územní plán Želkovice část: odůvodnění Územní plán Želkovice odůvodnění 1

územní plán Želkovice část: odůvodnění 2014

Územní plán Želkovice – odůvodnění

1

Akce:

ÚZEMNÍ PLÁN ŽELKOVICE

Část:

B. ODŮVODNĚNÍ

Pořizovatel:

Úřad územního plánování Louny

Projektant:

Ing. arch. Jiří Vít Ateliér CON.TEC 28. pluku 28, 100 00 Praha 10 e-mail:[email protected]

Spolupráce:

Ing. Vojtěch Machoň Ing. arch. Ivo Tuček Ing. Marika Šebková, DiS.

Datum:

2014


2

B. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje: Náležitosti podle § 53 odst. 4 stavebního zákona: B1. B2.

B3. B4.

Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 4 Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území. 17 Soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů. 21 Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. 21

Náležitosti podle § 53 odst. 5 stavebního zákona: B5.

B6. B7. B8. B9.

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 22 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5. 22 Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. 22 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty. 28 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 34

Náležitosti podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: . B10. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území. 35 B11. Vyhodnocení splnění požadavků zadání. 35 B12. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. 36 B13. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 37 Grafická část návrhu územního plánu obsahuje: B1 - Koordinační výkres B2 - Výkres širších vztahů B3 - Vyhodnocení záboru ZPF


1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

3

NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA B1.

SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem (Zásady územního rozvoje ústeckého kraje) je podrobně komentován v kapitole B3 odst. a). Konkrétní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR byly vtěleny do zadání územního plánu obce (viz kapitola B3 odst. b). Tím byl naplněn § 36 odst. 5 stavebního zákona, že zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů. Pořizovaný územní plán obce Želkovice je v souladu s politikou územního rozvoje ÚK a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Politika územního rozvoje ČR Podle dokumentu „Politika územního rozvoje ČR“, schváleného dne 20.7.2009 usnesením vlády ČR č. 929/2009 Sb., vyplývá pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností MÚ Louny dle kapitoly č.2 – „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje“ nutnost ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Priorita udržitelného rozvoje území je zajištěna stanovením podmínek rozvoje v hranicích zastavěného území obce a návrhem zastavitelných ploch bydlení v přímé vazbě na plochy zastavěné. Politika územního rozvoje ČR je v návrhu územního plánu Želkovice respektována, zejména pak vyváženost vztahů pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území. ÚP Želkovice svým řešením respektuje a zohledňuje tyto hlavní priority PÚR CR: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Ochrana území bude provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje, v souladu s principy udržitelného rozvoje. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a respektovány přírodní hodnoty KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří a KC CHKO České středohoří – Lounské středohoří. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. V rámci obce Želkovice nehrozí prostorově sociální segregace. (16) Dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhorší stav i hodnoty území. Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. Způsob využití území vytváří podmínky pro rozvoj zejména bydlení se zachováním hodnot, které jsou charakteristické pro území obce.


4

(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí. Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Je dáno charakterem obce. V územním plánu Želkovice je řešen rozvoj sídla. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány s ohledem na ochranu nezastavitelného území pouze v omezené míře a v přímé návaznosti na zastavěné území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření, respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu. Územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny, vyváženým vztahem rozsahu zastavitelných ploch a respektováním okolní krajiny. Respektuje a zpřesňuje prvky systému ekologické stability vymezené v nadřazených dokumentacích (PÚR, ZÚR ÚK) a navrhuje nový prvek systému ekologické stability na lokální úrovni (lokální biokoridor LBK - 3). (21) Vymezit a chránit pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně. Územní plán obce Želkovice chrání stávající a navrhuje nové pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu. Při zachování a rozvoji hodnot území budou navržena propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky. Územní plán a jeho urbanistická koncepce, zohledňuje hlavní turistickou dominantu v obci vhodným rozložením rozvojových ploch. (23) Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. V Želkovicích je zemědělský provoz soustředěn na místní komunikace a cesty a často bývá v nebezpečném konfliktu s existujícím průtahem silnice I. třídy č.15. Dopravně je obec napojena na silnici I. třídy č. 15 Most – Lovosice, která je výraznou dopravní závadou (hluk, prašnost, exhalace z dopravy, nápravu přinese odklonění silné průjezdní dopravy na silniční obchvat (DS-11) - silniční obchvat obce - koridor f2 pro přeložku silnice I/15 v úseku Libčeves - Želkovice. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury. Návrh ÚP vymezuje silniční obchvat obce - koridor f2 pro přeložku silnice I/15 v úseku Libčeves - Želkovice. Koridor f2 je vymezen v ZÚR ÚK a návrhem územního plánu je koridor f2 zpřesněn tak, aby navazoval na sousední katastrální území. (25) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. V území se nevyskytují provozovny ani inženýrská díla ani přírodní prvky a ani vodoteče s vymezeným záplavovým územím.


5

(26) V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Nově navrhované rozvojové plochy, navržené územním plánem Želkovice, neovlivní stávající retenční schopnost území a nemají negativní vliv na hospodaření s vodními zdroji v území. V území se nevyskytují provozovny ani inženýrská díla ani přírodní prvky a ani vodoteče s vymezeným záplavovým územím. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Veřejná infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Dopravní infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. (30) Úroveň technické infrastruktury bude navržena s cílem splnění požadavků na zvýšení kvality života obyvatel území. Technická infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. Zásady územního rozvoje ústeckého kraje (ZÚR ÚK) Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje byly vydány dne 5. 10. 2011 na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011 ze dne 7. 9. 2011. Dne 20. 10. 2011 nabyly ZÚR účinnosti. Na základě této skutečnosti a vydání ZÚR ÚK jako opatření obecné povahy bylo nutné uvést návrh ÚP do souladu s touto krajskou dokumentací. Stanovení priorit územního plánování ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: Pro zajištění udržitelného rozvoje, dosažení cílů a úkolů územního plánování a zvýšení atraktivity obce návrh ÚP Želkovice respektuje následující krajské priority územního plánování: Základní priority - návrh ÚP vytváří předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje na území v rámci Ústeckého kraje nabídkou nových ploch pro výrobu, občanské vybavenosti a bydlení při zajištění dostatečné ochrany kvality životního prostředí (návrh kanalizace) a hodnot území. Životní prostředí – návrh ÚP přispívá ke zvýšení ekologické stability území ochranou území a vymezením prvků ÚSES. Hospodářský rozvoj – návrh ÚP podporuje ekonomiku spojenou s rozvojem veřejné infrastruktury a ploch pro bydlení, občanské vybavení a zemědělskou výrobu. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti – Želkovice nejsou součástí žádné rozvojové oblasti, rozvojové osy ani oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území. Dopravní a technická infrastruktura - Návrh ÚP vymezuje silniční obchvat obce - koridor f2 pro přeložku silnice I/15 v úseku Libčeves - Želkovice. Koridor f2 je vymezen v ZÚR ÚK a


6

návrhem územního plánu je koridor f2 zpřesněn tak, aby navazoval na sousední katastrální území. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami Na území obce Želkovice jsou zvýšené účinky vodní eroze (zejména na svazích poblíž vrchu Libeš). K nápravě tohoto negativního stavu slouží zejména realizace prvků ÚSES. Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. Územní plán vytváří předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje na území v rámci Ústeckého kraje například tím, že chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Limity rozvoje jsou popsány v kapitole B8. komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty. Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). V rámci koncepce krajiny a koncepce technické infrastruktury jsou vytvořeny podmínky pro opatření zvyšující ekologickou stabilitu, zlepšující vodní režim a snižující erozi. ÚP přispívá ke zvýšení ekologické stability území ochranou území a vymezením prvků ÚSES. (4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem. Obec napojena na silnici I. třídy č. 15 Most – Lovosice., která je výraznou dopravní závadou. Silnice je zdrojem hygienických zátěží – hluk, prašnost, exhalace z dopravy. Nápravu přinese odklonění silné průjezdní dopravy na silniční obchvat vymezený v ZÚR ÚK jako silniční obchvat obce D-11 - koridor f2. Na řešeném území je skládka inertního odpadu (místního významu), která je vymezena jako plocha pro asanaci A1. (5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). Územní plán respektuje a zpřesňuje prvky ÚSES vymezené nadřazenou ÚPD Ústeckého kraje a dále navrhuje nový prvek ÚSES na lokální úrovni (LBK - 33). Dále územní plán Želkovice respektuje všechny přírodní hodnoty vymezené v PÚR a ZÚR ÚK. (6) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. Netýká se území obce Želkovice.


7

(7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problémů vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava). Obec napojena na silnici I. třídy č. 15 Most – Lovosice., která je výraznou dopravní závadou. Silnice je zdrojem hygienických zátěží – hluk, prašnost, exhalace z dopravy. Nápravu přinese odklonění silné průjezdní dopravy na silniční obchvat vymezený v ZÚR ÚK jako silniční obchvat obce D-11 - koridor f2. Hospodářský rozvoj (8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Územní plán vytváří pozitivní využití v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. (9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivo-energetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. Změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008. Netýká se území obce. (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, na území obce se však nepočítá se zahájením těžby. (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. Na území obce Želkovice se zanedbané a nevyužívané areály nevyskytují. (12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území. Tato priorita se řešeného území netýká, protože územní plán nenavrhuje žádné nové výrobní plochy. Veškeré záměry však byly posouzeny a redukovány. (13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, na území obce se však nepočítá se zahájením těžby.


8

(14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Zábory nejkvalitnějších zemědělských půd byly v rámci možností minimalizovány. Tato priorita je v rámci ÚP dále popsána v kapitole „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ a v kapitole „Koncepce uspořádání krajiny“. V řešeném území jsou zvýšené účinky vodní eroze. Realizace prvků ÚSES bude sloužit k nápravě tohoto negativního stavu. Územní plán nezpůsobuje fragmentaci zemědělských území. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. ZÚR ÚK nestanovují pro území obce Želkovice žádnou rozvojovou oblast. (16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině. ZÚR ÚK nestanovují pro území obce Želkovice žádnou rozvojovou osu. (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. Území obce Želkovice neleží v žádné specifické oblasti. (18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. Územní plán respektuje požadavky na regionální koordinaci z územně analytických podkladů a zásad územního rozvoje. Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). Netýká se území obce. (20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. Dopravně je obec Želkovice napojena na silnici I. třídy č. 15 Most – Lovosice. Dále je možné pokračovat po silnici I. třídy č. 30 Lovosice - Ústí nad Labem.


