje požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, v bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního a krizového plánu Ústeckého kraje. Územní plán prověřuje následující body: zóny havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek, záchranné, likvidační a obnovovací práce, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. 45)

Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.


63


textová část

Tato priorita se týká zejména potřeby realizace staveb a opatření na ochranu před povodněmi. Správní území obce Mšené – lázně není ohroženo záplavou vodního toku řeky Labe, podmínky ochrany před povodněmi lokálního významu, ale i podmínky ke snižování ohrožení území jinými rizikovými přírodními jevy (nadměrné sucho), vytváří ÚP vymezením koridorů pro realizaci revitalizačních opatření. 46)

Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

Územní plán zpřesňuje záměry vyplývající ze ZÚR Ústeckého kraje a respektuje stanovené požadavky pro řešení protipovodňové ochrany. Za účelem zvyšování retenční schopnosti krajiny byly v ÚP vymezeny koridory pro realizaci revitalizačních opatření, v nichž je umožněna i realizace staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy na ochranu před povodněmi lokálního významu. V řešeném území nejsou stanovena vodoprávním úřadem záplavová území dle § 66 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Projektant a pořizovatel při své činnosti vycházeli zejména z dostupných podkladů správce povodí a správce vodních toků a v území s pravděpodobnou hranicí ohrožení povodněmi ÚP nevymezuje zastavitelné plochy. V územním plánu nebylo nutno vymezit plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Pokrytí území kraje územními plány: 47)

Zajišťovat pokrytí kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území.

V souladu s ustanovením § 6 odst. 5 písm. a) ve spojení s ustanovením § 44 písm. a) stavebního zákona rozhodlo Zastupitelstvo obce Mšené – lázně usnesením č.11/2009 ze dne 19.02.2009 o pořízení územního plánu. Obec Mšené – lázně má v současné době platný Územní plán sídelního útvaru Mšené – lázně – Martiněves, schválený Zastupitelstvem obce Mšené – lázně 27.09.1996. Vzhledem k ustanovení § 188 stavebního zákona, ze kterého vyplývá, že územně plánovací dokumentace pořízené před 01.01.2007, pokud nebudou upraveny a vydány podle stavebního zákona, pozbývají ke dni 01.01.2016 platnosti, rozhodlo zastupitelstvo obce o pořízení územního plánu. Zadání Územního plánu Mšené – lázně schválilo Zastupitelstvo obce Mšené – lázně usnesením č. 8/2011 ze dne 20.01.2011. V zadání stanovil pořizovatel (úřad územního plánování) ve spolupráci s určeným zastupitelem (Ing. Josef Bíža, starosta obce) hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu dle rozvojových potřeb obce. Územní plán respektuje následně uvedené limity využití území a záměry nadmístního významu vyplývající ze ZÚR Ústeckého kraje: Limity využití území a záměry nadmístního významu: -

OP přírodního léčivého zdroje I. a II. stupně OP vodního zdroje II. stupně chráněné ložiskové území (CHLÚ č. 23660000 Vrbice u Mšeného – lázní), dobývací prostor (DP č. 71126 Vrbice u Mšeného – lázní) CHOPAV Severočeská křída NATURA 2000 – EVL Údolí Podbradeckého potoka, EVL Na dlouhé stráni Přírodní park Dolní Poohří tranzitní VVTL plynovod, OP ropovodu regionální biocentrum 1486 Mšenský potok regionální biokoridory 622, 1117 koridor DVR1 – územní rezerva

Území obce Mšené-lázně je součástí rozvojové osy republikového významu OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (- Dresden), vymezené PÚR ČR 2008. ZÚR ÚK zpřesňují vymezení této rozvojové osy na území Ústeckého kraje pod označením OS2. Jednotlivé úkoly a požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové ose OS2 vyjádřené níže uvedenými body jsou územním plánem respektovány a promítají se do celkové koncepce rozvoje území. (1) Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. V souladu s ustanovením § 44 stavebního zákona rozhodlo zastupitelstvo obce Mšené-lázně o pořízení ÚP Mšené-lázně. Zadání zpracované pořizovatelem bylo zastupitelstvem obce Mšené-lázně schváleno dne 21.1.2011.


64


textová část

V územním plánu byla pro významnější rozvojové plochy stanovena podmínka zpracování územních studií, které prověří a navrhnou podrobnější podmínky využití (územní plán reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území): (2) Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici. Řešené území není dotčeno výstavbou chybějícího úseku dálnice D8. (3) Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu. V nedostatečně využívaných areálech převážně výrobně zemědělského charakteru byly územním plánem vymezeny plochy přestavby, pro které bylo navrženo nové funkční využití, část těchto ploch byla vymezena pro výrobní funkce zemědělského i nezemědělského charakteru se záměrem obnovit výrobní činnost především místního významu. V řešeném území se nenachází průmyslové zóny nadmístního významu. (4) Řešit územní souvislosti spojené s plánovaným rozvojem ekonomických aktivit -dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích. V území se neprojeví územní souvislosti spojené s plánovaným rozvojem ekonomických aktivit dopravního terminálu a rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích. (5) Upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v ohrožených územích (vč. sevřeného údolí Labe). Územní plán zpřesňuje požadavky a záměry vyplývající ze ZÚR ÚK. Za účelem zvyšování retenční schopnosti krajiny byly územním plánem vymezeny koridory pro realizaci revitalizačních opatření, v nichž je umožněna i realizace protipovodňových opatření převážně lokálního významu. (6) Vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin. V řešeném území se nenacházejí velkoplošné a pohledově exponované areály těžby surovin. (7) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat výhradní ložiska s řešitelnými střety zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. Do řešeného území okrajově zasahuje CHLÚ místního významu. Současný rozsah a charakter těžby nemá negativní vliv na krajinu a životní prostředí, další plošný rozvoj se nepředpokládá. V řešeném území se nenacházejí velkoplošné areály těžby surovin. (8) Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT). Řešené území není dotčeno záměrem vysokorychlostní železniční trati (VRT). (9) Chránit a kultivovat typické a výjimečné přírodní, kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. Územním plánem jsou respektovány hodnotné přírodní a krajinné prvky v území (údolí Mšenského a Podbradeckého potoka, Močidelské údolí) vymezením ploch nezastavěného území s jednoznačně stanovenými podmínkami využití (plochy přírodní, lesní a smíšené nezastavěného území). Územní plán vytváří podmínky pro obnovu a další rozšíření přírodních ploch vymezením koridorů pro realizaci revitalizačních opatření, koridorů pro obnovu cestní sítě v krajině a prvků územního systému ekologické stability. Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití je respektována dochovaná historicky utvářená urbanistická struktura jednotlivých sídel. Lázeňská tradice v hlavním sídle Mšené – lázně je potvrzena vymezením ploch občanského vybavení – lázeňství a pro potřeby rozvoje lázeňského areálu byly navrženy rozvojové plochy občanského vybavení (OL) a s nimi související plochy dopravní infrastruktury (DS). Řešené území je dotčeno koridorem technické infrastruktury DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba, vymezeným v PÚR ČR 2008. ZÚR ÚK zpřesňují koridor DV1 v úseku CTR Nelahozeves - Litvínov na území Ústeckého kraje, zpřesněný koridor je územním plánem sledován jako územní rezerva DVR1. Šířka koridoru je 600 m. Pro územní plánování a využívání území koridoru ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly:


65


textová část

(1) Respektovat územní rezervu koridoru DVR1 v ÚPD dotčených obcí, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. (2) V součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na zpřesnění koridoru DVR1. Územním plánem je vymezena územní rezerva pro koridor DVR1 v souladu se ZÚR ÚK. V současnosti není k dispozici podrobnější dokumentace, která by zpřesňovala vedení koridoru DVR1. Řešeným územím prochází regionální biokoridor RBK 1117 a regionální biocentrum RBC 1468. RBK 622 navržený ZÚR LK zasahuje do severovýchodní části správního území obce Mšené – lázně (k.ú. Mšené – lázně). Na podkladu zpracovaného generelu ÚSES (Plán ÚSES Budyňska a Mšensko – lázeňska, I.M.Rothbauer, prosinec 2002) je v územním plánu v místě procházejícího RBK 622 vymezeno lokální biocentrum LBC 4. ZÚR ÚK stanovují pro vymezené nadregionální a regionální biocentra a biokoridory tyto úkoly (územní plán reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území): (1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj. Vymezení prvků ÚSES v územním plánu vychází zejména ze zpracovaného Plánu územních systémů ekologické stability pro k.ú. Budyně nad Ohří, Vrbka, Břežany nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Roudníček, Brníkov, Ředhošť, Podbradec, Ječovice, Bříza, Radešín, Martiněves, Charvatce, Mšené-lázně a Vrbice. Jednotlivé prvky ÚSES byly územním plánem zpřesněny na hranice parcel dle Katastru nemovitostí. (2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití funkční plochy. Plochy biokoridorů jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. Územním plánem jsou dále stanoveny obecné zásady pro využívání ploch ÚSES. (3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. V plochách biokoridorů nejsou územním plánem navrhovány zastavitelné plochy, které by v budoucnu znemožnily vzájemné propojení prvků ÚSES. (4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. V plochách biocenter a biokoridorů nejsou navrhovány plochy dopravní a technické infrastruktury, které by snižovaly ekologickou stabilitu a funkčnost ekosystému. V případě navrhovaných koridorů pro obnovu cestní sítě v krajině (KMK) se jedná zejména o obnovu původních cest a ekostabilizačních opatření v krajině, jejichž realizace mimo jiné podpoří funkčnost ÚSES (založení alejí, protierozní opatření, apod.). (5) Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40 m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50 m – viz. metodika), stanovené trasy a principů projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné. (6) Biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR ÚK způsobem, který umožňuje v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního parametru výměry a principů vymezování ÚSES dle metodik. Vymezení regionálního biokoridoru a regionálního biocentra je v souladu s platnými právními předpisy a metodikou pro vymezování ÚSES.


66


textová část

(7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES. (8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. (9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. (10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR ÚK a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Vyhodnocení souladu ÚP Mšené- lázně s body (7) – (10) stanovených v ZÚR ÚK: Na podkladu generelu ÚSES (Plán ÚSES Budyňska a Mšensko – lázeňska, I.M.Rothbauer, prosinec 2002) a dle aktuálního stavu je územním plánem vymezen RBK 1117. Biokoridor RBK 1117 prochází severním okrajem dobývacího prostoru (č. 71126) zasahujícího okrajově do řešeného území (k.ú. Vrbice u Mšeného – lázní). Biokoridor je veden mimo prostor aktivní těžby na plochách, které tvoří jedny z ekologicky nejstabilnějších částí širšího zemědělsky intenzivně využívaného území. Biokoridor je územním plánem vymezen takovým způsobem, který umožňuje vzájemnou koexistenci těžby ložiska a funkce biokoridoru při probíhající těžbě. Případný střet mezi ložiskem a biokoridorem bude řešen v rámci rekultivace území po ukončení těžby v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Území obce Mšené-lázně spadá do vodohospodářsky významné oblasti povrchových a podzemních vod (CHOPAV Severočeská křída) a oblasti výskytu přírodních léčivých zdrojů vymezené ZÚR ÚK. Pro tyto oblasti jsou stanoveny následující podmínky (územní plán reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území): (1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). Celková koncepce územního plánu reaguje zejména na potřebu posílení krajinné složky území. Územním plánem je stanovena koncepce uspořádání krajiny, jejíž součástí je stabilizace a ochrana stávajících přírodních a krajinných hodnot, a vytvoření podmínek pro realizaci dalších ekologicko stabilizačních opatření (revitalizace, protierozní opatření, protipovodňová opatření, obnova cest v krajině a posílení krajinného rázu území). (4) Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití. V řešeném území se nachází výhradní ložisko nerostných surovin (kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu – Charvatce – Mšené-lázně), jeho rozsah je v ÚP stabilizován a ve lhůtě aktualizace se neuvažuje s rozšířením těžby. (9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách. Vymezením ploch nezastavěného území s jednoznačně stanovenými podmínkami využití (plochy přírodní, lesní a smíšené nezastavěného území) jsou územním plánem respektovány a rozvíjeny hodnotné přírodní a krajinné prvky v území. Vymezením koridorů pro realizaci revitalizačních opatření a vymezením prvků územního systému ekologické stability územní plán vytváří podmínky pro stabilizaci a obnovu údolních partií řešeného území.


67


textová část

(10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. Plocha regionálního biocentra RBC 1486 je vymezena jako plocha přírodní (NP), v jejíž stanovených podmínkách využití je jednoznačně vyjádřena priorita ochrany přírody. Plocha regionálního biokoridoru RBK 1117 je vymezena tzv. překryvnou funkcí, pro níž jsou dále stanoveny obecné zásady pro využívání ploch ÚSES. Výše uvedené prvky ÚSES byly územním plánem zpřesněny na hranice parcel dle Katastru nemovitostí. Oba prvky ÚSES jsou územním plánem vymezeny jako veřejně prospěšná opatření za účelem usnadnění jejich realizace. (11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území – zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO). Územní plán vymezuje plochy zemědělské (NZ) určené jednoznačně pro zemědělskou prvovýrobu. Navrhované lokality jsou vymezeny jako extenze zastavěného území a jejich uspořádáním nedochází k nežádoucí fragmentaci zemědělských ploch. Převaha kvalitních půd I. a II. třídy ochrany v přímé vazbě na zastavěné území je významným limitem pro rozvoj sídel. Územní plán prověřil možnosti minimalizace záboru těchto půd. Vzhledem k tomu, že 87% celkové rozlohy řešeného území tvoří zemědělská půda převážně vyšších tříd ochrany, lze umožnit plošný rozvoj sídel pouze na úkor ZPF. Ochrana zemědělských půd je mimo jiné zajištěna vymezením koridorů pro realizaci revitalizačních opatření, skladebných prvků ÚSES a koridorů pro obnovu cestní sítě v krajině. Pro tyto koridory a plochy jsou územním plánem stanoveny konkrétní zásady přispívající k utváření ekologicky stabilní a vyvážené zemědělské krajiny. Pěstování biomasy je obecně umožněno v plochách zemědělských (NZ). Na základě členění „Typologie české krajiny“ (Doc., Ing. arch. Jiří Löw, 2005) bylo území obce v rámci Ústeckého kraje zařazeno do krajinného celku (KC) Severočeské nížiny a pánve, pro který je charakteristická krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Pro tento krajinný celek byly stanoveny následující kroky k naplňování cílových charakteristik krajiny (územní plán reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území): a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), b) napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), Území je součástí intenzivně zemědělsky využívané oblasti narušené nevhodnými zásahy do krajinné struktury (scelování pozemků). Územní plán jednak vymezuje plochy zemědělské (NZ) určené jednoznačně pro zemědělskou prvovýrobu a zároveň vytváří předpoklady pro obnovu původní krajinné zeleně a dalších ekologicko stabilizačních a krajinotvorných opatření (KRO, KMK, ÚSES). d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, Vymezením stabilizovaných a rozvojových ploch a stanovením podmínek pro jejich využití územní plán respektuje historicky utvářenou sídelní hierarchii i samotnou urbanistickou strukturu sídel. Polyfunkční využívání sídel ve vztahu k hospodaření v krajině je umožněno v rámci ploch s rozdílným způsobem využití (zejména plochy smíšené obytné – venkovské -SV). e) uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, Obec je orientována zejména na zemědělskou výrobu, její rozsah je územním plánem stabilizován, rozvojové plochy zemědělské výroby nejsou územním plánem navrhovány. Za účelem podpory využití obnovitelných zdrojů energie byla územním plánem vymezena plocha lehké výroby (VL) v návaznosti na stávající zemědělský areál v Podbradci. f) individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat.


68


textová část

V rámci zpracování ÚP byly posouzeny jednotlivé požadavky na změny v území s ohledem na stanovenou koncepci rozvoje obce a koncepci uspořádání krajiny zahrnující ochranu krajinného rázu. Pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání zajišťující ochranu proti nevhodných stavebním zásahům. Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje byly na území Mšeného vymezeny jako veřejně prospěšná opatření (dále jen „VPO“) navrhované úseky regionálních biokoridorů RBK 1117 Mšenský potok – Poštovice a regionálního biokoridoru RBK 622 myslivna na Ohři – Mšenský potok. ZÚR ÚK stanovují při zpřesňování vymezení VPO tyto úkoly (územní plán reaguje pouze na úkoly týkající se řešeného území): (1) V ÚPD obcí zpřesňovat, při dodržení podmínek uvedených v kapitole 4.7. ZÚR ÚK, vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES, které je třeba založit (tj. VPO). Územní plán zpřesňuje vymezení regionálního biokoridoru RBK 1117 v rámci řešeného území a vymezuje navrhovaný úsek biokoridoru jako veřejně prospěšné opatření. Dále v rámci řešeného území zpřesňuje vymezení regionálního biokoridoru RBK 622 vymezením lokálního biocentra LBC 4 (LBC 4 je lokalizováno v koridoru RBK 622). Takto zpřesněný úsek RBK 622 je vymezen jako veřejně prospěšné opatření. (2) Pozemky v chybějících částech biokoridorů či biocenter chránit před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily doplnění biocentra na požadovanou minimální výměru dle metodiky ÚSES či souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodiky ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro doplnění výměry biocentra či souvislé propojení biokoridorem existují. V plochách biocenter a biokoridorů nejsou územním plánem navrhovány zastavitelné plochy ani změny ve využití území, které by v budoucnosti mohly snižovat ekologickou stabilitu a funkčnost ekosystému. Za podmínky, že bude prokázáno, že trasování jednotlivé liniové stavby dopravní nebo technické infrastruktury mimo prvky ÚSES je neúměrně finančně náročné a za podmínky, že nedojde ke snížení ekologické stability a funkčnosti ekosystému, umožňuje územní plán nezbytné dotčení biocentra nebo biokoridoru jednotlivou liniovou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury. Ze ZÚR ÚK vyplynuly pro správní území obce Mšené - lázně následující požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na ÚPD obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury: Požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR Ústeckého kraje vymezených veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření (kromě ÚSES), návrhů, asanací a územních rezerv Pro obec Mšené – lázně vyplývá požadavek na koordinaci DVR1. Správní území obce Mšené – lázně je dotčeno koridorem technické infrastruktury dálkovod pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba, vymezeným v PÚR ČR 2008. ZÚR Ústeckého kraje zpřesňují v úseku na území Ústeckého kraje koridor DV1 CTR Nelahozeves – Litvínov, zpřesněný koridor je sledován jako územní rezerva DVR1. Šířka koridoru je stanovena 600m. Územním plánem je vymezena územní rezerva pro koridor DVR1 v souladu se ZÚR ÚK. Parametry koridoru odpovídají územní rezervě DVR1 vymezené v ZÚR ÚK. V současné době není k dispozici podrobnější dokumentace, která by zpřesňovala vedení koridoru DVR1. Požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR Ústeckého kraje vymezených nadregionálních a regionálních skladebných částí ÚSES (funkční části, části k založení – veřejně prospěšná opatření) Pro obec Mšené – lázně vyplývá požadavek na koordinaci skladebných částí ÚSES - RBC 1486 funkční, RBK 1117 funkční, RBK 1117 k založení, RBK 622 funkční, RBK 622 k založení. Územním plánem je struktura ÚSES tvořena prvky regionálního a lokálního významu, doplněná plochami významné zeleně. Jednotlivé prvky ÚSES jsou v návrhu ÚPML zpřesněny na hranice parcel dle katastru nemovitostí. V širších vztazích je zajištěna koordinace skladebných prvků ÚSES dle ZÚR ÚK.

2.2.3 Soulad s územně analytickými podklady a dalšími strategickými a rozvojovými dokumenty Územně analytické podklady Ústeckého kraje Územním plánem jsou respektovány požadavky na řešené území vyplývající z Územně analytických podkladů Ústeckého kraje, schválených Zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č.27/6Z/2009 ze dne 24.6.2009, jedná se zejména o: Vybrané limity využití území nadmístního významu: -

radioreléová trasa lázeňské místo – vnitřní lázeňské území poddolované území


69


-

textová část

OP letiště

Vybrané problémy nadmístního významu: -

rámcově vymezené území charakteristické převažujícími rozvojovými předpoklady – B – Litoměřicko – Lovosicko – Roudnicko

Požadavky vyplývající z problémů vymezených ÚAP ÚK jsou promítnuty do ZÚR ÚK, soulad územního plánu s touto dokumentací je vyhodnocen v kapitole 1.2.2.

3 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 53 odst. 4, písm. b) stavebního zákona - zpracovává projektant ve spolupráci s pořizovatelem Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Cíle a úkoly územního plánování jsou v obecné rovině definovány stavebním zákonem v §18 a v § 19. Základní úkoly územního plánování v souladu s ustanovením § 31 stavebního zákona určuje také politika územního rozvoje. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování - § 18 stavebního zákona Územní plán Mšené – lázně vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch s rozdílným způsobem využití, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce. Územní plán tak vytváří předpoklady pro zajištění příznivého životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo bez násilného narušení historických i současných hodnot. Viz § 18 odst. 1 stavebního zákona. Územní plán Mšené – lázně je zpracován komplexně v souladu s požadavky přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Požadavky na komplexní řešení a účelné využití a prostorové uspořádání území jsou promítnuty do koncepce rozvoje území obce a koordinovány s individuálními záměry obyvatel a uživatelů území. V průběhu přípravných prací pro zpracování návrhu zadání územního plánu a zpracování návrhu územního plánu byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé podněty a požadavky na změny v území. Při návrhu způsobu využití území tak bylo možné vzít v úvahu i tyto podněty obyvatel i uživatelů území, při současném zohlednění všech dalších souvislostí - tj. současného stavu a podmínek v území a jeho rozvojových předpokladů i ochrany hodnot území, s cílem umožnění zvyšování kvality života obyvatel a vytvoření předpokladů pro hospodářský rozvoj. Územní plán je tak v souladu s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, neuplatňuje pouze jednostranný přístup, který zdůrazňuje pouze konzervaci stávajícího stavu území a jeho hodnot, ale vytváří možnosti a předpoklady nárůstu pracovních příležitostí pro obyvatele v území a tím i pro zachování a rozvoj jeho osídlení. Viz § 18 odst. 2 stavebního zákona. V rámci procesu pořizování územního plánu pořizovatel koordinoval veřejné i soukromé záměry změn v území a konkretizoval ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů na základě výsledků společného jednání o návrhu územního plánu s dotčenými orgány, chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Oprávněné požadavky na úpravu návrhu Územního plánu Mšené - lázně, které vyplynuly ze stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu byly promítnuty do textové části a grafické části územního plánu a do textové a grafické části odůvodnění územního plánu. Viz § 18 odst. 3 stavebního zákona. Přínosem Územního plánu Mšené – lázně je komplexní přístup k ochraně hodnot založený na principu trvale udržitelného rozvoje území. To znamená, že územní plán vytváří obecné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území (urbanistických, architektonických, kulturních, přírodních hodnot a zdrojů, hodnot civilizačních a technických), zjištěných v územně analytických podkladech a upřesněných a doplněných v doplňujících průzkumech a rozborech. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch jsou vytvořeny podmínky pro zachování a rozvoj stabilizované kompaktní urbanistické struktury jednotlivých sídel řešeného území a pro obnovu a rozvoj polycentrické sídelní struktury za současného respektování hierarchie sídel v rámci řešeného území i širších vztahů. Jako charakteristický výraz identity sídla je územním plánem respektováno a dále rozvíjeno lázeňství. Vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch občanského vybavení – lázeňství, ploch zeleně a sportovních funkcí v krajině, je deklarována jednoznačná podpora rozvoje lázeňských služeb a souvisejících, zejména rekreačních, aktivit. Územní plán tak vytváří možnosti a předpoklady pro zachování a nárůst pracovních příležitostí pro obyvatele v území a tím i pro zachování a rozvoj jeho osídlení.


70


textová část

V nezastavěném území dominují zemědělské plochy s jednoznačnou převahou produkční funkce. Územní plán respektuje historicky vytvořený zemědělský charakter krajiny a vytváří předpoklady pro posílení jejích ekologicko-stabilizačních funkcí. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou, s ohledem na převažující zemědělský charakter oblasti, vymezeny především stabilizované plochy. Jedním z cílů však je i zvýšení využití sportovního a rekreačního potenciálu krajiny, za tím účelem jsou vymezeny plochy změn v krajině pro sportovní funkci a veřejně přístupnou zeleň, nejedná se však o záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny. Záměry na změny v území jsou lokalizovány mimo zvláště chráněná území, mimo lokality Natura 2000, mimo mokřady a mimo lesní půdní fond. S ohledem na hodnotu území, kterou je výskyt kvalitních zemědělských půd, jsou v územním plánu přednostně vymezeny plochy přestavby. Při vymezování zastavitelných ploch jsou dodrženy zásady ochrany zemědělského půdního fondu, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je zpracováno dle příslušných ustanovení zákona č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a je součástí textové části odůvodnění územního plánu. Územní plán Mšené - lázně vymezuje a na základě zpracovaných podkladů a dokumentů dále upřesňuje skladebné prvky ÚSES doplněné významnými plochami zeleně, které plní funkci interakčních prvků. Jednotlivá řešení, navržená v rámci koncepce uspořádání krajiny, vycházejí z cílových charakteristik a typu krajiny, vymezených v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (Severočeské nížiny a pánve – 13), vytvářejí podmínky pro ochranu krajinného rázu a implementují dílčí kroky naplňování cílových charakteristik. Vymezením stabilizovaných ploch těžby a ploch občanského vybavení – lázeňství jsou vytvořeny podmínky pro využití přírodních zdrojů. Za účelem zvyšování retenční schopnosti krajiny jsou v Územním plánu Mšené - lázně vymezeny koridory pro realizaci revitalizačních opatření. Viz § 18 odst. 4 stavebního zákona. Územní plán Mšené – lázně umožňuje stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území umístění pouze staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu. Za tímto účelem (zvýšení rekreačního a sportovního využívání krajiny) jsou v územním plánu vymezeny plochy veřejné zeleně a plochy smíšené nezastavěného území se sportovní a částečně komerční funkcí. Cílem vymezení těchto ploch je využít a rozvinout místní specifika (trhy Ředhošť, auto moto areál Ředhošť), vysoký rekreační potenciál území a umožnit obnovu a především kvalitní rozvoj stabilizovaných a provozovaných areálů a zařízení. Viz § 18 odst. 5 stavebního zákona. Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování - § 19 stavebního zákona Hodnoty území (urbanistické, architektonické, kulturní, přírodní hodnoty a zdroje, hodnoty civilizační a technické), pro jejichž ochranu a rozvoj Územní plán Mšené – lázně vytváří obecné podmínky, byly zjištěny v územně analytických podkladech a upřesněny a doplněny v doplňujících průzkumech a rozborech. Viz § 19 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. Územní plán Mšené – lázně stanoví koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky v území. Stěžejními body koncepce rozvoje území obce je využití výrazného potenciálu lázeňského území, vytvoření diferencované nabídky ploch pro trvalé bydlení v souladu s demografickou strukturou obyvatelstva, obecná podpora využití areálů typu brownfields, tj. nedostatečně využívaných výrobních a zemědělských areálů. Vymezením ploch přestavby, určených pro bydlení, je umožněno nové využití v současnosti nevyužívaných, případně nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území a jeho celková intenzifikace a ozdravění. Lokalizací zastavitelných ploch výhradně v přímé vazbě na zastavěné území a stanovením podmínek jejich využití, včetně návrhu související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, jsou vytvořeny předpoklady pro eliminaci prostorově sociální segregace a nadměrné fragmentace území. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou, s ohledem na převažující zemědělský charakter oblasti, vymezeny především stabilizované plochy. Plochy změn v krajině pro sportovní funkci a veřejně přístupnou zeleň jsou vymezeny za účelem zvýšení využití jejího sportovního a rekreačního potenciálu. Viz § 19 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Při návrhu ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit byl brán zřetel na veřejný zájem na jejich vymezení, jejich přínosy, problémy i rizika s ohledem zejména na životní prostředí, veřejné zdraví atd. Viz § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, stanovením podmínek pro využití těchto ploch, včetně stanovení podmínek prostorového uspořádání, jsou územním plánem stanoveny urbanistické, architektonické i estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny. Viz § 19 odst. 1 písm. d) stavebního zákona.


