Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta
Bakalářská práce
Psychosociální závislost na hracích automatech Psychosocial addiction on gambling machines
Vedoucí práce Mgr. Monika Měrotská
Autor práce Lucie Poprocká
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkovala Své vedoucí práce paní Mgr. Monice Měrotské za skvělé vedení a podporu při zpracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat rodině a kamarádům, kteří se mnou měli strpení během psaní a podporovali mě.
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.“ V Praze dne 22. 4. 2013 Podpis: …………………………….
Anotace Bakalářská práce „Psychosociální závislost na hracích automatech“ pojednává o problematice hazardního hráčství. Hlavním cílem je informovat o problematice patologického hráčství. Uvádí do této problematiky a poskytuje informace o způsobech léčby a nabídce svépomocných organizací. Dále se zde vyskytují informace o rizikových skupinách obyvatel, kteří mohou snadno podlehnout závislosti na hracích automatech a informace o rizicích pro samotné hráče i pro jejich rodiny a blízké. Praktická část podává výzkumné šetření, které analyzuje, jaký mají středoškoláci vztah k hazardní hře a pojem o patologickém hráčství.
Klíčová slova Závislost, hráč, gambler, léčba, terapie, herní automaty, abstinence
Annotation Bachelor thesis „Psychosocial addiction on gambling machines“ focuses on gambling disorder. The goal of this project was to study the awareness about the pathological gambling in young people. Introduction of the thesis provides the basic knowledge about problem gambling including treatment options and information about available self – help organizations. Next part provides information about the vulnerable population groups which are considered more at risk for developing gambling problems, and gambling related risks for the players and for their family members. The practical part provides research survey, analyzing the attitude of the high school students to gambling and their awareness of pathological gambling.
Keywords Addict, player, gambler, treatment, therapy, gambling machines, abstinenc
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................... 6 1. DEFINICE PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ................................................................................. 7 1.1 Koho lze označit za patologického hráče .................................................................................. 7 2. FÁZE PATOLOGICKÉHO HRÁČSTVÍ ..................................................................................10 3. RIZIKA PATOLOGICKÉHO HRÁČSTVÍ ..............................................................................11 3.1 Rizika problémů v rodině ........................................................................................................11 3.2 Rizika problémů v zaměstnání .............................................................................................13 4. PRVNÍ POMOC PRO PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ..............................................................15 4.1 Desenzibilizace .......................................................................................................................16 5. LÉČBA PATOLOGICKÉHO HRÁČSTVÍ ...............................................................................18 5.1 Krizová intervence ..................................................................................................................18 5.2 Stádia uzdravování ..............................................................................................................19 6. ÚSTAVNÍ LÉČBA ......................................................................................................................21 6.1 Ambulantní léčba ....................................................................................................................21 7. ANONYMNÍ GAMBLEŘI .........................................................................................................22 8. BAŽENÍ (Craving) ......................................................................................................................25 8.1 Způsoby odmítání....................................................................................................................27 9. KAZUISTIKA .............................................................................................................................29 10. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ...........................................................................................................35 ZÁVĚR ............................................................................................................................................47 Použitá literatura ............................................................................................................................49 Elektronické zdroje .........................................................................................................................50 Seznam příloh .................................................................................................................................51 Resumé ............................................................................................................................................52
ÚVOD Cílem mé bakalářské práce je informovat o závažnosti patologického hráčství. Tato problematika se podle mého názoru v dnešní době moc neřeší. O patologických hráčích se nemluví ve zprávách, nepíše v novinách, opravdu jen velmi zřídka se objeví nějaká maličkost, která lidem připomene, že je mezi námi i tento strašák. Má práce je zaměřena především na závislost na hracích automatech. Toto téma je podle mého názoru velmi aktuální. Hrací automaty se vyskytují doslova na každém rohu. Pro mnohé představují možnost snadného přivýdělku, adrenalinu a zábavy. Jsou velkým lákadlem a vypadají neškodně. Neškodnými jsou ovšem do té doby, než ztratíte rodinu a zaměstnání, stanete se dlužníkem a ocitnete se na pokraji zoufalství. Toto téma jsem si vybrala, jelikož si myslím, že je dobré lidem připomínat, že nejen drogy nebo alkohol, ale i hazard je škodlivý a je třeba se mu bránit. Motivující pro mě byl i příběh blízké osoby, která si závislostí na hracích automatech prošla a nyní úspěšně abstinuje. Měla jsem možnost spolupracovat s panem Prim. MUDr. Karlem Nešporem, CSc., který pracuje jako primář mužského oddělení závislostí v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Zúčastnila jsem se terapeutické skupiny pod jeho vedením a měla jsem možnost udělat s panem primářem krátký rozhovor, který uvádím v praktické části své bakalářské práce, kde také uvádím zajímavou kazuistiku dnes už abstinujícího gamblera. Další prací v teoretické části je výzkumné šetření, prováděné se středoškoláky. Výzkumné šetření je zaměřené na povědomí mladých lidí o problematice patologického hráčství Teoretická část se zabývá základními informacemi o patologickém hráčství. Uvádím zde fáze, kterými si každý hráč projde, než se hra přehoupne v závislost. Důležitou částí jsou veškerá rizika a důsledky patologického hráčství, a především možnost léčby a terapie, která je tou nejdůležitější součástí toho, aby se z hráče stal hrdý abstinent.
6
1. DEFINICE PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ Patologické hráčství, gambling, závislost na hracích automatech, lze definovat několika různými způsoby. Je to impulzivní a návyková porucha. Řadíme jí mezi závislost nelátkovou, ale vyskytují se spoluzávislosti na drogách nebo alkoholu. U patologického hráčství dochází k nekontrolovatelné hazardní hře. To pak vede k sociálním, rodinným, materiálním a pracovním problémům. „ Takto postižená osoba pokračuje v hazardních hrách i poté, co došlo k rozvoji sociálních, ekonomických a mezilidských problémů souvisejících s patologickým hráčstvím, případně dokonce problémů se zákonem“. (Fischer a Škoda. 2009, s. 128) Lidé s touto poruchou se většinou velmi zadluží, ztratí zaměstnání a konají trestnou
činnost, aby získali prostředky k další hře. Nešpor (2011, s 14-15) uvádí ve své publikaci toto: „Patologické hazardní hráčství podle Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-IV) A. Trvající a opakující se nepřizpůsobivé chování ve vztahu k hazardní hře, jak ukazuje pět (nebo více) z následujících znaků: 1. Zaměstnává se hazardní hrou (např. znovu prožívá minulé zážitky související s hazardní hrou, plánuje další hazardní hru, uvažuje o tom, jak si opatřovat prostředky k další hazardní hře). 2. Aby docílil žádoucího vzrušení, musí zvyšovat množství peněz vkládaných do hazardní hry. 3. Opakovaně a neúspěšně se pokoušel hazardní hru ovládat, redukovat nebo s ní přestat. 4. Když se pokouší snížit hazardní hru nebo s ní přestává, cítí neklid a podrážděnost. 5. Používá hazardní hru jako prostředek, jak uniknout problémům nebo mírnit dysforickou náladu (např. pocity bezmocnosti, viny, úzkosti, deprese). 6. Po ztrátě peněz při hazardní hře se následujícího dne k hazardní hře vrací, aby je vyhrál nazpět. 7. Lže příbuzným, terapeutovi nebo jiným lidem, aby tak zakryl rozsah svého zaujetí hazardní hrou. 8. Dopustil se ilegálních činů jako padělání, podvodů, krádeží nebo zpronevěry kvůli hazardní hře. 9. Ohrozil nebo ztratil kvůli hazardní hře signifikantní vztahy, zaměstnání, vzdělání nebo kariéru. 10. Spoléhá na druhé, aby mu poskytovali finanční prostředky, čímž by se mírnila zoufalá finanční situace, do které se dostal kvůli hazardní hře. B. Hazardní hraní nelze lépe vysvětlit manickou epizodou.“
1.1 Koho lze označit za patologického hráče Jako patologického hráče můžeme označit osobu, u které se v období nejméně jednoho roku vyskytne více epizod hráčství. Hraniční jsou dvě epizody. Hráč v těchto epizodách 7
nevyhrává, ale i přesto se opakují v určitých intervalech, i když vyvolávají nepříjemné pocity, tíseň a bezmoc. Hra se opakuje i v důsledku narušení osobního života. Hráč pociťuje neustálé bažení a silné puzení ke hře a není schopen hře odolat. Vyskytují se neustálé myšlenky na hru, hráč si hru představuje, má sny a nesoustředí se na nic jiného. (Nešpor, 2011) Rizikovými skupinami jsou mladí lidé, kteří mají dostatek volného času a málo peněz. Berou hazardní hru jako možnost si přivydělat. Nedostatek peněž ovšem není jediný faktor, který vede ke hře. Mezi patologickými hráči se mnohem častěji vyskytují ti, kteří byli před závislostí finančně zabezpečeni a hru brali jako možnost přísunu financí navíc. Další skupinou jsou muži, kteří této závislosti podléhají mnohem snadněji než ženy. Je to dáno tím, že muži se častěji vyskytují v různých restauračních zařízeních, barech a podobě, kde se hrací automaty vyskytují. Zde popíjí alkohol, který v nich vyvolává touhu riskovat a zkoušet něco nového. V dnešní době ovšem přibývá žen s touto závislostí. Vyskytují se i profesionální hráči, u kterých je možné riziko, že propadnou hazardu. „ Patologický hráč „žije“ pouze hrou, ta je pro něj skutečností, zatímco skutečnost, kterou opustil, je hrána a slouží pouze jako nástroj pro získání dalších prostředků pro hru. Tak slibuje, že „naposledy“ racionalizuje nesplnění slibů a závazků. Každodenní svět se pro něj stane kulisou a jeho aktéři fiktivními postavami, jejichž apely a sdělení zní iracionálně.“ (Riegel, 2007, s. 122) Organizace anonymních gamblerů dává klientům dotazník, podle kterého si mohou ověřit, zda jejich hraní překročilo hranice k patologickému hráčství. Příloha č. 1 Dotazník na patologické hráčství organizace Gamblers Anonymous Odpovídejte prosím pouze „ano“ nebo „ne“, podle toho jestli je pravdivá odpověď bližší „ano“ nebo „ne“. 1. Ztrácel jste často kvůli hazardu čas? 2. Učinil hazard váš život doma nešťastný? 3. Poškodil hazard vaši pověst? 4. Cítil jste po hazardu výčitky svědomí? 5. Hrál jste někdy hazardně proto, abyste získal peníze, jimiž byste zaplatil dluhy nebo vyřešil finanční těžkosti? 6. Zmenšil hazard vaši ctižádost a výkonnost? 7. Když jste prohrál, měl jste pocit, že se musíte co nejdříve vrátit a vyhrát, co jste prohrál? 8. Když jste vyhrál, měl jste silnou touhu se k hazardu vrátit a vyhrát víc? 8
9. Hrál jste hazardně často tak dlouho, dokud jste neprohrál poslední peníze? 10. Půjčil jste si někdy proto, abyste financoval hazard? 11. Prodal jste někdy něco, abyste financoval hazard? 12. Nechtělo se vám používat peníze z hazardu pro normální účely? 13. Způsobil hazard to, že jste se nestaral o prospěch rodiny? 14. Hrál jste někdy hazardně déle, než jste měl původně v úmyslu? 15. Hrál jste někdy hazardně, abyste unikl trápení a starostem? 16. Spáchal jste někdy, nebo jste někdy uvažoval o spáchání nezákonného činu, abyste financoval hazard? 17. Působil vám hazard potíže se spaním? 18. Vedly hádky, nespokojenost nebo zklamání k tomu, že se objevila touha po hazardu? 19. Když se na vás usmálo štěstí, cítil jste touhu to oslavit pár hodinami hazardu? 20. Uvažoval jste někdy kvůli hazardu o sebezničení?
