Úvodní slovo Vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové! Otevíráte již jedenácté vydání publikace „Stavebnictví v kostce“, které Vám každoročně připravujeme. Přináší velké množství informací z oboru stavebnictví, které seznamují čtenáře s vývojem ukazatelů a indexů v oblasti cen, s výsledky sčítání lidu, domů a bytů, se situací v bytové výstavbě v časových řadách a mnoho dalších zajímavých statí ve formě textu, tabulek i grafů. Mnohé údaje nejsou příliš příznivé ani optimistické. Bylo by ale jednoduché udělat závěr, že situace ve vývoji stavební produkce i zakázky je stále na sestupné trajektorii a že tedy nelze v dohlednu očekávat nic dobrého. Přesto, že stavebnictví prožívá těžké období, vznikají po celé republice hodnotné a pěkné stavby, které jsou vizitkou umu a dovednosti našich stavebních firem, důkazem, že umíme vytvářet díla, která snesou nejnáročnější měřítka a zasluhují obdiv a úctu, že nezůstáváme nijak pozadu za evropskou úrovní stavitelství a architektury. Věříme, že se naše vláda konečně postaví čelem k proinvestiční politice a promění v činy svá slova, prohlášení a programy. Je třeba znát především vizi budoucího směřování celé země, její ekonomiky a umět si odpovědět na otázky, z čeho bude naše země vytvářet pro růst potřebné hodnoty, jak zhodnotí své schopnosti založené zejména na lidském potenciálu a kde jsou naše konkurenční výhody.
Ing. František Glazar ředitel ÚRS PRAHA, a.s.
Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
OBSAH Úvodní slovo
1
Obsah
2
Podpora investic - cesta z propadu
3
Bytová výstavba v letech 1997-2012
6
Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví
17
Domy a byty ve sčítání lidu, domů a bytů 1961 – 2011 a současný stav publikování výsledků SLDB 2011
33
Významné podniky na českém stavebním trhu
40
Stavebnictví 2012
41
Evropské stavebnictví - rychlé oživení v nedohlednu
45
Průmysl stavebních hmot 2012 a jeho další vývoj
49
Vývoj cen stavebních prací a materiálů
55
Indexy cen stavebních děl 4-místných skupin podle klasifikace CZ-CC
58
Využití Cenové soustavy ÚRS ve veřejných zakázkách
59
Využití SW při tvorbě Soupisu prací veřejných zakázek
60
Aktuální změny legislativy ve stavebnictví
66
Indexy cen rodinných domů, pozemků
70
Index stavební produkce – mezinárodní porovnání
72
2
PODPORA INVESTIC – CESTA Z PROPADU Ekonomická situace a perspektiva dalšího vývoje je ve všech odvětvích české ekonomiky velmi napjatá, nicméně v důsledku absence jasných vizí v oblasti veřejných investic dochází k nadproporčním výpadkům právě ve stavebnictví. To je jako jediné odvětví již pátým rokem v recesi a na tuto situaci není u politické reprezentace adekvátní reakce. V loňském roce propadl celkový objem stavební výroby oproti roku 2011 o 6,5%, což je hlubší výpadek, nežli byl náš odhad ještě v pololetí, kdy jsme předpokládali 5%. Ve srovnání s posledním předkrizovým rokem 2008 se snížila stavební výroba o 17%, tj. téměř o 117 mld. Kč a kumulativně za 4 roky (2009 – 2012) je to 283 mld. Kč. Pokles v pozemním stavitelství je 16,8% a v inženýrském stavitelství 17,4% Vyspělá Evropa řeší složitou ekonomickou situaci cestou stabilního rozvoje investic, aby nebrzdila ekonomiku. ČR jde opačným směrem a při legitimní a chvályhodné snaze o snižování rozpočtového deficitu dochází k výraznému podcenění multiplikačního efektu stavebnictví na ekonomiku. Tyto negativní zásahy postihují sektor stavebnictví a následně i průmysl výroby stavebních hmot a průmyslová odvětví dodávající výrobky pro stavebnictví. Samozřejmý je i dopad na projektanty. Jsme si dobře vědomi toho, že každá země má svá specifika, rozdílný ekonomický potenciál, odlišnou skladbu HDP a podíl stavebnictví na něm. Víme ale také, že hlavním mottem politického rozhodování v současné době je rozhýbání ekonomiky, v prvé řadě pomocí investic. Toto řešení situace pochopili ve většině evropských zemí, i když lze vidět řadu nejednoznačností a rozdílností. Nedovedeme si zodpovědět otázku, proč to není stejně vnímáno u nás. I přes potřebu fiskální konsolidace, která je podmínkou dalšího rozvoje ekonomiky, je kombinace délky a hloubky tohoto procesu značným problémem, který zpětně ohrožuje samotné cíle konsolidace naší ekonomiky. Dlouhou dobu jsme očekávali odpověď na otázky, jaká prorůstová opatření vláda chystá, kam budou směřovat, kdy budou nastartována a co konkrétního přinese Národní program reforem. Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR zpracovaly v průběhu 1. pololetí 2012 návrhy opatření pro rozvoj ekonomiky, které byly dále aktualizovány v souvislosti s potřebou hospodářského růstu v nejbližším období, ale i z hlediska střednědobého vývoje. Jde o řešení aktuálních potřeb hospodářského, ekonomického a fiskálního vývoje, založeného Programovým prohlášením vlády ČR, schváleným dne 4. srpna 2010. SPS jako člen KZPS zpracoval většinu návrhů opatření, týkajících se stavebnictví. Na společném jednání zástupců vlády a zaměstnavatelů došlo k dohodě, že bude připraven souhrnný materiál obsahující jak návrhy zaměstnavatelů, tak návrhy vlády. Bylo dohodnuto, že je žádoucí reagovat na zásadní problémy provázející dosavadní vývoj hospodářství a potřeby zaměstnavatelů. Za klíčový imperativ je považováno zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Opatření vlády se soustředila do 5 stěžejních oblastí: •
snížení regulatorní administrativní zátěže a zpřehlednění legislativy
•
zvýšení konkurenceschopnosti, mobilizace aktiv státu, daňová stimulace
3
•
podpora inovací širším propojením průmyslových
•
podniků s vědeckými a výzkumnými institucemi, podpora rozvoje vzdělávání
•
podpora rozvoje exportu
•
efektivní čerpání evropských fondů.
Index stavební produkce
2008
(vztaženo k počátečnímu roku 2008)
2009
2012
110,0 105,0 100,0
4
.
60,0
I XI
65,0
. XI
70,0
X.
75,0
. IX
80,0
I.
.
85,0
I VI
I VI
. VI
V.
I.
.
. IV
II
II
90,0
I.
95,0
Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku jsme se dočkali dokumentu „Návrh opatření vlády ČR pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti“. Mezi 71 vyjmenovanými prioritami jich je k našemu uspokojení 15 se vztahem na stavebnictví, a to z oblasti legislativy, podpory bydlení prostřednictvím programů rozvojových priorit, rozvoje dopravní infrastruktury včetně přijetí nové sektorové strategie a harmonogramu financování a tvorby národních zdrojů a také vymezení Operačních programů v novém rozpočtovém období 2014 – 2020. Na jejich správnosti, ale hlavně ekonomické prospěšnosti, se shodujeme s makroekonomy, se členy NERVu. Nedělali jsme si sice žádné velké iluze o tom, že se vzápětí jejich přijetí projeví v zásadních změnách státního rozpočtu a rozpočtů Státních fondů na rok 2013. Nejsou ale všechna opatření spojena s fiskálními nároky. Jak vidíme z jejich průběžného hodnocení z letošního února, práce začala, a myslíme si, že by některé kroky mohly mít již konkrétnější výstupy. Věříme, že nebudeme muset čekat dlouho. Je nezbytné spojit se ve vládě i uvnitř koalice se zastánci proinvestiční politiky, kterou propaguje i premiér ve svých prohlášeních a společně přesvědčovat a přesvědčit ministra financí, že úspory, které nikdo nemůže zpochybňovat, jsou ale pouze jedna polovina toho, co může vést k nezvyšování našeho zadlužování. Druhá polovina je vzrůst příjmů, který jinak než rozběhem ekonomiky nelze zajistit. Vysoký multiplikační efekt stavebnictví pak samozřejmě při tom zvýší pozitivní přínos HDP i zaměstnanost. Významným faktorem je také výrazně vyšší politická ekonomická a legislativní nestabilita, která má značný podíl na tom, že přístup vlády ČR k veřejným investicím má nežádoucí procyklický charakter. Otázka udržitelného rozvoje je v současné době jedno z nejvíce diskutovaných celospolečenských témat - zřejmě proto, že vývoj v minulosti až do současnosti byl a je v mnoha ohledech neudržitelný. Hlavními společnými body diskusí o udržitelnosti jsou dlouhodobá vize a koncepce, kontinuita a stabilita. V čem je možné spatřovat náš optimističtější pohled? Především v tom, že máme příležitost pocítit, že je vnímána vážnost našich připomínek, požadavků a kritiky. Věřím, že oprávněně očekáváme širokou podporu „Návrhu opatření vlády“ , který by měl být pro všechny ministry závaznou normou, etalonem pro jejich rozhodování. Současný pozitivní postoj některých ministrů je pro nás signálem uvědomění si vlastní zodpovědnosti, a to by byl jistě dobrý začátek nové politiky. Jsme na jejím startu a je dobré, že jsme se shodli na komunikaci a jsme připraveni smysluplně spolupracovat. Cílem je nalézt společný konsenzus, jak stavět efektivněji z pohledu investora i dodavatele a zároveň pokračovat v důležitých projektech z pohledu naší budoucnosti.
[email protected]
5
BYTOVÁ VÝSTAVBA V LETECH 1997 – 2012 Podrobné údaje o bytové výstavbě v uplynulých letech v ČR v úrovni sídel jsou k dispozici v současné době za období let 1997 – 2011. Za rok 2012 jsou k dispozici prozatím pouze do úrovně jednotlivých krajů. Po významných objemech bytové výstavby v 70-tých a částečně i v 80-tých letech 20. století a po ukončení výstavby formou komplexní bytové výstavby, klesl po roce 1989 objem nové bytové výstavby (počet dokončovaných bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995. Dokončeno bylo pouze 12 998 bytů, což představovalo 1,26 bytů na 1 000 obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Tento nárůst pokračoval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů, což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo zásluhou přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. Že se jednalo o mimořádný výkyv, ukázaly následující tři roky sledovaného období, kdy bylo zkolaudováno 38 380, resp. 38 473 bytů a 36 442 bytů v roce 2010, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce 2007. Na počet dokončených bytů v posledním roce sledování již měla vliv částečně ekonomická krize, která se však v tomto segmentu projevila plně (díky velkému množství již v roce 2007 téměř dokončených avšak nezkolaudovaných bytů) až v roce 2011. V roce 2011 se dokončilo již jen 28 628 bytů, tedy pouze 78,6 % předchozího roku a pouze 68,7 % roku 2007. V roce 2012 se dokončilo 29 477 bytů, tedy sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007. Od roku 1997 do roku 2012 je evidováno na území České republiky ve všech formách výstavby 475 427 dokončených bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval počet bytů dokončených, v následujících letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo zahájeno bytů méně. V roce 2009 cca o 6 tis. bytů, v roce 2010 o cca 9 tis. bytů a v roce 2011 o 600 bytů méně nežli v předchozím roce. Index zahajovaných bytů 2009/2010 dosáhl hodnoty 75,4. V roce 2012 bylo zahájeno 23 853 bytů. Paradoxně se ukazuje, že díky ekonomické krizi dochází k využití portfolia rozestavěných bytů, které se meziročně snížilo např. v roce 2010 o 4,4 % (z 187 937 na 179 630 bytů v roce 2009). Z celkového počtu 29 477 dokončených bytů v roce 2012 bylo zkolaudováno 17 445 bytů v nových rodinných domech a 7 092 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 1 198 bytů ve starších rodinných domech a 1 504 bytů ve starších bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (359 bytů), byty v nebytových budovách (612 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (1267 bytů). Proti předchozímu roku 2011 tak bylo dokončeno o 8,2 % více bytů v nových bytových domech a o 0,3 % více bytů v rodinných domech. O 3,5 % méně bylo dokončeno bytů postavených formou nástaveb a přístaveb ve starších rodinných domech a o -5,2 % v případě nástaveb a přístaveb u bytových domů. Další pokles byl zaznamenán v případě vzniku bytů v nebytových objektech a u počtu modernizovaných bytů.
