UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

MGR. LIBOR ŠEBESTÍK

VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCVIK STRÁŽNÍKŮ OBECNÍCH A MĚSTSKÝCH POLICIÍ V ČESKÉ REPUBLICE

EDUCATION AND TRAINING OF MUNICIPAL POLICE OFFICERS OF MUNICIPAL POLICE IN THE CZECH REPUBLIC RIGORÓZNÍ PRÁCE

OLOMOUC 2009

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a použil jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury.

V Prostějově dne 24.08. 2009

___________________ Libor ŠEBESTÍK

Poděkování Děkuji Janu Svozilovi, instruktorovi služebního výcviku Městské policie v Prostějově za poskytnutí cenných materiálů k praktickému služebnímu výcviku strážníků. Děkuji za zajištění spolupráce při fotografování služebního výcviku strážníkovi Jiřímu Novákovi v roli figuranta. Mgr. Robertu Protivánkovi za pomoc při kontrole syntaxe českého jazyka. Mgr. Daně Fridecké za konzultaci odborných anglických výrazů. Firmě Digital Survey s.r.o a jejich pracovníkům za umožnění elektronického internetového výzkumu on-line.

Resumé Autor: Mgr. Libor Šebestík Název: Vzdělávání a výcvik strážníků obecních a městských policií v České republice

Rigorózní práce je zaměřená na výcvik a vzdělávání strážníků obecních a městských policií v České republice. Zabývá se systémem edukačních procesů v rámci povinného vzdělávání a výcviku u obecních a městských policií stanovených zákonnými normami. Práce se pokouší sledovat historický vývoj, dále se zabývá porovnáváním vzdělávání a výcviku mezi jednotlivými složkami, zejména pak mezi Policií ČR a obecními a městskými policiemi v jednotlivých městech, jsou zde uvedeny poznatky i ze zahraničního výzkumu vzdělávání a výcviku ozbrojených složek v zemích Evropy. V rámci výzkumného projektu je provedeno šetření provádějící mapování aktivit možností výcviku a také materiálního zabezpečení pro vzdělávání ať je to ve školících střediscích soukromého charakteru tak i ve školících střediscích zřízených u městských policií větších měst. Dále je zde popsána problematika výcviku odborností strážníků, jejich specializace

a

možnosti

zabezpečení

tohoto

výcviku

v odborných

a specializačních kurzech. V závěru práce je uvedeno několik doporučení, které by přispělo k větší efektivitě v rámci dané problematiky vzdělávání a výcviku strážníků a to jak ekonomické tak edukativní.

Summary Author: Mgr. Libor Šebestík

Title: Education and training of municipal police officers of municipal police in the Czech Republic

This thesis concentrates on training and education of municipal police officers of municipal police in the Czech Republic. It deals with a system of educational processes within compulsory education and training for municipal and city police forces. These educational processes are done by legal standards. The thesis tries to follow historical development and compares education and training between various sectors. Especially between the police force of the Czech Republic and municipal and city police forces in various cities. The foreign researches aimed at training of armed forces in Europe can also be found in my work.This research project tries to record activities of all training possibilities and also ensuring of material support for education either in private training centers or raining centers established by the police forces in towns and cities. This recording is done continuously. In this work are also described the training problems concerning qualification and specialization of police officers. The possibilities of running this special training in various educational facilities are mentioned, too. At the end of the thesis you can find several recommendations that would improve efficiency within the issue of this special education and training for police officers. This includes both economic and educational efficiency.

ÚVOD .................................................................................................................................. 7 1 ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................... 10 1.1 Vysvětlení základních pojmů............................................................................. 10 1.2 Požadavky na odbornou způsobilost strážníků .................................................. 12 1.3 Základní systém vzdělávání strážníků v České republice.................................. 14 1.4 Teoretické vzdělávání strážníků pro získání odborné způsobilosti (§4d zák.553/1991Sb). ........................................................................................................... 16 1.5 Praktický výcvik strážníků – sebeobrana a střelecký výcvik............................. 17 1.6 Odborný výcvik strážníků – specializace........................................................... 40 1.7 Didaktické pomůcky a učební materiály pro výcvik a vzdělávání strážníků..... 41 1.8 Zkoušky strážníků před komisí MVČR ............................................................. 43 2 HISTORIE VZDĚLÁVÁNÍ OZBROJENÝCH SLOŽEK V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................................................................... 46 Četnictvo ............................................................................................................ 46 2.1 2.2 Sbory stráže bezpečnosti (tehdejší obecní policie) ............................................ 47 2.3 Sbor národní bezpečnosti (1945-1989) .............................................................. 52 3 ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB STRÁŽNÍKŮ.................................... 56 3.1 Podmínky pro vzdělávání, výcvik a odbornou přípravu strážníků .................... 56 3.2 Soukromé vzdělávací instituty ........................................................................... 57 3.3 Státní instituce a místní samospráva .................................................................. 58 3.4 Vzdělávání na útvarech obecních a městských policií....................................... 59 3.5 Specializované činnosti...................................................................................... 60 3.6 Samostudium...................................................................................................... 63 3.7 Střední školství................................................................................................... 63 3.8 Vysoké školství – možnosti dalšího vzdělávání ................................................ 64 4 KOMPARACE SYTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ OZBROJENÝCH SLOŽEK V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÝCH ZEMÍCH ........................................... 65 4.1 Policie České republiky...................................................................................... 65 4.2 Vězeňská služba a justiční stráž........................................................................ 68 4.3 Celní stráž........................................................................................................... 70 4.4 Zahraniční ozbrojené sbory – vzdělávání a výcvik........................................... 71 5 HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNALOSTI STRÁNÍKŮ ............................................ 74 5.1 Ověřování teoretických znalostí......................................................................... 74 5.2 Ověřování zvládnutí praktických dovedností..................................................... 75 6 FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ STRÁŽNÍKŮ .................................................. 76 6.1 Základní vzdělávání ........................................................................................... 76 6.2 Prolongační kurzy .............................................................................................. 78 6.3 Specializované vzdělávání pro specifické činnosti ............................................ 79 7 VYUŽÍVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ Z JINÝCH OBECNÍCH A MĚSTSKÝCH A POROVNÁVÁNÍ ÚROVNĚ ZNALOSTÍ .................................................................... 79 8 NÁSTIN NÁVRHU ZÁKLADNÍHO A DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ STRÁŽNÍKŮ V DALŠÍCH LETECH ........................................................................... 82 EMPIRICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 83 9 PROJEKT VÝZKUMU........................................................................................... 83 9.1 Zaměření , cíl a otázky výzkumu ....................................................................... 83 9.2 Metody výzkumu ............................................................................................... 84 9.3 Podmínky výzkumu ........................................................................................... 89 9.4 Financování výzkumu a jeho průběh ................................................................. 89 9.5 Pracovní hypotézy.............................................................................................. 90

10 11

FREKVENČNÍ A DISTRIBUČNÍ ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT.................. 90 VZTAHOVÁ ANALÝZA ÚDAJŮ ZÍSKANÝCH VÝZKUMEM ................. 104 11.1 Ověření platnosti stanovených hypotéz ........................................................... 104 12 ZÁVĚR.................................................................................................................... 110 13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................. 112 14 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................ 115

ÚVOD Motto: „Prosazování a ochrana zákona je rizikové povolání, které vyžaduje profesionalitu a špičkovou připravenost.“

(Náchodský Z., Taktika policejní akce)

Tato rigorózní práce je pokusem o přiblížení složité problematiky vzdělávání a výcviku strážníků v České republice, dále pak porovnáním (v rámci možností této práce) s výcvikem a vzděláváním příslušníků v ostatních ozbrojených sborech v České republice. Chci se zde také dotknout historie vzdělávacích a výcvikových aktivit v minulosti realizovaných v některých ozbrojených složkách působících v České republice v minulosti. Z dostupných zahraničních pramenů zde uvádím malý výčet vzdělávání v ozbrojených složkách Evropských států a vedení jejich výcviku v závislosti na délce vzdělání při vstupu do ozbrojeného sboru Dále zde uvádím současný stav této problematiky s možnostmi dalšího vývoje v této oblasti. Pokud je mi známo z dostupných pramenů, neexistuje k tomuto tématu ucelená literatura či odborné pojednání. Touto rigorózní prací chci v rámci současného stavu přispět k zmapování této problematiky pro případné využití odpovědných institucí, jako je Ministerstvo vnitra, samotné obecní a městské policie a akreditovaná školící střediska zabývající se výcvikem a vzděláváním strážníků. Obecní či městské policie patří k institucím, které nejsou z pohledu historického vývoje v českých zemích žádnou novinkou.1 V období po tzv.“sametové revoluci“ některá města přepokládala vznik obecních policií - v mnoha městech vznikala městská samosprávná pořádková služba. Tyto složky měst a obcí měly zabezpečovat místní záležitosti veřejného pořádku. Protože nebyla přijata ještě zákonná úprava, nelze až do roku 1991 hovořit o obecní polici, kde byl dán zákonný institut ke zřízení obecních a městských policií. Bohužel však prováděcí vyhláška k zákonu o obecní policii, zabývající se zkouškami strážníků, byla vydána až v druhé polovině devadesátých let minulého století. Vyhláška měla upravit mimo jiné postupy při vzdělání a výcviku strážníků. Do této doby

1

P. MACEK, V. HÁJEK, Obecní policie, 2004, s.11

se vzdělávání, výcvik a ověřování znalostí strážníků řídilo pouze ustanovením zákona o obecní policii. Vzdělání pro každé povolání je důležité, u strážníků by mělo zabezpečit jejich profesionální jednání s občany, právní jistotu při řešení konfliktních situacích, přestupků a jiných protiprávních jednání Vzdělávání a výcvik strážníků je nyní stanoven zákony a vyhláškami. Hlavní zákonnou úpravou - je zákon o obecní policii č.553/1991 Sb. ve smyslu pozdějších změn a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu (platná k 31.12.2008 č. 418/2008 Sb.) Tato vyhláška stanovuje zkušební řád a rozsah znalostí, které musí strážník prokázat u zkoušky. Novodobá historie obecních a městských policií

se datuje od roku 1991 a souvisí

s porevolučním vývojem společnosti v České republice. V počátcích porevolučního vývoje v letech

1991 byly zkoušky strážníků

před komisí Ministerstva vnitra skládané strážníky, kteří získali své znalosti pouze vlastním samostudiem na obecní policii. V současné době je takovéto samovzdělávání strážníků nedostatečné a výcvik i teoretické znalosti musí strážníci získat – a to od 1.1.2009 povinně – v některém z akreditovaných školicích středisek. Zde budoucí strážníci získávají teoretické znalosti a praktické dovednosti v rozsahu vykonávaných oprávnění v souladu s platnými zákonnými předpisy pro jejich činnost. Základní kurz je desetitýdenní a obsahuje problematiku zákona o obecní policii, trestního zákona, trestního řádu, kriminalistiky, zákonné úpravy přestupků, dopravní služby, ústavy České republiky a praktických modelových situací s kterými se mohou setkat ve výkonu služby. Budoucí strážníci se zde také naučí praktickým základům sebeobrany a řízení a usměrňování dopravního provozu. Odborné vzdělávání a výcvik strážníků je za založeno na systému vzdělávání dospělých - andragogice, neboť se jedná o občany starší 21 let, tak jak je u obecních a městských policií požadováno ze zákona. Je nutné využití co nejširších a bohatých zkušeností z oboru andragogiky, která se v celé své šíři zabývá vzděláváním dospělé populace. Tato práce by měla nastínit i možnosti dalšího vzdělávání strážníků, nejen povinné odborné vzdělávání ale i vzdělávání v dalších oblastech, jako jsou informační technologie, sociologie, psychologie, zdravotní příprava, taktika a vedení zákroků a dalších oblastí týkajících se vzdělávání strážníků v celé šíři spektra jejich činnosti. V rámci této práce chci také otestovat možnosti elektronického průzkumu. Po dohodě s firmou DIGITAL SURVEY s.r.o. se sídlem Přerov nad Labem, kteří mi vyšli

vstříc v rámci akademického prostředí a v podstatě mé práci dali status pilotního projektu, jsem vypracoval dotazník obsahující otázky pro ředitele a velitele městských a obecních policií, jakým způsobem provádějí a zabezpečují výcvik a vzdělávání strážníků a to jednak v základním kurzu a poté průběžně a následně.

TEORETICKÁ ČÁST 1 ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Vysvětlení základních pojmů Obecní (městská) policie – je orgán obce,který má oprávnění ze zákona 553/1991 Sb a dalších zvláštních předpisů. Historii obecních a městských policií můžeme datovat do období 1. republiky, kdy byla zařazena mezi významné ozbrojené sbory působící v tehdejší České republice.Jako příklad oprávnění, povinností a výsad uvádím v příloze práce některá ustanovení tehdejšího zákona upravující postavení strážníků.Novodobá historie obecních a městských policií započala po „sametové revoluci“. Po roce 1989 obecní a městské policie vznikaly na místě pořádkových služeb působících při místních národních výborech.Vyvstala potřeba měst a obcí mít vlastní moderní ozbrojené složky, které by zabezpečovaly pořádek v obci ve své působnosti a tak řešit místní záležitosti veřejného pořádku v obci vlastními silami, protože důvěra ve státní policii, která procházela přerodem z totalitního režimu, byla nízká. Čekatelé – institut tzv. čekatele byl oficiálně zaveden až novelou zákona 553/1991 Sb. o obecní policii platnou od 01.01.2009. Čekatelem je zaměstnanec obce zařazený do orgánu obce - obecní policie, který dosud nevykonal zkoušku strážníka, nemá platné oprávnění a nemůže vykonávat příslušná oprávnění a nevztahují se na něho povinnosti uvedeného zákona. Strážníci- jsou zaměstnanci obce zařazení do orgánu obce – obecní policie, kteří prošli školením a výcvikem v akreditovaném školícím středisku (zákonná úprava též od 01.01.2009 a vykonali úspěšně závěrečnou zkoušku před komisí MVČR a mají vydané platné osvědčení k výkonu práv a povinností Andragogika je věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé, respektující všestranné zvláštnosti dospělé populace a zabývající se její personalizací socializací a enkulturací.V rámci prvního pojetí lze andragogiku chápat jako aplikovanou vědu o mobilizaci lidského kapitálu v prostředí sociální změny. Tato definice je jedna z mnoha definicí moderního pojetí andragogiky. Bertilonáž - Louis Alphonse Bertillon (1853 – 1914) patří mezi osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do historie zločinu a kriminalistiky. Vynalezl antropometrický systém identifikace osob tzv. „bertilonáž“, umožňující registraci a identifikaci pachatelů trestných činů podle 11 tělesných měr. Pro evidenci pachatelů zavedl dodnes používanou

třídílnou fotografii. Své výzkumy v oblasti antropometrie zveřejnil v roce 1879, který je považován za počátek moderní kriminalistiky. 2 Daktyloskopie - je nauka o obrazcích papilárních linií vytvořených na vnitřní straně článků prstů, na dlaních a na prstech nohou a chodidlech. Daktyloskopie je považována za druhou historicky nejstarší metodu využívanou v kriminalistické praxi pro účely identifikace osob (vytvořena ve 2. pol. 19. století).3 Enkulturace je vědomá nebo nevědomá integrace s kulturou lidí, která je obklopuje. 4 Výcvik strážníků je v současné době upraven prováděcí vyhláškou k zákonu o obecní policii platnou od 1.1.2009, kterou vydalo MVČR a stanovilo zde odborné předpoklady nutné pro výkon funkce strážníka. Stará zákonná úprava byla řešena již zrušenou vyhláškou z roku 1996, která v současné době byla již zastaralá a nevyhovující. Vzdělávání strážníků je upraveno platnou právní úpravou schválenou od 1.1.2009 v zákoně o obecní policii a prováděcí vyhláškou MVČR k zákonu o obecní policii. Akreditovaná školící střediska5 vzdělávání strážníků je upraveno v prováděcí vyhlášce k obecní policii. V současné době základní a prolongační vzdělávací kurzy strážníků jsou možné pouze v těchto akreditovaných zařízeních. Zákon o obecní policii6 upravuje práva a povinnosti strážníků, podmínky kdo se může stát strážníkem, dále spolu s vyhláškou MVČR upravuje jejich vzdělávání, zdravotní způsobilost, fyzickou způsobilost a ostatní náležitosti vztahující se k činnosti strážníků obecních a městských policií. Prováděcí vyhláška k zákonu o obecní policii7 stanoví jednotící prvky stejnokrojů strážníků obecních a městských policii, podrobně stanoví jejich požadavky na vzdělávání, výcvik, obsah a průběh zkoušek přes komisí MVČR. Osvědčení strážníka je nutné získat pro každého uchazeče na funkci strážníka, čímž čekatel prokáže způsobilost pro splnění stanovených odborných předpokladů pro výkon práva povinností vyplývajících z činnosti strážníka obecních a městských policii. Dotazníkový on-line průzkum. V části empirického výzkumu oslovuji představitele obecních městských policií po celé České republice. Z důvodů efektivního využití výzkumu jsem použil jsem elektronický dotazník firmy Digital - Survey s.r.o, která se zabývá marketingovými výzkumy. Pro ověření vhodnosti metody elektronického 3

http://www.vsrr.cz/pomucka/kriminalistika1.pdf str. 25,26 BEDNAŘÍKOVÁ, I, Kapitoly z andragogiky 1, str. 10,11 5 Akreditovavaná školící střediska, Příloha č. 11 6 Zákon č. 553/1991 Sb. 7 Vyhláška MVČR č. 418/2008 Sb. 4

výzkumu jsem provedl pilotní výzkum na 3 vzorcích obecních policí, dotazník poté upravil, aby výsledky výzkumu byly co nejpřesnější. Výzkum je zaměřen cíleně na celou skupinu obecních a městských policií České republiky. Obesláním dotazníku jsem se pokusil oslovit co nejširší spektrum ( co do velikosti měst a počtu strážníků) obecních a městských policií, tak aby výsledky byly získány z co nejširšího spektra.

1.2 Požadavky na odbornou způsobilost strážníků V právu, které představuje svrchovanou vůli zákonodárce, jsou zakotveny základy vztahů mezi státem a jeho orgány na jedné straně a občany na straně druhé. Právo reguluje značné množství společenských vztahů, které spolu navzájem souvisejí a prolínají se. Podstatou právní úpravy je vymezení pravomocí a kompetencí orgánů státu, práv a povinnosti občanů a tím zajištění klidného chodu společnosti. Tento požadavek je vlastní každému demokraticky se rozvíjejícímu státu. Požadavek právní regulace postavení a činnosti obecní policie a jejích pracovníků je opodstatněný, neboť při plnění úkolů stanovených zákonem o obecní policii jsou strážníci v řadě případů oprávněni, ale i povinni zasahovat do práv a zájmů občanů a jiných osob. Tuto oblast nelze však zužovat pouze na problematiku zákona o obecní policii. Tento náhled by byl až příliš prakticistický, protože činnost strážníků zasahuje do více oblastí našeho právního řádu. Taktéž je nutné si uvědomit, že právní základy nelze směrovat pouze na problematiku obecně závazných právních předpisů, ale též na předpisy další, které obecně závazné předpisy podrobněji uvádějí. Pro přehlednost a větší názornost lze tyto předpisy rozdělit na: 1. ústavní zákony, 2. zákony, 3. nařízení vlády České republiky, vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, 4. ostatní předpisy.8 Odborná způsobilost strážníků je nutná pro zvládnutí výše uvedených zákonných norem. Zákonodárce již při vytváření zákona o obecní policii kladl důraz na to, aby strážníci byli

8

MACEK P., HÁJEK J., Obecní policie, str. 19, 20

odborně erudováni, zvládali svoji úlohu jak profesně tak fyzicky a omezovali tak zásahy do práv občanů na nejnižší nezbytně nutnou míru. Z tohoto pohledu musí být zajištěno, aby strážníci byli připraveni po nejen po teoretické stránce na vysoké úrovni, zvládali zvyšující se nároky na jejich teoretické znalosti a aby i po ukončení základního výcviku teoretické přípravy přistupovali ke své práci zodpovědně a zvyšovali si své odborné znalosti samostudiem či nabízenými odbornými kurzy. Odbornou způsobilost strážníků lze rozdělit na základní a specializovanou. Základní způsobilost strážníka je zajištěna v základním kurzu, kde po absolvování strážník prokáže své znalosti a vědomosti před zkušební komisí složenou s pracovníků Ministerstva vnitra České republiky. Po úspěšném absolvování zkoušky je strážníkovi vydáno osvědčení na dobu 3 let.

1.3 Základní systém vzdělávání strážníků v České republice Vzdělávání strážníků obecních a městských policií má počátky v roce 1991, kdy Česká národní rada schválila

zákon o obecní policii č. 553/1991 Sb. Počátky

vzdělávání strážníků byly poznamenány celkovou přeměnou společnosti od socialismu k demokratické společnosti. Systém vzdělávání počítal s podporou vzdělávání a výcviku Policie ČR. Bohužel situace v tehdejším státním policejním sboru nebyla nakloněna těmto aktivitám a výcvik probíhal buď formálně s tím, že výcvikoví instruktoři se podíleli maximálně na závěrečném přezkoušení použití donucovacích prostředků a střeleckém výcviku. Teoretické vzdělávání bylo řešeno samostudiem. Obce a města, která při přijímání strážníků a zřizování obecní policie stanovila jako podmínku střední vzdělání s maturitní zkouškou, kvalitativně přispívala k obsazení těchto ozbrojených složek. Až v roce 1996 byla vydána prováděcí vyhláška

k zákonu o obecní policii,

kde byla ujasněn obsah výcviku a teoretického vzdělávání strážníků. V této době již byly realizovány v České republice specializované kurzy pro vzdělávání strážníků, a první kurzy budoucí strážníky připravovali na zkoušky před komisí Ministerstva vnitra. V současné době je obsah povinného základního vzdělání stanoven v prováděcí vyhlášce Ministerstva vnitra č. 418/2008 Sb. Od 1.1.2009 musí probíhat základní příprava strážníků pouze v akreditovaných školících střediscích, kde je tato problematiky komplexně vyřešena a to jak profesní příprava po teoretické tak i praktické stránce. Strážníci se v rámci základní přípravy pro výkon práv a povinností účastní praktického výcviku v nácvicích techniky sebeobrany a střelecké přípravy. Souběžně s teoretickou přípravou na odborné zkoušky a praktické zvládnutí donucovacích prostředků probíhá teoretická střelecká a praktická příprava pro získání dovedností střeleckého výcviku Další dovednosti a znalosti, které jsou v dnešní době u strážníka vyžadovány jsou ponechány na výcviku a vzdělávání u základních útvarů městských a obecních policií. Jde se zejména o IT technologie, základy psychologie, sociální komunikace a podobně. Vzhledem k tomu, že uchazeč pro povolání strážníka musí mít dle zákona9 21 let a musí mít střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, je jakási záruka, že základní znalosti s prací například s PC bude mít. 9

Zákon 553/1991 Sb.

V současné době se u městských policií používají poměrně nové technologie - namátkou uvedu specializované databázové programy, na kterých je postaven systém evidence a řízení městských a obecních policií. Dle mých poznatků strážníci jsou nedostatečně proškoleni ve výše uvedených oblastech IT technologií, základního školení strážníků tuto problematiku neobsahuje a tak je celá váha tohoto vzdělávání je na základních útvarech obecních a městských policií. Z těchto důvodů vyplývají v praxi různé problémy při práci s databázemi, pramenící z neznalosti systémů. V současné době je bohužel tato problematika opomíjena, strážníci jsou zatíženi výkonem služby, na školení na základních útvarech není prostor. V případě přípravy na prolongační zkoušky vzhledem k nedostatečnému časovému prostoru jsou ve školící střediscích opomíjeny ostatní záležitosti mimo přípravy k vlastním zkouškám, což obnáší zopakování cca 400 otázek z různých oblastí činnosti strážníků.

