ÚVODNÍ SLOVO Milí farníci, kdyţ bude končit měsíc březen, tak budeme stát těsně před velikonocemi. Víme, ţe tyto svátky jsou první a poslední příčinou naší víry, pro kterou si nás vyvolil sám Jeţíš Kristus. Moje myšlenka však není bezprostředně velikonoční, třebaţe se od nich oddělit nedá. To, o čem teď přemýšlím častěji, je svátost Ducha svatého – biřmování. Duch svatý, Utěšitel, uvádí věřícího člověka do veškeré pravdy. Nikdo neumí jako On ovládnout a vyuţít úplně kaţdou situaci osobního ţivota, a nastavit ji tak, abychom viděli pravdu ţít. Abychom pravdu viděli nejen jako jakési pravidlo či definici, ale abychom ji viděli ţít. On chce ale ještě víc. Chce, aby nás Pravda osobně stigmatizovala. Nejde totiţ o nic menšího neţ o Pravdu – Krista, o které říká apoštol Pavel: „Neţiji uţ já, ale ţije ve mně Kristus“. Tuto svátost nejde vysvětlit „polopatě“, protoţe ona se nechává pochopit víc tím, jak je proţívána, neţ jak je vysvětlována. Myslím ale na biřmování také proto, ţe za chvíli skončí zima a s postupujícím jarem se začne přibliţovat i konec školního roku. Myslím tedy na biřmování a proto i na děti, které jsou v posledním ročníku našich farních katechezí. Chci přitom říct hlavně jejich rodičům a také katechetům, abyste je k této svátosti povzbuzovali. Vím ovšem, ţe k přípravě na biřmování je moţné se přihlásit v Praze na vícero místech, ale zároveň je moţné, a myslím, ţe i moudré, se k přípravě přihlásit v naší farnosti. Domnívám se, ţe je to moudré proto, ţe tak budeme, u nás doma, víc spojeni na Pánově vinici. Mějte se moc hezky a přeji vám krásné proţití konce zimy a začátku jara. Antonín Lukeš, M.Id. ŽIVOT FERNANDA RIELA, ZAKLADATELE MISIONÁŘŮ IDENTES – 5. ČÁST Fernandův ţivotopis minulý měsíc končil vzpomínkou na biskupské dovolení, jímţ laiku Fernandovi bylo umoţněno promlouvat v tenerifských kostelích, které se, proti zvyklostem, přeplňovaly mladými lidmi. To však téměř všichni kněţí a také mnozí laikové nesli s nelibostí i ţárlivostí. Smrt biskupa Dominga, k níţ došlo 1. srpna 1961, tak logicky znamenala, ţe Fernando a institut Identes pozbyli jediné oficiální zastání a museli počítat s úplným odmítnutím. Tou dobou navíc, krátce před biskupovou smrtí, se náhle zhoršilo Fernandovo zdraví. Byl to začátek jeho vyčerpávajícího, více neţ čtyřicetiletého martýria nemoci, které skončilo aţ smrtí. Příčinou všeho, včetně onoho prvnímu ataku, bylo nepochybně dlouhé a těţké přepětí organizmu, které nebralo konce, takţe jinudy neţ přes nemoc jeho 1
cesta ani nemohla vést. Aţ s tímto rapidním propadem zdraví musel zanechat práce u pošt, kde aţ té doby stále pracoval. S těmito nepříznivými vyhlídkami však přicházela i radost, protoţe právě tehdy institut početně rychle rostl. Za zmínku stojí, ţe většina mladých, kteří do institutu vstupovali, vzešla z uţ zmíněných barů «Deštníčky» a «Imperial». Těţkosti a rány však dopadaly. V říjnu toho roku byl vydán dekret, kterým byl zrušen právní statut institutu, s ním samozřejmě povolení k hlásání v kostelích a to nejhorší; byl vydán zákaz vykonávat asketicko-mystický examen, tedy něco, co pro svědomí kaţdého, kdo se ho účastnil, mělo rozhodnou důleţitost. Nový tenerifský biskup Nový biskup se úřadu ujal aţ v únoru roku 1962 a těţkosti s jeho příchodem vzrostly. Útisk nebyl namířen jen proti Fernandovi, ale i proti členům zrušeného institutu, a na prosby o svolení vykonávat examen alespoň v soukromí, odpověď nepřicházela. Dne 7. listopadu 1962 ve Vatikánu, Fernanda přijal kardinál Ottaviani, který examen povolil v soukromí. Zároveň si od Fernanda vyţádal konstituce