Úvod Občanské sdružení Armáda spásy Armáda spásy ČR... 10

Obsah

Úvod ...........................................................................................................................................8 1 Občanské sdružení – Armáda spásy ..................................................................................10 1.1 Armáda spásy ČR .............................................................................................................10 1.2 Centrum sociálních služeb Josefa Korbela .....................................................................12 1.2.1 Nízkoprahové denní centrum .......................................................................................13 1.2.2 Noclehárna ...................................................................................................................14 1.2.3 Azylový dům................................................................................................................15 1.3 Předlužení u nebankovních společností ..................................................................... 17 1.3.1 Dopravní podnik města Brna .......................................................................................17 1.3.2 Všeobecná zdravotní pojišťovna..................................................................................18 1.3.3 Protialkoholní záchytná stanice ...................................................................................19 1.3.4 Neuhrazené blokové pokuty u Policie ČR a Městské policie ......................................19 2 Problematika předluženosti a neschopnost plnit své finanční závazky ..........................21 2.1 Předlužení .................................................................................................................. 23 2.1.1 Příčiny předluţenosti ...................................................................................................23 2.1.2 Prevence předluţení .....................................................................................................24 2.2 Česká finanční a leasingová asociace ....................................................................... 25 2.2.1. Roční procentní sazba nákladů ...................................................................................29 2.2.2 Zajištění úvěru, sankce, úroky z prodlení a poplatky ..................................................31 2.3 Zákony regulující poskytování půjček....................................................................... 33 3 Východiska zadluženosti .....................................................................................................36 3.1 Snížení výdajů a zvýšení příjmů ................................................................................ 36 3.1.1 Konsolidace .................................................................................................................37 3.1.2 Doporučení při jednání s věřiteli .................................................................................38 3.1.3 Častý postup věřitele v případě prodlení se splátkami ................................................38 3.2. Oddlužení .................................................................................................................. 39 3.2.1 Postup insolvenčního řízení .........................................................................................40 3.2.2Moţnosti oddluţení.......................................................................................................42 3.3 Exekuce ...................................................................................................................... 44 3.3.1 Způsoby exekuce .........................................................................................................45 4 Řešení dluhové problematiky s uživateli Armády spásy ..................................................47 6

4.2. Dluhové desatero ....................................................................................................... 49 5 Metodologická část ..............................................................................................................51 5.1 Popis výzkumného problému ..................................................................................... 51 5.2 Cíl výzkumu ............................................................................................................... 52 5.2.1 Výzkumný design ........................................................................................................52 5.2.2 Zakotvená teorie .........................................................................................................53 5.3 Metody a techniky sběru dat..................................................................................... 55 5.4 Výběr výzkumného vzorku ........................................................................................ 56 5.4.1 Charakteristika výzkumného vzorku ...........................................................................56 5.5 Struktura rozhovoru .................................................................................................. 58 6 Realizace výzkumu ..............................................................................................................60 6.1 Analýza dat – otevřené kódování ............................................................................... 60 6.2 Axiální kódování ........................................................................................................ 80 6.3 Selektivní kódování .................................................................................................... 83 Závěr ........................................................................................................................................88 Resumé .....................................................................................................................................90 Summary..................................................................................................................................90 Seznam použité literatury ......................................................................................................91 Seznam zkratek .......................................................................................................................94 Seznam příloh ..........................................................................................................................95 Seznam grafů ...........................................................................................................................96

7

Úvod Problémy lidí bez domova a dalších sociálně ohroţených skupin stále přetrvávají. Do kategorie lidí bez přístřeší či ohroţených sociálním vyloučením nepatří jen lidé, které vidíme posedávat a přespávat na veřejných místech, ale i ti, kteří bydlí v nevyhovujících, nedůstojných, provizorních přístřešcích, v azylových domech a ubytovnách. Důvody bezdomovectví bývají kombinací více faktorů. Finanční a osobní problémy vznikají často rozvodem, úmrtím partnera, zdravotními problémy, duševními nemocemi, anebo drogovou či jinou závislostí. Lidé bez domova se nachází natolik v bezvýchodné situaci, ţe jen velmi těţko vyhledávají poradenské a sociální sluţby, které by jim pomohly.1 Národní velitel Armády spásy v ČR Mike Stannett uvedl, ţe zařízení Armády spásy mají ve své roli za úkol nejen poskytovat první pomoc v podobě nouzového ubytování a stravy, ale také pomáhat vytvářet systém sociální intervence, rehabilitace a sociálního začlenění. Snaţí se působit hlavně jako partner, nejdříve pro člověka, který potřebuje pomoc, potom pro ostatní organizace a úřady, ale také pro širokou veřejnost. Současnou situaci v oblasti bezdomovectví vidí jako výsledek působení přechodu z centralizovaného na trţní hospodářství, endemický alkoholismus, nedostatečné vzdělání, neexistující průprava mladých lidí před tím, neţ opustí instituci a začnou samostatně ţít, a rozpad rodiny2 Pracuji jako sociální pracovnice v azylovém domě Armády spásy v Brně, kde se více jak polovina uţivatelů potýká s předluţeností. Klienti z různých důvodů nejsou schopni finanční závazky splácet a na umoření starých dluhů si vytvářejí dluhy nové. Zadluţení je nejčastější příčinou propadu uţivatelů do ţivota v chudobě. Dluhy postupně narůstají a klienti se dostávají do sociálně a ekonomicky neudrţitelné situace, protoţe mají další závazky ve formě půjček nebo úvěrů. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala hlavní příčiny, průběh a následky problematiky předluţení uţivatelů azylového domu Armády spásy v Brně. Postupně jsem získávala informace, jakým způsobem problémy s dluhy řeší, zda mají nějaké znalosti

1

Evropský rok boje proti chudobě. Bezdomovectví v ČR [online]. Brusel : Konference EU, 2010, cit.2011-03-25]. Dostupné na: http://www.2010againstpoverty.eu/export/sites/default/downloads/Topic_of_the_month/CZ_20100723_Artic le_5_Homelessness.pdf 2 STANNETT, Mike. Fight and prevention activities against homelessness. In HRADECKÝ Ilja. Examles of best practices in the fight against homelessness. s. 29

8

v oblasti finanční gramotnosti a jestli se dokáţí orientovat v jiných organizacích, které pomoc v případě předluţení klientům bezplatně nabízejí. Zaměřila jsem se také na to, jak uţivatelé azylového domu tuto skutečnost proţívají, jak identifikují a vnímají své zadluţení a do jaké míry to ovlivňuje jejich kaţdodenní ţivot. Dále jsem zjišťovala, jak se lze vyvarovat tomuto jevu a jaké formy pomoci v případě předluţení pouţít. V říjnu 2010 jsem absolvovala kurz „V pasti dluhů“ organizovaný občanským sdruţením Podané ruce. Cílem kurzu bylo seznámit pracovníky v sociálních sluţbách s moţnostmi pomoci uţivatelům, kteří se ocitnou ve finančních potíţích. Na kurzu jsem se obeznámila se zásadami a principy zadluţování, důvody neschopnosti splácet pohledávky související s ţivotními událostmi, otázkami exekuce a základními kroky poradenského procesu s dluţníky. Diplomovou práci jsem rozdělila na dvě části teoretickou a metodologickou. V první části popisuji občanské sdruţení Armády spásy v ČR, Centrum sociálních sluţeb Josefa Korbela, které má tři registrované sociální sluţby: nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům. Dále popisuji postup vymáhání pohledávek společností, u kterých vznikly uţivatelům nejčastěji dluhy. Charakterizuji problematiku předluţení, její příčiny a prevenci, Českou finanční a leasingovou asociaci, zákony regulující poskytování půjček, východiska zadluţenosti a moţnosti řešení dluhové problematiky v Centru sociálních sluţeb Josefa Korbela v Brně. V metodologické části jsem se rozhodla pro kvalitativní výzkum, protoţe zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních problémů a jeho hlavním úkolem je vytvoření komplexního obrazu o zkoumaném jevu.3 Metodu sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor, ve kterém můţe respondent vyjádřit svůj subjektivní pohled a názor. Výzkumný vzorek byl záměrně orientován na uţivatele jedné z registrovaných sluţeb Centra sociálních sluţeb – azylový dům, kteří mají problémy s předluţením. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjištění, jestli předluţenost můţe vést k sociálnímu vyloučení uţivatelů azylového domu Armády spásy, a zda tuto skutečnost ovlivnily nedostatečné znalosti v oblasti finanční gramotnosti.

3

HENDL, J. Kvalitativní výzkum. s. 12.

9

1 Občanské sdružení – Armáda spásy Misijní prohlášení Armády spásy zní: „Armáda spásy jako mezinárodní hnutí je součástí všeobecné křesťanské církve. Její poselství je zaloţeno na bibli. Její sluţba je motivována láskou k Bohu. Jejím posláním je kázat evangelium, dobrou zprávu o Jeţíši Kristu, a v jeho jménu naplňovat lidské potřeby bez jakékoli diskriminace.“4

1.1 Armáda spásy ČR Armáda spásy je mezinárodní křesťanské a charitativní hnutí zaloţené Williamem Boothem v roce 1865 v Londýně, jehoţ působnost a uspořádání mají částečně vojenský charakter, a které je součástí všeobecné křesťanské církve. Členství v Armádě spásy je plnohodnotným členstvím ve všeobecné křesťanské církvi a mezi denominacemi zaujímá místo protestantské církve s prvky metodismu.5 Hlavní motivací organizace je Boţí láska zjevená v Jeţíši Kristu a v jeho jménu naplňovat potřeby kaţdého člověka. To se projevuje v duchovní sluţbě, jejímţ hlavním cílem je kázání evangelia, poradenství a úsilí o morální, duchovní, fyzickou a obnovu všech potřebných lidí v rámci její působnosti, bez ohledu na rasu, barvu pleti, vyznání, pohlaví nebo věk.6 Hnutí se z Británie rozšířilo do mnoha částí světa. Členové Armády spásy se nazývají salutisté a pocházejí z mnoha kulturních prostředí a sdílejí spolu mezinárodní společenství.7 Činnost Armády spásy je postavena na sborové práci. Místní sbor je řízen důstojníkem – kazatelem, který zodpovídá za veškerou misijní a sociální práci. Členové sboru mají většinou své zaměstnání a ve volném čase slouţí podle svého obdarování

4 5 6 7

KOSORIN, P., Výroční zpráva 2007, s. 3. KLIMEŠ, P., Poskytujeme sociální služby, s. 5. DIJKSTRA, P., Směrnice nárdního velitele Armády spásy v ČR, s. 4. Co je Armáda spásy, Informační brožura Armády spásy, s. 1.

10

a potřeby. Důstojníci často slouţí na plný úvazek. V sociálních zařízeních Armády spásy pracují rovněţ placení odborníci, kteří nemusí být zároveň salutisty.

8

Armáda spásy

nepečuje jen o spasení, ale také o tělesné potřeby lidí, kteří jsou v nouzi. Heslo „tři S“ znamená Soap, Soup, Salvation (mýdlo, polévka, spása) a je aktuální dodnes. Symboly Armády spásy jsou prapor a znak. Vlajka byla poprvé uţita v roce 1878 v Coventry a má tvar hvězdy. Modrá barva představuje svatost Boţí, ţlutá hvězda oheň Ducha svatého a červená barva je znamením krve Jeţíše Krista. Na hvězdě je napsáno heslo „krev a oheň“. Vlajka se nosí v čele průvodu a je postavena na čestných místech v halách Armády spásy. Oficiální znak Armády spásy je připevněn na čepicích salutistů a uţívá se také jako identifikační znak na dopisních papírech, publikacích a zaujímá významné místo v kaţdé shromaţďovací hale Armády spásy.9 V současné době vykonává Armáda spásy svoji činnost ve 117 zemích a má více neţ 1,5 milionů členů. Duchovní a sociální práce probíhá ve 175 jazycích a v téměř 28 000 zařízeních. Mezinárodní ústředí Armády spásy má sídlo v Londýně, coţ je zároveň sídlo generála, který je volen Radou – skupinou starších důstojníků (nejvyšší radou komisařů) na dobu 5 let. V současné době je generálem Shaw Clifton, který je generálem v pořadí osmnáctým. Pouze dvakrát byla zvolena generálem ţena. První ţenou byla Evangelíne Boothová, zvolená v roce 1935, druhou byla Eva Burrowsová, zvolená v roce 1986. Eva Burrowsová byla mimo jiné odpovědna za znovuobnovení Armády spásy v České republice v devadesátých letech. Ţeny musely být svobodné, v případě, ţe se vdaly, byli by generálem zvoleni jejich manţelé.10 Armáda spásy začala svou činnost v Československu v roce 1919. Kromě evangelizace provozovala i domovy pro bezdomovce a starala

se o lidi na okraji

společnosti. Po II. světové válce byla její činnost nejprve omezena a nakonec zcela ukončena komunistickým reţimem v roce 1950. Krátce po listopadu 1989, kdy začaly narůstat problémy lidí ohroţených sociálním vyloučením, poţádala skupina křesťanů Armády spásy o obnovení své činnosti. Poté se prezident Václav Havel setkal s generálkou Evou Burrowsovou a byly navázány přímé kontakty s Ministerstvem práce a sociálních

8 5. 9 10

Armáda spásy: 1. svobodné shromáždění po 40. letech: Sbor Církve bratrské Brno, 1. července 1990, s. Co je Armáda spásy, Informační brožura Armády spásy, s. 9. MALACH, A., Pohledy na dějiny Armády spásy, Brno: Armáda spásy, kurz PSS, Ostrava 2008, s. 20.

11

věcí. Armáda spásy v ČR byla registrována Ministerstvem vnitra ČR dne 17. května 1990 jako občanské sdruţení.11 Armáda spásy v Brně vykonává sluţbu ve sboru, v komunitních centrech, nízkoprahovém centru Jonáš a v Centru sociálních sluţeb Josefa Korbela. Všechna zařízení Armády spásy poskytující sociální sluţby se řídí zákonem 108/2006 Sb., O sociálních sluţbách. Po roce 1989 se na našich ulicích začaly objevovat první osoby, které z různých důvodů přišli o jejich vlastní bydlení. Nejedná se jen o lidi bez domova, jak si je mnozí představují, odpudiví, zapáchající, špinaví, s igelitkami, někdy i opilí a ţebrající na rušných ulicích, nádraţích a u kostelů. Jsou to i lidé, kteří přišli o domov jak z rodinných důvodů, tak i v důsledku různých katastrof, povodní a exekucí. Právě dluhová problematika, je jednou z nejčastějších příčin vzniku bezdomovectví. Vyskytuje se na všech registrovaných sluţbách v Centru sociálních sluţeb Josefa Korbela Armády spásy v ČR v Brně.

1.2 Centrum sociálních služeb Josefa Korbela Cílovou skupinou Armády spásy jsou většinou lidé bez domova, osoba a rodiny ohroţené sociálním vyloučením. V rezidenčních zařízeních se poskytují souhrnné sociální sluţby, které navazují na sluţby ostatní. Prostřednictvím těchto koncepcí se vytváří resocializační programy, kterými naplňují cíle jejich práce. To znamená začlenění osob zpět do společnosti, umoţnění řešit samostatně své problémy a tím minimalizovat jejich závislost na sociálních sluţbách. Jako prostředek dosahování cílů se pouţívá několikastupňový resocializační program. Tento program zahrnuje terénní práci, nízkoprahové denní centrum, noclehárnu, azylový dům, aktivizační pracovní programy, probační a mediační programy a forma pilotních startovacích bytů. Centrum sociálních sluţeb Armády spásy poskytuje svým klientům registrované sociální sluţby na ulici Mlýnská 25 a Staňková 4. Sociální sluţby jsou určeny lidem bez přístřeší a osobám ohroţeným sociálním vyloučením, kteří nejsou schopni jejich nepříznivou situaci sami bez cizí pomoci řešit. Hlavním posláním tohoto zařízení je naplňování základních ţivotních potřeb uţivatelů. Cílem Centra sociálních sluţeb je podporovat klienty v návratu do většinové 11

KLIMEŠ, P. Poskytujeme sociální služby, s. 6.

12

společnosti a k běţnému ţivotu, dále poskytovat stravování, hygienický servis, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí.12 Rozsah a forma pomoci a podpory poskytované prostřednictvím těchto registrovaných sluţeb musí zachovávat lidskou důstojnost. Pomoc uţivatelům musí vycházet z individuálně určených potřeb, musí na ně působit aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání a prohlubování sociální situace a posilovat jejich sociální začleňování.13 Centrum sociálních sluţeb Josefa Korbela poskytuje nízkoprahové denní centrum, noclehárnu a azylové domy.

1.2.1 Nízkoprahové denní centrum Nízkoprahové denní centrum je přístupné klientům bez nutnosti se objednávat, případně i bez nutnosti udávat svoji totoţnost. Nachází se v přízemí budovy azylového domu na ulici Mlýnská 25 a kapacita je kolem 50 míst. Jednání se zájemcem o tuto sluţbu probíhá na základě projeveného zájmu ze strany dospělé osoby nacházející se v nepříznivé sociální situaci charakterizované ztrátou bydlení. Základní kritéria pro poskytování sociálních sluţeb jsou, ţe osoba ţije nedobrovolně bez přístřeší, přespává v nedůstojných podmínkách, anebo se náhle ocitne v krizové situaci, protoţe nemá kde bydlet. Pracovník nízkoprahového centra posoudí, zda ţadatel o sluţbu patří do této cílové skupiny a seznámí ho s nabídkou sociálních sluţeb. Uţivatel musí respektovat základní pravidla slušného chování, nesmí být verbálně ani fyzicky agresivní nebo pod vlivem omamných látek.14 Uţivatelům je individuálně a aktivně nabízena podpora při vyuţívání hygienického zařízení, výměna ošacení, stravy, praní i sušení prádla. Ve spolupráci se sociálním pracovníkem je mu poskytována pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a vyřizování běţných záleţitostí. Klienti jsou motivováni, aby vyuţívali návazné sociální sluţby formou nabídky základního sociálního poradenství. Rozhodnutí o způsobu vyuţití sociální sluţby je zcela v kompetenci uţivatele. Uţivatel můţe na základě vlastního

12 13 14

KOSORIN, P., Výroční zpráva 2007, s 43. Zákon 108/2006 Zákon o sociálních službách § 2. KOSORIN, P., Domovní řád nízkoprahového denního centra, s. 1.

13

rozhodnutí kdykoli ukončit, anebo přerušit vyuţívání sluţeb. Nízkoprahové denní centrum je oprávněno ukončit sociální sluţbu jen v případě závaţného porušení domovního řádu.15 Po celou dobu provozu je moţné kontaktovat sociálního pracovníka nízkoprahového denního centra, sociálního pracovníka nebo jiného pověřeného pracovníka a poţádat o sociální poradenství, informace o pracovních nabídkách z úřadu práce nebo v případě zájmu ze strany uţivatele si můţe pomocí sociálního pracovníka vytvořit svůj individuální plán.16 Nízkoprahové denní centrum navštěvují klienti, kteří mají problémy se zadluţeností různého druhu, přičemţ tyto problémy jsou jiţ ve fázi, kdy jsou klientům zablokovány jejich účty. To je hlavní příčinou, proč klienti nemají motivaci najít si vhodné zaměstnání. Stěţují si, ţe sráţky věřitelů jsou příliš vysoké a nakonec jim konečný zůstatek na účtu zůstane stejný, jako kdyţ pobírají sociální dávky v hmotné nouzi. Tito uţivatelé nemají zájem o ubytování na noclehárně ani o další posun v úrovni standardu bydlení, protoţe jsou si vědomi, ţe toho sami, vlastními silami nikdy nedosáhnou. Jsou pasivní, nevěří, ţe se můţe někdy situace změnit, a ţe by mohli někdy své dluhy splatit. Není jim jedno, ţe jsou zadluţeni, ale dluţná částka je tak vysoká, ţe splatit dluh je takřka nemoţné. Uţivatelé NDC se nejčastěji potýkají s dluhy u MHD, VZP, nezaplacení pokuty ze záchytky, nezaplacené pokuty vystavené Městskou policií za přespání ve vagónu, neúspěšní podnikatelé dluţící finančnímu úřadu, neplacení výţivného, vzájemné dluhy mezi sebou.

1.2.2 Noclehárna Noclehárna se nachází v prvním patře budovy v Centru sociálních sluţeb a je určena pouze pro dospělé osoby. Jedná se o ambulantní sociální sluţbu, která je poskytována na základě uzavřené smlouvy na dobu určitou, zpravidla tři měsíce. Základní metoda práce s uţivatelem je individuální přístup, přihlíţí se na konkrétní potřeby osob. Některý klient je motivován ke změně hygienických a sociálních návyků, jinému je dle potřeby nabídnuta podpora při uplatňování práv a oprávněných ţádostí. Kaţdý uţivatel je veden k tomu, aby zhodnotil svoji sociální situaci a ve spolupráci se sociálním pracovníkem si stanovil konkrétní a přiměřené cíle do nejbliţší i vzdálenější 15 16

Srov. tamtéž s. 2. Srov. tamtéž s. 3.

14

budoucnosti. Pokud má klient zájem, můţe si se sociálním pracovníkem sestavit individuální plánu. Provoz zařízení noclehárny začíná v 17:00 hodin a končí v 8:00 hodin ráno. Nocleh se poskytuje za 35,- Kč a v ceně je zahrnuta i snídaně. Noclehárna má kapacitu 46 míst a to 34 lůţek pro muţe a 12 pro ţeny.17 Pokud mají klienti zájem, mohou se zúčastnit aktivizačního programu v rámci tohoto zařízení, kde po dohodě se sociálním pracovníkem mohou vykonávat na základě individuálního plánů různé činnosti, většinou týkajících se úklidu prostor Centra sociálních sluţeb Josefa Korbela a drobné údrţby domu. V případě, ţe zařízení nemůţe ţadateli nabídnout tuto sociální sluţbu, doporučí mu pracovníci jiné, jeho potřebám odpovídající sociální zařízení. Klient, který na noclehárně splňuje podmínky pro ubytování v azylovém domě, opouští noclehárnu a můţe být ubytován v azylovém domě. Uţivatelé noclehárny mají podobné problémy s dluhy jako klienti nízkoprahového denního centra. Tito uţivatelé ale mají snahu ţít alespoň o něco lépe neţ klienti nízkoprahového denního centra. V jejich případě jde o to, aby se „vyspali v posteli a měli střechu nad hlavou“. Jsou tu ubytováni klienti, kteří se ze všech sil snaţí co nejdříve postavit na vlastní nohy a odejít někam do podnájmu, dále klienti, kteří usilují o splnění podmínek pro ubytování v azylovém domě ve druhém patře, potom klienti kteří jsou spokojeni na noclehárně. Klienti, kteří mají zájem o ubytování v azylovém domě, patří k těm, kteří, i kdyţ mají hodně dluhů, je buď řeší, anebo jiţ mají provedeno oddluţení, nebo mají sepsaný splátkový kalendář u věřitele. Na základě předloţení pravidelné splátky dluţné částky, je uţivateli sepsán při ubytování v azylovém domě Dodatek ke smlouvě, kde se jim sníţí denní sazba za ubytování.

1.2.3 Azylový dům Azylový dům Armády spásy v Brně patří mezi druhý největší v ČR. Celková kapacita je 86 lůţek, z toho 66 pro muţe a 20 pro ţeny. V rámci azylového domu se poskytuje i moţnost přechodného ubytování v samostatných ubytovacích jednotkách, kterých je šest s celkovou kapacitou sedmi lůţek.18 17 18

KOSORIN, P. Domovní řád noclehárny, s. 2. KOSORIN, P., Výroční zpráva 2007, s. 43.