Odborné předpoklady čekatele a strážníka zahrnuji znalosti právní úpravy:

a) obecní policie b) obecního a krajského zřízení c) shromažďováni d) Policie České republiky e) trestního práva f) živnostenského podnikáni g) střelných zbrani a střeliva n) přestupků a jiných správních deliktů, jejichž projednáváni je v působnosti obce i) správního řízeni j) bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích k) ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami l) krizového řízení a integrovaného záchranného systému

1.4 Teoretické vzdělávání strážníků pro získání odborné způsobilosti (§4d zák.553/1991Sb). Pro získání osvědčení k výkonu oprávnění a povinností strážníka obecní policie jsou strážníci povinni absolvovat teoretickou přípravu, kde získají potřebné znalosti a dovednosti. Příprava probíhá v akreditovaných školících střediscích, tak jak je uvedeno v novele zákona 553/1991 Sb. platné od 1.1.2009. Některé obecní policie ve větších městech (Brno, Praha) provádějí školení a výcvik strážníků vlastními silami - školícími středisky městských policií. Teoretický výcvik musí zahrnovat všechny oblasti požadavků kladených na strážníky. Osnovy školícího střediska musí obsahovat komplexní právní problematiku zaměřenou nejen ke zvládnutí zkoušek odborné způsobilosti ale i zejména přípravu strážníků na požadavky do praxe.

Z výše uvedených důvodů je nutné využívat ve používat moderní didaktické zásady :

1.zásada komplexního rozvoje osobnosti žáka 2.zásada vědeckosti 3.zásada individuálního přístupu 4.zásada spojení teorie s praxí 5.zásada uvědomělosti a aktivity 6. zásada názornosti. 7 zásada soustavnosti 8.zásada trvalosti 9.zásada trvalosti a operativnosti10

Dále je nutné si uvědomit, že v případě čekatelů strážníků ve výcviku se jedná o dospělé jedince, (zákon vyžaduje minimální věk strážníka 21 let pro výkon práv a povinností) a z tohoto důvodu je nutné využívat poznatků z vědecké disciplíny vzdělávání dospělých

10

KALHOHOUST, OBST Didaktika sekundární školy, str .65

-

andragogiky.

1.5 Praktický výcvik strážníků – sebeobrana a střelecký výcvik. V této kapitole se pokusím přiblížit praktický výcvik strážníků, tak jak by měl být realizován na všech městských a obecních policiích. Obsah výcviku je od 1.1.2009 stanoven v11. Náplň služebního výcviku je široká a vyžaduje zkušeného instruktora výcviku, který by měl mít příslušné znalosti v oboru (bojové techniky, vedení sebeobrany, vedení střeleckého výcviku). Instruktor by měl při stanovení výukových cílů vést strážníky z hlediska praktické použitelnosti k rozvoji psychomotorických schopností a vždy jasně formulovat dílčí cíle výcvikového procesu. Stanovení cílů by mělo být lehce kontrolovatelné a to zejména pro reálné zjišťování a hodnocení výsledků výuky.12 Kvalita služebního výcviku je velice důležitá pro praktické zvládnutí stresových situací při výkonu oprávnění strážníka. Náplň služebního výcviku strážníků 1. Donucovací prostředky – přípravná cvičení 2. Donucovací prostředky 3. Úhyby 4. Obraty 5. Porazy a přehozy 6. Předváděcí a transportní techniky 7. Svedení na zem 8. Využití tlaků na citlivá místa 9. Údery a kopy 10. Tonfa 11. Pouta 12. Slzotvorné prostředky 13. Sebeobrana 15. Taktika zákroků 16. Modelové situace 17. Střelecká příprava - základní náplň střelecké přípravy 19. Mířená střelba 20. Instinktivní střelba ( Pudová ) 11 12

Vyhláška č.418/2008 Sb. KALHOUST Z.,OBST O., Didaktika sekundární školy, str. 73

21. Důležitá střelecká cvičení pro výkon povolání:

Donucovací prostředky – přípravná cvičení Základní gymnastika : (příprava na pády, ovládání těla, orientace v prostoru, netradiční posilování apod.) Technika pádů :

pád - vpřed - vzad - stranou - na plocho - samostatně, jednotlivě - po postrčení, podtržení -

po útoku, po technice

-

přehozu

-

podtržení

Základní postoj :

1 - v základním postoji stojíme čelem k pomyslnému soupeři, 2 - nohy jsou rozkročeny zhruba na šířku ramen, 3 - těžiště těla je uprostřed, 4 - nohy jsou v kolenou mírně pokrčeny, 5 - špičky nohou směřují rovně dopředu (lépe mírně k sobě), 6 - váha těla je přenášena spíše na přední část chodidla, 7 - tělo je tzv. zabalené tedy v ramenou schoulené dovnitř, 8 - hlava je skloněná vpřed.

Aby měl např. úder ruky dostatečnou sílu a tvrdost, musí být podpořen co největší hmotou těla. Síla úderu je součinností rychlosti letící ruky a zapojenou hmotností těla. Kvalitní úder vychází z práce nohou, rotace trupu a samozřejmě útočící ruky.

Už v základním postoji a následné práci ze základního postoje se učí základním pravidlům a poučkám např. základům úderů, přehozů úhybů, obratů atd., samotné praktické použití těchto dovedností je však vedeno ze střehu.

Střeh :

1 - u klasického střehu, který je poměrně rozšířenější, se stojí zpravidla levou nohou vpředu a pravou vzadu, 2 - podle postavení nohou se přirozeně natočí i trup, 3 - postavení nohou a natočení trupu odpovídá i postavení rukou, 4 - šířka postoje je o něco málo větší než je šířka ramen, 5 - délka postoje - mezi patou a špičkou je přibližně na šířku ramen, 6 - chodidla jsou navzájem přibližně rovnoběžné a jsou pootočené o 30° až 45° (přední noha prsty dovnitř, zadní ven) 7 - těžiště těla je uprostřed, 8 - nohy jsou ve střehu mírně pokrčeny, postoj je velice pružný a stabilní. Mírné pokrčení nohou je důležité pro odraz, nebo změnu pozice pro kryt rozkroku a zároveň ochrana nohou proti natažení, natržení vazů kotníků nebo kolen, 9 - tělo je „zabalené“, ramena se choulí dovnitř a dopředu, 10 - břicho je zatažené, 11 - hlava je skloněná mírně vpřed.

Střeh je postoj, ve kterém se drilují naučené techniky, jejich kombinace a důležité reakce na změnu situace při zákroku a ve kterém by měli strážníci, po zvládnutí jednotlivých technik v základním postoji, procvičovat naučené techniky a postupy v tělocvičně a následně provádět zákroky na ulici. Důležitá je úplná automatizace technik, zejména v krizových situacích, kdy se jedná o velice krátké časové úseky a je nutné se rozhodovat okamžitě na základě tlaku okolností s tím, že strážníci musí dodržet zákonné postupy, tak aby se zamezilo omezení práv a svobod občanů proti kterým jsou tyto techniky použity. Použití těchto donucovacích prostředků musí být vázáno na příslušné zákonné ustanovení zákona o obecní policii.

Donucovací prostředky

Úhyby :

ze střehu

- povolení

- hlavou

(obrana, úhyb před útokem)

- trupem

(obrana, úhyb před útokem)

- zakročením (obrana, úhyb před útokem)

- ducking : obrana, úhyb proti obloukovému útoku, který spočívá v tom, že se ve střehu -

1. lehce pokrčíme v nohou, současně 2. předkloníme tělo a současně 3. předkloníme hlavu a ponoříme se pod útok, 4. zároveň s ponořením otáčíme tělo tak, abychom získali sílu do protiútoku 5. podmínkou je naučený a bezchybně zvládnutý „střeh“. - side step : „krok stranou“ je únik tělem do strany od útočníka, provádí se ukročením nohou do strany.

- dovnitř - za ruku

- úhyb hlavou : (kříž) obranný prvek proti přímému útoku na hlavu.

1. Hlava uhýbá do strany vedle útoku, 2. zároveň se otáčejí ramena, 3. současně s otáčením ramen můžeme provést protiúder, 4. otočení ramen je důležité pro kontra techniku :

- úchop - vychýlení - svedení na zem

- podmet - úder a pod.

5. podmínkou je naučený a bezchybně zvládnutý „střeh“.

- přísun (důležité pro udržení požadované vzdálenosti) - odsun (důležité pro udržení požadované vzdálenosti) - úhyb stranou - je únik tělem do strany od útočníka, provádí se ukročením nohou do strany. - tai-sabaki (překročení) - tai-hiraki (otevření)

Obraty : Jedná se o překroky do různých směrů využitelné zejména v sebeobraně a střelbě. - obrat ve střehu o 90° - obrat ve střehu o 180°

- za levou rukou - za pravou rukou

Porazy a přehozy : Morote-gari

(podražení oběma rukama)

Ouči gari

(podmet podkolení)

Osoto-gari

(podmet kmihem)

Kouči-gari

(podmet vnitřní)

Tomoe-nage (strh přehozem na noze) Tawara-gaeši (strh zdvihem)

Předváděcí a transportní techniky :

- nasazení odváděcího klíče : - stejnostraně - různostraně - z držení za paži (při odvádění) - pravou rukou

- levou rukou - odvádění za pomoci :

- páky na zápěstí

- držení v zámku obou rukou - držení jednou rukou (kontrola druhé)

- páky na loket

- držení v zámku obou rukou

- páky na prsty

- držení v zámku obou rukou - držení jednou rukou (kontrola druhé)

- kombinace těchto pák podle vývoje situace, chování a množství síly, kterou předváděný užije proti strážníkovi při odvádění (podmínkou je jejich naučení a bezchybné zvládnutí

Svedení na zem : (znehybnění, uklidnění situace, nebo příprava na poutání)

-

kote gaeši

-

kote hišigi

-

ude gatame

-

waki gatame

-

zvrat hlavy - ze stoje - z držení za paži

- zepředu - zboku - zezadu

- kombinace těchto pák podle vývoje situace při odvádění (podmínkou je jejich naučení a bezchybné zvládnutí)

Foto 1: Odváděcí techniky

Využití tlaků na citlivá místa : Je určeno např. k překonání odporu předváděné osoby, která se pouze silou brání předvedení, nebo vyvedení z určeného místa tím, že se drží nějakého pevného předmětu, popřípadě sama sebe za ruce nebo oděv. - držení předmětu (nutnost odebrání) - v lehu na břiše, zádech (uvolnění rukou pro poutání) - zábradlí, topení apod. (nutnost vyvedení osoby) - při předvádění, odvádění (kontrola osoby při předvádění) - pomocí tlaků na citlivá místa (uši, kotníky, svalstvo atd.) - za nos - oči - pomocí tonfy Znalost těchto technik a postupů je bezpodmínečně nutná, aby nedocházelo k nepřiměřeným zákrokům a možnému zbytečnému zranění osob. Je nutné správné a bezchybné provedení, a to jak z důvodu bezpečnosti zakročujícího strážníka (rychlost a přesnost dokončení zákroku), tak i pro bezpečnost osoby proti které se zakročuje, je pak možné se vyhnou různým excesům a vyhodnocení zákroku jako nepřiměřeného.

Údery a kopy :

Základní údery - přímý úder

- pěst - dlaň (různá pásma, přední nebo zadní ruka)

- obloukový úder (hák)

- pěst - dlaň (různá pásma, přední nebo zadní ruka)

- úder loktem

Foto 2: Přímý úder

Základní kopy :

- přímý kop

- střední pásmo - dolní pásmo

- obloukový kop

- střední pásmo

- dolní pásmo - kop kolenem (přední nebo zadní noha) Foto 3: Přímý kop

1. Podmínkou je dokonalá znalost postoje a střehu. 2. Naučení přesné dráhy úderu, kopu nejdříve v postoji na místě. 3. Procvičování koordinace pohybu nejdříve v postoji na místě (pohyb ruky nebo nohy za současného vytáčení nebo trčení boků, popřípadě vytočení nohy nebo nohou). 4. Provádění naučených technik do lap, pytle v postoji na místě (učení se rychlosti a

tvrdosti). 5. Až po zvládnutí základních pohybů, drah úderů a kopů v postoji se může pokračovat v nácviku technik ve střehu na místě. 6. Provádění naučených technik ve střehu do lap a pytle. 7. Po zvládnutí techniky ve střehu se může přistoupit k nácviku techniky v pohybu (výkrok, výpad, - přesun, překrok - ústup, úhyb). 8. Následně se procvičují údery a kopy v pohybu do lap a pytle. 9. Teprve po provádění technik v pohybu bez přemýšlení o jejich správném provedení můžeme konstatovat, že uvedenou techniku umíme správně zacvičit, ale ještě nemůžeme očekávat její praktické využití v zákroku. 10. Ani dokonale naučená technika nezaručuje její praktické využití. Ještě je třeba, abychom se naučili správné vzdálenosti a načasování. Potom můžeme očekávat její využití v zákroku. Do této doby budeme nejistí a i při sebevětší snaze se nám zákrok nemusí podařit zdárně dokončit.

Pro úspěch je třeba dodržet tyto tři základní body :

1. Zvládnutá technika 2. Optimální vzdálenost 3. Správné načasování

1. Zvládnutá technika - chybně provedená technika má za následek, že nedosáhneme očekávaného účinku : - úder nebo kop je slabý, nebo byl umístěn na nesprávné místo, - nedokončíme páku, - předváděná osoba se nám vysmekne, - ani viditelně slabšího soupeře nedokážeme předvést apod.

2. Optimální vzdálenost - sebelépe provedená technika, která nedosáhne cíle, nebo ho mine, nevhodná vzdálenost, nemá a ani nemůže mít požadovaný nebo očekávaný účinek. (viz. odrážky pod bodem č. 1)

3. Správné načasování - technika, která byla z neznalosti nebo pro nedostatečné procvičení spuštěna brzy nebo pozdě, nebude fungovat. (viz. odrážky pod bodem č. 1)

Znalosti techniky (nejenom úderů a kopů ale také odváděcích technik, porazů, strhů, ovládání tonfy apod.) a dokonalé procvičování vzdálenosti a načasování může zaručit, že nebude docházet ke zbytečným úrazům jak strážníků tak i předváděných osob, nebo nebude docházet k nedokončení zákroku a případným stížnostem pro nečinnost, nebo neschopnost.

Tonfa : Postup nácviku je obdobný jako u úderů, odváděcích technik, přehozů.

- nejdříve na místě, dráhy úderů a krytů - do výkroku - v pohybu - do lap, pytlů

Po zvládnutí cvičit optimální vzdálenost a načasování. Při výcviku je třeba dodržet výše uvedenou posloupnost nácviku jak je uvedeno v úderech a kopech. (body 1 až 10)

- nošení, držení - úderové techniky (údery a švihy) - přímý úder (bodnutí)

- horní pásmo - střední pásmo - spodní pásmo

- vnější švih - vnitřní švih - horní pásmo - střední pásmo - spodní pásmo

- základní kryty

- proti útoku shora

- proti útoku zboku

- vnitřní - vnější

- na hlavu - na střed - na spodek

- proti bodnutí - na hlavu - na střed

- páky a předváděcí techniky - využití při předvádění - zvedání - uvolnění např. rukou pro poutání

- sebeobrana - využití v obraně proti útoku nožem, střepem - těžkým předmětem (pálka, židle apod.) - proti útoku viditelně silnějšího nebo zdatnějšího útočníka - proti útoku více útočníků Pouta :

- nošení, manipulace - poutací polohy

- ve stoji - v kleku - na zemi

- snímání pout - ve stoji - v kleku - na zemi

Důležité zásady poutání :

- postavení těla při poutání - naše rovnováha - přehled na osobu i okolí

- celková kontrola, pro případ útoku, nebo útěku - reakce

- na možný a očekávaný útok

- na snahu nenechat se spoutat - na pokus útěku Slzotvorné prostředky : - nošení - umístění na opasku, dostupnost. - manipulace - vhodnost prostředí -

omezení dosah

-

účinky

Foto 4: Použití (praktický nácvik použití v modelové situaci)

Cíl použití slzotvorného prostředku:

1. udržet vzdálenost 2. najít – přitom kontrolovat útočníka 3. správně použít 4. poskytnout ošetření Sebeobrana :

Sebeobrana strážníka slouží k odvracení útoku osoby, která na strážníka útočí, nebo se pokouší útočit. Strážník by měl situaci adekvátně vyhodnotit a to z hlediska své vycvičenosti, svých schopností a zdravotního stavu a pokusit se provést zákrok tak, aby byla omezena práva osob, proti kterým zakročuje na nejnižší možnou míru, včetně toho aby byla dodržena ustanovení zákona a splněn účel zákroku.

Foto 5: Pasivní kryt

- kryty proti útoku na hlavu

- shora - křížem - palce - předloktí

- přímému útoku na obličej - (Nagaši uke) - zadržení

- obloukovému útoku na obličej - pasivní kryt (zabalení) - předloktím - vstupem do tech. vstřícná reakce

- kryty proti útoku na střed - přímému útoku

- gedan barai - sukui uke - osae uke

- obloukovému útoku - pasivní kryt (zabalení) - gedan barai - kake uke

- kryty proti útoku na spodní pásmo

- povolení - nadlehčení - protipohyb holení - zastavení chodidlem - holení, kolenem

Po zvládnutí základních krytů se učí taktika a použití :

- předcházení nebezpečným situacím - vstřícná akce (použití krytu) - reakce na útok - pasivní krytí

- obrana při napadení údery a kopy (kombinace výše uvedených krytů + povolení, úhyby a celkový pohyb – nedá se provádět bez dokonalého osvojení základních krytů)

- vyproštění z držení :

- za zápěstí

- zepředu - zboku - zezadu

- stejnostraně - různostraně - jednou rukou

- oběma rukama

- za jednu ruku - za obě ruce

- za rukáv

- zepředu - zboku - zezadu

- stejnostraně - různostraně - jednou rukou - oběma rukama

- za oděv

- zepředu - zboku - zezadu

- škrcení rukama (prsty)

- zepředu - zboku - zezadu

- jednou rukou - oběma rukama

- škrcení

- předloktím (hadaka-žime 1-2)

- kravata

- zboku - zepředu

- obejmutí

- zepředu - zboku - zezadu

- držení přes ruce - držení pod rukama

- obrana při boji na zemi

- udržení vzdálenosti - zvedání - kravata

- přetáčení

- vyproštění ze škrcení

- z nasednutí - ze zadu

- obrana proti vytažení zbraně z pouzdra

- zepředu - zboku - zezadu

- stejnostraně - různostraně

- obrana proti více útočníkům atd.

Taktika zákroků: Pro správné technické provedení zákroku je nutné zvolit přiměřenou taktiku dané situaci, která závisí na mnoha faktorech, zejména je nutné zohlednit vycvičenost a zkušenosti zasahující hlídky strážníků proti osobě. Dodržování bezpečné vzdálenosti při provádění všech zákroků a úkonů.

- Předvídání, pozorné sledování podezřelé osoby, vizuální hledání možného nebezpečí - Předcházení nebezpečným situacím (vzájemné jištění)

- při zjišťování totožnosti, - kontrole podezřelé osoby.

- Předvádění – pěšky, - umístění ve vozidle.

- Přesvědčení se zda předváděná osoba nemá zbraň - ve stoji, - v kleku, - na zemi.

- Význam krytí a skrývání.

- Komunikace - oslovení, řešení. - Zajištění pachatele pod hrozbou zbraně (slovní příkazy a povely)

- ve dne - vidím ruce, - nevidím ruce, - v noci za šera - vidím ruce, - nevidím ruce. - Překonání pasivního odporu. - Odebrání zbraně. - Vzájemné postavení, jištění při zastavení vozidla. - Vytažení z vozidla. - Přístup k nebezpečným místům :

- Jde o základní dovednosti, např. kontrolu prostoru tak abychom se nevystavovali zbytečnému nebezpečí, nebo na sebe zbytečně neupozorňovali.

- Pohyb ve volném prostoru, - přístup k budově, - vstup do objektů a otvorů, - pohyb po chodbách a schodištích - samostatně - ve dvojici - zajištění objektu

- Význam a použití ochranných prostředků. - Chování a postup na místě trestného činu. - Vzájemná pomoc při dokončení zákroku. - Ochrana a pomoc třetí osobě. - Znalost zákonů.

Modelové situace :

Modelové situace jsou praktickým nácvikem využití prostředků sebeobrany donucovacích technik při řešení problémových situací vyskytující se v praxi. Řeší se zde modelové situace jako je řešení přestupků, nebo činnost strážníků na místě trestného činu. Řešení modelové situace je nutné z didaktického hlediska od začátku až do konce.

1. Zadání konkrétní (určené) modelové situace

- zadání místa, času, prostředí, - přítomnost, nebo nepřítomnost svědků, - zadání o co se bude jednat - jiný správní delikt, - přestupek, - trestný čin,

- zadání směru a vývoje

- verbálně

- samostatně, - ve dvojicích - od oslovení po výzvu,

- prakticky - samostatně, - ve dvojicích - od výzvy po spoutání, - od spoutání, prohledání k předvedení, - zadání ukončení modelové situace

2. Zadání modelové situace, bez určení směru vývoje : - je zadáno místo ukončení, - není zadáno místo ukončení.

Volné řešení a učení se reakcím na změny situace - tak jak se to děje na ulici. Rozbor a poučení, předávání zkušeností.

Střelecká příprava - základní náplň střelecké přípravy

Náplní střelecké přípravy strážníků je umět používat zbraň, znát její technické možnosti, a reagovat na situace, které vyplývají z použití zbraně. Použití zbraně je u strážníka vázáno zákonnými důvody, které jsou stanovený v zákoně o obecní policii v § 18 písmenu a taxativně vymezeny - e) úder služební zbraní, f) hrozba služební zbraní, g) varovný výstřel ze služební zbraně a dále pak v § 20, kde je uvedena oprávněnost tohoto použití.Použití zbraně je nesmírně závažná záležitost, neboť výstřel ze služební zbraně ohrožuje nejen případného útočníka – pachatele skutku, ale i osoby nacházející se v jeho bezprostředním okolí. Dále je zde časový stres, kdy strážník musí rozhodnout, zda již nastaly zákonné důvody umožňující použití zbraně, či zbraň nelze v mezích zákona použít.

Z výše uvedených důvodů musí být střelecká příprava na profesionální úrovni, vedená odborníkem, který své problematice rozumí a dále se zajímá o nové poznatky v oboru a uplaťňuje je v praxi. V neposlední řadě to musí být osoba s přirozenou autoritou a pedagogickými schopnostmi.

- Nošení služební zbraně - Zásady bezpečné manipulace se služební zbraní

- u revolveru - u pistole

- Nabíjení a vybíjení služební zbraně - Přebití služební zbraně - Zásady bezpečného chování na střelnici - Odstranění závad při střelbě - Zásady bezpečné manipulace se střelnou zbraní Mířená střelba - postoj - držení zbraně - míření - spouštění

- bezpečnost - prst mimo spoušť - stahování mezi jednotlivými výstřely - jednotlivé výstřely - teorie střelby z místa na jeden cíl - teorie střelby z místa na více cílů - PŘENÁŠENÍ - série výstřelů (dvojstřel, více výstřelů) - využití krytu při mířené střelbě

- na jeden cíl - na více cílů - zprava - zleva

Vše je nutné následně prakticky procvičovat za použití laserového trenažéru. (jednodušší kontrola, rychlejší oprava chyb, úspora střeliva)

Instinktivní střelba ( Pudová )

Pro správné provedení pudové střelby, za účelem rychlého a bezpečného tasení zbraně a následného zásahu požadovaného je třeba dodržet tyto základní body :

1) Postoj musí být stabilní, to je hlavní faktor kontroly zpětného rázu (dodržení šířky a délky postoje, pokrčená kolena), - jeho zaujetí musí být rychlé, - má umožňovat rychlý rozběh či změnu polohy, - umožňuje rotaci trupu do stran při přenášení střelby. 2) Trup je zpříma, ramena jsou nad patami. 3) Šikmé postavení trupu k terči (vystavujeme tak menší plochu těla a je menší pravděpodobnost, že budeme zasaženi). 3) Správné tasení zbraně z pouzdra (pohyb a dráha vytažení zbraně, napíchnutí cíle). 4) Úchop zbraně dominantní rukou a její držení v prodloužení paže (nesprávný úchop má za následek strhávání zbraně). 5) Správné držení zbraně (držíme rukojeť zbraně oběma rukama co nejvýše,čím více se přiblížíme ose hlavně, tím menší bude tendence zbraně

ke zdvihu při zpětném rázu a následná střelba bude přesnější). 6) Správné míření (jedním pohledem vnímat mířidla i cíl – v posledních 15 letech se prosazuje jako hlavní metoda ve výcviku ozbrojených složek7) Správné spouštění.

- manipulace se zbraní při pudové střelbě, - přebíjení zbraně při pudové střelbě - teorie pudové střelby

- jeden cíl - více cílů

- tasení - míření

- do 3 m. - od 3 m. do 10 až 15 m. - nad 15 m.