9

(21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). Netýká se území obce. (22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). Netýká se území obce. (23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov, Most Chemnitz, Zwickau). Netýká se území obce. (24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy. Netýká se území obce. (25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Netýká se území obce. (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. Netýká se území obce. (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR. Územní plán v tomto ohledu respektuje UAP a nadřazenou dokumentaci (PÚR a ZÚR ÚK). (28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku. Netýká se území obce. (29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). V územním plánu není navrženo umístění žádné větrné elektrárny nebo jiného obnovitelného zdroje elektrické energie. Z důvodů ochrany krajinného rázu je zakázána v celém území výstavba větrných elektráren, vysílacích věží mobilních - vyšších než 30 m, fotovoltaických elektráren (s výjimkou jejich umístění na plochách střech). (30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. Tato priorita se řešeného území netýká. Obec Želkovice je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Libčeves OP-SK-LN 037.


10

(31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. Obec počítá s výstavbou splaškové kanalizace s čistírnou odpadních vod na vlastním území. ČOV a kanalizační stoky jsou v územním plánu označeny jako veřejně prospěšné stavby. V ÚP je navržen recipient pro odvod odpadních vod z ČOV do vodoteče. (32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje. Netýká se území obce. (33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Požadavek je plněn. Územní plán respektuje přírodu, přírodní biodiversitu i ochranu hodnotné zemědělské půdy a snaží se předcházet fragmentaci krajiny. Urbanistické řešení územního plánu prostřednictvím nové výstavby doplňuje současný urbanistický půdorys sídla do ucelenějšího tvaru. Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. Územní plán plně respektuje charakter obce Želkovice. (35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů. Netýká se území obce. (36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území. Netýká se území obce. (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. Územní plán a jeho urbanistická koncepce, zohledňuje hlavní turistickou dominantu v obci (kostel Sv. Petra a Pavla - románská rotunda) vhodným rozložením rozvojových ploch. (38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení. Územní plán respektuje UAP, na území obce Želkovice nejsou vybudovány žádné cyklostezky ani turistické cesty. Sociální soudržnost obyvatel


11

(39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. Územní plán tuto problematiku neovlivňuje. Územní plán a jeho urbanistická koncepce, zohledňuje hlavní turistickou dominantu v obci (kostel Sv. Petra a Pavla - románská rotunda) vhodným rozložením rozvojových ploch. (40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením. Obec Želkovice není v tomto ohledu v rámci kraje problematická. (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Územní plán v plné míře chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. Dopravní a technická infrastruktura je vzhledem k věkové struktuře v obci dostatečná. Územní plán navrhuje veřejně prospěšné stavby (dopravní a technická infrastruktura): VPS VPS - f2 VPS - 2 VPS - 3 VPS - 4 VPS - 5 VPS - 6

Druh VPS koridor pro přeložku I/15 ČOV splašková kanalizace vodovodní řady připojení kanalizace na recipient místní a účelová komunikace

(43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Zpracování územního plánu bylo v jednotlivých fázích průběžně projednáváno s obyvateli, s vlastníky pozemků a s institucemi, a to prostřednictvím pověřeného zastupitele a starosty obce. Návrh rodinných domů vychází ze současných demografických podmínek a s přihlédnutím k zájmu vlastníků pozemků o výstavbu. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Územní plán není v rozporu se zájmy obrany státu a civilní ochrany, území obce Želkovice leží v zájmovém území AČR, objektu Lažany, což je územním plánem plně respektováno. (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.


12

Územní plán respektuje ochranná pásma infrastruktur, snaží se předcházet kolizním situacím uspořádáním ploch s rozdílným způsobem využití. (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. V území se nevyskytují provozovny ani inženýrská díla ani přírodní prvky a ani vodoteče s vymezeným záplavovým územím. Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Územní plán respektuje územní limity a rozvojové potřeby území. Tato priorita je plněna zpracováváním tohoto územního plánu, který zahrnuje požadavky, vyplývající ze ZÚR Ústeckého kraje. Plochy a koridory územního systému ekologické stability Pro územní plánování a využívání ploch a koridorů pro biocentra a pro biokoridory nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny, ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly: (1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj. Územní plán respektuje a zpřesňuje prvky ÚSES vymezené nadřazenou ÚPD Ústeckého kraje a dále navrhuje nový prvek ÚSES na lokální úrovni. Součástí regionálního biokoridoru RBK 0001 je skládka inertního odpadu (místního významu), která je vymezena jako plocha pro asanaci A1. (2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Vymezené plochy a koridory jsou stabilizovány formou ploch s rozdílným způsobem využití zpravidla jako plochy přírodní. (3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. Vymezené plochy a koridory jsou stabilizovány formou ploch s rozdílným způsobem využití zpravidla jako plochy přírodní. (4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. Územní plán nové stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory nepřipouští, s výjimkou staveb a opatření pro křížení prvků ÚSES s tělesem komunikace. Na ploše regionálního biokoridoru RBK 0001 je skládka inertního odpadu (místního významu), vymezená jako plocha pro asanaci A1.


13

(5) Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č.395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50m. Prvky ÚSES byly zpřesněny dle platné metodiky a jejich průběh a poloha koordinovány s řešením územních plánů na sousedních katastrech. (6) Biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR ÚK způsobem, který umožňuje v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního parametru výměry a principů vymezování ÚSES dle metodik. Prvky ÚSES byly zpřesněny dle platné metodiky. (7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES. Celé katastrální území Želkovic je součástí chráněného ložiskového území Poddědice, na území však nedochází k negativním střetům s prvky ÚSES. Na území obce se nepočítá se zahájením těžby. (8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. Celé katastrální území Želkovic je součástí chráněného ložiskového území Podsedice, na území však nedochází k negativním střetům s prvky ÚSES. Na území obce se nepočítá se zahájením těžby. (9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, na území obce se nepočítá se zahájením těžby. (10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR ÚK a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném


14

rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, na území obce se nepočítá se zahájením těžby. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje se stanovují tyto úkoly pro územní plánování: 1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky – včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. 2) Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor. Netýká se řešeného území. 3) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin (výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním posouzením místní situace, vyřešením střetů zájmů, včetně stanovení takových podmínek rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. V prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, na území obce se nepočítá se zahájením těžby. 4) Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití. Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, což územní plán plně respektuje. Na území obce se nepočítá se zahájením těžby. 5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje. Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, což územní plán plně respektuje. Na území obce se nepočítá se zahájením těžby. 6) Zásoby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi považovat za jeden z významných surovinových zdrojů pro výrobu elektrické energie a pro další výrobní odvětví v ČR.


15

Netýká se řešeného území. 7) Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany - zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická poloha, hodnoty území, na které lze navázat, územně technické možnosti). Netýká se řešeného území. 8) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné (řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou. Netýká se řešeného území. 9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality. 10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. Územní plán chrání, rozvíjí a zpřesňuje přírodní hodnoty v území včetně ÚSES regionální a nadregionální úrovně, které jsou vymezeny v PÚR ČR a ZÚR ÚK. 11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území – zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO). Zábory nejkvalitnějších zemědělských půd byly v rámci možností minimalizovány. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje se stanovují tyto úkoly pro územní plánování: 12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje. V rámci řešeného území není Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje vymezena žádná rozvojová osa, rozvojová oblast ani specifická oblast kraje. 13) V rozhodování o využití území a lokalizaci zásadních investic vycházet z potřeby sladění administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a obslužných center. Územní plán navrhuje takové lokality, které svou velikostí a významností odpovídají velikosti obce Želkovice.


16

14) Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem regionálního centra Teplice. Netýká se řešeného území. 15) Stabilizovat (přiměřeným způsobem i doplnit nebo obnovit) sídelní strukturu v pánevní oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí v předpolí činných dolů. Netýká se řešeného území. 16) Podporovat vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN. Netýká se řešeného území. 17) Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině. Na území obce Želkovice se žádné takovéto areály nevyskytují. 18) Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině. Územní plán Želkovice splňuje tuto podmínku. 19) Respektovat program modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Netýká se řešeného území. 20) Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (VVN, VVTL). Netýká se řešeného území. 21) Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací. V území se nevyskytují provozovny ani inženýrská díla ani přírodní prvky a ani vodoteče s vymezeným záplavovým územím. B2.

SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

§ 18 stavebního zákona Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Želkovice jsou obcí malou, která nemůže být ve všech směrech soběstačná a vždy bude závislá na okolních sídlech. Tak i byla vyhodnocena v rozboru udržitelného rozvoje: kvalitní je pouze pilíř environmentální, ale ani tento pilíř životního prostředí není bez problémů – slabou stránkou je nedostatečná údržba krajiny. Oba další pilíře jsou hodnoceny jako poměrně slabé. Příležitost nápravy hospodářských podmínek, vyznačujících se nedostatkem a omezenou strukturou pracovních příležitostí v obci, nutností vyjížďky za


17

prací a vyšší mírou nezaměstnanosti, vidí rozbor udržitelného rozvoje v nalezení nových možností hospodářského rozvoje, zejm. v souvislosti s cestovním ruchem, a přípravě nových ploch pro hospodářský růst obce. Přesto územní plán výrazně přispívá k posílení zejména pilíře sociálního – význam koncepce technické infrastruktury v oblasti vodního hospodářství, stabilizace určitých částí veřejných prostranství a zejména návrh zastavitelných ploch pro bydlení. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě splněny. 2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Území obce je v trvalém procesu zájmu územního plánování a pomocí jeho nástrojů (územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace). Byla pro něj v minulosti pořízena urbanistická studie, zabývaly se jím územně analytické podklady a jejich aktualizace, pořizuje se územní plán – trvale se tedy vytvářejí podmínky pro účelné nakládání s územím obce. Soulad s tímto cílem územního plánování je zajištěn. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Orgán územního plánování zde prostřednictvím své role pořizovatele koordinuje veřejné a soukromé záměry změn v území a dbá o ochranu veřejných zájmů a projevem této koordinační role je právě pořizovaný územní plán obce. Tento cíl územního plánování je naplňován. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán je v souladu s předmětným cílem územního plánování, jak je doloženo na jiných místech odůvodnění: ochrana hodnot území (specifikovaných v ÚAP) je požadována v zadání. (5). V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.