Sečtěte kladné odpovědi:… Patologický hráč většinou odpoví kladně na sedm nebo více otázek. Zdroj: ( http://anonymnigambleri.cz/jsem-gambler/, [online] [ cit. 2013-03-25])
9
2. FÁZE PATOLOGICKÉHO HRÁČSTVÍ Patologické hráčství nejprve slouží jako zábava ve volných chvilkách. Provází jej pocity vzrušení, nadšení, očekávání. S trochou nadsázky ho můžeme označit za sport, který hráč vykonává a očekává od něj určité výsledky. Vše má bohužel rychlý spád a z tohoto rádoby sportu se stává vážná porucha, která vede k totálnímu sociálnímu rozpadu. Během vytváření a prohlubování závislosti, projde každý hráč fázemi patologického hráčství. Jako první fáze se vyskytuje fáze vyhrávání. Je to počáteční fáze, kdy je hráč optimistický, očekává výhru, postupně zvyšuje své sázky. Pokud se mu podaří vyhrát tak se chlubí svými výhrami. Má neskutečné představy a přehnané fantazie o tom, co si koupí za výhru, co koupí rodině a kamarádům. Druhá fáze se jmenuje fáze prohrávání. Intervaly hraní se snižují, hra probíhá častěji. Hráč není schopen přestat hrát. Hru tají před rodinou a blízkými. Začíná si půjčovat peníze a následně není schopen splácet dluhy nebo splátky odkládá. Narůstají problémy v rodině a zaměstnání. Hráč není schopen odolat bažení a snaží se všechny prohrané peníze získat zpět. Jako třetí fázi označujeme fázi zoufalství. Jedná se o úplné dno, kam až lze spadnout. Úplný rozpad rodiny, ztráta zaměstnání, konání trestné činnosti, popírání zodpovědnosti, ztráta tělesné i duševní kondice, suicidální myšlenky. (Nešpor, 2006, [online] [cit. 2013-0405]) Naskýtá se otázka, jak dlouho asi trvá, než se člověk stane patologickým hráčem. Nešpor (2012. s 14) uvádí „Je to různé. Jeden až tři roky většinou bohatě postačují. U dospívajících a dětí bývá průběh ještě podstatně rychlejší. Někdy jim stačí i týdny nebo měsíce. Každý se nemusí dostat až do stadia zoufalství. Čím dříve si postižený uvědomí nebezpečí a rozhodne se s hazardem přestat, tím je to snazší. Profesionální léčba cestu ke zdravému způsobu života podstatně usnadňuje.“
10
3. RIZIKA PATOLOGICKÉHO HRÁČSTVÍ Závažné patologické hráčství s sebou nese mnoho rizik. Vzhledem k tomu, že celá tato závislost je spojena s penězi a především jejich prohrou, jedním z mnoha rizik jsou dluhy. Hráči si velmi často půjčují peníze. Jsou to půjčky soukromé, jelikož v bance se jim půjčky nedostane. Protože čím dál tím více prohrávají, tak nejsou schopni dluhy splácet. Tím se dostávají na seznamy dlužníků a někteří věřitelé mohou dluhy vymáhat i násilným způsobem. Tak vzniká začarovaný kruh dluhů, který většinou nikam nevede. Při léčbě se klientům doporučuje udělat si seznam věřitelů od nejnebezpečnějšího po neškodného. Předchází se tím pak mnohdy velmi násilným potyčkám. Peníze a různé sociální problémy však nejsou jedinými, které jsou s touto závislostí spojené. Vyskytuje se řada zdravotních potíží, které patologické hráče postihují. V důsledku velkých dluhů a jejich neschopnosti je splácet se objevuje problém se stresem a jeho zvládáním. Objevuje se vysoký tlak a nemoci s ním spojené. Jako další zdravotní problém bych vytyčila problém s páteří a celkově pohybovým ústrojím. To je dáno tím, v jaké poloze stráví hráč u automatu dlouhé hodiny. Nešpor (2011, s. 19) uvádí, že „ existují i rizika pro kardiovaskulární systém, trávicí ústrojí atd. Ještě závažnější bývají rizika duševní. Sem patří rozvoj patologického hráčství, deprese, poruchy spánku, úzkosti, sebevražedné tendence, sociální vyloučení a osamělost, nezaměstnanost, chudoba, bezdomovectví, větší riziko uvěznění. “
3.1 Rizika problémů v rodině Problémy v rodině spojené s patologickým hráčstvím hrají nezanedbatelnou roli. Hazard vede k velkým problémům a dysfunkci v rodinách. Velmi často dochází k odcizení s rodinnými příslušníky, domácímu násilí, ke zneužívání a zanedbávání dětí i násilí vůči nim. Rodina se dostává do sociální izolace a hmotné nouze. Co se týče dětí, tak ty jsou citově i hmotně deprimovány a později dokonce trpí pocity viny za to, jak se rodiče chovají. Příbuzní trpí častějšími depresemi a úzkostmi, což může vyvolat zneužívání alkoholu a drog. Patologické hráčství vede téměř ve všech případech k rozvodům a celkovému rozpadu rodiny. McComb a spol. (2009 in Nešpor, 2011, s. 20) předpokládají, že „u příbuzných patologických hráčů i vyšší výskyt posttraumatické stresové poruchy. Častěji se rovněž 11
vyskytují psychosomatická onemocnění jako bolesti hlavy a pohybového ústrojí nebo onemocnění trávicího systému. Manželky patologických hráčů se často izolují od okolí, protože se za tento problém v rodině stydí, což jejich duševní stav ještě zhoršuje.“ Všechny tyto problémy vedou k rozvodu. „ Hazardní hra vede k rozpadu manželství snad ještě rychleji než alkoholismus u partnera. Připravuje o svobodu nejen vlastního hráče, ale často i celou rodinu.“ (Matějková, 2009, s. 128) Existují různá doporučení pro manželky patologických hráčů. Jak se zachovat, jak začít hospodařit s penězi manžela a podobně. Zajímavé doporučení pro manželky hráčů nám podává pan Šmolka a Pacek ve svém desateru partnerek příliš hravých mužů, kde uvádí deset možností, jak by se měla partnerka zachovat v případě, že zjistí, že manžel je patologický hráč. „ 1. Nepodceňujte signály gamblerství – jde o podobnou závislost, jakou je např. závislost na alkoholu či na tvrdých drogách. 2. Mezi signály chorobného hráčství patří časté pobyty v prostředí, kde je lze provozovat, úpadek ostatních zájmů, někdy včetně toho, že postižený přestává dbát o svůj zevnějšek čistotu atp., pokud se navíc začínají z domova ztrácet peníze a cennější předměty, pak již nelze čekat. 3. Léčba nebo rozchod (rozvod) je zcela legitimním ultimátem. 4. Můžete mu pomoci s hledáním vhodného zařízení či odborníka, můžete (měly byste) se zúčastnit partnerských skupin, léčbu však za něj absolvovat nemůžete. 5. Zároveň je třeba, aby gambler neměl přístup ani k penězům, ani k cennějším předmětům. Vše potřebné (jídlo, ošacení apod.) by měl dostávat pouze v naturální podobě. 6. Nestyďte se upozornit i přátele a známé. Pořád lépe, budou-li nyní vědět, že váš muž má problém, než aby z něj a z vás za čas pracně vymáhali desetitisícové dluhy. 7. Zachraňte, co lze. Z domova by mělo zmizet vše cennější, bude dobré, pokud to deponujete na nějakém bezpečném místě. Ponechat gamblerovi na očích třeba zlaté šperky je stejně neuvážené, jako kdybyste před alkoholika stavěla rozpitou láhev jeho oblíbeného moku. 8. S ohledem na právní stránku věci a na hrozbu zničujících dluhů je vhodné omezit, či zcela zrušit SJM (společné jmění manželů). 12
9. Bezpečněji vás však před dalšími dluhy ochrání rozvod. 10. Nemáte – li to srdce se rozvést zrovna ve chvíli, kdy se manžel tak snaží, pak se mu pokuste vysvětlit, že jen chcete chránit sebe a děti před dalšími riziky, včetně rizika exekuce majetku. Přitom jej můžete ujistit (je-li to pravda), že jej nechcete opustit, zvláště pokud se bude doopravdy léčit. „ (Šmolka, Pacek, 2007, s. 165 – 166.)
Manželky a partnerky patologických hráčů si procházejí svými určitými stádii, které se objevují během manželovo závislosti. Jejich život bývá těžký a prochází určitým vývojem. Jsou to tři stádia: „1. Stadium popírání. Občas starosti kolem hazardní hry partnera, žena si je nechává pro sebe, hru omlouvá, někdy dokonce sama o hazardní hře uvažuje. Partnerovo hazardní hraní stále přijímá. Zjišťuje, že partner neplatí účty. Žena se dosud dá poměrně snadno umluvit, objevují se ale nevysvětlitelné finanční krize, žena ještě přijímá omluvy patologického hráče. Pokud si žena nepočíná rozumně, přechází do dalšího stadia. 2. Stadium stresu. Hazardní hráč tráví s rodinou méně času, objevují se hádky, žena se cítí odmítána, vznáší na patologického hráče požadavky. Žena se také pokouší jeho hazardní hru regulovat, platí za něj účty a dluhy. Někdy se vyhýbá přátelům a dokonce i dětem, aby s nimi nemusela mluvit o svých problémech. Cítí osamělost a velkou nespokojenost. Pokud si žena nepočíná rozumně, přechází do posledního stadia.