- spouštění - přemístění se zbraní při pudové střelbě

- střelba z místa

- na jeden cíl - na více cílů

- střelba se změnou pozice cíle

- jeden cíl - více cílů

- střelba se změnou pozice střelce,

- otočení o 90° - otočení o 180 °

- doleva - doprava

- využití krytu při pudové střelbě

- v lehu - v kleku - ve stoji - doleva

Následují jednotlivá střelecká cvičení, která kombinují výše uvedené. Tato cvičení jsou pro strážníky pouze základním stupněm, který je třeba bezpodmínečně ovládat.

Důležitá střelecká cvičení pro výkon povolání:

- Pod časovým stresem (omezená doba řešení střelecké situace). - Se změnou pozice (nejdříve se snažíme změnit své postavení tak, abychom byli schováni nebo menší cíl, teprve potom začínáme řešit střeleckou situaci). - Po tělesné zátěži (simulace fyzické námahy, která vzniká při zákroku). - S tlakem na rozhodovací schopnost (naučit se adekvátně vyhodnotit situaci, rozpoznat útočníka držícího zbraň ohrožujícího jinou osobu, nebo strážníka od nezúčastněné osoby apod.).

Poslední odrážka označuje nejdůležitější dovednost, která je nutná pro naplnění přiměřenosti a adekvátnosti použití služební zbraně. Může se však začít procvičovat až po dokonalém zvládnutí předchozích střeleckých cvičení. Přeskakování, nebo nedostatečné procvičení má za následek :

- Porušování bezpečnosti (ohrožování sebe, nebo ostatních). - Nejistotu a nervozitu (zvyšuje se riziko vybočení). - Špatné vyhodnocení situace (neoprávněné použití nebo nečinnost) - Minutí určeného cíle (nebezpečí zásahu nevinné osoby) - Pomalé provedení (můžeme být zasaženi, neodvrátíme nebezpečí a může vzniknout nevratná škoda)

V současné době je nutné

střeleckému výcviku přikládat velkou důležitost,

zejména u čekatelů a nových strážníků. Povinnost absolvování vojenské základní služby již není a tak se

do řad obecních a městských policií dostávají uchazeči, kteří

se nesetkali se střelnými zbraněmi (pokud nerealizují zájmovou činnost v některém střeleckém klubu). Se střelnými zbraněmi se setkají až zde, při vlastním výcviku u obecní či městské policie ve výcviku, při získávání příslušné skupiny zbrojního průkazu.

1.6 Odborný výcvik strážníků – specializace Ze specializovaných činností strážníků městské policie lze jmenovat na prvním místě používaní psa jako donucovacího prostředku. Služební psi jsou pro své vlastnosti a schopnosti nenahraditelní v policejní praxi. Jejich přínos spočívá zejména v jejich využívání

jako

výrazného

preventivního

prostředku,

donucovacího

prostředku,

kriminalisticko-taktického prostředku a prostředku zvyšujícího efektivnost výkonu služby v noční době a za ztížených podmínek. Výrazně zvyšují bezpečnost policistů a strážníků při služebních zákrocích. V neposlední řadě jejich účelným využíváním ve službě dochází k úspoře policejních sil a prostředků a psi se tak stávají výrazným zlevňujícím prostředkem13 výkonu hlídkové služby. Na použití psa se vztahuje ustanovení §1914. Podle tohoto ustanovení v odstavci 2, způsobilost psa musí být k použití u městské policie osvědčena Policií ČR. V praxi probíhá výcvik ve školících střediscích Policie ČR, na Moravě je to výcvikové středisko Dobrotice. Na základě meziresortních dohod Ministerstva vnitra České republiky je zde prováděna odborná příprava psovodů se služebními psy městských policií a vězeňské služby. Další odbornou činností související se zvířaty je odchyt toulavých zvířat strážníky ve městech a obcích. Na tuto speciální činnost musí být vyškoleni a vycvičeni. Je vhodné pro odchytovou službu vybrat strážníky, kteří mají kladný vztah ke zvířatům, případně psovodi již působící na městských policií. Teoretická příprava těchto strážníků probíhá na Veterinární univerzitě v Brně v potřebném rozsahu. Je zde probírána problematika odchytu toulavých zvířat v městských aglomeracích, způsoby zacházení s těmito zvířaty v průběhu a po odchytu, umístění v odchytových kotcích. V některých městech působí u městských policií např. speciální zásahové jednotky, které disponují širokou škálou pomůcek podobně jako záchranářské oddíly hasičů či záchranné zdravotní služby. U městských policií v Brně a v Praze působí říční a potápěčské oddíly, které musí samozřejmě procházet odpovídajícím výcvikem tak, aby měly potřebné znalosti a dovednosti, případně stanovenou odbornou způsobilost pro výkon těchto profesí. Podrobnější rozbor vzdělávání a výcviku by přesáhl rámec této práce. V zákoně o obecní policii je též stanoveno, že „se podílí na prevenci kriminality v obci“. Na většině městských policií jsou zařazeni někteří vybraní strážníci do skupin

13 14

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/prezentace/hipolog.html Zákon č. 553/1991 Sb

prevence kriminality a působí zde v oblasti prevence ohrožených skupin jako jsou děti, mládež, senioři, případně další rizikové skupiny. Strážníci v těchto skupinách, zejména pokud provádějí přednáškovou činnost ve školách, by měli mít základní pedagogické znalosti a dovednosti, případně pedagogické vzdělání tak, aby se mohli zapojit účinně do výchovně vzdělávacího procesu. Strážníci těchto skupin se účastní seminářů, které jsou pořádány soukromými vzdělávacími instituty, dále pak seminářů pořádanými kolegy ostatních městských policií

v rámci celé České republiky. Na těchto seminářích

zaměřených na různé problematiky z oblasti prevence kriminality tyto zde rozebírají a navzájem si vyměňují zkušenosti ze své činnosti. Operátor kamerových systému je u městské policie poměrně mladá specializace, jejíž potřeba se s objevila s budováním kamerových systému v devadesátých letech minulého století. Tito strážníci by měli projít specializačním kurzem a to jak z technické obsluhy, tak z proškolení způsobů práce monitorování veřejných prostranství a vlastní práce z kamerami ve městě vyplývající z místních specifických podmínek prostředí.

1.7

Didaktické pomůcky a učební materiály pro výcvik a vzdělávání strážníků.

Od doby vzniku obecních a městských policií v roce 1991 uplynulo již 18 let, za tuto dobu si městské policie vydobyly pevné místo v oblasti zajišťování veřejného pořádku, ochraně životů, zdraví a majetku občanů a přispívání k prevenci kriminality trestných činů a protiprávních jednání. Výcvik strážníků se od vzniku městských policií značně zdokonalil a profesionalizoval. Byly vydány učebnice se zpracovanými otázkami jako komplexní příprava ke zkouškám před komisí Ministerstva vnitra ČR.

V rámci výcviku sebeobrany a donucovacích prostředků máme celou škálu pomůcek a ochranných prostředků, jednak pro vlastní výcvik, demonstraci určité činnosti, ochranu před zraněním cvičícího účastníka.

Pomůcky pro vlastní výcvik: V současné době se jedná o moderní výcvikové pomůcky pro výcvik použití donucovacích prostředků a sebeobranu, dále pak pomůcky na získání patřičných nácviků pro praktický výcvik ve střelecké přípravě. Jedná se o různé laserové trenažéry a optické a akustické signalizace zásahu při výstřelu.

Foto 6: Pomůcky pro provádění praktického výcviku

Foto 7: Praktické využití nové pomůcky-použití slzotvorného prostředku

1.8 Zkoušky strážníků před komisí MVČR Zkoušky strážníků jsou realizovány před komisí složenou z členů Ministerstva vnitra České republiky. Zkušební komise postupuje při zkoušce dle zkušebního řádu vyhlášky č. 418/2008 Sb. Ověřují se odborné znalosti strážníka nebo čekatele ze znalosti ústavního pořádku České republiky a právní úpravy Odborné předpoklady čekatele a strážníka zahrnuji znalosti právní úpravy:

a) obecní policie b) obecního a krajského zřízení c) shromažďováni d) Policie České republiky e) trestního práva f) živnostenského podnikáni g) střelných zbrani a střeliva n) přestupků a jiných správních deliktů, jejichž projednáváni je v působnosti obce i) správního řízeni j) bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích k) ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami l) krizového řízení a integrovaného záchranného systému.

Zkouška strážníka pro získání osvědčení k výkonu práv a povinností se skládá ze dvou částí, písemné testové a ústní. Jako první je realizována písemná zkouška - test. Cílem písemné zkoušky je ověřit znalost právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie. Písemná část zkoušky je tvořena písemným testem o celkovém počtu 40 otázek z jednotlivých zkušebních problematik. Pro každou otázku jsou tři alternativy odpovědi, z nichž pouze jedna je správná. Aby čekatel nebo strážník byl u písemné části zkoušky úspěšný, musí zodpovědět bezchybně nejméně 36 otázek. Pokud chybuje ve více jak 4 odpovědích není připuštěn k další části zkoušky, což je ústní část. Toto hodnocení se jeví jako optimální a písemnou část zkoušky může zvládnout každý strážník bez jakýchkoliv problémů, samozřejmě pokud se na zkoušku náležitě připraví.

Ústní část zkoušky. Podmínkou pro konání ústní části zkoušky je úspěšné vykonání písemné části zkoušky. Zkouška probíhá tak, že si strážník vylosuje tři otázky ze stanovené baterie testů, na které bude před komisí ústně odpovídat. Poté se odebere k přípravě zpracovávání odpovědi na otázku. Čekatel nebo strážník se může před konáním ústní části zkoušky připravovat nejdéle 15 minut. Po ukončení přípravy je vyzván zkušební komisí k vykonání ústní zkoušky. Pro ústní část zkoušky je stanoven časový limit nejvýše 30 minut. K úspěšnému absolvování ústní zkoušky musí čekatel nebo strážník zodpovědět všechny tři otázky. Po ukončení ústní části zkoušky hlasuje komise zda strážník nebo čekatel úspěšně vykonal zkoušky a o této skutečnosti ho neprodleně vyrozumí.

Tabulka 1: Počet strážníků, kteří byli přezkoušeni před komisí MVČR

15

Počet Rok

15

Počet

zkoušených

zkoušek

strážníků

2004

144

2391

2005

202

2006

Vyhověli

Nevyhověli Nevyhověli Abs

%

2315

76

3,17

3457

3329

128

3,70

152

2554

2365

189

7,40

2007

175

2921

2673

248

8,49

2008

237

4095

3732

363

8,86

Celkem

910

15418

14414

1004

6,51

Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky,oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství

Graf 1: Počet strážníků, kteří byli přezkoušeni před komisí MVČR 16

5000 4000 3000 2008

2000 2006

1000 2004

0 Počet zkoušených strážníků

2004 2005 2006 2007 2008

Nevyhověli

Počet strážníků v celé České republice, kteří mají platné osvědčení, je cca 8 600. Přesné informace nelze zjistit vzhledem k tomu, že veškeré změny o počtu strážníků v jednotlivých městských (obecních) policiích byly zasílány pouze krajským úřadům. Teprve 1. ledna 2009 převzalo Ministerstvo vnitra evidenci platných osvědčení od jednotlivých krajských úřadů. Dle výše uvedené tabulky bylo přezkoušeno za uvedené roky celkem 15418 strážníků z toho neuspělo 1004 strážníků. Z evidence Ministerstva vnitra nelze vyhodnotit zda strážníci neuspěli na první či druhé zkoušce, nebo se jedná o strážníky základního kurzu.

Doporučení: V budoucnu by měly být vytvořeny statistické výstupy pro vyhodnocování zkoušek strážníků a vedena přesná evidence zkoušek, kde by bylo rozlišeno, zda se jedná o zkoušky základního kurzu, prolongační zkoušky, či strážník jde již na druhou nebo další opravnou zkoušku. Tyto evidované údaje by sloužily jak samotným pracovníkům Ministerstva vnitra pro organizaci vlastních přezkoušení, tak pro obecní

a městské policie, které strážníky vysílají

do kreditovaných školících středisek a pro možnosti evaluace jejich výuky.

16

Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky,oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství

2 HISTORIE VZDĚLÁVÁNÍ OZBROJENÝCH SLOŽEK V ČESKÉ REPUBLICE 2.1 Četnictvo V habsburské monarchii bylo četnictvo zřízeno podle francouzského vzoru r.1849 (ř.z. 272/49). Podle prozatímního organického zákona, vyhlášeného nařízením ministra vnitra č.19/1850 ř.z., bylo četnictvo vojensky organizovaným strážným sborem a tvořilo součást armády. Od r. 1876 (ř.z.19/76), resp. od roku 1895 (ř.t.1/95) pak podléhalo ministerstvu zeměbrany. V Československu byly poměry četnictva upraveny zákony č.218/1920 a č.299/20. Podle těchto norem bylo četnictvo organizovaným sborem strážným, podléhajícím vojenským trestním zákonům a soudům a řídícími se vojenskými služebními řády. Podléhalo ministerstvu vnitra, jemuž byl k udržení vojenské kázně přidělen, generální velitel četnictva. MV byla podřízena zemská četnická velitelství; dalšími organizačními články byla velitelství četnických oddělení, okresní četnická velitelství (v sídlech okresních úřadů) a četnické stanice. Pomocnými institucemi byla četnická doplňovací velitelství u ZČV, zřízená k výcviku četníků, silniční a pátrací stanice apod.17

„O vědomostech, jichž četníkovi potřebí jest“

Metodika a obsah plnění úkolů četnictva byly zpracovány v příručce „Poučení o službě“ vydané pro zemské četnictvo, vydané v roce 1851. Mimo jiné zde byly uvedeny i požadavky na vědomosti četníků nutných k výkonu tehdejší služby.Aby mohl četník plnit svoje povinnosti, musel si osvojit vědomosti z oblasti tehdejšího právního řádu, trestné činy, skutky či opomenutí. Musel také znát strukturu stanovených činů, které se dělily podle závažnosti na přestupky, zločiny a přečiny. Rovněž museli četníci znát tehdejší předpisy zabývající se udržováním veřejného pořádku a bezpečnosti občanů. Jak zakročovat proti narušitelům veřejného pořádku a také pravomoci úřadů v této oblasti. Před získáním patřičných znalostí a dovedností byl každý četník přijat na zkoušku.Tento četník na zkoušku musel být teoreticky a prakticky vycvičen, aby správně postřehl jakoukoliv situaci, rychle se rozhodoval, služebně obezřetně zakročoval 17

http://www.cetnictvo.cz/cetnictvo/historie.htm

a aby byl schopen posoudit, je-li určitý děj v souladu nebo v rozporu se zákonem a služebními předpisy. Výkony každého jednotlivce musely být kontrolovány učitelem (instruktorem), četníci na zkoušku museli být tedy cvičeni, aby porozuměli pojmové a právní podstatě služebních předpisů a to proto, aby v praktické bezpečnostní službě nevznikly při jejich postupu konflikty mezi zákonem (služebními předpisy) jejich laickým chápáním pojmů a hodnocením. Po absolvování školy pro výcvik četníků na zkoušku proto museli ovládat v první řadě základní pojmy a podstatu trestního práva, důvod a účel trestu, jakož i reálie trestního práva, tj. činnost zločincovu a způsob jak lze nejbezpečněji zjistit trestný čin a jeho pachatele. Rovněž museli naprosto dokonale ovládat zákon o četnictvu, četnickou služební instrukci a trestní zákon (nejdůležitější stati z všeobecné části, zločiny a nejčastěji se vyskytující přečiny a přestupky). Těmto věcem se museli nově přijetí četníci naučit v četnických školách.18 Vzdělávání četníků odpovídalo tehdejším znalostem a poznatkům vědy, současnému stavu techniky. Instruktoři a učitelé četníků cvičili mužstvo mimo všeobecných znalostí

např. v bertilonáži, daktyloskopii a v zásadách používání

služebních psů. V tehdejší době učitelský sbor musel vynikat jak odbornými, všeobecnými a pedagogickými vědomostmi a zkušenostmi, tak i po stránce mravní, aby byl vzorem svěřenému četnictvu. Kromě toho měli členové pedagogického sboru „lnouti s láskou k učitelskému sboru“. Předpisem, jímž je tato oblast regulována byla Instrukce pro četnické školy z roku 1928 19 Pokud se nad posledním odstavcem zamyslíme, měl by mít obecnou platnost ve všech disciplínách pedagogiky i v současnosti.

2.2 Sbory stráže bezpečnosti (tehdejší obecní policie) Četnictvo a státní policie byly vždy zřízeny a financovány státem.Komunální policie mohla být zřízena obcemi a v rámci jejich působnosti, přičemž náklady na její činnost byly čerpány z jejich prostředků. Zjednodušeně lze říci, že z hlediska místní působnosti udržovalo četnictvo veřejný pořádek a bezpečnost na celém území státu s výjimkou statutárních měst, kde fungovaly státní policejní úřady. Na tomto území mohly v rámci

18 19

Suchý M., : Historie vzdělávání četnictva a policie. Bakalářská práce MUNI 2008 Macek, Uhlíř, 1999, s. 70

už zmíněné samostatné působnosti jednotlivých obcí pečovat o bezpečnost osob a majetek i členové komunální policie. Po vzniku republiky byla převzata velmi řídká soustava státních policejních úřadů. Jednalo se o dvě policejní ředitelství (Praha, Brno) a dvě policejní komisařství (Plzeň, Moravská Ostrava). Ke zřizování dalších policejních úřadů byla zmocněna vláda, jež je mohla zřídit všude tam, kde to bylo zapotřebí (zákon č. 165/1920 Sb. z. a n., zákon č. 306/1924 Sb. z. a n., vládní nařízení č. 51/1936 Sb. z. a n.). Podle velikosti a charakteru plněných úkolů to byla policejní ředitelství, policejní komisařství, případně expozitury těchto úřadů a pohraniční komisařství. V roce 1928 jich bylo devětadvacet avšak nijak nekoordinovaných a v roce 1936 v době narůstajícího fašistického nebezpečí, kdy se státní policejní správa poněkud sjednocovala, jich bylo sto pět. Výkonnou složkou každého státního policejního úřadu byl Sbor stráže bezpečnosti, jenž byl tvořen Sborem neuniformované stráže bezpečnosti, organizované na zásadě moci představenské. Jeho členové vykonávali zpravodajskou, vyšetřovací, dohlížecí, pátrací a administrativní činnost, při jejímž výkonu se prokazovali služební legitimací nebo služebním odznakem. Sbor uniformované stráže bezpečnosti, organizovaný na základě velitelské podřízenosti, vykonával službu hlídkovou, eskorty a střežení vězňů, obchůzky a další úkoly stanovené služebními předpisy. Členové sborů se dělili na úředníky a gážisty mimo hodnostní třídy. Pro úředníky sborů platily obecné předpisy o státních úřednících, pro gážisty pak předpisy o státních zřízencích a podúřednících. Po vzniku československého státu byly (oproti četnictvu, které bylo vojensky organizované, mělo zkušený důstojnický sbor, ucelenou soustavu předpisů) sbory stráže bezpečnosti v odlišné situaci. Potřebné zkušenosti a personální obsazení mělo pouze policejní ředitelství v Praze. Školení sborů stráže bezpečnosti bylo nejprve prováděno společně, až počátkem dvacátých let byly zřízeny kurzy pro uniformovanou a neuniformovanou stráž odděleně. Jenže příslušníci sboru uniformované stráže bezpečnosti, kteří byli nově přijímáni do služby se museli věnovat spíše výkonu služby, a tak výsledky v této oblasti poněkud pokulhávaly. Teprve na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo v roce 1927 stanoveno provádět školení a výcvik všech nově přijatých gážistů mimo hodnostní třídy v Čechách u policejního ředitelství v Praze. Vedení se snažilo o jednotnou, průběžnou přípravu, ale řada problémů neustále přetrvávala. Nebylo dost učebních programů, pomůcek a

zařízení. Ani složení učitelského sboru neodpovídalo potřebám. Vedle svých běžných služebních povinností zde vyučovali úředníci sboru. 20 Foto 8: Strážník prostějovského sboru policejní stráže z roku 1933

Foto 8: Tablo mužstva prostějovského sboru policejní stráže z roku 1933

Noví strážníci nastoupili na půl roku do nástupní školy, kde se probíraly předměty jako trestní zákon, trestní řád, další zákony, které se vztahovaly ke službě, místní policejní předpisy, pátrací služba, úřední řeč slovem i písmem, kriminalistika, místní a osobní znalost, teoretické i praktické zacházení se zbraní, výkon služby, první pomoc a předměty všeobecného vzdělání v rozsahu obecné školy. Významná pozornost byla věnována tělesné přípravě a cvičení ve střelbě a použití obušku a šavle.

20

http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/policista/2003/07/sbory.html

Dalších šest měsíců probíhal výcvik na odděleních kromě jiného i formou opakovacích kurzů. Na konci roku čekala strážníky zkouška před komisí, a pak bylo rozhodnuto o definitivním přijetí. Přípravný kurz k vykonání zkoušky podúřednické musel být absolvován pro povýšení na nadstrážníka. Následovala zkouška písemná i ústní - z kriminalistiky, práva, předpisů, zákonů a řádů. Hodnostní škola.Po složení přijímacích zkoušek a odsloužení nejméně tří let a na základě potřeb sboru bylo možné absolvovat šestiměsíční hodnostní školu pro vzdělávání strážmistrů a kontrolujících inspektorů. Měli být připraveni pro službu velitelů strážnic a hlídek, službu dohlídací a kontrolní, manipulační a kancelářskou. Po ukončení školy probíhala písemná a ústní zkouška před komisí. Ti, kteří aspirovali na úřednická místa, byli povinni vykonat šestiměsíční praxi. Vedl je úředník dohlížející na výcvik a zároveň byli přiděleni jednomu či více oddělením za účelem praktického výcviku. Velitel měl aspirantovi vysvětlit vše, co se týkalo služby, a měl jej vést ke všem služebním úkonům. Zkušební praxe byla zakončena písemnou a ústní zkouškou před komisí. Pokračovací výcvik Velitel oddělení obstarával výcvik v týdenních školách, kde se měl zdokonalit výkon služby, přehled práce s novými zákony, nařízeními a jinými předpisy. Všichni gážisté mimo služební třídu se těchto školení zúčastnili povinně. Velitel sboru mohl kdykoliv zřídit zvláštní kurzy a nařídit jejich povinnou návštěvu. NEUNIFORMOVANÁ STRÁŽ Kurz pro výcvik zatimních policejních agentů Zatímním policejním agentem byl nově příchozí gážista mimo hodnostní třídu. Aby byl definitivně přijat, musel absolvovat zkušební dobu a složit zkoušku způsobilosti. Ve zkušební době proběhl tříměsíční kurz, kde se probíralo trestní právo, trestní řád, kriminalistika, ústavní a správní právo, organizační řád a místní policejní předpisy. Potom se konala ústní i písemná zkouška. Kurz pro podúředníky Na výsledku zvláštní zkoušky po absolvování kurzu pro podúředníky závisel další personální postup. Kurz trval čtyři měsíce, přednášky byly třikrát týdně dvě hodiny. Přednášeny byly předměty organizace a kompetence úřadů policejních i dalších obecních a zemských, zákony a předpisy služební, ale i předpisy živnostenského řádu a obchodního zákona, místní policejní předpisy, znalost obvodu a stručný zeměpis a kriminalistika.

