územní plán Černých Voděrad:

Obec Černé Voděrady Č.j.: ........................... V Černých Voděradech dne ..................................... Zastupitelstvo obce Černé Voděrady, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vydává

územní plán Černých Voděrad: 1.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO A ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území sestává z jednoho katastrálního území o rozloze 1314 ha, má společnou hranici se správním územím obcí: Zvánovice, Ondřejov, Stříbrná Skalice, Nučice, Jevany, Vyžlovka, Struhařov. Kód ZUJ – 533 254 V území je stanovena hranice zastavěného území (ZÚ) dle definice v § 58 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Ve správním území obce Černé Voděrady se nachází několik zastavěných území – obec, chatové enklávy v údolí Zvánovického potoka a smíšená zástavba v osadě Hačka. Hranice ZÚ byla stanovena nově ke dni 1. 3. 2009 a je zobrazena ve výkrese č. A1 Základní členění území.

2.

KONCEPCE ROZVOJE JEHO HODNOT

ÚZEMÍ

OBCE,

OCHRANA

A

ROZVOJ

2.1. Koncepce rozvoje území Území Černých Voděrad patří mezi krajinářsky cenné ve středních Čechách, důležité je i svou genovou základnou pro buk, dub a ostatní listnáče, která je ve zdejším lesním masivu Voděradské bučiny. Obec má hlavně funkci obytnou a rekreační. V oblasti jsou výborné podmínky pro turistiku pěší i cyklistickou. Základem koncepce územního plánu je nerozšiřovat neúměrně zastavitelné plochy z důvodu zachování krajinného rázu, přírodního prostředí a ekologické stability území, ke které v nedávné době přispěl i nově vytvořený rybník Loučky. Nové zastavitelné plochy navazují na stávající zástavbu obce a jsou určeny pro trvale obytnou zástavbu. Zároveň jsou pro tuto funkci využity i plochy v zastavěném území – proluky, plochy po bývalém pionýrském táboře a plochy rekreační zástavby v severní části obce, kde je umožněna změna na trvale obytnou zástavbu. V žádném případě nebude rozšiřována individuální rekreační zástavba. Bývalý zemědělský areál bude využit jako přestavbové území pro drobnou výrobu a služby v zájmu zajištění pracovních míst v obci. Důležitou částí návrhu územního plánu je ochrana přírody a krajiny, ochrana Národní přírodní rezervace 1

Voděradské bučiny, vymezení prvků ÚSES a VKP. K tomu přispívá i návrh řešení inženýrských sítí – zejména návrh splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod, zásobování elektrickou energií a nerozšiřování dopravní sítě v území.

2.2. Ochrana hodnot území 2.2.1. Ochrana historických a architektonických hodnot V řešeném území se nenacházejí nemovité kulturní památky. Celé řešené území je vedeno jako území s možnými archeologickými nálezy, jakékoli zemní práce je nutno ohlásit archeologickému ústavu ÚA PPČ. Mezi historické a architektonické hodnoty je třeba zařadit nejen nemovité kulturní památky, ale i kulturní památky, které jsou dokladem historického vývoje obce. Je to zejména naleziště mlecích kamenů v nivě Zvánovického potoka – kulturní památka č. 23878/2 – 3425.

2.2.2. Ochrana přírodních hodnot Ochrana přírodních hodnot se realizuje formou právní ochrany prvků přírody a jednotlivých lokalit. V řešeném území je to: Zvláště chráněné území – Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny, která byla zřízena vyhláškou MK č. 13 600/55 ze dne 4. 3. 1955 a MK ČSR č.j. 14.200/88 ze dne 29. 11. 1988 a je chráněna. Územní plán nad tento rámec provádí ochranu ekosystémů formou vymezování ploch pro: 1. Nadregionální biocentrum Voděradské bučiny č. 27 2. Ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 65, který prochází mimo řešené území na východní straně katastru Černé Voděrady. 3. Regionální biokoridor č. 1286 a 6011, procházející údolím Zvánovického potoka. 4. Územní systém ekologické stability – vymezené plochy biocenter a biokoridorů – v řešeném území se vyskytuje lokální ÚSES, který postupuje údolím Zvánovického a Jevanského potoka. 5. Významné krajinné prvky (VKP) neregistrované Dále se k ochraně navrhuje skupina stromů na návsi a skupina stromů (lípy) s křížkem a posezením na křižovatce cest u bývalého zemědělského areálu. Seznam významných krajinných prvků: VKP zkratky JEZ LES LAD LOM LOU RAŠ REM RO RYB

VKP jezero, tůň, laguna VKP les či se zastoupením lesa VKP se zastoupením lad, úhorů, ruderálů, písčin apod. VKP s lomem, býv. těžebnou písku, hlíny aj. VKP luční či se zastoupením luk VKP rašeliniště, slatina VKP remízové či se zastoupením remízů dřevin VKP rolní či se zastoupením polí VKP rybník, přehrada, umělá nádrž

2

SK ÚN VKP VKP-E VKP-R VKP-Z VOD ZÁ

VKP s přirozenými skalními výchozy VKP údolní niva, údolí významný krajinný prvek VKP evidovaný, určený k registraci VKP registrovaný VKP ze zákona VKP vodní tok, potok, říčka, řeka, říční rameno, kanál a odstavený meandr VKP s geologickými zářezy, odkryvy a profily

6. VKP-Z ÚN+VOD+LOU „ Jevanský potok nad Háčkou “ Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz. Výměra ÚSES

Černé Voděrady Ostatní, vodní tok 314/1, 314/2, 314/3, 315/1, 515/2, 691/1, 691/2, :/3, :/4, 693, 694, 696, 701/1, 701/2, 702, 720/1, 720/2, 724/1, 724/2, 1243/1, 1249/5, V – 1249/1, 1286 330 – 334,exp. JV LBK, LBC (č.)

Popis Údolní niva Jevanského potoka. Nachází se v zalesněném údolí po proudu od hráze rybníka Šáchovce. Údolí směřuje k JV, je mírně sklonité, jeho dominantami jsou lesy, extenzivní i intenzivní louky a břehové porosty. Nejbližší jiný VKP je VKP L 6. Funkce krajinotvorná, vodohospodářská, stabilizační, klimatická, biologická. Význam jako stanoviště chráněných i obligátních druhů organismů. Rybářské hospodaření, zemědělství (lukaření), myslivost, rekreace Péče Péče o louky v místě spočívá v pravidelném kosení a odstraňování biomasy, nejlépe 1-2 x ročně, na začátku až pol. VII. a v pol. VIII, příp. i zač. IX. Drobné vodní toky je třeba monitorovat co do čistoty vod a zastoupení organismů. Dřeviny lze ošetřovat aktuálně dle jejich stavu, v mimovegetačním období. Doporučuje se zrušit meliorace, vysušující půdu a poškozující přírodní prostředí, vítaná je výstavba rybníků, malých lučních tůní, meandrů a potočních tůní a jiných prvků zvyšujících stanovištní pestrost.

7. VKP-E/Z ÚN+VOD+LOU „ V Loučkách “ Katastr Kultura Parcely

Černé Voděrady Ostatní, louka, pastvina 253/4, 253/7, 353/1, 535/3, 535/6, 535/10, 1283/1, 1283/2, 1283/3, 1283/4,

N.v., expoz. Výměra ÚSES

335 – 383, exp. V IP

3

Popis Rozlehlá travnatá údolní niva bezejmenné vodoteče v JV části katastru, s položenými melioracemi a upravenou vodotečí. Nejbližší jiný VKP je 6. a L 6. Funkce vodohospodářská, krajinotvorná, klimatická, méně výrazně biologická (dosti ruderál). Význam jako refugium nehojných druhů obligátních. Lukaření, myslivost, v budoucnu výstavba rybníků. Je zde trvalé ochuzování druhové pestrosti melioracemi, splachy agrochemikálií Péče Péče o louky v místě spočívá v pravidelném kosení a odstraňování biomasy, nejlépe 1-2 x ročně, na začátku až pol. VII. a v pol. VIII, příp. i zač. IX. Drobné vodní toky je třeba monitorovat co do čistoty vod a zastoupení organismů. Dřeviny lze ošetřovat aktuálně dle jejich stavu, v mimovegetačním období. Doporučuje se zrušit meliorace, vysušující půdu a poškozující přírodní prostředí, vítaná je výstavba rybníků.

8. VKP-E/Z ÚN+VOD+LOU „ U Chvalkova “ Katastr Kultura Parcely

Černé Voděrady Louka, orná, ostatní 98/3, 227/1, 227/4, 227/5, 227/6, 227/7, 227/8, 290/1, 438/1, 1282,

N.v., expoz. Výměra ÚSES

348 – 408, exp. SV, V -

Popis Rozlehlá travnatá údolní niva bezejmenných vodotečí JV od silnice na Černé Voděrady a JZ od lesa Chvalkov, s položenými melioracemi a upravenými vodotečemi. Nejbližšími jinými VKP jsou L 6. a L10. Funkce vodohospodářská, krajinotvorná, klimatická, méně výrazně biologická (dosti ruderál). Význam jako refugium druhů obligátních. Trvalé ochuzování druhové pestrosti melioracemi, splachy agrochemikálií Péče Péče o louky v místě spočívá v pravidelném kosení a odstraňování biomasy, nejlépe 1-2 x ročně, na začátku až pol. VII. a v pol. VIII, příp. i zač. IX. Drobné vodní toky je třeba monitorovat co do čistoty vod a zastoupení organismů. Dřeviny lze ošetřovat aktuálně dle jejich stavu, v mimovegetačním období. Doporučuje se zrušit meliorace, vysušující půdu a poškozující přírodní prostředí, vítaná je výstavba rybníků.

L 6. VKP-Z LES+VOD „Chvalkov - Borovina“ Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz. Výměra ÚSES

Černé Voděrady Les, vodní tok, ostatní 1215/2, V - 1255 L – 143, 256, 257, 258, 260, 261, 263/2, 265, 266, 313, 581, 681, 695, 698,

LBK (č.) 4

Popis Les JV od silnice na Černé Voděrady a Z od Jevanského potoka. Nejbližší jiný VKP je 6., 7. a 8. Funkce klimatická, hygienická (zdravotní), stabilizační, krajinotvorná, vodohospodářská, biologická. Význam jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře. Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (turistika), sběr hub a jedlých plodů. Ohrožení - nadměrný pohyb osob, zanášení TKO a jiných odpadů. Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP. Hospodaření zejména výběrné, s uplatněním dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy, jedle a osiky. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů.

L 7. VKP-Z LES+LOU+REM+RO Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz. Výměra ÚSES

„Šebelice“

Černé Voděrady Les, ostatní 548/1, 548/2, 548/4, 570/1, 570/2, 709/2, 789/2, 809/1, 809/4, 813/2, 840, 841, 849, 852, 864, 873, 876/1, 882/20, 1284, 1233, L – 570/2,713/1, 714/1, 714/2,714/3, 714/4, 771/1, 771/2, 772, 773/2, 773/3, 773/4, 773/6, 773/7, 773/8, 789/1, 797, 792, 793, 796, 807/1, 807/2, 808, 809/2, 813/1, 842, 843, 848, 850, 851, 853, 854, 855, 856, 859, 860, 862, 863, 865, 868, 870, 871, 878, 879, 883/1, 883/2, 917/6, 979 330 – 394, exp. V, JV IP

Popis Les nad Zvánovickým potokem a osadou Háčka v J části kat. Nejbližší jiný VKP je L 8. Funkce klimatická, hygienická (zdravotní), stabilizační, krajinotvorná, vodohospodářská, biologická. Význam jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře. Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (chataření, turistika), sběr hub a jedlých plodů. Ohrožení - nadměrný pohyb osob, zanášení TKO a jiných odpadů, kontaminace vod Zvánov. potoka Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP. Hospodaření převážně výběrné, s uplatněním dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy, jedle a osiky. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince ve fázi rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů. Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody).

5

L 8. VKP-Z/E Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz. Výměra ÚSES

LES+LOU+REM „ Nad Havírnou “

Černé Voděrady Les, ostatní, louka, lom 917/4, 917/10, 917/15, 928, 929, 955, 957/1, 957/6, 962/2, 1008/1, 1246 L – 917/1, 917/3, 917/11, 917/13, 917/19, 917/21, 921/1, 925, 945/1, 951, 952, 1022/1,1025/2, 1029/1, 1092/2, 1032/1, 1032/2, 1035, 1036/4, 1038, 1041/2, 1043/1, 1092/3, 1093, 1098, 1103, 1110, 1115, 1118, 1121, 1122/1, 1127/1, 1144/1, 1144/2 346 – 437, exp. JZ LBK (č.)

Popis Menší lesní celek navazující na údolí Zvánovického potoka. Hojná rekreační zástavba, malé lesíky sporné biologické funkce se nacházejí v intravilánu chatových kolonií. Funkce klimatická, hygienická (zdravotní), stabilizační, krajinotvorná, vodohospodářská, biologická. Význam jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře. Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (chataření, turistika), sběr hub a jedlých plodů. Ohrožení - nadměrný pohyb osob, zanášení TKO a jiných odpadů, kontaminace vod Zvánovického potoka Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP. Hospodaření převážně výběrné, s uplatněním dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy, jedle a osiky. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince ve fázi rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů. Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody).

L 9. VKP-Z LES+VOD+RYB+LOU „ Nad Zvánovickým potokem “ Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz. Výměra ÚSES

Černé Voděrady Les, rybník, vodní tok, ostatní 1182/1, 1199/1, 1189/1, 1189/2, 1222/1, 1224, L – 1133, 1149/2, 1152/2, 1196/1, 1197, 1198, 1199/3, 1199/4, 1199/6, 1208, 1122/1 V – 1191 397 – 493, exp. S, V, JV, J LBC (č.), LBK (č.)

Popis Niva Zvánovického potoka, rozlehlý les na S a SV, navazuje na NPR. Přítok bezejmenného toku od rybníčku v Černých Voděradech. Funkce biologická; krajinotvorná, vodohospodářská, stabilizační, ekonomická, význam mají přírodní biotopy acidofilních doubrav, význam jako refugium mnoha nehojných a ohrožených

6

druhů. Lesnické hospodaření, myslivost, turistika, rekreace, sběr hub. Ohrožení pěstování stanovištně nevhodných dřevin, nadměrný pohyb osob a vozidel Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP, který mj. zohledňuje návaznost na NPR a funkci v NRegBC. Hospodaření s převažujícím výběrem, s vyloučením geograficky i stanovištně nepůvodních dřevin, naopak s uplatněním druhů dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy a osiky a s příměsí dalších autochtonních druhů (z jehličnanů jedle). Režim lesů zvláštního určení. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince ve fázi rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů (Coleoptera aj.). Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody).

L 10. VKP-Z LES / NPR „ Voděradské bučiny - Kobyla “ Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz.

Černé Voděrady Les, ostatní 1225 L – 144, 145, 146, 203, 1193/1, 1193/2, 1193/3, 1193/4, 1193/6, 1208/1 348 – 501, exp. S, V, JV, J

Popis Rozsáhlý lesní komplex mezi Vyžlovkou, Louňovicemi a Černými Voděrady, v mírně zvlněné pahorkatině, většinou s listnatým lesem. Je součástí NPR Voděradské bučiny, okrajově přiléhají další pozemky. Nejbližší jiný VKP je L 9. Z právního pohledu není NPR současně VKP (NPR je vyšším způsobem ochrany území). V budoucnu nejsou vyloučeny změny hranic NPR. Funkce biologická, krajinotvorná, klimatická, vodohospodářská. Význam jako stanoviště a refugium mnoha druhů chráněných i ohrožených druhů. Specifické ohrožení Vytlačování buku a jiných listnáčů borovicí, modřínem a smrkem, nadměrný pohyb osob (cykloturistika a turistika). Nerespektování ochranného režimu, hubení ohrožených druhů intenzivním vyklízením padlých kmenů a dřeva. Péče Lesnické hospodaření a veškerá ostatní činnost v NPR podle řádně zpracovaného plánu péče, který má svůj odraz v LHP. Hospodaření bez plošných sečí, s úplným vyloučením geograficky i stanovištně nepůvodních dřevin, naopak s výhradním uplatněním druhů dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy a osiky, s příměsí dalších autochtonních druhů, z jehličnanů jedle, v režimu lesů zvláštního určení. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince ve fázi rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů (Coleoptera aj.). Podpora všech funkcí NRegBC. Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody). Za nevhodné lze považovat i přelety motorových rogal a pořádání hromadných akcí, jako jsou hromadné

7

turistické pochody, orientační běhy apod. Zásadně nepřípustné je využívání rezervace pro velkoakce typu filmařského natáčení.

2.3. Plochy dle způsobu využití a dle významu 2.3.1. Plochy s rozdílným způsobem využití Pro územní plán byly použity následující plochy s rozdílným způsobem využití, znázorněné ve výkrese č. A2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny (m 1 : 5000) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

14. 15. 16. 17. 18. 19.

plochy pro bydlení smíšené BS plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura OV plochy občanského vybavení - sportovní plochy a zařízení OS plochy občanského vybavení – hřbitov OH plochy rekreace individuální RI plochy rekreace individuální – převod na bydlení smíšené BS-R plochy pro technickou infrastrukturu TI plochy pro veřejná prostranství PV plochy přestavby pro výrobu a služby P-VS územní rezerva pro výrobu a služby VS - R plochy zeleně soukromé (zahrady a sady) ZS plochy zeleně veřejné ZV plochy smíšené nezastavěného území NSx p – přírodní z – zemědělské v – vodohospodářské l – lesní u - urbanizovatelné plochy lesní plochy lesní - Voděradské bučiny plochy lesní – národní přírodní rezervace Voděradské bučiny plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské dopravní infrastruktura – komunikace III. třídy

NL NLV NLR VV NZ DS

Plochy jsou v grafické části rozlišeny barvou plochy a kódem. 2.3.2. Plochy dle významu Při zpracování ÚP Černých Voděrad byly použity následující plochy dle významu, znázorněné ve výkrese č. A2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny (m 1 : 5000) • stabilizované plochy – plochy, kde se navrhované využití shoduje se stávajícím využitím • návrhové plochy, kde se navrhované využití neshoduje se stávajícím využitím, zahrnují zastavitelné plochy • plochy přestavbové • plochy územních rezerv

8

Plochy jsou v grafické části značeny: - stabilizované plochy plně - zastavitelné plochy – dvojšrafovaně - plochy územních rezerv obalovou čárkovanou čarou

3.

URBANISTICKÁ KONCEPCE

3.1. Základní urbanistická koncepce Základní koncepce vychází ze zachování obce v centrální poloze v území bez nadměrného rozvoje jednotlivých funkčních složek. Stávající historické centrum obce zůstane plně zachováno včetně navazující zástavby. Nové obytné smíšené plochy navazují na stávající zastavěné plochy na okrajích obce, ale zároveň využívají i proluk v obci a bývalý dětský tábor. Vzhledem k velikosti obce nejsou vyčleňovány žádné speciální plochy pro občanskou vybavenost mimo rozšíření plochy pro sport a rekreaci u stávajícího koupaliště. Občanskou vybavenost je možné umístit ve stávajících zastavěných a zastavitelných částech. Pro podporu vzniku pracovních míst v obci jsou objekty zemědělského družstva navrženy jako přestavbové území. Stávající individuální rekreační zástavba nebude žádným způsobem rozšiřována. Rekreační zástavbu v zastavěném území obce lze postupně přeměnit na trvale obytnou, čímž se snižují nároky na nové zastavitelné území a nároky na zábor ZPF. Samostatná lokalita Hačka (obytná zástavba a domov důchodců) na jihu k.ú. zůstává bez rozvoje vzhledem k odtrženosti od obce a ochraně krajinného prostředí. Hlavním cílem je udržet stávající stav krajiny, posílit jeho ekologickou stabilitu, ale zároveň využít hodnot území pro rozvoj obce – trvalé bydlení. Obec a celé území nebude rozvíjeno jako výrobní nebo hospodářské a správní území právě s ohledem na výjimečné krajinné podmínky.

3.2. Plochy stabilizované Zastavěné území obce Do těchto ploch byly zařazeny plochy historické (původní) zástavby kolem návsi včetně velkých zahrad a zemědělského areálu a obytné lokality navazující zástavby na severní, jižní a východní straně obce. Dále byly do stabilizovaného zastavěného území zařazeny lokality mimo zastavěné území obce – chatové osady v údolí Zvánovického potoka a obytné území (osada Hačka) v jižní části katastru, navazující na zástavbu k.ú. Hradec – správní území obce Stříbrná Skalice. Zastavěné území obce..................................... 41,3 ha Hřbitov .................................................................. 0,2 ha Zastavěné území - chatové osady.................... 22,6 ha Zastavěné území –Hačka .................................. 4,2 ha celkem ...................................................................... 68,3 ha tj. 5,2 % z celkové rozlohy katastrálního území, která činí 1 314 ha.

9

Nezastavěné, stabilizované plochy – do těchto ploch jsou zařazeny především plochy lesní a přírodní, zahrnující lesní masiv Voděradské bučiny a ostatní lesní plochy, navazující na údolní nivy potoků Jevanský a Zvánovický, plochy smíšené nezastavěné v krajině a dále ostatní plochy zemědělského půdního fondu, plochy vodní a plochy dopravní infrastruktury.

3.3. Plochy zastavitelné Plochy jsou označené písmenem Z s pořadovým číslem a kódem využití území: 3.3.1. Plochy pro bydlení smíšené - BS Bydlení na nových plochách je navrženo jako bydlení smíšené (bydlení v solitérních rodinných domech s možností drobného podnikání) v lokalitách navazujících na zastavěné území, na plochách proluk a na místě bývalého pionýrského tábora. Lokalita Z3 – Přestvůrka – nová zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu na severním okraji obce, sousedí s plochami lesa, lokalita Z3 zahrnuje též bývalý areál pionýrského tábora a sousedící volné parcely. Plochy uvnitř zastavěného území jsou označeny jako přestavbové obytné – P2/Z3. Příjezd je po stávajících komunikacích. Přístup nebude po pozemcích PUPFL. Stavby budou umístěny 30 m a více od okraje PUPFL. Lokalita Z5 – Pod vsí – nachází se na východním okraji obce, sestává z nové obytné plochy a ploch stávajících zahrad, které jsou navrženy k zastavění a označeny jako obytné – P5/Z5. Lokalita je omezena nadzemním vedením VN 22 kV, které je zakončeno trafostanicí u silnice. Stavby budou umístěny 20 m a více od okraje PUPFL a stavba veškerých oplocení bude umístěna v min. vzdálenosti 5 m od hranice PUPFL. Lokalita Z6 – Na bůčku – nová zastavitelná plocha uzavírá zastavěné území ve střední části obce, zahrnuje též spodní část navazujících stávajících zahrad, navržených k zastavění a označených jako plochy přestavbové obytné – P4/Z6. Příjezd je vjezdem ze silnice III. třídy. Na jižní straně lokality bude zachován pás zeleně a občasný vodní tok. Lokalita Z8 – Na Podmezkách – nová zastavitelná plocha navazuje na zastavěné území v jižní části obce, zahrnuje též zahradu – proluku, navrženou k zastavění a označenou jako plocha přestavbová obytná – P6/Z8. Lokalita je obsluhována stávající a novou komunikací, která je navržena na východní straně lokality. Lokalita Z9 – Borka – jedná se o novou zastavitelnou malou plochu na západní straně obce. Přístup po stávající cestě. Územní rezervy pro bydlení se nenavrhují.