18

Územní plán bere v úvahu ustanovení tohoto paragrafu a v tomto územním plánu žádnou ze specifikovaných staveb a zařízení výslovně nevylučuje. Cíl územního plánování je splněn. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Z důvodů ochrany krajinného rázu je zakázána v celém území: výstavba větrných elektráren, vysílacích věží mobilních vyšších než 30 m, fotovoltaických elektráren (s výjimkou jejich umístění na plochách střech). Územní plán tento cíl nezpochybňuje a nevylučuje. Cíl územního plánování je splněn. § 19 stavebního zákona Úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména: a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty Zjišťování a posuzování stavu území a jeho hodnot je předmětem územně analytických podkladů. Ty byly pro ORP Louny zpracovány a posléze aktualizovány a byly jako podklad použity pro pořizovaný územní plán. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, Koncepce rozvoje území je předmětem územního plánu. Územní plán základní koncepci zachovává a pozměňuje jen dílčí záležitosti, zabývá se takovými změnami v území, které koncepci nenarušují, nevybočují z ní. Všechny změny v maximální míře respektují hodnoty a podmínky území. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání Všechny změny v území promítnuté územního plánu byly pečlivě prověřeny. Celkově jde o 11 změn v území. Žádná ze změn v území nemá takový charakter, aby významně ovlivnila veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu nebo veřejnou infrastrukturu. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, U všech ploch změn jsou navrženy regulativy, podmínky využití území. Územní plán také stanoví základní prostorové regulativy pro zastavitelné plochy. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,


19

Stávající charakter a hodnoty území jsou zohledněny ve formulovaných podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a v podmínkách prostorového uspořádání. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizace), Etapizace se v územním plánu neuplatňuje. Podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. je zřejmé, že jde o úkol fakultativní („pokud je to účelné“) a v rozsahu změn zahrnutých do územního plánu nevyplývá potřeba etapizaci určovat. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, V území se nevyskytují provozovny ani inženýrská díla ani přírodní prvky (ani vodoteče s vymezeným záplavovým územím), které by důvodně zavdávaly podnět k tvorbě podmínek pro snižování z nich plynoucích nebezpečí či katastrof. Žádná opatření v tomto smyslu územní plán nenavrhuje. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, Hospodářský potenciál obce této velikosti je velmi malý, většinou svých hospodářských aktivit se obrací mimo své území (vyjížďka za prací). Dá se předpokládat, že následky nějakých náhlých globálnějších hospodářských změn by se daly těžko kompenzovat právě na území Želkovic. I když svým způsobem určitý potenciál má, např.hospodárnější využití zastavěného území, pozemků a přilehlých zahrad atd. Tyto aktivity územní plán umožňuje a takové hospodářské zázemí stabilizuje. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Rozvoj sídelní struktury je významným tématem pro rozvoj Želkovic. Zachování a vylepšení kvalit bydlení přispívá územní plán i v jiných ohledech – zachování, respektování přírodních kvalit, zlepšení vybavenosti obce veřejnou infrastrukturou (systém likvidace splaškových vod). Územní plán je v souladu s tímto úkolem. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Významnou investicí, závislou na obecním rozpočtu, je systém likvidace splaškových vod včetně návrhu plochy pro umístění čistíren. Obec se problematikou vodního hospodářství v rámci veřejné infrastruktury soustavně zabývá. Má zpracováno několik dokumentací a návrh ve změně územního plánu vychází z technicko-ekonomické studie. Plocha pro čistírnu odpadních vod je navržena podle této studie, u vedení kanalizačních řadů, které jsou do ÚPO zahrnuty, se připouští, že je možné využít odchylné trasy, pokud se ukáže být schůdnější nebo ekonomicky výhodnější. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Civilní ochrana obyvatel není předmětem řešení územního plánu obce. Přesto návrh (stabilizace) ploch sportovní vybavenosti poskytuje plochy (rovinaté zpevněné), které jsou využitelné i v případě mimořádných událostí pro nouzové ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci atp. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,


20

Žádná z ploch na území obce nevyžaduje asanační, rekonstrukční ani rekultivační zásahy, nejsou územním plánem vymezovány. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, Žádná kompenzační opatření, vyvolaná tímto územním plánem, nejsou vymezována. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, Na území obce se nenacházejí žádné přírodní zdroje, které by byly plošně využívány. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Tento úkol má zajišťovat zachování udržitelného rozvoje území v souladu s nejnovějšími poznatky a trendy úzce souvisejících jmenovaných oborů, ale i s ohledem na další vědní obory. Jedním z nástrojů tohoto souladu je nastavení všech procesů pořízení ÚPD (včetně projednání s veřejností a ochrany veřejných zájmů) tak, aby výsledek směřoval k žádoucímu výsledku. Dalším mechanismem je angažování osob splňujících požadovanou kvalifikaci v relevantních oborech a dále jejich spolupráce napříč obory, zajišťující multidisciplinární přístup, který tak složitá problematika, jíž územní plánování je, vyžaduje. Územní plán pravděpodobně je v souladu s tímto úkolem. (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Rozsah dílčích změn v území, které řeší územní plán, je poměrně limitovaný a nevyskytují se mezi nimi takové záměry, které by vyžadovaly posouzení jejich vlivu na životní prostředí, proto se ani nezpracovávalo komplexní vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. B3.

SOULAD S POŽADAVKY PŘEDPISŮ

TOHOTO

ZÁKONA

A

JEHO

PROVÁDĚCÍCH

Územní plán je pořizován v souladu s platným stavebním zákonem a s jeho prováděcími předpisy. Stejně jako formální stránka, pořizování územního plánu, tak také jeho obsah (jak výrokové části, tak odůvodnění) má strukturu a další náležitosti dané stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. Pořizovaný územní plán obce Želkovic je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. B4.

SOULAD S STANOVISKY PŘEDPISŮ

POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH

Požadavky zvláštních předpisů byly zakotveny v požadavcích v zadání územního plánu (viz jejich splnění v kapitole B11., jednak byla předmětem stanovisek ze společného jednání,


21

poskytnutých dotčenými orgány. Tato stanoviska jsou, ve „Vyhodnocení výsledků projednání návrhu s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem s pokyny pro úpravu návrhu pro veřejné projednání“, shrnuta.

NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA B5.

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně vlivů na životní prostředí se nezpracovávalo, neboť Krajský úřad jako orgán věcně a místně příslušný vydal dle § 45i zákona k návrhu zadání územního plánu stanovisko dne pod č. j. 3369/ZPZ/2019/SEA s konstatováním, že návrh zadání územního plánu obce Želkovice nemůže mít samostatně či ve spojení s jinými významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost jednotlivých evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní působnosti Krajského úřadu. B6.

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5

Z důvodů uvedených v předchozím odstavci nebylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 (tj. stanovisko k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) vydáno. B7.

SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY

Z důvodů uvedených v odstavci b) nebylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 vydáno. B8.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VARIANTY

VČETNĚ VYBRANÉ

Následující text je členěn shodně a odráží obsah textu výrokové části návrhu územního plánu. Územní plán Želkovic není zpracováván ve variantách. Návrhem územního plánu nedochází ke změně a významu sídla, které bude dále plnit funkci trvalého bydlení v kombinaci se zemědělským podnikáním, orientovaným především na ovocnářství. Určitý význam má i rekreační využití. Návrhem je řešeno rozšíření zastavitelných ploch pro trvalé bydlení (smíšené bydlení venkovského typu v kombinaci s drobným podnikáním). Návrh nových rozvojových ploch respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, jeho půdorysné schéma a převažující prostorové rozmístění a členění objektů. Jsou respektovány stávající přírodní hodnoty území a prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu, doplněné o prvky lokálního ÚSES. Většina rozvojových ploch vychází z požadavků občanů, potvrzených zastupitelstvem obce. Lokality, kde by docházelo ke konfliktu s kvalitní krajinnou zelení, lokality v bezprostřední blízkosti hřbitova a kostela, narušující trvalou krajinnou zeleň nebo kde by byla založena obytná enkláva v krajině, kde není přímý územní kontakt se současnou zástavbou, byly odmítnuty. B8.1)

Charakteristika obce a řešeného území


22

Obec Želkovice se nachází v jihovýchodní části CHKO České středohoří, cca 13 km jihozápadně od Lovosic, v nadmořských výškách 335 – 450 m n.m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237. Želkovice tvoří zástavba většinou původně zemědělských domů, i charakteristika obce je výrazně zemědělská, s jednoznačnou převahou ovocnářství. Dominantu tvoří kostel Sv. Petra a Pavla s románskou podstatou, krajinnou dominantu západně od obce vrch Libeš (404 m n.m.) Území obce náleží do povodí řeky Ohře. B8.2) Historický vývoj a památky v území Stručné dějiny obce První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237. Z té doby pochází kostel Sv. Petra a Pavla, románská rotunda, jedna z posledních, které byly na našem území postaveny. Ze 13. století pochází pouze původní rotunda s apsidou, podélná loď byla postavena v novorománském slohu v letech 1852 – 53. V dějinách obce se vystřídalo mnoho majitelů. Mezi významnější patřil rod Kaplířů ze Sulevic, kterým obec patřila v 15. a 16. století, později, a to až do roku 1849, patřila větší část obce k panství Libčeves, menší část k Teplicím. Původně česká osada byla mezi 17. a 18. stoletím poněmčována. Na začátku 20. století v obci již žilo ¾ německého obyvatelstva. B8.3) Památky zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek: 1. č. 43494/5-1515 kostel sv. Petra a Pavla včetně ohradní zdi, 2.č. 42789/5-1516 socha sv. Josefa. Na území obce jsou dále některé architektonicky zajímavé stavby obytných a hospodářských usedlostí, dokládající historický a stavební vývoj obce. B8.4) Archeologická naleziště: Obec se nachází v území s archeologickými nálezy. V případě zemních prací je nutno postupovat v intencích zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči a jeho novely č. 242/1992 Sb. Součástí každého územního řízení musí být vyjádření ústavu archeologické památkové péče. B8.5) Urbanistická struktura obce: Ve svém historickém půdorysu se urbanistická struktura vyvíjela s postupným rozvojem obce, ovlivněna historickými souvislostmi a vlivem terénní konfigurace. Zástavba obce se rozvíjela na mírném jihovýchodním svahu návrší mezi původním panským sídlem na jihu a historickou cestou na severu. Poloha obce byla chráněná proti západním větrům, ideálně prosluněná. Typově jde o zástavbu přiléhající ke komunikační ose sever-jih (t.zv.jednoulicovku). Okolí se vyznačuje mírně zvlněným terénem s kopci (Libeš, Lounek), roklí (Suchý potok) a jižním úpatím vrchu Srbsko na severu katastru, kde existují lesní doprovodné prvky.. Obec má díky terénnímu reliéfu a výrazné dominantě - kostelu Sv. Petra a Pavla - vyhraněný charakter, který by neměl být budoucí zástavbou narušen. Urbanistická podstata obce nepodléhá památkové ochraně, je jí však nutné respektovat jako doklad původní vesnické zástavby, vytvářené kolem panského sídla. Současná podoba zástavby v obci nevykazuje žádné nevratné rušivé jevy, s výjimkou některých objektů zemědělské velkovýroby na jihu. Nejvíce rušivým prvkem je průtah silnice I. tř. č. 15, zlepšení může přinést teprve uskutečnění silničního obchvatu. Budovy v historické části obce se podle doby svého vzniku liší především svým situováním vzhledem k ulici. Nejstarší domy byly situovány k ulici štítem kolmo, za nimi byly uzavřené hospodářské dvory. Mladší domy byly stavěny s ulicí rovnoběžně na převážně menších pozemcích.