institutu, coţ bylo důleţitým povzbuzením pro budoucnost. Ta však byla ještě hodně vzdálená. Fernando po návratu nového biskupa o audienci a celém jejím obsahu informoval a opakovaně ho ujistil o své poslušnosti jemu osobně jako biskupovi Kristovy církve. Odpovědí bylo, ţe diecéze Tenerife, k povolení kardinála Ottavianiho, ţádný kanonicky příslušný dekret nevydá. Pročeţ, i nadále, jakkoliv byla jejich setkání náboţenské povahy respektive byla setkáním soukromým, budou chápána jako neposlušnost vůči místnímu biskupovi, z čehoţ budou vyvozeny důsledky. Fernando biskupa znovu ujistil o poslušnosti a o úplném zdrţení se soukromých setkání náboţenské povahy. Krátce na to biskup Fernandovi napsal: „ …opakovaně mne přesvědčilo, ţe váš projekt nazývaný «Institut Id Krista Vykupitele», není dílem Boţím, ţe Bůh jej nechce a proto jej nechce a nepřipouští ani biskup. Dekret o jeho úplném a kompletním rozpuštění je z opravdové inspirace Pána a je vůlí Boţí i biskupa, aby byl plněn s naprostou věrností.“ Jak dál? Nedlouho na to se naskytla příleţitost otevřít ve městě La laguna malou soukromou školu pro děti. Pochopitelně se muselo postupovat opatrně, ale škola otevřena byla a Fernando i někteří spolubratři v ní začali učit. Fernando tuto práci nemohl, ani nedokázal dělat jinak neţ opět jako předávání poselství evangelia. Navíc ne opatrnicky ve strachu z případných důsledků, ale dělal to tak jak mu bylo vlastní, otevřeně, prostě a osobně. Nezapomínal na biskupův zákaz, ale 2
nebyl sto přemýšlet podle jiného modelu neţ evangelního. Avšak útisk rychle sílil a změnil se brzy v pronásledování. Fernando nikdy v hierarchii institutu nefiguroval. Sám si přál, aby příslušná autorita vţdycky vyšla z voleb. Z nich také, jiţ dříve vzešel první prezident institutu P. Sebastián Farrais, který jiţ byl knězem, a kterému tehdy bylo zakázáno slouţit mši svatou a v jednom klášteře byl dokonce na deset dní zadrţen. O tomto zadrţení uţ však Fernando informoval apoštolského nuncia. Vztahy se Svatým stolcem Sama audience u kardinála Ottavianiho napovídá, ţe Fernando byl se Svatým stolcem v písemném kontaktu. Ano byl s ním v písemném kontaktu, ale ne tak, ţe by obesílal Svatý stolec stíţnostmi. To sice udělal, ale jen v mezním případě P. Sebastiána Farraise. Tématy korespondence byla teologie, antropologie, ideově a politicky rozdělený svět zmítaný studenou válkou. Také sociální disproporce a problémy třetího světa. Byl to jakýsi dialog nad otázkami, jimiţ se církev, tváří v tvář světu, musela a musí zabývat. Fernando většinu svých úvah posílal Svatému Stolci hlavně v první polovině pontifikátu Pavla VI., tedy v 60. letech. Většina z nás má ze šedesátých let pozitivní pocity, ale zároveň rozeznáváme, opět asi většina z nás, ţe konfúze lidských a společenských hodnost v šedesátých letech byla masivnější neţ kdykoliv dřív. Celé tehdejší (nejen tehdejší) společenské klima Fernanda přesvědčilo pro «slib katedry», který tenkrát pro institut ustavil. V praxi tento slib znamená soustavné studium k sluţbám víry a důstojnosti člověka, a k sluţbám náboţenského ţivota obecně. Pro představu o korespondenci to, mimo jiné, byla třídílná Mariologická studie. V prvním díle se věnuje dogmatice, konkrétně otázce milosti posvěcující a pojmu hypostaze, kterou vidí nejen v Christologii, ale také v antropologii. Druhou část věnuje morální teologii a třetí pastoraci. Dál odeslal pojednání věnované Nejsvětější Trojici (ad intra i ad extra) se zapracovanou otázkou stvoření a evoluce. Odeslal také pojednání o Kristovy přítomnosti v eucharistii a transsubstanciaci, pojednání