71


textová část

Vymezením ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, včetně odůvodnění účelu vymezení těchto ploch (např. plocha lázeňského areálu) územní plán vytváří předpoklady pro stanovení podmínek pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Viz § 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Územní plán neobsahuje stanovení pořadí změn v území (etapizaci) – obsahem územního plánu je etapizace pouze v případě, pokud je to účelné, v případě územního plánu obce Mšené – lázně se stanovení etapizace nejeví účelnou. Viz § 19 odst. 1 písm. f) stavebního zákona. Územní plán Mšené – lázně vytváří územní podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Za účelem zvyšování retenční schopnosti krajiny jsou v územním plánu vymezeny koridory pro realizaci revitalizačních opatření, v nichž je umožněna mj. i realizace staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy na ochranu před povodněmi lokálního významu a realizace staveb a opatření na ochranu před jinými rizikovými přírodními jevy (např. nadměrné sucho). Vymezení uvedených koridorů dále umožňuje realizaci protierozních opatření (průlehy, travnaté údolnice, zasakovací travnaté pásy, meze atd.), revitalizaci vodních toků (rozvolnění koryta, umožnění regulovaného rozlivu, meandry atd.), realizaci terénních úprav (valy, výkopy, zemní protierozní hrázky atd.). Viz § 19 odst. 1 písm. g) stavebního zákona. Územní plán Mšené – lázně vytváří podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení a vytváří podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Za účelem posílení významu lázeňství jsou v jádrovém sídle Mšeném v územním plánu vymezeny stabilizované i zastavitelné plochy občanského vybavení – lázeňství. Diferencovaným přístupem k dalším jednotlivým plochám a s ohledem na stávající způsob a záměry jejich využívání územní plán vymezuje plochy přestavby (nevyužívané výrobní areály) s cílem umožnit jejich nové využití pro účely bydlení, občanského vybavení, apod. a stabilizované plochy (částečně využívané výrobní kapacity) kde je potvrzena jejich stávající funkce, doplněná v rámci podmínek využití o výrobu nezemědělského charakteru. Popsaným vymezením zastavitelných ploch pro rozvoj lázeňství a vytvořením předpokladů pro nové využití nevyužívaných výrobních areálů a pro širší využití areálů částečně využívaných, vytváří územní plán podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, pro vytváření pracovních příležitostí. Územní plán respektuje stabilizovanou sídelní strukturu a určuje vzájemnou hierarchii sídel na správním území obce. Jádrové sídlo – Mšené je rozvíjeno jako správní středisko území obce s významným podílem občanského vybavení (veřejné infrastruktury a komerčních zařízení). Řešení územního plánu vychází z demografických podkladů, z nichž je zřejmé, že v posledním desetiletí dochází k mírnému nárůstu obyvatel, průměrný věk je v posledním desetiletí stabilizován. S ohledem na tyto skutečnosti a dle odhadu budoucího demografického vývoje je jedním z cílů územního plánu vytvoření podmínek pro udržení tohoto příznivého demografického vývoje, případně pro jeho stabilizaci, z těchto důvodů se řešení územního plánu soustřeďuje mj. i na posílení bytového fondu. Jedná se o návrh nové výstavby, přednostně situované do jádrového sídla v návaznosti na stávající zástavbu a o zachování sídelní proporcionality a vytváření podmínek pro její extenzívní rozvoj především ve formě venkovských sídel integrujících na svém území funkce bydlení, rekreace, zemědělské i nezemědělské výroby, případně základního občanského vybavení. Územním plánem jsou v té souvislosti vytvořeny i podmínky pro zkvalitnění všech složek veřejné infrastruktury a pro rozvoj individuálního podnikání. Viz § 19 odst. 1 písm. h), i), j) stavebního zákona). Územní plán Mšené – lázně vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany - respektuje požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, v bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního a krizového plánu Ústeckého kraje. Prověřuje následující body: zóny havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek, záchranné, likvidační a obnovovací práce, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Viz § 19 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. Při zpracování územního plánu nebylo nutné určit asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. Viz § 19 odst. 1 písm. l) stavebního zákona. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů zejména tím, že respektuje zvláště chráněná území z hlediska ochrany přírody a krajiny dle příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje územní systém ekologické stability krajiny, jehož struktura je tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru, a který vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů s ohledem na aktuální stav v území. Celková koncepce územního plánu též reaguje na potřebu posílení krajinné složky území stanovením koncepce uspořádání krajiny, jejíž součástí je stabilizace a ochrana stávajících přírodních a krajinných hodnot a vytvoření podmínek pro realizaci dalších ekologicko stabilizačních opatření (revitalizace vodních toků, protierozní opatření, protipovodňová ochrana, obnova cest v krajině apod.). Viz § 19 odst. 1 písm. m) stavebního zákona. Územní plán Mšené – lázně v rozsahu, který se týká řešeného území reguluje rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů. V řešeném území se nachází výhradní ložisko nerostných surovin (kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu – Charvatce – Mšené-lázně), jeho rozsah je v územním plánu stabilizován a ve


72


textová část

lhůtě pro vyhodnocení územního plánu stanovené stavebním zákonem (lhůtě aktualizace) se neuvažuje s rozšířením těžby. Viz § 19 odst. 1 písm. n) stavebního zákona. Při zpracování územního plánu a celkovém návrhu řešení byly uplatňovány poznatky zejména z oborů urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Při stanovení podmínek prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití byly rámcově uplatňovány i poznatky z oboru architektury. Viz § 19 odst. 1 písm. o) stavebního zákona. V Zadání Územního plánu Mšené - lázně nebylo požadováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, neboť dotčený orgán (Krajský úřad Ústeckého kraje) ve svém stanovisku k návrhu zadání sdělil následující závěr zjišťovacího řízení cit.: „Územní plán Mšené – lázně není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí“. Viz § 19 odst. 2 stavebního zákona.

4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 53 odst. 4, písm. c) stavebního zákona – zpracovává projektant ve spolupráci s pořizovatelem Územní plán Mšené – lázně byl zpracován v souladu se stavebním zákonem, s vyhláškou č.500/2006Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. Při pořizování Územního plánu Mšené – lázně bylo postupováno podle příslušných ustanovení stavebního zákona, zejména ustanovení § 43, § 47, § 50 - § 54. Podrobně je postup pořízení Územního plánu Mšené – lázně popsán v bodě a) tohoto odůvodnění. Obsahová struktura Územního plánu Mšené – lázně splňuje požadavky na obsah územního plánu tak, jak jsou stanoveny stavebním zákonem a cit. vyhláškou č. 500/2006 Sb.

5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ § 53 odst. 4, písm. d) stavebního zákona – zpracovává pořizovatel na základě výsledků projednání V procesu pořizování územně plánovací dokumentace chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů dotčené orgány. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona a správního řádu, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dotčený orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo projednání návrhu Územního plánu Mšené - lázně oznámeno jednotlivě dotčeným orgánům. Prostřednictvím svých stanovisek měly dotčené orgány možnost uplatnit požadavky na ochranu zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Bylo obesláno celkem 21 dotčených orgánů, v zákonné lhůtě obdržel úřad územního plánování stanoviska 13 obeslaných dotčených orgánů. Oprávněné požadavky na úpravu návrhu Územního plánu Mšené - lázně, které vyplynuly ze stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu, uplatněných na základě § 50 stavebního zákona, byly promítnuty do textové části a grafické části územního plánu a do textové a grafické části odůvodnění územního plánu. Návrh územního plánu byl posouzen krajským úřadem dle ustanovení § 51 stavebního zákona a o upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se konalo veřejné projednání. Lze tedy konstatovat, že Územní plán Mšené – lázně je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, v jejichž působnosti je ochrana zájmů z těchto předpisů vyplývajících. V průběhu pořizování Územního plánu Mšené – lázně nebyly řešeny žádné rozpory.


73


textová část

6 ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Příloha č. 7, část II. odst.1, písm. b) k vyhlášce – zpracovává projektant Územní plán Mšené-lázně je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem Územního plánu Mšené-lázně (Městský úřad Roudnice nad Labem), schváleného zastupitelstvem obce dne 21.1.2011. Jednotlivé požadavky ze schváleného zadání územního plánu byly v územním plánu respektovány s následujícími odchylkami: V průběhu zpracování územního plánu byly vydány ZÚR ÚK. Požadavek na respektování Územního plánu velkého územního celku okresu Litoměřice (dále jen „ÚP VÚC“), schváleného usnesením vlády ČR č. 110 ze dne 7.2.1996, upraveného dle ustanovení § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) je přenesen na vydané ZÚR ÚK. Územní plán respektuje ZÚR ÚK vydané zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 5.10.2011.

7 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Příloha č. 7, část II. odst.1, písm. c) k vyhlášce – zpracovává projektant

7.1

Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

7.1.1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Mšené-lázně o rozloze 3720,83 ha. Obec tvoří šest katastrálních území – Brníkov (670,9 ha), Ječovice (247,22 ha), Mšené–lázně (767,43 ha), Podbradec (539,96 ha), Ředhošť (965,98 ha), Vrbice u Mšeného–lázní (529,3 ha) a šesti částí obce– Brníkov, Ječovice, Mšenélázně, Podbradec, Ředhošť a Vrbice. Obec náleží dle administrativního členění do Ústeckého kraje, okresu Litoměřice a spadá pod správu obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem Roudnici nad Labem.

7.1.2 Odůvodnění koncepce rozvoje obce Mšené-lázně je převážně zemědělská obec ležící v údolích Mšenského a Podbradeckého potoka zhruba 12 km jihozápadně od Roudnice nad Labem a 14 km severně od Slaného. Významným rozvojovým předpokladem území je dlouhodobá tradice lázeňství v místní části Mšené a dobrá dopravní dostupnost vyšších správních center, kterou představuje blízká dálnice D8 (Praha – Ústí nad Labem, hranice Česko/Německo – Krásný Les/Breitenau – A17), vedená 15 km východně od obce. Dopravní páteří obce je silnice II/118 procházející územím severojižním směrem a spojující obec s administrativními středisky oblasti (Litoměřice, Slaný). V důsledku příznivých přírodních podmínek má obec historicky velmi vysoký potenciál v oblasti zemědělské prvovýroby, jehož využití je v současnosti v útlumu. Kapacita výrobních areálů výrazně převyšuje aktuální požadavky a představuje významnou rezervu pro hospodářský rozvoj obce. V souvislosti s polohou obce v rozvojové ose OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo ( Dresden) vymezené v PÚR ČR (2008) a upřesněné v ZÚR ÚK, lze rovněž očekávat celkově zvýšenou územní aktivitu.

7.1.3 Demografické předpoklady Vývoj počtu obyvatel Základní údaje o historickém vývoji počtu obyvatelstva v řešeném území jsou shrnuty v tabulce popisující sčítání obyvatel v letech 1896 – 2001. Vývoj počtu obyvatel žijících na území Mšeného a jeho místních částí lze ve sledovaném období rozdělit do dvou etap. V první etapě docházelo k postupnému navýšení počtu obyvatel až na 3445 v roce 1920. V následující etapě (1920-1991) počet obyvatel pozvolna klesal, přičemž v roce 1991 byl zaznamenán historicky nejmenší počet trvale žijících obyvatel na území obce (dle dostupných důvěryhodných údajů). K nejvýraznějšímu poklesu došlo v období mezi lety 1921-1950, kdy počet obyvatel klesl


74


textová část

v důsledku velké hospodářské krize v třicátých letech a v důsledku druhé světové války (válečné ztráty, snížení porodnosti, poválečný odsun Němců a následné dosídlování). Tab. Historický vývoj počtu obyvatel v letech 1896-2001 (k 1.3.2001) Obec/ část obce

Počet obyvatel 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Mšenélázně

2609

3021

3139

3313

3397

3445

3098

2336

2119

1891

1677

1576

1584

Brníkov

435

445

487

579

543

565

487

350

303

295

269

201

200

Ječovice

237

273

260

271

265

258

232

120

122

132

108

85

81

Mšenélázně

589

794

772

843

1001

1049

887

694

655

749

680

825

865

Podbradec

358

406

419

419

399

383

356

252

249

198

181

139

126

Ředhošť

639

693

719

704

686

656

635

457

424

363

245

195

187

Vrbice

351

410

482

497

503

534

501

463

366

154

194

131

125

Jak ukazuje následující tabulka, v posledním desetiletí dochází k pozvolnému nárůstu obyvatel až na současných 1761 (údaj ke 31.12.2010). Tab. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001-2010 (dle ČSÚ, ke 31.12.2010) rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

celkem

1 574

1 582

1 620

1 644

1 639

1 647

1 675

1 755

1 746

1 761

Přirozený přírůstek obyvatel, jakožto hodnota udávající rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých během určitého období, dosáhl v roce 2010 kladných hodnot (+2), stejně tak tomu bylo i v případě přírůstku migračního, který rovněž dosáhl kladných hodnot (+13). Ve sledovaném období mezi roky 19712010 dosahoval přirozený přírůstek mezi lety 1977-1992 a 1996-2006 takřka stále záporných hodnot (nejvíce v roce 1986, kdy byla jeho hodnota -19). Od roku 2007 je jeho hodnota kladná. Co se týče přírůstku migračního, tak jeho hodnoty ve sledovaném období značně kolísaly. Nejvyšších kladných hodnoty dosáhl v roce 1991 (+44), v roce 2003 (+42) a v roce 2008 (+73). Přírůstek celkový dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2008 (+80), kdy se do obce přistěhovalo 117 obyvatel a nejnižší v roce 1986 (-36). Tab. Migrační vývoj v letech 2001 – 2010: Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Živě narození

10

10

13

13

15

12

20

22

21

23

Zemřelí

20

18

17

16

16

13

15

15

17

21

Přírůstek přirozený

-10

-8

-4

-3

-1

-1

5

7

4

2

Přistěhovalí

32

45

57

58

42

55

63

117

55

70

Vystěhovalí

31

29

15

31

46

46

40

44

68

57

Přírůstek migrační

1

16

42

27

-4

9

23

73

-13

13

Přírůstek celkový

-9

8

38

24

-5

8

28

80

-9

15

Průměrný věk obyvatel Mšeného je 40,2 let. Podle pohlaví je počet žen a mužů takřka stejný (50,1 % žen). Nejpočetnější je věková skupina 15-64 let, jež tvoří 70,6% všech obyvatel, přičemž nejvíce je obyvatel ve věku 20-24 let a 50-54 let. Průměrný věk obyvatel Mšeného se za poslední desetiletí pohyboval mezi 39 – 40 lety, což přibližně odpovídá věkovému průměru v Ústeckém kraji, který k 31.12.2009 činil 39,8 let (ženy – 41,2 let, muži – 38,3 let). Tab. Průměrný věk v obci v letech 200-2010 (dle ČSÚ, k 31.12. daného roku)

40,2

40

muži / ženy


38,2

39,9

41,9

40,1

38,3

40,2

42,1

39,8

41,8

39,4

38,1

39,2

38,2

39,3

42,1

39,1

38,3

39

42

Průměrný věk

37,8

2010

41,9

2009

37,5

2008

41,4

2007

37,7

2006

40,8

2005

37,7

2004

40,9

2003

37,2

2002

41

2001

-

2000

-

Rok

75


textová část

Z Mšeného vyjíždí do zaměstnání celkem 601 obyvatel, z nichž většina v rámci obce (38,4%) a okresu (38,6%). S počtem obyvatel vyjíždějících do škol je tomu obdobně. Celkový počet vyjíždějících je 268, z toho 158 (58,9%) vyjíždí v rámci obce a 68 (25,4%) v rámci okresu. Tab. Vyjížďka obyvatel do zaměstnání a do škol (dle ČSÚ, ) Vyjíždějící do zaměstnání celkem 601

V rámci obce 231

Z toho V V rámci rámci okresu kraje 232

18

Do jiného kraje 114

Vyjíždějící do škol celkem 268

V rámci obce 158

Z toho V V rámci rámci okresu kraje 68

Do jiného kraje

22

17

Hospodářská činnost V obci Mšené bylo k 31.12.2010 registrováno celkem 382 podnikatelských subjektů, z nichž 78% tvoří živnostníci. Nejvíce subjektů pracuje odvětví obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a v pohostinství (98 subjektů – 25%), v průmyslu (66 subjektů – 17%) a stavebnictví (77 subjektů – 20%), v zemědělství pracuje 30 subjektů, což činí asi 8 % z celkového počtu podnikatelských subjektů. Míra registrované nezaměstnanosti v Mšeném v posledních letech vzrostla. V roce 2008 činila 11,6%, v roce 2009 15,2% a v roce 2010 16,8% (kvalifikovaný odhad), což je nad průměrem v porovnání s Ústeckým krajem, kde byla v roce 2010 míra nezaměstnanosti 13,9%. Tab. Hospodářská činnost (dle ČSÚ) Počet podnikatelských subjektů celkem

30

Průmysl

66

Stavebnictví

77

Doprava a spoje

15

podle převažující Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství činnosti Ostatní obchodní služby

podle právní formy

382

Zemědělství, lesnictví, rybolov

98 44

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

6

Školství a zdravotnictví

7

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

30

Státní organizace

1

Akciové společnosti

3

Obchodní společnosti

21

Družstevní organizace

2

Živnostníci Svobodná povolání

299 2

Odhad budoucího demografického vývoje V posledním desetiletí dochází k mírnému nárůstu obyvatel, přírůstek přirozený i migrační se pohybuje převážně v kladných hodnotách. Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro udržení tohoto demografického vývoje, popřípadě pro jeho stabilizaci. Pro udržení pozice obce ve struktuře osídlení je nutné vytvořit podmínky pro novou výstavbu. Územní plán se proto soustřeďuje především na posílení bytového fondu novou výstavbou, přednostně situovanou do jádrového sídla v návaznosti na stávající zástavbu, zkvalitnění všech složek veřejné infrastruktury a vytvoření podmínek pro rozvoj soukromého podnikání (lázeňství, trhy Ředhošť) tak, aby zejména uspokojivá nabídka bydlení a veřejné vybavenosti mohla vést k pokračování současného pozitivního demografického vývoje. Bytový a domovní fond Vývoj počtu domů v Mšeném v období 1869 až 2001 lze rozdělit do tří vývojových stádií, což úzce souvisí s demografickým vývojem obyvatel. První etapa probíhala podle dostupných údajů do roku 1950, kdy docházelo k permanentnímu nárůstu domů, přičemž maxima bylo dosaženo v roce 1950, kdy bylo v obci evidováno 752 domů. Poté následuje druhá fáze, která trvala do roku 1980, kdy bylo v obci evidováno 549 domů, což bylo o 203 méně než-li v roce 1950. Tento pokles se zastavil v roce 1991, od kdy počet domů trvale narůstá. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v obci evidováno 667 domů. Průměrné stáří bytového fondu je 49,33 let, přičemž nejvyšší je počet domů postavených v období mezi roky 1946-1980.


76


textová část

Tab. Vývoj počtu domů 1869 – 2001 (dle ČSÚ, k 1.3.2001) Počet domů

Obec/ část obce

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Σ Mšené-lázně

485

517

577

616

647

661

723

752

643

596

549

656

667

1. Brníkov

83

91

98

109

108

107

120

124

106

99

91

95

100

2. Ječovice

52

51

54

55

54

54

55

55

38

39

33

44

44

3. Mšené – lázně

93

106

117

130

162

172

200

201

288

217

184

225

230

4. Podbradec

69

73

79

84

86

85

92

95

78

66

65

78

79

5. Ředhošť

117

123

136

143

143

143

146

151

133

117

99

120

122

6. Vrbice

71

73

93

95

94

100

110

126

-

58

77

94

92

Z celkových 667 objektů bylo v roce 2001 evidováno 449 trvale obydlených domů (což je zhruba 68%), 574 trvale obydlených bytů a 113 domů určených přímo k rekreaci. 98% bytového fondu prezentují rodinné domy, bytové domy, jež tvoří jen 2% z celkového počtu se nachází převážně v obci Mšené-lázně. Tab. Bytový fond (dle ČSÚ, k 1.3.2001) Domy celkem

667

Trvale obydlené domy

z toho rodinné domy

bytové domy

637

23

449

Neobydl. domy s byty


bytové domy

422

23

218

Trvale Rekreační obydlené objekty byty


bytové domy

215

-

574

113

7.1.4 Urbanistická struktura sídel, vývoj osídlení Obec je historicky zemědělsky intenzivně obhospodařovanou oblastí, přičemž tento způsob využití krajiny utváří její celkový charakter i vzhled. Všechny místní části Mšeného si zachovaly do současnosti svou původní urbanistickou strukturu, pro kterou je typická relativně homogenní zástavba tradičních hospodářských a obytných staveb poměrně velkého rozsahu s obdélníkovým půdorysem (po stranách kůlna či chlév, v zadní části stodola) či se zakončením do volné zemědělské krajiny. Od poloviny 20. století byl charakter všech sídel značně ovlivněn kolektivizací zemědělství, kdy byla zemědělská výroba soustředěna do družstev a docházelo k masivnímu scelování pozemků, likvidaci původní cestní sítě a zániku logického členění krajiny. Kolektivizaci doprovázela výstavba soustředěných zemědělských areálů zahrnujících objekty zemědělské prvovýroby, sklady, mechanizační dílny, stáje a manipulační plochy, které se staly dominantními antropogenními prvky v krajině. V souvislosti s hospodářskou transformací v 90. letech 20. století a změnou zemědělské politiky ztratily tyto areály svůj původní význam. Pro zemědělskou výrobu je využívána pouze část, některé slouží nezemědělským výrobním, případně komerčním účelům. Nejvýznamnějším sídlem řešeného území je Mšené. Název obce lze odvozovat od místa s hojným výskytem mechů (Mšený – mchovitý – omšelý). V minulosti se pro obec užívaly názvy Mšený či Mšeno. Zástavba má v centrální části obce charakter příměstského sídla - dvoupodlažní objekty s tradičním tvarem střechy (sedlová, valbová, polovalbová) zahrnujícím obvykle i část podkroví. Koncem 18. století půdorysnou strukturu obce významně ovlivnil rozvoj lázeňství. V roce 1796 byly ve Mšeném založeny slatinné lázně. Ve východní části obce vznikl rozlehlý areál lázní se sedmi pavilony a parkem s rybníky. Na počátku 20. století prošly lázně rozsáhlou rekonstrukcí, v roce 1931 byly lázně prodány Svazu zemědělských pojišťoven a po II. světové válce v rámci socializace byly zestátněny. Dnes jsou lázně samostatnou akciovou společností. Brníkov Historické jádro Brníkova, založené na levém břehu Brníkovského potoka, kdysi tvořila nepravidelná výrazně podélná náves s kaplí. Později se zástavba rozšířila po obvodu především východním, severním a západním směrem v segmentech vymezených cestami do Libochovic, Podbradce a Budyně. Jižní okraj zástavby limitovaný údolím Brníkovského potoka zůstal nezměněn. V současné době je osada charakterizována především bývalými převážně dvoupodlažními obytnými a hospodářskými objekty. Architektonickou dominantou obce je bývalý barokní špýchar postavený v polovině 19. století. Ječovice Jedná se o typické návesní založení na křižovatce dvou směrů (Ředhošť – Černochov, Lukov – Podbradec) na hraně údolí Mšenského potoka s dominantou kostela sv. Barbory s farou. Půdorysné uspořádání i struktura zástavby Ječovic se bez větších změn dochovaly do současnosti. Koncem 18. století byla na protějším břehu Mšenského potoka založena pravidelná řádková osada Bohdal s osou cesty směřující západním směrem.


77


textová část

Novým obyvatelům byly přiděleny zahrady a záhumenní pásy vytvářející pravidelnou strukturu charakteristickou pro tento typ založení. Bohdal se dochoval s minimem změn prakticky v původním rozsahu. Mšené-lázně Rozhodující význam pro založení obce měla tvrz poprvé dokládaná v roce 1553. Na jejím místě byl později postaven zámek, ke kterému bylo v roce 1798 přistavěno jižní křídlo sloužící jako byty pro úředníky statku. V 60. letech 19. století byla stará severní budova stržena a pražským stavitelem Alfrédem Kirpalem, jenž vlastnil od roku 1878 mšenský velkostatek, vystavěn v podstatě nový zámek. Zástavba obce se rozvíjela především podél protékajícího Mšenského potoka, resp. podél komunikace do Ředhoště a podél dnešní Růžové ulice. V severozápadní části se utvořila malá náves na křižovatce dnešních ulic Skalička a Šafranice. Samostatný prvek v půdorysném uspořádání sídla tvoří na východě rozsáhlá plocha památkově chráněného lázeňského areálu s historickými objekty, z nichž nejznámější je tzv. Dvorana z roku 1905 architekta Jana Letzela. Na jihu na areál lázní navazuje zástavba bytových domů založená v areálu bývalého cukrovaru, se secesní budovou obecního úřadu na jihozápadním okraji, západně ohraničená silnicí II/118 a na jihu ulicí Na Pankráci. Zástavba se pak rozšířila jižně od ulice Na Pankráci. Výrazný novodobý rozvoj se odehrál v severozápadní části obce, kde na původní zástavbu ve vidlici cest Skalička a Šafranice navázal zemědělský areál a areál výroby, jehož západní hranici tvoří silnice II/118. Z křižovatky silnic II/118 a III/23741 vybíhá ulice Na Terasách, podél niž vznikla zástavba rodinných domů vybíhající jihovýchodním směrem. Podbradec Podbradec si do současnosti zachoval charakter dlouhé ulicovky se zástavbou situovanou především v severní části (nad cestou do Ječovic), neboť svažitý terén směrem k Podbradeckému potoku další rozšíření zástavby jižním směrem neumožňoval. Novodobý rozvoj zástavby se tedy orientoval severním směrem, a to při okraji záhumenní cesty v severní části a rovněž severozápadně při cestě do Brníkova. Na východním okraji osady se zástavba rozrostla za bývalým hraběcím dvorem o areál zemědělské výroby. Ředhošť Přirozenými osami urbanistického vývoje Ředhoště se staly procházející cesty (některé později pozbyly svého významu), které determinovaly nepravidelný půdorys. Určujícími se staly cesta v severní části obce směřující do Mšeného a dvě vedlejší cesty protínající sídlo severozápadně (do Lukova) a severovýchodně (do Loucké). Jižní část se rozkládá na výběžku, jemuž dominuje původně románský kostel sv. Jiljí z přelomu 12. a 13. století s barokními úpravami (na jihozápadním okraji), který se směrem na sever svažuje k Mšenskému potoku, který tvoří předěl mezi jižní částí a severní částí obce, kde se utvořila podélná náves ve středu se zemědělským stavením. Centrem obce byl pak areál bývalého panského dvora (dnes z části opuštěný zemědělský areál) umístěný ve východní části obce. Novodobá výstavba se pak soustředila především v severovýchodní části obce, kde došlo k zahuštění zástavby severozápadním směrem v návaznosti na původní zástavbu podél komunikace do Mšeného-lázní. Vrbice Místní část Vrbice se nachází jihozápadně od Mšeného. Její půdorys s centrální čtvercovou návsí se dochoval prakticky v intaktní podobě. Mimo tento jádrový prostor je zástavba rozšířena severozápadně v osadě Podol, kde se nalézá několik rozptýlených obytných domů. Nová zástavba zahrádkářské a chatové kolonie byla založena při obou stranách silnice III/03015.

7.1.5 Východiska koncepce rozvoje území obce Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření nejvhodnější urbanistické a organizační struktury funkčních zón, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce. Územní plán usiluje o zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, bez násilného narušení historických i stávajících hodnot urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot zanechaných předchozími generacemi.         

Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících východisek: požadavky vyplývající z umístění v rozvojové ose OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo ( - Dresden) vymezené PÚR ČR 2008; stabilizovaná historicky utvářená sídelní a urbanistická struktura; unikátní lázeňský areál s významem ekonomického a kulturně společenského ohniska; výhodná poloha ve vztahu k hlavním dopravním osám v území - dálnice D8, silnice I/7(R7); výrazně zemědělský charakter území a dlouhodobá tradice hospodaření v krajině; pokles významu zemědělství, zejména živočišné výroby, orientace na jiné formy zemědělství; potenciál rozvoje zemědělské, případně lehké výroby a občanského vybavení a související možný nárůst ekonomických aktivit (pracovních příležitostí) v oblasti sekundárního výrobního sektoru, lázeňství, rekreace a sportu; omezení rozvoje sídel v důsledku přírodních limitů, zejména zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF; vysoká erodibilita zemědělské půdy jako důsledek způsobu hospodaření v krajině.