23

B8.6) Architektura Architektura objektů se nevymyká běžnému typu, obvyklému v oblasti. Domy, vzniklé v průběhu dvou i více století, se zásadně svým hmotovým řešením ani typologickými prvky příliš neodlišují. Jedná se někdy o přízemní, většinou však patrovou, výškově bezkonfliktní výstavbu. Významným jednotícím prvkem je také po staletí hojně používaný materiál, opuka. V případě obytných i hospodářských staveb jde téměř bez výjimky o domy se sedlovými střechami. B8.7)

Podmínky pro novou výstavbu

Architektura nové výstavby, a to zejména rodinných domů, se nesmí významněji lišit od hmotového řešení stávajících rodinných bytových objektů a původních statků a chalup. Musí být přibližně zachován převládající sklon střech, poměr kamene, omítky a případně i dřeva na fasádách a v místě obvyklá velikost oken. Návrhy nových objektů však nemusí popírat současnou dobu vzniku, zejména technologickými postupy výstavby a detaily. Nesmí však být narušen typický charakter místního prostředí a architektury, a to ani u přestaveb. Nežádoucí jsou rodinné domy typu „bungalow.“ Max. výšková hladina 2 NP a podkroví, v místech na okrajích obce je třeba zajistit, aby nové stavby výškově nekonkurovaly okolním. Hmotové řešení nové výstavby všeobecně nesmí vybočovat zásadním způsobem z kontextu řešení staveb v okolním venkovském prostředí. Při nových řešeních nesmí dojít k narušení architektonické jednoty s okolní zástavbou, architektura objektů však nemusí popírat dobu svého vzniku v současné době. Udržovat charakter místně obvyklých staveb s obdélným půdorysem, sedlovými střechami místně obvyklých sklonů a se střešními krytinami v červenohnědých barvách. Přípustné jsou pouze izolované rodinné domy, nežádoucí jsou rodinné domy typu „bungalov“. B8.8) Plochy s rozdílným způsobem využití Obecné požadavky na využívání území jsou stanoveny vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném znění. Jedním ze způsobů vymezování takových ploch je zohlednění stávajícího (nebo budoucího) způsobu využití ( „plochy s rozdílným způsobem využití“). V Želkovicích je většina zastavěného území zařaditelná do ploch bydlení, které mohou obsahovat i další funkce (např. občanské vybavení určitého rozsahu), nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení. Celá obec má v současnosti, a předpokládá se, že i v budoucnosti, smíšený charakter obytně-zemědělský, ovocné sady jsou převažujícím krajinným prvkem. Základní kategorie ploch s rozdílným způsobem využití (s výjimkou ploch zeleně), specifikované v územním plánu odpovídají vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívané území. Plochy občanského vybavení, dopravní infrastruktury, výroby a skladování a plochy zemědělské jsou rozděleny do podrobnějších kategorií, resp. podkategorií. Protože ve zmíněné vyhlášce není zavedena kategorie sídelní a jiné zeleně, pro řešené území jsme zvolili pro zeleň dvě nové kategorie – kategorii zeleně ostatní a specifické ZX, která zahrnuje jak zeleň s uvedenou funkcí v sídle, tak zeleň v krajině, a dále kategorii veřejné zeleně na veřejných prostranstvích ZV, kterou se zde myslí parky a jim příbuzná zeleň. V územním plánu Želkovic bylo definováno 14 typů ploch s rozdílným způsobem využití. U každé plochy je definován její účel, hlavní využití, přípustné či případně podmíněně přípustné využití. Jiné, neuvedené využití, není možné.


24

Plochy bydlení venkovského-smíšené BV – podle vyhlášky s případnými úpravami. Do této kategorie je zahrnuta jak stávající zástavba obce, tak navržené zastavitelné plochy. Plochy občanského vybavení OV – podle vyhlášky, jen sport a hřbitovy jsou vyjmuty do speciální podkategorie. Plochy občanského vybavení – hřbitov OH – podle vyhlášky. Jde o podkategorii ploch občanského vybavení. Plochy veřejných prostranství VP – podle vyhlášky. Plochy dopravní infrastruktury – silniční dopravy DS – podle vyhlášky s případnými úpravami. Plochy výroby a skladování VS – podle vyhlášky s případnými úpravami, které spočívají ve „změkčení“ charakteru plochy, přidána byla možnost umístění služeb, administrativy i služebního bydlení aj. Plochy vodní a vodohospodářské W – podle vyhlášky. Plochy zemědělské NZ – podle vyhlášky. Plochy lesní NL – podle vyhlášky. Plochy zemědělské – zahrady - NZz - podle vyhlášky, se specifikací. Plochy zemědělské – ovocné sady – NZs - podle vyhlášky, se specifikací. B8.9) Obyvatelstvo, domovní a bytový fond V následujících demografických přehledech jsou použity údaje ze sčítání v roce 2001, které se již mohou odlišovat od skutečnosti v roce vzniku návrhu územního plánu. Po zveřejnění výsledků dalšího SLDB v roce 2011 budou tyto údaje aktualizovány. Obyvatelstvo Počet obyvatel v letech 2001 – 2008 Do přehledu jsou soustředěny údaje o počtech obyvatel k 1.1. a 31.12. daného roku tak, jak je sleduje Český statistický úřad pomocí průběžné bilance pohybu obyvatelstva. Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Stav 1.1. 127 118 116 101 99 85 81 75 99 94 87 87 79 77 81 84 81 81 76 77 82 85

Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 2 3 1 1 1 2 1 1 1 3 1 -

2 3 2 2 2 1 3 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 -


2 2 5 1 4 7 3 3 4 5 6 2

9 3 16 5 15 3 5 10 2 7 7 1 1 4 1 2 7 1 2 3 4

Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav přirozený migrační celkový 31.12. -2 -7 -9 118 -1 -1 -2 116 1 -16 -15 101 -2 -2 99 1 -15 -14 85 -1 -3 -4 81 -1 -5 -6 75 1 -9 -8 -3 -2 -5 94 -7 -7 87 87 -1 -7 -8 79 -1 -1 -2 77 1 3 4 81 3 3 84 -1 -1 83 -1 1 81 -1 -4 -5 76 -2 3 1 77 2 3 5 82 3 3 85 -2 -2 83

25

2007 2008 2009 2010 2011 2012

83 86 88 87 93 91

2 1 2 1

1 2 -

4 3 1 4 4 6

3 2 1 1 4 6

2 1 -1 2 -2 1

1 1 3 -

3 2 -1 5 -2 1

86 88 87 92 91 92

Věková struktura Věkové složení populace obcí správního obvodu je zjištěno nejpodrobněji v rámci sčítání v roce 2001. Pro potřeby analýz je postačující znalost podílu a počtu v hlavních věkových skupinách. Osoby v produktivním veku jsou v rozmezí 15 – 59 let a osoby v poproduktivním věku 60 a více let. Projektant nekomentuje dosavadní určení hranice t.zv. produktivního a poproduktivního věku. Tyto dosavadní v minulosti stanovené hranice doznávají rychlých změn a budou se dále vyvíjet. Údaje v tabulce proto slouží pouze pro orientaci.

0-14 13 15

počet obyvatel poměr v %

Věkové rozdělení obyvatel 15-59 60-109 59 15 68 17

Domovní a bytový fond Želkovice jsou obcí zemědělskou s původně významným zemědělským zázemím (sadařství). Určitou, ale méně významnou, roli, má také funkce rekreační – část domovního fondu slouží jako objekty individuální rekreace. Bydlení se odehrává téměř výhradně v rodinných domech. Soubor dále uvedených přehledů dává základní informaci o stavu domovního a bytového fondu, jak je poskytlo poslední sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Situace se od té doby řádově nezměnila

domy celkem 39 B8.10)

rodin. domy 38

byt. domy 1

z úhrnu obydlených domů domy podle vlastnictví soukr. obce, do SBD osob státu 1919 25 1 0 7

domy postavené 192019461945 1980 10 5

19812001 5

Občanské vybavení a komerční aktivity

Občanské vybavení V samostatném objektu je sídlo obecního úřadu. V obci je malý obchod. Nejbližší pošta je v Třebívlicích, kde je i základní a mateřská škola. Policie pro Želkovice má MO v Košticích. Hřbitov je v obci u kostela Sv.Petra a Pavla. Veškerá další vybavenost je v Třebívlicích, Třebenicích a Libochovicích. Veřejná prostranství Veřejnými prostranstvími jsou ve smyslu zákona o obcích všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejným prostranstvím jsou v obci obzvláště rozšířená území navazující na komunikace místní a průjezdní silnici I.třídy č.15. Zde jsou zastávka (a případně otočka) autobusů, telefonní automat a stanoviště kontejnerů na separovaný odpad. Toto veřejné prostranství je doplněno o malou skupinu veřejné zeleně. Výroba V současné době v obci nepůsobí žádná významnější firma, s výjimkou cca 8 soukromých zemědělců.