o apoštolátu, o kněţství… Korespondence byla rozsáhlá, ale podrobný výčet myslím není nutný a podrobně ho vlastně ani neznám. Přece však je dobré zmínit ještě jeden osobní dopis, v němţ interpretuje svou osobní víru v dogma papeţské neomylnosti. Obsahem dopisu je Fernandovo vyznání víry v Kristův slib, ţe moci pekel nepřemohou Petra, ani jeho nástupce a v důsledku toho nepřemohou nikdo, kdo Petra staví do středu svého srdce. Fernando v tomto dopisu napsal, ţe tak je Pavel VI., pro své poslání «být Petrem», znamením naší individuální i kolektivní spásy. 3
Fernando měl ze členů Svatého Stolce, jak sám říká: «titánský dojem», protoţe něco takového jako období šedesátých let církev do té doby nepoznala. Pochopitelně se ptáme, jestli tato pojednání neobsahovala dogmatické chyby anebo zda nebyla čímsi uţ dávno řečeným? Svatý stolec k jeho spisům aţ dosud oficiální stanovisko nesdělil, i kdyţ výměna dopisů tehdy byla velmi ţivá. Na tutéţ otázku by si samozřejmě přál znát odpověď i Fernando a stalo se, ţe byl pozván k audienci Prefektem Kongregace pro nauku víry, kardinálem Seperem. Došlo k ní 7. května roku 1969 a Fernando při ní byl ujištěn, ţe jeho teologické spisy dogmatické chyby neobsahují. Tato audience však měla ještě jiný, druhý bod k projednání, ale o něm budeme pokračovat v příštím čísle. STŘEDEČNÍ MŠE SV. PRO BBC V MICHLI AŽ OD 12:00 HOD. Před necelými dvěma lety, kdyţ uţ v BBCentru, hned vedle kostela Narození Panny Marie, pracovalo jiţ obrovské mnoţství lidí, jsme se rozhodli pro určitou změnu v našem zavedeném mešním pořádku: poskytovat těm osobám, zvláště katolíkům, příleţitost zastavit se alespoň na chvilku modlitby v našem kostele. Proto jsme zavedli další mši svatou, a to, jak víte, ve středu v 7:30 hod. ráno. BBCentrum tuto zprávu uveřejnilo i ve svém čtvrtletním buletinu. Dnes, i kdyţ občas někdo z pracujících BBCentra tuto mši navštíví, vidíme, ţe se i tato mše stala téměř výlučně farní záleţitostí. I Vás, farníků, aţ do této chvíle přicházelo jen několik, s výjimkou svátků. Zato Vaše návštěvnost byla velmi stabilní. Jsme vám za to velice vděční: za vaši přítomnost i za modlitby. Víme i to, ţe některým z vás tato hodina lépe vyhovovala. Chceme se ale drţet původní myšlenky a proto jsme se, i na doporučení farní rady z 1.12.2011, rozhodli pro změnu. Středeční mše svatá pro pracovníky BBCentra a ostatní zájemce jiţ nebude v 7:30, ale ve 12:00 hod., a to od března. Znamená to, ţe po prvé tuto polední mši budeme slouţit ve středu 7.3.2012 v Michli. Pokud se takto podaří přizvat nové návštěvníky mše, tak u tohoto času zůstaneme; kdyby ne, tak uvidíme. Děkujeme Vám všem za pochopení a podporu. Antonio Pérez, farní vikář PŘÍPRAVA KE SVÁTOSTI BIŘMOVÁNÍ Milí farníci i všichni ostatní, kteří budete tento farní list číst, pokud jste dosud nepřijali svátost biřmování nebo i svátost křtu, chci říct, ţe se můţete přihlásit na přípravu k přijetí těchto svátostí. Duchovní ţivot je v kaţdém člověku uţ od samotného početí, bez ohledu na vyznání. Je tomu tak proto, ţe ţivý, osobní duch, je základem osobního ţivota vůbec. Proto je také hodně druhů a úrovní duchovního ţivota. Avšak věříme nebo tušíme, ţe aţ v Jeţíši Kristu přichází vrcholné vyjádření duchovního ţivota. To 4