78


textová část

7.1.6 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce Koncepce rozvoje území obce navazuje na koncepci, která byla rozvíjena na základě předchozích územně plánovacích dokumentací a podkladů. Zároveň jsou respektována a zohledněna omezení vyplývající z limitů využití území stanovených platnými právními předpisy a vydanými správními rozhodnutími. Koncepce rozvoje vychází zejména z polohy obce v rozvojové ose republikového významu, s úzkou vazbu na mezinárodní dopravní tah – dálnici D8 a výrazného rekreačního a kulturně společenského potenciálu lázeňského místa Mšené. Územní plán se soustřeďuje především na vymezení rozvojových ploch pro bydlení jako primární funkce se zvýšenou koncentrací v jádrovém sídle Mšeném. Cílem je jednoznačně posílit význam místní části a v ostatních sídlech spíše stabilizovat urbanizovaná území formou doplnění jejich stávajících struktur. Vymezením převážné části urbanizovaných území místních částí Ječovice, Podbradec, Ředhošť, Brníkov, Vrbice jako plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou vytvořeny podmínky pro integraci vzájemně se nerušících funkcí bydlení, nerušící výroby, občanského vybavení, rekreace, apod. Zařazením jádrové části Mšeného do ploch smíšených obytných centrálních (SC) je podpořeno polyfunkční využití území pro bydlení a občanské vybavení zaměřené na veřejnou infrastrukturu a služby. Jednou z priorit územního plánu je vytvořit podmínky pro rozvoj rekreačních a sportovních aktivit, zajistit efektivní provoz zařízení tak, aby sloužila nejen pro potřeby místních obyvatel, ale i širší spádové oblasti a návštěvníků území. Součástí koncepce je rovněž podpora ekonomických aktivit. Kromě stabilizovaných výrobních ploch (VL, VZ) jsou vymezeny zastavitelné plochy výroby (VL), občanského vybavení (OM). Určitý ekonomický potenciál (individuální ekonomická činnost) je možné využít v plochách smíšených obytných (SV, SC). Koncepce rozvoje území obce vytyčená územním plánem vychází z následujících zásad: 

využít a dále rozvinout rekreační potenciál území (lázeňské místo Mšené) s ohledem na kulturní, historické a přírodní hodnoty území;



respektovat stávající kompoziční vztahy, při vymezování zastavitelných ploch vycházet z předpokladu zachování významu kulturních, historických a přírodních hodnot obce, chránit a rozvíjet založenou urbanistickou strukturu všech částí obce, nevytvářet nová sídla v krajině;



navrhnout harmonické uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití s ohledem na potřeby obyvatel a v souladu s ochranou hodnot území a respektováním limitů využití území;



zaměřit se na kvalitativní rozvoj území, který má vést k vytvoření podmínek pro trvalou stabilizaci obyvatelstva a mírný hospodářský rozvoj, primární funkcí bude bydlení ve formě individuální a v rámci smíšených obytných ploch venkovských a centrálních;



vytvořit předpoklady pro zvyšování kvality života obyvatel – řešit koncepce technické a dopravní infrastruktury a podpořit obnovu a rozvoj občanského vybavení;



při návrhu plošného a prostorového uspořádání respektovat stávající funkční členění území, morfologii území a strukturu komunikační sítě;



podpořit vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území;



posílit vzájemné prostorové a funkční vazby mezi jádrovým sídlem (Mšeným) a jeho místními částmi;



vytvářet podmínky pro realizaci opatření která chrání, obnovují a doplňují charakteristické uspořádání území a zvyšují jeho ekologickou stabilitu;



vymezit koridory, ve kterých bude umožněno realizovat revitalizační opatření v krajině a obnovu cest v krajině;



posílit krajinnou složku prostředí, provázanost urbanizovaného území a volný přechod do krajiny;



umožnit nové využití v současnosti nedostatečně využívaných ploch a objektů zemědělské výroby



koordinovat ochranu přírody a krajiny se záměry zaměřenými na využití rekreačního potenciálu území, respektovat krajinný ráz (Budyňsko);



rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro rekreaci a turistiku, která je podmínkou pro delší pobyt návštěvníků v území.

7.1.7 Odůvodnění urbanistické koncepce Při formulování urbanistické koncepce je zohledněno stabilizované prostorové a funkční uspořádání území a hierarchie sídel. Větší část území obce tvoří obhospodařovaná zemědělská půda, místy členěná


79


textová část

krajinnou zelení, ze zemědělských kultur v naprosté většině převládá orná půda. Podíl lesů dosahuje necelých 6% rozlohy území. Územní plán respektuje stávající kompoziční vztahy a při vymezování nových ploch vytváří předpoklady pro zachování významu architektonických a přírodních dominant území. Zastavitelné plochy jsou umístěny výhradně ve vazbě na zastavěná území, ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla. Územním plánem je respektována stávající struktura veřejných prostranství tvořených především jádrovými prostory sídel, dopravními plochami v zastavěných územích a plochami systému sídelní zeleně. Územní plán věnuje zvýšenou pozornost tvorbě revitalizačních a protierozních opatření a vymezení územního systému ekologické stability a ploch významné zeleně. Hlavním sídlem území obce je Mšené. Jeho význam je v územním plánu podpořen soustředěním zastavitelných ploch bydlení, ploch smíšených obytných a ploch občanského vybavení. Charakteristickou funkční složku sídla tvoří plochy občanského vybavení – lázeňství zahrnující lázeňský areál (ubytování, stravování, lázeňské a wellnes služby). Územní plán vymezuje stabilizované i zastavitelné plochy s cílem posílit význam lázní, rozšířit jejich kapacitu a umožnit efektivní provozování jednotlivých vzájemně provázaných areálů. Zastavitelné plochy bydlení jsou vymezeny především v severním, jižním a západním segmentu sídla v přímé vazbě na zastavěné území tak, aby byl omezen zásah do volné krajiny. Plochy smíšené obytné venkovského charakteru tvoří převážnou část zastavěných území Brníkova, Ředhoště, Ječovic, Vrbice, Loucké a Podbradce, kterým je ponechán charakter klidných venkovských sídel integrujících na svém území funkci bydlení, rekreace, občanského vybavení a drobné výroby. Plochy smíšené obytné jsou doplněny plochami občanského vybavení, plochami zemědělské výroby (Brníkov, Podbradec, Ředhošť) a lehké výroby. Podél silnice III/03015 jižně od Vrbice jsou soustředěny plochy individuální rekreace, navazující na zastavěné území. Zastavitelné plochy vymezené v těchto sídlech navazují na zastavěná území a doplňují stávající půdorysnou strukturu jednoznačně vymezenou především sítí komunikací. Významnou část zastavěného území Ředhoště tvoří plochy zemědělské výroby soustředěné v centrální části a na severovýchodním okraji. Dále jsou pro místní část charakteristické plochy trhů Ředhošť a sportovní areál Auto moto Ředhošť. Územním plánem jsou tyto plochy vymezeny s ohledem na jejich způsob využívání jako plochy smíšené nezastavěného území. V souladu s vyhláškou jsou v rámci urbanistické koncepce vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno ve výrokové části územního plánu: 

Plochy bydlení – jsou v území vymezeny na plochách, kde funkce bydlení převažuje nad ostatními funkcemi. V územním plánu jsou vymezeny plochy: bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) soustředěné v jádrovém sídle Mšeném a ve Vrbici. Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy bydlení v rodinných domech – městské a příměstské výhradně ve vazbě na zastavěné území. Jedná se o plochy M1, M8 – M10 ve Mšeném a plochy V6 – V8 ve Vrbici. Jako preferovaný směr dalšího prostorového a funkčního rozvoje území je vymezena plocha rezervy RZ3 na západním okraji Mšeného (bydlení v rodinných domech – městské a příměstské).



Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. V územním plánu představují stabilizované plochy podél silnice III/03015 jižně od Vrbice.



Plochy občanského vybavení jsou vymezeny zejména za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek jejich užívání v souladu s jejich účelem. Podrobné odůvodnění koncepce občanského vybavení je uvedeno v kapitole 3.5.1.



Plochy veřejných prostranství zahrnují plochy a pozemky s významnou prostorotvornou funkcí, jsou vymezeny za účelem jejich ochrany před zastavěním. V územním plánu jsou členěny na: veřejná prostranství (PV) – v územním plánu představují stabilizované plochy v centrálních částech sídel, které mají kromě komunikační i společenskou a prostorotvornou funkci. Zahrnují také méně významné plochy zeleně, většinou parkově upravené a veřejně přístupné. Územní plán zahrnuje do veřejných prostranství také vybrané úseky místních komunikací v zastavěném území. veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – je vymezena za účelem ochrany ploch systému sídelní zeleně a stanovení podmínek pro jejich využití, zejména z důvodu jejich ochrany před


80


textová část

nežádoucím zastavěním a z důvodu zkvalitnění obytného prostředí pro obyvatele obce (odůvodnění vymezení ploch dle přílohy č. 7, části I., odst. 1, písm. c vyhlášky 500/2006 Sb.). Jejich struktura je v území tvořena plochami v jádrových částech jednotlivých sídel. Zastavitelná plocha tohoto charakteru je v územním plánu vymezena na východním okraji Ječovic ve vazbě na zastavěné území a sportovní areál (J2), kde plní částečně funkci izolační a ochrannou a při východní hranici území obce mezi železniční tratí a silnicí II/118 jižně od Mšeného (zastavitelná plocha M11). 

Plochy smíšené obytné jsou vymezeny v případech, kde není možné jednoznačně stanovit převahu bydlení nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Bydlení je v těchto případech integrální součástí ostatních funkcí, především rekreace, občanského vybavení, nerušící výroby, apod. Smíšené obytné – centrální (SC) - plochy zahrnují vedle bydlení v bytových a rodinných domech objekty a zařízení občanského vybavení veřejného i komerčního charakteru a tělovýchovných a sportovních zařízení (obecní úřad, základní a mateřská škola, obecní knihovna). Územním plánem je vymezena plocha přestavby M6 na místě bývalého zemědělského areálu na jižním okraji Mšeného při silnici II/118. Smíšené obytné – venkovské (SV) – představují dominantní funkci v rámci urbanizovaných ploch. Jedná se o plochy, v nichž je funkce bydlení spojena s občanským vybavením, rekreací, hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním nerušících výrobních i nevýrobních služeb nebo chovem hospodářských zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností. Koncepce rozvoje stanovená v územním plánu předpokládá rozvoj těchto ploch výhradně ve vazbě na plochy stabilizované. Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy B1 - B3 v Brníkově, P1, P2 v Podbradci, J1 v Ječovicích, R2, R3, R6, R7 v Ředhošti a plochy přestavby V1, V2, V3, V5 ve Vrbici a R5 v Ředhošti. Územním plánem jsou vymezeny plochy územních rezerv RZ1 na západním okraji Brníkova a RZ2 na východním okraji Loucké (plocha smíšená obytná – venkovská).



Plochy dopravní infrastruktury jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému. Územním plánem jsou dále členěny na plochy: Dopravní infrastruktura – silniční (DS) – zahrnují zejména stabilizované plochy silnic II. a III. třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních, odstavných a parkovacích ploch. V rámci dopravní koncepce jsou v územního plánu vymezeny plochy pro parkování vozidel návštěvníků lázeňského areálu - zastavitelná plocha M14, plocha přestavby M15 v severovýchodní části Mšeného. Dopravní infrastruktura – železniční (DZ) – v řešeném území představuje pozemky železniční tratě Vraňany – Libochovice (původní označení 095). Podrobná koncepce dopravní infrastruktury je uvedena v kapitole 3.5.3.



Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) - jsou vymezeny za účelem ochrany a rozvoje systémů technické infrastruktury. V řešeném území jsou vymezeny jako plochy stabilizované, představují stabilizované plochy a zařízení technické infrastruktury. Podrobná koncepce technické infrastruktury je uvedena v kapitole 3.5.4.



Plochy výroby a skladování – diferenciace výrobních ploch je stanovena na základě jejich současného způsobu využívání: Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – zahrnuje stabilizovaný výrobní areál situovaný v jihovýchodní části Ředhoště, ve východní části Podbradce a objekt na jihozápadě Mšeného umístěný u silnice III/23741. Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – představuje stabilizované plochy zemědělských areálů v jádru a na severovýchodním a východním okraji Ředhoště, západním okraji Ječovic u silnice III/23741, na východním okraji Podbradce, na severním okraji Brníkova při silnici III/23745 a východně od Loucké.

Odůvodnění vymezení ploch k prověření územní studií Z důvodů optimálního využití zastavitelných ploch, ploch přestavby nebo vybrané části zastavěného území byly územním plánem vymezeny následující plochy, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití zpracování územní studie:


81


Ozn.

textová část

funkční využití

předmět řešení územní studie

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI)

- prověřit architektonické a urbanistické působení ploch ve vztahu k okolní zástavbě a volné krajině; - prověřit základní dopravní vztahy; - prověřit umístění jednotlivých staveb; - stanovit optimální velikost parcel; - vymezit plochy veřejných prostranství a plochy zeleně; - prověřit možnosti vymezení ploch občanského vybavení pro obsluhu řešeného území; - řešit systémy technické infrastruktury; - prověřit odtokové poměry v území; - prověřit optimální řešení hospodaření s dešťovou vodou; - stanovit koncepci zástavby území, případně navrhnout její etapizaci.

M1 M8 M9 V8 B1 J1

Smíšené obytné – venkovské (SV)

P2 R3 M6

Smíšené obytné – centrální (SC)

M4

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM)

M16

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) Zeleň – přírodního charakteru (ZP)

US1

Občanské vybavení – lázeňství (OL)

při nové zástavbě: - prověřit architektonické, urbanistické a hmotové působení staveb ve vztahu k okolní zástavbě; - stanovit koncepci zástavby území, umístění jednotlivých staveb - stanovit optimální výšku a podlažnost staveb - stanovit koeficient zastavěnosti ploch a míru využitelnosti území - řešit systémy technické infrastruktury; - prověřit základní dopravní vztahy; - prověřit odtokové poměry v území; - prověřit optimální řešení hospodaření s dešťovou vodou; - vymezit plochy veřejných prostranství a plochy zeleně;

Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. V zadání územní studie pořizovatel stanoví obsah, rozsah (vymezení řešeného území), cíle a účel územní studie a stanoví, jaké výkresy požaduje, včetně měřítek mapových podkladů, nad kterými má být územní studie zpracována. Lhůta pro pořízení územní studie se stanovuje na 4 roky od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává.

7.2

Plochy jiného využití než stanovuje § 4 – 19 vyhl. č. 501/2006 Sb.

Vzhledem ke skutečnosti, že některé stávající i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška 501/2006 Sb.“) ani při jejich podrobném členění zařadit a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhlášky 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou v územním plánu vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro využití ploch systému sídelní zeleně, zaručujících ochranu těchto významných ploch před nežádoucím zastavěním (podle přílohy č. 7, části I., odst. 1, písm. c) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci). Jedná se o následující plochu s rozdílným způsobem využití:


82


textová část

Zeleň – přírodního charakteru (ZP) – hlavním účelem vymezení ploch je ochrana a stabilizace přírodní složky v zastavěném území a zastavitelných plochách. Územním plánem je v rámci plochy pro bydlení M16 (BI) vymezena zastavitelná plocha zeleně – přírodního charakteru (ZP) v místech, kde do zastavitelné plochy M16 zasahuje pás 30m od okraje lesa. Vymezením plochy s rozdílným způsobem využití (ZP) byl zohledněn požadavek dotčeného orgánu (MěÚ Roudnice nad Labem, odboru životního prostředí) na takové řešení územního plánu, které zamezí umísťování staveb pro bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci v blízkosti lesa s cílem omezit ohrožení budoucích nemovitostí pádem stromů. Zohlednění požadavku dotčeného orgánu (MěÚ Roudnice nad Labem, odboru životního prostředí) není v rozporu s koncepcí rozvoje obce, naopak, je pro řešení územního plánu přínosem. Vymezení plochy zeleně – přírodního charakteru v pásu oddělujícím hranici lesa a hranici zastavitelné plochy vytvoří žádoucí pozvolný přechod mezi souvislým lesním masivem a plochou určenou k zastavění a navíc nedojde k budoucímu možnému ohrožení zdraví a majetku lidí možným pádem stromů.

7.3

Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot

7.3.1 Lázeňské místo Část řešeného území spadá do lázeňského místa s vnitřním a vnějším územím lázeňského místa Mšené-lázně. Platný Statut lázeňského místa byl vydán usnesením rady SečKNV č. 138/70 ze dne 20.10.1970. Omezení vyplývající z lázeňského statutu vztažená k vnitřnímu a vnějšímu lázeňskému území zakreslenému v koordinačním výkresu grafické části odůvodnění ÚP jsou respektována. Indikační zaměření přírodních léčebných lázní dle platného indikačních seznamu pro lázeňskou péči je onemocnění pohybového ústrojí a nemoci nervové.

7.3.2 Ochrana kulturních památek V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty. číslo rejstříku

památka

část obce (umístění, k.ú.)

21879/5-2198

Kostel, zřícenina

Mšené – lázně

15120/5-2199

Výklenková kaplička

Mšené – lázně (u vsi při silnici)

86575/5-2196

Socha sv. Jana Nepomuckého

Mšené – lázně (před čp.174)

25111/5-2195

zámek

Mšené – lázně (čp.1)

17885/5-2197

Městské lázně – areál lázeňských budov, altán, systém teras, léč. a ubyt. budov, pramen, bazén

Mšené-lázně (ulice Lázeňská, čp. 3, 7, 62,104, 144, 165)

23862/5-1938

Boží muka

Brníkov

14668/5-1940

stodola

Brníkov (na rozcestí proti špýcharu)

21284/5-1941

sýpka

Brníkov

33566/5-2075

Kostel sv. Barbory

Ječovice

35161/5-4820

fara

Ječovice (čp.1)

27159/52288

Kostel sv. Jiljí

Ředhošť

29749/5-2289

Výklenková kaplička

Ředhošť(při silnici na Ječovice)

25068/5-2290

Výklenková kaplička Nejsvětější Trojice

Ředhošť (nad vsí)

46041/5-2292

Socha biskupa

Ředhošť

27326/5-2291

Venkovská usedlost

Ředhošť (čp. 42,43)

42759/5-2200

kaple

Vrbice

Územním plánem byla v rozsahu vnitřního území lázeňského místa Mšené – lázně a v západní části přilehlého parku vymezena plocha US1, ve které je prověření změn jejího využití podmíněno zpracováním územní studie. V řešeném území se dále nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální stavby, stavební objekty, pomníky a plastiky. Do severozápadní části správního území obce Mšené – lázně zasahuje ochranné pásmo nemovité kulturní památky Státního zámku Libochovice.


83


textová část

Navrhovaná koncepce respektuje nemovité kulturní památky a ostatní památkově hodnotné objekty v řešeném území a jejich prostředí.

7.3.3 Archeologické lokality V řešeném území se archeologického seznamu ČR.

nacházejí

následující

území

s archeologickými

nálezy

dle

Státního

poř.č.SAS

název ÚAN

typ ÚAN

reg. správce

katastr

12-21-02/3

Brníkov - intravilán vsi a nejbl. okolí

I

Obl. muzeum Litoměřice

Brníkov

12-21-06/10

Ječovice - osada Bohdal

I


Ječovice

12-21-06/9

Ječovice - intravilán vsi a nejbl. okolí

I


Ječovice

12-21-03/1

Mšené-lázně - intravilán vsi a nejbl. okolí

I


Mšené-lázně

12-21-02/8

Ředhošť - pole u silnice do Mšeného-lázní

I


Ředhošť

12-21-07/7

Ředhošť - intravilán vsi a nejbl. okolí

I


Ředhošť

12-21-02/1

Vrbice - intravilán vsi a nejbl. okolí

I


12-21-02/2

Vrbice - osada Podolí, intravilán a nejbl. okolí

I


Vrbice u Mšenéholázní Vrbice u Mšenéholázní

Řešené území lze dle výše uvedených důvodů považovat za území s archeologickými nálezy, dle Státního archeologického seznamu (SAS ČR) spadající do území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů - ÚAN I. kategorie. Na tento typ území se vztahuje povinnost vyplývající z ustanovení § 21 - 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, což znamená, že stavebníci (potencionální nálezci) jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeologický nález ve smyslu ustanovení § 23 tohoto zákona, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakresleny archeologické lokality dle SAS.

7.3.4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v řešeném území evidovány následující lokality: chráněné ložiskové území č. CHLÚ

Název

Surovina

23660000


Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

č. DP

Název

Nerost

71126


dekorační pískovec

dobývací prostor

poddolovaná území č. (klíč)

Název

Surovina

Rok pořízení záznamu

1953

Mšené-lázně 1

jíly

1984

1929

Mšené-Lázně 2 - Zahájí

černé uhlí

1984

1948

Mšené-lázně 3

železné rudy

1984


84


textová část

sesuvná území č. (klíč)

Název Lokality

Stupeň aktivity

Rok pořízení záznamu / aktualizace

1032

Ředhošť

potenciální

1962 / 1978

1033

Mšené-lázně

potenciální

1962 / 2007

1038

Martiněves u Libochovic

aktivní

1962 / 2007

výhradní ložisko nerostných surovin č. ložiska (identifikační číslo)

Název

Způsob těžby

Surovina

3236600 (323660000)

Charvatce - Mšenélázně

současná povrchová

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

7.3.5 Ochrana přírody a krajiny Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 60/2008 Sb. Z hlediska výše uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek se v řešeném území nacházejí následující zvláště chráněná území: Soustava NATURA 2000 Evropsky významná lokalita Kód NATURA

Název

Rozloha (v ha)

Předmět ochrany

CZ0420073

Údolí Podbradeckého potoka

94,0636

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, panonské šípákové doubravy, eurosibiřské stepní doubravy, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

CZ0420076

Na dlouhé stráni

13,598

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích

Evropsky významné lokality CZ0420073 a CZ0420076 jsou ÚP respektovány. Maloplošná zvláště chráněná území Kód

Kategorie

Název

Rozloha (v ha)

Předmět ochrany

3372

PP – přírodní památka

Slatiniště u Vrbky

4.5131

Mokřadní ekosystém vázaný na ložisko slatinného humolitu, které se vyvinulo na pramenných vývěrech ve vápnitých sedimentech svrchní křídy.

Památné stromy V řešeném území jsou dle zákona o ochraně přírody a krajiny evidovány následující památné stromy: Kód

Název

k.ú./č.p.

Druh stromu (lat.)

101882

Lípa na Markovském

Mšené – lázně; č.p. 1404/1

lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.)

101897

Lípa v Zahájí

Mšené – lázně; č.p. 90

lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.)


85


textová část

Obecně chráněná území Přírodní park Kód (dle ÚSOP AOPK ČR)

Kategori e

508

PP – přírodní park

Název

Dolní Poohří

Rozloha (v ha)

Předmět ochrany

4.359

Dolní tok přirozeně meandrující řeky Ohře s uceleným funkčním komplexem ekosystému lužních lesů, neregulované části řeky s přírodními břehy, mrtvými říčními rameny, periodicky zaplavovanými tůněmi a starými technickými díly (mlýnské náhony, kanály)

Významné krajinné prvky (VKP) registrované V řešeném území nejsou evidovány registrované významné krajinné prvky (VKP) registrované dle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny. Významné krajinné prvky (VKP) neregistrované Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ S ohledem na znění výše uvedeného zákona jsou VKP veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů Dle § 48 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny lze druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, vyhlásit za zvláště chráněné. Zákon o ochraně přírody a krajiny pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se v řešeném území nacházejí lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Územním plánem jsou tato stanoviště respektována a zároveň byly prověřeny případné střety se zastavitelnými plochami, přičemž nebyl zjištěn žádný kolizní případ. S ohledem na skutečnost, že výskyt zvláště chráněných druhů není v čase statický, společenstva a biotopy podléhají přirozenému vývoji a změnám, nebyla jednotlivá stanoviště do grafické části ÚP zanesena, neboť by to v tomto případě nebylo účelné. Územní systém ekologické stability (dále též jen „ÚSES“) Odůvodnění koncepce návrhu ÚSES Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. Podle ustanovení § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Pro vymezení prvků ÚSES v řešeném území sloužily následující podklady: 

Plán územního systému ekologické stability – k.ú. Budyně nad Ohří, Vrbka, Břežany nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Roudníček, Brníkov, Ředhošť, Podbradec, Ječovice, Bříza, Radešín, Martiněves, Charvatce, Mšené-lázně a Vrbice (I. Rothbauer, 2002);



ÚP VÚC okresu Litoměřice, (úprava dle návrhu EVL);



ZÚR ÚK (2011).

Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů, jednotlivé prvky jsou v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu. Územní plán vymezuje prvky ÚSES lokální a regionální kategorie. Mimo lesní plochy a trvalé travní porosty je tato síť prakticky nefunkční. Územní plán v několika případech optimalizuje umístění biocenter a trasování biokoridorů tak, aby bylo v souladu s navrženými prvky protierozní a protipovodňové ochrany, zároveň využívá stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. U části prvků ÚSES spočívá jejich funkčnost ve vhodném způsobu hospodaření {na lesním půdním fondu (LPF) obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělském půdním fondu (ZPF) obnova lučních společenstev v údolních nivách, doplnění břehových porostů vodotečí, liniové a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží, revitalizace vodních toků, apod.}. U skladebných prvků ÚSES vymezených na


86


textová část

ZPF je nezbytné koordinovat řešení s návrhem komplexních pozemkových úprav v jednotlivých katastrálních územích. V rámci mapování krajiny a vytváření kostry ekologické stability byly v řešeném území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu regionální a lokální prvky ÚSES a nově vymezeny prvky územního systému ekologické stability lokální kategorie. Tato kostra ÚSES pak byla doplněna rozsáhlou sítí ploch významné zeleně převážně liniového a plošného charakteru. Přehled prvků ÚSES Struktura ÚSES je v území tvořena následujícími prvky regionálního a lokálního charakteru: Regionální prvky ÚSES: Biocentra: Označení / název

Katastrální území

RBC 1486 Mšenský potok

Mšené-lázně, Martiněves, Charvatce

Geobiocenologická charakteristika Bioregion: 1.2 Biochora: č. 4 STG: 2B3,2B2,2AB2, 2BC4-5

výměra

108,2 ha

charakteristika

Hluboce zaříznuté údolí podél meandrujícího koryta Mšenského potoka. Střídající se orientace strmých svahů a rozdíly v geologickém podloží vytvářejí spolu se zamokřenou nivou velmi proměnné podmínky pro vegetaci.

Návrh opatření

Místy degradovaný lesní porost druhově rekonstruovat v souladu s vymezenými STG, respekt s lesními typy. Na technicky obdělávatelných plochách bezlesých svahů omezené hydrické řady i na zamokřených loukách údolní nivy zajistit pravidelné kosení travních porostů, ostatní plochy ponechat spontánní sukcesi s tím, že i zde budou pravidelně odstraňovány případné nálety nepůvodních druhů.

Typ cílového společenstva

Typická buková doubrava, zakrslá doubrava v.st., borová doubrava na píscích, jasanová olšina n.st.