6
Počet dokončených bytů v letech 1997 – 2012 podle druhu stavby v tom Rok
Počet bytů celkem
v rodinných domech
v bytových domech
v nástavbách a v přístavbách k rodinným domům
k bytovým domům
v DPS penzionech
v nebytových objektech
stavebními úpravami nebytových prostorů
počet modernizovaných bytů
Dokončené byty
1997
16 757
6 506
4 578
2 073
2 002
613
132
853
4 645
1998
22 183
8 336
6 827
2 334
2 530
811
407
938
6 078
1999
23 734
9 238
6 598
2 539
2 506
651
767
1 435
8 755
2000
25 207
10 466
5 926
2 911
2 339
687
745
2 133
10 725
2001
24 758
10 693
5 912
2 948
1 874
708
824
1 799
13 435
2002
27 291
11 716
6 393
2 957
1 737
1 725
1 070
1 693
13 599
2003
27 127
11 397
7 720
2 486
1 454
1 729
1 213
1 128
12 761
2004
32 368
13 302
10 722
2 453
2 070
1 638
719
1 364
15 469
2005
32 863
13 472
11 526
2 270
1 569
1 047
794
2 185
21 896
2006
30 190
13 230
10 070
1 687
1 770
760
651
2 022
21 142
2007
41 649
16 988
18 171
1 735
1 847
530
733
1 645
18 758
2008
38 383
19 612
12 497
1 710
1 788
345
727
1 702
21 187
2009
38 473
19 124
13 766
7 528
1 697
275
803
1 280
19 029
2010
36 446
19 763
10 904
1 422
1 433
883
831
1 210
18 889
2011 2012 Index 2012/2011
28 628 29 477 102,0
17 386 17 445 100,3
6 554 7 092 108,2
1 241 1 198 96,5
1 586 1 504 94,8
170 359 211,2
701 612 87,3
990 1 267 127,0
17 207 16 906 98,3
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
7
Výstavba DPS a domovů-penziónů prošla dvěma etapami svého vývoje – vzestupnou fází, která vyvrcholila v roce 2003, kdy bylo v těchto budovách dokončeno téměř třikrát tolik bytů co v roce 1997, vystřídala fáze trvalého poklesu až na pouhých 170 dokončených bytů v roce 2010. Jednorázový nárůst v roce 2010 souvisí s dokončováním staveb se státní dotací z minulých let. V roce 2012 bylo v domovech-penzionech a domovech pro seniory dokončeno 359 bytů. Výstavba bytů v nebytových budovách vykazovala až do roku 2003 také rostoucí trend, po dramatickém snížení v následujícím roce však již v posledních pěti letech kolísá na hladině mezi 650 a 831 dokončenými byty. V roce 2012 bylo v těchto budovách dokončeno 612 bytů. Vývoj počtu bytů vzniklých stavebními úpravami nebytových prostorů má podobu sinusoidy s vrcholy v letech 2000 a 2005, od roku 2005 klesl z 2 185 na pouhých 990 dokončených bytů v roce 2011. Počet bytů vzniklých stavebními úpravami nebytových prostor činí v roce 2012 1 267 bytů, tedy o 27,0 % více nežli v roce 2011. Celkově je v roce 2011 ve struktuře dokončované bytové výstavby patrný mírný pokles významu novostaveb rodinných domů všech portfoliu jednotlivých složek výstavby. Zahájené byty 2004-2012 podle druhu stavby v tom Rok
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Index 2012/2011
Počet bytů celkem
39 037 40 381 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 86,6
v nástavbách a v přístavbách
v v bytových rodinných k domech k bytovým domech rodinným domům domům Zahájené byty 17 485 11 901 3 499 1 841 17 579 13 574 3 141 2 103 20 620 14 541 2 409 2 009 20 990 15 283 2 269 1 858 22 918 13 724 2 187 1 682 17 750 11 045 1 998 1 729 16 611 5 798 1 749 1 502 17 060 5 013 1 837 1 441 14 399 4 022 1 636 1 345 84,4 80,2 89,1 93,3
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
8
v DPS penzionech
855 527 979 545 629 582 414 541 741 137,0
v nebytových objektech
1 318 1 932 2 182 2 166 1 872 2 458 1 564 1 175 1 277 108,7
stavebními úpravami nebytových prostorů
2 138 1 525 1 007 685 519 757 497 468 433 92,5
počet modernizovaných bytů
20 074 24 404 36 081 29 635 27 020 24 186 24 031 24 349 18 900 77,6
Počet modernizovaných bytů vykazoval vzestupný trend (s výjimkou roku 2003) až do roku 2005, od té doby meziročně kolísal až do roku 2008 kolem hranice 20 tis. bytů získaných modernizací. Od roku 2009 dochází k permanentnímu poklesu. V roce 2010 bylo dokončeno pouze 18 889 bytů získaných modernizací, v roce 2011 17 207 a v roce 2012 16 906 bytů získaných modernizací. Počet zahajovaných bytů celkem dosáhl maxima v roce 2007. Zahájeno bylo 43 796 bytů, z toho 20 990 bytů v rodinných domech a 15 283 v bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však tato maxima platila pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 (22 918 bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), v DPS v roce 2002 (1 803 bytů), v nebytových objektech v roce 2009 (2 458 bytů), stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizovaných bytů v roce 2006 (36 081 bytů). Počet zahajovaných bytů celkem byl v roce 2012 23 853 bytů. V případě zahajovaných bytů v rodinných domech byl po roce 2008 nejvyšší meziroční pokles mezi lety 2009/2008 (-22,5 %). Mezi lety 2010/2009 to již bylo jen -6,4 % a období 2011/2010 přineslo nárůst o +2,7 %. V období 2012/2011 byl patrný opětovný pokles o -15,6 %. Počet zahajovaných bytů v bytových domech klesá trvale od roku 2008. Meziroční index 2008/2007 je 89,8, 2009/2008 je 80,5, 2010/2009 je 52,5 a 2010/2011 je 86,4. Index 2011/2007 dosahuje hodnoty 68,6. Jak již bylo řečeno, v roce 2011 bylo v České republice dokončeno pouze 78,6 % počtu bytů dokončených v roce 2010. V roce 2012 se situace změnila, dokončeno oproti roku 2011 bylo o 3 % více. Z pohledu jednotlivých krajů České republiky byl v roce meziroční pokles v roce 2011 ve všech případech s výjimkou kraje Ústeckého, kde meziroční nárůst byl 12,9 %. Nejvýraznější propad byl na území hl.m.Prahy (pouze 56,6 % předchozího stavu) a v krajích Karlovarském, Libereckém a Královéhradeckém. Pro rok 2012 pak platí, že nárůst byl v 9 případech ze 14, nejvíce kraji Libereckém (30,8 %), na území hl.m.Prahy (15,6 %) a v kraji Olomouckém (14,2 %). Zdánlivě pozitivní situaci však mění údaje o počtu zahajovaných bytů, kde změna z mínusu do plusu v případě jednotlivých krajů není tak markantní. V roce 2011 bylo v České republice zahájeno pouze 75,4 % bytů počtu bytů dokončených v roce 2010. V roce 2012 se zahájilo pouze 86,6 % počtu bytů zahájených v roce 2011. Stejně jako v případě dokončených bytů, i u zahajovaných bytů platí, že největší pokles v roce 2011 9
byl na území hl.m.Prahy (pouze 50,3 % předchozího stavu). Následoval kraj Pardubický a kraj Královéhradecký (60,2 %, resp. 64,6 %). Pro rok 2012 platí, že nárůst se doktl pouze 2 krajů (území hl.Prahy – 3,4 % a Zlínského kraje (1,5 %). V ostatních případech se nadále jednalo o poklesu k předchozímu roku 2011. Nejvíce postižen byl kraj Jihočeský (-32,3 %), kraj Moravskoslezský (-24,4 %) a kraj Pardubický (-20,3 %). Negativní situaci v jednotlivých krajích lze demonstrovat na základě vývojového grafu, který je založen na simulaci indexu vývoje počtu zahajovaných a dokončovaných bytů. Zatímco v roce 2009 byl tento index kladný v případě 8 krajů České republiky, v roce 2010 to bylo již jen ve 2 případech. Z pohledu indexu došlo v roce 2011 v některých krajích k oživení bytové výstavby (6 případů, z toho markantně v kraji Karlovarském, který je však zase charakteristický nízkým objemem). Rok 2012 však přinesl zase propad indexu, pouze dva kraje vykázaly jeho kladnou hodnotu – nadále kraj Karlovarský a kraj Zlínský.
Absolutně nejnižší hodnoty dosáhl v roce 2009 kraj Zlínský (0,69), v roce 2010 a 2011 území hl.m.Prahy (0,47, resp. 0,79) a v roce 2012 kraj Liberecký (0,60). Nejvyšších hodnot pak v roce 2009 kraj Karlovarský (1,65), v roce 2010 kraj Ústecký (1,11) a v roce 2011 a 2012 opět kraj Karlovarský (1,16, resp. 1,12). Právě tyto lokalizace území s nejvyššími hodnotami a objemově nízkou bytovou výstavbou ukazují dopady dramatických změn. V průměru let 1997-2011 intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) nedosáhla pouze ve třech nejvíce strukturálně postižených regionech, tedy v krajích Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském, hranice dvou dokončených bytů na 1 000 obyvatel. V těchto průmyslových regionech totiž zůstala z minulých desetiletí nahromaděná určitá rezerva bytů, která snižovala objektivní potřebu nových bytů. Zhoršující se situace na pracovním trhu vyvolává navíc tlak na sílící emigrační tendence, zejména z Moravskoslezského kraje.
10
Dokončené a zahajované byty v krajích ČR, rok, období Dokončené byty
Zahajované byty
1997 2000
2001 2005
2006 2008
2009 2012
1997 2012
Hl.m. Praha
12 960
24 063
20 936
21 052
79 011
7 397
6 151
3 480
Středočeský
11 352
23 758
22 597
27 105
84 812
7 421
7 405
6 376
Jihočeský
5 214
9 328
6 704
8 298
29 544
2 149
2 137
Plzeňský
4 944
9 268
6 634
6 855
27 701
2 051
Karlovarský
1 845
3 190
1 809
2 547
9 391
512
Ústecký
3 473
4 987
3 265
4 694
16 419
Liberecký
3 434
5 444
3 577
4 945
Královéhradecký
5 428
7 105
4 933
6 027
Kraj
Pardubický
4 934
7 072
5 228
Vysočina
4 579
7 280
4 905
5 825 5 811
1997 2000
2001 2005
2006 2008
2009 2012
4 024
18 608
29 323
22 597
14 157
84 685
5 719
2 878
2 733
2 827
5 903
18 024
36 291
26 124
24 724
105 163
7 516
6 448
5 846
4 914
2 028
1 984
10 109
12 319
8 098
7 381
37 907
1 910
1 793
2 193
1 485
1 903
1 457
1 444
8 539
9 427
6 827
7 165
31 958
2 084
2 031
1 630
1 420
866
626
543
2 884
4 548
2 117
2 788
12 337
845
608
728
607
1 087
1 097
1 239
1 271
5 624
6 782
5 540
5 195
23 141
1 631
1 220
1 197
1 147
17 400
1 480
1 256
957
1 252
4 645
6 551
4 430
4 273
19 899
1 535
1 152
839
747
23 493
1 516
1 807
1 320
1 384
7 048
7 470
6 495
5 684
26 697
1 942
1 254
1 272
1 216
1 376
1 096
23 059 22 575
2009
1 612 1 416
2010
1 644 1 772
2011
2012
1 274
1 295
7 002
8 176
6 493
5 801
1 347
1 276
7 453
8 796
4 985
4 763
1997 2012
27 472 25 997
2009
2 078 1 380
2010
1 251 1 154
2011
2012
1 238
991
10 581
17 373
14 551
16 762
59 267
4 928
4 455
3 606
3 773
15 626
21 272
15 719
14 229
66 846
4 427
3 414
3 380
3 008
Olomoucký
5 962
7 440
4 912
6 469
24 783
2 026
1 648
1 305
1 490
9 540
8 660
6 240
5 443
29 883
1 840
1 163
1 264
1 176
Zlínský
6 201
7 720
4 125
5 524
23 570
1 894
1 403
1 090
1 137
7 882
8 042
5 341
4 801
26 066
1 300
1 228
1 128
1 145
2 701 29 477
10 472
10 846
10 068
10 438
41 824
3 112
2 541
2 711
133 456
178 503
131 074 116 842
559 875
37 319
28 135
27 535
Jihomoravský
Moravskoslezský
6 974
10 279
6 043
11 106
34 402
2 984
2 898
2 523
Česká republika
87 881
144 307
110 219
133 020
475 427
38 473
36 442
28 628
2 074 23 853
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
Naproti tomu se v hodnoceném patnáctiletí nejintenzivněji stavělo v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, kde intenzitní ukazatel překonal hranici čtyř dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Ve druhé polovině devadesátých let se začala již v plné míře uplatňovat suburbanizace, tedy rozvoj bytové výstavby především v zázemí hlavního města (a v menší míře i dalších významných měst). Hranice tří dokončených bytů na 1 000 obyvatel byla v patnáctiletém průměru překročena dále již jen v krajích Jihomoravském (zásluhou výrazného rozvoje bytové výstavby v Brně a jeho okolí v posledním pětiletí) a Plzeňském. V ročním průměru posledních 15 let bylo v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu zahájeno v České republice 3,25 bytů. Hodnoty intenzitního ukazatele se v jednotlivých krajích značně liší. V kraji Středočeském a v hlavním městě Praze - byla překročena hranice čtyř zahájených bytů na 1 000 obyvatel, ve Středočeském kraji bylo zahajováno dokonce více než 5 bytů na 1 000 obyvatel. Na druhé straně v Ústeckém a Moravskoslezském kraji nebyly v přepočtu na 1 000 obyvatel zahájeny v patnáctiletém průměru ani dva byty. Útlum zahajované 11
