UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Katedra ţurnalistiky

Bakalářská práce

2016

Jekatěrina Tkačenko

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Katedra ţurnalistiky


Komparace typologie a uţití televizních ţánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV Bakalářská práce

Praha 2016

Autor práce: Jekatěrina Tkačenko Vedoucí práce: PhDr. Václav Moravec, Ph.D.

Rok obhajoby: 2016

Bibliografický záznam TKAČENKO, Jekatěrina. Komparace typologie a užití televizních žánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV. Praha, 2016. 66 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky. Katedra ţurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Václav Moravec, Ph.D.

Abstrakt Tato bakalářská práce pomocí komparativní analýzy srovnává typologii a uţití zpravodajských televizních ţánrů v ruském a českém vysílacím prostředí. Analýze podlehl pořad Události a Vremja, hlavní zpravodajské relace ČT1 a ruské televizní stanice Pervyj kanal. Cílem práce bylo porovnat prostředí, ve kterém se zformovaly zpravodajské televizní ţánry daných zemí. Nejprve z teoretického hlediska, které zahrnuje mimo jiné historický a normativní základ televizního vysílaní v jednotlivých zemích, a poté z praktického hlediska, kdy autorka vybrala dva květnové vysílací dny, a podrobila je analýze. Výsledkem práce je ucelený komparativní výklad o podobě televizního vysílání v České republice a Ruské federaci. Dále pak komparace dvou konkrétních zpravodajských pořadů, jejich formy a uţití zpravodajských ţánrů. V závěru práce autorka formuluje několik doporučení pro tvůrce pořadů Události a Vremja, kterými by se navzájem mohli obohatit.

Abstract This bachelor’s work compares typology and use of news television genres in Czech and Russian broadcasting using the comparative analysis. Two programs were analyzed, Udalosti of Czech Television 1 and Vremya of Russian Channel One, both of which are the main news broadcasts of those channels. The aim was to compare the setting, in which news television genres have formed. First in theory, that includes for example historic and normative base of television broadcasting in particular countries, which was afterwards verified in practice. Two broadcasting days in May were chosen and analyzed. The result is comprehensive comparative exposition of the form of television broadcasting in Czech Republic and Russian federation. Afterwards there is also a comparison of two particular news programs, their form and use of news genres. In the end the author expresses several recommendations for creators of Udalosti and Vremya, which could be beneficial for each of them.

Klíčová slova ţánr, zpravodajství, zpravodajské ţánry, televizní ţánry, Česká televize, Události, Pervyj kanal, Vremja, zpráva, reportáţ, televizní vysílání, zpravodajská relace

Keywords genre, news reporting, news genres, television genres, Czech Television, Udalosti, Channel One, Vremya, news, reportage, television broadcasting, news broadcasting

Rozsah práce: 102 483 znaků

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 12. května 2016


Poděkování Především bych ráda poděkovala vedoucímu své práce, doktoru Václavu Moravcovi, který mě podpořil uţ při výběru tématu, v průběhu mi dával velmi cenné rady a jeho poznámky byly motivací odevzdat dobrou práci. Velké díky patří také mým nejbliţším, za jejich trpělivost a péči v době, kdy jsem to nejvíc potřebovala.

Institut komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK Teze BAKALÁŘSKÉ diplomové práce TUTO ČÁST VYPLŇUJE STUDENT/KA: Příjmení a jméno diplomantky/diplomanta:

Razítko podatelny:

Tkačenko Jekatěrina Imatrikulační ročník diplomantky/diplomanta: 2013 E-mail diplomantky/diplomanta: [email protected] Studijní obor/forma studia: Ţurnalistika/prezenční Předpokládaný název práce v češtině: Komparace typologie a uţití televizních ţánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV Předpokládaný název práce v angličtině: Comparison of the typology and utilization of television genres in the main news broadcasts of Czech Television and russian Channel One Předpokládaný termín dokončení (semestr, akademický rok – vzor: ZS 2012/2013): (diplomovou práci je moţné odevzdat nejdříve po dvou semestrech od schválení tezí) LS 2016

Základní charakteristika tématu a předpokládaný cíl práce (max. 1000 znaků): Česká audiovizuální média přebírají novinářské trendy převáţně od západních kultur. Ruská si vlivem historických okolností vyvinula hodnotově poněkud odlišný systém, který ovšem formálně dodrţuje všechny světově uznávané náleţitosti. Cílem práce je analytické srovnání největších televizních kanálů v ČR a Rusku a ukázka toho, jak se můţe v těchto dvou zemích lišit zpravodajské relace v několika vybraných dnech. Analýze podlehnou hlavní zpravodajské relace, konkrétně Události na ČT1 a pořad Vremja stanice Pervyj kanal (dále jen „1TV―). Zaměří se na televizní ţánry, které pouţívají, a na základě odborné teorie zhodnotí strukturu hlavních zpravodajských relací obou stanic jako celek. Prozkoumání metod televizních zpravodajských ţánrů v Rusku a porovnání s těmi českými můţe být přínosem pro tuzemskou televizní ţurnalistiku, která se dosud omezovala pouze na přebírání západních postupů.

Předpokládaná struktura práce (rozdělení do jednotlivých kapitol a podkapitol se stručnou charakteristikou jejich obsahu):

1. Úvod -

zasazení tématu práce do základního kontextu, tedy proč bylo vybráno, co je cílem práce a jejím moţným přínosem naznačení struktury bakalářské práce opodstatnění výběru daných dnů (přidaná hodnota/důleţitost ve struktuře zpravodajských relací)

2. Teoretická část: Principy zpracovaní televizních ţánrů v české a ruské odborné literatuře 2.1. Charakteristika ruského TV vysílání 2.1.1. Proměna ruského TV vysílání po rozpadu SSSR - pro pochopení struktury a tvorby dnešního TV vysílání v Rusku je potřeba znát okolnosti, za kterých se do takového stavu dostalo a za kterých se tehdejší ţurnalistika vyvíjela - pouze nejrelevantnější a nejmarkantnější změny v souvislosti se strukturou zpravodajství a proměnou, případně stabilitou, ţánrů (odkud přišla inspirace, kým/čím nejvíce ovlivněno) 2.1.2. Teoretické zásady a podoba ruského TV vysílání - Charakteristika struktur televizního vysílání a televizních ţánrů v ruském prostředí na základě ruské odborné literatury 2.2. Charakteristika českého TV vysílání 2.2.1. Proměna českého TV vysílání po roce 1989 - platí to samé, co v kapitole 2.1.1, pouze aplikováno na české prostředí 2.2.2. Teoretické zásady a podoba českého TV vysílání - rešerše zdrojů, na teorii kterých bazíruje TV vysílání v České republice - zde budou představeny nejen české publikace, ale i anglické a americké, ze kterých zdejší televizní ţurnalistika ze značné části vychází 2.3. Komparace teoretického výkladu o správném TV vysílání v obou zemích - především analýza míry odlišnosti teoretických výkladů (Nakolik se liší jejich metody?)

3. Praktická část: Analýza zpravodajských relací

-

-

3.1. Metodologie - popis metodologie praktické části a postupy, které byly při zkoumání uplatněny 3.2. Pořad Události na ČT1 ve třech vybraných dnech - Analýza zpravodajských ţánrů na příkladu daného dne (formální dodrţování ţánrů, případně popis odlišností, na základě českého teoretického základu) - analýza struktury zpravodajské relace jako celku (tematické a časové rozloţení jednotlivých příspěvků ve zpravodajské relaci) 3.3. Pořad Vremja na 1tv ve třech vybraných dnech analýza zpravodajských ţánrů ve vybraných dnech (formální dodrţování ţánru, případně popis odlišností, na základě ruského teoretického základu) analýza struktury zpravodajské relace jako celku (tematické a časové rozloţení jednotlivých příspěvků ve zpravodajské relaci) 3.4. Komparace obou relací a jejich pojetí ţánru reportáţe srovnání zpravodajských ţánrů s ČT1 (odlišnost formy, pojetí, sdělení) rámcové srovnání zpravodajské relace s ČT1 (preference témat, délka jednotlivých příspěvků v postavení k celku, role moderátora)

4. Závěr - shrnutí dvoufázové analýzy (hlavní formální a tematické rozdíly v obou zpravodajských relacích, stanovení příčin) - doporučení některých ţánrových a metodologických metod vysílání, které by české televizní vysílání mohlo převzít od ruských a naopak

Vymezení zpracovávaného materiálu (např. konkrétní titul periodika a období jeho analýzy): Práce analyzuje hlavní zpravodajské relace České televize a stanice Pervyj kanal (1TV) ve třech vybraných dnech. V případě ČT1 se tedy jedná o Události od 19 hodin, u 1TV o pořad Vremja, který je vysílán v 21 hodin moskevského času. Postup (technika) při zpracování materiálu: Komparace a kvalitativní narativní analýza. Práce se snaţí komparovat a analyzovat jednotlivé postupy ČT a 1TV ve zpracování zpravodajských televizních ţánrů a zhodnotit je na základě vnoření do teoretického základu tvorby těchto ţánrů. Analýze podlehne také celková struktura zpravodajských relací ve vybraných dnech, jejich časové rozloţení a míra shody témat. Základní literatura (nejméně 5 nejdůleţitějších titulů k tématu a způsobu jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků): LAPČÍK, Marek. Televizní zpravodajství jako paradox: jak (ne)rozumět zpravodajství. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci pro Centrum kulturálních mediálních a komunikačních studií při Filozofické fakultě Univerzity Palackého, 2012, 333 s. ISBN 978-80-244-3326-4. Publikace pojednává o televizním zpravodajství jako o nejvěrohodnější reprezentaci reality v očích diváků, a přikládá mu tak velkou důležitost. Studie přibližuje, jak televizní zpravodajství skutečně vypadá, z čeho se skládá a jak funguje. OSVALDOVÁ, Barbora a Alice TEJKALOVÁ. O reportáži, o reportérech. Vyd. 1. V Praze: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2010, 130 s. ISBN 978-802-4617-817. Kniha popisuje reportáž díky bohatým zkušenostem autorů jako velmi nejednoznačný žánr. Nejde vždy událost jednoduše zaznamenat, často se musí rozpoznávat zkreslující informace očitých svědků nebo zajímavé detaily, které vystihují danou situaci. Pro svou práci budu čerpat především z kapitoly o televizní reportáži. KONČELÍK, Jakub, Pavel VEČEŘA a Petr ORSÁG. Dějiny českých médií 20. století. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 310, xxxii s. příl. ISBN 978-807-3676-988. Publikace mapuje historický vývoj českých médií uplynulého století, především v politickém a technologickém kontextu. Bude sloužit velkou oporou pro teoretickou část této práce o přeměnách televizního vysílání v ČR po roce 1989. LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. Praha: Karolinum, 2011, s. 73-89. Zpravodajství v médiích. ISBN 9788024618999. Krátká kapitola popisuje zásadní formální náležitosti televizní zprávy, včetně reportážních metod, a televizního zpravodajství jako celku. Mé práci poslouží jako pevný teoretický základ pro kapitolu 2.2.2. BOYD, Andrew, STEWART, Peter. Broadcast journalism: techniques of radio and television news. 6th ed. Amsterdam: Focal, 2008. ISBN 02-408-1024-4. Kniha popisuje a odůvodňuje televizní vysílání v žurnalistice, věnuje se jak sběru informací, tak psaní zpráv a práci ve studiu. Pro mou práci budou nejvíce relevantní kapitoly o sestavování programu a reportérství. YORKE, Ivor a revised by Ray ALEXANDER. Television news. 4th ed. Oxford: Focal Press, 2000. ISBN 11360-2618-5. Publikace se věnuje editoriálním a produkčním procesům užívanými novináři k přinášení televizních zpráv divákům. Mapuje jedny z nejnovějších praktik a hledisek v televizním průmyslu. Práci může napomoci k uchycení kontextu podoby televizního zpravodajství v Česku.

KUZNĚCOV, G.V., V. L. CVIK a A. Ja. JUROVSKIJ. Televizionnaja žurnalistika: [učebnik]. 4. izd. Moskva: Vysšaja Škola, 2002. ISBN 52-110-4733-8. Učebnice televizní žurnalistiky, psaná nejznámějšími ruskými kapacitami v oboru, se zaostřuje na specifika a veřejné funkce televize, jeho místo v systému masmédií, typologii pořadů a také, pro nás nejdůležitější, konkrétní metodiku přípravy televizních pořadů, včetně hlavní zpravodajské relace. KUZNĚCOV, G.V. Tak rabotajut žurnalisty TV. 2-e izd., prerer. Moskva: Izd-vo Moskovskogo universiteta, 2004. ISBN 52-110-4810-5. Kniha zevrubně popisuje práci novináře v televizi. Mé práci napomůže k pochopení shod a rozdílů práce ruského a českého novináře a pojetí reportáže. Mimo jiné definuje tzv. „naprojektovanou situaci“ nebo sedm chyb zpravodajské reportáže, které budu analyzovat v praktické části práce. OVSEPJAN, R. Istorija noveišej otěčestvennoij žurnalistiki, fevralʹ 1917-načalo 90-ch godov. Moskva: Izdvo Moskovskogo universiteta, 1996, 206 p. ISBN 52-110-3646-8. Publikace mapuje historický vývoj ruských médií od roku 1917 do počátku 90. let, především v občanskopolitickém kontextu. V době publikace knihy byla ruská novinařina v procesu transformace z totalitního režimu do demokratizujícího se. Bude sloužit velkou oporou pro teoretickou část této práce o přeměnách televizního vysílání v Rusku po rozpadu SSSR v roce 1991. KŇAZJEV, A. A. Osnovy tělježurnalistiki i těljereportaža. Biškek: Izd-vo KRSU, 2001. Zevrubná publikace o struktuře televizního vysílání. Zahrnuje sociální funkce televizní žurnalistiky, popis profesí v televizi a historický vývoj. Má práce se bude opírat především o kapitolu Reportáž jako specifický žánr v TV a Základní principy přípravy vydání zpravodajského pořadu.

Diplomové práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let) TUHÁČKOVÁ, Petra. Proměna hlavní zpravodajské relace ČT Události od dubna 2012. Praha, 2014. Diplomová práce. FSV UK, IKSŢ. Vedoucí práce Martin Lokšík, oponent práce Milan Šmíd. ERNST, Jiří. Komparace stavby zpravodajských reportáží ČT a tv Nova v I. a II. čtvrtletí 2012. Praha, 2013. FSV UK, IKSŢ.Vedoucí práce Martin Lokšík, oponent práce Milan Šmíd. BEDNÁŘOVÁ, Martina. Proměny hlavní zpravodajské relace Události a regionálního zpravodajství ČT od roku 2007 do roku 2012. Praha, 2013. Diplomová práce. FSV UK, IKSŢ. Vedoucí práce Jan Jirák, oponent práce Tomáš Trampota. NECHVÁTALOVÁ, Lenka. Proměna hlavní zpravodajské relace ČT Události v roce 2012. Praha, 2013. Bakalářská práce. FSV UK, IKSŢ. Vedoucí práce Václav Moravec, oponent práce Milan Šmíd. RAKOVÁ, Michaela. Srovnávací analýza zpravodajských relací televize Z1 a ČT24. Praha, 2010. Bakalářská práce. FSV UK, IKSŢ. Vedoucí práce Milan Šmíd, oponent práce Martin Lokšík.

Datum / Podpis studenta/ky ………………………

TUTO ČÁST VYPLŇUJE PEDAGOG/PEDAGOŢKA: Doporučení k tématu, struktuře a technice zpracování materiálu: Případné doporučení dalších titulů literatury předepsané ke zpracování tématu: Potvrzuji, ţe výše uvedené teze jsem s jejich autorem/kou konzultoval(a) a ţe téma odpovídá mému oborovému zaměření a oblasti odborné práce, kterou na UK FSV vykonávám. Souhlasím s tím, ţe budu vedoucí(m) této práce.

Příjmení a jméno pedagoţky/pedagoga

……………………… Datum / Podpis pedagoţky/pedagoga

TEZE JE NUTNO ODEVZDAT VYTIŠTĚNÉ, PODEPSANÉ A VE DVOU VYHOTOVENÍCH DO TERMÍNU UVEDENÉHO V HARMONOGRAMU PŘÍSLUŠNÉHO AKADEMICKÉHO ROKU, A TO PROSTŘEDNICTVÍM PODATELNY UK FSV. PŘIJATÉ TEZE JE NUTNÉ SI VYZVEDNOUT V SEKRETARIÁTU PŘÍSLUŠNÉ KATEDRY A NECHAT VEVÁZAT DO OBOU KOPIÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE.

TEZE DOPORUČENÉ PEDAGOGEM/PEDAGOŢKOU BUDE VEDENÍ IKSŢ POUZE BRÁT NA VĚDOMÍ, TEZE PODÁVANÉ STUDENTEM/KOU SAMOSTATNĚ BUDE PROJEDNÁVAT.

1

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 2 1.

TELEVIZNÍ ZPRAVODAJSKÉ ŢÁNRY V ODBORNÉM KONTEXTU ................................. 4 1.1. CHARAKTERISTIKA RUSKÉHO TV VYSÍLÁNÍ .............................................................................. 4 1.1.1. Proměna ruského TV vysílání po rozpadu SSSR .................................................................. 5 1.1.2. Teoretické zásady a podoba ruského TV vysílání ................................................................ 9 1.1.3. Žánry ruského televizního zpravodajství ............................................................................ 12 1.2. CHARAKTERISTIKA ČESKÉHO TV VYSÍLÁNÍ............................................................................. 15 1.2.1. Proměna českého TV vysílání po roce 1989 ........................................................................... 16 1.2.2. Teoretické zásady a podoba českého TV vysílání ................................................................... 19 1.2.3. Žánry českého televizního zpravodajství ............................................................................ 20 1.3. KOMPARACE TEORETICKÉHO VÝKLADU O TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ V ČESKU A V RUSKU .......... 24

2. ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ .................................................................................... 26 2. 1. METODOLOGIE ............................................................................................................................... 26 2.2. POŘAD UDÁLOSTI NA ČT1 .............................................................................................................. 27 2.2.1. Analýza pořadu Události v úterý 12. dubna 2016 .................................................................. 28 2.2.2. Analýza pořadu Události v sobotu 16. dubna 2016 ................................................................ 36 2.3. POŘAD VREMJA NA 1TV ................................................................................................................. 39 2.3.1. Analýza pořadu Vremja v úterý 12. dubna 2016 .................................................................... 40 2.3.2. Analýza pořadu Vremja v sobotu 16. dubna 2016 .................................................................. 46 2.4. KOMPARACE OBOU POŘADŮ A JEJICH POJETÍ ŢÁNRU REPORTÁŢE .................................................... 49 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 53 SUMMARY .............................................................................................................................................. 55 POUŢITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 59 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 60 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 61

2

Úvod Rozvoj

audiovizuálních

médií

započal

v západních

kulturách,

proto

je pochopitelné, ţe česká i ruská televizní teorie přebírá novinářské trendy převáţně ze Západu, konkrétně Spojených států amerických, Velké Británie a Spolkové republiky Německa. Různý historický vývoj Ruské federace a České republiky způsobil nicméně vznik dvou mediálních systémů, jejichţ normativní ukotvení a výklad teorie je v lecčem velmi podobný. Přesto se způsob tvorby zpráv v obou zemích vyvinul jinak. Cílem této práce je tuto jinakost definovat a nastínit její moţné příčiny. Okrajově se bude odkazovat i na politickou situaci v obou zemích a komplikované vlastnické poměry na mediálním trhu. Hlouběji je však tato práce rozebírat nebude. Prioritou je především kvalitativní analytické srovnání největších televizních kanálů v Česku a Rusku a ukázka toho, jak se mohou v těchto dvou zemích lišit zpravodajské relace v několika vybraných dnech. První část práce představí výklad teorií televizní ţurnalistiky a charakteristiku jednotlivých zpravodajských televizních ţánrů, jak je popisuje odborná literatura v dané zemi. Dotkne se také normativního prostředí zpravodajských médií a historických okolnosti, které mohly vést k utvoření stávajících mediálních systémů. V poslední kapitole oba výklady srovná. Praktická část představuje komparativní analýzu uţití zpravodajských ţánrů v obou zemích. Analýze budou podrobeny hlavní zpravodajské relace, konkrétně Události na ČT1 a pořad Vremja stanice Pervyj kanal (dále jen 1TV). Zaměří se na televizní ţánry, které pouţívají, a na základě odborné teorie zhodnotí strukturu hlavních zpravodajských relací obou stanic jako celek. Výsledkem by měla být práce, která poskytuje přehledný a ucelený teoretický základ k české a ruské ţánrové tvorbě v televizním zpravodajství, a především míra jeho aplikace v praxi provedená ve srovnání na základě kritérií, které budou za účelem této práce definovány. Prozkoumání metod televizních zpravodajských ţánrů v Rusku a porovnání s těmi českými můţe být obohacením pro tuzemskou televizní ţurnalistiku, která se dosud omezovala především na přebírání západních postupů modifikovaných na české společenské prostředí. Autorka se za účelem zlepšení přehlednosti obsahu rozhodla nečíslovat kapitoly jiţ od úvodu, ale aţ od teoretické části. Ze stejných důvodů rozdělila práci do více kapitol, neţ bylo původně uvedeno v tezi. K teoretické části přidala dvě kapitoly

3 definující konkrétní ţánry popisované v odborné literatuře jednotlivých zemí, a praktickou část doplnila o čtyři podkapitoly s analýzami zpravodajských relací jednotlivých dnů. Autorka nepouţila tři kniţní zdroje uvedené v tezi, jelikoţ pro práci nebyly tolik přínosné. Naopak jeden kniţní zdroj a poměrně velký počet elektronických do seznamu literatury přidala.

