Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu

Diplomová práce

Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory

Vedoucí diplomové práce:

zpracovala:

PaedDr. Jiří Šafránek Ph.D.

bc. Věra Benešová

Duben 2012

Abstrakt: Název Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory

Cíl práce Cílem této diplomové práce je navrhnout trasu tří cyklistických naučných stezek různé náročnosti, v oblasti Orlických hor. Trasy budou vyobrazeny v informačním průvodci, který bude obsahovat popis jednotlivých zastavení, fotky, mapové podklady a další zajímavosti. Průvodce trasou bude možné získat v informačních centrech v přilehlých oblastech ve formě brožury a bude možné si ji stáhnout na stránkách Českých drah, cyklobusů a Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Metody Analýza současného stavu cyklostezek a cyklotras, sběr mapových, historických i beletristických materiálů k dané oblasti, konzultace problematiky cyklostezek v této oblasti s pracovníky CHKO Orlické hory, rozhovor se znalci žijícími v Orlických horách i v podhůří Orlických hor, rekognoskace navržených tras, ověření tras nezávislou skupinou cykloturistů. Výsledky Výsledkem této diplomové práce je materiál s popisem naučných cyklostezek v Orlických horách, ten obsahuje mapy, popis cesty a kulturních zastavení, fotografie a další informace charakterizující danou oblast.

Klíčová slova Orlické hory, naučná stezka, cyklistika

Abstract: Title: The project of educational cycling trails in Protected Landscape Area of Eagle mountains Objective The aim of this work is to create prject of three cycling trails, with three degrees of difficulty in eagle mountains area. The trails will be shown in information brochure with photos and information about this area. The brochure will be available in tourist information centre and on ČD (Czech railways ) and CHKO (www.chko.cz) web pages for free download.

Methods Analyzes of existing trails in this area, searching for information about interesting places, history and geografical points. Consulting and verifying this information with people from Eagle mountains PLA (Protected Landscepe Area) organization and interviewing locals about this area. Verifying trails by group of cyclists.

Results The result is a brochure with three bicycle educational tracks in eagle mountains. The brochure contains maps, photos, cultural stops and other informatin about this area.

Key words: Eagle mountains, bicycle track, protected area, bicysle trail, Educational trail

Poděkování: Chtěla bych poděkovat především vedoucímu své práce PaeDr. Jiřímu Šafránkovi Ph.D., který se mně vzorně věnoval, poskytoval mi mnoho potřebných materiálů, rad a tipů kde hledat další informace. Předal mi mnoho zkušeností, které získal vedením prací obdobného charakteru. Dále bych ráda poděkovala panu Ing. Rudolfu Remešovi za pomoc s návrhem trasy přes Šediviny. Pomohly mi také informace k umístění jednotlivých informačních tabulí v terénu a další informace o dané oblasti. Komu patří nemalé díky jsou všichni lidé, kteří si dali práci projet vybrané naučné cyklostezky, vyplnili dotazníky a poskytli tak cennou zpětnou vazbu. Děkuji svoji rodině a kamarádům za podporu a pomoc s opravou gramatické a stylistické stránky mé práce.

Výpůjční list: Svoluji k zapůjčení práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat.

Jméno a příjmení úsilí

Číslo OP

Datum vypůjčení

Poznámka

Obsah 1 Úvod:........................................................................................................................................8 2 Teoretické zdůvodnění.............................................................................................................9 2.1 Přínos práce, význam............................................................................................................9 2.2 Odborně technický rámec.....................................................................................................9 2.3 Limity projektu.....................................................................................................................9 2.4 Definice pojmů....................................................................................................................10 2.4.1 Cyklotrasa........................................................................................................................10 2.4.2 Cyklostezka......................................................................................................................10 2.4.3 Cykloturistická trasa........................................................................................................10 2.4.4 Naučná stezka..................................................................................................................10 2.4.5 Maloplošná chráněná území ............................................................................................11 2.5 Cíle a úkoly práce...............................................................................................................12 2.5.1 Cíl práce...........................................................................................................................12 2.5.2 Úkoly práce......................................................................................................................12 2.6 Dostupnost oblasti..............................................................................................................12 2.6.1 Orlobus.............................................................................................................................12 2.6.2 Veolia transport................................................................................................................13 2.6.3 Audis ...............................................................................................................................14 2.6.4 RadioBUS Turista............................................................................................................15 2.6.5 Cyklotaxi .........................................................................................................................15 2.6.6 Poznámky k cyklobusům.................................................................................................15 2.6.7 Vlaky................................................................................................................................16 2.7 Ubytování v okolí zvolených tras.......................................................................................16 2.7.1 Roubenka Deštné ............................................................................................................17 2.7.2 Horská chata RADOST....................................................................................................17 2.7.3 Hotel Šerlišský mlýn........................................................................................................18 2.7.4 Penzion Prázova bouda ...................................................................................................18 2.7.5 Horský hotel Rokytenka...................................................................................................19 2.7.6 Penzion Rampušák...........................................................................................................19 2.7.7 Penzion Terezka ..............................................................................................................20 2.7.8 Orlická chata U Rampušáka.............................................................................................20 2.8 Návštěvní řád Orlických hor:.............................................................................................21 2.9 Sběr a tříděni dat o Chráněné krajinné oblasti orlické hory................................................22 2.9.1 Základní údaje o lokalitě..................................................................................................22 2.9.2 Zvlášť chráněné maloplošná území.................................................................................23 2.9.3 Geologie...........................................................................................................................24 2.9.4 Hydrologie.......................................................................................................................24 2.9.5 Klimatické podmínky.......................................................................................................25 2.9.6 Flora.................................................................................................................................25 2.9.7 Fauna................................................................................................................................26 2.9.8 Hospodářský vývoj oblasti...............................................................................................29 2.10 Zonace CHKO...................................................................................................................33 2.11 Sběr informací o místech podél vybraných tras , oblíbených místech v Orlických horách dle ankety .....................................................................................................33 6/70

2.11.1 Jiráskova cesta................................................................................................................33 2.11.2 Jelení lázeň.....................................................................................................................33 2.11.4 Šerlich.............................................................................................................................34 2.11.5 Velká Deštná...................................................................................................................34 2.11.6 Pěticestí..........................................................................................................................35 2.11.7 Kunvald..........................................................................................................................35 2.11.8 Pevnost Hanička.............................................................................................................36 2.11.9 Jordán.............................................................................................................................37 2.11.10 Klášterec nad Orlicí......................................................................................................37 2.11.10 Rokytnice v Orlických horách......................................................................................38 2.11.11 Deštné v Orlických horách...........................................................................................38 2.11.12 Kunštátská kaple..........................................................................................................39 2.11.13 Zemská Brána...............................................................................................................39 2.11.14 Přehrada Pastviny.........................................................................................................40 2.11.15 Neratov.........................................................................................................................40 2.11.16 Suchý vrch....................................................................................................................41 2.11.17 Říčky v Orlických horách............................................................................................41 2.11.18 Luizino údolí................................................................................................................41 2.11.19 Bunkr průsek................................................................................................................41 2.11.20 Kostel Šediviny............................................................................................................42 2.11.21 Bartošovice v Orlických horách...................................................................................42 „Stávající stezky vhodné i pro cyklisty Královehradeckém kraji.............................................43 3. Tvorba naučných cyklostezek (praktická část).....................................................................45 3.1 Výběr tras a zpracování podkladů pro cyklistickou naučnou stezku..................................45 3.2 Volba kulturních zastavení..................................................................................................45 3.3 Rekognoskace předběžně navržených tras..........................................................................45 3.4 Konečná podoba stezek (jak budou popsány v informačním průvodci).............................47 3.5 Anketa.................................................................................................................................53 3.6 Ověření srozumitelnosti popisů a míry adekvátnosti vybraných naučných cyklistických stezek.........................................................................................................................................54 3.7 Účel dotazníku....................................................................................................................55 3.8 Dotazník, který je k dispozici s letáky v infocentru............................................................55 3.8 Vyhodnocení dotazníku.......................................................................................................56 4 Diskuse...................................................................................................................................58 5 Závěr......................................................................................................................................59 Zdroje........................................................................................................................................60 Seznam příloh...........................................................................................................................63

7/70

1 Úvod: „V České republice jezdí aktivně na kole více lidí, než je hráčů všech míčových her a hráčů hokeje dohromady. Tuto agenturní zprávu doplňme ještě sociologickým průzkumem, podle něhož usedá denně nebo občas na kolo více než 1,5 milionu obyvatel Česka. Vzhledem k tomu, že ročně se v České republice prodává zhruba 200 000- 400 000 kol, lze usuzovat, že kolo je nejen vyhledávaným dopravním prostředkem, ale že rekreační cyklistika je naším nejrozšířenějším i nejoblíbenějším sportem.“ (Halada, 2003) „Cyklistika není ve své rekreační podobě soutěž s protihráči, které je nutno porazit. Člověk tu měří síly především sám se sebou, snaží se překonat přírodou dané vzdálenosti a vrcholy. Nesejde na rychlosti jízdy ani na ohromující ceně kola, podstatný a určující je příjemný prožitek z jízdy. Cyklistický pocit volnosti, splynutí s přírodou, krajinou, je jedinečný a dává člověku sílu a poskytuje mu uspokojení. Jezdit na kole také může prakticky každý. Stačí se to jednou v životě naučit a už to umíte navždy. Podobně jako třeba plavání je cyklistika sport, kterému se lidé věnují od dětských let až po stáří.“ (Vitalia, 2011) Na kole jsme schopni za den urazit mnohem delší vzdálenost, než pešky, s vynálezem horských a trekingových kol se nám otevírá mnoho možností, kam se na kole můžeme podívat. Je mnoho krásných míst, která si zaslouží naši pozornost. Ráda bych na ně upozornila. Myslím že jsou dva druhy cyklistů. Jedni, kteří honí především kilometry a neni pro ně až tak důležité, kudy jedou. Benefitem jejich jízdy je trénink. Do jízdy vloží maximum úsilí a večer si zapíšou jaký počet kilometrů se jim podařilo za den zdolat. Druhou skupinou jezdců jsou ti, kteří jedou na kole pro potěšení z míst, které mohou navštívit, z krásné přírody, která je obklopuje. Pro ně není na prvním místě počet ujetých kilometrů, ale estetický zážitek z jízdy zajímavými místy. Protože se řadím právě do druhé skupiny, trasy budou obsahovat několik kulturních zastavení. Jsou však otevřeny pro každého kdo má chuť se po nich vydat.

8/70

2 Teoretické zdůvodnění 2.1 Přínos práce, význam V Královehradeckém kraji je 51 stezek, z toho 17 těchto stezek je vhodných i pro cyklistiku, zájem o cyklistiku stále narůstá. Přínosem této práce bude zpřístupnění nových naučných cyklostezek s nabídkou kulturních zastavení s komentářem. Výhodou tohoto projektu je, že není potřeba umisťovat v terénu informační tabule. Informace budou zaznamenány v informačním průvodci, který bude dostupný v informačních centrech ve formě brožury, online na Stránkách ČD, cyklobusů, CHKO. Výběr tohoto tématu zajisté ovlivnilo i to, že pocházím z tohoto kraje, prožila jsem v něm většinu svého života a vždy se tam s radostí vracím.

2.2 Odborně technický rámec Odborné informace jsem získala z rozhovoru se zástupcem CHKO Orlické hory panem Ing. Remešem, který mi doporučil jednu ze stezek a konzultoval se mnou i zbylé naučné cyklostezky. Dále jsem mluvila s farářem Šedivinského kostela, s členem Military klubu Hubert a s dalšími místními znalci. Inspirací mi byla diplomová práce (Dvořák, 2010) tato práce je taktéž projektem cyklistické naučné stezky. Pojednává o Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Líbí se mi její členění do kapitol. V knize (Halada, 2002) jsem našla jeden poutavý nápad na výlet, část trasy tohoto výletů využiji ve své práci. Kniha (Šafránek, Vaňková, 2000) je krásnou ukázkou jak lze pojednávat o jednotlivých výletech, jak sestavovat naučnou cyklostezku tak, aby vyhovovala potřebám dětí i dospělých. Mapa, které využívám pro tvorbu tras a jejich ověření je (Shotcart, 2008) má dostačující rozlišení a je tištěna na odolném papíře, kterému neuškodí ani ověřování tras v terénu za nepříznivého počasí. Informace o fauně, floře a klimatických podmínkách čerpám z webu Orlické hory net. Tyto informace jsou aktuální a velmi dobře zpracované. Na těchto stránkách mohu najít i mnoho zajímavostí z historie. Pohádky z Orlických hor ( Lukášek, 1996) přinášejí do má práce zajímavosti z lidové tvořivosti ve vybrané oblasti.

2.3 Limity projektu –Problémem může být nešetrnost k přírodě některých cyklistů, kteří budou do těchto oblastí 9/70

přilákáni informačním průvodcem – Není možné obsáhnout naučnými cyklostezkami celou oblast Orlických hor a všechny krásy této oblasti. – Není možné vybrat jakoukoliv stezku, je nutné ji konzultovat se zástupci CHKO.

2.4 Definice pojmů 2.4.1 Cyklotrasa „Je komunikace pro cykloturistiku využívající stávajících, místních a účelových komunikací včetně polních a lesních cest, silnic II. a III. Třídy s nízkou frekvencí provozu.“ (Pásková, 2002)

2.4.2 Cyklostezka „Společná stezka pro cykloturistiku a pěší turistiku, má zpevněný povrch a většinou je oddělena od frekventované silniční dopravy“ (Pásková, 2002)

2.4.3 Cykloturistická trasa „Je komunikací pro cykloturistiku, která vede většinou po horších polních a lesních cestách nebo terénem. V ČR je vyznačena pásovými značkami KĆT (cykloturistická značka a šipka)“ (Pásková, 2002)

2.4.4 Naučná stezka (zkratka:NS) je druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí. Od běžné turistické trasy se zpravidla odlišuje sérií informačních tabulí, rozmístěných na jednotlivých zastaveních po délce trasy naučné stezky. Základním typem je naučná stezka pro pěší, ale existují i cyklistické, vodácké, pro běžkové lyžaře a další. 10/70

Naučné stezky nejčastěji čítají kolem 10 až 15 zastavení a jejich délka dosahuje několika Km Jsou ale i stezky dlouhé jen několik set metrů či 15 a více kilometrů. (Pásková, 2002)

2.4.5 Maloplošná chráněná území Jsou to vybraná území, nejreprezentativnější ukázky naši romantické přírody. Jejich počet je v současnosti 1291 lokalit. Je podmíněn velkou variabilitou geologického podkladu a geomorfologického utváření našeho státu a tím podmíněnou diverzitou rostlinstva a živočišstva. K této rozmanitosti přispívá i vyjimečná poloha našeho státu na biogeografické křižovatce řady cest pronikání jednotlivých druhů na naše území. V maloplošných chráněných územích je hospodářská činnost zcela vyloučena. Pokud zde člověk zasahuje, jde o záměrně řízenou činnost za účelem dosažení určitých žádoucích změn. Velikost těchto území se pohybuje od několika set metrů čtverečných až po tisíce hektarů. V síti chráněných území se vyskytují všechny typy přírodních prvků a formací. Tato území mají nezastupitelný význam v zachování dokladů bohatství naší přírody, jsou útočištěm ohrožených

druhů.