ovšem předpokládá Kristův křest. Úplné ponoření do ţivota s Kristem pak přichází ve svátosti biřmování - svátosti Kristova Svatého Ducha. Vy, kteří pokřtěni nejste a jakési křestní volání pociťujete, tak raději nečekejte na vhodnější chvíli, a přijďte. Budete-li chtít, tak se svobodně můţete obrátit na kteréhokoliv kněze, to znamená, ţe i na nás, na správce farnosti. Na otce Antonína a Antonia Vicenteho. Telefon: 241 485 428 ZÁPIS Z FARNÍ RADY Dne: 2.2.2012 Přítomni: P. Antonín Lukeš, P. Antonio Vicente Perés Caramés, Petr Hobza, Miroslava Horáková, Petr Kolář, Dorotka Kramaříková, Luboš Kysela, Lucie Rudňanská, Lukáš Svoboda, Josef Tlustý, Martin Vítek Hosté: Lada Pallová (za ekonomickou radu) Omluveni: zástupkyně školských sester S účetnictvím farnosti vypomáhá Dorotka Kramaříková. Záměr nových nástěnek na Habrovce: Lukáš Svoboda je zakoupí. Byla instalována nová nástěnka před kostelem v Michli. Josef Tlustý předloţil 3 návrhy osvětlení kostela na Habrovce (ve spolupráci s firmou Delta Light). Farní rada pověřila Josefa Tlustého, aby byly dopracovány návrhy pro osvětlení presbytáře. Diskuse o preferovaných investičních záměrech farnosti: osvětlení kostela na Habrovce zateplení zádveří kavárničky na Habrovce nástěnky na Habrovce oplocení areálu na Habrovce s bývalou zahrádkářskou kolonií (asi nutná výměna celého plotu). Členové rady tento seznam do příštího jednání doplní. Následně bude rozhodnuto o prioritách. P. Antonín informoval, ţe farnost dne 15.2.2012 navštíví okrskový vikář III. praţského vikariátu P. Góra, který je současně farářem vršovické farnosti. Bude slouţit večerní mši na Habrovce a pak se sejde na faře se členy farní rady ke společné večeři a rozhovoru. Proběhla volná diskuse o moţnostech pastorace mládeţe v naší farnosti. Některé podněty: P. Antonín by rád nabídl moţnost přípravy mládeţe na svátost biřmování práce s ministrantskou skupinou (výlety?) poutě (Velehrad, návštěva u sochaře Olivy) – P. Antonín Petr Kolář nabízí účast na cyklovýletě Orla do Dobříše (květen?) zprostředkovávat informace o zajímavých aktivitách pro mládeţ i mimo farnost (např. duchovní cvičení v centru mládeţe Nazaret v Kunraticích, 5
přednášky – jako např. Marek Orko Vácha zítra ve spořilovské farnosti atd.) mše pro mladé máme zájem, aby i naše farnost měla co nabídnout naší mládeţi, zároveň podpoříme i její účast na zajímavých aktivitách mimo farnost Účty farnosti: Lukáš Svoboda informoval, ţe není nutné podniknout ţádné změny v jejich nastavení. Příští farní rada se sejde 29.3.2012. Zapsal Martin Vítek
Milé děti, v dnešním biblickém příběhu uslyšíme o králi Šalamounovi a jeho moudrosti.
Šalamoun ji
hledal a přál si ji hlavně kvůli svému národu. Chtěl být dobrým vládcem, chtěl, aby se všem dobře dařilo. Hledal prospěch pro všechny. Moudrým se stáváme poctivým učením se a upřímným poznáváním ţivota. Váš Sedmikrásek KRÁL ŠALAMOUN
z knihy: "Dětská ilustrovaná Bible", vydalo: nakladatelství Fragment, anglický originál: nakladatelství Usborne Publishing Ltd., autor: Heather Ameryová, ilustrace: Linda Edwardsová
6
KRÁL ŠALAMOUN 1. kniha Královská Šalamoun, Davidův syn, byl králem Izraele. Ţil ve slavném městě jménem Jeruzalém. Jedné noci k němu přišel bůh a zeptal se ho: „Jaký dar by sis ode mě přál?“ Jsem příliš mladý na to, abych byl vládcem, a musím se ještě doně učit. Přál bych si, abys mi dal moudrost a já mohl vládnout dobře a spravedlivě,“ odpověděl Šalamoun. Bůh byl jeho odpovědí velmi potěšen. „Mohl jsi poţádat o bohatství, slávu či smrt svých nepřátel,“ řekl, ale protoţe jsi poţádal o moudrost, udělám tě nejmoudřejším člověkem na světe. K tomu ti daruji i bohatství a slávu. Navíc se doţiješ vysokého věku.“ Král Šalamoun se brzy proslavil svými moudrými rozhodnutími a lidé za ním přicházeli pro spravedlivé rady. Jednoho dne přišly k jeho dvoru dvě ţeny a prosily o pomoc. První ţena řekla: „S touto ţenou ţiji ve stejném domě. Před pár dny se nám oběma narodilo dítě. Její dítě zemřelo, ale ona ukradla to moje a nyní tvrdí, ţe patří jí.