10

3.3.2. Plochy rekreace individuální – převod na trvalé bydlení - BS-R Lokalita Z4 Černé Voděrady sever – zahrnuje obytné území v severní části obce, kde se nachází smíšená zástavba rodinných domů a chat. Je zde možnost převodu chat na trvalé bydlení za určitých podmínek, které stanovují pravidla uspořádání území. Plocha je označena jako přestavbová obytná P3/Z4. 3.3.3. Plochy občanského vybavení – sportovní plochy a zařízení - OS Lokalita Z1 – plochy pro sport a rekreaci a doplňující občanskou vybavenost - Na Přestvůrce – proluka se nachází na západním okraji obce, naproti rybníku a hřišti, příjezd je ze stávající komunikace. Na pozemku je umístěna trafostanice – nutno zajistit přístup k zařízení. Plocha se nachází uvnitř zastavěného území a je označena jako přestavbová sportovní – P1/Z1 – příjezd nebude přes p.č. 1188/4. 3.3.4. Plochy pro veřejná prostranství - PV Stávající plochy veřejných prostranství jsou dostatečné. Pro větší plochy nové obytné zástavby budou plochy veřejných prostranství navrženy v rámci územního řízení, pokud budou potřebné. 3.3.5. Plochy pro výrobu a služby - P-VS Lokalita Z7 - Pro výrobu a služby je vyčleněno přestavbové území P/I, které zahrnuje areál bývalého zemědělského družstva. V návaznosti na tento areál je navržena územní rezerva pro výrobu a služby označena VS – R. 3.3.6. Plochy pro technickou infrastrukturu - TI Pro ČOV je vyčleněna nová plocha na východní straně obce, označená jako P/II.

4.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

4.1. Dopravní infrastruktura Zásady dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny ve výkrese č. A3a – veřejná infrastruktura – doprava. 4.1.1. Pozemní komunikace Páteřní komunikací v obci zůstává komunikace III/11320, která zároveň napojuje obec na Zvánovice a Kostelec nad Černými lesy. Trasa zůstává stejná, místní úpravy z důvodu bezpečnosti provozu a průjezdnosti jsou možné. Plně zachovány zůstanou i ostatní komunikace III. třídy na katastrálním území, tj. č. 11318 z Jevan a Vyžlovky do Struhařova a č. 1083 z Kostelce nad Černými lesy do osady Hačka a Kostelních Střímelic. Všechny stávající polní cesty pro obsluhu území zůstávají zachovány.

11

Nové místní obslužné komunikace jsou součástí jednotlivých nových ploch, územní plán nenavrhuje vnitřní komunikační členění jednotlivých lokalit. Nové komunikace jsou navrženy pro obsluhu těchto lokalit: • komunikace k ČOV bude obousměrná, v areálu ČOV ukončena otočkou • vjezd do lokality Z6 – je využit stávající polní sjezd z komunikace III. třídy, vjezd na polnosti bude ze strany bývalého zemědělského areálu. • nová účelová komunikace v krajině je navržena pro obsluhu vodních zdrojů Parametry nových obslužných komunikací: Obousměrná komunikace – šířka min. 8 m Jednosměrná komunikace – šířka min. 6,5 m Doprava v klidu – v obci nejsou větší veřejné parkovací plochy, několik parkovacích míst je ve středu obce u hospody. Jinak se parkování odehrává na parcelách a v garážích rodinných domů, příležitostně v ulicích. Ochranné pásmo silnice III. třídy je 15 m na obě strany. 4.1.2. Doprava autobusová, cyklistická a pěší Autobusová doprava: V obci jsou tři autobusové zastávky, které budou zachovány. Linka 495 – Strančice – Mnichovice – Ondřejov – Zvánovice – Černé Voděrady Linka 492 – Kostelec nad Černými lesy – Jevany – Černé Voděrady Linka 382 – Praha Háje – Jevany – přestup na 492 Cyklistické trasy Řešené území je protkáno několika cyklistickými trasami – hlavní trasa č. 0023 vede ve směru sever – jih Voděradskými bučinami z Louňovic do Černých Voděrad a do Zvánovic. Obcí prochází také Pražská trasa č. 0085. Napříč Voděradskými bučinami vede po silnici trasa č. 0024 ve směru Jevany – Struhařov. Cyklistické trasy zůstanou zachovány na stávajících trasách a nebudou již rozšiřovány. Turistické stezky Územím vede několik značených turistických tras, údolím Zvánovického potoka vede zelená značka, z obce směrem severním vede žlutá značka, z Jevan přichází značka červená, která v obci odbočuje směrem východním. Do Louňovic vede značka modrá, odbočující blízko Jevanského rybníka z červené. Všechny stezky zůstanou zachovány, ale nebudou již rozšiřovány. Pohyb turistů je v řešeném území zejména v létě značný a vyžaduje kontrolu zvláště v oblasti Voděradských bučin (viz popis VKP). Pěší komunikace v obci Stávající komunikace neumožňují z valné většiny dobudování chodníků, proto je nutné řešit provoz dopravními opatřeními a zklidněním komunikací. V nově zastavitelných územích musí být chodníky provedeny jednostranně nebo oboustranně.

12

4.2. Technická infrastruktura 4.2.1. Vodní hospodářství Zásady uspořádání technického vybavení v oblasti vodního hospodářství jsou vyjádřeny ve výkrese č. A3b – veřejná infrastruktura – vodovod, kanalizace (m 1 : 5000). • VODNÍ TOKY A NÁDRŽE: Jevanský a Zvánovický potok musí být zachovány bez úprav vzhledem k jejich důležité roli v systému ekologické stability. Oba jsou zařazeny mezi kaprové vody a vztahuje se na ně zvýšená ochrana podle Nař. vlády č. 71/2003 Sb. ve smyslu novely č. 169/2006 Sb., s účinností přijatých opatření od 1. 5. 2009. Vždy musí zůstat bez úprav koryto potoků a volný pruh min. šíře 6 m po obou stranách. Stejným způsobem musí zůstat zachovány i všechny bezejmenné přítoky a stávající vodní nádrže. V odůvodněných a ojedinělých případech, po projednání s dotčenými orgány, lze pruh šíře 6 m snížit min. na šířku 3 m po obou stranách. Koupaliště - rybník na Zvánovickém potoce bude plně zachováno, je doplněno o další sportovní plochu Z1. Na Jevanském potoce je navržen nový rybník Niklák, který je dle územního rozhodnutí (MěÚ Kostelec nad Černými lesy, stavební úřad č.j. 1646/2009/JF-5 ze dne 20. 7. 2009) určen pro akumulaci vody (vytvoření retenčního objemu) a extenzivní chov ryb. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Jevanského potoka ČHP 1-09-03-106 až 112, ř. km 0,0 – 13,7 Na Jevanském potoce bylo stanoveno platné záplavové území a vymezena aktivní zóna rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje v roce 2006 č.j. 127756/105/OŽPBab. Záplavové území podél Jevanského potoka neohrožuje zastavěnou část obce. • ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Převážná část obce je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je obec Černé Voděrady. Zdrojem vody pro obec jsou dvě studny ozn. HJ2 a HJ3, které jsou situovány na katastrálním území obce Černé Voděrady v linii sever - jih, ve vzdálenosti cca 800 m od posledních obytných objektů obce. Vrty jsou provedeny na pozemku č. 227/1, k.ú. Černé Voděrady. V obci zůstanou zachovány stávající studny S1 – S6, které lze využívat pro doplňkovou potřebu - např. zalévání zeleně. Vodovody ze studní nesmí být nikde propojeny s veřejným vodovodem (dle zákona č. 274/2001 Sb. § 3, odst. 4). Studna S7 může dále sloužit pro zásobování tří domácností pitnou vodou. Stávající vodovodní systém - (zdroje vody a AT stanice) pokrývá dostatečně současné odběry pitné vody v obci. Současná vydatnost vrtů HJ2 a HJ3 je 1,6 l/s. Předpokládaný rozvoj obce vyvolá nárůst spotřeby vody o cca 80 % oproti spotřebě současné. Pro zajištění celkového požadovaného množství pitné vody je nutné zajistit vodní zdroje o celkové min. současné vydatnosti 1,07 l/sec (Qmaxd ).

13

Pro doplnění potřebného množství vody ze zdrojů HJ2 a HJ3 je možné uvažovat o zprovoznění vrtu HJ1. V tomto případě by u vrtu musela být umístěna malá úpravna vody, kde by se odstraňovalo nadbytečné množství Fe. Jako druhá možnost se jeví provedení nového hydrovrtu ve stejné lokalitě, jako jsou vrty stávající. Voda ze tří vrtů bude dopravována stávajícím výtlačným řadem do stávající AT-stanice. Pro zásobování nových ploch pro bydlení a přestavbovou plochu Z7 budou doplněny nové zásobní řady do nových spotřebišť, které budou napojené na stávající zásobní síť. Stávající zásobní síť bude rozšiřována podle postupu zástavby v uvažovaných lokalitách. Pásma hygienické ochrany zůstanou stávající dle rozhodnutí ONV OVLHZ Kolín z r. 1984, nově je doplněno PHO 1. stupně zdroje HJ1. Zajištění vody pro požární účely: Odběr požární vody pro vnější zásah bude zajištěn z veřejného vodovodu přes požární hydranty, které budou osazeny na stávajících i nových řadech. Při rozšiřování zásobní sítě budou na nových řadech osazovány požární hydranty po 200 m. Možnost využití stávajících studní pro požární zásah: Stávající studny nesplňují požadavky svojí vydatností (předpokládá se specifická vydatnost maximálně 0,01 l/s na jeden metr snížení hladiny). Podle okamžitého objemu vody (více jak 3 m3) by však toto kriterium pro požární studny splnily studny s větším průměrem - S2, 3, 5, 7, 8. Jedná se o jednorázové doplnění cisteren. • KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Dešťové odpadní vody - v co největší možné míře budou dešťové vody ze střech a zpevněných ploch zasakovány na vlastních pozemcích, případně jímány a využívány pro zálivku. Dešťové vody ze stávajících komunikací a ploch budou sváděny stávajícím systémem dešťových stok do místních vodotečí. Podmínkou je dořešení majetkoprávních vztahů. Nové komunikace a zpevněné plochy v lokalitách nové výstavby budou odvodněny buď příkopovým, nebo zatrubněným vedením podél okrajů komunikací. V případě možnosti budou zasakovány do terénu nebo budou svedeny do vodotečí přes retenční nádrže s regulovaným odtokem. Splaškové odpadní vody - v současné době je zpracován projekt na úrovni DUR na splaškovou kanalizaci a ČOV pro obec Černé Voděrady, podle kterého bude splašková kanalizace provedena. Je navržena gravitační síť splaškové kanalizace pro převážnou část obce. Malé části obce, které z důvodu nepříznivých spádových poměrů nelze odkanalizovat gravitačně, budou napojeny na gravitační kanalizaci pomocí výtlačného potrubí a čerpací stanice splaškových vod. Plochy se nacházejí v jižní části obce. V případě, kdy to hydrogeologické podmínky umožní, je možné povolovat stavbu domácích ČOV a žump, které budou řešeny tak, aby bylo umožněno budoucí napojení na obecní kanalizaci, a to pouze jako stavby dočasné, do doby zprovoznění obecní kanalizace. Poté nastane povinnost napojit stavby na obecní kanalizaci.

14

Veškeré splaškové vody z obce budou pomocí kanalizačních stok svedeny na ČOV. ČOV je navržena na pozemku č. 129/1 a 132, k.ú. Černé Voděrady. ČOV je navržena jako mechanicko-biologická s pneumatickou aerací a anaerobní nebo aerobní dostabilizací kalu. ČOV je navrhována s terciárním stupněm pro dočištění odpadních vod na požadovanou úroveň. Dočištění bude provedeno kořenovou čistírnou. Navržená čistírna je pro kapacitu 340 EO. Technologie ČOV umožňuje rozšíření na 578 EO. Je navrženo rozšíření i kořenových nádrží na p.č. 132 k.ú. Černé Voděrady. Při výstavbě sítě splaškové kanalizace podle stávajícího projektu budou provedeny splaškové gravitační a výtlačné stoky pro stávající zástavbu obce. Při rozšiřování zástavby v severní části obce (Zóny Z1, Z3, Z4, Z5, Z6, Z9) budou jednotlivé plochy napojeny na gravitační síť pomocí nových gravitačních stok a dále na ČOV. Zóny Z7 a Z8 budou napojeny pomocí výtlačných řadů. Po výstavbě splaškové kanalizační sítě a ČOV bude povinné každý nový objekt nebo rekonstruovaný objekt napojit na splaškovou kanalizaci v obci. 4.2.2. Energetika a spoje • ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásady uspořádání technického vybavení v oblasti energetiky a spojů jsou vyjádřeny ve výkrese č. A3c – veřejná infrastruktura – energetika a spoje (m 1 : 5000). Obec je zásobována z nadzemního vedení VN 22 kV jako koncová. Nadzemní vedení vede do obce z jižní strany, na okraji obce se dělí na dvě větve a obklopuje obec z východní a západní strany. Nadzemní vedení zásobuje pět stávajících trafostanic, které jsou v územním plánu pro lepší orientaci označeny čísly 1 až 5. Ochranné pásmo venkovního vedení 22 kV – 7 (10) m na každou stranu od krajního vodiče Návrh rekonstrukce stávajících a nových trafostanic: Vzhledem ke stávajícímu rozmístění 5 trafostanic v obci je navrženo zásobování elektrickou energií takto: TS 1 stávající – beze změny TS 2 stávající – beze změny TS 3 stávající – beze změny TS 4 stávající – Na Přestvůrkách – rekonstrukce 2x do 630 kVA TS 5 stávající – u silnice na Kostelec n. Černými lesy – rekonstrukce 2x 400 kVA Trafostanice nové (pro orientaci označené velkým písmenem): TS – A – Přestvůrka – 2x 630 kVA TS – B – Na Bůčku – 1x 400 kVA TS – C – přestavbové území Z7 – 2x 630 kVA TS – D – Na Podmezkách – 1x 400 kVA Bydlení v RD i v bytech se předpokládá na průměrné úrovni.

15

Jednotlivé byty jsou zařazeny do stupně elektrizace „C“ – byty, v nichž se elektřina používá pro domácí el. spotřebiče připojované k rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kVA. K vaření a pečení se používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kVA. Topení a ohřev vody jsou elektrické. Pro stanovení příkonu pro 1 RD bylo uvažováno s příkonem 18,6 kW. To je výpočtové zatížení po soudobosti všech instalovaných spotřebičů v bytě. Předpokládá se hlavní jistič před elektroměrem 3x32A/B s blokováním, tj. nízký tarif pro topení a ohřev vody. Zásobování chatových oblastí zůstává beze změny, stávající TS 6 je beze změny. • TELEKOMUNIKAČNÍ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ Telefónica O2 má v obci Černé Voděrady provedenou metalickou kabelizaci, která pokrývá převážnou část obce – mimo chatových osad. Obec je napájena DLC Konojedy, v rámci přívodního kabelu jsou do obce založeny HDPE tr. pro možné zatažení optického kabelu. Na výpadových komunikacích k novým plánovaným lokalitám jsou ponechány rezervy, které jsou kapacitně dostatečné. Návrh připojení jednotlivých lokalit je třeba řešit jednotlivě v rámci jednotlivých územních či stavebních povolení. Nárůst služeb a další rozvoj sítě je závislý na požadavcích zákazníků a finančních možnostech, technicky je možné připojit veškeré nově navrhované lokality. 4.2.3. Nakládání s odpady Komunální, nebezpečný a velkoobjemový odpad bude i nadále z řešeného území odvážet smluvně sjednaná firma na zabezpečenou skládku mimo řešené území. V obci probíhá tříděný sběr odpadů – stanoviště je na návsi. Sběr nebezpečného odpadu probíhá 2x ročně. Pro velkoobjemový sběr organického charakteru je vyčleněna plocha při polní cestě východně od obce.

4.3. Veřejná infrastruktura charakteru občanského vybavení Ve čtyřicátých letech 20. století bylo v obci mnohem více živností, obchodů a služeb než dnes. Po válce služby upadaly a konečný krach nastal v devadesátých letech. V současné době je v obci Obecní úřad, knihovna, požární zbrojnice a telefonní automat. Na úrovni služeb jsou v obci dvě restaurace a drobné podnikání. V severozápadní části obce u silnice na Zvánovice je rybník, sloužící jako koupaliště a hřiště pro děti. V osadě Hačka je v bývalém hotelu domov pro seniory o kapacitě 40 osob. Jižně od obce je hřbitov. V obci není škola, děti dojíždějí do Kostelce nad Černými lesy, není zde ani žádný obchod. S umístěním obchodů a event. služeb se počítá v nové i stávající zástavbě (viz podmínky využití území) postupně dle nárůstu počtu obyvatel.

16

5.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ÚSES, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

5.1. Územní systém ekologické stability a krajina V severní části řešeného území se rozkládá lesní masiv jevanských lesů, jehož významnou částí je Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny – její hranice byly převzaty z podkladu Ministerstva pro místní rozvoj. Rezervace byla vyhlášena v roce 1955, její rozloha činí 658 ha. Les tvoří převážně buky, doplněné dubem letním, habrem obecným, místy se vyskytuje osika, lípa a bříza. V lese hnízdí řada vzácných druhů ptáků, například datel černý, holub doupňák či jestřáb. Část území tvoří bezzásahové neupravené plochy. Rezervace slouží jako vědecko – výzkumný a naukový objekt Lesnické a environmentální fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Nadregionální a regionální ÚSES: - nadregionální biocentrum Voděradské bučiny – č. 27, má jednoznačnou hranici, rozkládá se severně od obce, je součástí velkého lesního masivu, severní část obce je v těsném sousedství nadregionálního biocentra a rezervace -

regionální biokoridor 1286 k vymezení – spojuje regionální biocentrum č. 965 Ostrá skála a nadregionální BC Voděradské bučiny, prochází po hranici k.ú. mezi Zvánovicemi a Černými Voděrady jihozápadně od obce, je tvořen údolní nivou Zvánovického potoka

-

regionální biokoridor 6011 ve směru JV – SV spojuje RBK 1286 a Nadregionální BK (K 65) na sousedních územích, zejména na k.ú. Stříbrná Skalice. Prochází údolní nivou Zvánovického potoka, kde je narušen chatovou zástavbou, na k.ú. Hradec vede kolem rybníka Propast a dále lesními porosty směrem východním

-

do regionálních biokoridorů jsou vložena 4 navržená lokální biocentra ve vzdálenosti 400 – 700 m

-

na řešené území zasahuje ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K65, který se nachází mimo řešené území na východní straně katastru

Lokální systém ekologické stability: LBK 11 - lokální biokoridor funkční s vloženými biocentry procházející na východní straně území údolní nivou Jevanského potoka s bohatými břehovými porosty a mokřady. Jsou zde lesní porosty, trvalé travní porosty a bohatá doprovodná zeleň. Vložené LBC 8 je též funkční. Všechny tyto prvky nadregionálního, regionálního a lokálního systému ekologické stability musí být plně zachovány.

17

SEZNAM PARCEL: LBK 11 – Jevanský potok k.ú. Černé Voděrady (funkční) pozemky lesní p.č. 698, 313, 265, 264, 261 pozemky ZPF a ostatní plochy p.č. 701/1, ,696, 694, 693, 691/1,2,3 , 315/1, 2 ,314/1, 2, 3 , 263/1 , 702, 703/2 plochy vodní: p.č. 1283, 1286, 1215/2, 1253, 1254, 1255 LBC 8 (funkční) louka p.č. 693 Sousední k.ú. - Hradec, Oplany, Konojedy, Jevany Regionální biokoridor – Zvánovický potok na k.ú. Černé Voděrady pozemky lesní p.č. 925, 921/1 pozemky ZPF a ostatní plochy p.č. 1132, 1128/7, 1097, 1096/1, 1095/1, 1058/2, 3, 1048, 1047/4, 5, 1046/1, 2, 1036/1, 2, 4, 5, 1031/2, 1030, 1024/1, 1023, 1018/1, 2, 3, 4, 1016, 1012/1, 2, 3, 1011, 1010/1, 1008, 923/6,7,8,9,10, 915/14, 913/1, 3, 4, 5, 6, 905/2, 3, 4, 5, 8, 9, 13, 14, 917/12, 894, 889/1, 2, 890/2 plochy vodní: p.č. 1246, 1245, 1247/1, 1248/5 Vložená lokální biocentra navržená: LBC 1 - k.ú. Černé Voděrady Louka, ostatní plocha – p.č. 1128/7, 1097 Les – p.č. 1115, 1110, 1103, 1098 Cesta – p.č. 1117/11 Sousední k.ú. - Zvánovice LBC 2 - k.ú. Černé Voděrady Louka, ostatní pl. – p.č. 1010/1,3, 1008, Les – p.č. 921/1 Vodní plocha (potok) – p.č. 1245 Sousední k.ú. – Zvánovice, Ondřejov LBC 3 – se nachází mimo k.ú. Černé Voděrady, na k.ú. Ondřejov a Kostelní Střímelice LBC 4 - se nachází mimo k.ú. Černé Voděrady, na k.ú. Kostelní Střímelice

18

5.2. Protierozní opatření, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů V řešeném území nejsou realizována žádná protierozní opatření, je navržena zeleň v krajině podél cest. Pro Jevanský potok byla stanovena aktivní zóna záplavového území, která zasahuje údolní nivu potoka, kde není žádná zástavba. V řešeném území se nenachází chráněné ložiskové území. V údolí Zvánovického potoka se vyskytuje bývalé důlní dílo č. 2396 – jáma Karolína. Dnes zasypaná. Ochranné pásmo je 40 m.

6.

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH

6.1. Společná ustanovení V území řešeném územním plánem Černé Voděrady je možno umisťovat stavby a zařízení, povolovat jejich změny, změny jejich využití, které jsou vyznačené ve výkrese č. A2 – hlavní výkres – urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny. Označení ploch zkratkami v textu dokumentace ÚP odpovídá značení ve výkrese. Pro každý druh plochy s rozdílným způsobem využití je stanoveno hlavní, přípustné, nepřípustné, případně podmínečně přípustné využití a podmínky prostorového uspořádání. Vymezenému využití ploch musí odpovídat účel umisťovaných a povolovaných staveb, případně jejich změn.

