Univerzita Palackého v Olomouci Lékařská Fakulta
Konference vědeckých prací studentů DSP Abstrakta
Olomouc 2010
Rozšíření kvalifikačních kompetencí absolventů doktorských studijních programů na LF UP. CZ.1.07/2.3.00/09.0020
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsah abstraktů odpovídají autoři.
1. vydání Editor © Martin Modrianský, 2010 ISBN 978-80-244-2562-7
OBSAH SEKCE ZUBNÍHO LÉKAŘSTVÍ Použití operačního mikroskopu a Cone-Beam Volumetric Tomography (CBVT) v endodoncii Ľuboš Harvan ......................................................................................................11 Ověření pozitivních vlastností extraktu z Macleaya cordata v in vitro testech a v klinické studii Karin Chytilová, Jindřich Pazdera, Adéla Zdařilová a Vilím Šimánek ..........12 Eroze tvrdých zubních tkání (etiologie a diagnostika) Julie Morozovová a Zdeňka Zapletalová ..........................................................13 Skeletal age based on changes of cervical vertebrae C2, C3, C4 and the hand-wrist radiographs according to Björk Agnieszka Predko-Engel .....................................................................................14 Ororfaryngeální karcinomy a výživa Michaela Schneiderová a Jindřich Pazdera ......................................................15
SEKCE KLINICKÝCH OBORŮ Patologie na magistrálních mozkových tepnách diagnostikovány Neurosonologickou laboratoří Nemocnice Třinec v letech 2005–2009 Petr Bardoň, David Školoudík, Roman Herzig a Petr Kaňovský ....................19 Přínos preparátu DaTSCAN v diferenciální diagnostice parkinsonských syndromů Jaroslav Bernátek ................................................................................................20 Účinnost intrakraniální angioplastiky u pacientů bez zlepšení neurologického deficitu po intravenózní trombolýze Kateřina Blejchařová, Martin Roubec, Daniel Václavík, Markéta Kubošová, Dušan Kučera, Martin Válka, Vladimír Čížek, Jaroslav Krátký, Jana Zapletalová, Michal Bar, David Školoudík, Roman Herzig a Petr Kaňovský .........................................................................21 Přínos jógy v prevenci a léčbě kardiovaskulárních nemocí Vít Čajka, Eliška Sovová, Ilona Benušová, Pavla Doupalová ..........................22
3
Prediktory terapeutické úspěšnosti u pacientů s panickou poruchou – HRV Tomáš Divéky a Ján Praško ................................................................................23 Sexuální dysfunkce u pacientů s klinicky izolovaným syndromem RS Jana Doláková, Petr Kaňovský a Jan Mareš .....................................................24 Revaskularizace chronického uzávěru femoropopliteální oblasti: první výsledky srovnání chirurgického bypassu a subintimální rekanalizace Jana Fialová, Jiří Kozák, Petr Utíkal, Martin Köcher, Jarmila Indráková, Shankari Mathmakanthi, Katherine Vomáčková a Lukáš Hrdina..................25 Epilepsie a sexuální dysfunkce, vztah k hladinám pohlavních hormonů David Franc, Rostislav Mařák, Michal Pohanka a Petr Kaňovský .................26 Prediktory terapeutické úspěšnosti u pacientů s panickou poruchou – fMRI A. Grambal, Z. Tüdös, P. Frantis, D. Kamarádová, T. Divéky, P. Hluštík a J. P. Praško ........................................................................................................27 Kvantitativní stanovení hladiny hepcidinu v krvi dětských pacientů s nespecifickými střevními záněty metodou ELISA Jiří Houda, Petr Džubák, Eva Karásková, Barbora Ludíková a Dagmar Pospíšilová ..........................................................................................28 Analýza transplantačního registru FN Olomouc z hlediska výskytu malignit a evaluace rizikových faktorů jejich vzniku Lucie Kalinová, Ondřej Májek, Karel Krejčí, Petr Bachleda ..........................30 Prediktory terapeutické úspěšnosti u pacientů s panickou poruchou – qEEG Dana Kamarádová, Ján Praško ..........................................................................31 Molekulárne zmeny a ich klinický význam u akútnej myeloidnej leukémie s normálnym karyotypom Beáta Katrincsáková, Tomáš Szotkowski, Martina Divoká, Milena Holzerová, Jaromír Hubáček, Jan Mužík, Karel Indrák, Marie Jarošová.....................................................................................................32 Ischemická choroba srdca pravdepodobne nesúvisí s výskatom recidív ischemickej mozgovej príhody Michal Kováčik, Štefan Madarász, Daniel Bartko, Barbora Bunová, Jana Rohaľová, Michal Pešta, Michal Král, Roman Herzig, Petr Kaňovský ......................................................................................................33
4
Kognitívne a behaviorálne poruchy u pacientov s roztrúsenou sklerózou Katarína Obereignerů, Radko Obereignerů, Vladimíra Sládková, Jan Mareš, Petr Kaňovský ..................................................................................34 Úloha adrenomedullinu a galaninu u pacientů s rekurentní vasovagální synkopou: studie případů a kontrol Jiří Plášek, Vlastimil Doupal, Jana Fürstová, Kristián Šafarčík, Ludmila Nováčková, Alena Krnáčová, Zuzana Hrabovská, Arnošt Martínek ..................................................................................................36 Parkinsonova nemoc – klinické subtypy a jejich likvorový korelát Hana Přikrylová Vranová, Jan Mareš, Petr Hluštík, Martin Nevrlý, David Stejskal, Jana Zapletalová, Petr Kaňovský ..............................................37 EKOS – rekanalizace akutního uzávěru intrakraniální tepny pomocí intravaskulárního ultrazvuku Martin Roubec, David Školoudík, Martin Kuliha, Michal Bar, Václav Procházka, Tomáš Jonstza, Jan Krajča, Daniel Czerný ......................38 Markery zánětu a neurodegenerace v likvoru pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní Vladimíra Sládková, Jan Mareš, Petr Hluštík a Petr Kaňovský.......................39 Funkční Varianta Genu ANXA11 snižuje riziko sarkoidózy a směruje onemocnění k prognosticky příznivějším formám Anna Sťahelová, František Mrázek, Eva Kriegová, Beáta Hutyrová, Zuzana Kubištová, Vítězslav Kolek a Martin Petřek ........................................40 Fetomaternální hemoragie při vaginálním porodu a při porodu císařským řezem Martina Studničková, Marek Ľubušký a Marta Ordeltová ..............................41 Vliv botulotoxinu A na aktivaci kortexu u pacientů léčených pro spasticitu vzniklou v důsledku ischemického iktu Tomáš Veverka, Petr Hluštík a Petr Kaňovský..................................................42 Incidence, etiologie a závařnost léky indukované akutní pankreatitidy Ivona Vinklerová, Martin Procházka, Karel Urbánek a Vlastimil Procházka .........................................................................................43 Kognitivní a behaviorální problematika u pacientů s epilepsií – pilotní projekt Viktor Weiss, Radko Obereignerů, Roman Herzig a Petr Kaňovský ..............44
5
SEKCE TEORETICKÝCH A PRE-KLINICKÝCH OBORŮ Improving the public health delivery system – a tools focus on competence Olubunmi Arogunmati ........................................................................................47 Průtoková cytometrie jako nástroj pro monitorování fosforylace proteinu CRKL a SRC kináz u pacientů s chronickou myeloidní leukémií Lenka Calábková, Renáta Mojzíková, Edgar Faber, Vladimír Divoký ...........49 Growth factor receptor 1 and 2 (HER1 and HER2) gene and protein assessment and evaluation of lapatinib plasma concentration (PCs) in breast cancer patients Cizkova Magdalena, Bouchalova Katerina, Friedecky David, Polynkova Adriana, Krejci Veronika, Janostakova Anna, Trojanec Radek, Dziechciarkova Marta, Radova Lenka, Hajduch Marian, Melichar Bohuslav, Cwiertka Karel, Kolar Zdenek .........................................50 Izolace Cronobacter spp. z klinického materiálu O. Holý, I. Matoušková, V. Holý, D. Koukalová ..............................................51 Biomechanical study of various surgical fixation methods as tested on cadaverous human lumbar spine samples J. Charamza, L. Hrabálek, J. Keprt, L. Bartoněk ............................................52 Opatrovnictví nekompetentních dospělých v České republice (dílčí výsledky z výzkumu) Lubica Juríčková a Kateřina Ivanová .................................................................53 Očekávání budoucích konzumentů péče poskytované v nemocnicích a míra jejich naplnění – jeden z parametrů kvality zdravotní péče Lenka Kalábová ...................................................................................................54 Identifikace cystein dioxygenázy u Trichophyton mentagrophytes Alena Kašperová, Jiří Kunert, Marek Šebela, Evžen Weigl a Milan Raška...56 Asporin is involved in breast cancer invasion and bone metastasis Gvantsa Kharaishvili, Dana Simkova and Jan Bouchal...................................57 Diagnosis of enzyme defects in purine de novo synthesis by UHPLC-tandem mass spectrometry Hana Krätschmerová, David Friedecký and Tomáš Adam .............................58
6
Nová mutace v ALAS2 jako příčina X-vázané sideroblastické anémie responzivní na pyridoxin Jana Kučerová, Monika Horváthová, Renáta Mojzíková, Petra Bělohlávková, Jaroslav Čermák a Vladimír Divoký ...............................59 Evaluace klinických doporučených postupů Radim Líčeník .....................................................................................................60 Stanovení MicroRNA jako nových diagnostických a prognostických markerů Barrettova jícnu. Pilotní studie Pavla Lužná, Jan Gregar, Ivo Überall, Vlastimil Procházka, Jiří Ehrmann jr. ...................................................................................................61 Trestní a občanskoprávní odpovědnost při výkonu lékařského povolání Daniela Mošová ...................................................................................................62 Kulový Stereoteploměr – nový přístroj pro měření a hodnocení nerovnoměrné radiačně-konvekční zátěže Zuzana Oleksiaková, Šárka Bernatíková, Zdeněk Jirák, Miloslav Jokl, Hana Tomášková, Stanislav Malý ......................................................................64 Study of osteoblasts-like SaOS-2 cells and human fibroblasts differentiation, adhesion and proliferation in different titanium surfaces Veronika Pivodová, Jana Franková, Jitka Ulrichová ........................................65 Molekulární patogeneze β-talasemií Martina Prečová, Monika Horváthová, Martina Divoká, Karel Indrák, Vladimír Divoký ..........................................................................66 Docosahexaenoic acid sensitizes colon cancer cells to TRAIL-induced apoptosis B. Skender, A. Vaculová, M. Hýžďalová, A. Kozubík, J. Hofmanová ............67 Zvýšená exprese T-bet u sarkoidózy je asociována s modulací exprese interferonu gama a chemokinového receptoru CXCR3 Tereza Tománková, Regina Fillerová, Monika Žurková, Vítězslav Kolek, Martin Petřek a Eva Kriegová ...............................................68 Metody na stanovení tělesného tuku – výsledky srovnávacích měření Vladislava Zavadilová, Jana Vlčková, Marek Bužga, Zuzana Oleksiaková, Vít Šmajstrla, Jindra Kavková, Hana Tomášková, Zdeněk Jirák.....................70
7
SEKCE ZUBNÍHO LÉKAŘSTVÍ
POUŽITÍ OPERAČNÍHO MIKROSKOPU A CONE-BEAM VOLUMETRIC TOMOGRAPHY (CBVT) V ENDODONCII Ľuboš Harvan Klinika zubního lékařství LF UP a FN Olomouc Vzdělávání zubních lékařů a studentů v moderním světě technologií vytváří podmínky pro výchovu specialistů v jednotlivých segmentech zubního lékařství. Endodoncie je velice rychle se rozvíjející obor, který se zabývá ošetřením kořenových kanálků. Úspěšné ošetření kořenového systému zubu tvoří základ pro dlouhodobé setrvání zubu v ústech pacienta. Kvalitní ošetření je časově a finančně náročné a prováděné pomoci relativně drahého přístrojového vybavení. Nejmodernější přístrojové vybavení nám pomůže lépe zobrazit operační pole a 3D situaci daného problému. Technologie nás postavila před mikrochirurgickou endodoncii a použití CBVT přístrojů pro diagnostiku, plánování a terapii a to nejen v záchovném zubním lékařství, ale také v dalších odvětvích zubního lékařství. Prostřednictvím kazuistik si ukážeme výhody a přednosti těchto moderních metod při ošetření pacientů.
11
OVĚŘENÍ POZITIVNÍCH VLASTNOSTÍ EXTRAKTU Z MACLEAYA CORDATA V IN VITRO TESTECH A V KLINICKÉ STUDII
Karin Chytilová1, Jindřich Pazdera1, Adéla Zdařilová2 a Vilím Šimánek2 1
Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a FN Olomouc 2 Ústav lékařské chemie a biochemie LF UP
Macleaya cordata (Willd.) R. Br. obsahuje látky ze skupiny kvarterních benzo[c] fenanthridinových alkaloidů, zejména sanguinarin a chelerythrin, které jsou využívány pro svůj analgetický, antimikrobiální, antiflogistický a fungicidní účinek. V provedené in vitro studii byl sledován protizánětlivý a antioxidační účinek extraktu z M. cordata (MCE) na lidských gingiválních fibroblastech. Nejprve byla stanovena toxicita MCE (0,01–10 µg/ml) a poté byl u vybraných netoxických koncentrací sledován vliv na hladinu redukovaného glutathionu (GSH), produkci reaktivních kyslíkových radikálů (ROS) a expresi cyklooxygenasy-2 (COX-2) po preinkubaci buněk s lipopolysacharidem (E. colli). Bylo zjištěno, že MCE je toxický v koncentraci nad 1 µg/ml. Aplikace MCE (0,5 µg/ml; 4 hod) snižuje produkci ROS, vyčerpání intracelulárního GSH a potlačuje expresi COX-2 indukovanou LPS (1 µg/ml; 24 hod). Z výsledků in vitro studie vyplývá, že MCE vykazuje antioxidační a protizánětlivé účinky. V klinické studii byl zkoumán účinek MCE při léčbě a profylaxi alveolitídy po extrakci dolních třetích molárů. Do studie bylo zařazeno 60 pacientů, kteří byly rozděleni do 2 skupin. Skupině I (n = 25; 13 žen, 12 mužů) byl aplikován MCE terapeuticky při rozvoji příznaků alveolitídy, zatímco skupina II (n = 35; 22 žen, 13 mužů) byla léčena klasickou terapií (mulový drén s Chlumského roztokem nebo jódovým olejem, příp.antibiotika). MCE (0,03 %, v/v; 50 µl) byl aplikován do resorbovatelného čepu a na tomto nosiči vložen do extrakční rány. V průběhu léčby byla hodnocena hyperémie sliznice v okolí extrakční rány (měření byla prováděna bezdotykovým laserovým teploměrem); intenzita bolesti byla hodnocena pomocí visuální analogové škály. Výsledky klinické studie ukázaly, že doba terapie se u pacientů léčených MCE zkrátila o 3 dny v porovnání s pacienty léčenými klasickými metodami. (Práce byla finančně podpořena prostředky z výzkumného záměru MŠM č. 619895216.)
12
EROZE TVRDÝCH TKÁNÍ (ETIOLOGIE A DIAGNOSTIKA) Julie Morozovová a Zdeňka Zapletalová Klinika zubního lékařství LF UP a FN Olomouc I když kaz zůstává nejrozšířenějším onemocněním zubů, v poslední době se stále častěji setkáváme s pojmem eroze tvrdých zubních tkání. Erozivní defekty jsou charakterizovány jako nevratný postupný úbytek tvrdých zubních tkání na povrchu zubu vznikající působením kyselin, jejichž zdrojem nejsou na rozdíl od zubního kazu bakterie. Tyto kyseliny jsou buď vnějšího původu (dietární nebo profesionální) anebo vnitřního původu (kyseliny žaludku). Bartlett a kol. vypracoval v roce 2008 pro diagnostiku erozí BEWE systém (Basic Erosive Wear Examination). Podle tohoto systému je možné erozivní defekty tvrdých zubních tkání klasifikovat na mírné, středně těžké a těžké. Tento nový screeningový index usnadňuje systematickou diagnostiku erozí zubů a může být snadno integrován do každodenní praxe.