15

Ţadatel, který má zájem o ubytování v azylovém domě, musí splňovat stejná kritéria cílové skupiny jako uchazeč o ubytování v noclehárně. Zájemce o sluţbu v azylovém domě je pozván k osobnímu jednání se sociálním pracovníkem, který je oprávněn rozhodnout o přijetí ţadatele a dohodnout s ním, jaké osobní cíle bude sociální sluţba naplňovat. Mezi nejčastější osobní cíle uţivatele je splátka dluhů. Podmínkou pro přijetí do azylového domu je lékařský posudek praktického lékaře, potvrzení o příjmu a platný občanský průkaz. Sociální sluţba v azylovém domě je v nepřetrţitém provozu. Poplatky za tyto sluţby jsou určeny denní sazbou podle předepsané tabulky. Denní sazba je stanovena z poplatku za ubytování a za celodenní stravu. Uţivatelé musí dodrţovat domovní řády, smlouvu o poskytování sociální sluţby, BOZP a směrnice, se kterými byli seznámeni. Pokud některý z uţivatelů není ochoten podrobit se domovnímu řádu azylového domu, anebo jiným pravidlům, můţe mu být na základě rozhodnutí sociální pracovnice ihned ukončena poskytovaná sluţba.19 Kaţdý práceschopný a nezaměstnaný klient v produktivním věku je zařazen do programu pracovních aktivit. Ta obsahuje různé činnosti, jako je například drobná údrţba domu, pomocné práce v kuchyni, úklid společných prostor aj. Cílem aktivizačního programu je udrţet a obnovit základní pracovní a sociální návyky. Zároveň se přihlíţí ke kvalifikaci, osobním zájmům, profesní zkušenosti a časovým moţnostem klienta. Způsoby práce s klientem mají posilovat jeho soběstačnost a nezávislost na sociálních sluţbách. Základní metodou práce s uţivatelem je individuální plán, jehoţ podstatou je poskytnout klientovi efektivní podporu na základě zjištění a vyuţití jeho přirozených schopností. Uţivatel je veden k tomu, aby podle svých moţností a schopností dokázal zhodnotit svoji sociální situaci a ve spolupráci se sociálním pracovníkem si stanovil realistické, dosaţitelné a konkrétní cíle. Rozhodnutí klientů ohledně osobních cílů jsou uvedena v individuálním plánu, jsou respektována a pravidelně posuzována z hlediska úspěšnosti. Pokud se uţivatel během pobytu v azylovém domě dostatečně osamostatní, je mu nabídnuta moţnost přechodného bydlení v samostatné ubytovací jednotce v pátém patře budovy, kde taky můţe vyuţít konzultace se sociálním pracovníkem.

19

KOSORIN, P., Domovní řád azylového domu, s. 1.

16

1.3 Předlužení u nebankovních společností Mezi hlavní příčiny předluţení uţivatelů Armády spásy, Centra sociálních sluţeb vznikají neuhrazené platby a pokuty u následujících organizací. 1.3.1 Dopravní podnik města Brna Mezi nejčastější dluhy klientů Armády spásy patří nezaplacené pokuty u Dopravního podniku města Brna. Proto jsem navštívila vedoucího Kontaktního tarifního centra DPMB, aby mi sdělil, co se stane, kdyţ klient či jiný cestující nezaplatí jízdné. Zajímalo mě to, protoţe jsem chtěla klientům vysvětlit, proč se nevyplatí neplatit jízdné. Vedoucí KTC mi sdělil, ţe za jízdu načerno si revizor účtuje 700,- na místě. Pokud cestující nemá finanční hotovost u sebe, můţe tuto částku 700,- Kč plus jízdné uhradit do 5. pracovních dnů na doplatkové pokladně DPMB. Pokud tato částka nebude uhrazena do 5. pracovních dnů zvýší se na 1000,- Kč. Kdyţ cestující neuhradí tisícikorunovou pokutu do 30ti dnů od vzniku pokuty, dojde k postoupení pohledávky na soukromý subjekt, se kterým má DPMB uzavřenou smlouvu, a ta pohledávku odkoupí. Dojde ke změně věřitele a cestující tak dluţí soukromé společnosti. Ta paralelně vyrozumí dluţníka i soud. Náklady soukromé společnosti činí: soudní poplatek, 600,- Kč kolek, soud vydá platební rozkaz 1000,- Kč plus 600,- Kč kolek, přiřkne přísudek a platební rozkaz se navýší na cca 8500,- Kč – 9000,- Kč. To je ale jen platební rozkaz. Dluţník se můţe odvolat, ale musí mít důvod. Určitě neuspěje, kdyţ řekne, ţe je ve finanční tísni. Omluvou by snad mohlo být, ţe někdo cestoval s odcizeným občanským průkazem, který předloţil revizorovi, anebo doloţí věrohodný důkaz, ţe černým pasaţérem nebyl, protoţe se zdrţoval na jiném místě. A to zdaleka není „strop“. Kdyţ dluţník neuhradí pokutu v daném termínu, věřitel podá návrh na vydání exekučního titulu, soud je vydá a z původní tisícikoruny vznikne dluţná částka cca 25 000,- Kč za jednu jízdu. Soukromý subjekt ţaluje kaţdou jízdenku zvlášť. Jak se dostane cestující z toho ven? Musí navštívit Kontaktní tarifní centrum DPMB a dohodnout se na splátkovém kalendáři. Je moţné sjednotit několik pohledávek (jízdenek) dohromady. Ale pozor, pokud je jiţ sepsaný splátkový kalendář na několik jízdenek a klientovi či cestujícímu vznikne další pokuta za černou jízdu, není moţné ji zahrnout do původního splátkového kalendáře a celý proces proběhne znovu.

17

DPMB ale na tom nevydělá. Pokud soukromý subjekt získá dluţnou částku, pošlou jim jen původně poţadovanou tisícikorunu za neuhrazené jízdné, zbytek, tedy náklady na vymáhání si nechávají. Kaţdý cestující, který dostane pokutu a neuhradí ji na místě, dostane poučení, jak a v jakých termínech je moţné pokutu uhradit. Pokud tak neučiní, sám se potom svým jednáním vystavuje nepříjemnostem.

1.3.2 Všeobecná zdravotní pojišťovna Zaměstnanec je ze zákona povinen přispívat na zdravotní pojištění 13,5% ze mzdy. Státním pojištěncům přispívá na pojištění stát. Do této kategorie patří také naši klienti, kteří jsou převáţně na sociálních dávkách hmotné nouze. Existují však i klienti, kteří z různých důvodů nejsou registrováni na úřadu práce, nemají ţádný příjem a patří tedy do kategorie osob bez zdanitelných příjmů. To je ale nezbavuje povinnosti účastnit se povinného pojištění, které činí 1080,- Kč měsíčně. Tato částka se vypočítává z minimální mzdy. Pokud klient pravidelně nepřispívá, narůstá klientovi dluh i penále. Takový klient obdrţí vyúčtování zásilkou do trvalého pobytu. V tuto dobu by bylo nejlépe, kdyby se klient domluvil na splátkovém kalendáři. Pokud klient v této fázi odmítá s VZP komunikovat a řešit dluhy, zahájí se správní řízení – klientovi je odesláno oznámení o správním řízení a vystaví se platební výměr. Zásilka je odeslána do jeho trvalého bydliště. Pokud se vrátí zpět jako adresát neznámý, dává se oznámení na veřejnou vývěsku VZP, kde si ji můţe klient do 15. dnů vyzvednout, podle správního řádu. Pokud je adresát známý a zásilka je nevyzvednuta, obdrţí výzvu k vyzvednutí zásilky, kterou musí do 10 dnů převzít. Po uplynutí této lhůty se povaţuje oznámení za doručené. Pro klienta je v této situaci nejvhodnější zareagovat na platební výměr do 15 dnů, aby si mohl poţádat o prominutí penále. Současně s prominutím penále se vystavuje splátkový kalendář na dobu 2 let. K odpuštění penále můţe dojít, jen kdyţ klient nemá předchozí dluh na pojistném. Pokud se v tuto dobu nepřijde dohodnout s VZP, dojde k fikci doručení a platební výměr nabude právní moci a penále uţ není moţné prominout. Poté se pohledávka předává na oddělení vymáhání, které působí v rámci VZP a můţe povolit splátkový kalendář na 3 – 4 roky. Vyrozumění posílají klientovi, které obsahuje výzvy k uhrazení. Jestli se klient dostaví řešit po výzvě svůj dluh, sepíše se splátkový kalendář nejen s dluhem, ale i 18

s penálem, které se mu v této fázi uţ nepromíjí. Jestliţe klient nezareaguje ani na tuto výzvu, začne se zjišťovat jeho majetek, nemovitosti, bankovní účty. VZP můţe dát tuto pohledávku exekuční komoře, která poţaduje další náklady na řízení, návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud vydá nakonec usnesení. Od roku 2007 činí penále 0.05%, bylo sníţeno na polovinu. Za rok částka penále činí 18,75% z dluhu. Pokud klient řádně umořuje splátkový kalendář i penále, které narůstá během splácení, můţe být prominuto. Jak se můţou klienti, kteří mají stotisícové dluhy na pojistném dostat z toho ven? Musí se informovat, v jaké fázi řízení se nachází. S právníkem je moţné řešení, pokud je uvalena exekuce není cesty zpět.

1.3.3 Protialkoholní záchytná stanice Protialkoholní záchytná stanice zajišťuje ošetření včetně odběrů krve na vyšetření alkoholu u osoby ovlivněné alkoholickými nápoji, které jsou zachyceny ze stanoveného spádového území. Po ukončení dostávají klienti fakturu se sloţenkou k uhrazení s částkou: Brno – město

1250,- Kč cena zahrnuje dopravu a pobyt

Brno – venkov 1450,- Kč cena zahrnuje dopravu a pobyt 670,- Kč pokud se jedná jen o pobyt Faktura musí být uhrazena do 15 dnů. Po uplynutí 1 měsíce je zasílána klientům upomínka. Pokud klient na ni nereaguje, postoupí psychiatrická léčebna tuto pohledávku k vymáhání právní cestou.

1.3.4 Neuhrazené blokové pokuty u Policie ČR a Městské policie V květnu letošního roku schválili zastupitelé zákaz pití alkoholu a ţebrání na brněnských ulicích, který od 4. června vstoupil v platnost. Vyhláška se vztahuje na vybraná prostranství v Brně. Jde zejména o téměř všechny ulice Brno střed a bude se ve větší míře vztahovat na lidi bez přístřeší. Konzumace alkoholických nápojů zůstala povolena jen 19

v restauračních zařízeních a na vybraných akcích.20 Lidé bez přístřeší v Brně často obtěţují kolemjdoucí ţebráním, zápachem či močením. Svým vzhledem a chováním vzbuzují odpor u ostatních občanů. Posedávají, polehávají, kouří a pijí alkohol nejen kolem obchodních center ve středu města, ale také u hlavního nádraţí, kde vyhláška platí. Nerozpakují se zde dokonce vykonávat svoje potřeby. Zůstává po nich často nepořádek, povalují se prázdné krabice, láhve i části starého oblečení. Policisté je můţou jen vykázat z místa, ale za chvíli se vrátí zpět. Z odstavených souprav na brněnském vlakovém nádraţí si někteří klienti denního centra, kteří nechtějí zaplatit 35,- Kč za noclehárnu, udělají v kupé ubytovnu. Soupravy jsou plné cenných kovů, jako například hliníkové police, kryty na topení, okenní rámy, elektroinstalace aj. Průběţně vše mizí, vlaky rozebírají a ukradené kovy přenášejí do sběren a slouţí klientům jako zdroj obţivy. Pokud je ale nechytí při činu, mohou při kontrole policisté udělit klientům blokové pokuty jen za bydlení ve vozech Českých drah a nepovelený pobyt v kolejišti. Často se dopouštějí přestupků. Pojem přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohroţuje zájem společnosti. Zejména jde přestupky proti veřejnému pořádku § 47 a přestupky proti občanskému souţití § 49 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Za přestupky lze uloţit tyto sankce: napomenutí, pokutu, zákaz činnosti a propadnutí věci. Za přestupek lze uloţit pokutu, v případě lidí bez domova jde nejčastěji o blokovou pokutu do 1000,- Kč. Pokud je klientovi uloţena za přestupek pokuta a on ji nemůţe zaplatit na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacené pokuty. Převzetím tohoto bloku klient potvrdí spáchání přestupku.21

20 ČTK, Zastupitelé Brna přijali vyhlášku proti pití alkoholu v ulicích [online].aktualizace 2010-05-18[cit. 201103-05] Dostupné na: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zastupitele-brna-prijali-vyhlasku-proti-pitialkoholu-v- ulicich/478711&id_seznam= 21 Zákon č. 200/1990 Sb. Zákon o přestupcích, v platném znění.

20

Graf č. 1 Zadluženost uživatelů NDC

Vysvětlivky: DPMB – Dopravní podnik města Brna MP – Městská policie PZ – Protialkoholní záchytka ZP – Zdravotní pojišťovna

21

2 Problematika předluženosti a neschopnost plnit své finanční závazky

V posledních letech provázelo ekonomický růst rostoucí zadluţení domácností. Mohutnou expanzi zaznamenaly zejména spotřebitelské úvěry, jejichţ nabídka byla rozšířena i například o nákup dovolené, vánočních dárků aj. Ukazuje se, ţe v důsledku nedostatečné informovanosti si řada lidí nedokáţe sama vyhodnotit rizikovost své zadluţenosti, zejména v návaznosti na schopnost své dluhy splácet. K růstu zadluţenosti přispívá i současná hospodářská krize, kdy lidé nejsou schopni splácet své dluhy, protoţe ztratili práci nebo se dostali do částečné nezaměstnanosti, a na umoření starých dluhů si vytvářejí dluhy nové. Tady jde o velké nebezpečí i z hlediska výchovy dětí v rodině, kdy děti pokládají za normální, ţe si lze téměř vše pořídit na dluh. Roste i počet lidí, u kterých byla nařízena exekuce. Stávají se pak potencionálními klienty pro bankovní i mimobankovní úvěry. Kromě toho jsou určité skupiny osob zneuţívány k lichvě, kdy je moţno finanční prostředky získat v podstatě okamţitě, avšak pro ně za velmi nevýhodných podmínek.22 Mezi nejvíce ohroţené skupiny sociálním vyloučením v důsledku velké zadluţenosti jsou:



lidé ţijící v sociálně vyloučených komunitách



rodiče samoţivitelé, rodiny s jedním příjmem, početné rodiny



dlouhodobě nezaměstnaní



osoby se zdravotním postiţením, mladí lidé, starší osoby



osoby po návratu z výkonu trestu



mladí lidé po ukončení ústavní nebo ochranné výchovy a náhradní rodinné péče



cizinci.

22

Evropský rok boje proti chudobě. Předlužení [online]. Brusel : Konference EU, 2010,[cit.2011-03-25]. Dostupné na: http://www.ey2010.cz/predluzeni/

22

2.1 Předlužení Předluţení je na rozdíl od běţného zadluţení taková situace, kdy dluţníci přestávají být schopni své závazky splácet. Takových případů v současnosti narůstá a z půjčování peněz se pak stává rizikový společenský jev. Dluţník není schopen dostatečně a včas uhradit jak samotnou půjčku, tak dluhovou sluţbu, případně penále, které pravidelně narůstá s kaţdou opoţděnou platbou. Tři stupně předluţení:



neschopnost splácet komerční půjčky, spotřebitelské úvěry a jiné dluhy



neschopnost platit za bydlení



nedostatek prostředků na jídlo a oblečení.23

2.1.1 Příčiny předluženosti Hlavní příčinou předluţení jsou nedostačující příjmy, zbytečně vysoké výdaje a nedostatečná právní ochrana spotřebitele. Nedostatečné příjmy jsou způsobeny zejména nezaměstnaností, nízkou kvalifikací, neúspěšným podnikáním, ale neschopnost platit dluh vzniká také úmrtím, invaliditou anebo nemocí ţivitele rodiny. Lidé totiţ nepočítají s tím, ţe se mohou dostat do platební neschopnosti, a tak se celý problém má tendenci zvětšovat, rostou úroky a pokuty, ale i náklady na vymáhání dluhů, takţe vzniká začarovaný kruh. Do problému předluţenosti se můţe dostat téměř kaţdý z nás. V ţivotě člověka můţou nastat takové změny a sociální události, které ho donutí přistoupit na jakoukoli půjčku. Ze zkušenosti poraden pro pomoc dluţníkům vyplývá, ţe jejich typickým klientem je osoba či rodina střední třídy, nejčastěji mladé rodiny, jejichţ měsíční příjem je kolem 18000,- Kč. Dále se do problému předluţení dostávají osoby s nízkou finanční gramotností, které půjčkami a zejména spotřebními úvěry řeší uspokojování svých potřeb anebo nepříznivou sociální situaci. Do dluhů se dostávají mladé rodiny i mladí lidé, kdyţ důvěřují reklamám, ţe půjčení peněz nic nestojí. Další skupinou jsou lidé, kteří inklinují k rizikovému ţivotnímu stylu, k různým závislostem, zejména gambling.24

23 25]. 24

Evropský rok boje proti chudobě. Předlužení[online]. Brusel : Konference EU, 2010, [cit.2011-03Dostupné na: http://www.ey2010.cz/predluzeni/predluzeni-otazky-a-odpovedi/ Srov. tamtéž s.1.

23

Problém se prohlubuje, pokud dluţníci ponechají své pohledávky příliš dlouho neřešené, nereagují na dopisy, které jim chodí z úřadu a chybí jim potřebné informace a dovednosti, aby jednání s úřady a soudy zvládli. Zadluţenost se pak přenáší z generace na generaci. Současný stav nedostatečné právní regulace a vzdělávacího systému způsobuje, ţe právě finančně nepoučení aţ negramotní spotřebitelé nejsou dostatečně chráněni před predátorskými praktikami podnikatelů a hlavně před vlastními neuváţenými rozhodnutími. Půjčovat peníze lidem, kteří mají nízké příjmy a budou mít v budoucnosti problémy se splácením, je lukrativní, protoţe ve fázi exekuce jsou důchodci a rodiče na rodičovské dovolené paradoxně pro věřitele nejvýhodnější. Dluţníkovi pak zůstává jen základní nezabavitelná částka odvozená ze ţivotního minima.

2.1.2 Prevence předlužení Aby bylo moţné předejít sociálnímu vyloučení v důsledku předluţenosti, je zapotřebí zvýšit informovanost občanů o negativních důsledcích zadluţenosti a zvýšit jejich vzdělanost a finanční gramotnost. Problematiku je nutné začlenit i do školních vzdělávacích programů a připravit na tuto situaci také klienty pobytových zařízení například dětských domovů, aby v okamţiku, kdy toto zařízení opustí, byli schopni vyhodnotit a odolat nabídkám rychlého získání finančních prostředků. Dále je zapotřebí vytvořit a rozšířit sítě finančního poradenství pro posílení finanční gramotnosti a ochrany spotřebitelů a navýšit počet sociálních pracovníků, kteří pracují s osobami ohroţenými zadluţeností.25 Krizovou situaci je moţné řešit sociálními úvěry například formou nenárokové sociální dávky na základě posouzení konkrétní situace dluţníka, a poskytnutí úvěru je třeba podmínit spoluprací dluţníka se sociálními sluţbami. V České republice mohou bezúročné půjčky do 20 000,- Kč poskytnout obce v rámci sociální péče osobám v nepříznivé sociální situaci, ale jen je-li naděje na její zlepšení a splacení dluhu do pěti let. Na lokální úrovni je třeba vytvořit síť finančního poradenství, aby lidé s niţšími sociokulturními kompetencemi ze sociálně vyloučených lokalit a skupin se dokázali orientovat v procesu oddluţení, v otázkách financí, soudních řízení a na jiných úřadech. Tito lidé potřebují dostupné sociální sluţby, které jim pomohou celým procesem projít. 25

Evropský rok boje proti chudobě. Předlužení [online]. Brusel : Konference EU, 2010, [cit.2011-03-25]. Dostupné na: http://www.ey2010.cz/predluzeni/

24

Samotné informace o finančních produktech je třeba podávat přístupněji, nejlépe osobním kontaktem, televizí nebo multimediálním CD, které si prohlédnou v počítači. V současné době je jen málo prostoru pro alternativní řešení situace předluţení, to znamená jiná východiska neţ nucený výkon exekuce. Ten vede k dalšímu prohloubení předluţení a k beznaději dluţníka, který není motivován najít si práci, protoţe stejně nemá naději na vyšší ţivotní standard. Sami věřitelé by se měli snaţit řešit situaci mírněji, například dohodou o splátkovém kalendáři. Tento typ řešení by bylo moţné uplatnit i v české legislativě, a tak v případě exekuce by se povinně domluvil splátkový kalendář.26 Předluţení představuje problém pro celou společnost, protoţe takto postiţené osoby ztrácejí snahu k hledání práce a ke spořádanému ţivotu. Problém předluţení vede k rizikovému způsobu chování postiţených, růstu kriminality, prostituce, závislosti či bezdomovectví. V rámci Evropského roku 2010 bylo realizováno několik projektů řešící tuto problematiku. 2.2 Česká finanční a leasingová asociace V případě, ţe klient zvaţuje úvěr v niţší hodnotě, například 10 000,- Kč, pak nepochodí u všech bankovních subjektů, protoţe ty se specializují na úvěry ve vyšší hodnotě. V těchto případech je nutné vyuţít nabídky nebankovního subjektu. ČFLA sdruţuje společnosti, které se zabývají leasingovými operacemi, spotřebitelskými úvěry, splátkovými úvěry a jinými nebankovními produkty. Sdruţení SPES provedlo průzkum 14 nebankovních subjektů na finančním trhu v České republice v období červen a srpen 2009. Jednalo se o tyto subjekty: ACM Money, Asterie, Cetelem, Cofidis, Český triangl, ČFÚ – ČFP, Euro Benefit, Ferratum, Finpomoc, Home Credit, Myerson, Profi Credit, Provident Finincial, Smart Finance.27

26 Srov. tamtéž. s.1. 27 Výzkumem bylo taky zjištěno, že ČFÚ-ČFP, Help Finance a Finpomoc.cz pozastavily poskytování hotovostních půjček a úvěrů a věnují se pouze správě stávajících úvěrů. Společnost Český triangl pozastavila hotovostní úvěry a poskytuje pouze hypotéky a účelové úvěry na nákup zboží. Společnost Myerson měla míru rizika spojenou se získáním smlouvy příliš vysokou a závažným způsobem by ohrozila osoby, které průzkum prováděly, proto nebyly získány vhodné podklady. Společnost Asterie nemá primární činnost poskytování hotovostních půjček, ale konsolidace – přeúvěrování klientů. Peněžní prostředky se na jejich obchodních místech poskytují pouze jako doplňkový produkt prostřednictvím společnosti Euro Benefit.Některé společnosti jako například ACM Money se nezajímají o výši příjmu klienta, ale pouze o zástavu a její odhadní cenu, např. Nemovitost. Společnost Ferratum uzavírá smlouvu prostřednictvím SMS zpráv, přičemž jejím zasláním uzavírá klient smlouvu o úvěru.

25

Na základě provedeného průzkumu a mnoholeté poradenské praxe bylo zjištěno, ţe podmínky jednotlivých společností se poměrně zásadně liší. Na jedné straně existují společnosti, které jsou poměrně silně dozorovány, existují u nich etické kodexy, které se zavázaly dodrţovat a jejich úvěry jsou nabízeny na základě daných pravidel. Takové společnosti jsou většinou členy České leasingové a finanční asociace. Ze zkoumaných subjektů mezi takové patří: Celelem, Cofidis, Home Credit, Profi Credit a Provident Finincial.28 Na trhu působí i jiné společnosti, které při poskytování úvěrů nepouţívají vţdy standardní postupy. Můţeme je rozdělit do tří skupin:



Společnosti půjčující pouze na základě zástavního práva k nemovitosti. Jedná se



o společnosti, které poskytnou úvěr jen osobě, která má vlastní byt anebo dům.

Tato společnost se nezajímá o příjmy, tedy ani o schopnost splácet pohledávku.



Společnosti půjčující klientům bez ohledu na příjem. Jedná se o společnost, která

nabízí úvěry nezaměstnaným a lidem bez příjmu. Tyto společnosti nenahlíţejí do registru a jde jim o trvale udrţitelný dluh, kdy sankce a úroky z prodlení jsou tak vysoké, ţe jejich splácení je pro lidi bez příjmu takřka nemoţné.