4

1. Televizní zpravodajské ţánry v odborném kontextu Ruská odborná literatura, podobně jako ta česká, popisuje sedm základních funkcí hromadných sdělovacích prostředků, které definují rovněţ televizní ţurnalistiku. Jde o funkci informační, kulturně-osvětovou, integrační, sociálně-pedagogickou, organizační, vzdělávací a zábavní.1 Zatímco většina funkcí je nám z českého novinářského prostředí známá, jedna z nich stojí za hlubší rozbor. Sociálně-pedagogickou funkci neboli funkci řídící můţeme v evropském novinářském pojetí přirovnat k funkci persvazivní, která se připisuje spíše uţ jen reklamě. Ve zpravodajství je vnímána negativně. Alexandr Kňazev (2001) vysvětluje, ţe persvaze nemusí mít nutně negativní dopad, přestoţe předpokládá přímý vliv systému na obyvatelstvo a propagandu určitého ţivotního stylu s odpovídajícími politickými, morálními a duchovními hodnotami. Pokud se však systémem rozumí stát, záleţí vţdy na charakteru daného státu a míry jeho demokratičnosti. Propaganda slouţí politice a politika je primárním hybatelem propagandy. Zkrátka, na spolupráci televize se státem podle něj není nic amorálního, pokud sám stát není amorální. Na základě těchto principů by se měly zpracovávat veškeré masmediální obsahy, včetně televizního zpravodajství.

1.1. Charakteristika ruského TV vysílání Televize patří mezi masová média, která mají vůbec největší dosah mezi hromadnými sdělovacími prostředky. Důvodem je především technologická vyspělost televizního vysílání, která umoţňuje přenos elektromagnetických vln nesoucích televizní signál všude tam, kam dosáhne vysílač. K úspěchu televizního vysílání neméně přispívají také jeho formátová specifika. (Kňazev, 2001). Na rozdíl od rozhlasu je jeho nespornou výhodou takzvaná obrazovost, která je doprovázená zvukem. Právě to zajišťuje bezprostřední vnímání televizních obrazů, a tím pádem i jejich dostupnost nejširšímu publiku. Informace se k recipientům dostává ve dvou formách – verbální (slovesné) a neverbální (zrakové). Základním principem

1

V ruské literatuře popsal tyto funkce Alexandr Kňazev ve své knize Osnovy těleţurnalistiki i tělereportařa z roku 2001.

5 televizní komunikace je personifikace – zdánlivý osobní kontakt autorů vysílání a diváků. Personifikovaný přístup můţeme pozorovat nejen v souvislosti s prací jednotlivých novinářů, ale také v televizní reklamě, pořadech pro děti2 a v masovějších pořadech, zejména televizních hrách a soutěţích, kde se divák můţe s účastníky hry ztotoţňovat. Charakteristické pro tento typ pořadu je spojení sociálně-pedagogické a zábavní funkce. Mezi takové pořady patřil v 60. letech „KVN - Klub veselých a vynalézavých―, a v 70. letech vysoce sofistikovaný pořad „Co, Kde, Kdy?― (Kuzněcov, Cvik, Jurovskij, 2002, s. 29). Oba pořady jsou vysílané dodnes a jejich pravidelní účastníci se mohou těšit slávě srovnatelné s estrádními zpěváky. Poslední výhodou je schopnost televize předat určitou informaci o nějaké události v audiovizuální formě bezprostředně v tu samou chvíli, kdy událost probíhá, tedy ţivě. Jde pravděpodobně o nejunikátnější vlastnost televizního vysílání mezi tradičními médii. Specifika televizního vysílání je tedy moţné shrnout do tří pojmů – (technologická)

všudypřítomnost,

obrazovost

(smyslovost)

a

bezprostřednost

(simultánnost). Poslední pojem určuje zásadní odlišnost televize od fotografie a filmu a náskok před nimi. Podle Kňazeva (2001) sice nemůţe být takzvaná simultánnost v televizním vysílání zaručena vţdy, nicméně pořád má velký psychologický význam pro vnímání informací publikem. Připomíná mu důvěryhodnost, dokumentárnost a pravdivost toho, co vidí na obrazovce. Dává divákovi pocit, ţe se nachází v místě události. Přestoţe fenomén bezprostřednosti nemůţe být vţdy zaručen a televizní autoři se často uchylují k fixaci pořadů (předtáčení), povaha televizního vysílání se díky specifickému jazyku a výrazovým prostředkům v zásadě nemění a „efekt přítomnosti― a důvěry tím nezaniká (Kuzněcov, Cvik, Jurovskij, 2002).

1.1.1. Proměna ruského TV vysílání po rozpadu SSSR Ruské televizní vysílání má počátky uţ v roce 1918, nicméně Vilen Jegorov ve své publikaci Televize: Teorie a praxe (1992) uvádí, ţe nejprve byla národní televize němá a plnila spíše funkci fototelegrafu. Ve 30. letech jiţ začala „mluvit― a dostala přezdívku „radiovize―. Lidé rázem dostali moţnost ke klasickému poslechu rádia, které uţ znali, nahlédnout do studia přímo v průběhu pořadu. Dne 30. dubna 1931 2

Například pořad „Dobrou noc, děti!― moderují zvířecí postavičky, loutky prasátka, psa a zajíce.

6 se z Moskvy poprvé experimentálně vysílalo a od 1. října téhoţ roku bylo zahájeno pravidelné televizní vysílání, přičemţ televizní přijímače byly většinou vyráběny rozhlasovými nadšenci doma. Masová produkce televizorů započala aţ v 50. letech. V této době měly televizní vysílání pouze tři země, kromě SSSR to byly ještě Spojené státy americké a Velká Británie. Počátkem roku 1968 byl odvysílán historicky první díl zpravodajské relace „Vremja―. Šlo o první pořad informačního typu. Dalším výraznějším obdobím byla druhá polovina 80. let, kdy probíhala perestrojka3. Došlo k rozmachu a euforii z ţivého vysílání. Ţivě se vysílaly například sjezdy poslanců SSSR, ale i publicistické pořady4. Od roku 1991 uţ sledujeme vývoj televizního vysílání nezávislých států, které vznikly na území bývalé SSSR. (Kňazev, 2001). Během tohoto jediného roku se změnil společenský pořádek a zanikla totalitní kontrola ţurnalistiky ze strany Komunistické strany Sovětského svazu. (Kuzněcov, Cvik, Jurovskij, 2002). V některých starých sovětských učebnicích o televizní ţurnalistice se píše, ţe moderátor pořadu, či dokonce reportér, mají právo a jsou povinni vyjadřovat „svůj názor― na události odehrávající se na obrazovce, a tím sdělovat divákům ten jediný „správný― pohled na ně. Předpokládalo se, ţe novinář tento pohled zná, jelikoţ vysílání bylo stranické. Pojem stranickost byl pojímán v praxi různě. Liberální novináři v 60. letech vnímali stranickost jako osobní oddanost ideálům všeobecného rozkvětu podle raných myšlenek Marxe a Lenina. „Svůj názor― pak spojovali s představami o moţném budování socialismu s lidskou tváří namísto té totalitní, a oni se tak stali pomocníky strany, která pečuje o svůj národ a jeho světlou budoucnost. Nicméně je zřejmé, ţe propaganda nemůţe být lepší neţ politika, které slouţí. V 70. letech uţ všem novinářům bylo jasné, ţe vedení televize i strany chápe pod pojmem stranickost nikoliv oddanost ideálům, nýbrţ plnění rozkazů a nařízení. Vlastní názor novináře byl pouze propagandisticky obhájenou imitací, jelikoţ víra lidí v neosobní „pravdy― prohlašované moderátorem ve jménu státu, postupně tála. Garancí pravdivosti všech tvrzení se začala stávat spíše poctivost a svědomitost člověka na obrazovce (Kuzněcov, Cvik, Jurovskij, 2002). Avšak tyto dvě vlastnosti autoři blíţe nedefinují, tudíţ lze předpokládat, ţe pravdivost informací si divák určoval sám na základě subjektivního uváţení.

3

Období v druhé polovině 80. let minulého století v Sovětském svazu, kdy za vlády Michaila Gorbačova probíhala v zemi řada reforem, především ekonomické, na které později navázaly snahy o demokratizaci společnosti skrz tzv. glasnosť neboli politiku otevřenosti.

7 Do ţivého vysílání mohli vstupovat pouze ti političtí komentátoři, kteří od nejvyšších vrstev stranické vlády dostávali přesné návody, který „názor― je dnes potřeba sdělit národu. Z pořadů ostatních novinářů se vyškrtávaly veškeré náznaky jakékoliv originální myšlenky. Jak píší Kuzněcov, Cvik a Jurovskij (2002, s. 4-5), škrtací proces byl třístupňový, a to, co z textu vymazal nejméně zkušený redaktor, uţ nikdo nepřepisoval. Text se jen bez vyškrtnutých slov vytiskl znovu a předal vedení, které mohlo škrtat dál. Sami šéfové se poté podivovali, jak je moţné, ţe do vysílání jde tak standardizovaná a nevýrazná tvorba. Přitom je to jednoduché – za neschopnost redaktoři o práci přijít nemohli, ale za vlastní přínos v textu mohli naopak draze zaplatit. Tato nepřirozená selekce vedla k ztrátě profesionality ţurnalistiky. Další rozvoj televizní ţurnalistiky v SSSR, konkrétně v letech 1986-1990, byl neméně paradoxní. Stranická kontrola polevila a televizní moderátoři státní televize se neostýchali ve vysílání podporovat opozici. To jim leckdy dokonce pomohlo získat poslanecké křeslo, společně s poslaneckou imunitou. Před kamerou i za ní probíhal politický boj. Přičemţ je nutné podotknout, ţe aţ do roku 1993 nemuseli moderátoři kandidující do vládních řad pozastavovat svou činnost jako novináři. Po srpnu roku 1991, kdy padla moc KSSS, se novináři, kteří se zasazovali o slávu a úspěch socialismu, dostali do rozpaků. Ostatně stejně tak jako ti, co byli ještě nedávno v opozici. Nicméně záhy se oba tábory spojily proti nové, teď uţ ruské, vládě. Protoţe role nebojácných kritiků jim umoţňovala udrţovat si svou osobní popularitu a zároveň se tolik nezaobírat profesionalitou jejich sdělení. V tomto období se ustálila představa, ţe povinností novináře je vţdy být proti vládě, ať uţ je jakákoliv. Půl roku poté sovětští psychiatři přišli s článkem o „moţných katastrofických následcích bezvýchodně-pesimistického či zlomyslného tónu podání kritických informací―5. Nechápali, co je cílem televizních novinářů, kdyţ dennodenně mluví o blíţícím se hladomoru, povstání, občanské válce zločinném teroru. Televizní novináři si potřebovali vykompenzovat pocit méněcennosti tím, ţe se i ten nejprůměrnější reportér začal povaţovat za proroka či věštce s právem všechny o všem poučovat. Cítili se být společenskou elitou (Kuzněcov, Cvik, Jurovskij, 2002). Spolu s tím přišly i negativní dopady komercializace vysílání, kdy do studia nebyli zváni duchovní nositelé kultury, nýbrţ ti, kdo si mohli vystoupení před národem

4

Například publicistický pořad „Vzgljad― (v překladu Pohled) nebo „12-j etaţ― (12. patro). Článek vyšel v únoru roku 1992 v novinách Komsomolskaja pravda. V elektronických zdrojích jiţ není dohledatelný. 5

8 zaplatit. Šetřilo se i na technice, takţe výjezdy přenosového vozu do terénu se staly výjimečnými. Vzhledem k monopolní povaze ruské televize bylo zbytečné bojovat o sledovanost a investovat do rozvoje média. Takţe peníze, které se ušetřily, podlehly korupci. K ostudnému fiasku pak došlo ve dnech 3. a 4. října 1993, kdy vyvrcholil boj prezidenta Borise Jelcina s parlamentem o Bílý dům, sídlo Nejvyššího sovětu. Sto padesát lidí přišlo o ţivot po nárazu s nákladním autem proráţejícím si cestu, střelbě nebo zásahu granátem v televizním studiu věţe Ostankino. Tam zaútočili stoupenci viceprezidenta Alexandra Ruckého pod vedením generála Alberta Makašova. (Dorazín, Bartošová, Bernardy, 2013). Celý svět se díval na moskevské vysílání na stanici CNN a američtí reportéři se ve vysílání rétoricky a velmi překvapeně ptali, jak je moţné, ţe ruští kolegové nereportují přímo z místa události. Nereportovali ze dvou důvodu nedostatku peněz a nevhodnosti šíření této informace pro vedení země. Taková byla situace v ruské televizi na počátku 90. let. Komerční ruské televize se po rozpadu SSSR inspirovaly televizí v USA a kopírovaly také jejich obsahové krédo: „strach + sex + senzace―, které doplnily o čtvrté „s― – spoluúčast na zločinu proti vlastnímu národu. Komerční televizní stanice, které v té době v Rusku vznikaly, v ţádném případě nechtěly přinášet osvětu nebo vzdělávat své diváky. Pouze vyuţívaly temných a nízkých činů, které negativně zasahují lidské vědomí. Zatímco Američané jiţ mezitím pochopili, ţe takový přístup vede k mravnímu úpadku národa, Rusové tuto nešťastnou zkušenost slepě zopakovali.6 V druhé polovině 90. let se v Rusku zformovala očividná závislost televizních společností na jejich vlastnících. Svobodné vyjadřování o politice skončilo. Výběr reportáţních témat se stal strohým. Řazení zpráv začalo prozrazovat u některých politických témat zájmy majitele televize. Jedno a to samé téma mohlo být na prvním místě zpravodajské relace, nebo naopak schované mezi běţnými politickými tématy podle toho, jak se to zrovna vlastníkovi stanice hodilo.7 V Rusku mají novináři právo odmítnout zpracování toho kterého zadání, pokud je v rozporu s jejich morálním svědomím. Důsledkem toho jsme se v tomto těţkém pro Rusko období stali svědky takzvané novinářské migrace – kdy ţurnalisté cestují ze stanice na stanici v naději najít

6

Důkazem jsou pořady z poloviny 90. let jako „Čelověk v maske― (v překladu Člověk v masce) nebo „Moja semja― (Moje rodina), kam mohl přijít jakýkoliv občan a v masce na obličeji mluvit o svých, většinou rodinných, problémech a diskutovat o nich s přítomnými profesionálními psychology, ale i herci, hudebníky atd. Lidé v masce často ve vysílání otevřeně mluvili o závaţných trestných činech, které se v jejich okolí staly.

9 místo, které by odpovídalo jejich vnitřním přesvědčením (Kuzněcov, Cvik, Jurovskij, 2002). Dnes zaţívá Rusko stejný boom specializovaných zájmových televizních stanic jako zbytek rozvinutého světa. Digitalizace nutí klasická média být kreativnější, hodnotnější a technologicky zdatnější, nebo chcete-li multifunkcionálnější, neţ musela být doposud.

1.1.2. Teoretické zásady a podoba ruského TV vysílání Jelikoţ v Rusku nejsou zákonem ustavena ţádná veřejnoprávní média a neexistuje ani ţádná čistě státní televizní stanice, není struktura ruského televizního vysílání stoprocentně přehledná, a ani transparentní. Tato práce se na následujících řádcích pokusí krátce a přehledně popsat sloţité vlastnické poměry na scéně televizního vysílání, a poté se zaměří na jednotlivé televizní zpravodajské ţánry, jak je popisuje ruská odborná literatura, a ţánr jako takový. Legislativním základem ruské ţurnalistiky je Zákon o masmédiích z roku 19918 a Ústava z roku 19939. Zákon o masmédiích obsahuje osm částí, které se týkají organizace činnosti masmédií, šíření masových informací, kde jsou definovány i komerční vztahy, vztahy masmédií s občany a organizacemi, práva a povinnosti novinářů, mezinárodní spolupráce v oblasti masové komunikace či odpovědnost za porušování zákonů o masmédiích. V Ústavě Ruské federace jsou v druhé části zakotvena Práva a svobody člověka a občana – zejména důleţitý je pro tuto práci článek 29, který garantuje tato práva: 1. Kaţdému je garantována svoboda mysli a slova. 2. Propaganda či agitace, která by vyvolávala sociální, rasovou, nacionální či náboţenskou nenávist či nesnášenlivost, je nepřípustná. Propaganda sociálního, rasového, nacionálního, náboţenského či jazykového původu je zakázána. 3. Nikdo nesmí být nucen k vyjadřování svých názorů a přesvědčení, či naopak k jejich popírání.