13
SKELETAL AGE BASED ON CHANGES OF CERVICAL VERTEBRAE C2, C3, C4 AND THE HAND-WRIST RADIOGRAPHS ACCORDING TO BJÖRK Agnieszka Predko-Engel Klinika zubního lékařství LF UP a FN Olomouc Introduction: Skeletal age plays an important role in orthodontic treatment. In Class II malocclusions, the pubertal growth spurt is the optimal time for starting treatment, whereas in Class III discrepancies and open bite cases, the skeletal age should be within the descending ramus of the growth curve or after the growth termination. Recently Bacetti proposed a modification of skeletal age assessment method (CVM) based on the changes of cervical vertebrae C2, C3, C4 apparent at the lateral cephalometric X-ray picture. Aim: The comparison between two methods of skeletal age evaluation – CVM and Bjork’s protocol. Material and Method: The study group comprised of girls aged 10–14 and boys aged 11,5–15,5 treated in the Orthodontic Department, Medical Faculty UP Olomouc. All patients had hand-wrist radiographs and lateral cephalometric X-rays taken. The whole study group consisted of 97 girls and 104 boys. Results: The analysis revealed, both in boys and girls, that MP3cap phase corresponds to all phases from CS1 to CS6 according to the CMV method. 52 girls were found to be in MP3cap phase, among whom 42.3 % were at CS4 (the end of maximum pubertal growth according to CVM). Respectively, 42 boys were in MP3cap phase, and within that group 50% presented CS4 stage. Conclusions: No close correlation among both methods was assessed so it is not possible to replace the hand–wrist analysis with the cervical vertebrae maturation evaluation, especially in the cases where it is desirable to start treatment after the maximum pubertal growth peak. The CVM method reveals in 53.8% of girls and in 76.2 % of boys the more advanced phase of skeletal maturity for the group which is in the MP3cap phase according to hand-wrist radiographs.
14
ORORFARYNGEÁLNÍ KARCINOMY A VÝŽIVA Michaela Schneiderová a Jindřich Pazdera Klinika Ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a FN Olomouc V současné době je výživa považována za významný etiologický faktor při vzniku nádorového bujení, přiměřené změny dietních návyků snižují mortalitu na nádorová onemocnění až o 35 %. Stav výživy má zásadní význam pro optimální funkci imunitního systému a odolnost organismu proti nádorovým a zánětlivým onemocněním. V našem dotazníkovém průzkumu se ukázalo, že u ⅔ všech pacientů s diagnostikovaným orofaryngeálním karcinomem po onkologické terapii se změnil jídelníček. Asi ⅓ si jídlo rozděluje během dne na 5–6 porcí. Více než ⅔ pacientů přijímá minimálně 2 l tekutin denně. Co se týká zdravé výživy, pouze 30 % pacientů (pomineme-li skupinu pacientů s karcinomem patra) konzumuje ovoce a zeleninu denně, ale více než ⅔ pacientů zařadilo do jídelníčku mléčné výrobky. Polykací potíže udává 91 % pacientů, změny chuti 80 % po onkologické terapii, stejné množství pacientů dává přednost polotuhé stravě, pocity nevolnosti při jídle trpí ½ pacientů, asi 44 % doplňuje stravu doplňkovou výživou. Bohužel v kouření pokračuje 28 % pacientů zejména s diagnosou karcinomu jazyka. Našim cílem je v rámci dispenzarizace onkologických pacientů zajistit individuální výživové poradenství a řešit potíže související s onkologickým onemocněním a problematikou stravování.
15
SEKCE KLINICKÝCH OBORŮ
PATOLOGIE NA MAGISTRÁLNÍCH MOZKOVÝCH TEPNÁCH DIAGNOSTIKOVÁNY NEUROSONOLOGICKOU LABORATOŘÍ NEMOCNICE TŘINEC V LETECH 2005–2009 Petr Bardoň1, David Školoudík2, 3, Roman Herzig3 a Petr Kaňovský3 1
Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec-Sosna, 2 Neurologické oddělení, FNsP Ostrava, 3 Neurologické klinika LF UP a FN Olomouc
Úvod: Neurosonologické vyšetření je neinvazivní metoda, kterou lze použít opakovaně k diagnostice a monitoringu cévních patologií magistrálních mozkových tepen, zejména však aterosklerotických (AS) plátů včetně jejich složení a struktury, stenóz, šíře intimomediální tloušťky, coilingů a kinkingů, hypoplazií aj. Nepřímo pak lze hodnotit distální či proximální patologie včetně patologií kardiálních. Metodika: Retrospektivně byly zpracovány výsledky ultrazvukových nálezů včetně vstupních diagnóz v průběhu let 2005–2009 provedených v Neurosonologické laboratoři Nemocnice Třinec. Statisticky byly zpracovány a hodnoceny indikační diagnózy, dále pak v karotickém povodí homogenita AS plátů, stupeň stenózy, okluze, hypoplazie, coiling a kinking a ve vertebrálním povodí stenózy, okluze a hypoplazie. Vše bylo vztaženo k jednotlivým indikačním diagnózám a věku pacientů. Výsledky: Bylo zpracováno celkem 5183 ultrazvukových nálezů, z toho 2998 žen (58 %) a 2185 mužů (42 %). U žen byla dominantní indikační diagnózou cévní mozková příhoda (CMP – 39 %), následovaly vertigo (35 %) a cefalea (12 %), jiné diagnózy tvořily 14 %. U mužů byla dominantní indikační diagnózou CMP (54 %), následovaly vertigo (25 %) a cefalea (6 %), jiné diagnózy tvořily 15 %. V rámci primární prevence byla odeslána méně než 2 % pacientů. U 1399 (27 %) nálezů nebyl detekován AS proces, u 829 (16 %) nálezů byl detekován nevýznamný AS proces a u 2955 (57 %) nálezů byly detekovány významnější AS změny. 80 % vyšetřených žen bylo ve věkové kategorii 60 – 90 let a 80 % vyšetřených mužů bylo ve věku 62–87 let. Závěr: Lze konstatovat, že naše neurosonologická laboratoř vyšetřuje minimální množství pacientů v rámci primární prevence. Většina vyšetřených je po proběhlé CMP. Mezi vyšetřovanými mírně převažují ženy. U vyšetřovaných je více než poloviční záchyt významných AS změn. Věk vyšetřených pacientů se významně neliší mezi oběma pohlavími.
19
PŘÍNOS PREPARÁTU DATSCAN V DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTICE PARKINSONSKÝCH SYNDROMŮ
Jaroslav Bernátek Oddělení nukleární medicíny, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín Cíl: Cílem práce je shrnutí jedenáctileté zkušenosti s používáním preparátu DaTSCAN v diferenciální diagnostice mezi degenerativními a nedegenerativními parkinsonskými syndromy na oddělení nukleární medicíny KNTB, a.s.ve Zlíně. Úvod:Parkinsonova choroba je etiologicky ne zcela jasné neurodegenerativní onemocnění postihující 100–150 pacientů na 100 000 obyvatel. Patří mezi tzv. synukleinopatie, které se vyznačují patologickým ukládáním proteinu alfa-synukleinu v neuronech a buňkách glie ve specifických oblastech kůry a podkoří. Parkinsonova nemoc není onemocnění projevující se pouze hybnými příznaky (klasická trias: tremor, bradykineze a rigidita), na funkčním stavu a kvalitě života pacientů se výrazně podílejí i další nemotorické symptomy, jakož i pozdní hybné i psychické komplikace vlastní léčby. Preparát DaTSCAN je kokainový derivát s vazbou na presynaptický dopaminový transporter. Jeho striatální vazba koresponduje s tíží onemocnění.Značnou výhodou je možnost detekce patologicky snížené akumulace radiofarmaka v dané oblasti ještě před nástupem klinických příznaků. Metoda: Vyšetření provedena pomocí preparátu DaTSCAN metodou SPECT (na dvouhlavé SPECT gamakameře AXIS(2001) fy. Picker, vyhodnocovacím zařízení ODYSSEY LX. Parametry akvizice: matrix 128 × 128, kolimátor LEHR-Par.). Hodnoceny: symetricita a tvar akumulace,poměr akumulace pravé/levé striatum,poměr akumulace cíl. oblast/pozadí. Poté odeslán indikujícím neurologům dotazník s přesně definovanými dotazy stran změny, potvrzení či upřesnění původní diagnózy na podkladě vyšetření dopaminergního transportního systému pomocí preparátu DaTSCAN.Dále vznesen dotaz na změnu terapie na podkladě výsledku výše uvedeného vyšetření. Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 220 pacientů(110 mužů, 110 žen) o průměrném věku 62,0 let. Z vyhodnocených dotazníků vyplynulo,že k potvrzení původní diagnózy došlo v 41 % případů, k upřesnění v 37 % a ke změně diagnózy v 22 % případů. Ke změně farmakologické léčby pak došlo v 30 % pacientů. Závěr: Z výše uvedených výsledků plyne podstatný klinický a ekonomický přínos vyšetření pomocí preparátu DaTSCAN v diferenciální diagnostice mezi degenerativními a nedegenerativními parkinsonskými syndromy. 20
ÚČINNOST INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY U PACIENTŮ BEZ ZLEPŠENÍ NEUROLOGICKÉHO DEFICITU PO INTRAVENÓZNÍ TROMBOLÝZE
Kateřina Blejchařová1, Martin Roubec2, Daniel Václavík1, Markéta Kubošová1, Dušan Kučera3, Martin Válka3, Vladimír Čížek3, Jaroslav Krátký4, Jana Zapletalová5, Michal Bar2, David Školoudík2,6, Roman Herzig6 a Petr Kaňovský6 1
Neurologické oddělení, 2 Neurologická klinika, 3 Interní oddělení, Centrum vaskulárních intervencí, 4 Radiologické oddělení, Vítkovická nemocnice a. s. Ostrava, 5 Radiodiagnostický ústav FNsP Ostrava, 5 Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc, 6 Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Rychlost rekanalizace mozkové tepny u pacientů s akutním mozkovým infarktem (MI) je jedním z nejdůležitějších prognostických faktorů. Standardní metodu rekanalizace představuje intravenózní trombolýza (IVT). V současnosti se hledají metody rekanalizace s vyšší účinností a nízkým rizikem komplikací. Cílem bylo zhodnotit úspěšnost rekanalizace a výsledný klinický stav u pacientů s akutním MI na podkladě okluze arteria cerebri media (ACM) léčených kombinací IVT a intrakraniální angioplastiky (PTA). Soubor pacientů a metodika: U 20 pacientů s akutním MI bez zlepšení po IVT byla provedena intrakraniální PTA. Ke stanovení tíže neurologického deficitu byla použita škála National Institute of Health Stroke Scale (NIHSS) před, za 1 a 7–10 dnů po intrakraniální PTA. Ke statistickému zpracování byly použity testy MannWhitney, Fisherův přesný test a Wilcoxonův test. Výsledky: Po provedení intrakraniální PTA bylo dosaženo úplné nebo částečné rekanalizace u 16 (80,0 %) pacientů (Skupina 1). U 4 (20,0 %) pacientů (Skupina 2) nebylo rekanalizace dosaženo nebo došlo k reokluzi. Byly zjištěny následující rozdíly mezi Skupinou 1 a 2: vstupní neurologický deficit 14,9 ± 4,1 versus 15,0 ± 5,5 bodů (p = 1,000), zlepšení neurologického deficitu po 1 dnu 2,5 ± 8,9 versus 2,0 ± 3,5 bodů (p = 0,248) a po 7–10 dnech 6,8 ± 9,6 versus –0,7 ± 3,8 bodů (p = 0,026) po provedení intrakraniální PTA. Závěr: Dle výsledků pilotní studie je použití intrakraniální PTA po neúspěšné IVT u pacientů s akutním MI na podkladě okluze ACM spojeno s vyšší pravděpodobností dosažení rekanalizace okluze ACM následované zlepšením neurologického deficitu. 21
PŘÍNOS JÓGY V PREVENCI A LÉČBĚ KARDIOVASKULÁRNÍCH NEMOCÍ Vít Čajka, Eliška Sovová, Ilona Benušová, Pavla Doupalová Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FN Olomouc
Cíl: posoudit vliv pravidelného cviční jógy na výskyt rizikových faktorů (RF) kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u probandů cvičících jógu. Soubor a metodika: Vyšetřeno bylo 58 osob, 16 mužů (M) a 42 žen (Ž), věkový průměr 50,0 let (31–70 let). Všechny osoby cvičily jógu více než 2 roky podle jednotného systému Jóga v denním životě denně nejméně jednu hodinu. Sledovali jsme antropometrické a biochemické ukazatele se zaměřením na parametry metabolického syndromu a srovnali s údaji ze studie MONICA. Výsledky: V souboru kouří pouze 1 Ž (2,3 %) (MONICA – kouří v ČR 36,6 % M a 23,9 % Ž), jeden muž (6,2 %) a tři ženy (7,1 %) jsou exkuřáci. Průměrný obvod pasu M 83 ± 10,14 cm, Ž 79 ± 9,14 cm, průměrné BMI M 23 ± 2,50, (MONICA 28,5 ± 4,6), Ž 23 ± 3,25, (MONICA 23,6 ± 5,7)), nadváhu má jeden M (6,2 %), a jedenáct Ž (26,1 %), obézní je jeden M (6,2 %) (MONICA 36,6 %) a jedna Ž (2,3 %) (MONICA 30,1 %), podváhu mají dvě ženy (4,7 %). Krevní tlak v normě má 13 M (81,2 %) a 32 Ž (76,1 %), hypertenzi mají tři M (18 %) (MONICA 50,2 %) a deset Ž (23,8 %) (MONICA 37.3 %). Průměrná hodnota glykemie je u M 4,85 ± 0,40 mmol/l, u Ž 5,07 ± 0,72 mmol/l, inzulin M 3,15 ± 1,97 mlU/l, Ž 5,1 ± 3,74 mlU/l, fibrinogen M 2,34 ± 0,35 g/l, Ž 2,6 ± 0,43 g/l, kreatinin M 76,68 ± 14,15 umol/l, Ž 63 ± 9,23 umol/l, kyselina močová M 301,87 ± 48,47 umol/l, Ž 243,64 ± 54,33 umol/l, CRP M 0,49 ± 0,26 mg/l, Ž 1,66 ± 2,06 mg/l, celkový cholesterol M 4,5 ± 0,75 mmol/l (MONICA 5,29 ± 1,10 mmol/l) Ž 5,3 ± 1,11 mmol/l (MONICA 5,30 ± 1,06 mmol/l), HDL M 1,3 ± 0,21 mmol/l (MONICA 1,30 ± 0,34 mmol/l), Ž 1,7 ± 0,40 mmol/l (MONICA 1,64 ± 0,38 mmol/l), LDL M 2,8 ± 0,58 mmol/l (MONICA 3,97 ± 1,10 mmol/l), Ž 3,24 ± 0,83 mmol/l (MONICA 3,65 ± 1,12 mmol/l), TG M 0,8 ± 0,35 mmol/l, Ž 0,9 ± 0,44 mmol/l. Závěr: Výskyt RF KVO u cvičích jógu je nižší než v běžné populaci.