3. Stadium vyčerpání. Roste zmatek, žena hůře uvažuje, má tělesné potíže, klesá schopnost aktivně jednat. Někdy se objevují stavy zuřivosti, nebo pochybuje o svém duševním zdraví. Častá je úzkost a panika. Následují pocity beznaděje, zhroucení, zneužívání alkoholu, rozvod, někdy sebevražedné pokusy nebo myšlenky.“ (Nešpor, Možný, Hrůzová. 2009, s. 30.)
3.2 Rizika problémů v zaměstnání Daní, kterou musí každý patologický hráč splatit je i výskyt velkých problémů v zaměstnání. Ve výsledku dochází k úplné ztrátě zaměstnání. Vše se ovšem děje postupně a zpočátku nejde nic poznat. „Člověk, který je nevyspalý a zaplavený bažením a jemuž se 13
hromadí osobní problémy, nemůže podávat plnohodnotný pracovní výkon. Je méně produktivní a také se častěji dopouští chyb. Vyšší je i jeho nemocnost, ať už fingovaná nebo působená chronickým stresem.“ (Nešpor, 2011, s. 21) Nyní se naskýtá otázka, jestli existuje více či méně rizikové povolání, které by přispívalo ke vzniku patologického hráčství. Tuto otázku nejlépe vystihuje tato odpověď: „Některé profese jsou ve vztahu k návykovým nemocem rizikovější než jiné a to se týká i problémů působených hazardem. K rizikovým faktorům patří např. stres, nedostatečný dohled nadřízených, velké částky peněz, které jsou pracovníkovi snadno dostupné. Riziko také zvyšují alkohol a jiné drogy v pracovním prostředí. K velmi nebezpečným zaměstnáním patří i práce v hernách a kasinech (stres, interpersonální konflikty, ergonomická rizika, špatný vzduch a pasivní kouření, pocit fyzického ohrožení, hluk, směnný provoz, pocity odcizení). Poměrně často se setkáváme s problémy působenými hazardní hrou u profesionálních sportovců nebo podnikatelů. Problémy s hazardní hrou se ale mohou vyskytnout i u relativně bezpečných zaměstnání a také u invalidních důchodců.“ (Morasco a Petry, 2006 in Nešpor a Scheansová, 2010, s. 362-363.[online] [cit. 2013-04-06]) Z toho vyplývá, že rizikovým zaměstnáním může být práce v prosperující firmě, kde se manipuluje s velkými částkami, popřípadě i práce na pokladně v obchodě. Dá se říci, že veškerá povolání, kde se zaměstnanci dostanou peníze do ruky, mohou být pro vznik patologického hráčství přínosné. Nemůžeme však předpokládat, že existuje povolání rizikové a povolání nerizikové. Projevy patologického hráčství se na pracovišti mohou projevit několika způsoby. Častá je žádost o předčasné vyplacení zálohy na plat a později exekuce na plat. Hráčství lze také velmi dobře poznat na chování zaměstnance. Je podrážděný, střídá nálady, častá absence, pozdní příchody atd. Tyto projevy mají za důsledek úplnou ztrátu zaměstnání a finanční nouzi.
14
4. PRVNÍ POMOC PRO PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ Při konzultaci s panem primářem Nešporem jsem měla možnost si poslechnout rozhovor mezi ním a nově příchozím klientem. Po krátkém seznámení jsem dostala do rukou papír s názvem První pomoc pro patologické hráčství. Jedná se o takzvaný manuál pro osoby, které se ocitají na prahu závislosti. Obsahuje čtrnáct bodů, které klientovi radí jak se závislostí sám bojovat. Je to první pomoc před tím, než klient začne navštěvovat odborníka. Možnost, jak závislosti předejít sám s pomocí rodiny a příbuzných. Prvním bodem je Přiznat si problém. Jde snad o nejdůležitější bod. Je to trvalý stav pochopení, že problém existuje. Další bod je vyhnout se hazardu i všem prostředím, kde se provozuje. To má jednoduché vysvětlení. Riziková prostředí vyvolávají bažení. Tím se zhoršuje sebeovládání a hráč snadno propadne hře. Navíc je vše doprovázeno stresem. Nenosit u sebe větší částky a omezit svůj přístup k penězům. Jde téměř o to samé jako v předchozím bodě. Větší obnos peněž vyvolává bažení. Tím, že omezíme přísun peněz, tomu lze předejít. Dluhy splácet postupně a plánovitě. Je potřeba udělat si řád a rozumný splátkový kalendář. Vše pak striktně dodržovat. Žádný alkohol a drogy, zejména ne v rizikovém prostředí. Užívání látek jako je alkohol nebo drogy vede ke zhoršení sebeovládání, což by mohlo vést k recidivě. Využívat svépomocné příručky a nahrávku desenzibilizace (tuto nahrávku dává pan primář Nešpor k dispozici ke stažení na svých webových stránkách). Střední míra zátěže (ani nuda ani vyčerpání). Důležité je vyřešit co s volným časem. Najít si zájmy a koníčky, které zaměstnají mysl a pomohou přestat myslet na hru. Vše ovšem dělat s rozumem a nepřetěžovat se. Dále je velmi důležité informovat rodinu. Rodina hráči může pomoci a podpořit ho během léčby, proto je dobré, aby byla včas o všem informována.
15
Posilovat motivaci: vnímat rizika hazardu, výhody abstinence. Je možné nosit je napsané stále u sebe. Je třeba vytyčit jak pozitivní, tak negativní motivaci. Mezi pozitivní řadíme větší svobodu a klid, lepší vztahy a stabilní finanční situaci. Negativní motivace zahrnuje dluhy, stres, problémy v rodině, vyčerpání atd. Kriticky zkoumat chyby uvažování o hazardu a opravovat je. To je další bod první pomoci pro hráče. Můžeme sem zařadit snahu další hrou splatit dluhy nebo představy o možnosti automat přelstít a vypočítat, kdy padne výhra. Další bod hráčům radí, že mohou využívat linky telefonické pomoci. Na těchto linkách se jim dostane okamžité rady a pomoci v krajní situaci. Využívat svépomocné organizace. V tomto případě se jedná o organizace Anonymních gamblerů. Předposledním bodem na tomto seznamu je dán důraz na léčbu: Léčba dlouhodobě a na začátku abstinence intenzivněji. Léčba by měla být nejdůslednější první rok. Poslední bod zní vydržet! (Nešpor, 2011)
4.1 Desenzibilizace Jde o určitý postup otužování vůči podnětům, které souvisejí s hazardní hrou. Jak uvádí Nešpor (2011, s. 40) „Existují přesvědčivé doklady o tom, že tento postup pomáhá překonat problém s hazardem. Úvodní relaxace působí příznivě sama o sobě. Další část připomíná, že hazard je pro patologického hráče nudná a fádní záležitost.“ Jedná se o nahrávku, která se patologickým hráčům doporučuje naučit nazpaměť, nebo pouštět aspoň třikrát nebo víckrát týdně po dobu jednoho měsíce. Po jednom měsíci frekvenci snížit. Během desenzibilizace je třeba se pohodlně položit na záda, nohy dát mírně od sebe a ruce podél těla dlaněmi nahoru. Je důležité uvolnit všechny svaly. To se praktikuje tak, že si každý sval postupně uvědomíme. Jak vypadá, kde se nachází a necháme ho, ať se sám uvolní. Je potřeba přirozeně a spontánně dýchat. Pak přijde na řadu vlastní desenzibilizace. 16
„1. Peníze atd.: Vybavte si minci nebo bankovku. Zůstaňte při tom uvolnění… Fantazii odsuňte a vraťte se do stavu uvolnění. Uvědomujte si pohyby břicha při dýchání. S nádechem můžete v duchu opakovat „síla“ s výdechem „klid“… 2. Bankomat, kreditní karta: Nyní si vybavte bankomat nebo kreditní kartu. Zůstaňte při tom uvolnění… Fantazii odsuňte a vraťte se do stavu uvolnění. Uvědomujte si pohyby břicha při dýchání. S nádechem můžete v duchu opakovat „síla“ a s výdechem „klid“… 3. Konec pracovní doby nebo páteční odpoledne: Pracovní doba skončila a vy máte volno. Zůstaňte při tom uvolnění… Tuto fantazii odsuňte a vraťte se do stavu uvolnění. Uvědomujte si pohyby břicha při dýchání. S nádechem můžete v duchu opakovat „síla“ s výdechem „klid“… 4. Rizikové prostředí: Nyní jste se ocitli blízko herny, kasina nebo sázkové kanceláře… Fantazii odsuňte a vraťte se do stavu uvolnění. Uvědomujte si pohyby břicha při dýchání. S nádechem můžete v duchu opakovat „síla“ s výdechem „klid“… 5. Myšlenka na hazard: Vybavte si vzpomínku, která nějak souvisí s hazardem. Uvolněně, znuděně ji odmítněte. Pošlete ji pryč… Máte mnoho jiných, dobrých a zdravých možností. Pak se za odmítnutí hazardu ve fantazii odměňte. Tou odměnou může být pochvala někoho, na kom vám záleží. Může to být také představa něčeho dobrého a prospěšného, co máte rádi. Jste se sebou spokojeni. Jste na odmítání hazardu hrdí. Je to vaše velká výhoda. Vraťte se do stavu uvolnění. Uvědomujte si pohyby břicha při dýchání. S nádechem můžete v duchu opakovat „síla“ s výdechem „klid“…“ (Nešpor, 2011, s. 41-42.) Po samotné desenzibilizaci je třeba si opět postupně začít uvědomovat svůj dech a své tělo.
17
5. LÉČBA PATOLOGICKÉHO HRÁČSTVÍ Léčba patologického hráčství probíhá dlouhodobě. Zvolit se může ambulantní nebo ústavní forma léčení. Vše je ovšem dobrovolné a způsob léčby si klient může vybrat sám. Při první návštěvě odborníka proběhne rozhovor, kterého jsem se měla možnost osobně zúčastnit u pana primáře Nešpora v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Klientovi jsou pokládány otázky, zdali o svém problému informoval rodinu, kolik stihl prohrát peněz, jestli má problémy s drogami nebo alkoholem. Dále se řeší, jestli se klient nějak sám snaží problém řešit. Následně dostane materiál s první pomocí pro patologické hráče, který jsem vysvětlovala v předchozí kapitole. Dále je klientovi pokládána otázka, jestli si přeje ambulantní nebo ústavní léčbu. Pokud klient přichází z daleka a vyhovovala by mu spíše ambulantní forma léčby, dostane materiál s dalšími dostupnými léčebnami a poradnami po celé České republice. Svým způsobem se jedná o diagnostický rozhovor. „U patologických hráčů má diagnostický rozhovor často charakter krizové intervence, proto je důležité verbálně i neverbálně komunikovat pochopení a naději. Souběžně se posiluje, nejčastěji za pomoci otázek, motivace k překonání problémů s hazardní hrou. Kladou se otázky týkající se problémů, které hazard působil včetně dluhů, životního stylu a obav z budoucnosti.“ (Nešpor, 2008-2009, s. 1. [online] [cit. 2013-04-11]) Během tohoto diagnostického rozhovoru se také klientům doporučuje návštěva příslušné svépomocné organizace. V tomto případě je to organizace Anonymních Gamblerů.