7

Například, téma impeachmentu prezidenta Jelcina v letech 1998 a 1999 bylo jednou vyzdvihnuto na první místo ve zpravodajské relaci, jindy bylo schováno mezi běţnými parlamentními zprávami spíše ke konci pořadu. 8 Zakon o sredstvach massovoj informacii, 1991; Dostupné z: http://base.garant.ru/10164247/ 9 Dostupné z: http://www.constitution.ru/

10 4. Kaţdý má právo svobodně hledat, získávat, předávat, tvořit a šířit informace jakýmkoliv zákonným způsobem. Seznam případů, kdy se jedná o státní tajemství, je definován federálním zákonem. 5. Svoboda masové komunikace je garantována. Cenzura je zakázána. Především z pátého bodu vyplývá, ţe výstupní pozice pro tvorbu televizních zpravodajských relací v Rusku je stejná jako v České republice. Uţití masmédií je podle Ústavy RF zakázáno pouze za účelem trestně-postiţitelných činů, například výzvě ke státnímu převratu, násilné změně ústavního pořádku a celistvosti země, podněcování národnostní, třídní, sociální nebo náboţenské nesnášenlivosti, propagandě války a šíření pořadů propagujících pornografii, kult násilí a surovost. Výše sepsanými případy se ale rozumí spíše státní ochrana navozující příznivé demokratické klima v Rusku. Kromě zmíněných dvou dokumentů jsou známy ještě dva zákony podepsané prezidentem, které by nějakým způsobem omezovaly svobodu masmédií. Cílem Zákona o činnosti proti extrémismu10 z roku 2002 je donutit média opatrněji sdílet informace související s teroristickou či jinou extrémní činností, například tak, ţe za název zločinecké organizace dodají vsuvku: „…jehoţ činnost je na území Ruské federace zakázána.― Mnohá média jsou na porušení tohoto zákona upozorňována, varována či jsou za něj zapisována na seznam zakázaných stránek.11 V květnu roku 2014 ještě Vladimír Putin podepsal zákon12, který zakazuje uţití vulgárních výrazů ve filmu, literatuře i masmédiích, coţ výrazně zasáhlo především ruskou uměleckou scénu. V posledním ţebříčku Reportérů bez hranic z roku 2016 je Rusko v oblasti svobody médií na 148. příčce ze zkoumaných 180 zemí.13 Oproti loňskému roku si o čtyři místa polepšilo, nicméně podle zmíněné organizace se tlak na nezávislá média naopak zvyšuje a polepšení v ţebříčku je ovlivněn vývojem v ostatních zemích (RSF, 2016).14 V Ruské federaci působí tři velké mediální společnosti. Tou první, největší a nejstarší, je Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost, zkráceně z ruštiny jako VGTRK (Vserossijskaja gosudarstvěnnaja tělevizionnaja i radiověšatělnaja kompanija). Jde o státní unitární podnik zaloţený v roce 1990 ustanovením Prezidia Vrchovní rady 10

Zakon o protivodějstvii ekstremistskoj dějatělnosti, 2002; Dostupné z: http://rg.ru/2002/07/30/extremizm-dok.html 11 V současné době je na Federálním seznamu více neţ 3400 tzv. extrémistických materiálů podléhajících masovému šíření. Celý seznam zde: http://minjust.ru/extremist-materials 12 Zakon o gosudarstvennom jazyke Rossijskoj federacii, 2014. Dostupné z: http://www.consultant.ru/document/cons_doc_LAW_162558/ 13 Zdroj: https://rsf.org/en/russia

11 RSFSR tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem. Ve svém portfoliu má kromě rozhlasových stanic, webů a časopisu ještě dvacet televizních stanic včetně Rossija 1 (původní RTR), Rossija 24 nebo Euronews. Druhým gigantem je dceřiná akciová společnost plynařského monopolu Gazprom Media, která vznikla v roce 1998. Vlastní především oblíbené zábavní stanice jako STS nebo TNT, ale i zpravodajskou NTV. Nejmladší z nich je Národní mediální společnost (Nacionalnaja media grupa, zkráceně NMG), která na ruském mediálním trhu působí teprve od roku 2008 a vznikla spojením tří menších mediálních skupin, za poměrně zvláštních, a bulvárními médii hojně komentovaných, okolností, jako uzavřená akciová společnost. V praxi to znamená, ţe se na ni vlastnicky nemůţe podílet více neţ padesát akcionářů. Předsedkyní valné hromady byla jmenována olympijská šampionka, gymnastka, která se těší přízni Vladimíra Putina, Alina Kabajeva. Cílem této společnosti má být údajně zvýšení konkurenceschopnosti na ruském mediálním trhu. Záhy proto NMG vykoupila čtvrtinový podíl největší ruské televizní stanice Pervyj kanal, na kterou se tato práce bude dále zaměřovat. Vykoupen byl poté i podíl francouzské nadnárodní mediální společnosti RTL, čímţ se Pervyj kanal dostal výhradně pod ruské vlastníky. Vlastníkem je z jednapadesáti procent stát, NMG náleţí dvacet pět procent podílu a zbývajících dvacet čtyři procent drţí ruský miliardář Roman Abramovič. V roce 2014 byl podepsán zákon15, který omezuje podíl zahraničního kapitálu v ruských médiích na maximálně dvacet procent. Tento zákon vešel v platnost k 1. lednu 2016 a zasáhl televizi, rozhlas i tisk. Do té doby byla hranice podílu stanovena na padesát procent a týkala se pouze televize a rozhlasu. Takový čin vypovídá o snaze ruských médií uzavřít se před světem a řídit svá média samostatně, pravděpodobně ve snaze mít nad nimi co největší moţnou kontrolu. Jak uţ ale bylo řečeno výše, ani veřejnoprávní média v Rusku neexistují. A nikdy neexistovala. Jediným pokusem o vznik televizní stanice zaloţené na veřejnoprávních principech je případ stanice Veřejnoprávní televize Ruska, zkráceně OTR (Obšestvennoje televiděnje Rossiji), které inicioval Dmitrij Medvědev. Neměla podléhat tlaku ze strany státu nebo vlastníka, nicméně vzhledem k tomu, ţe je financována ze státního rozpočtu, o nezávislosti se dá polemizovat. OTR bylo stvořeno pravděpodobně jen na oko v rámci demokratické hry ruské vlády. Stanice funguje ještě dnes a poskytuje velmi zajímavý a fakticky pestrý obsah – v tomto ohledu je moţné ji povaţovat za veřejnoprávně 14 15

Zdroj: https://rsf.org/en/news/ever-tighter-grip-media-russia-despite-small-rise-index Zdroj: http://rg.ru/2014/10/17/smi.html

12 orientovanou stanici, jelikoţ obsahově všestrannou funkci veřejnoprávního média bezpochyby splňuje.

Ţánry ruského televizního zpravodajství N. V. Vakurova (1997) popisuje ţánr jako foremně-obsahovou kategorii, která vychází z literatury a má za cíl klasifikovat uměleckou tvorbu textového charakteru, tedy děl, podle jejich typu. Kaţdý ţánr je podle ní definován čtyřmi základními pilíři: funkčním zaměřením, mírou zevšeobecnění, emoční hodnotou události a mírou uţití obrazově výrazových prostředků. Přitom velkou roli hraje ţánrové oznámení, v televizním pojetí tím rozumíme upoutávku před pořadem, která je schopná díky vyuţití cílení a uvedení do vhodného psychologického rozpoloţení podpořit úspěch útvaru u diváka. Druhy televizních ţánrů se podle zmiňované autorky dělí na publicistické a informativní. Tímto dělením se odkazuje na Rudolfa Boreckého, který daný systém popsal v odborné literatuře jiţ v roce 1966. Informativní ţánry podle jeho, ale i mezinárodně uznávané, teorie odpovídají na základní zpravodajské otázky: Co? Kde? Kdy? Jak? Proč? A případně také za jakým účelem. Publicistické ţánry dále dělí do tří skupin – informativní (zpráva, poznámka, vystoupení, rozhovor, reportáţ), analytické (komentář, shrnutí, diskuze, tisková konference, korespondence) a umělecké (črta, esej, scénka, satira). V ruském televizním prostředí se pak pouţívá pojem „verstka― neboli zlom, který je převzat z tisku. Není to nic jiného neţ programová struktura stanice, za kterou zodpovídá programový ředitel. Určuje čas zveřejňování materiálů ve vysílání, jejich stopáţ

i

posloupnost.

Programy

byly

tvořeny

tak,

aby

se

publicistické

a informativní pořady na jednotlivých kanálech časově nepřekrývaly. V uţším pojetí jde o strukturu denního vysílání. Posloupnost pořadů se v podstatě staví na základě pravidel dramaturgické kompozice. S vyvrcholením, které připadá na hlavní vysílací čas, tedy primetime, a odpočinkovým obsahem v pozdních večerních a nočních hodinách. Dnes je normální, ţe se souběţně na jednotlivých stanicích vysílají jak zpravodajské tak zábavní pořady, které se obsahově opakují, coţ můţe u náročnějších diváků vyvolat pocit obrazového vakua a obecně nízké úrovně vysílání, přestoţe technicky úroveň roste. To jen potvrzuje důleţitost správného programového a ţánrového řazení pro lidské vnímání (Vakurova, 1997, s. 19).

13 Na základě učebnic televizní ţurnalistiky Rudolfa Boreckého (1966) a Valerije Cvika (2002) se v abecedním pořádku (z ruského překladu) zaměříme na televizní ţánry, které se vyskytují ve zpravodajských relacích televizních stanic. Ačkoliv jde o zpravodajské relace, často obsahují publicistické prvky: Brífink – ţánr informativní ţurnalistiky, který označuje otevřený, obvykle odosobněný přenos oficiálního stanoviska veřejného činitele o události či společensky důleţitém jevu, který většinou probíhá na otevřené tiskové konferenci skrz speciálně pozvané novináře. Přenosy z tiskových konferencí jsou obecně velmi oblíbeným zpravodajským ţánrem v ruské televizi. Stručný přehled zpráv neboli bulletin – forma poskytování tematicky vybraných zpravodajských informací, které jsou omezeny stopáţí a mají určitou ţánrovou strukturu. Jsou běţnou součástí zpravodajských relací jako krátké úvodní headliny zpráv. Vystoupení (v záběru) – monolog na společensky závaţné téma. Ţánr informativní či analytické publicistiky, které v TV vytváří efekt pluralizmu. Typická jsou vystoupení politického činitele či komentátora v souvislosti s nějakou událostí, můţe jít například o pouhé osvětlení situace, nekrolog nebo novoroční projev prezidenta. Novinářské vyšetřování – svérázný a rozšířený analytický ţánr. Investigativa je běţnou (a velmi nákladnou součástí) velkých televizních redakcí, nicméně do vysílání jde jen malé procento výsledků této soustavné práce, mimo jiné kvůli etickým zásadám a moţným soudním výdajům. Je to jediný ţánr, který vyvolává konkrétní, hmatatelnou reakci veřejnosti, a vede ke zdařilým výsledkům. Právě novináři rozpletli aféru Watergate, která vedla k sesazení amerického prezidenta Nixona. Nemusí přitom jít o vyšetřování konkrétního trestního činu, předmětem investigativního pátrání můţe být jakýkoliv společensky významný problém, o kterém se těţce získávají informace, nebo jsou dokonce skrývány. Prakticky kaţdý zpravodaj velkého média má svůj osobní archiv novinářských vyšetřování, který vede, aniţ by měl představu, bude-li případ zveřejněn a jakou formou.

Takový materiál se zpravidla vysílá v krátkých

několikaminutových dílech jako seriál.

14 Rozhovor – z anglického interview neboli výměny názorů. Informativněnázorový ţánr, jedna z forem diskuzních pořadů. Kromě nejběţnější formy rozhovoru skrz dialog existují ještě další formy jako polylog16, konfrontační interview17 nebo kontraview18. Rozhovor umoţňuje vytvořit působivý materiál o zajímavé či veřejně známé osobě, nebo dosáhnout méně traumatizujícího vnímání esteticky málo působivé informace. Z tohoto rozhovoru poté vznikly uţší a sloţitější ţánry jako tisková konference či televizní debata. Rozlišujeme několik druhů interview: protokolární, zpravodajské, portrétní a problematické. Osnovou rozhovoru jsou otázky – otevřené a zavřené, situační a konkrétní, přímé a nepřímé, filtrovací (prověřující míru informovanosti zdroje) a kontrolní (pro kontrolu pravdivosti), obranné, útočné a tak dále.

Kaţdý

rozhovor

vyţaduje

poctivou

přípravu

nejen

otázek,

ale i scénáře rozhovoru a také vzhledu účastníků. Zpráva – naprosto stěţejní a největší součást kaţdé zpravodajské relace. V Rusku některá média (např. televizní stanice Rossija 1) bohuţel podávají zprávy v natolik výrazově (emocionálně-hodnotící) neopakovatelné formě, ţe se z nich stal fakticky samostatný ţánr televizní publicistiky s efektem velké přesvědčivosti. Zprávy se v tomto případě nepodávají v čistě informativní formě, ale s analýzou, coţ z nich formálně dělá předmět autorského práva. Běţnou praxí jsou zkreslující prostřihy řečí politiků, kteří si v důsledku mohou protiřečit. Hra s emocemi tu má větší roli neţ umělecké ţánry. Výjimka sice potvrzuje pravidlo, nicméně faktem zůstává, ţe na ryzí informace v ruských masmédiích téměř nenarazíme. Hlášení — zpravodajsko-publicistický ţánr hraničící s reportáţí bez komentáře. Podává informace o události v dlouhém a detailním příspěvku. Není divácky příliš atraktivní, proto se vyuţívá pouze v souvislosti s významnými společensko-politickými akcemi věcného charakteru. Reportáţ — zpravodajsko-publicistický ţánr, který je uţíván ve třech formách jako reportáţ z místa události, strojená a tematická reportáţ. V televizním zpravodajství reportér a kameraman plní funkci prostředníků mezi divákem a realitou. Atraktivita

16

Polygog = rozhovor s více neţ dvěma respondenty. Můţe být například součástí besedy. Konfrontační interview = rozhovor zaloţený na nedůvěře novináře k respondentovi. Novinář má v takovém případě tendenci v kaţdé odpovědi hledat dvojí smysl a pokládat útočné otázky. 17

15 pro diváky vyţaduje zapojení reportéra do zpracovávané události, coţ můţe realitu výrazně zkreslit. Výsledkem je novinář běţící spolu s demonstranty, novinář-záchranář, nebo dokonce rukojmí. Někdy můţe ţurnalista poslouţit dokonce jako provokatér nebo skrytý organizátor události. Kdyby diváci nebyli neustále přesvědčováni, ţe novináři jsou někdy vraţděni, měly by reportáţe citelně niţší sledovanost. Risk dělá sledovanost a v tomto smyslu je těţké dosáhnout objektivity podávané informace, přestoţe novinář vysloveně nevyjadřuje svůj vlastní názor. Na základě načerpaných informací z ruské odborné literatury lze vyvodit, ţe ruská ţurnalistika do jisté míry navazuje na sovětskou- Jedním z důkazů je i typologie ţánrů, mezi nimiţ je jen velmi málo těch, které jsou čistě zpravodajské. V jednotlivých ţánrech se vyskytují názorové prvky, které do zpravodajství nepatří. Na druhou stranu analytická povaha popisovaných ţánrů můţe přispět k poskytování kompletních informací o události. O tom, jak vnímají televizní vysílání a definují zpravodajské ţánry čeští odborníci, pojednává další kapitola.

1.1. Charakteristika českého TV vysílání Televizní vysílání, a především televizní zpravodajství, je v české odborné lieratuře popisováno jako vůbec nejpřirozenější a nejkomplexnější zprostředkování informací

o

okolním

světě

skrz

smysly.

Není

divu.

Televize

je kombinací pohyblivých obrazů, zvuků a mluveného slova, příjemce informace si díky tomu můţe uslyšenou informaci mnohem lépe představit, a dokonce se do ní i vţít. „Na rozdíl od jiných ţurnalistických médií je vytváření zpráv pro televizi sdělováním faktů ve vizuálně akustických záběrech a z pohledu ţurnalistické práce především myšlením a vyprávěním v obrazech (Lokšík, 2011, s. 73).― Základní

sloţkou

televizního

vysílání

je

pořad,

který

je v zákonu č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních sluţbách na vyţádání, definován jako: „Pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která představuje jednotlivou poloţku v katalogu pořadů a jejíţ podoba a obsah jsou srovnatelné s podobou a obsahem televizního vysílání, zejména celovečerní film, záznam sportovní události, situační komedie, dokumentární pořad, pořad pro děti nebo původní televizní hra.― 18

Kontraview = rozhovor zaloţený na vzájemném argumentování názorů respondenta a novináře

16 K popisované jedinečnosti televize se váţou i jistá specifika vyjadřovacího stylu vysílání. Uţívá se pojem audiovizuální jazyk, který je tvořen obrazovou a zvukovou sloţkou. Obě tyto sloţky je moţné variovat mnoha prvky, které musí redaktor kompozičně poskládat tak, aby vznikl logicky ucelený a vizuálně i zvukově atraktivní, ale ne zkreslený, zpravodajský příspěvek. Důleţitá je vizuální kontinuita a střihová skladba pořadů či zpravodajských příspěvků, jejímiţ prvky jsou záběrové celky, polocelky a detaily. Obraz i zvuk by měly umět fungovat samy o sobě, jelikoţ se nepočítá, ţe člověk věnuje vţdy sledování televize maximální pozornost. Obraz by měl umět díky zvuku získávat další význam a zvuk by měl díky obrazu nabývat smysl. Martin Lokšík uvádí jednoduché pravidlo: „…to, co vidím, měl bych také slyšet, ale to, co slyším, nemusím vidět.― (2011, s. 77) V českém televizním vysílání pozorujeme, stejně jako všude jinde na světě, určité trendy, které přichází s nástupem nových technologií a změnou myšlení a ţivotosprávy lidí ve společnosti. Oţivení a zatraktivňování zpravodajství je globálním rysem tvorby novodobých zpravodajských relací. Navíc rychlost doby způsobila nedostatek času na záznamové natáčení a dlouhou postprodukci, zpravodajství musí dnes být maximálně aktuální, a zároveň věcné a komplexní. Přestoţe jsou sociální sítě často podpůrným (někdy i hlavním) zdrojem zpravodajů, pořád je moţné je vnímat spíše

jako

konkurenci

tradiční

tvorbě

zpráv.

Zpravodajské

týmy

na multiţánrových celoplošných televizních stanicích mají práci ztíţenou nejen neustálým časovým tlakem, ale co do formy jim konkurují také specializované zpravodajské televizní kanály, které zaţívají nebývalý rozkvět. Takové stanice vysílají dění z celého světa dvacet čtyři hodin denně, mají odpovídající technologické vybavení, velký tým, a proto jsou vysoce aktuální a pohotoví, mohou si dovolit hrát si s ţánry, formáty a aktualizovat informace postupně během dne, coţ je poměrně unikátní, protoţe tento rys byl dříve typický pro rozhlas a dnes pro internet. Jde o nepřetrţitý zpravodajský servis, na který tradiční stanice nemají prostor.