22
PREDIKTORY TERAPEUTICKÉ ÚSPĚŠNOSTI U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU – HRV Tomáš Divéky1 a Ján Praško1,2 1
Klinika psychiatrie LF UP a FN Olomouc 2 Psychiatrické centrum Praha
Úvod: Panická porucha je onemocnění, které výrazně omezuje plnohodnotný život jedince. Je charakterizována záchvaty poměrně intenzivní úzkosti, které však nebývají specifikovány na žádnou konkrétní událost. Projevuje se nejčastěji formou ataky, která trvá v průměru asi 30 minut. V průběhu panického záchvatu má nemocný pocit, že umírá, nebude schopen opustit prostor, ve kterém se nachází, ztrapní se apod. Další záchvaty paniky provází obvykle anticipační úzkost a postižený má pak tendenci se místům kde k panickému záchvatu došlo vyhýbat. Jako terapii nejčastěji volíme antidepresiva v kombinaci s kognitivně-behaviorální terapii nebo biofeedback. Cíle: Hlavním cílem studie je sledovat změny aktivity autonomního nervového systému (sympatiku a parasympatiku) u pacientů s panickou poruchou v rámci šesti týdenního terapeutického programu. Dalším cílem bylo zjistit, jestli bude docházet k významným změnám aktivity parasympatiku. Metody: Symptomatika panické poruchy a míra prožívané úzkosti se měřila pomocí diagnostických škál MINI, HAMA a HAMD. V rámci sledování prediktorů terapeutické úspěšnosti byla příslušnému pacientovi měřena aktivita ANS pomocí přístroje VarCor PF7. Soubor pacientů: Do studie bylo zařazeno celkově 19 pacientů s diagnózou panické poruchy, z toho 13 žen a 6 mužů, ve věkovém rozpětí 20–54 let. Soubor pacientů byl srovnán s kontrolní skupinou zdravých dobrovolníků. Výsledky: V dosavadním souboru došlo ke zlepšení u 42 % pacientů. Ukazuje se, že vyšší frekvence srdeční variability (charakteristické pro aktivitu parasympatiku) mají tendenci se snižovat, zejména u pacientů, u kterých nedochází k významným změnám adaptability ANS. Závěr: Studie potvrzuje možnou adaptační schopnost ANS u pacientů s panickou poruchou a snížení vyšších frekvencí srdeční variability u pacientů s menší adaptační schopností ANS. (Podpořeno projektem IGA MZ ČR NS 10301-3/2009) Reference: 1. Javorka, K. et al. : Variabilita frekvencie srdca. Osveta, Martin 2008. 2. Klein, E. et al. : Altered heart rate variability in panic disorder patients. Biol Psychiatry 1995; 37:18–24 23
SEXUÁLNÍ DYSFUNKCE U PACIENTŮ S KLINICKY IZOLOVANÝM SYNDROMEM RS Jana Doláková, Petr Kaňovský a Jan Mareš Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému (CNS) s prevalencí v České Republice 1 : 1000 obyvatel. Patří mezi nejčastější neurologická onemocnění invalidizující mladé osoby pod 40 let věku. Klinicky izolovaný syndrom (CIS) lze definovat jako náhle vzniklou neurologickou symptomatiku, u níž je vyloučena jiná etiologie obtíží a demyelinizaci podporuje nález na magnetické rezonanci a v mozkomíšním moku. Do dvou let od CIS jsou splněna McDonaldova diagnostická kritéria pro RS u 85 % pacientů, již je patrna aktivita zánětu v CNS a hovoříme o relaps-remitentní RS. Mnoho příznaků CIS přímo či nepřímo ovlivňuje lidskou sexualitu. Literární zdroje uvádějí výskyt sexuálních poruch u 65–90 % případů, z toho 75 % zaujímají muži, 50 % ženy. U mužů jde především o poruchy erekce, snížené libido, potíže s dosažením orgasmu, u žen jsou to poruchy sexuálního vzrušení, sexuální apetence, poruchy vyvrcholení. Metodika: Cílem studie bylo sledování výskytu sexuálních dysfunkcí u žen a mužů s klinicky izolovaným syndromem. Sběr dat probíhal formou strukturovaných mezinárodních dotazníků pro hodnocení sexuálních dysfunkcí. U mužů IIEF (International Index of Erectile Function), hodnotící výskyt a stupeň erektilní dysfunkce, orgazmické a poruchy sexuální touhy. U žen jsme použili upravenou verzi dotazníku IIEF, tedy FSFI (Female Sexual Function Index), který umožňuje zjistit jednotlivé typy sexuálních dysfunkcí u žen (poruchy sexuální touhy, dysparenurie, vaginizmus). Pacienty byl vyplněn příslušný dotazník, následovalo statistické zpracování a procentuální zhodnocení výskytu sexuálních dysfunkcí. Výsledky: Soubor zahrnoval 40 pacientů, z toho 30 žen ve věku od 21 do 48 let a 10 mužů ve věku od 24 do 51 let, splňující kritéria pro stanovení CIS. Míra sexuální dysfunkce se hodnotila pomocí 5bodové stupnice pro každé podtypy zvlášť. Odchylka ve smyslu velmi pravděpodobné sexuální dysfunkce byla prokázána téměř ve 45 %, u žen ve 49 %, u mužů ve 40 %. Častější výskyt byl prokázán u žen.
24
REVASKULARIZACE CHRONICKÉHO UZÁVĚRU FEMOROPOPLITEÁLNÍ OBLASTI: PRVNÍ VÝSLEDKY SROVNÁNÍ CHIRURGICKÉHO BYPASSU A SUBINTIMÁLNÍ REKANALIZACE
Jana Fialová1, Jiří Kozák2, Petr Utíkal1, Martin Köcher2, Jarmila Indráková1, Shankari Mathmakanthi2, Katherine Vomáčková3 a Lukáš Hrdina 2 1
II.Chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc Radiologická klinika LF UP a FN Olomouc 3 I.Chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc 2
Úvod: Ischemická choroba dolních končetin je ve více než 30 % zapříčiněna uzávěrovým postižením femoropopliteální (FP) oblasti na podkladě arteriosklerózy (80 %). Revaskularizaci v této oblasti lze provést klasicky chirurgicky metodou bypassu nebo intervenčně radiologicky metodou subintimální rekanalizací (SIR). Cíl: retrospektivní analýza zhodnocení střednědobých výsledků revaskularizace pomocí FP bypasssu nebo SIR. Zodpovědět na otázku, zda a v kterých indikacích může SIR plně nahradit FP bypass. Metodika: V období od ledna 2005 do dubna 2010 bylo provedeno 275 revaskularizací – 152 FP bypassů a 123 SIR. Klinickou indikací k výkonu byly klaudikace u 206 pacientů, kritická končetinová ischemie u 69 pacientů. Sledovali jsme bezprostřední pooperační průběh, technickou a klinickou úspěšnost. Výsledky: Technická úspěšnost v souboru SIR dosáhla 86,4 %, resp. 100 % u FP. Průchodnost FP byla 81,5 %, 72,1 % a 70,2 % po 1, 2 a 3 letech. Průchodnost SIR byla 58,4 %, 10,4 % a 41,9 % po 1, 2 a 3 letech. Ve srovnání mezi jednotlivými metodami je tříletá průchodnost FP 70,2 % v porovnání s 41 % u SIR. Nezaznamenali jsme závažné komplikace celkové ani místní v souvislosti s provedenými výkony, které by ovlivnily celkový výsledek a průchodnost revaskularizace. Závěr: SIR je jednoduchá a bezpečná metoda léčby chronických uzávěrů FP oblasti s vysokou technickou úspěšností, uspokojivou primární průchodností. Je alternativou chirurgické léčby u polymorbidních nemocných. Vzhledem k lepším dlouhodobým výsledkům je FP výhodnější pro pacienty s delším předpokladem přežití. (Práce byla zpracována s přispěním grantu LF_2010_19)
25
EPILEPSIE A SEXUÁLNÍ DYSFUNKCE, VZTAH K HLADINÁM POHLAVNÍCH HORMONŮ
David Franc, Rostislav Mařák, Michal Pohanka a Petr Kaňovský Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Cílem prezentované pilotní studie bylo zjištění přítomnosti sexuální dysfunkce u pacientů léčících se s epilepsií, se zaměřením na změnu hladiny pohlavních hormonů. Materiál a metody: Studie u dospělých pacientů dispenzarizovaných na specializovaném pracovišti. Byla analyzována demografická, anamnestická data u 38 pacientů (20 žen a 18 mužů), provedeno sexuologické vyšetření a stanovení hladin pohlavních hormonů chemiluminiscenční analýzou a RIA metodou. Výsledky: Ze zkoumaného souboru 38 pacientů byla sexuální dysfunkce zjištěna u 23 pacientů (60,1 %), více u žen (19), méně u mužů (4). Nebyl prokázán vliv věku na případný rozvoj sexuální dysfunkce. Z pohlavních hormonů byl nejvíce ovlivněný volný testosteron a sex hormone binding globulin. Závěr: Přítomnost sexuální dysfunkce významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s epilepsií. Stanovení hladiny pohlavních hormonů je moderní metoda používaná při diagnostice případné sexuální dysfunkce, díky které můžeme mimo jiné posoudit vliv antiepileptické medikace na rozvoj sexuální dysfunkce.
26
PREDIKTORY TERAPEUTICKÉ ÚSPĚŠNOSTI U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU – FMRI A. Grambal1, 2, 3, Z. Tüdös2, P. Frantis2, D. Kamarádová1, T. Divéky1, P. Hluštík3 a J. P. Praško1,4 1
Klinika psychiatrie LF UP a FN Olomouc Radiologická klinika LF UP a FN Olomouc 3 Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc 4 Psychiatrické centrum Praha 2
Úvod: Některé mozkové struktury u pacientů s úzkostnými poruchami reagují na běžné podněty abnormálně, úprava této „lokální“ dysfunkce často koreluje s klinickým zlepšením. V naši pilotní studii jsme se zabývali pacienty s dg. panická porucha, léčenými na PK FNOL. Část pacientů léčených pro panickou poruchu na terapii reaguje dobře, část je rezistentní. Našim cílem je na základě měřitelných biologických proměnných, korelovaných s psychodiagnostickými testy, predikovat nonrespondéry a analyzovat příčiny rezistence vůči léčbě. Dalším cílem je korelovat lokální změny aktivity mozku s klinickým obrazem. Metodika: 5 pacientů bylo metodou funkční magnetické rezonance fMRI vyšetřeno krátce po přijetí na psychoterapeutické oddělení a před propuštěním. Léčeni byli stávající medikací a kognitivně behaviorální psychoterapií jednou denně (celkově 25 sezení × 1 hod). Aktivačními úlohami byly akustická stimulace slovy zvyšujícími úzkost a vizuální stimulace emočními tvářemi s obdobným efektem. Dále byli na začátku a konci vyšetření pomocí HRV a EEG. Pacienti splňovali kritíéria MKN-10 a diagnóza byla potvrzena pomocí interview MINI. Byli hodnoceni na počátku, v průběhu a na konci škálami pro míru deprese (BDI), úzkosti (BAI) a celkového klinického dojmu (CGI), byla zkoumána míra disociace (DES). Výsledky: Výraznější aktivita po nepříjemných slovních a vizuálních podnětech ve srovnání s neutrálními byla pozorována konzistentně v oblasti cerebella, nezávisle na typu stimulace. Míra regionální hyperaktivity a psychopatologie se po terapii snížila. Závěr: Změny v regionální odpovědi cerebella na zatěžující podněty po léčbě mohou korelovat s klinickým obrazem Panické poruchy. Mozeček pravděpodobně hraje významnou roli při zpracování úzkosti u panické poruchy. Dosud jsme v obraze fMRI nenalezli prediktor odpovědi na léčbu. (Podpořeno IGA NS 10301-3/2009) Reference: Hoppenbrouwersa, S. S. et al. (2008) Brain Research Reviews 59, pp. 185–200. Sakai, Y., Kumano, H., et al. (2006) Neuroimage 33 (1), 218–226. 27
KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ HLADINY HEPCIDINU V KRVI DĚTSKÝCH PACIENTŮ S NESPECIFICKÝMI STŘEVNÍMI ZÁNĚTY METODOU ELISA Jiří Houda1, 2, Petr Džubák2, Eva Karásková1, Barbora Ludíková1, Dagmar Pospíšilová1 1
Dětská klinika LF UP a FN Olomouc Laboratoř experimentální medicíny při DK Olomouc
2
Úvod: Hepcidin je klíčovou molekulou v řízení metabolismu železa. Zvýšení hladiny tohoto malého peptidu je stimulováno zánětlivými cytokiny a působí inhibici absorpce železa (Fe) ze zažívacího traktu, především z duodena. U dětských pacientů s nespecifickými střevními záněty (IBD) může anémie závažně snižovat kvalitu života. Cílem této práce bylo (a) stanovit incidenci anémie u pacientů s IBD a určit laboratorní parametry této anémie a (b) stanovit přínos měření hladiny hepcidinu, pro-hepcidinu v diagnostice těchto pacientů. Pacienti a metody: Byla vytvořena databáze pacientů s IBD diagnostikovaných a sledovaných od roku 2005. Průběžně byly sledovány laboratorní výsledky (Hb, počet erytrocytů, MCV, MCH, hladiny sérového železa, feritinu, sTfR, CRP) a klinický nález (fyzikální vyšetření, dotazníková metoda hodnotící fyzickou aktivitu, počet pacientů s podanou transfuzí, klinický zhodnocení aktivity onemocnění dětským gastroenterologem). U části pacientů bylo provedeno kvalitativní měření hepcidinu a pro-hepcidinu z krve metodou ELISA (Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay), komerční kit firmy DRG Instruments, GmbH, Německo. Výsledky: Databáze nyní obsahuje 108 pacientů (62 chlapců, 46 dívek) ve věku 6–18 let (median 13 let). U 58 pacientů (54 %) zjištěna anémie (Hb < 120 g/l), závažná anémie (Hb < 100 g/l) u 11 pacientů (10 %). U 63 % dětí s anémií popisujeme mikrocytární anémii a u 62 % hypochromní anémii. Hladina S-Fe snížena u 60 %, feritin snížen u 55 %, zvýšený sTFR se vyskytl u 45 % pacientů. U 2 pacientů bylo pro závažnost anémie nutno podat transfúzi erytrocytů. Fyzickou aktivitu anémie ovlivnila u 7,4 % pacientů. Metodou ELISA bylo vyšetřeno 34 pacientů pro hepcidin, median naměřených hladin 79,4 ng/l (N: 13,3–54,4 ng/l.). Metodou ELISA pro pro-hepcidin bylo vyšetřeno 31 pacientů. Median naměřených hladin byl 274,2 (N: 58,9–158,1 ng/l). Závěr: Anémii jsme prokázali u 54 % pacientů s IBD a ve většině případů se jednalo o mikrocytární hypochromní anémii. Na rozvoji anémie u dětských pacientů s IBD se statisticky významně podílí zvýšená hladina hepcidinu. Nezjistili jsme statisticky významný vztah mezi hladinami hepcidinu a pro-hepcidinu. Doplnění
28
kvantitativního měření hladiny hepcidinu do souboru běžných laboratorních metod se jeví jako přínosné pro terapeutickou rozvahu u pacientů s nespecifickými střevními záněty.