“ „Ne, to tvoje dítě zemřelo!“ vykřikla druhá ţena. „Tohle dítě patří mně, poznám přece, ţe je moje!“ „Přineste mi meč!“ přikázal král Šalamoun jednomu ze svých stráţců. Kdyţ ho muţ donesl, král Šalamoun prohlásil: „A teď to dítě rozsekni na dvě poloviny a kaţdé ţeně dej jednu půlku.“ Jedna z ţen zvolala: „Ano, zabij to dítě, ať ho nemůţe mít ani jedna z nás!“ Ale druhá ţena zaprosila: „Můj pane, nezabíjej to dítě. Dej ho té druhé ţeně a nech ho ţít.“ Král Šalamoun poznal, ţe tohle je skutečná matka, a vrátil jí dítě. KRÁLOVNA ZE SÁBY
7
z knihy "Malá dětská Bible", vydalo: autor: Pat Alexander, ilustrace: Carolyn Cox
Karmelitánské
nakladatelství,
1. kniha Královská 10 Šalomounova sláva se rozšířila i do dalekých zemí. Kupci donesli zprávu o jeho moudrosti přes poušť aţ do země Sába. Královna Sáby nevěřila tomu, co kupci říkali, ale byla by se sama ráda dozvěděla, co je to za krále. A tak sepsala všechny nejtěţší otázky, které ji napadly, aby ho vyzkoušela. A pak se vydala s celým svým doprovodem a s velbloudy naloţenými vzácným kořením, drahokamy a zlatem na dlouhou cestu. Obyvatelé Jeruzaléma byli zvyklí na návštěvníky z daleké ciziny. Ale kdyţ přijela královna ze Sáby, hleděli na ni s úţasem. Královnu uvedli do královského paláce. Poloţila králi Šalomounovi všechny otázky, které si pro něj připravila. A on na všechny odpověděl! Provedli ji palácem a ukázali jídla, která se připravovala pro králův stůl a pro velké hostiny. Viděla královské úředníky v jejich nádherných oblecích. To jí úplně bralo dech. „Nevěřila jsem tomu, co mi o tobě vyprávěli,“ řekla králi. „Teď jsem to ale viděla na vlastní oči. Bůh dal svému lidu moudrého krále, protoţe Bůh svůj lid miluje.“ Dala králi Šalomounovi dary, které s sebou přivezla: vzácná koření, drahokamy a zlato. Také král jí dal na oplátku svoje dary a všechno, co si přála. Potom se královna se svým průvodem vrátila do Sáby. ŠALAMOUN A JEHO CHRÁM 1. kniha Královská Šalamoun byl králem uţ čtyři roky, kdyţ začal stavět chrám, v němţ by mohl uctívat Boha. Stovky muţů lámaly kámen v lomech na horách a opracovávali ho do správných tvarů pro stavbu základů a zdí. Šalamoun si přál, aby stěny chrámu byly obloţeny cedrovým dřevem. Nejlepší cedry rostly na severu, kde vládl týrský král Chíram. Král Šalamoun uzavřel s králem Chíramem smlouvu. Chíram mu dal svolení, ţe smí pokácet cedry a odplavit je podél pobřeţí aţ k chrámu. Šalamoun na oplátku kaţdoročně posílal Chíramovi obrovské mnoţství obilí a oleje. Na stavbě chrámu pracovaly tisíce dělníků. Měl dvě prostory. Ta vnitřní byla 8
čtvercová, bez oken. To byla svatyně. Do ní směl jedinkrát za rok vstoupit pouze velekněz, a to během svátku zvaného Den smíření. V obrovské vnější prostoře se nacházel oltář a deset stojanů s lampami. Všechny stěny chrámu byly obloţeny cedrovým dřevem, v němţ byly řezby květin, stromů a okřídlených tvorů. Všechno, dokonce i podlaha, bylo pokryto zlatem. Kolem chrámu se prostíralo rozlehlé nádvoří, kde se lidé mohli modlit k Bohu. Po sedmi letech byl chrám konečně hotov. Šalamoun svolal všechny kněze a lidi k slavnostnímu a důstojnému obřadu. Poté prostory chrámu vyplnila Boţí přítomnost. Venku se král Šalamoun postavil před lidmi a pomodlil se k Bohu. Nakonec oslovil shromáţdění: „Kéţ je Bůh vţdy s námi. Kéţ jsme mu vţdy věrní a řídíme se jeho přikázáními.“ Kdyţ byl obřad u konce, král Šalamoun uspořádal pro lid bohatou hostinu. Trvala rovných sedm dní. Pak všem poţehnal a spokojené je poslal domů.