Společnosti nabízející moţnosti oddluţení či přeúvěrování dluhů. Tyto společnosti

vyuţívají tísně a nepříznivé sociální události v jednotlivých domácnostech. Jejich příjmy spočívají v pravidelných měsíčních poplatcích za správu těchto pohledávek. Také se jedná o společnosti, nabízející úvěry tím, ţe klient, který má zájem o úvěr, zaplatí poplatek



v řádu tisíců korun, který si společnost účtuje za přezkoumání toho, jestli zájemce

splňuje podmínky pro získání tohoto úvěru. V praxi je běţné, ţe devadesát devět procent klientů podmínky nesplní, ovšem vysoké poplatky musí společnosti zaplatit. Klient musí být proto vţdy obezřetný, s jakou společností jedná. Je velmi důleţité si vybrat známého



a velkého věřitele, jehoţ podmínky jsou nějakým způsobem dozorovány, například

Česká leasingová a finanční asociace.29

28 29

Občanské sdružení SPES [online]. 2009, s.2. Olomouc : [cit.28.1.2011] Dostupné na : http://www.pomocsdluhy.cz/files/vysledky_vyzkumu_2009_spes.pdf Občanské sdružení SPES [online]. 2009, s.3. Olomouc : [cit.28.1.2011] Dostupné na : http://www.pomocsdluhy.cz/files/vysledky_vyzkumu_2009_spes.pdf

26

Členové poskytovatelé půjček a úvěrů rozdělení podle členství v České leasingové a finanční asociaci: Členové ČLFA

Nečlenové ČLFA

Cetelem

ACM Money

Cofidis

Asterie

Home Credit

Český triangl

Profi Credit

ČFÚ - ČFP

Provident Financial

Euro Benefit Ferratum Finpomoc Myerson Smart Finance

Mezi nejčastěji klienty využívané nebankovní subjekty patří: Home Credit Tato společnosti byla zaloţena v roce1997 a je jedním z předních poskytovatelů spotřebitelského financování v ČR. Nabízí úvěrové produkty jako například nákupy na splátky u obchodních partnerů, úvěry na auta, hotovostní půjčky, kreditní karty a revolvingové půjčky. Co se týká hotovostních půjček, poskytuje se po telefonu aţ 150 000,- Kč na cokoli. Home Credit nabízí zdarma vyřízení půjčky a zdarma předčasné splacení, půjčky od 10000,- Kč aţ 150 000,- Kč, půjčku lze zrušit do 3 měsíců, pojištění výdajů, klient nepotřebuje ručitele a nemusí si zřizovat běţný účet. O půjčku lze poţádat i na poště jiţ od 10 000,- Kč do 40 000,- Kč, klient nemusí mít ručitele, postačí mu občanský průkaz a pracovník pošty mu na místě sdělí předběţné vyjádření Home Creditu k poskytnutí půjčky. Klient si zvolí termín a pracovník Home Creditu ho bude kontaktovat a dojedná s ním konkrétní podmínky půjčky. Hotovost si klient můţe vyzvednout na poště, nebo mu bude zaslána na účet.

27

Provident Financial Společnost Provident Financial byla zaloţena ve Velké Británii jiţ v roce 1880. V roce 2006 se od ní oddělila mezinárodní divize a byla zaloţena nová mezinárodní skupina, která má název International Personal Finance, do které patří i česká společnost Provident Financial s r.o. Společnost Provident Finance má pobočku v Brně – Štýřice a poskytuje krátkodobé hotovostní půjčky bez účelu, bez ručitele a v okamţiku uzavření smlouvy by zákazník měl vědět konečnou částku, kterou zaplatí. Výše poskytovaná částka se pohybuje od 3000,- Kč do 50 000,- Kč a doba splatnosti je 30, 45 a 60 týdnů. Je hlavně řešením pro ty zájemce, kteří potřebují nízkou hotovostní půjčku rychle. Obchodní zástupce od Providentu pak přijede probrat potřeby klienta a kaţdý týden vybrat týdenní splátky jeho půjčky. Celetem ČR, a.s. Celetem je dceřinou společností francouzské banky BNP Paribas Personal, která poskytuje spotřebitelské úvěry jiţ od roku 1953 a v ČR působí jiţ třináct let. Nabízí klasické spotřební úvěry v prodejnách obchodních partnerů, účelové a neúčelové půjčky, kreditní karty, produkty určené k financování motorových vozidel a různé typy pojištění. Osobní půjčky poskytuje od 20 000,- Kč - 1 000 000,- Kč, a to jednoduchým vyřízením on – line, po telefonu nebo přímo na pobočce. Je zde volitelná délka splacení půjčky 6 – 120 měsíců. Společnost Cetelem při uzavírání úvěrové smlouvy vyţaduje mimo jiné potvrzení o příjmu nebo 2 poslední výplatní pásky, kopii posledního výpisu z účtu, kopie 2 dokladů totoţnosti. Klient nesmí být ve zkušební době, ve výpovědní lhůtě a na mateřské dovolené apod. Cofidis Společnost Cofidis je nadnárodní dynamicky se rozvíjející organizace, která se specializuje především na on-line půjčky a nabízí spotřebitelské úvěry postavené na bázi revolvingového úvěru. Proto kaţdou pravidelnou splátkou si klient zvyšuje finanční

28

rezervu k opětovnému čerpání, a to jiţ bez dalšího papírování a dokládání důvodů. Po konečném schválení půjčky pošle společnost peníze do 48 hodin. SMART Financial, s r.o. Tato společnost poskytuje krátkodobé půjčky, rychlé půjčky od 5 000,- Kč do 50 000,- Kč a úvěry bez prokazování příjmů i bez ručitele a to do 2 dnů. Informace poskytují i na telefon a peníze jsou přivezeny obchodním zástupcem aţ do domu.

Ferratum Evropská finanční společnost Ferratum pocházející z Finska poskytuje nebankovní půjčku. V ČR má sídlo v Praze. Zabývá se poskytováním krátkodobých a rychlých úvěrů. Tento produkt je nejčastěji vyuţíván zejména mladými lidmi, studujícími, nezaměstnanými či důchodci. Ferratum půjčka SMS se můţe ţádat prostřednictvím on-line formuláře a lze si půjčit 500 – 5000,- Kč. Klient nepotřebuje potvrzení o příjmu, půjčka je bez prověřování v registru dluţníků, schválení probíhá do deseti minut. Není zapotřebí ţádné osobní schůzky a půjčka se poskytuje na období 15 dnů.

2.2.1. Roční procentní sazba nákladů RPSN znamená roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) a uvádí se podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Všechny instituce zabývající se půjčováním peněz spotřebitelům musejí výši RPSN uvádět ve smlouvách o svých spotřebitelských půjčkách a úvěrech. Podle zákona by měla výše RPSN klienta informovat o nákladech na pořízení a splacení půjčky či úvěru, protoţe by měla odráţet procentní podíl z dluţné částky, který je klient povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.30

30

Co znamená RPSN, intormační leták, Olomouc : Občanské sdružení SPES, 2009, 4s.

29

Vzorec pro výpočet RPSN:

Význam písmen a symbolů: K

je pořadové číslo půjčky téţe osoby

K´

je číslo splátky

AK

je výše půjčky číslo K

A´K´

je výše splátky číslo K´

Σ

značí celkový souhrn

m

je číslo poslední půjčky

m´

je číslo poslední splátky

tK

je interval vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 aţ m

tK´

je interval vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů

splátek nebo úhrad poplatků č. 1 aţ m´ i

je hledaná roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, kterou je moţné

vypočítat, jestliţe jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy buď ze smlouvy, nebo odjinud. Občanské sdruţení SPES má za to, ţe RPSN je údaj, který sice můţe do jisté míry pomoci porovnání různé půjčky, ale má některá úskalí: 1) Vzorec umoţňuje vůbec nezahrnout některé poplatky, které náklady na získání a splacení půjčky zvyšují. Například jde o poplatky za vedení úvěrového účtu, případně některé druhy pojištění, anebo sankční poplatky. Zákon totiţ taxativně nestanovuje, jaké přesně náklady je třeba do RPSN započítat. 2) Protoţe se jedná o ukazatel ročních nákladů, konstruovaný pro půjčky a úvěry na období jednoho roku, je velmi těţké podle něj posoudit půjčky či úvěry na kratší období například několika týdnů, anebo měsíců. Například pokud si půjčíte v zastavárně 4000,- Kč 30

a za 8 dní zástavu vyplatíte za 4200,- Kč, pak podle vzorce RPSN uvedeného na stránkách České obchodní inspekce (ČOI) vychází RPSN na 827,73%. Teoreticky to znamená, ţe nezaplatíte 4200,- Kč, ale přes 32000,- Kč. Proto je nutno s tímto ukazatelem pracovat velice opatrně. 3) Podle RPSN je také velmi těţké porovnat jednotlivé půjčky či úvěry mezi sebou. Muselo by totiţ jít o půjčky či úvěry v naprosto shodné výši a na naprosto shodné období 4) a s naprosto shodným harmonogramem splátek. 5) Klienti si často pletou RPSN s úrokovou sazbou, coţ je zcela jinak vypočítávaný údaj, který nemá s RPSN nic společného. Občanské sdruţení SPES proto doporučuje, ţe pokud chce klient zjistit jak drahý je jeho úvěr, ať si vyţádá splátkový kalendář, ve kterém bude přesně zaznamenán počet a výše splátek. Potom si vynásobí tyto údaje a zjistí tak, o kolik fakticky úvěr u dané společnosti přeplatí.31

2.2.2 Zajištění úvěru, sankce, úroky z prodlení a poplatky Zajištění úvěru znamená situaci, která nastane, kdyţ klient přestane splácet svůj závazek a jaký způsob vymáhání pohledávky bude potom následovat. Mezi časté zajištění patří sráţky ze mzdy, rozhodčí řízení, které znamená mimosoudní vyrovnání sporu. Pokud klient není schopen splácet svůj závazek musí co nejrychleji kontaktovat věřitelskou společnost a snaţit se nastalou situaci řešit. Jestli klient problém začne řešit pozdě anebo vůbec, má to pro něj neblahé důsledky vedoucí ke ztrátě veškerého majetku. Poskytovatel

Způsob zajištění úvěru

Další způsoby zajištění

Profi Credit

Rozhodčí řízení

Bankosměnka

Cetelem

Rozhodčí řízení

Sráţky ze mzdy

Home Credit

Rozhodčí řízení

Sráţky ze mzdy

ACM Money

Rozhodčí řízení

Ferratum

Rozhodčí řízení

úvěru

31

Co znamená RPSN, intormační leták, Olomouc : Občanské sdružení SPES, 2009, 4s.

31

Finpomoc

Rozhodčí řízení

Provident Financial

Rozhodčí řízení

Smart Finance

Rozhodčí řízení

Cofidis

Sráţky ze mzdy

Subjekty v tabulce jsou seřazeny od nejméně výhodné pro klienta po výhodnější.32 Klientovi, který se uţ dostal do problému, se začíná úvěr navyšovat o další spojené poplatky. Měřítkem můţou být úroky z prodlení, které se nejčastěji počítají za kaţdý den prodlení, ale můţe se jednat i o pokuty, které si jednotlivé firmy dále účtují. Následující tabulce jsou seřazeny společnosti od nejpřísnějších po společnosti, které klienta sankcionují nejméně. Poskytovatel Sankce z prodlení Ferratum 10% za kaţdý započatý týden z půjčené částky, minimálně však 250,- Kč Finpomoc úrok 0,5% z dluţné částky za den plus více neţ 10 dní prodlení 7 násobek měsíční splátky Smart Finance 0,1% denně plus 20% z dluţné částky, min. 2000,- Kč ACM Money 1-15 dní prodlení 200,- Kč za den, více neţ 15 dní 100,. Kč za den Cetelem úrok 0,08% za den plus 8% z dluţné částky za kaţdý měsíc Cofidis úrok podle zákona (k 1.9.2009 to bylo 0,02%) plus pokuta 12% z dluţné částky za měsíc Home Credit úrok 0,08% z dluţné částky za den, nejméně však 360,-Kč za den, více neţ sedm dní smluvní pokuta ve výši 15%. Organizace je oprávněna klientovi účtovat poplatek za upomínku ve výši 120,- Kč a v případě první upomínky, v případě druhé a další upomínky 360,- Kč. Organizace je oprávněna zaslat upomínku také prostřednictvím SMS zpráv, telefonického spojení a internetu Profi Credit do 15 dní 8% z dluţné splátky, více neţ 30 dní plus 13% z dluţné splátky. Provident Financial úrok podle zákona k 1.9.2009 0,02% z dluţné částky za den.

32

Občanské sdružení SPES [online]. 2009, s.9. Olomouc : [cit.28.1.2011] Dostupné na : http://www.pomocsdluhy.cz/files/vysledky_vyzkumu_2009_spes.pdf

32

2.3 Zákony regulující poskytování půjček Zákon č. 64/1986 Sb., o spotřebitelském úvěru Tento zákona stanoví některé podmínky smlouvy, ve kterém se sjednává spotřebitelský úvěr, který je v souladu s právem Evropských společenství. Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytování peněţních prostředků anebo odloţená platba, například ve formě půjčky či úvěru, koupě najaté věci, za které je povinen spotřebitel platit. Spotřebitelem je fyzická osoba, jeţ při uzavírání a plnění smlouvy nevystupuje v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti a v jejíţ prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván. Věřitelem je fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje spotřebitelský úvěr, a to v rámci své obchodní anebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdruţení takových osob. Roční procentní sazbou nákladů za spotřebitelský úvěr je procentní podíl z dluţné částky, kterou musí spotřebitel zaplatit věřiteli za období jednoho roku. Zákon dále vymezuje důsledky porušení povinností, platby směnkou nebo šekem, dozor nad dodrţováním zákona, který vykonává Česká obchodní inspekce. V příloze zákona č. 321/2001 je vymezen výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr.33 Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách Tento zákon přinesl zásadní změnu v oblasti sociálních sluţeb. Cílem změn v oblasti financování sociálních sluţeb bylo především zabezpečit svobodnou volbu způsobu zabezpečování sluţeb a reverzibilní přechod směrem od pasivního závislého pacientství k aktivnímu klientství. Dále šlo o sjednocení podmínek pro získání veřejných prostředků všemi subjekty, které poskytují péči za podmínek jejich akreditace a zajistit tak jejich rovnoprávné postavení a stabilní financování. Bylo potřeba taky zabezpečit spoluúčast občana respektive klienta a pacienta při řešení jeho sociální situace a zrušit paušalizaci pohledu na zdravotně postiţené občany a starobní důchodce. Dále nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péče a reagovat na evropské trendy.34

33 34

Zákon č. 64/1986 o spotřebitelském úvěru, v platném znění. KREBS, V. Sociální politika s. 276.

33

Základním východiskem v oblasti financování sluţeb sociální péče je zavedení nové dávky, která se nazývá příspěvek na péči. Zákon vymezuje podmínky nároku na tento příspěvek, jeho výši a okruh oprávněných osob. Dále definuje druhy sociálních sluţeb a úhradu nákladů za jejich poskytování, podmínky pro poskytování sociálních sluţeb a jejich registrace, inspekci poskytování sociálních sluţeb, mlčenlivost, financování a správní delikty, předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních sluţbách, společná, přechodná a závěrečná ustanovení.35 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi S účinností od 1.1.2007 došlo k zásadní změně v poskytování pomoci osobám nacházejícím se ve stavu hmotné nouze, to znamená, ţe nemají dostatečné prostředky k zajištění svých základních ţivotních podmínek. Zákonem 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi byl zrušen zákon č. 482/1991 Sb. sociální potřebnosti, a v návaznosti na to i řada stávajících dávek sociální péče. Po tomto datu zůstávají jen dávky sociální péče určené pro těţce postiţené občany, které nejsou vázány na sociální potřebnost. Stav hmotné nouze osoby, která ţádá o dávky, se posuzuje s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh osob společně posuzovaných je definován podle zákona o ţivotním a existenčním minimu. Vznikly nové dávky pomoci v hmotné nouzi, kterými jsou příspěvek na ţivobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamţitá pomoc.36 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Tento zákon stanovuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dluţníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dluţníkovým úpadkem či hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dluţníkových věřitelů. Účastníky insolvenčního řízení jsou věřitel a dluţník, kteří uplatňují své právo vůči věřiteli. Procesními subjekty jsou insolvenční správce a další správci podle § 21 tohoto zákona.37

35 36

Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách, v platném znění. KREBS, V., Sociální politika. s. 279.

34

Zákon č. 216/2004 Sb., o rozhodčím řízení Zákon definuje rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodčími a výkon rozhodčích nálezů. Obsahuje podmínky rozhodčí smlouvy, a kdo se můţe stát rozhodcem. Rozhodčí řízení se zahajuje ţalobou a začne dnem, kdy ţaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci. Podání ţaloby má stejné právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána ţaloba u soudu.38 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Tento zákon upravuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, dále úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdruţení spotřebitelů či jiných právnických osob zaloţených k ochraně spotřebitele.39

37 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. 38 Zákon č. 216/2004 Sb., o rozhodčím řízení. 39 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

35

3 Východiska zadluženosti Klient si nejprve musí uvědomit v případě neschopnosti plnit své závazky vůči věřiteli, ţe je to on sám, kdo porušuje své závazky a nikoli věřitel. Proto věřitel není povinen přihlédnout k okolnostem, proč nemůţe platit. Většina klientů má více půjček a často ani nemají přehled o stavu svých dluhů. Je proto zapotřebí vypracovat si seznam věřitelů a zjistit, komu a jaké částky vůbec klient dluţí a co se mu uţ úspěšně podařilo splatit. V momentě, kdy klient očekává, ţe další splátku uţ nebude moci uhradit, je dobré o stavu své finanční situace uvědomit věřitele a domluvit se s ním na řešení. Můţe se dohodnout na odloţení nebo sníţení splátek, odpuštění úroků či pokut. Taky můţe zkusit poţádat o rozloţení splátek na delší časové období, tím dojde ke sníţení výše splátek, ale zároveň celkově zaplatí vyšší finanční částku navíc. Jestli má klient jen dočasné důvody, kvůli nimţ momentálně není schopen splácet své finanční závazky, můţe poţádat věřitele o odklad splátek. Avšak věřitel nemá povinnost vyhovět jeho ţádosti.40 Je velmi nezodpovědné ignorovat dopisy od věřitelů. Je třeba s nimi komunikovat a zabránit tak soudnímu vymáhání, protoţe dluţná částka naroste o náklady na soudní řízení či o náklady na exekuci. Klient můţe poţádat o zjištění aktuálního stavu dluhu, jestli uţ není předán vymáhací společnosti, vymáhán soudní cestou nebo exekutorem. Věřitel je povinen sdělit mu tuto informaci včetně úroků. Potom je zapotřebí řešit prioritní dluhy. Důleţitost dluhu neurčuje ani velikost dluţné částky, nebo doba či výše nedoplatku, ale skutečné důsledky právních kroků, které věřitel můţe vůči klientovi podniknout. Prioritní dluhy jsou například takové závazky, které by mohly vést například ke ztrátě bydlení, vazbě. Jsou to převáţně dluhy na nájemném, dluţné výţivné, dluh na elektřině aj. Bohuţel, klienti k nám často přicházejí uţ v této fázi.

3.1 Snížení výdajů a zvýšení příjmů Aby klient byl schopen sníţit si výdaje, musí si uvědomit, ţe věc, kterou si jde koupit, vůbec potřebuje. Není nutné mít všechno ihned, co vidím u druhého uţivatele. Je

40

Když už dlužím, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010.

36

lepší nakupovat za hotové, a kdyţ si to nemůţe dovolit, tak by si měl na to našetřit. Je zapotřebí neustále aktualizovat svůj rozpočet a snaţit se ţít podle něj. Myslet na nepravidelné platby a mimořádné náklady včas a vytvořit si tak průběţně finanční rezervu. Klienti by se měli naučit spořit i malé částky, kontrolovat výpisy z banky a vést si své osobní účetnictví. Zvýšit příjem si klient můţe získáním dalšího zaměstnání, jako například práce na částečný úvazek, zvýšením úvazku, brigády, dohodou o provedení práce, dohodou o pracovní činnosti, nebo se pokusit poţádat o finanční pomoc v rámci rodiny. Pokud je bez zaměstnání, zaregistrovat se na úřadě práce, kde můţe za splnění určitých podmínek získat podporu, nabídku rekvalifikace či navýšit sociální dávky výkonem veřejné sluţby nebo dobrovolnické práce. Můţe si ověřit, jestli mu finanční úřad nevrátí daň, další moţnost je například pronájem pokoje v bytě (nejedná se o moţnost našich klientů), zváţit, jestli nevlastní něco, co by mohli prodat. Je třeba si v tomto případě uvědomit, ţe výtěţek dobrovolného prodeje bývá zpravidla podstatně vyšší, neţ cena dosaţení v rámci nuceného prodeje tzv. exekuce.41Je nutné dosáhnout toho, aby příjmy klientů byly vyšší neţ výdaje, protoţe jen tak mají šanci dluh uhradit.

3.1.1 Konsolidace Některé banky nabízejí konsolidaci, coţ znamená shrnutí všech závazků do jednoho, tím klient platí pouze jednu půjčku, splátky se často sníţí a hradí náklady na vedení pouze jediného účtu. Konsolidace se ale poskytuje dluţníkům, kteří ještě nejsou v prodlení se splácením. Jde jen o sluţbu, není tudíţ právně vymahatelná a záleţí na bance či společnosti, jestli ji klientovi poskytne.42 Pokud to není nezbytně nutné, není dobré mít více dluhů a být ručitelem dalších půjček. Klienti dělají největší chybu tím, ţe si naberou další půjčky na uhrazení předchozích dluhů. Vzniká tak spirála dluhů a klient vytlouká „klín klínem“ a peníze si vypůjčuje za stále nevýhodnějších podmínek. Místo toho, aby zadluţení klesalo, tak markantně narůstá. Nakonec mu ţádná banka ani společnost nepůjčí a jeho věřitelé se začnou domáhat svých práv.

41 Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010. 42 Když už dlužím, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010.

37

3.1.2 Doporučení při jednání s věřiteli Jak je jiţ několikrát výše uvedeno, nejdůleţitější je vyjednávat s věřiteli ještě předtím, neţ se klient dostane do prodlení se splácením. S věřiteli můţe uţivatel vyjednávat jednak písemně, osobně nebo telefonicky, ale hlavní je trvat na tom, aby věřitel dohodu sjednanou potvrdil písemně. O kaţdé změně například výše splátky, na kterém se klient dohodl s věřitelem, by měl uzavřít písemně, protoţe ústní příslib věřitele je nedostačující. Je nutné, aby odpovídal na dopisy či soudní obsílky věřitelů ve stanovených lhůtách a sdělil věřitelům poţadované informace. Odpovědi věřitelům je dobré posílat raději doporučeně a kopii si uchovat. Jednomu věřiteli by klient neměl nabízet veškeré prostředky a začít vyjednávat o dluhu, za který hrozí bezprostředně právní postih. Ke všem platbám by si měli vyţádat potvrzení, aby se mohli prokázat, ţe platbu provedli. Je vhodné, aby klient začal platit, i kdyţ věřitel nesouhlasí s jeho počáteční platbou. Je důleţité, aby platil pravidelně i malé částky, protoţe věřitelé preferují spíše malé pravidelné splátky neţ větší, nepravidelné platby, které jsou pro něj těţko zvládnutelné. I kdyţ jiţ bylo zahájeno proti uţivateli řízení, není pozdě nabídnout určité řešení a dohodnout se s věřitelem. Neměli by sdělovat údaje o svém účtu nebo další údaje jiným osobám neţ věřitelům a zároveň by se klienti neměli poddávat tlaku věřitelů, ţe musí platit více, neţ jsou schopni. Důleţité je taky vţdy informovat věřitele při změně bydliště a telefonního čísla.43 Klient by neměl ignorovat problémy a myslet si, ţe sami od sebe zmizí, ale nevzdávat pokusy o dohodu s věřitelem, i kdyţ je jednání s nimi obtíţné a oni odmítají jeho úvodní návrhy. Nesmí se nechat vmanipulovat věřitelem do slibů, které nemůţe splnit a nebát se poţádat o radu odborníka.