29
ANALÝZA TRANSPLANTAČNÍHO REGISTRU FN OLOMOUC Z HLEDISKA VÝSKYTU MALIGNIT A EVALUACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ JEJICH VZNIKU
Lucie Kalinová1, Ondřej Májek2, Karel Krejčí3, Petr Bachleda1 1
II. Chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc 2 Institut biostatistiky a analýz MU Brno 3 III. Interní klinika LF UP a FN Olomouc
Úvod: Transplantace ledvin je metodou volby terapie renálního selhání u vybrané skupiny populace. Ačkoli došlo ke zlepšení krátkodobých výsledků transplantací, z dlouhodobého hlediska je osud transplantovaných ledvin i jejich příjemců nejistý. Vedle kardiovaskulárních chorob jsou u nemocných s funkčním štěpem stále častěji diagnostikována nádorová onemocnění, která představují významnou příčinu morbidity a mortality těchto nemocných. Metodika: V období 1986–2009 bylo v transplantačním centru FN Olomouc sledováno 603 pacientů, kteří podstoupili transplantaci ledviny. U všech pacientů byla provedena analýza údajů zdravotnické dokumentace, zaznamenávány byly parametry demografické (věk, pohlaví), imunologické (HLA status, hladina PRA, index kompatibility, krevní skupina), datum transplantace, příčina renálního selhání, délka hemodialyzační léčby před transplantací, typ imunosupresivní terapie a eventuální rejekce. U pacientů, u nichž byl zjištěn vznik maligního onemocnění po transplantaci ledviny, bylo zaznamenáno datum diagnózy a typ malignity. Zjištěné údaje byly konfrontovány s daty Národního onkologického registru. Srovnání výskytu maligních onemocnění ve sledované populaci a obecné populaci České republiky bylo provedeno vypočtením nepřímo věkově standardizované incidence, SIR (standartized indirect ratio). Hodnocení vlivu sledovaných parametrů na výskyt malignity po transplantaci ledviny bylo provedeno metodami univariantní a multivariantní analýzy. Výsledky: Ve sledované populaci bylo zjištěno maligní onemocnění u celkem 101 pacientů, u 52 (51,5 %) pacientů se jednalo o nemelanomový kožní karcinom. Stanovením SIR byla potvrzena vyšší incidence maligních onemocnění u pacientů po transplantaci ledviny ve srovnání s obecnou populací České republiky. Ze všech hodnocených parametrů se jako statisticky významné pro výskyt malignity ukázaly věk pacienta v době transplantace, délka hemodialyzační léčby před transplantací a typ imunosupresivní terapie. Závěr: V souvislosti s celosvětovým trendem zvyšování počtu provedených transplantací lze v budoucnosti předpokládat další nárůst výskytu nádorových onemocnění u transplantovaných pacientů. Je nutné zvážit aplikaci specifických screeningových programů, které by mohly přinést benefit v managementu uvedené problematiky. 30
PREDIKTORY TERAPEUTICKÉ ÚSPĚŠNOSTI U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU – QEEG Dana Kamarádová1, Ján Praško1, 2 1
Klinika psychiatrie LF UP a FN Olomouc 2 Psychiatrické centrum Praha
Úvod: Panická porucha je řazena do skupiny úzkostných poruch, u kterých je opakovaně prokazován zvýšený tonus periferního autonomního a periferního nerovového systému. Nicméně jen malé množství studií se věnuje sledování mozkové aktivity pomocí EEG. Kvantitativní EEG je neinvazivní metoda, jejímž principem je snímání elektrického biosignálu odrážejícího funkční aktivitu mozku. Ze získaného zápisu je vybráno několik bezartefaktových úseků, které jsou následně analyzovány pomocí rychlé Fourierovy transformace. Výsledkem je pak zisk odhadu zastoupení různých frekvencí napříč frekvenčním spektrem. Cíle: Primárním cílem naší práce je nalézt změny elektrické aktivity mozku u pacientů s panickou poruchou před a po 6týdenní léčbě na psychoterapeutickém oddělení FNOL. Sekundárním cílem je nalezení prediktorů terapeutické odpovědi pacientů s panickou poruchou na základě qEEG nálezů. Nálezy budou korelovány se zdravými kontrolami. Metody: Probandi jsou vybrání z pacientů, kteří jsou léčení na Psychoterapeutickém oddělení Psychiatrické kliniky FNOL s dg. Panické poruchy, a kteří jsou zařazeni do KBT skupiny. KBT probíhá skupinovou formou a za celý 6týdenní pobyt proběhne 25 hodin terapie. Diagnóza je stanovena pomocí kritérií dle MKN-10. Probandi podstupují vícekanálové EEG vyšetření v průběhu prvního a posledního týdne léčby. V těchto týdnech také pobíhá škálování pomocí testů HAM a HAMD. Dále jsou pacienti vyšetření pomocí psychodynamického testu M.I.N.I. Výsledky: Do této chvíle se nepodařilo získat EEG záznam u dostatečného množství pacientů, aby bylo možno dojít k jednoznačným závěrům. Očekávaným výsledkem je nález redukované beta aktivity a zvýšené delta, theta a alfa aktivity na počátku terapie1 a normalizace EEG grafu po 6 týdenní terapii u pacientů odpovídajících na KBT psychoterapii. Dále pak stanovení konkrétních změn na qEEG predikujících tuto odpověď. Závěr: Práce bude nadále pokračovat s cílem nalezení EEG korelátů predikujících terapeutickou odpověď. (Práce je podpořena projektem: IGA MZ ČR NS 10301-3/2009) Reference: 1. Quantitative EEG correlates of panic disorder; Psychiatry Research: Neuroimaging Section 68 (1996) 31–39; Verner J. Knott a kol. 31
MOLEKULÁRNE ZMENY A ICH KLINICKÝ VÝZNAM U AKÚTNEJ MYELOIDNEJ LEUKÉMIE S NORMÁLNYM KARYOTYPOM
Beáta Katrincsáková1, Tomáš Szotkowski1, Martina Divoká1, Milena Holzerová1, Jaromír Hubáček1, Jan Mužík2, Karel Indrák1, Marie Jarošová1 1
Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc 2 Institut biostatistiky a analýz MU Brno
Akútne myeloidné leukémie (AML) predstavujú heterogénnu skupinu hematologických malignít, ktoré patria s výnimkou akútnej promyelocytárnej leukémie k prognosticky najnepriaznivejším hematoonkologickým diagnózam. Cytogenetický nález a vek patria k najvýznamnejším prognostickým faktorom, ktoré u AML umožňujú do určitej miery rozvrstviť liečbu a pokúsiť sa ovplyvniť celkové nepriaznivé prežitie väčšiny pacientov. V tejto práci hodnotíme molekulárnu heterogenitu AML s normálnym karyotypom (NK). Ide o pacientov bez morfologických zmien chromozómov v dobe diagnózy, ktorí predstavujú až 40–45 % všetkých AML. Napriek homogénne stanovenej strednej cytogenetickej prognóze je pre AML s NK charakteristický výrazne variabilný klinický priebeh. Súčasné poznatky o molekulárnej báze AML predstavujú sľubné nástroje pre detailnejšiu stratifikáciu tejto skupiny AML do skupín s relatívne priaznivou až extrémne nepriaznivou prognózou, pričom molekulárne zmeny sú v procese leukemogenézy považované za príčinu ab-normálnych mechanizmov sebeobnovy, proliferácie a diferenciácie leukemických buniek. Naším cieľom je zhodnotiť, či podľa molekulárnej stratifikácie zvolený typ konsolidačnej liečby dokáže ovplyvniť celkové prežívanie našich pacientov a ich prežitie bez známok progresie ochorenia. V súbore 72 kuratívne liečených pacientov s de novo AML (38 žien a 35 mužov; medián veku pri diagnóze 55 rokov (22 až 72) sme zhodnotili molekulárnu heterogenitu AML s ohľadom na mutácie (mut) v génoch NPM1, FLT3, MLL, WT1 a hladinu expresie génu BAALC. Molekulárne analýzy boli vykonané na úrovni cDNA, resp. DNA metódami fragmentačnej analýzy a sekvenovania (NPM1mut, FLT3-ITD, WT1mut), kvantitatívnej RT-PCR (expresia BAALC), restrikčnej analýzy PCR produktov (FLT3/D835) a konvenčnej PCR (MLL/PTD). Distribúcia génových zmien je nasledovná: mutNPM1 56 % (40/72), FLT3-ITD 38 % (27/72), FLT3-D835 17 % (12/72), mutWT1 6 % (4/72), MLL-PTD 1 % (1/70) a vysoká expresia BAALC 30 % (21/70) s nálezom aspoň jedného molekulárneho markeru u 85 % (63/72) pacientov. Podrobná molekulárna stratifikácia nášho súboru a jej klinický význam bude sumarizovaný a diskutovaný v tomto príspevku. Predpokladáme, že poznatky o molekulárnej báze AML pomôžu zlepšiť liečebné výsledky u AML s NK a poskytnú potenciál pre cielenú liečbu. Nové lieky cielene zamerané na špecifické molekulárne defekty v kombinácii s chemoterapiou perspektívne zvýšia i nádeje na vyliečenie vyššieho počtu pacientov. (Grantová podpora: MSM 6198959205 a IGA MZ ČR NR/9481-3) 32
ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDCA PRAVDEPODOBNE NESÚVISÍ S VÝSKYTOM RECIDÍV ISCHEMICKEJ CIEVNEJ MOZGOVEJ PRÍHODY
Michal Kováčik1, 4, Štefan Madarász1, Daniel Bartko1, 2, Barbora Bunová1, Jana Rohaľová1, Michal Pešta3, Michal Král4, Roman Herzig4, Petr Kaňovský4 1
Neurologická klinika, Ústredná vojenská nemocnica, Ružomberok, Slovenská republika, 2 Ústav medicínskych vied, neurovied a vojenského zdravotníctva, Ružomberok, Slovenská republika, 3 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, MFF UK v Praze, Česká republika, 4 Iktové centrum, Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc, Česká republika Úvod: Ischemická choroba srdca (ICHS) je hlavnou príčinou dlhodobej mortality u pacientov po ischemickej cievnej mozgovej príhode (iCMP), ale jej vzťah k výskytu recidív iCMP je nejasný. Cieľom štúdie je posúdiť súvis medzi výskytom recidív iCMP a ICHS, prípadne ďalšími rizikovými faktormi (RF). Metodika: V nemocničnej, retrospektívnej štúdii pozostával súbor zo 191 pacientov, 106 v skupine 1 – pacienti s prvou iCMP (48 mužov; vek 37–88, priemerný vek 70,7±12,5 rokov) a 85 v skupine 2 – pacienti s recidívou iCMP (36 mužov; vek 46–94, priemerný vek 88,0±9,6 rokov). Sledoval sa výskyt ICHS a výskyt iných rizikových faktorov (vek, pohlavie, arteriálna hypertenzia, fibrilácia predsiení, diabetes mellitus, plazmatická hladina celkového cholesterolu, triacyglycerolu, LDL a HDL cholesterolu, body mass index, viac ako 50% stenóza a. carotis interna). Na štatistické vyhodnotenie vzťahu medzi výskytom recidív iCMP a ICHS a ďalšími RF bola použitá logistická regresia. Výsledky: V tejto štúdii nebol preukázaný signifikantný súvis medzi výskytom recidív iCMP a ICHS. Z ostatných sledovaných RF jedine vek preukázal štatisticky významný vzťah k recidívam iCMP (OR 1,04, 95 % CI: 1,02–1,07). Záver: ICHS podľa prevedenej retrospektívnej štúdie nemá vplyv na výskyt recidív iCMP. Pre potvrdenie tohto tvrdenia je nevyhnutná realizácia prospektívnej štúdie s väčším počtom pacientov. (Podporené grantom GAUK B-MAT 49809)
33
KOGNITÍVNE A BEHAVIORÁLNE PORUCHY U PACIENTOV S ROZTRÚSENOU SKLERÓZOU
Katarína Obereignerů1, Radko Obereignerů2, Vladimíra Sládková1, Jan Mareš1 a Petr Kaňovský1 1
Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc 2 Katedra psychologie FF UP
Úvod: Roztrúsená skleróza (RS) je chronické autoimúnne ochorenie nervového systému. Považuje sa za najčastejšiu príčinu invalidizácie pacientov v mladom veku. Okrem postupne narastajúceho neurologického deficitu je často už v preklinickom štádiu v roznej miere znateľná prítomnosť kognitívnych i behaviorálnych porúch, ktoré sa významnou mierou podieľajú na kvalite života pacientov. Cieľ: Zistiť, aký je výskyt neuropsychiatrických symptómov u pacientov s RS, sledovaných v špecializovanej ambulancii Centra pre diagnostiku a terapiu RS. Ďalej porovnať a zhodnotiť prítomnosť, resp. vzťah kognitívnej a behaviorálnej dysfunkcie u jednotlivého pacienta RS, so zohľadnením formy RS. U všetkých pacientov bola diagnóza stanovená v súlade s renovovanými McDonaldovými kritériami (2001). Súbor pacientov a metodika: Súbor tvorí t. č. 15 pacientov, 7 mužov a 8 žien. Priemerný vek 33,9 (SD±11,69) rokov, priemerná hodnota EDSS 3,3 (±SD 2,11), trvanie ochorenia v priemere 82 mesiacov. Pacienti absolvovali komplexné psychologické vyšetrenie. Okrem klinického vyšetrenia boli ďalej použité nasledovné testové metódy: Krátky test všeobecnej inteligencie (KAI), exekutívny test Hanojskej veže (ToH), pozornostný Test cesty (TMT) a sluchový sčítačí test (PASAT), Minnesotský osobnostný inventár (MMPI-2) a dotazník kvality života (WHOQOL). U pacientov sme zohľadnili i aktuálnu liečbu, prítomnosť alebo neprítomnosť ataky a formu RS. Výsledky a závery: Zistili sme, že rozsah a závažnosť kognitívnych deficitov štatisticky signifikantne koreluje s dĺžkou trvania ochorenia a počtom aták. Najviac postihnuté sú exekutívne funkcie a to i u pacientov s krátkym trvaním ochorenia. Ďalej sme zistili, že výsledky testov, pri ktorých administrácii je použitý vizuálny podnetový materiál, súvisia s výskytom a závažnosťou retrobulbárnej neuritídy. Preto je ich použitie v praxi často limitované. Ďalej sme zistili štatisticky významne vyšší výskyt behaviorálnych symptómov úzkosti a depresie u pacientov s RS. Sklon k afektívnej labilite sa odráža v symptómoch zachytených škálou Hypománie v MMPI-2. Závažnosť behaviorálnych symptómov koreluje so subjektívnym hodnotením kvality života s RS, ale okrem depresie pri atake, nekoreluje s neurologic-
34
kým postihnutím. Počiatočné pracovné tempo pacientov s RS sa významne nelíši od normatívnej skupiny, dochádza však k rýchlejšiemu vyčerpaniu, následnému spomaleniu pracovného tempa a objavujú sa chyby vo výkonových testoch.
35
ÚLOHA ADRENOMEDULLINU A GALANINU U PACIENTŮ S REKURENTNÍ VASOVAGÁLNÍ SYNKOPOU: STUDIE PŘÍPADŮ A KONTROL Jiří Plášek1, Vlastimil Doupal2, Jana Fürstová3, Kristián Šafarčík4, Ludmila Nováčková5, Alena Krnáčová5, Zuzana Hrabovská1, Arnošt Martínek1 1
Interní klinika FNsP a FZS OU Ostrava I. Interní klinika LF UP a FN Olomouc 3 Ústav Informatiky Akademie věd ČR, Praha 4 Centrum laboratorní diagnostiky FNsP Ostrava 5 Ústav klinické biochemie FNsP Ostrava 2
Úvod: Je známo, že ortostatické změny jsou schopny vyvolat změny plazmatických hladin vazoaktivních peptidů, hormonů a katecholaminů1. Zatím není dostatek informací o konkrétních účincích u jednotlivých klinických jednotek. Cíl práce: V naší studii jsme testovali hypotézu, je-li u 14 pacientů s rekurentní vasovagální synkopou rozdílný sekreční vzorec pro adrenomedullin a/nebo galanin ve srovnání se 14 zdravými jedinci. Metody: V průběhu 35minutového head-up tilt testu byly u každého subjektu hodnocení odebrány celkem 3 vzorky krve v různých fázích testu v závislosti na vývoji synkopy u případů ev. v přesných časových intervalech u kontrol. Výsledky byly zhodnoceny neparametrickým Kruskal-Wallisovým testem, výsledky na hladině významnosti p < 0.05 byly hodnoceny jako statisticky významné. Výsledky: Srovnání mediánu plazmatických hladin adrenomedullinu/galaninu mezi případy a kontrolami ze všech tří odběrů neprokazuje signifikantní významný rozdíl (p = 0,9162). Dále byly srovnány úrovně sklonu křivek mezi prvním a druhým, dále druhým a třetím měřením pro oba peptidy. Významný rozdíl ve sklonu mezi prvním a druhým měřením byl prokázán u galaninu (p= 0,0415), ostatní výsledky byly statisticky nesignifikantní. Závěr: Potvrdili jsme, že u pacientů s rekurentní vasovagální synkopou je odlišný sekreční vzorec galaninu ve srovnání se zdravými jedinci v průběhu head-up tilt testu. Naše výsledky jsou v parciální kontradikci k výsledkům autorky Bondanelli2. Galanin může být součástí inegrovaného systému odpovědi na ortostatický stres, nesignifikance výsledků pro adrenomedullin je možná způsobena nedostatečně velkým souborem pacientů. Použitá literatura: 1. Sander-jensen K. et al. Am. J. Physiol.; 251: 742–748, 1986 2. Bondanelli et al. Metabolism 52(3): 315–21, 2003
36
PARKINSONOVA NEMOC – KLINICKÉ SUBTYPY A JEJICH LIKVOROVÝ KORELÁT Hana Přikrylová Vranová1, Jan Mareš1, Petr Hluštík1, Martin Nevrlý1, David Stejskal2, Jana Zapletalová3, Petr Kaňovský1 1
Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Oddělení laboratorní medicíny, Středomoravská nemocniční a. s., Prostějov 3 Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc
2
Úvod: Klinická manifestace Parkinsonovy nemoci je velmi heterogenní. Tato heterogenita vedla již mnohokrát ke snaze zařadit pacienty do jednotlivých klinických podskupin, což by mohlo vést k lepšímu pochopení patogeneze, zlepšení cílené terapie a lepšímu prognostickému úsudku. Cílem této studie bylo vyšetřit mozkomíšní mok u pacientů s Parkinsonovou nemocí a zjistit vztah mezi hladinami neurodegenerativních markerů v mozkomíšním moku (tau protein, beta-amyloid1–42 a index tau/beta) a klinickým subtypem. Metodika: Hladina neurodegenerativních markerů v likvoru byla stanovena u 48 pacientů s Parkinsonovou nemocí (PD) a u kontrolní skupiny, kterou tvořilo 19 jedinců. Pacienti s PD byly rozděleni do 3 poskupin – s brzkým začátkem, tremordominatní forma (TD-PD) a non-tremor dominantní forma (NT-PD) – dle již dříve publikované klasifikace. Výsledky: U pacientů s NT-PD byla prokázána signifikantně vyšší hladina tau proteinu a indexu tau/beta oproti ostatním vyšetřovaným skupinám. Závěr: Signifikantně vyšší hladina tau proteinu a indexu tau/beta u pacientů s NT-PD by mohlo svědčit o počínajících změnách asociovaných s kognitivním postižením, i když jsou tito pacienti ještě bez klinických známek kognitivního deficitu.