1.2.1. Proměna českého TV vysílání po roce 1989 Nejintenzivnější výzkum, který vedl ke vzniku televizního vysílání v Česku, probíhal od roku 1945, kdy ustanovená skupina odborníků vyvíjela novou technologii nejprve u Jablonce nad Nisou, poté v Tanvaldu a nakonec ve Vojenském technickém ústavu. První televizní zařízení mohla veřejnost spatřit na mezinárodní výstavě rozhlasu

17 MEVRO, která se uskutečnila v Praze v létě 1948. „Studio bylo umístěno na Novém výstavišti Praţských vzorkových veletrhů. Kamera snímala provoz na křiţovatce ulic Dukelských hrdinů a Veletrţní, kam vedla okna promítacího sálu. Návštěvníci se tak okamţitě mohli přesvědčit, ţe na obrazovce vidí to, co se v téţe chvíli děje na ulici (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, 271).― Rozvoj televizního vysílání byl pak aţ do roku 1952 kvůli prioritnějším vojenským úkolům zpomalen, nicméně hned v tomto roce dostalo ministerstvo spojů od vlády za úkol vybavit televizní studio v Praze a Československý rozhlas byl pověřen tvorbou vysílacího programu. Prvním dnem veřejného vysílání se stal 1. květen 1953, kdy převáţná část byla odvysílána ze záznamu na filmovém pásu. Ţivě z Měšťanské besedy, sídla nové televize, se ten den odvysílalo pouze jedno herecké improvizované vystoupení. Za pravidelné bylo televizní vysílání prohlášeno aţ po devíti měsících. Od počátku roku 1955 se začaly vybírat koncesionářské poplatky (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011). Koncem 80. let se podle Jakuba Končelíka (spol. Večeřa, Orság, 2010) česká mediální scéna nesla ve znamení konce společného československého státu. Ochota novinářů podílet se na propagandě a spolupracovat s reţimem v tisku i vysílacích médiích slábla. Konkrétně v Československé televizi se vedení snaţilo za kaţdou cenu zastavit objevování pravdivých informací o dění na Národní třídě 17. listopadu 1989. „Nespokojení zaměstnanci se proto od úterý 21. listopadu scházeli v garáţích televizního komplexu na Kavčích horách a tam formulovali své poţadavky (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 367).― Následující den v rámci studia Kontakt odvysílali šest přímých vstupů ze shromáţdění na Václavském náměstí a aţ o další dva dny později záběry ze zásahu na Národní třídě. Zaměstnanci televize podpořili generální stávku a připojili se k Občanskému fóru a jeho zásadám. Na tuto situaci doplatil ústřední ředitel Československé televize Libor Bartl, který byl Federální vládou odvolán z funkce. Počátkem 90. let nastaly spolu s ekonomickou, politickou a společenskou proměnou také velmi patrné změny v mediální obsahové i formální struktuře. Co do obsahové stránky bylo jedním z hlavních cílů listopadové revoluce roku 1989 prolomení informačního embarga, coţ se podařilo nejprve tisku, který nebyl tak přísně střeţen. Prioritou bylo dostat se především k televizi a rozhlasu. V březnu 1990 přijalo tehdejší Federální shromáţdění novelu tiskového zákona, která označila cenzuru za nepřípustnou. O dva měsíce později byl zrušen Federální úřad pro tisk a informace hlavní kontrolní úřad médií od počátku 80. let. „Stát drţel do začátku 90. let na poli vysílacích médií monopol a jejich odstátnění proběhlo shora, politickým rozhodnutím

18 (Končelík, Večeřa, Orság, 2010, s. 261).― Federálním shromáţděním byl přijat tzv. malý kompetenční

zákon19,

který

později

vstoupil

v platnost

jako

zákon

č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Zákon ustanovil duální systém, v němţ vedle sebe existují média veřejné sluţby a soukromí vysílatelé. Státní média poté získala na základě zvláštních zákonů č. 483/1991 Sb. a 484/1991 Sb. statut veřejnoprávních médií. Tento zákon navíc konečně rozdělil působnosti ve věcech informačních prostředků mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a umoţnil pozdější přijetí zákonů o vzniku jednotlivých národních médií (Končelík, Večera, Orság, 2010). V Článku 17 nové ústavy byla také uzákoněna svoboda projevu a právo na informace. Při tvorbě nových zákonů o veřejnoprávních médiích se šlo po vzoru Velké Británie a Spolkové republiky Německo, ale některé místní charakteristiky stejně přetrvávaly. Média veřejné sluţby i ve svém dalším vývoji zůstala silně závislá na politické moci, coţ vyplývalo přímo ze zákonodárné moci, která upravovala existenci veřejnoprávního rozhlasu a veřejnoprávní televize na mediálním trhu. Poslanci mohli i nadále určovat výši koncesionářských poplatků a ponechali si i právo volit Radu České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Dokonce Radu pro rozhlasové a televizní vysílání volila Poslanecká sněmovna (Končelík, Večera, Orság, 2010). Ač bylo řečeno, ţe právní rámec pro fungování mediálního trhu v českých zemích se zformoval aţ po roce 1991 a ve stejném roce se začaly udělovat licence pro rozhlasové vysílání, nezávislé stanice vznikaly uţ předtím, bez úředních povolení. V říjnu 1990 například začala z bunkru pod pomníkem Stalina na praţské Letné vysílat první česká nezávislá soukromá stanice Radio Stalin. Na druhou stranu televize tak úspěšná nebyla. Na konci roku 1992, měsíc před rozpadem československé federace, se pokusila o soukromé vysílání Nezávislá televize, zkráceně NTV. Aţ o rok později se podařilo televizi Premiéra získat licenci pro regionální vysílání. První etapu tvorby nové mediální struktury uzavírá společnost CET21, která získala celoplošnou licenci v únoru 1993 a dala o rok později vzniknout televizi Nova. Tehdy ještě jako vzor komerční televize s prvky moderního západního vysílání, se Nova stala první celostátní soukromou televizí v postkomunistické východní Evropě. „Během následujících

19

Zákon č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi ČSFR a ČR a SR ve věcech tisku a jiných informačních prostředků

19 dvanácti měsíců se z ní stal komerčně nejúspěšnější mediální počin v ČR s hlubokým vlivem na celou mediální scénu (Končelík, Večeřa, Orság, 2010, s. 261).―

1.2.2. Teoretické zásady a podoba českého TV vysílání České televizní vysílání je strukturováno do duálního systému. Existují tu bok po boku jak soukromá, tak zákonem stanovená veřejnoprávní média. V soukromé části televizního trhu dominují dvě skupiny, Nova a Prima, které mají dohromady dvanáct stanic (plnoformátových i tematických). Z médií veřejné sluţby mluvíme o České televizi. Vzorem pro smíšený systém byly především Velká Británie a sousední Německá spolková republika. Zákonem podchycená povinnost vlastníků televizních přijímačů platit koncesionářské poplatky za sluţby veřejnoprávního média by měla zaručit kvalitní obsah, který občany předně informuje o politickém dění v zemi, na které má jistou exkluzivitu, dále vzdělává v co nejširším spektru témat, věnuje prostor všem menšinovým skupinám, ale i baví. Duální systém předpokládá, ţe veřejnoprávní média se musí řídit vícero zákonnými normami neţ ta soukromá. Společné pro oba sektory je zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákon o audiovizuálních sluţbách na vyţádání. Česká televize jako médium veřejné sluţby navíc podléhá zákonům o České televizi a o rozhlasových a televizních poplatcích. Interně zaměstnanci jediné veřejnoprávní televize v České republice ještě dodrţují Kodex ČT, který se vztahuje hlavně na zásady tvorby obsahu média veřejné sluţby, včetně etických aspektů. Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi je pro její činnost klíčový. Definuje hlavní

úkoly

média

veřejné

sluţby,

zdroje

financování

televize,

včetně

koncesionářských poplatků a podnikatelské činnosti televize, povolený rozsah vysílání reklamních sdělení ve vysílacím čase, nebo stanovuje kontrolní orgán ČT v podobě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (Česká televize, 2016). Otázka vlastnictví médií, tedy kdo by je měl vlastnit a jak velký by na své vlastnictví měl mít (a má) vliv, se netýká jen Ruska. Jaromír Soukup, František Savov a Zdeněk Bakala byli ještě před dvěma roky jedinými velkými českými vlastníky zdejších médií. Během posledních dvou let ale došlo k radikální změně. Česká média začala být skupována místními investory. Tím posledním zatím byla investiční skupina Penta, která koupila v srpnu 2015 stoprocentní podíl vydavatelství Vltava-Labe-Press od německého koncernu Verlagsgruppe Passau (MediaGuru, 2015). Zahraniční

20 investoři z Česka viditelně postupně odcházejí a iniciativu přebírají místní podnikatelé. Ekonomicky je to moţná z hlediska kumulace a obratu peněz v zemi perspektivnější, nicméně z hlediska novinářské etiky si tento trend říká o moţný střet zájmů. Od dob, kdy Andrej Babiš, nynější ministr financí, koupil v létě 2013 stoprocentní podíl mediální skupiny Mafra (Lidovky.cz, 2013), se negativní dopad skupování médií vlastními podnikateli projevil naplno. Psát či nepsat o svém vlastníkovi a jeho zájmech, a pokud ano, tak jakým způsobem? To je otázka, kterou musí řešit jedna z největších mediálních skupin v České republice, přičemţ je velmi zřejmé, ţe k diktování obsahu (minimálně ze strany Babišova Agrofertu) opravdu dochází. Situace takového charakteru by v demokratické zemi nastat nikdy neměla. Ještě na konci téhoţ roku Daniel Křetínský a Patrik Tkáč jako soukromníci odkoupili vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, které později nechali přejmenovat na Czech News Center (Blesk.cz, 2013). Tento vývoj momentálně zasahuje především tisk a okrajově rozhlasové vysílání. Společnosti vlastnící české televizní stanice ale pořád zůstávají v rukou amerických (v případě CET21, tzn. Novy) či švédských20 (v případě FTV Prima Holding, tzn. Primy) vlastníků.

1.1.3. Ţánry českého televizního zpravodajství Martin Lokšík (2011) definuje výsledky zpravodajské produkce jako kombinaci tří sloţek – ţánru, kompoziční formy a formátu. Ţánr je v jeho pojetí řadou sdílených konvencí, apelů a očekávání, zatímco kompoziční forma je osobitým vypravěčským a stylistickým postupem. Formátem nazývá pak uspořádání těchto produktů do ustálených programových typů. Na podobu zpravodajských příspěvků má vliv také například celkové zaměření televizní stanice, jde-li o veřejnoprávní či soukromou stanici, potom také dostatek kvalitních technologických a personálních kapacit nebo dokonce kulturní tradice v zemi a sloţení divácké obce. Sem spadá i aktuální politická situace ve státě, která hýbe celospolečenskými náladami.

20

Společnost FTV Prima Holding vlastní z poloviny švédská společnost MTG Broadcasting a z poloviny česká GES Media Europe Ivana Zacha.

21 Z důvodu nedostatku původem české odborné literatury na téma televizní ţurnalistiky a jejích ţánrů je tato práce odkázána na kapitoly z knihy Zpravodajství v médiích (2011) a O reportáţi, o reportérech (2010). Publicistické ţánry se v českém televizním zpravodajství téměř nevyskytují, proto nabízím na následujících řádcích jeho výklad zpravodajských ţánrů televizního vysílání podle Martina Lokšíka, Barbory Osvaldové, Aleše Hamana a Jiřího X. Doleţala: Zpráva – Televizní zpráva je základní stavební jednotkou jakékoliv zpravodajské relace. Zpráva obecně má svým recipientům rychle, věcně, stručně a jasně doručit odpovědi na základní ţurnalistické otázky: Co? Kdo? Kdy? Kde? Proč? To, co odlišuje televizní zprávu od té novinové či rozhlasové, je opticko-akustické kinetické zobrazení, audiovizuálnost a časová identita, díky kterým je televizní zpráva lépe vnímatelná, autentická a operativní. Rozlišujeme několik stěţejních druhů zpráv. Čtenou, obrazovou, kombinovanou, reportáţní. Zpráva čtená – elementární zpravodajský ţánr, označovaný také jako verbální zpráva nebo studio. Jde o krátký příspěvek přečtený moderátorem v televizním studiu, čerstvé aktuální zprávy v rámci ţivého vysílání. Většinou má za cíl rychle donést k divákům informaci o nějaké výjimečné události, o které ještě není dost informací na samostatný příspěvek. Ve zpravodajských relacích se uţ ale vyskytuje minimálně, jelikoţ televizní štáby jsou díky progresivní technice (a chytrým mobilním telefonům, na které se natáčí čím dál víc) schopní reagovat vskutku bleskově a příspěvek natočit. Obrazová sloţka nabírá na významu, proto se editoři televizního zpravodajství ve výjimečných případech uchylují také k pouţití materiálů posbíraných od lidí na sociálních sítích. Zpráva

obrazová

–

Na

rozdíl

od

čtené

zprávy

naopak

jedním

z nejfrekventovanějších typů rychlé informace v televizi. V takové zprávě divák vidí výstiţný obrazový záznam události, kterou moderátor uvede, a poté většinou na pozadí doplňují textem, který dodává celému příspěvku kontext a dělá ho plnohodnotnou výpovědí. Kolikrát jde přitom jen o autentický ruchový podkres. Patří sem taky variace obrazové zprávy, které se říká zpráva čtená se synchronem21, dále čtená s telefonem 21

Synchron = výpověď respondenta na kameru, kdy je zvuk totoţný s obrazem. Např. anketa, rozhovor s odborníkem.

22 nebo takzvané kraťasy. Během telefonátu, který můţe být vysílán ze záznamu, nebo ţivě, naskočí na obrazovce ve vysílání fotografie volajícího či jen ilustrační obrázek telefonu. Pouze díky tomuto „obrazu― řadíme tuto zprávu mezi obrazové. Kraťasy jsou vţdy minimálně dvě stručné obrazové zprávy, které jsou mezi sebou oddělené efektními zvuky a na pozadí doprovázeny dynamickou, někdy aţ dramatickou, hudbou. Jsou dělícím prostředkem zpravodajských bloků, setkáme se s nimi v průběhu relace, kdy si moderátor potřebuje opět získat divákovu ztrácející se pozornost. Zpráva kombinovaná – Tento typ zprávy zcela vede v oblíbenosti pouţití ve zpravodajských relacích. Nejčastěji se dá zaregistrovat v souvislosti s politickými či ekonomickými zprávami, které zabírají velkou část bloků domácího i zahraničního zpravodajství. „Klade důraz na faktografičnost, je nabitá informacemi a údaji, které registruje více v rovině slovní neţ obrazové. Je vystavěna na komentáři a synchronních výpovědích kompetentních osob, obraz plní funkci spíše ilustrační.― (Lokšík, 2011, s. 86) Ke kombinované zprávě neodmyslitelně patří pevně daný úvod moderátora ve studiu před spuštěním obrazového záznamu a shrnutí na konci. Zpráva reportáţní – Neboli reportáţ. „Představuje kvalitativně nejdokonalejší ţánrovou formu televizního zpravodajství, která nejadekvátněji vystihuje přirozenou povahu televizního zobrazování a nejefektivněji vyuţívá bohatosti jeho audiovizuálního jazyka.― (Lokšík, 2011, s. 87) Reportér je ve středu dění, je to jeho osobní svědectví. Fakta důmyslně vybírá a dramatizuje. „Je příznačným rysem naší doby, ţe určitá část publika trpí komplexem nedůvěry k médiím a spolu s tím i k reportáţnímu ţánru.― (Haman, 2010, s. 28) Reportáţe odedávna ukazovaly extrémně dramatické (kriminální) a mimořádné události, které překračovaly veškerou všednost. Paradoxně jsou zároveň velmi pomíjivé, často zaniknou v ten samý den, kdy vznikly, a musí být nahrazeny jinými „senzacemi―. Podobně jako drama je reportáţ strukturována do expozice, střední části s několika nejpodstatnějšími body události a závěrečným vyvrcholením. Přes veškerou dramatizaci, mnohotvárné stylistické a kompoziční postupy musí reportáţ ctít fakta, které chce veřejnosti předat. Reportáţ je věcná, přesná, dává důraz na detail, snaţí se pokud moţno nezaujatě popisovat skutečnosti. „Reportér je zástupcem diváků, jediným cílem je vidět a vypovědět, co se děje.― (Osvaldová, 2010, s. 5) Jiří X. Doleţal (2010) uvádí, ţe reportér je ten, kdo před tím, neţ vyrazí do terénu, provede důkladnou rešerši faktů, nicméně na místo stejně jede uţ s utvořeným

23 vlastním názorem, nebo minimálně hypotézou, moţnými příčinami či souvislostmi dané události. Subjektivní pohled v reportáţi je přiznanou a zcela pochopitelnou záleţitostí. Nicméně tato práce vyţaduje také odvahu svůj postoj změnit a umět na místě věnovat stejný čas všem zúčastněným stranám. Přitom se autor reportáţe musí umět ovládat, nesmí nikomu vnucovat svůj názor a někoho navádět, stejně tak se nechat navádět někým jiným. Měl by mít na paměti, ţe je především pozorovatelem. Otázkou etiky je pak chování k respondentům, dodrţování slibů a zdrţení se agrese. Reportáţ je samostatná a uzavřená jednotka zpravodajské relace, která uţ nevyţaduje a jakýkoliv zásah zvenku dokonce zakazuje. Headliny (HDL) – Formou se velmi podobají kraťasům. Definují se jako krátké výkřiky typu novinových titulků, které prozrazují hlavní obsah sdělení. Vyskytují se hned v úvodu relace jako výčet nejdůleţitějších headlinů dne. Televizní zpravodajský rozhovor – Neboli interview. Zpravodajský ţánr, který má mnoho podob na základě metody otázek a odpovědí. Patří sem jak publicistický rozhovor v rámci pořadu, tak zpravodajský rozhovor ve studiu, synchronní vyjádření na kameru ve zprávě, anketa nebo dokonce dialog moderátora ve studiu a redaktora v terénu. Zpravodajský rozhovor má zpravidla informativní charakter, přináší doplňující informace k události. Někdy se přistupuje k metodě rozhovoru, který plně nahradí monolog moderátora či reportéra, tím pádem je to právě respondent, kdo odpoví na všechny podstatné zpravodajské otázky. Rozlišujeme také exkluzivní rozhovor, který je zpravidla veden s významnou nebo populární osobností z veřejné sféry. Má zvláštní postavení a je typický spíše pro mimořádné události nebo či publicistické pořady. Ţivý vstup – Momentální vstup reportéra do ţivého vysílání zpravodajské relace s informacemi (většinou) o mimořádné události. Formát, který spolu je s telefonáty v dnešní době, která vyţaduje nevídanou pohotovost, stále častější. Jan Cizner z ekonomické redakce ČT a Edita Horáková z domácí redakce ČT na své přednášce pro studenty ţurnalistiky Univerzity Karlovy dne 24. listopadu. 2015 uvedli snahu pracovníků České televize zpravodajství co nejvíce oţivovat. Snaţí se to dělat především pomocí pestrosti ţánrů, kam spadá i chování reportéra před kamerou. V rámci takového oţivování mnohem častěji vidíme v televizi velmi pohyblivé

24 a autentické zprávy, kdy kamera zabírá redaktora například při chůzi s respondentem, nebo kdy redaktor názorně ukazuje nějaké předměty. Kromě zpráv, reportáţí a ţivých vstupů vylepšují zpravodajství i pasivně pomocí přehledných infografik nebo nových způsobů natáčení. Velkou snahou je dostat do studia do nejvíce kompetentních lidí, kteří se k tématu mohou vyjádřit a poskytnout komplexnější informace. Takovému formátu se říká live host. Kromě headlinů pouţívají v ČT také formát zvaný teaser, který poutá pozornost diváka k jedné události, která má například nové pokračování nebo je něčím jiným důleţitá, nebo má představit nějaký nový pořad televize.