5.1 Krizová intervence Krizová intervence je prvním krokem započaté léčby patologického hráčství. Nešpor (2011) vytyčuje několik cílů krizové intervence u problémů s hazardem. Je potřeba klienta uklidnit a vzbudit naději. Důležitá je motivace práce s ní. Velká prohra a problémy, které s ní souvisejí, mohou na klienta působit velmi špatně, ale na druhou stranu se dají využít k posílení vůle a motivace k abstinenci. Během této krizové intervence je třeba, aby lékař posoudil stav a zjistil, jestli je možnost klienta léčit pouze ambulantně. Posledním bodem je navrhnout všechna možná řešení a postupy k úspěšnému vyléčení a následné abstinenci.
18
Při krizové intervenci platí několik zásad, které je nutné dodržet, aby byl postup správný. Je důležité nechat klienta projevit jeho pocity a myšlenky, v klidu mu naslouchat, přikyvovat. Není vhodné klienta moralizovat. „ Je vhodné se zeptat na sebevražedné myšlenky a tendence. Důležitou otázkou je také, zda se v minulosti o sebevraždu pokusil. Pokud ano, roste riziko dalšího sebevražedného pokusu podle některých pramenů až čtyřicetkrát. Tato informace je důležitá při rozhodování mezi ústavní a ambulantní léčbou.“ (Nešpor, 2011, s. 30) V krizové intervenci je důležité klientovi sdělit, že všechny problémy jsou řešitelné a vyléčitelné a nabídnout všechny možné způsoby léčby. Je vhodné zapojit rodinu a další relevantní osoby z klientova okolí. Pomohou klientovi posílit motivaci a navíc mohou pomoci zmírnit riziko různých komplikací, které by mohly nastat.
5.2 Stádia uzdravování
Stejně jako existují fáze vzniku patologického hráčství, tak existují fáze uzdravování z patologického hráčství. Projde si jimi každý patologický hráč, který chce a začne úspěšně abstinovat. Podle Nešpora (2006, [online] [cit. 2013-04-07]) probíhají následovně: 1. Stadium kritičnosti Hráč poctivě hledá pomoc, postupně získává naději. Opouští svět fantazií a přijímá skutečnost. Přestává hrát. Začíná uvažovat odpovědně. Chladnokrevně provede svou finanční inventuru a sestaví plán splácení dluhů. Uvažuje jasněji. Je schopen lépe uspokojovat své skutečné potřeby, včetně duchovních. Začíná řešit problémy a správně se rozhoduje. Vrací se do zaměstnání. 2. Stadium znovuvytvoření Na základě svého finančního rozpočtu začíná splácet dluhy. Má jasné a konkrétní plány, jak postupně nahradit škody, které způsobil. Je více schopen přijímat své silné i slabé stránky. Vztahy v rodině se zlepšují. Bývalý hráči si nachází nové zájmy a záliby. Postupně se mu vrací sebeúcta. Rodina a přátelé mu začínají více důvěřovat. Je schopen stanovit si kvalitní cíle pro život. Pokud je to třeba, dokáže řešit spory s úřady nebo soudy. Je trpělivější. Více času tráví s rodinou. Postupně se mu vrací klid. 19
3. Fáze růstu Bývalý hráč se přestává zabývat myšlenkami na hru. Pohotově řeší různé problémy, které mu život přináší. Začíná chápat sám sebe a rozumět si. Začíná chápat druhé. Je schopen projevit druhým lidem náklonnost a pomáhat jim. Nachází nový způsob života Podle Nešpora (2006, [online] [cit. 2013-04-07]) je délka uzdravování velmi individuální. Většinou se na každé ze tří stádií počítá s jedním rokem trvání.
20
6. ÚSTAVNÍ LÉČBA Ústavní léčba je léčba na lůžkovém oddělení ve specializované nemocnici nebo psychiatrické léčebně. Je také nazývána léčbou rezidenční. Jde o opak léčby ambulantní. Je vedena pod lékařským dohledem a pravidelným denním režimem. Délka je různá. U patologického hráčství se jedná o 2 – 3 měsíce. Léčbu je možné kdykoliv přerušit na vlastní přání klienta, nebo je klient vyhozen na základě hrubého porušení pravidel. Ústavní léčba se klientům doporučuje, pokud vykazují suicidální tendence, nebo pokud u nich v předchozí době došlu k pokusu o sebevraždu. „Ústavní léčba může být i nedobrovolná, jestliže je klient nebezpečný sobě nebo okolí z důvodu duševní poruchy. Patologické hráčství duševní poruchou samozřejmě je, nehledě k tomu, že tito lidé bývají často v hluboké depresi.“ (Nešpor, 2011, s. 32) Nedobrovolná léčba však u nás není možná. Jde to jedině v případě, pokud by ji nařídil soud, jakou tzv. ochrannou léčbu. „Rezidenční léčba patologického hráčství v našich podmínkách, ale i na některých pracovištích zahraničních, např. amerických, často probíhá na odděleních pro léčbu závislostí. Má to své praktické výhody a mnoho postupů lze úspěšně použít u různých návykových nemocí. Bývá ale prospěšné, jestliže patologičtí hráči mají kromě obvyklého programu i některé programy specifické.“ (Nešpor, 2011, s. 32)
6.1 Ambulantní léčba
Základem ambulantní léčby je ponechání klienta v jeho přirozeném prostředí. Během ambulantní léčby klient dochází na pravidelné terapie a sezení. Léčba je plně přizpůsobena klientovo potřebám. U patologického hráčství se obvykle jedná o skupinovou formu ambulantní léčby, kdy klient zpravidla jednou týdně dochází na skupinovou terapii. Ambulantní forma léčby je vhodná pro klienty s nízkými sklony k sebevraždě, a větší motivací k léčbě.
21
7. ANONYMNÍ GAMBLEŘI Organizace anonymní gambleři (nebo také anonymní hráči) patří mezi svépomocné organizace, které pomáhají patologickým hráčům. Je to celosvětové společenství, které vzniklo v USA v Kalifornii v roce 1957. Anonymní gambleři nejsou propojeni s žádnou jinou organizací nebo odbornou veřejností, jejich činnost je zcela samostatná. „Anonymní hráči jsou společenstvím mužů a žen, kteří navzájem sdílejí zkušenost síly a naděje, aby vyřešili svůj společný problém. Jedinou podmínkou členství je přání přestat hrát. Nevybíráme členské příspěvky ani jiné poplatky za členství v Anonymních hráčích, jsme soběstační díky vlastním dobrovolným příspěvkům. Anonymní hráči nejsou spojeni s žádnou sektou, náboženskou denominací, politikou, organizací ani institucí, nemají zájem vstupovat do žádných sporů, podporovat něco nebo se proti něčemu stavět. Naším prvotním cílem je přestat hrát a pomáhat druhým, nutkavým hráčům, aby i oni přestali.“ (Nešpor, 2006, s. 84., [online] [cit. 2013-04-07]) Mítinky Anonymních gamblerů jsou uzavřené a konají se pouze za přítomnosti osob závislých na hazardu. Mohou být také otevřené za přítomnosti hostů – osoby vztahově blízké hazardnímu hráči či sázkaři (tzv. spoluzávislí), to musí být před začátkem mítinku oznámeno. V České republice se Anonymní gambleři schází v Brně a v Liberci. Mítinky v Brně se konají každý čtvrtek a každý první čtvrtek v měsíci je možné uspořádat otevřený mítink, kterého se mohou zúčastnit i blízké osoby hráčů. Mítinky v Liberci probíhají každé pondělí. Anonymní gambleři mají svůj určitý program, který dodržují. Jedná se o program uzdravení, který obsahuje několik kroků, které je potřeba dodržet, aby došlo k uzdravení. Jedná se například o přiznání si, že ve vztahu k hazardní hře jsme bezmocní, dospění k závěru, že síla větší než my sami nás může vrátit k normálnímu životu a myšlení. Důležité je, aby byl hráč pevně rozhodnutý svěřit sebe a svou vůli do již zmiňované síly, a nechat ji o něj pečovat. Prozkoumat sama sebe a provést jak morální, tak finanční inventuru. Dalším bodem programu uzdravení je přiznat sobě a jiné lidské bytosti přesnou povahu svých chyb a být naprosto připraven se těchto chyb charakteru zbavit, popřípadě o to poprosit Boha. Dále se ukládá vytvořit seznam všech lidí, kterým bylo během závislosti hráčem nebo jeho jednáním ublíženo a tyto lidi odškodnit. Prostřednictvím modlitby a meditace se snažit zlepšovat vědomý kontakt s Bohem, jak mu rozumíme. Posledním bodem je ponouknutí tyto 22
náležitosti dodržovat a pak je dále předávat dalším patologickým hráčům. (Nešpor, 2006, [online] [cit. 2013-04-07]) Dalším, druhým programem Anonymních gamblerů je program jednoty, který udává zásady chování ve skupině a celkově fungování Anonymních gamblerů. „Program jednoty“ „Zkušenost ukázala, že pro udržení jednoty jsou důležité následující zásady: 1. Náš společný prospěch je na prvním místě, uzdravení jednotlivce záleží na jednotě skupiny. 2. Naši vedoucí nevládnou, jsou to jen důvěryhodní služebníci. 3. Jedinou podmínkou členství v Anonymních hráčích je touha přestat s hazardem. 4. Každá skupina se řídí sama s výjimkou záležitostí týkajících se jiných skupin nebo Anonymních hráčů jako celku. 5. Smysl Anonymních hráčů je jediný - předávat toto poselství nutkavým hráčům, kteří dosud trpí. 6. Anonymní hráči nesmí propůjčovat své jméno žádnému vnějšímu podniku nebo zařízení, ani ho podporovat nebo financovat, aby nás problém peněz, vlastnictví nebo prestiže neodváděl od našeho prvotního účelu. 7. Každá skupina Anonymních hráčů má být plně soběstačná a odmítat příspěvky zvenčí. 8. Anonymní hráči mají navždy zůstat neprofesionální, ale naše střediska poskytující služby mohou zaměstnávat specializované pracovníky. 9. Anonymní hráči, jako takoví, nesmějí být organizování, ale můžeme vytvářet rady nebo výbory přímo zodpovědné těm, kterým slouží. 10. Anonymní hráči nemají určitý názor na zevní záležitosti, proto organizace Anonymních hráčů nesmí být vtahovaná do veřejných sporů.