26

Sport a rekreace V obci převažuje trvalé bydlení s určitým podílem chalupářství. Rekreační objekty nejsou, zřetelně rozlišitelné. Toto rozdělení způsobu využívání však v posledních letech ztrácí na významu a oba způsoby, bydlení trvalé a rekreační, splývají, a to i formálně (viz platná legislativa). V rámci veřejného prostranství je vybudováno malé dětské hřiště. B8.11)

Technická vybavenost

Vodovody, zásobování pitnou a užitkovou vodou Obec Želkovice je zásobována ze skupinového vodovodu Libčeves OP-SK-LN.037 vodovodem OP-SK-LN.037.8, který je napojen na oblastní vodovod Přísečnice. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. provádějí odečty pro obec. Přes obec prochází vodovod do Třebívlic, který je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Vodovod v obci je v celém rozsahu bez provozních problémů. Pro zajištění krizového zásobování vodou byly vytipovány podzemní zdroje – vrty Holedeč 8, 9, 10, 11 a Vlastislav Kaple na Litoměřicku. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V obci je jedna požární nádrž, kromě ní může pro zajištění požární vody sloužit i veřejný vodovod. /Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje/ Rozšíření vodovodní sítě obsáhne všechny nově určené zastavitelné plochy pro plánovanou zástavbu rodinnými domy. Bilančně lze předpokládat spotřebu pitné vody cca 200m3 /rok na jeden nový RD, skutečnost však bývá nižší Odvedení a čištění odpadních vod Likvidace odpadních vod probíhá v jímkách na vyvážení. Nově vznikající lokality pro rodinnou bytovou výstavbu nebo jednotlivé rodinné domy a další objekty budou podmíněny použitím přípustného způsobu likvidace splaškových vod. Přestože současné znění Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje uvádí, že s ohledem na velikost obce není investičně a provozně výhodné budovat kanalizační systém a ČOV, obec počítá s výstavbou splaškové kanalizace s čistírnou odpadních vod na vlastním území. Pro tuto akci má zpracovanou studii. Kanalizační stoky, ČOV a z ní vycházející recipient do dostupné vodoteče jsou v územním plánu označeny jako veřejně prospěšné stavby. Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je zajišťováno z distribuční trafostanice, která plně pokrývá požadavky na odběr elektřiny. Sekundární rozvody jsou řešeny kabelem, trafostanice je zásobena vrchním vedením 22 kV. Pokrytí postupného nárůstu zatížení se předpokládá ze stávající trafostanice. Nárůst roční spotřeby el. energie na jeden RD bez el. vytápění je cca 3 800 kWh. V případě potřeby nové TS bude tato podle skutečných nároků zahrnuta do ploch pro bydlení. Veřejné osvětlení Veřejným osvětlením je současně zastavěné území obce pokryto dostatečně. S postupem rozvoje obce se veřejné osvětlení bude dále rozšiřovat.


27

Plyn Zásobování plynem je pro obec Želkovice nereálné s ohledem na vysoké náklady, které by si vyžádalo vybudování středotlakého napojení. Vytápění Nově budované objekty pro rodinné a rekreační bydlení i areály s jiným funkčním využitím mohou být vytápěny pouze ekologicky přijatelnými způsoby. Územní plán doporučuje využívání sluneční energie pro ohřev užitkové vody a vytápění pomocí slunečních kolektorů, nebo umístění fotovoltaických panelů na střechách objektů. B8.12)

Dopravní infrastruktura

Silniční doprava Severní částí obce prochází silnice I. tř č. 15 Most – Lovosice. Dopravní situace je konfliktní a je zdrojem hygienických zátěží. Příčný profil je nevhodný a nedosahující požadovaných parametrů, kladených na komunikaci I. třídy. Řešením bude obchvat obce. Omezením jsou prvky stávající zástavby a terénní konfigurace. Silnice je bez chodníků. Jedinou další komunikací je silnice III/ 2494 Želkovice – Židovice. Na tuto komunikaci navazuje v centrální části obce rozšířená náves s vodní nádrží. Dopravní závadou je v jižní části snížený příčný profil, objekty statku čp. 1, stojícího na místě původního panského sídla. Parkování a garážování osobních vozidel je zajištěno na soukromých pozemcích, na obecní komunikaci, především na rozšířené návsi. Místní pozemní komunikace V obci je poměrně stabilizovaná soustava místních komunikací, v zastavěném území většinou s živičným povrchem, po přechodu do volné krajiny (většinou sadů) pouze štětovaných. Jako dopravní závady, ovšem těžko řešitelné vzhledem ke stávající zástavbě a oplocení, lze charakterizovat řadu úseků komunikací, existujících uvnitř obce. Ty často brání dopravnímu přístupu k potenciálním rozvojovým lokalitám, kdy dnešní nároky a normy jsou značně přesnější a specifičtější než v minulosti a jsou tedy určeny pouze pro pěší. Doprava v klidu Jako standardně u obcí podobného charakteru a velikosti není zde příliš vymezených odstavných stání u veřejných komunikací, většina vozidel parkuje na soukromých pozemcích. Vnitřní území obce netrpí přílišnou stísněností, auta jsou v obci odstavována i podél místní komunikace. Problém existuje pouze v severní části obce u průtahu silnice I.třídy. Zemědělské cesty a cesty v krajině Cesty v krajině, respektive vedoucí často ovocnými sady, jsou značně zanedbány. Jsou zde pouze utilitární nevyhraněné trasy používané pro přesun zemědělských strojů. Pěší turistické a cyklistické trasy Pěší doprava se odehrává po místních komunikacích a silnicích I. a III. třídy. Místní komunikace i všechny silnice mají bezchodníkovou úpravu. Pohyb pěších není nijak regulován a usměrňován, není zřízen žádný vyznačený přechod přes procházející silnice. V krajině je pěší pohyb možný po účelových zemědělských cestách. Řešeným územím nevedou žádné zvláštní trasy pro cyklisty ani pěší turisty. Veřejná autobusová doprava V obci jsou 2 autobusové zastávky. Hromadná doprava je zajišťována subjekty na jejichž rozhodování nemá obec žádny vliv.


28

Železniční doprava Železniční trať obcí neprochází. Nejblíže dostupná zastávka na dříve regulérní trati Most – Libčeves – Lovosice, jejíž provoz je v současné době značně omezen pouze na letní turistické období, je v Třebívlici. Pro pravidelnou dopravu obyvatel obce nemá železniční doprava žádný význam. B9.13)

Životní prostředí

Většina správního obvodu ORP Louny spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisím z přilehlého území mostecké pánve. V posledních letech se situace zlepšila, problémem je dále zatížení exhalacemi z průjezdní dopravy, které jsou doprovázeny zvýšenou hlučností a prašností a převažující způsob lokálního vytápění tuhými palivy. Určitou naději skýtá snaha topit dřevem, tendence snižovat energetickou náročnost všech objektů a spořit energii např. kvalitnější termoisolací domů. Nepochybně postupně přijdou na řadu i další, sofistikovanější způsoby úspor energie při vytápění hlavně rodinných domů a tím i snížení exhalací. Hygienickou závadou je i absence kanalizace. Koeficient ekologické stability krajiny Číselným údajem, který dokáže charakterizovat krajinu, je tzv. koeficient ekologické stability (KES), který poměřuje stabilní a nestabilní krajinotvorné prvky. Jde o nejjednodušší způsob výpočtu, který nezohledňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Sofistikovanější varianty pracují s váhami jednotlivých prvků. Želkovice

A 8,35

B 168,87

plocha v ha C D 3,36 22,16

E 25,55

SUM 228,30

KES 7,36

Legenda: A LESY A VODNÍ PLOCHY, B TRVALÉ KULTURY, OVOCNÉ SADY, ZAHRADY, C LOUKY, PASTVINY. D ORNÁ PUDA, E ZASTAVENÁ PLOCHA, OSTATNÍ PLOCHA KES = stabilní ekosystémy / nestabilní ekosystémy = lesní půda + vodní plochy + trvalé travní porosty + sady / orná půda + zastavěné plochy a nádvoří = 7,36. V případě Želkovic se jedná o krajinu s převažující přírodní složkou KES = 1,0 – 10,0. B8.14) Ochrana přírody Řešené území se nachází ve IV. zóně CHKO České středohoří. Územní systém ekologické stability Všechny prvky ÚSES jsou územním plánem vymezeny jako návrh. Z vydaných Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje vyplývá převzít, případně zpřesnit prvky nadřazeného územního systému ekologické stability. Na území Želkovic jde o nadregionální biokoridor NRBK K13 „Vědlice - Oblík, Raná“ (část funkční a část k založení), regionální biocentrum RBC 010 „Srbsko“ (funkční ) a regionální biokoridory RBK 0001 „Baba“ (k založení) a RBK 589 „Velký a Malý Vraník“ (funkční). Všechny uvedené prvky územní plán Želkovic respektuje, resp. zpřesňuje a vymezuje. NRBK K13: trasa nadregionálního biokoridoru byla zpřesněna vložením lokálního prku ÚSES LBC 31 „Libeš“. Dále byla trasa koridoru zpřesněna v souladu s platnou ÚPD Libčeves a v severní části zájmového území je trasa koridoru napojena na regionální biocentrum RBC 010.


29

RBK 589: trasa regionálního biokoridoru byla zpřesněna na šíři 40 m krajinné zeleně podél strouhy vycházející z lokálního biocentra LBC 31. Trasa byla dále zpřesněna v souladu s platnou ÚPD Libčeves. RBK 0001: trasa regionálního biokoridoru byla zpřesněna v šíři 40 m. Celá trasa je tvořena krajinnou zelení podél strouhy. Do trasy RBK 0001 je vnořeno LBC 32 „K Lounku“. RBC 010: regionální biocentrum bylo zpřesněno na základě platné ÚPD Libčeves. Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor z Rané na Oblík, propojující navzájem izolované neovulkanické suky se stepními a lesostepními formacemi. Ve většině tohoto úseku je veden po orné půdě, tzn. jedná se o biokoridor k založení. Za lokálním biocentrem Libeš přechází do nivy Suchého potoka. Regionální biokoridory jsou na tento NRBK navázány na dvou místech. První z nich vede od lokálního biocentra Třešňovka nivou Suchého potoka přes vrchy Lipka a Hradišťko na Vraník. Další je již mimo katastr Želkovic. Na tuto síť vyššího významu navazuje lokální systém ÚSES. Jedná se především o propojení, vedená zejména těmi částmi území, které zůstaly nedotčeny rozsáhlými plochami zemědělsky intenzívně využívané krajiny. Základem pro obnovení ekologické stability jsou zregulované drobné vodní toky se sporým, obvykle jen bylinným vegetačním doprovodem. Prvky ÚSES místního významu: /Podrobně viz tabulkové přílohy/ 1. Lokální biocentrum LBC 31- Libeš - funkční 2. Lokální biocentrum LBC 32- K Lounku - funkční 3. Lokální biokoridor LBK 33 - k založení LBK 33: trasa koridoru byla zpesněna dle platné ÚPD Libčeves. /Tyto prvky jsou uvedeny ve výkrese B1 – Koordinační výkres, A1 - Hlavní výkres, A3 Veřejně prospěšné stavby a opatření/ Krajinný ráz Uspořádání krajiny je dáno jednak přírodními podmínkami, jednak lidskou činností. Územní plán se řídí zásadami pro naplňování cílových charakteristik krajiny. Prostor krajinného rázu – zvýšené ochrany estetických a krajinných hodnot je shodný s vymezením celého katastrálního území obce. Obec je dle hodnocení krajinného rázu součástí krajinné oblasti Třebívlické Poohří jako silniční ves. Územní plán neporušuje současnou sevřenou strukturu zastavění a daný urbanistický typ. Významným krajinným prvkem je dominanta - vrch Libeš s rotundou. V nižších polohách vsi jsou situováním zahrad mezi zástavbu a krajinné části vyloučeny ostré přechody mezi zástavbou a volnou krajinou. Území obce je součástí: 1. KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří (5a) Charakteristika stavu krajiny: Jedná se o krajinu výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Labe - Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“), s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství, vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot, krajina venkovská se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny (odvozené z plánu péče CHKO):


