ÚVODNÍK. červen 2008 V ČÍSLE NAJDETE: NOVINKY NA TRHU. Čerstvé biomléko AMÁLKA

červen 2008

ÚVODNÍK

V ČÍSLE NAJDETE:

Vítáme Vás v novém bulletinu Biospotřebitel a věříme, že se Vám naše „fazole“ jak jsme tuto podobu nazvali bude líbit. Zároveň doufáme, že nová pěkná forma nezvítězí nad obsahem, ale že nás naopak vybičuje k kvalitnějším a čtivějším článkům. Novým fenoménem se v této sezóně mezi spotřebiteli se zájmem o udržitelné potraviny stávají systémy bedýnek. I PRO-BIO LIGA díky spolupráci s francouzskou organizací URGENCI rozjela vlastní bedýnkový systém, který se, stejně jako všechny ostatní, které známe, těší velkému zájmu spotřebitelů a překvapivě i mainstreamových médií. O systému píšeme na straně 2. Zájem spotřebitelů o bedýnky jistě souvisí s nedostatkem kvalitní zeleniny za rozumné ceny na pultech obchodů, ale do určité míry nepochybně též se snahou podpořit místní producenty a omezovat dopady potravin na životní prostředí. Je však lokální produkce skutečně šetrnější, než dovoz a hraje vůbec doprava výraznou roli v příspěvku zemědělského systému ke změnám klimatu, to se dozvíte v článku na straně 4. Je zajímavým, nicméně pochopitelným faktem, že většinu zájmu o environmentálně šetrné produkty projevují ženy, je tomu tak, ale i v celém systému ekologického zemědělství, mají ženy v ekozemědělském hnutí skutečně rovnoprávné postavení, nebo se i zde projevují genderové stereotypy, které stále ovládají českou společnost. Tomuto tématu se věnovala organizace IFOAM, shrnutí jejíž zprávy si můžete přečíst na straně 17. Není tak náhodou, že jednou z hlavních postav Biofarmy Sasov je právě žena, Lucie Hejná vám každých 14 dní zaveze sasovské produkty téměř až do domu, o tom jaké produkty si můžete ze Sasova objednávat se dozvíte v novince na straně 4. Příjemné čtení přeje

Jan Valeška editor čísla

Úvodník.............................................. 1 Co právě děláme............................... 2 Jsou lokální potraviny skutečně šetrnější k přírodě .......................... 4 Na ekofarmě Košík jako na salaši.... 12 Dojení? Žádná věda....................... 1 5 Role žen v EZ ................................. 1 7 Nabídka publikací.......................... 2 0

NOVINKY NA TRHU

Čerstvé biomléko AMÁLKA Přinášíme Vám novinku od mlékárny Lacrum - nehomogenizované čerstvé mléko. Jednatel firmy pan Karel Quast Vám přiblíží výrobu biomléka v českém rybníčku. Uvádíte na trh novinku, která je ojedinělým výrobkem mezi ostatními mléčnými výrobky. Můžete nastínit jakým způsobem? Především zcela lidským a důstojným přístupem ekozemědělců

bulletin PRO-BIO LIGY www.biospotrebitel.cz [email protected]

1

CO PRÁVĚ DĚLÁME Bedýnky jsou všude Organizujeme odběry faremních produktů prostřednictvím bedýnkového systému, známého též jako „podpora místního zemědělství“ (Community Supported Agriculture), jehož První bedýnka cílem je usnadnit práci farmáře (omezit administrativu objednávek atd.) a zajistit mu trvalý odbyt a finanční stabilitu (platba předem na osivo atd.). Pro spotřebitele to má výhodu jednak v dostupnosti kvalitní zeleniny za dobrou cenu, bez starosti s tím, co já dneska koupím a s možností získat netradiční druhy či odrůdy, které v supermarketu nesežene. Navíc produkty přestávají být anonymní, spotřebitel se může kdykoliv přesvědčit jak a kde to, co nakupuje vzniká, zkrátka zná svého farmáře. Samozřejmě, že systém má i své mouchy, které se ale v průběhu snažíme vychytávat. Navíc staví na zásadě permakultury: vysoké vstupní investice a následně dobrého výnosu i bez dalších vstupů, tzn. na začátku je obtížné stádium konsolidace odběratelské skupiny, její propojení Farmář Karel Tachecí s farmářem vznik pouta důvěry, atd. Jakmile je toto porodní stádium překonáno a všechny formální záležitosti typu plateb, míst odběrů, atd. jsou vyřešeny může systém bez větších zásahů běžet dokud má farmář, co nabídnout. Kritickým okamžikem je samozřejmě komunikace a plánování, je třeba aby za systémem stál někdo, kdo mu bude věnovat dostatek času, kdo zprostředkuje kontakt mezi oddělenými světy producenta a konzumenta potravin a kdo v iniciační fázi bude oba světy propojovat. Nicméně v dnešním informačním světě není problém informace přenést z jedné oblasti do 2

NOVINKY NA TRHU ke zvířatům a k přírodě jako celku. Zde více, než jinde platí, že spokojené zvíře, rovná se kvalitní produkt. Tento přístup je základní hodnotou našeho čerstvého Bio mléka Amálka, my k němu přidáváme nízkou, tedy šetrnou pasteraci a naplníme ho jinak neupravené, tedy přírodní do skleněné lahve, kde si uchová všechno dobré, co v něm je a potom již jen dělá radostný zážitek svému konzumentovi. BČM Amálka vyniká obsahem nenasycených mastných kyselin, vitamínu B, přirozeným, tedy celým obsahem živočišného tuku, (min. 3,6 %), obsahem bílkoviny, barvou a chutí. Jestliže ho necháte zkysnout, máte zcela přírodní kyselé mléko či výjimečnou surovinu pro výrobu tvarohu. Můžete nám popsat způsob výroby Vašeho mléka, aniž byste prozradili Vaše výrobní tajemství? Jakým způsobem se vyrábí ostatní biomléka? Jaká je trvanlivost mléka Amálka? Postup při výrobě mléka je velmi jednoduchý v tom smyslu, že přivezené BIO mléko odděleným způsobem zpasterujeme nízkou, tedy šetrnou pasterací a napouštíme do velice jednoduché technologie, která umožňuje stočit toto mléko do připravených a vyčištěných lahví opatřených etiketou, zavíčkujeme a připravíme k expedici, žádnou další úpravu ani přípravu s mlékem neprovádíme. Na rozdíl od ostatních biomlék na trhu, která jsou standardně odstřeďována na požadované procento tuku, toto u nás vůbec neprovádíme, mléko obsahuje


CO PRÁVĚ DĚLÁME druhé, problém je přenést ty správné informace na správné místo... Ideálem je samozřejmě osobní setkávání všech zainteresovaných stran, ideálně při akcích na farmě, pomoci s pletím, sadbou, sklízením apod.