(Friedl,

1991)

Maloplošnými zvláště chráněnými územími jsou podle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:

2.4.5.1 Národní přírodní rezervace (NPR) = menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.

2.4.5.2 Přírodní rezervace (PR) = menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. (Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000 )

2.4.5.3 Národní přírodní památka (NPP) = přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. (Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000 )

11/70

2.4.5.3 Přírodní památka (PP) = přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. (Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000 )

2.5 Cíle a úkoly práce 2.5.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je vytvořit tři cyklistické naučné stezky různé náročnosti, v oblasti Orlických hor. Trasy budou vyobrazeny v informačním průvodci, který bude obsahovat popis jednotlivých zastavení, fotky, mapové podklady a další zajímavosti. Průvodce trasou bude možné získat v informačních centrech v přilehlých oblastech ve formě brožury a bude možné si ji stáhnout na stránkách Českých drah (ČD), cyklobusů a CHKO.

2.5.2 Úkoly práce – Analýza současného stavu cyklostezek – Sběr mapových, historických i beletristických materiálů k dané oblasti – Konzultace problematiky cyklostezek v této oblasti s pracovníky CHKO Orlické hory – Rozhovor s místními znalci, žijícími v Orlických horách i v podhůří Orlických hor – Rekognoskace navržených tras – Ověření tras nezávislou skupinou cykloturistů – Zapracování připomínek

2.6 Dostupnost oblasti Cyklobusy - Orlické hory

2.6.1 Orlobus ・ „Jaroměř – Česká Skalice – Nové Město n. Metují – Bačetín – Deštné – Šerlich (jízdní kola se přepravují na přívěsu s kapacitou 42 kol) ・ Nové Město n. Metují – Náchod – Dobrošov – N. Hrádek – Olešnice v O. h. – Deštné – 12/70

Šerlich (jízdní kola se přepravují na přívěsu s kapacitou 42 ks) ・ Josefov – Smiřice – Hradec Králové – Opočno – Dobruška – Deštné – Šerlich (jízdní kola se přepravují na přívěsu s kapacitou 42 kol) ・ Nové Město n. Metují – Náchod – Kudowa Zdrój – Duszniki – Zieleniec – Orlické Záhoří – Deštné – Šerlich (jízdní kola se přepravují na přívěsu s kapacitou 32 kol) ・ Nové Město n. Metují – Peklo (jízdní kola se přepravují na závěsech uvnitř autobusu)“ (Orlobus, 2011)

2.6.2 Veolia transport „Region ORLICKÉ HORY, PODORLICKO cyklobus Nové Město n.Met. - Peklo

cyklobus Nové Město n.Met. - Náchod - Dobrošov - Nový Hrádek - Olešnice - Sedloňov Deštné - Šerlich

cyklobus Jaroměř - Česká Skalice - Nové Město n.Met. - Bačetín - Sedloňov - Deštné v O.h. Šerlich cyklobus Josefov - Smiřice - Hradec Králové - Třebechovice p.O. - Opočno - Kounov - Deštné v O.h. - Šerlich

cyklobus Nové Město n.Met. - Náchod - Kudowa Zdroj - Zieleniec - Orlické Záhoří - Šerlich

13/70

Obrázek 1: Trasy linek VEOLIA TRANSORT“ ( Veolia, 2012)

2.6.3 Audis „Můžete využít hned čtyři linky jejích cyklobusů. Jejich trasy jsou: ・ Choceň – Kostelec – Týniště n. O. – Rychnov n. K. – Šerlich ・ Jablonné nad Orlicí – Letohrad – Žamberk – Rokytnice v O. h. – Šerlich ・ Kostelec n. O. – Vamberk – Žamberk – Letohrad – odbočka na Suchý vrch ・ Holice – Borohrádek – Častolovice – Kostlelec n. O. – Doudleby n. O. – Vamberk – Rychnov n. K. – Rokytnice v O. h. – Deštné v O. h. – Šerlich Nezahálí ani společnost ČSAD Ústí nad Orlicí, která provozuje cyklobusy z Lanškrounu na Šerlich. Trasa cyklobusu je: •

Lanškroun – Česká Třebová – Dlouhá Třebová – Ústí n. O. – Letohrad – Žamberk – Pastviny – Klášterec n. O. – České Petrovice – Klášterec n. O., chata Čihák – Bartošovice – Orlické Záhoří – Šerlich

• Všechny spoje jezdí od 29. května do 28. září, a to vždy v sobotu, neděli a o svátcích. Cena za přepravu kola činí 20 korun. (Hofman, 2011) 14/70

2.6.4 RadioBUS Turista V Orlických horách také můžete využít tzv. RadioBUS Turista firmy Audis, tedy objednání minibusu s cyklovlekem. RadioBUS Turista je v provozu každý den, víkend a státní svátek, a to od 8 do 9.30 a odpoledne po 15. hodině, přičemž jeho provoz není vázán jízdním řádem a vyjíždí na základě dohody s dispečinkem. Pracovní doba dispečinku je denně od 6 do 15.30. Pro objednávání slouží zelená linka 800 101 520, objednávky je nutno provádět s minimálním předstihem jednoho dne před plánovanou cestou (objednávkám přijatým v den plánované cesty může být vyhověno pouze za předpokladu, že vozidlo není již rezervováno jiným zákazníkem). Dle dohody s dispečinkem je vám minibus přistaven na předem dohodnuté místo a v dohodnutý čas. Trasa minibusu je rozdělena na úseky, na jejichž základě se odvíjí cena za osobu. Přeprava kola činí 30 korun bez ohledu na ujetou vzdálenost. Službu lze využít i k dopravě mimo Orlické hory.“ (Hofman, 2011)

2.6.5 Cyklotaxi Další možností, když si stále ještě nevyberete z nabízených spojů je použít soukromou dopravu J. Hrnčíř, kterou si můžete objednat na telefonním čísle 603312760, nebo emailem na [email protected] Sama jsem tuto dopravu využila, vše proběhlo bez nejmenších problémů. Byl to větší auto s přívěsným vozíkem ve kterém je stojan na kola, která jsou upevněna gumicuky. Kapacita vozíku je 8 kol. Doprava je 10 kč/km. Vždy se můžete domluvit na trase, kudy pojedete i na čase, kdy potřebujete jet, řidič je vstřícný. Po 30.9 už nejezdí běžné cyklobusy, proto tento způsob dopravy, pro lidi který nevlastní auto, může být v tuto dobu jediným možným řešením, jak navštívit tyto krásné končiny.

2.6.6 Poznámky k cyklobusům Když jsem zjišťovala informace o cyklobusech, velmi mě potěšilo, kolik linek je k dispozici. Linky však fungují pouze o víkendech a o státních svátcích. Situace se tedy poněkud 15/70

komplikovala, když jsem potřebovala vybrané stezky projet ve všední den. Potom bylo možné využívat pouze vlakovou dopravu (pouze do Rokytnice), cyklotaxi Hrnčíř, nebo se na kole dopravit sama. U cyklobusů navíc jedou linky především ráno a pokud si vzpomenete dopoledne, už bude s dopravou problém.

2.6.7 Vlaky Doudleby n.Orlicí Vamberk Peklo n.Zdobnicí Rybná n.Zdobnicí Slatina n.Zdobnicí Rokytnice v Orl.horách

Obrázek 2: Vlakové linky, dostupnost oblasti (České dráhy, 2012)

2.7 Ubytování v okolí zvolených tras Když v této oblasti chcete strávit trochu více času, nebo se nechcete tolik vázat na časy příjezdů a odjezdů autobusů, mohly by se hodit informace o možnostech ubytování. 16/70

Ubytování v Deštném v Orlických horách:

2.7.1 Roubenka Deštné Najdete ji cca 300 metrů od kostela v centru obce Deštné v Orlických horách. Autem dojedete po udržované silnicí až k domu, kde je pro Vás připraveno hlídané parkoviště. Čtyři samostatné apartmány, každý s vlastním sociálním vybavením, kuchyňkou a televizí. Připojení k internetu přes WiFi je v celé budově. 390 - 490 Kč osobu/noc/ Kontakt: telefon:+420 605 825 978 e-mail: [email protected] Adresa: Ing. Ondřej Liška Deštné v Orlických horách 399 Deštné v OH 517 91 Kontakt na webu: http://www.roubenkadestne.cz/

2.7.2 Horská chata RADOST Překrásné prostředí, nízké ceny, výborná domácí kuchyně. Chata je 4 km od Deštného v Orlických horách. Má vlastní autobus, který vás může v případě potřeby k chatě přiblížit! Kategorie ubytování: Horská chata, Lokalita: Deštné v Orlických horách k dispozici 120 lůžek Orientační cena lůžko/noc: v mimosezóně 270 Kč s polopenzí; v zimě 330 Kč s polopenzí; v létě 300 Kč s polopenzí Kontakt: Adresa: HORSKÁ CHATA RADOST Plasnice 124 51791 Deštné v Orlických horách Okres: Rychnov nad Kněžnou Kraj: Královéhradecký 17/70

Česká republika mobil: +420 774 624 679 mobil: +420 494 663 172 skype: chata.radost mail: [email protected] kontakt na webu: http://www.chataradost.cz/

2.7.3 Hotel Šerlišský mlýn Je situován v horské přírodní rezervaci v severovýchodních Čechách v nadmořské výšce 936m. Kapacita 90 lůžek obsahuje od apartmá pro 4–5 osob s tekoucí teplou a studenou vodou, sprchou a WC, až po dvoulůžkové pokoje, které využívají sprch a WC na chodbách. Restaurace pro 100 osob. Kategorie ubytování: Hotel, Lokalita: Deštné v Orlických horách, Šerlišský Mlýn, k dispozici 107

lůžek

Orientační cena lůžko/noc: v mimosezóně 245 Kč bez stravování; v zimě 275 Kč bez stravování; v létě 245 Kč bez stravování Kontakt: Hotel Šerlišský mlýn Deštné v Orlických horách Tel: +420) 494 663 245 mail: [email protected] webové stránky: http://www.serlissky-mlyn.cz/

2.7.4 Penzion Prázova bouda Jedná se o klasickou horskou chatou s bohatou historií postavená kolem roku 1860. Je jednou z nejstarších horských bud v Orlických horách a dokonce i v Čechách. Leží 715m nad mořem v katastru obce Dobré , 3km od největšího lyžařského střediska Deštné v Orlických horách. Cena za noc 230-250 Kč Kontakt: 18/70

Adresa: Petr a Simona Lambert - Prázova bouda Šediviny 18 51801 Dobruška mail:[email protected] webové stránky: www.prazovabouda.cz telefon:494191194 mobil: 737306040, 732631272 (Region tour, 2011)

Ubytování v Rokytnici v Orlických horách

2.7.5 Horský hotel Rokytenka J. V. Sládka 88, Rokytnice v Orlických horách. V historickém objektu v Rokytnici v Orlických horách naleznete Horský hotel Rokytenka, který prošel celkovou rekonstrukcí a nabízí celoroční ubytování. Horský hotel Rokytenka nabízí komfortní ubytování pro všechny návštěvníky malebného městečka Rokytnice v Orlických horách. Webové stránky slibují ochotný hotelový personál. Kontakt: Telefon:+420) 494 661, (+420) 722 917 Mail: [email protected] Adresa: V Sládka 88 517 61 Rokytnice v Orlických horách Webové stránky: http://www.rokytenka.cz/kontakt.html

2.7.6 Penzion Rampušák Útulné ubytování Vás čeká v rodinném Penzionu Rampušák v Rokytnici v Orlických horách. Penzion Rampušák se nachází na náměstí Rokytnice v Orlických horách. Okolí penzionu přímo vybízí k cyklistickým a turistickým výletům po Orlických horách. Pokud se ubytujete v Penzionu Rampušák jistě využijte stylové horské hospůdky a jejích vybraných specialit.

19/70

Cena za noc je 490 Kč Kontakt: Adresa: Penzion Rampušák NáměstíT.G.M. 5 Rokytnice v Orlických horách 517 61 tel:+420 494 595 296 e-mail: [email protected]

2.7.7 Penzion Terezka 5. května 21, Rokytnice v Orlických horách. Penzion Terezka se nalézá v malebném horském městečku Rokytnice v Orlických horách, jež je nazývána bránou Orlických hor. Penzion nabízí kvalitní ubytovací služby pro rodiny s dětmi i školní výlet či lyžařský kurz, neboť Penzion Terezka sídlí v úžasné přírodě s krásnými výhledy. Kontakt: Tel: 739012050 , E-mail: [email protected] http://www.penzionterezka.wz.cz/ ubytování od 220 Kč adresa penzionu: Jaroslav Janeček - Penzion Terezka 5. května 21 517 61 Rokytnice v Orlických horách

2.7.8 Orlická chata U Rampušáka Otevřeno denně: 9 - 21 hod. Na uzavření chyty se hosté mohou domluvit s personálem. Bartošovice v Orlických horách č. 1 Mob.:(+420) 731 522 012 Tel.:(+420) 494 599 142 e-mail: [email protected] 20/70

Přesnou polohu chaty najdete zde: http://mapy.atlas.cz/mapa/orlicka_chata Ubytování: • krásné nové apartmány s vlastním sociálním zařízením. • útulné pokoje a apartmány s vlastní koupelnou či sprchou (toalety se nachází mimo pokoj) • turistické pokoje se společným sociálním zařízením. • možnost vzít si s sebou zvířecího miláčka (netýká se nově zrekonstruovaných apartmánů) Nabízené služby: • neopakovatelná atmosféra horského hotelu • skvělá kuchyně • přátelské zacházení • bezplatná WiFi v prostorách budovy a blízkém okolí(terasa) • možnost TV,biliáru,stolního fotbálku, šipek • dětské hřiště (pískoviště,houpačky i pro dospělé, dětský bazének) • volejbalové hřiště, hřiště pro děti • místnost pro školení či vyučování (Orlická chata u Rampušáka, 2011)

2.8 Návštěvní řád Orlických hor: Jak je psáno na stránkách Orlické hory net, v sekci horopis, toto jsou pravidla, jak se na horách máme chovat: „· Tábořit a rozdělávat ohně je dovoleno pouze se souhlasem Správy CHKO. Návštěvníci tábořišt' jsou povinni dodržovat podmínky vydané správou CHKO. · Poškozovat a znečišťovat cesty, stezky, skalní útvary, studánky, vodní toky, vodní plochy a břehy včetně okolí rekreačních zařízení, chat, chalup apod. není dovoleno. · Veškeré odpady a odpadky ukládat pouze na místech k tomu určených (kontejnery, popelnice). Pokud takové zařízení není ve Vaší blízkosti, je nutné veškeré odpadky odnést s sebou. ·Jakékoliv poškozování a ničení květeny, lesních porostů, stromů a keřů je zakázáno. Zakazuje