30

preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast) - Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity - Územní plán podporuje hodnoty krajinné rázu a jejich ochranu pomocí stanovení prostorových regulativů a podporuje zachování biodiverzity v území zpřesněním a vymezením prvků ÚSES. stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku - Ke stabilizaci obyvatelstva územní plán napomáhá pomocí vybudování koridoru pro přeložku I/15 f, čím klesnou hluk, prašnost, exhalace z dopravy. Územní plán a jeho urbanistická koncepce, zohledňuje hlavní turistickou dominantu v obci (kostel Sv. Petra a Pavla - románská rotunda) vhodným rozložením rozvojových ploch. Územní plán podporuje tradiční formy zemědělství na území Želkovic (jedná se především o sadařství), nově navrhované lokality jsou navrženy primárně do míst mimo plochy sloužící jako sady. zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (zejména se jedná o čediče, znělce, štěrkopísky) - Územní plán zamezuje otvírce nových lokalit těžby pomocí funkčních regulativů. individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních - Všechny záměry na území Želkovic jsou individuálně posuzovány. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty území. koordinovat rozvoj krajiny s dosažením cílových parametrů Labské vodní cesty mezinárodního významu - Netýká se území Želkovic. Jde o krajinu výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“), s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství, vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot. 2. KC CHKO České středohoří – Lounské středohoří (5b) Charakteristika stavu krajiny: Jedná se o krajinu výrazných, převážně odlesněných vrcholů (kuželů, kup), zemědělsky využívaná (tradice ovocnářství), s malými sídly s koncentrovanou zástavbou. Cílové charakteristiky krajiny: krajina unikátních přírodních, krajinných a estetických hodnot, krajina venkovská se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny (odvozené z plánu péče CHKO): preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast) - Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech, mj. cestou uvážlivé podpory cestovního ruchu, turistiky, rekreace, v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny, a diferencované dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku - Územní plán


31

chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. podporovat vhodné tradiční formy zemědělství - zejména ovocnářství, pastevectví Územní plán podporuje tradiční formy zemědělství na území Želkovic (jedná se především o sadařství), nově navrhované lokality jsou navrženy primárně do míst mimo plochy sloužící jako sady. individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních - Všechny záměry na území Želkovic jsou individuálně posuzovány. zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (vulkanity) - Územní plán zamezuje otvírce nových lokalit těžby pomocí funkčním regulativů. zamezit umísťování vizuálně výrazně působících vertikálních staveb nadmístního významu, zejména v pohledově exponovaných lokalitách (elektrické vedení, telekomunikační zařízení, větrné elektrárny apod.) - Z důvodů ochrany krajinného rázu je zakázána v celém území výstavba větrných elektráren, vysílacích věží mobilních telefonů vyšších než 20 m, fotovoltaických elektráren (s výjimkou jejich umístění na plochách střech objektů). V krajině a podél místních komunikací se doporučuje výsadba původních druhů dřevin. Ochrana ZPF Zemědělská půda tvoří 85 % ploch řešeného území, vyskytují se zde v malé míře půdy II. stupně ochrany, většinu tvoří půdy III. a IV. stupně, ale i stupně V. Jejich rozložení (viz výkresová část) však nevystihuje plně kvalitu půd, využívaných pro zemědělskou produkci specifického typu – ovocnářství. Celkově obec Želkovice rozlohou zemědělské půdy 194ha (85%) překračuje krajský průměr (kraj jako celek vykazuje 52 % zemědělské půdy). Naopak lesní pozemky, kterých je v obci 8 ha ( t.j. 3,5 % celkové rozlohy), mají v kraji podíl podstatně vyšší (29,8 %). B8.15)

Přírodní podmínky

Klimatické podmínky Území spadá do klimatické oblasti teplé T2, podoblasti suché s převážně mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 8 - 9 st.C, průměrný roční úhrn srážek 350 – 400 mm. Pedologie Pestrému geologickému podkladu odpovídá i pestrost pedologická. Na slínech a slínových jílech, tj. na většině území, se vyvinuly půdy řazené do asociace smolivek přírodních a zemědělsky zkulturněných. Z půdních typů jsou zastoupeny hnědé půdy, rendziny, hnědozem, v omezeném rozsahu i černozem. Geologie, geomorfologie Území charakterizuje pestrý členitý reliéf, který je výsledkem tektonických pohybů a vulkanické činnosti v třetihorách. Z geologického pohledu zde převažují čedičové a trachytické horniny. Geomorfologicky je krajina tvořena výraznými kužely a krátkými hřbety, mezi kterými jsou rozsáhlejší části povrchu na křídových sedimentech. Oblast je také zajímavá mineralogicky, s výskytem hydrotermálních minerálů, které tvoří výplně dutin v čedičových horninách. Z pohledu fytogeografie přísluší řešené území a jeho okolí obvodu xerotermní panenské květeny. Hydrologie Želkovicemi díky jejich poloze a terénu neprotéká výraznější vodoteč, s výjimkou Suchého potoka. V obci je požární nádrž.


32

Kvalita ovzduší Většina správního obvodu ORP Louny spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisím z přilehlého území mostecké pánve. V posledních letech se situace zlepšila. Obec je napojena na silnici I. třídy č. 15 Most – Lovosice., která je výraznou dopravní závadou. Silnice je zdrojem hygienických zátěží – hluk, prašnost, exhalace z dopravy. Nápravu přinese odklonění silné průjezdní dopravy na silniční obchvat vymezený v ZÚR ÚK jako silniční obchvat obce D-11 - koridor f2 (ZÚR ÚK stanovují pro tento koridor šíři 200m). Ložisková území Celé katastrální území Želkovic je součástí chráněného ložiskového území Podsedice č.22890000 (polodrahokamy). Radonové riziko Předpokládané radonové riziko je na většině území nízké. Průměrná koncentrace uranu je zde dle „Odvozené mapy radonového rizika“ cca 3,6 ppm eU. Poddolovaná území a sesuvy V řešeném území nejsou evidovány žádné sesuvy ani území poddolovaná. Eroze V řešeném území jsou zvýšené účinky vodní eroze (zejména na svazích poblíž vrchu Libeš. Řešením je zvyšování účinnosti prvků ÚSES a budování drobných úprav terénu a zajištění retence. B8.16)

Přehled ochranných pásem a jiných územních omezení podle zvláštních předpisů

Na území katastru Želkovic jsou následující stávající ochranná pásma, chráněná území a jiná územní omezení. V ochranných a bezpečnostních pásmech je umístění staveb, případně povolení některých činností a užívání omezeno zvláštními předpisy. Přesné podmínky využití ochranného a bezpečnostního pásma stanovuje příslušný orgán státní správy před územním, případně stavebním řízení. V návrhu územního plánu (v kapitole 3.c části A) jsou u navrhovaných lokalit vyjmenována všechna omezení, která se příslušné lokality týkají. Ochranné pásmo el. vedení

elektrické vedení VN (1–35 kV) elektrická stanice (stožárová, z VN 1–52 kV na NN)

ochranné pásmo 10m od vodiče 30m

Silniční ochranná pásma (podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění)

silnice I. třídy

ochranné pásmo 50 m od osy vozovky

silnice III. třídy

15 m od osy vozovky

OP silnic a místních komunikací se v územním plánu vymezuje pouze mimo zastavění území. Uvnitř zastavěného území není OP stanoveno.


33

Ochranná pásma hygienické ochrany

veřejný zdroj pitné vody

ochranné pásmo čtverec 10 × 10 m

Ochranná pásma dalších liniových vedení technické infrastruktury

vodovodní řad do průměru 500 mm včetně podzemní dálkový optický kabel plynovod VTL

ochranné pásmo 1,5 m 1,5 m 20 m

Další ochranná pásma Manipulační pruh podél vodních toků – 6 m Záplavová území Záplavové území místní vodoteče není vymezeno. Ochranné pásmo hřbitova Okolo veřejných pohřebišť je zřízeno ochranné pásmo v šíři 100 metrů. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Jiná územní omezení podle zvláštních předpisů a jiných Jiná územní omezení vyplývají jednak ze zvláštních předpisů, podle nichž výslovně postupují orgány státní správy, jednak z pravomocí některých orgánů stanovovat a požadovat některá omezení. V území obce je to povinnost souhlasu orgánu státní správy lesů při dotčení pozemků do vzdálenosti 50 metrů od hranice lesa podle § 14, odst. (2) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a dále povinnost souhlasu při dotčení pozemků v území vymezeném Ministerstvem obrany podle § 175 stavebního zákona. Návrh ÚP dále respektuje následující limity využití území, ve kterých leží celé území obce: zájmové území armády ČR objektu Lažany, CHKO České středohoří CHLÚ Podsedice-polodrahokamy (při pořizování ÚPD se uplatňuje § 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění – zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti). Celé území výskytu pyropů českých granátů v řešené oblasti (podhůří v jižní části Českého středohoří) je vyhlášeno jako chráněné ložiskové území (CHLÚ), a to Obvodním báňským úřadem v r. 1989. V území je nutno sladit zájmy CHKO s ochranou CHLU v případě jeho následného využití pro dobývání. B9.

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Z dlouhodobého vývoje počtu obyvatel je zřejmé, že kapacita obce Želkovice bývala roku 1971 - 127 obyvatel. Od roku 1971 docházelo k postupnému úbytku počtu obyvatel až na hranici 76 obyvatel (roku 2003). Od roku 2004 dochází k opětovnému a postupnému nárůstu počtu obyvatel. Procento přirozeného nárůstu počtu obyvatel za posledních cca 10 let činí


34

19%. ÚP Želkovice vymezuje rozvojové plochy pro cca 17 rodinných domů. Navržené zastavitelné plochy vytváří za předpokladu koeficientu 3osoby/RD nárůst počtu obyvatel obce o 51.