3.1.3 Častý postup věřitele v případě prodlení se splátkami Většina věřitelů nejdříve upozorní o nezaplacených splátkách jednou aţ třemi upomínkami, kde klienta upozorní na moţné soudní a exekuční vymáhání a potom klienta kontaktuje zástupce věřitele telefonicky. Pak věřitel buď podá ţalobu k soudu, nebo pohledávku předá vymáhací společnosti. Tato společnost můţe být najatá věřitelem, aby pohledávku buď vymohla anebo ji od věřitele odkoupila. Věřitel ale také nemusí klienta 43 Když už dlužím, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010.

38

upomínat, zákon mu to totiţ nepřikazuje, protoţe kaţdý věřitel má svá pravidla, jak bude při vymáhání postupovat. Jak je výše uvedeno, při jízdě na černo ţádnou upomínku nedostane, protoţe je povinností dluţníka, aby si pohlídal, do jaké lhůty musí pokutu uhradit. Postup věřitele se odvíjí také od toho, co obsahuje smlouva a VOP (vykonatelná exekuce, rozhodčí řízení).44 Vymahačské společnosti nemají ţádná práva jako exekutor. To znamená, ţe nemůţou klientovi zablokovat účet, sráţet z příjmu, není povinen je pustit do bytu. Postupují však formou psychického tlaku na dluţníka. Klient by měl s vymahači jednat pouze tehdy, kdyţ se prokáţe, ţe mají právo jej kontaktovat. Musí doloţit, ţe mají plnou moc od věřitele, nebo ţe jim věřitel pohledávku postoupil. V případě postoupení pohledávky se vymahač stává věřitelem, protoţe na něj přešla práva a povinnosti původního věřitele. Klient by při jednání s vymahačem měl mít nějaké svědky a v případě, ţe by jednání vymahačů přešlo k zastrašování, je moţné jejich jednání oznámit policii ČR, protoţe by se mohlo jednat o trestný čin útisku nebo vydírání.45 Být v platební neschopnosti není trestné samo o sobě. Ovšem existují trestné činy podle trestního zákona č. 40/2009 Sb., jako například zvýhodňování věřitele, úvěrový podvod, předluţení.46

3.2. Oddlužení Oddluţení je upraveno zákonem č. 182/2006., o úpadku a způsobech jeho řešení. Jde o takzvaný insolvenční zákon. Oddluţení je určeno pro dluţníky nepodnikatele, tedy typickým dluţníkem je dluţník spotřebitel. Jedná se o dluţníka, jehoţ příjmy a spotřební výdaje nejsou vyrovnané a který není schopen splácet své pohledávky z nákupu spotřebního zboţí, nemovitého majetku, dovolené, telefonu, televize aj. Oddluţení je nadějí pro poctivého dluţníka, jenţ je schopen splnit kritéria předpokládané zákonem a splnit plán oddluţení. To znamená, ţe je dluţník buď připraven o svůj majetek přijít, nebo ţít po dobu pěti let blízko úrovni ţivotního minima. Za odměnu se mu odpustí zbytek dluhu.47

44 Srov. tamtéž s. 3. 45 Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010. 46 Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník, v platném znění.

39

Klient, který se dostane do dluhů a není podnikatelem, můţe soudu navrhnout, aby jeho stav byl řešen oddluţením. Návrh soudu můţe podat jen dluţník, aby mohl soud rozhodnout, ţe dluţník je v tzv. úpadku nebo úpadku hrozícím. Klient je v úpadku tehdy, kdyţ má alespoň dva i více věřitelů a jeho dluhy jsou více neţ 30 dnů po době splatnosti a tyto dluhy není schopen platit, tzn. v platební neschopnosti, protoţe zastavil platby podstatné části svých závazků nebo tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Úpadek hrozící znamená, ţe lze předpokládat, ţe dluţník nebude schopen platit řádně a včas většinu svých pohledávek. Klient, který chce na sebe podat návrh na oddluţení, nesmí být podnikatelem a ani jeho dluhy nesmí být z podnikatelské činnosti. To znamená, ţe nemůţe, pokud má osoba ţivnostenský list, nemá dluhy na fakturách, dluhy z podnikatelských půjček, dluh na zdravotním a sociálním pojištění aj. Uţivatel také nesmí být v předchozích pěti letech odsouzen pro trestný čin majetkové a hospodářské povahy.48

3.2.1 Postup insolvenčního řízení Návrh na zahájení insolvenčního řízení a na povolení oddluţení lze podat pouze na formuláři, který si klient můţe vyzvednout na kterémkoli krajském obchodním soudě nebo je k dispozice ke staţení na www.insolvencnizakon.cz a na www.justice.cz. Po podání návrhu soud do dvou hodin vyvěsí v insolvenčním rejstříku www.insolvencnirejstrik.cz a také na úřední desce, ţe je zahájeno řízení. To, ţe je vyhlášené řízení ale ještě neznamená, ţe je oddluţení povoleno. V okamţiku, kdy je insolvenční řízení zahájeno, jiţ nemohou věřitelé dluţníka ţalovat. Soud věřitele poţádá, aby se přihlásili do insolvenčního řízení a jejich pohledávku uplatnili do 30 dnů. Ve chvíli, kdy je insolvenční řízení zahájeno, tak se zablokují věřitelé, majetek, dluţník můţe nakládat s majetkem jen běţně, a to za dohledu soudu a nesmí sníţit jeho hodnotu. Výkon rozhodnutí a exekuci je moţné jen nařídit, ale nelze je provést. Soud také smí ustanovit předběţného správce, který omezí dluţníka v nakládání s jeho majetkem.49 Návrh na oddluţení můţe poţádat kaţdý dluţník, který je nepodnikatel a je v úpadku nebo v úpadku hrozícím. Zároveň musí být dluţník schopen svým nezajištěným věřitelům splatit buď jednorázově, nebo ve splátkách alespoň 30% jejich pohledávek. 47 Odlužení, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010. 48 Srov. tamtéž s. 1. 49 Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010.

40

Dluţník můţe také podat návrh, aby ze svého příjmu odváděl věřitelům niţší splátky, neţ mu ukládá zákon, ale musí zaručit, ţe v období pěti let splácení pokryje nejméně 50% svých závazků. Soudce to ale nemusí povolit. Pokud dluţník není schopen splatit alespoň 30%, můţe se jiná osoba zavázat, ţe bude dluţníkovi přispívat na splácení, aby na potřebných 30% dosáhl. Jestli dluţník splatí 30% lze vypočítat pomocí kalkulátoru splátek na www.insolvencnizakon.cz a od výsledné částky je potřeba odečíst zálohu na insolvenčního správce ve výši aţ 66 000,- Kč. Výslednou částku dluţník splatí svým věřitelům. Je nutné spočítat, jestli tato částka tvoří alespoň 30% ze všech dluhů dluţníka. Dluţník v návrhu přiloţí nutné náleţitosti jako jméno dluţníka, místo bydliště, příjmy za posledních pět let, seznam veškerého majetku. Majetek uvede jednotlivě a rozdělí jej na movitý a nemovitý. U kaţdé poloţky na seznamu uvede dobu pořízení a pořizovací cenu, odhad současné ceny, případně soudní řízení, jestli je majetek předmětem zajištění, u zajištěného majetku je nutno nechat ocenit znalcem atd. U seznamu všech dluhů uvede název, sídlo a IČO věřitele, právní důvod vzniku dluhu, datum poslední platby, splatnost dluhů aj. Podává-li návrh manţel, je vţdy nutný souhlas druhého manţela. Souhlas není vyţadován, pokud oddluţením nebude dotčeno společné jmění manţelů. Musí se připojit důkazy o všech tvrzeních v návrhu a všechny zákonné přílohy. U kaţdého seznamu dluţník výslovně uvede, ţe je seznam úplný a správný a stvrdí to svým podpisem pod kaţdým seznamem. Dále přiloţí výpis z rejstříku trestů a aktuální pracovní smlouvu a další přílohy, pokud na ně dluţník odkazuje v návrhu. Návrh se podává u krajského soudu, v jehoţ obvodu má dluţník bydliště. O návrhu rozhoduje soud na základě formálního testu tzv. testu poctivosti dluţníka, kde se přezkoumává jeho poctivý záměr. Pokud soud návrh odmítne pro opoţděnost nebo pro vady anebo zamítne pro nepoctivý záměr, můţe soud rozhodnout o tom, ţe bude prohlášen konkurz. Jestli bude povoleno oddluţení, rozhoduje soud, ale věřitelé rozhodují o tom, jakým způsobem budou dluţníci oddluţeni, například prodání majetku, splátkový kalendář, prostou většinou, hlasují jen nezajištění, není-li rozhodnuto, pak rozhodne soud.50 Soud můţe zamítnout oddluţení, pokud zjistí nepoctivý záměr dluţníka, například prohlášení konkurzu před méně neţ 5 lety, anebo budou-li nezajištění věřitelé uspokojeni méně neţ 30% a dluţník nemá jejich souhlas s niţší hodnotou plnění. Dále je-li návrh nesplnitelný. To znamená, ţe pokud bude mít dluţník určité příjmy i dávek, ale 50

Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010.

41

vykalkuluje se, ţe v 5 letech nebude schopen splatit minimálně 30%, tak soud oddluţení také nepovolí. Pak jde-li o opakovaný návrh tzn. do šesti měsíců od předchozího návrhu, který byl vzat zpět. Dále pokud se zjistí lehkomyslný nebo nedbalý přístup dluţníka, anebo nejsou-li přes výzvu doplněny přílohy nebo návrh a přílohy neobsahují nezbytné náleţitosti. Zamítnutí návrhu na oddluţení z výše uvedených důvodů znamená, ţe soud vyhlásí na dluţníka konkurz a po prohlášení konkurzu lze ţádat o oddluţení aţ po pěti letech.51

3.2.2Možnosti oddlužení Oddluţení se můţe provést buď prodejem majetku, a tím jednorázovým vyrovnáním s věřiteli nebo plněním splátkového kalendáře. U obou způsobů se musí splnit podmínka 30% a způsob oddluţení se pouţije ten, který odhlasují nezajištění věřitelé na schůzi, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Pokud se neshodnou, pak o způsobu oddluţení rozhodne soud. Zajištění věřitelé nejsou oddluţením dotčeni. Budou se uspokojovat z majetku, kterým byly jejich pohledávky zajištěny. Klient je povinen se schůze věřitelů účastnit. Pokud se nedostaví, pak je na něj vyhlášen konkurz. Oddluţení se týká dluhů, které jsou z kreditních karet, splátkového prodeje, spotřebitelských úvěrů a hotovostních úvěrů. Oddluţení nebudou týkat hypoteční úvěry, úvěry typu leasing, americké hypotéky aj. Zde je zástava. Podle zákona se oddluţení uskutečňuje buď prodejem majetku nebo splátkovým kalendářem dluţníka. U prodeje majetku dluţníka dojde k prodeji veškerého dosavadního majetku dluţníka, který nezbytně nepotřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny. Dluţníkovi tak zůstává běţné vybavení domácnosti a příjmy, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Majetkem dluţníka se kromě běţných nemovitých a movitých věcí také rozumí účet stavebního spoření, investiční pojištění, podílové listy, akcie, podíl v druţstvu aj. Majetek dluţníka se zpeněţí a ustanoví se správce majetku, který bude nad ním vykonávat dohled. Prodej majetku se týká majetku, který byl nabyt do okamţiku zveřejnění rozhodnutí. S příjmy si dluţník můţe nakládat.52

51 52

Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010. Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010.

42

Oddluţení formou splátkového kalendáře probíhá po dobu celých pěti let, kdy má dluţník povinnost splácet nezajištěným věřitelům stejnou částku. Měsíční výše splátky se rozděluje mezi věřitele, a to podle výše jejich pohledávek. Dluţník se nemůţe rozhodnout, jakou částku bude splácet a jakou částku si nechá pro sebe. Insolvenční správce po celé období pěti let vykonává nad dluţníkem a jeho plnění splátkového kalendáře dohled. Zaměstnavatel dluţníka na příkaz správce bude z příjmu dluţníka provádět sráţky a zasílat je správci. Dluţníkovi z jeho příjmu pak zůstane nezabavitelná částka. Všechny ostatní příjmy, které můţe dluţník získat nad jeho rámec, například pokud se mu zvýší příjem, anebo dostane finanční dar, je povinen tuto skutečnost oznámit správci a odevzdat věřitelům. Pokud můţe splatit dluţník dluh dříve neţ za 5 let, musí splatit 100% dluhů. Období pěti let je maximální, není moţné splácet déle. Po celou dobu trvání oddluţení je dluţník povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, získané hodnoty darem zpeněţit a jejich výtěţek pouţít jako mimořádnou splátku věřitelům, oznamovat insolvenčnímu správci, soudu a věřitelům změnu bydliště a zaměstnání. Dále pravidelně k 15. lednu a k 15. červenci předloţit soudu, správci a věřitelskému výboru přehled příjmů za posledních 6 měsíců, předkládat daňová přiznání, nepřijímat na sebe nové závazky a nesmí odmítnout dar nebo dědictví, ani jinak sniţovat svůj majetek bez souhlasu insolvenčního správce. Po pěti letech splácení, kdy je splněno minimálně 30%, ţádá dluţník o prominutí dluhu a jsou mu prominuty všechny dluhy i ty, které nebyly přihlášeny. Pohledávka takového věřitele nezaniká, jen zaniká právo na vymáhání dluhů soudní cestou.53 I kdyţ soud oddluţení povolí, neznamená to, ţe uţ je všechno vyřešeno. Během plnění můţe soud oddluţení zrušit a vyhlásit na něj konkurz v případě, ţe svým jednáním dluţník sniţuje svůj majetek nebo soud zjistí nepoctivý záměr dluţníka, anebo dluţník neplní zvolený způsob oddluţení. Soud tak můţe učinit i bez návrhu pro projednání věci. Dluţník, který se rozhodl pro oddluţení, musí důkladně zváţit, jestli je schopný splnit podmínky pro povolení a splnění oddluţení, jinak riskuje, ţe jeho úpadek skončí konkurzem. K odpuštění dluhů můţe dojít na návrh dluţníka poté, co řádně splnil podmínky oddluţení. To znamená, ţe byli uspokojeni nezajištění věřitelé aspoň v rozsahu 30% svých přihlášených pohledávek, pokud se nedohodli s dluţníkem na niţším uspokojení a zároveň dluţník plnil řádně a včas veškeré další závazky podle schváleného

53

Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010.

43

způsobu oddluţení. V takovém případě insolvenční soud dluţníka na jeho vlastní návrh osvobodí od uhrazení zbytku pohledávek zahrnutých do oddluţení a dále pohledávek, k nimţ se v insolvenčním řízení nepřihlíţelo a pohledávky, které do insolvenčního řízení přihlášeny nebyly, i kdyţ být měly. Toto osvobození se vztahuje i na pohledávky ručitelů a jiných osob, které měly vůči dluţníkovi pro takové pohledávky právo postihu.54

3.3 Exekuce Exekucí lze postihnout majetek dluţníka v případě, ţe věřitel má vykonatelné rozhodnutí, to znamená exekuční titul, na základě kterého můţe být exekuce neboli výkon rozhodnutí nařízen. V případě, ţe dluţník neplní povinnost uloţenou vykonatelným rozhodnutím, můţe se věřitel domáhat splnění povinností prostřednictvím exekučního řízení a to dvěma způsoby. První způsob je exekuční řízení podle Občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. V tomto způsobu exekučního řízení se věřitel obrací na soud a to Návrhem na nařízení exekuce. Exekuci vykonává soudní vykonavatel a to pouze způsoby, které navrhl oprávněný a poté schválil soud. Ve druhém způsobu se v exekučním řízení podle Exekučního řádu 120/2001 Sb., oprávněný s Návrhem na nařízení exekuce obrací na soudního exekutora, kterého si sám zvolí. Vybraný soudní exekutor poţádá exekuční soud, aby jej ustanovil k provedení exekuce. Soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením ustanoví exekutora do 15 dní. Exekutor zjišťuje majetkové poměry dluţníka a sám si zvolí, jakými způsoby se exekuce provede. Soudní exekutor můţe po oprávněném poţadovat sloţení zálohy na náklady spojené s provedením exekuce. O exekuci se v obou případech rozhoduje usnesením soudu a exekutor doručí usnesení jak oprávněnému, tak i povinnému do vlastních rukou. Povinnému je usnesení doručeno společně s Návrhem na nařízení exekuce, to znamená, ţe se povinný o exekuci dozvídá aţ při samotném provádění exekuce, kdy má například jiţ zablokovaný účet, anebo zástavní právo exekutora na nemovitosti. Proti usnesení lze podat odvolání, ale v něm je nezbytné namítat skutečnosti, které jsou rozhodné pro nařízení exekuce, jinak soud odvolání zamítne. Odvolání nemá odkladný účinek, to znamená, ţe exekutor můţe i během odvolacího řízení postihovat majetek dluţníka. V tomto případě lze podat návrh na odklad exekuce. Během odvolacího řízení o odloţení exekutor exekuci provádět nemůţe.55

54 Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010. 55 Exekuce, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010.

44

Exekutor doručí povinnému společně s usnesením také výzvu, aby do 15 dnů dobrovolně splnil povinnost a ve výzvě vyčíslí vymáhaný dluh, náklady oprávněného a zálohu na sníţené náklady exekuce. Pokud dluţník splní svoji povinnost, sniţuje se odměna exekutora na polovinu. Exekutor posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena a zvolený způsob zaznamená v exekučním příkazu. Proti exekučnímu příkazu není moţný opravný prostředek. Exekutor nemůţe pro dluh 50 000,- Kč zastavit nemovitost v hodnotě milionu. Musí pouţít jiný, přiměřený způsob exekuce.56

3.3.1 Způsoby exekuce Exekuci lze vykonat několika způsoby: 1)

Přikázání pohledávky z účtu exekutor zablokuje dluţníkovi přístup k účtu a peníze

na účtu pouţije k uhrazení vymáhaného dluhu. Dluţník je o exekuci účtu informován a po jeho zablokování a přímo v bance můţe dluţník zjistit, na základě jakého exekučního příkazu byl účet zablokován a který exekutor je exekucí pověřen. U exekucí uvalených po 20.7.2009 je exekutor povinen zanechat na účtu dluţníka částku, která odpovídá dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce tj. 6252,- Kč. Tuto částku banka dluţníkovi na jeho ţádost vyplatí jen jednou. Pokud exekutor přistoupí k odstavení účtu, nezkoumá předem, odkud peníze na účet připsané pochází a aţ do částky 6252,- Kč je zabaví. Jsou-li na účet poukázané příjmy nepodléhající exekuci, je moţné ţádat plátce, aby byly peníze vyplaceny jiným způsobem. 2)

U sráţky ze mzdy exekutor oznámí zaměstnavateli dluţníka, aby z jeho mzdy

měsíčně byla odváděna část na exekuci. Dluţníkovi zbude nezabavitelná částka, která se vypočítává podle vyhlášky č. 595/2006 Sb. Při výpočtu se zohledňuje manţelka a vyţivované děti. Sráţkám kromě mzdy podléhají mimo jiné také důchody, peněţitá pomoc v mateřství, nemocenské, stipendium, podpora v nezaměstnanosti, náhrada za ztrátu výdělku, odstupné, dávky státní sociální podpory a to sociální příplatek, rodičovský příspěvek, odměna pěstouna, příspěvek na péči, pokud je příjmem poskytovatele. Exekuci nepodléhají dávky ze státní sociální podpory přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte, jednorázový příspěvek na

56

Exekuce, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010.

45

zakoupení motorového vozidla, porodné, pohřebné, příspěvek na péči vyplacen oprávněné osobě a dávky v hmotné nouzi. 3)

Prodej movitého a nemovitého majetku. Exekutor při vyhledávání majetku můţe

vstoupit nejen tam, kde má dluţník trvalý pobyt, ale všude, kde se dluţník zdrţuje, nebo tam, kde se exekutor domnívá, ţe dluţník můţe mít majetek. Do takového objektu exekutor můţe vstoupit za asistence zámečníka, i kdyţ dluţník není přítomen. Dluţník ani ţádná jiná osoba nemůţou exekutorovi v přístupu bránit, protoţe by se jednalo o trestní čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Exekutor můţe věci buď přímo zabavit, nebo označit s tím, ţe dluţníkovi předá jejich soupis s cenou, kterou exekutor uvedl. Tyto zabavené věci jsou pak prodány ve veřejné draţbě.57 Exekutor nemůţe zabavit věci, které dluţník nutně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo vykonávání pracovních úkolů. Jedná se o oděv, základní vybavení domácnosti, snubní prsten, zdravotnické potřeby a hotovost do výše částky dvojnásobku ţivotního minima. Pokud exekutor zabaví věc, která patří jiné osobě neţ dluţníkovi, tak musí vlastní věci prokázat své vlastnictví. S majetkem, který je uveden v exekučním příkazu, dluţník nesmí nakládat. Odměna exekutora pak činí podle vyhlášky č. 330/2001 minimálně 6500,- Kč bez DPH.Exekuce můţe být ukončena aţ po zaplacení celé dluţné částky, tedy včetně nákladů dluţníka na soudní řízení a nákladů exekutora. Pokud je na dluţníka vedena exekuce, je vhodné co nejdříve kontaktovat exekutora a domluvit se na splátkovém kalendáři. Exekutor však není povinen splátkovému kalendáři vyhovět, záleţí na tom, zda splátky povolí oprávněný.

57

Exekuce, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010.

46

4 Řešení dluhové problematiky s uživateli Armády spásy Uţivatel, který má problémy s dluhy, můţe tuto problematiku řešit v rámci svého individuálního plánu se svým klíčovým sociálním pracovníkem58. Sociální pracovník se společně s uţivatelem dohodnou, jakým způsobem budou danou dluhovou problematiku řešit. Pokud přichází klient, který má jiţ s věřitelem sepsán splátkový kalendář, po předloţení dokladu o zaplacení daného měsíce je uţivateli sníţena denní sazba za ubytování. Jestliţe je uţivatel v prodlení se splácením pohledávky, je třeba pouţít následující postup:  Vyšetřit současnou situaci Sestavit seznam všech jeho dluhů, zjistit jejich celkovou výši a výši splátek. Dále je nutné vyhledat, kdo jsou věřitelé, v jakém stádiu se dluh nachází, jestli je klient schopen pohledávku splácet a jakou dobu je v prodlení. Je nutné ověřit, jestli uţivatel skutečně dluţí tolik, kolik se domnívá. Můţe vlivem nějaké chyby ze strany věřitele či vlastní dluţit více nebo naopak méně. Dále je třeba zjistit, jaké kroky věřitel v případě jednotlivých dluhů podnikl a co učinil samotný uţivatel. V případě potřeby je klientovi předán vzor „dopis věřitelům“, ve kterém uţivatel ţádá od věřitele informaci o sdělení aktuální výši závazků.  Odlišit dluhy, které jsou neodkladné Nejdříve je třeba rozlišit dluhy, které jsou akutní. Prioritní dluhy jsou dluhy důleţité z hlediska svobody nebo ţivobytí. Patří mezi ně platby za bydlení, energie, zdravotní pojištění, výţivné na dítě, daně aj. Věřitelé mají větší moţnosti pro vymáhání dluţných částek. Pokud by došlo na jejich uplatnění, pravděpodobně by klient a ostatní věřitelé ztratili naději na případné splácení pohledávek neprioritních. U neprioritních dluhů je třeba zjistit, co je moţné v těchto věcech v nejbliţší době vykonat.

58 Klíčový pracovník zastupuje při vyjednávání s klientem organizaci o způsobu poskytování sociální služby. Jeho prvořadým úkolem je plánovat a vyhodnocovat společně s klientem poskytovanou sociální službu.

