Úvod Ahoj Smíšci, tento rok jsme sice přeskočili zimu, ale není důvod být smutní. Svítí sluníčko (alespoň občas ), o přestávkách máme krásný výhled na pracující dělníky a v hodinách … no přece nesmí dopustit, abychom na ně a jejich vrtačky ve vyučování zapomněli. Nicméně v tomto dílu našeho úžasného školního časopisu
jsme si pro vás připravili rozhovor s panem Markem Kubátem, fotky z lyžáku a přehlídky jazykových dovedností, foto-komiks s blondýnou, anketu – ve které se dozvíte, co vaši spolužáci dělali o jarních prázdninách a jak oslavili svátek svatého Valentýna a spoustu dalších věcí o které prostě nemůžete přijít. Anička Bracková
Lyžařský kurz Vyjížděli jsme 1.2. od školy a vrátili se 7.2. Bydleli jsme v chalupě a každý večer jsme se scházeli ve společenské místnosti, kde jsme hráli různé hry a zlepšovali si vědomosti o lyžování. Vařili nám tam dobře. Učitelé se k nám chovali moc pěkně, a nejen k nám. Jeden den na sjezdovce provedli hrdinský kousek, kdy zachránili jednomu pánovi „dá se říct“ život. I když sněhu nebylo mnoho a jezdilo se z velké části na umělém sněhu, každý se v lyžování posunul o kus dál a zlepšil si svůj styl jízdy. Během pobytu nám i proběhla menší viróza, ale i přes to jsme odjížděli plní zážitků. Navštívili jsme bobovou dráhu a díky tomu, že tam někteří nebyli, protože byli nemocní, jsme tam byli ještě jednou. Ráda bych jela příští rok znovu. A ten, kdo by chtěl také, tak ať jede, protože to stálo za to.
Dorka Kalná a Berta Kalná
Jazyková přehlídka Už po několikáté se na naší škole konala všemi očekávaná Přehlídka jazykových dovedností. Ve čtvrtek 28. 3. předvedli žáci 1. i 2. stupně svůj talent ostatním. Zhlédnout jsme mohli řadu zajímavých divadelních, pěveckých a recitačních vystoupení, například vtipnou pohádku
o mořské příšeře Nessie žáků 7.C nebo všemi známou Karkulku v němčině od 7.B. Celé odpoledne zakončila 9.B s písničkou Touch the Sun. Všem zúčastněným se představení moc povedla a vy, kteří jste tuto akci zmeškali, si ji můžete prohlédnout alespoň na fotkách.
Ozvěny jazykové přehlídky „Jako organizátorka jsem se sice nemohla plně "položit" do uměleckého diváckého zážitku z přehlídky, ale i pohledem z boku za scénou mi přišlo úžasné, že naše děti ze Smíškové vystupují skoro jako profíci na divadelní scéně. Asi největší radost jsem měla z účinkujících, na kterých bylo vidět, že si to vystupování hezky užili a že to dělali rádi. Moc bych jim přála, aby jim to nadšení vydrželo i v příštích letech!“ pí uč. Jankovská
„Myslím, že by z nás měl radost i Komenský, protože je to přesně to, co on chtěl škola hrou...a děti si skutečně hrají.... ( i když nám učitelům někdy "tečou" nervy) pí uč. Zacpalová „Na letošní jazykové přehlídce mě překvapilo, jak mnohá představení, která ještě na generálce působila rozpačitě a chaoticky, za pár hodin žáci předvedli sebejistě, disciplinovaně a s nadšením. Bylo velmi příjemné to sledovat. A také chci jako
zvukař poděkovat dvěma spolupracovníkům - Jirkovi a Radkovi - za téměř profesionální pomoc. p. uč. Sýkora „Oproti loňskému roku přišlo víc lidí. Mně osobně se přehlídka moc líbila. Žáci si nejen dodali odvahu, protože vystupování provází velká tréma, ale i chuť užit si to. Všem se představení povedla. A příští rok se těším zas.“ Štěpánka, 7.A
„I když jsem hrála hru Tom nebojsa, myslím si, že nejlepší byla Lochnesská příšera.“ Bětka, 7.C „Herci byli nadměrně nervózní, až na žáky 6.B, kteří se na konci představení velice rozesmáli a málem se váleli po zemi smíchy. Mě, jakožto diváka, přehlídka velmi nadchla.“ Magda, 7.B