6.2. Ustanovení pro jednotlivé druhy ploch 6.2.1. Plochy pro bydlení smíšené – BS Zahrnuje původní zastavěné území obce a navrhované změny Z3, Z5, Z6, Z8, Z9. Hlavní využití: • bydlení v rodinných domech stávajících a nových Přípustné využití území, činnosti a stavby: • soukromá zeleň (zahrady, sady) • veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, dětská hřiště • místní komunikace, pěší cesty • maloobchodní a stravovací služby • ubytovací a sociální služby (penziony) • zdravotnická zařízení, zařízení pro administrativu v rozsahu jednoho RD • předškolní zařízení v rozsahu jednoho RD • sportovní a relaxační zařízení v rozsahu jednoho RD • nezbytná technická vybavenost • parkoviště pro osobní automobily, samostatné garáže u rodinných domů

19

Podmínečně přípustné využití: Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním využitím a že produkce hluku, prachu a zápachu včetně dopravní obsluhy, nepřekračuje hygienické normy určené pro obytné plochy: • výrobní služby, pokud nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením • živočišná a rostlinná výroba: živočišná výroba pouze za předpokladu, že při zřizování, rozšiřování, zvyšování počtu kusů, změně druhu chovných zvířat, změnách technologie chovu a větrání nebo zavádění nových provozů je třeba vždy prokázat výpočtem dle platného metodického pokynu nebo jiné plané legislativní úpravy, že produkce pachu příslušného areálu živočišné výroby nebude zasahovat do objektů a ploch hygienické ochrany (plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, sport). Následně je třeba podle výpočtu stanovit a vyhlásit opatřením stavebního úřadu (nebo jiného legislativně určeného orgánu) pásmo hygienické ochrany – PHO. Nepřípustné využití: • veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru • veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, náročné na dopravní obsluhu • řadové rodinné domy Pravidla pro uspořádání území • Zastavěné území BS: • Výšková hladina zástavby: v zastavěném území bude dodržena výšková hladina stávající zástavby tak, aby nový dům nebyl vyšší než domy sousední, ani výrazně nižší, střechy sedlové nebo s polovalbou sklon min. 25°, střešní krytina nejlépe taška v červeném, případně hnědém barevném provedení. Vyloučeny jsou srubové konstrukce, celoplošný obklad objektů lícovým zdivem, kamenem, apod. Velikost parcely v zastavěném území BS minimálně 700 m2, zastavěnost 30 %. •

• • • •

Pro nové zastavitelné plochy Z3, Z5, Z6 platí – výška domů bude nejvýše dvě nadzemní podlaží a využité podkroví, střechy sedlové, polovalbové, valbové se sklonem 25° - 45°, střešní krytina nejlépe taška v červeném, případně hnědém barevném provedení, fasáda – omítky ve světlém barevném provedení. Vyloučeny jsou srubové konstrukce, celoplošný obklad objektů lícovým zdivem, kamenem, apod. Velikost parcely – Z5, Z6 - min. 800 m2, zastavěnost 30 %. Velikost parcely - Z3 – min. 1000 m2, zastavěnost 25 %. Pro nové zastavitelné plochy Z8, Z9 platí – výška domů bude jedno nadzemní podlaží a využité podkroví, střechy sedlové, polovalbové, valbové se sklonem 25° - 45°, střešní krytina nejlépe taška v červeném, případně hnědém barevném provedení, fasáda – omítky světlých pastelových odstínů, garáž bude součástí domu. Vyloučeny jsou srubové konstrukce, celoplošný obklad objektů lícovým zdivem, kamenem, apod. Velikost parcely – min. 1000 m2, zastavěnost 25 %

20

• • • •

Z3 – stavby budou umístěny 30 m a dále od okraje PUPFL, přístup nebude řešen přes PUPFL. Z5 – stavby budou umístěny 20 m a dále od kraje PUPFL, stavba veškerých oplocení bude umístěna v min. vzdálenosti 5 m od hranice PUPFL. Přístup nebude řešen přes PUPFL. Z6 - příjezd je vjezdem ze silnice III. třídy. Na jižní straně lokality bude zachován pás zeleně a občasný vodní tok. Výstavba na nových plochách je podmíněna dostatečnou kapacitou ČOV respektive jejím rozšířením a dostatečným množstvím pitné vody (zdroj HJ1 a úpravna). Stavby domácích ČOV nebo septiků mohou být povolovány stavebním úřadem jako stavby dočasné a po zprovoznění obecní splaškové kanalizace na ni budou napojeny.

6.2.2. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura - OV Hlavní využití: • samostatné objekty občanské vybavenosti Přípustné využití území, činnosti a stavby: • plochy veřejné zeleně • administrativní prostory • stavby pro přechodné ubytování a veřejné stravování • stavby pro zdravotnictví, domov pro seniory • stavby pro maloobchod • technická infrastruktura • komunikace místní, účelové a pěší • veřejné parkoviště osobních automobilů Nepřípustné: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby Pravidla pro uspořádání území: Min. plocha zeleně 20 %. Výška zástavby 2 NP + podkroví, střechy sedlové nebo s polovalbou, omítky světlé, pastelových odstínů. Výstavba na nových plochách je podmíněna dostatečnou kapacitou ČOV, respektive jejím rozšířením a dostatečným množstvím pitné vody (zdroj HJ1 a úpravna). 6.2.3. Plochy pro občanské vybavení – sportovní zařízení – OS Hlavní využití: • Sportovní plochy a zařízení Přípustné využití území, činnosti a stavby: • stavby a zařízení pro obsluhu plochy (například šatny, hygienické zařízení) • podnikatelská činnost související se sportovní činností (občerstvení, půjčovna sportovních potřeb)

21

• • • •

komunikace účelové, pěší a cyklistické sítě a zařízení technické infrastruktury zeleň bydlení zaměstnanců

Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než přípustné činnosti a stavby Pravidla pro uspořádání území: Max. výška zástavby: 1 NP + podkroví, max. zastavěná plocha objektu 75 m2, max. zastavění území 15 %. Střechy sedlové, polovalbové, valbové, omítky světlé pastelových odstínů. 6.2.4. Plochy pro občanské vybavení – hřbitov - OH Hlavní využití: • Plochy pro pohřbívání Přípustné využití území, činnosti a stavby: • stavby a zařízení pro obsluhu plochy (kaple) • Plochy pro přechodné skladování odpadu • komunikace účelové, parkoviště, pěší a cyklistické komunikace • sítě a zařízení technické infrastruktury • zeleň Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než přípustné činnosti a stavby 6.2.5. Plochy rekreace individuelní – RI Hlavní využití: • samostatné objekty individuální rekreace - chaty Přípustné využití území, činnosti a stavby: • plochy soukromé zeleně – sady, zahrady • technická infrastruktura • komunikace účelové a pěší Nepřípustné: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby zejména • chov domácího zvířectva v chatách na plochách NL a SN • skládky odpadu včetně tzv. odstavení vozidel • přístavby, nástavby, samostatné sklady, garáže apod. Pravidla pro uspořádání území: Nepovoluje se výstavba nových objektů RI, dělení pozemků, zvyšování a rozšiřování staveb, stavba garáží. Pozemky určené k rekreaci, kterými prochází vodní toky (např. Zvánovický potok) nebo jsou lesními pozemky, budou tyto přírodní prvky respektovat. Jakékoliv úpravy vodního

22

toku, případně další činnosti na lesních pozemcích budou projednány s MěÚ v Říčanech – OŽP. Zeleň na plochách ÚSES – bude podporována výsadba původních druhů dřevin. 6.2.6. Plochy rekreace individuální - převod na bydlení smíšené BS -R Zahrnuje lokalitu Z4 uvnitř zastavěného území. Hlavní využití: • bydlení v rodinných domech stávajících a nových • stávající rekreační objekty Přípustné využití území, činnosti a stavby: • soukromá zeleň (zahrady, sady) • veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, dětská hřiště • místní komunikace, pěší cesty • maloobchodní a stravovací služby v rozsahu jednoho RD • sportovní a relaxační zařízení v rozsahu jednoho RD • nezbytná technická vybavenost • parkoviště pro osobní automobily, samostatné garáže u rodinných domů Podmínečně přípustné využití: Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním využitím a že produkce hluku, prachu a zápachu včetně dopravní obsluhy nepřekračuje hygienické normy určené pro obytné plochy: • výrobní služby, pokud nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením Nepřípustné využití: • veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru • veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, náročné na dopravní obsluhu • řadové rodinné domy Pravidla pro uspořádání území Výšková hladina zástavby: v zastavěném území bude dodržena výšková hladina stávající zástavby tak, aby nový dům nebyl vyšší než domy sousední, ani výrazně nižší. U chat se povoluje pouze údržba. Velikost parcely minimálně 600 m2, zastavěnost 30 %, povoluje se demolice chat a slučování parcel pro RD. Nové stavby a rekonstrukce - střechy sedlové, polovalbové, sklon 25° - 45°, omítky světlých pastelových odstínů. Výstavba na nových plochách je podmíněna dostatečnou kapacitou ČOV respektive jejím rozšířením a dostatečným množstvím pitné vody (zdroj HJ1 a úpravna).

23

6.2.7. Plochy pro technickou infrastrukturu – TI Hlavní využití: • Zařízení technické infrastruktury – ČOV, trafostanice, vodárna, sběrné místo velkoobjemového odpadu organického původu Přípustné využití území, činnosti a stavby: • plochy, sítě a koncová zařízení technického vybavení obce • odstavná a parkovací stání • kompostárna • přechodná deponie materiálu • oplocení – drátěné pletivo na ocelových sloupcích s max. výškou 1,8 m bez podezdívky • šatny a hygienické vybavení (zázemí obsluhy) • komunikace místní, účelové a pěší • zeleň Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby Podmínky pro výstavbu a rozšíření ČOV: ČOV je umístěna ve 2. vnějším pásmu PHO, proto je nutné zvýšené zabezpečení proti možným haváriím a nekontrolovaným únikům znečištění do potoka nebo podzemních vod. 6.2.8. Plochy pro veřejná prostranství - PV Stávající a nové plochy veřejných prostranství současně zastavěném a zastavitelném území obce.

včetně

veřejné

zeleně

v

Hlavní využití: • Plochy veřejných prostranství veřejně přístupné Přípustné využití území, činnosti a stavby: • plochy zeleně veřejně přístupné • pěší a cyklistické cesty, parkový mobiliář, dětská hřiště • komunikace místní, účelové, odstavná a parkovací stání • technické objekty na inženýrských sítích Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby Pravidla pro uspořádání území: Komunikace místní – obousměrné se navrhují v kategorii min. MO 8/40, doporučuje se MO 10/40, jednosměrné komunikace v kategorii MO 7/30, nové chodníky budou šířky 2 m.

24

6.2.9. Plochy pro výrobu a služby – P - VS Zahrnuje přestavbové území zemědělského areálu. Hlavní využití: • Výroba podstatně neobtěžující své okolí Přípustné využití území, činnosti a stavby: • stavby pro nerušící výrobu a služby, parkovací plochy pro zaměstnance a návštěvníky • sklady a skladovací plochy • objekty pro řemeslnické dílny, opravárenství a servisy • plochy a prostory pro údržbu komunikací a zeleně obce, sběrné místo nebezpečných odpadů • garáže a údržbářské dílny pro zázemí nerušící výroby a služeb • sítě a zařízení technické infrastruktury • komunikace místní, účelové a pěší • zeleň Podmíněně přípustné: • prostory pro zemědělskou živočišnou a rostlinnou výrobu Živočišná výroba pouze za předpokladu, že při zřizování, rozšiřování, zvyšování počtu kusů, změně druhu chovných zvířat, změnách technologie chovu a větrání nebo zavádění nových provozů je třeba vždy prokázat výpočtem dle platného metodického pokynu nebo jiné plané legislativní úpravy, že produkce pachu příslušného areálu živočišné výroby nebude zasahovat do objektů a ploch hygienické ochrany (plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, sport). Následně je třeba podle výpočtu stanovit a vyhlásit opatřením stavebního úřadu (nebo jiného legislativně určeného orgánu) pásmo hygienické ochrany – PHO. • přechodné ubytování zaměstnanců Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než přípustné činnosti a stavby Výstavba na nových plochách je podmíněna dostatečnou kapacitou ČOV respektive jejím rozšířením a dostatečným množstvím pitné vody (zdroj HJ1 a úpravna). Pravidla pro uspořádání území: Max. plocha zastavění 40 %, min. plocha zeleně 30 % Max. výška objektů – 9 m

25

6.2.10. Plochy zeleně soukromé (sady, zahrady) – ZS Hlavní využití: • Zemědělský půdní fond – zahrady, sady Přípustné využití území, činnosti a stavby: • stavby pro obsluhu plochy (skleník, přístřešky pro nářadí apod.) • odstavné a parkovací stání, • sítě a zařízení technické infrastruktury • zeleň okrasná a užitková Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby Pravidla pro uspořádání území: Pěstování plodin v rozsahu samozásobení. 6.2.11. Plochy zeleně veřejné – ZV Stávající a nové plochy veřejné zeleně v současně zastavěném a zastavitelném území obce Hlavní využití: • Plochy veřejných prostranství veřejně přístupné Přípustné využití území, činnosti a stavby: • vysoká a střední zeleň, travní porosty • pěší cesty, parkový mobiliář, dětská hřiště • komunikace místní, účelové, odstavná a parkovací stání • technické objekty na inženýrských sítích Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než přípustné činnosti a stavby Pravidla pro uspořádání území: Rozšíření odstavných a parkovacích ploch nebude na úkor dřevin rostoucích mimo les ani na úkor PUPFL. 6.2.12. Plochy smíšené nezastavěného území – NSx index „x“: p – přírodní z – zemědělské v – vodní l – lesní u - urbanizovatelné

26

Hlavní využití: • nezastavěné polyfunkční území určené pro krajinné prostředí bez specifikace využití • přirozené louky, břehové porosty, náletová zeleň • zeleň ploch územního systému ekologické stability Přípustné využití území, činnosti a stavby: • plochy zemědělského půdního fondu – zemědělská produkce • výsadba zeleně keřové, nelesní, aleje, solitéry • stavby dle § 18, odst. 5, zákona 183/2006 Sb., zvláště komunikace účelové, pěší a cyklistické, zařízení a sítě technické infrastruktury, stavby mimo stromové porosty • obnova vodních ploch a nové vodní plochy • oplocení v krajině – pomocí ohradníků nebo dřevěnými bradly jako stavba dočasná, nesmí bránit prostupnosti krajiny • zeleň ploch ÚSES • chov ryb v malém množství • vodohospodářské stavby, přemostění toků • sítě technické infrastruktury, pouze mimo stromové porosty, trasa přes vodní toky nejkratším směrem

Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby 6.2.13. Plochy lesní – NL Tyto plochy se vymezují samostatně za účelem ochrany přírody a krajiny, zahrnují plochy PUPFL. Hlavní využití: • pozemky určené k plnění funkce lesa Přípustné využití území, činnosti a stavby: • lesní produkce • zeleň ploch ÚSES • plochy a stavby, které jsou součástí PUPFL – plochy dle §3, odst. (1) Zák. č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů • stavby dle § 18, odst. 5 zákona 183/2006 Sb., zvláště komunikace účelové, pěší a cyklistické, zařízení a sítě technické infrastruktury při využití stávající sítě lesních cest, stavby pouze mimo stromové porosty Podmíněně přípustné: • objekty individuální rekreace pouze stávající, nepřipouští se jejich rozšiřování Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby, zejména se nepřipouštějí nové objekty RI Pravidla pro uspořádání území: Hospodaření na plochách ÚSES podléhá režimu ÚSES.

27

6.2.14. Plochy lesní – NLV Tyto plochy se vymezují samostatně za účelem ochrany přírody a krajiny, zahrnují plochy PUPFL – nadregionální biocentrum Voděradské bučiny. Hlavní využití: • pozemky určené k plnění funkce lesa Přípustné využití území, činnosti a stavby: • lesní produkce • zeleň ploch ÚSES • plochy a stavby, které jsou součástí PUPFL – plochy dle § 3, odst. (1) Zák. č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů • stavby dle § 18, odst. 5 Zákona 183/2006 Sb., zvláště komunikace účelové, pěší a cyklistické, zařízení a sítě technické infrastruktury při využití stávající sítě lesních cest, stavby pouze mimo stromové porosty Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby, zejména se nepřipouštějí nové objekty RI Pravidla pro uspořádání území: Hospodaření na plochách ÚSES podléhá režimu ÚSES. Lesnické hospodaření dle LHP, který zohledňuje návaznost na Národní přírodní rezervaci a funkci v NReg.BC. Hospodaření s převažujícím výběrem, s uplatněním původních dřevin. Režim lesů zvláštního určení. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin. Uchování torz věkovitých stromů. 6.2.15. Plochy lesní – NLR Tyto plochy se vymezují samostatně za účelem ochrany přírody a krajiny, zahrnují plochy PUPFL – národní přírodní rezervace Voděradské bučiny jako zvláště chráněné území. Hlavní využití: • pozemky určené k plnění funkce lesa Přípustné využití území, činnosti a stavby: • zeleň ploch ÚSES • plochy a stavby, které jsou součástí PUPFL – plochy dle §3, odst. (1) Zák. č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů • stavby dle §18, odst. 5 zákona 183/2006 Sb., zvláště komunikace účelové, pěší a cyklistické, zařízení a sítě technické infrastruktury při využití stávající sítě lesních cest, stavby pouze mimo stromové porosty Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby, zejména se nepřipouštějí nové objekty RI

28

Pravidla pro uspořádání území: Hospodaření na plochách ÚSES podléhá režimu ÚSES. Lesnické hospodaření dle LHP, který zohledňuje Národní přírodní rezervaci s režimem lesů zvláštního určení. Hospodaření bez plošných sečí, s úplným vyloučením nepůvodních dřevin, naopak s uplatněním původních dřevin. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin, uchování torz věkovitých stromů. Kontrola provozu v území.

6.2.16. Plochy vodní a vodohospodářské – VV Hlavní využití: • plochy pro vodní plochy a toky Přípustné využití území, činnosti a stavby: • mokřady, břehové porosty • zeleň ploch ÚSES • chov ryb v malém množství • vodohospodářské stavby, přemostění toků • sítě technické infrastruktury, pouze mimo stromové porosty, trasa přes vodní toky nejkratším směrem Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby 6.2.17. Plochy zemědělské – NZ Hlavní využití: • zemědělský půdní fond – orná půda a trvalé travní porosty Přípustné využití území, činnosti a stavby: • zemědělská produkce • zvláštní režim hospodaření na plochách ÚSES • liniové a plošné keřové a nelesní stromové porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (stromořadí, remízy apod.) • stavby, které jsou součástí ZPF podle § 1, odst. (3) Zák. č. 334/1992 o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů (zák. č. 231/1999 Sb.) – například účelové komunikace pro zemědělské účely (polní cesty), závlahová a odvodňovací zařízení, stavby určené pro obsluhu plochy • stavby dle § 9, odst. (2) b) zák. č. 334/1992 o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů (zák. č. 231/1999 Sb.) – například sítě technické infrastruktury, vedení vodovodu, kanalizace, vedení VVN, VN, NN, sdělovací vedení, vedení plynu VTL, STL • oplocení v krajině – pomocí ohradníků nebo dřevěnými bradly jako stavba dočasná, nesmí bránit prostupnosti krajiny • stavby dle § 18, odst. 5 zákona 183/2006 Sb. • obnova a rozšíření vodních ploch Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby

29

Pravidla pro uspořádání území: Změny druhu pozemku (kultury) v rámci ZPF nejsou omezeny. Hospodaření na plochách ÚSES – omezit hnojení. 6.2.18. Dopravní infrastruktura – silnice – DS Hlavní využití: Pozemní komunikace – silnice III. třídy Přípustné využití území, činnosti a stavby: • doprovodné chodníky a cyklistické stezky • zastávky autobusů • odstavná a parkovací stání – plochy přímo navazující na komunikaci III. třídy • sítě a zařízení technické infrastruktury • zeleň (ochranná, aleje apod.), které nebudou rozšiřovány a zřizovány na úkor PUPFL Nepřípustné využití území, činnosti a stavby: jiné než hlavní a přípustné činnosti a stavby Pravidla pro uspořádání území: Pokud budou nutná protihluková opatření (např. protihlukové stěny, valy) musí být realizovány na náklady stavebníků obytných objektů.

7.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou zobrazena ve výkrese A4.

7.1. Záměry, pro které lze vyvlastnit i uplatnit předkupní právo Plochy a koridory s možností vyvlastnění ve prospěch obce dle § 170 zák. č. 183/2006 Sb. i s možností uplatnění předkupního práva ve prospěch obce dle §101 zák. č. 183/2006 Sb. včetně ploch nezbytných k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. Veřejně prospěšné stavby Dopravní infrastruktura označení WD2 WD5

využití vjezd do lokality Z6 cesta ke zdrojům pitné vody

k.ú. Č. Voděrady Č. Voděrady

parcela č. 438/1 227/1, 227/8

30

Technická infrastruktura označení WT1 WT2 WT3 WT4 WT5 WT6 WT7 WT8 WT9

využití plocha pro ČOV trafostanice A trafostanice B trafostanice C trafostanice D zdroj pitné vody TI – plocha pro kompostárnu vedení NN pro WT7 kanalizace splašková

k.ú. Č. Voděrady Č. Voděrady Č. Voděrady Č. Voděrady Č. Voděrady Č. Voděrady Č. Voděrady Č. Voděrady Č. Voděrady

parcela č. 129/1, 132 1177/6 438/1 427/1 501/1 227/1, 619 363/2 427/1, 298 438/1, 227/1

7.2. Záměry, pro které lze uplatnit pouze předkupní právo ve prospěch obce dle §101 zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění Veřejně prospěšná opatření – PO1 lokalita Z1 – sportovní plochy a zařízení – OS

8.

p.č. 1186/2

PLOCHY, VE KTERÝCH JE PODMÍNKOU PROVĚŘENÍ ZMĚN ÚZEMNÍ STUDIÍ

Územní studie, která vyřeší parcelaci, trasování komunikací a inženýrské sítě (hlavně zásobování el. energií), určí typ domů a barevné řešení, bude provedena pro plochu Z6 a Z8. Termín: do konce r. 2014.

31

9.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚP A POČTU VÝKRESŮ

Textová část: Opatření obecné povahy Grafická část: A1 – výkres základního členění území A2 – hlavní výkres urbanistická koncepce a uspořádání krajiny A3a – výkres koncepce veřejné infrastruktury – doprava A3b – výkres koncepce veřejné infrastruktury vodní hospodářství A3c – výkres koncepce veřejné infrastruktury energetika a spoje A4 – výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací B1 – koordinační výkres B2 – výkres širších vztahů B3 – výkres vyhodnocení záborů ZPF

1 x A4 1 : 5000 1 : 5000

9A3 9A3

1 : 5000 1 : 5000

9A3 9A3

1 : 5000

9A3

1 : 5000

9A3

1 : 5000 1 : 50 000 1 : 5000

9A3 4A3 9A3

Projektanti ÚP:

:

C.H.S. Praha s r.o. Osadní 10 170 00 Praha 7

vedoucí projektant koordinace, urbanismus územní systém ekologické stability, ochrana přírody technická infrastruktura doprava vodní hospodářství energetika a spoje grafika

: : : : : : :

Ing. arch. Jaroslav Sixta Ing. arch. Eva Sommerová Ing. Milena Morávková Ing. Alois Palička Ing. Jaroslava Víznerová Ing. Petr Vencl Vladimíra Fridrichová

32

Odůvodnění ÚVODNÍ ČÁST 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Identifikační údaje obce Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Stavební úřad Obec: Katastrální území: Základní územní jednotka (ZÚJ): Výměra katastrálního území: Výměra zastavěného území: Počet obyvatel ke dni 1. 2. 2009

Středočeský Praha – východ Říčany Kostelec nad Černými lesy Černé Voděrady Černé Voděrady 533 254 1314 ha 68,3 ha 295

1.2. Údaje o ÚPD schválené do konce roku 2006 Návrh územního plánu sídelního útvaru Černé Voděrady z roku 1996 - neschválený Návrh územního plánu obce Černé Voděrady z roku 2005 - neschválený Zadání ÚP Černé Voděrady schválené zastupitelstvem obce dne 23. 11. 2006 usnesením č. 1/2006 1.3. Právní předpisy v oblasti územního plánování Právní předpisy upravující oblast územně plánovací: zákon č. 183/2006 Sb. – o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb. – o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a č. 501/2006 Sb. v platném znění o obecných požadavcích na využívání území. 2. ZPŮSOB PROVEDENÍ 2.1. Základní podklady Smlouva o dílo č. 2007-038, uzavřená mezi objednatelem – obcí Černé Voděrady a zpracovatelem firmou C.H.S. Praha s. r.o., Osadní 10, Praha 7. Katastrální mapa řešeného území 1 : 2880 Územní plán sídelního útvaru Černé Voděrady – neschválený návrh z roku 1996 Územní plán obce Černé Voděrady – neschválený návrh z roku 2005 Zadání ÚP Černé Voděrady schválené zastupitelstvem obce dne 23. 11. 2006 usnesením č. 1/2006 Vydaná stavební povolení Dokumentace pro územní rozhodnutí 2.2. Digitální zpracování aktualizace územního plánu Územní plán je zpracován digitálním způsobem, v programu AUTOCAD 2009 ve formátu dwg, textové části v programu MS Word.