47

 Zjistit, jaký má uživatel příjem a výdaje Je třeba zjistit skutečný příjem klienta. Je důleţité, jestli je uţivatel zaměstnán na pracovní poměr, anebo pobírá sociální dávky. Dále se musí zjistit reálné aktuální a očekávané výdaje. Pokud je klient nezaměstnaný a registrovaný na úřadě práce, je nutné podpořit klienta, aby nastoupil co nejdříve do zaměstnání. Nakonec se zjistí, zda lze minimalizovat výdaje uţivatelů. V případě, ţe klient má zájem, můţe být v rámci individuálního plánu sepsán jeho měsíční rozpočet.

 Návrh plánu splácení pohledávek Po ověření celkových příjmů uţivatele zjistíme, zda je klient vůbec schopen dluh splácet. V případě jeho pravidelného měsíčního příjmu, jaká výše splátek by byla reálná. Je moţné sepsat předběţný splátkový kalendář prioritních dluhů a splátkový kalendář neprioritních dluhů.  Dohoda s věřiteli či exekutory Kontaktovat a poţádat věřitele, zda je moţné zmrazení narůstajících úroků či odkladu splátek. Nabídnout věřitelům s klientem sepsanou podobu splátkového kalendáře. Ten by měl obsahovat přehled věřitelů, nabídku výši splátek, datum, termín, kdy je klient schopen pravidelně splácet, návrh způsobu, jakým bude pohledávka splácena a případně i vysvětlení všech vyšších výdajů.

4.1 Návazné organizace řešící dluhovou problematiku Nastávají často případy, kdy uţivatel má několik půjček a jeho ţivotní situace je tak sloţitá, ţe mu sociální pracovník doporučí odborné poradenství návazné sociální sluţby.

48

S Armádou spásy spolupracuje v dluhové problematice nejčastěji:  Občanská poradna Brno Jde o občanské sdruţení poskytující bezplatnou sociální sluţbu odborného sociálního poradenství podle zákona č. 108/2006 SB., o sociálních sluţbách a současně je Občanská poradna Brno členem Asociace občanských poraden. Poskytují klientům rady, informace a pomoc, kdyţ se ocitnou v tíţivé sociální situaci, anebo kterým taková situace hrozí. Snaţí se, aby uţivatelé netrpěli neznalostí práv a povinností či dostupností sluţeb. Jejich cílem je zvyšovat schopnost klientů samostatně řešit problémy a předcházet jejich vzniku, upozorňovat na nedostatky v legislativě a neřešené problémy občanů ve snaze ovlivnit vývoj sociální politiky. Sluţby jsou poskytovány bezplatně.  Sociální poradna DNO Poradna se zaměřuje na práci s uţivateli sociálně vyloučenými, anebo ohroţenými sociálním vyloučením. Specializuje se zejména na dluhové poradenství a pomoc a zvládání bezprostředních důsledků nezaměstnanosti a bezdomovectví.  CELSUZ – zařízení Diecézní charity Brno- Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Celsuz je centrum sluţeb, poskytující sluţby v několika sociálních oblastech. Pomáhají dlouhodobě nezaměstnaným, maminkám s dětmi, seniorům, sociálně slabým, azylantům, cizincům aj. V centru působí několik středisek – informační centrum, multikulturní centrum, středisko vzdělávání a sociálně právní poradna. Právě sem přichází klienti azylového domu, pokud mají problémy s předluţením.  TRIADA – poradenské centrum Nabízí komplexní sociální poradenství v oblasti rodiny a mezilidských vztahů, sociálních dávek a sociální pomoci pro rodinu, v oblasti školství a vzdělávání, v oblasti bydlení a zaměstnanosti a v oblasti finančního hospodaření a dluhové problematiky.4.2. Dluhové desatero

49

Uţivatele, kteří mají problémy s dluhy, seznamujeme s těmito základními pravidly: 1) Dluhy se jen tak samy od sebe nevyřeší. Problémy s dluhy vyřešíte jedině tak, ţe se jim postavíte čelem. Důleţité je učinit vlastní rozhodnutí a začít dluhy aktivně řešit. 2)

Pokud je to moţné, dluhy neřešte tím, ţe se znovu zadluţíte, ale uhrazením stávajících

dluhů. Jinak se za nějakou dobu bude situace opakovat znovu. 3)

Zjednejte si ve svých dluzích pořádek. Zjistěte, komu a kolik dluţíte, kolik splátek se

musí ještě uhradit a jaké jsou sankce za nezaplacené či opoţděné splátky. 4)

Dluhy je nutné rozdělit podle důleţitosti. To znamená, ţe přednost mají dluhy

s vysokými pokutami za neuhrazení a dluhy, které souvisí s bydlením, tj. nájem a energie. 5)

Jestliţe nemůţete zaplatit dluţnou částku, nebojte se věřitele o své situaci informovat

a domluvte si s ním případně odloţení nebo sníţení částek. 6)

Neschopnost splácet dluhy vţdy řešte v rámci Vaší domácnosti, proto o potíţích

s dluhy informujte Vaši manţelku, manţela, partnera či partnerku, s kterými sdílíte domácnost. 7)

Neignorujte telefony a vyzvedávejte si doporučenou poštu od věřitele. Odmítnutím

komunikace s věřitelem se nic nevyřeší. Změna telefonního čísla či adresy Vám vůbec nepomůţe. 8)

Sestavte si osobní či rodinný rozpočet. Omezte výdaje na minimum sníţením poplatku

za kabelovou televizi, internet, telefon, cigarety, alkohol a odsuňte nákup spotřebního zboţí, které nepotřebujete. 9)

Snaţte se zvýšit své příjmy. Po dobu řešení Vašich dluhů si seţeňte odpolední, večerní

či víkendovou práci. Jestli máte dobrý vztah se zaměstnavatelem, informujte ho o své situaci. Zaměstnavatel se můţe s Vámi dohodnout na zálohách, jiné práci, anebo nějaké formě pomoci. 10) Do dluhové poradny se dostavte se všemi dokumenty a dopisy od věřitelů. 50

5 Metodologická část Tématem této práce je problematika předluţení jako jedna z příčin a následků bezdomovectví. V teoretické části jsem vylíčila příčiny, problematiku a prevenci předluţenosti uţivatelů Armády spásy v ČR Centru sociálních sluţeb Josefa Korbela v Brně. Charakterizovala jsem České finanční a leasingové asociace, zákony regulující poskytování půjček a objasnila základní východiska zadluţenosti. V metodologické části jsem se zabývala tím, jaké jsou skutečné příčiny předluţenosti uţivatelů, do jaké míry mělo předluţení vliv na jejich sociální vyloučení, zda jejich zadluţenost mohla ovlivnit skutečnost, kdyby byli dostatečně informováni či vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti.

5.1 Popis výzkumného problému Více jak polovina klientů CSS Josefa Korbela se potýká s předluţením. Jak jsem jiţ uvedla v teoretické části, ekonomický růst byl v posledních letech doprovázen zadluţeností domácností. Dluhy postupně narůstají, aţ se dluţník dostane do sociálně a ekonomicky neudrţitelné situace, protoţe má další závazky ve formě úvěru nebo půjčky. K růstu zadluţenosti přispívá i současná ekonomická krize, kdy uţivatelé nejsou schopni splácet své dluhy, protoţe ztratili práci nebo se dostali do částečné zaměstnanosti, a na umoření starých dluhů si vytvářejí dluhy nové. Finanční negramotnost člověka můţe vyústit ve ztrátu zaměstnání, rozpad rodiny, exekuci a následně aţ k jeho sociálnímu vyloučení spojené se ztrátou domova. Zadluţení je nejčastější příčinou propadu lidí do ţivota v chudobě a v mnoha případech končí v podobných zařízeních jako je azylový dům Armády spásy CSS Josefa Korbela v Brně. Většině klientů azylového domu chybí dostatečná informovanost, díky níţ by si byli sami schopni vyhodnotit nebezpečí a riziko zadluţenosti, zejména ve vztahu insolventnosti splácet dluhy.

51

5.2 Cíl výzkumu Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjištění, jestli předluženost může vést k sociálnímu vyloučení uživatelů azylového domu Armády spásy a zda ovlivnily tuto skutečnost nedostatečné znalosti v oblasti finanční gramotnosti. Dále jsem zjišťovala poznatky o příčinách, průběhu, důsledcích a prevenci problematiky předluţení uţivatelů azylového domu. Získávala jsem informace, jakým způsobem předluţenost sami řeší, zda jim pomáhá zařízení Armády spásy či jiné organizace a jestli jim školní docházka přinesla nějaké znalosti v oblasti financí. Ve výzkumných otázkách jsem se také zaměřila na to, jak uţivatelé azylového domu identifikují a vnímají jejich zadluţení, jak předluţení ovlivňuje jejich kaţdodenní ţivot, jakým způsobem se lze vyvarovat tomuto jevu a jaké formy pomoci v případě předluţení pouţít. Hlavní výzkumná otázka: Souvisí nedostatečné vzdělání v oblasti finanční gramotnosti s předluţením uţivatelů azylového domu Armády spásy?

5.2.1 Výzkumný design Empirické šetření bylo zaměřeno na kvalitativní výzkum, protoţe jeho cílem je „porozumění lidem v sociálních situacích“, studium subjektivních nikoli objektivních kategorií a vytváření nových teorií a hypotéz. Kvalitativní přístup nám pomáhá získávat mnoho informací o velmi málem počtu jedinců.59 Podle Hendla kvalitativní přístup obsahuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních lidských problémů a jeho hlavním úkolem je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému. Zdůrazňuje způsob, jakým lidé interpretují jevy sociálního světa a svoji zkušenost. Vychází z empirických dat, které mají podobu 59

DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. s. 289.

52

textu, tzv. měkká data, která se získávají hloubkovým rozhovorem, nestrukturovaným pozorováním či studiem dokumentů. Kvalitativní výzkum se snaţí o porozumění jevům, které zkoumá a nezříká se ani vysvětlení. Hlavním předmětem kvalitativního výzkumu jsou úseky sociální reality, kterou Schutz (1962, 53) definuje jako: „ souhrn objektů a jevů uvnitř sociálního a kulturního světa, tak jak je proţíván v kaţdodenním myšlení lidí, ţijících svůj kaţdodenní ţivot“.60 Základní dovednosti potřebné pro provedení kvalitativního výzkumu jsou umění odstoupit a kriticky analyzovat situaci, rozeznat a vyhnout se zkreslení, získat platné a spolehlivé údaje schopnost abstraktního myšlení. Dále je nutná teoretická a sociální vnímavost a komunikační schopnost.61 Badatelé podle Silvermana zapomínají klást otázku, která odlišuje vědu od novinářské praxe. Ta otázka zní: „Kde se bere pohled účastníka?“ Sociální vědu ani tak nezajímá, proč se nějaký jedinec choval určitým způsobem, jaká byla jeho osobní motivace, ale co je přimělo, aby tak jednal. Výzkumník by měl zjistit a pojmenovat, hlavně jak k jevům vůbec došlo a jak proběhly. Smyslem kvalitativního výzkumu by nemělo být podávání svědectví o tom, jak svízelný mají někteří jedinci ţivot, ale cílem zkoumání v sociálních a pedagogických vědách „by měl být výklad struktury procesů uvaţování, které zapříčiňují intencionální jednání, a schémat významů, do nichţ tyto procesy a jejich výsledky zapadají.62 Hlavní metodou výzkumu bylo otevřené a axiální kódování zakotvené teorie. Výběr zakotvené teorie byl vybrán s ohledem na výzkumnou otázku a cíl výzkumu. Výzkumná otázka vhodná pro tento typ výzkumu je právě zaměřena na zkoumání nějakého procesu. Cílem výzkumu by mělo být utvoření nějaké teorie s určitou explanativní hodnotou.63

5.2.2 Zakotvená teorie Zakotvená teorie (grounded theory) byla vytvořena v šedesátých letech 20. století, od té doby prošla mnoha modifikacemi a rozdělila se do různých variant. Autory zakotvené teorie jsou Barney Glaser a Anserm Strauss. Zakotvená teorie představuje řadu systematických induktivních postupů pro vedení kvalitativního výzkumu zaměřeného na 60 HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu, s. 12 61 STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. s. 11. 62 ŠKVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. s. 20. 63 Srov. tamtéž. s. 96.

53

vytváření teorií.64 Strauss a Corbinová uvádějí, ţe „...je to teorie induktivně odvozená ze zkoumání jevu, který reprezentuje. To znamená, ţe je odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromaţďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů.“65 Termín zakotvená teorie tedy odkazuje jak k určitému metodologickému postupu, tak k jeho produktu, tj. výsledné teorii. Jak uvádí Škvaříček a Šeďová základním cílem výzkumu není popsat singulární jevy, ale generovat novou teorii. Tato teorie je zakotvena v datech, tj. ţe výzkumník pracuje s datovým materiálem s maximální nepředpojatostí a otevřenou myslí. Strauss a Corbinová k tomu dodávají: “začínáme zkoumanou oblastí a necháváme, ať se vynoří, co je v této oblasti významné“66 Cílem zakotvené teorie není hustý popis, ale konceptuální schéma postihující vztahy mezi proměnnými. Nejprve na základě dat se identifikují relevantní proměnné a pak operacionalizovat vztahy mezi nimi. Výsledná teorie je pak řadou tvrzení o vztazích mezi proměnnými. Tato teorie, která je tímto způsobem vytvořena, je zaměřena především na sociální procesy, které formují lidské interakce. Ambicí Zakotvené teorie je, aby splňovala poţadavky, jako jsou validita, soulad mezi teoriemi a pozorováním, zobecnitelnost, reprodukovatelnost, přesnost, kritičnost a ověřitelnost. Za tímto účelem byla vyvinuta sada systematických procedur, které jsou pouţívány jako nástroj k analytické práci s daty. V základu těchto procedur leţí princip konstantní komparace, to znamená, ţe datové úryvky jsou porovnávány mezi sebou, pak jsou porovnávány s koncepty, jeţ jsou jim nadřazeny, a rovněţ tyto nadřazené koncepty jsou neustále komapovány jeden s druhým. Cílem je pak odhalit společnou bázi jednotlivých skupin jevů a naopak ukázat, co je odlišuje od jiných skupin.67 Jak uvádí Škvaříček a Šeďová, postup zakotvené teorie zahrnuje následující etapy:



sběr dat směřující k teoretické nasycenosti kódů



kódování materiálu směřující k vytvoření základních kategorií68 – proměnných

budoucí teorie 64 65 66 67 68

Srov. tamtéž. s. 84. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. s. 14. Srov. tamtéž. s. 14. ŠKVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. s. 87. Kategori je třída pojmů, která je objevena, když se při vzájemném poznávání pojmů jeví, že náleží podobnému jevu. Takto jsou pojmy seskupovány do vyššího řádu, pod abstraktnější pojem nazývaný kategorie.

54



konstruování teorie jako řady tvrzení o vztazích mezi kategoriemi Tato stádia se vzájemně překrývají a jedno se realizuje vţdy s ohledem na druhé

a kaţdé stádium tak jiţ předjímá stadium následující a připravuje mu cestu (Škvaříček, Šeďová, 2007, s. 87). Základem procesu je kódování, coţ je proces analýzy údajů. Kódování je rozděleno na tři typy. Otevřené kódování je proces rozebírání, prozkoumávání, porovnávání, konceptualizace a kategorizace údajů. Axiální kódování je soubor postupů, pomocí nichţ jsou údaje po otevřeném kódování opět uspořádány novým způsobem, prostřednictvím vytváření spojení mezi jednotlivými kategoriemi. To se uskutečňuje v duchu kódovacího paradigmatu, které zahrnuje podmiňující vlivy, kontext, strategie jednání a interakce a následky. Selektivní kódování je proces, kdy je vybrána jedna ústřední kategorie69, která je pak systematicky uváděna do vztahu k ostatním kategoriím. Tyto vztahy se dále ověřují a kategorie, u kterých je to nutné, se dále zdokonalují a rozvíjejí.

5.3 Metody a techniky sběru dat Síla kvalitativních metod sběru dat spočívá v tom, ţe jsou přirozeně uspořádaná, popisující kaţdodenní činnost. Vyznačuje se lokální zakotvenost, přičemţ kontext dění událostí není od nich odloučen. Měla by být bohatá a holistická a popisovat podrobnosti případu za delší časový interval. Metodu sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor, který umoţňuje, ţe respondent můţe vyjevit své zcela subjektivní pohledy a názory a lze přezkoušet, zda otázkám rozuměl. (Hendl, s. 76). Rozhovor je podle Škvaříčka a Šeďové nejčastěji pouţívanou metodou sběru dat v kvalitativním výzkumu. Pouţívá se pro něj označení hloubkový rozhovor, který lze definovat jako nestandardizované dotazování jednoho účastníka výzkumu zpravidla jedním badatelem za pomocí několika otevřených otázek. Prostřednictvím hloubkového rozhovoru jsou zkoumáni členové určitého prostředí, určité specifické sociální skupiny. Za pomoci otevřených otázek můţe badatel porozumět pohledu jiných lidí, aniţ by jejich pohled omezoval výběrem otázek, umoţňuje zachytit výpovědi a slova v přirozené podobě, coţ je jeden ze základních principů kvalitativního výzkumu. Za dva hlavní typy hloubkového

69 Centrální jev, kolem kterého se integrují všechny ostatní kategorie.

55

rozhovoru se povaţují polostrukturovaný rozhovor, který vychází z předem připraveného seznamu témat a otázek a nestrukturovaný neboli narativní rozhovor.70 Sběr dat se uskutečnil v období říjen 2010 – prosinec 2010. Rozhovory byly provedeny v kanceláři sociální pracovnice v Armádě spásy v ČR v Centru sociálních sluţeb Josefa Korbela v Brně. Se souhlasem respondentů byly jednotlivé rozhovory zaznamenány pomocí diktafonu a následně převedeny do textové podoby. Při zpracovávání byla zachovávána anonymita jednotlivých respondentů. Soubor otázek byl rozšířen podle potřeby o doplňující otázky s cílem získat detailní a komplexní informace o studovaném jevu. Cíl a záměr byl pevně stanoven. V úvodu jsem pouţila otázky zobecňující, identifikační a následující, jeţ prohlubovaly téma související s cílovou otázkou problematiky předluţení jako jedné z příčin sociálního vyloučení uţivatelů azylového domu Armády spásy v Brně.

5.4 Výběr výzkumného vzorku Jak uvádí Škvaříček a Šeďová, cílem výběru vzorků v kvalitativním výzkumu není, aby reprezentoval určitou populaci, ale určitý problém. Není tedy konstruován náhodně, ale teoreticky, záměrně je vytvářen s ohledem na zkoumanou problematiku.71 Výběr vzorku respondentů byl záměrně orientovaný na uţivatele azylového domu Armády spásy v ČR, Centrum sociálních sluţeb Josefa Korbela v Brně. Jedná se tedy o uţivatele jedné ze tří registrovaných sluţeb – azylový dům, nikoli uţivatele noclehárny či denního centra. Všech pět respondentů měli pohledávky u několika věřitelů.

5.4.1 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný soubor tvoří celkem 5 dotazovaných uţivatelů azylového domu Armády spásy Centra sociálních sluţeb Josefa Korbela v Brně. Respondenti museli splňovat následující kritéria: Všichni dotazovaní uţivatelé byli muţi, přibliţně stejného věku a vzdělání.

70 ŠKVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. s.159-160. 71 Srov. tamtéž. s. 73.

56

Charakteristika jednotlivých respondentů: Respondent č. 1 Roman Věk

30 let

Pobyt na AS od

2006

Vzdělání

základní

Respondent č. 2 Adam Věk

36 let

Pobyt na AS od

1998

Vzdělání

vyučen

Respondent č. 3 Daniel Věk

26 let

Pobyt na AS od

2010

Vzdělání

vyučen

Respondent č. 4 Gabriel Věk

33 let

Pobyt na AS

2008

Vzdělání

základní

Respondent č. 5 Pavel Věk

32 let

Pobyt na AS

2009

Vzdělání

vyučen

57

5.5 Struktura rozhovoru Polostrukturovaný rozhovor byl sestaven předem z připravených okruhů. 1. Okruh:

Identifikační údaje, rodina, přátelé

Kolik je vám let? Jaké je vaše vzdělání? Jste pracující? Jste v kontaktu s rodinou? 2. Okruh

Příčiny zadluţení

Kdy Vás napadlo, ţe si půjčíte peníze? U jaké společnosti máte pohledávky? Radil jste se předtím s někým, neţ jste se rozhodl vzít půjčku? Vysvětlil Vám někdo smluvní podmínky půjčky? Kdy a proč jste nestíhal splácet pohledávky? Reagoval jste na první výzvu věřitele? Byla na Vás uvalena exekuce? 3. Okruh

Vnímání zadluţení

Omezuje Vás to v kaţdodenním ţivotě? Jak to ovlivňuje Váš kaţdodenní ţivot? Vyhledal jste odbornou pomoc? Snaţil jste se problémy řešit včas? 4. Okruh

Důsledky předluţení

Odrazilo se Vaše předluţení na Vašem zdraví, trávení volného času, zájmech, zaměstnání? Přemýšlíte o tom? 58

5. Okruh

Prevence a řešení současné situace

Pomáhá Vám Armáda spásy? Znáte nějaké poradny, které řeší dluhovou problematiku? Měl jste nějaké poznatky ze školy v oblasti financí? Uvítal byste na škole vzdělávací kurzy zaměřené na finanční gramotnost?

59

6 Realizace výzkumu Dotazovaní respondenti byli předem poţádáni o rozhovor a byli taktéţ seznámeni s důvody poskytnutí rozhovorů.

6.1 Analýza dat – otevřené kódování Otevřené kódování je část analýzy, která se zabývá označováním a kategorizací pojmů72 za pomoci důkladného studia údajů. Během otevřeného kódování jsou pak údaje rozebrány na samostatné části a řádně prostudovány. Porovnáním jsou pak zjištěny podobnosti a rozdíly a také jsou kladeny otázky o jevech údaji reprezentovaných. Během otevřeného kódování jsou zkoumány a zvaţovány domněnky o jevu, coţ přispívá k zjištění nových objevů.73 Jednotlivé kategorie vznikají z otázek, které jsou pouţité v rozhovorech, a současně se vztahuji k jednomu podobného jevu. Z analýzy vnikly tyto kategorie: Kategorie č. 1

Jednoho dne přetekl kalíšek – aneb na vše sám

Kategorie č. 2

Nejdřív platit penále a pak půjčku – to je RPSN

Kategorie č. 3

Půjčka za půjčkou – aneb vyraţení klínu klínem

Podkategorie

Dopravní podnik města Brna – aneb jak se nevyplatí neplatit jízdné

Kategorie č. 4

Exekuce – aneb „vybílený účet“

Kategorie č. 5

Dluhy – ztráta svobody

Podkategorie

Dluhy – sociální vyloučení

Kategorie č. 6

Neznalost neomlouvá

Kategorie č. 7

Dluhové poradny – aneb „bez peněz do banky nelez“

V rozhovorech uţivatelů se objevilo několik podobných pojmů, které jsem povaţovala za důleţité pro analýzu v rámci otevřeného kódování. Vybranému pojmu jsem uvedla

72 Pojem – pojmová označení přidělená jednotlivým údálostem, případům či výskytům jevů. 73 STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. s. 43.