Bio řešení pro člověka i přírodu Projekt Bio řešení pro člověka i přírodu dospěl přes fázi příprav do stádia vzdělávání na školách. Lenka Bauerová, která projekt připravuje absolvovala první hodinu s žáky 7. třídy ZŠ na Chodovci. Pilotní vzdělávání na dalších školách bude probíhat na začátku dalšího školního roku v září 2009. Program je určen pro II. stupně základních škol se sídlem v hlavním městě Praze. V září bychom rádi část vzdělávacích programů realizovali přímo na ekofarmě v okolí Prahy.

Nový web Chystáme novou podobu našich webových stránek www.biospotrebitel.cz, která by měla být přehlednější a srozumitelnější, než stávající web. Malá ochutnávka zde:

NOVINKY NA TRHU tolik tuku, kolik do něj zvířata vloží, potažmo naše pasterizace je velmi šetrná svou nízkou aplikovatelnou teplotou a krátkou výdrží, zde ostatní producenti využívají daleko vyšší pasterační teplotu (ta má zásadní vliv na zachování života mikroorganismů) a nakonec povětšinou ostatní výrobci BIO mléka provádějí tzv. homogenizaci, tzn. protlačení mléka přes trysky pod vysokým tlakem a teplotou s cílem srovnat obsah tuku v každé „molekule“ na stejný tvar a obsah, čímž se ale v podstatě roztříští přirozená struktura tukových částic, které ale na sebe mají navázány zásadní hodnoty v mléce obsažené, tj. například vitamíny atd. Proto homogenizované mléko nevytváří na hladině žádnou smetanovou vrstvu, kdežto BIO mléko Amálka ji vytváří v principu vždy. To nemluvím o tom, že například krabicové mléko je ještě upraveno metodou UHT, nebo uperizací, což jsou metody velmi vysokého zahřátí mléka a tím pozabíjení všech přítomných mikroorganismů, takže mléko se poté, co se stane mrtvou hmotou dá skladovat bez chladu ve vysokých teplotách a nekazí se, na druhé straně také mléko nekysne, ale v podstatě shnije. Trvanlivost mléka je 12 dní. V jakých konkrétních obchodech se spotřebitelé mohou s mlékem Amálka setkat? V tuto chvíli je mléko k dostání v celé síti prodejen GLOBUS, jednáme i s dalšími řetězci, dále v prodejnách s bio potravinami


3

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY

NOVINKY NA TRHU

Jsou lokální potraviny skutečně šetrnější k přírodě?

a zdravou výživou (např. Biotop, Praha a bioprodejny v Brně). Cena se pohybuje kolem 30 Kč.

V posledních letech se především ve Spojených státech a v Evropě začalo rozvíjet hnutí za lokálně produkované potraviny, které zdůrazňuje environmentální a zdravotní přínosy místních produktů.

Plánujete další zajímavé novinky pro naše spotřebitele? Ano, ale zatím o tom nemohu mluvit, ale již brzy přijde další originální a výjimečný výrobek, dozvíte se o tom jako jedni z prvních, slibuji.

Snahy o rozvoj lokálních trhů jsou založeny na předpokladu, že rostoucí náklady plynoucí z dopravy, výroby a likvidace obalových materiálů, a také související negativní dopady globalizace nakonec stejně povedou k příklonu k lokálním, decentralizovaným ekonomikám a k vyšší závislosti na místní produkci.

Kolik potraviny skutečně nacestují?

V roce 1993 švédští vědci spočítali, že potraviny tradiční švédské snídaně: tedy jablko, chléb, máslo, sýr, káva, smetana, cukr a pomerančový džus cestou na talíř dohromady urazí cestu kolem světa (tzn. cca 40 000 km). V americkém státě Iowa zase v roce 2005 vědci přišli na to, že mléko, cukr a jahody pro výrobu jahodového jogurtu jenom na cestě od prvovýrobce do zpracovatelského podniku ujedou celkem 3 558 kilometrů. Vzdálenost, kterou potraviny absolvují cestou na stůl spotřebitele se tak v poslední době stala hlavním tématem diskusí o vztahu potravin a životního prostředí. Vyčíslení vzdálenosti, kterou potraviny na náš stůl urazí je zajímavým ukazatelem téměř absurdní složitosti, centralizace a průmyslového charakteru současného systému výroby potravin. Vzhledem k tomu, že dálková nákladní doprava je významným prvkem v poškozování životního prostředí je téma „potravinových kilometrů“ spojeno také se širším zájmem o 4

Děkuji za rozhovor, pro www.biospotrebitel.cz Lenka Sehnalová

Bramborové novinky ze Sasova Tolárky, hranolky nebo knedlík nyní jednou za 14 dní přijíždějí do Toulcova dvora v chladícím autě ekofarmy Sasov. Tolárky a hranolky vyrábí Mrazírny Brtnice a. s., pro ekofarmu Sasov. Sasovské brambory přijedou do mrazíren, operou se, případně oloupou a nakrájejí se na plátky a hranolky. Takto upravené brambory se ještě propláchnou vodou a projedou horkou párou. Poté se vysuší, zchladí a nakonec zmrazí. Tolárky i hranolky můžeme smažit na tuku nebo péct v troubě. Obě tyto bramborové přílohy, spolu s bramborovým knedlíkem, vepřovým masem, uheráky a šunkou je možné objednat u ekofarmy


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY emise CO2 a dalších skleníkových plynů z fosilních paliv. Ve Spojených státech, kde je toto téma nejvíce diskutováno se nejčastěji uvádí, že potraviny ujedou na cestě z farmy ke spotřebiteli průměrně 2 400 km. Tento údaj vychází z práce Ústavu pro udržitelné zemědělství Leopold Center na Státní univerzitě v Iowě, kde v roce 2001 zkoumali jak daleko je třeba přepravovat několik vybraných druhů ovoce, jsou-li prodávány na místním trhu, pomocí regionální sítě, či pomocí běžného distribučního systému. Ukázalo se, že při přepravě potravin prostřednictvím běžného distribučního systému, kdy nákladní automobily přepravují potraviny po celé zemi do velkých obchodů s potravinami, ovoce ujelo průměrně asi 2 400 km. Naproti tomu lokálně distribuované produkty nacestovaly v průměru pouze cca 72 kilometrů. Ve světle takového rozdílu se přikázání „jezme místní potraviny“ zdá logické. A skutečně, na nejzákladnější úrovni tomu tak je: méně kilometrů = méně emisí a menší poškození životního prostředí. Tým Iowské univerzity skutečně dokázal, že běžný systém velkodistribuce potravin spotřeboval 4-17 krát více paliv a vypustil 5-17 více emisí než regionální a lokální distribuční systémy.

Co ale vlastně znamená lokální?