21/70

se vstup na nově zalesněná místa a poškozování ochranného oplocení. V CHKO Orlické hory je povoleno sbírat některé lesní plodiny (maliny, borůvky, houby) mimo maloplošná chráněná území. Při této činnosti nesmí docházet k ničení flóry a fauny (např. nevhodné používání trhacích hřebenů). ·V přírodě se zdržovat veškerých hlasitých projevů (křik, reprodukovaná hudba) chovat se tiše a nenápadně. Volné pobíhání psů je zakázáno. · Znepokojovat zvěř a jiné živočichy, zvláště v době kladení mlád'at a hnízdění, je zakázáno. ·Vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace je zakázáno. Jízda na kolech je povolena pouze na cestách s asfaltovým povrchem. - Zimní sporty je možno provozovat jen mimo mladé lesní porosty. Vyznačování lyžařských tratí se smí provádět jen se souhlasem Správy CHKO a majitele lesů. ·Poškozovat a ničit orientační zařízení, směrovky, mapy, značení hranic CHKO a chráněných území, grafické symboly a návštěvní řády je zakázáno. Umísťování orientačního a turistického značení na stromy je zakázáno. · Vstup do maloplošných chráněných území - národních přírodních rezervací, přírodních rezervací a přírodních památek - je mimo veřejné, značené turistické a naučné stezky zakázán. Zakazuje se zde i sběr přírodnin včetně lesních plodů. Dodržování návštěvního řádu kontrolují pracovníci státní ochrany přírody, stráž přírody a zpravodajové, lesní stráž a příslušníci policie. Je povinností řídit se jejich pokyny. V případě porušení návštěvního řádu jsou kontrolní pracovníci oprávněni zjišťovat totožnost a ukládat blokové pokuty.“ (Orlické hory net, 2011)

2.9 Sběr a tříděni dat o Chráněné krajinné oblasti orlické hory 2.9.1 Základní údaje o lokalitě Rozloha této lokality je 204 km2 ,její geografická orientace : 50° 07´ - 50°23´N 16°17´ - 16° 17´E Minimální nadmořská výška 416 m.n.m (na řece Bělé) maximální nadmořská výška1115 m.n.m (Velká Deštná )

22/70

CHKO Orlické hory se nachází v severovýchodní části České republiky při státní hranici s Polskem. Zaujímá část hlavního plochého hřebene pohoří v pohraničí a jeho jižní podhůří. Jeho plocha je 200 kilometrů čtverečných. (Orlické hory net, 2011)

2.9.2 Zvlášť chráněné maloplošná území Dle Friedla (1991) jsou zvlášť chráněnými maloplošnými uzemími:

„ 2.9.2.1 Přírodní rezervace • Bedřichovka • Černý důl • Hraniční louka • Jelení lázeň • Komáří vrch • Neratovské louky • Pod Vrchmezím • Pod Zakletým • Rašeliniště Kačerov • Sedloňovský vrch • Trčkovská louka • Zemská brána

2.0.2.2 Přírodní památky • Kačenčina zahrádka • Rašeliniště pod Pěticestím • Rašeliniště pod Předním vrchem • • •

Sfinga U Kunštátské kaple Velká louka

Národní přírodní rezervace • Bukačka • Trčkov“

23/70

2.9.3 Geologie Celé pohoří zaujímá krystalické vrstvení hornin orlicko – kladské klenby, která byla horotvornou činností vyzvednuta a přerušena zlomem ve starších třetihorách během tzv. Saxonském vrásnění. Boky původní kry jsou tvořeny vlastním hřebenem dnešního pohoří plochého tvaru s málo patrnými vrcholy, jako jsou Vrchmezí v nadmořské výšce 1084 m, Koruna 1099 m n. m., Malá Deštná 1090 m n. m, nebo Jelenka ve výšce 1097 m n. m. Nejvyšší kótou v této

oblasti je Velká Deštná

(1115 m n. m). Toto pohoří se skládá

především z rulového horského pásma a na severovýchodě je tvořeno fylitickoamfibolitovou vrchovinou. V níže položené jižní části vystupují horniny svrchní křídy, zejména opuky. (Friedl, 1991)

2.9.4 Hydrologie Orlické hory patří pod Labsko-Oderské rozvodí. Jsou odvodňovány třemi řekami - Divokou a Tichou Orlicí spolu s Olešenkou. Vody, jež stékají především ze západních svahů hor napájí Divokou i Tichou Orlici. Prameniště Divoké Orlice je pod severovýchodními svahy Orlických hor a v Polsku v rašeliništích u Zielence. Tato řeka tvoří přirozenou státní hranici. Přírodní nádrž Pastviny využívá hlubokého údolí za Zemskou branou, v místech, kde Divoká Orlice vstupuje do Čech. Prameniště Tiché Orlice je v západním temeni hory Jeřáb v Jesenické oblasti - u Hradce Králové se potom vlévá do Labe. (Orlické hory, 2005) Vodohospodářský význam této oblasti byl zvýrazněn jejím vyhlášením za chráněnou oblast přirozené akumulace vod nařízením vlády ČSR č.40/1978. Dle informační tabule „Valinův pramen“ „jsou Orlické hory srážkově bohaté. Průměrný roční úhrn je 800 – 1000mm, v nejvyšších polohách až 1300mm. Nejvyšší denní srážkový úhrn může dosáhnout až 150mm. Oblast Trčkova, Neratova a Orlického záhoří se vlivem převládajícího západního proudění nachází ve srážkovém stínu hlavního hřebene. Tato oblast je vyhlášena chráněnou oblastí přirozené akumulace podzemních vod, nepropustná geologická stavba hor však nedovoluje vznik téměř žádných zásob vody.

24/70

Vodní poměry hor byly ovlivněny činností člověka. Bylo zbudováno mnoho melioračních struh k zrychlení odtoku vody z krajiny. Významnou vodohospodářskou stavbou je také Pastvinská přehrada na Divoké Orlici. Projektována byla i přehrada nad Pečetínem, která by zatopila velmi cenná údolí Zdobnice a Říčky. V posledních letech jsou realizována i nápravná opatření, jako je revitalizace potoků a vytvoření malých vodních ploch např. na Zelence a ve zvonkovém údolí.“ (Valinův pramen,2009)

2.9.5 Klimatické podmínky Na vývoji podnebí se podílí směrování pohoří severovýchod- jihovýchod (téměř všechny horské hřebeny v těchto oblastech mají zhruba stejný směr). V lokalitě převládají především větry ze západu , v zimním období vane z oblast Kladska v Polsku nepříjemný vítr. Tomuto větru se přezdívá „Polák“ Nejstudenější je oblast Velké Deštné, s průměrnou teplotou kolem 4,2 °C. Nejvíce prší na hřebenových partiích ( 1200 mm ). (Orlické hory, 2011)

2.9.6 Flora Orlických horách se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin, které jsou zajímavé svým geografickým rozšířením, mezi nimi třeba koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina) nebo kamzičník rakouský. Přírodní rezervace Bukačka, která se rozkládá na ploše 50,72 ha je nejbohatší botanickou lokalitou této oblasti. V podrostu je hojný lýkovec jedovatý, část území tvoří rašelinná louka. Vyskytuje se tu více než 200 druhů vyšších rostlin. Vedle běžných horských druhů se zde vyskytuje řada vzácných rostlin, jako je kyčelnice devítilistá, kyčelnice cibulkonosná a česnek medvědí. Z chráněných druhů se zde vyskytuje prha arnika, pětiprstka žežulník, mléčivec alpinský, lilie zlatohlávek, oměj šalamounek a některé vstavačovité jako je např vstavač širokolistý. Z fytogeografického hlediska náleží převážná část CHKO Orlických hor do fytogeografické oblasti oreofytika. Zajímavým objevem byl v 90.le tech objev lokality, kde nyní rostou čtyři druhy plavuníků: plavuník

cypřiškovitý

(Diphasiastrum

tristachyum), 25/70

p.

zploštělý

(Diphasiastrum

complanatum), p. alpínský (Diphasiastrum alpinum) a p. Zeillerův (Diphasiastrum zeilleri). (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2007)

2.9.7 Fauna Po stránce zoologické jsou Orlické hory chudší než třeba Kralický Sněžník nebo sousední Krkonoše. Zároveň se nikdy Orlickým horám nevěnovalo tolik pozornosti jako jinému horstvu naší republice, proto zde možná nejsou všechny živočišné druhy tak podrobně zpracovány jako třeba v Krkonoších. Může to být jeden z důvodů, proč se zdá, že je fauna v této oblasti chudší. (Sklenář, 2011) Prostředí se v průběhu let proměňovalo a některá zvířata byla krutě pronásledována lidmi, což mělo za následek v 17. až 19. století úplné vyhubení původních velkých šelem jako jsou medvěd (Ursus arctos), vlk (Canis lupus) a rys (Lynx lynx). Ve zbytcích přirozených porostů vNPR Bukačka a NPR Trčkov se původní pralesní fauna bezobratlých zachovala alespoň částečně. V současné době je snaha o obnovu původních přirozených porostů, která je však komplikována dálkově působícími vlivy (imise) a také nadměrně vysokými stavy spárkaté zvěře. Z důvodu vysychání po rozpadu okolních lesních porostů je nyní ohrožena i reliktní fauna malých rašelinišť ve vrcholových polohách, stejně tak i fauna podhorských vlhkých luk, mokřadů a rašelinišť.(Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2007) Výzkumem některých skupin živočichů se v současnosti zabývají pracovníci Východočeského muzea v Hradci Králové, dále pak i pracovníci Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Je tedy možno doufat, že poznatky o k zvířeně Orlických hor se budou značně rozšiřovat (Sklenář, 2011).

2.9.7.1 Bezobratlí Ve vyšších částech hor, hůře dostupných zůstalo pestřejší zastoupení bezobratlých. Na horských loukách třeba na Bukačce (kde jsem je sama zahlédla) se můžeme setkat s ohniváčkem modrolesklým (Lycaena alciphron), perleťovcem kopřivovým (Brenthis ino). V těchto oblastech

se setkáme

i s druhy podléhajícími přísné ochraně v celé Evropě –

modráskem očkovaným (Maculinea telejus) a m. bahenním (Maculinea nausithous). Pokud chceme uvidět velký nápadný druh denního motýla – batolce duhového (Apatura iris) či nápadného střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens) i vzácného s. vrásčitého (Carabus intricatus), musíme zamířit do údolích řek a potoků . Krásně kovově lesklý tesařík pižmový 26/70

(Aromia moschata) nás může ohromovat v rozkvetlých okolících mrkvovitých rostlin. Plž řasnatka tmavá (Macrogastra badia), žijící na severní hranici celkového rozšíření je bezpochyby jedním z nejzajímavějších druhů zdejší malakofauny. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2007)

2.9.7.2 Ryby V dřívějších dobách byla horní část podhorské zóny místem rozmnožování atlanského lososa obecného (Salmo salar).V horské zóně potoků a říček žijí tyto druhy: pstruh obecný potoční (Salmo trutta fario) a vranka obecná (Cottus gobio). V úsecích s menším spádem žijí: mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a jelec proudník (Leuciscus leuciscus). V podhorské zóně najdeme: lipana podhorního (Thymallus thymallus) a mníka jednovousého (Lota lota). (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2007)

2.9.7.3 Obojživelníci a plazi Na území Orlických hor bylo dosud zjištěno 7 druhů obojživelníků a 6 druhů plazů. Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) žije v listnatých a smíšených porostech v údolí Zdobnice a jejích přítoků. Poměrně souvislý je výskyt čolka horského (Triturus alpestris) a č. obecného (Triturus vulgaris). Ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria) jsou zde rozšířeni poměrně souvisle a žijí i ve vrcholových partiích Orlických hor – např. u rybníčku na Šerlichu. Skokan zelený (Rana esculenta) i s. ostronosý (Rana arvalis) se na území CHKO vyskytují pouze ojediněle. Nejběžnějším plazem Orlických hor je slepýš křehký (Anguis fragilis). Poměrně vzácná je ještěrka obecná (Lacerta agilis), mnohem hojnější ještěrka živorodá (Lacerta vivipara = Zootoca vivipara). Poměrně souvisle se vyskytuje zmije obecná (Vipera berus). (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2007) V případě zájmu o tyto živočíšné druhy můžete navštívit: Teracentrum, Dolní Čermná Navštivte stálou expozici plazů + ZOO koutek v Otevřeno: Po – Čt: 15:00 – 18:00, Pá – Ne: 9:00 – 18:00 (Orlické hory net, 2011)

Dolní

Čermné.

2.9.7.4 Ptáci Karel Plachetka byl účasten počátků zkoumání ornitofauny na přelomu 19. a 20. století. Byl dokonce jeho zakladatelem a jeho sbírka preparátů je dnes z velké části umístěna v Muzeu a 27/70

galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. V oblasti CHKO Orlické hory bylo v posledních letech 20. století zaznamenáno hnízdění cca 130 druhů ptáků díky odchytovému místu na hlavním hřbetu u Šerlich, u terénní stanice Správy CHKO. Díky kroužkování se podařilo získat mnoho údajů o tazích ptáků. V průběhu pěti let se zde např. konala mezinárodní akce Balt. Probíhal při ní

noční odchyt s použitím světelného zdroje.

V Orlických horách žijí tyto lesní druhy ptáků: čáp černý (Concordia negra), krahujec obecný (Accipiter nisus) a krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), sýc rousný (Aegolius funereus), sluka lesní (Scolopax rusticola), kos horský (Turdus torquatus) a lejsek malý (Ficedula parva), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a budníček zelený (Phylloscopus trochiloides). Na loukách a při potocích hnízdí tito ptáci: chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a hýl rudý (Carpodacus erythrinus).Strnad zahradní a obecný,bramborníček hnědý, l induška luční, konipas horský a luční, skorec vodní a dokonc e i křepelka. Z ptáků vázaných výhradně na vodní prostředí pravidelně hnízdí pouze skorec vodní (Cincibus cinclus).Dále zde žije a hnízdí celá plejáda drobných i větších ptáků. V lesích je množství i zpěvného ptactva , mezi nimiž dominuje brávník, střízlík, pěnkava a pěnice černohlavá. Z ostatních dlužno jmenovat vránu šedou, hýla obecného, čížka, křivku obecnou, skřivana lesního, lindušku lesní šoupálka dlouhoprstého, brhlíka, oba druhy králíčků, koňadru, modřinku, uhelníčka, parukářku, babku lesklohlavou, červenku, rehka domácího, pěvuškumodrou, kvíčalu, drozda zpěvného, kos a , budníčka malého, lesního i většího, pěnici hnědokřídlou, dále pak s luku lesní , tetřeva a tetřívka, káně lesní a jestřába. . V blízkosti lidských obydlí též kavka ,rorýs, jiřička a vlaštovka . Poměrně vzácný je datel černý. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2007) , (Sklenář, 2011)

2.9.7.5 Savci Ze savců žije na území Orlických hor velká většina naší lovné zveře. Zejména je to jelen jeho vysoké stavy působí vážné škody na porostech, srnec, trochu méně se vyskytuje prase divoké. Stavy vysoké zvěře jsou velké. Na některých místech žije i vysazený muflon. Z šelem tu máme třeba lišku, rozšířenou po celém území, dále jezevec, který však není hojný. Z drobnějších šelem zde žijí všechny u nás se vyskytující druhy, tj. kuna lesní a skalní , tchoř tmavý, hranostaja lasička. Nejsou však příliš hojné. Nejvíce je zde zástupců drobných hlodavců,kteří však nejsou tak snadno patrní. Byly zde zatím zjištěny tyto druhy: plšík lískový , hraboš vodní, hraboš zemní (Microtus aqrestis) , hrabošík podzemní (Pitymys subter 28/70

raneus}, hraboš polní (Microtus arualis) a další. Ve starých důlních dílech a předválečných betonových bunkrech se ukrývají netopýři. Mezi pozoruhodné netopýry Orlických hor patří vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), n. velký (Myotis myotis) a n. černý (Barbastella barbastellus). Až na vrcholcích hor se vyskytují netopýr severní (Eptesicus nilssoni), n. ušatý (Plecotus auritus), n. Brandtův (Myotis brandtii), n. rezavý (Nyctalus noctula) a n. pestrý (Vespertilio murinus). (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2007), (Sklenář, 2011)