1.3. Komparace teoretického výkladu o televizním vysílání v Česku a v Rusku Na základě nastudování teoretických výkladů k televizní ţurnalistice v obou zemích se dá konstatovat, ţe mezi nimi je několik výrazných rozdílů, stejné tak jako podobností. Začneme-li historicky, hned si povšimneme, ţe v 90. letech nastaly v Československé socialistické republice (a záhy v Československé federativní republice a České a Slovenské federativní republice) mnohem výrazněji strukturální neţ obsahové změny v médiích, zatímco v Rusku, které vzniklo rozpadem SSSR roku 1991, šlo především o radikální změny obsahů, kde televizní reportéři a moderátoři měli náhle absolutně volnou ruku ve výběru témat i způsobu, jakým zprávy přinášeli. Na území dnešní České republiky ještě dva roky probíhalo dohadování se Slovenskem o rozdělení kompetencí, včetně těch mediálních, regulace tvorby obsahu se v těchto letech postupně uvolňovala, spěla k fungujícímu systému, a tak tu prakticky nemohlo dojít ke špatnému uchopení nově nabyté svobody. Zatímco atmosféra v České federativní republice vykazovala v 90. letech spíše znaky svobody, pozitivního přístupu, vyprchávání strachu z riskování, nabývání kvality a objektivity, v Ruské federaci došlo k úplnému opaku. Především vlivem ekonomické krize a chaosu, který nastal po rozpadu Sovětského svazu. Pozorujeme jakousi ztracenost televizních novinářů, kriminální, krvavou podobu zpráv s náladami beznaděje a rozkvět komercializace se všemi jejími negativními dopady. Rusko se co do komercializace a celkově tvorby zpráv inspirovalo převáţně od Spojených států amerických. Vlivem dlouhé izolovanosti však nedošlo k správnému uchopení teorie americké televizní ţurnalistiky, situaci navíc ztěţovala nedostatečná technologická

vybavenost.

Později

se

od

této

praxe

začalo

odstupovat

25 a novináři si začali tvořit vlastní postupy, blízké povaze ruských občanů. Novináři České federativní republiky, a později České republiky, převzali vzory od sousedního Německa a Velké Británie, jak v případě celkové mediální struktury, tak i způsobu tvorby obsahů. S příchodem první komerční televize z USA se i tady nasadila vysoká laťka, která nicméně od té doby výrazně poklesla. Velký vliv má i tady přizpůsobování se poptávce publika. Co se týče zákonných norem: V Česku je mediálních zákonů více, coţ je pravděpodobně dané také smíšeným systémem médií, který vyţaduje definici veřejnoprávních kanálů a jejich regulaci. Na rozdíl od Ruska ale Češi nemají obecné zásady masové komunikace a přístupu k informacím zakotvené na tak vysoké legislativní úrovni jako je ústava. České zákony také nejsou tak konkrétní, jako ty ruské. Coţ nemusí nutně znamenat minus. Můţe to značit naopak poskytnutí většího prostoru pro tvorbu obsahů a méně zákazů. Vše naznačuje tomu, ţe tak to opravdu je. Obě teorie, jak česká tak ruská, vykládají o televizním vysílání jako o velmi specifickém a nejkomplexnějším médiu vůbec. Různé tendence najdeme i v typologii ţánrů. Reportáţ staví obě země do klíčové role. V Rusku mnohem větší apel dávají na vyjádření oficiálních činitelů či translace tiskových konferencí a do zpravodajství řadí i delší investigativní formáty. Nerozlišují v teorii tolik druhů zpráv jako má ta česká a celkově je zde hranice mezi zpravodajstvím a publicistikou menší, coţ je pravděpodobně dáno návazností na sovětskou ţurnalistiku. Česká ţurnalistika se na rozdíl od ní po roce 1989 odpoutala od své minulosti a začala budovat své základy od začátku. Jestli (a nakolik) odpovídá teorie realitě, bude předmětem praktické části této práce.

26

2. Analýza zpravodajských relací 2. 1. Metodologie Tato práce je komparativní a kvalitativní narativní analýzou ţánrů uţívaných ve struktuře zpravodajských relací. K analýze si autorka vybrala dva dny, 12. a 16. května 2016, z nichţ jeden je pracovní a jeden víkendový. Provede kvalitativní srovnání těchto dnů na základě kritérií, které stanovuje tato kapitola. Kritéria budou slouţit záchytnými body při zpracování hodnocení relací obou televizí. Kritéria komparativní analýzy typologie a uţití zpravodajských ţánrů: 1) Celková délka relace a čas vysílání 2) Počet jednotlivých ţánrů ve zpravodajské relaci a kvantitativně převaţující ţánr 3) Stopáţe jednotlivých příspěvků (ţánr zpravidla s nejdelší stopáţí) 4) Řazení příspěvků podle ţánrů a tematiky (dodrţení posloupnosti headlinů, spojitost ţánrů s konkrétními typy témat) 5) Míra shody ţánrů a témat relací obou zemí v jednom dnu (míra podobnosti výběru témat a ţánrů mezi českými a ruskými novináři) 6) Míra podobnosti pojetí jednotlivých ţánrů (struktura jednotlivých příspěvků) 7) Vzhled a vybavenost studia 8) Vzhled a vybavenost reportérů v terénu 9) Způsob vystupování moderátorů, reportérů a hostů 10) Dramaturgická skladba zpravodajské relace Kritéria byla vytvořena na základě spojení a porovnání české a ruské televizní mediální teorie, nicméně při celkové analýze reálných zpravodajských pořadů se autorka nevyhne ani subjektivnímu vyjádření dojmů z práce televizních novinářů v obou zemích. Všechny názory budou podloţeny adekvátními argumenty, počínaje opodstatněním volby konkrétních dnů určených k analýze.

27

2.2. Pořad Události na ČT1 Pořad Události byl poprvé odvysílán se vznikem České republiky, 1. ledna 1993. Od začátku je vnímán jako hlavní zpravodajská relace stanice, která nahradila svého předchůdce – Deník ČST22. Od roku 2005 je vysílán také na ČT24. „Pořad se věnuje nejdůleţitějším událostem ze dne vysílání, které se udály v České republice a ve světě.― (Racková, 2012, s. 37) Aktuálně se vysílá v sedm hodin večer. Navazuje na Události za okamţik a počasí, které zas navazují na vědomostní soutěţ Kde domov můj? V pátek na Deník Dítty P. a o víkendových dnech na zahraniční filmy. Události předchází sportovnímu zpravodajství Branky, body, vteřiny, po skončení kterých se vysílá český seriál, film, nějaký cyklus nebo zábavní pořad. Na moderování pořadu se podílejí Marcela Augustová, Jakub Ţelezný, Daniela Písařovicová a Michal Kubal, přičemţ nejde přímo o moderátorské dvojice. Hlavní zpravodajskou relaci daného dne má na starosti vţdy jeden z moderátorů, druhý figuruje jako moderátor-reportér a připojí se pouze na část vysílacího času. Nebylo tomu tak ale vţdy. Do roku 2012 vypadalo studio Událostí velmi tradičně, jak ho známe z jiných tuzemských a cizojazyčných televizních stanic. Dominantou studia byl dlouhý pult, u nějţ seděl jeden, popřípadě dva moderátoři. V pozadí mohli diváci zahlédnout zpravodajský velín23, kde byly veškeré zprávy editovány a odbavovány. Od tohoto uspořádání studia se obecně pomalu odstupuje. Newsroom se začíná schovávat za velké plazmové obrazovky. Česká televize udělala velký krok kupředu právě v roce 2012, kdy svou stěţejní zpravodajskou relaci fyzicky přesunula ze Studia 9 do moderního virtuálního Studia 8. Diváci se dočkali kompletně nové vnější podoby zpravodajství, včetně vizáţe moderujících. Byl rozšířen redakční tým a moderátoři poprvé začali moderovat ve stoje, nebo dokonce při chůzi, podobně jako reportéři v terénu. Více pohybu dostali díky interaktivním obrazovkám, se kterými v průběhu vysílaní musí pracovat. Kromě toho se změnila i samotná struktura pořadu a tvorba zpráv. Kaţdou relaci Událostí otevírá hlavní, do hloubky zpracované téma, které divákovi přibliţně v pěti minutách nabídne k danému tématu veškeré podrobnosti

22

A ještě dříve Televizní noviny, které začaly vysílat uţ v roce 1958, pět let po vzniku televizního vysílání u nás. Změna na Deník ČST proběhla v návaznosti na dění roku 1989 (v květnu 1990) a snahu vymýtit veškeré stopy komunistického reţimu.

28 a souvislosti. Podobně široce zpracovaných témat je v jedné relaci několik. Kdyţ se před čtyřmi lety spouštěla nová podoba zpravodajského pořadu, mluvilo se o tom, ţe bude kladen větší důraz na ţivé vysílání, ţivé vstupy a telefonáty reportérů, do studia budou zváni hosté a komentátoři. Dominovat měla stále denní agenda, od ČT24 se Události nicméně diferencují tím, ţe místo kontinuálnosti, rychlosti a aktuálnosti kladou větší důraz na reportáţní zpracování, které přináší souvislosti a komplexní přehled

o

problému.

(Strašíková,

2012)

Taková

změna

byla

riskantní,

ale v konkurenčním boji o sledovanost s tuzemskými soukromými stanicemi byla nezbytná. Navíc se opravdu vyplatila. Po roce fungování se Události staly druhou nejsledovanější zpravodajskou relací v zemi (ČT24, 2013). Virtuální studio se výrazněji proměnilo ještě dva roky poté, v dubnu 2014. Pozměnila se grafika pořadu, moderátoři dostali místo stupínku, ze kterého scházeli, malý kulatý stolek uprostřed studia. Od té doby také ubrali na pohybu a nyní víc stojí u obrazovek. Jedna z nich, velkoplošná plazmová, je také novinkou. V rukou drţí moderátoři během jedné části relace tablet, pomocí kterého dané obrazovky ovládají a přepínají mezi potřebnými informacemi. Obsahově k výraznějším změnám nedošlo, pouze reportáţe jsou co do stopáţe kratší, aby se jich do vysílání vešlo více, a s nimi i více témat. Celková délka Události zůstává stejná – 48 minut. Víkendová je o čtyři minuty kratší.

2.2.1. Analýza pořadu Události v úterý 12. dubna 201624 K analýze si autorka této práce zvolila příklad vysílání běţného pracovního dne a jeden víkendový den25. Ţádná další kritéria výběru nebyla uplatněna, co do obsahu je tedy volba zcela náhodná. Pracuje se videem publikovaným na stránkách ivysilani.cz, kde se pořady archivují.26 Hlavní zpravodajská relace ČT1 začala v úterý 12. dubna v sedm hodin večer, trvala přesně čtyřicet osm minut a osm vteřin, přinesla dvacet osm témat, z toho dvanáct reportáţí.27 Moderoval ji stálý člen týmu Událostí Michal Kubal. Hned na začátek

23

Zpravodajský velín neboli newsroom = místnost, ve které se kompletují reportáţe pro televizní zpravodajství, většinou je propojen se studiem, odkud se vysílá zpravodajská relace. 24 Viz příloha č. 3: Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 12. 4. 2016. 25 Viz kap. 2.2.2. 26 Rušivým prvkem byla reklama brokerské společnosti X-Trade Brokers na začátku videa, která by se na webových stránkách veřejnoprávní instituce neměla objevovat. 27 Všechna témata byla uvedena čtenou zprávou ze studia, dvanáct z nich doplněna reportáţí, v některých případech i jinými ţánry.

29 je nutné si všimnout, ţe pořad není nijak výrazně oddělen od běţného vysílacího programu. Divák je totiţ na příjem aktuálních informací připravován uţ pět minut před začátkem Událostí v krátkém pořadu Události za okamţik a počasí, kdy uţ se ocitá ve zpravodajském studiu. Právě před touto krátkou upoutávkou vidí diváci tikající hodiny a vteřinovou ručičku blíţící se k „celé―, které jsou příznačné pro začátek zpravodajského pořadu. Samotné Události uţ pak začínají jen třívteřinovým zvukovým a vizuálním předělem, pracuje se se světle šedým pozadím a planetou Zemí uprostřed, kolem které se pro zdůraznění oběhne červený prstenec. Takové znělky se v relaci objevují v modifikovaných podobách poměrně často, mají ve zprávách organizační funkci, figurují tam pro lepší přehlednost v tématech. Oddělují například větší témata od menších, zahraniční od domácích. V některých případech mají také relaxační funkci, dávají divákům moţnost na chvíli vydechnout a zpracovat dosud přijaté informace.

Obrázek 1: Úvodní grafika pořadu Události

Na konci znělky oznamující začátek pořadu se objeví i jeho název. Moderátor rovnou přečte headliny28. Zpravidla jsou to tři nejdůleţitější zprávy dne dle mínění redakce. V úterý 12. dubna to byly konkrétně: Záchrana OKD, jediného producenta černého uhlí v České republice, nahlédnutí do procesu vzniku nové ukrajinské vlády a jako poslední opět domácí sociální téma o sniţování odškodného pro pozůstalé.

28

Viz kap. 1.1.3., s. 20

30 Mezi kaţdým headlinem je výrazný zvukový předěl doprovázený stejnou grafikou, jako krátká úvodní znělka, s tím rozdílem, ţe neobsahuje text a objeví se pokaţdé pouze na vteřinu. Po přečtení posledního headlinu se rozběhne hlavní desetivteřinová znělka, která kromě šedé barvy vyniká vizuálně mnohem výraznější modrou a červenou barvou, opět s názvem pořadu na konci. Lidé u obrazovek se ocitnou ve studiu, kde je moderátor u kulatého stolku uprostřed oficiálně přivítá, upřesní, jaké je datum a kolik je hodin, a představí se. Kamera se přitom pomalu přibliţuje z mírného nadhledu na celé studio směrem dolů k moderátorovi. Po úvodním představení se moderátor u stolku pootočí doleva a v tu samou chvíli se změní i kamera. Celý tento úvod trvá pouhých třicet šest vteřin.

Obrázek 2: Moderátor Michal Kubal čte headliny v pořadu Události

Michal Kubal začne s první zprávou, kterou jako první oznámil i v headlinech, coţ napomáhá k lepší orientaci v dlouhém pořadu. Krach OKD byl v této relaci jedním ze dvou témat, které bylo pokryto podrobněji, se stopáţí šest a čtvrt minuty. Začít rovnou delším tématem je zajímavou strategií, dochází k příjemnému kontrastu ke krátkým titulkům na začátku. Téma bylo uvedeno čtenou zprávou zakončenou synchronem Andreje Babiše. Moderátor během čtení stál u jedné z obrazovek, na které byla fotografie z dolů a nebyl překryt obrazem aţ do té chvíle, neţ byl spuštěn synchron. Poté proběhl střih zpátky do studia, kde Kubal navázal a uvedl téměř tříminutovou reportáţ k tématu. Reportáţ obsahovala autentické záběry z dolů,

31 vyjádření zaměstnance, telefonát ze záznamu s mluvčím společnosti, která vlastní podíl v OKD, a také synchrony Andreje Babiše a předsedy odborů OKD. Zhruba uprostřed reportáţe se objevil také stand-up29 reportéra, coţ je v poslední době běţnou praxí.30 Reportáţ byla završena infografikou překrytou anychronem reportérky. Infografickou vsuvkou navázal i moderátor ve studiu po skončení reportáţe. Stál u interaktivní obrazovky a přepínal v tabulkách pomocí tabletu, který drţel v ruce. Do necelých třiceti vteřin této části se vešlo ještě další vyjádření předsedy Sdruţení hornických odborů. Poté jiţ Michal Kubal přivítal na obrazovce svého „live hosta― – ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Zatímco moderátor uvádí rozhovor, na obrazovce za ním uţ vidíme připraveného respondenta. V tu chvíli je k němu moderátor zády a aţ později se k němu otočí. Technicky je jasné, ţe druhá strana nevidí, ţe k ní moderátor stojí zády, nicméně na diváka můţe daná situace působit neobratně. To samé proběhlo totiţ i na konci – kdyţ se moderátor s Janem Mládkem loučil, uţ k němu stál zády. Velké téma je i na konci odděleno třívteřinovou znělku, stejnou, jako se objevila na začátku pořadu.

Obrázek 3: Live host Jan Mládek ve vysílání Událostí

29

Stand-up = slovo reportéra na kameru. Můţe být na začátku, uprostřed a na konci reportáţe. Dosvědčuje, ţe reportér je nebo byl na daném místě. 30 Plní roli pojítka mezi přinášenými informacemi, oţivením, případně názornou ukázkou důleţitého prostředí, objektu nebo předmětu. Dříve byl stand-up umisťován na úvod nebo na konec reportáţe (či dokonce na obě místa), dnes tento zvyk odpadá. Je to dané zkracováním stopáţe reportáţí, kde pro málo

32 Následují dvě zahraniční zprávy – reportáţ Josefa Pazderky z Kyjeva o komplikované změně ukrajinské vlády, které předchází čtená úvodní zpráva moderátora, a samostatná čtená zpráva o vízových stycích s USA a Kanadou, která má stopáţ pod třicet vteřin, přičemţ po prvních sekundách je moderátor překryt generickými záběry z letiště. Reportáţ z Ukrajiny opět obsahuje vyjádření několika kompetentních osob včetně kandidáta na premiéra Volodymyra Hrojsmana a uprostřed příspěvku je oţivujícím prvkem pohyblivý stand-up reportéra. Krátký zahraniční blok oddělí tentokrát předtočený teaser na Události, komentáře na ČT24. Jde o zajímavý prvek, který nejenţe zve ke sledování dalšího pořadu na sesterské stanici, ale také ozvláštní dělení relace. Teaser má stopáţ šestnáct vteřin a po něm následují další tři témata. Nejprve pouze půlminutová čtená zpráva o novém členu poslaneckého klubu hnutí ANO, následována čtenou zprávou a téměř dvouminutovou reportáţí na téma odškodnění pro blízké zemřelých, coţ bylo téma obsaţené i v úvodních headlinech. Všechna tři témata avizovaná v headlinech byla tím pádem zpracována během prvních deseti minut zpravodajské relace. Tento krátký blok je završen téměř minutovou čtenou zprávou o novinkách na Praţské burze s infografikou, synchronem ředitele burzy a video záběry z Burzovního paláce.

Obrázek 4: Ukázka infografiky v pořadu Události

informativní stand-upy není prostor. Navíc publiku uţ v dnešní technologicky pokročilé době není potřeba dokazovat, ţe reportér opravdu byl v místě události.

33 Oddělen od dalšího zpravodajství je opět třívteřinovou znělkou s odkazem na čt24.cz v závěru. Další blok se skládá opět ze tří témat, dvou přibliţně dvouminutových reportáţí se zahraniční tématikou (vzestup hnutí Talibán a 55. výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru) a krátkou domácí zprávou o vývoji sporu mezi ČSSD a bývalým

právníkem

Zdeňkem

Altnerem.

Uskupení

témat

v tomto bloku

pravděpodobně nemá ţádné hlubší odůvodnění. Naopak zajímavé v případě zahraničních zpráv je vypořádání se s nedostatekm vlastních vizuálních podkladů. Reportáţ o Talibánu vyuţila záběrů ze CNN Exclusive, výroční „vesmírná― reportáţ zase čerpala z archivních záznamů NASA.