Biokoridory: Označení / název RBK 1117 Mšenský potok - Poštovice

charakteristika


Geobiocenologická Velikost charakteristika (m) Mšené-lázně, Martiněves Bioregion : 1.2 š=40-80; u Libochovic, Charvatce Biochora: č. 1 d=500+ u Martiněvsi, Vrbice (STG:2B3,2BD3), 2000+500+ u Mšeného - lázní č. 4 (STG:2B3) 750 Od regionálního biocentra č.1486 je biokoridor vymezen jižním směrem s využitím lesních remízů a protierozních mezí k vloženému lokálnímu biocentru č.16 -"Nad Charvatcemi".Obdobně je tomu i dále na jih a jihovýchod až do proti směrného ohybu železniční tratě, kde je biokoridor vymezen v šířce až 180 m a v dílčím úseku tak dosahuje plošného parametru lokálního biocentra. (Tím je kompenzováno překročení maximálního délkového parametru jednotlivého úseku regionální biokoridoru mezi biocentry č.16 a č.15.) Z ohybu tratě stoupá biokoridor, již jako navržený, úžlabím k znovuotevřenému pískovcovému lomu, který tanguje ze severozápadu a přes malé postagrární lado směřuje k biocentru č.15 "U skály'". Odtud je veden přes vložené biocentrum č.14 "Mrázek" dále na jih až na hranice řešeného území, kde navazuje na další biocentrum "Na bělkách"v okrese Kladno. Katastrální území

87


Návrh opatření


textová část

Ve vymezeném úseku regionálního biokoridoru mezi biocentry č.1486 a č.16 podřídit způsob hospodaření v lesních porostech prioritní ekologické funkci s cílem druhové transformace do podoby bukové doubravy. Totéž se týká i vymezeného úseku biokoridoru jižně od biocentra č.16 až do ohybu železniční trati. Ostatní části biokoridoru jsou v minimální šířce 40 m v trase patrné z mapové přílohy. Doporučená druhová skladba navrhovaných výsadeb je následující: dub zimní, buk lesní, habr obecný, lípa srdčitá, Javor mléč, bříza bílá, místně i borovice lesní. V příměsi lze použít jasan ztepilý, jeřáb obecný i další. Z keřů lze doporučit například lísku obecnou, svídu krvavou, brslen evropský, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý, ptačí zob obecný. Poměr jednotlivých druhů přizpůsobit v konkrétních úsecích vymezeným STG, to je buď typická buková doubrava nebo lipová buková doubrava. Typická buková doubrava, lipová buková doubrava

Označení / název RBK 622 Myslivna na Ohři – Mšenský potok

RBK 622 je zpřesněn v rozsahu vymezeného vloženého lokálního biocentra LBC 4, které je součástí RBK 622

Lokální prvky ÚSES Biocentra Označení / název LBC 4 U racké cesty

charakteristika

Návrh opatření

Typ cílového společenstva Označení / název LBC 15 U skály

charakteristika


Geobiocenologická výměra charakteristika Bioregion : 1.7 Biochora: č. 2 (STG: Mšené-lázně 6,2 ha 1AB5), č. 4 (STG: 2AB3, 2B3) Biocentrum je vymezeno na severně orientovaném svahu a na trvale zamokřené části jeho úpatí. Po patě svahu prochází hranice mezi bioregiony. Biocentrum má tedy dvě odlišné části. Většinu jeho plochy na relativně strmém svahu porůstají bukové doubravy. Rovinaté úpatí obsazuje rašeliniště s rozvolněným porostem bříza bělokorá. Katastrální území

Při ochraně rašeliniště je třeba zabránit jeho příležitostné divoké těžbě a zejména občasnému ukládání odpadů do něj i do jeho blízkosti. Lesní hospodaření v doubravě na svahu podřídit prioritní ekologické funkci vymezeného biocentra. Druhovou skladbu upravit podle vymezených STG, a to je především eliminovat smrk ztepilý ve prospěch doubravních druhů, zde zejména buku lesního, který v porostu zcela chybí. březová olšina, kyselá buková doubrava, typická buková doubrava Geobiocenologická výměra charakteristika Bioregion : 1.2 Vrbice u Mšeného-lázní Biochora: č. 1 8,32 ha STG: 2B3 Biocentrum bylo vymezeno jako jedno z vložených na trase regionálního biokoridoru RBK 1117. Tato biocentra jsou nezbytná z důvodů dodržení maximálních přípustných délkových parametrů jednotlivých úseků regionálního biokoridoru mezi dvěma lokálními biocentry. Do území biocentra je zahrnut i malý zatravněný pahorek v jižním cípu vymezené plochy, zbytek byl navržen na úkor orné půdy. Katastrální území

88


Návrh opatření


textová část

Na dnes orné půdě ve vymezeném území biocentra založit lesní porost s dominantním zastoupením dřevin charakteristických pro typickou bukovou doubravou, to jsou především: dub zimní, buk lesní, habr obecný a javor mléč. V příměsi lze použít jilm habrolistý, lípu srdčitou, jasan ztepilý, jeřáb obecný i další. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj. Ve stávající malé jasenině uplatňovat běžné pěstební postupy lesního hospodaření. Malý travnatý pahorek zahrnutý do biocentra ponechat spontánní sukcesi. typická buková doubrava

Označení / název


Geobiocenologická charakteristika

výměra

LBC 17 Holínek


Bioregion : 1.2 Biochora: č. 4 STG: 2B3

16,2 ha

charakteristika

Biocentrum je tvořeno blokem listnatého lesa na severně ukloněném svahu údolí Mšenského potoka západně od Vrbice. Od jižního okraje biocentra směrem k Loucké je v trase původní polní cesty navržena plocha významné zeleně charakteru protivětrné bariery.

Návrh opatření

Hospodaření v lese podřídit prioritní ekologické funkci porostu. Při jeho postupné obnově obohatit druhovou skladbu lesa o buk lesní až do jeho subdominantního zastoupení. Ve vyznačené trase navazujícího větrolamu založit a dopěstovat lesní porost o minimální šířce 8 m s použitím druhů dřevin odpovídajících lipové bukové doubravě, to jsou především dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč, habr obecný a jilm habrolistý. Z důvodu urychlení nástupu jeho funkce jako proti větrné bariery lze do jeho osové řady připustit i topoly bílý a černý. Z keřů je možno doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj.


typická buková doubrava

Označení / název


LBC 18 U státní silnice

Vrbice, Ředhošť

Geobiocenologická charakteristika Bioregion : 1.2 Biochora: č. 1 STG: 2BD3

výměra 7,2 ha

charakteristika

Lokalizace biocentra využívá existenci nevelkého lesního remízu v prostředí rozsáhlého segmentu monofunkční zemědělské krajiny. Remíz má příhodnou polohu pro začlenění do sítě lokálního ÚSES, avšak nedostatečnou výměru a zcela nevhodnou druhovou skladbu porostu.

Návrh opatření

Druhovou skladbu stávajícího lesního porostu postupně zásadně změnit výsadbou místně příslušných druhů lipové bukové doubravy to je dubu zimního, buku lesního, lípy srdčité, javoru mléče, habru obecného a jilmu habrolistého. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj. Stejné druhy dřevin použít pro rozšíření biocentra výsadbou na dnes zemědělské půdě zahrnuté do plochy biocentra.


lipová buková doubrava

Označení / název


LBC 19 K houdské cestě

Ředhošť



výměra 3 ha

89


textová část

charakteristika

Biocentrum bylo navrženo v minimální přípustné ploše uprostřed rozsáhlého segmentu monofunkční zemědělské krajiny na plochém terénním hřbetu západně od Loucké. Při jeho lokalizaci byl, kromě základní ekostabilizační funkce, zohledněn i aspekt krajinně kompoziční ve snaze opticky strukturovat pohledově fádní krajinný horizont.

Návrh opatření

Na navržené ploše založit a dopěstovat lesní porost charakteru lipové bukové doubravy s použitím druhů: dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč, habr obecný, jilm habrolistý. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj.



Označení / název


LBC 20 U Lukova

Ředhošť

Geobiocenologická charakteristika Bioregion : 1.2 Biochora: č. 1 STG: 2B3

výměra 4,2 ha

charakteristika

Biocentrum bylo navrženo v klínu vymezeném silnicí Lukov - Ředhošť a stávající polní cestou na severovýchodním okraji Lukova, v ryze monofunkční zemědělské krajině, na úkor orné půdy. Lokalizace biocentra je nezbytná z důvodů dodržení maximálně přípustných délkových parametrů navazujícího biokoridoru "k" a vzhledem k nezbytnému propojení na území okresu Kladno.

Návrh opatření

Na navržené ploše založit a dopěstovat lesní porost charakteru lipové bukové doubravy s použitím druhů: dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč, habr obecný, jilm habrolistý. Pro pohledové oživení zejména v zimním období lze zařadit i borovici lesní a tis obecný. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj. Vzhledem k bezprostřední návaznosti biocentra na intravilán Lukova se doporučujeme zvážit možnou lesoparkovou organizaci zakládaných porostů s minimálním parkovým vybavením (okružní pěšina s dvěma či třemi odpočívadly, malá herní plocha pro nejmenší děti a pod.).



Označení / název



výměra

LBC 21 U Ředhoště

Ředhošť


11,8 ha

charakteristika

Biocentrum je vymezeno na severně ukloněném svahu údolí Mšenského potoka na západním okraji Ředhoště. Většinu jeho plochy zaujímá smíšený les s převahou introdukované borovice černé. Uprostřed vymezeného území je cca jednohektarová plocha orné půdy. Přibližně jednu pětinu biocentra tvoří bývalé pastviny a ovocné sady dnes vesměs zarostlé v procesu druhotné sukcese keřovým i stromovým náletem z okolního lesa.

Návrh opatření

Stávající nevhodnou druhovou skladbu lesa transformovat do složení blízkého typické bukové doubravě. To znamená především postupnou eliminaci borovice černé a smrku ztepilého ve prospěch dubu zimního, buku lesního, habru obecného a javoru mléče. V příměsi lze použít jilm habrolistý, lípu srdčitou, jasan ztepilý, jeřáb obecný i další. Z keřů lze doporučit, na úkor bezu černého, lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj .




90


textová část

Označení / název



výměra

LBC 22 Na stráni

Mšené – lázně, Vrbice u Mšeného - lázní


3,5 ha

charakteristika

Biocentrum bylo navrženo západně od Mšeného-lázní na mírně ukloněném svahu severní expozice s využitím části stávajících protierozních mezí dnes porostlých převážně bezem černým, svídou krvavou a šípkem. Lokalizace biocentra je nezbytná pro dodržení maximálně přípustných délkových parametrů žádoucího biokoridorového propojení mezi údolími Mšenského a Podbradeckého potoka, napříč monofunkční zemědělskou krajinou.

Návrh opatření

Na navržené ploše založit a dopěstovat lesní porost charakteru typické bukové doubravy s použitím druhů: dub zimní, buk lesní, javor mléč a habr obecný. Vtroušeně uplatnit i lípu srdčitou, jilm habrolistý, jasan ztepilý či jeřáb obecný. Pro kompoziční navázání na pohledově související borový porost při okraji Mšeného-lázní se doporučuje zařadit i borovicí lesní, případně i tis obecný. Z keřů lze použít lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj.



Označení / název



výměra

LBC 23 U Podbradce

Podbradec, Ředhošť

Bioregion : 1.2 Biochora: č. 4 STG: 2B3, 2AB3, 2BC4

27,5 ha

charakteristika

Biocentrum je vymezeno v dílčím úseku údolí Podbradeckého potoka, jihovýchodně od Podbradce. Zahrnuje lesní porosty na převážně severně exponovaném svahu, v malé míře i na svahu orientovaném k jihu a potoční nivu, která je místy a občasně orána k pěstování píce pro lesní zvěř. Na území biocentra jsou proměnlivé trofické i hydrické podmínky jak dokládají vymezené STG. Druhové složení lesních porostů je relativně blízké přirozené skladbě.

Návrh opatření

Lesní hospodaření na vymezené ploše biocentra podřídit jeho prioritní ekologické funkci, mimo jiné i tím, že případná těžba bude prováděna výběrovým způsobem, do druhové skladby lesa bude navrácen buk, eliminován bude dnes místy přítomný smrk. Při zakládání nově navržených ploch významné zeleně s posláním proti větrných bariér přizpůsobit organizaci vysazovaných porostů i jejich druhovou skladbu větrolamné funkci. To v ideálním případě znamená, že osová řada bude tvořena rychleji rostoucími stromy jako topoly černý a bílý, jasan ztepilý a javor mléč, které bude po obou stranách provázet dub zimní jako dominantní cílová dřevina s příměsí lípy srdčité, borovice lesní, buku lesního a jilmu habrolistého. Porostové patro nižších stromů a vyšších keřů po okrajích by mohly tvořit: habr obecný, javor babyka, tis obecný a líska obecná. Do podrostu lze doporučit hloh jednosemenný, ptačí zob obecný, zimolez pýřitý, kalinu tušalaj a na okraje svídu krvavou. Navrhovaná šířka zakládaných ploch významné zeleně jako protivětrných barier je minimálně 8 m, optimálně 15 m.


typická buková doubrava, (kyselá) buková doubrava, habrojilmová jasenina


91


textová část

Označení / název


LBC 24 Na pískách

Podbradec

Geobiocenologická charakteristika Bioregion : 1.2 Biochora: č. 1 STG: 2AB3

výměra 3 ha

charakteristika

Biocentrum bylo navrženo v mělké terénní sníženině západně od Podbradce při hranicích litoměřického a lounského okresu. Lokalizace biocentra je nezbytná z důvodů dodržení maximálně přípustných délkových parametrů navazujících biokoridorů "b" a "v" a to nejen ve zde řešeném území, ale i v k.ú. Evaň (bk."b"), stejně jako v k.ú. Černochov na lounském okrese (bk."v"). Vymezení plochy navrženého biocentra zahrnuje i malý listnatý remízek v místě někdejší těžby písku, čímž se snižuje nezbytný zábor zemědělské půdy pro jeho realizaci.

Návrh opatření

Na vymezené ploše biocentra založit a dopěstovat lesní porost tvořený následujícími dřevinami: dub zimní, buk lesní, habr obecný, javor mléč, bříza bílá a borovice lesní. V příměsi lze použít jasan ztepilý, jeřáb obecný i další. Z keřů lze doporučit například lísku obecnou, svídu krvavou, brslen evropský, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý, ptačí zob obecný.


Označení / název LBC 25 Háj

charakteristika

(kyselá) buková doubrava Geobiocenologická výměra charakteristika Bioregion : 1.2 Biochora: č. 4 Mšené - lázně 23,8 ha STG: 2B3, 2AB3, 2BC4, (2B5b) Biocentrum bylo vymezeno na severozápadně ukloněném svahu a na části nivy údolí Podbradeckého potoka, východně od Brníkova. Jedná se o ekologicky nejvyváženější lesní porost řešeného území s velkou druhovou diverzitou, mající dnes charakter dubohabrového háje. Katastrální území

Návrh opatření

Hospodaření v lese podřídit prioritní ekologické funkci lokality, dbát na udržení dosavadní vysoké druhové diverzity porostů, zvýšit na odpovídající úroveň zastoupení buku lesního podle vymezených STG, eliminovat vtroušený smrk ztepilý.


typická buková doubrava, kyselá buková doubrava, habrojilmová jasenina, (březová olšina n. st.)

Označení / název


LBC 26 Šenkýřské

Brníkov, Podbradec

Geobiocenologická charakteristika Bioregion : 1.2 Biochora: č. 1 STG: 2B3

výměra 9,15 ha

charakteristika

Biocentrum bylo navrženo na úkor orné půdy v monofunkční zemědělské krajině západně od Brníkova v místě křížení polních cest. Kromě základní ekostabilizační funkce bude mít toto biocentrum, v kombinaci s navazujícími biokoridory "m" a "u" i zásadní kompoziční význam při pohledové strukturalizaci monotónní ploché agrární krajiny daného krajinného segmentu. Stejně tak se bude podílet i na větrolamné funkci zmíněných biokoridorů.

Návrh opatření

Na navržené ploše založit a dopěstovat lesní porost charakteru typické bukové doubravy s použitím druhů: dub zimní, buk lesní, javor mléč, habr obecný, jilm habrolistý. Vzhledem k zamýšlené druhotné funkci navazujících úseků biokoridoru "m" jako protivětrných barier lze i v druhové skladbě tohoto biocentra zařadit vtroušeně topoly bílý a černý, případně i borovici lesní a tis obecný. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý, kalinu tušalaj či brslen evropský.




92


textová část

Označení / název


LBC 29 Na širokých

Brníkov


výměra 4,55 ha

charakteristika

Lokalizace biocentra vymezeného severozápadně od Brníkova využívá existenci nevelkého lesního remízu v prostředí rozsáhlého segmentu monofunkční zemědělské krajiny, čímž se snižuje nezbytný zábor zemědělské půdy pro jeho realizaci. Remíz má příhodnou polohu pro začlenění do sítě lokálního ÚSES, avšak nedostatečnou výměru, zbytek biocentra byl tedy navržen na úkor orné půdy. Kromě základní ekostabilizační funkce se bude toto biocentrum, v kombinaci s navazujícím biokoridorem z, podílet i na větrolamné funkci zmíněného biokoridoru.

Návrh opatření

Druhovou skladbu stávajícího lesního porostu postupně změnit výsadbou místně příslušných druhů lipové bukové doubravy to je dubu zimního, buku lesního, lípy srdčité, javoru mléče, habru obecného a jilmu habrolistého. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj. Stejné druhy dřevin použít pro rozšíření biocentra výsadbou na dnes zemědělské půdě zahrnuté do plochy biocentra.



Biokoridory: Označení / název LBK b Údolí Podbradeckého potoka a svahy říční terasy Ohře

charakteristika

Velikostní parametry (m) š=15Bioregion : 2.1 Podbradec, Ředhošť, 20;d=700+ Biochora: č. 4 {STG: 2B3, Mšené – lázně, Vrbka 1650+1900+7 (2AB3), (2B2), 2BD2)} u Roudníčku, Budyně nad Ohří 50+950+ č.1 (STG: AB3) 1700 Vymezený biokoridor sleduje od východu k západu údolí Mšenského potoka k biocentru č.4, odkud je dále vymezen lesem na severním úbočí údolí Podbradeckého potoka přes biocentra č.25 a č.23. Biokoridor je zde vymezen v minimální šířce, to je pouze 15 m, ve středních částech svahů s vědomím, že funkci biokoridoru bude za normálního stavu plnit les v celém profitu svahu. Minimální šířka vymezení má umožnit běžné hospodaření v lese, avšak zároveň zabránit přerušení biokoridoru odlesněním či sečí holou napříč celého profitu zalesněného svahu. Úsek mezi biocentry č.23 a č.24 a dále za hranice řešeného území do okresu Louny je navržen k založení s tím, že v části vedené po jižním okraji Podbradce bude využito i stávajících druhotných porostů pastvinách a starých ovocných sadech. Podél východního okraje silnice Podbradec – Ječovice jsou ve vazbě na biokoridor "b" navrženy plochy významné zeleně s funkcí protivětrné bariery. Katastrální území


Návrh opatření

V úsecích biokoridoru vymezených na stávajících lesních porostech postupně transformovat druhovou skladbu lesa podle vymezené STG, což je ve většině případů typická buková doubrava. Při těžbě dřeva nesmí nikdy dojít k odlesnění napříč celého lesního porostu v trase biokoridoru, vždy musí být zachováno jeho propojení, byť v poněkud posunuté poloze. V úsecích navržených k založení, to je západně od biocentra č.23 až k hranici řešeného území, vytvořit lesní pás v minimální šířce 15 m s použitím druhů: dub zimní, buk lesní, javor mléč, habr obecný, jilm habrolistý. Od silnice Podbradec Ječovice po biocentrum č.24 zařadit i borovici lesní a tis obecný. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý, kalinu tušalaj, brslen evropský.


typická buková doubrava, kyselá buková doubrav, zakrslá buková doubrava, lipová buková doubrava


93


Označení / název

LBK c Údolí Mšenského potoka

charakteristika

Návrh opatření


Označení / název LBK j Propojení biocenter č. 2002 – 27 -25- 22

charakteristika


textová část

Velikostní parametry (m) Bioregion : 1.2 š=15Mšené – lázně, Vrbice u Mšeného – Biochora: č. 4 (STG: 2B3, 100;d=1600+ lázní, Ředhošť, Ječovice 2BC4); 1250+2000+1 č.1 { STG:(2BD3)} 550 Od regionálního biocentra č. 1486 je biokoridor navržen podél stávajících polních cest k lokálnímu biocentru č. 22. Zde se podél další cesty a s dílčím využitím dochovaných mezí stáčí k jihu k biocentru č.17 na pravobřežním úbočí údolí Mšenského potoka. Odtud pokračuje převážně jako vymezený po horní hraně svahu západním směrem s využitím lesních remízů a postagrárních lad do biocentra č. 21. Obejití motokrosového areálu u Ječovic je navrženo z jihu, opět po horní hraně svahu potočního údolí. Přes lesní porost jižně od Ječovic sestupuje trasa biokoridoru na údolní dno Mšenského potoka a pokračuje západním směrem k lokálnímu biocentru u Černochova, již za hranicemi řešeného území v okrese Louny. Ve vazbě na biokoridor "c" jsou navrženy i dva prvky ploch významné zeleně charakteru větrolamu. Katastrální území


V úsecích biokoridoru vymezených na stávajících lesních porostech postupně transformovat druhovou skladbu lesa podle vymezené STG, kterou tu je typická buková doubrava. Ta je vymezena i u naprosté většiny úseků biokoridoru navržených k založení, jen dílče se objevuje lipová buková doubrava. Druhová skladba zakládaných porostů by proto měla obsahovat dub zimní, buk lesní, javor mléč, habr obecný, jilm habrolistý, případně lípu srdčitou, břízu bílou, jeřáb obecný i další. Z keřů lze doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý, kalinu tušalaj, brslen evropský. Při výsadbě navazujících protivětrných barier (v minimální šířce 8 m), lze z důvodů jejich dřívější účinnosti připustit do jejich osových řad i topoly bílý a černý. Pro zvýšení účinnosti mimo hlavní vegetační období lze doporučit i borovici lesní a tis obecný. typická buková doubrava, (lipová buková doubrava)



Velikostní parametry (m)

Bioregion : 1.2 Kostelec nad Ohří, Roudníček, Mšené – Biochora: č. 4 (STG: 2B3, š=15;d=450+ lázně 2BD3, 2BD2); 1900+1350 č.1 (STG:2BD3) V úseku mezi nadregionálním biocentrem č.2002 a lokálním biocentrem č. 27 je biokoridor vymezen na stávajících protierozních mezích a postagrárních ladech. Podobně je tomu i v navazujícím úseku mezi Lacinovem a silnicí Brníkov - Roudníček, kde jsou pro vymezení využívány keřové i stromové porosty na mezích a na v druhotné sukcesi zarůstajících pastvinách. Jižně od silnice Brníkov - Roudníček až po svah údolí Podbradeckého potoka je biokoridor navržen v souběhu se stávající polní cestou na úkor zemědělské půdy se záměrem jeho využitím i jako proti větrné bariéry. Větrolamnou funkci by měl v budoucnu plnit i úsek biokoridoru mezi biocentry LBC 25 a LBC 22 a to ve spojení s navrženou jednoduchou sítí větrolamů jako ploch významné zeleně na rozlehlé návětrné plošině mezi údolími Podbradeckého a Mšenského potoka. I zde jsou pro trasování biokoridoru a větrolamů využity fixní linie v krajině, kterými jsou polní cesty a rozhraní zemědělských honů.

94


textová část

Návrh opatření

Ve vymezených úsecích biokoridoru usměrňovat spontánní druhotnou sukcesi cílenou výsadbou dřevin stejných druhů jaké jsou doporučeny pro spojovaná biocentra. Při zakládání nově navržených úseků biokoridoru a na ně navázaných ploch významné zeleně s posláním protivětrných barier přizpůsobit organizaci vysazovaných porostů i jejich druhovou skladbu větrolamné funkci. To v ideálním případě znamená, že osová řada bude tvořena rychleji rostoucími stromy jako topoly černý a bílý, jasan ztepilý a javor mléč, které bude po obou stranách provázet dub zimní jako dominantní cílová dřevina s příměsí lípy srdčité, borovice lesní, buku lesního a jilmu habrolistého. Porostové patro nižších stromů a vyšších keřů po okrajích by mohly tvořit: habr obecný, javor babyka, tis obecný a líska obecná. Do podrostu lze doporučit hloh jednosemenný, ptačí zob obecný, zimolez pýřitý, kalinu tušalaj a na okraje svídu krvavou. Navrhovaná šířka zakládaných biokoridorů je 15 m, ploch významné zeleně jako i protivětrných bariér minimálně 8 m, optimálně rovněž 15 m.


typická buková doubrava, lipová buková doubrava, (zakrslá doubrava s ptačím zobem)

Označení / název LBK k Propojení biocenter č. 14 – 18 – 19 - 20

charakteristika

Návrh opatření


Velikostní parametry (m) š=15;d=850+ Bioregion : 1.2 Vrbice u Mšeného – lázní, Ředhošť 1400+2000+2 Biochora: č. 1 (Lukov v okrese Kladno) 00-v STG: 2BD3 řeš.území Navržený biokoridor zajišťuje vzájemné propojení biocenter LBC 15, LBC 18, LBC 19 a LBC 20 nezbytných pro optimalizaci lokální sítě prvků ÚSES v jižní části řešeného území při hranici s kladenským okresem, na jehož vlastní ÚSES navazuje. Napříč polní trati "Na vinici" je na biokoridor navázána plocha významné zeleně s posláním protivětrné bariéry. Kromě prioritních ekologických funkcí má biokoridor i zásadní krajině kompoziční význam tím, že spolu s navázanými biocentry a plochami významné zeleně vytváří dílčí uzavřené pohledové krajinné horizonty, dávající měřítko dnes pohledově neurčitému, fádnímu segmentu monofunkční agrární krajiny v okolí Loucké a Lukova. Katastrální území


Ve vyznačené trase biokoridoru založit a dopěstovat lesní porost o minimální šířce 15 m s použitím druhů dřevin odpovídajících lipové bukové doubravě což jsou především dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč, habr obecný a jilm habrolistý. Pro pohledové oživení zejména v zimním období lze zařadit i borovici lesní a tis obecný. Z keřů je možno doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj. Při výsadbě navazující protivětrné bariéry lze z důvodů dřívější účinnosti připustit do její osové řady i topoly bílý a černý. lipová buková doubrava

Označení / název


LBK m Propojení biocentra č. 26 na biokoridor „b“ a za hranice řešeného území do k.ú. Poplze

Kostelec nad Ohří, Brníkov, Podbradec



Bioregion : 1.2 š=15; Biochora: č. 1 d=1450+1450 STG: 2BD3, 2B3, 2AB3

charakteristika

Navržený biokoridor vychází z biocentra LBC 26 jednak severním směrem, kde zajišťuje napojení lokálního ÚSES řešeného území za jeho hranice do k.ú. Poplze, konkrétně na tamní lokální biocentrum "Radlovka". Druhá větev biokoridoru směřuje na jih, kde se na okraji Podbradce napojuje na biokoridor LBK "b“. Poloha biokoridoru napříč převládajícího směru potenciálně erozivních větrů rozšiřuje jeho funkční uplatnění v krajině i jako protivětrné bariéry.

Návrh opatření

Ve vyznačené trase biokoridoru založit a dopěstovat lesní porost o minimální šířce 15 m, který bude tvořen v úsecích od Poplzského remízku k severní hranici řešeného území a od biocentra LBC 26 na jih ke kótě 289,9 - "Na stolečku" druhy: dub zimní, buk lesní, javor mléč a


95


textová část

habr obecný. V úseku severně od biocentra LBC 26 až na úroveň Poplzského remízku doplnit uvedenou druhovou skladbu o lípu srdčitou a jilm habrolistý. Od místní kóty "Na stolečku" po napojení na biokoridor LBK b použít dub zimní, buk lesní, javor mléč, borovici lesní a tis obecný. Keřové patro mohou tvořit líska obecná, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý , kalinu tušalaj, trnka obecná a šípek. Typ cílového společenstva

lipová buková doubrava, typická buková doubrava (kyselá buková doubrava)

Označení / název




LBK n Propojení biocenter č. 23 – 21 – 20

Podbradec, Ječovice, Ředhošť

Bioregion : 1.2 Biochora: č. 4 {STG: 2B3, (2B2, 2BC4)}; č.1 (STG:2BD3, 2B3)

š=15; d=1800+1200

charakteristika

Biokoridor je mezi biocentry LBC 23 a LBC 21 navržen souběžně se stávající polní cestou, napříč mírně zvlněnou plošinou mezi souběžnými údolími Podbradeckého a Mšenského potoka až k intravilánu Ředhoště. který obchází ze západu. Od biocentra LBC 21 k biocentru LBC 20 je biokoridor veden v jihovýchodním směru podél silnice III/2398, napříč převládajícího směru potenciálně erodujících větrů.

Návrh opatření

Ve vyznačené trase biokoridoru založit lesní pás, jehož kosterními dřevinami budou dub zimní, buk lesní, habr obecný a javor mléč. V úseku mezi biocentry LBC 21 a LBC 20 budou přimíšeny i lípa srdčitá a jilm habrolistý. Pro posílení ochranné funkce proti erodujícím větrům lze na vyvýšených plošinách uvažovat i se zařazením topolu bílého či černého a borovice lesní. V krátkém úseku napříč vysychavé stráně západně od Ředhoště (STG:2B2) bude biokoridor tvořen pouze dubem zimním s příměsí břízy bělokoré a osiky.


typická buková doubrava, lipová buková doubrava

Označení / název




LBK r Propojení biocenter č. 17 a č. 18 a dále na jižní hranici řešeného území do okresu Kladno

Vrbice u Mšeného - lázní

Bioregion : 1.2 Biochora: č. 1 STG:2BD3

š=15; d=1200+600 –v řeš. území

charakteristika

Biokoridor byl navržen v mírně zvlněné krajině východně od Loucké k propojení biocenter LBC 17 a LBC 18. Odtud pokračuje dále na jih za hranice řešeného území směrem k údolí Velvarského potoka, které je osou nadregionálního biokoridoru NRBK 57. Kromě prioritních ekologických funkcí má navržený biokoridor i zásadní krajinně kompoziční význam tím, že spolu s navázanými biocentry a biokoridory LBK k, LBK s a LBK c vytvoří dílčí opticky uzavřené krajinné horizonty, dávající měřítko dnes pohledově neurčitému, fádnímu segmentu monofunkční agrární krajiny v okolí Loucké. Vzhledem k navržené poloze bude biokoridor po dosažení odpovídající výšky plnit i funkci proti větrné bariéry.

Návrh opatření

Ve vyznačené trase biokoridoru založit a dopěstovat lesní porost o minimální šířce 15 m s použitím druhů dřevin odpovídajících lipové bukové doubravě, to jsou především dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč, habr obecný a jilm habrolistý. Pro pohledové oživení zejména v zimním období lze zařadit i borovici lesní a tis obecný. Z keřů je možno doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj.