výstavby v posledních letech se projevil i na krajské úrovni – ve všech krajích se meziročně snížil počet zahájených bytů, v hlavním městě v roce 2011 dokonce na třetinu maxima z roku 2007. V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let 1997-2011 v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů vilového charakteru. V patnáctiletém průměru se zde postavilo více než 10 bytů na 1 000 obyvatel. Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí měst Plzně a Brna. V posledních třech letech se začínají více prosazovat i okresy v zázemí dalších krajských měst (Jihlava, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc). Nejnižší intenzitu jak zahajované, tak dokončované bytové výstavby mají okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na 1 000 obyvatel) v průměru sledovaného patnáctiletého období je Most a hranici jednoho dokončeného bytu na 1 000 obyvatel pouze nepatrně překračuje Karviná, Teplice, Chomutov a další. V období 1997-2011 se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,69 bytů na 1 000 obyvatel. Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s 50-100 tis. obyvateli a zejména s 20-50 tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru posledních 15 let pouze 1,69 bytu na 1 000 obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech, což odpovídá uspokojování
12
zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech, naopak jen mírný nárůst intenzity bytové výstavby pozorujeme u měst s 20-50 tis. obyvateli. Také ve většině krajů se v průběhu let 1997-2011 stavělo nejintenzivněji v obcích ve velikostní skupině s 1-10 tis. obyvateli, přičemž ve Středočeském kraji převýšil ve všech třech velikostních skupinách této skupiny intenzitní ukazatel hodnotu 6 dokončených bytů na 1 000 obyvatel, ve městech s 5-10 tis. obyvateli dokonce připadlo 7,22 dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Naopak ve strukturálně postižených regionech probíhala nejintenzivnější bytová výstavba v nejmenších obcích - většinou v obcích s 500-1 tis. obyvateli. V průběhu období 1997-2011 byl alespoň jeden byt postaven v 6 011 obcích, které představují 96,2 % z celostátního úhrnu obcí. Více než 20 bytů bylo postaveno v 2 569 obcích, které tvoří více než dvě pětiny počtu všech obcí České republiky. V celkem 153 obcích bylo postaveno 375 a více bytů (tj. více než 15 bytů průměrně ročně). V letech 1997-2011 bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem 142 272 bytů (32,2 % celostátního úhrnu). Shodou okolností byla intenzita v tomto souboru stejná jako v patnáctiletém průměru všech obcí ČR (2,86 bytů na 1 000 obyvatel), nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze 6 měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, Liberec, Olomouc a České Budějovice. V posledním roce 2011 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně, Kladně, kdežto rok předtím v Jihlavě, Karlových Varech (více než 6 bytů na 1 000 obyvatel), v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze a Liberci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 15 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,44 bytu na 1 000 obyvatel. Hranici jednoho dokončeného bytu na 1 000 obyvatel navíc nepřekročilo šest dalších měst nacházejících se vesměs ve strukturálně postižených regionech. Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl rodinných domů mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina, zatímco vedle hl.m. Prahy se rodinné domy nejméně uplatňují v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální zástavby. Naopak odlišná struktura bytové výstavby (tedy vysoký podíl rodinných domů) v Moravskoslezském a Ústeckém kraji vyplývá ze silného útlumu výstavby bytových domů v těchto strukturálně postižených regionech, v Jihomoravském kraji se zase na méně než polovičním podílu rodinných domů v bytové výstavbě podílí rozvoj výstavby bytových domů v Brně v posledních letech. Od počátku sledovaného období se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů zvětšovala až do roku 2005, v následujících třech letech stagnovala, v roce 2009 dosáhla maxima (1151 m2.) a od té doby mírně klesá (1 067 m2 v roce 2011). Výrazně nejmenší rozlohou
13
stavebních pozemků se vyznačují rodinné domy v hlavním městě Praze (z důvodu velmi vysokých cen pozemků), naopak největší jsou stavební pozemky v Moravskoslezském kraji. Rozloha stavebních pozemků s růstem velikosti obce klesá. Vývoj průměrné zastavěné plochy rodinných domů mezi roky 1997 až 2008 spíše klesal (z 144,7 m2 na 133,1 m2), v posledních lete roste (137,2 m2 v roce 2011). Nejrozsáhlejší rodinné domy jsou z dlouhodobého průměru stavěny v Jihočeském kraji, v hl. m. Praze v Ústeckém kraji, zdaleka nejmenší naopak v Libereckém kraji. Počet obytných místností (pokojovost) nových rodinných domů se v období 1997-2011 stále zlepšuje, byty se čtyřmi a více pokoji byly v posledních letech zastoupeny v úhrnu dokončených bytů v rodinných domech více než čtyřmi pětinami. Naopak u bytových domů převažují byty 2+1, popř. 3+1, významný je však i podíl maloplošných bytů. Průměrný počet pokojů v bytech vykazuje kolísavý vývoj s mírně rostoucí tendencí především v nových bytových domech (z 2,02 na 2,26 pokojů na byt). Více než 4/5 podílem jsou zastoupeny byty se čtyřmi a více pokoji ve výstavbě rodinných domů vedle hl. m. Prahy ještě v krajích Středočeském, Zlínském a Vysočina, na druhou stranu maloplošné byty převažují ve výstavbě bytových domů v Ústeckém a v Libereckém kraji. Průměrná obytná plocha bytů dokončených v nových rodinných domech se většinou pohybovala v rozmezí 96 a 98 m2, v posledním roce 2010 dosáhla 94,1 m2. Obytná plocha v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům rostla téměř po celé sledované období. Vývoj průměrné obytné plochy bytových domů (vč. nástaveb) má kolísavý průběh, avšak celkově měl mírně rostoucí tendencí, kromě posledního roku 2011 (51,3 m2 u nových bytových domů a 48,3 m2 u nástaveb k nim). V letech 1997-2011 byly stavěny plošně zdaleka největší byty v rodinných domech v hlavním městě Praze (užitková plocha činila 167,8 m ), což souvisí s převažující dodavatelskou výstavbou rodinných domů budovaných pro vyšší příjmové vrstvy obyvatelstva Prahy. Nejmenší byty se stavěly v Plzeňském kraji, kde v patnáctiletém průměru nedosáhla průměrná užitková plocha bytů hodnoty 140 m2. U nových bytových domů měly nejvyšší hodnotu průměrné užitkové plochy (74,3 m2) byty ve Zlínském kraji, nejnižší hodnoty byly v Libereckém a v Ústeckém kraji, kde průměrná užitková plocha nedosahovala hranice 60 m2. 2
14
Jednou z nově zjišťovaných charakteristik je od roku 2010 energetická třída účinnosti. Cca 4 % rodinných domů má energetickou účinnost „A“, cca 30 % účinnost “B“ a dvě třetiny pouze účinnost „C“, u bytových domů je situace obdobná, jenom o málo lepší. Rodinné domy byly po celé patnáctileté období 1997-2011 stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísal mezi 90 a 95 % (s mírným poklesem na 87 % v roce 2011). V roce 2011 bylo dokončeno za posledních deset let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (8,6 %), další zvyšování tohoto podílu je žádoucí zejména z ekologického hlediska. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,5 % v roce 2011, naopak rostl význam konstrukcí spadajících pod souhrnné označení „jiná“ (včetně kombinací). V posledním roce 2011 činil podíl jiných nosných konstrukcí 35,3 %. Vývoj průměrné doby výstavby za posledních 15 let byl u jednotlivých druhů budov odlišný. Obecně stále platí, že rodinné domy jsou stavěny déle než bytové domy, průměrná doba jejich výstavby se ale zkracuje (z 56 na 42 měsíců za 15 let). U nástaveb a nástaveb a přístaveb k rodinným domům se však doba výstavby spíše prodlužuje (z 51 na 60 měsíců). U nových bytových domů kolísá průměrná doba výstavby mezi 27 a 35 měsíci. Průměrná doba výstavby nástaveb a přístaveb k bytovým domům se spíše prodlužuje (ze 14 na 35 měsíců) a v posledních letech již zaostává za novostavbami bytových domů, ačkoli v letech 1997-1998 byly dokončována více než dvakrát kratší dobu. V mezikrajském srovnání byly nejrychleji během posledních 15 let stavěny rodinné domy v Praze (v průměru za méně než tři roky), nejdéle (téměř pět let) trvala výstavba nových domů ve Zlínském kraji. Bytové domy dokončené v období 1997-2011 měly nejkratší dobu
15
výstavby v Pardubickém kraji, kde byly stavěny v průměru dva roky. Proti tomu nejdelší doba výstavby bytových domů byla zjištěna v Ústeckém kraji (40 měsíců). V roce 2010 byla celková pořizovací hodnota všech dokončených bytových budov a bytů v bytových i nebytových budovách 99,8 mld. Kč, v roce 2011 pouze 76,35 mld. Kč. Náklady na výstavbu bytů v nových rodinných domech se plynule zvyšují (včetně roku 2011, kdy dosáhly hodnoty průměrně 3 249 tis. Kč na 1 byt. Z hlediska velikostního rozrůznění obcí se zdaleka nejdráže staví ve velkoměstech. U nových bytových domů se mezi roky 1997 a 2011 průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu zvýšila, přes časté kolísání mezi jednotlivými roky, z 1 083 na 2 043 tis. Kč (s jednorázovým výkyvem v roce 2010 na 2 576 tis. Kč). Byt v novém bytovém domě byl v období 15 let o 40 % levnější než byt dokončený v novém rodinném domě (o 15 % v roce 2011), při vztažení pořizovacích hodnot na 1 m2 užitkové plochy jsou však byty v bytových domech nákladnější. Byty získané formou nástaveb a přístaveb se stavějí ve srovnání s novostavbami levněji (odpadají náklady na sítě), zvláště v rodinných domech, kde převládá svépomocný typ výstavby. Z krajského hlediska jsou rodinné domy s nejvyšší průměrnou pořizovací hodnotou jednotky užitkové plochy průběhu období 1997-2011 stavěny v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně nákladně stavělo ve Zlínském kraji. V bytových domech pořizovací náklady na jednotku užitkové plochy vzhledem k omezenému počtu bytů dokončených v některých letech v jednotlivých krajích často meziročně výrazně kolísají. Nejdražší byty jsou dlouhodobě stavěny v hlavním městě Praze (v letech 2010 a 2011 také v Karlovarském kraji). Naopak nejnižší náklady na pořízení jednoho metru čtverečního užitkové plochy jsou v posledních letech vynakládány v Ústeckém kraji.
[email protected]
16
CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně doplňována a aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek.
Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, 822 1 m2 zpevněné plochy, 823 1 m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2013/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku 1971. Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku 1971. Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací.