Obrázek 5: Reportáţní stand-up v pořadu Události

Zprávu, kterou začíná moderátor číst potom, můţe divák nejprve vnímat jako běţnou součást zpravodajského proudu, nicméně po chvíli zjistí, ţe jde o další upoutávku, tentokrát na téma, na které dojde řada později v téţe relaci. Jde o diskuzi nad novým názvem pro Česko. Hned na to uvede Michal Kubal odlišné téma týkající se oprav na českých silnicích a přivítá ve studiu svou kolegyni Danielu Písařovicovou, která v této relaci zastává roli moderátora-reportéra a ve dvaceti vteřinách se snaţí upoutat pozornost diváků na hlavní téma úterní relace. Teprve teď následuje jiţ očekávaná třívteřinová znělka, která diváky plynule přenese k dalšímu bloku pěti domácích témat, z nichţ poslední se týká právě zkrácené verzi anglického názvu pro Českou republiku. Po znělce završené titulkem „Naše téma― ve studiu stojí opět Michal

34 Kubal a Daniela Písařovicová, která si přebírá slovo na osmiminutový blok o opravách silnic a dálnic. Dopravní téma je poskládáno z klasických ţánrů – čtených zpráv, několika reportáţí, a také předtočených vstupů reportérky Blanky Poulové, které byly namontovány mezi čtené zprávy moderátorky ve studiu, a ţivého vstupu téţe reportérky. Po skončení posledního příspěvku se uţ kamera do studia nevrací, takţe ani Daniela se s diváky nijak neloučí, proběhne pouze sekundová znělka a ve studiu uţ je opět pouze hlavní moderátor relace daného dne. Následuje poslední, nejpočetnější část relace co do příspěvků, která kombinuje serióznější i odlehčenější témata, čtené zprávy, reportáţe, četný počet synchronů i ţivý vstup. Mezi méně váţná témata patří krátká čtená zpráva o poskvrněné pověsti tureckého prezidenta německým komikem či nahlédnutí do hudebního průmyslu a krádeţí skladeb. Na konci hudební reportáţe její autor v asynchronu31 zmínil, ţe případ podrobněji sleduje ČT24, coţ je opět důkazem nikoliv rivality v tvorbě zpravodajství dvou sesterských stanic, ale jejich harmonické spolupráce. Zazní vteřinová znělka a moderátor ve studiu vypíchne dvě témata, která budou významnou součástí Událostí příštího dne, a stejná znělka upoutávku uzavře. Ještě jednou se vracíme do studia, kde se ke Kubalovi připojí na chvíli ještě sportovní moderátor Vojtěch Bernatský se čtenou zprávou poutací na Branky, body, vteřiny, které budou následovat. Michal Kubal se v přítomnosti kolegy loučí s diváky, kamera odjíţdí od moderátorů směrem nahoru a znělka s logem České televize a uvedenými webovými stránkami během čtyř vteřin uzavře hlavní zpravodajskou relaci ČT1.

31

Asynchron = slovo reportéra mimo obraz. Např. komentáře pokryté skutečnými či ilustračními obrázky.

35

Obrázek 6: Dva moderátoři ve studiu Událostí

Čtené zprávy nebyly jedna jako druhá. Některé byly celé přečtené ve studiu, aniţ by byl pouţit jiný materiál k překrytí pohledu na studio. Jiné byly doprovázeny video materiálem, který byl střiţen přes celou obrazovku, a několikrát se vyskytla i forma rozdělení obrazovky v poměru 1:2, kdy v menší části obrazu divák stále vidí mluvícího moderátora, zatímco na zbylých dvou třetinách sleduje autentické záběry váţící se k události. Veškeré záběry ve zpravodajské relaci byly autentické nebo převzaté z relevantních zdrojů, coţ je ukázkou kvalitní novinářské práce a moţností České televize k širokému pokrytí témat mnoţstvím svých redaktorů v terénu. Pouze jednou bylo v reportáţi označeno, ţe jde o ilustrační záběry. S ţánrem reportáţe pracují reportéři Události ukázkově. Výběrem záběrů dokázali vystihnout atmosféru v místě události, mluvili s kompetentními lidmi, vkládali do svých reportáţí telefonáty i přehlednou grafiku. Přibliţně polovina reportáţí obsahovala stand-upy, polovina se obešla bez nich. Některá témata sice celkově zabírají i více neţ osm minut z vysílání, nicméně reportáţ jako ţánr nikdy nepřesáhla stopáţí délku dvou a půl minut. Čistá čtená zpráva dodrţovala stopáţ do půl minuty, pokud byla doplněna o video záběry či synchrony, tak do minuty a půl.

36

Obrázek 7: Ukázka dělení obrazovky v pořadu Události

Jediné technické potíţe, a z toho plynoucí nervozitu reportérky, mohli diváci zaznamenat v posledním bloku u ţivého vstupu Ivany Malé z brněnské radnice, kdy docházelo k prodlevám ve spojení mezi studiem a druhou stranou. Kvůli tomu v několika momentech redaktorka pouze stála, dívala se do kamery (nebo letmo komunikovala s kameramanem) a čekala, neţ signál dojde do jejího sluchátka. Všichni tři moderátoři, kteří se během relace vyskytli ve studiu, vystupovali profesionálně a velmi příjemně. Přecházení mezi obrazovkami i práce s tabletem, která můţe snadno člověka rozhodit, probíhaly plynule a přirozeně. Vytknout se dá snad pouze celková délka pořadu, která je i přes četné vsuvky a dělení na hranici únosnosti.

2.2.2. Analýza pořadu Události v sobotu 16. dubna 201632 Víkendová zpravodajská relace má pro srovnání o čtyři minuty kratší stopáţ, avšak počet reportáţí je v ní vyšší neţ v Událostech pracovního dne. V sobotu 16. dubna trvala hlavní zpravodajská relace ČT1 necelé čtyřicet čtyři a půl minuty, seznámila diváky s šestadvaceti aktuálními tématy, z toho bylo patnáct reportáţí. Pořad moderoval Michal Kubal, úlohy moderátora-reportéra se zhostila tentokrát Marcela Augustová. Tato relace působí ve srovnání s tou úterní sviţněji, výběr témat se zásadněji nelišil – stále šlo převáţně o seriózní zprávy s notnou dávkou politiky,

32

Viz příloha č. 4: Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 12. 4. 2016.

37 nicméně zpracování bylo mnohdy značně emocionálnější. Svou roli zde bezpochyby hraje víkendové vysílání – diváci jsou lépe naladění a u čistě informačních zpráv by nemuseli vydrţet. Sobotní a nedělní zpravodajství můţe být tvořeno s ohledem na tento fakt, samozřejmě s uváţením tvůrčích mezí veřejnoprávní instituce. Do určité míry šlo pravděpodobně i o náhodu.

Obrázek 8: Synchronní výpověď na kameru v pořadu Události

Úvodní znělka a podoba headlinů se nijak neliší od běţné relace, jen je o pár vteřin rychlejší. Tvůrci relace opět vybrali tři podle nich nejdůleţitější témata dne: vznik úřadu pro sjednocení výběru daní a pojistného, návštěva papeţe uprchlíků na ostrově Lesbos a opakující se zemětřesení v Japonsku. Dvě ze tří jsou tentokrát zahraniční. Relaci zahájí čtená zpráva a navazující reportáţ Petra Vaška o sjednocení výběru odvodů. Do necelých dvou a půl minut se mu podařilo vměstnat dva stand-upy a šest synchronních výpovědí na kameru, které zdaleka neměly adekvátní výpovědní hodnotu. Působilo to spíš jako kompilace nepovedených výroků politiků, skrz které je reportér parodoval. Přímé výpovědí respondentů zajisté oţiví kaţdou reportáţ a přidají ji na autenticitě, nicméně v potaz se musí brát také kvalita těchto výpovědí a kaţdý zpravodaj by měl uvaţovat nad tím, jestli by nebylo lepší danou informaci spíše říci v asynchronu ve dvou větách. Úvodní reportáţ je oddělena krátkou znělkou a relace pokračuje poměrně stručným zahraničním tématem - čtenou zprávou a velmi emocionálně zpracovanou

38 reportáţi o cestě papeţe Františka na ostrov Lesbos, kde se k němu modlili bezradní uprchlíci. Proslovy papeţe nebyly přemlouvány, ale doprovázeny českým překladem v titulcích. Toto téma vystřídala neméně citlivá sociální tématika svěřování dětí do péče. Reportáţ dvou redaktorek České televize kromě vyslechnutí oficiálních činitelů ukázala závaţnost situace i na konkrétním lidském příběhu. První blok je završen půlminutovým teaserem na pořad Otázky Václava Moravce, které diváky připraví na delší část Událostí o sjezdu hnutí Starostů a nezávislých (STAN). Ta se skládá ze čtené zprávy, reportáţe Petra Vaška (který ji koncepčně pojal velmi podobně jako svou první reportáţ) a přímého přenosu hosta ve studiu (live host), čerstvě zvoleného předsedu hnutí STAN Petra Gazdíka. Stopáţ tohoto bloku činí více neţ pět minut a je opět oddělen krátkou znělkou a grafickým předělem. Kamera se vrací do studia, kde Michal Kubal popisuje zdravotní stav ukrajinské pilotky Nadi Savčenkové vězněné v Rusku. Čtená zpráva je doprovázena video záběry ze soudní síně. S dalšími informacemi ze zahraničí přichází Martin Řezníček, stálý reportér ČT ve Washingtonu. Ten pro sobotní relaci připravil opět citově náročnou reportáţ o dívce, která byla unesena skupinou Boko Haram, ale podařilo se ji utéct. Reportáţ byla téměř ve třech minutých dostatečně informačně nasycená, reportér k jejímu doplnění opět pouţil záběry z databáze CNN Exclusive. Po zprávě o protestech proti stavění hráze na Berounce, která dostala prostor i na ţivý vstup, a o mobilizaci armády, přichází obsáhlejší, navíc kulturní, téma týkající vzdělávání českých hudebních textařů. Struktura pořadu dále kopíruje svou podobu ze všedního dne, to znamená, ţe následuje upoutávka na pozdější zprávu v Událostech daného dne a upoutávka na velké téma dne s Marcelou Augustovou. Aţ po této vsuvce, přibliţně ve 22. minutě, se diváci v dvouminutové reportáţi dozvídají podrobnosti o zemětřesení v Japonsku, o kterém mluvil moderátor v úvodu. Zbytek bloku tvoří uţ jen příspěvky z Česka, například velmi krátká zpráva o vyloučení studentů ze školy na Třebešíně, reportáţ o záměru automobilky Škoda Auto vstoupit na americký trh nebo velmi povedené reportáţní zpracování jiţ tradiční akce Ukliďme Česko, které se zúčastnilo na sedmdesát tisíc dobrovolníků. Součástí reportáţe byly výstiţné záběry z dobrovolnických prací, výpověď organizátora akce nebo infografika ukazující mnoţství uklizeného odpadu. Po krátké znělce jsou ve studiu oba moderátoři, po úvodním slovu Michala Kubala si část relace převezme Marcela Augutová a odmoderuje „Naše téma― Událostí

39 – Mezinárodní den památek. V pěti a půl minutách se objeví tři čtené zprávy, dvě reportáţe z míst po celé České republice, a zajímavá infografika o památkách na prodej. Poslední, tematicky nejpestřejší blok (opět s Michalem Kubalem), se převáţně ve čtených zprávách (a třech reportáţích) věnuje ekonomickým, občansko-právním i kulturním tématům, včetně dvou bleskových zpráv o protestních akcích ve Francii a úmrtí zpěváka Stanislava Procházky. Na konec dostane prostor podpoření akce, které je Česká televize součástí. Projekt „Pomozte dětem― připomene divákům Pavla Sedliská v ţivém vstupu z charitativní akce. Mezi dvěma znělkami uslyší diváci, jaké zprávy mohou čekat v Událostech v neděli, načeţ moderátor ve studiu přivítá Petra Vichnara, který řekne pár slov k navazujícím Brankám, bodům, vteřinám. Pozorujeme snahu tvůrců víkendové relace co nejvíce zkrátit stopáţ pořadu. Dokonce i rozloučení je o dvě vteřiny rychlejší neţ ve všední dny.

2.3. Pořad Vremja na 1TV Pořad Vremja33 je hlavní zpravodajskou relací největší a nejstarší ruské televizní stanice Pervyj kanal34. První díl byl odvysílán 1. ledna roku 1968 a nahradil dva sovětské zpravodajské pořady Televizionnyje novosti35 a Estafjeta novostěj36. Ve své historii bylo Vremja několikrát přejmenováno, přesouvalo se mezi sovětskými celoplošnými stanicemi a mělo období, kdy vysílalo pouze ve všední dny, nebo naopak nevysílalo pouze v neděli. Od roku 1972 je však pořad vysílán dennodenně od devíti hodin večer, kromě 31. prosince a 1. ledna. Dne 9. května se v souvislosti se svátečním ohňostrojem vysílání pravidelně posouvá na desátou hodinu večerní. Pořad trvá ve všední dny od dvaceti do pětatřiceti minut. Součástí pořadu není speciální blok počasí ani sportu. Moderátoři, Jekatěrina Andrejeva a Vitalij Jelisejev, se v moderování kaţdý střídají po týdnu. Vţdy je tedy ve studiu jen jeden z nich. V neděli vychází speciální díl pořadu s názvem Voskresnoje „Vremja―. Běţí v průměru hodinu a půl. Jeho úkolem je shrnout nejdůleţitější události celého týdne. Moderátorkou je Irada Zejnalova. Před pořadem Vremja se ve všední dny vţdy vysílá populární talk show na sociální témata a záhy po zpravodajské relaci se zpravidla vysílají seriály, které v ruské televizi

33

Rusky „Время―, v překladu Čas Rusky „Первый канал―, v překladu První kanál, resp. První stanice 35 Rusky „Телевизионные новости―, v překladu Zpravodajská štafeta 36 Rusky „Эстафета новостей―, v překladu Televizní noviny 34

40 nemívají více neţ dvacet dílů. O pátcích a víkendech jsou to pak jiné zábavní pořady a show typu Hlas. Nejvýraznější změna ve studiu pořadu Vremja proběhla v roce 2008, kdy hlavní zpravodajská relace Prvního kanálu dostala nové, mnohem větší studio a moderní techniku, včetně kamer a velkoplošných obrazovek. Nové studio bylo tehdy prvním krokem k přechodu z analogového vysílání na digitální (1tv.ru, 2008). Poslední viditelnou změnou byl v roce 2013 nový designový moderátorský stůl a další zmodernizování obrazovek. Do studia bohuţel dosud nebyly zavedeny dotykové technologie, například ovládání grafiky na obrazovkách pomocí tabletu. Na stole u moderátora leţí kromě desek s pomocnými papíry černá klávesnice a myš, které vypadají bezúčelně, jelikoţ divák nemá šanci zahlédnout, kdy je moderátor pouţívá (veškerá grafika je vţdy vysílána přes celou obrazovku, takţe pokud moderátor v danou chvíli v infografice přepíná, není na něj u toho vidět).

2.3.1. Analýza pořadu Vremja v úterý 12. dubna 201637 První, co je potřeba ještě před analýzou zmínit, je rozdíl mezi záznamem pořadu Vremja z oficiálního kanálu na YouTube a podobou pořadu na stránkách 1tv.ru.

Obrázek 9: Úvodní grafika pořadu Vremja

Na YouTube je zveřejňován identický záznam pořadu, jaký je k vidění v televizi, zatímco na internetu je pořad rozsegmentován na jednotlivá témata, která se návštěvník 37

Viz příloha č. 5: Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 16. 4. 2016.

41 můţe postupně pouštět, ale souvislý záznam neexistuje. Navíc pro internetovou verzi se čtené zprávy natáčí zvlášť, přestoţe obrazové materiály zůstávají stejné. Dokazuje to jiné postavení kamery a hlavně jiný studiový text k témuţ tématu v televizi a na internetu. Témat je celkově více, v daném dni po sečtení všech příspěvků vychází stopáţ na téměř čtyřicet tři minut. Webový obsah je tedy tvořen moderátorem a produkčním týmem nad rámec běţného vysílání a má doplňující funkci k televizní verzi pořadu. Tato práce analyzuje verzi relace zveřejněnou na YouTube, která byla odvysílána v televizi. Vremja je kompozičně velmi jednoduché, nepouţívá teasery k segmentaci pořadu, ba dokonce ani krátké znělky mezi tématy. Při bliţším zkoumání je moţné si všimnout, ţe relace je zaloţena především na větších tématech a delších reportáţích, čtené zprávy slouţí jako můstky mezi nimi. Nutné podotknout, ţe měřítka délky zpravodajských ţánrů jsou tu jiná. Reportáţ má v průměru kolem čtyř minut, čtená zpráva do minuty. Čtené jsou převáţně doprovázeny video záběry, grafikou či synchrony, v čisté podobě se vyskytují pouze jako úvodní slovo k reportáţi. Délka příspěvků vyplývá také ze snahy informačně pokrýt více neţ jednu oblast Ruska najednou, i kdyţ se zpočátku mluví o problému v jednom konkrétním místě. Pro tak velkou zemi je mnohem těţší vyhnout se centralizovaným zprávám blízkým hlavnímu městu a mít dostatek reportérů v terénu. Ţivý vstup se v této relaci neobjevil ani jeden.

Obrázek 10: Úvodní pohled do studia pořadu Vremja

42 Stand-up se vyskytl pouze jednou, v poslední reportáţi o krymské botanické zahradě. Je to produkčně náročnější vzhledem k tomu, ţe na jedné reportáţi pracuje více redaktorů. Navíc jsou reportáţní příspěvky samy o sobě dost dlouhé a stand-upy by je zbytečně ještě více natahovaly. U kaţdé reportáţe je v boxu v pravém horním rohu uvedena lokace, kde jsou či byly záběry pořizovány. Pokud jde o ţivé vysílání, objeví se vpravo od tohoto boxu ještě jeden menší s nápisem „ţivě―. Pohyby kamery jsou aţ na kreativní řešení v úvodu a závěru (záběr přes zpravodajský velín) je také poměrně prosté. Pohled kamery se skoro po kaţdém tématu mění. Variuje převáţně ve dvou polohách, jelikoţ má moderátor k dispozici dvě obrazovky, jednu po své levici a jednu daleko za sebou ve zpravodajském velínu, která je virtuální, během relace se horizontálně pohybuje. Obě naráz jsou vidět pouze

Obrázek 11: Moderátor pořadu Vremja Vitalij Jelisejev uvádí jednu z reportáţí

na začátku relace a na jejím konci, kdy kamera zabírá studio jako celek. V průběhu relace je v polodetailu vidět vţdy jen jedna z obrazovek. Na obrazovkách se promítají autentické či ilustrační fotografie uvádějící další příspěvek a doprovázející slovo moderátora. Někdy je nějaký segment na obrazovce rozpohybovaný, například určitý bod na mapě, světla na střeše policejního auta nebo jen grafické pozadí pořadu. Hlavní zpravodajská relace televizní stanice Pervyj kanal začíná v úterý 12. dubna obvyklým objevením hodinového ciferníku na obrazovce, který odpočítává poslední vteřiny do deváté hodiny večerní. Přinese celkem dvanáct témat, z toho sedm reportáţí. Pořad startuje rovnou dvanáctivteřinovou úvodní znělkou v oranţovo-ţlutomodrých barvách, která na konci odhalí název pořadu. Poté, co odezní, hlavní znělka,

43 kamera za tlumenější hudby osm vteřin najíţdí ze shora přes zpravodajský velín aţ dopředu k moderátorovi u stolu. Tento týden, a tím pádem i dnešní relaci, moderuje Vitalij Jelisejev. Pozdraví diváky, vysloví aktuální den v týdnu a datum a začne se čtením titulků. Jejich stopáţ je poměrně nevymezená. Většina z nich se vešla do šesti vteřin, poslední má devět. Mezi kaţdým headlinem je vteřinový grafický předěl (fragment planety z úvodní znělky) s podkresovou hudbou, která v pauzách mezi titulky není nijak výraznější. Moderátor se při čtení headlinů na kameře vůbec neobjevuje, na obrazovce se střídají pouze záběry související se zmiňovanými tématy. Pokdresová hudba postupně ke konci graduje a s posledním headlinem je výrazně ukončena. Šest headlinů zabere více neţ minutu a čtvrt celkového času. Pro daný den byla vybrána tato témata: udělení řádu Hrdiny Ruska, spojení Putina s kosmickou základnou Vostočnyj, dvě nové ruské bankovky příští rok, zadrţení vojáků podezřelých z vraţdy zdravotních sester zadrţeni u finských hranic, nový turecko-německý skandál kvůli Erdoganovi a zahájení festivalu tulipánů v Krymu. Témata nastolená v headlinech jsou rozprostřena v rámci celé relace, jelikoţ je pořad poměrně krátký a obsahuje několik velkých témat, která ho dramaturgicky dělí na části, není potřeba snaţit se probrat všechna témata z úvodu v prvních deseti aţ patnácti minutách.