„Naše vystoupení bylo lepší než vloni, protože nebylo tak chaotické. Bála jsem se, abychom nepopletli text. Vše ale dopadlo dobře. Přehlídka jazykových dovednost byla pěkná a doufám, že příští rok se zapojí všichni, kdo si letos nezahráli.“ Terka, 7.A
„Ze začátku byla trochu tréma, ale pak už to bylo dobrý. Když jsme přišli na řadu, tak jsem viděl to obrovský publikum a v něm pár mých kámošů, takže mi bylo trapné zpívat. Nakonec jsem z toho měl ale dobrý pocit.“ Štěpán, 4.A
„Naše představení se mi líbilo, i když tam byly nějaké chyby. Ještě den po něm mě bolela ruka z bubnování.“ Anička, 4.A
„Na přehlídce jsem byla až do konce a nejvíce se mi líbily pohádky O lochneské příšeře a O Karkulce. Byla jsem tam s mamkou, babičkou a dědečkem.“ Katka, 4.A
Rozhovor – M. Kubát Jak dlouho hraješ? Od deseti let. Kde hraješ? Zhruba deset let se specializuji na interpretaci barokní hudby, takže hrávám v různých českých i mezinárodních barokních orchestrech. Například v Ensemble Damian, Czech Ensemble Baroque, Hof-musici, Silva Rerum arte ….. Jak ses k tomu dostal? Ke kytaře jsem se dostal kvůli mé starší sestře Vlaďce, k loutně díky mé kolegyni – flétnistce Janě. Jaký typ hudby hraješ? Nebráním se ničemu, ale jak už jsem zmínil, v současné době se věnuji převážně barokní hudbě. Dřív jsem si ale kromě klasické kytary prošel folkem, rockem, jazzem i world music. Kolik loutna stojí? Loutna není sériově vyráběný nástroj, proto se cena studentského nástroje zhotoveného na zakázku pohybuje kolem 20000,-Kč. Také záleží na typu, velikosti atp. Kolem 50000,-Kč se dá v Čechách sehnat výborný nástroj. Jak se liší loutna a kytara?
učitel hry na kytaru
Loutna a kytara jsou dva rozdílné nástroje s vlastní historií. Zatím co kytara se vyvíjela až do současnosti, loutna v druhé polovině 18. stol. zcela mizí z hudebního života. Od 16. do 18. stol. byla přitom loutna asi tak populární, jako je dnes kytara. Byla zastoupena jak u šlechtického dvora, tak i v mnoha domácnostech. Opětovný zájem o ni nastal až ve 20. stol. Obzvláště posledních cca 30 let začal veliký boom renesanční a barokní hudby, proto se začaly znova stavět repliky renesančních a barokních nástrojů. Ale když bych to chtěl zjednodušit, tak je to jako když si na kytaru přidáte ještě jednou vysokou strunou a1 a několika dalších basových strun laděných ve stupnici dolů. No a potom to vše podladíte o tón níž. Je to jasné, ne Technika hry pravé ruky je však poměrně odlišná. Kde ses na to naučil hrát? Začínal jsem jako samouk, pak jsem chodil na tišnovskou „zušku“, jezdil jsem na konzervatoř do Pardubic a souběžně jsem navštěvoval lekce jazzové kytary. Loutnu jsem studoval až později na Akademii staré hudby v Brně. Pavlína Kubátová
Anketa Co jste dělali o jarních prázdninách a jak jste oslavili Valentýna?
Michal 9.B - Byl jsem doma. Sledoval jsem Ligu mistrů UEFA.
Karolína 9.B - Celý týden jsem byla u babičky a učila jsem se. Valentýna nemám s kým slavit.
Štěpán 8.B - Sledoval jsem olympiádu u kamaráda. Franta 7.B - Byl jsem u příbuzných a v kině. Byl jsem s přáteli venku. Pí uč. Eklová - Lyžovala jsem s rodinou v Beskydech.. Připravovala jsem se na hory.
Dorota 9.A - O jarních prázdninách jsem byla na horách v Rakousku. Valentýna neslavím, protože tento svátek nemám s kým oslavit. Alžběta 7.C - O jarních prázdninách jsem byla u tety a hrála jsem karty . Valentýn byl nic moc.