37
EKOS – REKANALIZACE AKUTNÍHO UZÁVĚRU INTRAKRANIÁLNÍ TEPNY POMOCÍ INTRAVASKULÁRNÍHO ULTRAZVUKU
Martin Roubec1, David Školoudík1, Martin Kuliha1, Michal Bar1, Václav Procházka2, Tomáš Jonstza2, Jan Krajča2, Daniel Czerný2 1
Neurologická klinika FNsP Ostrava Radiodiagnostický ústav FNsP Ostrava
2
Úvod: Systém EKOS je zařízení pro intravaskulární aplikaci farmak s možností akcelerace trombolýzy pomocí ultrazvuku. Pro mozkovou cirkulaci se využívá se endovaskulární 3F mikrokatétr EkoSonic s generátorem ultrazvukových vln o frekvenci 2,05–2,35 MHz. Metodika: Od srpna 2009 jsou do pilotní studie prospektivně zařazováni všichni pacienti splňující kritéria pro podání systémové trombolýzy (ST) a přijati na iktovou jednotku FN Ostrava s akutním uzávěrem kmene a. cerebri media (ACM) nebo a. basilaris (AB). Dalšími vstupními kritérii bylo 1) přetrvávající uzávěr tepny i po podání ST prokázáný pomocí angiografie, 2) zahájení léčby EKOS systémem do 8 hodin od začátku příznaků, 3) podpis informovaného souhlasu. U všech pacientů bylo hodnoceno neurologický deficit pomocí NIHSS škály při přijetí, po ukončení ST, po ukončení terapie EKOS systémem, po 24 hodinách a 7 dnech, rekanalizace tepny po ukončení terapie EKOS systémem, výskyt intracerebrálního krvácení na kontrolním CT mozku po 24 hodinách a soběstačnost pacienta po 3 měsících pomocí modifikované Rankinovy škály (mRS). Výsledky: Do pilotní studie byli zatím zařazeni 4 pacienti (3 muži, 1 žena, věk 60,5±2,9 let), vstupní NIHSS 17–33 (medián 18). 2 pacienti měli okluzi ACM, 2 pacienti uzávěr AB. U 2 pacientů došlo k plné rekanalizaci tepny po terapii EKOS systémem. Medián NIHSS při ukončení terapie EKOS systémem byl 18, po 24 hodinách 7,5 a po 7 dnech 5,5. U žádného z pacientů nebylo detekováno ICH na kontrolním CT mozku po 24 hodinách. Po 3 měsících byl medián mRS 2,5, 3 pacienti dosáhli soběstačnosti (mRS =< 3). Závěr: Systém EKOS je novou možností rekanalizační terapie u pacientů s okluzí mozkové tepny.
38
MARKERY ZÁNĚTU A NEURODEGENERACE V LIKVORU PACIENTŮ S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU MOZKOMÍŠNÍ
Vladimíra Sládková, Jan Mareš, Petr Hluštík a Petr Kaňovský Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Roztroušená skleróza mozkomíšní je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, které postihuje především mladé lidi ve věku 20–40 let s incidencí kolem 150/100 000 obyvatel v naší republice. Na počátku v etiopatogenezi onemocnění převládá zánětlivá složka, postupně narůstá podíl neurodegenerace. Základní metodou k posouzení intenzity zánětu a stupně neurodegenerace je vyšetření mozkomíšního moku. Cíl: Pokusit se najít rozdíly v hodnotách zánětlivých a degenerativních likvorových markerů mezi jednotlivými formami RS. Soubor a metodika: Byl vyšetřen soubor 258 pacientů – 120 s RS a 138 kontrol s jinými nezánětlivými onemocněními CNS (iktus, migréna, vertebrogenní algický syndrom). Skupinu pacientů s RS tvořilo 89 žen a 31 mužů průměrného věku 43,7 let, z toho 29 po CIS, 77 s remitentně-relabující formou RS (RRMS), 8 v sekundární progresi (SP) a 6 s primární progresí (PP). Byla vyšetřena intrathekální syntéza – QIgG a počet oligo IgG pásů, integrita hemato-likvorové bariéry – Q albuminu a prealbumin, markery zánětu – CRP, C3 a C4 složka komplementu, alfa-1-antitrypsin, orosomucoid, beta-2-microglobulin, transferin a haptoglobin, a markery neurodegenerace – cystatin C, beta-amyloid, tau-protein, APO-AI, APO-B a neuron-specifická enoláza. Výsledky: Byly nalezeny rozdíly v hodnotách cystatinu C– snížené hodnoty u RRSM a především u PP. Nejvyšší intrathekální syntéza daná QIgG byla zaznamenána u PP, vyšší hodnoty oligo IgG pásů po CIS a PP. Jiný statisticky signifikantní rozdíl v hodnotách jednotlivých vyšetřených markerů mezi nimi nebyl nalezen. Závěr: Snížení hodnoty cystatinu C je známkou proteolýzy neboli neurodegenerace, a byla očekávaně nalezena u PP. Nižší hodnoty cystatinu C u RRMS mohou potvrzovat hypotézu o přítomnosti neurodegenerace již na počátku onemocnění.
39
FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO SARKOIDÓZY A SMĚRUJE ONEMOCNĚNÍ K PROGNOSTICKY PŘÍZNIVĚJŠÍM FORMÁM
Anna Sťahelová1, František Mrázek1, Eva Kriegová1, Beáta Hutyrová2, Zuzana Kubištová1, Vítězslav Kolek2 a Martin Petřek1 1
Laboratoř imunogenomiky a proteomiky, Ústav imunologie LF UP Olomouc 2 Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc
Úvod: Sarkoidóza je systémové granulomatózní onemocnění s genetickou složkou, které postihuje nejčastěji plíce. Klinická manifestace sarkoidózy je různorodá; akutní forma nemoci s příznivou prognózou se označuje jako Löfgrenův syndrom (LS). V celogenomové asociační studii (GWAS) byla nedávno popsána souvislost variant genu pro regulační molekulu buněčného dělení a apoptózy „annexin A11“ (ANXA11) s vnímavostí k sarkoidóze. Cíle: 1) Potvrdit souvislost „klíčového“ funkčního polymorfismu ANXA11 rs1049550 se sarkoidózou a ověřit tak výsledky GWAS v české populaci; 2) Zhodnotit vztah uvedené varianty ke konkrétním klinickým fenotypům sarkoidózy. Pacienti a metody: Do studie bylo zahrnuto 245 pacientů se sarkoidózou a 254 zdravých kontrolních jedinců. Polymorfismus ANXA11 rs1049550 C/T (R230C) byl vyšetřován metodou qRT-PCR s využitím „TaqMan“ sond. Výsledky: Frekvence alely ANXA11*T byla signifikantně nižší u pacientů se sarkoidózou (35 %) oproti kontrolám (42 %, p = 0,04; OR = 0,77; 95 %CI = 0,59– 0,99). Riziko onemocnění klesalo s počtem kopií ANXA11*T v genotypu (efekt „genové dávky“). Alela ANXA11*T byla méně četná u pacientů s postižením plicního parenchymu (RTG stádia II–IV) ve srovnání s pacienty s izolovaným postižením hilových uzlin (RTG stádium I; p = 0,01). „Protektivní“ efekt alely T byl patrný i při subanalýze podle LS: výskyt homozygotů TT byl častější mezi pacienty s prognosticky příznivějším LS (21 %) ve srovnání s ostatními pacienty (7 %; p = 0,02; OR = 0,31). Závěry: V české populaci jsme potvrdili, že genová varianta ANXA11 rs1049550*T je asociována s nižším rizikem onemocnění sarkoidózou. Navíc jsme zjistili, tato alela může onemocnění směrovat k prognosticky příznivějším formám. Mechanismus, jakým se gen ANXA11 a jeho varianty uplatňují u sarkoidózy, bude nepochybně předmětem dalšího výzkumu. (Grantová podpora: MSM6198959205; IGA UP projekt č. LF_2010_008)
40
FETOMATERNÁLNÍ HEMORAGIE PŘI VAGINÁLNÍM PORODU A PŘI PORODU CÍSAŘSKÝM ŘEZEM
Martina Studničková1, Marek Ľubušký1, Marta Ordeltová2 1
Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc 2 Ústav imunologie LF UP a FN Olomouc
Úvod: Fetomaternální hemoragie (FMH) je stav, kdy dochází k průniku krve plodu do mateřské cirkulace, nejčastěji při porodu. FMH může být příčinou erytrocytární aloimunizace matky. RhD negativním ženám je proto po porodu RhD pozitivního plodu preventivně aplikován anti-D imunoglobulin. V současnosti je však podáván paušálně a v mnohem větších dávkách, než je skutečně potřeba. Naopak přibližně u 1 % porodů dochází k excesivní FMH, kdy je nutné podat dávku větší. Možnost spolehlivě detekovat FMH a přesně určit její objem umožní provádět prevenci RhD aloimunizace lépe a levněji. Anti-D imunoglobulin by bylo možné podávat jen ve skutečně indikovaných případech a jen v dávce nezbytně nutné pro prevenci RhD aloimunizace. Přesnou kvantitatifikaci objemu FMH poskytuje analýza průtokovou cytometrií. Cíl: Stanovit incidenci excesivní fetomaternální hemoragie u vaginálních porodů a u porodů císařským řezem a určit rizikové faktory, které k excesivní FMH vedou. Výsledky: Doposud byla na Porodnicko-gynekologické klinice FNOL fetomaternální hemoragie vyšetřena u celkem 1445 žen po vaginálním porodu či porodu císařským řezem. FMH více než 2,5 ml se vyskytla u 34 rodiček (2,35 %). Pouze u 7 pacientek (0,48 %) přesáhla FMH 5 ml, z toho 4 pacientky porodily císařským řezem, 1 pomocí vakuumextraktoru, u zbylých 2 pacientek se jednalo o spontánní vaginální porod. Závěr: Zjistili jsme, že v našem souboru se fetomatrnální hemoragie o objemu více než 5 ml vyskytuje u 0,48 % porodů. Jako výrazný rizikový faktor se jeví porod císařským řezem. U zbylých 99,52 % případů je FMH méně než 5 ml, u 97,65 % dokonce méně než 2,5 ml. Stanovením FMH u RhD negativních matek po porodu RhD pozitivního plodu pomocí průtokové cytomterie bychom mohli snížit dávku paušálně podávaného anti-D imunoglobulinu a tím výrazně šetřit náklady na prevenci RhD aloimunizace. Naopak při excesivní FMH nám průtoková cytometrie umožní dávku anti-D imunoglobulinu cíleně zvýšit. (Studie byla podpořena grantem IGA MZ NS-10311-3/2009)
41
VLIV BOTULOTOXINU A NA AKTIVACI KORTEXU U PACIENTŮ LÉČENÝCH PRO SPASTICITU VZNIKLOU V DŮSLEDKU ISCHEMICKÉHO IKTU
Tomáš Veverka, Petr Hluštík a Petr Kaňovský Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Úspěšná léčba abnormálního svalového hypertonu botulotoxinem zřejmě ovlivňuje všechny etáže nervového systému od periferie až k mozkovému kortexu. Příkladem jsou např. změny mozkových evokovaných potenciálů při léčbě cervikální dystonie nebo spasticity. Funkční MR při provádění nebo představě pohybu dokáže přesněji lokalizovat mozkové struktury související s efektem léčby fokální spasticity po cévní mozkové příhodě (CMP) botulotoxinem. Metodika: Vyšetřovali jsme dvě nezávislé skupiny pacientů s fokální spasticitou – 1. mladí pacienti po CMP s plegií a spasticitou ruky (2 muži, 2 ženy) a 2. starší pacienti po CMP s parézou a spasticitou ruky (5 mužů, 1 žena). Mozkový motorický systém byl mapován pomocí funkční MR mozku při provádění motorické úlohy postiženou končetinou (1. myšlený pohybu prstů, 2. skutečný pohyb prstů). Vyšetření bylo opakováno dvakrát, vždy před a 4 týdny po aplikaci injekci BTX do svalů spastické končetiny. Skupina 2 byla vyšetřena ještě potřetí s odstupem 7 týdnů od druhého vyšetření. Změna charakteru spasticity byla hodnocena pomocí modifikované Ashworthovy škály (MAS). Po stranovém převrácení obrazových dat mozků s lézí pravé hemisféry byla fMR skupinová data zahrnující celý mozek statisticky vyhodnocena pomocí lineárního modelu. Efekt léčby byl testován pomocí lineárních kontrastů. Výsledky: Léčba BTX snížila spasticitu v obou vyšetřovaných skupinách. Funkční MR data před i po léčbě BTX ukázala aktivaci kontralaterálního motorického kortexu a bilaterálního premotorického a suplementárního motorického kortexu během myšleného nebo skutečného pohybu. Před léčbou byla aktivace motorického systému abnormálně rozsáhlá a bilaterální, léčbou došlo k částečné a dočasné normalizaci obrazu aktivace. Kontrast pre– > post-BTX prokázal signifikantní snížení aktivace jak ve standardních součástech motorického systému (skup. 2: primární motorická a somatosenzorická kůra, premotorická kůra), tak v oblastech, které souvisejí s motorických učením (skup. 1: zadní cingulum) a komplexním plánováním (skup. 2: dorzolaterální prefrontální kortex) spíše než s vlastním prováděním pohybu. Shrnutí: Naše pilotní studie shodně ukazují, že snížení fokální spasticity po CMP může doprovázet změna aktivace struktur na různých úrovních hierarchie kortikálního motorického systému, který participuje na plánování a řízení pohybu. (Grant IGA MZ ČR NR9920-4/2008) 42
INCIDENCE, ETIOLOGIE A ZÁVAŽNOST LÉKY INDUKOVANÉ AKUTNÍ PANKREATITIDY
Ivona Vinklerová 1, Martin Procházka1, Karel Urbánek2 a Vlastimil Procházka1 1
II. interní klinika LF UP a FN Olomouc 2 Ústav farmakologie LF UP Olomouc
Cíle: Cholelitiáza a alkohol představují více než 60 % všech příčin akutní pankreatitidy (AP). Rostoucí incidence AP byla pozorována v souvislosti se zvýšeným předepisováním léků, které mohou potenciálně indukovat toto onemocnění. O klinickém průběhu, závažnosti, etiologii a podílu léky indukované AP jsou jen omezené zprávy. Cílem naší studie bylo určit incidenci, etiologii a závažnost léky indukované AP. Metodika: Byla provedena retrospektivní analýza všech případů AP pacientů hospitalizovaných ve FNOL v letech 2006 a 2007. Všechny případy AP byly retrospektivně přehodnoceny. Zdrojem byly údaje z počítačového informačního systému FNOL. Do analýzy byly zahrnuty jen případy, jejichž záznamy splňovaly aktuální diagnostická kritéria a kritéria hodnocení závažnosti AP. Pro posouzení případů AP indukované léky byla použita WHO pravděpodobnostní stupnice kauzality. Výsledky: Bylo hodnoceno 170 ověřených případů AP, které splňovaly vstupní kritéria. Ve vybrané kohortě bylo 91 (53 %) mužů a 79 (49 %) žen průměrného věku 57 let (5–91 roků). Etiologie AP byla v 53 % biliární a ve 31 % alkoholem – indukovaná, ve 12 % jiná určená a ve 4 % nebyla stanovena. Léky indukovaná AP byla třetí nejčastější (5,3 %). Příčinnými léky byly: azathioprin, mesalazin, dexamethazon, ramipril, mykofenolát mofetil, cytarabin a valproat. Nejčastěji postiženými byly mladé ženy léčené pro Crohnovu nemoc. Mortalita celé kohorty 170 případů AP dosáhla 7,45 %, v podskupině léky indukované AP nebylo úmrtí zaznamenáno. Podle kritérií zobrazovacích a laboratorních metod se závažnost onemocnění léky indukované AP od jiných nelišila. Závěry: Léky indukovaná AP je opomíjenou diagnózou. Nejčastěji postihuje mladé osoby, ženského pohlaví, léčené pro nespecifické střevní záněty nebo jiné imunokompromitující choroby. Podle stávajících kriterií závažnosti AP se léky indukovaná od jiných neliší.
43
KOGNITIVNÍ A BEHAVIORÁLNÍ PROBLEMATIKA U PACIENTŮ S EPILEPSIÍ – PILOTNÍ PROJEKT
Viktor Weiss, Radko Obereignerů, Roman Herzig a Petr Kaňovský Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Epilepsie je časté onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. U pacientů s epilepsií se vyskytují psychické poruchy častěji než v běžné populaci. Cílem studie bylo zmapování výskytu vybraných symptomů v oblasti kognitivní a behaviorální nebo v osobnostní složce u pacientů s diagnostikovanou epilepsií. Soubor pacientů a metodika: Soubor tvořilo celkem 26 pacientů s epilepsií (18 mužů s průměrným věkem 44,6±14,9 let a 8 žen s průměrným věkem 36,0±13,8 let). U všech pacientů bylo provedeno komplexní psychologické vyšetření a pro kvantifikaci získaných údajů byl administrován Minnesotský multifázový osobnostní inventář MMPI-2 pro posouzení aktuálního psychického stavu a k zachycení základních osobnostních charakteristik. Administrace inventáře byla provedena vždy během hospitalizace, tj. v rámci diagnostického pobytu. Získaná data byla porovnána s údaji známými u standardizační skupiny inventáře MMPI-2, tvořenou 650 osobami. Ke statistickému vyhodnocení byl použit t-test. Výsledky: U pacientů s epilepsií bylo oproti členům standardizační skupiny inventáře MMPI-2 nalezeno signifikantně vyšší zastoupení symptomů ve škálách hypochondrie, deprese, konverzní hysterie, psychastenie, schizofrenie, hypomanie a sociální introverze (ve všech případech p < 0,01). Závěr: Adekvátní diagnostika, diferenciální diagnostika a léčba psychických poruch u nemocných s epilepsií je pro kvalitu jejich života obdobně významná jako kompenzace epileptických záchvatů.