Co ale přesně znamená termín „lokální potraviny“? Jak lokální je „lokální“? Největším problémem při určení, zda jsou lokální potraviny skutečně šetrnější k životnímu prostředí je fakt, že neexistuje obecně přijímaná definice pojmu lokální potravina. Někteří autoři za „lokální“ považují potraviny vyrobené v okruhu do 100 kilometrů od místa spotřeby. Někdy se za lokální považují potraviny vyprodukované v kraji či v dané zemi (zejména v Evropě). Například v některých státech USA se v podpoře lokálních

NOVINKY NA TRHU Sasov a nechat si dovézt do Toulcova dvora. Vyzvedávání probíhá jednou za 14 dní ve čtvrtek od 15:30 – 16:30 ze Sasovského chladícího auta, které bude parkovat v areálu TD. Farma Sasov se rozhodla nabídnout spotřebitelům další možnost nákupu. Místo pobíhání po supermarketu nebo chození s košíkem po bioobchodě si můžete zkusit poznat zaměstnance ekofarmy, zjistit co je nového a jak se daří zvířatům a plodinám v aktuální fází faremního roku. Aktuální seznam produktů, které si můžete objednat, termíny zaslání objednávek a další užitečné informace získáte na emailu info@ biofarma.cz.

Nové mňamky od Zemanky Biopekárna Zemanka doplňuje svůj tradiční sortiment drobného pečiva o 4 nové druhy sušenek a krekrů. Od prvního máje si malí i velcí mlsalové mohou pochutnat na 2 nových druzích sladkých sušenek z dílny Biopekárny Zemanky.


5

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY NOVINKY NA TRHU potravin projevuje určitý druh patriotismu, jehož cílem je bojovat proti moci globalizace, která ohrožuje místní rodinné farmy.

Širší souvislosti

Nicméně redukování problému lokálnosti na pouhé posuzování přepravní vzdálenosti nám neříká celou pravdu. Koncept „potravinových kilometrů“ nám ukáže vzdálenost, kterou potraviny ujedou, ale není to celkové měřítko jejich dopadu na životní prostředí. Environmentální dopady se totiž odvíjejí také od toho jakým způsobem byly potraviny dopravovány. Například železniční nákladní doprava má 10x nižší dopady na životní prostřední než doprava kamionová. Takže můžete jíst brambory dovezené ze vzdálenosti 100 kilometrů kamionem, nebo ty samé brambory dovezené vlakem z místa vzdáleného 1 000 kilometrů a jejich dopad na životní prostředí bude zhruba stejný. Vliv potravin na životní prostředí také významně ovlivňuje místo a způsob produkce. Švédská výzkumnice Annika Carlsson-Kanyama ve své studii odhalila, že ve Švédsku se z hlediska emisí skleníkových plynů vyplatí kupovat španělská rajčata, spíše než rajčata domácí, protože ve slunném Španělsku byla rajčata pěstována na polích, zatímco lokální švédská rajčata nejspíš vyrostla ve sklenících vytápěných fosilními palivy. To vypadá celkem srozumitelně, ale roli hrají ještě další méně zřetelné záležitosti. Například, ve Španělsku je sice pro rajčata dostatek tepla a slunečního svitu, ale hlavní oblasti, kde se rajčata pěstují jsou relativně vyprahlé a v budoucnu mohou v důsledku změny klimatu trpět nedostatkem vody? Co když nedostatek vláhy donutí španělské pěstitele zavést energeticky náročné závlahové systémy?

6

Jablečné kačenky se špaldovou moukou Sušenky nejen pro děti ve tvaru kačenky slazeny pouze rýžovým sirupem a rozemletými sušenými bio jablky. Müsli kolečka s medem Ovesné vločky se sezamovými a slunečnicovými semínky, rozinky, vanilka a med tvoří chuť Müsli koleček. Ani kolečka nejsou slazena cukrem, jen medem. Slané novinky sázejí na zdravou výživu a pikantní chutě. Špaldové krekry s paprikou a slunečnicí Mírně pikantní krekry jsou vyrobeny z celozrnné špaldové i pšeničné mouky, panenského olivového oleje a slunečnicových semínek. Slané krekry s psylliem Krekry z celozrnné mouky jsou doplněny psylliem (jitrocel indický), které obsahuje velké množství nerozpustné vlákniny. Ta pomáhá pro pročištění


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY Z tohoto pohledu je zřejmé, že posouzení environmentálního dopadu potravin pomocí přepravních vzdáleností je pro spotřebitele nejsrozumitelnější. Je to totiž nejviditelnější část zemědělsko-dodavatelského řetězce. A skutečně pokud jsou všechny ostatní faktory výroby potravin podobné, je lepší kupovat potraviny místní, než ty, které byly vypěstovány někde daleko. Nicméně pro ucelenější obrázek všech dopadů potravinářského systému je třeba posoudit environmentální šetrnost všech kroků celého koloběhu výroby, distribuce a spotřeby potravin. Takovou představu nám může poskytnout analýza životního cyklu výrobku (tzv. LCA – Life Cycle Analysis). Například odborníci na Carnegie Mellon University zjistili, že doprava potravin od producenta či zpracovatele do místa prodeje se na emisích skleníkových plynů z produkce a distribuce potravin podílí pouhými 4 procenty. Navíc, tato přeprava představuje pouze jednu čtvrtinu celkové vzdálenosti, kterou potravina musí v produkčně-distribučním řetězci urazit. Je to proto, že do celkové vzdálenosti se započítává také nepřímá doprava, například přeprava hnojiv, pesticidů, krmiv, atd. Veškerá doprava výrobně distribučního systému potravin se na produkci emisí skleníkových plynů tohoto systému podílí přibližně 11 procenty. Na druhou stranu bylo zjištěno, že jenom samotná zemědělská výroba způsobuje většinu skleníkových plynů ve výrobě potravin: celých 83 procent emisí celého systému vznikne dříve než potravina opustí brány farmy. Něco na tom mléku je Další výsledky, které plynou z analýzy životního cyklu produktu jasně ukazují, že to, co jíme má při-

NOVINKY NA TRHU organismu. Ochuceny jsou mořskou solí a panenským olivovým olejem lisovaným za studena. Nové výrobky jsou opatřeny tradiční etiketou a jsou k zakoupení ve 100g balení. Doporučená maloobchodní cena je 38,50,- Kč. Produkty Biopekárny Zemanka zakoupíte v bioprodejnách a v prodejnách řetězců Billa, Albert, dm drogerie a COOP.

Dalamánek v novém Kabátku Pekárna Kabát zařadila do svého sortimentu biopečivo. Prvním vyslancem je bio dalámek, který jsme ochutnali i u nás v infocentru. Krásně měkký, voňavý a chutný dalámek zpestří každou snídani i svačinu. Obsahuje semínek tak akorát, takže Vám nebudou zalézat do zubů. Vydržel krásně měkký až do večera. Složení bio dalamánku: pšeničná mouka, len, slunečnice, pšeničná bílkovina, sůl, sladová mouka, kukuřičná krupice, sezam, ovesné vločky, sušené mléko, sušená třtinová šťáva, sladová mouka žitná bobtnavá, žitná mouka, třtinový cukr, sušený kvas, kmín celý, regulátor kyselosti: kyselina mléčná; přípravek zlepšující mouku: kyselina askorbová, bio margarín, droždí, voda. Cena dalamánku je 7 Kč.