Smíškovi spisovatelé Milí čtenáři, je začátek dubna. Všichni jsme až do posledního březnového dne čekali, kdy k nám konečně zavítá ta „pravá zima“. Ta se nám letos představila pouze svou nízkou teplotou a ranním náledím. Téměř žádný sníh. Taková ta „pravá zima“ se nám vyhnula. Nevadí. Pravou zimní atmosféru si můžeme alespoň navodit z prací žákyň devátých tříd - líčením na téma „Zimní odpoledne v lese“. Přeji příjemné počtení :) Zimní odpoledne v lese Anežka Bartoňková 9.B Ráda chodívám krajinou, která je zahalena bílým sněhem. Někdy po poledni nahlédnu do nedalekého lesa a pokochám se bohatou zimní nadílkou, což mi přináší opravdu nevšední zážitek. Všechno má na sobě bílou peřinu, jen kmeny stromů tvoří dominantu celého mého pohledu. Jsou tmavě hnědé a jen tak se svého zabarvení nevzdají. Jejich zelenou korunu zima již zcela ovládla. Větve, prohnuté pod vahou sněhu, vypadají tak křehce, že by i dotek drobného návštěvníka mohl způsobit opadání této chlouby na zem. Při mém toulání nemám nouzi o zvířecí společnost. Poletují kolem mne hejna drobných ptáčků, převážně sýkorek, které se na krmítkách hašteří o každé semínko. Náhle celý shluk ptactva vyruší při hodování krahujec. Hbitě prolétne klouzavým letem mezi porostem a zavládne velký zmatek. Přímo před mýma očima tu probíhá boj o život, z něhož tentokrát vyjde jako vítěz nenápadný malý dravec. Plna dojmů opouštím tento kouzlem naplněný koutek přírody. Studené sluneční paprsky slábnou, krajinu postupně pohlcuje šero,
obrysy ztrácejí tvar. Stále rychleji mířím k domovu obdařena zážitky z jednoho mrazivého odpoledne. Iveta Daňhelová 9.A Do lesa opět zavítala zima. Stromy se připravily na dlouhý nerušený odpočinek a usnuly. Jako peřinka je přikryla první várka krásného, něžného, bílého sněhu. Všude je klid, všechno spí. Když procházím zimním lesem, slyším křupání sněhu pod mýma nohama, svůj dech, tep srdce a sníh, jak něžně dopadá všude okolo mě. Každá věc v lese je pokryta sněhem, který se v krátkých záblescích paprsků slunce kouzelně třpytí. Je tady klid a zima. Cítím, jak mi mráz prochází tělem. Připadá mi to tak klidné a nevinné, že mám pocit, že se mi to jen zdá. Ale ne, nezdá se mi to. A tak se dál nerušeně procházím zamrzlou krajinou a přemýšlím. Najednou začne foukat vítr a z nebe se k zemi začnou snášet krásné sněhové vločky. Vítr je roztančí a tak krouživě dopadají na zem a na stromy okolo mě. Jednu velkou vločku chytím. Vypadá jako vystřihnutá z papíru. Je dokonalá a symetrická, je až k neuvěření, že se vytvořila v mracích. Naposledy se na vločku podívám a ta se mi rozpustí na ruce. Zbude po ní jen kapička vody. V dálce se na malé louce ukryté v lese pase malé stádo srneček. Je to jako v pohádce. Většina zvířátek spí. I stromy odpočívají. Vzhůru tu jsem jenom já a to stádo srn. Připadám si, jako kdybych je rušila. A tak co nejtišeji odejdu zasněženou krajinou pryč. V lese je kopec, z kterého je krásný výhled na město Tišnov. Pode mnou vidím rozprostřené domy, silnice a auta. Domy mají bílé střechy od sněhu i vše ostatní je přikryto bílou peřinou. Začíná se stmívat. V zimě je brzy tma a tak musím jít domů. Pohledem se s lesem rozloučím a odejdu.
Zábava Které zvíře je nejpřítulnější? (Anakonda - když obejme člověka, do smrti ho nepustí....) Jak se oblékají Eskymáci? (Rychle... ) Jaký je rozdíl mezi mrazem a traktorem? (Když vám po zádech přejde mráz, dá se to vydržet.)
Magda doporučuje Willovi, jednomu z nejlepších hraničářů Araluenu, se zhroutil svět po smrti jeho manželky Alyss Mainwaringové. Chce se pomstít všem, kdo způsobili požár, který ji zabil. Přísaha, již Will složil hraničářskému sboru, pro něj už nic neznamená. Jeho přátelé se o něj bojí. Vídají ho míň a míň, dříve veselá tvář se proměnila v zachmuřenou. Čirou náhodou má Horác a Kasandra problém se svou dospívající dcerou Madelin. V noci se vykrade do lesa a tam loví. Její rodiče jsou už zoufalí a proto Halt navrhne, aby se stala Willovým učněm. Gilan nesouhlasí. Nikdy žádná dívka nebyla hraničářem. Podle něj nemá potřebnou sílu na nátah luku. Problém byl vyřešen po názorné ukázce s prakem. Madelin přijede k Willově chatě se služkou a druhým nákladním koněm. Oba hraničář pošle zpět na hrad Araluen a dívce zůstane pouze její kůň a několik šatů. Není spokojená se svým malým pokojem. Když však dojde čas na nácvik se zbraněmi, velice
se jí zalíbí být hraničářem. Dostane vlastního hraničářského koně, luk, nože, pláštěnku na maskování. Postupně zjišťuje, jak je skvělé být hraničářem. Jenže párkrát šlápne vedle. Dokáže Will udělat z tvrdohlavé a vzdorovité princezny vynalézavou a zodpovědnou hraničářku? Nenechte si ujít poslední díl Hraničářova učně - Královská hraničářka. Magda Hutařová