[email protected]
17
801 - Budovy občanské výstavby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 726 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Instalační+B62 prefabrikáty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
801 2,1 5,0 13,9 12,2 0,1 5,9 0,1 4,0 2,6 45,9 1,1 2,2 1,8 0,4 0,2 1,0 1,0
Technologické soubory
1
2
3
4
5
6
7
8
1,7
1,7
3,2
2,4
1,6
0,9
1,9
4,5
4,0
5,1
7,1
5,4
3,9
3,0
4,1
4,2
11,9
13,5
17,4
12,9
16,1
32,3
12,8
9,3
7,5
12,2
13,2
11,9
10,0
10,5
9,6
4,2
0,1
0,1
7,8
6,3
4,6
6,2
5,7
2,8
4,1
6,3
0,1
0,1
0,1
0,2
0,3
0,2
0,4
0,5
3,1
3,9
3,5
4,3
2,9
1,1
1,3
2,5
2,9
3,5
3,5
2,6
2,7
1,9
1,1
2,4
0,1
0,5
0,8
39,1
46,4
52,6
46,0
43,2
53,2
35,3
34,7
1,5
1,0
1,0
1,2
0,8
0,5
0,9
2,2
2,0
1,5
2,9
2,6
1,8
0,1
1,5
2,4
2,4
1,8
1,7
1,9
1,5
2,3
2,6
2,1
0,1
0,3
0,5
0,2
0,2
0,3
1,3
1,0
1,1
1,0
1,5
1,7
0,4
1,3
1,2
0,9
1,1
1,0
1,6
2,1
0,4
1,0
0,1
0,1 0,1
0,2
0,1
0,1
1,5
1,1
2,2
0,3
0,6
0,3
0,2
0,1 1,1
0,2
0,2 0,3 1,1 0,8 0,7
0,5
1,4
1,2
0,1 4,5
1,7
0,6 0,2 1,2 0,1
0,2
0,4
0,3
0,2
1,3
0,8
0,5
1,1
1,8
1,1
0,5
0,3
0,8
1,4
0,9
0,6
0,9
0,7
1,4
0,9
0,2
0,7
0,2
1,3
0,1
2,6
1,0
0,5
0,3
0,3
1,0
0,9
1,8 0,3
0,7
2,6
766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799
0,2
0,3
1,7
0,7
1,4
1,1
0,6
1,7
2,2
0,4
0,7
1,1
0,2
14,7 1,1
2,9
2,1
21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
20,6 0,7
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přír.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem
801 3,9 10,7 1,9 0,9
1
2
3
4
5
6
7
4,6
0,4
5,0
4,0
6,2
1,0
0,2
6,9
7,1
11,5
6,2
11,0
6,5
1,4
17,2
6,3
2,5
1,8
3,4
2,0
1,4
0,7
0,4
0,4
0,7
1,2
0,5
1,1
0,5
1,2
1,3
3,1
1,1
1,7
0,8
0,4
0,3
0,7
0,5
3,0
3,2
3,0
2,6
2,9
0,9
1,2
0,1
0,9
1,9
1,7
0,8
0,7
0,9
2,1
1,3
1,7
1,5
0,3
0,3
0,2
0,3
0,6
0,9
0,1
0,1
0,1
0,2
0,2
0,3
0,2
0,1
0,1
0,4
0,4
0,6
0,8
0,1
1,2
CELKEM
18
1,7
0,1
0,1 1,2 0,6 2,6 0,9 1,0 0,3 0,2 0,4 0,9 0,1
0,2
0,1
0,1 1,1
0,4
1,7
1,2
0,9
0,1
0,2 0,5
0,2
0,2 0,3
0,2
39,8 5,5 1,7 0,1 2,7 2,0 0,1 0,5 1,3
45,1
36,1
36,2
40,6
42,6
42,2
34,1
6,9
6,3
4,9
5,3
6,9
4,0
4,8
6,1
1,6
3,3
0,8
1,5
1,7
1,0
0,7
0,1
2,2
0,2 3,1
2,3
2,8
2,7
1,7
3,1
1,3
2,0
0,1
0,6
0,7
0,6
0,8
0,4 0,8
56,7
2,5
1,8
0,1
0,7
0,9 0,5
1,1
22,3
0,1
0,4 14,3
1,0
0,8
0,6
0,2
1,1
15,8
17,5
11,2
13,4
14,2
0,7
0,7
8
100,00
0,9 4,6
30,6
8,6
Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena CELKEM 6 692 Budovy občanské výstavby 6 874 Budovy pro zdravotní péči 6 902 Budovy pro komunální služby 5 413 Budovy pro výuku a výchovu 7 461 Budovy pro vědu,kulturu a osvětu 5 605 Budovy pro tělovýchovu 6 234 Budovy pro řízení a administrativu Budovy pro spol.ubytování a rekreaci 6 332 6 585 Budovy pro obchod a spol.stravování 5 975 Budovy pro sociální péči Třídění dle JKSO
Konstrukčně materiálová charakteristika: 801 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů
2 7 075 7 112
8 395 8 765 6 517 6 134
8 5 610
7 754 7 515 5 262
Cena celkem - obor 801 8 000
7 461 6 692
6 000 Kč
801.. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
1 6 091 7 113 7 136 4 309 4 629 5 871 5 705 5 682 5 804 7 037
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 8 227 6 480 5 449 5 296 6 467 6 660 9 459 6 710 6 731 5 887 5 608 6 131 9 549 10 502 7 435 6 864 4 865 6 283 6 406 3 677 7 861 6 502 8 552 4 869 6 658 5 308 5 844 4 790 3 850
6 874 6 902
5 413
5 605
6 234
4 000 2 000 0 Skupiny dle JKSO
19
6 332
6 585
5 975
9
803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 726 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Instalační+B251 prefabrikáty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
803 1,0 5,0 16,6 9,1 6,2 0,1 3,7 4,6 46,3 0,8 1,4 1,4
0,8 1,2 0,2 0,1 3,1 4,0 0,4 0,2 1,5 0,8 1,3 0,1 1,2 1,3 0,4
1 1,9 3,4 13,2 8,9 9,5 0,1 4,7 3,5 45,2 1,4 1,4 1,8
1,3 1,4 0,4 0,1 5,9 0,1 1,3 0,3 1,4 0,7 1,3 3,0 0,1 2,4 1,1
2 1,3 3,7 11,0 12,9
3 0,3 6,6 19,2 8,6
4,9
5,7
3,9 5,3
2,3 5,5
43,0 0,7 1,3 1,5 0,1 0,8 1,5 0,2 2,2
1,5 0,8 1,4 0,4 0,2 0,6
48,2 0,4 1,3 1,1
0,4 0,8 0,1
4
5 0,8 3,8 21,3 9,9 0,1 5,0 0,1 2,4 3,3 46,7 0,6 1,5 1,0
6
Technologické soubory 7
8 2,3 2,9 5,6 2,0 0,1 6,6 0,9 2,3 1,9 24,6 0,7 0,6
1,2 0,1
1,0 0,7 0,9
0,6 1,0 0,1 0,3 1,9 5,4 0,3 0,2 1,3 1,0 1,4
0,3
1,1
0,1
1,8 6,2
0,6
0,9 0,4
0,2
0,2
766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem
803 6,9 6,9 1,5 0,1
1
2
3
7,9
9,1
7,3
4
6,9
0,5
2,8
8,6
9,8
6,9
0,6
2,8
2,0
0,9
0,6
0,9
20
6
7
8
0,5
0,1
0,1 2,0 0,9 1,4 0,1 1,2 0,8 0,4 0,3 0,3 0,1 0,2 43,4 4,9 1,1 0,9 2,6 0,3 0,3 0,2 10,3
0,3 1,9
1,8
2,5
2,7
0,1
1,1
1,2
1,0
1,9
4,2
1,2
1,3
1,6
1,3
1,7
1,7
0,6
0,5
0,6
1,0
0,2
0,2
0,7
0,4
0,1
0,6
0,2
0,3
1,7
0,2
0,2 0,1
0,2
0,2 69,7
46,3
45,3
41,7
42,0
74,5
6,7
4,2
4,9
6,1
0,9
1,1
1,2
0,8
1,0
0,4
3,6 2,5
0,8 3,7
0,6 0,2 0,1 8,5
2,5 0,5
0,3
0,4
0,4 12,1
10,1
0,1 CELKEM
5
100,00
11,3
0,9
Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru
803.. 1.-4. 5 6.-8.
Konstrukčně materiálová charakteristika: 803 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů
1 4 655 4 262 4 757 4 714
2 7 173 7 173
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 6 010 4 955 5 092 4 958 6 179 5 009 5 359 6 569
8 6 935
6 935
Cena celkem - obor 803 5 300
5 166
5 200 5 100 Kč
Cena CELKEM Budovy pro bydlení 4 968 Domy bytové typové 4 872 Domy bytové netypové 5 166 Domky rodinné 1 a 2 bytové 5 197 (x)= poze základy pro dřevěné rodinné domky Třídění dle JKSO
4 968
5 000
4 872
4 900 4 800 4 700 Skupiny dle JKSO
Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru 21
5 197
9
811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
811 3,8 7,7 10,1 4,7 0,7 6,8 0,2 3,0 3,4 40,4 1,4 3,2 2,2 0,1 1,2 0,5 0,4
0,2 0,3 0,1 0,9 0,6 0,5 0,1 0,4 0,9 0,9 0,2
1 2,4 5,0 10,2 5,5 5,6 0,1 4,4 4,1 37,3 1,7 2,7 2,5 0,1 3,0 1,0 1,0 0,1 0,5 5,6 0,8 3,5 2,8 0,6 0,1
1,3
2
3
4 4,8 8,8 16,1 8,3 0,8 7,4 0,2 4,0 3,8 54,2 1,6 4,9 2,1 1,9 0,7 0,5 0,1 0,3 0,3 0,1 1,0 0,7 0,6 0,1 0,8 0,2 1,0 0,3
5 0,9 9,2 19,7 8,3 1,7 7,3 0,2 2,7 1,0 51,0 2,3 9,1 2,5
0,4 0,2
0,5
0,7
6
Technologické soubory 7 2,6 6,5 7,1 1,6 0,6 6,1 0,2 4,9 3,0 32,6 1,1 1,8 2,1 0,2 0,5 0,4 0,3
0,2 0,1 0,1 0,6 0,4 0,3
0,3 0,6
8 1,7 4,1 4,9 0,8 1,8 5,3 0,1 2,5 1,5 22,7 1,1 1,3 0,1 0,4
0,1
1,1 53,3 1,4 2,7
766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem CELKEM
22
811 0,4 9,7 0,6 0,1 0,1 0,1 1,1 0,8
1
4
5
1,8
0,4
0,1
0,2
8,1
12,5
13,3
7,6
1,0
0,8
1,3
0,4
0,6
0,2
0,7
2
3
6
7
8 3,4
0,1 0,1
0,2
0,1
0,2
1,3
1,0
4,6
0,8
0,5
0,1
3,2 0,2
2,0
2,0
1,5
4,1
6,1
0,1
0,2
0,2
0,1
0,1
0,4
0,1
0,4
0,4
0,8
31,0 3,8 0,5 0,1 1,4 0,2
46,9
36,0
32,7
23,5
71,1
4,9
4,5
11,7
2,9
3,3
0,1
0,7
4,6
0,3
0,3 21,9 0,2 0,2 28,6
3,6
0,1
0,2
3,6
2,6
38,4
0,1 3,4
0,1
1,1
1,4
0,3
0,1
0,1 2,1
0,4 0,2
0,3
15,8
9,8
100,00
16,3
0,1
0,8
43,9
6,2
Cena CELKEM Haly pro výrobu a služby 3 109 Haly výrobní (bez jeřábových drah) 4 208 Haly výrobní (s jeřábovými drahami 2 737 Haly výrobní pro energetiku 4 756 Haly pro dopravu a spoje 8 160 Haly pro garážování, opravy a údržbu 4 213 Haly pro skladování (mimo 3 018 Haly pro skladování (zemědělské) 1 903 Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ 4 013 Haly vodního hospodářství 4 391 Třídění dle JKSO
Konstrukčně materiálová charakteristika: 811 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů
2
8 619 5 127
5 955
8 2 646
2 329 3 526
Cena celkem - obor 811
10 000
8 160
8 000 Kč
811.. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
1 6 153
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 3 505 7 567 3 012 4 604 3 766 3 206 2 577 4 586 7 567 4 640 8 160 4 158 4 054 3 264 2 874 1 904 1 727 3 562 3 441 4 367 4 525
6 000 4 000
4 756
3 109 4 208
4 213
2 737
1 903
2 000 0 Skupiny dle JKSO
Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru 23
4 013
3 018
4 391
9
812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV
812 3,1 7,4 13,2 8,6 0,3 7,3 0,3 5,2 2,8
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
1
2
3
4
5
3,2
5,1
8,2
3,1
3,4
6
Technologické soubory 7 2,6
7,5
2,1
21,7
8,0
13,5
6,2
13,4
12,5
23,9
16,2
21,7
7,1
5,5
16,3
8,5
11,5
7,3
2,3
0,4
0,4
8,5
10,3
3,9
7,6
13,6
3,1
0,2
0,1
0,3
0,5
4,7
1,4
3,7
6,1
11,3
4,8
3,1
4,7
4,6
3,1
3,1
2,4
48,2 1,6 3,1 2,0 0,1 1,1 0,6 0,5
46,5
52,5
74,8
56,5
74,3
28,6
2,1
7,2
3,1
1,7
2,8
0,8
3,3
0,9
4,6
4,1
3,0
1,8
2,6
1,4
0,8
2,0
1,5
0,1 1,6 1,7 0,6 1,0 1,2 0,4
0,6
0,4
0,1
2,4 0,2
0,3
0,1
1,8
0,6
0,7
2,9
0,3
0,7
0,5
0,6
0,2
0,2
0,7
0,2
0,1
0,8
0,3
0,1
0,4
0,1
1,5
6,1
1,3
2,8
1,0
0,4
0,1
1,5
1,2
1,1
0,6
2,9
1,1
1,1
0,6
0,6
1,1
0,9
0,4
0,1
0,3 0,1 0,7
1,0
0,1
0,2
0,1
0,3 2,0
0,8
0,3
0,6
1,6
8 766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
0,4
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem
812 0,7 9,6 0,8 0,1 0,1 0,1 0,2 0,8 1,3
1
2
3
4
1,5
0,6
0,4
0,7
8,5
2,9
7,2
9,7
1,8
0,8
0,1
0,8
0,1
24
6
7 0,4
8,8
11,2 0,6
0,3
0,1
0,1 0,1
0,2
0,3
1,7
0,7
0,1 0,1 5,1
0,6
2,3
0,9
0,1
1,5
2,1 0,2
2,4
0,9
0,9
1,2
0,3
0,1
0,1
0,2
0,1
0,1
0,1
0,5
0,1
0,2
0,9
4,1
2,0 0,1 0,1
32,8 4,4 0,6 0,1 0,8 0,4 0,3 0,6 11,1 0,1 0,6 19,0
42,9
32,5
18,4
32,7
5,5
6,4
3,2
4,8
0,5
0,2
0,3
0,5
0,6
0,2
5,1
0,4
1,3
0,3
0,4
0,7
0,1 0,5 0,2 0,2
0,2
0,6
1,3
2,7
1,8
2,6
0,1
26,9
2,1
1,0
3,1
0,9
0,1
1,0
38,6
0,1
0,2 10,6
23,7
0,4
1,2 15,0
7,1
10,8
0,2
CELKEM
5
100,00
0,7 2,1
44,5
8
Cena CELKEM Budovy pro výrobu a služby 6 044 Budovy výrobní pro průmysl 6 199 Budovy výrobní pro energetiku 6 566 Budovy vodního hospodářství 5 695 Budovy pro zeměděl. výrobu a chov 4 522 Budovy pro dopravu a spoje 5 941 Budovy pro garážování, opr. a údržbu 6 125 Budovy pro skladování 5 176 Budovy pro sklad. 2 438 Třídění dle JKSO
Konstrukčně materiálová charakteristika: 812 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů
2 6 543 9 920
5 520
5 799
6 756 6 606 5 091
8
4 895 7 257