23
11. Naše vztahy k veřejnosti jsou spíše založeny na tom, že lidi přitahujeme, než abychom je přesvědčovali. Vždy potřebujeme zachovávat osobní anonymitu, ať na úrovni tisku rozhlasu, filmu nebo televize. 12. Anonymita je duchovním základem Anonymních hráčů, který nám vždy připomíná, že principy je třeba stavět výše než osobnosti.“ (Nešpor, 2006, s. 84-85 [online] [cit. 2013-0407])
24
8. BAŽENÍ (Craving) Všechna návyková chování mají něco společného. Jednou ze společných věcí je bažení neboli carving (krejving). „V Mezinárodní klasifikaci nemocí je bažení popsáno jako „silná touha nebo pocit puzení užívat látku nebo látky”. Bažení ovšem souvisí i s dalšími znaky závislosti jakou jsou zhoršené sebeovládání nebo to, že někdo v náruživém chování pokračuje navzdory škodlivým důsledkům, které jsou mu známé. Bažení je v podstatě také součástí definice patologického hráčství podle mezinárodní klasifikace nemocí (doslova se tam uvádí: “Postižení popisují intenzívní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout spolu se zaujetím myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí.”)“. (Nešpor a Csémy, 1999, s. 5 [online] [cit. 2013-04-11]) Bažení se projevuje několika způsoby. Jde o 3 skupiny, které popisuje Nešpor a Csémy (1999, [online] [cit. 2013-04-11]) ve své publikaci jako vzpomínky na příjemné pocity, pod vlivem návykové látky. V našem případě příjemné pocity při hazardní hře. Jde také o fantazie o hraní a podobně. Dále se bažení může projevovat jako nepříjemné tělesné pocity. Patří sem bušení srdce, bolesti na hrudi, pocení, bolesti na různých částech těla, třes atd. Pak to jsou nepříjemné duševní pocity. Silná touha po hazardní hře nebo návykové látce, únava, slabost, neklid, vzrušení nebo podrážděnost. Bažení se může vyskytnout při abstinenci. Pokud je abstinence krátkodobá, může dojít snadno k recidivě. To se ovšem může stát i při abstinenci dlouhodobé. Následující schéma ukazuje, že bažení nemusí vést přímo k recidivě, ale ani nemusí být vždy zvládnuto bez následků.
25
Příloha č. 2 Vznik recidivy podle Marlatta a spol. (1985): Bažení, které souvisí s očekávaným krátkodobým účinkem látky Nevyvážený životní styl
Přání okamžitého uspokojení
Vysoce rizikové situace
Racionalizace, popírání a zdánlivě nevýznamná rozhodnutí
Zdroj: Marlatt a spol., 1985 in Nešpor a Csémy, 1999, [online] [cit. 2013-04-11]
Vyskytují se ovšem i jiná, odlišná schémata. Například schéma podle Wrighta. Příloha č. 3 Vznik recidivy podle Wrighta: Riziková zevní situace Aktivace názorů a očekávání souvisejících s návykovou látkou Automatické myšlenky Bažení Zesílení očekávání souvisejících s návykovou látkou Strategie, jak si látku opatřit Recidiva Zdroj: Wright a spol., 1993 in Nešpor a Csémy, 1999, [online] [cit. 2013-04-11]
„Wright se spolupracovníky se soustřeďují při prevenci bažení na změnu názorů souvisejících s návykovou látku. Tyto názory dělí na předpokládání příjemných účinků látky (ale ignorování následné kocoviny atd.), mírnění nepříjemných stavů pomocí látky (i když se z dlouhodobého hlediska utrpení ještě podstatně zvětšuje) a permisivní názory typu “po tak těžké práci zasluhuji trochu odreagování” (i když odreagování na problémy způsobené recidivou nejsou totéž).“ (Nešpor a Csémy, 1999, s. 10.) Bažení se dá překonat několika různými způsoby. Především jde o to se vyhýbat místům a situacím, které bažení vyvolávají. Důležité je bažení včas rozpoznat a snažit se ho 26
potlačit. Vyhnout se všem možným spouštěčům, které by mohly vést k recidivě. Tím je myšlen alkohol a drogy. Najít si nějakou činnost, která pomůže myšlenku na hru potlačit, relaxovat, popovídat si o svých pocitech s někým blízkým. Určitě pomůže uvědomit si výhody abstinence a vzpomenout si na problémy během závislosti. Celkové odvedení pozornosti od hry. Volnočasová aktivita, poslech hudby, cvičení a podobné aktivity.
8.1 Způsoby odmítání Aby nedošlo k recidivě a aby hráč úspěšně abstinoval, je třeba ho naučit několik způsobů odmítání, které lze uplatnit pokaždé, když někdo hráče pobízí, aby si šel zahrát, šel do rizikového prostředí, popřípadě požil alkohol nebo drogu, která u něj dříve působila jako spouštěč ke hře. Základem všeho je rozpoznat rizikové prostředí. Uvědomit si, co by mi nemuselo prospět. Je potřeba se umět vyhnout rizikovým prostředím. Pro hráče to jsou herny, bary, hospody ale i někteří rizikoví lidé, například bývalý spoluhráči, barmani a podobně. Prvním takovým rázným odmítnutím je ignorace. Tím je myšleno ignorace jak místa, tak nabídek. Vyhýbat se vizuálnímu kontaktu s rizikovým prostředím, chodit do práce jinudy. Dále je tím myšlena úplná ignorace nabídky. Odejít, neposlouchat, nenavazovat oční kontakt a podobně. Můžeme také odmítnout gestem. Mávnutím ruky naznačit, že nemáme zájem nebo zavrtět hlavou. Důrazným odmítnutím je jasné a důsledné ne, po kterém se odebereme k odchodu. K dispozici máme i takzvaná zdvořilá odmítnutí, které je dobré říkat lidem, na kterých nám záleží a které nechceme jen tak odbýt. Dále odmítnutí s vysvětlením. To je zdvořilé odmítnutí. Můžeme říci: „ Do baru nepůjdu, jsou tam automaty, mohl bych tam zase prohrát spoustu peněz“. A podobně. Dalším odmítnutí je odmítnutí s návrhem jiné možnosti. To znamená, že místo hraní karet v hospodě navrhneme výlet do přírody. Méně zdvořilým odmítnutím je odmítnutí s převedením řeči jinam. Odpoutání pozornosti na něco jiného. Účinným odmítnutím je odmítnutí s odložením. „ Ne, děkuji, třeba příště“. Hráč může použít odmítnutí takzvané zaseknuté gramofonové desky. Spočívá v tom, říkat pořád dokola nechci, nechci, nechci. Odmítnutím protiútokem dáme dotyčnému najevo, co si o něm myslíme. „ Nechci, a nelíbí se mi, že mě do toho stále nutíš“. Poslední dva způsoby odmítání nazýváme královské. Jsou velmi cenné a ukazují hráčovo silnou a pevnou vůli abstinovat. Jde o odmítnutí jednou provždy. Po tomto odmítnutí se nás dotyčný pravděpodobně už nikdy na 27
podobnou věc nezeptá. Poslední je odmítnutí jako pomoc. Vlastním odmítnutím můžeme pomoci i druhému. „ Do baru nepůjdu a ty tam taky nechoď“. (Nešpor, Možný, Hrůzová, 2009)
28
9. KAZUISTIKA Pan Michal (Ing.) 45, 1968 Ženatý (2 děti z prvního manželství) České občanství
Osobní anamnéza Pan Michal se jako dítě vyvíjel normálně, nedocházelo u něj k žádným velkým odchylkám. Základní školu absolvoval po prospěchové stránce absolutně bez problémů. Jako žák základní školy byl nadprůměrně inteligentní, což způsobovalo, že se ve škole nudil. To mělo za následek kázeňské problémy, záškoláctví a podobně. Nikdy neměl moc kamarádů, ale rád budil pozornost. Vzhledem k častým kázeňským přestupkům ve škole byly panu Michalovi doma udělovány tresty, které byly většinou fyzické. Málokdy se jednalo o zákazy. Po absolvování základní školy nastoupil na střední průmyslovou školu. Prospěchově byl stále nadprůměrný. Po kázeňské stránce se zhoršil, dokonce docházelo z jeho strany k šikaně. Začal kouřit a pít alkohol. Hodně se stýkal s děvčaty. Po úspěšném a bezproblémovém složení maturitní zkoušky nastoupil na České Vysoké Učení Technické. Studoval obor slaboproud, ze kterého v roce 1991 promoval a získal titul inženýr. Vzhledem ke svému vysokému vzdělání nemel pan Michal problém si najít práci. Před vypuknutím závislosti pracoval v prosperující firmě jako obchodní zástupce. Později povýšil na obchodního ředitele. V tomto období propukla jeho závislost na hracích automatech. Začaly nastávat problémy a pak se střídalo období léčby s novými pracovními příležitostmi. Nyní pracuje jako obchodní ředitel.
29
Osobnost
Výrazná extrovertní osobnost se sklony ke zkratkovitému jednání, rád riskující, cholerické rysy. Pan Michal je inteligentní a výřečný. Často ovšem reaguje cholericky, ale dokáže své chování bez problémů ovládat.
Zdravotní anamnéza Vrozená vada na slinivce, podstoupil operaci slinivky. Diabetes Mellitus. Bývala závislost na lécích, předcházela hraní a užívání pervitinu (spojeno s problémy se slinivkou).
Rodinná anamnéza Pan Michal se narodil v roce 1968. Matce bylo v té době 23 a otci 29. Matka tehdy dokončovala Vysokou školu ekonomickou a otec pracoval jako technik. V roce 1971 se mu narodila sestra, se kterou vždy vycházel dobře. Docházelo jen ke klasickým sourozeneckým potyčkám. Vyrůstal v bezproblémové rodině. Nikdy se nestěhovali, vývoj probíhal ve stálém prostředí. V roce 1989 mu na následky mozkového nádoru zemřel otec. Toto období bylo pro rodinu velmi těžké, došlo i k dalším úmrtím ve vzdálenější rodině. Od té doby v rodině nedošlo k žádným změnám. V roce 1994 se oženil se svou první ženou. Mají spolu dvě děti, dceru (nyní 18 let) a syna (nyní 15 let). Manželství probíhalo bezproblémově, dokud se v roce 1999 nezačaly objevovat první příznaky závislosti na hracích automatech. Později rodina spadla do dluhů a velkých problémů. V roce 2000 se s manželkou rozvedli a ona se odstěhovala i s dětmi do jiného města za svými rodiči. Děti byly tehdy mladé na to, aby chápaly situaci, každopádně to celá rodina velmi těžce nesla. Po rozvodu nastalo u pana Michala období patologického hráčství, kdy měl několik přechodných partnerek. 30
Během tohoto období s nikým z rodiny moc nekomunikoval. Občas se snažil kontaktovat svou matku nebo sestru s prosbou o půjčku a podobně. Vše ovšem pro účely ke hře. Půjčku mu nikdo z rodiny nikdy neposkytl. Matka pana Michala jeho závislost nesla těžce, dodnes na to velmi nerada vzpomíná a při zmínce na to upadá do úzkostných stavů. Podpora rodiny ze začátku minimální, později žádná. Se sestrou komunikoval pan Michal prostřednictvím občasné korespondence. S dětmi se nestýkal, jen výjimečně proběhlo pár návštěv v jejich tehdejším bydlišti. Když začal pan Michal abstinovat, našel si byt, práci a snažil se dát svůj rodinný život do pořádku. S bývalou manželkou se domluvili, že ho děti mohou přijet kdykoliv navštívit, nebo on může přijet za nimi. Než se usadil, vystřídal několik partnerek. Nyní je již třetím rokem šťastně ženatý. Žije se svojí současnou ženou a jejím synem. Pravidelně ho navštěvují jeho děti. Vzhledem k současné situaci, kdy má stálou práci a spokojenou rodinu se nepředpokládá, že by mohlo dojít k recidivě.