NÁLEŽITOSTI PODLE PŘÍLOHY Č. 7 VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB. B10.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Širší vztahy a vazby Z hlediska státní správy je obec začleněna v Ústeckém kraji, leží v jeho jihovýchodní části, mezi obcemi Libčeves a Třebívlice. Obec, ačkoliv je přičleněna k ORP Louny, výrazněji spáduje do bližších Lovosic. Obec sousedí s Libčevsí na jihozápadě a s Třebívlicemi na severovýchodě. Obec protíná silnice I. třídy č.15, spojující Most s Lovosicemi, další spojnicí lokálního významu je komunikace III. třídy č. 2494 na Židovice. Železniční trať obcí neprochází, nejblíže dostupná zastávka na dříve regulérní trati Most – Libčeves – Lovosice, jejíž provoz je v současné době omezen, je v Třebívlici. Želkovice jsou členem Svazku obcí Integro. Svazek obcí INTEGRO, Západ Českého středohoří – Poohří byl založen dne 18. prosince 1998. Účelem založení svazku bylo spojení sil a prostředků při uskutečňování sociálně ekonomického rozvoje oblasti s využitím a současnou ochranou životního prostředí a potenciálu kulturního dědictví a všestranné evropské spolupráce a evropských integračních snah. Sousední katastry, se kterými byly plochy, koridory a prvky ÚSES nadmístního významu vymezené v územním plánu Želkovic koordinovány a uvedeny do souladu: typ plochy/koridoru

dotčený katastr

koridor f2 pro přeložku silnice I/15

Lahovice u Libčevsi Šepetely Třebívlice Řisuty u Libčevsi Lahovice u Libčevsi Židovice u Hnojnic Třebívlice Řisuty u Libčevsi Řisuty u Libčevsi

NRBK - K 13

RBK - 0001 RBK - 589 RBC - 010

dotčená obec Libčeves Třebívlice Třebívlice Libčeves Libčeves Libčeves Třebívlice Libčeves Libčeves

dotčený ORP Louny Lovosice Lovosice Louny Louny Louny Lovosice Louny Louny

dotčený kraj Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký

ZÚR ÚK stanovují požadavek koordinace územně plánovací činnosti obce Želkovice s územně plánovací činností obce Libčeves v případě koridoru f2 - přeložky silnice I/15 - v úseku Libčeves – Želkovice. Návrhem územního plánu je koridor f2 zpřesněn tak, aby navazoval na sousední katastrální území. Řešené území je dotčeno: nadregionálním biokoridorem NRBK K 13 – Vědlice-Oblík-Raná /část funkční, část k založení/ regionálním biokoridorem RBK 0001 - Baba-K13 /k založení/ regionálním biokoridorem RBK 589 – Velký a Malý Vraník - K13 /k založení/ regionálním biocentrem RBC 010 Srbsko /část funkční/


35

B11.

koridorem dopravní infrastruktury nadmístního významu označeným jako VPS - f2 v případě koridoru f2 - přeložky silnice I/15 - v úseku Libčeves – Želkovice ZÚR ÚK stanovují požadavek koordinace územně plánovací činnosti obce Želkovice s územně plánovací činností obce Libčeves. Návrhem územního plánu je koridor f2 zpřesněn tak, aby navazoval na sousední katastrální území. ZÚR ÚK stanovují pro tento koridor šíři 200m. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

B11.1) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Komentář k PÚR ČR a ZUR UK je uveden v kapitole B1 „Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem“. B11.2) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Ústeckého kraje Z rozboru udržitelného rozvoje území (na základě provedených SWOT analýz jednotlivých oblastí, souhrnné SWOT analýzy a vyhodnocení vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje) vyplynuly některé obecné problémy dotýkající se většiny obcí. V případě Želkovic jde o následující problémy k řešení: zvýšení atraktivity obce (veřejná prostranství, bydlení, vybavenost) pro stabilizaci obyvatel, využití pozemků ve vlastnictví obce pro další bytovou výstavbu, rozvoj cyklistických tras, vymezení území pro infrastrukturu cestovního ruchu, nalezení nových možností hospodářského rozvoje, zejména v souvislosti s cestovním ruchem, příprava ploch pro hospodářský růst obce, zlepšení komunikací sloužících k napojení obcí na centrum ORP, upřesnění územního systému ekologické stability a zajištění propustnosti krajiny, ochrana jedinečných přírodních a kulturních hodnot území, vymezení krajinářských úprav směřujících ke zlepšení odtokových poměrů v krajině. B11.3) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Urbanistická koncepce ani koncepce uspořádání krajiny se územním plánem nemění. Dílčích změn dozná vymezení některých ploch s rozdílným způsobem využití (a tím i ploch zastavitelných), Respektován bude koridor pro vedení nadřazené technické infrastruktury . Zadání je v tomto bodě splněno. Změnou se nemění urbanistická koncepce ani koncepce krajiny. Byly vymezeny plochy změn, včetně koridoru pro vedení technické infrastruktury. Následující požadavky jsou celým řešením územního plánu splněny: e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury - Návrh ÚP vymezuje silniční obchvat obce - koridor f2 pro přeložku silnice I/15 v úseku Libčeves - Želkovice. Koridor f2 je vymezen v ZÚR ÚK a návrhem územního plánu je koridor f2 zpřesněn tak, aby navazoval na sousední katastrální území. ZÚR ÚK stanovují pro tento koridor šíři 200m. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území - Územní plán a jeho urbanistická koncepce, zohledňuje hlavní turistickou dominantu v obci (kostel Sv. Petra a Pavla románská rotunda) vhodným rozložením rozvojových ploch. g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Jako plocha pro asanaci A1 je na území obce Želkovice na p.č. 224/14 vymezena


36

h)

i)

j)

skládka inertního odpadu (místního významu). Skládka je součástí regionálního biokoridoru RBK 0001. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) - Celé řešení území se nachází v CHLÚ Podsedice, na území obce se však nepočítá se zahájením těžby. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území - Dopravně je obec napojena na silnici I. třídy č. 15 Most – Lovosice, která je výraznou dopravní závadou. Silnice je zdrojem hygienických zátěží – hluk, prašnost, exhalace z dopravy a s ohledem na nevhodný příčný profil, který nedovoluje zřízení chodníků, nedosahuje silnice parametrů pro silnici I. třídy a je tedy především nebezpečím pro obyvatele obce. Nápravu přinese teprve odklonění silné průjezdní dopravy na silniční obchvat (DS-11). (Dle ZÚR ÚK koridor f2). Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose - ÚP Želkovice vymezuje celkem 5,659 ha zastavitelných ploch, z toho podléhá vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu 2,407 ha (42% z celkové navrhované výměry).

B11.4) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Koncept se nezpracovával, zadáním nebyl požadován. B11.5) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Uspořádání obsahu návrhu územního plánu a uspořádání obsahu odůvodnění je standardní a odpovídá vyhlášce. B12. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Takovéto záležitosti nadmístního významu nebyly při zpracování územního plánu Želkovic zjištěny a nejsou proto zmiňovány. B13.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu Želkovice je zpracováno dle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MTP. Kód obce: 530565 Druhy Celková výměra katastrálního území obce dle pozemků katastru nemovitostí (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha)


výměra (ha) 228,323 22,162 0 0

37

Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) 1. Údaje o pozemcích

4,265 164,605 3,365 7,616 0,734 3,345 22,231

REKAPITULACE: celková výměra rozvojových ploch: 6,664 ha nepodléhá vyhodnocení: 4,257 ha výměra ZPF podléhající vyhodnocení: 2,407 ha z toho uvnitř zastavěného území: 0,516 ha výměra půd I.tř. ochrany 0,0 ha výměra půd II.tř. ochrany 0,611 ha výměra půd III. tř. ochrany 1,02 ha výměra půd IV. tř. ochrany 0,26 ha výměra půd V. tř. ochrany 0,516 ha výměra záboru PUPFL: 0,0 ha 1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obcí Pro rozvoj obce je navrhována plocha celkové výměry 6,664 ha. Tato plocha zahrnuje zemědělské i nezemědělské pozemky ležící vně i uvnitř zastavěného území. Z této plochy 2,407 ha podléhá vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu. Vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch: ÚP Želkovice vymezuje celkem 5,659 ha zastavitelných ploch, z toho podléhá vyhodnocení 2,407 ha (42% z celkové navrhované výměry). Z výměry podléhající vyhodnocení je plocha o rozloze 0,516 ha (cca 9% z celkové navrhované výměry) uvnitř zastavěného území, jedná se o plochu bydlení venkovského 1BV. Mimo zastavěné území jsou územním plánem Želkovice navrženy plochy na rozloze 1,891 ha, jedná se o plochy bydlení venkovského 2-BV, 13-BV, plocha silniční infrastruktury silniční doprava 14-DS a plochy zeleně ostatní a specifické 8-ZX, 9-ZX, 10-ZX. Celkový rozsah navržených zastavitelných ploch pro bydlení venkovského (BV) činí 2,314 ha (0,516 ha v prolukách a 1,798 ha vně zastavěného území). Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: Demografický vývoj počtu obyvatel obce Želkovice (vždy k 1.1. daného roku): v r. 1971: 127 osob v r. 1995: 87 osob v r. 2000: 84 osob v r. 2003: 76 osob v r. 2012: 91 osob Z dlouhodobého vývoje počtu obyvatel je zřejmé, že kapacita obce Želkovice bývala roku 1971 - 127 obyvatel. Od roku 1971 docházelo k postupnému úbytku počtu obyvatel až na hranici 76 obyvatel (roku 2003). Od roku 2004 dochází k opětovnému a postupnému nárůstu počtu obyvatel. Procento přirozeného nárůstu počtu obyvatel za posledních cca 10 let činí 19%. Za předpokladu tohoto trendu by bylo možné očekávat nárůst počtu obyvatel přirozeným vývojem do roku 2020 přibližně o 10 až 20 osob, což je počet obyvatel rovnající se počtu obyvatel v obci Želkovice v 70. letech.