Cena celkem - obor 812 8 000 Kč
812.. 1 2 3 4 5 6 7 8
1 5 372 3 836 6 686 5 921 4 522 4 810 4 276 4 596 2 438
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 5 147 5 879 6 113 6 828 5 220 7 499 4 840 8 168 6 113 6 239 5 894 4 531 5 223
6 044
6 000
6 199
6 566
5 695
5 941
6 125
5 176
4 522
4 000
2 438
2 000 0 Skupiny dle JKSO
Orientační cena na : m2 plochy komunikace 25
9
1 2 3 4 5 6 8 9 99
822 - Komunikace pozemní a letiště
823 - Plochy a úprava území
Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v %
Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v %
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem
711 712 721 722 762 767 782 783
21-M 23-M 43-M 46-M
Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Konstrukce tesařské Konstrukce doplňkové kovové Dokonč. práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry
822 42,1 1,4 2,3 0,7 40,0 0,1 1,1 6,6 5,0 99,3 0,1
1
2
3 6,1 0,2
4
5
6
7
8
14,9
19,2
24,9
48,9
72,4
2,6
7,1
0,1
1,0
2,5
1,4
2,0
0,2
2,1
81,1
62,1
52,7
57,2
0,4
0,2
0,1
1,2
2,4
9,2
2,5
11,9
5,7
19,7
8,2
3,7
10,4
5,8
4,3
1,1
0,7
100,0
96,3
0,7 6,1
0,1
94,2 100,0
0,3
99,7 0,2
0,1 0,1 0,1 0,2
0,1
1,0
0,3
0,1
4,7
PSV celkem Silnoproud Potrubí Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M"
0,5 0,1
1,7
4,9
0,1
0,7
Mcen celkem
0,2
CELKEM
0,6 36,5
0,1
0,2 0,1
1,9 0,2 2,0
100,00
0,9
0,1
100,0
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 712 Izolace střech 715 Izolace proti chemickým vlivům 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 762 Konstrukce tesařské 764 Konstrukce klempířské 767 Konstrukce doplňkové kovové 771 Podlahy z dlaždic 776 Podlahy povlakové 781 Dokončovací práce a obklady 783 Dokončovací práce - nátěry 784 Dokončovací práce - malby PSV celkem 21-M Silnoproud 24-M Montáže vzduchotechn. zařízení 43-M Montáž ocelových konstrukcí Mcen celkem CELKEM 1 2 3 4 5 6 8 9 99
26
823 79,5 1,7 1,2 0,4 3,5 1,3 0,2 2,2 1,7 91,7 0,2 1,3
1
2
3
4
7
8
9
2,1
6,0
91,5
30,8
10,4
6,6
10,2
13,4
11,1
0,7
2,7
1,3
11,2
3,5
93,7
7,9
9,6
0,6
1,9
0,1
0,6
0,1 2,2
56,9
0,1
7,6
0,1 1,8
5
2,2
0,2
0,6
17,3
32,0
13,4
0,6
1,6 27,2
1,7
5,5
2,2 2,1
4,0
0,2
1,1
5,2
4,1
6,4
1,2
1,8
2,5
99,8
99,7
58,0
50,2
37,7
100,0
72,4
7,6
2,5 15,2 0,3
0,1 0,1
0,7
1,1
0,9 0,3 0,3
0,1 2,9 0,1
0,2
0,6 11,6
0,5
1,4
19,0
13,0
21,2
4,4
6,4
20,5
27,6
0,4 0,5
0,1 0,6
21,0 1,8
1,8 0,2
5,5 0,1 0,1 2,6 2,8
0,2
0,3
42,0
42,3 1,0 1,1 5,4
41,8
7,5
41,8
100,00
Třídění dle JKSO 822.. Komunikace a pozemní letiště 2 Komunikace pozemní 5 Plochy charakteru poz. komunikací
Cena CELKEM 2 441 2 537 2 099
1
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 1 482 1 939 3 094 3 253 2 901 811 1 660 3 153 3 253 3 141 1 587 2 481 3 082 1 576
2
8
9 239 239
2
Plochy a úpravy území Úpravy území a samost.zemní práce Plochy pro tělovýchovu nekryté Nástupiště a rampy
Konstrukčně materiálová charakteristika: 822 a 823 1 vegetační 2 z kameniva 3 dlážděný 4 monolitický betonový 5 montovaný betonový 6 z kameniva prolévaného živicí 7 z kameniva obalovaného živicí 8 bez krytu 9 z jiných materiálů
1
2 433 432 520
977
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 18 242 11 655 2 836
977 18 242
12 013 11 086
Cena celkem - obor 822 3 000
2 441
2 537
2 000
0 Skupiny dle JKSO
27
154 154
12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0
11 158
515
426
9 1 064 1 064
Cena celkem - obor 823
2 099
1 000
8
1 096 10 720
Kč
823.. 2 3 5
Cena CELKEM 515 426 1 516 11 158
Kč
Třídění dle JKSO
1 516
Skupiny dle JKSO
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2013 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
801 Budovy občanské výstavby
802 Haly občanské výstavby
803 Budovy pro bydlení
811 Haly pro výrobu a služby
812 Budovy pro výrobu a služby
1m3 OP
Rok 1971
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1999
2000
860
1435
1755
2410
2790
3105
3490
X 1,365
1,669
1,223
1,373
1,158
1,113
1,124 1,115
Součtový
1,000 1,365
2,278
2,786
3,825
4,429
4,929
5,540
6,176
6,919
7,238
7,471
Zpětný
0,094 0,129
0,214
0,262
0,360
0,417
0,464
0,522
0,581
0,651
0,681
0,703
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
4359
4560
4707
5253
5774
5986
6257
6602
6920
6885
6835
6626
6692
1,120
1,046
1,032
1,116
1,099
1,037
1,045
1,055
1,048
0,995
0,993
0,969
1,010
8,338
9,165
9,502
9,932 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517
10,622
0,785
0,863
0,895
0,935
0,987
1,034
1,029
1,021
0,990
1,000
720
1150
1405
1925
2245
2535
2845
3126
3523
3685
3791
4237
4684
4863
5073
5336
5612
5591
5556
5382
5434
Meziroční
X 1,161
1,597
1,222
1,370
1,166
1,129
1,122
1,099
1,127
1,046
1,029
1,118
1,105
1,038
1,043
1,052
1,052
0,996
0,994
0,969
1,010
Součtový
1,000 1,161
1,855
2,266
3,105
3,621
4,089
4,589
5,042
5,682
5,944
6,115
6,834
7,555
7,844
8,182
8,606
9,052
9,018
8,961
8,681
8,765
Zpětný
0,114 0,132
0,212
0,259
0,354
0,413
0,467
0,524
0,575
0,648
0,678
0,698
0,780
0,862
0,895
0,934
0,982
1,033
1,029
1,022
0,990
1,000
615
1025
1285
1825
2125
2345
2655
2935
3274
3438
3548
3926
4295
4450
4638
4878
5104
5107
5054
4907
4968
Meziroční
X 1,108
1,667
1,254
1,420
1,164
1,104
1,132
1,105
1,116
1,050
1,032
1,107
1,094
1,036
1,042
1,052
1,046
1,001
0,990
0,971
1,012
Součtový
1,000 1,108
1,847
2,315
3,288
3,829
4,225
4,784
5,288
5,899
6,195
6,393
7,074
7,739
8,018
8,357
8,789
9,196
9,202
9,106
8,841
8,951
Zpětný
0,112 0,124
0,206
0,259
0,367
0,428
0,472
0,534
0,591
0,659
0,692
0,714
0,790
0,865
0,896
0,934
0,982
1,027
1,028
1,017
0,988
1,000
1m3 OP
1m3 OP
620
3891
1998
Meziroční
1m3 OP
630
1990
555
410
705
815
1125
1325
1455
1630
1774
1973
2101
2172
2446
2703
2812
2930
3091
3236
3212
3200
3079
3109
Meziroční
X 1,302
1,720
1,156
1,380
1,178
1,098
1,120
1,088
1,112
1,065
1,034
1,126
1,105
1,040
1,042
1,055
1,047
0,993
0,996
0,962
1,010
Součtový
1,000 1,302
2,238
2,587
3,571
4,206
4,619
5,175
5,632
6,263
6,670
6,895
7,765
8,581
8,927
9,302
9,813 10,273 10,197 10,159
9,775
9,870
Zpětný
0,101 0,132
0,227
0,262
0,362
0,426
0,468
0,524
0,571
0,635
0,676
0,699
0,787
0,869
0,904
0,942
0,994
0,990
1,000
1m3 OP
315
555
1,041
1,033
1,029
790
1360
1600
2185
2550
2835
3180
3480
3870
4098
4230
4768
5257
5453
5677
5995
6257
6229
6193
5980
6044
Meziroční
X 1,423
1,720
1,180
1,370
1,170
1,110
1,120
1,090
1,110
1,060
1,030
1,050
1,072
1,037
1,041
1,056
1,044
0,996
0,994
0,966
1,011
Součtový
1,000 1,423
2,448
2,889
3,958
4,631
5,140
5,757
6,275
6,965
7,383
7,605
7,985
8,556
8,875
9,240
9,757 10,184 10,138 10,080
9,733
9,837
Zpětný
0,092 0,131
0,225
0,265
0,362
0,422
0,469
0,526
0,576
0,640
0,678
0,700
0,789
0,870
0,902
0,939
0,992
0,989
1,000
28
1,035
1,031
1,025
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2013 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
813
1m3 OP
1325
2290
2510
3365
3930
4330
4875
5340
5885
6397
6614
7430
8481
8777
9137
9606
9988
9928
9862
9435
9472
Věže, stožáry,
Meziroční
X 1,147
1,728
1,096
1,341
1,168
1,102
1,126
1,095
1,102
1,087
1,034
1,123
1,141
1,035
1,041
1,051
1,040
0,994
0,993
0,957
1,004
komíny
Součtový
1,000 1,147
1,983
2,173
2,913
3,403
3,749
4,221
4,623
5,095
5,539
5,726
6,433
7,343
7,599
7,911
8,317
8,648
8,596
8,539
8,169
8,201
Zpětný
0,122 0,140
0,242
0,265
0,355
0,415
0,457
0,515
0,564
0,621
0,675
0,698
0,784
0,895
0,927
0,965
1,014
1,054
1,048
1,041
0,996
1,000
1m3 OP
1155
945
1605
1840
2415
2700
3090
3425
3750
4154
4503
4710
5259
5889
6073
6358
6714
6980
6841
6816
6507
6546
814
Meziroční
625
X 1,512
1,698
1,146
1,313
1,118
1,144
1,108
1,095
1,108
1,084
1,046
1,117
1,120
1,031
1,047
1,056
1,040
0,980
0,996
0,955
1,006
Nádrže a jímky
Součtový
1,000 1,512
2,568
2,944
3,864
4,320
4,944
5,480
6,000
6,646
7,205
7,536
8,414
9,422
9,717 10,173 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411
10,474
Zpětný
0,095 0,144
0,245
0,281
0,369
0,412
0,472
0,523
0,573
0,635
0,688
0,720
0,803
0,900
0,928
0,971
1,026
1,066
1,045
1,041
0,994
1,000
815
1m3 OP
975
1665
1920
2525
2935
3390
3755
4108
4557
4963
5158
5718
6315
6509
6815
7149
7506
7416
7342
7122
7157
Objekty
Meziroční
X 1,434
1,708
1,153
1,315
1,162
1,155
1,108
1,094
1,109
1,089
1,039
1,109
1,104
1,031
1,047
1,049
1,050
0,988
0,990
0,970
1,005
pozemní
Součtový
1,000 1,434
2,449
2,824
3,713
4,316
4,985
5,522
6,041
6,701
7,299
7,585
8,409
9,287
9,572 10,022 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474
10,525
ostatní
Zpětný
0,095 0,136
0,233
0,268
0,353
0,410
0,474
0,525
0,574
0,637
0,693
0,721
0,799
0,882
0,909
680
0,952
0,999
815
1m délky
Objekty
Meziroční
pozemní
Součtový
1,000 1,439
2,463
2,837
3,732
4,341
5,008
5,553
6,107
6,772
7,376
7,602
oplocení
Zpětný
0,097 0,139
0,238
0,275
0,361
0,420
0,485
0,538
0,591
0,656
0,714
0,736
821
Meziroční
X 1,218
1,678
1,093
1,296
1,132
1,155
1,110
1,093
1,121
1,102
1,044
1,120
1,107
1,037
1,039
1,052
Mosty
Součtový
1,000 1,218
2,043
2,233
2,894
3,276
3,784
4,200
4,590
5,144
5,668
5,920
6,631
7,341
7,616
7,912
Zpětný
0,122 0,149
0,249
0,273
0,353
0,400
0,462
0,513
0,560
0,628
0,692
0,722
0,809
0,896
0,929
0,965
1m2
615
1,049
1,036
1,026
0,995
1,000
885
1515
1745
2295
2670
3080
3415
3756
4165
4536
4675
5222
5752
5929
6133
6442
6755
6674
6556
6322
6353
X 1,439
1,712
1,152
1,315
1,163
1,154
1,109
1,100
1,109
1,089
1,031
1,117
1,101
1,031
1,034
1,050
1,049
0,988
0,982
0,964
1,005
8,491
9,353
9,641
9,972 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280
10,330
0,822
0,905
0,933
0,965
6470
1,014
1,063
1,051
1,032
0,995
1,000
7880 13220 14450 18725 21195 24480 27175 29699 33279 36673 38300 42902 47496 49277 51189 53872
56238
55078
54954
52372
53022
1,044
0,979
0,998
0,953
1,012
8,326
8,692
8,513
8,494
8,095
8,195
1,016
1,061
1,039
1,036
0,988