60

dimenzionální rozsah, který jsem pro lepší orientaci v dané problematice doplnila komentářem. Kategorie č. 1: Jednoho dne přetekl kalíšek aneb na vše sám Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Rodina

nevýznamná

Nepochopení

časté

Půjčky

časté

Důvody

lehkováţné

V úvodní kategorii jsou zahrnuti rodinní příslušníci a přátelé uţivatele, který má problém s předluţením. Rodina by měla být v rámci subsidiarity na prvním místě, odkud by měla pramenit pomoc. Uţivatelé ve většině případů útočiště ve vlastní rodině nehledají. Nacházejí se jiţ ve fázi, kdy kontakty s rodinou neudrţují. Objevují se i oprávněné obavy ze strany rodinných příslušníků, aby společně s jejich dluhy neupadli do sociálního vyloučení i oni sami, jako v případě přítelkyně p. Gabriela a jeho rodičů. „Jenomţe já jsem v té době vlastně měl přítelkyni... No a ona mě párkrát jakoţe nechala přespat a tohle... myslela si, ţe se to se mnou nějak zlepší...Protoţe já jsem ani domů nenosil peníze a ona ţe má strach z exekutorů, ţe jí všechno seberou....budu tady dělat za 3 tisíce korun měsíčně, takţe to... radši... radši budu na sociálce, protoţe to mám úplně to stejný... Takţe to pak časem... časem mě prostě vyhodila i odtud. .“ (Gabriel) „Rodinu nemám defakto, ta se mnou nespolupracuje a s nima bych ani nechtěl spolupracovat. (Roman)

„Ţádná rodina… nikomu jsem si nestěţoval, ne.“ (Adam)

„Tak já jsem to s nima nikdy tak nějak neřešil. Takţe jsem se nijak ani nesvěřoval. Oni by mi stejně nepomohli, tak proč bych je měl zatěţovat svýma problémama. Takţe sám. …“ (Pavel)

Jsou i případy, kdy rodiče své dítě maximálně podporovali, on na to spoléhal a jejich pomoc zneuţíval. Nejedná se vţdy jen o rodiny sociálně slabší, které mají problémy s dluhy. Zejména u patologické závislosti jako je gamblerství, začne závislý 61

člověk nejprve odcizovat peníze z domácnosti, aby získal finanční hotovost do hracího automatu. Po čase nad vidinou finančního zisku převládá chuť si zahrát a na hraní si půjčuje peníze. Závislý můţe prohrát velké finanční částky, coţ má za následek narušení mezilidských vztahů a existenční potíţe nejen samotných hráčů, ale i jejich blízkých. „...okolo 16-tého roku jsem začal vlastně chodit do toho prvního ročníku na to gymnázium... a tam jsem se vlastně sčuchl s tím jedním kamarádem a ten sázel fortunu a hrál automaty. No a to zašlo aţ tak, jako ţe jsem to nebral doma po desetikorunkách,ale uţ jsem to bral třeba po pěti tisících. Takţe... tam uţ párkrát jako uţ hrozilo to, aj ţe mě uţ otec vyhodí z baráku a dá mě do... do... děcáku. A matka to vţdycky nějak prostě ustála. No a ono vlastně... celej můj ţivot se točí vlastně okolo automatů a závislosti na automatech... a tady takovejchle věci... které mi prostě nedovolí vrátit se jako do ţivota normálních lidí.“ (Gabriel). „Moji rodiče jsou víceméně aţ moţná moc zámoţní, takţe mi platili školu, kde se platilo školné 25000 ročně. To bylo německý gymnasium....jsem nikdy nebyl studijní typ .... jsem rupl podruhé, a tak jsem rukoval. Vrátil jsem se vlastně z vojny, měl jsem tady vlastně nachystanéj vlastně krásnej byt, 4 plus 1 a rodiče ho pak, oni ho vlastně za mě rok platili...... pak vznikl problém vlastně s tím, ţe já jsem přestal platit nájem..... . Ale prostě, bohuţel bylo pro mě pár věcí přednějších, tak ho po dobu 5ti let platila moje maminka, tak aby to otec nevěděl. No a jednoho dne přetekl vlastně kalíšek a uţ aj maminka se zabejčila, jak ţe prostě ne-e......., 18. prosince roku 2006 zaklepala vlastně Městská policie se zámečníkama a s paní z byťáku, máte na to půl hodiny vystěhovat se. Takţe jsem za půl hodiny stál se třema pytlama před barákem a nevěděl jsem co, dál......“ (Gabriel)

„Známí mám, známí mě vyposlechli, ale nepochopili. Protoţe ţijou jiným ţivotem a .... U nich to jde tu splátku hodit, třeba čtverku pětku, u nich to jde, ale u mě to nejde.“ (Roman)

No ne, protoţe v dnešní době, kdyţ se někomu svěříte, tak z toho má radost a beztak vám nepomůţe.“

(Pavel) I kdyţ s uţivateli, kteří mají problémy s předluţením, většina rodin a přátel nechce mít nic společného, tak jak tvrdí p. David, je dobré mít někoho, s kým se poradíte. Pan

62

David bydlel v azylovém domě společně s babičkou a bratrem. Babička pobírala starobní důchod a bratr invalidní. Veškeré schůzky nad individuálním plánem74 probíhali společně s celou rodinou, kde se řešila jejich problematika předluţenosti. „Jo s babičkou jsem to probíral, v práci s kámošem... ten si taky půjčoval na hypotéku, tak jsme se radili, on ví o všem, co se děje…. Jo určitě. Je dobrý mít nějakýho dobrýho kámoše, přítelkyni, kdyţ fakt uţ nějak tohle, tak dvakrát mi vypomohl, ţe mi půjčil... volali mi do práce, ţe potřebují zaplatit pět tisíc a chtějí to zaplatit najednou, tak jsem šel za ním a věděl jsem, to bylo před rokem, ţe má něco našetřenýho, ne ţe bych ho chtěl vyuţít, ale věděl jsem, ţe to vrátím zpátky... on řekl, ţe to není problém ... já jsem taky takový byl, kdyţ jsem měl peníze, tak jsem taky půjčil, ale jsem dvakrát vyhořel. jednou po patnáct tisících jednou jsem půjčil sedmdesát ... ten mi to naštěstí vrátil, ty další dva to bylo těch patnáct, ty uţ jsem v ţivotě neviděl...... a v práci tam je to kaţdýmu jedno...“ (David)

V úvodní kategorii je zahrnutý také stěţejní pojem půjčka. Nedostatek finančních prostředků často donutí uţivatele, aby jej vyřešili tím, ţe si peníze půjčí. Mnohdy klienti nepřemýšlí, jestli vůbec budou schopni pohledávku ze svého příjmu uhradit. Vidina rychle získaných peněz a tím vyřešení jednoho problému zastíní skutečnost, ţe se uţivatel dostává do potíţí ještě větších. Důvody zadluţení klientů byly různé a ve všech případech téměř nepodstatné. „Půjčil jsem si částku 5 tisíc na oblečení. Musel jsem dát 7 a půl. A splatil jsem to. Sice s opoţděním, ale splatil jsem to. (Roman) „Chtěl jsem si pronajmout byt“ (Adam) „Bylo to přes známou, která tam dělala. Vlastně její kamarádka potřebovala půjčit, takţe to půjčila, jako kdyby jí, ale na moje jméno, no s tím, ţe ona mi to prostě vrátí, a ţe to smaţeme. Ona potřebovala finanční hotovost a já jsem se nabídl, ţe tam u nich vlatně nic nemám, takţe mi to vlastně dají. No víceméně dluţím na kaţdém druhém kroku. (Gabriel) „Půjčil jsem si ..no tak, abych si mohl dopřát... na určitý lepší věci, ţe? (Smích)....No tak jako kdyţ jsem si půjčoval, tak vţdycky myslel.. jako jasný, chtěl jsem ty peníze vyuţít na vylepšení

74 Individualni plán je soubor dokumentů související s plánováním služby uživatele. Jde o písemný záznam, jenž je výstupem dialogu mezi uživatelem služby a klíčovým pracovníkem.

63

domácnosti... a prostě... ale hlavně jsem furt, hlavně se chtěl zbavit těch nejstarších dluhů... jenom ţe ono to tak nikdy tak nedopadlo.“ (Pavel) „Potřebovali jsme...prostě jsme rekonstruovat byt...dědeček byl nemocnej... onemocněl, tak jsme si půjčili na nemocnici, pak umřel, s babičkou jsme to neutáhli, o jeden důchod bylo míň, tak jsme si začali půjčovat.“ (David)

Kategorie č. 2: Nejdřív platit penále a pak půjčku, to je to RSPN! Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Úroky

vysoké

Penále

vysoké

Nebankovní společnosti

nevýhodné

Naivita uţivatelů

velmi velká

Ochota pracovníků

velká

Jednání

velmi rychlé

Je hodně událostí v ţivotě člověka, které mohou narušit jeho stabilní finanční situaci.V dnešní době získat půjčku je velmi snadné, kaţdodenně se setkáváme v reklamách s nabídkou půjček „snadno a rychle“. Všude v novinách, na internetu, v hromadných dopravních prostředcích se setkáváme s inzeráty, které slibují rychlou půjčku, bez potvrzení příjmů, anebo bez náhledu do registru neplatičů. Někteří uţivatelé ale nemají pracovní návyky, a proto je pro ně obtíţné dlouhodobě pracovat na pracovní smlouvu a pravidelně splácet půjčku. Ztratí často z různých důvodů zaměstnání a obtíţně získávají jiný pracovní poměr. Klienti často vyhledávají nebankovní společnosti, které neberou zřetel na jejich příjem a na skutečnost, jestli je schopen půjčku pravidelně splácet. Uţivatelé příliš pozdě zjistí, ţe to byla špatná volba a ocitají se tak v bezvýchodné situaci. „Moje první půjčka proběhla... nemůţu si vybavit ten název... bývá to v reklamách ta společnost... je to na ruku. Bylo to 5 tisíc. Home credit... ne... Provident... nabídli mi částku na půjčení, ale... já si myslím, ţe

věděli o tom, ţe je to za výdělkem, ţe věděli, ţe je to... lichva“. (Roman)

„Tak jsem šel do své banky, kde jsem měl účet a poţádal jsem si o úvěr. Nabídli mi jednorázovou půjčku, splácení by trvalo do celého roku s tím, ţe by mi mohli okamţitě půjčit 40 000,- Kč .. A to byla chyba. Půjčil jsem si 40 000 a musel jsem vrátit skoro 80000,- Kč navíc a to byla chyba..... No to bylo hrozný. Tak jsem si asi za měsíc půjčil od Home creditu....to je nebankovní půjčka, tam mně

64

taky půjčili s tím, ţe musím vrátit za padesát tisíc musím přeplatit aspoň třicet...ale já jsem si to musel půjčit, abych nejdřív zaplatil první a nechal bych si jenom druhou půjčku. Tak jsem si půjčil, dva měsíce , tři měsíce co jsem splácel normálně, pak jsem zjistil, ţe kdyţ jsem si půjčoval vţdycky, zase tu částku, tak tam byla splátka..já nevím cca tři čtyři tisíce plus penále. To znamená... To znamená, ţe já jsem nejdřív platil penále a ne půjčku. To je to RPSN to je vono! Tam zaplatíte de facto ...jak se to jmenuje...ty penále a pak půjčku. Takţe nejdřív úroky a potom...(vskočí do řeči) právě protoţe oni nabízejí ţe ..krásně dávají , ţe za 72 měsíců zaplatíte 150 000,- s tím, ţe oni chcou nějaký peníze navíc..no ty 150 000,- Kč vrátíte a ještě ty RPSN ..no ty rozhodujou 18% RPSN je 18000,- tisíc...jedno je vlastně litr. A ty nebankovní to mají ještě horší! (Adam)

„V bance tam máte přeplatek maximálně do desíti procent.....horší jsou ty nebankovní...nebankovní to jsou největší grázli Home credity a Cetelemy atd......“ (Adam) „. No tak zkoušel jsem to u hodně bank, no a kdyţ jsem hold neuspěl, tak jsem vyuţil ty různý nebankovní společnosti, a ty lichvářský společnosti a takhle... různý společnosti,.“ (Pavel))

„.....ten Home credit je nejhorší společnost, co můţe být.“ (David) Většinu respondentů nezajímá obsah smlouvy. Jsou rádi, ţe jim pracovníci bankovních či nebankovních společností nekladou otázky, které se týkají výše jejich příjmu, druh pracovního poměru a jiné zjišťovací otázky, které by odhalili jejich insolventnost. Vidina snadno získaných peněz ovlivní uţivatele natolik, ţe se předem neseznámí se smluvními podmínkami půjčky. Jde vlastně o rychlé jednání bez dokladů o příjmu či insolventnosti splácet v budoucnu pohledávku. Uţivatelé jsou překvapení, ţe jim věřitel často telefonuje a doţaduje se prvních splátek. „Ne, mě zajímala jen ta finanční hotovost, jsem to ani nečetl jsem to podškrkl, uţ jsem měl dolary v očích... uţ jsem věděl, ţe je to doma.“ (Gabriel)

„Já jsem to schválil, ale nepřečetl jsem si, kolik bych musel vracet.....tam bylo strašný RPSN“

(Adam) „Tomu stejně člověk nic moc nerozumí... protoţe uţ kdyţ si jde ţádat o půjčku, tak to mě aţ tak moc podmínky nezajímali, to mě zajímalo, jestli to má člověk schválený nebo ne.“ (Pavel)

65

„No něco mi tam řekli jako o splátkách ţe to mám hradit a tady to podepište. Nějaké RPSN nebo něco takovýho mi nikdo nikde nevysvětlil.“ (David)

„.... různý společnosti, který nabízely, bez nějakých protahování ty různý půjčky.“ (Pavel) „....ale v rychlosti..de facto neřekli ty důsledky dopodrobna...prostě půjčte si – splácejte - důsledky mi nikdo neřekl...“ (Adam)

Kategorie č. 3: Půjčka za půjčkou – aneb vyrážení klínu klínem Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Insolventnost

velmi častá

Dluhy

velmi vysoké

Prodlevy

časté

Reakce na výzvy věřitele

téměř ţádná

Spolupráce s věřitelem

obtíţná

Pokud uţivatelé začnou mít finanční problém pravidelně splácet pohledávku, začnou jej řešit pomocí některých nebankovních společností, které jim bez ohledu na jejich příjem půjčku poskytnou. Uţivatelé půjčku uzavřou, zaplatí tím jednu pohledávku a neuvědomí si vysoké úroky a penále další půjčky a ocitají se na začátku dluhové pasti a tím k odsouzení k chudobě a sociálnímu vyloučení. „ Takţe.... a navíc... stejně ty dluhy, co já mám... kdyţ si to spočítáte, mám nějakých 2,5 milionu korun i s úrokama.“ (Gabriel)

„Já si totiţ eviduju i od vás kdybych si půjčil 50 korun... jako ţe bych si nepůjčil... ale kdybych si je půjčil, tak to já mám všechno jako evidovaný... a moje dluhy.. mám to rozdělený na státní dluhy a osobní dluhy, ale kdyţ to suma sumarum sečtu, tak to dělá milion a půl. Plus minus“. (Pavel)

66

„...Dluţím deseti věřitelům...“ (David)

„Přes 300 000 určitě s těma penálama.....zdravotní pojištění nikdo za mě neplatil ty dva roky. Takţe defakto mám z toho taky obavy, ţe tam asi taky něco bude v té zdravotní pojišťovně.“

(Roman) „Ale ono kolikrát člověk ani nemá prostě další řešení, neţ řešit dluhy dluhama.“ (Pavel) „Babička měla svoje dluhy, které musela splácet, tím pádem jsem to táhl sám, taky jsem peníze půjčoval pro ni, aby to vlastně ona mohla zaplati svoje dluhy, a tím pádem vznikly dluhy mně.“

(David) „Tak jsem zjistil, ţe jsem zadluţenej a skončil jsem v práci a to bylo rozhodující, ţe jsem věděl, ţe to nebudu mít z čeho splácet. Šel jsem na pracák a poţádal jsem svoji banku, kde jsem si půjčil ty peníze, aby to pozastavila. A to jde ale maximálně po dobu půl roku.....(Adam) „....takhle dvakrát jsem splatil po 1000 korun nebo po osm set, teď nevím, jestli to bylo v autobuse nebo šalině. Ale mám trošku jiné myšlení neţ normální člověk... to zranění z toho ţivotě je takové, ţe jsem prostě nezodpovědnej... ţe prostě jsem tomu nedával tu odpovědnost... dále jsem s nima nespolupracoval... a ani jsem neměl na to prostředky.“ (Roman)

Většina uţivatelů vůbec nereaguje na první výzvy věřitelů. Pokud je příčinou nějaká neočekávaná událost, kvůli které nejsou klienti schopni řádně splácet, musí pak reagovat rychle, jinak budou následovat penále a poplatky, které jim celou situaci ještě zhorší a potíţe se pak prohlubují. Je třeba jednat a dosáhnout nějaké přijatelné dohody s věřitelem. Věřitel sice nemá povinnost přijmout jejich navrhovanou výši splátky, ale také není v jeho zájmu odmítnout snahu řešit splátky dluhu. Bohuţel, ve většině případů se tak nestalo. Klienti mají často problémy s komunikací na úřadech. Příčinou jsou často dřívější špatné zkušenosti s jednáním na úřadech.Velké mnoţství klientů se bojí po vlastních zkušenostech s povýšeným jednáním některých pracovníků na úřadech o cokoliv poţádat, stydí se, ţe bydlí v azylovém domě a odmítají vůbec na úřad jít. Situace je často taková, ţe musím některé organizace předem informovat o návštěvě mých klientů, abych zabezpečila hladký průběh vyřizování ţádostí. Uţivatelé azylového domu také často tají

67

počáteční problémy

týkající se

neschopnosti splácet pohledávku a k sociálnímu

pracovníkovi se dostaví, aţ kdyţ je většinou pohledávka postoupena soudu. „Já jsem reagoval, já jsem tam zavolal, ale nedalo se s něma domluvit...jsem to zvedl a bla bla bla... Říkala ţe ţádnej splátkovej kalendář nebude, ţe chce minimálně pět tisíc...jo to chtěla pět tisíc a já ji říkám, ţe tolik peněz nemám, já jsem teprve začal pracovat, bydlím na AS a to ji vůbec nezajímalo, je to nezajímá kde bydlíte, já chci po vás pět tisíc, jak nezaplatíte do určitýho data, tak vás dám k soudu.“ (Adam) „Já jsem nikdy neměl snahu to splatit......Nereagoval jsem.“ (Gabriel) „To jsem reagoval, bylo mi zamítnuto. Třeba nějaký sníţení té exukce nebo dohodnutí na splátkách... to kdepak. To v ţádným případě.....No jako ze začátku to jsem se snaţil, jenomţe ono kdyţ vám ve dvou ve třech případech přijde pořád stejná odpověď, tak potom kdyţ máte 15 exekucí tak u tý pátý a další si řeknete, kdyţ jsem to u třech nevyřešil, tak to taky dál řešit nebudu. Vás to přestane bavit.“ (Pavel)

V případě p. Davida je zřejmé, jak je důleţité komunikovat s věřitelem. „Jo volal jsem, reagoval jsem, říkal jsem ţe uhradím...kdyţ to byla nějaká částka, která šla, tak jsem to uhradil.“ (David)

Podkategorie: Dopravní podnik města Brna – aneb jak se nevyplatí neplatit jízdné Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Jízda „na černo“

častá

Pokuty

vysoké

Nezodpovědnost

častá

Informovanost klientů

nedostatečná

Postoupení pohledávky

automatické

Splátky pohledávky

ojediněle

Uţivatelé Centra sociálních sluţeb mají nejčastěji a nejvíce pohledávek

68

u Dopravního podniku města Brna. Klienti často jezdí bez jízdenky a v případě kontroly revizora nemají u sebe finanční hotovost na uhrazení pokuty. Co se týká respondentů, největší negativní zkušenost s DPMB má p. Gabriel a p. Roman. Opět se zde setkáváme s nedostatečnou informovaností uţivatelů o následcích černé jízdy. „No a zbytek dluhu je dopravní podnik města Brna, kde ta částka přesahuje 1 200 000,- Kč za vlastně 13 let černé jízdny.“ (Gabriel)

„Defakto jsem dluţník u dopravního podniku, za pokuty, které jsem nastřídal svou nezodpovědností a nemůţu se z toho jako vyhrabat......dluţím přes 300 000 určitě s těma penálama..“ (Roman)

„Oni z jedné jízdenky udělájí 10 000,- Kč. Z jedné pokuty. Oni vám předloţijou lístek , tisíc korun máte zaplatit a kdyţ na to nereagujete, tak oni vyčíslijou částku 7500 i se soudem. Kdyţ na to nereagujete, tak se vám do té dluţné částky připočítává rovnou i 10 000 s penálama. A kdyţ máte 10 pokut, tak o uţ je 100 tisíc..... Coţ je podle mě taky nereálný. Prostě za jízdenku.“ (Roman) Já si myslím, ţe půlka národu je zadrţená tady na tomhle. A obchází je půlka národu, i v tomto městě Brně. Co jsem se doslechl od lidí, tak jsou nucení je obcházet. Ano obcházet je, aby se s nima na tom nepotkali. Na tom účtě. Ţe prostě jeden den přijdou a maj vybílenej účet. Katastrofa. To je do breku. Jako maj na to právo, ale já si myslím, ţe ne takovým řešením, ne takovou částku, to oni uţ přehánějí. Z desetikoruny... z osmnácti korun udělají sedm a půl tisíce. Přijde mi to úplně moc.(Roman).

„Nevěděl jsem to. Byl jsem informovanej o tom, ţe tisíc korun je pokuta. Kdybych to věděl, tak jsem myslím ani do té šaliny nelezl, tak bych šel pěšky“. (Roman).