96


textová část

Označení / název




LBK s Propojení mezi biokoridorem „c“ a biocentrem č. 19 a dále na jih za hranice řešeného území

Ředhošť

Bioregion : 2.1 Biochora: č. 1 STG:2BD3

š=15; d=850

charakteristika

Biokoridor LBK s slouží k navázání lokálního biocentra LBC 19 na sever k biokoridoru LBK c sledujícího údolí Mšenského potoka a na jih za hranice řešeného území do kladenského okresu směrem k údolí Velvarského potoka, které je osou neregionálního biokoridoru NRBK 57. Podobně jako okolní biokoridory na vyvýšené, mírně zvlněné plošině na rozhraní okresů Litoměřice a Kladno v okolí Lukova a Loucké bude mít i tento biokoridor vedle poslání ekologického rovněž význam krajině kompoziční. Stejně tak plní i funkci protivětrné bariéry.

Návrh opatření

Ve vyznačené trase biokoridoru založit a dopěstovat lesní porost o minimální šířce 15 m s použitím druhů dřevin odpovídajících lipové bukové doubravě což jsou především dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč, habr obecný a jilm habrolistý. Z důvodu sekundárního poslání předmětného biokoridoru i jako protivětrné bariéry lze do jeho osové řady připustit i topoly bílý a černý. Pro pohledové oživení zejména v zimním období lze zařadit i borovici lesní a tis obecný. Z keřů je možno doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj.


Označení / název LBK u Propojení lokálních biocenter č. 25 a č. 26





Brníkov

Bioregion : 1.2 Biochora: č. 1 (STG:2AB3); č. 4 (STG: 2B2)

š=15-50; d=2200

charakteristika

Biokoridor je od lokálního biocentra LBC 25 zprvu vymezen po extenzivních pastvinách na úbočí údolí Brníkovského potoka, dále s využitím stávajících remízku a postagrárních lad, popřípadě polních sadů až k silnici Brníkov - Podbradec. Dále pokračuje již jako po jižním okraji stávající polní cesty do biocentra LBC 26.

Návrh opatření

Ve vymezené části biokoridoru usměrňovat probíhající sukcesi dosadbami dubu zimního, břízy bílé, topolu osiky a případně i buku lesního a borovice lesní. V části biokoridoru navržené k založení vytvořit lesní pás o minimální šířce 15 m tvořený následujícími dřevinami: dub zimní, buk lesní, habr obecný, javor mléč, bříza bílá a borovice lesní. V příměsi lze použít jasan ztepilý, jeřáb obecný i další. Z keřů lze doporučit například lísku obecnou, svídu krvavou, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý, trnku obecnou a šípek.


zakrslá buková doubrava, (kyselá) buková doubrava

Označení / název



LBK v Napojení od biocentra č. 24 na jih za hranice řešeného území

Podbradec, Ječovice

Bioregion: 1.2 Biochora: č. 1 STG: 2B3, 2AB3, (2BD3)

charakteristika


Velikostní parametry (m) š=15; d=1850+900vždy jen v řeš.území

Navržený biokoridor sleduje společnou hranici řešeného území a okresu Litoměřice do k.ú. Černochov v okrese Kladno k tamnímu biocentru na začátku údolí Mšenského potoka východně od Černochova. Vzhledem k poloze napříč směru převládajících, potenciálně erodujících větrů bude mít v budoucnu biokoridoru i funkci protivětrné bariery.

97


textová část

Návrh opatření

Obě větve biokoridoru budovat jako lesní pás o minimální šířce 15 m z druhů: dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč a habr obecný. Z důvodu sekundárního poslání předmětného biokoridoru i jako protivětrné bariéry lze do jeho osové řady připustit i topoly bílý a černý. Pro pohledové oživení zejména v zimním období lze zařadit i borovici lesní a tis obecný. Z keřů je možno doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj.


typická buková doubrava, kyselá buková doubrava, (lipová buková doubrava)

Označení / název




LBK z Propojení biocenter č. 26 a č. 29 a déle na severozápad za hranici řešeného území

Brníkov

Bioregion: 1.2 Biochora: č. 1 STG: 2B3, 2AB3

š=15; d=1050 v řeš.území

charakteristika

Biokoridor slouží k navázání biocentra LBC 26 a LBC 29 a dále směřuje k severozápadní hranici řešeného území do k.ú. Evaň k tamnímu lokálnímu biocentru "Evaňský háj". Biokoridor bude mít v budoucnu vedle ekologického poslání rovněž význam krajině kompoziční a stejně tak bude i plnit funkci protivětrné bariéry.

Návrh opatření

Ve vyznačené trase biokoridoru založit a dopěstovat lesní porost o minimální šířce 15 m s použitím druhů: dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, javor mléč a habr obecný. Vzhledem k tomu, že biokoridor bude rovněž sloužit jako protivětrná bariéra, lze do jeho osové řady připustit i topol bílý a topol černý. Z keřů je možno doporučit lísku obecnou, svídu krvavou, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez pýřitý a kalinu tušalaj.


typická buková doubrava, kyselá buková doubrava

Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území – NSzp zejména na vodou ovlivněných a svažitých plochách, kde je mimo zemědělské produkce podpořena funkce ekologicko - stabilizační. Plochy významné zeleně plnící funkci interakčních prvků (plochy významné zeleně) V řešeném území jsou jako doplnění ÚSES vymezeny plochy významné zeleně zejména liniového charakteru (stávající, k doplnění, nově navržené) převážně ve formě doprovodné zeleně podél komunikací, hranic pozemků a vodních toků a částečně plochy významné zeleně plošného charakteru. Plochy významné zeleně jsou vymezeny zejména za účelem zvýšení ekologické stability a biologické i fyzické prostupnosti krajiny a k zajištění ochrany ekologicky stabilnějších částí krajiny, jsou často součástí dopravních ploch (DS), zemědělských ploch (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS). Jejich obnova a funkčnost souvisí především s realizací komplexních pozemkových úprav v jednotlivých katastrálních územích.

7.4

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

7.4.1 Civilní ochrana Dle § 12 odst. 2. zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Ústecký kraj zpracován Hasičským záchranným sborem Ústeckého kraje Havarijní plán představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty


98


textová část

nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Ústecký kraj zpracován Krizový plán, jenž zabezpečuje hasičský záchranný sbor kraje a schvaluje jej hejtman. Krizový plán obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, tedy souhrn plánovacích, metodických a informačních dokumentů, používaných při rozhodovací, řídící a koordinační činnosti v krizové situaci. Požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Ústeckého kraje. Zóny havarijního plánování Území obce nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se nevyskytují žádné plochy, objekty a zařízení s rizikem vzniku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území nebyl vybudován žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem nejsou plochy pro zřízení stálého úkrytu vymezeny. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům jsou vhodné zejména plochy veřejných prostranství v jádrových částech místních částí. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektech občanského vybavení v obci (obecní úřad, kulturní dům, základní a mateřská škola) dále v soukromých objektech na území obce (lázeňský areál), případně v ostatních ubytovacích či rekreačních zařízeních mimo obec. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území nejsou vymezeny žádné stálé sklady humanitární pomoci. V případě potřeby budou určeny objekty pro jejich skladování a výdej (objekty a plochy občanské vybavenosti veřejného charakteru). Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto látky odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nenacházejí), a uskladněny ve vhodných objektech. V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno Obecním úřadem Mšené-lázně. Územním plánem nejsou nové plochy navrhovány. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích bude podílet HZS Ústeckého kraje za pomoci Sboru dobrovolných hasičů (SDH) jednotlivých místních částí obce Mšené, případně okolních obcí a dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimořádné události v koordinaci s obcí Mšené. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody (např. ve výrobních areálech). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK), kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den/obyvatele pomocí cisteren, případně dovozem balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.

7.4.2 Obrana státu Řešeným územím prochází zájmová území AČR dle zákona § 175 stavebního zákona – koridor mikrovlnných spojů (200 – 250 m). V souladu s výše uvedeným ustanovením lze v řešeném území vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě souhlasného stanoviska Vojenské ubytovací a stavební správy Praha (VUSS Praha).


99


textová část

Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací vč. ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví MO ČR.

7.4.3 Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci zastavitelných ploch bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody v souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985, o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, v množství stanoveném ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

7.4.4 Radonový index geologického podloží Dle mapy radonového indexu geologického podloží se řešené území nachází v nízké a přechodné kategorii (na nehomogenních kvartérních sedimentech).

7.4.5 Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), je limitem využití území stanovené záplavové území. U vodních toků v řešeném území nebylo záplavové území stanoveno.

7.5

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury

7.5.1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), jsou s ohledem na způsob jejich využití v územním plánu členěny podrobněji na následující plochy: 

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – jsou plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva {(§ 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona}. Stabilizované plochy představují areál fary a kostela sv. Barbory v Ječovicích a objekt pošty a areál kostela sv. Jiljí v Ředhošti.



Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – jsou plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušují sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny. Stabilizované plochy představují prodejnu stavebnin v Mšeném, letní kulturně společenský areál Sboru dobrovolných hasičů v Ječovicích a bývalý zemědělský areál v centru Ředhoště navazující na objekt pošty.

Pro rozvoj občanského vybavení komerčního charakteru jsou vymezeny zastavitelné plochy M4, a plochy přestavby M5, M6. Jedná se převážně o komerční aktivity v oblasti ubytování, stravování a nevýrobních služeb. 

Občanské vybavení – lázeňství (OL) - jsou plochy komerční, ale i nekomerční občanské vybavenosti, sloužící převážně k lázeňství, u nichž využití pozemků staveb a zařízení zejména z důvodu zvýšených požadavků na kvalitu prostředí vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné, umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci návštěvníků lázní i obyvatel obce, dostupnost veřejných prostranství a specifického občanského vybavení umisťovaném v kvalitním specifickém prostředí navazujícím na přírodní léčebné zdroje. Stabilizovaná plocha zahrnující lázeňský areál je vymezena ve východní části Mšeného.

V souvislosti s předpokládaným rozvojem lázeňství jsou v územním plánu vymezeny zastavitelné plochy M3 a M12 a plocha přestavby M13 ve vazbě na plochy stabilizované s předpokladem realizace staveb a zařízení souvisejících s provozem lázeňského areálu (lázeňská, rekreační, ubytovací, sportovní a relaxační zařízení) 

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) - jsou plochy pro tělovýchovu a sport. Stabilizované plochy sportovních zařízení jsou v řešeném území zastoupeny prakticky rovnoměrně a vytvářejí ucelenou strukturu. Jedná se převážně o otevřené (venkovní) areály hřišť a sportovních zařízení (Podbradec, Mšené – lázně), areál sportovní střelby a myslivecký areál (Brníkov) a část areálu Auto Moto Ředhošť.

V územním plánu je vytvořen předpoklad jak pro rozvoj sportovních ploch ve vazbě na stabilizované sportovní plochy (lokalita V4), tak rovněž pro vytvoření sítě efektivně provozovaných sportovních ploch a zařízení v jednotlivých místních částech (Ředhošť – plocha přestavby R4, Brníkov – plocha přestavby B4).


100




textová část

Občanské vybavení – hřbitovy (OH) – jsou plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť. Rozsah těchto ploch je v území stabilizován, jedná se o hřbitovy v Brníkově, Ředhošti a v Ječovicích (při silnici III/23911)

Další rozvoj občanské vybavenosti je v určité míře umožněn v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených obytných – centrálních (SC) a smíšených obytných - venkovských (SV), v souladu s jejich hlavním, přípustným či podmíněně přípustným využitím. V zastavitelných plochách smíšených obytných – venkovských (SV), smíšených obytných – centrálních (SC) bude prověřena potřeba vymezení ploch pro objekty a zařízení občanského vybavení – veřejné infrastruktury, komerčních zařízení a sportovních zařízení. Vymezení bude součástí řešení územních studií, jejichž zpracování je podmínkou pro zahájení výstavby v rozsáhlejších zastavitelných plochách (B1, J1, P2, R3, plocha přestavby M6).

7.5.2 Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona, jsou v územním plánu dále členěny na: Veřejná prostranství (PV) – jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí veřejných prostranství (návesní a uliční prostory) v zastavěných územích sídel. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství (PV) také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou funkci. Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – zaujímají specifický význam v rámci veřejných prostranství Pro tuto funkci jsou v územním plánu vymezeny významnější plochy veřejně přístupné zeleně především v jádrech místních částí ve vazbě na veřejná prostranství, občanské vybavení a dopravní plochy. V návaznosti na plochy areálu Auto Moto Ředhošť je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha veřejné zeleně J2 v Ječovicích. Její funkce je s ohledem na provoz areálu rovněž ochranná a izolační. V jižní části Mšeného je v souvislosti s rozvojovými plochami bydlení vymezena plocha M11 s předpokladem vytvoření zázemí pro obyvatele obce i návštěvníky lázeňského areálu. V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití umožňující v rámci podmínek využití realizaci ploch veřejných prostranství: -

bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) plochy smíšené obytné – centrální (SC) plochy smíšené obytné – venkovské (SV) občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) občanské vybavení – lázeňství (OL) občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) dopravní infrastruktura – silniční (DS)

V zastavitelných plochách pro bydlení (BI) a smíšených obytných (SV, SC) je nezbytné v rámci územních studií a navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. vymezit dostatečné plochy veřejných prostranství.

7.5.3 Dopravní infrastruktura Silniční doprava Obec leží mimo hlavní dopravní tahy. Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem dopravních vztahů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazujících místních a účelových komunikací. Z pohledu širších dopravních vazeb leží území Mšeného v segmentu vymezeném páteřními dopravními tahy – dálnicí D8 (Praha – Ústí nad Labem), vedené ve vzdálenosti 8 km východně a silnicí I/7 (R7 - Praha – Slaný – Chomutov), procházející ve vzdálenosti 17 km západně od obce. Silnice II. třídy II/118

Beroun – Kladno - Slaný – Mšené-lázně – Budyně nad Ohří – Doksany – dálnice D8 (MÚK Doksany)

Silnice II/118 má především regionální význam, řešeným územím prochází severojižním směrem a plní částečně funkci spojnice dálnice D8 (MÚK Doksany) a silnice I/7 (plánované R7) v úseku Lovosice (MÚK Doksany) – Slaný. Její původní význam poklesl především se zprovozněním dálnice D8 (došlo k jejímu vyřazení ze sítě silnic I. tříd, kde byla vedena pod ozn. I/30). Úsek silnice je v návaznosti na silnici II/246 součástí silničního propojení Dolního Poohří s regionální osou Louny - Libochovice - Roudnice nad Labem - hranice ÚK (- Mělník). V této souvislosti je dle vydaných ZÚR ÚK severně od Mšeného plánovaná přeložka silnice II/118 - východní


101


textová část

obchvat Budyně nad Ohří. Koridor pro přeložku vymezený v ZÚR ÚK do řešeného území nezasahuje. Silnice III. třídy Řešeným územím procházejí následující silnice III. třídy: Račiněves - Peruc Horní Kamenice - Roudníček (III/24612) II/118 – Vrbice – II/118 Vraný (II/239) – Ředhošť (III/23741) II/118 – Ředhošť (III/23741) Libochovice (Poplze –II/237) – Brníkov (III/23911) III/23745 – Kostelec nad Ohří (III/24612)

III/23741 III/23911 III/03015 III/2398 III/23913 III/23745 III/23746

Silnice III. třídy zahušťují silniční síť, zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel a zpravidla mají malou dopravní zátěž, dopravně nejvytíženější je silnice III/23741 Peruc – Mšené-lázně – Račiněves, která prochází řešeným územím ve směru západ – východ. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Trasy silnic jsou v území stabilizovány bez nároků na územní změny. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (dále též jen „ŘSD ČR“) pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí korigovaných růstových koeficientů dle ŘSD ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území jsou využitelné následující sčítací úseky: Číslo silnice

Úsek

Začátek úseku

Konec úseku

II/118

4 – 1069

hranice okresu kraje Středočeského a Ústeckého

Mšené – lázně z.z.

II/118

4 - 1070

Mšené-lázně z.z.

zaús. 246

III/23741

4– 2069

Hranice okr.Louny a Litoměřice

Mšené-lázně, zaús.do 118

sčítací úsek 4 - 1069 Sčítací období

Těžká vozidla

Osobní vozidla

motocykly

Celkem

2000

443

2047

12

2502

2005

456

1944

17

2417

2010

423

1711

28

2162

2020

430

1830

25

2285

Sčítací období

Těžká vozidla

Osobní vozidla

motocykly

Celkem

2000

677

2326

14

3017

2005

578

2087

15

2680

2010

401

1973

30

2404

2020

425

2050

25

2500

sčítací úsek 4 - 1070


102


textová část

sčítací úsek 4 – 2069 Sčítací období

Těžká vozidla

Osobní vozidla

motocykly

Celkem

2000

211

566

12

789

2005

364

1365

7

1736

2010

137

492

5

634

2020

135

540

8

683

Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Z vývoje dopravních ivntenzit na sledovaných úsecích v řešeném území je patrný pokles na silnici II/118, kde rozdíl mezi lety 2000 a 2010 činí ve sčítacím úseku 4 – 1069 14% a ve sčítacím úseku 4 – 1070 více než 20%. Tuto skutečnost patrně zapříčinilo zprovoznění dálnice D8 v úseku Nová Ves – Doksany v roce 2001. Na silnici III/23741 lze v roce 2005 zaznamenat anomálii (více než 100% nárůst) související pravděpodobně s výstavbou úseků páteřních tahů (D8, R7, I/16). Ve lhůtě aktualizace lze předpokládat v souvislosti s postupným zprovozněním rozestavěných a plánovaných úseků páteřních tahů D8, R7 stagnaci, případně mírný pokles dopravních intenzit (především těžké nákladní dopravy). Intenzity osobní dopravy budou na sledovaných úsecích silnic pravděpodobně mírně narůstat v souvislosti s nasávacím efektem blízkých kapacitních silnic. Místní komunikace Pro místní dopravu jsou využívány průtahy silnic II. a III. tříd, které umožňují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto silnice navazuje systém místních komunikací proměnlivých parametrů. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným povrchem bez chodníků, o šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů. Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny výhradně jako plochy dopravní infrastruktury (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí. V zastavěných územích plní úseky místních komunikací často funkci veřejných prostranství. Společně s jádrovými prostory sídel jsou v územním plánu vymezeny jako veřejná prostranství (PV). Návrhy řešení Na silnicích II. a III. třídy nejsou navrhovány žádné úpravy. Jejich trasování je územně stabilizováno bez nároků na změny. V rámci jednotlivých zastavitelných ploch, které jsou napojeny na silniční síť, případně místní komunikace budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších zastavitelných ploch. Dopravní řešení v rámci zastavitelných ploch bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových prací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Kategorizace silnic a funkční skupiny Dle „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel ŘSD ČR, červen 2000) je pro silnici II/118 v řešeném území stanovena kategorie S 7,5/70. Pro silnice III. třídy není kategorie stanovena, s ohledem na dopravní význam a zatížení však bude vyhovovat kategorie minimální – S7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0


103


textová část

m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních obslužných komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Průtah silnice II/118 je dle ČSN 73 6110 zařazen do skupiny B. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Statická doprava – doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je uskutečňováno v profilu místních komunikací a na veřejných parkovištích.

převážně

na

soukromých

pozemcích,

Garážová stání jsou reprezentována převážně objekty individuálních garáží v plochách bydlení (BI) a v plochách smíšených obytných (SC, SV), samostatné objekty hromadných garáží ve Mšeném slouží obyvatelům blízkých bytových domů. Individuální i hromadné garáže lze v rámci přípustného využití dále realizovat v plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS). Pro rozšíření parkovacích kapacit je v územím plánu vymezena plocha přestavby M14 a zastavitelná plocha M15 na severovýchodním okraji Mšeného s možností realizace parkovací plochy, případně objektu hromadného parkování pro potřeby lázeňského areálu. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, zařízení občanské vybavenosti, administrativních a komerčních zařízení. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 736110. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády č. 148/2006 Sb.“). Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikací ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) pro denní a noční dobu. Tab. Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace: Způsob využití území

Den/noc

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Limitní hladiny hluku v dB 1

2

3

4

Den Noc

45 35

50 40

55 45

65 55

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Den Noc

50 40

50 40

55 45

65 55

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Den Noc

50 40

55 45

60 50

70 60

1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikací, v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu drah. Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě


104


textová část

rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Komunikace pro pěší Chodníky v obci Mšené byly vybudovány při části průtahů silnic II/118 a III/23741, částečně podél silnice III/23911 v místních částech Brníkov a Podbradec a podél silnice III/2398 v Ředhošti. Chodníky jsou realizovány především v centrech sídel, na frekventovaných úsecích s největším pohybem osob. Tam, kde to šířkové uspořádání uličního profilu umožňuje, je nutné dobudovat chodníky i ve zbývajících úsecích, a to zejména v místní části Mšené podél silnice II/118. Samostatné chodníky je dále možné realizovat zejména v rámci ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS), veřejných prostranství (PV) a veřejné zeleně (ZV). Chodníky včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky, zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Územím obce Mšené prochází značená zelená turistická trasa (Mšené – Brníkov – Kostelec nad Ohří) vedená po místních komunikacích a polních a lesních cestách, která se napojuje v Kostelci nad Ohří na značenou červenou turistickou trasu propojující významné turistické cíle širšího území (Budyně nad Ohří, Libochovice, Klapý). Uvedené pěší turistické trasy jsou územním plánem stabilizovány. Územním plánem je vymezena turistická trasa propojující obec Mšené – lázně s Roudnicí nad Labem. Je vedena přes obce Martiněves, Přestavlky a Dušníky převážně po místních komunikacích a polních a lesních cestách. Koridory pro obnovu cestní sítě v krajině (KMK) Za účelem zvýšení prostupnosti krajiny jsou v územním plánu vymezeny koridory pro obnovu cestní sítě v krajině (KMK), pro které jsou ve výrokové části stanoveny podrobné podmínky využití. Jedná se o pásy o šířce kolem 20 m lokalizované převážně v polohách bývalých zemědělských (polních) cest určené pro obnovu komunikací ve volné krajině. Předpokladem je obnovení a stabilizace struktury mimosídelních cest v rozsahu zčásti odpovídajícímu pozemkovému katastru (PK). Cyklistická doprava Řešeným územím nejsou vedeny značené cyklotrasy ani cyklostezky. V území lze zaznamenat několik neznačených cyklotras vedených po místních komunikacích. Tyto cyklotrasy spojují místní turistické cíle (Peruc, Libochovice, Budyně nad Ohří), kde se napojují na síť značených cyklotras (cyklotrasa č. 202 Louny – Peruc, cyklotrasa č. 3035 Úlonice – Peruc). Širší oblast je vhodná pro cykloturistiku, optimální je spojení s pěší turistikou. Pro účely cykloturistiky lze využít především komunikací s minimální intenzitou automobilové dopravy nebo poměrně rozsáhlé sítě místních komunikací. Územním plánem jsou vymezeny cyklotrasy propojující Mšené-lázně se stávajícími cyklotrasami a turisticky zajímavými lokalitami. ÚP uvažuje s následujícím trasováním cyklotras vedených především po polních cestách a místních komunikacích: 

Peruc (napojení na cyklotrasu č. 202) – Černochov – Ječovice – Ředhošť – Mšené – lázně – Charvatce – Martiněves – Budyně nad Ohří



Vlastislav (napojení na cyklotrasu č. 25) – Třebenice – Chodovlice – Klapý – Libochovice – Brníkov – Podbradec – Ječovice – Lukov – Horní Kamenice - Páleč – Zlonice - Slaný

Hipostezky Řešeným územím prochází značená hipostezka „Středočeská jezdecká stezka I.“ – Doksy – Smečno – Ledce – Zlonice – Jarpice – Ředhošť – Přestavlky - Račiněves – Kleneč – Rovné – Krabčice – Předonín – Štětí – Radouň – Strachaly – Velký Hubenov – Tetčiněves - Loběšice, která dále navazuje na značenou hipostezku „Polabská jezdecká stezka“. Stezka je vedena převážně po místních komunikacích a okrajích zemědělských pozemků bez nároku na územní změny. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována výhradně autobusovou dopravou, kterou provozuje společnost ČSAD Slaný a.s., se sídlem Lacinova 1366, Slaný. Jedná se o tyto linky:


105


textová část

číslo linky

Trasa

aut. zastávka v obci /části obce

552638

Litoměřice - Bohušovice n.Ohří - Budyně n.Ohří - Mšené-lázně-Slaný

Mšené-lázně (u kapličky, ústav)

552679

Libochovice - Mšené-lázně Roudnice n.Labem

Brníkov, Ječovice, Mšené-lázně (u kapličky, ústav), Podbradec, Ředhošť, Vrbice

552685 562711

Štětí – Hoštka - Roudnice n.Labem -Budyně n.Ohří - Libochovice Louny – Peruc - Mšené-lázně - Roudnice nad Labem - Horní Beřkovice

Mšené-lázně (u kapličky) Ječovice, Mšené-lázně (u kapličky, ústav), Ředhošť, Vrbice

Autobusové zastávky Mšené-lázně, ústav; Mšené-lázně, u kapličky; Vrbice/Podolí; Ředhošť a Ječovice jsou umístěné na trase silnice III/23741, zastávka Vrbice je umístěná na trase silnice III/03015 a zastávka Podbradec a Brníkov na trase silnice III/23911. Všechny zastávky jsou umístěné v centrech částí obce, tedy ve vyhovující docházkové vzdálenosti. Železniční doprava Východním okrajem řešeného území prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať, Vraňany – Libochovice (původní označení 095). Na trati je zřízena železniční zastávka Mšené-lázně. V roce 2006 byla na trati ukončena pravidelná osobní doprava. Tento úsek dosud slouží jako alternativní odklonová trasa v případě nesjízdnosti prvního železničního koridoru z Prahy do Děčína či železniční tratě č. 110 Kralupy nad Vltavou – Most. Územní plán vymezuje pozemky dráhy jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ) a umožňuje v budoucnu obnovit pravidelnou osobní dopravu. Ochranná pásma Silniční Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II. a III. třídy

15 m od osy vozovky

Železniční doprava Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze udělit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje drážní správní orgán, který současně stanoví podmínky. Letecká doprava Ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah letiště je stanoveno zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. Do jihovýchodního okraje řešeného území zasahuje ochranné pásmo vzletové a přistávací dráhy 09/27 (VPD) veřejného vnitrostátního letiště Panenský Týnec (provozovatel Aeroklub Panenský Týnec).