2.9.8 Hospodářský vývoj oblasti 2.9.8.1 Textilní výroba Jak se píše v turistickém průvodci Orlické hory od Olympie z roku 1888 na straně 44, „už v neolitu můžeme najít zmínky o pěstování lnu v krajině Orlických hor. V Době předhusitské převažovala výroba vlnařská, s dobře rozvinutým exportem. V Čechách je jedním z nejstarších cechů cech soukenický v Rychnově nad Kněžnou, který měl cechovní řád již v roce 1378. Listina s udělením této výsady je jedna z nejstarších listin psaných českým jazykem. Sukna tkaná v této oblasti byla už za Karla IV považována za jedny z nejkvalitnějších v Čechách. Soukenické cechy byli také v Novém Městě nad Metují, Ústí nad Orlicí a v Lanškrouně. V 17 -18 století přichází do měst bavlna, kterou tkalcovští mistři v Dobrušce zpracovávají od roku 1659, v Žamberku a Rokytnici a jinde poté koncem 17 století. Velký význam mají v oblasti dvě plátenické manufaktury, které vznikly v 18 století. První byla v Potštejně, druhá ve Sněžném. Obě dosáhly kvalitou svých výrobků evropské úrovně. Manufaktura v Potštejně byla založena při tkalcovské a plátenické škole Janem Ludvíkem Charbuvalem Chamré. Nakupované surové plátno se bílilo, škrobilo a mandlovalo, barvilo, lisovalo a balilo. Takto upravené se exportovalo převážně do Španělska a dále do zámoří. Se smrtí zakladatele 1764 končí období prosperity potštejnské manufaktury. Majitel sněženské manufaktury zaměstnával 300 až 500 ručních tkalců. Zboží putovalo do skladů a obchodů ve Vídni nebo se vyváželo do Itálie, Ruska, Turecka a dalších zemí. Období od 19 století je charatreristické úpadkem lnářství a rozvojem bavlnářství, přichází 29/70

také strojní mechanizovaná výroba. Nástupci Andrese Vogla tuto novou vlnu výroby nezachytily a skončili bankrotem. Lnářství nakonec reprezentují jen domácí přádláci a tkalci. V Orlických horách a podhůří byl téměř v každé chalupě tkalcovský stav, ale početné rodiny uživit nestačil. Před více než 350 lety vznikla tradiční výrova krajky především na Vamberecku. Zde šikovné krajkářky skloněné nad herdulemi tvořily pomocí paliček tu něžnou krásu. V roce 1946 bylo založeno Družstvo Vamberecká krajka Vamberk, navázalo na letitou tradici výroby a získalo svými výrobky mnohá ocenění na mezinárodních výstavách. Ve Vamberku je dodnes muzeum krajek.“ (Olympia, 1988)

2.9.8.2 Orlickohorské sklářství Pokud se chcete vydat po stopách orlickohorského sklářství, existuje zde naučná stezka „ S Kačenkou po stopách orlickohorských sklářů“ a vede z Deštného do Orlického Záhoří.

Lesní sklárny v Orlických horách vznikaly hluboko v lesích, kde je dostatek dřeva, při vodních tocích. Lesy pří hranicích poskytovaly velké zásoby dřeva. Ty byly vždy rozhodující pro sklářskou výrobu. Od 16. do počátku 20. století zde působilo téměř 20 hutí. Za třicetileté války se zde udržela činnost skelných hutí v Deštném, v Bedřichovce a v Horní Rokytnici. V době barokního českého skla v oblasti Rychnovského panství působily jen dvě sklárny: v Deštném a v Černé Vodě. Na solnickém panství to byla skelná huť na Bedřichovce a ve Staré huti pod Jedlovou a na rokytnickém panství sklárna v Rokytnici. V 19. a na počátku 20. století zaniklo orlickohorské sklářství. Poslední tavná huť ukončila činnost v roce 1910 v Deštném Zákoutí. Z výzkumů zaniklých skláren vyplývá že se jednotlivé sklárny lišily tvarem skla a způsobem zdobení leptáním i broušením a také obsahem ručně malovaného dekoru. Kvalita zdobení dosáhla vysoké úrovně. Evropské úrovně dosáhl Ignatius Pressler, dvorní malíř skla a porcelánu hraběte Kolovrata. Působil v Kunštátu a je autorem ozdobného slohu na skle, tzv. švarclotu, při kterém použil černé barvy, často bohatě přizdobené zlatem. Rozvoj sklářství byl závislý na dostatečné zásobě dřeva. Jeho nedostatek v 18 a 19 století byl příčinou stagnace sklářství. Po krátkém obnovení výrovy v 20 století tento nedostatek byl i příčinou zániku sklářství vůbec. (Friedl, 1991)

30/70

2.9.8.3 Železářství Pokud se chcete dozvědět něco více o místním železářství, můžete navštívit muzeum, které je na něj zaměřené: Muzeum železářské výroby Otevřeno

po

předchozí

telefonické

domluvě.

Najdeme-li ve Skuhrově nad Bělou 2. nejstarší objekt obce (r.1806), dům Huť mistrův, objevíme v jeho podkroví expozice dokumentující vývoj železářské výroby v této části Orlických hor. Najdeme zde podrobně popsanou historii dobývání železa a jeho zpracování ve zdejší stále funkční Růženině huti. Barvitě je tu vylíčena historie firmy J. Porkert. Kromě slavných výrobků, (které mnozí máme v domácnosti dodnes) včetně prvního kuchyňského robota si můžeme prohlédnout i fotografie požářišť a povodní, které firmu rovněž v historii provázely. Jako raritu jistě oceníme kresby Jiřího Šlitra. Již v roce 1537 se dobývala ruda pod Novým Hrádkem na Frymburském panství, stávala zde šmelcovna (tavící pec) a hamry na zpracování železa. Těžba železné rudy je doložena na mnoha místech v horách i podhůří. Těžilo se ve Zdobnici, Černé Vodě, Nové Vsi, Osečnici, v Dobrém, Lomech, Hlukách, Rudném, Hlinném a na dalších místech. (Paseo.s.r.o, 2010), (Friedl, 1991)

2.9.8.4 Lesní Hospodářství Lesní hospodářství ovlivnilo vzhled celé krajiny. Původně byla oblast pohoří pokryta jen bukovým porostem a smíšeně jedlobukovým, jemuž vyhovovalo chladnější klima, zvláště v horních partiích pohoří s častými dešťovými srážkami. V16. století se změnilo hospodaření s lesy. Majitelé panství se začínají více věnovat produkci dřeva především pro potřeby sklářské výroby. Docházelo k rozsáhlým těžbám dřeva, proto zavedli tito majitelé funkce lesmistrů. Na odlesněných plochách probíhala intenzivní pastva a přirozené porosty byly pak postupně nahrazovány smrkovými monokulturami. Tím došlo ke změnám nejen v složení původní květeny a zvířeny ale i k tvářnosti celé zdejší krajiny. Pouze malá část zdejších lesů, zejména v odlehlejších a těžko přístupných partiích pohoří, zůstala zachována zhruba v původní podobě a dokumentuje nám původní složení lesních porostů. Dnes pokrývají území Orlických hor z více než 63 % plochy lesy, které mají význam z hlediska vodohospodářského, protierozního i rekreačního. Závažným problémem úspěšného 31/70

rozvoje lesního hospodářství je však dnes již střední až silné poškození lesních porostů emisemi, zejména z elektráren v Opatovicích a Chvaleticích. (Friedl, 1991), (Olympia,1988)

2.9.8.5 Pověsti Jak se mezi lidmi traduje, vládkyní Orlických hor a laskavou správkyní je milá a půvabná dívka – Kačenka, která se v této oblasti narodila a lesní obyvatelstvo si jí vybralo jako svojí panovnici, protože je dobrotivá a spravedlivá jako sama horská příroda. Poctivým a chudým pomáhá, lenochy a nepoctivce trestá. Do Kačenčiných hor za ní občas zajíždí vládce sousedních hor, který by se s Kačenkou rád oženila. Byl to sám pan Krakonoš vládce velkých sousedních hor. Ta však má příliš ráda své hory a nechce je opustit. Laskavě ho odmítla, vládce Krakonoš se hluboce urazil, vždyť kdo mocnější by o ní mohl projevit zájem. Popadne ho strašný hněv, a všechny živly rozbouřil a vše ničil. Začne bouřit vítr, začnou lítat blesky a hromy, rozvodní všechny potůčky, potoky a říčky v celých Orlických horách. Po čase ho zlost přejde, zasteskne se mu po Kačence a jde to zkoušet znovu. Zhruba takto je psáno o Kačence v pohádkách z Orlických hor.. Podle jiné verze pověstí je Kačenka Krakonošovou dcerou a Rampušák je jeho zet'. Žijí spolu ve shodě a Krakonoš se rozčiluje asi kvůli úplně jiným věcem. (Lukášek, 1996) Rampušák, vousatý spoluvládce Orlických hor, se objevuje teprve na počátku šedesátých let minulého století. S ním postupně vznikla, dnes už pevně zakořeněná, novodobá tradice. Po více než dvacet let, téměř každoročně, se koná v Deštném, vždy ke konci března, rozloučení se zimní sezónou. Rampušák sjíždí na starobylých a dlouhých lyžích s dlouhými zahnutými špicemi a s jednou holí... (Orlické hory net, 2011)

32/70

2.10 Zonace CHKO

Obrázek 3: Grafické znázornění zón v CHKO

2.11 Sběr informací o místech podél vybraných tras , oblíbených místech v Orlických horách dle ankety 2.11.1 Jiráskova cesta Tato cesta je nejstarší značenou stezkou v Orlických horách. V roce 1921 byl při příležitosti návštěvy Aloise Jiráska po něm pojmenován tehdy značený úsek z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí. Po druhé světové válce byla červeně značená trasa postupně prodloužena na sever k Broumovu a na jih do Litomyšle.

2.11.2 Jelení lázeň Přírodní rezervace Jelení lázeň má rozlohu 3,62 ha a leží v nadmořské výšce 1070 m.n.m. Předmětem ochrany je vrchovištní rašeliniště s jezírky, které přechází do subalpinských smrčin. Mocnost rašeliny dosahuje místy 1m. Toto místo je domovem mnoha savců a vzácných druhů rostlin. (České hory, 2010)

33/70

2.11.3 Malá Deštná “Výrazný hřbet 3 km severovýchodně od Deštného v Orlických horách. Protáhlý kupovitý vrchol na severním okraji Deštenského hřbetu, spadající k osadě Šerlich. Na prudkých svazích k východu tvary zvětrávání a odnosu (skály, balvanové proudy). Porosty tvoří smrčiny, často velmi poškozené a ve stádiích obnovy. Částečné výhledy. Na vrcholu je geodetický bod.” (Tisicovky.cz, 2008)

2.11.4 Šerlich „Nevýrazný vrch Šerlich (1027 m) leží v hlavním hřebenu Orlických hor. Je jedním z nejnavštěvovanějších

turistických

cílů

Orlických

hor.

Původně zde stávala horská osada Schierlichhäuser, která vznikla koncem 17. století. Místní obyvatelé se tady živili především dřevorubectvím, tkalcovstvím, pastevectvím a pašeráctvím“. (České hory, 2010)

2.11.5 Velká Deštná “Výrazný plochý hřbet 3 km východně od Deštného v Orlických horách. Nejvyšší vrchol Orlických hor. Strukturní plochý hřbet z proterozoických ortorul. Na odlesněném temeni bez výraznějšího převýšení lze vyčlenit dva vrcholy jihozápadní 1 115 m n. m se Štefanovou vyhlídkou a severovýchodní 1 114 m n. m. Obě části jsou odděleny nevýrazným sedlem (1 110 m n. m), pod kterým je rozcestí a turistický přístřešek Horské služby. Malé převýšení mezi oběma vrcholy je nedovoluje zařadit samostatně, plocha nad 1 100 m n. m. zaujímá asi 20 ha. Dříve se Velká Deštná nazývala Sedmihradská hora a do 80. let 20. století zde rostl mohutný smrkový les. Proto byl geodetický bod na jihozápadní vrcholové plošině opatřen vysokou dřevěnou měřickou věží s dobrým výhledem. Od roku 1992 byla na vrcholu 8 metrů vysoká dřevěná rozhledna nesoucí název Štefanova vyhlídka (pyramida ze čtyř otesaných kmenů), neboť byla vystavěna skauty jako dárek k 60. narozeninám hajnému a členovi Horské služby Štefanu Matějkovi. Tato rozhledna však byla z důvodu bezpečnosti v roce 2004 nahrazena rozhlednou novou, také dřevěnou. Stával zde i úhrnný měřič atmosférických srážek (tzv. totalizátor).” (Tisicovky.cz, 2008)

34/70

2.11.6 Pěticestí Pro turisty je Pěticestí významnou křižovatkou cest. Sbíhá se tu řada značených turistických cest a pět zpevněných lesních cest. Zároveň je dobrým tipem na nouzový bivak pro případ nenadálé změny počasí, které v Orlických horách nejsou až tolik vzácné. Bouda stojí asi kilometr od Kunštátské kaple, zhruba mezi vrcholy Zakletý (991 m) a Tetřeví (1 043 m). Jedná se o ohlašovnu horské služby a bufet, jenž funguje jen o víkendech. Před touto boudou je i dostatečně velký krytý zastřešený prostor s "pryčnou", na které lze v případě nouze spočinout. Využijte ale opravdu jen v případě krajní nouze, nikoliv jako plánovaný cíl. (Treking, 2010)

2.11.7 Kunvald Založení Kunvaldu lze předpokládat zhruba v 2.polovině 13.století. Tehdy totiž byl zdejší kraj kolonizován. Přibližně ve stejné době vzniklo Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Německá Rybná a jiné obce. Kunvald byl nejspíše založen podobně jako Žamberk německými osadníky. Nemusí to však být pravda. Pokud by byl opravdu osídlen německým obyvatelstvem, pak je zřejmé, že český živel v Kunvaldě zcela převládl již v polovině 14.století patrně vlivem starších okolních slovanských osad. První písemnou zmínkou o Kunvaldu je zápis z roku 1363 v souvislosti s jmenováním nového faráře Jana Petra z České Třebové na faru v Nekoři. Byl dosazován pánem žampašského

panství

a

vykonavatelem

byl

farář

z

Kunvaldu.

Přes Kunvald vedla celkem důležitá cesta z hradů Žampach, Litice a Potštejn do Kladska a Slezska. Ves patřila od roku 1389 k panství Litickému a pravděpodobně už od svého vzniku se

dělila

na

Horní

a

Dolní

Kunvald.