Uchazeči o místa úřednická museli mít praxi na všech důležitých odděleních úřadu v podatelně, spisovně, pasovém oddělení, dopravním a hlavně v bezpečnostním. Učili se jednat se stranami, postup při udáních, šetřeních, pátráních i chování při místním ohledání. Vždy u toho však byl úředník v činné službě. Aspiranti se vzdělávali i teoreticky ve škole pro gážisty, potom se podrobili zkoušce. Pokračovací výcvik probíhal formou kurzů zřizovaných jak u policejních úřadů, tak u jiných subjektů. V roce 1935 začala na policejním ředitelství pracovat komise, kterou vedl velitel uniformované stráže bezpečnosti a jež jednala o mnoha opatřeních k zlepšení výkonu služby. Zkvalitnění odborné přípravy bylo na jednom z prvních míst, ale právě zde bylo mnoho ošidných úskalí podkopávajících úroveň vzdělání, výchovy a výcviku. Nebylo jednotné řízení, pevně stanovené vzdělávací cíle, směrnice, čas potřebný pro výuku, chyběli učitelé a pomůcky. Pro zlepšení podmínek pro provázanost výkonu služby a přípravy na ni navrhla komise zřídit funkci přednosty veškeré policejní služby na ministerstvu vnitra a jemu přiděleného generálního velitele. Ten měl zřizovat školy, kurzy, schvalovat osnovy, školní řády a provádět dozor nad rozsahem a kvalitou přípravy. Nová školní komise měla sbírat poznatky a návrhy, navrhovat opatření pro praxi a hlavně zajistit, aby se i potřeby praxe odrazily v osnovách. Všechna navrhovaná opatření směřovala k tomu, aby členové stráže bezpečnosti byli připraveni tak, aby úkoly "řádně pochopili, promysleli a nejlepším způsobem provedli, a to v naprostém souladu s platnými zákony". Členové komise si ale byli vědomi toho, co bránilo aby došlo k nápravě. Byl to nedostatek finančních prostředků a z toho plynoucí špatná systemizace služebních míst. Neustále byl omezován čas na vzdělávání, výchovu a výcvik a nemohl vzniknout kvalifikovaný pedagogický sbor, jenž by se věnoval výhradně přípravě členů sborů stráže bezpečnosti.21

21

http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/policista/2003/07/sbory.html

2.3 Sbor národní bezpečnosti (1945-1989) Počátky vzniku Sboru národní bezpečnosti lze najít již u odbojové skupiny počínající činnost v Londýně během průběhu druhé světové války, opírající se o podporu představitelů tehdejších některých kapitalistických států a protihitlerovské koalice. Tato skupina měla snahu navázat na demokratické zásady uplatňované v předmnichovské republice. Tomuto účelu měl sloužit i poválečný správní a bezpečnostní aparát. Proto již v letech války si naši představitelé v londýnské Státní radě vybírali důstojníky československých jednotek, které vysílali do speciálních britských škol, aby byli připraveni pro budoucí výkon vedoucích správních a bezpečnostních funkcí. Školení vybraných důstojníků později probíhalo v městě Leamingtonu. S absolventy těchto kurzů se počítalo do funkcí vojensko-politických komisařů jednotlivých okresů. Bohužel díky převratu v únoru 1948 vyšla snaha londýnské skupiny vniveč. Díky osvobození Československa Sovětskou armádou se uplatnila druhá skupina, se sídlem v Moskvě, která se skládala z většiny politiků, kteří prosazovali diktaturu proletariátu. Tedy šlo o síly vedené Komunistickou stranou Československa, opírající se o spolupráci se Sovětským svazem, naproti tomu rozhodně prosazovaly, aby po vítězství nad fašismem byl podle jejich představ starý, kolaborací s okupanty zkompromitovaný buržoazní, policejní a četnický aparát rozbit a nahrazen novým. K rozhodným změnám v organizaci výchovy a vzdělávání bezpečnostních orgánů dochází ve čtyřicátých letech v souvislosti s událostmi konce druhé světové války a následným vznikem jednotného Sboru národní bezpečnosti a změnám politickým na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Základním kritériem budování československého bezpečnostního aparátu se po roce 1948 stalo třídně politické hledisko komunistické strany.

Foto 9: Přehlídka příslušníků Sboru národní bezpečnosti – padesátá léta 20. století

Cílem bylo provést co nejrychleji centralizaci do té doby roztříštěného a nejednotného bezpečnostního školství. Začaly se rychle organizovat různé typy účelových kurzů a zkrácených škol pro velitele i řadové příslušníky. Celou situací se zabývaly nejvyšší stranické orgány a od toho se také odvíjela další orientace vzdělávání, která kladla důraz na zabezpečení odborné přípravy a na kvalitní vzdělání, které mělo také politickou orientaci. Vzdělávání příslušníků SNB v tomto období bylo zaměřeno poněkud jednostranně a základním měřítkem bylo : ,, …třídně politické hledisko a přispět k tomu, aby si dnešní mladí příslušníci, kterým naše komunistická strana a socialistický stát poskytují velkorysou možnost bezpečnostního a všeobecného vzdělávání, této možnosti s ohledem na porovnání s minulostí vážili…“ .

Došlo k rozsáhlým kádrovým změnám v celé šíři policejního aparátu. Pro práci v SNB bylo hlavním kritériem oddanost ke komunistické ideologii uvedené doby.Toto můžeme vidět v dobových filmových a jiných dokumentech z policejní problematikou.22 Do velitelských funkcí byli dosazováni lidé bez potřebných praktických zkušeností, hlubšího odborného a často i všeobecného vzdělání, což mělo za následek v mnoha případech negativní vliv na činnost SNB. Význam získání odpovídajících teoretických znalostí byl podceněn. Velkým problémem této doby bylo zabezpečení kvalifikovaných učitelů a instruktorů. Důraz byl kladen hlavně na ideologické ovládnutí SNB. K tomu mělo přispět i školení vybraných vedoucích pracovníků v SSSR, kde měli získávat vysokou odbornost v sovětském bezpečnostním školství. K rozvoji vzdělanosti mělo rovněž přispět působení sovětských poradců na našem území, což bylo také zpětnou kontrolou, jak se uplatňuje praxe sovětských policejních metod na našem území. Sovětských zkušeností bylo např. využito při zřizování útvarů zajišťujících ochranu některých objektů zvláštní důležitosti, při vytváření a činnosti speciálních útvarů k ochraně vládních a stranických činitelů apod. Podle sovětských zkušeností s úsekovými zmocněnci byl vytvořen systém okrskových zmocněnců VB a podle vzoru sovětských družiníků byla vytvořena v roce 1952 také Pomocná stráž VB. Na počátku padesátých let se v sovětských bezpečnostních školách a kurzech připravovali první pracovníci československé Bezpečnosti a později i příslušníci vojsk ministerstva národní bezpečnosti. Získávali zde cenné zkušenosti a znalosti pro rozvíjení bezpečnostní práce. To přispělo

22

např.televizní seriál Třicet případů majora Zemana, Československá televize

zejména k lepšímu plnění úkolů, které před Bezpečností stály v souvislosti s polohou Československa

na

západní

hranici

rodícího

se

socialistického

společenství.23

Československá republika byla nazývána prostorem středoevropského bojiště. Vytvářela spojnici mezi východním a západním blokem Evropy. Zvyšující se nároky na kvalitu práce Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráže, Vnitřní stráže a Civilní obrany vyžadovaly důsledné uplatňování sovětských zkušeností, k čemuž významnou měrou přispěli sovětští poradci.Současně bylo nutné přistoupit k dalšímu zdokonalování resortní školské soustavy. Více byly využívány možnosti přípravy vybraných příslušníků v sovětských bezpečnostních školách. Ve školském systému naší Bezpečnosti byl vytvořen jednotný třístupňový systém školení příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Prvním stupněm byly základní školy ministerstva vnitra a Veřejné bezpečnosti. Druhý stupeň tvořila střední odborná škola MV F. E. Dzeržinského. Třetím stupněm byl kurs při Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Mimo tuto školskou soustavu existovala řada speciálních odborných a zdokonalovacích kursů. V polovině „ padesátých“ let docházelo postupně ve všech složkách československé bezpečnosti, Pohraniční stráže, Vnitřní stráže a Civilní obrany k prohlubování stranickosti a k důslednějšímu přístupu rozpracování a realizaci úkolů bezpečnostní politiky KSČ a socialistického státu. Upevnila se vedoucí úloha Komunistické strany Československa ve všech složkách. Ve státně bezpečnostních složkách a v operativě (pozn. dřívější označení pro výkonné neuniformované složky, především kriminální služby) dosahovala organizovanost v KSČ téměř sta procent, u ostatních složek a součástí včetně vojsk MV (s výjimkou vojáků základní služby) přesahovala 75 % . Ve stranických organizacích došlo ke zvýšení politické aktivity a iniciativy. V „šedesátých“ letech zvyšující se nároky praxe s sebou přinesly potřebu zkvalitnění odborné přípravy. Došlo k rozvoji třístupňové výchovně vzdělávací soustavy odborných škol. Jednalo se o základní školy ministerstva vnitra, střední odbornou školu MV a studium kriminalistického směru při Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Mimo tuto školskou soustavu existovala pestrá škála speciálních odborných a zdokonalovacích kurzů zakládaná již v „padesátých“ letech minulého století. Stimulem ke studiu se stalo schválení kvalifikačních předpokladů stanovených pro všechny funkce v resortu ministerstva vnitra. Vojenská intervence armád Varšavské smlouvy ( 21. 8. 1968) likvidující reformní snahy „šedesátých“ let a následné čistky znamenaly nástup velkého počtu nových členů

23

Pešek, J. 1992. Z dějin policejního školství. Praha: časopis Policista, 1992.

do Sboru národní bezpečnosti. Došlo k prohloubení komunistické výchovy na všech stupních škol a od poloviny „sedmdesátých“ let k zavedení povinné marxisticko - leninské přípravy. Jednou z možností jak získat určitý stupeň vzdělání bylo povolení studovat při zaměstnání a této možnosti využilo z celkového stavu příslušníků Sboru národní bezpečnosti 19,6 %. Přitom největší zastoupení vykazovalo studium „Večerní univerzity marxismu – leninismu“ (tzv. VUML). O jasném směru vzdělávání v tomto období není pochyb. Školská soustava ministerstva vnitra si v „sedmdesátých“ a „osmdesátých“ letech kladla za cíl zajistit většině svých příslušníků požadovaný stupeň všeobecného vzdělání, zaměřit se na získávání odborné bezpečnostní kvalifikace a její prohlubování. V „sedmdesátých“ letech je zřizována v rámci resortu nová struktura bezpečnostního školství, a to vybudováním třístupňové vzdělávací soustavy – Praporčická škola, Důstojnická škola a Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti. Praporčické školy sloužily k základnímu výcviku nově příchozích adeptů a zaměřovaly se na všeobecnou přípravu pro budoucí povolání. Působily při krajských správách SNB. V tomto období však dochází k centralizaci škol do tří regionů (Praha,Brno, Bratislava resp. Pezinok) a školy slouží zároveň jako záloha ministerstva vnitra a tvoří takzvané „pohotovostní pluky“ (k poslednímu, avšak asi nejproblematičtějšímu a nejdiskutovanějšímu masovému nasazení této „zálohy“ došlo při událostech 17. 11. 1989 a není proto divu, že se terčem kritiky stal i celý školský systém). Důstojnická škola sloužila k dalšímu prohlubování znalostí, dovedností a vědomostí příslušníků SNB, kteří se již svoji službou osvědčili a zaručovali předpoklad dalšího možného růstu. Zpočátku bylo studium a možnosti získání důstojnické hodnosti umožněno prostřednictvím dálkového studia. Koncem „sedmdesátých“ let dochází u výkonných útvarů (respektive uniformované složky) rovněž k centralizaci a škola je, jako jediná pro celou tehdejší ČSR, umístěna do objektu Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra v Holešově. Pochopitelně i tato škola patřila k zálohám ministerstva vnitra. Obdobně tomu bylo i v tehdejší SSR. Škola se stala součástí zálohy v Pezinoku. Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti se rovněž nevyhnula soustředěnému ideologickému vlivu. Svoji činnost zahájila v roce 1974 a stala se nejvyšším stupněm vzdělání v resortu ministerstva vnitra. Zde byli přijímáni jen příslušníci s předpoklady pro velitelské činnosti a samozřejmostí byly i tzv. kádrové předpoklady. Studium na této škole, která sídlila v Praze, bylo pro výkonné útvary možné pouze prezenčně s délkou studia na čtyři roky. Nedlouho po založení Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti v Praze se zakládá čtvrtá fakulta jako součást Vysoké školy v Praze.

Kromě těchto uvedených škol existovalo vysokoškolské vzdělání pro příslušníky jak zpravodajských, tak i státně bezpečnostních složek. Podrobnější informace o druhu těchto škol se nezveřejňovaly. Jednalo se vesměs o utajované skutečnosti podléhající státnímu tajemství. Existence všech uvedených vysokých škol byla v roce 1990 ukončena a druhu vzdělávání, sloužícího rovněž k propagaci bývalého režimu, se od této doby přestala věnovat patřičná pozornost a rovněž se přenesla pozornost na zdokonalování odborné přípravy a to jak teoretické tak praktické.24

3 ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB STRÁŽNÍKŮ 3.1

Podmínky pro vzdělávání, výcvik a odbornou přípravu strážníků

Pokud budeme analyzovat vzdělávací potřeby strážníků obecních a městských policií, musíme si uvědomit za jakých podmínek je vzdělávání strážníků realizováno. Základní odborná příprava je realizována v akreditovaných školících střediscích, kde probíhá jak teoretická tak praktická odborná část odborné příprava, zakončená zkouškami před komisí MVČR. Za zajištění odpovídajících podmínek včetně materiálního zabezpečení odpovídá vlastní školící středisko. Některé městské policie mají svá školící střediska včetně kvalifikovaných odborných instruktorů (Praha, Brno..), kde výcvik probíhá kontinuálně s teoretickou přípravou a lze dovodit, že příprava strážníků v těchto střediscích by měla být na lepší úrovni, než v komerčních školících zařízeních, a to zejména z důvodu vyšší spjatostí z praktickým výkonem služby. Absolventi komerčních středisek se dostávají do praktických situací až ve vlastním výkonu služby na mateřských obecních a městských policiích. Pokud budeme hovořit o materiálním zabezpečení, ať už to jsou didaktické pomůcky, učebnice či jiné výcvikové pomůcky, vše je v režii školícího střediska, ať už se jedná o středisko komerčního charakteru či vzdělávací útvar obecní policie či městské policie. 24

VACEK, K. Příprava na Střední policejní škole Ministerstva vnitra a její vliv na rozvoj osobnosti policisty. Olomouc, 2008. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Institut mezioborových studií Brno

Obec jako účastník, který vysílá strážníky čekatele do uvedených kurzů se podílí na kurzu pouze finančně, zabezpečení komerčního výcvikového střediska musí být komplexní, včetně odborné způsobilosti a erudovanosti lektorů a výcvikových instruktorů, podílející na zajištění odborné způsobilosti strážníků v rámci požadavků na znalosti a dovednosti strážníků.

3.2 Soukromé vzdělávací instituty Soukromé vzdělávací instituty25 poskytující odbornou přípravu strážníků jsou založeny na komerční bázi – obec si u nich objedná službu – v našem případě získání odborné způsobilosti strážníka čekatele pro výkon práv a povinností podle § 4d zákona o obecní policii. Vzdělávací institut musí mít od 1.1.2009 akreditaci udělenou Ministerstvem školství a tělovýchovy. V současné době probíhá školení strážníků výhradně v těchto školících střediscích, ať už se jedná o komerční školící zařízení, nebo o vlastní střediska obcí provozovaných městskými či obecními policiemi. Pokud se zmiňujeme o školících střediscích v rámci odborného výcviku je třeba si uvědomit, že školení dle zákona o obecní policii č. 553/1991 Sb. a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu nelze opomenout výcvik a vzdělávání v dalších oblastech, jako jsou specializované činnosti strážníků, ať už se jedná o odchyty zvířat, školení psychosociálních a komunikativních dovedností, či školení v IT technologiích a technických školení pro obsluhu zařízení využívaných strážníky v rámci své činnosti. V současné době neexistuje školící středisko poskytující tyto služby komplexně, většina školících středisek je cílena na základní výcvik

a prolongační školení

pro vykonání zkoušek k prodloužení osvědčení strážníků pro výkon práv a povinností strážníků obecních a městských policií. Doporučení: V rámci České republiky by měl být realizovány vzdělávací programy poskytují komplexní služby managementu městských policií, které by nabízely odborné školení pro strážníky dle požadavků a reagovat tak pružně na vyvíjející se technické podmínky městských policií a vzdělávacích potřeb strážníků v České republice. Metodicky by na odborných vzdělávacích programech mělo participovat Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem školství a tělovýchovy.

25

Příloha č. 9 Seznam akreditovaných školících středisek pro odbornou profesní přípravu strážníků

Foto 10: Základní odborná teoretická příprava strážníků v soukromém akreditovaném školícím středisku

3.3

Státní instituce a místní samospráva

V současné době státní instituce nehrají ve výcviku strážníků téměř žádnou úlohu. Zabezpečení výcviku může obec požadovat po praktické stránce po Policii ČR. Možnosti Policie ČR jsou však většinou omezené - ať už po metodické stránce nebo po stránce časových možností instruktorů na základních útvarech Policie ČR (bývalých okresech). Po přechodu z okresních policejních správ na krajské zřízení , kdy Policie ČR se snaží kopírovat zřízené kraje v České republice, dochází i k tomu, že některé útvary, v tomto případě tzv. „výcvikáři“ a instruktoři Policie ČR podléhají krajským správám a komunikace s nimi je možná jen tímto způsobem. Pro obce to znamená další komplikace v možnosti požadovat výcvik po Policii ČR a to z praktického hlediska kdy musí žádat přes krajské představitele součinnost při výcviku strážníků obecní či městské policie. Na úrovni místní samosprávy, jako jsou města a obce jdou tyto cestou buď vlastních výcvikových středisek u městských policií (Praha, Brno, Plzeň..), nebo využívají služeb akreditovaných školících středisek, založených na komerční bázi. Tyto instituce poskytují komplexní služby včetně vyškolení strážníků k získání zbrojního oprávnění, hmatů a chvatů sebeobrany a teoretického výcviku. Pokud by tyto činnosti měla zabezpečovat místní samospráva (obecní či městský úřad) sama, jistě by nebylo možné, aby strážníci byly kvalitně vyškoleni a vycvičeni: a to z různých objektivních důvodů - odborné vedení, nevhodné prostory, nedostatek časového prostoru. Jak uvádím v závěru své práce, bylo by vhodné zamyslet se nad současným systémem vzdělávání strážníků v České republice a jeho dalším rozvojem. Je možné si vzít příklad ze Slovenské republiky, kde strážníci absolvují téměř stejné kurzy jako policisté slovenské státní policie ve stejných školících zařízeních – policejních školách.

V rámci místní samosprávy by odpadly problémy, kam poslat strážníky, do jakého školícího střediska, případně se zamýšlet nad ekonomickou efektivitou či kvalitou toho nebo onoho školícího střediska, a vůbec efektivitou samotné městské nebo obecní policie.

3.4 Vzdělávání na útvarech obecních a městských policií. Základní odborná příprava

Vzdělávání na útvarech obecních a městských policií rozumíme zabezpečení nejen v základním kurzu odborné způsobilosti, ale i dalšího rozvoje vzdělávání a rozšiřování dovedností získaných praktickým výcvikem pří absolvování základního kurzu vzdělávání. Pokud se týká větších městských policií - jako jsou městské policie v Praze a v Brně, které si samy zabezpečují výcvik strážníků, dá se říci, že výcvik a vzdělávání v těchto výcvikových střediscích městských policií je na velmi dobré úrovni. Městská policie Praha má zřízen zvláštní útvar vzdělávání, kde po přijetí na funkci čekatele – strážníka frekventanti tohoto školícího kurzu stráví tři měsíce teoretickou přípravou, poté zakončenou zkouškou před komisí Ministerstva vnitra. Dále pokračují strážníci v dalším vzdělávání rozvojem praktických dovedností a přípravou na praktickou činnost v délce 2 měsíce. Pokud to srovnáme s komerčním školícím střediskem, kde celková délka kurzu včetně praktického výcviku nepřesáhne 10 týdnů, je školení v tomto školícím středisku nesrovnatelně kvalitnější.

Pokračovací odborná příprava i Po ukončení základního kurzu probíhá odborná příprava na základních útvarech obecních a městských policiích. Tyto útvary si sami analyzují vzdělávací potřeby pro jednotlivé specializace (dále kapitola 5.5.) . Strážníci - specialisté jsou vysílání do odborných kurzů pro získání kvalifikace pro zajišťování činností a funkcí, na které jsou zařazeni.Všeobecná pokračovací příprava by se měla sestávat z pravidelného tréninku použití donucovacích prostředků, střeleckého výcviku a taktiky zákroků. Dále se musí všichni strážníci účastnit pravidelných školení bezpečnosti práce a zdravotní přípravy.

3.5 Specializované činnosti Podíváme li se na současný stav u obecních a městských policií, můžeme u větších městských policií vidět organizační strukturu vyprofilovanou z potřeb odborných a specifických činností vyplývající z potřeb vlastní činnosti městské policie a rozvoje technických zařízení, které je nutné v současné době řešit a ovládat obsluhu zařízení na vysoké úrovni. Netroufám si vyjmenovat a specifikovat v této práci všechny odborné činnosti potřebné pro práci obecních a městských strážníků, ale chci se zmínit o odbornostech, které vyžadují speciální výcvik po odborné stránce.

Jedná se o tyto odbornosti :

Operátoři kamerových systémů Psovodi Záchranáři Obsluha elektrocentrál Odchyt zvířat Potápěči Práce ve výškách Technik PCO

Operátoři kamerových systémů - tato odbornost vznikla z potřeby ovládání kamerových systémů, které obecní či městské policie provozují ve většině

obcí. Není to jenom

o technické erudici operátorů, ale i o místní znalosti, znalosti prostředí a řešení situací tzv. „na ulici“. Školení těchto operátorů je zajišťováno odbornými školícími firmami většinou v rozsahu do 3 dnů. Školení psovodů a výcvik psů - v rámci zákona o obecní policii je v § 19 uvedeno použití psa. Způsobilost psa musí být vždy ověřena Policií ČR. V rámci služebního výcviku strážníků probíhá i odborný výcvik psovodů a služebních psů ve vlastnictví městské policie. Se psem cvičí vždy jeho psovod, který má psa v opatrování. Psovod musí mít odborné znalosti a dovednosti, které získá v odborném kurzu základního výcviku psovodů v některém ze školících středisek Policie ČR v rámci republiky nebo může cvičit v soukromém školícím středisku, kde přezkoušení psa a psovoda je provedeno vždy služebním kynologem Policie ČR, který po úspěšném složení zkoušky vystaví osvědčení

platné 2 roky. Zkouška psa se skládá z výcviku v poslušnosti a obraně.Prolongace psa i psovoda se a vystavení nového osvědčení se provádí stejným způsobem.

V rámci poslušnosti se cvičí: manipulace se psem přivolání chůze na vodítku chůze u nohy odložení sedni, lehni, vstaň odložení v boxu tolerance jiných psů překonávání překážek plavání, běh vedle jízdního kola a další cviky dle potřeb a požadavků městské policie To, co se učí na cvičišti, je možné trénovat v reálných podmínkách v ideálním případě se pak 1x týdně například ve městě (centrum, sídliště, nádraží).

Záchranáři - tato specializace není typická pro strážníky městských a obecních policií, v některých větším městech se stalo pro strážníky nutností a byly vytvořeny skupiny, či specializované jednotky strážníků (Zlín, Praha..), které vyjíždějí pro náročnější zásahy s odpovídajícím vybavením záchranářů. Výcvik je prováděn ve specializovaných střediscích a ve spolupráci s jednotkami Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby.

Řidiči služebních vozidel - tato činnost se nedá téměř nazývat speciální činností. Řidičem služebního vozidla u většiny městských policií musí být každý strážník. Nicméně je to odbornost, která musí být získána odborným proškolením. Tohoto školení se účastní strážníci 1x ročně, kde jsou s nimi opakována mimo zákona o silničním provozu i pravidla bezpečné jízdy a jízdy s výstražným zařízením s právem přednostní jízdy. Některé městské a obecní policie provádí výcvik na polygonech (Vysoké Mýto), kde řidiči strážníci získají praktické dovednosti za ztížených a uměle vytvořených podmínek.

Odchyty zvířat - na tuto činnost jsou strážníci odborně školení na Veterinární univerzitě v Brně. Zde po absolvování školení získají teoretické a praktické dovednosti. V rámci své činnosti se strážníci setkávají s různými zvířaty, které je třeba odchytit, a které se pohybují u obydlí občanů či na veřejném prostranství.

Obsluha elektrocentrál a dalších soustrojí - tato specializace je u některých městských policií. Strážníci jsou cvičeni zejména na krizové situace, kdy je nutné nouzové zásobování elektrickou energií pro zasahující jednotky strážníků, zejména v záplavových oblastech při povodních nebo dalších přírodních katastrofách. Kurzy strojníků elektrocentrál trvají obvykle tři dny a jsou součástí speciálního pokračovacího výcviku strážníků pro získání požadované odbornosti. Strojníci elektrocentrál jsou školeni soukromými odbornými firmami zabývající se touto problematikou.