7

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY

červeného masa a mléka.

nejmenším stejný dopad na životní prostředí jako to, jak daleko potravina cestovala. Hlavními producenty skleníkových plynů v zemědělství jsou chov hovězího a mléčného skotu, tedy produkce

Částečně je to dáno velkými ztrátami energie při konzumaci objektů, které jsou výše na potravním řetězci – tzn. je energeticky náročnější vypěstovat obilí, zkrmit ho dobytku a produkovat maso či mléko, než použít obilí jako potravinu přímo pro člověka. Větší problém představují emise metanu a oxidu dusného při chovu masného a mléčného skotu. Tyto plyny totiž mají 23 respektive 296 krát vyšší účinek na změnu klimatu než samotný oxid uhličitý. Metan vytvářejí přežvýkavci (skot, kozy, ovce apod.) jako vedlejší produkt trávení, a zároveň vzniká při rozkladu všech zvířecích výkalů. Oxid dusný vzniká též rozkladem výkalů a rozkladem hnojiv. Skutečnost, že produkce masa a mléka má nejvyšší potenciál v tvorbě skleníkových plynů potvrzuje celá řada studií. Celosvětově se podle organizace pro potraviny a zemědělství OSN chov zvířat na produkci skleníkových plynů podílí z 18 %, což je více než například činí příspěvek veškeré motorové dopravy. Obecně řečeno, méně masa a mléčných výrobků znamená nižší příspěvek k vytváření skleníkových plynů ze zemědělství. Podle dalších zjištění vědců z Carnegie Mellon University by například teoretické snížení dovozu potravin na nulu v praxi vedlo ke snížení skleníkových plynů spojených s produkcí potravin o pouhých 5 procent, proto je podle nich změna ve složení stravy daleko efektivnější ve snižování našeho příspěvku ke změně klimatu, než nákup lokálních produktů. 8

NOVINKY NA TRHU

Semínkové dobroty Máte-li rádi zdravé mlsání, pak přesně pro vás jsou určené nové bio semínkové tyčinky od společnosti Simos, s.r.o. z Čelákovic. Na trh uvádí 4 druhy semínkových tyčinek v biokvalitě: Dýňovou pochoutku, Slunečnicovou pochoutku, Sezamovou pochoutku s kokosem a Směs semínek. Tyčinky obsahují vždy 70% základní suroviny (dýňová semínka, slunečnicová semínka, sezamová semínka + drcený kokos a směs semínek – sezam, len, slunečnice a dýně) podle druhu tyčinky a zbylých 30% tvoří med, třtinový cukr a glukóza. Sezamová pochoutka s kokosem obsahuje ještě maltózový sirup. Tyčinky můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách a prodejnách zdravé výživy, v e-shopech a také v obchodním řetězci MAKRO. Doporučená cena 1 ks tyčinky je 16 Kč.


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY Nicméně výzkumníci přiznávají, že tyto výpočty jsou založeny na předpokladu, že místní produkty jsou stejné jako produkty dovážené. A to právě vždy neplatí. Třeba zastánci lokálních potravin často zdůrazňují důležitost spotřeby sezónních (tedy těch vypěstovaných na poli, nikoliv ve skleníku) a méně zpracovaných potravin. Tyto kvality spolu s kratším distribučním řetězcem z farmy na talíř samozřejmě také přispívají k nižším environmentálním dopadům stravování.

Produkty ekologického zemědělství

Místní potraviny, prodávané například na trzích, přímým prodejem ze dvora či pomocí bedýnkových systémů také povětšinou pocházejí z ekologického systému hospodaření, který často (byť ne vždy) produkuje méně skleníkových plynů (nevytváří totiž emise spojené s dopravou a aplikací umělých hnojiv a pesticidů, atd.) a dalšími přínosy pro životní prostředí: vyloučení jedovatých chemických látek zvyšuje biodiverzity na ekofarmách, ekologická pole nevyžadují tolik zavlažování, atd. Nicméně, přestože se o výhodách lokálních potravin hovoří především v souvislosti s kratšími dopravními vzdálenostmi, a tedy emisemi skleníkových plynů z dopravy je třeba si uvědomit, že tyto emise nemohou být jediným měřítkem environmentální udržitelnosti potravin.

NOVINKY NA TRHU Bio smetana ke šlehání Amálka Spotřebitelé se dočkali dlouho očekávané sladké smetany z českého bio mléka, tuto dobrou zprávu přináší mlékárna Lacrum a její mléčná biořada Amálka. Sladká smetana ke šlehání má obsah tuku 33%, je ošetřena šetrnou pasterací a není homogenizovaná. Jak už jsme vysvětlovali v předchozích novinkách, homogenizace je protlačení mléka přes trysky pod vysokým tlakem a teplotou. Jejím cílem je srovnat obsah tuku v každé „molekule“ na stejný tvar a obsah, čímž se ale v podstatě roztříští přirozená struktura tukových částic, které ale na sebe mají navázány zásadní hodnoty v mléce obsažené, tj. například vitamíny atd. Smetana Amálka má obsah 180 ml a najdete jí ve skleněném obalu například v obchodě Biotop v Praze za 25,5 Kč a ve všech hypermarketech sítě Globus.

Konečně, farmáři, kteří prodávají své produkty lokálně mívají často menší políčka a mohou tak snadněji zavádět vhodné nástroje ochrany životního prostředí ve své zemědělské praxi (tzv. agro-environmentální opatření), tedy například pěstování široké škály plodin, vytváření zelených pásů bylin kolem polí, vysazování keřů, které poskytují útočiště pro volně žijící živočichy, propojování rostlinné a živočišné výroby (uzavřenost hospodaření), atd. Zkráceně řečeno, bulletin PRO-BIO LIGY www.biospotrebitel.cz [email protected]

9

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY lokální potraviny mohou (ale nemusí) být potravinami, které jsou spojeny s šetrnější a k přírodě i lidem ohleduplnější zemědělskou praxí. Samozřejmě, že vztah mezi prodejem lokálních potravin a udržitelnou zemědělskou praxí není dokonalý, i malý zemědělec může stříkat svá pole pesticidy, rozorávat meze, a tak dále. Skutečnost, že se jedná o drobného farmáře sama o sobě nezaručuje, že hospodaří ekologicky, a zároveň je třeba mít na paměti, že dosud nebyly všechny (ať už úmyslné či neúmyslné) dopady lokální produkce a distribuce potravin systematicky prozkoumány.

Jak moc „ekologické“ to tedy je?