Obrázek 12: Ukázka infografiky v pořadu Vremja

44 První zprávou úterní relace není ta, která byla jako první avizovaná v headlinech, nýbrţ ta, která přišla do redakce jako poslední a je tedy nejaktuálnější. V tomto případě šlo o havárii vrtulníku ruských letecko-kosmických sil v Sýrii. Téměř minutová čtená zpráva byla doplněna grafikou s technickými parametry vrtulníku a načtenou citací mluvčího Ministerstva obrany, coţ je poměrně častou metodou, jak ozvučit slova respondenta, pokud se nestihl pořídit záznam osobně ani telefonicky. Teprve teď se divák dočkal prvního téměř tříminutového tématu z headlinů, které se také týká syrských událostí – ruský poručík, který zemřel při náletu v Palmiře, získal posmrtně ocenění Hrdiny Ruska. Váţe se k němu čtená zpráva a reportáţ Grigorije Jemeljanova, který pouţil oříznutou starou fotografii poručíka a nechal ji nevzhledně dosadit před pozadí se západem slunce, dále záběry z letadla a ukázky článků ze zahraničních médií.

Obrázek 13: Vysílání telefonního záznamu v pořadu Vremja

Jméno reportéra se objevilo v informačním boxu v levém dolním kraji hned na začátku reportáţe, ale není to pravidlem. Jeden reportér na reportáţ je v pořadu Vremja totiţ výjimkou, na reportáţích zde většinou pracuje tým minimálně tří redaktorů. Následuje velké, pravděpodobně hlavní téma úterního vydání – oslava 55. výročí letu prvního člověka do vesmíru. Tomu je věnováno téměř deset minut, tj. třetina relace, a bylo pokryto třemi čtenými zprávami a dvěma reportáţemi. Nejdelší z nich pak ukazovala, jak prezident Putin pomocí televizního vysílání spojil s mezinárodní posádkou vesmírné stanice a poté také s Kosmodromem Vostočnyj, kde poblahopřál

45 Valentině Těreškovové. Součástí je také čtyřminutová poměrně emocionální reportáţ o ţivotě manţelek kosmonautů. Hlavní téma od dalšího delšího příspěvku dělí čtená zpráva o zavedení dvou nových bankovek do ruské měny s video záběry a synchronem předsedkyně Centrální banky RF Elviry Nabiulinové. Hned potom následují dvě čtené zprávy a reportáţ o přípravách Vladimíra Putina na tzv. Přímou linii, pořad, ve kterém bude prezident v přímém přenosu odpovídat na dotazy ruských občanů s informacemi o tom, jak a kam mají diváci zasílat ty své. Větší téma opět střídá krátká čtená zpráva o zadrţení tří vojáků podezřelých z vraţdy zdravotních sester s video záběry z policejní stanice a pasovými fotografiemi muţů. Další čtená zpráva a reportáţ se věnuje říjnovým událostem loňského roku, a seznamují diváky se soudním verdiktem ke kauze s řidičem, který se naštval na chodce na přechodu, invalidu 1. stupně, vystoupil z auta a shodil ho do přilehlé řeky. V reportáţi byly pouţity záběry z bezpečnostních kamer a výpovědi obţalovaného i poškozeného. Relace pokračuje čtenou zprávou s video záběry, která také rozvíjí starší případ poţáru v porodnici. Poslední dva téměř čtyřminutové příspěvky byly zmíněny v headlinech, kombinace čtené zprávy a reportáţe s velmi ironickým nádechem pojednává nejprve o zrušení dílu německé TV show kvůli parodii komika na tureckého prezidenta Erdogana, a poté o výstavě padesáti tisíc tulipánů v Nikitské botanické zahradě v Krymu. Bez jakékoliv pauzy se po skončení poslední reportáţe divák ocitá opět ve studiu, kde moderátor slibuje další vývoj událostí v Nočních zprávách a oznamuje, ţe na pořad naváţe další dál seriálu Lestnica v nebesa. Proběhne střih na jinou kameru, do které se Vitalij Jelisejev loučí, načeţ se obraz začne vzdalovat a přes newsroom zmizí v závěrečné znělce s názvem pořadu v závěru. Finální blok trvá na rozdíl od toho úvodního pouze dvacet vteřin.

46

2.3.2. Analýza pořadu Vremja v sobotu 16. dubna 201638 Víkendový díl pořadu Vremja je kratší, neţ jsou díly vysílané v pracovní dny, podobně jako u Událostí. Sobotní zpravodajská relace z 16. dubna byla odvysílána v devět hodin večer a skládala se pouze z šesti témat, z nichţ tři byly reportáţe. Moderoval Vitalij Jelisejev. Grafická podoba relace zůstala naprosto stejná, nezměnila se podoba znělky, ani její délka. Malé mnoţství témat nedonutilo tvůrce ustoupit od standardního výběru šesti headlinů, které zněly přibliţně takto: Totální diktát prověřil znalosti ruštiny. Velké tání ve Vologoské oblasti. Příjmy nejvyššího vedení země. Podvodného vymahače našli podle hlasu. Sociální experiment v anglickém fotbalovém klubu.

Obrázek 14: Ukázka reportáţního záběru v pořadu Vremja s označením lokace

Relace byla zahájena příspěvkem o největší gramatické akci v Rusku s názvem Totální diktát, kde si kdokoliv můţe prověřit, nakolik ovládá ruský jazyk. Čtená zpráva a reportáţ měly dohromady stopáţ čtyři a půl minuty. Hned na to moderátor přečetl ideologickou zprávu doplněnou o video záběry, kde jsou zaměstnancům rybářského podniku po několikaměsíční prodlevě konečně vyplaceny mzdy – poté, co o svém problému řekli v Přímé linii s Vladimírem Putinem. Další zpráva pokrývá několik

38

Viz příloha č. 6: Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 16. 4. 2016.

47 sibiřských oblastí Ruska, kde začaly problémy kvůli velkému tání. Příspěvek vyuţil kromě vlastních záběrů také zdrojů z YouTube.

Obrázek 15: Záběry z tiskové konference v pořadu Vremja

I Vremja se věnovalo zemětřesení na japonském ostrově Kjúšú, jen v kratším rozsahu. Na rozdíl od Událostí se redaktoři obešli pouze čtenou zprávou se stopáţí nepatrně delší neţ třicet vteřin. Hned po negativní zprávě nastupuje téma vzbuzující naději – proběhlo fórum Moderní ruský venkov, na kterém se řešil rozvoj ruského hospodářství. Reportáţ obsahovala záběry odpovídající na konkrétní otázky, které trápí nejednoho prostého občana země. Nádech populismu měla i další zpráva, která v rozsáhlé infografice seznamovala občany s příjmy nejvyšších státních činitelů, včetně prezidenta Putina, premiéra Medveděva, významných členů vlády a parlamentu. Poslední reportáţ byla zasvěcena vymahači, který nyní čelí obţalobě za vyhroţování smrtí a můţe jít aţ na pět let do vězení. Vymáhal totiţ policistu, jehoţ hovory jsou v práci monitorovány, takţe součástí reportáţe byl i jeden z telefonních záznamů. Na závěr pozval Vitalij Jelisejev diváky ke sledování navazující talk show s Andrejem Malachovym, rozloučil se a kamera jako obvykle vykonala opačný pohyb neţ v úvodu relace, od moderátora dozadu přes newsroom, poté vlevo a nahoru do ztracena.

48

Obrázek 16: Reportáţní stand-up v pořadu Vremja

Zprávy o fotbalovém experimentu se diváci bohuţel ani po dvaceti minutách nedočkali. Pravděpodobně nešlo o záměr, ale pochybil jeden z editorů. Reportáţ k tématu je k dohledání pouze v internetové verzi pořadu.

Obrázek 17: Synchronní výpověď na kameru v pořadu Vremja

49

2.4. Komparace obou pořadů a jejich pojetí žánru reportáže Události i Vremja jsou hlavními zpravodajskými relacemi svých stanic, nicméně pojetí obou pořadů se poměrně výrazně liší, nejen svou délkou a výběrem témat a pestrostí ţánrů, ale i obecným přístupem k tvorbě pořadu. Z analýzy provedené touto prací lze konstatovat, ţe hlavní zpravodajská relace ČT1 si dává za úkol divákům poskytnout co nejvíce informací o dění v zemi a ve světě, počítaje s tím, ţe divák celý den zprávy nesledoval. Zatímco tematický výběr autorů pořadu Vremja je skoupější, pro diváky zpracovávají minimálně o polovinu méně událostí. Buď spoléhají na to, ţe diváci aktuality průběţně sledují v denních zpravodajských relacích, případně na internetu, nebo nepovaţují tolik témat za opravdu důleţitá pro celou zemi. Na následujících řádcích budou oba pořady porovnány na základě kritérií, které byly stanoveny v metodologii této práce.39 Pro základní představu o formátu pořadu je důleţité srovnat délku jednotlivých relací. Události mají ve všední dny stopáţ kolem osmačtyřiceti minut, o víkendu čtyřicet čtyři. Vremja je mnohem kratší, vysílání pracovního dne trvá kolem půl hodiny, víkendové dvacet minut. Nicméně stopáţe jednotlivých příspěvků mají opačnou tendenci. V české zpravodajské praxi má čtená zpráva do třiceti vteřin, pokud je doprovázena synchronem nebo infografikou, tak je snahou vejít se do minuty. Reportáţe jsou zřídka delší neţ dvě minuty. Ruské pojetí se zde liší – čistě čtené zprávy ze studia redaktoři vůbec nepouţívají, vţdy jsou doplněny dalšími materiály (v takovém případě mají minutu aţ minutu a půl), nebo po nich následuje reportáţ (tehdy se jejich stopáţ pohybuje kolem třiceti vteřin). Reportáţím se nebojí vymezit i pět minut z vysílacího času. Jedna konkrétní událost se totiţ málokdy týká pouze jednoho místa na území Ruska, proto na reportáţích pracují vţdy minimálně tři reportéři, kteří se snaţí pokrýt víc míst a sesbírat co nejvíce materiálů, aby mohli vytvořit příspěvek, který se bude týkat co nejvíce lidí. To je velmi odpovědná a důleţitá úloha, při rozloze země je obtíţné zpracovávat témata, která by zajímala relevantní počet diváků. S tím souvisí také fakt, ţe ţádné jiné ţánry srovnání podlehnout nemohly, jelikoţ ruská hlavní zpravodajská relace s jinými ani nepracuje.40 Reportáţ je pro Vremja stěţejním ţánrem. Součástí často bývají dlouhé záběry z tiskových

39 40

Viz kap. 2.1. Ţánrově pestřejší jsou průběţné zpravodajské stanice, například pořad Novosti.

50 konferencí a najdeme tu i investigativní prvky, kdy novináři pátrají po pravdě. České Události jsou ţánrově (a vyuţitím moderních technologií) pestřejší. Interaktivní obrazovky vyuţívají k rozsáhlejším infografikám a zařazují do relace ţivé vstupy reportérů nebo rozhovory s odborníky. Převaţujícím ţánrem je čtená zpráva ve svých nejrůznějších podobách, reportáţ je v těsném závěsu za ní. Ţánrová kreativita je v případě Událostí nutností, při takové délce pořadu a počtu témat41 by málokterý divák vydrţel u sledování relace do konce. Zajímavá je také do jisté míry subjektivní odlišnost práce s ţánry v souvislosti s konkrétními tématy. Například zemětřesení v Japonsku Rusové pokryli pouze půlminutovou čtenou zprávou s doprovodnými video záběry z místa, Češi k události natočili reportáţ téměř na dvě minuty. V opačném případě, kdyţ se informovalo o konfliktu mezi tureckým prezidentem Erdoganem a německým komikem, v Událostech se objevila jen čtená zpráva, zatímco v pořadu Vremja byla na toto téma pracována reportáţ. Televizní redakce kaţdé stanice přikládá jednotlivým zprávám jinou důleţitost, při vratkosti pojmu objektivita je to přirozené, jindy však hraje roli pouze čas, jehoţ nedostatek někdy neumoţňuje natočit k tématu obsáhlý příspěvek. Také neplatí zákonitost, ţe mezinárodní, zahraniční zpráva či zpráva s globálním dopadem dostává v relaci největší prostor. Často jsou velkými bloky a dlouhými reportáţemi pokryta naopak velmi marginální a čistě domácí témata, která se týkají bezprostředně kaţdodenního ţivota občanů (např. příspěvky na nákup zemědělské techniky či opravy silnic a dálnic). Nicméně témata v obou pořadech jsou převáţně politická nebo občansko-právní, jen s tím rozdílem, ţe v Rusku je značná část domácích politických témat zároveň spojena se zahraniční politikou. Momentálně je to dané angaţovaností Ruska v konfliktu v Sýrii a na Ukrajině (a obecně silnější zahraniční politice). Kaţdá relace ale obsahuje minimálně jeden příspěvek odlehčeného rázu, nejčastěji ke konci vysílání, coţ je celosvětově běţnou praxí a účelem je zakončit pořad, často plný nepříjemných zpráv, pozitivně. Samotné zpracování ţánrů je v obou pořadech velmi srovnatelné. Čtené zprávy jsou z hlediska struktury téměř totoţné, ty ani velký prostor k volné tvorbě nedávají. Ale i na reportáţích pracují ruští i čeští redaktoři podobně, tedy velmi profesionálně. Z kaţdé reportáţe je cítit osnova, podle které byla natočena, obsahují nejdůleţitější informace, jsou doplněny relevantními záběry a výpověďmi kompetentních osob. 41

Události se během vysílání stihnout věnovat minimálně pětadvaceti tématům. Vremja pracuje i ve všední dny s počtem maximálně dvaceti témat.

51 Specifickým ţánrem jsou headliny. Hned na začátku relace nastolí podobu a atmosféru daného vysílání. Dodrţení jejich posloupnosti v relaci je velmi důleţité pro přehlednost pořadu. Obecně platí, ţe pokud do studia na poslední chvíli nepřišla ţádná aktuálnější či naléhavější zpráva, začíná se tématem, které bylo jako první zmíněno i v headlinech. Pokud je relace kratší, jsou headlinové příspěvky rozprostřeny do celého pořadu, nebo minimálně do jeho druhé třetiny. Při delším vysílání je vidět snaha probrat témata avizovaná v headlinech co nejdříve, například v prvních deseti minutách vysílání, a poté se věnovat delším tematickým blokům. Zajímavý je kontrast v počtech headlinů vůči délce pořadu. Ruská relace pracuje s šesti headliny v půl hodině času, česká se třemi headliny ve více neţ pětačtyřiceti minutách. Grafická a zvuková forma Událostí je obecně mnohem klidnější neţ ta ruská. Úvodní znělka na ČT1 je méně vtírává a je spíše generického rázu, zatímco hudba na 1TV je výraznější, aţ naléhavější, coţ se nemusí kaţdému líbit. Graficky je český pořad světlejší, pracuje s šedou (bílou), modrou a červenou barvou. Vremja je tmavší, jeho barvami je oranţová, modrá a prvky červené. Všechny zvukové předěly jsou v Událostech doprovázeny i grafikou, v ruské relaci pouţívají k oddělování headlinů jen grafiku bez výraznějšího hudebního předělu (jen s kontinuálním hudebním podkresem) a mezi jednotlivými tématy není ani grafický ani zvukový předěl, jen krátké ticho. Jedním z posledních detailů, který odhalila tato analýza, je označení lokace. Vremja mnohem více pracuje s doplňujícími boxy přímo v reportáţích. Například místo, kde byly záběry k příspěvku pořízeny, je viditelné po celou dobu, co běţí záznam na obrazovce. Je to potřeba, zvlášť bereme-li v potaz, ţe témata mají v ruské relaci zpravidla výrazně delší stopáţ. V Událostech to zvykem není, coţ by člověka, který začne sledovat pořad uprostřed nějaké reportáţe, můţe odradit, protoţe nezná některé základní informace hned. Poslední rozdíl je ve volbě překladu pro cizojazyčné respondenty. Zatímco v Česku volí spíše titulky, Rusové řeč zahraničních osobností přemlouvají do ruštiny, podobně, jako se to dělá v rozhlase. Jak uţ bylo rozebráno v jednotlivých analýzách relací, studia, ve kterém moderátoři pracují, jsou téměř nesrovnatelná. V tomto ohledu je Pervyj kanal ještě pozadu. Moderátor v pořadu Vremja sedí sice u moderního stolu, „měnit prostředí― ve studiu pak můţe jen kameraman změnou úhlu záběru. Studio Událostí nabízí více moţností vyuţití, moderátor můţe u jedné z obrazovek nebo u kulatého stolku, nebo se těmito třemi záchytnými body libovolně pohybovat. V pořadu Vremja se střídají dva moderátoři, muţ a ţena, v pořadu Události čtyři, dva muţi a dvě ţeny. Moderuje

52 ale v obou případech jen jeden, v Událostech se druhý moderátor přidá jen na krátkou část relace. Profesionální příprava pracovníků na české i ruské stanici je zřejmá. Moderátoři i reportéři vystupují velmi reprezentativně, jsou vhodně oblečení a jejich projev je vysoké jazykové úrovně. Výběr „live hosta― do Událostí je pravděpodobně také pečlivý, jelikoţ i jejich projev je vţdy kvalitní. Dramaturgicky jsou oba pořady naprosto odlišné, nicméně jejich různé pojetí je bez potíţí obhajitelné. Česká relace je bezpochyby ţánrově pestřejší a pracuje s moţnostmi modernějšího studia. Jednotlivé zpravodajské bloky jsou od sebe zřetelně odděleny a divák má moţnost odpočinout si u upoutávek, ať uţ na jiné pořady nebo pozdější témata v té samé relaci. Hlavní zpravodajská relace 1TV je mnohem kratší a sviţnější, nemusí tudíţ vyuţívat upoutávek a jiných výrazných předělů mezi bloky. Vystačí si se střídáním kratších zpráv a reportáţí. Důraz na shrnující funkci zpráv a rychlost vyřazuje potřebu pouţívat více neţ pár základních ţánrů.