Potápěči – specializace strážník potápěč je u velkých městských policií, kde jsou vytvořeny speciální říční či jiné oddíly pohybující se na řekách či vodních nádržích. Speciální odborný výcvik je získávám od profesionálních potápěčů a strážníci se mohou školit ve spolupráci s potápěči s Policii České republiky.

Technici pultů centrální ochrany a kamerových systémů - jedná se o specializace, které jsou u mnoha městských policií, které střeží majetek (nemovitosti) pomocí elektronických pultů centrální ochrany.Elektronické systémy pro zabezpečení objektů jsou ve téměř ve všech větších městech a každý tento systém vyžaduje interního pracovníka, který je schopen se systémem pracovat na vyšší odborné úrovni, než vyškolení operátoři. Zároveň by to měl být člověk, který výborně ovládá práci se speciálními počítačovými programy (grafické nadstavby,kódování ústředen EZS) a je patřičně vyškolen, aby zvládl běžné poruchy systému a zároveň mohl provádět školení operátorům na jejich pracovišti. Školení těchto techniků provádí sama odborná firma - většinou dodavatel, nebo servisní firma EZS systému a systému střežení objektů.

Práce ve výškách, na plošinách - u některých městských policií vyvstala potřeba takzvaných jednotek „záchranářů“ (Zlín, Praha..) - viz odstavec výše Pro tyto účely je nutné mít vycvičené schopné strážníky, kteří zvládnou i práci ve výškách a případně na výškových plošinách ve spolupráci s jednotkami hasičů a zdravotní záchranné služby.

Výcvik je prováděn ve speciálních kurzech a je možný i ve spolupráci s hasiči, kteří disponují s příslušnou technikou.

Zdravotní příprava – není základní náplní kurzu základní odborné přípravy, tak jako u přípravy policistů! . To je veliký nedostatek, neboť strážníci jsou většinou první, kdo se dostaví na místo a poskytují první pomoc. Doškolování v této oblasti se provádí na útvarech obecních policií, v rámci pokračovacího výcviku a

služebního výcviku.

Na mnoha městských policiích jsou defibrilační přístroje pro záchranu, které sice nejsou složité na obsluhu, ale vyžadují minimálně základní zaškolení. V některých městech se provádí školení ve spolupráci s odbornými zdravotnickými školami či zařízeními. Školení musí absolvovat strážníci minimálně jedenkrát ročně v rozsahu osmi hodin.(Prostějov)

3.6 Samostudium V rámci samostudia dnes již nemohou strážníci být přihlášeni ke zkoušce k ověření odborných předpokladů před komisí Ministerstva vnitra. Nicméně je nutné tuto vzdělávací činnost u strážníků rozvíjet tak, aby byli schopni se seznamovat s novými poznatky ze zákonných norem, vyhlášek a dalších předpisů. Samostudium musí být účelné a vést k získání nových poznatků. V některých případech, může zaměstnavatel (město - městská policie) vytvořit podmínky, tak aby strážníci v rámci samostudia prováděli odbornou teoretickou přípravu a to buď na služebně, nebo ve svém domácím prostředí.(udělit volno na samostudium). Samostudium může být bráno jako doplněk vzdělávacích kurzů a školení - nemůže jej však nahradit.

3.7 Střední školství V rámci bezpečnostní problematiky a problematiky ochrany veřejného pořádku je možnost po vykonání standardního přijímacího řízení pokračovat na středních školách, které mají ve svém akreditovaném programu studium bezpečnostní problematiky Střední odborné školy ochrany osob a majetku (SOŠ OOM), ač jsou školami v české školské

soustavě stejné jako ostatní střední školy a jiné obory s maturitou, mají určitou výjimečnost a prestižní postavení. Studující jsou svými pedagogy vedeni, v duchu zakladatele těchto škol, pana Mgr. Josefa Krysty, aby bezezbytku naplňovali ideu této prestižní školy, která má své čestné místo i v expozici Ochrana osob a majetku v Muzeu Policie ČR, ideu, že obor ochrany osob a majetku není pouhým řemeslem nebo obchodem - je přesvědčením. Studující, kteří se rozhodli v nynější násilím, kriminalitou a terorizmem poznamenané době věnovat snahu, úsilí a touhu po vzdělání oboru ochrany osob a majetku, získávají ne pouze odbornost, tělesnou zdatnost, ale i pozitivní morální vlastnosti. Jsou těmi, kteří se rozhodli nyní, ale i pro budoucnost stát na straně práva a spravedlnosti. Stát na straně zákona a svým vzděláním posílit řady těch, kteří si vybrali za svůj cíl být na správné straně barikády v odvěkém boji dobra proti zlu, pro dobro svých blízkých, pro dobro spoluobčanů a celé společnosti.26

3.8 Vysoké školství – možnosti dalšího vzdělávání V zákoně o obecní polici je stanoven minimální stupeň vzdělání, což je úplné střední vzdělání s maturitou. Další vzdělávání strážníků na vysokých školách není požadováno, nicméně pro vedoucí pracovníky na různých stupních může být vedením některých obcí pro jako pro management obecní policie požadováno. Důvodem pro absolutorium vysoké školy může být finanční motivace. Zde je například od 9 platové třídy požadováno vysokoškolské vzdělání pracovníka, jinak se mu odpočítává přiznaná praxe . Toto však není jediným důvodem pro zvýšení odborných znalostí vedoucích pracovníků

u

městské

policie.

Vzdělávání

vedoucích

pracovníků

je

nutné

pro prohlubování teoretických znalostí ve svém oboru, zejména ve vedení lidí a samotné bezpečnostní problematice. Jako vzdělávací programy jsou vhodné studijní obory jako je management, pedagogicko správní a sociální obory, právní obory, které poskytují vysoké školy a univerzity na svých fakultách. Speciální postavení v těchto vysokých školách má Policejní akademie v Praze, která je zaměřena na vzdělávání a výchovu odborníků u Policie ČR, obecní policie a odborníků na bezpečnostní problematiku v této oblasti.

26

http://www.sosoom.cz/

Každý občan má možnost po vykonání přijímacího řízení studovat na vysoké škole zvolený obor a tak se dál vzdělávat se zaměřením na příslušnou problematiku bezpečnosti, osob a ochrany majetku a to jak v denním tak kombinovaném studiu. U obecních policií v současné době je požadavek na střední vzdělání s maturitou, u managementu se předpokládá (i když není stanoveno právní normou) vysokoškolské vzdělání minimálně bakalářského stupně.

4 KOMPARACE SYTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ OZBROJENÝCH SLOŽEK V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÝCH ZEMÍCH 4.1 Policie České republiky Policie České republiky má poměrně vypracovanou vlastní vzdělávací soustavu, jak pro školící programy základní odborné přípravy, tak pro další pokračovací vzdělávání. Pokud se zaměříme na základní odbornou přípravu (ZOP) budoucích policistů, zjistíme podobnou náplň vzdělávacího kurzu. Když se podíváme na časové možnosti vzdělávání policistů, strážníci musí zvládnout přípravu ke zkouškám v poměrně krátkém čase cca 10 – ti týdnů včetně výcviku použití donucovacích prostředků a sebeobrany tak také teoretických zkoušek pro získání zbrojního oprávnění. Požadavky ke zkouškám základní odborné přípravy policistů Policie ČR: TÉMATA PRO PÍSEMNOU ČÁST SLUŽEBNÍ ZKOUŠKY 1. ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČESKÉ REPUBLIKY a) právní síla ústavních předpisů b) moc zákonodárná, výkonná a soudní c) rozbor základních lidských práv a svobod významných pro činnost příslušníků bezpečnostních sborů

d) ochrana základních lidských práv a svobod z hlediska mezinárodního a vnitrostátního. 2. SLUŽEBNÍ POMĚR PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ a) vznik, změna a skončení služebního poměru b) základní povinnosti příslušníka a omezení jeho některých práv c) kázeňské odměny a kázeňské tresty d) úprava doby služby, služební pohotovosti a doby odpočinku e) povinnosti v oblasti péče o příslušníky f) podmínky výkonu služby h) práva a povinnosti příslušníka h) náhrada škody 3. INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ a) použití integrovaného záchranného systému b) složky integrovaného záchranného systému c) operační a informační střediska integrovaného záchranného systému d) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému e) bezpečnostní systém České republiky f) principy krizového řízení 4. TRESTNĚ PRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST a) základy trestní odpovědnosti, zánik trestnosti a trestu b) skutková podstata trestných činů proti republice, trestných činů veřejných činitelů, trestných činů úplatkářství, zločinného spolčení, neoprávněného nakládání s osobními údaji, neuposlechnutí rozkazu, násilí vůči nadřízenému, porušování povinnosti strážní služby, porušování povinností dozorčí služby a porušování služebních povinností c) základní zásady trestního řízení d) zajišťovací úkony v trestním řízení

e) základní pravidla správního řízení, zahájení správního řízení, přerušení správního řízení, náležitosti rozhodnutí, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí, řádné a mimořádné opravné prostředky f) pojem přestupku, zavinění, pachatel přestupku, poškozený a zánik odpovědnosti za přestupek 5. OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ a) utajované informace b) povinnosti při ochraně utajovaných informací 6. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ a) práva a povinnosti při zpracování osobních údajů 7. ZÁKLADNÍ ZNALOSTI O EVROPSKÉ UNII a) základní principy Evropské unie b) členění orgánů Evropské unie a jejich úkoly c) význam Schengenské dohody d) formy policejní a justiční spolupráce v Evropské unii 8. ZÁKLADNÍ ZNALOSTI ZÁSAD PRVNÍ POMOCI PŘI a) selhání základních životních funkcí b) zevním krvácení c) zlomeninách d) poškození zraku e) šoku f) intoxikaci g) popálení a poleptání

Požadavky na ke zkouškám základní odborné přípravy čekatelů strážníků městských a obecních policií: a) obecni policie b) obecního a krajského zřízení

c) shromažďováni d) Policie České republiky e) trestního práva f) živnostenského podnikáni g) střelných zbrani a střeliva n) přestupků a jiných správních deliktů, jejichž projednáváni je v působnosti obce i) správního řízeni j) bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích k) ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami l) krizového řízení a integrovaného záchranného systému Srovnáme-li

zkoušky strážníků a čekatelů dle zákona o obecní policii jsou

požadavky na strážníky v některých směrech obdobné, příslušníci ozbrojených sborů (Policie ČR) mají

stanoven podrobný rozsah teoretických zkoušek. Pokud srovnáme

obsahově obě zkoušky, lze konstatovat, že teoretická zkouška pro strážníky je více směřována do praxe, na druhou stranu chybí v požadavcích výuka a výcvik v poskytování první pomoci, i když je to součástí otázek teoretické zkoušky.

Pro strážníky je vydán podrobný seznam testových otázek a teoretických znalostí, který je vždy aktualizován se změnou příslušných zákonů. Tyto otázky vydává a aktualizuje jejich znění Ministerstvo vnitra České republiky. Na rozdíl od příslušníků Policie ČR, kteří absolvují základní odbornou přípravu, čekatelé - strážníci musí absolvovat v rámci odborné přípravy školení se zákona o zbraních a střelivu a podrobit se zkoušce pro získání zbrojního oprávnění. Toto je nutné z důvodu požadavku pro strážníky, aby mohli držet a nosit služební střelnou zbraň, která je v majetku obce.

4.2 Vězeňská služba a justiční stráž Vězeňská služba a justiční stráž jako ozbrojené sbory České republiky mají své školící střediska pro výcvik svých příslušníků. Jedná se o Institut vzdělávání, kde probíhá příprava a následné vzdělávání všech nových zaměstnanců Vězeňské služby ČR.

V roce 2008 byl Institut vzdělávání odborné přípravy podstatně více vytížen, než v letech předešlých. Oproti roku 2007 došlo opět k nárůstu počtu účastníků základní odborné přípravy typu o 101 zaměstnanců. Z ohledem na tuto skutečnost bylo nutné pokračovat ve zkráceném kurzu základní odborné přípravy v délce 8, respektive 9 týdnů teoretické přípravy v Institutu vzdělávání. Toto zkrácení s sebou neslo zrušení praktické přípravy prováděné v organizačních jednotkách a nemohlo se nedotknout též úrovně celkových znalostí studentů, i když ke snížení kvality teoretické přípravy v zásadě nedošlo. Počty studentů ZOP druhého typu byly nižší. Institut vzdělávání trvale věnuje zvýšenou pozornost absenci základní vojenské služby27 u nově přijímaných příslušníků. Proto byl do výuky zařazen týdenní blok pořadové

přípravy, která je realizována

v souladu s požadavky na odpovídající vystupování a dodržování služební zdvořilosti v rámci služebního styku. V této souvislosti musí být o nově přijaté příslušníky v organizačních jednotkách a dobře pečováno a je zde nezastupitelné místo lektorů instruktorů. Již v minulých obdobích bylo doporučováno zvážit návrh na obsazování těchto funkcí příslušníky či alespoň bývalými příslušníky. Současný stav je takový, že lektoři - instruktoři jsou zařazeni pod personální oddělení jednotlivých organizačních jednotek a jejich pracovní činnost ne vždy plně koresponduje s původním záměrem při zřizování této funkce.Tak jako u ostatních ozbrojených složek, je i u výcviku vězeňské a justiční stráže citelná absence uchazečů základní vojenské služby.

Obsah základní přípravy příslušníků vězeňské služby -orientace v právním řádu ČR -zvládnutí právních norem vymezujících činnost Vězeňské služby ČR a zacházení s odsouzenými a obviněnými a ostatními klienty -orientace v mezinárodních úmluvách a pravidlech upravujících zacházení s vězni -respektování práv osob ve výkonu vazby a výkonu trestu a jejich dodržování -přehled o současných trendech v pojetí vězeňství a metodách práce s uvězněnými -uplatňování znalostí z psychologie a pedagogiky, základních etických zásad a pravidel kulturního chování při práci s vězni -schopnost tvořivého myšlení, empatie a komunikačních dovedností -dovednosti potřebné k poznání a regulování vlastních kvalit potřebných pro osobní i profesní život 27

Absence vojenské základní přípravy je současným problémem všech ozbrojených sborů v České republice

-dodržování zásad profesní etiky a lidských práv při styku s vězněnými osobami, veřejností -zvládání chování vedoucího k vytváření dobrých vztahů na pracovišti.28 Z výše uvedeného textu patrné, že základní příprava příslušníků vězeňské služby je obsahově velmi odlišná od přípravy obecních a městských policií a Policie České republiky.Je to dáno specifikem jejich činnosti ve nápravných zařízeních a soudních budovách. Koncepce základní odborné přípravy pro příslušníky Vězeňské služby ČR je začleněna do Programu celoživotního vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby ČR. Smyslem nové koncepce je zajistit pružnost teoretické přípravy nově nastupujících příslušníků Vězeňské služby ČR a umožnit její těsné propojení s praxí.

4.3 Celní správa Celní

správa

je

dalším

speciální

ozbrojeným

sborem

v České

republiky,

kde se prolínají různé oblasti právní předpisů České republiky. Systém profesní přípravy v celní správě je založen na principu celoživotního vzdělávání a je určen všem kategoriím zaměstnanců. Jeho cílem je vytváření kvalifikačních předpokladů pro výkon všech speciálních činností, které vyplývají z kompetencí celních orgánů. Potřeba takové mimořádné kvalifikační způsobilosti určuje i vzdělávací formy, které tvoří přípravné, kvalifikační a vzdělávací programy. Prvořadá pozornost je věnována poskytování odpovídajícího odborného celního vzdělání, jež je základem kariérního růstu každého celníka. Toto vzdělávání je rozděleno do tří na sebe navazujících stupňů, zakončených vykonáním příslušné zkoušky, tj. nižší, odborné, nebo vyšší celní zkoušky, případně získáním odborné celní atestace.

Obsahově je výuka zaměřena podle typu přípravy na problematiku: -celní agendy -daňové agendy -celní politiky a tarifu -mobilního dohledu

28

http://www.ivvs.cz/_uploaded/files/43/projekt_zop_A.pdf

-pátrání -kontrolních a správních činností Velký význam má i příprava jazyková. Vedle teoretické přípravy je v rámci vzdělávacího procesu kladen důraz i na schopnost aplikace získaných poznatků při praktickém provádění pracovních činností nebo služebních úkonů. To se týká i speciálního výcviku pro výkon služby, nebo zajištění zvláštních kompetencí celní správy. Specializovaným pracovištěm pro zajišťování profesní přípravy je Institut vzdělávání, jenž je součástí odboru personálního, vzdělávání a zdravotní péče GŘC. Jednotlivé formy profesního vzdělávání jsou realizovány především ve vlastních vzdělávacích zařízeních, která jsou vybavena potřebnou didaktickou technikou, učebními pomůckami i specializovanými učebnami.29 Jak je z uvedené kapitoly patrné, vzdělávání a výcvik celníků má široký záběr a je nutné využívat moderních poznatků a výukových metod a znovu můžeme konstatovat, že tato příprava je odlišná od přípravy policejních sborů České republiky, kde vzdělávání a výcvik těchto složek jsou si velmi blízko.

4.4 Zahraniční ozbrojené sbory – vzdělávání a výcvik V roce 1996 byl proveden výzkum EVROPSKÝCH SYSTÉMŮ POLICEJNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLENÍ.30 Tento výzkumný projekt

prezentuje výsledky studie

systémů policejního vzdělávání a odborné přípravy v Evropských zemích – týká se pouze policejních sborů. Na tomto výzkumu se podílelo sedmnáct evropských zemí pomocí elektronicky rozesílaného on - line dotazníku přes Internet. Výsledky výzkumné studie ukazují, že evropské země mají velmi odlišné systémy vzdělávání a odborné přípravy policistů, závislé i co se týká délky absolutoria na vstupním vzdělání uchazeče. V deseti zemích je vysoká úroveň školní policejního vzdělávání - (délka školení je od jednoho do čtyř let). Pět zemí má také policejní vzdělávání jako další stupeň – tzv. přidružené

29

http://cs.mfcr.cz/CmsGrc/Celni-sprava-CR/Naseukoly/vzdelani.htm?wbc_purpose=Basic&WBCMODE=Presen%2cPresen%2cPresen%2cPresen 30 POLICING IN CENTRAL AND EASTERN EUROPE: Comparing Firsthand Knowledge with Experience from the West,, 1996 College of Police and Security Studies, Slovenia dostupné na internetu

na http://www.ncjrs.gov/policing/eur551.htm

vzdělávání na další dva roky. Ve dvanácti zemích je možné získat další tří leté vyšší odborné vzdělání ( v ČR se tomuto vzdělání přibližuje vyšší odborná škola) v rámci systému přípravy a vzdělávání policistů. Bakalářský titul lze získat v osmi ze zkoumaných zemí, magisterský titul v pěti, a doktorský titul ve čtyřech zemích. Základní výcvik policistů ve zkoumaných zemích trvá od čtyř měsíců po čtyři roky, následované během dalších let služby různými formami odborného vzdělávání a školení zaměstnanců na vedoucích pozicích. Výsledky tohoto výzkumu jsou projednávány na příslušných úrovních jednotlivých států s ohledem na evropskou integraci v zemích Evropské unie a další mezinárodní spolupráci. Tato výzkumná práce se pokouší poukázat na nutnost standardizace v oblasti policejního vzdělávání a výcviku v rámci celé Evropy. Autoři studie doporučují založení tří evropských center pro školení lektorů policistů, kteří vyučující policejních problematiku a na školách mající ve svých programech výuku trestního práva. Výzkum policejního vzdělávání a odborné přípravy byl proveden v 32 evropských zemích. Bylo získáno 21 vyplněných dotazníků ze 17 evropských zemí: Rakousko Belgie Chorvatsko Česká republika Finsko Německo Řecko Maďarsko Makedonie Německo Nizozemsko Norsko Polsko Slovenská republika Slovinsko Švýcarsko Turecko a Ukrajina

Dále se na výzkumu vzdělávání a výcviku podílelo Rakousko a Německo a tři dotazníky byly zaslány z Belgie (dvě od policie a jeden od četnictva). Pokud jde o tyto země, míra odpovědí byla 53,13%.

Kromě, že bylo 17 zemí zahrnutých do uvedené analýzy,

dotazníky byly také zaslány také do Lucemburska, Portugalska a Švédska. Lucembursko a Portugalsko zaslalo informace o svých vzdělávacích systémech, dotazníky však nebyly dodány, takže nebyla možnost jejich odpovědi zahrnout do analýzy ostatních zemí. Odpovědi ze švédské policejní akademie bylo pouze, že Švédsko se chystá zavést podstatné změny v jejich policejním výcviku na konci roku 1996, takže jejich dotazník popisující současnou situaci nebyl pro výzkum relevantní. Mezi 17 zeměmi zahrnutými do analýzy výzkumu policejního vzdělávání, je 10 středních škol v dále uvedených zemích, kde je možné policejní vzdělání získat. Jsou to tyto země: Chorvatsko, Česká republika, Finsko, Německo, Maďarsko, Makedonie, Německo, Nizozemsko, Slovenská republika, Slovinsko a Turecko. V pěti zemích (Chorvatsko, Německo, Maďarsko, Nizozemsko, a Slovenská republika) mají studenti za povinnost, aby byly ve služebním poměru (jako zaměstnanci) u policie, protože je tím podmíněn nástup na základní přípravu policistů. V sedmi zemích (Chorvatsko, Česká republika, Finsko, Německo, Makedonie, Slovensko a Slovinsko) jsou policejní vysoké školy provozovány policejní složkami samy (Policejní akademie v České republice). V Maďarsku, kde vysoká škola není součástí policie, nabízí obdobné vzdělání podle policejních osnov jedna ze škol. V Nizozemsku je policejní vysoká škola spravována zvláštní policejní ústavem, který je financovány státem. V Turecku je policejní akademie, která poskytuje vysokou úroveň školního vzdělání policistů. Tabulka č. 2 : Struktura vstupního vzdělání policejních uchazečů

Německo Rakousko Norsko %

%

%

Holandsko %

Š vý Belgie Belgie Turecko Řecko ca (policie) (četnictvo) rs ko % % % % %

Méně než střední Střední Střední odborné Vyšší odborné Vys.Bc. Vys. Mgr,Ing Délka kurzu

70

60

30

30

55

30

94

84

5

25

65

5

5

96

5

15

4

1

5

2,7

5

24 měs

3r.

6,16,48 měs

10 měs

70 20

5 5

2,5 nebo 1,5

100

10

1

1,3

12měs

9měs

5sem

1r

Tabulka č.2 :(pokračování) Struktura vstupního vzdělání policejních uchazečů

Méně než střední Střední Střední odborné Vyšší odborné Vys.Bc. Vys. Mgr,Ing Délka kurzu

Finsko

Polsko

%

%

Maďar sko

Slovensko

%

%

10 60

Česká republika

%

Makedonie

%

%

Slovin sko

%

10 90

70

100

40

25

40

5

4

Bez odpov.

Chorvatsko

10

30

7měs

2r.

100

6

1r.

18měs

6 –12 měs

6+2 měs

4–6 měs

Jak je patrné z tabulky, existují podstatné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud o vstupní vzdělání uchazečů k policii a délky vzdělávacích cyklů. Je třeba si však uvědomit, že údaje uvedené v této stati jsou z výzkumného projektu z roku 1996. Od této doby se některé z těchto zemí staly součástí Evropského společenství, změnily se podmínky pro vzdělávání uchazečů a celkový systém policejního školství v jednotlivých zemích.