44
SEKCE TEORETICKÝCH A PRE-KLINICKÝCH OBORŮ
IMPROVING THE PUBLIC HEALTH DELIVERY SYSTEM – A TOOLS FOCUS ON COMPETENCE
Olubunmi Arogunmati Graduate School, Brunel University, Uxbridge, West London, United Kingdom “It takes a system that is competent to handle routine public health situations to handle the emergencies”2 Public Health Delivery Systems need to be constantly evaluated to ensure that they remain fit for purpose. This challenge is further compounded by the lack of clarity about what public health is and consequently what its system should be8.This study seeks to review the public health delivery system using England as a case study along its components and their integration into the health system and other influencing sectors9 from a structural capacity perspective6. Competence in this case is defined as the capability to perform5 as such having a link to outcome. This work is part of an internship3. To this end, a hermeneutic model combining a case study, systems theory and interpretative perspectives1 is used supported by the use of systematic reviews4 and interviews with experts7. As such, the methodology involved a combination of systematic and purposive approaches7. Preliminary results show that existing system tools do have a role to play in assessing competence and this concept could have implications in contributing to enhancing public health delivery system performance. The outcome is expected to contribute to public health delivery system evaluation and effectiveness. References 1. Anaf S, Drummond C, Combining Case Study Research and Systems Theory as Heuristic Model, Qualitative Health Research, Vol. 17, No. 10, 1309–1315 (2007) DOI: 10.1177/1049732307308946 2. Baker EL, Koplan JP. 2002. Strengthening the nation’s public health infrastructure: historic challenge, unprecedented opportunity. Health Aff. 21(6): 15–27 3. Bryman A, Bell E, Business Research Methods , 2nd Ed, Oxford, Oxford University Press 2008 4. Centre for Reviews and Dissemination, University of York, 2009 – CRD Guidance for Undertaking Reviews in Healthcare 5. Dictionary.com. competence. Merriam-Webster‘s Dictionary of Law. Merriam-Webster, Inc. http://dictionary.reference.com/browse/competence (accessed: March 22, 2010). 6. Handler A, Issel M, Turnock B. A conceptual framework to measure performance of the public health system. Am J Public Health 2001; 91: 1235–9. 7. Patton, MQ (1990). Qualitative evaluation and research methods (2nd ed.). Newbury Park, CA: Sage Publications
47
8. Verweij M, Dawson A, 2009, Ethics, Prevention and Public Health– Issues in Biomedical ethics, Oxford University Press 2007, ISBN 0199290695, 9780199290697 9. World Health Organization, Commission for Social Determinants of Health: Closing the Gap in the Generation Health Equity through Action on the Social Determinants of Health (2008). Available at http://www.who.int/social_determinants/thecommission/finalreport/en/index.html
48
PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE JAKO NÁSTROJ PRO MONITOROVÁNÍ FOSFORYLACE PROTEINU CRKL A SRC KINÁZ U PACIENTŮ S CHRONICKOU MYELOIDNÍ LEUKÉMIÍ
Lenka Calábková1, Renáta Mojzíková1, Edgar Faber2, Vladimír Divoký1, 2 1 Ústav biologie LF UP Olomouc Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc
2
Chronická myeloidní leukémie (CML) je onemocnění, které je asociováno se vznikem tzv. Filadelfského chromozómu (Ph) a vysokou konstitutivní aktivitou Bcr-Abl tyrozinové kinázy (TK), která je nezbytná a dostačující pro nádorovou transformaci buňky1. Specifické inhibitory tyrozinkináz (TKI) představují v současnosti první volbu při léčbě pacientů s CML. V naší laboratoři jsme vyvinuli funkční in vitro test, který nám umožňuje sledovat míru účinnosti TKI v inhibici Bcr-Abl TK. Metodika je založena na inkubaci izolovaných leukocytů v přítomnosti TKI a následné detekci intracelulárních hladin aktivovaných resp. fosforylovaných forem cílových molekul Bcr-Abl TK, především proteinu Crkl (specifický substrát Bcr-Abl TK) a kináz rodiny Src (SFK). Aktivace SFK je asociována s progresí onemocnění a rezistencí na léčbu. Velice efektivním a rychlým nástrojem pro monitorování fosforylace cílových proteinů Bcr-Abl TK (především proteinu Crkl) a kináz rodiny Src (SFK) se stala průtoková cytometrie. Tato metoda je ve srovnání s western blotem materiálově, časově i finančně méně náročná a navíc umožňuje kromě kvalitativního zhodnocení i velmi cennou kvantifikaci výsledků. Pomocí in vitro funkčního testu sensitivity leukocytů na TKI, který koreluje s průběhem onemocnění2, 3, lze velmi účinně nejen predikovat odpověď nemocného na léčbu těmito TKI, ale zejména včasným odhalením nastupující rezistence na léčbu přispět k rozhodování o léčbě s cílem dosáhnout a udržet optimální léčebnou odpověď a zabránit progresi onemocnění4, 5. (Podpořeno granty NS9949-2, MSM6198959205 a výzkumným grantem společnosti Bristol-Myers Squibb.) LITERATURA 1. Deininger MWN, et al. Blood. 2000; 96: 3343–56 2. Naušová J, et al. Čas Lék Česk. 2006; 145: 377–82. 3. Solna R, et al. Hematol J. 2008; 93: a0558. 4. Veselovska J, et al. Blood. 2008; 112: a1624. 5. Faber E, et al. Leuk Res. 2009; doi:10.1016/j.leukres.2009.09.009.
49
GROWTH FACTOR RECEPTOR 1 AND 2 (HER1 AND HER2) GENE AND PROTEIN ASSESSMENT AND EVALUATION OF LAPATINIB PLASMA CONCENTRATION
(PCS) IN BREAST CANCER PATIENTS
Cizkova Magdalena1, 3, Bouchalova Katerina1, Friedecky David2, Polynkova Adriana2, Krejci Veronika4, Janostakova Anna1, Trojanec Radek1, Dziechciarkova Marta1, Radova Lenka1, Hajduch Marian1, Melichar Bohuslav3, Cwiertka Karel3, Kolar Zdenek4 1
Laboratory of Experimental Medicine, Department of Paediatrics, FMD UP and University Hospital Olomouc 2 Laboratory for Inherited Metabolic Disorders, Department of Paediatrics, FMD UP and University Hospital Olomouc 3 Oncology Clinic FMD UP and University Hospital Olomouc 4 Laboratory of Molecular Pathology, Department of Pathology, FMD UP and University Hospital Olomouc Introduction: Lapatinib (L) treatment, a tyrosine kinase inhibitor targeting HER2 and HER1, is available in case of HER2 positive tumors. However, other variables may influence patient outcome. This study focuses on HER1 status, L PCs and L treatment response. Materials and methods: Retrospective tumor and blood samples from 28 L + capecitabine (C) treated patients (Pts) were used. HER1 gene and protein status were assessed by fluorescence in situ hybridization and immunohistochemistry in archival tumors. L PCs were evaluated by ultra performance liquid chromatography – tandem mass spectrometry. The data were evaluated by standard statistical methods. Results: Pts were treated with L + C for advanced disease, treatment lasted 1.2– 15.6 months. Chromosome 7 polysomy was found in 30 % (6/20) of Pts. HER1 membrane expression was found in 22 % (5/23). Median of L PCs was 5.09 μg/ ml with small interindividual variations. The exception was 1 patient (11.25 μg/ ml) with hepatotoxicity. HER1 membrane expression correlated negatively with disease free survival (p < 0.014). Longer trastuzumab to L interval correlated with longer overall survival (p < 0.008). Intercalation of 5-FU based regimens between trastuzumab and L influenced negatively survival on L + C (p < 0.02). Conclusion: Administration of 5-FU before L + C regimen reduced the treatment effect and suggested preselection of resistant cells. L PCs were higher in one patient who developed liver toxicity. Thus, measurement of PCs may be a way of identifying hepatotoxicity high-risk patients and titering their L doses to avoid side-effects. (Supported by grants LFUP_2010_008 and MSM 6198959216) 50
IZOLACE CRONOBACTER SPP. Z KLINICKÉHO MATERIÁLU O. Holý1, I. Matoušková1, V. Holý2, D. Koukalová3 1
Ústav preventivního lékařství LF UP Olomouc Soukromý hřebčín Amona, Bolatice – Borová 3 Ústav mikrobiologie LF UP Olomouc
2
V současnosti je Enterobacter sakazakii uváděn jako rod Cronobacter spp., který zahrnuje 16 bioskupin. Cronobacter spp. (E. sakazakii) patří do čeledi Enterobacteriaceae. Jedná se o pohyblivou (peritricha) gramnegativní bakterii, která netvoří spóry. Teplotní rozmezí růstu je 6–45 °C, optimum 37–43 °C, některé kmeny rostou při 47 °C a slabě při lednicové teplotě. Jedná se o ubikvitérní organismus, jehož izolace byla spojována s kontaminovanou sušenou počáteční kojeneckou výživou a nápoji pro novorozence a malé děti téměř na všech kontinentech. V roce 2002 ICMSF (International Commission on Microbiological Specification for Food) označila E. sakazakii jako velmi nebezpečné infekční agens, pro určitou část populace. Tato oportunní bakterie vyvolává především život ohrožující infekce novorozenců a kojenců. Jde o meningitidy, sepse a nekrotizující enterokolitidy. První dva terminální případy neonatální meningitidy, způsobené žlutě pigmentovanými koloniemi Enterobacter cloacae, byly popsány již v roce 1961 ve Velké Británii, přičemž oba novorozenci zemřeli. Nemoci způsobené Cronobacter spp. u dospělých jedinců způsobují rozsáhlé spektrum příznaků, většinou se jednalo o staré nebo imunosuprimované jedince. Velmi omezené jsou informace o výskytu rodu Cronobacter spp. v životním prostředí, možném šíření a vektorech, které se mohou uplatňovat. V roce 2003 se objevila informace o izolaci kmene E. sakazakii ze střeva larev stájové mouchy Stomyx calcitrans L. Autoři uvažují o těchto larvách jako o možném přírodním rezervoáru kmene E. sakazakii. Autoři sdělení zcela náhodně prokázali výskyt Cronobacter spp. na sliznici nozder zdravého ustájeného koně. Pro zjištění zdroje, event. kontaminovaného vehikula touto bakterií, by bylo nutné provést epidemiologické šetření, a to jak ve vzorcích krmení (obilí, seno), tak přímo v prostředí stáje, event. ověřit možnou kontaminaci stájové mouchy. Tímto sdělením jen chceme upozornit na zcela kusé a nesystematické informace o rozšíření kmene Cronobacter spp. v životním prostředí zvířat a lidí, kteří jsou s nimi v kontaktu.
51
BIOMECHANICAL STUDY OF VARIOUS SURGICAL FIXATION METHODS AS TESTED ON CADAVEROUS HUMAN LUMBAR SPINE SAMPLES
J. Charamza1, L. Hrabálek2, J. Keprt3, L. Bartoněk4 1
Department of Anatomy FMD UP Olomouc Department of Neurosurgery, FMD UP and University Hospital Olomouc 3 Joint Laboratory of Optics of Palacký University and Physics Institute of Czech Academy of Sciences Olomouc 4 Department of Experimental Physics, FNS UP Olomouc 2
The goal of this work is to evaluate the degree of stability of various surgical fixation methods by biomechanical analysis of the human lumbar spine. This measuring was carried out on cadaverous samples of the lumbar spine using precisely defined mechanical loads on the spinal samples, including pressure, flexibility, torsion and combinations thereof and was done prior to the development and manufacture of original mechanical electrical equipment for the measurement of deformed samples of the spine. A part of this work is the observation of deformation and a presentation of the results of the measurement of various methods of stabilization of the spine. The acquired information leads to an optimalization of surgical operations on the lumbar spine.
52
OPATROVNICTVÍ NEKOMPETENTNÍCH DOSPĚLÝCH V ČESKÉ REPUBLICE (DÍLČÍ VÝSLEDKY Z VÝZKUMU) Lubica Juríčková a Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP Olomouc Úvod: Se zvyšujícím se věkem narůstá prevalence a morbidita, včetně duševních poruch. Ze statistických údajů vyplývá, že v České republice bylo od roku 2000 do roku 2009 zbaveno způsobilosti k právním úkonům 19 260 osob. Počet těchto osob vzrostl v roce 2000 o 1821 osob oproti roku 2009. Aby bylo možné posoudit, zda narůstající počet těchto osob je adekvátní ve vztahu např. k proměně demografické struktury obyvatelstva, či proměně struktury a funkci českých rodin, je nutno znát podrobnější údaje o opatrovaných osobách a o jejich opatrovnících. Disertační práce navazuje na mezinárodní projekt „Advocacies for frail and incompetent elderly in Europe“. Cíl: Zjistit: a) socio-demografické a epidemiologické údaje o opatrovaných osobách (tj. rozhodnutí soudu, věk, pohlaví, důvody zbavení způsobilosti k právním úkonům, navrhovatelé), b) socio-demografické údaje o opatrovnících (tj. typ opatrovníků, pohlaví soukromých opatrovníků, struktura soukromých opatrovníků). Materiál a metodika: Výzkumný vzorek tvořilo 1092 soudních spisů žijících dospělých osob, které okresní soudy v letech 2006 až 2008 zbavily (úplně nebo částečně) způsobilosti k právním úkonům a současně byl těmto osobám stanoven opatrovník. V rámci výzkumu byla použita deskriptivní metoda, komparativní metoda a obsahová analýza. Výzkum proběhl na 11 okresních soudech v Olomouckém kraji a v Moravskoslezském kraji v roce 2009 až 2010. Výsledky: Okresní soudy zbavily způsobilosti k právním úkonům 1092 dospělých osob, z toho 937 úplně a 155 částečně. Jednalo se o 547 osob (348 mužů a 199 žen) ve věku 18–39 let, 241 osob (155 mužů a 86 žen) ve věku 40–59 let a 304 osob (84 mužů a 220 žen) ve věku nad 60 let. Pro věkovou kohortu 18–39 let byla nejčastějším důvodem pro zbavení způsobilosti k právním úkonům mentální retardace, pro věkovou kohortu 40–59 let mentální retardace, následována schizofreníí a pro věkovou kohortu nad 60 let demence. Počet soukromých opatrovníků (866) převyšuje počet veřejných opatrovníků (226). Závěr: I když systémy péče o nekompetentní osoby nejsou stejné, počet opatrovaných osob v Rakousku, v České republice, Dánsku, Německu a ve Španělsku roste. Jedná se o trend, který zajímá celou Evropu.
53
OČEKÁVÁNÍ BUDOUCÍCH KONZUMENTŮ PÉČE POSKYTOVANÉ V NEMOCNICÍCH A MÍRA JEJICH NAPLNĚNÍ – JEDEN Z PARAMETRŮ KVALITY ZDRAVOTNÍ PÉČE Lenka Kalábová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP Olomouc Městská nemocnice v Litoměřicích Kvalita zdravotní péče je sledována již několik let na všech úrovních – v nemocnicích, odborných ambulancích i u praktických lékařů, stejně jako např. v institucích poskytujících služby sociální. Byly stanoveny indikátory, podle kterých je kvalita hodnocena, ale nikdo se příliš nezamýšlí nad tím, co si pod pojmem „kvalita zdravotní péče“ představují samotní konzumenti této péče a nad tím, zda jsou jejich představy o kvalitě shodné s obecně přijatými indikátory kvality, stanovenými poskytovali, zřizovateli či MZ ČR. Jaká jsou vlastně očekávání konzumentů péče ve chvíli, kdy vstupují do zdravotnického prostředí a jak jsou jejich očekávání během pobytu v tomto prostředí naplňována? Je vůbec v možnostech současného zdravotnictví naplnit představy pacientů? Cíl práce: Tato práce si klade za cíl zjistit, jaké je očekávání běžné populace ve vztahu k poskytované zdravotní péči a to především péči lůžkové, jež je velice často podrobována výzkumům spokojenosti u pacientů, ale mnoho autorů šetření se až dosud nezabývalo myšlenkou, zda to, co necháváme pacienty hodnotit, je ve skutečnosti tím, co je pro pacienta, hospitalizovaného v lůžkové zdravotnické instituci, důležité. Sledovaná skupina: Vzorek reprezentuje populaci ČR ve věkové kategorii 18–85 let (výzkum je v tuto chvíli prováděn na populaci našeho regionu a následně bude rozšířen na celou ČR) a dále pak těhotné ženy a matky čerstvě po porodu v MěN v Litoměřicích, tedy skupinu, která obecně v šetřeních spokojenosti pacientů s poskytovanou péčí vychází jako nejnáročnější a nejkritičtější. Výzkumné nástroje: V první fázi byly metodou polostandardizovaných rozhovorů stanoveny nejdůležitější faktory při čerpání ZP v nemocnici. Na základě výsledků bude sestaven standardizovaný výzkumný nástroj – dotazník, který bude použit v regionu a poté po případných úpravách pro reprezentativní vzorek populace ČR. U těhotných a následně žen čerstvě po porodu je použita klasická kvantitativní metoda, realizovaná za pomoci dvou dotazníků, předkládaných ženám v těhotenství v rozmezí 16.–20. týdne a následně bezprostředně po porodu. První se snaží zjistit míru očekávání ve vztahu ke zdravotní péči v souvislosti s porodem a pobytem
54
na oddělení šestinedělí a druhý mapuje stupeň naplnění jejich očekávání a posun v jejich očekávání po styku s realitou lůžkové zdravotnické instituce Závěr: Předběžné výsledky naznačují, že respondenti jako kvalitu vnímají něco jiného, než je tomu u poskytovatelů, zřizovatelů a MZ ČR.