Je tedy lokální potrava šetrnější k životnímu prostředí? Ne nezbytně. Ale z pohledu spotřebitele, který hledá potraviny, které budou poškozovat prostředí méně než ty, které nakoupí na pultech supermarketů jsou lokální trhy dobrým začátkem. Z téhož důvodu lze předpokládat, že farmář, který chce prodávat lokální potraviny spíše začne hospodařit s ohledem na životním prostředí, aby uspokojil poptávku uvědomělých spotřebitelů. Pokud tedy mají lokální potraviny environmentální přínosy nemusejí být vždy nezbytně spojeny s jejich „lokálností“. Jde spíše o celý řetězec sociálních vztahů, vlastností a dopadů, které činí z lokálních potravin produkty s minimálními negativními dopady pro životní prostředí.

Znát svého farmáře

Pro některé zastánce lokálních potravin je právě propojení mezi producentem a spotřebitelem, farmářem a strávníkem tím nejdůležitějším na nákupu lokálních potravin. Pokud si koupím jablko, neohlížím se přeci především na emise skleníkových plynů, které způsobilo jeho vypěstování či přeprava, ale chci vědět jak bylo jablko pěstováno, kdo ho pěstoval a jak například zacházel s česáči – tedy o širokou škálu ekologických, společenských a ekonomických okolností, které dohromady přispívají k udržitelnosti. Tedy, právě tento vztah je jedním z důvodů proč kupovat 10

Z NAŠÍ PORADNY Jsou v biopotravinách povolena umělá sladidla? Pravidla pro výrobu biopotravin se specifiky náhradními sladidly nezaobírají, nicméně stanovují normativní seznam aditivních látek (tzv. éček), které lze při výrobě biopotravin použít, všechny ostatní látky jsou tedy při výrobě biopotravin zakázány. V tomto seznamu se žádná látka definovaná jako „náhradní sladilo“ (tedy např. aspartam, acesulfam K, sacharin, atd.) jako povolená nevyskytuje. Lze tedy říci, že umělá sladidla nejsou při výrobě biopotravin povolena.

Prý je v ekologickém zemědělství je zakázáno zvířatům podávat antibiotika, co se však stane se zvířetem, když onemocní a antibiotika se mu podat musejí? Není pravdou, že v ekologickém chovu je použití antibiotik či jiných léčiv zcela zakázáno. Podávání antibiotik a jiných chemicky syntetizovaných léčiv je sice zakázáno, ale preventivně nebo za účelem stimulace růstu či produkce. To znamená jejich podávání zdravým zvířatům. Základní zásadou ekologických chovů v oblasti veterinární péče není následná léčba (jak tomu bývá v konvenčním chovu) ale především prevence, tedy zejména: •• výběr plemen vhodných do daných


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY

roste, ale neroste to příliš daleko“

Z NAŠÍ PORADNY

lokální produkci: můžete skutečně poznat své farmáře a zjistit tak, jak vlastně vzniká to co nakonec strčíte do pusy. Jednoduché pravidlo zní „jíst to, co právě

Bohužel ale ani to není zcela přesné, a právě proto je třeba chápat všechny souvislosti a uvažovat nad životním cyklem výroby potravin, protože ukazují, že je-li naším cílem udržitelný systém produkce potravin existuje celá řada oblastí, kde je třeba změny, například zasazovat se o vyšší využití železniční nákladní přepravy, podporu ekologického zemědělství, atd. Z článku Sarah DeWeerdt: Is local food better zveřejněného v časopise World Watch volně upravil Jan Valeška.

podmínek a odchov linií odolných vůči nepříznivým podmínkám místního prostředí; •• volba chovatelského postupu, který je v souladu s potřebami chovaného druhu a plemene (vylučují se způsoby chovu, které vedou ke snížení odolnosti zvířat vůči nepříznivým faktorům prostřed a původcům infekcí, dbá se proto na volný pohyb, přiměřené velikosti skupin a nepřehušťování zvířat ve stájích); •• důraz na výživu (která patří mezi zásadní faktor ovlivňující zdravotní stav zvířat, vylučuje se užívání syntetických preparátů k nahrazení látek chybějících v krmivech či monodiety, naopak se vyžaduje pestrost v zajištění zdrojů živin. Pokud však zvíře onemocní či se zraní a je třeba využít terapeutických postupů je nutné zabránit jeho utrpení a to několika způsoby:

Dobrá reklama •• přírodní léčebné postupy (např. fytoterapie, dietoterapie či homeopatické postup. Samozřejmě pouze v případě, že jejich použití připouští indikace a pokud jsou tyto postupy ověřeny a mají prokazatelně pozitivní stav na zlepšení zdravotního stavu; •• pokud není možné použít výše uvedené postupy použijí se konvenční léčebné postupy (tedy chemicky

inzerat_final.indd 1

4.6.2009 10:40:30


11

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY Na ekofarmě Košík jako na salaši Na ekofarmě Košík paní Dagmar Havlové kousek od Nymburka si budete připadat jako na slovenské salaši, obklopeni romanovskými ovcemi a téměř tatranskou krajinou. Farma nacházející se ve středočeské obci Košík v (na Polabí) nezvykle zvlněném údolí na první pohled vypadá jako víkendová chata, kterou také původně v 80. letech byla. Od ostatních domků ji však již na první pohled odlišuje vysoká dřevěná věž, která je jak pracovnou, skladištěm, tak prostorem pro návštěvy, a také okolní pastviny, ovčíny či zeleninová políčka. Dagmar Havlová, doktorka přírodních věd, majitelka Paláce Lucerna, a v neposlední řadě manželka významného vědce Ivana Havla, do Středočeského kraje, přinesla kousek Slovenska, včetně tradičního chovu romanovských ovcí, výroby ovčího sýra a dvou opravdových bačů. K chovu ovcí se na farmě dostali vlastně náhodou. Vedena snahou zachránit místní stavení před přeměnou na podnikatelské baroko paní Havlová zakoupila domek nedaleko vlastní chaty a pronajala jej. Nájemník si pořídil na pozemky u domu stádečko ovcí, sám potom zmizel, ale ovce zůstaly…

Z NAŠÍ PORADNY syntetizovaná veterinární léčiva či antibiotika), v takovém případě platí pro využití produktů takto léčených zvířat k výrobě potravin tzv. ochranná lhůta, v níž se nesmějí produkty (např. mléko) použít k lidské spotřebě, tato doba je v ekozemědělství dvojnásobně dlouhá než v běžném zemědělství.

Nicméně v ekologickém zemědělství jsou některé způsoby léčení a veterinárních zákroků zakázány jedná se obecně o: •• podávání léků a dalších přípravků zdravým zvířatům, sem patří i tzv. stimulátory růstu či trankvilizéry před transportem. •• využívání hormonální synchronizace říje •• přenášení embryí •• zákroky na embryích •• používání hormonálních preparátů na stimulaci ovulace a říje •• používání metod genových manipulací ve šlechtění a plemenitbě zvířat •• zkracování ocasů, odrohování, atd.