Sociální diagnóza V roce 1999 pan Michal prohrál na hracích automatech vše, co měl. Rozprodal celý byt a prohrával veškeré své úspory. Neměl kde bydlet. Střídal ubytovny, podnájmy a v teplých letních měsících přespával na ulici. Podle jeho slov ho k hraní vedla nuda, adrenalin, pýcha a touha po penězích. A to i přesto, že si tehdy vydělával slušné peníze. Hracím automatům nepředcházela žádná jiná hazardní hra, začal rovnou u nich. Vydržel hrát celou noc a za jedinou noc prohrát sto tisíc korun. Byl přesvědčený, že dovede vypočítat, kdy padne výhra. Později zkusil nějaké hazardní hry v kasinu (ruleta, black jack). Hrál od rána do noci, denně. Nechodil do práce, vymlouval se na zdravotní problémy a podobně. Tři měsíce zvládal hrát i s prací, pak o práci přišel. Později se objevila spoluzávislost na pervitinu. Bral ho proto, aby vydržel celé dny a noci sedět u automatu a mohl bez přestání hrát. Lze ho označit také jako spouštěč. Ve svém 31
oblíbeném podniku byl obklopený několika hráči, kteří mu pervitin poskytovali a všichni se ve hraní vzájemně podporovali. Po půl roce nastal zlom, kdy docházelo k sebevražedným myšlenkám. Rozhodoval se mezi sebevraždou a tím, jestli by zvládnul proces léčby a následnou abstinenci. Rozhodl se pro léčbu a nastoupil do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Podle jeho slov při nástupu nepřiznal užívání pervitinu (prý nebyl závislý) a léčil se z patologického hráčství. Absolvoval dvouměsíční léčbu pro hráče a několik psychoterapeutických skupin. Když léčebnu opustil, opět začal hrát. Navštěvoval stále jednu a tu samou hernu. Později nastoupil do další léčby, kdy přiznal i závislost na pervitinu. Podstoupil detoxikační léčbu a léčbu pro hráče. Vše úspěšně dokončil a po odchodu z léčebny měsíc abstinoval. Díky podpoře v nezaměstnanosti měl pan Michal alespoň nějaký přísun peněz, to mu ale bylo málo, a jelikož měl neustálé myšlenky na hru a bažení, začal zase hrát. Další peníze a obživu si obstarával drobnými krádežemi. Bydlel v podnájmu. Došlo k nedodržování zdravotních potřeb v souvislosti s léčbou diabetu. Později opět nastoupil do psychiatrické léčebny v Bohnicích a podstoupil léčbu pro hráče. Vzhledem k hrubému porušení pravidel (rvačka) nedokončil. Byl bez práce. Rozhodl se nastoupit do Denního stacionáře, našel si přítelkyni, u které začal bydlet. Našel si práci, ale po půl roce byl vyhozen z důvodu zpronevěry. Zachoval se svědomitě a šel se udat na policii. Nastoupil už do čtvrté léčby v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kde ale jen čekal na volné místo v psychiatrické léčebně Červený dvůr. Tam se dostal a léčbu dokončil. Do práce nenastoupil a po měsíci opět recidiva hraní. Nástup do páté léčby v Bohnicích, opět léčbu nedokončil. Hned po odchodu nastoupil do psychiatrické léčebny Červený dvůr, kde ho po detoxikační léčbě pro porušení pravidel vyhodili. Ke hře už se nevrátil. Zůstala však závislost na pervitinu, poprvé si píchnul intravenózně. Konal trestnou činnost (krádeže v obchodech….). V té době si uvědomil, že situace je velice vážná a v případě dalšího pokračovaní dosavadního života, ho čeká již jen kriminální kariéra. Tento moment uvědomění nastal, když 32
se chystal jít na jednom pražském hřbitově okrádat pozůstalé o odložené věci, při obstarávání hrobů. Můžeme to považovat za zlomový okamžik, od kterého začal brát pan Michal svou situaci vážně a rozhodl se ji radikálně řešit. Nastoupil do psychiatrické léčebny U Apolináře. U Apolináře léčbu dokončil a přešel na chráněné bydlení v Kladně (Šance o. s.). Tam byl 1 rok a celou dobu úspěšně abstinoval. Střídal práce. Od roku 2002 (11 let) do dnes úspěšně abstinuje. Během deseti let úplná abstinence na drogách, jednou proběhl lapsus – hraní na automatu. Splácení dvou milionového dluhu panu Michalovi trvalo šest let. Nyní má stálou práci a ustálenou rodinnou situaci.
Léčba
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně Bohnice (8/2000 - 9/2000) – dokončil
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně Bohnice (11/2000 – 01/2001) – dokončil
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně Bohnice (04/2001- 05/2001) – nedokončil
Denní stacionář Ondřejov (05/2001 - 06/2001) - dokončil
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně Bohnice (11/2001) – přechod do PL Červený Dvůr
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně Červený Dvůr (12/2001 – 02/2002) - dokončil
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně Bohnice (04/2002 – 05/2002) - nedokončil
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně Červený Dvůr (06/2002)- nedokončil
Ústavní léčba v psychiatrické léčebně U Apolináře (08/2002 – 11/2002) – dokončil
Chráněné bydlení Kladno Šance o. s. (12/2002 – 12/2003)
Shrnutí Případ pana Michala mě oslovil. Myslím, že není jedinečný, ale vyskytuje se zde pár faktorů, které nelze přehlédnout. Podle jeho slov mu velmi dlouho trvalo, než pochopil, že má velký problém, a že trvalo dlouho, než se s ním smířil a přijal ho. Do té doby se vlastně neléčil, jen se chodil do léčeben schovat před automaty a svou závislostí. To vysvětluje, proč pan Michal tolikrát pobýval v léčebnách a velmi často léčbu nedokončil a odešel. 33
Důležité je zmínit, že během své „hráčské kariéry“ vystřídal několik krátkodobých partnerek a ubytování řešil podle možností, které se zrovna naskytly. Byly to podnájmy, ubytovny, nocleh u partnerek a v teplých letních měsících na krátkodobé úseky také bezdomovectví. Zajímavostí je, jeho pracovní uplatnění během závislosti a nyní. Vzhledem k jeho vysokoškolskému vzdělání a titulu inženýr nikdy neměl problém si najít práci a tak, když se během hraní naskytla pracovní příležitost, vždy to byly prosperující firmy a pan Michal se vždy dostal na velmi vysokou pozici. To mu v jeho léčbě rozhodně nepomáhalo. Protože, jakmile má patologický hráč přísun peněz, nebrání mu nic v tom, aby je vhodil do automatů. V těchto firmách vydržel pokaždé jen krátce, dokud se na jeho závislost nepřišlo. Podle mého mínění byly tyto pracovní příležitosti panu Michalovi jen na škodu. Patologický hráč by neměl mít velký přísun peněz, a pokud ano, má se o ně starat jeho rodina, manželka, nebo koho pověří. Patologický hráč má u sebe nosit vždy jen malé částky peněz a nejlépe žádné. Pana Michala znám velmi dobře osobně a mohu s jistotou říci, že po všem co zažil už, nikdy nevhodí do hracích automatů ani korunu.
34
10. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ
Cíl výzkumného šetření Cílem výzkumného šetření je analyzovat, jaký mají studenti středních škol vztah k hazardní hře a zdali mají povědomí o problematice patologického hráčství. Dále je cílem zjistit vztah středoškoláků k hazardu.
Metoda výzkumného šetření Sběr dat probíhal formou dotazníkového šetření. Byl vytvořen dotazník, který byl rozdáván studentům středních škol a středních odborných učilišť ve středočeském kraji v rámci výuky občanské nauky. Dotazníky byly studentům rozdány po předchozí domluvě s vyučujícími.
Předpoklady výzkumného šetření Pro výzkumné šetření byly stanoveny tři následující předpoklady. Výzkumný předpoklad č. 1: Chlapci ze středních škol hrají hrací automaty a hazardní hry o peníze více než dívky ze středních škol. Výzkumný předpoklad č. 2: Studenti středních škol spíše nemají ponětí o problematice patologického hráčství. Výzkumný předpoklad č. 3: Středoškoláci si myslí, že se dá výhra na hracích automatech vypočítat.
Instrumenty Dotazník, který byl respondentům předkládán, se skládá ze šesti jasně daných, uzavřených otázek. Srozumitelnost dotazníku je přizpůsobena dané věkové skupině. Otázky jsou krátké a jednoznačné. Záměrně se nezjišťoval věk respondentů. Vzhledem k faktu, že jde o studenty středních škol, se pohybujeme ve věkovém rozmezí 15 – 18 let.
35
Příloha č. 4
DOTAZNÍK Dotazník je anonymní, odpovědi prosím viditelně označte křížkem do příslušného kolečka 1. Pohlaví? ○ Muž ○ Žena 2. Víte, co znamená pojem „patologický hráč“? ○ Rozhodně nevím ○ Už jsem o tom slyšel/a ○ Ano, vím 3. Zkoušel/a jste někdy hrát hrací automaty? ○ Nikdy ○ Jednou ○ Více jak jednou ○ Hraji často 4. Myslíte si, že se dají hrací automaty obelhat? Vypočítat, kdy padne výhra a podobně? ○ Rozhodně to nejde ○ Spíše to nejde ○ Spíše to jde ○ Rozhodně to jde 5. Vyskytuje se ve Vašem okolí někdo, kdo pravidelně hraje hrací automaty? ○ Nevím o nikom ○ Ano, vyskytuje 6. Zkoušel/a jste někdy hrát nějaké hazardní hry o peníze? (můžete zaškrtnout více možností) ○ Ne ○ Karetní hry ○ Kostky ○ Skořápky ○ Ruleta ○ Hrací automaty ○ Loterie (sázky) ○ Jiné, doplňte: ______________________
36
Soubor Dotazníkové šetření proběhlo se studenty českých středních škol. Celkem respondentů: 131
Z toho chlapců: 59
Z toho dívek: 72
Věkové rozmezí: 15 – 18 let
Věkový průměr: 16,5 let
Výsledky výzkumného šetření Výzkumný předpoklad č. 1: Chlapci ze středních škol hrají hrací automaty hazardní hry o peníze více než dívky ze středních škol. Příloha č. 5 Graf: Jak často hrají středoškoláci hrací automaty?