55
IDENTIFIKACE CYSTEIN DIOXYGENÁZY U TRICHOPHYTON MENTAGROPHYTES Alena Kašperová1, Jiří Kunert2, Marek Šebela3, Evžen Weigl1 a Milan Raška1 1
Ústav imunologie LF UP Olomouc 2 Ústav biologie LF UP Olomouc 3 Katedra biochemie PřF UP Olomouc Cystein dioxygenáza (CDO, EC 1.13.11.20) katalyzuje oxygenaci cysteinu na cysteinsulfinovou kyselinu, čímž přispívá k tvorbě siřičitanů uplatňujících se při sulfitolýze disulfidických vazeb keratinu. Stimuluje tak vnímavost keratinu k proteázám a tedy degradaci keratinu, což je jeden z klíčových mechanismů patogeneze dermatofytů. Pro identifikaci CDO cDNA u Trichophyton mentagrophytes byly navrženy primery na základě vysoké homologie CDO genu u jiných dermatofytů. PCR produkt byl klonován do expresního vektoru a sekvenován. Pomocí expresního systému E. coli byl připraven rekombinantní protein, který byl následně purifikován pomocí NiNTA afinitní kolony za nativních i denaturačních podmínek. Identita proteinu byla ověřena pomocí SDS-PAGE, western blotování a pomocí hmotnostní spektrometrie tryptických štěpů. U rekombinantní CDO izolované za nativních podmínek byla prokázána enzymatická aktivita spočívající v oxidaci L-cysteinu na cystein sulfinát. Pro potvrzení vlivu CDO na degradaci keratinu, byla v dalších experimentech měřena míra transkripce CDO mRNA po stimulaci kultury T. mentagrophytes substrátem CDO (L-cystin) nebo přidáním sterilních vlasů (zdroje keratinu) do kultury. Po 3 a 7 denní kultivaci T. mentagrophytes na živném médiu s L-cystinem a po 21 denním růstu T. mentagrophytes na lidských vlasech byl pomocí real-time RT-PCR potvrzen významný nárůst množství CDO mRNA. Toto množství bylo normalizováno pomocí kontrolního genu (housekeeping genu). Práce umožnila identifikovat CDO kožního patogenu T. mentagrophytes a prokázala nárůst CDO po kontaktu houby se zdrojem keratinu, což svědčí o jejím zapojení do degradace keratinu. Získání rekombinantní, enzymaticky aktivní formy CDO T. mentagrophytes je významný krok k dalšímu studiu patogeneze dermatofytóz a eventuálnímu návrhu nových terapeutických postupů. (Práce vznikla za podpory grantu MSM 6198959223 a MSM6198959216)
56
ASPORIN IS INVOLVED IN BREAST CANCER INVASION AND BONE METASTASIS Gvantsa Kharaishvili, Dana Simkova and Jan Bouchal Laboratory of Molecular Pathology FMD UP Olomouc Background: We have previously identified asporin as a novel cancer related protein1 which has also been reported among bone metastatis specific genes2. Asporin is a member of the class I small leucine-rich repeat proteoglycan family and besides affinity to collagen it binds calcium and initiates collagen mineralization. Material and methods: Formalin fixed paraffin embedded tissues [invasive ductal (101) and lobular (39) carcinomas classified according to hormone receptors and Her-2; five bone metastases from autopsies] were immunohistochemically stained with in-house polyclonal peptide antibody against asporin. Data were evaluated by non-parametric Mann-Whitney U test and Spearman correlation coefficient. Migration and invasion of MDA-MB-231 cells was tested by real-time cell analysis Xcelligence system (Roche). Transwells were coated by collagen fibrillogenesis for 6 hours (with or without recombinant asporin). Starved cells were seeded on the collagen in transwells while FBS was used as a chemoatractant in bottom wells. Results: Levels of asporin were significantly higher in invasive lobular carcinomas compared to ductal ones (p < 0.001). Asporin was also highly expressed in all bone metastases. Asporin expression positively correlated with tumor grade within the triple negative subgroup (Rs 0.4, p < 0.05) but not in luminal and Her-2 subtypes. Expression of asporin in invasive breast carcinomas was also confirmed in other public datasets. Surprisingly, we have not found any breast cancer cell line overexpressing asporin, which underlines importance of tumor microenviroment in vivo. MDA-MB-231 cells migrated faster through collagen I with recombinant asporin. Conclusion: Asporin is expressed by both invasive breast carcinomas and bone metastases. Mechanistically, asporin may affect extracellular matrix structure and promote invasive growth of breast cancer cells. Further investigation of the role of asporin in metastasizing to bone is additionally justified given its affinity for calcium. (This work was supported by grants NS 9956-4, MSM 6198959216 and LF_2010_006) References: 1. Turashvili et al. BMC Cancer 2007, 7: 55. 2. Klein et al. Cancer Letters 2009, 276: 212–220.
57
DIAGNOSIS OF ENZYME DEFECTS IN PURINE DE NOVO SYNTHESIS BY UHPLC-TANDEM MASS SPECTROMETRY Hana Krätschmerová, David Friedecký and Tomáš Adam Laboratory for Inherited Metabolic Disorders FMD UP Olomouc Background: Enzyme defects of purine de novo synthesis (PDNS) known to date (adenylosuccinate lyase deficiency, AICA-ribosiduria) are characterized by abnormal concentrations of substrates in cells and their excretion into body fluids in dephosphorylated forms. The aim of this study was to develop a method for determination of all ribosides related to the second part of PDNS in urine. Methods: Compounds of interest were synthetised as described previously1. Reversed-phase (Kinetex 2.6 um, C18, 2.1 × 150 mm; Phenomenex) UHPLC (Ultimate 3000, Dionex) with electrospray ionization tandem mass spectrometry (API 4000, Applied Biosystems) was used to analyse 6 ribosides related to PDNS deficiency. Gradient elution using eluent A – 20 mM formic acid – ammonium hydroxide (pH 3.5) and eluent B – a mixture of solvent A and methanol (1:1 v/v) was applied. Stable-isotope-labeled internal standard (1’-13C adenosine) was used for quantification. Compounds were analysed by multiple-reaction monitoring (MRM) in positive mode. Results: We used 2 MRM transitions to increase the specificity of determination. Total time of analysis was 13 min. Limits of detection were in the range 5–150 nmol/L. Recoveries were 81.7–119.0 %. Intraday (n = 10) and interday (n = 8) precisions were in the range 0.8–4.7 and 5.6–12.6 %, respectively. Reference ranges were established for each riboside on 50 urine samples from healthy children. Analysis of ADSL deficient urines and urines spiked with ribosides revealed major differences in tandem mass spectrometry profiles compared to control samples. The method was successfully applied for the analysis of cultured cells and tissues from ADSL deficient patients. Conclusions: This method enables reliable and rapid detection of all the diagnostic ribosides related to PDNS and it can be used for diagnosis of known and also not so far identified defects in the second part of PDNS. (Supported by grants from Iceland, Liechtenstein and Norway through the EEA Financial Mechanism and the Norwegian Financial Mechanism (A/CZ0046/2/0011), MSM6198959205 and Internal grant agency of Palacky University grant No. LF_2010_013.) 1. Vyskočilová P. et al. Nucleosides Nucleotides Nucleic Acids. 25, 1237–1240 (2006).
58
NOVÁ MUTACE V ALAS2 JAKO PŘÍČINA X-VÁZANÉ SIDEROBLASTICKÉ ANÉMIE RESPONZIVNÍ NA PYRIDOXIN
Jana Kučerová1, Monika Horváthová1, Renáta Mojzíková1, Petra Bělohlávková2, Jaroslav Čermák3 a Vladimír Divoký1 1
Ústav biologie LF UP Olomouc 2. interní klinika OKH, FN Hradec Králové 3 Oddělení klinické hematologie, Ústav hematologie a krevní transfúze Praha 2
Vrozené sideroblastické anémie (SA) jsou mikrocytární anémie se sekundárním přetížením železem. Akumulace železa v mitochondriích erytroidních prekurzorů vede k formování charakteristických prstenčitých sideroblastů v kostní dřeni. U pacientů s SA a izolovaným erytroidním fenotypem byly popsány defekty v hemové syntéze a biogenezi Fe-S clusterů. Nejčastější formou SA je na X chromozóm vázaná SA, způsobená mutací v erytroidně specifické syntetáze delta-aminolevulové kyseliny (ALAS2), což je první enzym hemové syntézy. Postižení jsou převážně muži. Nedostatečnost ALAS2 vede ke snížené produkci hemu a k inefektivní erytropoéze; s věkem se postupně rozvíjí přetížení organizmu železem. Nedávno byly u SA popsány i autozomálně recesivní mutace v dalších mitochondriálních proteinech a to v SLC25A38 a glutaredoxinu 5 (GLRX5). V naší laboratoři jsme vyšetřovali skupinu čtyř mladých mužů s vrozenou SA. Dva z nich měli v rodinné anamnéze anémii a přetížení železem u mužských členů, které odpovídalo dědičnosti vázané na X chromozóm. U jednoho z těchto dvou pacientů a u jeho strýce byla nalezena již publikovaná mutace R452C v ALAS2. U druhého pacienta jsme odhalili dosud nepopsanou substituci K156E. Následná funkční studie mutovaného enzymu ukázala, že substituce K156E výrazně snižuje enzymatickou aktivitu ALAS2, která může být in vitro zvýšená po přidání pyridoxal 5‘-fosfátu (PLP), jenž je kofaktorem ALAS2. V souladu s tímto výsledkem pacient reagoval na vysoké dávky pyridoxinu, který je metabolizován na PLP. U dalšího pacienta byla objevena také již publikovaná mutace R452H ALAS2. Poslední pacient ze souboru byl negativní pro mutace v ALAS2, SLC25A38 i GLRX5. Správně stanovená diagnóza vrozené SA je důležitá především z hlediska volby léčebných přístupů, které mohou zabránit rozvoji závažných komplikací plynoucích z přetížení železem. (Podpořeno granty MZ ČR NS 10281-3/2009, výzkumným záměrem MŠMT MSM 6198959205 a Interním grantem Univerzity Palackého LF_2010_013)
59
EVALUACE KLINICKÝCH DOPORUČENÝCH POSTUPŮ Radim Líčeník Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP Olomouc Klinické doporučené postupy (KDP) jako „systematicky vytvářená stanoviska, pomáhající lékařům a pacientům ve specifických klinických případech rozhodovat o přiměřené zdravotní péči“1. KDP jsou důležitým nástrojem klinického a manažerského rozhodování v procesu zdravotní péče. Míra kvality jejich využití ovšem odpovídá kvalitě metodologie jejich tvorby adaptace, implementace a evaluace. Kvalita KDP je velmi různorodá, proto mezinárodní skupina vědců a tvůrců KDP AGREE Collaboration (angl. Appraisal of Guidelines for Researchand Evaluation) vytvořila v roce 2003 nástroj pro evaluaci hodnocení metodologické přesnosti a transparentnosti procesu tvorby KDP (angl. AGREE Instrument). Původní nástroj byl revidován a v roce 2010 vyšla jeho druhá verze, Nástroj AGREE II. Ve stejném roce se chystá v Centru pro klinické doporučené postupy LF UP jeho český překlad. „Cílem AGREE II nástroje je poskytnout rámec pro: 1. hodnocení kvality KDP; 2. poskytování metodologické strategie pro tvorbu KDP; a 3. doporučení, které informace a jakým způsobem by měly v KDP obsaženy.“2 Cílem tohoto sdělení je popsat základní principy evaluace KDP, seznámit posluchače s činností AGREE Collaboration a na modelových příkladech ukázat praktické využití AGREE II nástroje. Reference 1. FIELD, Marilyn J., LOHR, Kathleen N. Eds. Guidelines for clinical practice. From development to use [online]. Washington, D.C.: National Academy, 1992. Aktualizováno 2000. [cit. 2007-03-11]. Dostupné na
. ISBN-13: 978-0-30904589-6. 2. THE AGREE NEXT STEPS CONSORCIUM. Appraisal of Guidelines for Research and Evaluation (AGREE II) Instrument. [online]. The AGREE Collaboration, 2010. [cit. 201006-28]. Dostupné na .
60
STANOVENÍ MICRORNA JAKO NOVÝCH DIAGNOSTICKÝCH A PROGNOSTICKÝCH MARKERŮ BARRETTOVA JÍCNU PILOTNÍ STUDIE Pavla Lužná1, Jan Gregar2, Ivo Überall3, Vlastimil Procházka2, Jiří Ehrmann jr.1, 3 1
Ústav histologie a embryologie LF UP Olomouc 2 II. Interní klinika LF UP a FN Olomouc 3 Laboratoř molekulární patologie LF UP Olomouc Úvod: Barrettův jícen (BE) je onemocnění, které se může transformovat přes několik stadií v adenokarcinom jícnu (EAC). Od roku 1993 je proces karcinogeneze zkoumán ve vztahu k významným regulátorům translace– microRNA. A mezi nimi (kromě jiných) jsou miR-21, miR-192, miR-196a a miR-203 často diskutovány ve vztahu k prognóze řady tumorů. Proto bylo cílem studie stanovit hladiny těchto microRNA u BE v různých stádiích progrese. Materiál, metodika: Bylo vyšetřeno 30 pacientů s diagnózou BE (15 bez dysplazie, 10 s low grade dysplazií, 5 s high grade dysplazií/EAC). Kontrolní skupinu tvořilo 5 vzorků zdravého jícnu. Byly připraveny parafinové řezy, specifické léze byly mikrodisekovány laserem, byla izolována celková RNA a provedeny microRNA eseje. Hladiny microRNA byly relativně kvantifikovány ve vztahu ke dvěma endogenním kontrolám RNU44 and RNU48. Výsledky: Bylo objeveno významné zvýšení hladin miR-192 ve všech stádiích BE ve srovnání s kontrolní tkání. Exprese miR-203 byla downregulována u všech případů a negativně korelovala s progresí onemocnění. miR-21 exprese byla zvýšena u všech pacientů bez dysplazie a s low grade dysplazí, avšak v případech high grade dysplazie/EAC nebyla změna v expresi pozorována. Naopak, miR-196a byla amplifikována pouze u všech EAC pacientů. Závěr: Naše výsledky ukazují, že detekce miR-192 může být důležitá pro prvotní diagnostiku Barrettova jícnu. Navíc, bylo zjištěno, že miR-203, miR-21 a miR-196a mohou hrát roli při stanovení progrese BE. miRNA eseje by tedy mohly sloužit jako nový diagnostický a prognostický nástroj pro BE. (Tato práce vznikla za podpory grantem IGA (MZČR) No. NS 10279-3
61
TRESTNÍ A OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST PŘI VÝKONU LÉKAŘSKÉHO POVOLÁNÍ
Daniela Mošová Ústav soudního lékařství LF UP Olomouc Problematika: Trestní a občanskoprávní odpovědnost při výkonu lékařského povolání jako formálně vymezená oblast právní odpovědnosti zdravotnických pracovníků. Je třeba věnovat více pozornosti a osvěty v této oblasti. Osvěta v oblasti formálních předpisů a osvěta v oblasti aplikace legislativy. Oblasti práva zasahující problematiku: trestní, správní (veřejnoprávní), občanskoprávní, pracovněprávní (soukromoprávní). – pravomocné rozhodnutí trestního řízení ovlivňuje i občanskoprávní, pracovněprávní i správní sankce Řešení: Vymezení autonomních prostor některých zdravotnických pracovníků a profesí jichž se může problematika vznikající při právním vztahu lékař pacient dotknout. Dále vymezení jednotlivých druhů odpovědnosti v těchto právních oblastech a prostorách. Vymezení následků pro zdravotnické pracovníky, které jednotlivé oblasti práva přímo předvídají a se zdravotnickým povoláním také spojují. Řešení vztahu: zavinění–odpovědnost–následek. Dotčené oblasti, ve kterých se práce bude pohybovat. 1. Občanskoprávní 2. Disciplinární (dle předpisů komor) 3. Trestněprávní 4. Otázka subjektu odpovědnosti 5. Důkazní obtíže 6. Trestní právo není ultima ratio 7. Liberační důvody (pachatele) 8. Moderační důvody (státního orgánu) 9. Částky odškodných 10. Mimoprávní řešení 11. Možnosti urovnání Závěr: Demonstrativní výčet a popis prevencí, které musí jednotliví zdravotníci dodržovat, aby předešli právním skutečnostem či událostem, které by mohly být považovány za delikty, z kterékoliv oblasti práva a byly honorovány sankcemi právem předpokládanými.