Farma Košík V současné době se již o několikasethlavé stádo romanovských ovcí starají 3 slovenští bačové, kteří ovce pasou na rozlehlých lukách v okolí za pomoci pasteveckých border kolií. Každý den je ráno a večer ručně podojí. Zručným rukám dvou bačů 12


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY dojení stovky ovcí nezabere ani hodinu a půl. Přímo ze stáje, kde se dojí putuje mléko do maličké výrobny sýrů, která se nachází v druhé části ovčína. Zde se mléko v jedné místnosti přefiltruje, zasyří a po přibližně 40 ti minutách se vybere vysrážená sýřenina, z níž se vyrábí buď bílý hrudkový sýr, z něho pak třeba bryndza nebo parenice, nebo se sýřenina vyformuje do tvarů oštěpků, válečků nebo koleček a po dalších krocích vznikne tvrdý sýr lepší než ementál, nebo je možno jej vyudit na oštěpky v malé dřevěné udírně za domem. Všechna zařízení mají veškerá legislativní povolení pro výrobu produktů určených k prodeji ze dvora, přestože jejich získání nebylo administrativně jednoduché. Výrobna sýrů jsou vlastně 3 prostě zařízené místnosti s omyvatelnými stěnami vybavené jednoduchým zařízením na lisování sýrů a klimatizací v místnosti pro zrání. Při prodeji výhradně ze dvora, lze dle farmářky paní Havlové nerezové vybavení nahradit dřevěnými nástroji, které se tradičně využívaly k výrobě sýra, a zároveň výrazně sníží náklady na vybavení sýrárny. I přes počáteční nedůvěru místní veterinární správy byla nakonec výrobna schválena k provozu, také díky pravidelnému testování kvality produktů v laboratořích. Certifikát bio získala farma v letošním roce, takže dnes může nabídnout k prodeji ze dvora ovčí biosýry, žinčici či biozeleninu, kterou pěstují na dvou menších políčkách nedaleko domu. Na své si přijdou i milovníci masa, nakoupit lze na farmě jehněčí maso, porážené na nedalekých jatkách v Činěvsi či jehněčí uzenářské speciality, které pro zájemce vyrábí nejstarší z bačů, vyučený řezník, kterému se na farmě

Z NAŠÍ PORADNY Co dělají ekofarmáři proti neovlivnitelným kontaminacím potravin z prostředí? Ekozemědělství se především snaží působit preventivně a nevnášet do prostředí další škodliviny a nepřispívat k negativním ovlivněním životního prostředí. Na to jaké kroky jsou v ekologickém zemědělství podnikány za účelem např. omezení znečištění spodních vod, ovzduší (tedy emise škodlivých látek) je odpověď poměrně složitá.

Velmi zjednodušeně však lze říci, že kvalitu vod EZ pozitivně (či přinejmenším alespoň nikoliv negativně) ovlivňuje: •• minimalizací využití agrochemikálií omezuje znečištění prostředí těmito látkami (např. poškození půdy, vodních ekosystémů, necílových organismů, ad) •• omezením nadměrného množství živin (pomocí vhodných zemědělských postupů, vyloučení rychlerozpustných dusíkatých hnojiv, atd.), které jsou jinak transportovány do dalších složek prostředí, zejména do vody, kde způsobují eutrofizaci či zvýšený obsah dusičnanů; Kvalitu ovzduší nezhoršuje: •• minimalizací spotřeby neobnovitelných zdrojů energie vstupujících do agrosystému: tedy menší využití


13

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY neřekne jinak než Ujec. Za kopcem se nachází další ze skvostů farmy, penzion ve vesničce Malý Košík, který je propojen s farmou pupeční šňůrou budoucí naučné stezky. V penziónku, který je zbudován ve stylu selských stavení 19. století se stylovým nábytkem se můžete nejen ubytovat jako u babičky, ale také skvěle najíst. Místní kuchař, pan Košnář, který vařil i pro anglickou královnu, preferuje sezónní produkci, tradiční české recepty M.D. Rettigové a v široké míře využívá produkce farmy. Pokud se zastavíte i jenom na skok, jistě vám připraví něco, na co vaše chuťové buňky dlouho nezapomenou… Z malého Slovenska ve středních Čechách se vám ze všech těchto důvodů bude jen těžko odjíždět, přestože se tam lze dostat za necelou hodinku jízdy z hlavního města. Jan Valeška biospotrebitel.cz Dobrá reklama Jak se rodí BIO?

www.biacek.cz

Z NAŠÍ PORADNY energie pocházející ze „špinavých“ zdrojů energie, opět je spojená s nižší spotřebou umělých hnojiv, pesticidních látek a agrochemikálií (jsou uspořeny emise a energie vznikající respektive použité při jejich výrobě, zpracování a dopravě). Navíc s intenzifikací zemědělského systému se snižuje úrodnost půdy, která vyžaduje další využití těchto energeticky náročných a znečišťujících prostředků. Zásadou EZ je tedy spoléhat zejména na zdroje uvnitř agroekosystému, včetně sousedních společenstev a využívat koloběhu prvků.

Pokud jde o ony neovlivnitelné kontaminace, tedy to, co skutečně ovlivnit nelze (znečištění ovzduší, atd.) a působení těchto vlivů na kvalitu biopotravin, je třeba pochopit skutečnosti, že cílem ekologického způsobu hospodaření není eliminace veškerých těchto nežádoucích vstupů, neboť to pochopitelně není možné, ale minimalizace vnášení dalších nevhodných, škodlivých látek do ekosystémů a do samotných potravin, zajištění důstojného života zemědělsky chovaným zvířatům, plus další činnosti nad rámec zemědělské činnosti, jako jsou např. agro-environmentální opatření (vytváření mezí, remízků, stromořadí etc.), které přispívají jak k diverzitě krajiny, tak rozmanitosti flóry a fauny. V ekologickém zemědělství totiž nejde

14


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY Z NAŠÍ PORADNY

Dojení? Žádná věda Kdysi uměl dojit téměř každý, dnes se s touto bohulibou činností městský člověk jen tak nesetká. Jaké to vlastně je nadojit si vlastní hrnek? Hledat odpověď na tuto otázku jsme se vydali na ekofarmu Usedlost Medník, která se nachází v trampingem proslavené oblasti kopce Medníku, v těsné blízkosti řeky Vltavy. Právě v této poklidné oblasti hospodář pan Václav Bednář provozuje, jak sám říká „chalupnické“ hospodářství. Snad jedině v takovém domáckém hospodářství se dnes člověku poštěstí vidět a případně zakusit ruční dojení mléka.

Je mléko z farmy bezpečné?