Původ názvu obce je nejasný a existuje několik možností vysvětlujících jeho vznik. Může jít například o název přenesený osadníky z jejich původní vlasti. Sousední město Žamberk vzniklo zhruba ve stejné době jako Kunvald a jeho první obyvatelé přišli pravděpodobně z Lužice, kde leží staré město Senftenberg (česky Žamberk). Kunvald mohl být pojmenován podle stejnojmenné vesnice (městečka) v Horní Lužici. Toto městečko se nazývalo Kumwald nebo Cunewalde a bylo rovněž rozděleno na Obercunewalde a Niedrcunevalde. Ves by také mohla být nazvána podle vlastního jména lokátora anebo majitele. Původ názvu je často spojován s rytířem jménem Kuna, který prý sídlil buď na blízkém hradě Suchá, nebo na tvrzi nad

Kunačicemi.

Ale

to

se

už

dostáváme 35/70

spíše

do

oblasti

pověstí.

V roce 1457 sem přišel se svými druhy stejného smýšlení bratr Řehoř zvaný Krejčí, synovec Jana Rokycany, aby založil Jednotu bratrskou. Prvním duchovním správcem jednoty se stal katolický farář Michal ze Žamberka, v roce 1467 na památném synodu ve Lhotce u Rychnova se Jednota bratrská veřejně oddělila od římské církve. Losem byl zvolen první biskup Jednoty Matěj Kunvaldský. Biskupem ho vysvětil Michal Žamberský . V letech 1649 – 70 tedy až do své smrti zastával tento úřad J.A. Komenský. Po roce 1460 začalo pronásledování bratří, majitel panství nechal uzavřít jejich sbor a zakázal veškerá jejich shromáždění. S odchodem bratří z Kunvaldu je spojena pověst o lípě, která vyrostla ze tří polosuchých větviček, kterými si bratří hrabali hrstku hlíny na památku při bolestném loučení s vlastí. Z těchto větviček vyrostla lípa, která má být symbolem víry naděje a lásky. V dnešní době je zevnitř vyhnilá, ale je zaopatřena tak, aby se její stav nehoršil. (informační tabule v Kunvaldu, 2012), (Kunvald info, 2009 )

2.11.8 Pevnost Hanička „Dělostřelecká pevnost Hanička patří do systému předválečného hraničního opevnění vybudovaného v letech 1935 – 38 na obranu před nacistickým Německem. Nachází se nedaleko stejnojmenné osady u státní hranice s Polskou republikou. V roce 2007 byla pevnost

Hanička

vyhlášena

technickou

kulturní

památkou.

Pevnostní komplex se skládá z 6 bojových objektů na povrchu, které jsou v podzemí propojeny

stovkami

metrů

chodeb

a

sálů.

Od roku 1975 do roku 1995 byla Hanička veřejnosti nepřístupná, protože v ní Federální ministerstvo vnitra budovalo protiatomové válečné stanoviště Kahan (krycí název), které mělo zabezpečit přežití několika vyvoleným. Podzemí bylo upraveno a vybaveno moderní technologií jako je např. strojovna s agregáty na výrobu elektrické energie, úpravna vody,

místnosti

pro

osádku

apod.

V současné době je již pevnost Hanička přístupná veřejnosti jako muzeum od května do října. Muzeum nabízí nejen prohlídku upravené tvrze, ale i stálou expozici bojové techniky, zbraní a výstroje. Prohlídka pevnosti trvá asi 80 minut.“ (České hory, 2010)

36/70

2.11.9 Jordán Jordán je místo nad Modlivým dolem. Název je použit jako příměr k biblické řece Jordán, ve které se křtilo. Na tomto místě v malebné krajině Orlických hor, podle pověsti, křtili Čeští bratří své nové stoupence. V dávných dobách zde byla studánka, z níž vyvěral potůček. V 40. letech 19. století byla studánka zasypána a potůček vyschnul. V roce 1889 při putování po památných místech

Kunvaldu pátrali po zasypaném prameni Tomáš Garrigue Masaryk,

Jaroslav Vrchlický a Eduard Albert. Již tehdy se uvažovalo o zpřístupnění místa, ale tato myšlenka byla uskutečněna až v roce 1992, téměř po 100 letech. (Informační tabule, 2009)

2.11.10 Klášterec nad Orlicí První zmínka o Klášterci, původním jménem Orlitz (Orlík) a Orlička, je zaznamenán ve veřejné listině, bule papeže Bonifáce VIII. ze dne 15. prosince 1295. Jiná zmínka je z "Formuláře" Tobiáše z Bechyně, ve které chválí úmysl postaviti zde v této krajině klášter. Datování těchto listin je mezi roky 1279 až 1290. Z toho je patrno, že Orlitz vznikla asi před rokem 1280. (Klášterec, 2006) „Již někdy před rokem 1280 stávala po obou stranách řeky roztroušená nízká roubená stavení různých velikostí. Krajina pokryta hustými lesy, a to od Chocně a Kostelce až ku Kladským horám. Držitelé tohoto zboží se střídali. Od Jana Kojala z Hněvína, který před svou smrtí v roce 1227 rozdal testamentem všechny své statky příbuzným a klášterům s tím, aby jich začali mýtiti a okopáváním vzdělávati.“ (Klášterec, 2006) Držiteli byli Slavníkovci. Dějepisec Kosmas určuje její velikost na dvě pětiny Čech. Po vyhubení Slavníkovců to byli Vršovci, které stihl stejný osud. Po nich Hrabišovci, potom, potom páni ze Švábenic a prodejem dostala se tato župa Otakaru II. Přemysl Otakar II. dal v těchto místech mýtiti lesy a na příhodných místech zakládati osady a hrady stavěti. Pak v roce 1361 nastupuje rod Žampachů se znakem lovecké trubky. V roce 1575 prodáno toto zboží včetně Klášterce s připojenými osadami Mikuláši z Bubna, držiteli panství Litického (Žambereckého), v kterémžto rodě zůstalo až do roku 1809, to je 234 let. (Klášterec, 2006)

37/70

2.11.10 Rokytnice v Orlických horách První zmínka o této osadě je k roku 1318. Roku 1487 vzniká odtržením od rychnovského panství samostatný statek – základ pozdějšího rokytnického panství.“ Roku 1548 kupují toto zboží Lickové z Rýzemburka, kteří začali budovat v místě dnešního zámku vodní tvrz. Roku 1567 kupuje zadlužené panství německý šlechtic původem z Horní Lužice - Joachim Mauschwitz z Armenruh. Čeština se za jeho vlády pomalu vytrácí. . Od roku 1616 do roku 1627 drží Rokytnici krátce Zieglerové z Klipphausenu. Roku 1627 kupuje panství Jan Mikuláš svobodný pán z Nostitz, německý rod později povýšený do hraběcího stavu.“ Pan Hrabě se zasloužil o zakládání nových vsí (Panské Pole, Julinčino údolí, Hanička, Hadinec ) „Tato oblast byla přidána k Německé říši na základě výsledků Mnichovské dohody ze září 1938, kdy území opustila až na několik výjimek celá česká menšina. Rokytnice byla republice vrácena až po skončení 2. světové války, v jejíž souvislosti byl proveden i odsun německého obyvatelstva na základě vydaných dekretů presidenta Beneše. Absence obyvatelstva byla poté nahrazována přílivem česky mluvícího obyvatelstva z vnitrozemí, přesto však nebylo doposud dosaženo předválečného počtu obyvatelstva.“ ( Rokytnice, 2011)

2.11.11 Deštné v Orlických horách „Starobylá ves, založená před rokem 1350, z doby Karla IV., leží v Deštenské pahorkatině v průměrné výšce 650 m n. m., v kouzelném údolí říčky Bělé a Deštenského potoka. Na severovýchodní straně ji rámuje zalesněný hřeben Orlických hor s Velkou a Malou Deštnou, na západě pak vrchol Špičáku. Byla založena hluboko v lesích, táhnoucích se až do Hradce Králové. Patřila cisterciákům z kláštera Svaté Pole u Třebechovic. Nejstarší písemná listina pochází z roku 1362. Středu obce dominuje krásný barokní kostel sv. Maří Magdalény od proslulého stavitele J. A. Santini, postavený v letech 1723-1726. Byl postaven na místě gotického, který se jako farní připomíná již před r. 1362 (v r. 1350 uváděn v soupisu obcí dobrušského děkanátu). Hlavní oltář z 18. stol. od sochaře J. Hartmanna, varhany z r. 1729, barokní křtitelnice a obrazy křížové cesty z 1. pol. 18. stol. Před kostelem je sousoší p. Marie se Sv. Josefem, Jáchymem a Annou z r. 1781. Místní část Dříš je spjata s historií organizované turistiky v Orlických horách. Zde stojí známá horská chata Panoráma spolu s Jiráskovým domem a památníkem JUDr. Jindřicha Štemberky, průkopníka české turistiky na horách. Jeho součástí jsou ještě dva obelisky s pamětními deskami Aloise Jiráska od Milana Šplíchala a Karla Michla od Jiřího 38/70

Kolářského. Zde se konala v červnu 1921 veliká slavnost Klubu československých turistů při příležitosti otevření Jiráskovy turistické magistrály, vedoucí po hřebenu Orlických hor. Naproti Jiráskovu domu byla v roce 1999 slavnostně odhalena pamětní deska Josefu Pilnáčkovi, jednomu z významných průkopníků turistiky a lyžování v Orlických horách..“ (Obec-Destne, 2011)

2.11.12 Kunštátská kaple Barokní kaple Navštívení Panny Marie stojí na hlavním hřebeni Orlických hor ve výšce 1035 přímo u Jiráskovy cesty (cyklisté se ke kapli mohou dostat z Pěticestí). Sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří většinou pocházeli z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni za prací. Dřevo, které těžili, se dodávalo do kutnohorských dolů a do místních skláren. Svatostánek byl postaven u horské cesty spojující Zdobnici s Kunštátem. Má zde i funkci úkrytu před nepohodou. Kunštátská kaple byla pravděpodobně postavena již kolem roku 1671. Tento letopočet je totiž vytesán na levé straně kamenného podstavce Piety. Plastika, na jejíž spodní části je nápis "SaLVe MarIa DoLorosa Te saLVtat serVVs" (buď zdráva, Maria bolestná, zdraví tě služebník), byla v 60. letech přemístěna do zdobnického kostela, kamenný podstavec zůstal v kapli. v r. 1831 byla původně dřevěná stavba nahrazena stavbou kamennou. Po roce 1945 byl interiér svatyně zničen a jediné, co se z něj zachovalo, byla právě plastika Piety. Od roku 2000 byla stavba postupně obnovována. (Orlické hory.net, 2011)

2.11.13 Zemská Brána “Údolí Divoké Orlice u Zemské brány je přírodní rezervací (88,22 ha, vyhlášena v r. 1987). Předmětem ochrany je celý krajinný komplex s lesními porosty na svazích, loukami v těsném okolí řeky a balvanitým řečištěm Divoké Orlice, jejíž břehy jsou lemovány nápadnými skalními útvary (skalní výchozy, jeskynní výklenky, ojediněle obří hrnce aj.). Porosty rezervace tvoří převážně druhotné smrkové lesy s vtroušenou jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem se zbytky květnatých bučin svazu Fagion. Bezlesé je pouze nejbližší okolí řeky, které je také botanicky nejzajímavější, neboť se zde setkávají a mísí horské druhy, splavené z vyšších poloh Orlických hor, s druhy podhorskými, které "zemskou branou", tj. průlomovým údolím, vystupují z podhůří do hor. Rostou zde mj. 39/70

bledule jarní, kamzičník rakouský (ten má v Orlických horách severní hranici svého rozšíření), lilie zlatohlávek, violka“ (Orlické hory.net, 2011)

2.11.14 Přehrada Pastviny „Přehradní nádrž Pastviny byla vybudována na horním toku Divoké Orlice v letech 1933

-1938.

Přehradní jezero je asi 7 km dlouhé a jeho plocha je 110 ha. Přehradní hráz s hydroelektrárnou má výšku 43 m a délku 193 m. Z hráze je krásný pohled na vyrovnávací nádrž Nekoř a na přehradní vodní plochu. Přes přehradu vede silnice Vamberk

-

Králíky.

V létě přehradu využívají milovníci koupání, vodního lyžování, potápění a rybaření. Okolí Pastvinské přehrady poskytuje mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. V zimě je v centru obce Pastviny v provozu lyžařský vlek a pro běžkaře jsou tady upravované běžecké tratě.“ (České hory, 1999-2012)

2.11.15 Neratov Neratov je významným místem pro poutníky již od 2. poloviny 17. století. Putuje sem údajně až čtyři tisíce poutníků ročně. Zázračná moc je přičítána milostné sošce Panny Marie a prameni, který vyvěrá u kostela. Právě kvůli rostoucímu zájmu o Neratov byl mezi lety 1723 a 1733 vystavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie s prosklenou střechou, v barokním stylu. Zásah, ze kterého se tento kostel doposud vzpamatovává mu zasadila 10. května 1945 Rudá armáda pancéřovou pěstí. Vznikl požár, který kompletně zničil střechu. Přes snahy obyvatel o opravu se roku 1957 zřítily klenby. V roce 1973 bylo nařízeno, že bude zbourán. Naštěstí na tuto demolici nebylo vyhrazeno dost peněz, takže rozpočet byl vyčerpán již převozem rokokového schodiště. Kostel je rekonstruován od roku 1990. Od roku 1992 je kulturní památkou a usilovně se pracuje na jeho obnově. V kostele se pravidelně slouží bohoslužby. Pořádají se tu i různé kulturní akce. Obnovena byla i poutní tradice - v polovině srpna se konají poutní slavnosti s duchovním i kulturně hudebním i divadelním programem. Jedinečnou atmosféru mají v Neratově také vánoční a velikonoční svátky. (Adámek, 2007), (Sdružení Neratov, 2008)

40/70

2.11.16 Suchý vrch V roce 1924 si Klub českých turistů v Jablonném nad Orlicí vybudoval na Suchém Vrchu turistickou chatu. Stavět se začalo se podle vítězného projektu pražského architekta Jaroslava Stejskala. Slavnostní otevření bylo v červenci roku 1928 za přítomnosti prvního prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Podle něho byla potom chata i pojmenována. V roce 1937 zde byl poobědvat také tehdejší prezident Dr. Eduard Beneš. V červenci roku 2003 chata vyhořela. Podle návrhu architekta A. Patrmanna byla vybudována vodárenská věž nedaleko Kramářovy turistické chaty, to bylo v letech 1931-1932. V současné době slouží jako rozhledna. (Wykrycek, 2012)

2.11.17 Říčky v Orlických horách Areál ski centra se nachází výšce 740 - 992 m.n.m na jihovýchodní straně vrchu Zakletý. Disponuje

moderní lanovkou, má dobrou orientaci sjezdových tratí, sjezdovky jsou

rozmanité a je zde dobrý systém technického sněhu. Určitě patří mezi nejlepší střediska sjezdového lyžování v Orlických horách. Pěticestí, které je opodál, je zároveň ideálním výchozím místem běžkařů i cyklistů na celý hlavní hřeben Orlických hor. V blízkosti střediska (cca 150 m) je možnost zdarma zaparkovat na parkovišti, které má kapacitu 300 parkovacích míst pro auta. Provozní doba je každoročně zpravidla od 1.12. do velikonoc a to od 8:00 hod do 16:00 hod. (Ski centrum Říčky, 2005-2012)

2.11.18 Luizino údolí Vzniklo jako dřevorubecká osada kolem roku 1828. Údolí bylo pojmenováno po matce solnického rytíře ze Slivic, Antonína Slivky, Marii Luise. Po své manželce potom pojmenoval V roce 1845 nově vysvěcenou huť Anenská. Byla zřízena místo původní huťi založené Karmelitány v roce 1773.Dnes už byste Anenskou Huť hledali na mapě marně, zachovalo se jen 6 stavení využívaných převážně pro dětský tábor. Na turistické mapě z počátku 60. let Anenská Huť ještě zakreslena je. (Orlické hory net, 2011)

2.11.19 Bunkr průsek „Velice zajímavý srub postavený v 2. arabské odolnosti, která nebyla v tomto podúseku ničím 41/70

zvláštním. Na levé straně byla namontována minometná střílna pro minomet ráže 9 cm, který měly dodat Škodovy závody. Pokud by byl instalován postřeloval by kótu Komáří vrch a na něm umístěnou pozorovatelnu a hlavně komunikaci procházející tímto prostorem. Dnes je v péči skupiny pod vedením Ing. Grygery, takže je srub uzavřen v nepřítomnosti členů této skupiny.“ (Baroš, 2012) Po předchozí domluvě jsou ochotni bunkrem provést, prý stačí něco upéct, aby měli něco dobrého k svačině.