Zkoušel/a jste někdy hrát hrací automaty? 61,11%
44,06% Chlapci 25,42% 23,61%
27,11%
Dívky 15,27% 3,38%
NIKDY
JEDNOU
VÍCE JAK JEDNOU
0%
HRAJI ČASTO
Zdroj: vlastní
Tento výzkumný předpoklad se na základě dotazníkového šetření potvrdil. Jak ukazuje uvedený graf, tak 3,38 % z 59 dotazovaných chlapců hraje často hrací automaty, kdežto 37
z dívek žádná. Více jak jednou si hrací automaty zahrálo 27,11 % chlapců a 15,27 % dívek. Možnost „jednou“ zvolilo 25,42 % dotazovaných chlapců a 23,61 % dotazovaných dívek. Tato možnost je téměř vyrovnaná. Můžeme tedy usoudit, že hra na hracích automatech po vyzkoušení oslovila spíše chlapce. Překvapivé je velké procento chlapců, kteří nikdy nezkusili hru na hracím automatu (44,06 %). Z dotazovaných dívek, kterých bylo 72, je to pak 61,11 %, které nikdy hru na hracím automatu nezkusily. Příloha č. 6 Graf: Hazardní hry oblíbené u středoškoláků.
Jaké hazardní hry hrají středoškoláci? 42
30
32 28
28
17
20 15
14
Chlapci Dívky
9 5 0
3
6 0 0
Zdroj: vlastní
Graf ukazuje, jaké jsou u studentů středních škol oblíbené hazardní hry. Můžeme opět potvrdit výzkumný předpoklad č. 1. I zde se ukazuje, že chlapci hrají hazardní hry o peníze více než dívky. Nejoblíbenější jsou karetní hry, dále automaty a loterie. Mezi méně oblíbené se zde řadí ruleta, kostky a skořápky. Z dotazovaných chlapců odpovědělo 9, že hazardní hry nehrají, z dívek to bylo 30 dotazovaných. 38
Výzkumný předpoklad č. 2: Studenti středních škol spíše nemají ponětí o problematice patologického hráčství. Příloha č. 7 Graf: Znalost pojmu „patologický hráč“.
Víte, co znamená pojem "patologický hráč" ? Ano, vím
Rozhodně nevím
Už jsem o tom slyšel/a
21% 44%
35%
Zdroj: vlastní
Tento výzkumný předpoklad se potvrdil pouze částečně, jak je znázorněno na uvedeném grafu. Ze 131 dotazovaných respondentů odpovědělo 21 %, že ví, co znamená pojem patologický hráč. Oproti tomu 35 % dotazovaných tento pojem nezná. Výzkumný předpoklad částečně potvrzuje zbylých 44 %, kteří už tento pojem někde slyšeli, ale nijak se o něj dále nezajímali. Můžeme tedy předpokládat, že většina studentů středních škol byla s touto problematikou v minulosti seznámena, ale dále ji nevěnovali větší pozornost.
39
Příloha č. 8 Graf: Znalost pojmu „patologický hráč“- porovnání
Víte, co znamená pojem "patologický hráč"? Chlapci X Dívky 50% 38,98%
37,28% 31,94% Chlapci
23,72%
Dívky
18,05%
Ano, vím
Rozhodně nevím
Už jsem o tom slyšel/s
Zdroj: vlastní
Tento graf ukazuje porovnání mezi chlapci a dívkami ve znalosti pojmu „patologický hráč“. Informuje o tom, na rozdíl od dívek (18,05 %) více chlapců ví, co tento pojem znamená (23,72 %).
40
Příloha č. 9 Graf: Hráči v okolí středoškolských studentů.
Vyskytuje se ve Vašem okolí někdo, kdo pravidelně hraje hrací automaty? 57,62% 51,38%
48,61% 42,37%
Chlapci Dívky
Ano, vyskytuje
Nevím o nikom
Zdroj: vlastní
Graf ukazuje četnost výskytu hráčů hracích automatů v okolí středoškolských studentů. Předpoklad č. 3: Středoškoláci si myslí, že se dá výhra na hracích automatech vypočítat. Příloha č. 10 Graf:Dají se hrací automaty obelhat?
Myslíte si, že se dají hrací automaty obelhat? Vypočítat kdy padne výhra a podobně? Rozhodně to nejde
Spíše to nejde
9%
Spíše to jde
25%
21%
45%
Zdroj: vlastní 41
Rozhodně to jde
Jak ukazuje graf, tento výzkumný předpoklad se nepotvrdil. Pouze 9 % z celkového počtu dotazovaných respondentů si myslí, že se výhra na hracích automatech rozhodně dá vypočítat. Protikladem tomu je 25 % respondentů, kteří jsou přesvědčení, že výhra na hracích automatech rozhodně vypočítat nejde. Jistá si není další část respondentů, která si myslí, že výhra na hracích automatech vypočítat spíše jde. To je 21 % z celkového počtu dotazovaných. Celek dotváří zbylých 45 % dotazovaných, kteří si myslí, že výhra na hracích automatech spíše vypočítat nejde. Těchto 45 % spolu s 25%, kteří jsou přesvědčeni, že výhra vypočítat nejde, vyvrací výzkumný předpoklad č. 3. Příloha č. 11 Graf: Dají se hrací automaty obelhat? – porovnání.
Myslíte si, že se dají hrací automat obelhat? Vypočítat kdy padne výhra a podobně? Chlapci X Dívky 55,55%
32,20%
33,89% Chlapci
26,38% 22,03%
Dívky 11,11%
Rozhodně to jde
Spíše to nejde
Spíše to jde
11,86% 6,94%
Rozhodně to jde
Zdroj: vlastní
Poslední graf ukazuje porovnání mezi chlapci a dívkami. Jasně informuje o tom, že dívky si spíše myslí, že výhra na hracích automatech vypočítat nejde. Oproti tomu chlapci jsou částečně přesvědčeni, že vypočítat jde.
42
Diskuze Výzkumné šetření si kladlo za cíl zjistit míru informovanosti studentů středních škol o patologickém hráčství a jejich vztah k hazardním hrám. Průzkum probíhal formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdávány na středních školách v rámci výuky a vyplňovali je sami studenti. Dotazníky byly anonymní. Výsledky dokazují, že studenti středních škol s hazardními hrami spíše sympatizují, ale jejich povědomí o rizicích patologického hráčství je malé. Z hlediska pohlaví můžeme říci, že chlapci si hazardní hry zahrají více než dívky. Z celkového počtu respondentů 131 se ukázalo, že hazardní hru si nikdy nezahrálo pouhých 30 % dotazovaných středoškoláků. Z dotazovaných chlapců, kterých bylo 59, si hazardní hru nikdy nezahrálo 9 chlapců (15 %) a z dotazovaných dívek, kterých bylo 72, si hazardní hru nikdy nezahrálo 30 (42 %). Školní dotazníkové šetření ESPAD/NASUD (2003) in Nešpor (2001, s. 118.) sděluje: „Hraní na výherních automatech převažuje výrazně u chlapců. Výskyt pravidelného hraní se v době dospívání u chlapců zvyšuje s věkem. Alespoň jednou za měsíc hrálo na automatu o peníze 6,3 % šestnáctiletých, ale mezi osmnáctiletými to byl již každý desátý.“ Csémy a spol. (2003, [online] [cit. 2013-04-29]) uvádí, že Alespoň jednou týdně si hrací automaty zahraje 2,7 % šestnáctiletých chlapců a 4 % osmnáctiletých. Tato studie potvrzuje i mé výzkumné šetření. 3,38 % chlapců odpovědělo, že hraje hrací automaty často. Z dívek tuto možnost nezvolila žádná. Bohužel nemohu své šetření porovnat přesně, jelikož jsem se nedotazovala respondentů na přesný věk. Co se týká míry informovanosti o problematice patologického hráčství, tak dívky jsou podle výsledků více informované než chlapci, každopádně 44 % z celkového počtu respondentů už pojem „patologický hráč“ někdy slyšelo a bylo s ním aspoň částečně seznámeno. V tomto případě by bylo dobré věnovat na středních školách větší pozornost problematice sociálně patologických jevů. Pro výuku této problematiky je stanovena velmi nízká hodinová dotace. Jedná se o čtyři hodiny za tři roky studia na středních odborných
43
učilištích a šest hodin za čtyři roky studia na středních školách. Takto nízká hodinová dotace potvrzuje i výsledky mého výzkumného šetření. Šetření jsem prováděla s mladými lidmi, které lze označit za rizikovou skupinu. S touto věkovou skupinou je dobré, se problematikou patologického hráčství a celkově sociálně patologických jevů zabývat více. Existuje mnoho způsobů, jak studenty oslovit a přimět je, se touto problematikou zabývat. V rámci primární prevence je možné uspořádat různé besedy, pozvat si hosty do hodin občanské nauky a podobně. Hovořila jsem s několika vyučujícími ze středních škol a středních odborných učilišť, kteří se sami domnívají, že výuka sociálně patologických jevů je na školách nedostatečná. Uvítali by možnost nějakého zpestření pro studenty v rámci této problematiky. Možností je několik, avšak například K-centra nebo Drop – in vyžadují za besedy nebo přednášky na školách finanční ohodnocení. Oproti tomu školám vychází vstříc věznice Jiřice, která je ochotna uspořádat besedu s vězni zdarma. Vzhledem k výsledkům mého výzkumného šetření bych školám doporučila zvýšit hodinovou dotaci výuky sociálně patologických jevů a zaměřila bych se na uspořádávání různých besed, přednášek nebo informačních schůzek zaměřených na tuto problematiku. Studenti to přijímají jako zpestření výuky a z vlastní zkušenosti vím, že když přijde do výuky osoba, která poví svůj poutavý příběh, tak je to zajímá, mají otázky a zapamatují si důležité věci.