1,000
29
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2013 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
822
1m2
435
715
785
950
1040
1175
1290
1401
1527
1655
1776
2004
2185
2285
2431
2546
2693
2659
2639
2429
2441
Komunikace
Meziroční
X 1,160
1,644
1,098
1,210
1,095
1,130
1,098
1,086
1,090
1,084
1,073
1,128
1,090
1,046
1,064
1,047
1,058
0,987
0,992
0,920
1,005
pozemní
Součtový
1,000 1,160
1,907
2,093
2,533
2,773
3,133
3,440
3,736
4,072
4,413
4,736
5,344
5,827
6,093
6,483
6,789
7,181
7,091
7,037
6,477
6,509
a letiště
Zpětný
0,154 0,178
0,293
0,322
0,389
0,426
0,481
0,528
0,574
0,626
0,678
0,728
0,821
0,895
0,936
0,996
1,043
1,103
1,089
1,081
0,995
1,000
375
823
1m2
76
117
153
190
205
240
275
302
335
367
391
437
488
512
546
577
607
598
590
519
515
Plochy a úpravy
Meziroční
X 1,118
1,539
1,308
1,242
1,079
1,171
1,146
1,098
1,109
1,096
1,065
1,118
1,117
1,049
1,066
1,057
1,052
0,985
0,987
0,880
0,992
území
Součtový
1,000 1,118
1,721
2,250
2,794
3,015
3,529
4,044
4,441
4,926
5,397
5,750
6,426
7,176
7,529
8,029
8,485
8,926
8,794
8,676
7,632
7,574
Zpětný
0,132 0,148
0,227
0,297
0,369
0,398
0,466
0,534
0,586
0,650
0,713
0,759
0,849
0,948
0,994
1,060
1,120
1,179
1,161
1,146
1,008
1,000
1m délky
68
3810
7490
8570 10030 11320 13020 14490 15679 17381 18285 19728 21624 23915 25002 26448 27730
30044
29623
29303
28173
28149
824
Meziroční
3350
X 1,137
1,966
1,144
1,170
1,129
1,150
1,113
1,082
1,109
1,052
1,079
1,096
1,106
1,045
1,058
1,048
1,083
0,986
0,989
0,961
0,999
Dráhy kolejové
Součtový
1,000 1,137
2,236
2,558
2,994
3,379
3,887
4,325
4,680
5,188
5,458
5,889
6,455
7,139
7,463
7,895
8,278
8,968
8,843
8,747
8,410
8,403
Zpětný
0,119 0,135
0,266
0,304
0,356
0,402
0,463
0,515
0,557
0,617
0,650
0,701
0,768
0,850
0,888
0,940
0,985
1,067
1,052
1,041
1,001
1,000
72995 125330 137735 176030 198560 227350 253720 276555 307215 330563 344592 385047 424440 441918 464014 486750
510457
510967
500051
464547
465383
825
1m délky
Objekty podz.
Meziroční
X 0,973
1,717
1,099
1,278
1,128
1,145
1,116
1,090
1,111
1,076
1,042
1,117
1,102
1,041
1,050
1,049
1,049
1,001
0,979
0,929
1,002
tunely, šachty
Součtový
1,000 0,973
1,670
1,835
2,346
2,646
3,030
3,381
3,685
4,094
4,405
4,592
5,131
5,656
5,889
6,184
6,487
6,802
6,809
6,664
6,191
6,202
Zpětný
0,161 0,157
0,269
0,296
0,378
0,427
0,489
0,545
0,594
0,660
0,710
0,740
0,827
0,912
0,950
0,997
1,046
1,097
1,098
1,074
0,998
1,000
49450
48100
82585
90760 115990 130840 149810 167190 181541 202126 215396 224727 248571 273243 284495 300041 315399
331169
323733
318895
292406
292932
75040
825
1m
Objekty podz.
Meziroční
X 0,973
1,717
1,099
1,278
1,128
1,145
1,116
1,086
1,113
1,066
1,043
1,106
1,099
1,041
1,055
1,051
1,050
0,978
0,985
0,917
1,002
štoly
Součtový
1,000 0,973
1,670
1,835
2,346
2,646
3,030
3,381
3,671
4,087
4,356
4,545
5,027
5,526
5,753
6,068
6,378
6,697
6,547
6,449
5,913
5,924
Zpětný
0,169 0,164
0,282
0,310
0,396
0,447
0,511
0,571
0,620
0,690
0,735
0,767
0,849
0,933
0,971
1,024
1,077
1,131
1,105
1,089
0,998
1,000
30
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2013 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
825
1m
3265
5605
6160
7875
8880 10170 11350 12367 13737 14644 15136 16767 18481 19180 19863 20910
Objekty podz.
Meziroční
X 0,973
1,717
1,099
1,278
1,128
studny
Součtový
1,000 0,973
1,671
1,836
2,347
2,647
3,031
3,383
3,686
4,094
4,365
4,511
Zpětný
0,167 0,163
0,280
0,307
0,393
0,443
0,507
0,566
0,617
0,685
0,731
0,755
3355
1,145
1,116
1,090
1,111
1,066
1,034
2009
2010
2011
2012
2013
21097
21386
21269
20004
20040
1,102
1,038
1,036
1,053
1,009
1,014
0,995
0,941
1,002
4,998
5,508
5,717
5,920
6,232
6,288
6,374
6,339
5,962
5,973
0,837
0,922
0,957
0,991
1,043
1,053
1,067
1,061
0,998
1,000
1,108
827 1
1m délky
1005
1685
2190
2850
3335
3650
4125
4538
5008
5369
5657
6298
6986
7300
7738
7823
8245
8204
8122
7562
7552
Vodovody
Meziroční
X 1,297
1,677
1,300
1,301
1,170
1,094
1,130
1,100
1,104
1,072
1,054
1,113
1,109
1,045
1,060
1,011
1,054
0,995
0,990
0,931
0,999
trubní
Součtový
1,000 1,297
2,174
2,826
3,677
4,303
4,710
5,323
5,855
6,462
6,928
7,299
8,126
9,014
9,419
9,985 10,094 10,639 10,586 10,480
9,757
9,745
Zpětný
0,103 0,133
0,223
0,290
0,377
0,442
0,483
0,546
0,601
0,663
0,711
0,749
0,834
0,925
0,967
1,025
1,001
1,000
775
1,036
1,092
1,086
1,075
827 2
1m délky
1275
2135
2780
3610
4225
4620
5220
5742
6334
6790
7155
7966
8837
9235
9789
9897
10431
10379
10275
9463
9451
Kanalizace
Meziroční
X 1,301
1,675
1,302
1,299
1,170
1,093
1,130
1,100
1,103
1,072
1,054
1,113
1,109
1,045
1,060
1,011
1,054
0,995
0,990
0,921
0,999
trubní
Součtový
1,000 1,301
2,179
2,837
3,684
4,311
4,714
5,327
5,859
6,463
6,929
7,301
8,129
9,017
9,423
9,989 10,099 10,644 10,591 10,485
9,656
9,644
Zpětný
0,104 0,135
0,226
0,294
0,382
0,447
0,489
0,552
0,608
0,670
0,718
0,757
0,843
0,935
0,977
1,036
1,001
1,000
980
1,047
1,104
1,098
1,087
831
1m délky
288
478
622
802
906
997
1127
1239
1388
1485
1560
1713
1867
1943
2074
2185
2279
2256
2215
1991
2001
Hydromeliorace
Meziroční
X 1,280
1,660
1,301
1,289
1,130
1,100
1,130
1,099
1,120
1,070
1,051
1,098
1,090
1,041
1,067
1,054
1,043
0,990
0,982
0,899
1,005
odvodnění
Součtový
1,000 1,280
2,124
2,764
3,564
4,027
4,431
5,009
5,507
6,169
6,600
6,933
7,613
8,298
8,636
9,218
9,711 10,129 10,027
9,844
8,849
8,893
Zpětný
0,112 0,144
0,239
0,311
0,401
0,453
0,498
0,563
0,619
0,694
0,742
0,780
0,856
0,933
0,971
1,036
1,092
1,139
1,127
1,107
0,995
1,000
1270
1625
2698
3507
4524
5112
5623
6354
6990
7828
8376
8750
9606 10362 10712 11433 11650
12438
12546
12492
11870
11927
1,660
1,300
1,290
1,130
1,100
1,130
1,100
1,120
1,070
1,045
1,098
225
831
1m délky
Hydromeliorace
Meziroční
X 1,280
závlahy
Součtový
1,000 1,280
2,124
2,761
3,562
4,025
4,428
5,003
5,504
6,164
6,595
6,890
Zpětný
0,106 0,136
0,226
0,294
0,379
0,429
0,471
0,533
0,586
0,656
0,702
0,734
31
1,079
1,034
1,067
1,019
1,068
1,009
0,996
0,950
1,005
7,564
8,159
8,435
9,002
9,173
9,794
9,879
9,836
9,346
9,391
0,805
0,869
0,898
0,959
0,977
1,043
1,052
1,047
0,995
1,000
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2013 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
832
1m3 OH
327
515
576
712
806
926
1039
1144
1255
1396
1488
1691
1832
1906
2017
2122
2222
2180
2158
1983
1976
Hráze,jezy
Meziroční
X 1,391
1,575
1,118
1,236
1,132
1,149
1,122
1,101
1,097
1,112
1,066
1,136
1,083
1,040
1,058
1,052
1,047
0,981
0,990
0,919
0,996
a stupně
Součtový
1,000 1,391
2,191
2,451
3,030
3,430
3,940
4,421
4,868
5,340
5,940
6,332
7,196
7,796
8,111
8,583
9,030
9,455
9,277
9,183
8,438
8,409
Zpětný
0,119 0,165
0,261
0,291
0,360
0,408
0,469
0,526
0,579
0,635
0,706
0,753
0,856
0,927
0,965
1,021
1,074
1,124
1,103
1,092
1,004
1,000
1261
1986
2222
2748
3111
3574
4009
4417
4843
5388
5783
6582
7117
7437
7868
8096
8500
8339
8256
7637
7627
235
832
1 m3 OP
Ostatní objekty
Meziroční
X 1,390
1,575
1,119
1,237
1,132
1,149
1,122
1,102
1,096
1,113
1,073
1,138
1,081
1,045
1,058
1,029
1,050
0,981
0,990
0,925
0,999
na tocích
Součtový
1,000 1,390
2,190
2,450
3,030
3,430
3,940
4,420
4,870
5,340
5,940
6,376
7,257
7,847
8,200
8,675
8,926
9,372
9,194
9,103
8,420
8,409
Zpětný
0,119 0,165
0,260
0,291
0,360
0,408
0,469
0,526
0,579
0,635
0,706
0,758
0,863
0,933
0,975
1,032
1,061
1,114
1,093
1,082
1,001
1,000
907
833
1m2
535
940
1155
1445
1580
1790
2045
2247
2465
2723
2921
3209
3529
3700
3884
4086
4274
4165
4036
3548
3543
Nádrže
Meziroční
X 1,216
1,757
1,229
1,251
1,093
1,133
1,142
1,099
1,097
1,105
1,073
1,099
1,100
1,048
1,050
1,052
1,046
0,974
0,969
0,879
0,999
na tocích
Součtový
1,000 1,216
2,136
2,625
3,284
3,591
4,068
4,648
5,107
5,602
6,189
6,639
7,293
8,020
8,409
8,827
9,286
9,714
9,466
9,173
8,064
8,052
Zpětný
0,124 0,151
0,265
0,326
0,408
0,446
0,505
0,577
0,634
0,696
0,769
0,824
0,906
0,996
1,044
1,096
1,153
1,206
1,176
1,139
1,001
1,000 16436
440
833
1m délky
2205
3905
4815
6010
6570
7455
8515
9369 10280 11390 12220 14431 15772 16446 17237 18196
19044
18168
17223
16459
Úpravy vodních
Meziroční
X 1,208
1,771
1,233
1,248
1,093
1,135
1,142
1,100
1,097
1,108
1,073
1,181
1,093
1,043
1,048
1,056
1,047
0,954
0,948
0,956
0,999
toků a kanály
Součtový
1,000 1,208
2,140
2,638
3,293
3,600
4,085
4,666
5,134
5,633
6,241
6,696
7,907
8,642
9,012
9,445
9,970 10,435
9,955
9,437
9,019
9,006
Zpětný
0,111 0,134
0,238
0,293
0,366
0,400
0,454
0,518
0,570
0,625
0,693
0,743
0,878
0,960
1,001
1,049
1,107
1,105
1,048
1,001
1,000
1825
Součtový index : rok 1971 = 1,00
Zpětný index : rok 2013 = 1,000
32
1,159