33

Textová část odůvodnění ÚP Černých Voděrad 1. Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Černé Voděrady schválilo dne 30. 3. 2005 svým usnesením žádost o pořízení změny ÚP Černých Voděrad. Žádost o pořízení ÚP byla doručena Městskému úřadu v Říčanech, odboru územního plánování a regionálního rozvoje, dne 11. 1. 2006. Dne 16. 2. 2006 pod č. ev. 3916/2006 bylo zahájeno projednávání návrhu zadání ÚP Černých Voděrad dle §20 zákona 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Na základě uplatněných požadavků od dotčených orgánů upravil pořizovatel návrh zadání a předložil jej Krajskému úřadu Středočeského kraje k posouzení dle §20 odst. 6 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění. Dne 20. 9. 2006 bylo Krajským úřadem Středočeského kraje pod č. j. 129460/2006/KUSK vydáno souhlasné stanovisko. Na základě souhlasu nadřízeného orgánu bylo zadání předloženo zastupitelstvu obce ke schválení. Dne 23. 11. 2006 bylo zadání ÚP Černých Voděrad schváleno usnesením č. 1/2006. Na základě schváleného zadání zajistil pořizovatel zpracování návrhu ÚP Černých Voděrad. Dle §50 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (stavebního zákona) bylo zahájeno projednání návrhu ÚP Černých Voděrad, společné jednání s dotčenými orgány se konalo dne 30. 7. 2009. Toto jednání bylo oznámeno dotčeným orgánům jednotlivě pod č. evid. 50765/2009. Dne 11. 11. 2009 obdržel pořizovatel Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje pod č. j. 166268/2009/KUSK, který dle §51 stavebního zákona posoudil návrh ÚP a konstatoval, že je možné tento návrh projednat ve smyslu §§ 52- 54 stavebního zákona. Pod č. evid. 4656/2010 byl veřejnou vyhláškou oznámen termín konání veřejného projednání s výkladem zpracovatele. Veřejné projednání dle §52 stavebního zákona se konalo dne 10. 3. 2010. 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů a. Politika územního rozvoje Dle Politiky územního rozvoje ČR 2008, která byla schválena nařízením vlády č. 929 dne 20. 7. 2009, k.ú. Černé Voděrady nespadá do žádné rozvojové ani specifické oblasti ani osy. Z republikových priorit vyplývají pro řešené území následující požadavky, které byly v ÚP uplatněny: -

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atrakce. Jejich ochrana by však neměla znemožňovat ekonomické využití nebo mu nadměrně bránit. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina

34

je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (Viz také UAEU, část III. 6 čl. 25, 27; viz také čl. 19 PÚR ČR 2006) -

(19) Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu) s ohledem na požadavek hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území. (Viz také čl. 22 PÚR ČR 2006). Cílem je hospodárné využívání území, které je ve svých důsledcích úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie a které omezuje živelné a architektonicky nekvalitní formy suburbanizace.

-

(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). (Viz také čl. 24 PÚR ČR 2006)

b. Územně plánovací dokumentace kraje Územní plán velkého územního celku Pražský Region Zpracovatel: AURS, spol. s r.o., Hydrosoft Veleslavín, s r.o., U-24 s r.o., Ing. arch. Milan Körner, CSc, 2006 Tento nadřazený územní plán zobrazuje v řešeném území nadregionální prvky ÚSES, národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny a RR paprsky, jejichž zdroj je v k.ú. Zvánovice. c. Širší vztahy Zástavba obce Černé Voděrady je spojena s okolními obcemi silnicemi III. třídy. Z hlediska širších vztahů se na území obce nevyskytuje nadřazená technická ani dopravní infrastruktura. Z hlediska ochrany přírody se uplatňují prvky místního ÚSES – niva Jevanského potoka a VKP, prvky nadregionálního ÚSES – nadregionální biocentrum Voděradské bučiny č. 27, regionálního ÚSES – niva Zvánovického potoka, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru a národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Širší vztahy jsou zobrazeny ve výkrese B/2 – širší vztahy. Území leží mimo plánované koridory dopravy a technické infrastruktury. 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ÚP Černých Voděrad stanovuje koncepci rozvoje území, která zachovává stávající stav uspořádání území – obec v centrální poloze území bez nadměrného rozvoje jednotlivých funkčních složek. ÚP rozvíjí funkci bydlení přímo v zastavěném území (přestavba chat na trvalé bydlení), nové plochy k bydlení vymezuje jen v malé míře a těsně navazující na zastavěné území, hospodářský pilíř posiluje možnosti přestavby bývalého ZD. ÚP zachovává stav krajiny a posiluje její ekologickou stabilitu.

35

Ve veřejném zájmu je v území vymezena plocha pro ČOV a její příslušenství, plocha pro přístupovou komunikaci k vodním zdrojům a sportovní plocha. V soukromém zájmu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení a přestavbové plochy pro trvalé bydlení a podnikání. ÚP byl dohodnut s dotčenými orgány, byly zapracovány jejich požadavky na ochranu veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Plochy pro bydlení byly vymezeny částečně jako přestavbové, v centru obce v lokalitě P3/Z4, P5/Z5 a P2/Z3, kde se v současné době nachází převážně rekreační zástavba vhodná pro přestavbu na rodinné domy. Menší část ploch pro bydlení byla vymezena jako zastavitelné plochy, v těsné návaznosti na zastavěné území obce. Plocha pro podnikání byla také vymezena jako přestavbová, bez nároku na nové zastavitelné plochy. V nezastavěném území jsou umístěny nezastavěné, stabilizované plochy – do těchto ploch jsou zařazeny především plochy lesní a přírodní, zahrnující lesní masiv Voděradské bučiny a ostatní lesní plochy, navazující na údolní nivy potoků Jevanský a Zvánovický, plochy smíšené nezastavěné v krajině a dále ostatní plochy zemědělského půdního fondu, plochy vodní. Jejich pravidla pro uspořádání území ochraňují krajinu v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona. Všem funkčním plochám jsou určena pravidla pro uspořádání území, vymezující hlavní, přípustné, nepřípustné, případně podmíněně přípustné využití. Tam, kde je to účelné, jsou určena pravidla prostorového uspořádání tak, aby byly ochráněny hodnoty území a zájmy kvalitního bydlení. Tento ÚP je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Návrh ÚP Černých Voděrad byl zpracován a projednán v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) v platném znění, vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, s vyhláškou 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, a zákonem 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. 5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Tento ÚP je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. V průběhu projednávání této změny nedošlo k rozporu. K veřejnému projednání návrhu ÚP dle §52 SZ byla předložena upravená dokumentace, která byla v souladu se všemi stanovisky a požadavky dotčených orgánů.

36

6. Vyhodnocení splnění zadání Zadání ÚP Černé Voděrady bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 23. 11. 2006 usnesením č. 1/2006. Územní plán splňuje všechny podmínky zadání: 1. V rámci územního plánu jsou stanoveny hranice zastavěného a zastavitelného území, podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (dříve funkční regulativy) pro stávající i navržené obytné plochy a zároveň stanoveny základní podmínky prostorového využití. 2. Pro rozvoj obce je navržena přestavbová plocha pro výrobu a služby na místě bývalého zemědělského areálu a územní rezerva pro výrobu a služby. 3. ÚP řeší zásobování pitnou vodou, elektřinou a odkanalizování obce 4. V rámci ochrany přírody a krajiny jsou navrženy podmínky využití pro lesní plochy a krajinu 5. Individuální rekreační zástavba nebude dále rozvíjena. 6. Nová zástavba je navrhovaná hlavně pro bydlení, je možné využití pro občanskou vybavenost všech typů včetně sportovních ploch. 7. Využití území je směrováno na zachování krajinného rázu, posílení ekologické stability, zachování využití pro hromadnou rekreaci. 7. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Územní plán pro obec Černé Voděrady je vydáván poprvé v historii obce. Hlavním účelem územního plánu je udržet všechny pilíře udržitelného rozvoje v rovnováze a uvést je do souladu s potřebami obce a vzrůstajícím tlakem na rozvoj obytné výstavby. Ten mj. vyplývá i z blízkosti rozvojové oblasti a osy dle Politiky územního rozvoje ČR 2008- nedaleko území obce se nachází rozvojová oblast Praha OB1 a probíhá rozvojová osa OS 5 (Praha - / Kolín / - Jihlava – Brno). Ekologický pilíř je v území plně respektován zachováním všech prvků nadregionálních, regionálních a lokálních systémů ekologické stability, plným zachováním lesního půdního fondu a doplněním vodních ploch. Ekonomický pilíř je uplatněn zachováním zemědělského využití území a dále rozvíjen navrženými plochami pro výrobu a služby včetně rezerv. Sociální pilíř jako rozvoj sociální soudržnosti a komunity je uplatněn rozvojem občanské vybavenosti a ploch pro bydlení a rekreaci. Vyhodnocení: a) Nové zastavitelné plochy pro bydlení jsou vždy v návaznosti na zastavěné plochy. b) Stávající zastavěné plochy trvale obytnou zástavbou nelze více intenzifikovat, zahušťovat. c) Součástí nových ploch pro bydlení je také převod části rekreačních ploch uvnitř zastavěného území na trvalé bydlení. Tato část (Z4) tvoří plochu 5 ha tj.

37

d)

e)

f)

stejná plocha jako navrhované nově zastavitelné území! Předpokládaný nárůst obyvatel bude tedy z 50 % probíhat na již zastavěném území. Nárůst nově zastavitelných ploch je 5,94 ha, což je v poměru k současně zastavěnému území obce 41,3 ha a zastavěnému území objekty individuální rekreace 26,8 ha minimální nárůst zastavěných ploch o 7,9 % včetně ploch určených pro čistírnu odpadních vod a ploch pro výrobu a služby. Z celkové plochy katastrálního území 1 314 ha činí nárůst pouze 0,7 %! Nově zastavitelné plochy jsou mimo původní stanovený intravilán obce znovu navrženy až po 50-ti letech, když již vlastní zastavěné území obce nemůže při nárůstu počtu obyvatel stačit. Nově zastavitelné plochy musí být v ÚP stanoveny s rezervou tak, aby nabídka mírně převýšila poptávku a nebylo nutné každé 3 nebo 5 let měnit územní plán z nedostatku rozvojových ploch.

Celkový nárůst nově zastavitelných ploch je přiměřený nárokům na území a kryje pouze cca z 50 % nárůst obyvatel. Druhá část nárůstu obyvatel cca 50 % bude využívat již zastavěné území obce a dojde tak k minimalizaci záboru ZPF. 8. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

1. HRANICE ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V území je stanovena hranice zastavěného území (ZÚ) dle definice v §58 stavebního zákona. V porovnání s definicí platnou do 31. 12. 2006 dle zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, je definice hranice (dříve „současně zastavěné území obce“) odlišná. Zastavěné území obce ZÚ hřbitov Zastavěné území - chatové osady Zastavěné území – Hačka celkem

41,3 ha 0,2 ha 22,6 ha 4,2 ha 68,3 ha tj. 5,2 % z celkové rozlohy katastrálního území, která činí 1 314 ha.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ A OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ 2.1. Koncepce rozvoje území Základní skutečností, určující rozvojové možnosti sídla, je rozsah a situování jeho správního území. Základem koncepce územního plánu je nerozšiřovat neúměrně zastavitelné plochy z důvodu zachování krajinného rázu, přírodního prostředí a ekologické stability území, ke které v nedávné době přispěl i nově vytvořený rybník Loučky. Nové zastavitelné plochy navazují na stávající zástavbu obce a jsou určeny pro trvale obytnou zástavbu. Zároveň jsou pro tuto funkci využity i plochy v zastavěném území – proluky, plochy po bývalém pionýrském táboře a plochy rekreační zástavby v severní části obce, kde je umožněna změna na trvale obytnou zástavbu. V žádném případě nebude rozšiřována individuální rekreační zástavba. 38

Bývalý zemědělský areál bude využit jako přestavbové území pro drobnou výrobu a služby v zájmu zajištění pracovních míst v obci. Důležitou částí návrhu územního plánu je ochrana přírody a krajiny, ochrana Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny, vymezení prvků ÚSES a VKP. K tomu přispívá i návrh řešení inženýrských sítí – zejména návrh splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod, zásobování elektrickou energií a nerozšiřování dopravní sítě v území. Z hlediska udržitelného rozvoje se v území uplatňují zájmy sociálního pilíře v zastavěném území, hospodářského pilíře především plochami zemědělského půdního fondu a pilíře životního prostředí v plochách přírodního charakteru. Do budoucna je třeba udržet a posilovat složku životního prostředí hlavně v kategorii zeleň v krajině a ochranou lesního celku Voděradské bučiny, který je zvláště chráněným územím. Složku hospodářského pilíře podporováním drobného podnikání a tím zajištění pracovních míst, složku sociálního pilíře rozšiřováním občanského a technického vybavení v obci (ČOV).

2.2. Ochrana hodnot území Limity využití území jsou zobrazeny ve výkrese B1 – Koordinační výkres 2.2.1. Ochrana historických a architektonických hodnot V řešeném území nejsou nemovité kulturní památky evidovány. V údolí Zvánovického potoka se nachází kulturní památka č. 23878/2 – 3425 – mlecí kameny. Celé řešené území je vedeno jako území s možnými archeologickými nálezy, jakékoli zemní práce je nutno ohlásit archeologickému ústavu ÚA PPČ. 2.2.2. Ochrana přírodních hodnot Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou: • ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3 – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy • jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako VKP – zejména mokřady, remízy, meze, trvalé travní porosty, skalní útvary, naleziště zkamenělin a nerostů apod. Ochrana přírody a krajiny: Lesy (VKP za zákona) a vzdálenost 50 m od okraje PUPFL Vodní plochy a toky (VKP ze zákona) – podél vodních toků volný pruh 6 m z každé strany Lokální biokoridory a biocentra a významné krajinné prvky včetně ostatních prvků ÚSES Regionální biokoridory č. 1286 a 6011 a nadregionální biocentrum 27 Voděradské bučiny Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 65 Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny Záplavové území Jevanského potoka

39

Ochrana zemědělského půdního fondu – se realizuje formou bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ) Ochrana lesního půdního fondu Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) tvoří významný podíl řešeného území. Vzdálenost 50 m od PUPFL limituje rozvoj pozemků sousedících. Stávající ani nová zástavba pozemky PUPFL nezasahuje. 2.2.3. Ochrana obyvatelstva a)

Záplavové území a aktivní zóna byla vyhlášena na Jevanském potoce, nezasahuje zastavěné ani zastavitelné území obce Černé Voděrady. Vhodné plochy pro skladování kontaminovaného materiálu v řešeném území nejsou.

b)

Zóna havarijního plánování není, systém varování je místním rozhlasem, který je ovládaný z budovy OÚ.

c)

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události - současný počet obyvatel je 293, cílový stav cca 578. Hromadné stálé úkryty neexistují, pro ukrytí jednotlivců nebo rodin mohou posloužit jako improvizované úkryty sklepy obytných domů.

d)

Evakuace obyvatel z obce mimo zónu havarijního plánování, obec toto neřeší, neboť není v zóně havarijního plánování.

e)

Materiál civilní ochrany je skladován v objektu Obecního úřadu, kde lze zřídit též sběrné místo humanitární pomoci. Obec zabezpečuje 2x ročně svoz nebezpečného odpadu, v případě mimořádné události není určené místo pro skladování nebezpečných látek ani se takové vhodné místo v řešeném území nevyskytuje. Nebezpečné látky v obci nejsou. Nejbližší sběrný dvůr nebezpečného odpadu je v Říčanech (odvod zajišťuje firma ASA).

f)

g)

Objekt vhodný k dekontaminaci osob v obci není, pro dekontaminaci zvířat možno použít dvůr bývalého ZD.

h)

Nejbližší lékárna – Kostelec nad Černými lesy. Nejbližší nemocnice - Říčany. Raněné osoby lze provizorně soustředit v obci na Obecním úřadě a v místním hostinci nebo v domově pro seniory v osadě Hačka.

i)

Nouzové zásobování pitnou vodou zajišťují Vodos Říčany (Kolín) cisternami, umístění na návsi u autobusové zastávky. Náhradní zdroj el. energie obec nemá. Příručka civilní ochrany s pokyny pro nebezpečné situace byla občanům rozdána v listopadu 2004.

j)

Ochrana ovzduší – v řešeném území se nevyskytuje žádný střední nebo velký zdroj imisí. V otázce ochrany ovzduší nutno postupovat podle §7 zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a nařízení vlády č.350/2002 Sb. – č.354/2002 Sb. a vyhlášek MŽP č. 355/2002 Sb. – 358/2002 Sb.

40

2.3. Ostatní limity využití území 2.3.1. Ochranná pásma technické infrastruktury: Ochranné pásmo venkovního vedení VN 22 kV – 7 (10) m na každou stranu od krajního vodiče Údaje uvedené v závorce platí pro rozvody realizované před rokem1995. Ochranné pásmo trafostanice – dle typu Kabelová vedení VN a NN – 1 m po obou stranách krajního kabelu Dálkové telekomunikační kabely – 2 m od osy na každou stranu Ochranné pásmo komunikací III. třídy – 15 m od osy krajního pruhu na každou stranu Ochranné pásmo ČOV – dle projektu Ochranné pásmo kanalizačního sběrače – 2 m od osy na každou stranu Hlavní řad pitné vody – na každou stranu 2 m Ochranné pásmo vodojemu Ostatní ochranná pásma Ochranná pásma vodních zdrojů: Ochranné pásmo 1. a 2. stupně vodních zdrojů obce Černé Voděrady Ochranné pásmo bývalého důlního díla Karolína – 40 m 2.3.2. Ochrana vod V území je třeba umožnit péči o koryta vodních toků, která se realizuje formou zachování nezastavěného území podél toku, tj. oprávnění při správě toku (manipulační pásmo, povolení vstupu na pozemky), v šířce 6 až 8m od břehové čáry toku. (zákon č. 20/2004 Sb.) Ochrana území před velkými vodami – je stanovena aktivní zóna a záplavové území Jevanského potoka.

2.4. Plochy dle způsobu využití a dle významu Plochy byly vymezeny na základě vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění, o obecných požadavcích na vyžívání území, která definuje základní dělení ploch s rozdílným způsobem využití. 1.

plochy pro bydlení smíšené dle § 8 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

BS

2.

plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura dle § 6 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

OV

3.

plochy občanského vybavení - sportovní plochy a zařízení dle § 6 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

OS

4.

plochy občanského vybavení – hřbitov dle § 6 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

OH

5.

plochy rekreace individuální dle § 5 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

RI

41

6.

plochy rekreace individuální – převod na bydlení smíšené dle § 8 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

BS-R

7.

plochy pro technickou infrastrukturu dle § 10 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

TI

8.

plochy pro veřejné prostranství dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

PV

9.

plochy přestavby pro výrobu a služby dle § 12 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

P-VS

10.

územní rezerva pro výrobu a služby dle § 12 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

VS – R

11.

-

plochy zeleně soukromé (zahrady a sady) ZS dle § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění jedná se o plochy zahrad, oplocené, které nemohou být součástí jiných ploch - v našem přápadě ploch pro bydlení, protože jsou příliš rozsáhlé a není vhodné je celé určit k zastavění z důvodu návaznosti na krajinné prostředí. 12.

-

plochy zeleně veřejné ZV dle § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění na těchto plochách je hodnotná vzrostlá zeleň a parkové úpravy. Plochy respektují stávající stav. 13.

plochy smíšení nezastavěného území z – zemědělské v – vodohospodářské p – přírodní l – lesní u – urbanizovatelné dle § 17 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

NSx

14.

plochy lesní dle § 15 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

NL

15.

plochy lesní Voděradské bučiny dle § 15 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

NLV

16.

plochy lesní – národní přírodní rezervace Voděradské bučiny dle § 15 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

NLR

17.

plochy vodní a vodohospodářské dle § 13 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

VV

18.

plochy zemědělské dle § 14 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

NZ

42

19.

dopravní infrastruktura – komunikace III.třídy dle § 9 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění

DZ

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE 3.1. Základní urbanistická koncepce Zástavba obce odpovídá běžnému průměru ve venkovské krajině včetně důsledků rozvoje v posledním desetiletí, tj. rozvoj obytné zástavby, inženýrských sítí, pomalý útlum zemědělství, chybějící občanská vybavenost. Katastrální území Černé Voděrady je rozděleno z hlediska využití na dvě části – část přírodní, zahrnující masiv lesů Voděradské bučiny a vždy velmi silně zemědělsky využívanou jižní část území, jak o tom svědčí i dochované pozemkové mapy z let 1848. Další lesní plochy a hodnotná zeleň se dochovaly hlavně na svazích a v údolí Jevanského potoka, který tvoří východní hranici řešeného území a Zvánovického potoka na západní straně řešeného území, kde je i několik chatových osad s hustou zástavbou. Chatové oblasti nebudou dále rozšiřovány. Počet trvale obydlených domů je cca 140, počet chat je cca 420. Území je na Prahu napojeno přes Strančice nebo Mnichovice (zaměstnání, nákupní střediska). Počet obyvatel mírně stoupá – v současné době je to 295 obyvatel, z toho 192 obyvatel v produktivním věku. Průměrný věk obyvatel je 46 let. Zastavěné území obce se rozkládá téměř v centru řešeného území, na rozhraní těchto dvou rozdílných krajin. Původní zemědělské statky kolem okrouhlé návsi doplňuje jižním směrem novější zástavba rodinných domů s menšími zahradami. Na okraji zástavby se nachází i dům s plochou střechou. Severně od silnice třetí třídy, která prochází obcí, se nachází až k hranici lesa zasahující smíšená zástavba domů pro trvalé bydlení a chat různé architektonické hodnoty. Na východní straně obce se nachází bývalý zemědělský areál, který je navržen jako přestavbové území pro výrobu a služby. Na toto přestavbové území navazuje územní rezerva. Nová zastavitelná území pro trvalé bydlení navazují na stávající zástavbu obce, pro bydlení jsou navrženy i nevyužívané plochy v zastavěném území obce – proluky, bývalý pionýrský tábor. Je umožněn převod chat na trvalé bydlení, ale jen ve vymezené části obce – severně od silnice III. třídy, kde je smíšená zástavba rekreační a trvale obytná. Celkové prostorové řešení katastru zůstává zachováno ve stávající podobě – zachovává obytnou a rekreační funkci obce. Silniční napojení na síť komunikací III. třídy se nemění. Místní spádová střediska Říčany – obec s rozšířenou působností, pracovní příležitosti, občanská vybavenost, zdravotnictví, sport Kostelec nad Černými lesy – obec s pověřeným obecním úřadem, stavební úřad, základní škola, občanská vybavenost

43

Praha – Krajský úřad Středočeského kraje, pracovní příležitosti, vyšší školství, kultura, zdravotnictví, občanská vybavenost Jevany – matrika, rekreace, sport Mnichovice – železnice, dálnice D1

3.2. Plochy stabilizované – zastavěné území Stabilizované plochy tvoří hlavně obytné smíšené území obce, které se skládá z původního historického jádra a novější převážně obytné zástavby. V tomto území se nachází i občanská vybavenost. Druhými největšími plochami jsou plochy individuální rekreační zástavby hlavně v jihozápadní části území. Samostatnou plochu tvoří původní areál zemědělské výroby, který přiléhá těsně k obytnému území, které je navrženo jako přestavbové území. V jižní části k.ú. se nachází samostatná plocha obytného území s domovem důchodců – lokalita Hačka. Tato část zůstává bez rozvoje.