7.5.4 Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Libochovice. Hlavním zdrojem je vrt V-3a a vývěr Roudníček s úpravnou vody Brníkov (kapacita 35 l/s, s akumulací 400+900 m3) a dále zdroj Poplze. Jako akumulace slouží vodojem Poplze 400 m3 (220,23/216,02 m n.m.), vodojem Hazmburk 2×400 m3 (211,30/207,14 m n.m.), vodojem Klapý 50 m3 (255,08/252,77 m n.m.) a vodojem Levousy 100 m3 (200,82/197,37 m n.m.). Vodovod lze rozdělit na tři provozní části: Libochovice Budyně nad Ohří Mšené – lázně


106


textová část

Provozní část skupinového vodovodu Libochovice je propojena se skupinovým vodovodem Lovosice 2 řadem DN 100 mezi vodojemem Hazmburk a obcí Slatina. Provozní část Mšené-lázně zásobuje obce a místní části Brníkov I. a II. tl. pásmo, Evaň, Horka, Podbradec, Ředhošť, Loucká, Vrbice a Mšené-lázně. Stávající stav Brníkov Voda z úpravny je vedena do místní části Brníkov přivaděcím řadem DN 150 do redukční šachty osazené před spotřebištěm. Dále jsou vedeny dvě samostatné větve. Jedna přes redukční ventil do druhého tlakového pásma (spodní), druhá do prvního tlakového pásma (horní). Distribuční síť pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 100% obyvatel. Ječovice Voda pro místní část Ječovice je dopravována do věžového vodojemu Podbradec 200 m3 (317,43/311,00 m n. m.), odkud je zásobovacím řadem DN 100 přiváděna gravitačně přes Podbradec do Ječovic. Na vodovod je napojeno 81% obyvatel. Mšené-lázně Mšené je zásobováno vodou přes vodojem Ředhošť 2 x 250 m3 přivaděcím řadem DN 200 do vodojemu Mšené-lázně 2 x 650 m3 (253,70/249,00 m n. m.) a odtud zásobovacím řadem DN 150 do spotřebiště. Distribuční síť pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 95 % obyvatel. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni individuálně (studny). Podbradec Podbradec je zásobován vodou z věžového vodojemu Podbradec 200 m3 (317,43/311,00 m n. m.), odkud vede zásobovací řad do spotřebiště. Na vodovod je napojeno 79% obyvatel. Zásobování pitnou vodou ostatních obyvatel je individuální (studny, vlastní vodovod). Kapacita individuálních zdrojů je nevyhovující. Ředhošť Místní část Ředhošť (včetně Loucké) je zásobována vodou z vodojemu Podbradec 200 m3, odkud je veden zásobovací řad do spotřebiště. Na vodovod je napojeno 100% obyvatel. Distribuční síť pokrývá celé zastavěné území. Vrbice Voda je do Vrbice přiváděna přes vodojem Ředhošť 2x 250 m3 (295,00/291,30 m n. m.). Odtud vede zásobovací řad DN 200 do spotřebiště, kde je napojeno 100 % obyvatel. Distribuční síť pokrývá celé zastavěné území. Bilance potřeby pro návrh Územní plán počítá k roku 2025 na území obce Mšené s územní kapacitou pro možnost výstavby 213 BJ převážně ve formě RD, což představuje novou výstavbu cca pro 234 osob při odhadované 50 % realizaci. Územní plán počítá s nárůstem obyvatel k roku 2025 na 2061 obyvatel. Uvažovaná specifická potřeba vody l/(os.d) Bydlení

Část obce

Odhadovaný počet obyvatel

Průměrná denní potřeba vody Qp m3/d

Brníkov

261

75

19,6

Ječovice

110

65

7,2

Mšené – lázně

1046

120

125,6

Podbradec

188

80

15,1

Ředhošť

252

90

22,7

Vrbice

204

85

17,4

Občanská vybavenost Mšené-lázně (vč.lázní)

2061

40

82,4

Výroba Mšené-lázně

odhad

150

Celkem

440 3

Qdmax = 440 x 1,4 = 616 m /d = 7,13 l/s


107


textová část

Na základě tohoto předpokladu uvažuje ÚP pro rok 2025 s průměrnou denní potřebou 440 m3/d. Návrh koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK), který předpokládá zachování stávající koncepce a pro řešené území navrhuje následující: Brníkov Systém zásobování pitnou vodou Brníkova je vyhovující a v budoucnosti se nepočítá se změnami. Výhledově je navrhována rekonstrukce technologie ÚV Brníkov. Ječovice, Podbradec, Ředhošť Systém zásobování Ječovic, Podbradce a Ředhoště pitnou vodou je vyhovující a v budoucnosti se nepočítá se změnami. Mšené-lázně Systém zásobení obce Mšené se nebude v budoucnosti měnit. Z důvodu použitých materiálů se navrhuje rekonstrukce vodovodní sítě a rozšíření vodovodní sítě pro plánovanou zástavbu v rámci PRVKÚK až po roce 2015. Lázně Mšené, a.s. odebírají vodu od Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s., a v současné době probíhá propojení na vlastní zdroj vody. Vrbice Systém zásobování místní části Vrbice je vyhovující a nebude se v budoucnosti měnit. Z důvodu stáří potrubí se navrhuje rekonstrukce vodovodní sítě.

*** Ve lhůtě aktualizace budou na vodovod dle potřeby napojovány nově zastavitelné lokality prodloužením stávajících řadů a prováděna běžná údržba. Zákres těchto vodovodních řadů není součástí grafické části územního plánu, neboť pro jejich trasování nebyla zpracována projektová dokumentace, dle které by bylo možné vedení jednotlivých vodovodních řadů upřesnit. S ohledem na tuto skutečnost územní plán doporučuje v rámci navazujících stupních projektových prací upřesnit trasy jednotlivých řadů a umístění jednotlivých objektů na vodovodní síti. Územním plánem jsou v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití ploch stanoveny podmínky pro realizaci liniové technické infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Rozvody vody v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny přednostně v rámci ploch veřejných prostranství a ploch dopravní a technické infrastruktury. Vodovodní řady budou v maximální míře zokruhovány. Zákres stávajících vodovodních řadů včetně objektů na síti je znázorněn v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). Zásobování požární vodou Stávající skupinový vodovod a lokální vodovody slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů je pro případ požáru dostatečná. Potřebná akumulace je zajištěna ve stávajících vodojemech. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem ( vodoteč, požární nádrž apod.). Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže Objekt Rod.domy a nevýrobní objekty do 120 m2

potrubí DN mm

odběr Q l/s odběr Q l/s obsah nádrže pro v=0,8 m/s pro v=0,8 m/s m3

80

4

7,5

14

100

6

12

22

125

9,5

18

35

Výr. objekty ,sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

Nevýrobní.objekty 120 – 1500 m2 výr.objekty a sklady do 500 m2 Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr.objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř.tech.zařízení do 1500 m2


108


textová část

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

vodní tok nebo nádrž

1

200/400

600/1200

3000 / 5000

600

2

150/300

400/800

2500 / 5000

400

3

120/240

300/600

2000 / 4000

300

4

100/200

200/400

1500 / 3000

200

5

80/160

120/2400

1000 / 2000

150

Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít vodní plochy v zastavěných územích jednotlivých sídel, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Řešení je v souladu se schváleným PRVK Ústeckého kraje. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů. Nouzové zásobování pitnou a užitkovou vodou Při selhání zdrojů pitné vody bude v obci včetně místních částí zajištěno zásobování pitnou vodou v množství maximálně 15 l/den/obyvatele pomocí cisteren v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., případně dovozem balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky a vrty Malešov. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK). Ochranná pásma vodních zdrojů Severní část řešeného území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod je chráněna na základě Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy, ze dne 24.6.1981. Obec Mšené-lázně je lázeňským místem s vnitřním a vnějším územím lázeňského místa, kde je nutno respektovat režim a omezení vyplývající ze Statutu lázeňského místa Mšené-lázně schváleného usnesením rady SečKNV č. 138/70 ze dne 20.1.1970. Do řešeného území zasahují v severní části katastrálního území Mšené-lázně ochranná pásma I. a II. stupně přírodního léčivého zdroje, stanovená vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 6/2001 Sb., o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Vrbka lázeňského místa Mšené-Lázně ze dne 19.12.2000. V ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a na území lázeňského místa je dále nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Do řešeného území rovněž zasahují ochranná pásmo vodních zdrojů II. stupně v k.ú. Vrbice u Mšeného-lázní a Mšené-lázně. Kanalizace Stávající stav V roce 2011 byla uvedena do provozu čerpací stanice Podbradec (2 svozové jímky splaškových vod, ČS), včetně kanalizačního výtlaku přes k.ú. Podbradec, Ředhošť, Mšené-lázně napojeného na stávající kanalizaci v místní části Mšené-lázně vyústěnou na provozovanou ČOV. Centrální svoz odpadních vod slouží pro


109


textová část

místní části Podbradec, Brníkov, Ředhošť a Ječovice. V místní části Mšené-lázně je provozována centrální ČOV s kapacitou 2850 EO. Na ČOV jsou likvidovány odpadní vody z obce Martiněves (místní části Charvatce, Martiněves, Radešín). Brníkov V místní části Brníkov není v současné době veřejná kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %) s následným vyvážením na ČS Podbradec a čerpány na ČOV Mšené-lázně. V obci jsou pouze mělké stoky dešťové kanalizace, pocházející ze sedmdesátých let. Jsou z betonových trub DN 300 - 400 mm, bez šachet, pravděpodobně ve špatném stavu, některé úseky jsou silně zanesené. Slouží pouze k odvádění dešťových vod a vyústěny jsou přímo do příkopů. Dešťové vody jsou odváděny hlavně pomocí příkopů, struh a propustků do recipientů nebo jsou vsakovány do terénu. Ječovice V místní části Ječovice není v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %) s následným vyvážením na ČS Podbradec a čerpány na ČOV Mšené-lázně.. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do recipientů, a nebo jsou vsakovány do terénu. Mšené – lázně Mšené má vybudovanou oddílnou splaškovou kanalizaci, která odvádí splaškové vody na čistírnu odpadních vod na severním okraji zástavby. Stoková síť řeší odkanalizování téměř celé místní části a je gravitační. Na kanalizaci a ČOV je napojeno 80% obyvatel. Je vybudována z PVC, betonových a litinových trub DN 300 – 400. Zbývajících 20% trvale žijících obyvatel je odkanalizováno do bezodtokových jímek s následným vyvážením. V letech 2009 – 2010 proběhla celková rekonstrukce a zkapacitnění původní nevyhovující ČOV. Čištění odpadních vod zajišťuje mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s kapacitou 2850 EO. Rekonstrukce byla provedena formou dostaveb a novým technologickým vystrojením. Novou ČOV tvoří soubor hrubého předčištění a biologický stupeň. Ten je tvořen dvěma paralelními linkami, z nichž každá sestává z předřazené denitrifikace, nitrifikace s dosazovacími nádržemi, zahušťovací nádrže a kalojemu na 60-ti denní produkci kalu. Dále byl postaven nový provozní objekt pro dmychárnu, řídicí systémy a zázemí obsluhy ČOV. Zrekonstruovaná mechanicko-biologická ČOV umožňuje odstraňování nutrientů. Je možné ji provozovat v režimu zatížení 30-120% bez podstatného zhoršení výsledků čištění. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody výtlakem ze svozové jímky Podbradec (slouží pro Podbradec, Brníkov, Ředhošť a Ječovice). Dále jsou na ČOV likvidovány odpadní vody z obce Martiněves (místní části Charvatce, Martiněves, Radešín). Významným znečišťovatelem napojeným na veřejnou kanalizaci jsou Lázně - Mšené a.s.. Do kanalizace je vypouštěna voda ze sociálních zařízení a z kuchyně přes lapoly. Voda z lázeňských koupelí je odvedena samostatně do potoka. Dešťové vody odtékají systémem příkopů, struh a propustků do místních vodotečí. Podbradec V místní části Podbradec není v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100%) s následným vyvážením na ČS umístěnou jihozápadně od zastavěného území a čerpány na ČOV Mšené-lázně. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do recipientů, a nebo jsou vsakovány do terénu. Ředhošť V místní části Ředhošť není v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100%) s následným vyvážením na svozovou jímku Podbradec a čerpány na ČOV Mšené-lázně. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí, a nebo jsou vsakovány do terénu. Vrbice Místní část Vrbice, která je prakticky součástí Mšeného, má vybudovanou oddílnou kanalizační síť, která je napojena na kanalizační síť Mšeného. Odvádí splaškové vody od 61% obyvatel na ČOV Mšené-lázně. Gravitační síť je z PVC trub DN 300. Zbývajících 39% splaškových vod je odváděno do bezodtokových jímek, které jsou vyváženy na ČOV Mšené-lázně. Bilance odpadních vod a znečištění Bilanční údaje jsou uvažovány do roku 2025 a vycházejí z vývoje předpokládaného územním plánem. Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod, je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody. Současně je však údaj porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické


110


textová část

produkce odpadních vod. jedn.

2010

2015

2020

2025

377,2 96,3 88,28 176,55

408,2 104,22 95,54 191,07

438,5 111,96 102,63 205,26

CELKOVÁ PRODUKCE m3/d kg/d kg/d kg/d

346,2 88,56 81,18 162,36 1476

1605

1737

1866

odp. vod likv. na ČOV

m3/d

269,9

328,9

379,4

430,5

odp. vod likv. v septicích

m3/d

12,0

0,0

0,0

0,0

odp. vod likv. jiným způsobem

3

64,3

48,3

28,8

8,0

odpadních vod BSK5 NL CHSK Počet EO

m /d

Návrh koncepce kanalizace Územní plán vychází z koncepce stanovené ve schváleném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK) a předpokládá realizaci následujících opatření: Brníkov, Podbradec, Ředhošť, Ječovice S ohledem na velikost jednotlivých místních částí není investičně a provozně výhodné budovat čistírny odpadních vod a kanalizační síť. Územní plán předpokládá v souladu s PRVKÚK řešení problematiky postupnou rekonstrukcí akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a jejich svážení na provozovanou ČS Podbradec napojenou na ČOV Mšené-lázně. Výhledově (po roce 2025) je možné uvažovat s výstavbou splaškové kanalizace a ČOV v místních částech Brníkov a Ředhošť. V této souvislosti doporučujeme např. v rámci samostatné studie prověřit technické, provozní a ekonomické aspekty jednotlivých řešení. Mšené-lázně Ve Mšeném je uvažováno s dostavbou splaškové kanalizační sítě. S ohledem na použité trubní materiály se dále doporučuje postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě. Na centrální ČOV budou i nadále přiváděny odpadní vody z obce Martiněves včetně místních částí Charvatce, Radešín a čerpány odpadní vody z ČS Podbradec (Brníkov, Podbradec, Ředhošť, Ječovice). Vrbice V této místní části je uvažováno s dostavbou oddílné kanalizační sítě odvádějící odpadní vody do kanalizační sítě Mšeného a jejich likvidace na ČOV Mšené-lázně. Loucká V Loucké budou odpadní vody likvidovány i nadále individuálním způsobem. V úvahu přichází akumulace v bezodtokových jímkách s následným vyvážením na ČOV Mšené-lázně, případně realizace domovních čistíren. Pro zastavitelné plochy v místních částech Brníkov, Podbradec, Ředhošť, Ječovice bude využit stávající systém (akumulace v bezodtokových jímkách s vyvážením na ČS Podbradec a čerpání na ČOV Mšené-lázně).

*** Všechny zastavitelné plochy v místních částech Mšené a Vrbice jsou navrženy tak, aby bylo možné využít stávající systém odkanalizování a napojení na provozovanou ČOV Mšené-lázně. Územní plán počítá rovněž s postupným napojováním dosud nenapojených objektů. Zákres těchto kanalizačních řadů není součástí grafické části územního plánu, neboť pro jejich trasování nebyla zpracována projektová dokumentace, dle které by bylo možné vedení jednotlivých kanalizačních řadů upřesnit. S ohledem na tuto skutečnost územní plán doporučuje v rámci navazujících stupních projektových prací upřesnit trasy jednotlivých řadů a umístění jednotlivých objektů na síti. Realizace vodovodních řadů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území.


111


textová část

Zákres stávajících kanalizačních řadů v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematický bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních PD tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na kanalizační síti. Ochranná pásma vodovodních a kanalizačních zdrojů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko - bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě :

ČEZ Distribuce a.s.

Způsob napájení Obec je napájena elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV. Primární rozvod Území obce je napájeno vrchními linkami 22 kV vycházejícími z TR 110/22 kV Libochovice. Z těchto vrchních linek jsou odbočkami napojeny trafostanice 22/0,4 kV v obci. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží celkem 17 transformačních stanic 22/0,4 kV, 14 v majetku ČEZ Distribuce a.s., a 3 cizí. Název

Typ

Vlastník

instalovaný výkon TS (kVA)

Brníkov – Čerpací stanice

stožárová

Cizí

400

Brníkov - Obec

stožárová

ČEZ Distribuce

250

Brníkov - Za humny

stožárová

ČEZ Distribuce

250

Ječovice - Ječovice

Věžová s venkovním přívodem

ČEZ Distribuce

250

Loucká - Obec

stožárová

ČEZ Distribuce

100

Mšené-lázně - Obec


ČEZ Distribuce

200

Mšené-lázně - Sídliště

stožárová

ČEZ Distribuce

800


112


textová část

Mšené-lázně - Učiliště

Kompaktní, zděná, betonová

ČEZ Distribuce

400

Mšené-lázně – V lázních

stožárová

Cizí

160

Mšené-lázně - Vrbice

stožárová

ČEZ Distribuce

160

Mšené-lázně -Cihelna


ČEZ Distribuce

250

Mšené-lázně-Zemědělci

stožárová

ČEZ Distribuce

800

Podbradec - Obec


ČEZ Distribuce

400

Podbradec - U JZD

stožárová

ČEZ Distribuce

250

Ředhošť - autokros

stožárová

Cizí

160

Ředhošť - JZD

stožárová

ČEZ Distribuce

800

Ředhošť - Obec

stožárová

ČEZ Distribuce

400

Instalovaný výkon: distribuce celkem

5 310

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ Distribuce, a.s. : 0,75 při cos φ = 0,9 Pp = 5 310 x 0,75 x 0,9 = 3 585 kW Návrh koncepce zásobování el. energií Územní plán předpokládá výstavbu převážně individuálních rodinných domů (cca 213 RD), doplněných objekty občanské vybavenosti. V současnosti jsou plynofikovány pouze místní část Mšené a Vrbice. Převážná část zastavitelných ploch je lokalizována v dosahu plynovodní sítě. Vzhledem k tomu, že vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno z větší části plynem, příp. ostatními zdroji tepla (cca 70 %) a využití el. energie pro vytápění bude pouze doplňkové, je bilance nárůstu uvažována cca 2 % ročně ( k = 1,35 pro období 15 let ). Ve lhůtě aktualizace budou na současné elektrické vedení dle potřeby napojovány nově zastavitelné lokality prodloužením stávajících vedení a prováděna jejich běžná údržba. Zákres tohoto uvažovaného vedení není součástí grafické části územního plánu, neboť pro jejich trasování nebyla zpracována projektová dokumentace, dle které by bylo možné jednotlivá vedení upřesnit. S ohledem na tuto skutečnost územní plán doporučuje v rámci navazujících stupních projektových prací upřesnit trasy jednotlivých vedení a umístění jednotlivých objektů na síti. Realizace elektrického vedení je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu. Stávající zástavba: stávající příkon příkon v roce 2025

P1 = 3 585 kW P2 = k * P1 = 1,35 * 3 585 = 4 840 kW

Navrhovaná zástavba: 64 RD el. vytápěných 149 RD ost. vytápění Σ RD OV

P3 = 64 * (6 + 4/641/2) = 416 kW P4 = 149 * (1,6 + 6,4/1491/2) = 316 kW P5 = P3 + P4 = 416 + 316 = 732 kW P6 = 0,4 * P5 = 0,4 * 732 = 292 kW

Σ navrhovaná zástavba

P7 = P5 + P6 = 732 + 292 = 1 024 kW

Výhledový požadovaný výkon 1024 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové.


113


textová část

Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, t.j. napětím 22 kV, stávajícím vrchním systémem 22 kV. Primární rozvodný systém 22 kV zůstane zachován. Ochranná pásma Dle Sbírky zákonů č.458/2000. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Zásobování teplem a plynem Místní části Mšené a Vrbice jsou plynofikovány. Hlavní větev STL plynovodu je přivedena od východu z regulační stanice RS VVTL/STL Charvatce (1 200 m3/h) napojené odbočkou DN 100 z dálkového plynovodu VVTL Hospozín – Čížkovice (DN 300) procházejícího obcí Martiněves ve směru sever – jih. Jihozápadním okrajem řešeného území prochází tranzitní plynovody 2 x DN 900, 1 x DN 1000 bez vlivu na zásobování. Návrh koncepce zásobování plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce Ústeckého kraje. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Stávající STL plynovodní síť ve Mšeném je kapacitně dimenzována i pro potřeby rozvoje. Územní plán počítá s plynofikací zastavitelných ploch vymezených v místních částech Mšené a Vrbice prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Při návrhu nových tras budou zhodnoceny stávající rozvody a případně navržena jejich úprava či náhrada (přehodnocení dimenzí stávající sítě, výměna některých úseků plynovodu apod.). Ostatní místní části nejsou plynofikovány. Jejich plynofikace není v souvislosti s předpokládaným odběrem aktuální. Výhledově lze uvažovat o plynofikaci jednotlivých místních částí. V souvislosti s event. plynofikací doporučujeme zpracovat generel, zahrnující prověření kapacit regulačních stanic, případně navržení nových, upřesnění potřeby zemního plynu, výpočet dimenzí jednotlivých řadů a prověření technických, realizačních, provozních a ekonomických podmínek, případně možných variant navrhovaného řešení. Zákres uvažované plynovodní sítě není součástí grafické části územního plánu, neboť pro její trasování nebyla zpracována projektová dokumentace, dle které by bylo možné vedení jednotlivých plynovodních sítí upřesnit. S ohledem na tuto skutečnost územní plán doporučuje v rámci navazujících stupních projektových prací upřesnit trasy jednotlivých sítí a umístění jednotlivých objektů na síti. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití ploch prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Souběžně s uvedenými druhy energie pro vytápění je doporučeno například pro předehřev teplé užitkové vody využívat obnovitelné zdroje energie. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: Ochranná pásma Ochranným pásmem plynárenského zařízení se dle § 68 energetického zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí


114


textová část

a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení. Bezpečnostní pásma odpařovací stanice zkapalněných plynů regulační stanice vysokotlaké regulační stanice velmi vysokotlaké vysokotlaké plynovody

do DN 100 mm do DN 250 mm nad DN 250 mm

100 m 10 m 20 m 15 m 20 m 40 m

Produktovod Jihozápadní částí řešeného území prochází ropovod „Družba“ (Provozní celek PC18 – DN 500). Ropovod slouží pro přepravu kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti. Územní plán vymezuje v souladu s nadřazenou dokumentací koridor územní rezervy DVR1 o šířce 600 m. Parametry koridoru odpovídají územní rezervě DVR1 vymezené v ZÚR ÚK – pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba ve střední ose řeky Moravy mezi Rohatcem a Holíčí – Klobouky, Klobouky – Rajhrad, Radostín – Kralupy – centrální tankoviště ropy (dále jen „CTR“) Nelahozeves, CTR Nelahozeves – Litvínov. Důvodem vymezení koridoru je ochrana území pro zabezpečení přepravy strategické suroviny pro Českou republiku, a tím zajištění navyšování přepravy ropy z Ruska do ČR (možné zvyšování zpracování ropy v rafinérii Litvínov a Kralupy). Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu vyplývá z vládního nařízení č. 29/1959 Sb. a ČSN 650204 (Dálkovody hořlavých kapalin) a je „vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí“(v dálkovodním koridoru se tato vzdálenost měří od krajního dálkovodu hořlavých kapalin). Dle jmenovaného vládního nařízení v § 4 je charakterizováno ochranné pásmo jako „prostor v bezprostřední blízkosti potrubí, který je bez újmy obvyklého zemědělského využití určen k zabezpečení obvyklého plynulého provozu potrubí a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Vlastníci (uživatelé) nemovitostí v ochranném pásmu jsou povinni zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost jeho provozu.“ Pro všechny stavby a činnosti v ochranném pásmu podzemního potrubí pro pohonné látky a jejich provozního příslušenství platí omezení daná vládním nařízením 29/1959 Sb., a normou ČSN 65 0204 „Dálkovody hořlavých kapalin“. Podle této normy a daných parametrů přísluší ropovod IKL do kategorie A. K zabezpečení plynulého a bezpečného provozu ropovodu slouží vyhlášení ochranného pásma a zabezpečovacího pásma podle ČSN 65 0204. OP ropovodu je územní pás v šířce 300 metrů na obě strany, měřeno kolmo od osy potrubní trasy. Omezení stanovená v ochranném pásmu dálkovodů hořlavých kapalin dle výše uvedených předpisů: 1)

v § 5 odstavec 2 „V ochr. pásmu je zakázáno zřizovat zvlášť důležité objekty, jakož i vtažné jámy průzkumných a těžebních podniků a odvaly hlušin.“

2)

v § 5 odstavec 3 „Uvnitř ochranného pásma je zakázáno: a) b) c) d) e) f)

do vzdálenosti 200 m od osy potrubí zřizovat mosty a vodní díla po směru toku vody, jde-li potrubí přes řeku, do vzdálenosti 150 m provádět souvislé zastavění měst a sídlišť a budovat ostatní důležité objekty a železniční tratě podél potrubí, do vzdálenosti 100 m budovat jakékoliv objekty a souvislé zastavění vesnic, do vzdálenosti 50 m provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě, do vzdálenosti 20 m zřizovat potrubí pro jiné látky než hořlavé kapaliny I. a II. třídy, do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost jeho provozu, např. výkopy, odklizování zemin, jejich navršování, sondy a vysazování stromů.“

Norma ČSN 650204 stanoví zejména: 1)

„zabezpečovací pásmo dálkovodu, tj. územní pás po obou stranách dálkovodu určený k jeho ochraně před mechanickým nebo jiným poškozením. Šíře zabezpečovacího pásma je 3-5 m (dle kategorie dálkovodu), což je kolmá vzdálenost jeho hranic od trasy dálkovodu“


115


textová část

2)

„bezpečnostní vzdálenost, tj. nejmenší přípustnou kolmou vzdálenost dálkovodu od jiných objektů a zařízení, stanovenou se zřetelem k možnému vzájemnému ohrožení, pro sídelní útvary měst, sídlišť a obcí jednotně na 150 m na každou stranu od trasy dálkovodu“

3)

„bezpečnostní vzdálenost pro závody zabývající se těžbou uhlí, rud a jiného nerostného bohatství, vtažné a výdušné jámy průzkumných nebo těžebních podniků, odvaly hlušin a zvlášť důležité objekty a zařízení 300 m od trasy dálkovodu.“

U všech staveb a činností umisťovaných v ochranném pásmu produktovodu je nutné z důvodu zajištění bezpečnosti osob a majetku s ohledem na charakter látek přepravovaných dálkovodem dodržení vzdáleností stanovených vládním nařízením č. 29/1959 Sb. a ČSN 650204. ČEPRO, a.s. zásadně nesouhlasí s jejich zkracováním. Anodové uzemnění katodické ochrany má negativní vliv na všechna kovová podzemní zařízení (cizí liniová zařízení, uzemnění hromosvodů apod.), proto ČSN 038369 stanoví minimální odstupové vzdálenosti (tzv. ochranné pásmo). Pokud není možné tyto vzdálenosti dodržet, je nutné provést výpočet ovlivnění pro danou lokalitu. V normě ČSN 038369, která se týká omezení interference katodové ochrany ve vztahu k liniovým podzemním zařízením je bodě 20, odst. a) stanoveno: „zachovat vzdálenost nejméně 40 m okrajů uzemňovací anody katodické ochrany od podzemních liniových zařízení, zvlášť v půdách s vyšší zdánlivou rezistivitou než 50 ohmmetrů. Mimo zastavěné oblasti musí být vzdálenost větší než 100 m.“ Ochranné pásmo kabelů k uzemněni 1,5 m na obě strany. V případě, že není možné stanovenou vzdálenost dodržet je nutné, zajistit předem odborný posudek vypracovaný znalcem v oboru katodické ochrany, který by posoudil tento konkrétní případ, vymezil vzájemné ovlivnění staveb a posoudil a navrhl pro stavbu taková opatření, která by zaručovala zachování stávající výkonnosti systému katodické ochrany a současně zamezila poškození plánovaných staveb. Závěry a doporučení odborného posudku je třeba poskytovat projektantům staveb a zajistit jejich zapracování do jednotlivých projektů. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 47 Ústí nad Labem. Provozovatelem telefonní sítě je Telefonica O2 Czech Republic, a.s. Do řešeného území zasahuje ve směru SSZ-JJV koridor mikrovlnných spojů s OP 200 - 250 m. V souběhu s trasou VVTL plynovodu a dále místní částí Ječovice jsou vedena dálková telekomunikační vedení. V k.ú. Ječovice a Ředhošť je provozována základnová stanice, resp. radiové zařízení. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Dálková telekomunikační vedení, základnové stanice a radiová zařízení jsou územním plánem respektovány. Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje, který byl vyhlášen Obecně závaznou vyhláškou Ústeckého kraje č. 1/2005 ze dne 26.1.2005. Při nakládání s odpady je nutné respektovat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob (typizované sběrné nádoby, odpadkové koše na veřejných prostranstvích). Sběr a svoz směsného komunálního odpadu zajišťuje obec prostřednictvím právnické osoby (BEC ODPADY s.r.o. Lovosice). Separovaný odpad Tříděný odpad je v řešeném území shromažďován do zvláštních sběrných nádob, které jsou v řešeném území umístěny následovně:


116


textová část

Mšené - lázně

Loucká

Ředhošť

Ječovice

Podbradec

Brníkov

U obchodního domu, Na Proseku, Na Pankráci, Lázeňská ulice–parkoviště, Podol–u kapličky, Vrbice – Mírové náměstí

U návsi

U obchodu

Na návsi

U autobusové zastávky

U požární zbrojnice

Nebezpečný odpad Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu zajišťuje obec prostřednictvím právnické osoby (BEC ODPADY s.r.o. Lovosice) dvakrát ročně jejich odebíráním na předem stanovených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob. Velkoobjemový komunální odpad Sběr a svoz velkoobjemového komunálního zajišťuje obec prostřednictvím právnické osoby (BEC ODPADY s.r.o. Lovosice) dvakrát ročně jeho odebráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob. Ve lhůtě aktualizace se předpokládá odstraňování komunálního odpadu dosavadním způsobem. V obci nebude založena žádná skládka. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona o odpadech. Všechny případné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami stanovenými zákonem o odpadech.