9
NÁVŠTĚVA OKRSKOVÉHO VIKÁŘE P. GÓRY Na úvod malé vysvětlení: Slovo vikariát znamená seskupení více farností. Praha má celkem čtyři takové vikariáty. Ten, do kterého patří naše farnost, se nazývá 3. praţský a rozprostírá se od Vinohrad aţ po Uhříněves nebo od Modřan aţ po Koloděje. V čele vikariátu stojí zpravidla jeden z farářů, který má kromě péče o svou farnost za úkol i starost o všechny farnosti ve vikariátu. Naším vikářem je nyní P. Stanisław Góra, farář ze sousedních Vršovic. Otec Stanisław ohlásil návštěvu v naší farnosti a slouţil ve středu 15. února mši v kostele sv. Františka na Habrovce. Hned z jeho prvních slov bylo jasné, ţe nepůjde o přísnou „vizitaci“, ale o přátelskou návštěvu. Při mši nezapomněl ani oslovit rodinu, která přišla na bohosluţbu připomenout si jiţ třetí výročí úmrtí našeho farníka Jana Winklera, mj. velvyslance České republiky ve Velké Británii. Navodil tak od začátku hřejivý a otevřený vztah s námi se všemi. A neskončilo jen u hezkých slov při kázání. Členové farní rady byli po mši pozváni na společnou večeři s otcem Stanisławem na michelskou faru. Večeře to byla chutná, za coţ patří dík farnicím Martě Pechové, Marii Klepšové a Dagmar Khekové. Ale bylo by málo, kdybychom jen „hodovali“. Otec vikář se ţivě zajímal o ţivot v naší farnosti. Kaţdý z nás mohl hovořit o tom, co si myslíme, ţe se v naší farnosti daří a co by se mohlo zlepšit. P. Stanisław vše doprovázel svými postřehy a připomínkami. Nepřikazoval, nekáral. Všechny si nás získal svým otevřeným srdcem, nasloucháním i tím, ţe se za starosti naší farnosti na závěr večera s námi modlil. A všichni jsme odcházeli domů nejen s jeho pozdravy a ujištěním o modlitbě, nejen s novou inspirací, co bychom mohli v naší farnosti dále podnikat, ale zejména s jistotou, ţe máme ve vedlejší farnosti otce, či spíše bratra, který na nás myslí. A to není málo. Za farní radu Martin Vítek Pán Bůh miluje své lidské děti Jitřní píseň ptáci pějí, medová vůně z rozkvetlých lip se line, 10
ať krása světa nezahyne! Krása světa pro spravedlivé a čestné lidi, hlavně oni ať ji vidí! za to, ţe si pomáhají v jejich duších vroucí cit se tají! a Pán Bůh všechny dobré skutky vidí, miluje své lidské děti od století ke století. Amen Jarní nebe a dobro od Pána Boha Jarní nebe je podobné modrému safíru, všichni dobří lidé na zeměkouli při pohledu na něj touţí po míru! Všichni dobří lidé na zeměkouli chrání přírodu a přinesou ţíznícím květinám Boţí dar – vodu! A já pokorně prosím, aby přestaly války, a lidé byli vděčni Pánu Bohu, ţe pořád bdí nad světem, a chystá dobro boţím dětem! Amen
Eva Marie Kubcová
VEČER POEZIE Srdečně zveme na večer poezie, který se chystá na neděli 18. března ve 20:00 hodin v sále na Habrovce. Vím, ţe ten večer bude akorát po farním bazaru, takţe po náročné akci, ale je to také den mezi svátky svatého Patrika a svatého Josefa, ale přesto jste všichni tímto zváni. Antonín Lukeš, M.Id.