2.11.20 Kostel Šediviny Kostelík byl vybudován v z r. 1907-1910 přístavbou k původní kapli z roku 1871. Byla zbudována z peněz nadace Josefa Effenberga, Klementem a Amálií Effenbergrovými. V širokém okolí není podobné stavby v secesním slohu. Shodné rysy stavby najdeme třeba u kostelů v Alpách nebo Tyrolích. Sochy podobné těm zdejším najdeme potom v Sedloňově nebo v Králíkách. Dědictví Josefa Effenbergera připadlo nadaci, protože dcera chirurga Josefa Effenbergera tragicky zemřela (uhořela). Kostel je kolem dokola obehnán zdí ze žlutých pálených cihel a opracovaných kvádrů gabra, pocházejících z nedalekého Špičáku. Kameny zde byly sbírány. Byli rozesety všude možně na povrchu. Pozdeji v těchto místech byl zbudován i lom. Zajímavostí je, že v nedalekých Dobřanech se kázalo česky, v Šedivinách však kněz Wolf kázal německy.

2.11.21 Bartošovice v Orlických horách Bartošovice v Orlických horách jsou pohraniční obcí, která leží nad pravým břehem Divoké Orlice,

při

státní

hranici

s

Polskou

republikou.

Původní osada slovanského původu byla založena asi koncem 13. století. První písemná zmínka

o

obci

pochází

z

roku

1557.

K významným stavbám Bartošovic patří barokní kostel sv. Máří Magdalény z první poloviny 18. století. Nedaleko obce se nachází chráněné rašeliniště pod Předním vrchem s množstvím vzácných

rostlin.

Bartošovice jsou kolébkou lyžování v Orlických horách – vyráběly se zde jasanové lyže již před první světovou válkou. V obci jsou dva lyžařské vleky a další je v nedaleké osadě Neratov. V okolí jsou i krásné terény pro běžkaře, v létě zase pro turistiku a cykloturistiku. Je tady otevřený hraniční přechod, který lze využít k poznávací okružní cyklotrase polským příhraničím.

(Bartošovice

v

Orlických

42/70

horách,

2012)

„Stávající stezky vhodné i pro cyklisty Královehradeckém kraji Název

Okres

Zaměření stezky

Skupina návštěvníků

Délka trasy

Babiččino údolí

Náchod

Literárně přírodovědná

Pěší, cyklisté

7,5 km

Bitva u Hradce Hradec Králové Králové 3.července 1866 – jižní křídlo

Bitva u Hradce Pěší, cyklisté Králové, 3.července 1866, Prusko- rakouská válka roku 1866

46 km

Bitva u Hradce Hradec Králové Králové

Pohyb rakouské Pěší, cyklisté armády na ústupu, přechod přes Labe, Průchod pevností Hradec Králové

18,5 km

Bitva u Jičína 29.6. 1866

Jičín

Historická bitva u Pěší, cyklisté Jičína 29.6. 1866

29 km

Bedřichovka

Rychnov Kněžnou

nad

Pěší, cyklisté, 3 km bezbariérová

Josefov - Smiřice Náchod, – Chlum 1866 Hradec Králové

Bitva u Hradce Pěší, cyklisté Králové, 3.července 1866, Prusko- rakouská válka roku 1866

Karla Raise

Historické Pěší, cyklisté památky, lidová architektura, krajina

Václava Jičín

23,5km

Krkonošská Trutnov cyklistická naučná stezka

Historie turistiky, Cyklisté horských kol, architektura, myslivost

16 km

Mezi Orlicemi

Přírodní Pěší, cyklisté podmínky mezi Tichou a Divokou Orlicí

16 km

Náchod - Vysokov Náchod - Václavice

Historie – bitva u Pěší, cyklisté Náchoda 27.6 1866

8,5 km

Nové Babí

Ochrana přírody, Pěší, cyklisté lesní hospodářství,

8 km

Dvory

- Trutnov

43/70

geologie, historie Krkonoš Písníky Marokánka

- Hradec Králové

Po hřebeni Rychnov Orlických hor Kněžnou

Environmentální Pěší, cyklisté aspekty velkotěžby štěrkopísku

0,5 km

nad Flóra, fauna, Pěší, cyklisté vodohospodářské poměry, turistika

17 km

Po Bojištích války Jičín, Hradec Králové

Historie, pohyb Cyklisté vojenských jednotek

39 km

Po bojištích války Trutnov 1866 Trutnov Choustníkovo Hradiště

Historie, pohyb Pěší, cyklisté vojenských jednotek

55 km

Po bojištích války Trutnov, 1866 králové Choustníkovo Hradiště Hoříněves

Hradec Historie, pohyb Pěší, cyklisté vojenských jednotek

29 km

Proč chodit Náchod Historie, kultura, Pěší, cyklisté daleko krajina Tabulka 1 Stezky v Královehradeckém kraji

9 km“

(Friedl, 1991)

44/70

3. Tvorba naučných cyklostezek (praktická část) 3.1 Výběr tras a zpracování podkladů pro cyklistickou naučnou stezku Prvním krokem byl předběžný výběr tras. Trasy jsem konzultovala s vedoucím mé diplomové práce PaeDr. Jiřím Šafránkem, a se zástupcem CHKO Ing Remešem. Na základě jejich doporučení jsem některé části tras a jednu trasu celou přepracovala. Výsledné trasy jsem zakreslila do papírové mapy a vyrazila na první průzkum terénu. Trasy se mně v této podobě líbily. Půjčila jsem si GPS Garman Oregon v Navisatu na Českomoravské a dostala jsem i GPS držák na kolo. Dané trasy jsem projela znovu a zaznamenala je do GPS. Výsledná data jsem dostala ve formátu GPX. Vytvořila jsem print screen mapy se znázorněním trasy a jednotlivých zastavení a také další s výškovým profilem tras. Mapové podklady byly součástí zapůjčené GPS, software však dodáván není. Pokud tedy toužíte zachovat si data a mít je nějak zpracovaná, máte dvě možnosti. Můžete si je nechat přímo zpracovat technikem v Navisatu za příplatek 100Kč, nebo si stáhnout příslušný program a pokusit se o to „na vlastní pěst“.

3.2 Volba kulturních zastavení Volba kulturních zastavení vyplývala z rozhovorů s místními obyvateli, výletníky, i z vlastních pozorování v terénu. Jsou to místa, která mají kulturní hodnotu, místa kde se mohou lidi občerstvit, místa která jsou mezi výletníky dobře známá i místa, kolem kterých často projíždí a mohou uniknout jejich pozornosti.

3.3 Rekognoskace předběžně navržených tras 1)Autobusem na Šerlich odtud na kole-Malá Deštná(1090m.n.m), Velká Deštná (1115m.n.m), Jiráskova cesta (přes střední vrch a Tetřevec),Kunštátská kaple, Pěticestí, bunkr Průsek, pevnost Hanička, Hanička, Rokytnice vlak. Po konzultaci této navržené trasy s Ing. Rudolfem Remešem jsem provedla několik změn: Z Velké Deštné přes Střední vrch na Pěticestí vede cyklostezka, je dobré ji využít, protože Jiráskova cesta je určena především pěším turistům. Po cestě jsou 3 Informační tabule, které jsou stejné jako ty na Jiráskově cestě, takže cyklista nepřijde o žádné informace. Z Pěticestí 45/70

pojedeme dál po tytéž cyklostezce přes Komáří vrch na Mezivrší, kde je umístěna tabule naučné stezky, kolem pevnosti Hanička ke křižovatce se zelenou turistickou značkou, po které se vydáme do Rokytnice na vlak. 2)Rokytnice vlak, Kunvald, Končiny, Klášterec nad Orlicí, Čihák, Zemská brána, cyklostezka číslo 4071, na křižovatce u zadního vrchu po zelené Záhory, Rokytnice Konzultované úpravy: Z Rokytnice z vlakového nádraží do Kunvaldu po cyklostezce, se zastavením u Bratrské lípy, kde je umístěna informační tabule, po cyklostezce nad Modlivým dolem s malou odbočkou po pravé straně směrem k Modlivému dolu a zastávkou u Jordánu, vrátíme se zpět na cestu, Končiny, Zbudov, Klášterec nad Orlicí, zde přejedeme most a po pravé straně řeky dojedeme k dalšímu mostu, kde se vrátíme na levý břeh řeky. Sledujeme naučné tabule. Před pašeráckou lávkou je potřeba odbočit vlevo na cyklostezku číslo 4071 (vpravo přes lávku je špatný terén), dojedeme až na křižovatku se zelenou turistickou značkou, po níž pojedeme do Rokytnice v Orlických horách.

3)Šerlich,Malá Deštná, Jiráskova cesta,cyklostezka 4309 Jedlová, Deštné Tuto Cyklotrasu jsem po konzultaci vyměnila za trasu jinou trasu, kterou mi doporučil Ing. Remeš. Důvodem bylo především to, že jsem chtěla jednu trasu méně náročnou, kratší a zároveň v místech, do kterých běžně nezavítá až tolik lidí. Problém předešlé trasy byl především ve výběru terénu, který nebyl příliš vhodný a dále špatné cesty v kombinaci s prudkými kopci. Dalším důvodem změny trasy je dostupnost oblasti cyklobusy. Pro rodiny s dětmi je náročné dobře časově rozvrhnout trasu. Cyklobusy vyjíždí brzy ráno a a vrací se odpoledne. Není příliš mnoho možností, v případě, že některý ze spojů ujede. Vhodnější tedy je plánovat trasu pro rodinu s dětmi z místa, kde budou ubytovaní (Deštné v Orlických horách)a návratem na stejné místo. Pokud by někdo chtěl přece jen využít cyklobusů, je to také možné, do Deštného jezdí. Nová trasa tedy začíná v Deštném v Orlických horách.

46/70

3.4 Konečná podoba stezek (jak budou popsány v informačním průvodci) Trasa 1 Tato trasa vede po hřebenech Orlických hor. Začíná u Masarykovy chaty na Šerlichu, kam se můžete dopravit autobusem.Y1 Pokračuje po Jiráskově cestě přes Malou Deštnou, Jelení lázeň, na Velkou Deštnou. Y2 Po stejné cestě jeďte dál, po pravé straně minete Valinův pramen a po levé straně vývěsní tabuli o připravovaném skiareálu Jadrná. Touto cestou dojedete až na rozcestí Střední vrch. Zde se připojte na cyklostezku. Je pro jízdu na kole vhodnější než Jiráskova cesta a nepřijdete ani o zajímavosti na informačních tabulích, protože jsou podél cesty také umístěné. Pojedete kolem vrcholu Tetřevec a dorazíte na Pěticestí

Y3

, odtud se

můžete kousek vrátit po souběžné cestě ke Kunštátské kapli. Y4 Z Pěticestí pokračujte po cyklostezce na Mezivrší, kolem bunkru Průsek, přes Anenský vrch, kde se můžete zastavit na rozhledně. Dále už převážně klesáte směrem k bunkru Hanička Y5, jedete přes obec Hanička, odtud po silnici 319, až do Rokytnice na vlakové nádraží.

Y1 Masarykova chata Tato chata je postavena v nadmořské výšce 1019 m n. m a je od ní výhled do Čech i do Polska. Poskytuje ubytování se snídaní za cca 320 Kč. Je zde i restaurace, ve které najdete třeba speciality ze zvěřiny. Díky své nadmořské výšce je strategickým bodem pro výlety do okolí.

Y2 Velká Deštná u Štefanovy vyhlídky Velká Deštná, dříve též nazývaná Sedmihradskou horou, je 3 km dlouhým hřbetem se dvěma vrcholy, oddělenými mělkým sedlem. Jihozápadní vrchol dosahuje výšky 1 115 m.n.m. a je na něm umístěna Štefanova vyhlídka, severovýchodní vrchol je ve výšce 1 114 m.n..m. Štefanova vyhlídka je zde od roku 1992, byla vystavěna skauty jako dárek k 60. narozeninám hajnému Štefanu Matějkovi, členu Horské služby. Měla podobu 8 metrů vysoké pyramidy ze 4 otesaných kmenů. V roce 2004 zde však byla z bezpečnostních důvodů vystavěna rozhledna nová, také dřevěná. 47/70

Y3 Pěticestí Pěticestí je místo, kde se sbíhá mnoho turistických cest a cest zpevněných, proto je pro turisty významnou křižovatkou. Je zde bouda, která slouží jako ohlašovna horské služby, bufet s drobným občerstvením, který funguje o víkendech, a v případě nouze je zde možné bivakovat v krytém prostoru před boudou, který je vybaven „pryčnou”.

Y4 Kunštátská kaple Jinak nazývána kaple Navštívení Panny Marie. Sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří většinou pocházeli z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni za prací. Dřevo, které těžili, se dodávalo do kutnohorských dolů a do místních skláren. (Hégr, 2005) Tato kaple má také funkci úkrytu před nepohodou. Y5 Pevnost Hanička Pevnost Hanička patří do systému předválečného hraničního opevnění z let 1935 – 38. V roce

2007

byla

pevnost

Hanička

vyhlášena

technickou

kulturní

památkou.

Pevnostní komplex se skládá z 6 bojových objektů na povrchu, které jsou v podzemí propojeny. Od

roku

1975

do

roku

1995

byla

Hanička

veřejnosti

nepřístupná.

V současné době je již pevnost Hanička přístupná veřejnosti jako muzeum od května do října. Muzeum nabízí nejen prohlídku upravené tvrze, ale i stálou expozici bojové techniky, zbraní a výstroje. Prohlídka pevnosti trvá asi 80 minut.