Může vůbec sedlák takovéto ručně nadojené mléko prodávat? I přes přebyrokratizovanost současného světa může. Syrové (nepasterované, nehomogenizované) mléko přímo od kravky či kozy lze prodávat přímo v místě (tedy na farmě) do 2 hodin po nadojení, je-li mléko zchlazeno, lze ho na farmě zakoupit po celý den. Nemusíte se obávat, že by mléko nebylo kvalitní či dokonce ohrožující zdraví, zvířata jsou pravidelně veterinárně vyšetřována na běžné nemoci, prováděna je též inspekce dojícího zařízení, jak je to při ručním dojení, ale není zcela jasné. Ani nepasterovaného mléka se není třeba příliš obávat, je-li zvíře zdrávo, a to zaručí veterinář, neobsahuje mléko samotné nic, co by člověku mohlo uškodit, nežádoucí látky se do něj však mohou dostávat z okolního prostředí. Takže pozor např.

primárně o to, aby konečný produkt byl sterilní, čistý, ale jde především o to, aby samotný systém produkce od zemědělství po zpracování znamenal co nejmenší zátěže při dodržení všech nezbytných požadavků na kvalitu potravin obecně. Ostatní (konvenční) potraviny také nemají možnost tyto skutečnosti ovlivnit, ale nad to jsou jejich produkty kontaminovány „záměrně“ dalšími vstupy např. pesticidů, umělých hnojiv atp. Z tohoto hlediska je třeba biopotraviny chápat ve vztahu ke konvenčním potravinám a s nimi je porovnávat, neporovnávat je se zcela čistým ideálem, který je nedosažitelný. Je také třeba říci, že ekologičtí zemědělci většinou hospodaří v územích zvláštní ochrany (CHKO, NP), která neumožňují hospodaření konvenční, a zároveň většinou nabízejí daleko méně zatížené prostředí.

RECEPTY Koláč s rajčaty a kozím sýrem

RE


15

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY při přepravě, mléko je totiž nejlepší živnou půdou pro nejrůznější bakterie a mikroorganismy a je třeba jej vždy udržovat v chladu, nejlépe v uzavřené nádobě. Pasterace se provádí především proto, aby mléko déle vydrželo, a aby mohlo být úspěšně zaočkováno ušlechtilými mlékařskými kulturami, například pro výrobu jogurtů, sýrů, atd. Z dietetického hlediska s ohledem na dobré strávení je nejlépe mléko konzumovat v zakysané formě, tedy jako kef ír, jogurt či kysané mléko. Největší výhodou faremního mléka, krom toho, že se nejedná o anonymní produkt a zvířata prožila poklidný bezstresový život je skutečnost, že mléko nebylo homogenizováno. Homogenizací, kterou jsou ošetřována všechna česká mléka na trhu (včetně biomléka, krom jediného, více zde) se rozumí taková úprava, kdy se mléko prohání tryskami pod vysokým tlakem a teplotou, aby byly tukové částice rovnoměrně rozmístěny v obsahu. Bez toho by totiž tukové částice byly koncentrovány v jedné části a tvořila by se tzv. smetanová čepice. Nicméně homogenizací se jednak roztříští přirozená struktura tukových částic, které na sebe mají navázány zásadní hodnoty v mléce obsažené, tj. například vitamíny atd. a zároveň se zhoršuje možnost tuk z mléka vstřebat v organismu.

A jak se tedy dojí?

Teoreticky, dojení není žádná věda. Omýt vemeno i ruce, vmasírovat do vemínka více mléka, zachytit mléko ve struku a vystříknout. Nic ob16

RECEPTY Ingredience: 1 středně velká brambora, oloupaná a nakrájená 1 cibule, jemně nasekaná 85 g studeného másla, nakrájeného 8 snítek čerstvého tymiánu nebo 1 lžička sušeného 140 g hladké mouky 500 g rajčat, nakrájených na silné plátky 1 lžíce červeného vinného octa 100 g měkkého kozího nebo ovčího sýra (brynzy) olivový olej na zakapání sůl a pepř na dochucení Postup 1. Uvařte bramboru - troubu předehřejte na 200 °C. Bramboru dvanáct minut povařte v osolené vodě, pak sceďte. 2. Usmažte cibuli - na 25 g másla smažte cibuli asi pět minut, až se začne zabarvovat. Přidejte čtyři snítky tymiánu nebo půl lžičky sušeného. 3. Vypracujte těsto - zbylé máslo zpracujte s moukou a rozmačkanou nebo najemno nastrouhanou bramborou. Osolte, opepřete a vpracujte osmaženou cibulku i všechnu šťávu z pánve. Vypracujte měkké vláčné těsto a vytvarujte z něj kolo o průměru 23 cm; přeneste ho na vymazaný, případně pečicím papírem vyložený plech. 4. Obložte a upečte - na korpus rozložte rajčata a zakápněte octem. Posypte zbylými lístky tymiánu, sýrem, osolte a opepřete. Zakápněte olejem a pečte pětadvacet minut, až placka zezlátne. Podávejte se zeleným salátem.


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY tížného. Prakticky je to horší, koza je nervózní z cizího člověka, mele sebou a nechce držet. Ještě, že na dobrá jablíčka slyší a během jejich chroupání postojí i pod našima městskýma neohrabanýma rukama. Každý z měšťáků se střídavým úspěchem zkusí potrápit vemínko nebohého zvířete, než vezme vše do ruky zkušenost a farmář během chvilky několika záběry získá plný kbelík pěnivého bílého nápoje. Brzy z něj bude hrudka sýra či tvarohu, z něhož bude v plachetce odkapávat syrovátka. Sýr, mléko a další faremní produkty můžete na Usedlosti zakoupit každý den, ideálně po domluvě s farmářem. Podrobnosti a kontakty naleznete na www.usedlost.cz. Jan Valeška, biospotrebitel.cz

Role žen v ekologickém zemědělství Poskytuje ekologické zemědělství rovné podmínky pro ženy a muže? To zjišťovala studie organizace IFOAM. Tato studie zkoumala způsoby, jimiž může ekologické zemědělství přispět k posílení úlohy žen ve venkovských oblastech a odhaluje dosavadní zkušenosti. Z výsledků práce IFOAM vyplývá, že ve srovnání s konvenčním zemědělstvím hrají v rozvoji ekozemědělství a v organizacích zabývajících se tímto způsobem hospodaření ženy velmi důleži-

RECEPTY Lehký zeleninový vývar se špaldovým kapáním Ingredience: čerstvá sezónní zelenina – jarní cibulky, cuketa, ředkvička, kedlubna, hrášek, karotka s natí 2 lžíce olivového oleje, nejlépe bio mořská sůl a lžíce zeleninového biobujonu (viz níže) na dochucení jedlé kvítky (sedmikrásy) na ozdobu Na nočky: 100 g hladké celozrnné špaldové biomouky 1 biovejce sůl, pepř, prolisovaný česnek, bylinky a strouhaný muškátový oříšek na dochucení 1. Všechny suroviny na nočky smíchejte se 40 ml studené vody. Řádně propracujte a nechte 15 až 20 minut stát. 2. V hrnci rozehřejte olej a osmahněte na něm najemno nakrájenou zeleninu.