7.6

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

7.6.1 Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích prvků pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Řešené území zasahuje do dvou klimatických oblastí. Jeho severní polovina spadá do Mírně teplé oblasti B, klimatický okrsek B1 – mírně teplý, suchý s mírnou zimou, zatímco jižní polovina náleží do Teplé oblasti A, klimatický okrsek A2 – teplý, suchý s mírnou zimou. Tab. Přehled klimatických charakteristik pro řešené území ukazatel

klimatický okrsek B1

klimatický okrsek A2

Průměrný úhrn srážek v mm/rok Průměrný úhrn srážek v mm/rok ( za vegetační období)

491 314

489 323

Počet dnů se srážkami 0,1 mm/rok

144

131

Počet dnů se srážkami 10 mm/rok

11

11

Počet dnů se sněžením za rok

30

25

Počet dnů se sněhovou pokrývkou za rok

40

35

Počet dnů s mlhou za rok

50

50

Počet dnů s bouřkovou činností Průměrná teplota v °C roční Průměrná teplota v °C vegetační období Sluneční svit v hod/rok Sluneční svit v hod/rok za vegetační období

25

25

8,5 14,8 1700 1250

8,5 14,8 1700

Parné dny za rok

50

50

Oblačné dny za rok

140

130

Velmi suchá

Velmi suchá

Langův dešťový model – klasifikace oblasti Geomorfologické podmínky

Z geomorfologického hlediska leží řešené území v provincii Česká vysočina, v subprovincii Česká tabule, podsoustavě Středočeská tabule, v celku Dolnooharská tabule (viz. tabulka). Převážně rovinatý charakter


117


textová část

krajiny je narušen relativně strmými údolími potoků Podbradecký a Brníkovský a mírně zvlněnou plošinou zvedající se z údolí Ohře v k.ú. Brníkov a Podbradec s částečným přesahem do k.ú. Ječovice, Ředhošť, Vrbice a Mšené-lázně. Průměrná nadmořská výška činí 260 – 270 m.n.m. Relativní výškové rozdíly zpravidla nepřesahují 30 – 40 m. systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

subprovincie

Česká tabule

podsoustava (oblast)

Středočeská tabule

celek

Dolnooharská tabule

podcelek

Řípská tabule

okrsek

Perucká tabule

Hydrologické podmínky Řešené území je odvodňováno pravostrannými přítoky Ohře Hvížďaleckým (Podbradeckým) a Mšenským potokem spadajícím do povodí Ohře, dílčího povodí Labe od Bíliny po Ploučnici. Součástí hydrografické sítě řešeného území, které je součástí hydrogeologického rajonu č.453 Roudnická křída, je i několik krátkých svodnic (Brníkovský potok). Hydrické podmínky daného území jsou proměnlivé v závislosti na modelaci terénu a relativní nadmořské výšce dílčích krajinných segmentů, obecně lze říci, že většina půd je řazena do „normální“ hydrické řady vystihují ekologicky významné rozdíly ve vlhkostním režimu půd. Tab. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků a jejich správci: Číslo plocha dílčího celková Povodí hydrologického Délka údolnice povodí plocha povodí pořadí Hvížďalecký potok (Podbradecký) Mšenský potok

1-13-04-050/4

4,242 km2

20,774 km2

1-13-04-050/2

10,329 km2

-

1-13-04-050/3

6,203 km2

-

1,771 řkm

1-13-04-050/1

-

39,295 km2

14,73 řkm

Správce

8,228 řkm Povodí Ohře, státní podnik

Geologie, pedologie Z hlediska půdních poměrů se v řešeném území vyskytují následující půdní asociace: Asociaci smolivek přírodních a zemědělsky zkulturněných, která se nachází jižně a východně od údolí Mšenského potoka v k.ú. Ječovice, Ředhošť, Vrbice, Mšené lázně, v údolí Podbradeckého potoka a severně od Podbradce. Tato asociace je tvořena šedými a hnědými smolivkami na jílovitých půdotvorných horninách druhohorního a neogenního stáří. Zrnitostně jsou to půdy jílovité (obsah jílu činí 60-70 %), až čisté jíly (obsah jílu vyšší než 75%). Reakce půdy je neutrální až mírně alkalická, obsah humusu v jednoznačně převládajících zemědělských půdách činí 2-3%. Jsou tu velmi dobré zásoby živin a zejména ve spodinách jsou vysoké zásoby CaCO ve formě CaC03. Dominujícím genetickým půdním typem této části řešeného území je černozem karbonátová a její lizologické varianty. Druhým nejrozšířenějším genetickým půdním představitelem jsou zde rendziny, jejichž výskyt je vázán na členitější terénní partie. V k.ú. Ječovice, Mšené-lázně a Podbradec se z menší části nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných. Jedná se o černozemě pravé a černozemě karbonátové s významným obsahem CaC03 v celém půdním profitu až do povrchové vrstvy.V oblastech podél vodotečí jsou pak převládajícím půdním typem fluvizemě. Erozní činnost proudící vody se v řešeném území uplatňuje v závislosti na konfiguraci terénu a fyzikálních vlastnostech půd s různou intenzitou. Katastrální území Podbradec, Ječovice, Ředhošť a Vrbice se řadí do kategorie slabého ohrožení půd vodní erozí, to je s potenciálním smyvem půdních částic v množství 1,6 až 3,0 t/ha za rok. Do kategorie středního ohrožení, to je s potenciálním smyvem půdních částic 3,1 až 4,5 t/ha za rok, spadá k.ú. Brníkov a silné ohrožení potenciální vodní erozí, to je smyv 4,6 až 6,0 t/ha za rok v k.ú. Mšené-lázně. Větrnou erozí jsou v řešeném území ohrožovány zejména zemědělské půdy na vyvýšených, zcela odlesněných mírně zvlněných plošinách, kde je orná půda obdělávána velkovýrobními technologiemi. Jedná se o podstatné části katastrálních území Brníkov, Podbradec, Ječovice, Ředhošť a Vrbice. Intenzita erodujícího působení větru je v jednotlivých letech velmi proměnlivá, závislá na spolupůsobení několika faktorů. Vedle


118


textová část

konfigurace terénu a nepřítomnosti protivětrných bariér jsou to doba nástupu výsušných větrů, jejich trvání a intenzita, zrnitostní složeni půdy, přítomnost vegetace či posklizňových zbytků na povrchu půdy a momentální technologická fáze zpracování půdy. Fytogeografie a fytocenologie Fytogeograficky spadá většina území do oblasti 7a – Libochovická tabule (termofytikum: České termofytikum) a jihovýchodním cípem do oblasti 7c Slánské tabule (termofytikum: České termofytikum). Podle lesnického členění spadá dané území do přírodní lesní oblasti PLO 17 – Polabí. V současnosti je většina vegetačního krytu řešeného území tvořena každoročně obnovovanými jednoletými zemědělskými kulturami. Víceleté zemědělské kultury jsou zastoupeny jen málo, jedná se především o extenzivní pastviny charakteru teplomilných travinných společenstev na jižně a jihovýchodně exponovaných strmých svazích údolí potoků Mšenského, Podbradeckého a Brníkovského. V řešeném území jsou popsány následující jednotky přirozené vegetace: Dubo – habrové háje jsou v řešeném území nejrozšířenějším vegetačním stupněm. Ve stromovém patře jsou charakterizovány převahou dubu zimního, méně je zastoupen dub letní. Vedle habru byly přimíšeny i lípa velkolistá a srdčitá, klen, babyka, mléč, jilm horní, jasan ztepilý, divoká hrušeň, ptáčnice a místně i buk s jedlí. V keřovém patře jsou předpokládány zimolez pýřitý, lýkovec jedovatý, líska obecná a v místech s prosvětlením nadrostu i svída krvavá, šípek, ostružiníky, hlohy, brslen, řešetlák, ptačí zob a kalina. Charakteristické bylinné patro dubo-habrových hájů je tvořeno zejména druhy: srha laločnatá, ostřice pýřitá, ptačinec velkokvětý, černýš hajní, chrastavec doubravní, violka divotvorná, třezalka chlupatá, vínek menší, pryskyřník zlatožlutý, kostřava různolistá, zvonek mrtnatý. Acidofilní doubravy jsou charakterizovány dominancí dubu zimního eventuelně dubu letního s příměsí lípy malolisté, břízy, osiky, jeřábu a krušiny, buk zpravidla chybí. Pro bylinné patro jsou typické druhy: černýš luční, kručinka barvířská, jestřábník Lachenalův, rozrazil lékařský, metlice křivolaká, kostřava ovčí, ostřice kulkonosná, bika bělavá. Na předpokládaných stanovištích acidofilních doubrav na lesní půdě převládají bory s příměsí dubu, často však i akátu. Subxerofilní doubravy jsou charakterizovány naprostou dominancí dubu, především zimního. Na těžších půdách roste příměs dubu letního. Ostatní stromové druhy bývají zastoupeny jen vtroušeně: jeřáb břek, babyka, habr. lntrodukovány však bývají borovice lesní a černá, trnovník akát, někde i smrk. Keřové patro těchto doubrav tvoří vedle křovitých forem stromového patra ptačí zob, trnka, hloh jednosemenný a hloh ostrohrotý, kalina tušalaj, brslen bradavičnatý, svída krvavá, líska obecná a šípek. Bylinné patro je velmi variabilní v závislosti na lokalitě výskytu a geologickém podkladu. Luhy a olšiny jsou reprezentovány především topolovou doubravou, jejíž stromové patro tvoří zejména jasan ztepilý, topol černý a dub letní, přítomny jsou i vrby bílá a křehká, olše lepkavá, habr obecný, lípa srdčitá a jilm habrolistý. V keřovém patru dominují bez černý a střemcha hroznatá. V bylinném patře pak bršlice kozí noha, kerblík lesní, svízel přítula, netykavka malokvětá, ptačinec hajní a kopřiva dvoudomá.

7.6.2 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Z hlediska typologie lze v řešeném území identifikovat zemědělský krajinný typ. Jedná se o krajinu silně pozměněnou antropogenní činností. Původní vegetační pokryv (zpravidla les) byl na naprosté většině ploch nahrazen kulturními biotopy. Krajinnou matrici tvoří především bezlesé formace. Nedílnou součástí zemědělské krajiny jsou sídla vytvářející základní obytně-hospodářské jednotky a dílčí plochy porostlé dřevinnou vegetací. Jedná se o háje, skupiny dřevin a solitéry, především však o liniové porosty typické pro zemědělskou krajinu (větrolamy, břehové porosty, porostlé meze, aleje podél cest, apod.) Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území vychází ze stávajícího způsobu využívání krajiny a vytváří podmínky pro ochranu jejích přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Převážná část ploch v nezastavěném území je vymezena jako stabilizovaná. Převažují plochy zemědělské (NZ) doplněné plochami přírodními (NP), lesními (NL), smíšenými nezastavěného území (NS) a vodohospodářskými (W). Plochy změn v krajině jsou vymezeny pro rozvoj areálu Auto Moto Ředhošť (J3) a pro trhy Ředhošť (R1). Jedná se o nezastavitelné plochy s možností využití pro sportovní funkce v krajině, přechodné parkování vozidel, umísťování mobilního sociálního a technického zázemí a dalšího vybavení nezbytného pro provoz ploch. Krajinná zeleň, resp. její obnova nebo místy úplné založení, je reprezentována navrženými plochami významné zeleně doplňujícími územní systém ekologické stability. Jedná se zejména o obnovení liniových porostů dřevin, založení alejí podél místních komunikací, polních cest, obnovu travnatých zasakovacích pásů, mezí, příkopů, průlehů, apod. Koncepce uspořádání krajiny stanovená územním plánem vychází zejména z následujících zásad:  

ochrana přírodních hodnot území (MZCHÚ, VKP) eliminace negativních vlivů intenzivního zemědělského využívání krajiny,


119


      

textová část

účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití, vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability vymezení koridorů pro realizaci revitalizačních opatření v krajině, ochrana nezastavěného území – nejsou zakládána nová sídla a izolovaná zástavba ve volné krajině, zvýšení biologické a fyzické prostupnosti krajiny stabilizace, příp. zvýšení podílu ekologicky stabilních ploch, obnova mimoprodukčních funkcí v krajině.

Krajina je územním plánem členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno ve výrokové části územního plánu: 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko - stabilizační, ochranná a estetická. Vodní plochy jsou často součástí chráněných přírodních ploch (MZCHÚ, ÚSES, EVL). Územní plán vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání.



Plochy zemědělské (NZ) – mají v krajině převažující zastoupení, tvoří cca 87 % rozlohy řešeného území. Snahou územního plánu je specifikovat jejich rozsah a jednoznačně určit plochy s převažujícím zemědělským využitím. Členěním zemědělských ploch prvky liniového charakteru jsou vytvořeny podmínky pro obnovení mimoprodukčních funkcí krajiny a eliminaci negativních důsledků intenzivního zemědělského využití území.



Plochy lesní (NL) – jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují převážně pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství.



Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy představují v řešeném území skladebné prvky územního systému ekologické stability - biocentra, plochy EVL Údolí Podbradeckého potoka, Na dlouhé stráni a Přírodní památku Slatiniště u Vrbky.



Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělské (NSzp) – zaujímají významný podíl ploch v nezastavěném území. Jsou funkčně nejednoznačné, prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Jedná se především o údolní nivy vodních toků, okrajové partie lesních pozemků, přechodové plochy mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami, apod.



Plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs) – jedná se o plochy v nezastavěném území s předpokládaným využitím pro účely provozování sportovních aktivit s omezením staveb (dle ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona). V řešeném území je pro tuto funkci vymezena stabilizovaná plocha při východní hranici k.ú. Ječovice (areál Auto Moto Ředhošť). Územním plánem je vymezena plocha změny J3 pro rozšíření zázemí areálu (parkovací kapacity, odstavné plochy).



Plochy smíšené nezastavěného území – komerční (NSt) – jedná se o plochy v nezastavěném území s předpokládaným využitím pro účely velkoplošných obchodních aktivit (farmářské trhy, bleší trhy, prodej hospodářských zvířat) s omezením staveb (dle § 18 odst. 5 stavebního zákona). V řešeném území jsou vymezeny stabilizované plochy v návaznosti na zastavěné území v západní, severní a jihovýchodní části Ředhoště. Územním plánem je pro účely rozšíření těchto ploch navržena plochy změny R1.

Kromě ploch jsou ÚP dále vymezeny koridory (v grafické části jako plochy s překryvnou funkcí, v nichž je možné realizovat uvažovaná opatření při současném zachování funkčního využití území dle plochy s rozdílným způsobem využití. Jejich konkrétní umístění je nutné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (revitalizačních studií, studií odtokových poměrů, apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. 

Koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině - jsou vymezeny za účelem realizace protierozních a revitalizačních opatření v krajině a na vodních tocích. Územní plán vychází především z potřeby zpomalení odtoku srážkové vody z území, ochrany zemědělské půdy před erozí a zvýšení ekologické stability krajiny. Ve výrokové části ÚP jsou stanoveny podrobné podmínky využití. Koridor revitalizačních opatření KRO9 je vymezen na východní hranici řešeného území v Močidelském údolí. Územní plán vychází ze zpracovaného projektu „Revitalizace Močidelského údolí“ (MK CENTRUM s.r.o., srpen 2009), který navrhuje obnovu a doplnění rybniční soustavy na Mšenském potoku. V rámci plánované výstavby budou nově postaveny čtyři rybníky a dva stávající rybníky budou vyčištěny a odbahněny. Zároveň dojde k úpravě koryta Mšenského potoka a stávajících regulačních prvků a výústních objektů. Součástí revitalizace údolí bude i úprava a doplnění polních a lesních cest v návaznosti na navržené vodní plochy.



Koridory pro obnovu cestní sítě v krajině – jsou koridory pro obnovu mimosídelních cest vymezené za účelem zvýšení celkové prostupnosti krajiny. Jedná se o pásy území lokalizované převážně v polohách bývalých zemědělských (polních) cest určené pro obnovu komunikací ve volné krajině.


120


textová část

Předpokladem je obnovení a stabilizace struktury mimosídelních cest v rozsahu zčásti odpovídajícímu pozemkovému katastru (PK). Územním plánem jsou vymezeny koridory KMK1 – KMK13 a stanoveny podrobné podmínky využití. Jejich integrální součástí jsou plochy významné zeleně – ochranná protierozní opatření ve formě liniových travních porostů, solitérní, liniové a skupinové výsadby dřevin, zasakovacích (travnatých) pásů, mezí, průlehů, příkopů, apod.

7.7

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území

Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem (ÚAP ORP Roudnice nad Labem), do jehož správního obvodu náleží obec Mšené, byly pořízeny v souladu s ustanovením § 185 odst. 3 stavebního zákona v prosinci roku 2008 a k 31.12.2010 proběhla jejich 1. aktualizace. Limity využití území obsažené v ÚAP ORP Roudnice nad Labem jsou územním plánem respektovány, jedná se zejména o: OP komunikací OP dopravní a technické infrastruktury CHLÚ a ložisko nerostných surovin, dobývací prostory ÚSES OP vodních zdrojů OP lesa nemovité kulturní památky CHOPAV Severočeská křída lázně a OP léčivého pramene Součástí aktualizovaných ÚAP ORP Roudnice nad Labem je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) hodnotící podmínky v území formou SWOT analýzy (výpis silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb): 

Výpis silných stránek: -

Výskyt ložisek nerostných surovin Přírodní léčivé zdroje Existence vodních zdrojů CHOPAV Severočeská křída Přítomnost přírodních hodnot v území Území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu (část území) Příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu Kvalitní dopravní napojení (silnice II. třídy, železnice) Dobrá dostupnost obce s rozšířenou působností Existence vodovodu (u 95 % obyvatel) Existence kanalizace (u 48 % obyvatel) Plynofikace (u 48 % obyvatel) Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Intenzita bytové výstavby na dobré úrovni Existence základní školy i mateřské školy Existence zdravotního střediska Existence lázní Dostatek zastavitelných ploch pro občanské vybavení Schválený územní plán

Koncepce rozvoje území obce stanovená územním plánem představuje řešení zohledňující veškeré hodnoty a silné stránky území, kterými jsou zejména přírodní hodnoty a zdroje, rozvinutá dopravní a technická infrastruktura, existence zařízení občanské vybavenosti a trvale rostoucí zájem obyvatel o bydlení v obci. Územní plán navrhuje opatření vedoucí k rozšiřování a zejména zkvalitňování veřejné infrastruktury. Potenciál dalšího nárůstu počtu obyvatel je podpořen vymezením zastavitelných ploch převážně smíšených obytných a ploch bydlení. Ochrana a rozvoj přírodních a krajinných hodnot včetně vytvoření podmínek pro revitalizační a ekostabilizační opatření v krajině jsou stanoveny v rámci koncepce uspořádání krajiny. 

Výpis slabých stránek: - Výskyt poddolovaných území - Výskyt sesuvných území


121


-

textová část

Zranitelná oblast Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Vysoké procento zornění – území s maximálním narušením přírodních struktur Nízká lesnatost území Absence kanalizace (u 52 % obyvatel) Absence plynofikace (u 52 % obyvatel) Velké množství nevyužívaných objektů Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

Z hlediska přírodních struktur a krajiny značně narušené intenzivním zemědělským hospodařením jsou v územním plánu vytvořeny podmínky pro maximální ochranu stávajících přírodních a krajinných hodnot, obnovu krajinné infrastruktury a zvýšení ekologické stability (koridory KRO, KMK a prvky ÚSES). Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro pokračující rozvoj technické infrastruktury ve vazbě na stávající systémy. Rozvoj bydlení je v územním plánu zajištěn vymezením dostatečného množství zastavitelných ploch na základě odhadu budoucího demografického vývoje území a dalších zpracovaných analýz potřebných pro stanovení koncepce rozvoje území obce. 

Výpis příležitostí: -

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností přírodních hodnot Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností lázeňského areálu Řešení dopravních závad v obci Řešení obnovy železnice Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností kulturních a historických hodnot

Cestovní ruch představuje značný potenciál zejména ve vazbě na lázeňský areál ve Mšeném. Pro účely jeho rozšíření a zkvalitnění doprovodných služeb jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy občanského vybavení – lázeňství a dopravní infrastruktury (parkoviště) v přímé vazbě na stávající areál. Cykloturistika a pěší turistika je v území posílena vymezením nových tras propojujících stávající páteřní trasy v širší oblasti. Nejen s rozvojem turistiky souvisí i opatření obnovující cestní síť v krajině (koridory KMK). Plochy dopravní infrastruktury silniční a železniční jsou v území stabilizované. Dopravní závady na silniční síti lokálního významu (rozhledové poměry na křižovatkách, kolize jednotlivých druhů dopravy, nevyhovující dopravní parametry, apod.) je možné řešit v rámci stabilizovaných ploch bez územních nároků. Vymezením stabilizovaných ploch železniční dopravy zahrnujících pozemky bývalé tratě č. 095 a souvisejících ploch jsou vytvořeny podmínky pro obnovu pravidelné osobní dopravy. Problematiku efektivity a příp. obnovy provozu na trati je nutné řešit v širších souvislostech (zejména na úrovni ZÚR). 

Výpis hrozeb: - Výskyt starých ekologických zátěží - Zastavitelné plochy v I. a II. třídě ochrany ZPF - Ohrožení půdy větrnou erozí (Ředhošť, Podbradec, Ječovice, Brníkov) - Stagnace růstu počtu obyvatel - Vysoký relativní úbytek dětí - Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení - Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti - Omezení pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu - Velké množství nevyužívaných areálů Část citovaných hrozeb v území je okomentována níže v oddílu Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Ochrana zemědělských půd v území je zajištěna vymezením revitalizačních a ekostabilizačních opatření v krajině. V důsledku převažujícího výskytu půd I. a II. třídy ochrany se při vymezování zastavitelných ploch nelze vyhnout záborům ZPF nejvyšších tříd ochrany, rozsah jednotlivých lokalit však prošel důsledným vyhodnocením. Hrozba možných negativních jevů v oblasti demografického vývoje je opodstatněná vzhledem k celorepublikovému vývoji (nízká úroveň porodnosti, odliv obyvatel do větších měst, růst nezaměstnanosti v menších obcích apod.). Územní plán vytváří podmínky pro novou výstavbu vymezením ploch bydlení, ploch smíšených obytných. Vymezením ploch občanského vybavení a ploch výroby, respektive stanovením podmínek pro jejich využívání jsou vytvořeny předpoklady pro aktivaci místního ekonomického potenciálu.

Na základě zpracované SWOT analýzy jsou v rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) stanoveny následující problémy a střety k řešení v ÚP Mšené-lázně:


122




textová část

PROBLÉMY k řešení v územně plánovacích dokumentacích: - Poddolované území v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů Územní plán respektuje jednotlivé limity využití území vyplývající z platných právních předpisů a v jejich rozsahu nenavrhuje žádné územní aktivity. Konkrétní forma případných úprav umožněných v souladu se stanovenými podmínkami využití bude řešena v rámci navazujících stupních projektových prací. - Ohrožení půdy větrnou erozí V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou územním plánem navrženy koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO) za účelem dílčí obnovy krajiny a posílení její ekologické stability. Součástí těchto opatření jsou protipovodňová a protierozní opatření směřující mimo jiné k eliminaci větrné eroze. Dále jsou vymezeny koridory (KMK) pro obnovu mimosídelních cest umožňující zakládání liniových porostů. Obnova a zakládání zejména liniové krajinné zeleně, která člení rozsáhlé zemědělské plochy a zvyšuje ochranu půdy před větrnou erozí se předpokládá také ve vymezených skladebných prvcích ÚSES. - Zastavěné území zasahuje do vnitřního i vnějšího území lázeňského místa V zastavěném území zasahujícím do vnitřního i vnějšího území lázeňského místa jsou územním plánem stanoveny takové podmínky využití, které zajišťují jeho ochranu a umožňují rozvoj lázeňského areálu a navazujícího území. Jedná se především o funkce bydlení, občanského vybavení, rekreace, veřejných prostranství, apod. Za účelem rozvoje lázeňství jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy (M3, M12, M13) ve vazbě na stávající lázeňský areál. - Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území - Vysoká intenzita dopravy v zastavěném území obce Problematiku průtahu silnice II/118 zastavěným územím Mšeného je nutné řešit na úrovni krajské územně plánovací dokumentace (ZÚR ÚK). Z vývoje dopravních intenzit na sledovaném úseku silnice v řešeném území však vyplývá pokles jejího dopravního významu a dle vydaných ZÚR ÚK není ve lhůtě aktualizace uvažováno o koncepčním řešení (obchvat, úprava parametrů průtahu, apod.). Případný požadavek na řešení je možné uplatnit v rámci aktualizace ZÚR ÚK. Množství brownfieldů – opuštěných zemědělských areálů (Ředhošť, Podbradec), které jsou plochou pro výrobu, ale nejsou využívané Zemědělské areály v Ředhošti a Podbradci jsou v současné době pro účely výroby částečně využívány. V územním plánu byly vymezeny jako stabilizované plochy výroby. V souladu se stanovenými podmínkami využití je umožněno jejich širší využívání (zemědělská i nezemědělská výroba, výrobní služby, dále obchodní zařízení, energetická zařízení a nevýrobní služby, apod.) a jsou vytvořeny podmínky pro jejich nové využití.



STŘETY záměrů na provedení změn v území s limity využití území: - Návrh zastavitelného území zasahuje do vnějšího území lázeňského místa V zastavitelných plochách zasahujících do vnitřního i vnějšího území lázeňského místa jsou územním plánem stanoveny takové podmínky využití, které zajišťují jeho ochranu a umožňují rozvoj lázeňského areálu a navazujícího území. Jedná se především o funkce bydlení, občanského vybavení, rekreace, veřejných prostranství, apod.). Za účelem rozvoje lázeňství jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy (M3, M12, M13) ve vazbě na stávající lázeňský areál. - Návrh větrného parku u osady Loucká v k.ú. Ředhošť je v kolizi s ochranou krajinného rázu - Návrh větrného parku u osady Loucká v k.ú. Ředhošť není v souladu s územním plánem Záměr výstavby větrných elektráren v k.ú. Ředhošť byl posouzen dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění. Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje vydal v roce 2008 v rámci procesu posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) souhlasné stanovisko se záměrem. Záměr nebyl do územního plánu zapracován. Případný požadavek na jeho realizaci je možné řešit změnou územního plánu případně jeho aktualizací. - Zastavitelné plochy pro bydlení navrženy v OP lesa - Zastavitelné plochy pro bydlení navrženy v OP dráhy Územním plánem jsou obecně respektovány limity využití území vyplývající z platných právních předpisů a správních rozhodnutí. V zastavěném území i zastavitelných plochách je nutné respektovat jednotlivé složky limitů využití území (ochranná pásma, apod.) zejména v navazujících stupních projektových prací.