Trasa 2 Tato trasa je krátkým výletem na kole s poměrně velkým převýšením. Začátek je v Deštném na parkovišti u turistické informační tabule nedaleko kostela Svaté Máří Magdalény

X1

. Jeďte mírným stoupáním po silnici číslo 310 směrem na Sedloňov, dokud

nedojedete k místu, kde odbočkou na asfaltovou cestu začíná zelená turistická značka. Stoupání je po ní větší, pokud však jedete na výlet v období, kdy rostou borůvky, maliny nebo ostružiny, určitě bude dost příležitostí okusit šťavnaté lesní plody. Po této cestě vystoupáte k 48/70

rozcestí turistických značek „Pod Špičákem“, (zatouží-li někdo po občerstvení, může odbočit z cesty doprava k chatě Radost) cesta však pokračuje dál po zelené turistické značce rovně dolů do Šedivin ke kostelu X2. Cesta je kamenitá, prudká, přesto zde můžete potkat i rodiny s kočárky, jak tento terén neúnavně zdolávají. Pokračujte po žluté turistické značce směrem k Prázově boudě

X3

, kde je možnost se najíst. Kousek zpět po naší trase nad Prázovou boudou

uvidíte Klub vojenské techniky „Hubert“X4. Pokračujeme ještě zpět na rozcestí, kde se připojila červená turistická značka a po ní pokračujeme rovně po zpevněné cestě zpět do Deštného ke kostelu.

X1 Kostel Máří Magdalény je barokním kostelem z let 1723–1726, který stojí na místě původního malého gotického kostela, o kterém byla zmínka již v roce 1350 (byl uváděn v soupisu obcí dobrušského děkanátu). Stavitelem tohoto díla je Jan Blažej Santini. Před kostelem je sousoší Panny Marie se sv. Josefem, Jáchymem a Annou z r. 1781.

X2 Kostel sv. Josefa Šediviny

Kostelík byl vybudován v r. 1907 -1910 z peněz nadace Josefa Effenberga. Byl přistavěn ke kapličce z roku 1871. V širokém okolí není podobné stavby v secesním slohu. Shodné rysy stavby najdeme třeba u kostelů v Alpách nebo Tyrolích. Kolem dokola je obehnán zdí ze žlutých pálených cihel a opracovaných kvádrů gabra, pocházejících z nedalekého Špičáku. Kázalo se zde německy, zatímco v nedalekých Dobřanech se kázalo česky.

49/70

X3 Prázova bouda V 70. letech 19. století si v místě dnešní Prázovy boudy postavil chalupu Gustav Vích, který pocházel z Rovenských Šedivin, tento objekt ještě vlastnilo mnoho majitelů. V současnosti vlastní objekt mladí manželé Petr a Simona Lambert, kteří chalupu rekonstruovali a snaží se obnovit její věhlas. V chatě je restaurace s domácí i minutkovou kuchyní (restaurace je v provozu denně od 10.00 hodin do 22.00 hodin). V letní sezoně je zde ubytování na 1 noc za 230 Kć.

X4 Klub Military Veterán Techniky Hubert Klub se jmenuje podle bývalého penzionu Hubert. V tomto areálu se každoročně v květnu koná sraz nadšenců vojenských aut a vojenské techniky s osádkami. Tradičně se zde sjede cca 40 vojenských aut. Navštěvníci je zde mohou obdivovat. Taboření zde je v průběhu akce zdarma. Trasa 3 Začátek trasy je v Rokytnici v Orlických horách

Z1

u vlakového nádraží, zde pojedete po

silnici číslo 470 do Kunvaldu Z2, než však dojedete do centra u pošty a informační tabule, po pravé straně je odbočka k Bratrské lípě Z3. Není to velká zajížďka a přivítá vás příjemné místo s lavičkou ve stínu tak výzamného stromu. Z Kunvaldu pokračujte dál přes Končiny

Z4

, po

pravé straně minete Konzum pokračujte dál přes most Divoké Orlice, za ním se dáte vlevo. Cesta vede podél břehu řeky, Po pravé straně pojedete koplem Z5 Žižkova pramene. Po chvíli přejedete přes most na druhý břeh řeky. Pokračujete podél něj, než dorazíte k rozcestí u Pašerácké lávky. Zde se dejte vlevo. Cesta přes lávku není pro cyklisty vhodná. Pokud chcete vidět Zemskou bránu, máte možnost tam jet objízdnou trasou přes Orlickou chatu. O kousek dál potkáte další rozcestí. Vpravo vede cesta k Orlické chatě, naše trasa však pokračuje rovně po cyklostezce 4071 až k rozcestí, kde se napojuje zelená turistická značka. Zde se dáte vlevo (za špatného počasí doporučuji pokračovat rovně do obce Hanička a po silnici 319 dojet do Rokytnice) po zelené, přejedete přes mělký potůček, úzkou stezičkou, která vás přivede na křižovatku s větší cestou. Zde se dáte vlevo přes Záhory. Tam už se napojuje větší asfaltová cesta po které pojedete nejdříve do kopce a poté sjíždíte do Rokytnice. 50/70

Z1 První zmínka o této osadě je datována k roku 1318. Roku 1487 vzniká odtržením od rychnovského panství samostatný statek – základ pozdějšího rokytnického panství. „Tato oblast byla přidána k Německé říši na základě výsledků Mnichovské dohody ze září 1938, kdy území opustila až na několik výjimek celá česká menšina. Rokytnice byla republice vrácena až po skončení 2. světové války, v jejíž souvislosti byl proveden i odsun německého obyvatelstva na základě vydaných dekretů prezidenta Beneše. Absence obyvatelstva byla poté nahrazována přílivem česky mluvícího obyvatelstva z vnitrozemí, přesto však nebylo doposud dosaženo předválečného počtu obyvatelstva.“ Z2 Kunvald byl založen pravděpodobně podobným způsobem jako Žamberk - německými osadníky ve 2. polovině 13. století. Přibližně ve stejné době vzniklo i Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Německá Rybná a jiné obce. Přes Kunvald vedla celkem důležitá cesta z hradů Žampach, Litice a Potštejn do Kladska a Slezska. Původ názvu obce je nejasný a existuje několik možností vysvětlujících jeho vznik. Může jít například o název přenesený osadníky z jejich původní vlasti, nebo mohl být pojmenován podle stejnojmenné vesnice (městečka) v Horní Lužici. Toto městečko se psalo Kumwald nebo Cunewalde. V této obci se nachází počátek Jednoty bratrské jejíž příslušníci se tu usadili v polovině 15. století.

Z3 Bratrská lípa

Podle tradice vyrostla ze tří větviček, které si roku 1547 vyhnaní bratři nahrnuli trochu prsti

51/70

na památku při bolestném loučení s rodnou vlastí. Z polosuchých větviček vyrostla lípa jako symbol víry, naděje a lásky. Dnes je lípa téměř 40m vysoká a ve výši 1m má obvod 7m. V roce 1930 ulomila vichřice jeden vrchol, z něho byl zhotoven kalich a bohoslužebná miska pro obnovenou jednotu bratrskou v Kunvaldě. (Informační tabule na místě)

Z4 Končiny spadající pod městys Kunvald, jehož jsou největší osadou, která má 42 domovních čísel. Je zde Konzum, kde si můžete koupit nějaké občerstvení na cestu, další možností občerstvení na této trase je v podstatě až Orlická chata.

Z5 Valinův pramen je příjemné místo, které bylo opraveno v srpnu roku 2012. Studánka byla pojmenována podle blízké chaloupky s popisným číslem 69, která byla zbudována Jiřím Žižkou. Samotná studánka však byla zbudována mnohem dříve než tato chalupa a také mnohé pamatuje. Zažila mnoho přírodních pohrom, povodní, při kterých zmizela pod hladinu Divoká Orlice, ale asi nejvíce namále měla v roce 1955, kdy se v okolí prováděly pomocné práce ke stavbě vodní přehrady. V těchto nejužších místech měla stát hráz. Asi 15m nad studánkou byla vykopána do stráně vodorovná štola dlouhá 10m, která zkoumala pevnost podloží. Dělníci se přitom prokopali do dutiny, ze které se valila voda. Hluboko v této štole se také našla koňská čelist.

52/70

3.5 Anketa Které místo v Orlických horách máte nejradši? Je řazeno v pořadí od nejčastěji jmenovaných Udolí Divoké Orlice, Zemská brána Neratov Orlická chata Pastvinská přehrada (koupání) Suchý vrch Říčky (lyžování) Pevnost Hanička Bratrská lípa Kunvald Šediviny kostel Klášterec Šerlich Luizino údolí Končiny Pěticestí Jordán Zdobnice Prázova bouda Śerlišský mlýn Záhory Anenský vrch Bartošovice v Orlických horách Orlické záhoří Deštné

31 23 12 10 7 6 6 5 5 5 4 4 4 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1

Tabulka 2 Vyhodnocení ankety V anketě odpovídalo 138 lidí. Jednoznačně nejoblíbenějším místem dle dotázaných je údolí Divoké Orlice a oblast kolem Zemské brány. Toto místo je kouskem krásné nezničené přírody, místem, na kterém není příliš znát lidská činnost. Na druhém místě v anketě je Neratov, který je poutním místem díky překrásnému kostelu se skleněnou střechou. Neratov je ukázkou lidského umu. Obě místa jsou tedy velmi rozlišného charakteru. Nedá se příliš porovnávat, které z těchto míst má větší hodnotu, spolu tvoří pestrost této oblasti. Neratov není zahrnut v žádné z navržených naučných cyklostezek, protože se nachází mimo zvolené trasy a cílem této práce nebylo pokrýt naučnými cyklostezkami celou oblast. Může se však stát budoucím podnětem pro návrh nějaké další naučné cyklostezky. Na třetím místě je Orlická chata. Sama jsem se na tomto místě ráda zastavila. Člověk si k ní musí vyšlapat pěkný kopec, o to lépe zde potom chutná. Pastvinská přehrada, která je na další pozici je příjemným místem především 53/70

pro letní rekreaci. Dále v pořadí je Suchý vrch u kterého lidé chválili nově postavenou rozhlednu. Dále Říčky, známé především díky zimním sportům, Pevnost Hanička, Bratrská lípa, Kunvald, kostel v Šedivinách s velikou historickou hodnotou. Následuje Klášterec, Luizino údolí, Šerlich, Končiny, Pěticestí, Jordán, Zdobnice, Prázova bouda, Šerlišský mlýn, Záhory, Anenský vrch, Bartošovice, Orlické záhoří a Deštné v Orlických horách jsou sice dle ankety jmenovány méně často, přesto jsou to zajisté velmi vyjmečná místa, na která se lidé rádi vracejí.

3.6 Ověření srozumitelnosti popisů a míry adekvátnosti vybraných naučných cyklistických stezek. K ověření, jak vhodný byl výběr stezek a jak jsou srozumitelné popisy vybraných cyklostezek a jestli kulturní zastavení na jednotlivých trasách jsou pro cyklisty přínosné jsem vybrala formu dotazníku. Tento dotazník byl určen cyklistům, kteří projedou nabídnuté trasy v informačním průvodci. Mohli si zvolit kteroukoliv z tras v informačním průvodci a tu potom hodnotit. Informační průvodce jsem dala k dispozici do vybraných informačních center, rozeslala je přes facebook svým kamarádům a známým, nabídla jsem je cyklo-klubu důchodců, Mládeži a Orlíkům Církve bratrské. Aby se mi sešel dostatečný počet ohlasů, vypravila jsem 3x cyklotaxi do Orlických hor a rozšířila informaci, že pořádám cyklozájezd zdarma, jedinou podmínkou je samostatné projetí jedné z nabízených tras a její ohodnocení. K mému potěšení byl tento způsob získávání ohlasů účinný a díky němu se jich sešel slušný počet. Prvními hodnotiteli tras byli členové mé široké rodiny, kterým jsem rozdala informační průvodce a řekla jim ať bez mé pomoci projedou určené trasy. Díky této první skupině jsem získala informace, jak zpřesnit popisy, aby byla snadnější orientace na trasách. Další skupinou která se vydala na cyklovýlety s informačním průvodcem byly členové CB Náchod, pravidelní účastníci orientačních běhů a orientačních cyklozávodů, známí a kamarádi, mezi nimi i dvě rodiny s dětmi. Dále skupinu obohatili další lidé, kteří rádi využili 54/70

možnosti bezplatně absolvovat výlety do Orlických hor, když vyplní následně dotazník. Poslední skupinou jsou ti, kteří se ozývali na základě šířeného informačního průvodce. Ohlasů od lidí, kteří se ozvali pouze na základě šířeného informačního průvodce, se sešlo 8. I to však považuji za úspěch, protože v době když jsem začala šířit veřejně informační průvodce v konečné podobě, nebylo už mnoho víkendů do ukončení sezóny, ve které jezdí popisované cyklobusy. Po ukončení sezóny cyklobusů je tato oblast dostupná pouze několika spoji vlaku, autem, cyklotaxi, nebo na kole z přilehlých oblastí pro fyzicky zdatnější jedince.

3.7 Účel dotazníku Tento dotazník slouží především mě jako zpětná vazba, abych byla schopna zlepšit a zpřesnit popis tras a kulturních zastavení. V případě, když by se sešlo mnoho negativních ohlasů k některé z tras, sloužilo by to jako výzva, abych nahradila v informačním průvodci trasu nějakou nově vytvořenou. Mnoho lidí mi k dotazníku připojilo i slovní popis s vysvětlením svého hodnocení a napsali své návrhy a nápady na zlepšení a popsali svoje zážitky při projíždění tras. Na základě těchto doplňujících informací

a informací, které plynuly z

průměrného známkování v bodech 3-5 jsem také některé části informačního průvodce upravila.

3.8 Dotazník, který je k dispozici s letáky v infocentru 1) Pohlaví: muž/žena 2) Kterou z naučných cyklostezek jste projeli? 1/2/3 3) Ohodnoťte projetou trasu z hlediska z její krajinářské hodnoty na stupnici 1-5. (Jako v naší škole) 4) Četl/a jste povídání k jednotlivým zastavením? Pokud Ano, Ohodnoťte je na stupnice 1-5 jako v bodě 3. 55/70

5) Bylo snadné se držet trasy a najít jednotlivá kulturní zastavení? Ohodnoťte srozumitelnost a uživatelskou hodnotu popisu trasy a zastávek k doporučenému mapovému materiálu opět na stupnici 1-5.

3.8 Vyhodnocení dotazníku 3.8.1 Dotazníky k trase 1 Trasu 1 hodnotilo 26 lidí (21 mužů a 5 žen). K hodnocení byla použita škála 1-5 jako v naší škole. Krajinářská hodnota trasy byla v průměru hodnocena známkou 1,23. Popis ke kulturním zastavením byl v průměru hodnocen

známkou 1.12 a srozumitelnost trasy

známkou 1.19. Hodně lidí uvádělo, že někdy v minulosti jeli některou z částí této trasy, na kole nebo na běžkách. Úskalím této trasy je malý počet spojů z Rokytnice. Jak uvedl jeden z dotázaných „člověk musí počítat s tím, že v horách počet kilometrů ještě neříká jak časově náročná trasa bude a když ještě v terénu třeba píchnete kolo, může se stát, že ten vlak prostě nestihnete...“ Na této trase nikdo neuvedl výraznější problém s orientací.