5 HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNALOSTÍ STRÁŽNÍKŮ 5.1 Ověřování teoretických znalostí Ověřování teoretických znalostí

strážníků můžeme rozdělit na obligatorní

a přezkušování na útvarech obecních a městských policií v rámci teoretického výcviku. Jako obligatorní (povinné) lze považovat nutnost absolvovat základní odbornou přípravu zakončenou teoretickou zkouškou před komisí Ministerstva vnitra České republiky. Touto zkouškou se ověřuje úroveň získaných znalostí v rámci zákona o obecní policii a ostatních právních předpisů. Komisionelní zkouška ověřuje, jak teoretické znalosti, tak zvládnutí praktických modelových situací, se kterými se strážník může setkat při výkonu své služby. Úspěšným zvládnutím všech částí zkoušky strážník dokládá své odborné vědomosti a získané

dovednosti v uplaťńování všech zákonných předpisů a norem, které potřebuje ke své činnosti. Každá (základní i prolongační zkouška) se skládá z písemné a ústní části. Ústní část zkoušky následuje vždy po úspěšném vykonání písemné části zkoušky. Složením této zkoušky strážník získává osvědčení o splnění zákonných odborných předpokladů dle zákona o obecní policii a je oprávněn k výkonu práv a povinností. Jak je uvedeno v kapitole 1.3. odborné předpoklady strážníka obsahují poměrně širokou problematiku a uchazeči musejí získat tyto dovednosti v poměrně krátké době (cca 10 týdnů). Ve školících střediscích (ať už soukromé nebo obecní) probíhají průběžné kontrolní testy, zda strážníci danou problematiku zvládají. Dle informací od školitelů je však velmi málo prostoru na otázky a širší rozebírání dané problematiky. Pro základní školení musí realizována velmi intenzivní výuka (i 10h denně) tak, aby bylo možno zvládnout přípravu na písemnou a ústní část zkoušky a aby uchazeči uspěli a zkoušku bez problémů zvládli. Pro prolongační zkoušky platí i to, že lektor počítá s tím, že strážníci připravující se k složení opakované zkoušky již mají nějaké zkušenosti a znalosti. Bohužel však opěta v tomto případě je to na škodu věci - není prostor na odborné dotazy a rozebírání dané problematiky s lektorem – pouze se driluje písemná a ústní část zkoušky – školení probíhá v rozsahu 7-10 dnů. Vhodnější formou by bylo hodnocení strážníků samotným lektorem bez stresujícího faktoru odebrání osvědčení při neúspěchu u zkoušky a získávání nových poznatků.

5.2 Ověřování zvládnutí praktických dovedností V rámci základní odborné přípravy strážníků - čekatelů je nutná jejich vycvičenost a

zvládnutí praktických dovedností požadovaných ke zkoušce odborné způsobilosti.

Bez tohoto zvládnutého výcviku nelze, aby byl uchazeč na místo strážníka připuštěn k teoretické zkoušce odborné způsobilosti před komisí Ministerstva vnitra České republiky.

Ověřování zvládnutí donucovacích prostředků a sebeobrany dle zákona o obecní policii provádí školící středisko, kde se může zúčastnit odborný pracovník (instruktor) Policie ČR. Pro zvládnutí požadavků uvedených v příloze 2 vyhlášky 418/2008 Sb. MVČR, je nutné získání dovedností v praktickém používaní sebeobrany v rámci výcviku základního kurzu.Hodnocení výcviku provádějí instruktoři Policie ČR, a vystavují protokol o zvládnutí hmatů a chvatů sebeobrany. Tak jak již je uvedeno v předešlé kapitole, teoretický výcvik (vzdělávání) strážníků je realizován ve velmi krátkém časovém úseku - totéž platí i o výcvik sebeobrany, odváděcích technik a

dalších donucovacích prostředků včetně střeleckého výcviku

a používání slzotvorných sprejů. Po ukončení základního výcviku se na obecních a městský policiích provádí rozšířený výcvik ihned po ukončení základního kurzu - tak aby praktická zvládnutí prvků sebeobrany bylo na patřičné úrovni a nebyli

díky nedostatečnému výcviku strážníci

při zákroku vystaveni nebezpečí nebo nezvládnutí zákroku. Hodnocení úrovně výcviku v tomto případě již provádí instruktor na obecní nebo městské polici na konkrétního strážníka.

6 FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ STRÁŽNÍKŮ 6.1 Základní vzdělávání Náklady na školení strážníků nese obec, která strážníka vysílá do kurzu, v současné době se přímé náklady na vyškolení strážníka pohybují v rozsahu 25 tis. až 35 tis. Kč. Pro některé obce je tato částka dosti vysoká, zejména pro obce s menším rozpočtem. Částka, která je hrazena za 10 - ti týdenní kurz strážníka, obsahuje cestovné, ubytování a náklady na vlastní školení. Dále dostávají strážníci - čekatelé učebnice a výukové pomůcky. Strážníkům hradí obec také mzdu, která je v základní, výši případně s dohodnutými příplatky(osobní hodnocení). U některých obcí musí budoucí strážník podepsat dohodu o zvýšení kvalifikace, zde je stanovena doba, kterou musí strážník setrvat v pracovním poměru u příslušné obce nebo nahradit za neodsloužené období část nákladů za poskytnutí vzdělávání a výcviku. U prostějovské městské policie je tato

dohoda vyčíslena částkou 50 tis. Kč a závazkem 5 roků setrvání v pracovním poměru. Pokud zaměstnaný strážník dohodu nedodrží platí, poměrnou část nákladů dle počtu měsíců z důvodu nedodržení závazku. V praxi to funguje tak, že veškeré náklady na vzdělávání hradí obec. V některých případech je možné dotace z různých zdrojů např. místního úřadu práce a hradit tento kurz jako rekvalifikační zaměstnanecký kurz.

Financování kurzu se skládá z několika složek:

1.Mzda strážníka-čekatele 2.Cestovné 3.Ubytování a stravování 4.Vzdělávací a výcvikové pomůcky (střelivo, cvičební sešity, učebnice, testy) 5. Vlastní úhrada kurzu

Tabulka 3: Náklady v jednotlivých letech na vyškolení strážníka MP Prostějov – čekatele 2004 - 200931 32. Rok

Vzdělávací kurz

31

Cestovné a

Mzda

ubytování

strážníka –čekatele

Administrativní poplatek za

Celkem

zkoušku

2004

5945

12100

28172

200

46417

2005

6450

12819

28323

200

47792

2006

6850

13202

29230

200

49482

2007

7330

13002

30212

200

50440

2008

7330

13202

31100

100033

52632

2009

9813

13840

3119834

1000

55851

Tyto údaje byly získány z účetnictví města Prostějova, z kapitoly městská policie. Předpokládané náklady v roce 2009 na vyškolení a vycvičení jednoho strážníka Městské policie v Prostějově 33 V roce 2008 zvýšilo Ministerstvo vnitra administrativní poplatek za zkoušky (vydání osvědčení) na 1000 Kč. 34 Mzda čekatele-strážníka je včetně zákonných odvodů , soc. a zdrav. pojištění. 32

Graf.3: Náklady v jednotlivých letech na vyškolení strážníka MP Prostějov – čekatele 2004 - 2009.

60000 50000 40000 30000

2009 2008 2007 2006 2005 2004

20000 10000 0 Vzdělávací kurz

Mzda

Celkem

2004 2005 2006 2007 2008 2009

6.2 Prolongační kurzy Obec je povinna zajistit v rámci povinného přezkoušení strážníků dle zákona 553/1991 Sb. každé tři roky proškolení strážníků dle aktuálních požadavků na vykonání zkoušky před komisí Ministerstva vnitra . Pro obnovení platnosti

musí strážníci absolvovat prolongační kurzu tak

jak je stanoveno v zákoně 553/1991 Sb. s platností od 1.1.2009 v akreditovaném školícím středisku. To lze provést i na místním útvaru obecní policie, kde lektoři z tohoto střediska provedou odbornou přípravu ke zkouškám před komisí MVČR. Tato příprava se jeví jako efektivnější, neboť financování tohoto školení je složeno jenom z jedné složky a to náklady na vyslání lektorů ze školícího střediska. Tímto lze docílit úsporu nákladů, zvláště při počtu strážníků okolo 30. Pro vetší efektivitu tohoto procesu lze naplnění kurzu na místní úrovni provést v regionu z několika útvarů městských policií. V roce 2009 se pohybuje délka tohoto prolongačního kurzu mezi 7-10 dny, náklady na vyškolení 1 strážníka okolo 1800 Kč. V případě, že strážníci jsou vysláni do akreditovaného školícího střediska, je nutné počítat i s náklady na cestovné, ubytování a stravné. Tímto se náklady na vyškolení dostanou až k hranici 5.000 Kč, což může být pro některé obecní policie nákladné, zvláště při větším počtu strážníků.

6.3 Specializované vzdělávání pro specifické činnosti Pro specializované či odborné vzdělávání strážníků obecních a městských pro činnosti uvedené v kapitole 3.5 jsou nutné odborné znalosti a výcvik. Tento výcvik (tak jak je uvedeno u jednotlivých druhů činností je veden profesionálně ve školících střediscích odbornými lektory a strážníci zde získají potřebnou úroveň znalostí a dovedností pro jednotlivé druhy specializovaných činností. Specifickou či specializovanou činností se rozumí znalost nebo dovednost strážníka, který je odborně vyškolen a vycvičen k odborné činnosti v rámci obecní nebo městské policie, kterou má vykonávat. Vývojem a potřebami demokratické společnosti a vlastní analýzou činnosti strážníků na obecních a městských policiích byla vytvořena systematizovaná místa pro realizaci speciálních činností obecních a městských policii, kde jsou nutné a potřebné odborné znalosti a dovednosti. Financování odborných kurzů je řešeno v rámci rozpočtu města, kde obecní či městská policie má samostatnou kapitolu, z které je financování prováděno z paragrafu . 5311 položky. 5167. Některé z těchto kurzů mohou být i společné v rámci zaměstnanců úřadu (například školení bezpečnosti práce). V roce 2009 má Městská policie Prostějov k dispozici na této položce částku 210 tis. Kč. Téměř polovina této částky je určena na základní přípravu strážníků, druhá část na odborné specializované kurzy.

7 VYUŽÍVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ Z JINÝCH OBECNÍCH A MĚSTSKÝCH A POROVNÁVÁNÍ ÚROVNĚ ZNALOSTÍ Pokud se zaměříme na osnovy základního výcviku strážníků, měla by být úroveň vzdělání a výcviku v celé České republice stejná. Uvedeme-li tedy základní zákonné podmínky pro vycvičenost strážníků, dostáváme minimální úroveň výcviku: Zvládnutí prvků sebeobrany Zvládnutí střelecké přípravy (zkoušky na zbrojní průkaz) Zvládnutí teoretické vzdělávání zkoušek před komisí MVČR.

Co se týká doby, kdy je strážník administrativně donucen opakovat některou z výše uvedených problematik, tak se dostáváme k těmto údajům: Sebeobrana a donucovací prostředky - přezkoušení stačí provést při vstupním výcviku. Ostatní výcvik je organizační záležitostí obecní či městské policie u které je v pracovním poměru jako strážník. Městské či obecní policie, které nemají svého instruktora výcviku, či nezajišťují jej externím odborníkem, se většinou dostávají do problematické situace, jak výcvik zajistit. Přitom jejich povinností ze zákona o obecní policii je zajistit výcvik tak, aby strážníci provádějící zákroky byli dle zákonného ustanovení zákona 553/1991 Sb. v §8 odstavec b) „Strážník není povinen provést zákrok k plnění úkolů podle tohoto zákona, jestliže k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje“. Střelecká příprava – v rámci výcviku strážníků je velice důležitým prvkem výcvik ve střelbě, a to jak již jsem uvedl v kapitole o praktickém výcviku strážníků jeho bezpečnost. Na některých obecních a městských policiích byla a dosud je tato skutečnost podceňována. Střelecký výcvik - po ukončení základního kurzu je povinen každý strážník absolvovat minimálně 1x ročně. Toto je naprosto nedostatečné a většina městských policií tento výcvik provádí vícekrát ročně. Menší obecní, ale i městské policie mají omezené finanční prostředky pro nákup střeliva a údržbu zbraní - což je podstatná položka z rozpočtu nejen menší obecní policie.

Tabulka 4: Náklady v jednotlivých letech na střeleckou přípravu strážníků MP Prostějov 2004 -2009.

Nákup

Nákup Opravy

nových

zbraní

střelných

Nákup

ostatních

střeliva

pomůcek

2004

55681

12555

12950

0

81186

2005

59972

8854

17500

0

86326

2006

63705

4700

27261

0

90059

2007

59990

3200

0

0

63190

Rok

Celkem

zbraní

2008

74444

11379

43220

62000

191043

2009

59738

18598

33250

0

111586

Celkem za 6 let

319530

59286

134181

62000

623390

Graf 4: Náklady v jednotlivých letech na střeleckou přípravu strážníků MP Prostějov 2004 -2009.

2004

200000 150000 100000 2008

50000 0

2006

2005 2006 2007 2008 2009

2004 Nákup střeliva

Opravy zbraní

Celkem

Teoretické vzdělávání a příprava ke zkouškám – v rámci každé městské či obecní policie jsou jiné podmínky i co se týká teoretického vzdělávání strážníků, základním prvkem je základní odborná příprava, výcvik v sebeobraně a střelecký výcvik. Jak již bylo uvedeno, je nutné mimo pravidelné povinné přezkoušení každé tři roky provádět odborné proškolování z právních předpisů tak, aby strážníci byli vždy na vysoké odborné úrovni a nedocházelo k různým excesům z důvodu neznalosti zákonných norem.Teoretické vzdělávání všech úrovní na městské policii musí ve své kompetenci zajišťovat její management a reagovat tak pružně na všechny změny. Z důvodu různé úrovně obecních a městských policií není teoretické vzdělávání vždy všude na odpovídající úrovni tak, jak by být mělo. Obecně lze říci, že ve větších městských policiích je úroveň teoretického vzdělávání na velmi dobré úrovni, zvlášť pak ve městech, které mají vlastní školící akreditovaná střediska.

8 NÁSTIN NÁVRHU ZÁKLADNÍHO A DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ STRÁŽNÍKŮ V DALŠÍCH LETECH Jak je patrno již z výše uvedeného v této práci, vzdělávání strážníků obecních a městských policií je složitá problematika. Vzdělávání strážníků je specifická činnost profesního vzdělávání dospělých. Je nutné uplatňovat nejnovější poznatky z andragogiky, dále pak didaktiky pro organizaci a systém vzdělávání v rámci řízeného procesu vzdělávání. V současné době se systém vzdělávání strážníků dostal na vysokou úroveň, a to ve všech oblastech. Lze též kladně hodnotit snahu Ministerstva vnitra České republiky, které stanovilo v novele zákona o obecní policii k 1.1.2009 jako povinný požadavek na výkon funkce strážníka střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Z kapitoly, kde porovnáváno vzdělávání strážníků a zejména policistů Policie ČR je patrné, že základní odborné vzdělání je obsahově obdobné a nelze zpochybňovat úroveň znalostí strážníků na základě kratšího trvání kurzu základního vzdělávání oproti příslušníkům Policie ČR. V možnostech dalšího rozvoje lze navrhnout jako jeden z podnětů stejné podmínky strážníků a policistů v rámci absolutoria základního vzdělávání. Bylo by též žádoucí sestavit rámcové

vzdělávací programy pro školy

(akreditovaná výcviková střediska) zabývající se školením strážníků. V rámci sjednocení vzdělávání strážníků a policistů bych doporučil, aby základní vzdělávání probíhalo za totožných podmínek - ať už v soukromých školách nebo institutech nebo státních policejních vzdělávacích střediscích. Dle mého názoru by bylo možno vypracovat dohody mezi Policií ČR a obcemi o poskytování odborného profesního základního vzdělání pro strážníky. V současném stavu, kdy je zrušena povinná základní vojenská služba, je nutno více pozornosti věnovat výcviku strážníků čekatelů se zbraní a do budoucna se zaměřit i na základní návyky chování v ozbrojeném sboru. Tím máme na mysli pořadovou přípravu a vystupování strážníků na veřejnosti a jednání s občany.

EMPIRICKÁ ČÁST 9

PROJEKT VÝZKUMU

9.1 Zaměření , cíl a otázky výzkumu Obecný cíl. Výzkumná sonda byla připravena tak, aby přinesla co největší míru výsledků prakticky použitelných pro získání relevantních dat týkajících se výcviku a vzdělávání strážníků v České republice v jednotlivých městech. Otázky byly voleny tak, aby zmapovali úroveň výcviku a vzdělávání strážníků v co nejširším spektru obecních a městských policiích České republiky. Nejdůležitějším předpokladem jakékoliv výzkumné aktivity je stanovení cílů, kterých se má výzkumem dosáhnout. Na základě určení a pojmenování cílů výzkumného úkolu je možné stanovit vlastní techniku, připravit odpovídající organizační a technické podmínky pro sběr dat a formulovat příslušné hypotézy, které budou podrobeny zkoumání na základě dosažených výstupů z výzkumných dotazníků. Jako cíl tohoto výzkumného projektu bylo stanoveno zjistit stav, kvalitu a kvantitu a dosahované výsledky při výcviku, vzdělávání a přezkušování strážníků.

Cílem této práce je navrhnou možnosti dalšího vývoje, které by přispěly k zdokonalení současného stavu, zlepšení struktury vzdělávání a výcviku, jakož i zajištění jednotných postupů při vzdělávání a výcviku strážníků v České republice, zabezpečení vysoké úrovně na všech obecních a městských policiích bez ohledu na jejich velikost, nebo počtu zaměstnávaných strážníků.

Vytvořeným elektronickým dotazníkem s automatickou kontrolou vyplňování a sběru dat byly vytvořeny dobré podmínky pro realizaci vytyčených výzkumných cílů v poměrně krátkém časovém období. Tento dotazník je zároveň jedním z prvních testů možnosti využití takového sběru dat na akademické půdě. Původně byly tyto dotazníky vytvořeny pro marketingové výzkumy , personální a jiné audity, testování spokojenosti zaměstnanců, prodejnosti zboží a podobně. Výstupy z dotazníků jsou zpracovány a analyzovány a to tak, aby poskytly údaje o současném stavu a aby bylo možno využít jejich přínos pro zlepšení situace v České republice při výcviku a vzdělávání strážníků na všech úrovních.

Dílčím cílem výzkumu je vyhodnotit odpovědi na následující otázky – vzorek vybraných městských a obecních policií v České republice.

9.2 Metody výzkumu Metody sběru dat a tvorby databáze. Databáze obeslaných respondentů, v našem případě řídících pracovníků obecních a městských policií, byla získána ze stránek Ministerstva vnitra České republiky a serveru obecní policie, který provozuje vzdělávací institut Polis. Faktografické údaje o respondentech (místo, počet strážníků atd.) a jejich výroky jsme získali pomocí dotazníkové metody. Jako doplňující metodu je u vyhodnocovaných otázek použito grafické ztvárnění výsledků výzkumného projektu, které jsou uvedeny v tabulkách a grafech výzkumného projektu. Dotazník je způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí respondentů.35 Metoda dotazníkového šetření pomocí elektronické on-line metody byla použita vzhledem k velkému množství oslovených respondentů. Dotazník byl sestaven po konzultacích s odbornými pracovníky zabývající výcvikem a vzděláváním a po pečlivém výběru otázek. Struktura dotazníku byla se stavena dle doporučení z literatury.

Pro účely efektivního sběru dat, tvorby databáze, získání výsledků a efektivní zpracování dotazníků bylo využito interaktivního softwaru firmy Digital Survey s r.o dostupného na jejich internetových stránkách. Pomocí toho programovacího nástroje (php skripty a formuláře) byl vytvořen komplexní dotazník pro výzkum, jeho

následné

odeslání

připraveným

respondentům,

včetně

průvodního

vysvětlujícího dopisu. Po získání dat bylo provedeno vyhodnocení, výstupní tisk tabulek a export dat do MS Excel verze 2003, kde byly vytvářeny grafické výstupy.

35

GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido, 2000, s. 99

Byla vytvořena tabulka (databáze) odpovědí z jednotlivých městských policií . Tyto

tabulky

byly

zpracovány

a

automaticky

přeneseny

do

programu

OpenOffice.org CALC (obdoba MS Excelu) a následně použity v mé práci. Výpočty zde

provedené

byly

realizovány

pomocí

filtrů

(stanovení

podmnožin),

a

implementovaných statistických a matematických funkcí. Obdobě zde byly vytvořeny i grafické objekty (grafy) sloužící pro lepší názornost zjištěných výsledků výzkumu. Tabulka 5: Městské policie a obecní policie zahrnuté do průzkumu Městská policie MP Praha MP Brno MP Ostrava MP Plzeň MP Liberec MP Olomouc MP Hradec Králové MP České Budějovice MP Pardubice MP ZLIN MP Kladno MP Karviná MP Frydek MP Opava MP Karlovy Vary MP Jihlava MP Přerov MP Prostějov MP Česká Lípa MP Znojmo MP Kroměříž MP Šumperk MP Valašké Meziříčí MP Uherské Hradiště MP Krnov MP J.Hradec MP Vyškov MP Kutná Hora MP Blansko MP Bruntál MP Svitavy MP Rožnov MP Vysoké Mýto MP Brandýs nad Labem MP Slany MP Jesenik

Kontakt [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Počet obyvatel města 1233211 367729 307767 169273 100914 100373 94694 94622 89892 75860 69355 63467 59897 58807 51537 49865 46503 45378 38776 34759 29046 27754 27290 25677 25090 22666 21875 21646 20290 17631 17147 16972 15582 15518 15137 12431

MP Boskovice MP Mikulov MP Kojetín MP Varnsdorf MP Vítkov MP Adamov MP Kostelec nad Čer.lesy MP Lázně Bohdaneč MP Konice MP Kostelec na Hané MP Broumov

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

10909 7493 6396 6153 6153 4875 3376 3348 2894 2893 131

Použité dotazníky jsou zaměřeny na zjištění kvality, kvantity, dostupnosti, finanční náročnosti výcviku strážníků, a na možnosti zlepšování výcvikových a vzdělávacích programů pro strážníky Předvýzkum Předvýzkum dotazníku. Pro ověření praktičnosti vyplňování dotazníků byl proveden testovací předvýzkum u Městské policie Prostějov, kde obeslaní pracovníci ověřili funkčnost systému. Cílem tohoto předvýzkumu bylo zjištění, zda pokládané otázky jsou srozumitelné a po technické a organizační stránce je systém funkční. Administrace dotazníku. Vlastní distribuce dotazníků byla provedena ve vlastní režii formou připraveného elektronického dotazníku, který byl odeslán ke vyplnění na vedoucím pracovníkům (velitelé, ředitelé jednotlivých městských policii). Vzhledem k tomu, že dotazníky byly distribuovány elektronickou formou - e-mailem nebyla osobní přítomnost výzkumníka při vyplňování dotazníků možná ale ani potřebná K vyplňování dotazníků bylo pro obeslané respondenty stanoveno několik doporučení (tyto doporučení byly zaslány v průvodním dopise k dotazníku): -

dotazník slouží výhradně ke sběru dat, které nejsou osobního charakteru

-

údaje z tohoto dotazníku slouží pouze pro potřebu tohoto výzkumu

-

bez předchozího souhlasu obeslaných respondentů s daty dále nakládáno

nebude

Dotazníků bylo elektronicky distribuováno 47, elektronických výtisků vyplněných se vrátilo a zapsalo do kompletní databáze 18. V dotazníku byly použity následující položky: OTEVŘENÉ (NESTRUKTUROVANÉ) POLOŽKY nenavrhují respondentovi žádné hotové odpovědi, je u nich určen jen předmět, ke kterému se mají vyjádřit. (otázka č.1,2,3,4,). UZAVŘENÉ (STRUKTUROVANÉ) POLOŽKY dichotomické navrhují respondentovi pouze hotové odpovědi (otázky - 6,7,8,9,12,16,17), pokud na položku existují dvě různé odpovědi,

které se navzájem nevylučují, jde o tzv. nepravou dichotomii. Dále jsou

v dotazníku použity polynomické položky – nabízejí více než dvě odpovědi. (otázky 5,10,12,14,15,). Otázky, kdy respondent volí více možností - výčtové položky, nejsou v dotazníku použity. Vysvětlivky zkratek používané v následujících tabulkách : Abs. ………absolutní četnost % ………relativní četnost A ………odpověď na otázku zvolena varianta A B ………odpověď na otázku zvolena varianta B C ………odpověď na otázku zvolena varianta C D ………odpověď na otázku zvolena varianta D E ………odpověď na otázku zvolena varianta E X ………otázka nemá tuto variantu odpovědi X1 ………otázka byla zodpovězena mimo dotazník

Sestavené otázky dotazníku : 1. Uveďte prosím sídlo vaší obecní(městské)policie.

2. Kolik strážníků máte na své OP (MP) s uvedeným vzděláním.

3.Jakou finanční částku investujete do dalšího teoretického vzdělávání strážníků (poplatky za školení, cestovné , ubytování..) v kč ?

4.Jakou finanční částku investujete do střelecké přípravy (materiálové zabezpečení, terče, střelivo..) v kč ?

5.Kolikrát ročně provádíte střelecký výcvik u strážníků ?

6.Máte vlastní tělocvičnu nebo posilovnu ?

7.Poskytujete další školení strážníkům

během roku v jiných oblastech (psychologie,

sociální komunikace, zdravotní příprava apod.)?

8.Provádíte u nových strážníků po ukončení kurzu další instruktáž (školení), zejména v použití donucovacích prostředků ?