3.3. Zastavitelné plochy – označené Z číslo název lok. Z1 Na Přestvůrce Z3 Přestvůrka Z4 Č. Voděrady sever Z5 Pod Vsí Z6 Na Bůčku Z7 Přestavbové území Z8 Na Podmezkách Z9 Borka I ČOV CELKEM OBEC Rezerva cca. 13 RD

kód OS BS BSR BS BS P-VS BS BS TI

výměra (ha) 0,4 2,1 5 0,75 1,33 2,2 2,3 0,71 0,3

počet RD cca 0 18 24 6 12 0 20 7 0 87 celkem max. 100 RD

3.4. Územní rezervy Územní rezerva je navržena v návaznosti na přestavbové území pro výrobu a služby

4. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA 4.1. Dopravní infrastruktura 4.1.1. Silniční komunikace Širší dopravní vztahy Řešeným územím prochází páteřní místní komunikace III/11320, která vede obcí, napojuje se na Penčice, Bohumil a Kostelec nad Černými lesy. Směrem západním vede do Zvánovic a Třemblatu, kde se napojuje na silnici II/113. Katastrem dále prochází

44

spojnice č. 11318 z Kostelce nad Černými lesy do Struhařova. Při východní hranici vede z Kostelce nad Černými lesy silnice č. 1083, která se u osady Hačka dělí na silnici č. 1085 do Kostelních Střímelic a Ondřejova a na silnici č. 1082 do Stříbrné Skalice. Pro dopravu se používají i polní cesty – jedna vede z obce do osady Hačka. Chatové enklávy v údolí Zvánovického potoka a pod silnicí jsou napojeny ze silnice Černé Voděrady - Zvánovice a z druhé strany od Kostelních Střímelic a dále několika cestami vedoucími z obce. V řešeném území nejsou plánovány žádné regionální ani jiné komunikace či železniční trasy. 4.1.2. Místní komunikační síť - stav Všechny komunikace splňují parametry silnic třetí třídy, jako nedostatek se však jeví těsná návaznost původní obytné zástavby na silnici III. třídy a ostrá zatáčka v centru obce. Místní obslužné komunikace v intravilánu obce jsou zpevněné s povrchem živičným nebo z betonových panelů, na hranici zástavby přecházejí v částečně zpevněné až nezpevněné cesty vedoucí do polí. 4.1.3. Návrh nových komunikací v sídle Nové plochy pro obytnou zástavbu navazují na zastavěné území a nové komunikace navazují na stávající komunikační síť. Trasy nových komunikací uvnitř jednotlivých obytných lokalit budou řešeny v rámci územních řízení. • komunikace k ČOV bude obousměrná, v areálu ČOV ukončena otočkou • vjezd do lokality Z6 – je využit stávající polní sjezd z komunikace III. třídy, vjezd na polnosti bude ze strany bývalého zemědělského areálu. • nová účelová komunikace v krajině je navržena pro obsluhu zdrojů pitné vody Doprava v klidu Stav: Parkování v obytné zástavbě se odehrává převážně na soukromých parcelách rodinných domů a v garážích, částečně v ulicích. Menší parkovací plocha je před restaurací v centru obce. Návrh: V nových obytných lokalitách budou zajištěna parkovací místa na parcelách a v garážích rodinných domů. Počet míst bude dle velikosti domu a počtu bytových jednotek (max. 3 BJ v jednom RD), vždy alespoň 1 místo na bytovou jednotku. 4.1.4. Hromadná doprava Autobusová doprava: V obci jsou tři autobusové zastávky. Linka 495 – Strančice – Mnichovice – Ondřejov – Zvánovice – Černé Voděrady Linka 492 – Kostelec nad Černými lesy – Jevany – Černé Voděrady Linka 382 – Praha Háje – Jevany – přestup na 492, jezdí 1x denně 4.1.5. Turistické trasy, cyklotrasy Cyklistické trasy Řešené území je protkáno několika cyklistickými trasami – hlavní trasa č. 0023 vede ve směru sever – jih Voděradskými bučinami z Louňovic do Černých Voděrad a do

45

Zvánovic. Obcí prochází také Pražská trasa č. 0085. Napříč Voděradskými bučinami vede po silnici trasa č. 0024 ve směru Jevany - Struhařov Turistické stezky Územím vede několik značených turistických tras, údolím Zvánovického potoka vede zelená značka, z obce směrem severním vede žlutá značka, z Jevan přichází značka červená, která v obci odbočuje směrem východním. Do Louňovic vede značka modrá, odbočující blízko Jevanského rybníka z červené. Pohyb turistů je v řešeném území zejména v létě značný. Pěší komunikace v obci Chodníky v obci vesměs nejsou. Obyvatelé se pohybují po místních zklidněných komunikacích. V nových lokalitách je nutno s chodníky počítat. 4.1.6. Průchodnost krajiny, pěší doprava V obci není většinou vybudovaná síť chodníků. Vzhledem k malému provozu jsou pro pohyb pěších používány místní komunikace. K zajištění průchodnosti krajiny slouží účelové cesty v krajině – nezpevněné polní a lesní cesty a turistické trasy, případně pěší cesty. 4.1.7. Ostatní druhy dopravy Železniční, letecká a vodní doprava v území nejsou.

4.2. Technická infrastruktura 4.2.1. Vodní toky a nádrže VODNÍ TOKY A NÁDRŽE: Hydrologicky náleží území do povodí Vltavy. Celé území je odvodňováno Jevanským a Zvánovickým potokem do Sázavy. Jevanský potok tvoří východní hranici k.ú. Černé Voděrady, Zvánovický potok tvoří západní hranici k.ú. Černé Voděrady. Podíl vodních ploch na území je velmi malý. Vodoteče si vesměs zachovaly svoje přirozená koryta. Na bezejmenném přítoku do Jevanského potoka je vybudován nový rybník Loučky v rámci revitalizace přítoku Jevanského potoka. Na Jevanském potoce je navržen rybník Niklák jako retenční a pro extenzivní chov ryb. V lokalitě „Na Chmelnicích“ je malý rybníček na přítoku do Jevanského potoka. Na severním okraji obce v lokalitě „Na Přestvůrce“ je vybudované koupaliště, které je na přítoku do Zvánovického potoka. Jevanský potok: Hydrologické pořadí: 1 - 09 - 03 – 106 až 112 Celková plocha povodí: 75,9 km2 Průměrný průtok: 0,28 m3 /s

46

Správcem toku Jevanského potoka je povodí Vltavy. Bezejmenné přítoky jsou ve správě ZVHS a obce. Jevanský potok protéká na k.ú. Černé Voděrady směrem od severu k jihu po východní hranici území. V severní části k.ú. Černé Voděrady protéká Jevanský potok Národní přírodní rezervací „Voděradské bučiny“. Potok má přírodní, neupravené koryto, do kterého nebudou prováděny žádné zásahy. Jevanský potok je zařazen mezi kaprové vody. Z řešeného území přitékají zprava do Jevanského potoka tři bezejmenné přítoky. Na přítoku protékajícím lokalitou „Na Chmelnicích“ je vybudován malý rybníček, jeho využití není známo. Za rybníčkem je uvažováno napojení odtoku z ČOV do vodoteče. Na přítoku protékajícím lokalitou „V loučkách“ je vybudován nový rybník Loučky. Rybník má homogenní hráz dlouhou 114 m, výška hráze nad nejvyšším bodem terénu je 7,2 m, kóta koruny hráze je 353,50 m n.m. Zatopená plocha je 13 800 m2, objem rybníka 33 600 m3. Účel rybníka je krajinotvorný a ekostabilizační. Není určen k vodní rekreaci obyvatel ani k hospodářskému chovu ryb. Z toho důvodu vydal Krajský úřad Středočeského kraje stanovisko (č.j. 97381/2006/KÚsk/OŽP-Fx) ze dne 2. 8. 2006, že není nutné posouzení návrhu ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí. Provoz se bude řídit provozním a manipulačním řádem. Při provozu rybníka bude zachován v toku pod rybníkem minimální zůstatkový průtok Q355 . Zvánovický potok: Je pravostranný přítok Jevanského potoka. Hydrologické pořadí: 1 - 09 - 03 - 109 Správcem toku Zvánovického potoka včetně přítoků jsou Lesy ČR. Zvánovický potok protéká na k.ú. Černé Voděrady směrem od severu k jihu po západní hranici území. Potok má přírodní, neupravené koryto, do kterého nebudou prováděny žádné zásahy. Zvánovický potok je zařazen mezi kaprové vody. Na bezejmenném přítoku Zvánovického potoka je v lokalitě „Na Přestvůrce“ vybudováno veřejné koupaliště, které slouží k rekreaci. Koupaliště je průtočné, dobře udržované. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Jevanského potoka ČHP-1-09-03-106 až 112, ř. km. 0,0 – 13,7 Na Jevanském potoce bylo stanoveno platné záplavové území a vymezena aktivní zóna rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje v r. 2006 č.j. 127756/105/OŽP-Bab. Záplavové území podél Jevanského potoka neohrožuje zastavěnou část obce. Záplavové území pro drobné toky a Zvánovický potok nebylo navrženo ani vyhlášeno, obec ani správci toku nevlastní žádné podklady o záplavách. 4.2.2. Zásobování pitnou vodou Převážná část obce je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je obec Černé Voděrady. Zdrojem vody pro obec jsou dvě studny ozn. HJ2 a HJ3, které jsou situovány na katastrálním území obce Černé Voděrady v linii sever-jih, ve vzdálenosti cca 800 m od posledních obytných objektů obce. Vrty jsou provedeny na pozemcích č. 619, 620, 621, k.ú. Černé Voděrady.

47

Využitelná vydatnost vrtu HJ2 je 0,9 l/s, vydatnost vrtu HJ3 je 0,7 l/s. V prostoru, kde se nachází vrty HJ2 a HJ3, je proveden ještě vrt HJ1, který se nevyužívá pro vysoký obsah Fe. Vydatnost vrtu HJ1 je max. 1,4 l/s. Ze studní HJ2 a HJ3 se dopravuje voda společným výtlačným řadem do AT stanice v obci. Výtlačný řad do AT stanice je DN 100. Voda je v AT stanici hygienicky zabezpečována a dodávána do rozvodných řadů v obci. Vodovod slouží pouze pro zásobování stálých obyvatel obce. Nové obytné plochy budou napojeny na stávající vodovodní řady. Pásma hygienické ochrany zůstávají stejná, dle rozhodnutí ONV OVLHZ Kolín z r. 1984. Nově je doplněno PHO 1. stupně vodního zdroje HJ1. Stávající pásma hygienické ochrany: Prameniště vrtů HJ1, HJ2 a HJ3 Ochranné pásmo I. stupně - oplocení 10 x 10 m okolo každého vrtu. Ochranné pásmo výtlačného řadu je 2 m od vnějšího líce potrubí na obě strany. Další provedené vrty a šachtové studny v obci: V obci jsou provedeny tři nové jímací objekty - vrty HV-1, HV-2, HV-3. Vrty jsou v soukromém vlastnictví (pan František Nikl). Vrt HV-1 je umístěn těsně u obytného objektu, vrt HV-2 v blízkosti tenisových dvorců a vrt HV-3 pod někdejším kravínem. Celková vydatnost všech tří vrtů je cca 1,95 l/s. Vydatnost vrtů: HV1 - 1,5 l/s HV2 - 0,23 l/s HV3 - 0,22 l/s Stávající šachtové, kopané studny: OZNAČENÍ

LOKALITA

PARCELNÍ ČÍSLO

PRŮMĚR STUDNY

HLOUBKA STUDNY

S1

U hřbitova

1229/1

1,0 m

1,81 m

S2

Na Okole

1209/9

2,0 m

11,16 m

S3

U Vykoukalů

1209/4

2,5 m

5,80 m

S4

Borka

1125/22

1,0 m

4,30 m

S5

U Jordánu pod Kaštany

1209/4

1,5 m

4,80 m

S6

Přestvůrka

1209/1

1,0 m

11,17 m

u Kroupů u zastávky S7

Hanek

st. 233

2,0 m

5,20 m

S8

Přestvůrka nad Polákem

1159/1

2,0 m

5,20 m

48

Všechny šachtové studny (kromě S7) se nacházejí na přístupném prostranství. Studny lze využívat pro doplňkovou potřebu - např. zalévání zeleně. Vodovody ze studní nesmí být nikde propojeny s veřejným vodovodem (dle zákona č. 274/2001 Sb. § 3, odst. 4.) Studna S7 slouží v současnosti pro zásobování tří domácností pitnou vodou. Stávající potřeba vody pro obec Černé Voděrady: Potřeba vody je stanovena podle směrnice Ministerstva vodního a lesního hospodářství č. 9/1973, přičemž jsou specifické potřeby vody oproti základním hodnotám sníženy (ve smyslu čl. IV/4 směrnice 9/1973) tak, aby odpovídaly novějším metodickým podkladům, které zohledňují trendy ve spotřebě vody z poslední doby - Pokyny Min. zemědělství ČR pro výstavbu vodovodů v malých obcích - 1993. spec. potřeba vody pro obyvatele (trvalé bydlení)

230 l/os/den

snížená potřeba vody o 40 % dle čl. IV, odst. 4

138 l/os/den

základní vybavenost

20 l/os/den

celkem

158 l/os/den

potřeba vody pro obyvatele

158 l/os/den

stávající počet obyvatel

293 osob

Stávající potřeba vody: Qstav1den = 293 osob x 158 l/os/den = 46,29 m3/den = 0,54 l/sec Qstav 1maxd = 46,29 m3/den x 1,5 = 69,43 m3/den = 0,80 l/sec Podklady pro výpočet nárůstu kapacit inženýrských sítí: a) Bydlení NÁZEV LOKALITY Na Přestvůrce Přestvůrka Č.Voděradysever Pod vsí Na Bůčku Na Podmezk. Borka

OZNAČENÍ

PLOCHA (ha) 0,4

POČET RD

POČET OSOB

Z1

DRUH ZÁSTAVBY OS

Z3 Z4

BS BSR

2,4 5,0

18 24

50 66

Z5 Z6 Z8

BS BS BS

0,75 1,33 2,3

6 12 20

17 34 56

Z9

BS

0,7

7

18

Minimální nárůst obyvatel: Rezerva: Nárůst osob celkem:

241 44 285

49

b) Přestavbová plocha Z7 – 21 534 m2 Nerušící výroba, služby, rostlinná výroba Počet osob - 20 Qstavmax h = (Qmaxd x 1,8)/24 = 5,60 m3 /hod → 1,55 l/sec Orientační stanovení potřeby vody s ohledem na předpokládaný rozvoj území: Potřeba vody pro obyvatele - bydlení

158 l/os/den

Stávající počet obyvatel

293 osob

Předpokládaný nárůst obyvatel

285 osob

Celkový výhledový počet obyvatel

578 osob

Potřeba vody: Q1den = 578 osob x 158 l/os/den = 91,32 m3/den = 1,06 l/sec Q1maxd = 91,32 m3/den x 1,5 = 136,98 m3/den = 1,58 l/sec Qmax h = (Qmaxd x 1,8)/24 = 10,27 m3 /hod → 2,85 l/sec Přestavbová plocha (Z 7) Nerušící výroba, služby Počet zaměstnanců: 20 os - uvažovaný provoz 8 hod./den Potřeba vody: Q2den = 20 os x 80 l/os/den = 1,60 m3/den = 0,055 l/sec

Celková výhledová potřeba pitné vody: ΣQden = Q 1den

= 92,92 m3 /den → 1,07 l/sec

Qmax d = Qden x 1,5

= 139,38 m3 /den → 1,61 l/sec

Qmax h = (Qden x 1,8 )/24

= 10,45 m3 /hod → 2,90 l/sec

Zásobování vodou - návrh: Stávající vodovodní systém (zdroje vody a AT stanice) pokrývá dostatečně současné odběry pitné vody v obci. Současná vydatnost vrtů HJ2 a HJ3 je 1,6 l/s. Předpokládaný rozvoj obce vyvolá nárůst spotřeby vody o cca 80 % oproti spotřebě současné. Pro zajištění celkového požadovaného množství pitné vody je nutné zajistit vodní zdroje o celkové min. současné vydatnosti 1,07 l/s (Qmaxd).

50

Pro doplnění potřebného množství vody ze zdrojů HJ2 a HJ3 je možné uvažovat o zprovoznění vrtu HJ1. V tomto případě by u vrtu musela být umístěna malá úpravna vody, kde by se odstraňovalo nadbytečné množství Fe. Jako další možnost se jeví provedení nového hydrovrtu ve stejné lokalitě jako jsou vrty stávající. Voda ze tří vrtů bude dopravována stávajícím výtlačným řadem do stávající AT stanice. Pro zásobování nových ploch pro bydlení a přestavbovou plochu Z7 budou doplněny nové zásobní řady do nových spotřebišť, které budou napojené na stávající zásobní síť. Stávající zásobní síť bude rozšiřována podle postupu zástavby v uvažovaných lokalitách. Pásma hygienické ochrany zůstanou stávající. Zajištění vody pro požární účely: Odběr požární vody pro vnější zásah bude zajištěn z veřejného vodovodu přes požární hydranty, které budou osazeny na stávajících i nových řadech. Při rozšiřování zásobní sítě budou na nových řadech osazovány požární hydranty po 200 m. Pro osazení požárního hydrantu je nutný profil vodovodního řadu DN 100. Možnost využití stávajících studní pro požární zásah: Stávající studny nesplňují požadavky svojí vydatností (předpokládá se specifická vydatnost maximálně 0,01 l/s na jeden metr snížení hladiny). Podle okamžitého objemu vody (více jak 3 m2) by však toto kriterium pro požární studny splnily studny s větším průměrem - S2, 3, 5, 7, 8. Jedná se o jednorázové doplnění cisteren. 4.2.3. Kanalizace a čištění odpadních vod Stávající stav: Katastrální výměra obce je 1 314 ha. Obec má 293 stálých obyvatel. Výhled je 578 stálých obyvatel. V obci je neucelená síť dešťové kanalizace z betonového potrubí DN 500 v celkové délce cca 2 km, která společně se systémem příkopů, struh a propustků řeší odvod dešťových vod z obce do místních vodotečí. Splaškové odpadní vody jsou většinou akumulovány v žumpách, pouze 5 trvale žijících obyvatel je napojeno na domovní čistírnu. Svoz žump se provádí na ČOV v Říčanech a Jevanech. Návrh kanalizace: Dešťové odpadní vody - v co největší možné míře budou dešťové vody ze střech a zpevněných ploch zasakovány na vlastních pozemcích. Dešťové vody ze stávajících komunikací a ploch budou sváděny stávajícím systémem dešťových stok do místních vodotečí. Nové komunikace a zpevněné plochy v lokalitách nové výstavby budou odvodněny buď příkopovým nebo zatrubněným vedením podél okrajů komunikací. V případě možnosti budou zasakovány do terénu nebo budou svedeny do vodotečí přes retenční nádrže s regulovaným odtokem.

51

Splaškové odpadní vody - v současné době je zpracován projekt na úrovni DUR na splaškovou kanalizaci a ČOV pro obec Černé Voděrady. Zpracovatel projektu:

Radka Schwarzová Vodohospodářská projekce, Žitenice

Je navržena gravitační síť splaškové kanalizace pro převážnou část obce. Malé části obce, které z důvodu nepříznivých spádových poměrů nelze odkanalizovat gravitačně, budou napojeny na gravitační kanalizaci pomocí výtlačného potrubí a čerpací stanice splaškových vod. Plochy se nacházejí v jižní části obce. Veškeré splaškové vody z obce budou pomocí kanalizačních stok svedeny na ČOV. ČOV je navržena na pozemku č. 129/1 a 132. ČOV je navržena jako mechanicko-biologická s pneumatickou aerací a anaerobní nebo aerobní dostabilizací kalu. ČOV je navrhována s terciárním stupněm pro dočištění odpadních vod na požadovanou úroveň. ČOV je navržena pro 340 EO. Pro výhledový počet obyvatel bude technologie ČOV rozšířena na požadované množství splaškových vod (viz následující výpočet). Vyústění vyčištěných splaškových vod z ČOV je navrženo do bezejmenné vodoteče, která je pravostranným přítokem Jevanského potoka. Pro posouzení vlivu ČOV na kvalitu podzemních vod (možnost ovlivnění kvality vody z vrtu HJ3) bylo vypracováno hydrologické posouzení, ze kterého vyplývá, že plánované vypouštění předčištěných odpadních vod do drobné vodoteče, která následně protéká v těsné blízkosti I. ochranného pásma vrtu HJ3 by neovlivnilo kvalitu jímané vody z vrtu, vzhledem k mocné nepropustné vrstvě v úrovni terénu. Orientační množství splaškových vod stanovené s ohledem na výhledový rozvoj území: Množství splaškových vod odpovídá potřebě pitné vody dle směrnice MVLH 9/1973. spec. potřeba vody pro obyvatele (trvalé bydlení)

230 l/os/den

snížená potřeba vody o 40 % dle čl. IV, odst. 4

138 l/os/den

základní vybavenost

20 l/os/den

Celkem

158 l/os/den

Celkové výhledové množství splaškových vod Množství splaškových vod-bytový fond Stávající počet obyvatel

293 osob

Výhledový počet obyvatel

578 osob

Množství splaškových vod odpovídá potřebě pitné vody: Q1den = 578 osob x 158 l/os/den = 91,32 m3/den = 1,06 l/sec Množství splaškových vod - přestavbová plocha Z7: Q2den = 20os x 80l/os/den = 1,60 m3/den = 0,055 l/sec ΣQden = Q 1den + Q 2den = 92,92 m3 /den → 1,07 l/sec

52

Zatížení ČOV přiváděným BSK5: Bytový fond = 578 osob x 60 g/BSK5/os/den = 34,68 kg BSK5 /den Přestavbové plochy 20 osob x 20 g BSK5/os/den = 0,4 kg BSK5/den ΣBSK5 = 35,08 kg BSK5/den Průměrná koncentrace BSK5 = 378 mg BSK5/l Produkce 35,08 kg BSK5/den odpovídá 585 EO Navržená čistírna je pro kapacitu 340EO. V případě, že rozvoj území bude odpovídat předpokladům, bude nutno kapacitu čistírny zdvojnásobit. Při záboru pozemků pro projektovanou čistírnu je třeba počítat s jejím rozšířením a dopředu vyčlenit pozemky pro výhledové řešení. Odtok z čistírny: Předpokládaná účinnost čistírny musí být cca 98 %. Směšovací rovnice: (Qden x BSK5 ) + (Q355 x BSK5 ) / (Qden + Q355) Odtok z ČOV Q den (l/sec)

1,18 l/sec

Q 355 (l/sec) BSK 5 (mg/l)

Recipient

0,5 l/sec 10,5 mg/l

2 mg/l

Po smíchání je hodnota BSK5 ve vodoteči 7,9 mg/l (>6 mg/l dle příl. č. 3 nařízení vlády č. 229/2007 Sb.) Zbytkové znečištění BSK5 = 13,81 mg/l < 30 a 60 mg BSK5 /l Dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. je limitní hodnota zbytkového znečištění určena požadavkem přípustných a mezních hodnot koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l určených v příloze č. 1 pro kategorii 500 – 2000 EO (je nutné postupovat podle cit. nařízení vlády a Metodického pokynu odboru ochrany vod MŽP k nař. vl. č. 229/2007 Sb. – publikován v částce 10/2007 Věstníku MŽP). p = hodnota přípustná m = hodnota mezní ČOV pracují běžně s účinností 95 %. Protože vodoteč, do které budou vyústěny předčištěné vody z ČOV je málo vodná, musí být před zaústěním do vodoteče zařazen další stupeň čištění – kořenová čistírna, aby byly dosaženy požadované limity zbytkového znečištění. Hydrologické posouzení vlivu plánované ČOV a vod z ní vypouštěných na kvalitu podzemních vod zpracoval RNDr. Ladislav Žitný (autorizace v oboru hydrogeologie č. 2009/2006), Poděbradská 541, Praha 9, tel./fax 281 862 396. Posudek byl zpracován v červnu 2008 a dle jeho výsledku byla navržena ČOV.