„Já jsem se tam byl asi 5 let zpátky informovat osobně na ten dopravní podnik. Tady na hlavním nádraţí a oni řekli, ţe splátka 500 je málo, ţe oni chcou minimálně tak 1000 nebo 1500. Tak já jsem řekl jako ţe uraţeně a nadneseně, tak já tady přijdu sám za sebe a vám se nelíbí ani ta troška, kterou vám chci dát? Tak jsem se urazil, šel jsem pryč a .vůbec jsem nespolupracoval a ... defacto... nechal jsem to plavat.“ (Roman)

Postoupení pohledávky soukromému subjektu dojde v případě, kdy uţivatelé neuhradí tisíc korun pokuty do 30 dnů od jejího vzniku . Ve většině případů uhrazení pokuty ze sociální dávky hmotné nouze – existenční minimum, která činí měsíčně 2020,Kč, je pro mnohé klienty nemoţné. DPMB postoupí pohledávku soukromému subjektu, a tím dojde ke změně věřitele, který paralelně vyrozumí dluţníka i soud. Náklady soukromé společnosti na vymáhání pohledávek jsou finančně nákladné. Pokud klient 69

nadále jezdí bez jízdenky a je přichycen revizorem, soukromý subjekt ţaluje kaţdou černou jízdu zvlášť. „Oni si najali vymahačskou společnost, která pracuje pro dopravní podnik a ty peníze vymahajou takovým způsobem, ţe mu berou lidem veškerý peníze z účtu. Stalo se, ţe člověku vzali 8 tisíc a nenechali mu nic.“

(Roman) „...společnost, která to vymáhá. Chápete... Která prostě se s tím neštve a prostě veme všechno tomu člověkovi a oni se nedívajou, jestli ten člověk má kde bydlet, jestli má co do úst. Je prostě zajímá, ţe oni chcou svoje... vy nemusíte mít nic a přitom je ze zákona dané, ţe musíte mít nezbavitelnou částku 4460. a na to oni se vůbec nedívajou... coţ nechápu tyhle zákony...a proto ... mě to i mrzí, mě to zastavuje v ţivotě. (Roman)

„A kdyţ měl někdo snahu do toho angaţovat, aby s tím dluhem něco udělali. Nebo dám příklad, osobně tam zašli, ţe budou splácet, tak jim nevyhověli. A kdyţ jim vyhověli, tak se s nima nikdo nebavil, protoţe i kdyţ MHD vyhoví, MHD to uvítá, MHD to přijme, ale ta vymahatelská sluţba, která ten dluh koupila, ta se s nikým nebaví, ti chcou svoje. Ale mě to přijde takový nelidský. Já nevím.“ (Roman)

Pokud ale klient navštíví Kontaktní tarifní centrum, je zde ještě šance dohodnout se na splátkovém kalendáři. Ale to by si uţivatelé museli koupit jízdenku a přestat jezdit na černo. Bohuţel, se tak stává jen v ojedinělých případech. Pokud jsou pracující, mají sami snahu si vyřídit průkazku na jízdu v tramvaji. Uţivatelům, kteří jsou na dávkách hmotné nouze, připadá jízdenka v tramvaji příliš nákladná k jejich příjmu, a tak raději riskují jízdu bez jízdenky. Kategorie č. 4: Exekuce aneb „vybílený“ účet Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Domluva s exekutorem

velmi obtíţná

Majetek

ţádný

Řešení

nemoţné

Účet

prázdný

Snaha splácet

podmíněná

Motivace pracovat

velmi nízká

70

Instituce soudního exekutora byla zřízena v září 2001, kdy stát ustanovil soukromé osoby výkonem exekucí a exekučních činností. Exekutoři na rozdíl od soudců pracují efektivně, protoţe na kaţdé zdárně vykonané exekuci je finančně závislý. Majetkové poměry většiny uţivatelů azylového domu nejsou téměř ţádné. „Mně ale nemůţou nic vzít, rozumíte...já jsem se s něma fakt chtěl domluvit, ale u těch exekucí to nejde.“ (Adam)

„Zaměstnání jsem si našel, teď se pokouším to nějak splácet ale exekuce chce po mně minimální splátku 5000,- Kč a já kdyţ vydělávám necelou osmičku tak jak bych mohl dát 5000,- na splátku, kdyţ potřebuju bydlet a bydlím teďka v azylovém domě a tady je nájem při mé výplatě skoro pět tisíc, to já bych teda mohl dát na tyhle splátky, ale kde bych bydlel? Jak bych to potom splácel dál, jak bych potom chodil do práce? To se nedá.“ (Adam) „No exekuce... no jenom vícemeně jenom to vystěhování. Já jsem vlastně ani doma nic neměl.“

(Gabriel) „Exekuce...no ta mi hrozí furt.. teďko ....to jsem reagoval, bylo mi zamítnuto...třeba nějaký sníţení té exukce nebo dohodnutí na splátkách... to kdepak. To v ţádným případě.“ (Pavel) „No jako ze začátku to jsem se snaţil, jenomţe ono kdyţ vám ve dvou ve třech případech přijde pořád stejná odpověď, tak potom kdyţ máte 15 exekucí tak u tý pátý a další si řeknete, kdyţ jsem to u třech nevyřešil, tak to taky dál řešit nebudu. Vás to přestane bavit.“ (Pavel)

Jedna z forem výkonu exekuce je zablokování bankovního účtu. Přikázání pohledávky z účtu exekutor zablokuje dluţníkovi povolení k účtu a peníze na účtu pouţije k uhrazení vymáhaného dluhu. „... se obávám toho, ţe kdybych nastoupil do zaměstnání, tak bych přišel o veškerou mzdu. Za ten měsíc. A ţe bych byl donucenej být na noclehárně. Bez koruny... a moţná bych byl venku, nikdo by mně tady nepomohl, nikdo by se na to moţná nedíval, moţná, já nevím, jak by to dopadlo, tím pádem já jsem přinucenej prostě si přivydělat... nějaké ty kamiony, nějaké ty brigády. Bokově, to probíhá pět šest hodin denně a ta brigáda se naskytne jednou za dva týdny, a tak já se snaţím nějak přeţít... tady v téhle společnosti... protoţe kdyţ mám dávku 2020, tak zaplatím nějaké to jídlo, to sociální zařizení. Defakto mi nezbyde nic. ... „(Roman)

71

„...Na tom účtě. Ţe prostě jeden den přijdou a maj vybílenej účet. Katastrofa. To je do breku..“.

(Roman) „...do bankomatu jsem se nemohl dostat, šel jsem do banky a řekl jsem, co to znamená? On se podíval do počítače a řekl, ţe máte tady exekučku od toho a toho dopravního podniku.“ (Adam)

„...to je velký problém, ţe jako kdyţ čekám na peníze, tak já jsem si musel dokonce udělat to, ţe já jsem si dal mimo svůj účet ty peníze, aby na mě nepřišli, kdyby přišli, ţe mám pravidelný příjem, tak by mi ty peníze všechny zhrábly takzvaně a neměl bych nic...tam je třeba napsaný, ţe klient který dluţí bance, tak podle zákona mu musí zůstat do ţivotního minima nějaký ty čtyři tisíce, jo, bla bla bla a ostatek co dluţí dát pryč. Musí to tak být a nemusí. Můţou vám nechat dva tisíce nebo dokonce nic. Ono prostě chtějí ty svý peníze teďka...oni se nedívají nalevo napravo, jestli to je člověk nebo zvíře... je jim to jedno...oni chcou peníze...tečka.“ (Adam)

„Ta první výplata mi tam zůstane celá. Ale potom uţ začnou sráţet. Ale to já nevím, to bude aţ příští tejden. Na sloţenku výplata neexistuje, jedině na účet. Oni třeba v pondělí to pošlou, neţ to dojde, tak to je dva tři dny, ale on, den předtím navštíví exekutor zmrazení účtu, takţe jsem bez vejplaty... a vyhodí mě odsud.“ (Pavel)

Tady nastává největší potíţ. Respondenti nesou těţce jejich předluţení. Všichni jsou v produktivním věku a shodli se, ţe by rádi pracovali a dluhy spláceli. Většina zaměstnavatelů ale zasílá mzdu uţivatelům na účet, kde jim po sráţkách zůstává jen nezabavitelná poloţka. Klienti by byli ochotní splácet, ale pod podmínkou, aby jim zůstalo alespoň na důstojné přeţití. Takhle oponují tím, ţe jestli pracují, anebo jsou na sociálních dávkách, výsledek je stejný. Navíc, pokud by pracovali, měli by větší výdaje na jízdné, ošacení aj. Nakonec tedy věřitel stejně nemá splátky splaceny, klienti nepracují a jsou jim vypláceny sociální dávky. Ţádná zúčastněná strana (dluţník a věřitel) z toho nemá výhody, naopak, finančně zatíţený je sociální systém.

72

Kategorie č. 5: Dluhy – ztráta svobody Vlastnost

Dimenzionální rozsah

omezení

velmi velké

myšlenky na dluh

nepřetrţité

Strach

velký

Sociální dávky

nízké

Koníčky, zájmy

ţádné

Frustrace

velká

Většina uţivatelů nevidí ţádné východisko ze své situace. Plně si uvědomují, ţe se nachází v pasti dluhů. Do zaměstnání se jim podle jejich názoru nevyplatí chodit, ale sociální dávky hmotné nouze jsou nízké. Nemůţou si koupit, co chtějí, navázat známost, jet na výlet, mít nějakého koníčka či zálibu. Tím, ţe nechodí do práce, jim vzniká na druhou stranu spousta volného času. Ale ten nemůţou smysluplně naplnit, protoţe bez financí to jde velmi špatně. Uţivatelé se nudí a to je trápí ze všeho nejvíc. Jsou odkázáni na azylový dům. Nemají radost z kaţdodenního ţivota, netěší se na ţádné svátky, naopak, upadají do depresí. Stále je provázejí myšlenky na jejich předluţení. „Velký omezení, hlavně... hlavně omezení ve svobodě, protoţe si nemůţu jít prostě do práce na stálo... I kdyţ já bych byl rád, kdyby oni uvítali tu částku 1500 měsíčně, ale oni tu částku neuvítají, jo, oni prostě chtějí všechno, celou výplatu. Já jim tu celou výplatu nemůţu dát, já nejsu potom motivovanej nastoupit, do té práce, já nemůţu být potom hladnej a špinavej a tak nemůţu potom chodit do práce, já se musím někde vyspat, někde najíst a to oni nechápou toto. Nepřemýšlijou, je jim to prostě jedno.“ (Roman)

„Přemýšlím o tom, trápím se tím, ale de fakto před tím i utíkám, nevím si s tím rady.“ (Roman)

„Dá se říct, ţe teďka jo. Já na to musím stále myslet, to se nedá jen tak vymazat. Aj kdyţ si myslím, ţe stejnak nic nemůţu nic dat, tak člověk na to musí pořád myslet, ţe má dluhy. Dám příklad, kdybych náhodou vyhrál půl milióna, tak bych si to šel hned zaplatit, protoţe bych na to měl. Ale protoţe na to nemám , tak na to musí člověk pořád myslet, pořád! Ať je neděle, pondělí to je jedno ... rozumíte?“ (Adam)

73

„To je psychického rázu, to jenom...to trvá nějaký ten pátek...pak to zapomene, ale myslí na to pořád....Psychika to dělá, ne jako bych si zlomil ruku....mám starosti..“ (Adam) „ Ţiju ve strachu, kdy mě navštíví exekutor na kontě nebo tak...“ (Pavel)

„mám spoustu známých, kteří si půjčili u nebankovních společností a najednou zjistí, ţe maj třeba rozsekaný okna u bytu. Kdyţ nemají na to, aby to splatili... nebo ho prostě zbijou, zlámou ruce nohy... to se děje normálně... hlavně teda.... to se pouţívalo i v kriminále... kdyţ vás někdo chce zmlátit, aby na vás nebylo nic vidět, tak vás postříká vodou a sešvihá vás mokrým hadrem a nemáte na sobě nic, ale vy se nemůţete hejbnout... to jsou takový praktiky... to se dneska pouţívá dneska v kriminálech a pochází to koncentračních táborů... a jako je to opravdu... to tak je... z tohohle jako občas strach mám, ţe by se mi to stát mohlo A to zas to ja zas těmhle lichvářům moc nedluţím. Já kdyţ dluţím, tak jakoby státním společnostem. A nějakej ředitel banky mě vyhledávat nebude.“

(Pavel) David jako jediný z respondentů měl rodinné příslušníky, kteří s ním bydleli společně v azylovém domě. Babička pobírala starobní důchod a mladší bratr invalidní důchod. David usiloval nejen, aby pracoval, ale dělal všechno pro to, aby si práci i udrţel. Rodina se po celou dobu pobytu finančně podporovala a mezi jednotlivými členy byli těsné vazby. Proto taky proţívání Davida jejich vzájemných dluhů nebylo tak skličující, jako u ostatních respondentů, kteří rodinné vazby neudrţovali. „No omezuje...no neţ jsem vlastně dostal to vyjádření tak jsem měl obavy... ty částky byly menší, ale jak u toho soudu naskáčou ty penále, daj tam všechno za tu dobu, co jsem neplatil, tím pádem ty malé částky byly pak trojnásobný z půlmilionu pak sedmset tisíc.. tím pádem jsem si říkal, pokud to nevyjde, tak kde potom seberu takovou částku...ale jako... ne, neomezovalo mě to, do práce jsem chodil... usmátej jsem byl furt... nebyl jsem nějakej zaraţenej nebo něco bez ducha. Myslím, ţe ne.“.(David) „Přemýšlím, furt přemýšlím...abych měl práci, protoţe u té hrušiny je to horší neţ kdyţ nezaplatíte věřitelovi.“ (David)

74

Podkategorie: Dluhy – sociální vyloučení Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Reţim dne

ţádný

Potřeby

neuspokojený

Nelegální práce

častá

Zdraví

špatné

Budoucnost

beznadějná

Termínem sociální vyloučení se označuje obvykle komplexně nedostatečná účast jednotlivce, skupiny nebo místního společenství na ţivotě celé společnosti, to znamená nedostatečný přístup ke společenským institucím, které zajišťují vzdělání, zdraví, ochranu či základní blahobyt. Úroveň můţe být různá. Jde vlastně o ţivot v chudobě, bez účasti na trhu práce, přiměřeného bydlení a dostatečného příjmu, v izolaci či ve skupinách podobně deprimovaných lidí ţijících na okraji společnosti. Dlouhodobý ţivot s vědomím, ţe člověk nemá ve společnosti místo, vede k chronickému stresu.

75

Klienti trpí, protoţe v proţívání

kaţdodenního ţivota nenacházejí ţádný smysl. Jeden den je pro ně jako druhý. Nevěří, ţe se něco změní. Neúčastní se společenského ţivota a o ţivot v něm postupně ztrácí zájem. „No psychicky mě to zničilo. Dá se říct, ţe mě to omezilo. Já si myslím,, ţe kaţdý člověk by měl ráno vstat a jít do práce a večer jít spat... jako z té práce unavenej. Nebo jo... po nějaké pracovní směně, protoţe bez toho člověk magoří, kdyţ to řeknu takhle. Člověk musí pracovat, ale musí aspoň něco mít, ať je to vidět, ţe pracuje, musí mít všeho dostatek, kdyţ pracuje ten člověk... to je můj názor prostě.“(Roman) „No samozřejmě mě to omezuje, protoţe nemůţe ani nijak chodit do normální práce. Lítám tady vlastně po rekvalifikacích a po brigádách. A... prostě kdyţ jdu do práce, tak můţu na měsíc, protoţe druhý měsíc by uţ měly exekutoři. To je jako... víceméně se to nedá ani normálním stylem ţivota překlenout tady todleto.“ (Gabriel)

„...no na zdraví se to odrazilo, aţ kdyţ jsem byl na ulici, jsem býval podchlazený, musel jsem být hospitalizován, protoţe mi natekl, protoţe jsem neleţel v horizontální poloze, jsem furt musel někde sedět, tak mi natekla voda do noh, takţe jsem přestal jako úplně chodit...“ (Gabriel)

75 Srov. MATOUŠEK, O.: Slovník sociální práce. s.217

75

Zajímavé je, ţe některé uţivatele omezuje i jejich registr v zájmovém sdruţení právníckých osob SOLUSU, jehoţ cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci klientů, k prevenci růstu počtu klientů v prodlení, příspívat ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a sniţovat potencionální ztráty věřitelů. SOLUS shromaţďuje negativní registry klientských informací o lidech, kteří se dostali do problémů se splácením svých závazků. Negativní registry klientských informací pracují na základě on-line dotazů. To znamená, ţe touha půjčovat si peníze stále některé uţivatele ještě neopustila. „Kdybych na to měl....ale stejnak, kdybych to zaplatil do koruny, tak uţ vám nikdo nic nedá. Protoţe jste v Solusu... dluţník jako, nesplácíte pravidelně, tak uţ vám nikdo nikdy v ţivotě nic nedá.“ (Adam) „No určitě si nemůţu zřídit účet... no nebo můţu, na chvilku., neţ mě navštíví exekutor... pak jsem v tom Solusu... to je jedno, jakmile jste v tom sulusu v tom seznamu těch dluţníků... do toho má přístup kde kdo... z těch institucí, z těch nebankovních institucí... takţe v tom to omezuje.. v práci vás to omezuje... no protoţe navštíví vás exekutor v mzdové účtárně, v zaměstnání, kde děláte, no tak vás vyrazí, protoţe to oni nepotřebují pofidérní lidi. Aby se tam účetní tam váma zabývali... nějakýma vašima exekucema... tak ţe prostě jako kaţdopádně je to omezující ve všech směrech.“

(Pavel) „...no a koníčky ţádné nemám, protoţe, já chodím do práce a počítač jsem občas měl někdy...“

(David)

Kategorie č. 6 Neznalost neomlouvá Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Znalosti ze školy

nedostatečné

Výuka na školách

velmi důleţitá

Prevence

nutná

Následky dluhů

negativní

V době, kdy respondenti navštěvovali povinnou školní docházku, nebyly půjčky 76

v tak velkém rozsahu a takového charakteru jako v současné době. Někteří klienti mají pouze základní vzdělání, nerozumí odborným termínům, které jsou obsahem smlouvy a sami si nedokáţou vyhodnotit a spočítat náklady jednotlivých půjček u bankovních a nebankovních společností. Jejich nízká finanční gramotnost způsobuje, ţe se učí na vlastních chybách. „Kdyţ jsem chodil do školy tak to nebyly ty půjčky, a kdyţ tak to byly novomanţelské půjčky, tehdy se to dalo, ale já jsem byl tehdy ţák mně ţádná novomanţelská půjčka nezajímala.“ (Adam)

„To jsme neměli vůbec jako (výuku v oblasti financování)... já... kdyţ jsme chodili na základní školu... jsem začínal v devadesátým... devadesátým... v osmdesátým dokonce, vidíte to? 79 plus 7, to je 86. rok...to ještě tady bylo... to byl tady ještě komunismus... to já si nepamatuju, ţe bych viděl nějakýho bezdomovca nebo...já si myslím, ţe jako ţe ani víceměně v té době snad ani nebyly a nějak, kdyţ byli, tak se nějak asi uklidili bokem, aby byly dá se říct mimo společnost. Takţe já jsem to téma ani nějak nevnímal.“ (Gabriel)

Všichni respondenti se shodli, ţe ţáci by měli být seznámeni s finanční problematikou jiţ na základních školách. Zvýšili by si znalosti o problematice v oblasti rodinných rozpočtů, výběru vhodných půjček a zlepšili orientaci

v nabídce různých

finančních produktů a tím by docházelo k prevenci před předluţením. Někteří uţivatelé ani nevědí, komu přesně dluţí a jakou částku. Myslí si, ţe kdyţ s věřiteli přestanou komunikovat, problémy s dluhy se nějak vyřeší sami. Příčinou ale není jen neochota, resp. insolventnost splácet dluhy, ale taky neznalost, jak v těchto případech postupovat.

„To bych přivítal! O těchle nemám teda ani tuchu o čem se tady bavíme, ale kdyţ se člověk dozví nějakou novou moudrost, která ho posilní nebo defakto mu otevře oči a upozorní ho na to, o co tady vůbec jde, tak bych takovou hodinu přivítal. Jako myslim si, ţe je to skvělej nápad, protoţe defakto samotný lidi, kteří neumí s počítačem, tak taky se konaj výuky s počítačovou lekcí , s nějakou problematikou,... nevím jak to říct, jestli word nebo excel..prostě jak se v tom pohybovat. Tak si myslím, ţe pro mě, jako pro člověka, který má základní vzdělání, jsou tyhle věci zajímavý. protoţe tento svět, nebo tato republika je stavěna na zákonech a na moci těch zákonů, jo různých těch slovíček a někteří lidé jako jsem já nerozumíme těm slovíčkám, jakou to má moc a důsledek a proto si myslím, ţe by bylo dobré to přivítat“

(Roman) 77

„Tak... určitě by to bylo jako k něčemu, nemůţu říct, ţe by to bylo špatné. Čím víc informací bude ta mládeţ mít, tak tím bude mít méně bezdomovců a všeho tady tohohle v budoucnosti. Protoţe to jako.. Hnedka ze začátku v18cti nebo v19cti třeba jenom vyuţít částku 100 tisíc, kdy člověk si shání byt, si shání vybavení... tak to je jako velký břemeno.“ (Gabriel)

„...Uvítal, ale určitě ne na Armádě spásy... na základním stupni, klasicky od nějaký tý šest sedmé třídy... nemusí být povinný..ţáci si nebudou půjčovat.... aby se takhle seznámily, ale ne aby to bylo povinný...“ (Adam)

„No tak nebylo by to na škodu.“ (Pavel)

„Určitě....ti mladí kluci, co teď vidím, by se jim to určitě hodilo, aby nespadli do toho jako já....kdyţ vidím děcka v práci, mají rodiče, jak jsou vysmátí, tak asi takový starosti nemajou, teď kamoš si bral půjčku osmdesát tisíc na kolo a je bez starosti, ví, ţe kdyţ to neutahne ,tak rodiče mu neřeknou, běţ z domu a vydělej si na to. No uţ v té devítce moţná a potom na těch vyšších školách, aspoň hodinu, aby věděli co to je, co to obnáší, kdyţ si půjčijou, aby neţ kdyţ půjdou do práce a po první výplatě aby neutíkali do banky a nepůjčili si tam sto tisíc a potom nepřemýšleli, jak to budou platit...aby věděli, co to říká, co to obnáší, aby tam šel někdo, kdo uţ s tím zkušenosti má a byli v nějaké té situaci co zaţil a čím si musel projít ...Ano, jasně, aby věděli neţ si půjčijou, co je to všechno za riziko...počkat dva měsíce, schovat si něco bokem, neţ si něco pořídí...naučit se šetřit. ..

(David) Kategorie č. 7 Dluhové poradny aneb „bez peněz do banky nelez“ Vlastnost

Dimenzionální rozsah

Informace o dluhové poradně

ţádné

Pomoc v poradnách

nevýznamná

Důvěra

ţádná

Osobní bankrot

náročný

Většina uchazečů o poskytování sociálních sluţeb v azylovém domě mají problémy s dluhy. Sociální pracovník pravidelně kontroluje, zda pracující uţivatel splátku věřiteli uhradíl. Pokud má klient problém s předluţením, je nezaměstnaný, pouze pobírá dávky hmotné nouze, tak mu bohuţel nepomůţou ani pracovníci dluhové poradny. Klient je 78

povinen splácet dluh, ale při pobírání sociálních dávek sestavit splátkový kalendář je téměř nemoţné. Uţivateli ze zákona o sociálních sluţbách musí po uhrazení částky za ubytování a stravu zůstat 15% z finanční částky dávky. Často se stává, ţe uţivatelé své pohledávky sociálnímu pracovníkovi vůbec neoznámí. Nevědí, ţe existují dluhové poradny, a kdyţ je navštíví, nezaměstnaní klienti nemají moţnost problematiku řešit. Ti klienti, kteří pobírají invalidní či starobní důchod, anebo jsou zaměstnáni, mají naději na řešení svých dluhů i formou osobního bankrotu. „Ne, nevěděl jsem o poradnách.“ (Roman)

„No přemýšlel jsem o tom, ale za takový sluţby se dnes uţ platí! Jednou, dvakrát vás tam vemou zadarmo, tam vám řeknou nějaký ty základní věci a to nový ....nějaký ty základní věci, tohle by mi zopakovali a pak by chtěli za kaţdou hodinu peníze. To znamená, kde bych na to vzal pětset korun na hodinu.“ (Adam)

„...No jako můţu tam jít, můţu se vypovídat, ale nemyslím, ţe... jako myslím, ţe je to k ničemu.....to je opravdu kruh, kde se točite, točíte, točíte a nabírá to furt větší a větší turbulence... ...no jako jsou třeba kurátoři... to se mnou zkoušili se se mnou prostě na tohle téma bavit... no a kdyţ jsem jim to jako prostě řekl... no prostě jsem jim to řekl, ţe prostě ty splátky bych musel mít takový a takový, a aj na to téma bakrotu, tak to po čtvrt hodině taky vzdali, protoţe viděli, ţe to nejde.“ (Gabriel)

„...To jsem vyhledal, ale nedočkal jsem se pomoci. Vyhledal jsem všelijaký sociálně právní poradenství, bezplatný právníky, ale vţdycky stejná odpověd.. jak bych to řek.. kdo Vám udělal ty dluhy? Vy sám. Tak se je musíte sám vyřešit.“ (Pavel)

„Jsem byl v několika poradnách. Opravdu v několika... koneckonců teď je ten problém řešen s poradnou a v tomhle českým státě mi nikdo nedokáţe pomoct. Oni mi dají nejdřív termín... já uţ jsem byl na třech a pro mě ţádná odpověd. Oni vám řeknou... buďto oni jsou společnosti, které odkoupí veškerý ty vaše dluhy a a pak to řešíte s nima, ale to jsou další lichváři. Oni ty vaše dluhy budou dělat milion a půl, voni opravdu vás zbaví všeho toho dluhu, ale vy se zaváţete, ţe splatíte třeba dva a půl milionu... jo tej společnosti... ale splácíte jenom jedné té společnost... 2,5.. ale jednou nezplatíte a následky jsou stejný, jako u ostatních... a hlavně jako si myslím, ţe tady to není teda dobrý řešení, se zavátek dluhem větším neţ to... ale jinak kdyţ potřebujete s jinýma věcma poradit, tak vám stejně neporadí, aspoň moje zkušenost.“ (Pavel)

79

Pokud je klient pracující, můţe, tak jak v případě respondenta Davida, vyhlásit za určitých podmínek tzv. osobní bankrot, který pomůţe dluţníka jednou pro vţdy zbavit dluhů. Osobní bankrot je však krajním řešením. Dluţník si musí být vědom, ţe bude muset být ochotný ţít pět let při ţivotním minimu a veškeré příjmy včetně mimořádných příjmů jako jsou například prémie, dědictví, prodej majetku apod. poskytnout na uhrazení dluhů.