9.Provádíte u svých strážníků další instruktáž (školení), zejména v použití donucovacích prostředků ?

10.Dle Vašeho názoru je interval 3 let pro prolongační zkoušky strážníků dostatečný ?

11.Dle Vašeho názoru by měl výcvik strážníků zabezpečován státem (Policie ČR,státní školící střediska): 12.Máte na svém útvaru městské policie výcviku(donuc.prostřed.,střelecká příprava)?

vlastního

instruktora

služebního

13.Provádíte v rámci své městské policie nějaké školení sociální komunikace či psychosociální nácviky pro strážníky? 14.Za střelecký výcvik platíte finanční úhradu či nikoliv (pronájem střelnice a p.)

9.3 Podmínky výzkumu Výzkum byl prováděn na jednotlivých městských policiích, které byly obeslány elektronickým dotazníkem tak, aby jeho vyplňování zabralo respondentům co nejméně času a údaje požadované dotazníkem byly obratem zaslány zpět do srovnávací databáze v rámci tohoto výzkumného projektu. Dotazník byl připravován speciálně na zjištění úrovně vzdělávání strážníků obecních a městských policií České republice tak, aby byly zajištěny relevantní vstupní data pro získání odpovídajících výsledků a možnosti návrhu pro zlepšení výcviku a odborného vzdělávání strážníků na všech úrovních, včetně odborných a specializovaných kurzů, které strážníci v rámci své činnosti provádějí. Jednou z podmínek výzkumu požadovaných výzkumníkem byla rychlá vysoká návratnost odeslaných a vyplněných dotazníků a možnosti vyhodnocení v databázových prostředcích, sestavení grafů a ověření hypotéz prováděného výzkumu. Dotazník byl distribuován pouze elektronicky v rámci výzkumného projektu hromadnými e-mailovými prostředky. Zde bylo možno sledovat průběh jednotlivých etap výzkumu, stav jednotlivých dotazníků a korekce a pomoc v případě vyplňování dotazníků od respondentů.

9.4 Financování výzkumu a jeho průběh Projekt výzkumu této rigorózní práce byl kompletně financován autorem této rigorózní práce a to včetně výstupních tabulek a grafů, které vyžadovaly využití speciální softwaru pro jednodušší vyhodnocení tabulek a grafických výstupů. Protože se jedná o software určený zejména na marketingové výzkumné projekty, cena za 10-ti týdenní sběr dat byla cca 15.000 Kč. Vzhledem k této ceně bylo kontaktován management společnosti Digital Survey a.s., kde byl objasněn účel tohoto výzkumu, který je založen na nekomerční bázi. Uvedená firma autorovi projektového výzkumu vyšla vstříc a cena za 10 - ti denní výzkum, kde je započítán sběr dat a výsledků výzkumu položených otázek byla 4 tis. Kč. Vzhledem k aktivnímu a pozitivnímu přístupu firmy bych doporučil autorům podobných prací možnost rychlé realizace výzkumů pro různé účely vědeckých prací pomocí této elektronické sběrné metody. Software je velice dobře propracován a umožňuje velikou variabilitu tvorby jak samotných otázek, tak celého dotazníku.

Průběh průzkumu. Datum zahájení dotazování, sestavení dotazníku a zaslání zvacího dopisu bylo realizováno do 15.7.2009. Tohoto dne byl spuštěn sběr dat z výsledků vyplňovaných dotazníků.Počet respondentů, kteří byli obesláni byl stanoven po výběru na 47. Sběr dat tohoto výzkumného projektu byl ukončen dne 28.07.2009, tak jak byla služba předplacena a realizována. Kompletně vyplněných se vrátilo 18 dotazníků, což odpovídá návratnosti 38,3%.

9.5 Pracovní hypotézy Porovnání úrovně výcviku praktických dovedností a zabezpečování výcviku strážníků státem strážníků ve městech do 50 tis a menších městech do 50 tis obyvatel.

Hypotéza H1 : Existuje souvislost mezi úrovní (četnosti) střeleckého výcviku strážníků na počtu obyvatel (velikosti) města (častější tréninky v měsíci k využívání DP, vyšší počet hodin).

Hypotéza H2 : Velikost městské policie (počet obyvatel města) rozhoduje o odpovědi jestli by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem.

10 FREKVENČNÍ A DISTRIBUČNÍ ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT Tabulka .6: Komplexní tabulka dat získaných výzkumem bez otevřených otázek Číslo Odpověd otázky A

5 6 7 8 9 10 12 13 14 15 16 17

0 7 17 13 14 4 8 13 11 7 11 14

Odpověd B

Odpověd C

Odpověd D

CELKEM

9 11 1 5 4 2 10 5 4 4 7 4

8 X X X X 12 0 0 3 6 0 0

1 X X X X 0 X X X 1 X X

18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18

Tabulka 7: Komplexní tabulka dat získaných výzkumem bez uzavřených otázek Resp číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Městská policie

MP Adamov MP Blansko MP Boskovice MP Bruntál MP Hradec Králové MP Jeseník MP Karlovy Vary MP Karviná MP Kojetín MP Kostelec na Hané MP Mikulov MP Opava MP Ostrava MP Pardubice MP Praha MP Přerov MP Prostějov MP Vítkov

Počet strážníků

Bez maturity

SŠ

VŠ

4 18 15 19 114 15 71 72 7 3 14 65 680 91 2247 49 56 7

0 1 1 5 3 4 8 6 0 0 4 12 134 27 598 1 0 0

3 15 13 12 104 10 56 61 7 3 7 46 502 54 1458 44 49 7

1 2 1 2 7 1 7 5 0 0 3 7 44 10 191 4 7 0

Vzdělání

4000 70000 60000 100000 500000 47000 450000 226000 30000 3000 55000 300000 770000 400000 X1 140000 120000 30000

Střelby

5000 30000 20000 50000 145000 15500 100000 57000 10000 3000 30000 50000 X1 80000 X1 170000 100000 10000

Tabulka 8: Odpověď respondentů na frekvenci střeleckého výcviku dle velikosti města za kalendářní rok. Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města na frekvenci střel. výcviku Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50

Celkem

abs

%

abs

%

abs

%

abs

%

0

0,00

0

0,00

0

0,0

0

0,0

5

100,00

2

33,00

2

29,00

9

50,00

0

0,00

3

50,00

5

71,00

8

44,00

0

0,00

1

17,0

0

00,00

1

6,00

5

100

6

100

7

100

18

100

1x <5x > 5x <10x >10x Celkem

Jak vyplývá z uvedené tabulky, lze konstatovat, že střelecký výcvik u zkoumaného vzorku městských policií je na dobré úrovni, 50% městských a obecních policií

provádí střeleckou přípravu více jak 5x ročně. Žádná městská policie ve výzkumném vzorku neprovádí výcvik pouze povinně dle zbrojního zákona pouze 1x ročně. Městská policie Blansko uvedla, že provádí střelecký výcvik více jak 10x ročně. Graf 8: Zobrazení odpovědí respondentů na frekvenci střeleckého výcviku dle velikosti města za kalendářní rok.

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis celkem 1x

5x

5x

10x

Tabulka 9: Odpověď respondentů na dotaz, zda mají v místě sídla městské policie vlatní tělocvičnu nebo posilovnu

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – vlastní tělocvična, posilovna Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50

Celkem

abs

%

abs

%

abs

%

abs

%

2

40,00

2

33,00

2

29,00

6

33,0

3

60,00

4

67,00

5

71,00 12 67,00

5

100

6

100

7

Ano Ne Celkem 100

18

100

Dotaz na vlastní tělocvičnu či posilovnu byl položen respondentům z důvodu zjišťování možnosti zajištění výcviku přímo v sídle městské policie. Jak vyplývá z průzkumu 67% městských policií nemá v sídle vlastní tělocvičnu.

Graf 9: Odpověď respondentů na dotaz zda mají v místě sídla městské policie vlastní tělocvičnu či posilovnu

12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

celkem

NE

Tabulka 10: Poskytujete další školení strážníkům v jiných oblastech (psychologie, sociální komunikace, zdravotní příprava)?

Poskytování dalšího vzdělávání strážníkům v místě sídla MP (OP) Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50

Celkem

abs

%

abs

%

abs

%

abs

%

4

80,00

6

100

7

100

17 94,00

1

20,00

0

0

0

0

1

6,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano Ne Celkem

Tato otázka byla položena z důvodu zjištění stavu poskytování dalšího vzdělávání strážníků na místních útvarech městských a obecních policií. Dobrým výsledkem je zjištění, že 94% městských policií přistupuje ke zdokonalovaní strážníků odpovědně a snaží se je vzdělávat i po ukončení základní odborné přípravy a to zejména v oblastech, které nejsou součástí této odborné přípravy.

Graf 10: Poskytujete další školení strážníkům v jiných oblastech (psychologie, sociální komunikace, zdravotní příprava)?

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

celkem

NE

Tabulka 11: Provádíte u nových strážníků po ukončení základního kurzu další výcvik v použití donucovacích prostředků?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – další výcvik Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50 %

Celkem

abs

%

abs

%

abs

abs

%

1

20,00

5

83,00

6

86,00 12 67,00

4

80,00

1

17,00

1

14,00

6

33,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano Ne Celkem

Otázka byla položena pro získání relevantní odpovědi, zda pokračuje výcvik praktických dovedností i po ukončení základního odborného výcviku v použití donucovacích prostředků na útvarech městských a obecních policií. Tento výcvik podle mého názoru je nutný a z vyhodnocení výzkumu vyplývá nedostatečnost výcviku tak, aby byly prohlubovány základní návyky používání donucovacích prostředků sebeobrany z hlediska zákonnosti, taktiky a prohlubování dovedností strážníků v této oblasti. 33%

dotázaných respondentů uvedlo, že žádný další

výcvik neprovádí. Je chybou

zákonodárce a metodického vedení, za které můžeme považovat Ministerstvo vnitra České republiky, že další výcvik strážníků není požadován a je na libovůli konkrétní městské policie, zda bude řešit zdokonalování strážníků v této oblasti a bude rozvíjet a prohlubovat získané dovednosti v kurzech základní odborné přípravy. Z tabulky a grafu 11 je patrné, že u větších městských policií a městských policií statutárních měst tento výcvik probíhá a dle zjištění vyjádření managementu těchto institucí, výcvik probíhá ve vlastních školících střediscích, kde jsou vyškolení pracovníci věnující se pouze problematice školení a výcviku strážníků na profesionální úrovni. Tito instruktoři absolvují společné metodické semináře a úzce spolupracují s odbornými pracovníky Policie české republiky, kteří jim poskytují odbornou metodickou pomoc jak na místních útvarech, tak na útvarech s širší působností. Graf.11: Provádíte u nových strážníků po ukončení základního kurzu další výcvik v použití donucovacích prostředků.

12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

NE

celkem

Tabulka 12: Provádíte u svých strážníků další zdokonalovací výcvik v používání donucovacích prostředků sebeobrany?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – zdokonalovací výcvik Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50 %

Celkem

abs

%

abs

%

abs

abs

%

1

20,00

5

83,00

6

86,00 12 67,00

4

80,00

1

17,00

1

14,00

6

33,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano Ne Celkem

Respondenti odpověděli shodně na tuto otázku jako na otázku 8, výsledky jsou tedy obdobné a vypovídají o stavu dalšího zdokonalovacího výcviku tak jak bylo uvedeno v předchozím případě. Graf 12: Provádíte u svých strážníků další zdokonalovací výcvik v používání donucovacích prostředků sebeobrany

12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

NE

celkem

Tabulka 13: Dle Vašeho názoru je interval tří let pro prolongační zkoušky dostatečný?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – interval prolongačních zkoušek Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50

Celkem

abs

%

abs

%

abs

%

abs

%

1

20,00

1

17,00

3

43,00

5

28,00

0

0

2

33,00

0

0

2

25,00

4

80,00

3

50,00

4

57,00 11

61,00

0

0

0

0

0

0

0

5

100

6

100

7

18

100

Ano Prodloužit na 5 let Zrušit, školení 1x ročně Zkrátit přezk. 1 rok Celkem 100

Dotaz byl položen pro zjištění názoru na interval prolongační zkoušky strážníků. 61% městských policií je pro zrušení zkoušek a zavedení povinného školení 1x ročně. Zkoušky jsou pro strážníky stresujícím faktorem,příprava z organizačních důvodů není možná více jak 7-10 dní a není možné z lektorem prodiskutovat danou problematiku, případně si vyměnit názory a zkušenosti pro nedostatek časového prostoru Graf 13: Dle Vašeho názoru je interval tří let pro prolongační zkoušky dostatečný ? 12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis ANO

do 50 tis nad 50 tis Prodloužit

Zrušit

celkem Zkrátit

Tabulka č.14 Dle Vašeho názoru by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – zabezpečení výcviku Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50 %

Celkem

abs

%

abs

%

abs

abs

%

1

20,00

5

83,00

4

57,00 10 56,00

4

80,00

1

17,00

3

43,00

8

44,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano Ne Celkem

V otázce zda by měl být výcvik strážníků zabezpečen státními institucemi, se respondenti vyjádřili v 56%, že by tato forma vzdělávání byla vhodnější. Je otázkou, zda by to byl příspěvek ke zkvalitnění edukace strážníků a celkové úrovně jejich odborné způsobilosti. Zde můžeme uvést příklad Slovenské republiky, kde strážníci vykonávají školení základní odborné přípravy v policejních školách obdobně jako policisté státní policie na Slovensku

Graf č.14 Dle Vašeho názoru by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem?

10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

NE

celkem

Tabulka 15: Délka základního kurzu pro rok 2009.

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – délka základního kurzu Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50

Celkem

abs

%

abs

%

abs

%

abs

%

1

20,00

4

67,00

4

57,00

9

50,00

4

80,00

2

33,00

3

43,00

9

50,00

0

0

0

0

0

0

0

0

5

100

6

100

7

100

18

100

Dostatečná Prodloužit Zkrátit Celkem

Jak vyplynulo z vyhodnocení položené otázky jeví se respondentům z 50% délka základního školení strážníků obecních a městských policií dostatečná. Z výsledků v tabulce zle odvodit, že velké městské policie (statutární města), které mají vlastní školící střediska považují školení základní odborné přípravy za dostatečné. Je to zejména z toho důvodu, že v rámci akreditace svého školícího střediska si nastavili počet hodin a délku kurzů podle svých možností a z tohoto pohledu se jim jeví doba školení dostatečná. Graf.15: Délka základního kurzu pro rok 2009

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 do 10 tis

do 50 tis nad 50 tis celkem

Dostatečná

Prodloužit

Zkrátit

Tabulka 16: Je dle vašeho názoru systém základního (vstupního) vzdělávání strážníků dostatečný?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – vstupní vzdělávání Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50 %

Celkem

abs

%

abs

%

abs

abs

%

4

80,00

2

33,00

6

1

20,00

1

17,00

0

0

2

11,00

0

0

3

50,00

1

14,00

4

22,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano 86,00 12 67,00

Ne Nedokážu posoudit Celkem

Z vyhodnocení položené otázky, že 67% respondentů se jeví systém základního vstupního vzdělání strážníků obecních a městských policií dostatečný. Z výsledků v tabulce zle odvodit, že velké městské policie (statutární města), která mají vlastní školící střediska považují školení základní odborné přípravy za dostatečné. Graf 16:Je dle vašeho názoru systém základního (vstupního) vzdělávání strážníků dostatečný?

12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

NE

celkem

Nedokážu posoudit

Tabulka 17: Máte na svém útvaru městské policie vlastního instruktora služebního výcviku?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – instruktor služebního výcviku Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50

Celkem

abs

%

abs

%

abs

%

abs

%

0

0

3

50,00

4

57,00

7

39,00

2

40,00

1

17,00

0

0

3

16,00

2

40,00

2

33,00

3

43,00

7

39,00

1

20,00

0

0

0

0

1

6,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano Ne Externí Spolupráce s jinou MP Celkem

Dotaz na vlastního instruktora byl položen z důvodu možnosti realizace pokračovacího výcviku po vykonání základní odborné přípravy na vlastním útvaru obecní nebo městské policie. 39% respondentů odpovědělo kladně na tuto otázku. Ostatní městské policie (zejména menší) spolupracují s jinou (větší) městkou policií a nebo využívají externího instruktora. Graf 17:Máte na svém útvaru městské policie vlastního instruktora služebního výcviku? 7 6 5 4 3 2 1 0 do 10 tis ANO

do 50 tis NE

nad 50 tis

Externí

celkem

Spolupráce

Tabulka 18: Provádíte v rámci své městské policie nějaké školení sociální komunikace či psychosociální nácviky pro strážníky?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – školení, psychosoc. nácviky Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50 %

Celkem

abs

%

abs

%

abs

Abs

%

3

60,00

2

33,00

7

2

40,00

4

67,00

0

0

6

33,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano 100,00 12 67,00

Ne Celkem

Odpověď na tuto otázku je pozitivní zprávou, že v rámci výcviku strážníků u obecních městských policií jsou strážníci cvičeni i v komunikativních dovednostech, což je důležité při zvládání jednání z občany a taktiky zákroků. 67% respondentů odpovědělo, že tyto nácviky a školení jsou se strážníky prováděny. Graf 18: Provádíte v rámci své městské policie nějaké školení sociální komunikace či psychosociální nácviky pro strážníky?

12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

NE

celkem

Tabulka č.19 Za střelecký výcvik platíte finanční úhradu či nikoliv?

Rozdělení odpovědí respondentů podle velikosti města – úhrada za střelecký výcvik Odpověd

do 10 tis.

do 50 tis

nad 50 %

Celkem

abs

%

abs

%

abs

abs

%

4

80,00

4

33,00

6

86,00 14 78,00

1

20,00

2

67,00

1

14,00

4

22,00

5

100

6

100

7

100

18

100

Ano Ne Celkem

Pro zjištění stavu střeleckého výcviku byla položena otázka, zda hradí městská policie finančně svůj střelecký výcvik – tímto bylo myšlen zejména pronájem střelnice a ostatních prostor pro provádění střelecké přípravy. Jak uvedlo 78% respondentů, střelecká příprava je prováděna za úplatu – platí pronájem střelnice. U velkých městských policií to může být významná položka vlastního rozpočtu. Graf 19: Za střelecký výcvik platíte finanční úhradu či nikoliv?

14 12 10 8 6 4 2 0 do 10 tis do 50 tis nad 50 tis ANO

NE

celkem

11 VZTAHOVÁ ANALÝZA ÚDAJŮ ZÍSKANÝCH VÝZKUMEM 11.1 Ověření platnosti stanovených hypotéz Při ověřování platnosti hypotéz využíváme statistické testy významnosti. Těmito hypotézami ověřujeme, zda mezi proměnnými existuje významný vztah, který není možno vysvětlovat pouhým působením náhody. Jedním z nejdůležitějších testů významnosti je neparametrický test chí-kvadrát. Test se využívá ve statistických výpočtech pro ověření významnosti jevů a v pedagogických výzkumech se používá v několika základních aplikacích.Tento test nemohl být použit z důvodu nízkého počti získaných vyplněných dotazníků. Při stanovení platnosti všech stanovených pracovních hypotéz jsme proto použili Fisherův kombinatorický test pro čtyřpolní tabulku s malými četnostmi Tohoto testu významnosti se používá v případech, kdy četnosti v tabulce jsou tak malé, že nelze použít, neparametrický test chí-kvadrát a je třeba rozhodnout o souvislosti mezi dvěma pedagogickými jevy. Při zpracování výsledků v dotazníkových šetřeních, které byly v daném výzkumu použity, jsme využili tento způsob zjištění významné souvislosti mezi pedagogickými jevy. K zjištění případné závislosti jevů nejdříve sestavujeme čtyřpolní tabulky. Fisherův kombinatorický test začíná stejně jako test chí-kvadrát sestavením tabulky a formováním nulové a alternativní hypotézy.

Testování významnosti budeme provádět na hladině významnosti 0,05.

U Fisherova testu postupujeme poněkud odlišným způsobem než u ostatních testů významnosti např. chí-kvadrátu. Zatímco u ostatních testů vypočítáváme testové kritérium a to potom srovnáváme s kritickou hodnotou, u tohoto testu vypočítáváme přímo pravděpodobnost, se kterou bychom mohli neprávem odmítnout nulovou hypotézu, ač by byla správná. Počítáme tedy přímo významnost (signifíkanci), kterou potom srovnáváme se zvolenou hladinou významnosti. Pokud je vypočítaná pravděpodobnost menší než zvolená hladina významnosti, odmítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Pokud vypočítaná pravděpodobnost je větší než zvolená hladina významnosti,

platnost nulové hypotézy připouštíme. Abychom mohli příslušnou pravděpodobnost vypočítat, musíme kromě základní čtyřpolní tabulky sestavit ještě další (pomocné tabulky). Postupujeme přitom tak, že nejdříve vyhledáme v základní tabulce nejmenší četnost. Pomocné tabulky potom vytvoříme tak, že nejmenší četnost potom zmenšujeme o jedničku až dospějeme k tabulce, v níž je minimální četnost nulová. Marginální (okrajové) četnosti přitom zůstávají u pomocných tabulek nezměněné. 36 Všechny testy významnosti jednotlivých hypotéz jsme provedli na hladině významnosti 0,05, což vyjadřuje přijetí alternativních hypotéz s pravděpodobností 95 % s možností chyby 5 %.

Testování hypotéz H1 až H4 Fisherovým kombinatorickým testem pro čtyřpolní tabulku

Hypotéza H1: Existuje souvislost mezi úrovní (četnosti) střeleckého výcviku strážníků vzhledem počtu obyvatel (velikosti) města (častější tréninky v měsíci k využívání DP, vyšší počet hodin).

Hypotéza H2 : Velikost městské policie (počet obyvatel města) rozhoduje o odpovědi jestli by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem.

Testy významnosti u všech hypotéz provedeme na hladině 0,05. Testování hypotézy H1 Fisherovým kombinatorickým testem. Hypotéza H1 : Existuje souvislost mezi úrovní (četnosti) střeleckého výcviku strážníků vzhledem počtu obyvatel (velikosti) města (častější tréninky v měsíci k využívání DP, vyšší počet hodin). H0 : Výcvik strážníků městských policií je v městech na stejné úrovni (tréninky v měsíci používání DP, počet hodin) s ohledem na velikost města (počet obyvatel). HA : Výcvik strážníků městských policií je v městech na rozdílné úrovni (tréninky v měsíci k používání DP, počet hodin) ve městech s ohledem na velikost města (počet obyvatel.) 36

CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice, str.104 -105

Tabulka 22: Sestavená čtyřpolní tabulka pro Fisherův kombinatorický test

Velikost města <50 tis

>50tis

Σ

<5x ročně

7

2

9

>5x ročně

4

5

9

Celkem Σ

11

7

18

Četnost střeleckého výcviku

Tabulka 23: Pomocné tabulky A,B, pro Fisherův kombinatorický test A 8

1

9

3

6

9

Σ 11

Σ7

Σ 18

B 9

0

9

2

7

9

Σ 11

Σ7

Σ 18

Pro všechny vytvořené tabulky (základní i pomocné) vypočítáme pravděpodobnost pi se kterou se může tato konfigurace výsledků nastat za předpokladu platnosti nulové hypotézy. Lze odvodit, že tato pravděpodobnost je:

(a+b)!(c+d)!(a+c)!(b+d)! pi = -------------------------n!a! b! c! d!

kde n je celková četnost ve čtyřpolní tabulce a a,b,c,d jsou četnosti v jednotlivých polích čtyřpolní tabulky.

Výsledná pravděpodobnost (signifikance) p se určí jako součet všech hodnost pi tj P=Σ pi Pro výše uvedenou čtyřpolní tabulku vychází

9! 9! 11! 7! pi = -------------------- = 0,142533937 18!2!7!4!5!

9! 9! 11! 7! pa = -------------------- = 0,023755656 18!8!1!3!6!

9! 9! 11! 7! pb = -------------------- = 0,00113122 18!9!0!2!7!

p=pi+pa+pb = 0,167420813

Pro tento výpočet jsme s výhodou použili tabulkový procesor, kde byl sestaven list pro výpočet vzorce. Samotné zadání výpočtu do tabulky a zjištění výsledků je pak velice rychlé.

Zjišťujeme, že vypočítaná hodnota 0,16 a výsledek proměnné p vypovídá o tom, že výsledky ještě nepříznivější mohou nastat (za předpokladu platnosti nulové hypotézy) s pravděpodobností 0,167 = 16,7% Riziko neoprávněného odmítnutí nulové hypotézy je tedy 0,164. Protože testování provádíme na hladině významnosti 0,05 musíme přijmout nulovou hypotézu a odmítnout alternativní.