53

Při výstavbě sítě splaškové kanalizace podle stávajícího projektu budou provedeny splaškové gravitační a výtlačné stoky pro stávající zástavbu obce. Při rozšiřování zástavby v severní části obce (zóny Z1, Z3, Z4, Z5, Z6, Z9) budou jednotlivé plochy napojeny na gravitační síť pomocí nových gravitačních stok a dále na ČOV. Zóny Z7 a Z8 budou napojeny pomocí výtlačných řadů. Při dosažení kapacity navrhované ČOV musí dojít k jejímu rozšíření, proto je navržena v ÚP větší plocha než je nyní plánovaná ČOV. 4.2.4. Zásobování elektrickou energií Ochranná pásma: Venkovní vedení VN 22 kV – 7 (10) m od krajního vodiče na každou stranu Kabelová vedení VN a NN – 1 m po obou stranách krajního kabelu, v zástavbě možno využít sníženého ochranného pásma dle ČSN Elektrické stanice kabelové – 2 m kolmo na obezděnou hranici objektu stanice Stávající stav: Obec je zásobována z nadzemního vedená VN 22 kV jako koncová. Nadzemní vedení vede do obce z jižní strany, na okraji obce se dělí na dvě větve a obklopuje obec z východní a západní strany. Nadzemní vedení zásobuje pět stávajících trafostanic, které jsou v územním plánu pro lepší orientaci označeny čísly 1 až 5. TS 1 – zděná – nachází se v jižní části obce TS 2 – kabelová – na východním okraji zástavby TS 3 – příhradová – v zástavbě blízko silnice ve směru na Zvánovice TS 4 – příhradová – u rybníka TS 5 – příhradová – na západním okraji zástavby u silnice ve směru na Kostelec nad Černými lesy TS 6 – se nachází v jižní části území a zásobuje chatovou oblast v údolí Zvánovického potoka. Zůstává beze změny. Návrh zásobování el. energií: a) Bydlení lokalita počet RD Pv= kW/RD Pvcelkem soudobost kWcelkem ----------------------------------------------------------------------------------------------------------Z3 18 18,6 335 kW 0,37 124 Z4 24 18,6 446 kW 0,37 165 Z5 6 18,6 112 kW 0,48 54 Z6 12 18,6 223 kW 0,4 89 Z8 20 18,6 372 kW 0,37 138 Z9 7 18,6 131 kW 0,5 66,0 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 636 30% rezerva 190 Celkem 826

54

b) Občanská vybavenost Z1 sport - celkem odhad 20 % z 3 855 m2 = 771 m2 x 0,075 kW/m2 58,0 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 58,0 c) Komerční plochy Z7 - drobná výroba, služby, zemědělská a rostlinná výroba - celkem odhad 70 % z 21 534 m2 = 15 074 m2 x 0,075 kW/m2 1131,0 - čistička odpadních vod (ČOV) 30,0 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 1161,0 ČERNÉ VODĚRADY CELKEM 2045 kW + rezerva

2 173 kW

Počet TS (400 kVA) - 2173 / 400 x 0,95 x 0,7 = 8,2 – 8 ks TS Výpočtová skladba TS : - 3 x 630 kVA (Z7/2, Z3+Z4/1) - 4 x 400 kVA zbytek Návrh nových trafostanic: Vzhledem ke stávajícímu rozmístění 5 trafostanic v obci je navrženo zásobování elektrickou energií takto: TS 1 stávající – beze změny TS 2 stávající – beze změny TS 3 stávající – beze změny TS 4 stávající – Na Přestvůrkách – rekonstrukce 2 x do 630 kVA TS 5 stávající – u silnice na Kostelec n. Černými lesy – rekonstrukce 2 x 400 kVA Trafostanice nové (pro orientaci označené velkým písmenem): TS – A – Přestvůrka – 2 x 630 kVA TS – B – Na Bůčku – 1 x 400 kVA TS – C – Přestavbové území – 2 x 630 kVA TS – D – Na Podmezkách – 1 x 400 kVA Bydlení v RD i v bytech se předpokládá na průměrné úrovni. Jednotlivé byty jsou zařazeny do stupně elektrizace „C“ – byty, v nichž se elektřina používá pro domácí el. spotřebiče připojované k rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kVA. K vaření a pečení se používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kVA. Topení a ohřev vody je elektrický. Pro stanovení příkonu pro 1 RD bylo uvažováno s příkonem 18,6 kW. To je výpočtové zatížení po soudobosti všech instalovaných spotřebičů v bytě. Předpokládá se hlavní jistič před elektroměrem 3 x 32A/B s blokováním, tj. nízký tarif pro topení a ohřev vody. Pro stanovení příkonu pro občanskou vybavenost a komerční plochy byla použita podniková norma PREdi KA 101 s účinností od 25. 9. 2006. Zásobování chatových oblastí zůstává beze změny, stávající TS 6 je beze změny.

55

4.2.5. Spoje a telekomunikační vedení Telefónica O2 má v obci Černé Voděrady provedenou metalickou kabelizaci, která pokrývá převážnou část obce – mimo chatových osad. Obec je napájena DLC Konojedy, v rámci přívodního kabelu jsou do obce založeny HDPE tr. pro možné zatažení optického kabelu. Na výpadových komunikacích k novým plánovaným lokalitám jsou ponechány rezervy, které jsou kapacitně dostatečné. Návrh připojení jednotlivých lokalit je třeba řešit jednotlivě v rámci jednotlivých územních či stavebních povolení. Nárůst služeb a další rozvoj sítě je závislý na požadavcích zákazníků a finančních možnostech, technicky je možné připojit veškeré nově navrhované lokality. 4.2.6. Nakládání s odpady Obec má zpracovanou vlastní obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem a stavební sutí. Odvoz domovního směsného odpadu je zajištěn odbornou firmou ASA. Nadále bude smluvní svoz zachován ve všech částech obce a rozšířen pro nově zastavěné plochy. V obci probíhá tříděný sběr odpadů – stanoviště je na návsi. Sběr nebezpečného odpadu a velkoobjemový sběr probíhá 2 x ročně. Východně od obce se nachází plocha pro velkoobjemový odpad organického původu. V návrhu ÚP se navrhuje zřídit postupně další stanoviště pro tříděný odpad v nových lokalitách.

4.3. Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury Rozsah ploch občanského vybavení charakteru veřejné infrastruktury (školství, kultura, veřejná správa, ochrana obyvatelstva) je stabilizovaný, ale nachází se většinou mimo sídlo. Stávající zařízení zahrnují obecní úřad, knihovnu, požární zbrojnici a dvě hospody. Dále jsou na okraji obce hřiště se zázemím. Je navržena plocha OS pro další rozvoj sportovních ploch a zařízení a ve funkční ploše bydlení je možno zřizovat předškolní zařízení v rozsahu jednoho RD. V samostatném území Hačka se nachází domov důchodců, jižně od obce je hřbitov.

4.4. Veřejná prostranství – veřejná zeleň Veřejné prostranství se rozkládá v okolí obecního úřadu, před hospodou a zastávkou autobusu, zahrnuje všechny místní komunikace a doprovodnou zeleň. Celá náves je velmi pěkně upravená.

5.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

5.1. Základní údaje Klimatické poměry (údaje čerpány z meteorol. záznamů stanice v Modřanech) Nadmořská výška: 400 - 443 mnm Průměrná roční teplota vzduchu: 7,1 0C Nejteplejší měsíc: červenec 16,1 0C Nejchladnější měsíc: leden –2,8 0C Průměrná teplota duben-září: + 11 0C Počet letních dnů okolo 25 0C: 39 56

Počet mrazových dnů ročně: Počet dnů se sněhovou pokrývkou: Roční úhrn srážek: Průměr srážek duben-září: Převládající větry: Langův dešťový faktor:

112 56 596 mm 382 mm LT-JZ, ZM-SV 67,3

Klimaticky představuje území celistvé, avšak rozdílné klimatické celky, a sice komplexy pahorkatinných lesů a širokou nivu. Zatímco komplexy lesů se vyznačují retardací klimatických změn a dokonce i určitou tepelnou setrvačností, větším počtem dnů se sněhovou pokrývkou, mírnějším prouděním vzdušných mas a menším rozpětím maximálních a minimálních teplot, údolní niva je do značné míry mrazovou kotlinou s širší amplitudou teplot, a to přes vliv vodních ploch na místní mikroklima. Přesmyk teplotních vrstev nastává zejména v pozdním jaru. Geologie, geomorfologie, hydrologie, hydrogeologie, pedologie Popisovaný katastr se nachází v Českém masivu, fyzickogeografické jednotce Benešovská pahorkatina, která geomorfologicky náleží do Středočeské pahorkatiny. Území je svažité všemi směry, převládá však sklon k JV. Na celkový ráz krajiny mají zásadní vliv lesní masivy a zaklesnutá údolí Jevanského a Zvánovického potoka. Geologicky je podloží zájmového území budováno zejména horninami středočeského plutonu, zejm. porfyrickou biotitickou žulou (tzv. Říčanský typ). Místy je prostoupena leukokrátními aplitickými žilami (velice světlé hrubě i jemně krystalické horniny). Tyto horniny mají v přírodních procesech vlastnosti charakteristické pro granitoidy, čímž je určen i ráz krajiny - mírné zvlnění, oblá návrší apod. Další části katastru jsou budovány permokarbonskými horninami černokosteleckého souvrství, zejm. slepenci, prachovci a jílovci. Lokálně se nacházejí pleistocénní spraše. V údolních nivách Jevanského a Zvánovického potoka jsou uloženy písčitohlinité deluviofluviální sedimenty, které dosahují mocnosti až 5 m. Menší toky jsou vyplněny fluviálními, převážně písčitohlinitými sedimenty. Místy se nacházejí náplavy štěrků a štěrkopísků, zejména v kaňonovitých částech potoků. Hydrogeologicky představuje území systém s jedním, místy se dvěma kolektory. Prvním je oběh vody ve zvětralinové zóně granitoidů a ve svrchních, rozpukaných částech těchto hornin. Jedná se o hlinité písky s dobrou propustností, pro které jsou charakteristické značné rychlosti proudění a rychlé šíření kontaminace z okolní zemědělské činnosti. Oblastí infiltrace jsou temena a svahy návrší, oblastí drenáže prameny a koryta potoků. Hloubka podzemní vody pod terénem je cca do 7 m. Druhým oběhem je artézský systém podzemních vod v ložních puklinách v granitoidů, je však nevýrazný. Ve dvou rozlehlejších lokalitách jsou položeny drenážní systémy, které na biotu působí značně negativně. Výrazně rušivých antropogenních fenoménů je v zájmovém území málo (chatová a vilková zástavba), v tomto ohledu je katastr výjimečný. Převládají přírodní prvky. Turistický ruch je ovšem nárazově silný. Zemědělská činnost je přiměřeně rozvinuta. Biogeografie, fytogeografie, geobotanika, ÚSES Dle biogeografického členění (BUČEK, LACINA 1992 a CULEK M 1995) se nachází v biogeografickém regionu 1.22 – Posázavský region. Dle podkladů SÚPPOP (1987) se nachází v sosiekoregionu II.19 – Středočeská pahorkatina.

57

Sledované území se nachází ve vegetačním stupni 2. až 3., v mírně teplé klimatické oblasti A2, fytogeografické oblasti Mesophyticum, fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickém okresu Říčanská plošina, podokresu Jevanská plošina. Dle rekonstrukční mapy potencionální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ a kol. 1998) jsou potenciální vegetací v území údolní olšiny podsvazu Alnenion glutinosoincanae, v širším okolí černýšové dubohabřiny asociace Melampyro nemorosi Carpinetum, v SZ části katastru na levém břehu Jevanského potoka kyčelnicové bučiny asociace Dentario enneaphylleae-Fagetum a kyselé bikové bučiny Luzulo albidaeFagetum, v JV části acidofilní doubravy Luzulo albidae-Quercetum. V katastru Černé Voděrady se nacházejí funkční lokální biokoridory a biocentra ÚSES. Jevanský potok je LBK 11, propojený do LBC 8 (mimo katastr. úz.). Zvánovický potok jako regionální biokoridor 1286 a 6011 propojuje Nadregionální biocentrum Voděradské bučiny s prvky ÚSES na k.ú. Zvánovice a k.ú. Hradec. Nadregionální BC zahrnuje významnou část katastru Voděradské bučiny. Fytocenologie, floristika Nejpříznačnějším přírodním biotopem zdejšího území jsou květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou Dentario enneaphyllae-Fagetum. Častěji se vyskytují bikové acidofilní bučiny Luzulo albidae-Fagetum. Ze svazu Luzulo albidae-Fagion se dále vyskytují vzácně acidofilní jedliny. Acidofilní bikové doubravy Luzulo albidaeQuercetum jsou zachovány již mimo NPR Voděradské bučiny. Podél toků jsou zachovány olšiny s ostřicí řídkoklasou Carici remotae-Alnetum. V rybníčku v Černých Voděradech je zachováno iniciální společenstvo svazu Phragmition s dominantní Juncus effusus. Z náhradních přírodních biotopů jsou zaznamenány fragmenty podsvazu Filipendulenion. Kromě vzácnější kyčelnice devítilisté (Dentario enneaphyllos) byl vzácně zachycen výskyt ohroženého druhu hniláku smrkového (Monotropa hypopitys). Zoogeografie, faunistika Zoogeograficky patří území do palearktické oblasti, eurosibiřské podoblasti, provincie listnatých lesů, zóny listnatých opadavých a smíšených lesů, zvířeny hercynského původu v obvodu Středočeských pahorkatin a nížin a do konkrétního biotopu (MAŘANOVO členění, upravené BUCHAREM 1983). S přihlédnutím k čel. Carabidae (střevlíci - řád Coleoptera) a řádu Neuroptera a dalších skupin je území řazeno do faunistického okresu Středočeská pahorkatina (ZELENÝ 1972, PŮLPÁN 1968, SOLDÁN 1980).

5.2. Územní systém ekologické stability: Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální SES. V řešeném území se vyskytují nadregionální a regionální prvky ÚSES. 5.2.1. Nadregionální a regionální ÚSES V severní části řešeného území se rozkládá lesní masiv jevanských lesů, jehož významnou částí je Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny – její hranice

58

byly převzaty z podkladu Ministerstva pro místní rozvoj. Rezervace byla vyhlášena v roce 1955, její rozloha činí 658 ha. Les tvoří převážně buky, doplněné dubem letním, habrem obecným, místy se vyskytuje osika, lípa a bříza. V lese hnízdí řada vzácných druhů ptáků, například datel černý, holub doupňák či jestřáb. Část území tvoří bezzásahové neupravené plochy. Rezervace slouží jako vědecko – výzkumný a naukový objekt Lesnické a environmentální fakulty České zemědělské univerzity v Praze. -

Nadregionální biocentrum Voděradské bučiny – č. 27, má jednoznačnou hranici, rozkládá se severně od obce, je součástí velkého lesního masivu, severní část obce je v těsném sousedství nadregionálního biocentra a rezervace.

-

Regionální biokoridor 1286 k vymezení – spojuje regionální biocentrum č. 965 Ostrá skála a nadregionální BC Voděradské bučiny, prochází po hranici k.ú. mezi Zvánovicemi a Černými Voděrady jihozápadně od obce, je tvořen údolní nivou Zvánovického potoka.

-

regionální biokoridor 6011 ve směru jihovýchod – severozápad spojuje RBK 1286 a Nadregionální BK (K 65) na sousedních územích, zejména na k.ú Stříbrná Skalice. Prochází údolní nivou Zvánovického potoka, kde je narušen chatovou zástavbou, na k.ú. Hradec vede kolem rybníka Propast a dále lesními porosty směrem východním.

-

na řešené území zasahuje ochranná zóna nadregionálního biokoridoru, který se nachází mimo řešené území na východní straně katastru

Popis – RBK 1286 a 6011 prochází údolní nivou Zvánovického potoka na západní hranici k.ú. Černé Voděrady. V jižní části katastrálního území prochází RBK po hranici intravilánu chatových kolonií a malými lesíky na přilehlých svazích, kde převažuje smrk a borovice s degradovaným bylinným patrem s ostružiníkem a kopřivou. Méně se vyskytuje buk, javor, bříza. Místy jsou zachovány břehové porosty potoka – olše, habr. Chataři vysazují nepůvodní dřeviny – thuja, smrk stříbrný. Regionální biokoridor se z větší části nachází na sousedním katastrálním území Zvánovice, kde je přírodní prostředí více zachovalé. Převažují zde smrkové lesy a louky bez chatové zástavby – proto jsou zde navržena čtyři lokální biocentra 1 až 4 ve vzdálenosti 400 – 700 m. Opatření: Kosení travních porostů 1 – 2x ročně, zajistit odvoz biomasy, zamezit zanášení TKO a kontaminaci vod Zvánovického potoka, udržovat podél potoka volný pruh min. 6 m od břehové čáry, omezit parkování vozidel na pozemcích PUPFL. Podporovat výsadbu původních dřevin a oplocení pozemků živými ploty. 5.2.2. Lokální systém ekologické stability Prostorové parametry: Lokální biokoridor – v lesních společenstvech je maximální délka 2000 m, možné přerušení je 15 m. V kombinovaných společenstvech je maximální délka 1500 m, přípustné přerušení zastavěnou plochou je 50 m, ornou půdou 80 m, ostatními kulturami 100 m. Minimální šířka je 15 m.

59

Lokální biocentrum – minimální velikost biocentra na lesním společenstvu je 3 ha za předpokladu kruhového tvaru. Minimální velikost pravého lesního prostředí je 1 ha, kombinovaná společenstva 3 ha, mokřady 1 ha. Lokální biocentra a biokoridory v řešeném území jsou vymezena podle Generelu ÚSES zpracovaného pro okres Kolín, jsou lokalizovány na plochách s vyšší ekologickou stabilitou a to převážně na plochách existujících lesních porostů a na plochách údolní nivy Jevanského potoka. Dále byly vzaty v úvahu lokální systémy na sousedních katastrech tak, aby bylo dosaženo vzájemného propojení. Řešeného území se týkají dva lokální systémy biokoridorů a biocenter, které procházejí po východní a západní hranici katastrálního území Černé Voděrady. Na západní hranici řešeného území jsou to lokální biocentra vložená do regionálního biokoridoru (Zvánovický potok a přilehlé lesy), na východní hranici LBK 11 – Jevanský potok. LBK 11 – Jevanský potok – funkční Popis – LBK 11 prochází údolní nivou Jevanského potoka na východní hranici k.ú. Černé Voděrady, nachází se v zalesněném údolí, které směřuje k JV, je mírně sklonité a jeho dominantou jsou lesy. Jevanský potok lemují bohaté břehové porosty, zejména olše, vrby, navazují extenzivní i intenzivní louky, zejména psárkové. Místy je biokoridor 11 veden krajem lesa, kde převažují smrkové monokultury, místy se vyskytuje javor, lípa, buk, dub. V řešeném území je do LBK vloženo funkční biocentrum č. 8, částečně je rozloženo i na sousedním k.ú Oplany. Zahrnuje směrově upravený potok s břehovými porosty a vlhkými údolními loukami s náletem vrby jívy, olše, osiky. Končí u bývalé hráze se vzrostlými buky a duby, kde navazuje na nově budovaný rybník Niklák (vtok). Pod rybníkem Niklák odbočuje LBK 11 na k.ú. Oplany. Zde je navrženo propojení s LBK na k.ú. Hradec jižním směrem v trase Jevanského potoka. Tento úsek bude nutno doplnit do územního plánu obce Oplany. V zájmovém území se vyskytuje chrastice rákosovitá, medyněk vlnatý, metlice trstnatá aj. Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu. Vzácné a ohrožené druhy vyskytující se v území jsou konipas luční, rákosník obecný, užovka obojková, ropucha obecná, rosnička zelená a jiné. Funkce – krajinotvorná, vodohospodářská, stabilizační Opatření pro LBK 11 – pravidelné kosení luk (1 – 2x ročně), odstraňování biomasy, ošetřování dřevin, doporučuje se zrušit meliorace, neboť vysušují půdu. Doporučuje se výstavba rybníků, malých lučních tůní, podpora meandrů. V lesním porostu pěstebními zásahy vytvořit postupně porost s přirozenou druhovou skladbou – v nivě olše, vrba jíva, topol, na svazích buk, dub, lípa, jedle. Opatření pro LBK 8 – nezastavovat, zachovat současný stupeň ekologické stability, postupně na částech založit lesní porost s přirozenou druhovou skladbou. Poznámka: Jevanský a Zvánovický potok a jejich údolní niva jsou významné krajinné prvky ze zákona a jsou podrobně popsány (včetně floristické a faunistické charakteristiky) v kapitole 5.2.3. Významné krajinné prvky v Odůvodnění územního plánu.