11
FARNÍ SÁL HABROVKA - ZPRÁVA ZA ROK 2011 Začnu dneska, jak jinak, neţli penězi :o) Vedle placených akcí, oslav, setkání a cvičení jsme pomohli řadě veřejných akcí - níţe uvádím jen ty, které byly zdarma. Je to dobře, ţe kdyţ sami nepomáháme, tak můţeme podpořit někoho, kdo pomáhat umí, a na rozdíl od nás, také skutečně pomáhá. Jste - či jsme - na to dost hrdí? Nadace Dětský úsměv měla na Habrovce karneval. Stará se o zlepšení podmínek dětí v kojeneckém ústavu v Krči. Školili se u nás dobrovolníci z Člověka v tísni. Skauti měli postní bohosluţbu a setkání, o Vánocích „besídku“, kromě krčských oddílů mohla na Habrovce svou akci uspořádat další dvě skautská střediska. Konalo se zde setkání zaměstnanců a dobrovolníků Cesty Domů, skautské schůzky (kdyţ v klubovně mrzlo), křest romského komiksu Příbjehi (s Jiřím Langmajerem a Simonou Babčákovou), Jednota Baptistů pořádala několik kursů animátorů – těch, co se starají o mládeţ, konal se koncert střediska Raná péče (pomáhají postiţeným), poté byla Benefice sdruţení Okamţik (pomáhají zrakově postiţeným). Dále sem patří výroční akce o.s. Romodrom (byli báječní, hádejte, komu pomáhají) a předškolní workshop znevýhodněných dětí Člověk v tísni je doučoval před začátkem školy, a tím končím tento výběr. Zadarmo byly také všechny farní akce, jejich seznam vypisuju kaţdý rok, a znáte je z farního kalendáře a z ohlášek. A teď konečně k těm penězům, koneckonců jsem vám, totiţ farnosti, za ně odpovědný: Za sál se letos vybralo 220 005 Kč, podruhé přes 200 000 Kč (v r. 2010 to bylo 228 000 Kč). Náklady (voda, plyn, elektřina, materiál na údrţbu, úklid) nejsou ještě přesně vyčísleny, ale bývají cca 120 000 Kč. Díky všem, kdo zaplatili více, díky všem, kdo přispěli jakoukoliv prací a pomocí, jmenovitě Pavlu Steinbauerovi st., který se důsledně stará o část běţných povinností, a Pavlíně Muzikářové za spolupráci při výměně koberce a při malování. Ale opravdu díky i všem dalším, kteří mají zásluhu na tom, ţe se sál zlepšuje a činnosti rozšiřují. Josef Basík A JEŠTĚ SÁL HABROVKA Jsem za těch 12 let v sálu fakt ošoupanej, jsem pak i méně vrlej :o) také času mám méně neţ dřív. Prosím, aby se starosti o sál někdo ujal, je to pěkná zkušenost. Děkuju za první částečnou nabídku, ale ta nestačí. O práci se můţe podělit několik lidí. Uţ jsem o tom psal, teď 12
v zimě a začátkem jara je menší provoz, a lze se to snadno naučit, navíc já nikam nemizím a rád pomůţu (a budu si připadat děsně důleţitej :o). Josef Basík VÁNOČNÍ POZDRAV od Ramyy Sudhakara, adoptivní dívky naší farnosti. V průběhu předloňského roku jsem se stala „styčným důstojníkem“ za naši farnost v programu Adopce na dálku. Letos před Vánoci jsem na svoji adresu dostala od naší adoptované dívky dopis spolu s pozdravem ze vzdělávacího místa Dharma Jyothi Social Centre, kde dívka Ramya studuje. Protoţe veškerá korespondence s Arcidiecézní charitou chodí na moji adresu, je i dopis od Ramyy adresován mně. Vzhledem, ţe obé bylo v angličtině, poţádala jsem Dášu Winklerovou o překlad. Díky její ochotě Vám mohu tento dopis od Ramyy předat: Má drahá podporovatelko, je období Vánoc a já mám opět to potěšení popřát Vám i Vaší rodině radostné Vánoce a úspěšný Nový rok. Ať Vás náš Pán hojně poţehná svými dary. Moje studia pokračují hladce, úspěšně jsem sloţila zářijové pololetní zkoušky a poté jsem měla krátké prázdniny v Dasaře. Během prázdnin jsem si opakovala obtíţnější učební látku a pomáhala jsem své mamince s prací. Dharma Jyothi Social Centre organizovalo 21. srpna „tábor „profesního vedení“ pro všechny sponzorované děti. Bylo to pro nás velmi uţitečné, neboť jsme se dozvěděly mnohé o svém studiu a o svých moţnostech do budoucnosti. Tábora se účastnilo mnoho dětí. V měsíci říjnu jsme slavili Deepavali. Deepavali je pro hinduisty významný svátek. Ten den uctíváme bohyni Lakšmí, zdobíme své domovy barevnými světly a odpalujeme rachejtle. Moje matka nám uchystala rozličná překvapení a všichni jsme si ten den moc uţili. Dostala jsem od Dharma Jyothi Social Centre na Vaše útraty vánoční dárek. Moc Vám za něj děkuji. Teď máme zimu, počasí je chladné a příjemné. Se srdečnými pozdravy končím svůj dopis, Vaše milující dítě Ramya Sudhakara Myslím si, ţe by bylo velmi dobré, abychom napsali Ramyy dopis, kde bychom jí vysvětlili, ţe je vlastně dítě naší farnosti a poslali jí také pár fotografií. Na všechny Vaše nápady, jak dopis napsat se těší Ivana Zelinková, kontakt:
[email protected] 13
FARNÍ KALENDÁŘ NA BŘEZEN 2012 Čt Pá So Ne Po Út
1 2 3 4 5 6
St
7
Čt Pá So Ne Po Út St
8 9 10 11 12 13 14
Čt
15
Pá So
16 17
Ne 18
Po Út
19 20
St Čt Pá So
21 22 23 24
Ne 25
17:00 Kříţová cesta – Michle 17:00 Kříţová cesta – Krč 2. neděle postní 9:00 úklid kostela - maminky - Krč 9:00 Noemi – kavárna Krč 12:00 mše sv. - Michle 18:30 farní biblická hodina – Krč 20:00 modlitba Taizé - od 19:30 nácvik zpěvu – Krč 17:00 – Kříţová cesta – Michle 17:00 – Kříţová cesta – Krč 3. neděle postní 17:30 Dětská mše – Krč 9:00 Sedmikrásek, program: čtení z Bible – Krč 12:00 mše sv. - Michle 18:30 – farní biblická hodina – Krč 9:00 zdobení věnců a květin na Druţnou neděli - Krč 17:00 – Kříţová cesta – Michle 17:00 – Kříţová cesta – Krč Svátek svatého Patrika 18:00 příprava sálu na Druţnou neděli – Krč 4. neděle postní Sbírka na charitní činnost arcidiecéze 9:00 Družná neděle - sál Krč 20:00 – Večer poezie – sál Krč Slavnost sv. Josefa 9:00 úklid kostela – babičky – Krč 9:30 Čtyřlístek - kavárna Krč 12:00 mše sv. – Michle 17:00 – Kříţová cesta – Michle 17:00 – Kříţová cesta – Krč Svatá Kateřina Švédská 14:00 – Postní rekolekce pro farnost – Michle 5. neděle postní 14
Po Út St Čt Pá So
26 Slavnost Zvěstovaní Páně Den modliteb za úctu k počatému ţivotu a za nenarozené děti 27 9:00 Sedmikrásek - přednáška o ekumenii Jany Erneyiové - Krč 28 12:00 mše sv. – Michle 18:45 – ekumenická biblická hodina - Krč 29 17:00 – Kříţová cesta – Michle 18:30 – schůze farní rady – fara 30 17:00 – Kříţová cesta – Krč 31 Světový den mládeţe – setkání mládeţe – Kobylisy
Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota
POŘAD BOHOSLUŽEB Michle 8:00
17:30 (s nešporami) 12:00 17:30
Habrovka 9:30 11:00 („dětská“) 19:00 17:30 17:30 17:30
17:30 Svátost smíření: obvykle půl hodiny před mší svatou, po domluvě kdykoliv jindy. Vţdy druhé pondělí v měsíci „dětská mše“ FARNÍ MODLITEBNÍ ÚMYSL NA BŘEZEN 2012 Za rodiny, za mládeţ, za dobré vztahy mezi generacemi a za nenarozené děti. Farní list Řk farnosti u kostela Narození Panny Marie Praha–Michle, Baarova 23, Praha 4, 140 00; tel. 241 485 428; e-mail pro zasílání příspěvků do farního listu:
[email protected] (nebo moţno nechat texty příspěvků v sakristiích kostelů), e-mail farnosti:
[email protected]; www.volny.cz/farnost.michle. Redakce textů: Jiří Šesták, Sedmikrásek: Josef Tlustý, doprava FL na faru: Zdeněk Hučín. Ţádáme autory o pochopení pro redakční a jazykovou úpravu zaslaných textů. Vychází 26.2.2012. Náklad 300 výtisků. Uzávěrka příspěvků do dubnového čísla bude ve středu 14.3.2012 ve 23:59. Dubnové číslo vyjde 25.3.2012. 15