DOMY A BYTY VE SČÍTÁNÍCH LIDU, DOMŮ A BYTŮ 1961 – 2011 a současný stav publikování výsledků SLDB 2011 K 26. březnu 2011 proběhlo v České republice Sčítání lidu, domů a bytů (dále SLDB nebo sčítání) a v současnosti (únor 2013) stále ještě nemáme k dispozici kompletní definitivní výsledky (měly by být zcela jistě zveřejněny v letošním roce, protože ke konci roku končí financování této akce ze státního rozpočtu). Co tedy zatím máme? Začátkem roku 2012 byly zveřejněny tzv. předběžné výsledky SLDB 2011. Od definitivních výsledků se předběžné výsledky liší z několika hledisek. Za prvé jednotlivé údaje opravdu nejsou definitivní a jsou v průběhu dalšího zpracování někdy velmi značně upřesňovány resp. zcela změněny. Za druhé v nich byly k dispozici pouze některé vybrané ukazatele. Nejvíce jsme postrádali členění obydlených bytů na byty v rodinných a v bytových domech a byty podle stáří (dle doby výstavby) a kromě toho zcela chyběly údaje o domácnostech. Za třetí byla stanovena zásada, že definitivní výsledky nejsou zpracovány podle trvale bydlícího obyvatelstva, tak jak tomu bylo ve všech sčítáních od roku 1961 i v předběžných výsledcích SLDB 2011, ale podle zcela nového konceptu tzv. obvyklého obyvatelstva. Tím se sčítání zcela rozchází s průběžnou statistikou bilance obyvatelstva (počet narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých), která je naopak nezbytně vázána na trvalých pobyt obyvatel. Samozřejmě chápeme, že je užitečné zjistit např. u satelitních suburbanizovaných obcí, kolik lidí tam skutečně bydlí, ačkoliv v obci nemají trvalé bydliště, ale určitě není dobře, že nikdo zatím není schopen říci, co tato změna metodiky přinese v celorepublikovém měřítku a zcela určitě není dobře, že se sčítání rozejde s oficiálním počtem obyvatel obcí (který se mj. používá ke stanovení rozpočtového určení daní podle obcí). Výsledky sčítání se postupně objevují na webových stránkách ČSÚ www.czso.cz nebo také www.scitani.cz. Předběžné výsledky byly z těchto stránek již odstraněny, kompletní definitivní výsledky tam zatím nejsou. Zatím (v únoru 2013) je možné získat pro všechny obce v republice pouze 8 ukazatelů, z toho 6 charakteristik obyvatelstva, 1 údaj o domech (trvale obydlené domy celkem) a 1 údaj o bytech (trvale obydlené byty celkem). Kromě toho existuje možnost použít aplikaci, kde je možné zadat odkaz „Vše o území“ a název územní jednotky (Česká republika, region soudržnosti, kraj, okres, správní obvod obce s rozšířenou působností, správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem, správní obvod hlavního města Prahy, obec, dále je tam předpřipraveno prezentování údajů za část obce, ale toto zatím nefunguje, tj. není naplněno daty). Tato aplikace ovšem neumožňuje stahování dat za obce, ale je to jakési „nahlížení do dat“, protože je možno si sice za jednotlivou obec vytisknout nebo uložit všechny dílčí excelové tabulky, ale není možno s nimi pracovat, protože v republikovém měřítku by to znamenalo uložit (v současnosti) 6 251 (počet obcí v roce 2011) x 10 (současný počet tabulek), tj. 62 510 tabulek v uživatelsky nepřátelském formátu (bez identifikačních kódů, data za jednu obec nejsou v jedné řádce, ale jsou rozhozena do 10 dvourozměrných tabulek, kde jednotlivé ukazatele jsou uspořádány do několika řádek a několika sloupců atd. atd. – kdo někdy pracoval s databázemi, chápe dobře, o co se jedná a proč tento formát nazývám uživatelsky nepřátelským - anglicky user hostile jako protiklad termínu user friendly – uživatelsky přátelský formát). Tyto tabulky jsou průběžně rozšiřovány a doplňovány. V současnosti (únor 2013) je zde tedy 10 předpřipravených tabulek s výsledky SLDB, z nichž sedm obsahuje údaje o obyvatelstvu (pohlaví, rodinný stav, nejvyšší ukončené vzdělání, věkové složení, národnost, náboženská víra, ekonomická aktivita a počet vyjíždějících do zaměstnání a škol). Jedna tabulka obsahuje údaje o domovním fondu (domy celkem, z toho obydlené a dále jejich členění podle vlastnictví a 33
stáří budov). Jedna tabulka obsahuje data o bytech, jsou v ní pouze údaje o obydlených bytech podle právního užívání bytu a počtu obydlených místností. Konečně jedna tabulka obsahuje údaje o hospodařících domácnostech (ve členění podle počtu rodin, počtu dětí v nich a zejména údaje o počtu domácností jednotlivců). K tomu je třeba poznamenat několik připomínek. K tabulce o stáří budov je možno už na první pohled možno mít zásadní výhradu: objevuje se tu totiž skupina domů postavených v letech 1920-1970, nelze tedy rozlišit výstavbu prvorepublikovou od poválečné (dříve byly v SLDB skupiny 1920-1945 a 1946-1970). V tabulce o bytech stále chybí dvě nejzákladnější informace. V prvé řadě jsou stále nedostupné údaje o věkové struktuře bytů, zejména bytů postavených v období 2001—2011. Zrovna tak chybí sebemenší informace o neobydlených bytech, takže stále netušíme, kolik bytů existovalo (podle sčítání 2011) celkem, kolik bytů bylo neobydlených a kolik z neobydlených bytů je využíváno k rekreaci (to jsou chalupy, nevyčleněné formálně z bytového fondu). Kromě toho: vynikající součástí SLDB 1961-2001 byl počet tzv. cenzových domácností, které byly vytvořeny při příležitosti zpracování SLDB na základě údajů o vzájemných příbuzenských vztazích lidí, žijících v jednom bytě. Tyto cenzové domácnosti velmi efektivně sloužily ke stanovení budoucí potřebné bytové výstavby. Budoucí potřebnou bytovou výstavbu totiž lze stanovit v zásadě jako součet tří položek:
DLOUHODOBÝ VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY OD ROKU 1948 100000 90000
- nové byty pro přírůstek obyvatel (závisí na demografickém vývoji a rozsahu migrace z ciziny),
Bytová výstavba celkem
- nové byty jako náhrada za odpad bytového fondu (zbourané domy, byty převedené na jiné využití),
80000
- nové byty pro zlepšování bytové situace domácností - za optimální bylo dlouhodobě považováno, že chtěný podíl soužití cenzových domácností (kdy se např. rodina stará o starou maminku tím, že ji nastěhuje k sobě do bytu) tvoří cca 4% a cokoliv bylo nadto, je signálem potřeby samostatného dalšího bytu)..
Komunální (státní), podniková a ostatní bytová výstavba
60000 50000 40000 30000
Družstevní bytová výstavba
Koncept cenzových domácností byl pro SLDB 2011 zrušen se zdůvodněním, že prý Evropská unie tento koncept nezná. Budeme muset tedy prozkoumat údaje o hospodařících domácnostech a zjistit, jestli se dají využít pro prognózy o potřebnosti bytové výstavby.
Byty v rodinných domech
Výsledky sčítání lidu, tím že se konají pravidelně každých deset let, umožňují pohled na problematiku domů a bytů v delším období a určení vývojových trendů jednotlivých ukazatelů v dlouhodobém kontextu a v jejich vzájemných souvislostech.
20000 10000
Členění podle investičních forem do roku 2005, od roku 2006 pouze členění na byty v RD a mimo RD
2010 2011
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
1950
0 1948
Počet dokončených bytů
70000
Z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS PRAHA,
34
Domovní a bytový fond má dlouhodobou stabilitu a v jeho složení a kvalitě se odráží minulý vývoj, který můžeme dokumentovat jednak údaji za dlouhodobý vývoj bytové výstavby 1948-2011, jednak porovnáním základních údajů ze sčítání 1961-2011. Dlouhodobý vývoj bytové výstavby 1948-2011 není pouze dokumentací minulosti, ale má velký význam pro současnost a budoucnost, protože ukazuje stáří bytového fondu se všemi důsledky, které z toho vyplývají pro budoucí potřebu rekonstrukce, případně v některých případech, likvidace starého bytového fondu. Bytová výstavba a její regionální rozdíly v posledních 15 letech jsou předmětem jiné kapitoly publikace. Hodnocením pěti desetiletých období mezi sčítáními 1961-2011 lze nejlépe vystihnout dosavadní vývoj domovního a bytového fondu, který je základem pro jeho vývoj budoucí. Data za rok 2011 uvádíme zatím ve dvou variantách - jako předběžné a jako definitivní výsledky. Zajímavé jsou přesuny mezi obydleným a neobydlenými domy, ale také například mezi bytovými domy a ostatními budovami.
Základní údaje o domech 1961-2011 ze SLDB Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 2011p 2011d
Domy celkem
abs.
. 1 765 007 1 830 891 1 868 541 1 969 018 2 149 756 2 158 119
1 615 958 1 627 630 1 634 304 1 597 076 1 630 705 1 772 909 1 800 075
v % celk. počtu . 92,2 89,3 85,5 82,8 82,5 83,4
Trvale obydlené domy rodinné domy bytové domy abs. 1 424 236 1 408 079 1 384 080 1 352 221 1 406 806 1 529 834 1 554 794
v% obydl. 88,1 86,5 84,7 84,7 86,3 86,3 86,4
abs. 130 279 171 396 218 063 223 640 195 270 214 643 211 252
v% obydl. 8,1 10,5 13,3 14,0 12,0 12,1 11,7
ostatní budovy abs. 61 443 48 155 32 161 21 215 28 629 28 432 32 029
v% obydl. 3,8 3,0 2,0 1,3 1,8 1,6 1,9
abs.
Neobydlené a občas obydlené domy slouží k rekreaci v % celk. počtu abs. v % neobydl.
. 137 377 196 587 271 465 338 313 376 847 358 044
. 7,8 10,7 14,5 17,2 17,5 .
. . . 128 387 170 477 166 760 .
. . . 47,3 50,4 44,3 .
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s., 2011p = předběžné výsledy, 2011d = definitivní výsledky
Celkový počet domů v České republice (domy určené k bydlení nebo domy, ve kterých se vyskytly obydlené byty) za celé období 1961-2011 neustále rostl a v současnosti přesáhl 2 miliony. Pro jednotlivé druhy domů je však charakteristický odlišný vývoj. Počet trvale obydlených domů v letech 1961-1991 klesal, od roku 1991 roste. Je to dáno vývojem dvou základních druhů domů (rodinných a bytových), protože tzv. ostatní budovy zahrnují většinou budovy, které primárně nejsou určeny k bydlení, ale může v nich být byt (klasickým případem je byt školníka ve škole, který způsobuje, že škola se stává obydleným domem v kategorii tzv. ostatní budovy). V letech 1961-1991 počet rodinných domů (v letech 1961-1970 včetně zemědělských usedlostí) plynule klesal a počet bytových domů rostl. To je zejména odrazem vylidňování venkova prostřednictvím tehdejší výstavby panelových sídlišť ve městech. Hlavním rysem vývoje po roce 1991 je výrazný růst počtu rodinných domů, který je dán několika faktory. Jednak jde o určitou náhradu za bytovou výstavbu v bytových domech, která byla v první polovině 90-tých let velmi silně omezena, hlavně je to však změna trendu v rozmístění obyvatelstva, projevující se zájmem o bydlení na venkově, zejména v suburbanizovaném zázemí velkých měst. Tento trend stále trvá, i když do budoucna bude zřejmě selektivnější, bude se více přihlížet k vybavenosti a dopravní dostupnosti konkrétních lokalit. Kromě výstavby satelitních sídel jde i o návrat obyvatel do domů, které byly předtím využívány pouze jako chalupy, zejména v území s dobrou dopravní dostupností do měst jakožto center pracovních příležitostí.