60

5.2.3. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny vytváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. VKP ze zákona (zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako VKP. V řešeném území se vyskytují VKP ze zákona: lesy, vodní toky a údolní nivy a VKP navržené k registraci. VKP – zkratky VKP významný krajinný prvek JEZ VKP jezero, tůň, laguna LES VKP les či se zastoupením lesa LAD VKP se zastoupením lad, úhorů, ruderálů, písčin apod. LOM VKP s lomem, býv. těžebnou písku, hlíny aj. LOU VKP luční či se zastoupením luk RAŠ VKP rašeliniště, slatina REM VKP remízové či se zastoupením remízů dřevin RO VKP rolní či se zastoupením polí RYB VKP rybník, přehrada, umělá nádrž SK VKP s přirozenými skalními výchozy ÚN VKP údolní niva, údolí VKP-E VKP evidovaný, určený k registraci VKP-R VKP registrovaný VKP-Z VKP ze zákona VOD VKP vodní tok, potok, říčka, řeka, říční rameno, kanál a odstavený meandr ZÁ VKP s geologickými zářezy, odkryvy a profily

PŘEHLED VKP V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Č. 6 - VKP-Z ÚN+VOD+LOU „ Jevanský potok nad Háčkou “ Popis Údolní niva Jevanského potoka. Nachází se v zalesněném údolí po proudu od hráze rybníka Šáchovce. Údolí směřuje k JV, je mírně sklonité, jeho dominantami jsou lesy, extenzivní i intenzivní louky a břehové porosty. Nejbližší jiný VKP je VKP L 6. Funkce a význam Funkce krajinotvorná, vodohospodářská, stabilizační, klimatická, biologická. Význam jako stanoviště chráněných i obligátních druhů organismů. Specifické využívání Rybářské hospodaření, zemědělství (lukaření), myslivost, rekreace (turistika). Specifické ohrožení Eutrofizace vodního toku a rybníků, řasy a sinice na rybnících, záměry rekreační zástavby. Odtěžení sedimentů na rybníku Šáchovec znamená ohrožení živočichů, především obojživelníků, plazů, bezobratlých.

61

Floristická charakteristika Jevanský potok s údolními loukami v JV části katastru, floristické složení tvoří např. psárkové louky. byliny: chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), psárka luční (Alopecurus pratensis) domin, šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) Faunistická charakteristika Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu. Obligátní, typické a indikační druhy (výběr) : Z ptáků jsou přítomni např. brhlík obecný (Sitta europaea), cvrčilka zelená (Locustella naevia), červenka obecná (Erithacus rubecula), čížek lesní (Carduelis spinus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), jiřička obecná (Delichon urbica), kachna divoká (Anas platyrhynchos), konipas bílý (Motacilla alba), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), skřivan polní (Alauda arvensis), sýkora lužní (Parus montanus), zvonek zelený (Carduelis chloris) aj., ze savců se vyskytuje např. hryzec vodní (Arvicola terrestris), krtek evropský (Talpa europaea), lasice kolčava (Mustela nivalis), myš domácí (Mus musculus), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myška drobná (Micromys minutus), aj. Bezobratlí jsou zastoupeni hmyzem z řádu blanokřídlých (Hymenoptera), např. pilatkou zelenou (Rhogogaster viridis), pilatkou Croseus septentrionalis aj., z řádu motýlů (Lepidoptera), z nichž byly zjištěny druhy: babočka osiková (Nymphalis antiopa), bekyně vrbová (Stilpnotia salicis), blýskavka vrbová (Bombycia viminalis), hřbetozubec březový (Notodonta dromedarius), ohniváček modrolemý (Palaeochryzophanus hippothoe) aj. Z vážek (Odonata) je přítomna např. šidélko brvonohé ((Platycnemis pennipes), šidélko páskované (Coenagrion puella), šídlo modré (Aeshna cyanea), šídlo velké (A. grandis), vážka obecná (Sympetrum vulgatum) a vážka ploská (Libellula depressa). Z ploštic (Heteroptera), žijících ve vodě či v blízkosti vody se vyskytuje bruslařka obecná (Gerris lacustris), bruslařka rybničná (Gerris paludum) a klešťanka obecná (Sigara falleni). Vzácné a ohrožené druhy: ptáci – konipas luční (Motacilla flava)-CHS, rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus); plazi – užovka obojková (Natrix natrix)-CHO; obojživelníci – ropucha obecná (Bufo bufo)-CHO, rosnička zelená (Hyla arborea)-CHS Péče Péče o louky v místě spočívá v pravidelném kosení a odstraňování biomasy, nejlépe 1-2 x ročně, na začátku až pol. VII. a v pol. VIII, příp. i zač. IX. Drobné vodní toky je třeba monitorovat co do čistoty vod a zastoupení organismů. Dřeviny lze ošetřovat aktuálně dle jejich stavu, v mimovegetačním období. Doporučuje se zrušit meliorace, vysušující půdu a poškozující přírodní prostředí, vítaná je výstavba rybníků, malých lučních tůní, meandrů a potočních tůní a jiných prvků zvyšujících stanovištní pestrost. Č. 7 - VKP-E/Z ÚN+VOD+LOU „V Loučkách“ Popis Rozlehlá travnatá údolní niva bezejmenné vodoteče v JV části katastru, s položenými melioracemi a upravenou vodotečí. Nejbližší jiný VKP je 6. a L 6.

62

Funkce a význam Funkce vodohospodářská, krajinotvorná, klimatická, méně výrazně biologická (dosti ruderál). Význam jako refugium nehojných druhů obligátních. Specifické využívání Lukaření, myslivost, v budoucnu výstavba rybníků. Specifické ohrožení Trvalé ochuzování druhové pestrosti melioracemi, splachy agrochemikálií. Floristická charakteristika Meliorované a degradované údolní louky s kopřivou, pcháčem osetem, pcháčem obecným a chrasticí rákosovitou a s některými druhy původních luk - s hrachorem lučním, kakostem bahenním, kostivalem luční, pcháčem bahenním, ostřicí liščí nebo kopretinou bílou. dřeviny: vrba košařská (Salix viminalis), vrba křehká (Salix fragilis) byliny: bojínek luční (Phleum pratense), hrachor luční (Lathyrus pratensis), chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea), kakost bahenní (Geranium palustre), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kostival lékařský (Symphytum officinale), kostřava luční (Festuca pratensis), lopuch (Arctium sp.), ostřice liščí (Carex vulpina), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), psárka luční (Alopecurus pratensis), ptačinec trávolistý (Stellaria graminea), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), řebříček obecný (Achillea millefolium), svízel bílý (Galium album s.l.), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), zvonek rozkladitý (Campanula patula), Faunistická charakteristika Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu, avšak podrobnější průzkum zde nebyl dosud prováděn (2005). Péče Péče o louky v místě spočívá v pravidelném kosení a odstraňování biomasy, nejlépe 1-2 x ročně, na začátku až pol. VII. a v pol. VIII, příp. i zač. IX. Drobné vodní toky je třeba monitorovat co do čistoty vod a zastoupení organismů. Dřeviny lze ošetřovat aktuálně dle jejich stavu, v mimovegetačním období. Doporučuje se zrušit meliorace, vysušující půdu a poškozující přírodní prostředí, vítaná je výstavba rybníků. Č. 8 - VKP-E/Z ÚN+VOD+LOU „U Chvalkova“ Popis Rozlehlá travnatá údolní niva bezejmenných vodotečí JV od silnice na Černé Voděrady a JZ od lesa Chvalkov, s položenými melioracemi a upravenými vodotečemi. Nejbližšími jinými VKP jsou L 6. a L10.

63

Funkce a význam Funkce vodohospodářská, krajinotvorná, klimatická, méně výrazně biologická (dosti ruderál). Význam jako refugium druhů obligátních. Specifické využívání Lukaření, myslivost Specifické ohrožení Trvalé ochuzování druhové pestrosti melioracemi, splachy agrochemikálií. Floristická charakteristika Podél vodoteče jednotlivé keře a stromy olše a jívy. Zmeliorované pcháčové louky, o čemž svědčí přítomnost pcháče šedého a zelinného, tužebníku jilmového nebo skřípiny lesní. Ruderalizace se projevuje větší přítomností pcháče osetu a jiných druhů např. lopuchu plstnatého nebo třtiny křovištní. dřeviny: olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), byliny: bojínek luční (Phleum pratense), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), hrachor luční (Lathyrus pratensis), chrpa luční (Centaurea jacea), kakost bahenní (Geranium palustre), kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), ostřice liščí (Carex vulpina), pcháč oset (Cirsium arvense) domin., pcháč šedý (Cirsium canum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), řebříček obecný (Achillea millefolium), sítina klubkatá (Junsuc conglomeratus), skřípina lesní (Scirpus silvaticus), srha říznačka (Dactylis glomerata), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) Faunistická charakteristika Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu, avšak podrobnější průzkum zde nebyl dosud prováděn (2005). Péče Péče o louky v místě spočívá v pravidelném kosení a odstraňování biomasy, nejlépe 1-2 x ročně, na začátku až pol. VII. a v pol. VIII, příp. i zač. IX. Drobné vodní toky je třeba monitorovat co do čistoty vod a zastoupení organismů. Dřeviny lze ošetřovat aktuálně dle jejich stavu, v mimovegetačním období. Doporučuje se zrušit meliorace, vysušující půdu a poškozující přírodní prostředí, vítaná je výstavba rybníků. L 6. VKP-Z LES+VOD „Chvalkov - Borovina“ Popis Les JV od silnice na Černé Voděrady a Z od Jevanského potoka. Nejbližší jiný VKP je 6., 7. a 8. Funkce a význam Funkce klimatická, hygienická (zdravotní), stabilizační, krajinotvorná, vodohospodářská, biologická. Význam jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře.

64

Specifické využívání Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (turistika), sběr hub a jedlých plodů. Specifické ohrožení: Nadměrný pohyb osob, zanášení TKO a jiných odpadů, kontaminace vod Jev. potoka. Floristická charakteristika Převažují smrkové monokultury, které jsou střídány bukovými kotlíky a místy porosty s javorem, lípou a dubem. V podrostu jsou acidofilní druhy jako bika bělavá nebo bika chlupatá, ale i květnaté druhy, jako ptačinec velkokvětý nebo violka lesní. Vyskytují se i invazní a expanzní druhy - ostružiník a netýkavka malokvětá. dřeviny: buk lesní (Fagus silvatica) lok domin., dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), smrk ztepilý (Picea excelsa) domin, topol osika (Populus tremula) E1 byliny: bika bělavá (Luzula albida), bika chlupatá (Luzula pilosa), hnilák smrkový (Monotropa hypopitys), jahodník obecný (Fragaria vesca), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), konopice sličná (Galeopsis speciosa), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kostřava obrovská (Festuca gigantea), lipnice hajní (Poa nemoralis), náprstník červený (Digitalis purpurea), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), ostružiník (Rubus sp.), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), ostřice řídkoklasá (Carex remota), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), srha říznačka (Dactylis glomerata), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), strdivka nící (Melica nutans), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina křovištní (Calamagrostis epigeois), violka lesní (Viola reichenbachiana), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) Faunistická charakteristika Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu. Obligátní, typické a indikační druhy (výběr): Z ptáků jsou přítomni např. budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), datel černý (Dryocopus martius), králíček obecný (Regulus regulus), kukačka obecná (Cuculus canorus), linduška lesní (Anthus trivialis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), puštík obecný (Strix aluco), sojka obecná (Garrulus glandarius), straka obecná (Pica pica), strakapoud velký (Dendrocopos maior), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora koňadra (Parus maior), sýkora modřinka (Parus caeruleus), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), žluna zelená (Picus viridis) aj.. Ze savců se vyskytuje bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), lasice hranostaj (Mustela erminea), kuna lesní (Martes martes), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), prase divoké (Sus scrofa), rejsek obecný (Sorex araneus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a další. Bezobratlí jsou zastoupeni pavouky, např. snovačkou doubravní (Theridion pallens), dvoukřídlými - např. roupcem Cheorades marginata. Motýli (Lepidoptera) – přes 500 druhů - jsou v sekci Microlepidoptera zastoupeni např. druhy Eriocrania sparmanella, Nematopogon swammerdamellus, z dalších druhů pernatuškou Alucita pentadactyla, bourovcem borovým (Dendrolimus pini) aj. Vzácné a ohrožené druhy: ptáci – krahujec obecný (Accipiter nisus)-CHS ; savci - veverka obecná (Sciurus vulgaris)-CHO; plazi - slepýš křehký (Anguis fragilis)-CHS

65

Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP. Hospodaření zejména výběrné, s uplatněním dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy, jedle a osiky. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů. Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody). L 7. VKP-Z LES+LOU+REM+RO Popis

„Šebelice“

Les nad Zvánovickým potokem a osadou Háčka v J části kat.. Nejbližší jiný VKP je L 8. Funkce a význam Funkce klimatická, hygienická (zdravotní), stabilizační, krajinotvorná, vodohospodářská, biologická. Význam jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře. Specifické využívání Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (chataření, turistika), sběr hub a jedlých plodů Specifické ohrožení Nadměrný pohyb osob, zanášení TKO a jiných odpadů, kontaminace vod Zvánov. potoka Floristická charakteristika: Převahu mají druhotné jehličnaté lesy se smrkem a borovicí, s degradovaným bylinným patrem s ostružiníkem, netýkavkou malokvětou a kopřivou. dřeviny: borovice lesní (Pinus silvestris), bříza bradavičnatá (Betula pendula), buk lesní (Fagus silvatica), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus) E1, jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia juv.), smrk ztepilý (Picea excelsa) dominanta byliny: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice hajní (Poa nemoralis), maliník obecný (Rubus idaeus), mařinka vonná (Galium odoratum), mléčka zední (Mycelis muralis), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), ostružiník (Rubus sp.), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana) Faunistická charakteristika: Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu. Obligátní, typické a indikační druhy (výběr): Z ptáků jsou přítomni např. brhlík lesní (Sitta europaea), budníček menší (Phylloscopus collybita), králíček obecný (Regulus regulus), kukačka obecná (Cuculus canorus), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), puštík obecný (Strix aluco), skřivan lesní (Lullula arborea), sojka obecná (Garrulus glandarius), strakapoud malý (Dendrocopos minor), strakapoud velký (Dendrocopos maior), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora koňadra (Parus maior), sýkora parukářka (Parus cristatus), sýkora uhelníček (Parus ater), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) aj., ze savců se vyskytuje myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), prase divoké (Sus scrofa), srnec obecný (Capreolus capreolus) aj.. Z obojživelníků lze řídce nalézt skokana hnědého (Rana temporaria).

66

Vzácné a ohrožené druhy: bezobratlí - blanokřídlí - mravenec lesní (Formica rufa)-CHO, čmelák skalní (Bombus lapidarius) Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP. Hospodaření převážně výběrné, s uplatněním dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy, jedle a osiky. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince ve fázi rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů. Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody). L 8. VKP-Z/E Popis

LES+LOU+REM „Nad Havírnou“

Menší lesní celek, hojná rekreační zástavba, malé lesíky sporné biologické funkce se nacházejí v intravilánu chatových kolonií. Funkce a význam: Funkce klimatická, hygienická (zdravotní), stabilizační, krajinotvorná, vodohospodářská, biologická. Význam jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře. Specifické využívání: Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (chataření, turistika), sběr hub a jedlých plodů Specifické ohrožení: Nadměrný pohyb osob, zanášení TKO a jiných odpadů, kontaminace vod Zvánov. potoka Floristická charakteristika: Převahu mají druhotné jehličnaté lesy se smrkem a borovicí, s degradovaným bylinným patrem s ostružiníkem, netýkavkou malokvětou a kopřivou. dřeviny: borovice lesní (Pinus silvestris), bříza bradavičnatá (Betula pendula), buk lesní (Fagus silvatica), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinsu betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus) E1, jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia juv.), smrk ztepilý (Picea excelsa) dominanta byliny: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice hajní (Poa nemoralis), maliník obecný (Rubus idaeus), mařinka vonná (Galium odoratum), mléčka zední (Mycelis muralis), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), ostružiník (Rubus sp.), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana) Faunistická charakteristika: Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu, bližší průzkum však zde nebyl proveden (2005). Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP. Hospodaření převážně výběrné, s uplatněním dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy, jedle a osiky. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po

67

nejstarší jedince ve fázi rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů. Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody). L 9. VKP-Z LES+VOD+RYB+LOU „Nad Zvánovickým potokem“ Popis Niva Zvánovického potoka, rozlehlý les na S a SV, navazuje na NPR. Přítok bezejmenného toku od rybníčku v Černých Voděradech. Funkce a význam Funkce biologická; krajinotvorná, vodohospodářská, stabilizační, ekonomická, význam mají přírodní biotopy acidofilních doubrav, význam jako refugium mnoha nehojných a ohrožených druhů Specifické využívání Lesnické hospodaření, myslivost, turistika, rekreace, sběr hub Specifické ohrožení Pěstování stanovištně nevhodných dřevin, nadměrný pohyb osob a vozidel Floristická charakteristika Floristické složení v ÚN tvoří olšina podél Zvánovického potoka, a iniciální společenstva rákosin na rybníčku v Černých Voděradech a lada na pcháčových loukách v nivě bezejmenného přítoku. Z lesních přírodních biotopů je zachována acidofilní doubrava s typickými suchými acidofyty v podrostu - s borůvkou, metličkou, bikou bělavou a černýšem lučním. Na mnoha místech se nacházejí kulturní smrčiny dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Padus racemosa), byliny: bolševník obecný (Heracleum sphondylium), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), čistec lesní (Stachys silvatica), kakost bahenní (Geranium palustre), konopice sličná (Galeopsis speciosa), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), netýkvka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pýrovník psí (Roegneria canina), svízel přítula (Galium aparine) rybníček byliny: orobinec širolistý (Typha latifolia), sítina rozkladitá (Juncus effusus), niva pod rybníčkem byliny: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), skřípina lesní (Scirpus silvaticus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) dřeviny: borovice lesní (Pinus silvestris) domin, dub zimní (Quercus petraea), byliny: bika hajní (Luzula albida), kostřava ovčí (Festuca ovina), šťovík menší (Acetosella vulgaris) E0 : dutohlávka (Cladonia sp.), E0 100%

68

acidofilní doubravy dřeviny: borovice lesní (Pinus silvestris), bříza bradavičnatá (Betula pendula), dub zimní (Quercus petraea), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) byliny: bika bělavá (Luzula albida), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), černýš luční (Melampyrum pratense), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) olšina dřeviny: olše lepkavá (Alnus glutinosa), smrk ztepilý (Picea excelsa) byliny: bika chlupatá (Luzula pilosa), metlice trsnatá (Deschamspia caespitosa), ostružiník (Rubus sp.), ostřice řídkoklasá (Carex remota), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), Faunistická charakteristika Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu. Obligátní, typické a indikační druhy (výběr): Z ptáků jsou přítomni např. brhlík lesní (Sitta europaea), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), datel černý (Dryocopus martius), holub hřivnáč (Columba palumbus), kalous ušatý (Asio otus), králíček obecný (Regulus regulus), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), kukačka obecná (Cuculus canorus), linduška lesní (Anthus trivialis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), puštík obecný (Strix aluco), sojka obecná (Garrulus glandarius), straka obecná (Pica pica), strakapoud velký (Dendrocopos maior), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora koňadra (Parus maior), sýkora modřinka (Parus caeruleus), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), žluna zelená (Picus viridis) aj. Ze savců se vyskytuje bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), lasice hranostaj (Mustela erminea), jezevec lesní (Meles meles), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), prase divoké (Sus scrofa), rejsek obecný (Sorex araneus), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Putorius putorius) a další. Vzácné a ohrožené druhy: ptáci – holub doupňák (Columba oenas)-CHS, jestřáb lesní (Accipiter gentilis)-CHO, krahujec obecný (Accipiter nisus)-CHS strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)-CHO, včelojed lesní (Pernis apivorus)-CHO, výr velký (Bubo bubo)-CHO, savci - netopýr velkouchý (Myotis bechsteini)-CHS, plšík lískový (Muscardinus avellanarius), veverka obecná (Sciurus vulgaris)-CHO; plazi - slepýš křehký (Anguis fragilis)-CHS; bezobratlí – brouci (Coleoptera) – krasec šestitečný (Chrysobothris affinis), tesařík Obrium cantharinum, roháček bukový (Sinodendron cylindricum), roháček kozlík (Dorcus parallelipipedus), střevlík hajní (Carabus nemoralis) – dosud nevzácný, střevlíček Pterostichus metallicus, blanokřídlí (Hymenoptera) - mravenec lesní (Formica rufa)-CHO, mravenec Formica polyctena– CHO, čmelák lesní (Bombus sylvarum)-CHO; Péče Lesnické hospodaření podle řádně zpracovaného LHP, který mj. zohledňuje návaznost na NPR a funkci v NRegBC. Hospodaření s převažujícím výběrem, s vyloučením geograficky i stanovištně nepůvodních dřevin, naopak s uplatněním druhů dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy a osiky a s příměsí dalších autochtonních druhů (z jehličnanů jedle). Režim lesů zvláštního určení. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince ve fázi

69

rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů (Coleoptera aj.). Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody). L 10. VKP-Z LES / NPR „Voděradské bučiny - Kobyla“ Popis Rozsáhlý lesní komplex mezi Vyžlovkou, Louňovicemi a Černými Voděrady, v mírně zvlněné pahorkatině, většinou s listnatým lesem. Je součástí NPR Voděradské bučiny, okrajově přiléhají další pozemky. Nejbližší jiný VKP je L 9. Z právního pohledu není NPR současně VKP (NPR je vyšším způsobem ochrany území). V budoucnu nejsou vyloučeny změny hranic NPR. Funkce a význam Funkce biologická, krajinotvorná, klimatická, vodohospodářská. Význam jako stanoviště a refugium mnoha druhů chráněných i ohrožených druhů. Specifické využívání Ochrana přírody, rekreace, turistika, myslivost, lesnické hospodaření. Specifické ohrožení Vytlačování buku a jiných listnáčů borovicí, modřínem a smrkem, nadměrný pohyb osob (cykloturistika a turistika). Nerespektování ochranného režimu, hubení ohrožených druhů intenzivním vyklízením padlých kmenů a dřeva. Floristická charakteristika Typickými druhy květnatých bučin jsou kyčelnice cibulkonosná a vzácnější devítilistá, dále pak mařinka vonná nebo bažanka vytrvalá. Acidofilní bučiny mají v podrostu nejčastěji biku bělavou nebo metličku křivolakou. Vzácné jsou acidofilní jedliny s vtroušeným bukem, podél potoků jsou údolní olšiny s ostřicí řídkoklasou. květnaté bučiny dřeviny: buk lesní (Fagus silvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) byliny: bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), hluchavka žlutá (Galeobdolon luteum), kapraď samec (Dryopteris filixmas), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), mařinka vonná (Galium odoratum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), sasanka hajní (Anemone nemorosa), strdicka nící (Melica nutans), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), violka lesní (Viola reichenbachiana) acidofilní bučiny dřeviny: buk lesní (Fagus silvatica), byliny: bika bělavá (Luzula albida), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) suťové lesy dřeviny: javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides) byliny: hluchavka žlutá (Galeobdolon luteum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera),