62
Obsahem práce je tradiční vztah lékař–pacient, důvody změny, důsledky, práva pacientů ,právní „deficit“, právní spory lékař–pacient atd.
63
KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR – NOVÝ PŘÍSTROJ PRO MĚŘENÍ A HODNOCENÍ NEROVNOMĚRNÉ RADIAČNĚ-KONVEKČNÍ ZÁTĚŽE Zuzana Oleksiaková1, Šárka Bernatíková2, Zdeněk Jirák1, 5, Miloslav Jokl3, Hana Tomášková1, 5, Stanislav Malý4 1
Ústav, Ostravská univerzita, Fakulta zdravotnických studií Ústav,VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství 3 Ústav, ČVUT Praha, Fakulta stavební 4 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. 5 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
2
Úvod: V souladu s Evropskou normou EN ISO 7730: 2005 se při hodnocení nerovnoměrné radiačně-konvekční zátěže vychází z předpovědi procentuálního podílu nespokojených osob, které budou pociťovat v daném prostředí v důsledku asymetrie radiační teploty diskomfort ve smyslu přílišného tepla nebo chladu. Cílem práce bylo ověřit vhodnost kulového stereoteploměru Jokl – Jirák pro měření a hodnocení nerovnoměrné radiačně-konvekční zátěže. Metodika: Ověřování probíhalo v klimatické komoře Státního zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě v předem přesně definovaných podmínkách, kdy sálající plochou byla zadní stěna komory. Pokusy probíhaly ve dvou sériích, z nichž každá byla rozdělena do tří etap. V první sérii byla konstantní výsledná teplota kulového teploměru (tg = 24 oC) a rychlost proudění vzduchu se v jednotlých etapách měnila (va = 0,25, 0,5 a 1,0 m/s). Ve druhé sérii byla konstantní rychlost proudění vzduchu (va = 0,25 m/s ) a výsledná teplota kulového teploměru v jednotlivých etapách činila 19, 22 a 25 oC. Radiační teplota (trA) byla nastavena v jednotlivých pokusech od 14 oC do 53 oC. Celkem bylo provedeno 936 pokusů. Každý pokus trval 60 minut od ustálení komory i přístrojů. Výsledky: Výsledky první série pokusů potvrdily, že stereoteplota velmi těsně koreluje s hodnotou trA (R = 0,9794 až 0,9908). V závislosti na rychlosti proudění vzduchu se však sklon křivek mění. Ve druhé sérii pokusů byla prokázána rovněž velmi těsná korelace mezi tstereo a trA (R = 0,9932 až 0,997). Absolutní hodnota tstereo se měnila v závislosti na výsledné teplotě kulového teploměru. Závěr: Stereoteplota lépe odráží skutečné pocity člověka než radiační teplota, jelikož reaguje jak na sálavou, tak i na konvekční složku prostředí. Společně s výslednou teplotou kulového stereoteploměru může být využita pro posouzení radiační asymetrie a hodnocení rovnoměrné i nerovnoměrné radiačně-konvekční zátěže.
64
STUDY OF OSTEOBLASTS-LIKE SAOS-2 CELLS AND HUMAN FIBROBLASTS DIFFERENTIATION, ADHESION AND PROLIFERATION IN DIFFERENT TITANIUM SURFACES
Veronika Pivodová, Jana Franková, Jitka Ulrichová Department of Medical Chemistry and Biochemistry FMD UP Olomouc Aims: Dental implants are an option for the replacement of some or all missing teeth. The main function of the implant is to secure the stability of the artificial tooth. The material of the implant interacts with bone is represented by osteoblasts and soft tissue including oral fibroblasts. The aim of our study was to compare the effect of different modified titanium implant surfaces on adhesion, proliferation and differentiation of osteoblast-like SaOS-2 cells and human alveolar fibroblasts. Methods: SaOS-2 cells and human alveolar fibroblasts were cultured on six different titanium implant surfaces: glazed (Tis-MALP); unglazed (Tis-O); unglazed and alkali etched (Tis-OA), unglazed sand blasted acid and alkali etched (Tis-OPAAE); unglazed and coated with ZrN (Tis-OZ); unglazed sand blasted and acid etched (Tis-OPAE) or in a well without disc (control cells). Cells adhesion was evaluated by determination of vinculin and α3β1 integrin using phosphospecific cell-based ELISA (PACE). Differentiation of SaOS-2 cells was assessed spectrophotometrically by measurement of alkaline phosphatase (ALP) activity. Amount of collagen I, tumor necrosis factor (TNF-α) and matrix metalloproteinase (MMP-2) in the culture medium was determined by ELISA methods. Results: SaOS-2 cells: After 24 h of incubation, the expression of vinculin and integrin α3β1 was not significantly changed in comparison with control cells on the tested materials as well as the production of alkaline phosphatase after 24 h and 72 h. The production of TNF-α measured in cell supernatants was significantly decreased on all tested titanium discs in comparison with control cells. Human alveolar fibroblasts: After 24 h of incubation, the expression of vinculin was significantly increased on Tis-OPAE and Tis-OPAAE and expression of integrin α3β1 was significantly higher on Tis-OPAAE and Tis-OPAE in comparison with control cells. The production of collagen I after 24 h was not significant in comparison with control cells. The production of TNF-α measured in cell supernatants was significantly decreased on Tis-MALP titanium disc in comparison with control cells. (This work was supported by the Grants FI-IM5/218, GACR 303/09/H048 and LF_2010_022)
65
MOLEKULÁRNÍ PATOGENEZE Β–TALASEMIÍ Martina Prečová1, Monika Horváthová1, Martina Divoká2, Karel Indrák2, Vladimír Divoký1, 2 1
Ústav biologie LF UP Olomouc Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc
2
β-talasemie jsou vrozené mikrocytární anémie, které vznikají v důsledku snížené produkce nebo úplné absence β-globinového řetězce. Nejčastější příčinou jsou bodové mutace v sekvenci β-globinového genu nebo jeho promotoru. Mutantní β–globinové alely jsou ve střední Evropě relativně vzácné, přesto jsou v České republice nejčastější příčinou vrozené mikrocytární anémie. Naše laboratoř, ve spolupráci s Hemato-onkologickou a Dětskou klinikou FN a LF UP v Olomouci, se již řadu let věnuje molekulárně-genetické charakterizaci poruch globinové syntézy. Zavedení sekvenování do rutinní diagnostiky β-talasemií výrazně zrychlilo identifikaci příčinných mutací u jednotlivých osob. Za posledních pět let jsme vyšetřili 164 osob ze 101 nepříbuzných rodin a identifikovali jsme celkem 15 různých mutací β-globinového genu v heterozygotním stavu. Nejčastější byly mutace mediteránního původu: IVS-I-110 (G–A) (23,2%), CD 39 (C–T) (19,5 %), IVS-I-6 (T–C) (16,5 %) a IVS-I-1 (G–A) (14,6 %). V jednom případě jsme identifikovali talasemickou mutaci, které nebyla doposud v České republice popsaná. Jedná se o deleci čtyř nukleotidů (–CTTT) v kodonu 41,42. Tato mutace je asijského původu a byla nalezena u imigranta z Vietnamu. Ve srovnání s naší poslední publikovanou analýzou talasemických alel v české a slovenské populaci z roku 2005 (Divoký et al., Vnitř Lék 2005; 51:886–893) se rozložení četnosti jednotlivých mutantních alel mírně změnilo. Jednou z pravděpodobných příčin změny zastoupení jednotlivých talasemických alel je zvýšená migrace obyvatel. V současné době se u vybraných osob, se stejnou β-talasemickou mutací, ale lišících se v závažnosti klinických projevů, snažíme odhalovat možné genetické mechanizmy této variability. Analyzujeme polymorfizmus Ggama-158 (C–T) nacházející se v βglobinovém lokusu a změny exprese genů BCL11A a cMYB, které se mohou podílet na ovlivnění úrovně hladiny fetálního Hb (HbF) v dospělosti a přispět tak ke zlepšení klinického obrazu nemoci. (Podpořeno granty MZ ČR NS 10281-3/2009 a Interním grantem Univerzity Palackého LF_2010_013)
66
DOCOSAHEXAENOIC ACID SENSITIZES COLON CANCER CELLS TO TRAIL-INDUCED APOPTOSIS B. Skender1, 2, A. Vaculová1, M. Hýžďalová1, A. Kozubík1, 2, J. Hofmanová1, 2 1
Department of Cytokinetics, Institute of Biophysics, AS CR, v. v. i., Brno 2 Department of Animal Physiology and Immunology, FNS MU Brno
Docosahexaenoic acid (DHA), an n–3 polyunsaturated fatty acid, is an important component of cellular membranes, and an effective modulator of proliferation, differentiation or apoptosis in various cancer cell types. In addition to its direct effects on the cytokinetics processes, DHA can also indirectly modulate the cytotoxic action of some endogenous/exogenous agents. We investigated the effects of DHA on apoptotic signaling triggered by TRAIL (TNF-related apoptosis inducing ligand) in several human colon cancer cells lines. TRAIL is an interesting member of tumor necrosis factor (TNF) family known for its ability to selectively induce apoptosis in cancer cells, but not in normal cells. However, many cancer cells including colon are still resistant to cytotoxic effects of TRAIL. We showed that pretreatment with physiologically relevant concentrations of DHA resulted in increase in apoptosis of colon cancer cells subsequently treated with TRAIL. We focused on investigation of the molecular mechanisms responsible for the effects observed, particularly the involvement of caspases and their endogenous inhibitors, pro- and anti-apoptotic Bcl-2 family proteins, and mitochondria. Our results support the role of DHA as a modulator of epithelial cancer cell sensitivity to apoptosis, and suggest the potential molecules to be targeted in future therapeutic interventions. (This work was supported by grants No. 524/07/1178, 301/07/1557 and 303/09/H048 GA CR and No. AVOZ5004050 AS CR)
67
ZVÝŠENÁ EXPRESE T-BET U SARKOIDÓZY JE ASOCIOVÁNA S MODULACÍ EXPRESE INTERFERONU GAMA A CHEMOKINOVÉHO RECEPTORU
CXCR3
Tereza Tománková1, Regina Fillerová1, Monika Žurková2, Vítězslav Kolek2, Martin Petřek1 a Eva Kriegová1 1
Laboratoř imunogenomiky a proteomiky, Ústav imunologie LF UP Olomouc 2 Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc
Chemokinový receptor CXCR3 je exprimován Th1 buňkami infiltrujícími plíce pacientů se sarkoidózou a interferon gama (INFG) hraje důležitou roli v tvorbě granulomů u sarkoidózy. Nedávné studie prokázaly, že exprese genů CXCR3 a INFG je regulována Th1 transkripčním faktorem T-bet. Cílem naší studie bylo sledovat expresní profil T-bet u pacientů se sarkoidózou a jeho asociaci s expresí vybraných cytokinů/receptorů účastnících se patogeneze onemocnění. Sledovali jsme mRNA expresi T-bet a vybraných cytokinů/receptorů asociovaných se sarkoidózou v buňkách bronchoalveolární laváže (BAL) pacientů se sarkoidózou (S, n = 62) a kontrolních jedinců (C, n = 17) pomocí kvantitativní RT-PCR s fluorescenčně značenými sondami. Relativní genová exprese byla vyhodnocena metodou druhé derivace, jako referenční gen byl použit PSMB2. Subanalýza expresních profilů byla provedena u podskupin pacientů dle přítomnosti Löfgrenova syndromu, rentgenologického stádia, vývoje onemocnění během 2 let sledování a BAL buněčného profilu. K lokalizaci T-bet proteinu byla použita imunohistochemie. Byla prokázána zvýšená exprese T-bet mRNA u pacientů se sarkoidózou v porovnání s kontrolními jedinci (fold change: 3,60 ± 1,76; p = 0,0005). Nejnižší množství T-bet transkriptů bylo detekováno u podskupin pacientů s vyšším zastoupením BAL lymfocytů/nižším zastoupením BAL makrofágů a u pacientů s mimoplicním postižením (S vs C: p>0,05). Množství T-bet transkriptů korelovalo s mRNA expresí cytokinů INFG (p<0,001), CCL5 (p < 0,001), CXCL9 (p = 0,033), CXCL10 (p = 0,006) a receptorů IL-2R/15R beta (p < 0,001), CXCR3 (p < 0,001) a CXCR6 (p = 0,001). Korelační analýza neprokázala asociaci mezi T-bet a expresí genů CCL2, CXCL11, CCR2 a CCR5 (p ≥ 0,05). Pomocí imunohistochemie jsme detekovali T-bet protein v alveolárních makrofázích, dále v tkáňových obrovských mnohojaderných buňkách, makrofázích a lymfocytech. Naše studie prokázala zvýšenou expresi Th1 transkripčního faktoru T-bet u plicní sarkoidózy. T-bet exprese korelovala s genovou expresí cytokinů INFG, CCL5
68
a CXCL10 a receptorů CXCR3, CXCR6, IL-2R/IL-15R beta. Mechanismus interakce mezi T-bet a studovanými geny bude nutno ověřit pomocí funkčních studií. (Grantová podpora: IGA MZ CR NT/11117-6, IGA MZ CR NS/10267-3, LF_2010_008)
69
METODY NA STANOVENÍ TĚLESNÉHO TUKU – VÝSLEDKY SROVNÁVACÍCH MĚŘENÍ Vladislava Zavadilová1, Jana Vlčková2, Marek Bužga1, Zuzana Oleksiaková1, Vít Šmajstrla3, Jindra Kavková3, Hana Tomášková1, Zdeněk Jirák1 1
Ústav fyziologie a patofyziologie FZS OU Ostrava 2 Oddělení rehabilitace, Vítkovická nemocnice 3 Oddělení Denzitometrie, Nestátní zdravotnické zařízení Bormed Úvod: Měření podílu tělesného tuku je důležitým ukazatelem výživového a zdravotního stavu člověka. Na zvýšení obsahu tělesného tuku se podílejí vedle faktorů genetických a hormonálních především výživa a pohybová aktivita. Existují různé metody na stanovení množství tělesného tuku, jejichž výsledky se mohou navzájem výrazně lišit. Nezanedbatelná je také finanční a časová náročnost jednotlivých vyšetření. Cíl práce: Cílem této studie bylo srovnání výsledků různých metod zaměřených na zjištění množství a distribuci tělesného tuku. Metodika: Vyšetřovaný soubor tvořilo celkem 86 žen ve věku 21–67 let. Byly měřeny antropometrické parametry: tělesná hmotnost, výška, obvod pasu v polovině vzdálenosti posledního žebra a crista illiaca, vypočítán Body mass index (BMI). Tělesné složení bylo zjišťováno pomocí kaliperace kožních řas metodami podle Pařízkové a podle Matiegky, bioelektrické impedance (BIA) přístrojem Tanita BC418, duální rentgenové absorpciometrie (DEXA) přístrojem Hologic Discovery W. Pro srovnání výsledků uvedených metod byla použita regresní a korelační analýza. Hodnocení rozdílů měření bylo provedeno párovým t-testem na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Jednotlivé námi použité metodiky navzájem velmi dobře korelují. Nejlepší korelace byla zjištěna mezi metodou DEXA a BIA (R = 0,929) a metodou DEXA a podle Pařízkové (R = 0,925), horší korelace byla mezi metodou DEXA a podle Matiegky (R = 0,870), a to jak pro váhové tak pro procentuální vyjádření množství tělesného tuku. V absolutním množství tuku se však jednotlivé metody v rámci celého souboru navzájem výrazně liší (p < 0,001). Metody DEXA a BIA dávaly srovnatelné výsledky ve skupině obézních žen (p = 0,684). BMI koreloval velmi dobře s metodami DEXA, BIA, metodami podle Pařízkové i Matiegky.
70
Konference vědeckých prací studentů DSP 2010 Určeno pro účastníky konference Editor doc. Mgr. Martin Modrianský, Ph.D. Výkonný redaktor prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. Odpovědná redaktorka Mgr. Jana Kreiselová Technická redaktorka RNDr. Helena Hladišová Vydala a vytiskla Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc www.upol.cz/vup e-mail: [email protected] Olomouc 2010 1. vydání ISBN 978-80-244-2562-7 Neprodejné