35
Pokud se týče bytových domů, v období 1991-2001 (po ukončení tzv. KBV - komplexní bytová výstavby) výstavba bytových domů velmi silně poklesla. Absolutní úbytek počtu bytových domů v období 1991-2001 ovšem nemůže být výsledkem pouze omezení nové výstavby bytových domů. Byl zřejmě důsledkem transformace v rámci měst, kdy mnoho domů v centrech měst ztratilo svoji formální funkci obydlených domů a otevřeně byla deklarována jejich komerční nebo administrativní funkce. Zajímavé je porovnání údajů ze sčítání 2001 a 2011. Ukazuje se, že i když absolutně přírůstek počtu rodinných domů je stále vyšší než počet bytových domů, pokles podílu bytových domů na domovním fondu se zcela zastavil (mají však odlišný počet obyvatel). Skutečnost, že sčítání se konají v pravidelných desetiletých intervalech, umožňuje sestavit z údajů časové řady a hodnotit změny v jednotlivých desetiletkách, zejména ve vzájemných vztazích ukazatelů. Vzhledem k tomu, že údaje o cenzových domácnostech v roce 2011 nejsou k dispozici, umožňuje tato bilance sledovat pouze vývoj počtu obyvatel a obydlených bytů a jejich vzájemný poměr (počet obyvatel na 1 byt) k datům sčítání a dále pak přírůstek a úbytek mezi sčítáními (a to jak absolutně, tak i v % výchozího stavu). Přírůstek obydlených bytů je přitom rozložen na dvě základní komponenty - nově postavené byty a odpad bytového fondu. Graf ukazuje, jak se tyto charakteristiky postupně proměňovaly v jednotlivých desetiletkách. Po období relativně rovnoměrného rozvoje v letech 1961-1970 následovalo období vysoké bytové výstavby v období 1970-1980, doprovázené však zvýšeným odpadem. Období 1980-1991 je charakteristické mnohem nižšími objemy bytové výstavby (a také odpadu) a prakticky nulovým přírůstkem obyvatel, který je výsledkem nepříznivého demografického vývoje, ale i významné emigrace. Období 1991-2001 zaznamenalo propad bytové výstavby (doprovázený ovšem i nízkým odpadem) a úbytek počtu obyvatel, způsobený zejména nepříznivým demografickým vývojem (např. mladí lidé ze slabých populačních ročníků odkládali rození dětí kvůli možnostem studia a cestování). Období 2001-2011 nemáme dosud dostatečně kvalitně podloženo daty. Zatím se ukazuje, že toto období přineslo určité zlepšení v rozsahu bytové výstavby (a podle tzv. definitivních výsledků se zdá, že odpad výrazně poklesl), ale hlavně významný přírůstek obyvatel, daný několika faktory. Jednak do reprodukčního věku nastoupily silnější populační ročníky, přičemž došlo k zamezení odkládání rodiny, a také k tomu přistoupila velmi silná zahraniční imigrace (zejména v letech 2007-2008), kdy migrační saldo za tyto dva roky dohromady představovalo více než 150 tis. obyvatel.
36
Podle předběžných výsledků SLDB se zdálo, že za celých 50 let toto je to první desetiletka, kde byl vyšší přírůstek obyvatel nežli bytů, což se promítlo do zvýšení počtu obyvatel na 1 byt. Tento ukazatel se v pěti desetiletkách vyvíjel v rozmezí 3,36 – 3,18 – 2,94 – 2,78 – 2,67 – 2,71, to znamená, že dlouhodobě dosahuje velmi nízkých hodnot. Definitivní výsledky SLDB 2011 zatím ukázaly, že by podíl obyvatel na 1 byt v roce 2011 měl být 2,54 obyvatel na 1 trvale obydlený byt, takže (pokud je to správně) to znamená další pokles tohoto relativního ukazatele. Krajské rozdíly v počtu obyvatel na 1 byt jsou velmi malé. Obecně platí, že Česká republika je z demografického hlediska velmi homogenní země. Jedinou výjimkou je již zmíněná větší velikost rodin, která se objevuje na jižní Moravě (zejména Zlínský kraj). Naproti tomu, nejmenší počet obyvatel na 1 byt má tradičně Praha, což je dáno především skladbou domácností. Hodnota ukazatele počtu obyvatel na 1 byt je dána několika faktory – velikostí rodin, soužitím domácností v jednom bytě a výskytem domácností jednotlivců. Přitom domácnosti jednotlivců se vyskytují na obou koncích velikostní škály skupin obcí. U malých obcí, postižených dlouhodobou emigrací, tvoří domácnost jednotlivce velmi často vdova, která zůstala sama ve vesnickém domku, když děti odešly do města. V největších městech někteří mladí lidé žijí sami v bytě nebo existují případy, kdy rodina vlastní byt ve městě a současně v satelitním sídle, přičemž jeden z členů rodiny si udržuje trvalé bydliště v městském bytě. Bude velmi zajímavé, jaké výsledky přinese zmíněný koncept obvyklého bydliště, až budou k dispozici definitivní výsledky sčítání v podrobném územním členění. V kartogramu podle obcí se objevují všechny tyto faktory, zvláště je patrná stále ještě větší velikost rodin na jižní Moravě a pak také výskyt romského obyvatelstva v některých obcích severních a západních Čech. Jeden z nejdůležitějších přínosů sčítání je ale možnost tvorby bilance změny bytového fondu v jednotlivých desetiletkách a tím umožnění výpočtu odpadu bytového fondu. Statistika zrušených domů a bytů sice existovala, ale protože zahrnovala pouze zlomek skutečného úbytku domů a bytů, byla zrušena. Znalost odpadu bytového fondu je přitom velmi významná pro úvahy o potřebě bytové výstavby v budoucnosti. Nová bytová výstavba, jak již bylo zmíněno, je v zásadě tedy potřebná ze tří hlavních důvodů: pro přírůstek obyvatelstva, pro odstranění nechtěného soužití více domácností v jednom bytě a pro náhradu za odpad bytového fondu. Odpad bytového fondu (hrubé úbytky bytů) se vypočítává jako rozdíl mezi novou bytovou výstavbou (hrubý přírůstek bytů) a rozdílem počtu obydlených bytů mezi dvěma následujícími sčítáními (čistý přírůstek bytů). Jedná se samozřejmě o propočty, které jsou do určité míry nepřesné, a to z několika důvodů..
37
Sčítání lidu se nekoná k 1. lednu, ale buď dříve (k 1.12.1970, 1.11.1980) nebo později (k 1.3.1961, 3.3.1991, 1.3.2001, 26.3.2011), takže nenavazuje úplně přesně na výstavbu v jednotlivých letech. To hrálo velkou roli v éře socialistické výstavby, kdy v prosinci posledního roku pětiletky (1970, 1980) byly dokončovány byty, které se do bilance nedostaly. Kromě toho se ne vždy podaří všechny byty sečíst a údaj o stáří bytů může být rovněž nepřesný, protože při každém sčítání je zcela nově zjišťován údaj o době výstavby domu, který může být ale také datem zásadní rekonstrukce. Navíc existuje dvojí evidence bytové výstavby. Je to jednak statistika dokončených bytů, která uvádí počty bytů do podrobnosti jednotlivých obcí (avšak teprve od roku 1997) a ne vždy je úplná (závisí na spolehlivosti jednotlivých stavebních úřadů). Druhým zdrojem je samotné sčítání lidu, které zjišťuje stáří bytů, a tím i počet bytů, postavených v předchozí desetiletce. Podle definice se ovšem nemusí jednat o zcela nové byty, ale i o byty, které prošly zásadní rekonstrukcí, takže takový rekonstruovaný byt současně odpadá i vzniká. V tabulce je nová bytová výstavba za jednotlivá desetiletá období 1961-2001 převzata z jednotlivých sčítání, pro období 2001-2011 stále ještě z průběžné statistiky dokončených bytů, protože počet bytů v SLDB 2011, postavených v období 2001-2011 stále ještě není k dispozici. Tato bilance bude samozřejmě upřesněna, až budou k dispozici údaje o počtu obydlených bytů v domech postavených v letech 2001-2011. Dokončené byty podle průběžné statistiky nemusí vždy sloužit k trvalému bydlení a neměly by tedy správně být do bilance obydlených bytů započteny. Konkrétně se jedná o byty v apartmánech v převážně rekreačních obcích (např. Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Harrachov, Železná Ruda, Ostružná, Loučná nad Desnou, Říčky v Orlických horách a mnoho dalších). Jedná se však o relativně málo obcí s natolik specifickou situací v bydlení, že nemůže změnit celkový obraz republiky a krajů. Dokud nebudeme mít data ze SLDB, nemůže s tím nic dělat. To všechno je třeba brát v úvahu, když u některých malých územních jednotek (např. obcí, ale výjimečně i okresů), vychází bilanční odpad nereálně nízký, nebo i záporný, nebo naopak nereálně vysoký. Tyto bilance to však nijak celkově neznehodnocuje, protože jiný zdroj informací o odpadu bytového fondu prostě neexistuje. Podstatou bilancí je stanovit, jaké procento bytů odpadne za 10 let. Teoreticky platí, že kdyby byla životnost bytů 100 let, měl by být odpad za 10 let 10 %. To však v praxi samozřejmě není pravda, některé byty mají životnost mnohem delší, některé naopak odpadnou mnohem dříve (bouráním domu, přeměnou na nebytové účely nebo i významnou rekonstrukcí). Bilance ukazuje, že v období 1961-1970 byl odpad za Českou republiku 10,2 %,
38
v období 1970-1980 to bylo 12,7 %, v období 1980-1991 8,7 %, v období 1991-2001 5,2 % a v období 2001-2011 podle předběžných výsledků 6,8 % a podle definitivních výsledků pouze 1,3 %. K tomu je třeba dodat, že pro odpad platí několik empiricky zjištěných pravidel. Hlavní z nich je to, že „čím víc se staví, tím víc se bourá“. Je to jednak proto, že při přestavbě určitého území jsou překážející staré domy likvidovány a současně čím víc se staví, tím více mohou lidé opouštět nevyhovující byty (z hlediska kvality nebo lokalizace). To je hlavní důvod vysokého odpadu 70-tých let (bourání staré zástavby, velmi často i v historických centrech měst kvůli panelovým domům nebo sídlištím, opouštění venkovských domů kvůli stěhování do měst). Nízký odpad 90-tých let naproti tomu je zřejmě způsoben hlavně nedostatečným objemem nové bytové výstavby, který vedl k opětnému využívání venkovských sídel k trvalému bydlení. Zatím nemůžeme kvalifikovaně komentovat období 2001-2011, dokud nebudeme mít spolehlivá data. V loňském roce byl na tomto místě uveden kartogram odpadu bytového fondu 2001-2011 podle obcí a dále pak souhrnná tabulka, kde byly uvedeny všechny popsané charakteristiky za šest sčítání, za pět desetiletých období a za 14 krajů, takže bylo možno sledovat jejich změny v čase a v regionální diferenciaci. Z výše uvedených důvodů by nyní nebylo vhodné tyto bilance uvádět, dokud nebudeme mít k dispozici spolehlivé údaje za SLDB 2011 a zejména za vývoj bytového fondu v období 2001-2011. Vývoj počtu obyvatel není předmětem tohoto textu, přesto je možno konstatovat, že např. v období 1991-2001 zaznamenaly téměř všechny kraje (včetně Prahy) úbytek počtu obyvatel, s výjimkou čtyř (Středočeského, Jihočeského, Karlovarského a Libereckého). Naproti tomu v období 2001-2011 se počet obyvatel téměř všech krajů zvýšil (u Prahy velmi významně) a pokles zaznamenaly pouze kraje Olomoucký a Moravskoslezský. Průběžná bilance počtu obyvatel a jeho pohybu (počty narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých) ukazuje, že v období od 1.1.2001 do 31.12.2010 v Česku přibylo celkem 301 tisíc obyvatel, přičemž přirozenou měnou (narození minus zemřelí) ubylo 18 tisíc, kdežto migrací (z ciziny) přibylo 319 tisíc. Za stejné období v Praze přibylo 87 tisíc obyvatel, přitom přirozenou měnou ubylo 5 tisíc, migrací vůči ostatním krajům (zejména Středočeskému) ubylo 18 tisíc a migrací vůči cizině přibylo 110 tisíc obyvatel. Dá se přitom předpokládat, že mezi bydlením imigrantů (samozřejmě nikoliv všech) a bydlením původních obyvatel jsou určitě rozdíly. To je další záležitost, ve které musíme počkat na definitivní výsledky SLDB 2011 v celé územní podrobnosti.
[email protected] 39