„No teď to bude horší, budu brát jen sedm tisíc, to je vlastně padesát rocent toho příjmu co mám... hm za těch pět let, pokud to budu řádně splácet tak budu čistej.....No to se pošle tomu správci, toho soudního řízení a on bude ty částky posílat těm věřitelům...po tu dobu pěti let.“ (David)

„No myslím, ţe není ta moţnost... protoţe osobní bankrot - uţ jsem taky o něm informoval, to musíte během dvou nebo tří let, teď nevím, jak je to přesně, zaplatit třicet procet z toho dluhu, aby vám zbytek byl odpuštěn. Coţ kdyţ si vemete 30 procent, to je 800 tisíc korun. Za dva nebo tři roky, i kdyby to byly tři roky, dejme tomu to je nějakých 280 tisíc ročně. Jak bych to zaplatil? To máte... já nevím... 25 tisíc na měsíc bych musel zaplatit... to prostě... nejde.“ (Gabriel)

6.2 Axiální kódování Axiální kódování je technikou, která navazuje na otevřené kódování. Cílem axiálního kódování je vytváření spojení mezi kategoriemi a subkategoriemi. Tyto spojení se zasazují do paradigmatického modelu, který vypadá následovně: Příčinné podmínky – jsou události, případy a dění, které směřují k výskytu nebo vzniku nějakého jevu Jev – je hlavní myšlenka, událost či případ, na který se zaměřuje soubor zvládajících anebo ovládajících jednání či interakcí nebo k němuţ má tento soubor jednání nějaký vztah Kontext – je určitý soubor vlastností, které jevu přináleţí, tzn. umístění událostí nebo případu tohoto jevu na dimenzionálních škálách. Kontext představuje konkrétní soubor podmínek, za nichţ jsou uplatňovány strategie jednání či interakce

80

Intervenující podmínky – jsou strukturní podmínky, které souvisejí se strategiemi jednání či interakce, jeţ jevu náleţí. Usnadňují, anebo znesnadňují strategie, které jsou pouţité v určitém kontextu Strategie jednání a interakce – jsou strategie, které jsou vytvořeny k ovládání, zvládání, vykonávání, anebo reagování ne jev konkrétního souboru percipovaných podmínek Následky – jsou následky, výsledky či důsledky jednání a interakce76 Hlavní myšlenkou paradigmatického modelu jsem uvedla jev Předluţený klient si sám nepomůţe. Jev je zasazen do kontextu, který odpovídá kategoriím, Dluhy – ztráta svobody a subkategorií Dluhy – sociální vyloučení. Toto tvrzení je těsně spjato s pojmy rodina, nepochopení, půjčky a důvody. Jako příčinné podmínky, jeţ jev způsobují, můţeme označit kategorie Půjčka za půjčkou – aneb vyráţení klínu klínem, subkategorii DPMB. Dále také tato příčinná podmínka působí na intervenující podmínky penále i exekuce. Intervenující podmínky působící na jev i kontext jsou kategorie Exekuce – aneb vybílený účet a Nejdřív platit penále a pak půjčku. V těchto kategoriích jsou stěţejními pojmy naivita uţivatelů a nebankovní společnosti. Intervenující podmínky vedou také ke strategiím jednání a interakci. Další podmínky, jeţ s jevem souvisí a mají vliv na jednání, jsou kategorie Neznalost neomlouvá a dluhové poradny. Následkem působení těchto jednání a strategií můţeme uvést kategorie Osobní bankrot a dluhové poradny.

76

STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. s. 70.

81

Graf č. 2 Paradigmatický model axiálního kódování: Jev: Předlužený klient si sám nepomůže.

Příčinné podmínky Půjčka

za

půjčkou

aneb

Vyráţení klínu klínem DPMB

Kontext Jednoho dne přetekl kalíšek Dluhy - ztráta svobody Dluhy - sociální vyloučení

Intervenující podmínky Exekuce aneb Vybílený účet Nejdříve platit penále a pak půjčku, to je RPSN

Strategie jednání a interakce Neznalost neomlouvá Dluhové poradny

Následky Vyhlašuji bankrot Oddluţený klient

82

6.3 Selektivní kódování Selektivní kódování navazuje na axiální kódování a zahrnuje výběr jedné klíčové kategorie. Všechny ostatní kategorie jsou pak přitaţeny k této jediné centrální kategorii. Tato centrální kategorie odpovídá zkoumanému jevu a musí jej dobře popisovat. Selektivní kódování obsahuje popis, ve kterém se opakují vztahy mezi vlastnostmi a dimenzemi kategorií.77 Dále selektivní kódování zahrnuje:



„Příběh – popisné vyprávění o ústředním jevu výzkumu.



Kostra příběhu – konceptualizace příběhu. Toto je centrální kategorie.



Centrální kategorie – ústřední jev, kolem kterého se integrují všechny další kategorie.“78 Po opakované analýze v rámci otevřeného a axiálního kódování jsem vymezila

základ pro selektivní kódování, jehoţ jsem dosáhla pomocí následujících kroků:



„Vyloţení kostry příběhu“



uvedení pomocných kategorií do vztahu k centrální kategorii podle paradigmatu



vztahování kategorií vzájemně na dimenzionální úrovni



ověřování vztahů



doplňování kategorií, které je třeba dále rozvinout a upřesnit.“79

Při naplňování těchto kroků se nemusí postupovat přesně v tomto pořadí. Identifikace příběhu: Z rozhovorů s uţivateli azylového domu lze stanovit, jak snadno si klienti vezmou půjčku, aniţ by přemýšleli, zda ji budou schopni splatit. Půjčky uzavírají nerozváţně. Nemají ţádné znalosti o povinnostech vyplývajících z poskytnutí půjčky a v případě nedodrţení podmínek, jaké sankce budou pak následovat.

77 ŠKVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. s. 233. 78 STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. s. 86.. 79 Srov. tamtéž s. 87

83

Překvapující je i jednání a ochota s jakou k uzavírání půjček přistupují zejména pracovníci nebankovních společností. Aby se uţivatelé vyvarovali nastávajícím problémům se splácením pohledávky, uzavřou půjčku další. Klienti se dostávají do dluhové pasti. Následuje exekuce, finanční a existenční problémy, demotivace ucházet se o zaměstnání a postupný úbytek tělesného a duševního zdraví. Nastává sociální vyloučení. Všichni dotazovaní uţivatelé povaţovali současný stav za deprimovaný, projevovala se u nich silná touha pracovat a zbavit se dluhů a změnit ţivotní situaci, ve které se právě nacházejí. Z důvodu nepřiměřených exekučních sráţek ze mzdy jejich motivace pracovat zaniká. Hlavní příčinou předluţení většiny klientů je nedostatečná informovanost následku nesplácení pohledávky či neuhrazení pokuty u DPMB. Po hloubkové analýze otevřeného a axiálního kódování jsem dospěla k závěru, ţe centrální kategorie splňující kritéria stanovená pro selektivní kódování je Neznalost neomlouvá. Tato kategorie se stává ústředním jevem, kolem něhoţ se integrují všechny ostatní kategorie. Jako příčinné podmínky ovlivňující jev jsem označila nedostatečné informace a znalosti ze školy uţivatelů v oblasti finanční gramotnosti, a s tím související jejich naivita a snadná manipulace. Kontextem je současná ţivotní situace uţivatelů v azylovém domě tj. předluţenost, omezení a náhodná nelegální práce. Intervenujícími podmínkami jsou insolventnost uţivatelů, demotivace pracovat, rychlé jednání pracovníků bankovních společností. Jednání a interakce je rychlá komunikace s věřitelem, pomoc v poradnách, důkladná prevence. Všichni respondenti se shodli, ţe začlenění výuky v oblasti finanční gramotnosti na školách by předcházelo výskytu předluţenosti. Následkem této strategie by byla lepší orientace a porozumění smluvních podmínek půjček a pokut, v případě počátečních potíţí včasná komunikace s věřitelem a následného sepsání splátkového kalendáře a tím předcházet sociálnímu vyloučení uţivatelů.

84

Graf č. 3 Paradigmatický model selektivního kódování: Kontext

Příčina: Nedostatečné informace

Dluhy-ztráta svobody

Znalosti ze školy

Předlužení

Naivita uživatelů

Sociální vyloučení

Jev: Neznalost neomlouvá

Intervenující podmínky Insolventnost Demotivace pracovat Rychlé jednání pracovníků v bankách Nelegální práce

Jednání/interakce Spolupráce s věřitelem

Následky Porozumění smluvních podmínek Včasné sepsání splátkového

Pomoc v poradnách

kalendáře Předcházení exekucí

Prevence

Předcházení sociálnímu vyloučení

Výuka na školách

85

Popis paradigmatického modelu v selektivním kódování: Jev vzniká z příčiny. Působí na kontext a intervenující podmínky. Příčiny ovlivňují kontext a působí na jev. Intervenující podmínky působí na interakci, která vede k následkům. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, ţe nedostatečné vzdělání v oblasti finanční gramotnosti uţivatelů je příčinou činit správná a efektivní rozhodnutí a disponovat schopností analyzovat a spravovat osobní či rodinné finanční prostředky. Uţivatelé se stávají snadno manipulativní a naivně důvěřují ve vlastní způsobilost půjčku splatit. Neznají odbornou finanční terminologii, nedokáţou si spočítat vlastní měsíční náklady a výdaje spojené s půjčkou a v případě potíţí nezvládnou vyhledat odbornou pomoc. Nedokáţí se správně vyjádřit a odmítají komunikovat s věřitelem. Finanční tíseň řeší uzavřením další půjčky. Klienti se dostávají do pasti dluhů. Často je to spojeno s ukončením pracovního poměru, následné registrace uchazeče o zaměstnání na Úřadu práce a pobíráním sociálních dávek. Nejsou schopni pohledávky splácet a následkem toho jsou na ně uvaleny exekuce. Mají zablokovaný bankovní účet. Veškerá mzda pak slouţí k uhrazení pohledávky a uţivateli pak zůstane na úctě jen zákonná finanční částka, tj. dvojnásobek ţivotního minima. Klienti jsou demotivováni pracovat a následkem toho se ocitají v sociálním vyloučení. Uţivatelé jsou danou skutečností silně deprimováni. Pociťují velké omezení v trávení volného času a běţného způsobu ţivota. Z důvodu nízkých sociálních dávek nemají téměř ţádné koníčky a zájmy a o svět kolem nich postupně přestávají mít zájem. Nemají smysluplný reţim dne, postávají a kouří celý den před domem a čekají, zda je někdo povolá na nelegální práci. Proţívají neustálý strach a myšlenky na dluh je pronásledují dnem i nocí. Kromě p. Davida, který podstoupil osobní bankrot, ţádný z respondentů nevěřil, ţe se do budoucna jejich situace změní, anebo ţe jim někdo v jejich předluţenosti pomůţe. Předluţenost proţívají jako beznadějnou. Na dotaz, zda by souhlasili s výukou oboru finanční gramotnosti na základních školách, odpověděli všichni uţivatelé kladně. 86

Klient, který se dostane do finančních potíţí a není schopen v daný měsíc pohledávku uhradit, musí neprodleně kontaktovat věřitele a dohodnout se na moţném řešení. Pokud se necítí zvládnout vlastními silami komunikaci s věřitelem, měl by kontaktovat dluhovou poradnu, kde mu bude sděleno, jak v případě insolventnosti postupovat a komunikovat s věřitelem. Dluhové poradenství poskytuje uţivatelům sociální sluţby zdarma. Kostrou celého příběhu je neznalost uţivatelů v oblastní finanční problematice. Jako nejlepší prevence předluţenosti se jeví vzdělávání v oboru finanční gramotnosti na školách.

87

Závěr Půjčování si finanční hotovosti je běţnou součástí ţivota v naší společnosti. Není důvod označovat takové chování za problém do doby, kdy dluţníci nejsou schopni své závazky splácet. Důvody, které vedou k předluţení uţivatelů, jsou na jedné straně nejčastěji nízké příjmy, zpravidla z důvodu odpovídající nízké kvalifikace, nezaměstnanost a dlouhodobá závislost na sociálních dávkách, nelegální práce, která má časté následky nevyplacené mzdy a nízké či ţádné důchody. Na druhé straně jde o vysokou finanční negramotnost uţivatelů. Všichni respondenti přistupovali k otázkám financí lehkomyslně a neznali ani základní finanční termíny. Podle výpovědi respondentů z rozhovorů nečtou smlouvy, ve kterých se zavazují k dlouhodobým platbám. Podepisují tak smlouvy, které můţou být pro klienty téměř likvidační. Nedokáţí správně vysvětlit RPSN, coţ je číslo, které má umoţnit lépe posoudit výhodnost a nevýhodnost poskytované půjčky. Podle vrchní ředitelky a členky bankovní rady (ČNB) Evy Zamrazilové je „vize, ţe ochrana spotřebitele můţe lidem umést cestičky mezi nástrahami na finančním trhu, je absurdní. Lidé nejen ţe si nepřečtou a neporozumí, ale ani nedokáţí ocenit a propočítat základní věci. Číst a počítat by se měli mladí lidé naučit ve škole a nést tak odpovědnost za svá rozhodnutí v rodině.“80 Uţivatelé z důvodu finanční negramotnosti snadno podlehnou „výhodným půjčkám“ na vysoké úroky, smluvní pokuty, úroky z prodlení a lichvy tzn. uvádění nesprávných údajů o příjmové situaci při získávání půjčky, anebo úvěrů. Dochází ze strany klientů k podceňování moţných sankcí, jako například pokuty zejména u DPMB, náklady řízení, neplacení zákonného pojištění, splátkového kalendáře či nepřebírání pošty, neznalost fungování splátkového kalendáře. Půjčky uzavírají lehkováţně bez oprávněných důvodů, často splácením půjčky další půjčkou. Uţivatelé na výzvy věřitelů nereagovali a výzvy k zaplacení pokuty od dopravního podniku házeli do koše. Exekuce byla nařízena, i kdyţ se nedostavili k soudu a nereagovali na výzvy. Exekutor můţe zabavit všechny věci, o kterých se domnívá, ţe patří uţivateli. Dokonce je navštívil několikrát i na azylovém domě Armády spásy. Protoţe nemají ţádný majetek, obdrţela mzdová účtárna v jejich zaměstnání exekuční příkaz

80 NOVINKY.CZ. Kalouska šokovala finanční negramotnost Čechů [online]. Praha : [2010-12-13] cit .[2011-0125] Dostupné na : http://www.novinky.cz/finance/219498-kalouska-sokovala-financni-negramotnostcechu.html

88

postihující jejich mzdu. Uţivatelé jsou tak demotivováni pracovat a ocitají se tak v ţivotě sociálního vyloučení. V poradnách zaměřených na dluhovou problematiku jsou schopny pomoci zadluţeným klientům v případě, ţe pobírají nějaký příjem, tj. z pracovního poměru, invalidního či starobního důchodu. Bohuţel, v situaci většiny respondentů je pomoc poraden jiţ bezpředmětná. S ohledem na výši dluţné částky ani vyhlášení osobního bankrotu by danou situaci nezměnilo. Podle čtvrtletníku IQ Roma servis nelze prevenci předluţení stavět jen na individuální práci s klientem či rodinami, ale je nutné ji zaměřit v rámci návrhů na změny systému, které zmírní vnější vlivy příčin předluţení. Podle jejich dokumentu lze předejít předluţení orientací na trhu s finančními produkty, schopnost klientů jednát s lidmi potaţmo s věřiteli a schopnost plánovat hospodaření a nakupování.81 Domnívám se, ţe tato strategie prevence předluţení se týká i uţivatelů azylového domu Armády spásy. Podle výpovědi všech respondentů, výuka finanční gramotnosti na školách by zmírnila propad do dluhové pasti. V roce 2007 byl sestaven Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu společný dokument pod názvem Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách82, který zahrnuje i Standardy finanční gramotnosti pro základní a střední vzdělávání stanovující cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělání. V roce 2008 byla vydána příručka pro učitele základních a středních škol pod názvem Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol83. Předluţení se stalo aktuálním problémem dneška a snaha o jeho řešení, anebo alespoň účinnou prevenci je výzvou pro celou společnost.

81 Bulleting o sociálním vyloučení na evropské úrovni. Together and Across. Předlužení [online] Brno IQ Roma servis. 2010 č. 1. cit.[2011-02-10. Dostupné na : http://www.iqrs.cz/storage/1272525803_sb_bulletiniqrs_predluzeni_1.pdf 82 Systém finanční gramotnosti, Praha. MŠMT ČR, ,2007. 83 KLÍNSKY, P., CHROMÁ, D. aj. Finanční gramotnost – obsah a přklady z praxe škol. 1. vyd. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008, 100 s. ISBN 978-80-87063-13-2.

89

Resumé Ekonomický růst v posledních letech byl doprovázen zvýšením zadluţenosti domácnosti. Dluhy postupně narůstají, aţ se klienti dostávají do sociálně i ekonomicky neudrţitelné situace. Uţivatelé nejsou schopni splácet své dluhy, protoţe ztratili zaměstnání, anebo je potkala jiná nepříjemná ţivotní situace a na umoření starých dluhů si vytvářejí dluhy nové. Dostávají se tak do dluhové pasti. Ve své diplomové práci jsem provedla kvalitativní výzkum, ve kterém jsem se zaměřila na příčiny vzniku, průběh, důsledky a prevenci předluţení. Zkoumala jsem také, jak uţivatelé vnímají jejich zadluţení a jak tato skutečnost ovlivňuje jejich kaţdodenní ţivot. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjištěno, ţe nedostatečné vzdělání v oblasti finanční gramotnosti vede k předluţenosti a sociálnímu vyloučení. Předluţení se stává současným problémem dneška a snaha o jeho řešení a prevenci je výzvou pro celou společnost.

Summary The economical growth of last years was followed by increased indebtedness of households. The debts are gradually increasing till the clients get into an economical and social impasse. The users are not able to pay their debts because they lost their jobs or got into unfortunate life situation and they make new debts to pay the old ones. They are getting into a debt trap. In my dissertation I did qualitative research in which I focused on the causes of the origin, process, results and prevention of heavy indebtedness. I recognized how the users feel about their debts and how it influences their daily life. I found out that the lack of education in the area of finance literacy leads to heavy indebtedness and social exclusion. The heavy indebtedness is becoming today´s problem and the efforts for its solution and prevention is a challenge for the whole society. 90

Seznam použité literatury: 1. Armáda spásy: 1. svobodné shromáţdění po 40. letech: Sbor Církve bratrské Brno, 1. července 1990. Zvl. vyd. Brno : Sbor církve bratrské, 1990. Salutista. 2. Bulleting o sociálním vyloučení na evropské úrovni. Together and Across. Předluţení [online]. Brno IQ Roma servis. 2010, č. 1. cit. [2011-02-10. Dostupné na : http://www.iqrs.cz/storage/1272525803_sb_bulletiniqrs_predluzeni_1.pdf 3. Co je Armáda spásy. Praha : Ústředí Armády spásy, informační broţurka, 48 s. 4. Co znamená RPSN, intormační leták, Olomouc : Občanské sdruţení SPES, 2009, 4s. 5. ČTK, Zastupitelé Brna přijali vyhlášku proti pití alkoholu v ulicích [online].aktualizace 2010-05-18[cit. 2011-03-05] Dostupné na: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zastupitelebrna-prijali-vyhlasku-proti-piti-alkoholu-v-ulicich/478711&id_seznam= 6. DIJKSTRA, Pieter. Směrnice národního velitele Armády spásy v ČR o pracovně právních vztazích. Praha : Ústředí Armády spásy, 2008. č. 9. 24. s. 7. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7. 8. Evropský rok boje proti chudobě. Bezdomovectví v ČR [online]. Brusel : Konference EU, 2010, [cit.2011-03-25]. Dostupné na: http://www.2010againstpoverty.eu/export/sites/default/downloads/Topic_of_the_month/CZ_20100723_Artic le_5_Homelessness.pdf.

9. Evropský rok boje proti chudobě. Předluţení [online]. Brusel : Konference EU, 2010, [cit.2011-03-25]. Dostupné na: http://www.ey2010.cz/predluzeni/ Exekuce, Informační leták, Brno: Občanská poradna Brno, 2010. 10. HENDL. J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha : Portal, 2005, 407 s. ISNB 80-7367-040-2. 11. HENDL, JAN. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1.Vyd. Praha : Karolinum, 1997, 243 s. ISBN 80-7184-549-3

91

12. Kdyţ uţ dluţím, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010. 13. KLIMEŠ, Pavel, a VOPELÁKOVÁ, Pavla: Poskytujeme sociální sluţby. Praha : Ústředí Armády spásy, 2008. 51 s. 14. KLÍNSKY, P., CHROMÁ, D. aj. Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol. 1. vyd. Praha, Národní ústav odborného vzdělávání, 2008, 100 s. ISBN 978-80-8706313-2. 15. KOSORIN, Pavel. Domovní řád azylového domu Staňkova. Brno: Centrum sociálních sluţeb AS, 2008, 6 16. KOSORIN, Pavel. Domovní řád nízkoprahového denního centra. Brno: Centrum sociálních sluţeb AS, 2008, 4 s. 17. KOSORIN, Pavel. Domovní řád noclehárny. Brno: Centrum sociálních sluţeb AS, 2008, 7 s. 18. KOSORIN, Pavel. Výroční zpráva 2007. Praha : Ústředí AS, 2008. 74 s. 19. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Vyd. 4. Praha : ASPI, 2007, 504s. ISNB 978-807357-276- 1. 20. Kurz „V pasti dluhu“ Brno : Podané ruce, 2010. 21. MALACH, Aleš. Pohled na dějiny Armády spásy. Brno: Armády spásy, kurz pracovníků pss Ostrava, 2008. 22 s. 22. Občanské sdruţení SPES [online]. 2009, Olomouc : [cit.28.1.2011] Dostupné na : http://www.pomocsdluhy.cz/files/vysledky_vyzkumu_2009_spes.pdf

23. Odluţení, Informační leták, Brno : Občanská poradna Brno, 2010. 24. STANNETT, Mike. Fight and prevention activities against homelessness. In HRADECKÝ Ilja. Examles of best practices in the fight against homelessness. 1.vyd. Praha : FEANTSA: Naděje : Armáda spásy, 2003. 87 s. ISNB 80-86451-06-2. 25. STRAUSS, A., CORBONOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno : Albert, 1. vyd. 1999, 228 s. ISBN 80-85834-60X. 92

26. Systém finanční gramotnosti, Praha. MŠMT ČR, ,2007. 27. ŠKVAŘÍČEK, ROMAN., ŠEĎOVÁ, KLÁRA. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1.vyd. Praha : Portal, 2007, 377s. ISBN 978-80-7367-313-0. 28. Zákon č. 634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele, v platném znění. 29. Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách, v platném znění. 30. Zákon č. 64/1986 Sb. O spotřebitelském úvěru, v platném znění. 31. Zákon č. 200/1990 Sb. O přestupcích, v platném znění. 32. Zákon č. 216/2004 Sb., O rozhodčím řízení, v platném znění. 33. Zákon č. 182/2006 Sb., O úpadku a způsobech jeho řešení. 34. Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník, v platném znění.

93

Seznam zkratek: AD

Azylový dům

AS

Armáda spásy

BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

CELSUZ

Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné

CSS

Centrum sociálních sluţeb

DPMB

Dopravní podnik města Brna

KTC

Kontaktní tarifní centrum

MHD

Městská hromadná doprava

NDC

Nízkoprahové denní centrum

RPSN

Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr

SPES

Občanské sdruţení

SOLUS

Zájmové sdruţení právnických osob

94

Seznam příloh: Příloha č. 1

Vzory ţádostí

Příloha č. 2

Vzory dopisů

Příloha č. 3.

Rozhovory s uţivateli azylového domu

95

Seznam grafů: Graf č. 1 Zadluţenost uţivatelů NDC Graf č. 2 Paradigmatický model axiálního kódování Graf č. 3 Paradigmatický model selektivního kódování

96