Závěr: Výcvik strážníků městských policií je v městech na stejné úrovni (tréninky v měsíci k používání DP, počet hodin) s ohledem na velikost města (počet obyvatel).

Protože se podařilo z různých objektivních důvodů získat výsledky výzkumného dotazníku pouze od respondentů z 18 městských policií, nemůžeme s jistotou tvrdit, že stejný závěr by byl učiněn při získání více dat. Dle statistiky evidence obecních a městských policií v České republice, je v roce 2009 kolem 80 obecních a městských policií, získaný vzorek odpovídá tedy 22,5 % respondentů.

Testování hypotézy H2 Fisherovým kombinatorickým testem. Hypotéza H2 : Velikost městské policie (počet obyvatel města) rozhoduje o odpovědi jestli by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem. H0 : Podíl respondentů, kteří odpověděli na otázku, zda by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem je stejný bez ohledu na velikost města (počet obyvatel). HA : Podíl respondentů, kteří odpověděli na otázku, zda by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem jsou rozdílné s ohledem na velikost města (počet obyvatel).

Tabulka 24: Sestavená čtyřpolní tabulka pro Fisherův kombinatorický test

Velikost města <50 tis

>50tis

Σ

Zabezpečení

Ano

6

4

10

výcviku státem

Ne

5

3

8

Celkem Σ

11

7

18

Tabulka 25: Pomocné tabulky A,B,C pro Fisherův kombinatorický test A 5

5

Σ10

6

2

Σ8

Σ 11

Σ7 Σ18

B 4

6

Σ10

7

1

Σ8

Σ 13

Σ5

Σ 18

C 3

7

Σ10

8

0

Σ8

Σ 13

Σ5

Σ 18

Pro všechny vytvořené tabulky (základní i pomocné) vypočítáme pravděpodobnost pi se kterou se může tato konfigurace výsledků nastat za předpokladu platnosti nulové hypotézy. Lze odvodit, že tato pravděpodobnost je:

(a+b)!(c+d)!(a+c)!(b+d)! pi = -------------------------n!a! b! c! d!

kde n je celková četnost ve čtyřpolní tabulce a a,b,c,d jsou četnosti v jednotlivých polích čtyřpolní tabulky. Výsledná pravděpodobnost (signifikance) p se určí jako součet všech hodnost pi tj P=Σ pi Pro výše uvedenou čtyřpolní tabulku vychází

p=pi+pa+pb = 0,42606

Pro tento výpočet jsme s výhodou použili tabulkový procesor, kde byl sestaven list pro výpočet vzorce. Samotné zadání výpočtu do tabulky a zjištění výsledků je velice rychlé.

Zjišťujeme, že vypočítaná hodnota 0,426 a výsledek proměnné p vypovídá o tom, že výsledky ještě nepříznivější mohou nastat (za předpokladu platnosti nulové hypotézy) s pravděpodobností 0,426 = 42,6% Riziko neoprávněného odmítnutí nulové hypotézy je tedy 0,426. Protože testování provádíme na hladině významnosti 0,05 musíme přijmout nulovou hypotézu a odmítnout alternativní. Závěr: Odpověď zda výcvik strážníků by měl být zabezpečován státem nezávisí na velikosti města (počtu obyvatel.)

12 ZÁVĚR Tato práce se pokouší zmapovat nynější koncepci vzdělávání a výcviku strážníků obecních a městských policií v České republice. Jak je patrno z této práce je to problematika složitá a komplexní, která řeší problematiku odborné erudovanosti strážníků, ve všech složkách vzdělávání a výcviku. V rámci pedagogické činnosti lektorů zabývající se odborným základním výcvikem strážníků musí být v prvé řadě kladen důraz na zákonnost zákroků a co nejmenší zásah do práv a svobod občanů tak, aby byla naplněna litera zákona o obecní policii, případně dalších zákonů. V praxi se setkáváme bohužel s různými excesy a selháním strážníků i na odborné úrovni, a to jak v praktické tak teoretické oblasti. Bohužel jak laická tak odborná veřejnost je málo obeznámena s náplní a činnosti obecních policií a nutnosti získání široké škály znalostí strážníků, což musí strážníci vykonávající hlídkovou službu na ulici, na operačních střediscích, ve specializovaných jednotkách, či týlovém zabezpečení zvládnout. Zejména je úloha strážníků podceňována ze strany příslušníků Policie ČR, kteří nemají relevantní informace o výcviku a vzdělávání strážníků a co je náplní jejich činnosti. Pokud se podíváme na kapitolu ohledně přezkušování strážníků, můžeme posoudit náročnost teoretické praktické přípravy k základním odborným zkouškám před komisí Ministerstva vnitra České republiky.

Touto prací jsem se pokusil přispět do dosud málo probádané oblasti výcviku a vzdělávání strážníků městských a obecních policií s trochou nahlédnutí do historie ozbrojených složek a porovnání z náročností výcviku a vzdělávání u státní ozbrojené složky, čím je Policie ČR. V každém případě je nutné závěrem konstatovat, že výcvik strážníků je na vysoké odborné úrovni a získané znalosti jsou uplaťňovány v praxi. Větší městské policie mající svoje školící střediska věnují více výcvikových hodin vzdělávání a praktické přípravě strážníků, než komerčně zaměřené soukromé instituty pro vzdělávání strážníků a jejich přípravu ke zkouškám. Jako závěrečné doporučení této práce bych uvedl návrh na zpracování jednotné metodiky výcviku a vzdělávání, zpracování celorepublikové koncepce. Dále pak zamyšlení se nad otázkou, zda by nebylo vhodné a žádoucí provádět vzdělávání a výcvik strážníků ve státních zařízeních – například školící a vzdělávací střediska Policie ČR a tak zajistit jednotnou úroveň výcviku v celé republice..

13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 4.vyd. Praha: Karolinum, 2004. 128 s. ISBN 80-246-0381-0. CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. 1.vyd. Olomouc: VUP, 1993. 257 s.

ISBN 80-7067-287-0.

CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 1.vyd. Olomouc: VUP, 2003. 198 s.

ISBN 80-244-0765-5.

JANDOUREK, R. Sociologický slovník. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 285 s. ISBN 80-7178-535-0. VODIČKOVÁ, J. Soubor ústních otázek ke zkoušce strážníka. Příbram: Příbramská tiskárna s.r.o, 2008. 408 s. BEDNAŘÍKOVÁ, I. Kapitoly z andragogiky 1. 2 .vyd. Olomouc: VUP, 2006. 77 s. ISBN 80-244-1355-8. BEDNAŘÍKOVÁ, I. Kapitoly z andragogiky 2. 2 .vyd. Olomouc: VUP, 2006. 79 s. ISBN 80-244-1356-6. MICROSOFT PRESS. Microsoft Visual Foxpro 6.0. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 785 s.

ISBN 80-7226-149-5.

SKARKA, O. Zákon o obecní policii s podrobným komentářem.

Příbram:

Příbramská tiskárna s.r.o, 2002. 212 s. Úplné znění zákona č.553/1991 Sb., o obecní policii, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích 5.vyd. Semily: Armex Publishing, 2009. 80 s. ISBN 978-80-8679571-3. SPOUSTA, V. Vádemekum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. Brno: MU, 2000. 158 s ISBN 80-2387-48-2 SKARKA, O. Příručka strážníka. 3.vyd. Příbram: Příbramská tiskárna s.r.o, 2003. 119 s. VODIČKOVÁ, J. Soubor písemných otázek ke zkoušce strážníka.

Příbram:

Příbramská tiskárna s.r.o, 2008. 106 s. MACEK, P. HÁJEK, V. Obecní policie. Praha: Eurounion, 1995. 240 s. 80-85858-18-5.

ISBN

MACEK, P. UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva I. 1.vyd. Praha: Themis, 1997. 178 s.

ISBN 80-85821-52-4.

MACEK, P. UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva II. 1.vyd. Praha: Police history, 1991. 230 s.

ISBN 80-902670-0-9.

MACEK, P. UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva III. 1.vyd. Praha: Police history, 2001. 230 s.

ISBN 80-86477-01-0.

KALHOUST, Z. OBST, O. Didaktika sekundární školy. 1.vyd. Olomouc: VUP , 2003. 186 s.

ISBN 80-244-0599-7.

NÁCHODSKÝ, Z. Taktika policejní akce. Praha: Armex, 1993. 234 s. Pešek, J. 1992. Z dějin policejního školství. Praha: časopis Policista, 1992. Pražský strážník Ročník X. , Květen 2009

ZÁKONNÉ PŘEDPISY Zákon 553/1991 Sb. o obecní policii Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 418/2008 k zákonu o obecní polici Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 444/2008 k ověřování zdravotní způsobilosti strážníků a čekatelů obecní policie.

DIPLOMOVÉ PRÁCE SUCHÝ M., : Historie vzdělávání četnictva a policie. Brno 2008,bakalářská práce (Bc.). Masarykova univerzita Brno HORÁČKOVÁ, D. Kriminalita mládeže a její prevence. Brno, 2008. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií ŠEBESTÍK, L. Příprava a hodnocení vybraných projektů realizovaných v programech prevence městkou policií Prostějov. Olomouc, 2008. diplomová práce (Mgr.). Univerzita Palackého Olomouc. Pedagogická fakulta VACEK, K. Příprava na Střední policejní škole Ministerstva vnitra a její vliv na rozvoj osobnosti policisty. Olomouc, 2008. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Institut mezioborových studií Brno

INTERNET: Výroční zpráva Institutu vzdělávání VS ČR za rok 2008 dostupné na : URL: < http://www.ivvs.cz/_uploaded/files/43/Zpráva%20o%20činnosti%2008.pdf > [cit.2009-08-03] POLICING IN CENTRAL AND EASTERN EUROPE: Comparing Firsthand Knowledge with Experience from the West,, 1996 College of Police and Security Studies, Slovenia Dostupné na na URL: [cit.2009-08-03] Kriminalistika : Dostupné na na URL: < http://www.vsrr.cz/pomucka/kriminalistika1.pdf [cit.2009-20-06] Kynologie: Dostupné na URL: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/prezentace /hipolog.html> [cit.2009-19-06] Policista: Dostupné na URL: [cit.2009-19-06] Četnictvo: Dostupné na URL: [cit.200920-07] Střední odborné školy: Dostupné na URL: < http://www.sosoom.cz/> [cit.2009-20-07] Odborná příprava Vězeňské služby: Dostupné na URL: < http://www.ivvs.cz/ _uploaded/ files/43/projekt_zop_A.pdf/> [cit.2009-22-07]

14 SEZNAM PŘÍLOH Příloha : 1. Dotazník pro obecní policie…………………………………… 2. Sběrné obrazovky dat pro zpracování dotazníků………………. 3. Zvací dopis pro vyplnění dotazníků……………………………. 4. Osvědčení o praktickém zvládnutí donucovacích prostředků…… 5. Osvědčení strážníka o splnění odborných předpokladů…………. 6. Protokol o zkoušce……………………………………………… 7. Osvědčení strážníka o absolvování zdravotní přípravy…………. 8. Akreditovaná střediska odborné přípravy strážníků …………… 9. Učební plán akreditovaného střediska odborné přípravy……… 10. Ukázka jednoho cvičení střelecké přípravy strážníků………..

116 118 119 120 121 122 123 124 125 128

Příloha č.1 Dotazník Vážený pane řediteli(veliteli), vážená paní ředitelko(velitelko) obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Vaše odpovědi mi pomohou při tvorbě mé rigorózní práce, jejímž cílem je snaha o získání uceleného přehledu výcviku a vzdělávání strážníků v České republice. Myslím si, že tato práce může pomoci při hodnocení úrovně vzdělání a výcviku strážníků, případně ujasnit možnosti dalšího vývoje v této oblasti. Postupem času se tato problematika stala poměrně širokou, a to z důvodu spektra odborných a specifických činností, které obecní policie na úseku bezpečnosti měst a obcí v české republice vykonávají a s tím související požadavky kladené na odbornou erudici strážníků obecních policií. Pro maximální zjednodušení jsem využil elektronických dotazníků ve spolupráci s firmou Digital-Survey s .r. o, tak aby vyplnění dotazníků nebylo časově náročné a nevyžadovalo „papírovou podobu“ . Velice Vám děkuji za spolupráci !

Zvolenou odpověď zakroužkujte, případně uveďte svůj názor. Děkuji Vám za ochotu a spolupráci. Mgr.Libor Šebestík

Uveďte prosím sídlo vaší (obecní) městské policie:___________________________ 1. Kolik strážníků máte na své obecní (městské) policii s uvedeným vzděláním? (vyplnit více možností) a) bez maturity_____ b) s maturitní zkouškou_____ c) s vysokoškolským vzděláním_____ 2. Jakou finanční částku investujete do dalšího teoretického vzdělávání strážníků (úhrady kurzů, školné, cestovné..) v kč: _________________________

3. Jakou finanční částku investujete do střelecké přípravy strážníků (materiální zabezpečení, pomůcky, střelivo...) v kč: _________________________ 4. Kolikrát ročně provádíte střelecký výcvik u strážníků: a) 1x b) méně než 5x c) více jak 5x méně jak 10x d) více jak 10x ročně 5. Máte vlastní tělocvičnu či posilovnu: a) ano b) ne 6. Poskytujete další školení strážníkům během roku v jiných oblastech (psychologie, sociální komunikace a pod): a) ano b) ne

7. Provádíte u nových strážníků po ukončení kurzu další instruktáž a školení, zejména v použití donucovacích prostředků: a) ano b) ne 8. Provádíte u svých strážníků další instruktáž a školení, zejména v použití donucovacích prostředků: a) ano b) ne 9. Dle Vašeho názoru je interval 3 let pro prolongační zkoušky dostatečný ? a) ano b) prodloužit na 5 let c) zrušit za předpokladu povinného školení 1x ročně d) termín přezkoušení zkrátit na 1 rok 10. Uveďte prosím celkový počet strážníků Vaší městské policie: ----------11. Dle vašeho názoru by měl být výcvik strážníků zabezpečován státem (Policie ČR, státní školící střediska): a) ano b) ne 12. Délka základního kurzu tak jak je nastavena v roce 2009 je dle vašeho názoru : a) dostatečná b) je třeba jej prodloužit d) je možno jej zkrátit 13. Je dle Vašeho názoru systém základního vzdělávání strážníků dostatečný : a) ano b) ne d) nedokážu posoudit 14. Máte na své MP vlastního instruktora služebního výcviku ? a) ano b) ne c) využíváme externího d) využíváme spolupráci s jinou MP 15. Poskytujete další školení strážníkům během roku v jiných oblastech (psychologie, sociální komunikace, zdravotní příprava apod.)? a)

ano

b) ne 9. Za střelecký výcvik na střelnici platíte finanční úhradu či nikoliv ? a) ano b) ne

Příloha 2: Sběrné obrazovky pro vyplnění dotazníků on line průzkumu

Příloha 3: Zvací dopis

Náhled dopisu: Dopis vytvořen: 15.07.09 Předmět: Dotazník k vzdělávání strážníků MP (OP) Vážený pane řediteli(veliteli), vážená paní ředitelko (velitelko), obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Vaše odpovědi mi pomohou při tvorbě mé rigorózní práce, jejímž cílem je snaha o získání uceleného přehledu výcviku a vzdělávání strážníků v České republice. Myslím si, že tato práce může pomoci při hodnocení úrovně vzdělávání a výcviku strážníků, případně ujasnit možnosti dalšího vývoje v této oblasti. Postupem času se tato problematika stala poměrně širokou, a to z důvodu spektra odborných a specifických činností, které obecní policie na úseku bezpečnosti měst a obcí v České republice vykonávají a s tím související požadavky kladené na odbornou erudici strážníků obecních policií. Pro maximální zjednodušení jsem využil elektronických dotazníků ve spolupráci s firmou Digital-Survey s .r. o tak, aby vyplnění dotazníků nebylo časově náročné a nevyžadovalo „papírovou podobu“ . Velice Vám děkuji za spolupráci !

Zvolenou odpověď zaškrtněte, případně uveďte svůj názor na můj e-mail : [email protected] Děkuji Vám za ochotu a spolupráci.

Váš kolega Mgr.Libor Šebestík, zástupce ředitele MP Prostějov Prosím o vyplnění tohoto dotazníků do 14 dní, kdy mám předplacenou tuto službu! DOTAZNÍK OTEVŘETE KLIKNUTÍM DOLE NA ODKAZ! Pokud by nedošlo z nějakého důvodu k otevření dotazníkového formuláře, prosím zkopírujte tento odkaz.

Příloha 4: Osvědčení o praktickém zvládnutí donucovacích prostředků

Příloha 5: Osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů

Příloha 6: Protokol o zkoušce

Příloha 7: Osvědčení o absolvování kurzu zdravotní přípravy

Příloha 8: Akreditovaná školící střediska pro profesní přípravu strážníků MP a OP Akreditace 10329/09-24/571

Statutární město Ostrava - Městská policie Ostrava Moravská Ostrava 09.06.2009 [ 1 ] Strážník obecní a městské policie 12164/08-20/425

JUDr. Vladimír Bělunek Ostrava - Radvanice 01.10.2008 [ 1 ] Strážník obecní a městské policie (v rozsahu 249 vyučovacích hodin) 1723/08-20/6

Statutární město Plzeň - Městaská policie Plzeň Plzeň 22.02.2008 [ 1 ] Strážník obecní policie 21131/06-20/676

Statutární město Brno - Městská policie Brno Brno 12.09.2006 [ 1 ] Strážník obecní policie (v rozsahu 466 vyučovacích hodin) 21185/06-20/688

Statutární město Ostrava - Městská policie Ostrava Moravská Ostrava 08.09.2006 [ 1 ] Strážník obecní policie (v rozsahu 438 vyučovacích hodin) 2240/09-24/27

Mgr. Vladimír Hrotík Lány - Vašírov 24.04.2009 [ 1 ] Strážník obecní a městské policie 2271/09-24/15

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Praha 1 26.02.2009 [ 1 ] Strážník obecní a městké policie 2272/09-24/98

JUDr. Jaroslava Vodičková Praha 4 - Michle 26.02.2009 [ 1 ] Strážník obecní a městské policie 23425/08-24/882

RSVV - Regionální středisko výchovy a vzdělávání, s.r.o. Most 26.01.2009 [ 1 ] Přípravý kurz k výkonu činnosti strážníka obecní a městské policie 24142/07-20/676

Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. České Budějovice 07.12.2007 [ 1 ] Strážník obecní - městské policie (v rozsahu 240 vyučovacích hodin) 5233/08-20/224

TRIVIS, a.s. Praha 8 - Čimice 08.04.2008 [ 1 ] Strážník obecní a městské policie (v rozsahu 150 vyučovacích hodin) [ 2 ] Pracovník bezpečnostní služby (v rozsahu 150 vyučovacích hodin)

Příloha 9: Učební plán akreditovaného školící střediska pro profesní přípravu strážníků MP a OP UČEBNÍ PLÁN Počet hodin

Počet hodin

Počet hodin

teoretické výuky

teoreticko-prakt.

praktické výuky

Obecní policie

60

0

0

60

Policie České republiky Trestní právo hmotné a procesní Přestupkové právo Správní právo procesní Ústavní právo

14

0

0

14

26

0

0

26

40

0

0

40

10

0

0

10

4

0

0

4

Provoz na pozemních komunikacích Kriminalistika

24

0

0

24

10

2

0

12

Obecní a krajské 12 zřízení 8 Živnostenské podnikání 22 Psychologie

0

0

12

0

0

8

0

0

22

4

3

10

6

20

40

14

20

10

44

6

20

34

60

5 Modelové situace 6 Zdravotní příprava 2 Bezpečnost práce Krizové řízení a integrovaný záchr. systém . 6 Tabákový zákon (č. 379/2005 Sb.) 6

10

5

20

4

6

16

0

0

2

0

0

6

0

0

6

Název předmětu

Radioprovoz

3

Taktická příprava 14 Střelecká příprava Sebeobrana

Celkem

Policejní etika 6 Zákon o právu shromažďovacím 4

0

0

6

0

0

4

Interní předpisy 4 Písemné testové soubory 0 306 Celkem

0

0

4

4 70

0 78

4 454

Příloha 10: Ukázka jednoho cvičení střelecké přípravy strážníků

Pistolové a revolverové cvičení pro strážníky městské policie Prostějov.

Cvičení číslo 9. Dynamická (pudová) střelba s důrazem na rozhodovací schopnost. Počet nábojů : 6 ks. Terč : Figury, poppery. Stanoviště : Střelba vstoje, držení zbraně obouruč. Vzdálenost : 4 - 15 metrů Činnost strážníka : na přípravném stanovišti převezme strážník 6 ks. nábojů. Na přípravném stanovišti může strážník naplnit zásobník pistole, nebo rychlopřebíječ revolveru stanoveným počtem nábojů, které vloží do pouzdra na opasku. Na povel řídícího se přesune na palebnou čáru. Povel řídícího : „Zbraň ke střelbě připravit !“ Činnost strážníka : Na palebné čáře naplněný zásobník vloží do pistole. Naplní válec revolveru, nebo nabije rychlopřebíječem a uvede zbraň do stavu v jakém ji nosí ve službě, (stav zbraně, kdy je náboj v nábojové komoře) zajistí zbraň proti ztrátě. Zbraň po celou dobu nabíjení směřuje k terčům. A otočí se zády k terčům s rukama podél těla. Povel řídícího : „POZOR“, následuje povel k zahájení střelby (pípnutí timeru) Činnost strážníka : Otočí se o 180° a ze základního střeleckého postoje tasí zbraň, (po dobu tasení zbraně je prst mimo spoušť, opřen o lučík nebo rám zbraně) zvedá do úrovně očí, kde po vyhodnocení situace - identifikaci terčů a neterčů, vystřelí 2 x 2 rány do terčů označených jako pachatelé a následně vystřelí, v libovolném pořadí, po jedné ráně do dvou popperů. Po ukončení střelby, (závěr pistole je v zadní poloze) zůstane strážník v pozici v jaké dostřílel, vyjme zásobník, vybije revolver předepsaným způsobem a čeká na povel řídícího. Po celou dobu vybíjení, zbraň směřuje k terčům a prst je mimo spoušť, opřen o lučík nebo rám zbraně. Povel řídícího : „K prohlídce zbraň“

Činnost strážníka : Zbraň drží v silné ruce, závěr pistole je v zadní poloze a prázdný zásobník drží vedle zbraně. Revolver má vyklopen prázdný válec. Po kontrole řídícího střelby, („vidím“) u pistole spustí závěr do přední polohy, namíří do prostoru terče a spustí ránu jistoty potom zbraň vloží do pouzdra. U revolveru založí válec do rámu zbraně a zbraň vloží do pouzdra. Povel řídícího : „K terčům“ Činnost strážníka : Přesune se do prostoru cca 2 m. od terče, kterého se do vyhodnocení nedotýká. Při případném kontaktu střelce a terče se výsledek hodnotí jako „nesplnil“.

Hodnocení : Hodnotí se počet dosažených bodů a čas 1. 2. 3. 4.

Všechny terče se hodnotí dohromady. Za zásah nezúčastněné osoby se připočte 10 s. Počet střelených bodů se dělí dosaženým časem. Výsledný koeficient určuje pořadí

Splnil : Minimálně po jednom zásahu ve všech figurách označených jako pachatel. Zásah jednoho z popperů. Nesplnil : Pokud nedojde k zásahu figury označené jako pachatel, nebo při zásahu nezúčastněné osoby. Minutí popperů.

Komentář k realizaci : Případné závady si strážník odstraňuje sám. Pokud dojde k vážnému porušení bezpečnostních zásad, při manipulaci se zbraní nebo bezpečného chování na střelnici či neuposlechnutí pokynu řídícího střelby, bude strážník hodnocen jako „Nesplnil“ a bude vykázán z prostoru střelnice. Bezpečnost : 1. Po dobu tasení zbraně s pouzdra, nebo vracení zbraně do pouzdra je prst mimo spoušť, opřen o lučík nebo rám zbraně. 2. Po celou dobu otáčení, do zaujetí základního střeleckého postoje, zůstává zbraň v pouzdře. zpracoval : ISV Svozil schválil : ředitel Bc. Nagy

15 m.

10 m.

8 m.

6 m.

4 m.

Palebná čára

-----------------