17

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY tou roli. Je to často právě žena, která v zemědělské rodině navrhne přechod na ekologický způsob hospodaření. Po celém světě se ženy ujímají vůdčí role v rozvoji ekozemědělství, jako selky (farmářky, rolnice - každému po chuti), spotřebitelky, výzkumnice, obchodnice, kontrolorky, atd. Ženy mají údajně obecně příznivější přístup k přirozeným metodám práce v zemědělství (jako například ruční pletí), než jejich mužské protějšky, a také raději pracují s rodinou, spíše než aby najímaly zaměstnance. Obecně - v zemích geopolitického severu - lze říci, že ženy, které hospodaří, spíše produkují pro místní trhy, čímž daleko více vycházejí vstříc zájmu o lokální potraviny, minimalizaci dálkové přepravy potravin, minimalizaci prodejního řetězce, welfare zvířat, otázky spojené s dálkovou dopravou zvířat na jatky, a tak dále. Zkrátka činnosti, které ženy obvykle vykonávaly, tedy zejména pěstování zeleniny a péče o zvířata jsou již součástí oficiální ekonomiky. Práce žen na ekologických i konvenčních farmách je velmi podobná. Jde o intenzivní práci, většinou bez užití mechanizace a bez širší aplikace umělých chemikálií. Ovšem, ženy pracující v ekologickém zemědělství se - zdá se - úspěšněji začleňují a přispívají k rozvoji celého systému 18

RECEPTY 3. Smažte minutu dvě, zalijte asi litrem vroucí vody, přidejte bujon, sůl a povařte nejdéle deset minut, abyste zelenině zachovali živiny i barvy. 4. Nočky zavařujte rovnou do vroucí polévky; vykrajujte je lžičkou, případně protlačujte přes lis na halušky. Povařte tři až pět minut, dochuťte a ozdobte. Recepty zpracovány ve spolupráci s časopisem

KNIŽNÍ NOVINKY

Místo pro přírodu na vaší farmě

Příručka přináší informace o přírodních biotopech v zemědělském podniku, o jejich potenciálním ohrožení a možnostech zachování těchto ekologicky cenných ploch.


AKTUÁLNÍ ČLÁNKY zemědělství a jeho zásad. Přestože existuje velice málo statistik, ty které k dispozici jsou naznačují, že v ekologickém zemědělství se pohybuje daleko více žen, než v zemědělství konvenčním. Jak již bylo řečeno, ženy se zaměřují především na produkci pro místní trhy, chod malých hospodářství, ruční práci, což jsou atributy spíše ekologického, než konvenčního hospodaření.

Selky na půl úvazku

Hranice mezi ekonomickými a mimo-ekonomickými aktivitami mají ženy častěji rozostřené, neboť většinou hledají cesty jak propojit svou roli matky a ženy v domácnosti s rozvojem společenství a tvorbou zisku. Ženy tak nemusejí být nezbytně zemědělci na plný úvazek, proto by politici a odborníci měli konečně pochopit, že nejenom průmyslové zemědělství s lány polí je skutečným zemědělstvím, ale, že i hospodaření, které není hlavní pracovní náplní je třeba uznat za legitimní a podporovaný způsob produkce potravin. Ekologické zemědělství má dle studie velký potenciál vytvářet nové struktury, které aktivně směřují k posílení role žen a využití místních znalostí, zejména v rozvojových zemích. To je jedna z výzev, které by se mělo ekologické zemědělství chopit. Dle studie Organic Agriculture and Womens’ Empowerment Studies vydané v roce 2009 organizací IFOAM přeložil a upravil Jan Valeška, biospotrebitel.cz

KNIŽNÍ NOVINKY Na téměř 60 stranách příručka vysvětluje význam přírodních či přírodě blízkých stanovišť na pozemcích zemědělských podniků a objasňuje, kde taková stanoviště na farmách nalezneme. Dále se příručka zaměřuje se na popis konkrétních typů „míst pro přírodu“, upozorňuje čtenáře, čím jsou tato místa ohrožena, jak jejich ohrožení zamezit a jak zachovat či dokonce zvýšit biologickou rozmanitost živočišných a rostlinných druhů. Říční krajina a její ekosystémy

Říční krajina zabírá 10% plochy ČR a je nejdůležitější krajinou Země. Kniha popisuje všechny její vodní i suchozemské částí, jejich sukcesi od hor do nížin, oživení, funkce, služby i význam. Nesprávným využíváním této krajiny vznikají stamiliardové škody. Je posouzena úloha říčních krajin v globálním životním prostředí, při povodních, revitalizacích i v dalších dějích. Kniha přináší teoretické i praktické poznatky pro vodohospodáře, zemědělce, lesníky, ochránce přírody, národohospodáře i politiky, studenty i amatérské ekology. Je vyvrcholením badatelského úsilí olomoucké školy krajinné ekologie. Má 400 stran a přes 350 grafických příloh a fotografií z celého světa. Vydalo Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci 2008.


19

NABÍDKA PUBLIKACÍ PRO-BIO LIGA nabízí k následující publikace:

Kvalita a bezpečnost biopotravin, kolektiv autorů. Bioinstitut 2008. Cena: 40,- Kč BIOKNIHA 210x270 jednostrany

27.4.2009 21:15

Biobrambory. kolektiv autorů. Bioinstitut 2008 Cena: 40,- Kč

Stránka 1

S Biáčkem na ekostatku aneb

jak se rodí BIO

S Biáčkem na ekostatku aneb Jak se rodí BIO, PRO-BIO LIGA 2008. Cena: 100,- Kč

Biozahrada, Radomil Hradil. PRO-BIO LIGA Cena: 20,- Kč

a mnoho dalších je k prodeji v našem IC či k zaslání poštou, objednávejte na [email protected].

KNIŽNÍ NOVINKY Skupinové kojení selat v ekologickém chovu prasat Chov prasat v podmínkách ekologického zemědělství je velmi perspektivním oborem. Pro jeho úspěšnou realizaci je, více než jinde, důležitý důraz na welfare a přirozenou odolnost zvířat. To ale umožňují spíše alternativní technologie chovu, jako je například systém skupinového kojení selat odzkoušený na ekofarmách v Německu, Rakousku a ve Švýcarsku nebo rodinný chov se zapouštěním kojících prasnic popisovaný na příkladu z české praxe. Tyto a další publikace si můžete zakoupit či vypůjčit v knihovně našeho Infocentra, Kubatova 1/32, 102 00 Praha 10

PODPORA Vznik tohoto bulletinu finančně podpořilo:

Tiráž Bulletin Biospotrebitel Vydavatel: PRO-BIO LIGA, Periodicita: čtvrtletní elektronický zpravodaj Redakce: Kubatova 1/32, 102 00 Praha 10, [email protected] Editor: Mgr. Jan Valeška [email protected] 20

Ministerstvo zemědělství a

Magistrát hlavního města Prahy


ÚVODNÍK. červen 2008 V ČÍSLE NAJDETE: NOVINKY NA TRHU. Čerstvé biomléko AMÁLKA

Recommend Documents