123


textová část

8 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ § 53 odst. 5, písm. b), písm. c) stavebního zákona ve spojení s přílohou č. 7 část II. odst. 1, písm. d) k vyhlášce – zpracovává projektant, druhou část doplní pořizovatel – při pořízení Územního plánu Mšené – lázně nebylo vyhodnocení zpracováno – viz následující text. V Zadání Územního plánu Mšené - lázně nebylo požadováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, neboť dotčený orgán (Krajský úřad Ústeckého kraje) ve svém stanovisku k návrhu zadání čj.2068/ZPZ/2010/SEA, JID: 202835/2010/KUUK ze dne 25.11.2010 podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, sdělil následující závěr zjišťovacího řízení cit.: „Územní plán Mšené – lázně není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí“. Závěr zjišťovacího řízení odůvodnil dotčený orgán takto cit.: „Upravený návrh zadání územního plánu se týká ploch pro bydlení, ploch pro sport a rekreaci, ploch veřejné zeleně, ploch občanského vybavení, ploch výroby (umístění fotovoltaických elektráren). Lokality, u kterých byla stanoviskem ze dne 26.07.2010 čj.2068/ZPZ/2010/SEA, JID: 136476/2010/KUUK, stanovena nutnost posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí, jsou zmenšeny, příp. nahrazeny jinými záměry, u nichž není stanovena nutnost posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí. Upravený návrh zadání územního plánu nestanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení a nebyla zde shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). V dalších fázích územně plánovací dokumentace budou navrhovány pouze záměry uvedené v návrhu zadání územně plánovací dokumentace. Záměry neuvedené v návrhu zadání územně plánovací dokumentace je nutno projednat s odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje, který je příslušným orgánem podle § 22 písm. b) zákona. V případě, že by orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, požaduje zdejší odbor jako příslušný orgán podle §22 písm. b) zákona respektování podmínek orgánu ochrany přírody a uvedení jasného výroku v závěru vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, zda dle názoru autorizované osoby má územní plán významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů.“

9 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH § 53 odst. 5, písm. d) stavebního zákona – zpracovává projektant S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Zastavitelné plochy vymezené v platné ÚPD jsou v současné době v naprosté většině vyčerpány, výjimku tvoří plocha M16, která byla do ÚP převzata. Využití zastavitelných ploch vymezených v platné ÚPD bylo odborným odhadem stanoveno na 90 %. Územním plánem byly přednostně vymezeny plochy přestavby B4 v Brníkově, M5, M6, M7, M13, M14 ve Mšeném, R4, R5 v Ředhošti a V3, V4, V5, V6, V7 ve Vrbice. Specifikace ploch přestavby je uvedena v kapitole 3.3. Územního plánu. Rozsah zastavitelných ploch vychází především z odhadu budoucího demografického vývoje, snižování obložnosti a polohy obce v rozvojové ose republikového významu. Územní plán vymezuje zejména zastavitelné plochy pro bydlení a ekonomické aktivity. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v těsné vazbě na stávající zástavbu ve vazbě na komunikační systém. Situování zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: -

plošná a prostorová vazba stabilizovaných a zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití; respektování historicky vytvořených urbanistických struktur jednotlivých sídel; využití proluk v zastavěných územích sídel; soustředění zastavitelných ploch zejména do jádrového sídla – Mšeného


124


-

-

textová část

ochrana přírody a krajiny především s ohledem na prvky ÚSES (RBC 1486 Mšenský potok, RBK 622 Myslivna nad Ohří – Mšenský potok, RBK 117 Mšenský potok - Poštovice) a EVL Údolí Podbradeckého potoka a Na dlouhé stráni, přírodní park Dolní Poohří a přírodní památku Slatiniště u Vrbky; návaznost na veřejná prostranství a stávající i navrhovanou veřejnou a technickou infrastrukturu; proporcionalita rozvoje sídel v řešeném území; obecné respektování všech složek limitů využití území

Rozsah zastavitelných ploch odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2025: Počet obyvatel v roce 2001

1574

Počet obyvatel v roce 2010

1761

Průměrný celkový roční přírůstek mezi lety 2001 - 2010

20

Tab. Odhad nabídky ploch pro bydlení: Část obce

Počet navrhovaných RD

Počet obyvatel (RD x 2,2)

Počet obyvatel při odhadu 50 % realizace

Brníkov

11

24

12

Ječovice

16

35

18

Mšené - lázně

96

211

105

Podbradec

34

75

37

Ředhošť

31

68

34

Vrbice

25

55

28

Celkem

213

468

234

Za předpokladu, že bude nadále docházet ke stabilnímu přírůstku dle odhadu demografického vývoje a v zastavitelných plochách bude realizován předpokládaný počet RD, bude se počet obyvatel v roce 2025 pohybovat v rozmezí 2060 - 2100. K roku 2025

Celkový přírůstek obyvatel

+ 300

Odhadovaný počet obyvatel celkem

300 + 1761 = 2061

10 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Příloha č. 7, část II. odst. 1, písm. e) k vyhlášce – zpracovává projektant

10.1

Zemědělský půdní fond

10.1.1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 17.8.2012. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části územního plánu a grafické části odůvodnění územního plánu.

10.1.2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen na ploše cca 3239,27 ha (87,06 %) z celkové výměry obce (3720,86 ha), a ve většině, tj. v 94,13 % (3049,19 ha) z celkové výměry zemědělské půdy ho tvoří orná půda soustředěná do velkých bloků. Zastavěné plochy zabírají v obci Mšené pouhé 1,56 % (58,15 ha) celkové výměry obce a lesní půda je pod celostátním průměrem, tvoří jen necelých 5,36 % (199,56 ha) celkové výměry obce.


125


textová část

Tab. Druhy pozemků (údaje k 31.12.2008) Druhy pozemků

Údaj v ha

Údaj v %

Celková výměra pozemku

3720,8579

-

Zemědělská půda

3239,36

87,06

Orná půda

3049,1869

94,13

Zahrady

32,2595

0,99

Trvalé trávní porosty

138,8075

4,29

Sady

19,02,,

0,59

Lesní půda

199,56

5,36

Vodní plochy

7,8655

0,21

Zastavěné plochy

58,1499

1,56

Ostatní plochy

216,0053

5,81

10.1.3 Bonitované půdně ekologické jednotky Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ. Kód BPEJ na území obce

tř. ochr.

11000, 10100, 15600

I.

10810, 15800, 10110, 15900, 10112, 15700, 10600

II.

10501, 11901

III.

11911, 12011, 11914, 11951, 10840, 10850, 11904

IV.

11954, 13111, 13151, 14068, 13716, 14067, 16701, 13715, 13101, 13745, 13929, 11944, 13939

V.

10.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti obce. Respektuje stávající urbanistické struktury jednotlivých sídel v řešeném území a jejich vzájemné vztahy, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Těžiště zastavitelných ploch je soustředěno do Mšeného a vychází z předpokladu zajištění obsluhy území základními složkami veřejné infrastruktury, které jsou lokalizovány právě v této místní části. Výraznými limity rozvoje obce jsou obecně prvky ochrany přírody a geomorfologické podmínky. Snahou územního plánu je lokalizovat zastavitelné plochy zcela mimo síť prvků ÚSES, respektovat plochy PUPFL a další prvky ochrany přírody. V zastavěných územích byly přednostně vymezeny plochy přestavby B4, R4 - R5, V3 – V7, M5 – M6, M13 - M14, s malými nároky na zábor zemědělské půdy. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vyčísleno v následující tabulce:

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu - plochy přestavby (v zastavěném území) Návrh funkčního využití lokality

celková výměra lokality (ha)

B4

OS

0,53

R4

OS

0,28

R5

SV

0,68


Výměra zemědělské půdy Dílčí Třída BPEJ výměra ochrany (ha)

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,53

15700

II.

0,01

0,27 0,68

126


textová část

V3

SV

0,27

V4

OS

0,52

V5

SV

V6 V7

I.

0,27

15600

I.

0,14

11954

V.

0,38

1,19

11954

V.

1,19

BI

0,47

15600

I.

0,47

BI

0,20

15600

I.

0,20

M5

OM

1,56

M6

SC

4,88

10112

II.

1,98

2,90

M7

BI

0,33

10112

II.

0,28

0,05

M13

OL

0,43

M14

DC

∑

1,42

15600

1,56

0,43 10110

II.

12,76

1,35

0,07

6,27

6,49

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu – zastavitelné plochy (mimo zastavěné území) Návrh funkčního využití lokality


B1

SV

2,12

B2

SV

B3

SV

P1 P2

J1

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Třída ochrany

13716

V.

dílčí výměra (ha) 1,73

11010

I.

0,39

1,10

11010

I.

1,10

0,78

11010

I.

0,78

SV

0,62

13716

V.

0,62

13716

V.

1,76

SV

7,76

11901

III.

4,26

11000

I.

1,58

11901

III.

2,95

15600

I.

0,21

11914

IV.

0,06

11914

IV.

1,73

15600

I.

0,59

11914

IV.

0,43

11914

IV.

2,67

11010

I.

0,04

15700

II.

1,48

11010

I.

1,36

11904

IV.

0,17

SV

3,92

J2

ZV

2,32

R2

SV

0,43

R3

SV

2,71

R6

SV

1,48

R7

SV

1,53

V1

SV

0,39

15600

I.

0,39

V2

SV

1,60

11954

V.

0,40

11010

I.

1,68

10112

II.

0,84

11954

V.

1,71

10110

II.

1,42

13929

V.

4,51

V8

M1

BI

4,33

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

0,16

0,70

1,20 0,10

BI

6,94

M2

BI

0,52

13929

V.

0,37

M3

OL

0,92

10110

II.

0,92

M4

OM

2,84

10110

II.

1,32

1,52

M8

BI

2,05

10112

II.

1,91

0,01


1,01 0,15

127


textová část

M9

BI

3,86

M10

BI

1,95

M11

ZV

2,90

M12

OL

0,78

M15

DS

0,21

M16

BI

I.

0,13

10112

II.

3,54

11010

I.

0,29

11010

I.

1,54

11010

I.

2,72

11914

IV.

0,04

10110

II.

0,21

11944

V.

1,63

11904

IV.

0,24

11944

V.

0,28

0,03 0,41 0,14 0,78

2,47

ZP ∑

11010

56,53

50,00

0,32 6,53

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu - plochy změn v krajině Návrh funkčního využití lokality


J3

NSs

6,20

R1

NSt

8,09

∑

Výměra zemědělské půdy dílčí Třída BPEJ výměra ochrany (ha) 11914 IV. 5,99 15600

I.

0,21

11914

IV.

2,90

15700

II.

5,19

14,29

14,29

Výměra nezemědělských pozemků (ha) -

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu - koridory Návrh funkčního využití lokality


KRO1

Koridor pro realizaci revitalizačních opatření

58,47

KRO2

KRO3

KRO4

KRO5

Koridor pro realizaci revitalizačních opatření Koridor pro realizaci revitalizačních opatření




13,70

12,69

31,07

29,06

Výměra zemědělské půdy Dílčí Třída BPEJ výměra ochrany (ha) 13715 V. 13716

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

V.

11000

I.

11901

III.

15600

I.

11901

III.

13715

V.

11901

III.

11914

IV.

13715

V.

11901

III.

13745

V.

11010

I.

10840

IV.

13716

V.

10840

IV.

10850

IV.

15600

I.

16701

V.

128


KRO6


KRO7


KRO8

KRO9



textová část

21,62

73,66

32,24

11,30

KRO10


KMK1

Koridor pro obnovu cestní sítě v krajině

2,91

KMK2


3,17

KMK3


0,76

KMK4

KMK5

KMK6

KMK7

KMK8 KMK9 KMK10




Koridor pro obnovu cestní sítě v krajině Koridor pro obnovu cestní sítě v krajině Koridor pro obnovu cestní sítě v krajině Koridor pro obnovu cestní sítě v krajině

7,08

4,47

10100

I.

10110

II.

11914

IV.

15700

II.

11914

IV.

15600

I.

11951

IV.

13939

V.

11954

V.

15600

I.

15900

II.

11954

V.

10110

II.

14068

V

15800

II

16701

V

11000

I.

11000

I.

13716

V.

11000

I.

13716

V.

11901

III.

13715

V. I.

13715

V.

11000

I.

11901

III.

11010

I.

11904

IV.

11914

IV.

13716

V.

11000

I.

11010

I.

0,82

11010

I.

1,34

11010

I.

10100

I.

11904

IV.

11904

IV.

11010

I.

11904

IV.

10100

I.

10112

II.

11010

I.

1,53

4,38

1,35

3,56


3,01

KMK12


2,90

KMK13


1,07


I.

11000

KMK11

∑

10100

322,16

129


textová část

Územním plánem jsou vymezeny koridory pro realizaci revitalizačních opatření a koridory pro obnovu cestní sítě v krajině. Tyto koridory umožňují umístění staveb a opatření, jejichž realizace vyvolá potřebu záboru zemědělské půdy. Konkrétní plošné výměry ani umístění těchto opatření nelze v územním plánu specifikovat, jejich upřesnění bude provedeno v navazujících stupních projektových prací. Odborným odhadem byl stanoven předpokládaný rozsah záboru ZPF v koridorech na 15 %, tedy z celkové výměry 315,05 ha zhruba 47,25 ha.

10.1.5 Pozemkové úpravy V řešeném území byly pozemkové úpravy realizovány jen v katastrálním území Ředhošť. V ostatních katastrech správního území obce nebyly pozemkové úpravy realizovány ani zahájeny.

10.1.6 Investice do půdy a protierozní opatření Zemědělské pozemky v řešeném území nejsou odvodněné. Územním plánem jsou vymezeny koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO), v rámci nichž je možné provést potřebná, především půdoochranná, meliorační opatření v krajině. Intenzivně zemědělsky využívaná část území je ohrožena vodní a větrnou erozí. Erozní činností proudící vody je silně ohroženo především k.ú. Mšené-lázně. Do kategorie středního ohrožení spadá k.ú. Brníkov. K.ú. Podbradec, Ječovice, Ředhošť a Vrbice jsou zařazena do kategorie slabého ohrožení. Větrnou erozí je ohrožováno celé řešené území, především zemědělské půdy na vyvýšených a odlesněných plošinách, kde je orná půda obdělávána velkovýrobními technologiemi. Územním plánem byla navržena opatření ke snížení intenzity erodujícího působení větru, převážně ve formě ploch významné zeleně doplňujících systém ekologické stability a koridorů pro obnovu mimosídelních cest.

10.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny skladebné prvky systému ekologické stability (biocentry a biokoridory) zastoupené prvky regionálního a lokálního charakteru. Jedná se zejména o lesní společenstva na lesních pozemcích, luční společenstva na pozemcích trvalých travních porostů, břehové partie vodních toků a další prvky zeleně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá u lokálních i regionálních prvků ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních, zejména ve formě liniových dřevinných porostů, hájů, skupin dřevin a solitérů. Územní systém ekologické stability je doplněn plochami významné zeleně liniového i plošného charakteru. Realizace těchto ploch zeleně spočívá převážně v obnově a doplnění liniových výsadeb stromů a keřů podél dopravních ploch (silnic, místních komunikací) ve volné krajině a hranic pozemků s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Tyto prvky jsou často součástí dopravních ploch (DS). Zábory zemědělské půdy pro plochy významné zeleně lze odhadnout v rozmezí 2 – 3 ha ve formě pásů o šířce 3 – 4 m. Celková plocha záboru prvků Územního systému ekologické stability (včetně ploch významné zeleně, které doplňují ÚSES) tvoří 140,66 ha pozemků zemědělského půdního fondu. Územní plán dále vymezuje koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO1 – KRO9) v rámci nichž lze realizovat opatření zvyšující ekologickou stabilitu krajiny. Tyto koridory představují plochy, v nichž je možné realizovat protipovodňová a protierozní opatření. Jejich konkrétní umístění je nutné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (revitalizačních studií, studií odtokových poměrů, apod.). Za účelem zvýšení prostupnosti krajiny jsou v územním plánu vymezeny koridory pro obnovu mimosídelních cest (KMK1 – KMK13).

10.1.8 Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury jsou vymezeny užívané cesty ve volné krajině. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány.

10.1.9 Zemědělská prvovýroba Stabilizované plochy zemědělské výroby zaujímají ve struktuře sídel významnou pozici. Jejich umístění často vychází z historické vazby původních hospodářských objektů v jádru sídel. Na území obce jsou zastoupeny zemědělskými areály v severovýchodní, východní a centrální části Ředhoště, v západní části Ječovic, na východě Podbradce, severovýchodě Brníkova a ve východní části Loucké. V současné době je v areálech provozována především rostlinná výroba. Většinu pozemků obhospodařuje firma Zlatý klas, a.s. S dalším rozvojem zemědělské výroby územní plán neuvažuje. V rámci přípustného a podmíněně přípustného využití je v plochách zemědělské výroby umožněna výroba nezemědělského charakteru.


130


textová část

Zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je dále umožněna v rámci ploch smíšených obytných – venkovských (SV).

10.2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracovanými na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř).

10.2.1 Aktuální stav lesa Území dominují zemědělské plochy. Lesnatost je v porovnání s průměrem v ČR (33,3%) silně podprůměrná. Z celkové rozlohy řešeného území tvoří lesní plochy jen 5,36 % (199,56 ha). Větší souvislé plochy lesů, tvořené zejména dubovým porostem, jsou soustředěny na svazích údolí a podél vodních toků – Podbradeckého potoka, Mšenského potoka a Brníkovského potoka.

10.2.2 Lesní oblast, lesní vegetační stupně Dle lesnické typologie jsou lesní porosty v řešeném území zařazeny do lesní oblasti 17 – Polabí. Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). Lesy řešeného území spadají do lesního vegetačního stupně (LVS) 1 – dubový. Dubový lesní vegetační stupeň se vyskytuje na lokalitách klimaticky podmíněných průměrnou roční teplotou nad 8 °C, průměrným ročním úhrnem srážek pod 600 mm a délkou vegetační doby nad 165 dní. V klimaxové dřevinné skladbě se uplatňuje hlavně dub zimní (Quercus petraea). Charakteristickými jsou i dub cer (Quercus cerris), dub pýřitý - šipák (Quercus pubescens) a jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia). Význačně chybí buk lesní (Fagus sylvatica), který může být přítomen ojediněle ve vlhčích polohách. LVS je převážně na vysýchavých polohách. V borech a luzích tento LVS podmiňují půdní a nikoliv klimatické podmínky. Pro 1. LVS jsou charakteristické tyto soubory lesních typů: 1X - dřínová doubrava, 1Z - zakrslá doubrava, 1M - borová doubrava, 1K - kyselá doubrava, 1L - uléhavá habrová doubrava, 1S - (habrová) doubrava na píscích, 1C - suchá habrová doubrava, 1B - bohatá habrová doubrava, 1H - sprašová habrová doubrava, 1D - obohacená habrová doubrava, 1J - habrová javořina, 1L - jilmový luh, 1U - topolový luh, 1V - vlhká habrová doubrava, 1O - lipová doubrava, 1Q - březová doubrava a 1G - vrbová olšina.

10.2.3 Kategorie lesů Podle lesního zákona se lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Dotčené lesy jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských dle ustanovení § 9 lesního zákona a lesů zvláštního určení dle § 7 odst. 1 písm. a) lesního zákona. V lesích zvláštního určení (§ 8 odst. 2 písm. e) lesního zákona) je veřejný zájem na ochranu přírody, zlepšení a ochranu životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. V lesích hospodářských (§ 9) se musí hospodařit tak, aby byla zajištěna především jejich produkční funkce. Les hospodářský

§ 9 lesního zákona - lesy s dřevoprodukční funkcí

Les zvláštního určení

§ 8 odst. 2 písm. e - lesy (bariérové) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou

Přehled souborů lesních typů v řešeném území: SLT

Název souboru lesních typů

1X

Dřínová doubrava

1S

(Habrová) doubrava na píscích

1B

Bohatá habrová doubrava


Přirozená druhová skladba (Macků 1999) DBZ 6 DBP 2 HB 1 CER BŘK 1 MK BB teplomilné keře BO 0-1 JD 0+ DBZ 5-7 BK 0-3 HB 02 JV 0-1 JS 0+ JL 0+ LP+2 (OS BŘ BB TŘ) 0+ DBZ 8 HB 1 BK 1 LP BŘK CER keře

V k.ú. Ječovice, Ředhošť Ječovice, Ředhošť, Podbradec, Brníkov, Mšené-lázně Ječovice, Ředhošť, Podbradec, Vrbice u mšeného-lázní, Mšenélázně

131


textová část

1C

Suchá habrová doubrava

DBZ 8 HB 1 JŘ (Plíva 1971)

Ječovice, Ředhošť, Podbradec, Brníkov, Vrbice u Mšeného-lázní, Mšenélázně,

1G

Vrbová olšina

JS+1 OL 6-9 (TP TPČ)+2 R+4

Ředhošť, Mšené – lázně

1Z

Zakrslá doubrava

BO+2 DBZ 4-9 BK 0-3 HB 0-3 LP+1 BŘ+2 (JŘ BŘK MK)+

Ředhošť, Vrbice u Mšeného-lázní, Mšenélázně

1D

Obohacená habrová doubrava

1A

Javorohabrová doubrava

1K

Kyselá doubrava

3L

Jasanová olšina

2D

Obohacená buková doubrava

2S

Svěží buková doubrava

1T

Březová olšina

SM +4 BŘ+2 OL 6-8 (OS VR JŘ)+

Mšené-lázně

3U

Javorová jasenina

SM+0 JD+2 DB 1-4 BK+2 JV 1-3 JS 1-4 JL+2 LP+2 OL+

Mšené-lázně

OM

Chudý (dubový) bor

SM 0+ BO 8-9 DBZ+2 BK 0-1 BŘ+1

Mšené-lázně

1M

Borová doubrava

DBZ 6 BO 3 BŘ 1 JŘ HB

Mšené-lázně

BO 0-1 JD 0+ DBZ 5-7 BK 0-3 HB 0-2 JV 0-1 JS 0+ JL 0+ LP+2 (OS BŘ BB TŘ) 0+ BO 0-1 DBZ 4-6 BK+3 JV+3 JS 0+ (JL JLH JLV)+1 LP+2 (BŘBB TS) 0-1 BO 0+ DBZ 5-7 BK 0-3 HB 0-1 LP+2 BŘ+1 SM 0-3 JS 1-3 OL 4-8 (JV OS VR OLŠ)+ BO 0-1 JD 0+ DBZ 5-7 BK 0-3 HB 02 JV 0-1 JS 0+ JL 0+ LP+2 (OS BŘ BB TŘ) 0+ BO 0-1 JD 0+ DBZ 5-7 BK 0-3 HB 02 JV 0-1 JS 0+ JL 0+ LP+2 (OS BŘ BB TŘ) 0+

Ředhošť, Podbradec Ředhošť Ředhošť, Podbradec, Mšené-lázně Podbradec, Mšené-lázně Mšené-lázně Mšené-lázně

Pozn: zkratky – DB (dub Z-zimní, L-letní), BK (buk lesní), HB (habr obecný), JL (jilm habrolistý), JS (jasan ztepilý), JV (javor klen, mléč), JD (jedle bělokorá), OS (topol osika), BRK (bříza bělokorá), OL (olše šedá), VR (vrba bílá), TR (třešeň), SM (smrk ztepilý), BO (borovice lesní), MK (jeřáb muk)

10.2.4 Ochrana lesa Do zastavěného území zasahuje pásmo 50 m od hranice PUPFL. Stavby v tomto pásmu podléhají dle § 14 odst. 2 lesního zákona souhlasu státní správy lesů.

10.2.5 Zábor pozemků ozn. lokality

M12

návrh funkčního využití

OL

výměra záboru (ha)

0,78


parc. číslo

charakter záboru

Mšenélázně

310/1, 2, 3 300/3 308/2

plochy navazující na nevyužívaný areál výtopny lázeňského areálu vymezené společně s plochou přestavby M13 jako funkční celek s cílem umožnit jeho nové využití

11 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ § 172 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, – zpracovává pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Ve lhůtě veřejného projednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně, tj. od 03.09.2012 do 02.10.2012 a při ústním veřejném projednání dne 03.10.2012 nebyly uplatněny žádné písemné námitky k návrhu Územního plánu Mšené – lázně.


132


textová část

12 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, – zpracovává pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Ve lhůtě veřejného projednání o návrhu Územního plánu Mšené – lázně, tj. od 03.09.2012 do 02.10.2012 a při ústním veřejném projednání dne 03.10.2012 nebyly uplatněny žádné písemné připomínky k návrhu Územního plánu Mšené – lázně.

13 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 41 listů (82 číslovaných stran). Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje 3 výkresy. Obsah textové části ÚP: 1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................................ 32

2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ............................................................................................................................................................... 51 2.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ................................................... 51 2.1.1 Základní údaje ............................................................................................................................. 51 2.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území ............................................... 51 2.1.3 Přírodní systém ........................................................................................................................... 52 2.1.4 Širší dopravní vazby .................................................................................................................... 52 2.1.5 Širší vazby technické infrastruktury ............................................................................................. 52 2.1.6 Účast ve sdružení obcí ................................................................................................................ 53 2.2 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem ................................... 53 2.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje ........................................................................................... 53 2.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ......................................................... 57 2.2.3 Soulad s územně analytickými podklady a dalšími strategickými a rozvojovými dokumenty ...... 69 3 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ................................................. 70 4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ........................................................................................................................................ 73 5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .................................................................................................................... 73 6

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU .................. 74

7 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................................................................................................... 74 7.1 Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch ......................................................................................................................... 74 7.1.1 Vymezení řešeného území .......................................................................................................... 74 7.1.2 Odůvodnění koncepce rozvoje obce ........................................................................................... 74 7.1.3 Demografické předpoklady .......................................................................................................... 74 7.1.4 Urbanistická struktura sídel, vývoj osídlení ................................................................................. 77 7.1.5 Východiska koncepce rozvoje území obce .................................................................................. 78 7.1.6 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce ................................................................................ 79 7.1.7 Odůvodnění urbanistické koncepce ............................................................................................ 79 7.2 Plochy jiného využití než stanovuje § 4 – 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. ..................................................... 82 7.3 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot ..................................................................... 83 7.3.1 Lázeňské místo ........................................................................................................................... 83 7.3.2 Ochrana kulturních památek ....................................................................................................... 83 7.3.3 Archeologické lokality .................................................................................................................. 84 7.3.4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ....................................................... 84 7.3.5 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................ 85 7.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ..................................... 98 7.4.1 Civilní ochrana............................................................................................................................. 98 7.4.2 Obrana státu................................................................................................................................ 99 7.4.3 Požární ochrana ........................................................................................................................ 100


133


textová část

7.4.4 Radonový index geologického podloží ...................................................................................... 100 7.4.5 Ochrana před povodněmi .......................................................................................................... 100 7.5 Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ..................................................................................... 100 7.5.1 Občanské vybavení ................................................................................................................... 100 7.5.2 Veřejná prostranství .................................................................................................................. 101 7.5.3 Dopravní infrastruktura .............................................................................................................. 101 7.5.4 Technická infrastruktura ............................................................................................................ 106 7.6 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny .......................................................................................... 117 7.6.1 Přírodní podmínky ..................................................................................................................... 117 7.6.2 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ................................................................................ 119 7.7 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území ...................................................................... 121 8 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................... 124 9 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH............................................................................................................ 124 10 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA .................................................................... 125 10.1 Zemědělský půdní fond ................................................................................................................. 125 10.1.1 Hranice zastavěného území ...................................................................................................... 125 10.1.2 Struktura využití pozemků ......................................................................................................... 125 10.1.3 Bonitované půdně ekologické jednotky ..................................................................................... 126 10.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení ................................................................................ 126 10.1.5 Pozemkové úpravy .................................................................................................................... 130 10.1.6 Investice do půdy a protierozní opatření ................................................................................... 130 10.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability ..................................................................................... 130 10.1.8 Zemědělské účelové komunikace ............................................................................................. 130 10.1.9 Zemědělská prvovýroba ............................................................................................................ 130 10.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................................................... 131 10.2.1 Aktuální stav lesa ...................................................................................................................... 131 10.2.2 Lesní oblast, lesní vegetační stupně ......................................................................................... 131 10.2.3 Kategorie lesů ........................................................................................................................... 131 10.2.4 Ochrana lesa ............................................................................................................................. 132 10.2.5 Zábor pozemků ......................................................................................................................... 132 11 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ...................................................................... 132 12

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................................................. 133

13

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................... 133

14

PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................. 135

15

PŘÍLOHA Č.2 – ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ POJMŮ ............................................................................... 136

Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1

Koordinační výkres

2

Výkres širších vztahů

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu


134


textová část

14 PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AČR BPEJ ČOV ČR ČS ČSN ČSÚ DN EVL EO CHOPAV k.ú. LBC LBK LHO LHP MěÚ NN OP ORP PD PLO PRVK PUPFL PÚR ČR PVC RBC RBK RD RS RURÚ SAS ČR SDH SLT STL SWOT TO TR ÚAN ÚAP ÚP VÚC ÚP ÚPD ÚSES VKP VN VPO VPS VTL VUSS VVTL ZPF ZÚR ZÚR ÚK


Armáda České republiky bonitované půdně ekologické jednotky čistírna odpadních vod Česká republika čerpací stanice česká technická norma Český statistický úřad Jmenovitá světlost Evropsky významná lokalita ekvivalentní obyvatel chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území lokální biocentrum lokální biokoridor lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán Městský úřad nízké napětí ochranné pásmo obec s rozšířenou působností projektová dokumentace přírodní lesní oblast plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky polyvinylchlorid regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Státní archeologický seznam České republiky Sbor dobrovolných hasičů soubor lesních typů středotlaký (plynovod) analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb telefonní obvod trafostanice území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán velkého územního celku územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký (plynovod) Vojenská ubytovací a stavební správa velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje

135


textová část

15 PŘÍLOHA Č.2 – ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ POJMŮ Pojmy dopravy jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na tomto úseku veřejné správy. Pojmy ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemků určených k plnění funkcí lesa (PPFL) a vodního hospodářství jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na těchto úsecích veřejné správy. Pojmy památkové péče jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na tomto úseku veřejné správy. Pojmy územního plánování, stavebního řádu a pojmy související s využíváním území jsou používány shodně s pojmy, uvedenými v právních předpisech na úseku územního plánování a stavebního řádu nebo v jeho prováděcích předpisech.


136

Obec Mšené – lázně Poučení:

Proti Územnímu plánu Mšené – lázně, vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

………………………………………. Miluše Jarošíková místostarosta obce

……………………………………… Ing. Josef Bíža starosta obce


ÚZEMNÍ PLÁN MŠENÉ LÁZNĚ

Recommend Documents