38

Další faktory včetně vlivu návrhu ÚP Želkovice na demografický vývoj obce: Zvýšení počtu obyvatel v důsledku migrace obyvatel s převažující tendencí decentralizace obyvatelstva (nárůst obyvatel na venkově na úkor větších měst) a nabídky zastavitelných ploch dle ÚP 30 osob. Celkem při naplnění uvedených maximálních předpokladů je potřeba nárůstu obyvatel: 20 + 30 = 50 obyvatel

Závěr: ÚP Želkovice vymezuje rozvojové plochy pro cca 17 rodinných domů. Navržené zastavitelné plochy vytváří za předpokladu koeficientu 3osoby/RD nárůst počtu obyvatel obce o 51. Vymezené zastavitelné plochy mírně překračují odhad potřeby rozvoje obce o 1 obyvatele. Na území města Želkovice u Loun se vyskytují půdy těchto hodnot: 10110/II., 10602/III., 10612/III., 10700/III., 12001/IV., 42804/III., 42844/V. 1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obcí K záboru ZPF vyčísleném dle „Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011“ je navrhováno 2,407 ha. Podrobné údaje přináší přiložené tabulky: /legenda: TTP - trvalý travní porost; ZAH - zahrada; OP - orná půda; CHM - chmelnice; VIN vinice; OS - ovocné sady/ Tab. 1. Celková výměra záboru ZPF mimo zastavěné území: Katastrální území: Želkovice (mimo ZU) Název obce: Želkovice u Loun Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Zábor ZPF podle tříd ochrany Způsob Celkový (ha) (ha) Číslo využití zábor lokality plochy

ZPF (ha) OP

2

BV

0,635

13

BV

0,748

BV celkem ZX

0,001

9

ZX

0,273

10

ZX

0,086

14

DS

OS

TTP

0,748

I. II.

III.

IV.

0,339

0,296

0,038

0,710

V.

1,383

8

ZX celkem

CHM VIN ZAH

0,635

0,001

0,001 0,273

0,086

0,086

0,099

0,099

0,013

0,260

1,02

0,26

0,360 0,148

0,049 DS celkem

0,148

ZPF celkem:

1,891

0,820

0,049

0,049 0,749

0,273

0,611

Tab. 2. Celková výměra ZPF v zastavěném území (včetně ploch menších než 0,2 ha): Katastrální území: Želkovice (v ZU celkem) Název obce: Želkovice u Loun Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Zábor ZPF podle tříd ochrany Způsob Celkový (ha) (ha) využití zábor Číslo lokality

plochy

ZPF (ha)

1 BV

0,516

3 BV

0,24

OP CHM VIN ZAH


OS

TTP

I. II.

III.

IV.

0,516 0,240

V. 0,516

0,240

39

BV celkem

0,756

8 ZX ZX celkem

0,011

0,011

0,011

0,011

12 TI - ČOV

0,046

TI celkem

0,046

ZPF celkem:

0,813

0,046 0

0

0

0,251

0,046

0,562

0 0

0

0,297

0

0,516

Tab. 3. Celková výměra záboru ZPF v zastavěném území (plochy větší než 0,2 ha): Katastrální území: Želkovice (v ZU zábor) Název obce: Želkovice u Loun Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Zábor ZPF podle tříd ochrany Způsob Celkový (ha) (ha) Číslo využití zábor ZPF lokality

plochy

(ha)

1 BV

OP CHM

VIN ZAH

OS

0,516

BV celkem

0,516

ZPF celkem:

0,516

TTP

I.

II.

III.

IV.

0,516 0

0

0

0

V. 0,516

0,516

0

0

0

0

0 0,516

Tab.4: Tabulka ZPF- Želkovice u Loun celkem - zábor ZPF mimo zastavěné území: Rozdělení dle tříd ochrany a dle druhu půd Celková výměra rozvojových ploch:

6,664

Celková výměra nepodléhající vyhodnocení (veškeré plochy v ZU menší než 0,2 ha + nezemědělské plochy mimo ZU):

4,257

Celková plocha podléhající vyhodnocení v ZU (veškeré plochy v ZU větší než 0,2 ha):

0,516

Celková plocha podléhající vyhodnocení mimo ZU:

1,891

Želkovice u Loun (mimo ZU) Výměra ZPF podléhající vyhodnocení: výměra půd I. třídy ochrany: výměra půd II. třídy ochrany: výměra půd III. třídy ochrany: výměra půd IV. třídy ochrany: výměra půd V. třídy ochrany: Celková výměra rozvojových ploch: Celková výměra nepodléhající vyhodnocení (veškeré plochy v ZU menší než 0,2 ha + nezemědělské plochy mimo ZU): Celková plocha podléhající vyhodnocení v ZU (veškeré plochy v ZU větší než 0,2 ha): Celková plocha podléhající vyhodnocení mimo ZU:

celkem 1,891 0 0,611 1,02 0,26 0 6,664 4,257 0,516 1,891

Želkovice u Loun (mimo ZU) Výměra ZPF podléhající vyhodnocení: orná půda: chmelnice: vinice: zahrady:


celkem 1,891 0,82 0 0 0,049

40

ovocné sady:

0,749

TTP:

0,273

Rozdělení dle způsobu využití plochy Želkovice u Loun Způsob využití plochy:

Celkový zábor ZPF (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

BV ZX

1,383 0,360

OP 0,635 0,086

DS

0,148

0,099

CHM

VIN

ZAH

OS 0,748 0,001

TTP 0,273

0,049

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II. 0,377 0,086

III. 1,006 0,014

IV.

V.

0,260

0,148

Tab.5: Tabulka ZPF- Želkovice u Loun celkem – v zastavěném území (včetně ploch menších než 0,2 ha): Želkovice u Loun v ZU celkem (výměra v ha) celkem Výměra ZPF v ZU: výměra půd I. třídy ochrany: výměra půd II. třídy ochrany: výměra půd III. třídy ochrany: výměra půd IV. třídy ochrany:

0,813 0 0 0,297 0

výměra půd V. třídy ochrany:

0,516

Želkovice u Loun v ZU celkem (výměra v ha) celkem Výměra ZPF nepodléhající vyhodnocení: orná půda: chmelnice: vinice: zahrady: ovocné sady:

0,813 0 0 0 0,251 0,562

TTP:

0

Rozdělení dle způsobu využití plochy Želkovice u Loun v ZU celkem (výměra v ha) Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Celkový (ha) Způsob zábor ZPF využití plochy: (ha) OP CHM VIN ZAH OS TTP BV celkem: ZX celkem:

0,756 0,011

TI celkem:

0,046


0,24 0,011

0,516 0,046

0,139

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I. II. III. IV. V. 0,24 0,011

0,516

0,046

41

Tab.6: Tabulka ZPF- Želkovice u Loun celkem – zábor ZPF v zastavěném území (pouze plochy větší než 0,2 ha): Rozdělení dle tříd ochrany a dle druhu půd Želkovice u Loun v ZU zábor (výměra v ha) - plochy větší než 0,2 ha celkem Výměra ZPF v ZU:

0,516

výměra půd I. třídy ochrany: výměra půd II. třídy ochrany: výměra půd III. třídy ochrany: výměra půd IV. třídy ochrany:

0 0 0 0

výměra půd V. třídy ochrany:

0,516

Želkovice u Loun v ZU zábor (výměra v ha) - plochy větší než 0,2 ha celkem Výměra ZPF nepodléhající vyhodnocení:

0,516

orná půda: chmelnice: vinice: zahrady: ovocné sady:

0 0 0 0 0,516

TTP:

0

Rozdělení dle způsobu využití plochy Želkovice u Loun v ZU celkem (výměra v ha) Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Celkový (ha) Způsob využití zábor ZPF plochy: (ha) OP CHM VIN ZAH OS TTP BV celkem:

0,516

0,516

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II.

III.

IV.

V. 0,516

Zábor PUPFL není navrhován. Všechny vyhodnocené zábory jsou v jediném povodí Ohře. Celkový zábor zemědělského půdního fondu navržený územním plánem Želkovice u Loun je 2,407 hektarů. Veškerý tento zábor je pro zastavitelné plochy. Zábory jsou navrženy na plochách ZPF s II. až V. třídou ochrany. Navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území obce, pro jejich dopravní obsluhu jsou využity stávající místní komunikace, případně nově navržené nebo upravené pro nový provoz. Na meliorovaných pozemcích se žádné nové rozvojové plochy nenacházejí – meliorační zařízení nebudou dotčena.


42

2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy V rozvojových plochách nebyly v minulosti uskutečněny žádné zúrodňující investice. 3. Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby Na rozvojových plochách se nenalézá žádné zařízení (silážní jáma, zpevněné polní hnojiště, rampa, apod.) sloužící zemědělské výrobě. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, ÚSES Rozvojové plochy nenarušují žádnou z účelových polních cest. Navržené rozvojové plochy nejsou ve střetu s lokalizací prvků ÚSES. 5. Hranice územních obvodů a katastrálních území Hranice řešených katastrálních území jsou vyznačeny v grafické části. Územní obvody nejsou vymezeny. 6. Zdůvodnění navrhovaného řešení V návaznosti na stávající zástavbu je v obci Želkovice u Loun navrhován rozvoj bydlení a nutné dopravní napojení nových ploch. Přednostně byly využívány možnosti zástavby nezemědělských půd. Vzhledem k tomu, že téměř celé řešené území je pokryto chráněnými půdami, je i převážná část rozvojových ploch umístěna na chráněné půdy. Jde celkem o 2,407 ha chráněných půd. Zábor ZPF uvedených ploch představuje mírnou újmu na zemědělském potenciálu území. Na meliorovaných pozemcích se žádné rozvojové plochy nenacházejí – meliorační zařízení nebudou dotčena. Na zastavitelných plochách se nenalézá žádné zařízení sloužící zemědělské prvovýrobě, nebyly na nich realizovány žádné zúrodňovací investice a nejsou jimi dotčeny stávající zemědělské komunikace ani zemědělské provozy. V grafické příloze a textové části jsou uvedeny údaje o kvalitě zemědělského půdního fondu vyplývající z BPEJ, o třídách ochrany zemědělské půdy a možnostech její zastavitelnosti. Zábor neovlivní hydrologické ani odtokové poměry v území. 7. Hranice zastavěného území a pozemková držba Zákres hranice zastavěného území je součástí grafických příloh. Navrhované rozvojové plochy leží vně i uvnitř zastavěného území. Plochy navržené k zástavbě jsou majetkem soukromých nebo právnických osob. 8. Protierozní ochrana Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách a Souboru technických opatření proti vodní erozi na zemědělském půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Územní plán předpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které nenaruší retenční schopnost území. Je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět pouze tak, aby byla posílena protierozní funkce. Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování splavenin od cest. Samostatná protierozní opatření navrhována nejsou.


43

územní plán Želkovice část: odůvodnění Územní plán Želkovice odůvodnění 1

Recommend Documents