70

jedliny dřeviny: buk lesní (Fagus silvatica), jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea excelsa), byliny: bika bělavá (Luzula albida), bika chlupatá (Luzula pilosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kapraď rozložená (Dryopteris cf. dilatata), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) olšina dřeviny: olše lepkavá (Alnus glutinosa) byliny: hluchavka žlutá (Galeobdolon luteum), kapraď rozložená (Dryopteris cf. dilatata), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), ostřice řídkoklasá (Carex remota) domin, přeslička lesní (Equisetum silvaticum), řeřišnice hořká (Cardamine amara), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), Faunistická charakteristika Živočichové jsou zastoupeni palearktickými druhy daného biotopu. Obligátní, typické a indikační druhy (výběr) : Z ptáků jsou přítomni např. brhlík lesní (Sitta europaea), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), datel černý (Dryocopus martius), holub hřivnáč (Columba palumbus), kalous ušatý (Asio otus), králíček obecný (Regulus regulus), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), kukačka obecná (Cuculus canorus), linduška lesní (Anthus trivialis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), puštík obecný (Strix aluco), sojka obecná (Garrulus glandarius), straka obecná (Pica pica), strakapoud velký (Dendrocopos maior), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora koňadra (Parus maior), sýkora modřinka (Parus caeruleus), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), žluna zelená (Picus viridis) aj. Ze savců se vyskytuje bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), lasice hranostaj (Mustela erminea), jezevec lesní (Meles meles), kuna lesní (Martes martes), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), prase divoké (Sus scrofa), rejsek obecný (Sorex araneus), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Putorius putorius) a další. Bezobratlí jsou zastoupeni pavouky, např. snovačkou doubravní (Theridion pallens), dvoukřídlími např. roupci Cheorades marginata, Epitriptus cingulatus a Laphria marginata. Motýli (Lepidoptera) – přes 500 druhů - jsou v sekci Microlepidoptera zastoupeni např. druhy Micropteryx thunbergella, Eriocrania sparmanella, Stigmella tityrella a Nematopogon swammerdamellus, z nápadnějších druhů pernatuškou Alucita pentadactyla, vřetenuškou Adscita statices, lišajem topolovým (Laothoë populi), bourovcem borovým (Dendrolimus pini), běláskem řeřichovým (Anthocharis cardamines) aj. Z ploštic (Heteroptera) lze pozorovat druhy: kněžice Picromerus bidens, kněžice Neottiglossa pusilla, kněžice trávozelená (Palomena prasina), kněz (Elasmucha betulae), lovčice Himacerus apterus, hladěnka hajní (Anthocoris nemorum), klopuška Polymerus unifasciatus, štíhlenka Berytinus clavipes, vroubenka smrdutá (Coreus marginatus) aj. Z brouků (Coleoptera) byla zjištěna celá řada druhů, např. chrobák Geotrupes vernalis, svižník Cicindela sylvicola, střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík Abax ater, tesařík Rhagium mordax, tesařík bukový (Ccerambyx scopolii), tesařík piluna (Prionus coriarius), tesařík Saperda scalaris, tesařík Xylotrechus rusticus, tesařík Liopus nebulosus, tesařík Clytus arietis a další. Blanokřídlí (Hymenoptera) – jsou zastoupení

71

např. mravencem černolesklým (Lasius fuliginosus), lumkem Therion circumflexum, zlatěnkou Chrysis cyanea aj. Z jepic (Ephemeroptera) byly zjištěny např. druhy Baetis vernum, Cloeon dipterum, Centroptilum luteolum. Vzácné a ohrožené druhy: ptáci – čáp černý (Ciconia nigra)-CHS - vzácně, holub doupňák (Columba oenas)-CHS, jestřáb lesní (Accipiter gentilis)-CHO, ostříž lesní (Falco subbuteo)-CHS, strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)-CHO, včelojed lesní (Pernis apivorus)-CHO, výr velký (Bubo bubo)-CHO, savci - veverka obecná (Sciurus vulgaris)-CHO; plazi - ještěrka obecná (Lacerta agilis)-CHS, slepýš křehký (Anguis fragilis)-CHS, obojživelníci – mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)-CHS; bezobratlí – chrostíci (Trichoptera) – Synagapetus moselyi (jediná lokalita v ČR), brouci (Coleoptera) – krasec šestitečný (Chrysobothris affinis), tesařík Obrium cantharinum, roháček bukový (Sinodendron cylindricum), roháček kozlík (Dorcus parallelipipedus), roháček Platycerus caraboides, střevlík hajní (Carabus nemoralis) střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík Pterostichus metallicus, zdobenec Trichius fasciatus, blanokřídlí (Hymenoptera) - mravenec lesní (Formica rufa)-CHO, mravenec Formica polyctena– CHO, čmelák lesní (Bombus sylvarum)-CHO, čmelák skalní (Bombus lapidarius)-CHO; motýli (Lepidoptera) – vřetenuška (Zygaena angelicae), martináček bukový (Aglia tau) aj. V edafonu žije více druhů severských chvostoskoků, hmyzenek a roztočů. Péče Lesnické hospodaření a veškerá ostatní činnost v NPR podle řádně zpracovaného plánu péče, který má svůj odraz v LHP. Hospodaření bez plošných sečí, s úplným vyloučením geograficky i stanovištně nepůvodních dřevin, naopak s výhradním uplatněním druhů dřevin původních, především buku, dubu a habru, lípy, břízy a osiky, s příměsí dalších autochtonních druhů, z jehličnanů jedle, v režimu lesů zvláštního určení. Uplatnění všech věkových kategorií dřevin – od semenáčů a výmladků po nejstarší jedince ve fázi rozpadu. Uchování torz věkovitých stromů jako biotopu význačných živočichů (Coleoptera aj.). Podpora všech funkcí NRegBC. Monitoring a kontrola pohybu osob v lese, vč. jezdců na koních, cyklistů, běžkařů a motoristů (za využití Lesní stráže, Myslivecké stráže, Stráže ochrany přírody). Za nevhodné lze považovat i přelety motorových rogal a pořádání hromadných akcí, jako jsou hromadné turistické pochody, orientační běhy apod. Zásadně nepřípustné je využívání rezervace pro velkoakce typu filmařského natáčení. Je třeba provádět osvětu veřejnosti a v obcích. Je nezbytné, aby orgán příslušný k péči o NPR plnil řádně své povinnosti, protože v této oblasti nelze péči plně svěřit pouze ekonomickému subjektu.

5.3. Plochy stabilizované v krajině • • • •

Občanská vybavenost – hřbitov - OH Rekreace individuální - RI – jednotlivé chatové osady v krajině Dopravní infrastruktura silniční - DS – do ploch jsou zařazeny silnice III. Technická infrastruktura – do ploch Technické infrastruktury (TI) jsou zařazeny trafostanice a ČOV a sběrné místo velkoobjemového odpadu organického původu • Zeleň soukromá - ZS – zahrady mimo zastavěné území • Nezastavěné, smíšené plochy NS - zahrnují plochy pro smíšenou zeleň v krajině z – zemědělské v – vodohospodářské p – přírodní

72

• • • • • •

l – lesní u - urbanizovatelné Vodní a vodohospodářské plochy - VV - zahrnují Zvánovický a Jevanský potok a rybníky Plochy lesní – NL Plochy Voděradských bučin (NRBC) – NLV Plochy národní přírodní rezervace - NLR Plochy zemědělské - NZ - zahrnují plochy zemědělského půdního fondu mimo zastavěné a zastavitelné území. Aleje a solitéry, liniová zeleň – jednotlivé stromy a zeleň podél komunikací

6. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy s rozdílným způsobem využití se odlišují tím, zda mohou nebo nemohou být umístěny v nezastavěném území, s ohledem na navržené podmínky pro využití a s ohledem na znění §18 odst. 5 stavebního zákona. a) Plochy, které nemohou být v nezastavěném území plochy pro bydlení smíšené plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení – sportovní plochy a zařízení plochy pro výrobu a služby plochy rekreace individuální plochy rekreace ind. – převod na RD

BS OV OS VS RI BSR

b) Plochy, které mohou být v nezastavěném území plochy zeleně soukromé (zahrady, sady) plochy občanského vybavení – hřbitov plochy smíšené nezastavěného území plochy vodní a vodohospodářské plochy lesní plochy zemědělské plochy dopravní infrastruktury plochy pro technickou infrastrukturu plochy pro veřejná prostranství plochy zeleně veřejné

ZS OH NSx VV NL, NLV, NLR NZ DS TI PV ZV

V rámci ploch ze skupiny b) mohou být umisťovány jen druhy staveb podle §18 odst. 5 stavebního zákona, ostatní stavby uvedené v Podmínkách pouze v zastavěném území a zastavitelných plochách.

7. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Veřejně prospěšné stavby a opatření byly vymezeny a zatříděny na základě ustanovení § 2, odst. 1, bod k), l) a dále § 101 a § 170 stavebního zákona.

73

8. PLOCHY, VE KTERÝCH JE PODMÍNKOU PROVĚŘENÍ ZMĚN ÚZEMNÍ STUDIÍ Územní studie prověří podmínky výstavby v lokalitě Z6 a Z8. Studie prověří dopravní obslužnost, velikost parcel, výšku zástavby, barevné řešení a návaznost na plochy veřejné. Termín zpracování studie a zapsání do evidence územně plánovací činnosti: do konce r. 2014. 9. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno (stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje pod č.j. 97381/2006/KUSK/OŽP-Fx ze dne 2. 8. 2006), ani zpracováno. 10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa

1. Metodika vyhodnocení záborů ZPF Vyhodnocení důsledků ÚP na zemědělský půdní fond (ZPF) vychází z vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 (k zákonu č. 334/1992 Sb., a dle změn provedených zákonem ČNR č. 10/1993 Sb. a zákonem č. 98/1999 Sb.) V ochraně ZPF se uplatňuje také Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 6. 1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., který zařazuje jednotlivé pětimístné BPEJ, vyjadřující kvalitativní kategorie ZPF, do pěti tříd ochrany ZPF (I až V). Součástí vyhodnocení záboru půdního fondu je výkres B3.

74

2. Vyhodnocení záborů ZPF Vyhodnocení záborů ZPF z hlediska BPEJ v ha pro zastavitelné plochy lokalita název číslo lokality Z3

Přestvůrka

kód

zábor ZPF (ha)

region5

třída

zábor

plochy

orná

zahrada

BPEJ

ochrany

celkem

BS

1,1

0

26.11.

III

1,1

Z5

Pod Vsí

BS

0,40

0,35

15.12.

III

0,75

Z6

Na Bůčku

BS

0,75

0,55

33.11.

III

1,3

PV

0,03

0

30.51.

IV

0,03

0,78

0,55

BS

0,9

0

33.11.

II

0,9

PV

0,1

0

33.11.

II

0,1

BS

0,55

33.11.

II

0,55

BS

0,20

14.10.

II

0,2

Z6

celkem

Z8

Na Podmezkách

Z8

celkem

Z9

Borka I

Z9

celkem

ČOV

Pod Vsí

ČOV

1,33

1

0,75

1,75

BS

0,6

0

38.16.

V

0,6

BS

0,11

0

26.04.

III

0,11

0,71 TI

0

0,2

33.11.

II

0,2

0

0,1

15.12.

III

0,1

celkem CELKEM

0,71

3,99

0,3

0,3

1,95

5,94

Celkem zábor ZPF pro zastavitelné plochy = 5,94 ha Zábory ZPF podle třídy ochrany: Třída II 1,95 ha Třída III 3,36 ha Třída IV 0,03 ha Třída V 0,60 ha Účelová cesta v krajině pro obsluhu zdrojů pitné vody: zábor ZPF 0,15 ha zábor ZPF celkem 6,09 ha Případné narušení meliorovaných ploch orné půdy bude provedeno tak, aby byla zajištěna funkčnost zbývajících ploch.

3. Pozemky určené k plnění funkce lesa Dominantním prvkem území je rozsáhlý lesní celek Voděradské bučiny. Přes silnou urbanizaci a dlouhodobý vliv člověka je území doposud relativně zachovalé, místy se zbytky význačných rostlinných společenstev, s řadou pozoruhodných druhů. Také fauna se představuje několika již nehojnými a vzácnými druhy. Významná je existence periglaciálních tvarů, jako pseudokarů a balvanových proudů. V širším kontextu je

75

katastr Černé Voděrady součástí rozlehlého krajinného a přírodního celku ve východní části bývalého okresu Kolín a v okolí hlavního města. Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají ochranné pásmo 50 m od okraje. K záborům pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) ani k narušení využitelnosti přírodních zdrojů nedojde. Z důvodů ochrany přírody a krajiny jsou plochy lesní – NL rozřazeny ještě do dvou podkategorií jako lesy se zvláštním režimem: NLV – plochy nadregionálního biocentra č. 27 NLR – plochy národní přírodní rezervace Voděradské bučiny 11. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění V průběhu projednání návrhu ÚP byly uplatněny tyto námitky: -

a) – c) P. Dobrý a Z. Dobrá, doručeno dne 1. 3. 2010, č. evid. 17139/2010 d) Ing. B. Fürstová a M. Tomčala, doručeno dne 10. 3. 2010, č. evid. 23333/2010 e) O. Fryc, doručeno dne 10. 3. 2010, č. evid. 22222/2010 f) O. Fryc, doručeno dne 10. 3. 2010, č. evid. 22221/2010 g) O. Fryc, doručeno dne 10. 3. 2010, č. evid. 22176/2010

a) Petr Dobrý, bytem Přestvůrka 162, Černé Voděrady a Zuzana Dobrá, bytem Na Vrších 20, Praha 10, podali dne 1. 3. 2010 námitku k chybějícímu regulativu výšky a vzhledu plotů na nově zastavitelných plochách a konkrétně na ploše označené Z3. Rozhodnutí o námitce: námitka se zamítá Odůvodnění: ÚP neřeší mj. podrobnosti typu oplocení. Tyto záležitosti řeší stavební úřad v navazujících řízeních, přičemž se ve věcech oplocení řídí i § 7, odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.. b) Petr Dobrý, bytem Přestvůrka 162, Černé Voděrady a Zuzana Dobrá, bytem Na Vrších 20, Praha 10, podali dne 1. 3. 2010 námitku ke stanovené výškové hladině pro zastavitelné území označené v návrhu ÚP jako oblast Z3. Navrhují maximální výšku zástavby v lokalitě Z3 na jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. Rozhodnutí o námitce: námitka se zamítá. Odůvodnění: Výšku dvě nadzemní podlaží a využité podkroví pro rodinný dům povoluje vyhláška č. 501/2006 Sb. v platném znění, proto byla tato výška zástavby navržena i zde. Ani orgán ochrany přírody a krajiny proti výšce zástavby v této lokalitě nic nenamítal, tato lokalita není na pohledové straně obce a vzhledem k přímému sousedství lesa nikdy nebude přesahovat a narušovat horizont. c) Petr Dobrý, bytem Přestvůrka 162, Černé Voděrady a Zuzana Dobrá, bytem Na Vrších 20, Praha 10, podali dne 1. 3. 2010 námitku ke stanovené minimální velikosti stavebních parcel 800 m2 pro zastavitelné území označené v návrhu ÚP jako oblast

76

Z3, a to i s odkazem na nedostatečně širokou příjezdovou komunikaci. Navrhují zvýšit minimální výměru pozemků v lokalitě Z3 na min. 1000 m2. Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Minimální výměra parcel v lokalitě Z3 bude zvýšena z 800 m2 na 1000 m2. Konkrétní dopravní řešení není předmětem ÚP, bude řešeno v navazujícím stupni rozhodování v území. Pro řešení v souladu s předpisy jsou zde předpoklady – přípustné využití území v lokalitě Z3 umožňuje umisťovat mj. i místní komunikace. d) Ing. B. Fürstová, bytem Žlutava 78, 763 61 Napajedla a M. Tomčala, bytem Okružní 4737, 760 05 Zlín, podali dne 10. 3. 2010 námitku k regulativu výšky staveb a velikosti pozemků. Navrhují snížit max. výšku staveb na jedno nadzemní podlaží a zvýšit minimální výměru pozemků na 1000 m2. Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje v bodě velikosti parcel, námitka se zamítá v bodě výšky zástavby. Odůvodnění: Minimální výměra parcel v lokalitě Z3 bude zvýšena z 800 m2 na 1000 m2. Výšku dvě nadzemní podlaží a využité podkroví pro rodinný dům povoluje vyhláška č. 501/2006 Sb. v platném znění, proto byla tato výška zástavby navržena i zde. Ani orgán ochrany přírody a krajiny proti výšce zástavby v této lokalitě nic nenamítal, tato lokalita není na pohledové straně obce a vzhledem k přímému sousedství lesa nikdy nebude přesahovat a narušovat horizont. e) O. Fryc, bytem Jerevanská 4, 100 00 Praha 10, podal námitku ke stanovené minimální velikosti stavebních parcel 800 m2 v lokalitě Z8. Navrhuje zvýšit minimální výměru na 1000 m2. Rozhodnutí o námitce: námitka je bezpředmětná Odůvodnění: V lokalitě Z8 je již v původním návrhu minimální výměra parcel 1000 m2. f) O. Fryc, bytem Jerevanská 4, 100 00 Praha 10, podal námitku ke stanovené výškové hladině v lokalitě Z8. Navrhuje snížit maximální výšku staveb na jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. Rozhodnutí o námitce: námitka je bezpředmětná Odůvodnění: V lokalitě Z8 je již v původním návrhu maximální výška staveb jedno nadzemní podlaží a využité podkroví. g) O. Fryc, bytem Jerevanská 4, 100 00 Praha 10, podal námitku k chybějícímu regulativu výšky a vzhledu plotů na nově zastavitelných plochách a konkrétně v lokalitě Z8. Rozhodnutí o námitce: námitka se zamítá

77

Odůvodnění: ÚP neřeší mj. podrobnosti typu oplocení. Tyto záležitosti řeší stavební úřad v navazujících řízeních, přičemž se ve věcech oplocení řídí i § 7, odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.. 12. Vyhodnocení připomínek K návrhu ÚP byly uplatněny tyto připomínky: -

a) J. Reichhartová, doručeno dne 10. 9. 2009, č. evid. 73303/2009 b) P. Dobrý a Z. Dobrá, doručeno dne 1. 3. 2010, č. evid. 17139/2010 c) Vl. Dauthová, doručeno dne 10. 3. 2010, č. evid. 22216/2010 d) V. Červená, zast. J. Šťastnou, doručeno 10. 3. 2010, č. evid. 21622/2010 e) Al. Gobyová, doručeno dne 10. 3. 2010, č. evid. 23334/2010

a) Jana Reichhartová, bytem Výletní 352/30, 142 00 Praha 4, podala dne 10. 9. 2009 žádost o zařazení zahrady parc. č. 719/2, k.ú. Černé Voděrady do funkční plochy pro trvalé bydlení („Bydlení smíšené“). Výše uvedený pozemek se nachází dle návrhu ÚP v ploše „Rekreace individuální“ v části obce Hačka, navazuje na plochu „Bydlení smíšené“. Připomínce nebude vyhověno, protože dle katastru nemovitostí se jedná o objekt k rodinné rekreaci. Dle zadání ÚP obec preferuje rozvoj v centru zástavby, zastavěné plochy RI v krajině nemají být dále rozvíjeny z důvodu minimalizace nového zatěžování krajiny a z urbanisticko – ekonomických důvodů (inženýrské sítě, údržba komunikací, apod.). Proto jsou objekty v okrajových částech obce zařazeny do funkčních ploch RI a BS na základě stávajícího stavu dle katastru nemovitostí.

b) Petr Dobrý, bytem Přestvůrka 162, Černé Voděrady a Zuzana Dobrá, bytem Na Vrších 20, Praha 10, podali dne 1. 3. 2010 připomínku k základní urbanistické koncepci návrhu ÚP pro obec Černé Voděrady, konkrétně k nenavrhování ploch pro další občanskou vybavenost – školku. Připomínka je zohledněna - do přípustných podmínek využití plochy BS bylo doplněno předškolní zařízení v rozsahu objemu stavby jednoho RD (bez rozlišení, zda je zařízení soukromé, obecní nebo státní). c) Vlastislava Dauthová, bytem Střímelická 94, Černé Voděrady, podala dne 10. 3. 2010 připomínku k chybějící možnosti výstavby domácích ČOV nebo septiku do doby zprovoznění obecní splaškové kanalizace. Připomínce je vyhověno – s vodoprávním úřadem byla dohodnuta tato možnost a stavby domácích ČOV nebo septiků mohou být povolovány stavebním úřadem jako stavby dočasné a po zprovoznění obecní splaškové kanalizace na ni budou napojeny.

78

d) Věra Červená, bytem č. p. 44, Černé Voděrady, zastoupena na základě plné moci Jiřinou Šťastnou, bytem Dr. Konečného 541, Kostelec nad Černými lesy, podala dne 10. 3. 2010 připomínku k cestě parc. č. 957/3 a 936/3, která je vydělena z jejího pozemku PK 935. Ve skutečnosti je však cesta vyježděná mimo vyčleněný pozemek a cesta je údajně používána chataři bez souhlasu majitele. Připomínce nemůže být vyhověno - geometrický plán, na jehož základě byla zřejmě komunikace vyčleněna z pozemku PK 935, není podkladem pro zpracování a vydání ÚP. Jako podklad pro zpracování návrhu ÚP a následně pro jeho vydání slouží katastrální mapa, kterou ÚP respektuje. Nicméně územní plán neřeší vlastnické vztahy a nesoulad mezi údaji zanesenými v KN (vymezení pozemku parc. č. 957/3 a 936/3) a faktickým stavem (dle ortofotomapy není zatáčka cesty pravoúhlá, nýbrž oblá). Tento problém není řešitelný v územním plánu. Používání cesty proti vůli vlastníka také nemůže vyřešit územní plán – cesta je pravděpodobně používána chataři jako přístupová komunikace k chatám již mnoho let a pokud se to děje proti vůli vlastníka, je třeba tuto situaci řešit občanskoprávní cestou – ať už smluvně nebo soudně. e) Alena Gobyová, bytem Teplýšovice 71, 256 01 Benešov, podala dne 10. 3. 2010 připomínku k pozemkům parc. č. 1092/3 a PK 1090 s tím, že nejsou v návrhu ÚP v zastavitelném území, přestože jsou prakticky v intravilánu obce, u příjezdové komunikace a žádným výrazným způsobem nezatěžují okolí v případě vzniku stavební parcely. Zároveň podává žádost o změnu ÚP v tomto smyslu. Připomínce není vyhověno – návrh ÚP je zpracován tak, aby minimalizoval zásahy do uceleného lánu zemědělského půdního fondu, což by vyhověním připomínce porušil. Přes pozemek PK 1090 vede venkovní vedení VN 22 kV s ochranným pásmem minimálně 7 m od krajního vodiče na každou stranu a požadavek nebyl v zadání ÚP. Je možno podat žádost o změnu ÚP, jakmile bude ÚP vydán. Předpokladem využití pozemku PK 1090 jako stavebního je dále i přesné zaměření pozemku a venkovního vedení 22 kV, nejlépe též předběžné vyjádření správce sítě. Pozemek parc. č. 1092/3 je v intravilánu a v ÚP je zařazen do zastavěného území BS.

Poučení: Proti územnímu plánu Černých Voděrad vydané formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

________________________________ Místostarosta obce

__________________________________ Starosta obce

79