44
11. ROZHOVOR S ODBORNÍKEM
Během psaní mé bakalářské práce jsem měla možnost se zúčastnit psychoterapeutické skupiny v psychiatrické léčebně Bohnice pod vedením pana primáře Karla Nešpora. Naskytla se mi i příležitost udělat s panem primářem krátký rozhovor, který zde přikládám: Příloha č. 12 1. Jak byste krátce popsal ústavní léčbu patologických hráčů v psychiatrické léčebně Bohnice? Krátce to nejde, jedna se o podobný program jako pro závislé, navíc je skupina Anonymních
hráčů,
skupina
patologických
hráčů
vedena
profesionály
a
desenzibilizace. 2
Ústavní léčba trvá 3 měsíce. Můžete zhruba říci, jaká je její úspěšnost u patologických hráčů? Preferujete ústavní léčbu před ambulantní, jaký je Váš názor? U nás je maximum 2 měsíce. Ambulantní léčba je možná, ale jen do určitého okamžiku. Co se efektivity týče, viz: www.drnespor.eu/gefex13b.doc
3
Je časté, že se po dokončení léčby klienti po nějakém čase vrátí a nastoupí do léčby znovu? Někdo ano, jiný ne, to se ale děje třeba i v kardiologii. :)
4
Během terapeutické skupiny s klienty, jste místo pojmenování herna, hospoda atd., používal označení „smrdutý brloh“, a podobně. Jaký má toto podle Vás při léčbě význam? Je to humorná nadsázka, zároveň se tak oslabují pozitivní konotace těchto slov.
5
Na konci terapeutické skupiny proběhlo krátké cvičení. Není to obvyklé, čím je to pro klienty přínosné? Kdybych zapomněl, asi by protestovali, už se to stalo. :)
6
Jste velkým milovníkem jógy, co Vás k tomu vedlo a jaký je Váš názor na praktikování jógy při léčbě patologického hráčství? To je na delší povídání, ale v józe i čchi-kungu je fyzická aktivita a pohyb integrovány. Obojí lidem s návykovými nemocemi pomáhá. 45
1. Moje bakalářská práce se zaobírá problematikou psychosociální závislosti na hracích automatech. Patologické hráčství však zahrnuje velkou škálu hazardních her. Která hazardní hra u Vašich klientů převládá? Automaty 2. Jak je to s výskytem spoluzávislostí na drogách nebo alkoholu u Vašich klientů? Asi u poloviny jsou alkohol a drogy spouštěčem, většinou na nich nejsou patologičtí hráči závislí.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor Psychiatrická léčebna v Praze. Bohnicích, oddělení pro léčbu závislostí – muži
46
ZÁVĚR Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo podat základní informace o problematice patologického hráčství. Závěrem bych chtěla udělat malé shrnutí toho, jak by měla vypadat základní doporučení patologickému hráči. Psychosociální práce s hráči spočívá především v podpoře při hledání nového smyslu života a učení se novému životnímu stylu. Důležité je, aby si hráč uvědomil, že má problém a chtěl ho začít řešit. Je potřeba pevná vůle. Nejlepším doporučením je se nechat hospitalizovat v odborném zařízení nebo odjet někam, kde není možný přístup k hazardní hře. V tomto případě by měl hráč docházet na pravidelné psychoterapeutické skupiny alespoň ambulantně. Dále se hráčům doporučuje změnit zacházení s penězi. Například svěřit rodinné i osobní finance do rukou manželky, partnerky nebo jakémukoliv rodinnému příslušníkovi. Nenosit u sebe větší částky peněz. Pokud má u sebe patologický hráč větší obnos peněz, vždy je pro něj těžší odolávat bažení a může snadno dojít k recidivě. Pokud už vznikly nějaké dluhy, je potřeba je splácet postupně a plánovitě. Nechat si vytvořit splátkový kalendář a striktně ho dodržovat. Samozřejmě je potřeba předcházet recidivě. Doporučuje se uspořádat si denní režim tak, aby nedocházelo k příliš dlouhým volným chvilkám. Rozhodně nepít alkohol a neužívat žádné drogy. Tyto návykové látky jsou často spouštěčem ke hraní. Důležitá je relaxace, kterou lze provádět několika různými způsoby. Některé relaxační techniky jsou vhodné ke zvládání bažení, například jóga. Během abstinence je třeba si najít vhodné zaměstnání, které bude mít pevnou pracovní dobu a pevný příjem, který bude odesílán na účet toho, koho si hráč určí jako správce jeho financí. Výzkumné šetření proběhlo částečně tak, jak jsem předpokládala. Ukázalo se, že středoškoláci vcelku hojně tíhnou k hazardní hře. Pravděpodobně je k tomu vede touha po snadném přivýdělku, jelikož dnešní studenti středních škol mají ve svém volném čase velké výdaje. Většina těchto studentů ale ani nezná rizika, která jim hrozí při častém hraní hazardních her. V každém případě je důležité se na školách věnovat určité prevenci a varovat studenty před možnými riziky. V České republice je gambling velkým problémem. Je součástí českého hospodského stylu. Téměř v každé hospodě, restauračním zařízení nebo baru se vyskytují hrací automaty a 47
lákají návštěvníky, aby šli zkusit štěstí. Je potřeba s tímto fenoménem bojovat a alespoň částečně vymýtit hazard z České republiky.
48
Použitá literatura
FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 218 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4727-813. KOHOUT, Petr. PETR KOHOUT. Jsem hazardní hráč, aneb, Zpověď gamblera. Praha: Grada, 2000, 79 s. Zdraví, sv. 16. ISBN 80-716-9958-6. MATĚJKOVÁ, Erika. Řešíme partnerské problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 144 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-802-4723-389. NEŠPOR, Karel a Hana PERNICOVÁ. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, 112 s. ISBN 80-717-8299-8. NEŠPOR, Karel, Petr MOŽNÝ a Dobrila HRŮZOVÁ. Gambler help aneb poznej svého nepřítele: Publikace pro hráče výherních automatů, jejich rodinné příslušníky a rodiče dětíhráčů. 1. vyd. Praha, 2009. NEŠPOR, Karel. Jak překonat hazard: prevence, krátká intervence a léčba. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 159 s. ISBN 978-802-6200-093. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: [současné poznatky a perspektivy léčby]. Vyd. 3., aktualiz. Praha: Portál, 2007, 170 s. ISBN 978-807-3672-676. NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. Vyd. 1. Brno: Host, 2006, 236 s. ISBN 80-729-4206-9. ŠMOLKA, Petr a Daniel PACEK. Manželská poradna aneb Tam, kde vlastní síly nestačí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 171 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-802-4716-176.
49
Elektronické zdroje
ANONYMNÍ GAMBLEŘI, jsem gambler? [online] [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://anonymnigambleri.cz/jsem-gambler/ CSÉMY, Ladislav, Pavla LEJČKOVÁ, Petr SADÍLEK a Hana SOVINOVÁ. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky průzkumu v České republice. Praha, 2003, [online] [cit. 2013-04-25], Dostupné z: http://www.espad.org/Uploads/Literature/espad_web.pdf NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Bažení (craving): Společný rys mnoha závislostí a způsoby zvládání. Praha: Sportpropag, 1999, 80 s.[online] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.drnespor.eu/cr12.doc NEŠPOR, Karel a SCHEANSOVÁ. Hazardní hry a pracovní prostředí. Praktický lékař[online].
2010,
č.
6,
s.
362-364 [online]
[cit.
2013-04-06].
Dostupné
z:
http://www.prolekare.cz/pdf?id=32171 NEŠPOR, Karel. Problémy působené hazardní hrou a lékař., 2008-2009, 8 s[online] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: www.drnespor.eu/LC-gam9.doc NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost [online]. Praha: Sportpropag, 2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/...OmX3Hk/edit
50
Seznam příloh PŘÍLOHA Č. 1- DOTAZNÍK NA PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ ORGANIZACE GAMBLERS ANONYMOUS ............................ 8 PŘÍLOHA Č. 2- SCHÉMA VZNIKU RECIDIVY PODLE MARLATTA A SPOL. .............................................................. 26 PŘÍLOHA Č. 3- SCHÉMA VZNIKU RECIDIV PODLE WRIGHTA ............................................................................... 26 PŘÍLOHA Č. 4- DOTAZNÍK POUŽITÝ VE VÝZKUMNÉM ŠETŘENÍ ........................................................................... 36 PŘÍLOHA Č. 5- GRAF: JAK ČASTO HRAJÍ STŘEDOŠKOLÁCI HRACÍ AUTOMATY...................................................... 37 PŘÍLOHA Č. 6- GRAF: HAZARDNÍ HRY OBLÍBENÉ U STŘEDOŠKOLÁKŮ ................................................................ 38 PŘÍLOHA Č. 7- GRAF: ZNALOST POJMU „PATOLOGICKÝ HRÁČ“.......................................................................... 39 PŘÍLOHA Č. 8- GRAF: ZNALOST POJMU „PATOLOGICKÝ HRÁČ“ - POROVNÁNÍ ..................................................... 40 PŘÍLOHA Č. 9- GRAF: HRÁČI V OKOLÍ STŘEDOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ............................................................... 41 PŘÍLOHA Č. 10- GRAF: DAJÍ SE HRACÍ AUTOMATY OBELHAT? ........................................................................... 41 PŘÍLOHA Č. 11- GRAF: DAJÍ SE HRACÍ AUTOMATY OBELHAT? - POROVNÁNÍ ...................................................... 42 PŘÍLOHA Č.12- GRAF: ROZHOVOR S ODBORNÍKEM ........................................................................................... 45
51
Psychosociální závislost na hracích automatech Psychosocial addiction on gambling machines Lucie Poprocká
Resumé V bakalářské práci jsem řešila problematiku patologického hráčství. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zabývala definicí patologického hráčství, fázemi vzniku závislosti, riziky pro hráče a pro jejich rodiny. Definovala jsem ústavní i ambulantní léčbu pro hráče a postup při krizové intervenci. Popsala jsem práci svépomocné organizace Anonymní gambleři a problematiku carvingu. V praktické části uvádím kazuistiku dnes již abstinujícího patologického hráče a výzkumné šetření se studenty. Toto výzkumné šetření se zabývá mírou informovanosti středoškoláků o patologickém hráčství a jejich vztahu k hazardní hře. V závěru práce uvádím krátký rozhovor s odborníkem Prim. MUDr. Karlem Nešporem, CSc, který byl tak laskav a ve svém nabitém programu si na mě udělal chvilku času.
Summary My bachelor thesis deals with the topic of pathological gambling. The thesis consists of a theoretical and practical part. The practical part constructs a definition of pathological gambling, stages of addiction as well as possible risks that gamblers and their families face. It defines residential and outpatient treatment and crisis intervention procedures. This part also describes the Gamblers Anonymous support group activities and the phenomenon of craving. The practical part provides a casuistry of an abstaining gambler and a research survey. This survey focuses on how informed are high-school students about pathological gambling, and what are their actual attitudes towards gambling. 52
The practical part also includes a short interview with an addiction specialist Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc, who was kind enough to find time for me despite of his busy schedule.
53