3.8.2 Dotazník k trase 2 Trasu 2 hodnotilo 27 lidí (9 mužů a 18 žen). Hodnocení bylo jako v naší škole 1-5. Krajinářská hodnota trasy byla v průměru hodnocena známkou 1,15. Popis ke kulturním zastavením byl v průměru hodnocen známkou 1.07 a srozumitelnost trasy známkou 1.37. Známku za srozumitelnost popisu trasy zhoršují dvě hodnocení s číslem 4, které jsou uděleny, protože jsem v informačním průvodci na této trase v úseku od Šedivinského kostela k Prázově boudě uvedla špatně barvu turistické značky. Naštěstí se tito hodnotitelé neztratili, protože pracovali i s mapou a měli dost důvtipu. Jakmile mi to řekli, opravila jsem tuto chybu v průvodci a natiskla nové. Trasa měla kladné ohlasy. Velmi se líbil především kostel v Šedivinách. Tuto trasu si vybralo více žen než druhé dvě trasy. Možná protože je kratší než zbylé trasy a nebo také proto že „je to ideální výlet na nedělní odpoledne.“ Použila jsem slova jedné z dotazovaných.

Dotazníky k trase 3 Trasu číslo 3 hodnotilo 22 lidí (15 mužů, 7 žen). Hodnocení bylo jako v naší škole 1-5. 56/70

Krajinářská hodnota trasy byla v průměru hodnocena známkou 1,14. Všechny ženy ji hodnotily známkou 1. Popis ke kulturním zastavením byl hodnocen v průměru známkou 1,09 a srozumitelnost trasy známkou 1.55. Zajímavé byly i poznámky připojené k dotazníkům. Číselné hodnocení bylo vcelku mírné, všichni dotázaní se vyhýbali dvěma nejhorším stupňům hodnocení. Ve slovním popisu však uvedli některá místa na trase, kde si nebyli jisti kudy pokračovat. Jedno z míst bylo v úseku mezi Kunvaldem a Kláštercem. Na mapě není znázorněná odbočka na Modlivý důl přes Jordán a v popisu trasy jsem se o ní nezmiňovala. Doplnila jsem tedy v tomto bodě podrobnější popis. Další nedostatek, na který upozornil jeden z dotázaných je, že na konci Klášterce není značené rozcestí a cyklista, který se chce řídit popisem cesty a nevytahovat stále mapu může v tomto bodě váhat, i tato připomínka pomohla zlepšit popis v těchto místech. Většina dotázaných projížděla orientačně snadnější variantu trasy, na základě doporučení, že druhá varianta je vhodná jen za dobrého počasí. Získala jsem mnoho kladných ohlasů k Orlické chatě. Několik dotázaných uvedlo, že dobře vaří, další dotázaná chválila, že je zde prostor na hraní pro malé děti. Jedna dotázaná trasu absolvovala s tříletou holčičkou v sedačce na kole. Prý by nebyl problém trasu projet i s vozíkem za kolem. Holčičce se nejvíce líbilo že na trase byla ohrada se zvířaty a vojenský bunkr.

57/70

4 Diskuse Projekt tří naučných cyklistických stezek v Orlických horách doplňuje síť naučných stezek stávajících. Vede cyklisty do míst, která jsou známá i do míst méně obvyklých. Během cesty mají cyklisté možnost lépe se seznámit s krajinou a pamětihodnostmi v okolí, aniž by museli informace vyhledávat doma s předstihem. Trasy vybraných naučných cyklostezek jsou navíc schválené správou CHKO Orlické hory. Usměrnění cyklistů na tyto naučné cyklostezky může částečně eliminovat výskyt cyklistů v oblastech s nejvyšším stupněm ochrany. K popularizaci těchto tras jsem využila tří cyklobusů, které bezplatně dopravili cyklisty na začátek tras a opět je po projetí odvezly zpět .Díky čemuž jsem získala mnoho cenných ohlasů k těmto naučným cyklostezkám. Velmi přínosnou byla pro mě spolupráce s Ing. Rudolfem Remešem ze správy CHKO Orlické hory, který mi doporučil jednu z naučných cyklostezek a poskytl mi informace ohledně vhodnosti výběru stezek zbývajících. Výsledkem této práce je informační průvodce, který podpoří cestovní ruch v oblasti CHKO Orlické hory. Průvodce je k dispozici ve formě brožury v informačních centrech této oblasti a na stránkách Prázovy boudy. V budoucnosti plánuji tisk informačních průvodců ve větším nákladu.

58/70

5 Závěr Na závěr bych ještě uvedla že cyklistika je v dnešní době velmi populární volnočasovou aktivitou a její obliba stále roste. Orlické hory jsou zatím jednou z oblastí, které jsou pro cyklisty méně známé. Tvorba naučných cyklistických stezek v této oblasti otevře nové možnosti pro cyklisty, kteří se rádi něco dozví o krajině kterou projíždí. Nespornou výhodou informačního průvodce je jeho skladnost. V porovnání s informačními tabulemi je finančně méně nákladná a nenarušuje ráz krajiny. Svoji práci bych ráda uzavřela úryvkem z knihy Aloise Jiráska Z Orlických hor, která dobře vyjadřuje můj vztah k Orlickým horám. „Na Orlické hory neprávem se u nás zapomínalo. Nevynikajíť sice hor svých ohromností, ale s temen jejich jsou daleké a krásné výhledy a pohledy k nám do Čech, do Moravy i do ztracených končin slezských i divokých, není tam po skrovnu. Všechen ten kraj pak je tím půvabnější, poněvadž je rázu zachovalejšího, pro turisty celkem málo upraven a připraven, a proto příteli nerušené, nestrojené přírody a milovníku krásy krajinné tím vítanější.“ (Městys Kunwald, 2009).

59/70

Zdroje 1) AUDIS BUS s.r.o: autobusová doprava pro Orlické hory. ERBANA.CZ. [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-10-17]. Dostupné z: www.audis.cz/cyklobus.htm 2) BAROŠ, Jan a Václav DOSEDLA. Military.cz. MILITARY.CZ. [online]. 2012 [cit. 201210-20]. Dostupné z: http://www.military.cz/opevneni/kontakt.html 3) Bartošovice v Orlických horách. SERVER ČESKÉ HORY. České hory [online]. eProgress s.r.o., 1999-2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/ 4) DVOŘÁK, M. Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy. Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2010. Diplomová práce. Vedoucí práce Jiří Šafránek. 5) FRIEDL, K, M MARŠÁKOVÁ, M PETŘÍČKOVÁ, F POVOLNÝ, L RIVOLOVÁ, a A VINŠ. Chráněná území v České republice. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1991. ISBN 8085368-13-7. 6) HALADA, Andrej. Na kole křížem krážem po Čechách. Fragment, 2003. ISBN 807200719X. 7) HÉGR, J a V SLAVÍKOVÁ. Kunštátská kaple Navštívení Panny Marie, Orlické hory a Podorlicko: sborník vlastivědných prací sv. 13 str. 164-175. Rychnov n.Kn: MGOH, 2005. 8) HOFMAN, Kamil. I velo. V-PRESS.S.R.O. [online]. [cit. 2012-10-17]. Dostupné z: http:// www.ivelo.cz/cyklo-trasy/cyklobusy/?oblast=orlicke-hory 9) HOLASOVÁ, J. Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Blaník Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2010. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce Jiří Šafránek. 10) Chráněná krajinná oblast Orlické hory: Fauna. AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY,. [online]. 2007 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=Fauna&site=CHKO_orlicke_hory_cz 11) JANEČEK, Jaroslav. Penzion Terezka: Rokytnice v Orlických horách. [online]. [cit. 201260/70

10-17]. Dostupné z: http://www.penzionterezka.wz.cz 12) KATUŠČÁK, Dušan, Barbora DROBÍKOVÁ a Richard PAPÍK. Jak psát závěrečné kvalifikační práce. Nitra: Enigma, 2008. ISBN 978-80-89132-45-4. Šafránek, Jiří, Vaňková, Hana. S dětmi na kole Prahou a okolím. Portál, s.r.o., Praha 2002 13) KUNC, V. Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Železných hor a možnosti plánování cyklotras: Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2010. Diplomová práce.Vedoucí diplomové práce Jiří Šafránek. 14) LUKÁŠEK, Josef. Pohádky z Orlických hor. Praha: České katolické nakladatelství, 1996. ISBN 80-7113-153-9. 15)LUŠTICKÝ, M. Současný stav naučných stezek v České republice:Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2009. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce Jiří Šafránek. 16)

Maloplošná

chráněná

území.

SDRUŽENÍ

OFICIÁLNÍHO

INFORMAČNÍHO

SYSTÉMU ČESKÝ KRUMLOV. [online]. 2000 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_mchu.htm 17) Městys Kunwald: hlavní stránka. MĚSTYS KUNWALD. Městys Kunwald [online]. 2009. vyd. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.kunvald.info/mapa

18) Neratov. ADÁMEK, František. Hrady.cz [online]. 2007 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=738 19) Neratov. SDRUŽENÍ NERATOV O.S. [online]. 2008 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.neratov.cz/ 20) Orlická chata u Rampušáka. SECURITY.NET. ORLICKÁ CHATA. [online]. 2011 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.orlickachata.cz/kontakt-2 21) ORLICKÉ HORY NET. Orlické hory net [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/ 22) Orlické hory, Podorlicko. SHOCart, 2008. ISBN 978-80-7224-275-7.

61/70

23) Orlické hory- ubytování a zajímavosti. REGION-TOUR.CZ, s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.region-orlickehory.cz/ubytovani-ricky-v-orlickychhorach/?gclid=COeLlvGqjbMCFURf3godtyQAmw 24) Orlobus: autobusová doprava. [online]. 1012 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: www.orlobus.cz/cyklobusy 25) PÁSKOVÁ, M a J ZELENKA. Cestovní ruch výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. 26) Přehrada Pastviny. SERVER ČESKÉ HORY®. EPROGRESS S.R.O. [online]. 1999 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://pastviny.ceskehory.cz/ 27) Rokytnice v Orlických horách. MĚSTO ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH. [online]. Město Rokytnice v Orlických horách, 2010 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.rokytnice.cz/index.php?id=4030&lang=cze 28) Ski centrum Říčky. SKI CENTRUM ŘÍČKY V ORLICKÝCH HORÁCH. Skiricky.cz [online]. 2005-2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.skiricky.cz/ski-centrum/ 29) SKLENÁŘ, Jan. ZVÍŘENA ORLICKÝCH HOR. Moh.cz [online]. 2011. vyd. [cit. 201210-17]. Dostupné z: http://www.moh.cz/pdf/ohp/24.pdf 30) SLÁMA, J. Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti České středohoří: Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2009. Diplomová práce.Vedoucí diplomové práce Jiří Šafránek. 31) SOUKUP, Vladimír a Petr DAVID. Orlické hory. 1. vyd. Praha: S, 2003. ISBN 80-8605056-4. 32) STEKL, M. Cyklotrasy naučného parku Džbán. Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2007.Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce Jiří Šafránek. 33)TREKING.CZ. Treking.cz: Portál o horách, trekingu a turistice [online]. 2010 [cit. 2012-08-01]. Dostupné z: http://www.treking.cz/chaty/bouda-na-peticesti.htm

34) Turistický průvodce ČSSR: Orlické hory, Královehradecko. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické, 1962. ISBN 27-029-62. 62/70

35) Turistický průvodce ČSSR: Orlické hory. Praha: Olympia, 1988. ISBN 27-031-88. 36) URBAN, P. Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2010. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce Jiří Šafránek. 37)VÁLEK, M. Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko: Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2011. Diplomová práce.Vedoucí diplomové práce Jiří Šafránek.

38) Valinův pramen [Informační tabule]. 2010. vyd. Orlické hory, 2 s. 39) Vitalia [online]. Internetinfo, s.r.o. http://www.vitalia.cz/specialy/desatero-cyklistiky/

[cit.

2012-04-01].

Dostupné

z:

40) Výletník. PASEO.S.R.O. [online]. [cit. 2012-10-17]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/ muzea-a-expozice/vychodni-cechy/orlicke-hory-a-podhuri/1454-muzeum-zelezarske-vyroby/

63/70

Seznam příloh Profil trasa 1 Mapa trasa 1 Profili trasa 2 Mapa trasa 2 Profil trasa 3 Mapa trasa 3 Tabulka 3 vyhodnocení trasy 1 Tabulka 4 vyhodnocení trasy 2 Tabulka 5 vyhodnocení trasy 3

64/70

Výškový profil trasa 1

Mapa trasa 1

65/70

Výškový profil trasa 2

Mapa trasa 2

66/70

Výškový profil trasa 3

Mapa trasa 3

67/70

Otázka 1 Otázka 2 Osoba 1 M Osoba 2 M Osoba 3 M Osoba 4 M Osoba 5 M Osoba 6 Ž Osoba 7 Ž Osoba 8 M Osoba 9 M Osoba 10 M Osoba 11 M Osoba 12 M Osoba 13 M Osoba 14 Ž Osoba 15 M Osoba 16 M Osoba 17 M Osoba 18 M Osoba 19 M Osoba 20 M Osoba 21 Ž Osoba 22 M Osoba 23 Ž Osoba 24 M Osoba 25 M Osoba 26 M Průměrné hodnocení: Průměrné hodnocení žen: Průměrné hodnocení mužů:

Otázka 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Otázka 4 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1,23 1,2 1,26

Tabulka 3 Hodnocení trasy 1 uživateli

68/70

Otázka 5 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1,12 1,2 1,11

1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1,19 1,4 1,17

Otázka 1 Otázka 2 Osoba 1 M Osoba 2 M Osoba 3 M Osoba 4 Ž Osoba 5 Ž Osoba 6 Ž Osoba 7 Ž Osoba 8 Ž Osoba 9 Ž Osoba 10 Ž Osoba 11 Ž Osoba 12 Ž Osoba 13 Ž Osoba 14 Ž Osoba 15 Ž Osoba 16 Ž Osoba 17 Ž Osoba 18 Ž Osoba 19 Ž Osoba 20 Ž Osoba 21 Ž Osoba 22 M Osoba 23 M Osoba 24 M Osoba 25 M Osoba 26 M Osoba 27 M Průměrné hodnocení muži i ženy: Průměrné hodnocení žen: Průměrné hodnocení mužů:

Otázka 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Otázka 4 2 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1,15 1,11 1,22

Tabulka 4 Hodnocení trasy 2 uživateli

69/70

Otázka 5 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1,07 1 1,22

4 4 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1,37 1,17 1,78

Otázka 1 Otázka 2 Osoba 1 M Osoba 2 M Osoba 3 M Osoba 4 Ž Osoba 5 M Osoba 6 Ž Osoba 7 M Osoba 8 Ž Osoba 9 M Osoba 10 M Osoba 11 Ž Osoba 12 Ž Osoba 13 Ž Osoba 14 M Osoba 15 M Osoba 16 M Osoba 17 M Osoba 18 M Osoba 19 M Osoba 20 Ž Osoba 21 M Osoba 22 M Průměrné hodnocení: Průměrné hodnocení žen: Průměrné hodnocení mužů:

Otázka 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Otázka 4 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1,14 1 1,2

Tabulka 5 Hodnocení trasy 3 uživateli

70/70

Otázka 5 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1,09 1,14 1,07

2 1 2 1 2 2 1 3 3 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 3 1,55 1,43 1,6