53

Závěr Cílem této práce bylo srovnat typologii a uţití televizních ţánrů v hlavních zpravodajských relacích České televize a ruské stanice Pervyj kanal. Teoretická část přiblíţila historické pozadí vzniku televizního vysílání v obou zemích, zásady, kterými se televize řídí, včetně normativního prostředí, a nakonec předloţila definice zpravodajských ţánrů uţívaných v televizi. V poslední kapitole teoretické části byly výklady obou zemí porovnány. Nejdůleţitějším bodem komparace byly televizní zpravodajské ţánry. Ze srovnání vyplynulo, ţe klíčovou roli hraje pro české i ruské televizní prostředí ţánr reportáţe. Nicméně v ruské odborné literatuře se klade mnohem větší důraz na vyjádření oficiálních činitelů, translace tiskových konferencí či delší investigativní formáty. Čeští mediální odborníci na druhou stranu rozlišují více druhů zpráv neţ ruští. Praktická část této práce měla za úkol zjistit, zdali pracovníci televize pracují s ţánry tak, jak je vyloţeno v teorii, a to pomocí komparativní analýzy hlavních zpravodajských relací obou stanic. V případě České televize podlehl analýze pořad Události, u stanice Pervyj kanal pořad Vremja. Pro tento účel bylo autorkou stanoveno deset kritérií komparace, které při analýze brala v potaz a následně podle nich v poslední kapitole praktické části pořady srovnala. Pro analýzu si vybrala dva dny, 12. a 16. dubna 2016, záměrně jeden pracovní a jeden víkendový den, aby se relace daly porovnat i z tohoto hlediska. Důleţitým rozdílem je stopáţ pořadů, kdy Události jsou o polovinu delší neţ Vremja, jednotlivé příspěvky jsou naopak kratší. Čeští i ruští teoretici povaţují za dominantní ţánr televizního zpravodajství reportáţ, v praxi se to však potvrdilo pouze v pořadu Vremja. V Událostech byla frekventovanějším ţánrem zpráva ve všech svých podobách, coţ také odpovídá teorii, kde byly formy zprávy rozebrány podrobněji neţ v ruském teoretickém výkladu. Tam se teorie také sešla s praxí, v pořadu Vremja se opravdu více dbá na slovo oficiálních činitelů, do reportáţí se přidávají části tiskových konferencí, investigativní a názorové prvky. Nejviditelnější je ale rozdíl v zázemí obou pořadů. Studio pořadu Vremja vypadá oproti Událostem velmi tradičně, ačkoliv vyuţívá vysoce kvalitních obrazovek a moderního designu moderátorského stolu. Plusem moderního virtuálního studia Událostí jsou rozhodně technologie, které program relace ozvláštní, ale můţe mít i svá úskalí. Stojící moderátoři mohou pro některé působit příliš oficiálně a divák se nemusí

54 uvolnit. Navíc fakt, ţe vidí celou postavu moderátora, a rovněţ tak studio, můţe způsobovat neţádoucí odvádění jeho pozornosti od sdělení k pozorování vzhledu lidí ve studiu či dění v něm. Velké mnoţství proslovů ve studiu tomu ještě přitěţuje. Moţná proto působí pořad Vremja sviţněji - kamera se tam na moderátorovi zastavuje mnohem méně, apeluje se na co největší počet dlouhých reportáţí. Práce měla také zhodnotit strukturu hlavních zpravodajských relací obou stanic jako celek, porovnat je a případně navrhnout, jak by se česká televizní ţurnalistika mohla srovnáním s tou ruskou obohatit. Tento předpoklad se nenaplnil podle představ autorky, jelikoţ vyšlo najevo, ţe koncept Událostí je natolik specifický, ţe kdyby například měli jeho tvůrci přebrat některou z metod tvorby pořadu Vremja, museli by spolu s tím kompletně změnit přístup ke svému pořadu. Na formální o obsahovou podobu Událostí má totiţ velký vliv paralelní existence zpravodajské stanice ČT24, která aktuální informace o dění ve světě poskytuje nepřetrţitě. Pervyj kanal ţádnou „konkurenční― zpravodajskou stanici ve svém portfoliu nemá, takţe se forma pořadu Vremja

nemusí

zásadně

lišit

od

jiných

zpravodajských

pořadů,

i

kdyţ

co do různorodosti pouţívaných ţánrů by si z ČT mohli vzít příklad. Přesto se hlavní ruská zpravodajská relace, stejně tak jako česká, nesnaţí pouze rychle a aktuálně informovat o domácích a světových událostech, ale především k nim nabízí širší kontext a hlubší analýzu. Proto je otázkou, zda je potřeba pro kaţdý díl Událostí vybírat tak velký počet témat. Moţná kdyby jejich tvůrci sníţili mnoţství příspěvků a prodlouţili stopáţe reportáţí a zpráv, dokázali by divákům nabídnout opravdu kompletní vhled do jednotlivých událostí, a tím by se odlišili od zpravodajství ČT24 ještě zřetelněji.

55

Summary The aim of the bachelor’s work was to compare the typology and use of television genres in the main news broadcasts of Czech Television and Russian Channel One. Theoretic part expounded the historic context of television broadcasting formation in both countries, principles, which television follows, including the normative setting. In the end author propounded definitions of news genres used in television. In the last chapter both interpretations were compared. As it emerged from the comparison, the key role in Russian and Czech television setting is genre of reportage. However, Russian expert literature place emphasis on official authorities’ statements, press conferences broadcasting or longer investigative formats. Czech media specialists on the other hand distinguish more news types than Russians. Applied part of the work had to ascertain, using the comparative analysis of the main news broadcasts of both channels, if the television operatives work with genres the same way it is expounded in theory. Analyzed were Udalosti of Czech Television and Vremya of Channel One. For this purpose the author set ten comparative criteria’s and chose two days, Thursday the 12th and Saturday the 16th of May. The differences were found in length of programs (Udalosti are almost two times longer than Vremya), use of genres (Vremya uses mostly reportages, Udalosti works more with different types of news), and also in design and arrangement of the studio. The secondary aim of the work was to suggest, how Czech television journalism could benefit from the comparison with Russian television journalism. It emerged, that the concept of Udalosti is that specific, that if the creators of program would adopt one of the methods of Vremya, they should have completely change their approach to the programs. The reason is, that the significant influence on the visual form and content of Udalosti has parallel existence of news channel ČT24, which offers fresh news continuously. Channel One has no ―competition‖ in its portfolio, thus its form has not to differ substantially from the other news programs, although Vremya could follow the Udalosti in variety of using genres (ex. use of live entries). Nevertheless, if journalists working in Udalosti would try to choose the fewer amount of topics and extend the length of reportages and news, they could offer their viewers complete insight into the particular topics, and thanks to that they could distinguish from ČT24 even more.

56

Pouţitá literatura Kniţní zdroje: BORECKIJ, Rudolf Andrejevič. Osnovy televizionnoj ţurnalistiki. Moskva: MGU, 1966. ISBN 5-900045-37-4. KONČELÍK, Jakub, Pavel VEČEŘA a Petr ORSÁG. Dějiny českých médií 20. století. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 310, xxxii s. příl. ISBN 978-807-3676-988. KUZNĚCOV, G.V., V. L. CVIK a A. Ja. JUROVSKIJ. Televizionnaja ţurnalistika: [učebnik]. 4. izd. Moskva: Vysšaja Škola, 2002. ISBN 52-110-4733-8. KUZNĚCOV, G.V. Tak rabotajut ţurnalisty TV. 2-e izd., prerer. Moskva: Izd-vo Moskovskogo universiteta, 2004. ISBN 52-110-4810-5. KŇAZJEV, A. A. Osnovy těljeţurnalistiki i těljereportaţa. Biškek: Izd-vo KRSU, 2001. LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. Praha: Karolinum, 2011, s. 73-89. Zpravodajství v médiích. ISBN 9788024618999. OSVALDOVÁ, Barbora a Alice TEJKALOVÁ. O reportáţi, o reportérech. Vyd. 1. V Praze: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2010, 130 s. ISBN 978802-4617-817. Elektronické zdroje: 1TV. U Pervogo kanala novaja novostnaja studija. 1tv [online] 10. 2. 2008 [cit. 28. 3. 2016] Dostupné z: https://www.1tv.ru/news/2008/02/10/196759u_pervogo_kanala_novaya_novostnaya_studiya 1TV. Vremja [online] 12. 4. 2016 [cit. 1. https://www.1tv.ru/news/issue/2016-04-12/21:00#6 https://www.youtube.com/watch?v=GP6Wb0HaXcU

5.

2016]

Dostupné z: nebo

1TV. Vremja [online] 16. 4. 2016 [cit. 1. https://www.1tv.ru/news/issue/2016-04-16/21:00 https://www.youtube.com/watch?v=nBGZMNIbSVE

5.

2016]

Dostupné z: nebo

BLESK. Blesk má nového majitele. Vydavatelství koupili Daniel Křetínský a Patrik Tkáč. Blesk [online]. 20. 12. 2013. [cit. 27. 3. 2016] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/225146/blesk-ma-noveho-majitelevydavatelstvi-koupili-daniel-kretinsky-a-patrik-tkac.html CONSULTANT. Zákon o státním jazyce Ruské federace. Consultant [online]. 5. 5. 2014 [cit. 12. 5. 2016] Dostupné z: http://www.consultant.ru/document/cons_doc_LAW_162558/

57 CONTITUTION. Ústava Ruské Federace z roku 1993. Constitution [online]. [cit. 25. 3. 2016] Dostupné z: http://www.constitution.ru/ ČERNOŠKOVÁ, Barbora. Branky, body, vteřiny 60 let. Česká televize [online]. 13. 3. 2016 [cit. 27. 4. 2016] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11451346419branky-body-vteriny-60-let/21647129403/ ČESKÁ TELEVIZE. Zákonný rámec ČT. Česká televize [online]. [cit. 27. 3. 2016] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/reklama/zakonny-ramec/ ČT24. Události věnují nejvíc prostoru politice – a diváci na to slyší. Česká televize [online]. 29. 3. 2013. [cit. 27. 4. 2016] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media/1628658-udalosti-venuji-nejvic-prostorupolitice-a-divaci-na-slysi GARANT. Zákon o masmédiích z roku 1991. Garant [online]. [cit. 25. 3. 2016] Dostupné z: http://base.garant.ru/10164247/ LIDOVKY. Babiš koupil mediální skupinu Mafra, vlastníka serveru lidovky.cz. Lidovky [online] 26. 6. 2013. [cit. 27. 3. 2016] Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/babis-koupil-medialni-skupinu-mafra-vlastnika-serverulidovky-cz-p9n-/firmy-trhy.aspx?c=A130626_161929_firmy-trhy_khu MEDIAGURU. Potvrzeno: Penta koupila Vltava-Labe-Press. MediaGuru [online]. 12. 8. 2015. [cit. 27. 3. 2016] Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2015/08/potvrzenopenta-koupila-vltava-labe-press/#.VvgUZqd97IV MINJUST. Federální seznam extrémistických materiálů. [online]. 25. 7. 2002 [cit. 12. 5. 2016] Dostupné z: http://minjust.ru/extremist-materials RACKOVÁ, Anna. Práce redaktora zpravodajské směny na ČT24. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2012. 124 s. S. 37. [cit. 27. 4. 2016] Dostupné z: http://is.muni.cz/th/363758/fss_b/Prace_redaktora_zpravodajske_smeny_CT24._23.5..p df. RFS. Stifling atmosphere for independent journalists. [online]. 20. 4. 2016. [12. 5. 2016] Dostupné z: https://rsf.org/en/russia RFS. Ever tighter grip on media in Russia, despite small rise in Index. [online]. 20. 4. 2016. [12. 5. 2016] Dostupné z: https://rsf.org/en/news/ever-tighter-grip-media-russiadespite-small-rise-index RG. Zákon o protivodějstvii ekstremistskoj dejatělnosti. [online]. 30. 7. 2002. [12. 5. 2016] Dostupné z: http://rg.ru/2002/07/30/extremizm-dok.html ROSSIJSKAJA GAZETA. Feděralnyj zakon o dějatělnosti. [online]. 30. 7. 2002. [6. http://rg.ru/2002/07/30/extremizm-dok.html

protivodějstvii ekstremistskoj 5. 2016] Dostupné z:

58 ROSSIJSKAJA GAZETA. Pjataja dolja. [online]. 30. 7. 2002. [6. 5. 2016] Dostupné z: http://rg.ru/2014/10/17/smi.html ROZHLAS. Od boje o Ostankino uplynulo 20 let. Rusko bylo na pokraji občanské války. Rozhlas [online]. 4. 10. 2013. [cit. 20. 2. 2016] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/od-boje-o-ostankino-uplynulo-20-letrusko-bylo-na-pokraji-obcanske-valky--1264541 RSF. Ever tighter grip on media in Russia, despite small rise in Index. [online] 20. 4. 2016. [cit. 8. 5. 2016] Dostupné z: https://rsf.org/en/news/ever-tighter-grip-mediarussia-despite-small-rise-index STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Události v novém kabátě? Nikoli, úplně nový nezaměnitelný pořad. Česká televize [online]. 21. 3. 2012. [cit. 27. 4. 2016] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media/1628652-udalosti-v-novem-kabate-nikoliuplne-novy-nezamenitelny-porad VÁLKOVÁ, Hana. Obleky na míru a důkladný make-up. ČT finišuje s novými Událostmi. iDnes [online] 21. 3. 2012. [cit. 27. 4. 2016] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ct-predstavila-nove-udalosti-dji/domaci.aspx?c=A120321_093159_domaci_hv VÁLKOVÁ, Hana. Události ČT se po dvou letech změní. Dostanou nové studio, moderátory ne. iDnes. [online]. 24. 2. 2014. [cit. 27. 4. 2016] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zmena-udalosti-ceska-televize-dk7/domaci.aspx?c=A140220_143911_domaci_hv SADKOV, Pavel. Kto i kak čitajet novosti na našem TV? Komsomolskaja pravda [online]. 17. 4. 2008 [cit. 27. 3. 2016] Dostupné z: http://www.kp.ru/daily/24083.3/316285/ UDÁLOSTI [online] 12. 4. 2016 [cit. 1. 5. 2016] Dostupné http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/216411000100412/

z:

UDÁLOSTI [online] 16. 4. 2016 [cit. 1. 5. 2016] Dostupné http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/216411000100416/

z:

59

Seznam obrázků Obrázek 1: Úvodní grafika pořadu Události ................................................................... 29 Obrázek 2: Moderátor Michal Kubal čte headliny v pořadu Události ............................ 30 Obrázek 3: Live host Jan Mládek ve vysílání Událostí .................................................. 31 Obrázek 4: Ukázka infografiky v pořadu Události ......................................................... 32 Obrázek 5: Reportáţní stand-up v pořadu Události ........................................................ 33 Obrázek 6: Dva moderátoři ve studiu Událostí............................................................... 35 Obrázek 7: Ukázka dělení obrazovky v pořadu Události ............................................... 36 Obrázek 8: Synchronní výpověď na kameru v pořadu Události ..................................... 37 Obrázek 9: Úvodní grafika pořadu Vremja .................................................................... 40 Obrázek 10: Úvodní pohled do studia pořadu Vremja ................................................... 41 Obrázek 11: Moderátor pořadu Vremja Vitalij Jelisejev uvádí jednu z reportáţí .......... 42 Obrázek 12: Ukázka infografiky v pořadu Vremja......................................................... 43 Obrázek 13: Vysílání telefonního záznamu v pořadu Vremja ........................................ 44 Obrázek 14: Ukázka reportáţního záběru v pořadu Vremja s označením lokace .......... 46 Obrázek 15: Záběry z tiskové konference v pořadu Vremja .......................................... 47 Obrázek 16: Reportáţní stand-up v pořadu Vremja ....................................................... 48 Obrázek 17: Synchronní výpověď na kameru v pořadu Vremja .................................... 48

60

Seznam příloh Příloha 1: Programové schéma ČT1 – duben 2016 ........................................................ 61 Příloha 2: Programové schéma 1TV – duben 2016 ........................................................ 62 Příloha 3: Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 12. 4. 2016 ................... 63 Příloha 4: Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 12. 4. 2016 .................... 64 Příloha 5: Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 16. 4. 2016 ................... 65 Příloha 6: Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 16. 4. 2016 .................... 66

61

Přílohy Příloha 1: Programové schéma ČT1 – duben 2016

ČT 1 - programové schéma duben 16 PONDĚLÍ

ÚTERÝ

STŘEDA

ČTVRTEK

PÁTEK

15:00 15:05 15:10 15:15

12:30 Sama doma

15:20 15:25

15:30 15:35 15:40

14:00 seriál Soudkyně Amy (Doktorka Quinnová)

15:45 15:50 15:55

14:45 Bakaláři (Tlusťoch od 25.4.)

16:00 16:05 16:10 16:15 16:20 16:25

15:05 seriál Kojak 15:50 seriál Hubert a Staller

16:30

12:30 Sama doma 14:00 seriál Soudkyně Amy (Doktorka Quinnová od 5.4.) 14:45 Bakaláři (Tlusťoch) 15:05 seriál Kojak 15:50 seriál Hubert a Staller

12:30 Sama doma 14:00 seriál Soudkyně Amy (Doktorka Quinnová) 14:45 Bakaláři (Tlusťoch) 15:05 seriál Kojak 15:50 seriál Hubert a Staller

12:30 Sama doma 14:00 seriál Soudkyně Amy (Doktorka Quinnová) 14:45 Bakaláři (Tlusťoch) 15:05 seriál Kojak 15:50 seriál Hubert a Staller

12:30 Sama doma 14:00 seriál Soudkyně Amy (Doktorka Quinnová) 14:45 Pošta pro tebe 15:40 Tak neváhej a toč speciál (Reportéři ČT od 15.4.)

SOBOTA

NEDĚLE

10:30 Všechnopárty (R) 11:15 seriál 12:00 Zprávy

9:45 Kalendárium 10:00 Toulavá kamera 10:30 Objektiv

12:25 Hobby naší doby

11:00 Dynastie Nováků

15:20

13:05, 14:05 Pohádka 14:15 Pro pamětníky...

12:00 Otázky Václava Moravce

15:30

Neobyčejné ţivoty Příběhy slavných Nevyj asněná úmrtí

16:45 16:50

17:00

Cestománie

Cestománie

Český film 3.4. Rozpuštěný a vypuštěný

24.4. Hodíme se k sobě, miláčku...?

17:10 17:15

Seriál

17:20

AZ kvíz

AZ kvíz

18:10 18:15

Černé ovce

Černé ovce

Černé ovce

AZ kvíz

UvR za okamţik a počasí





30.4. Supermiss

Seriál

Události v regionech




Vědomostní soutěţ




Kde domov můj?

Kde domov můj?

Kde domov můj?

Kde domov můj?

Události za okamţik a počasí





18:40 18:45

16:15 16:20 16:25 16:35 16:40 16:45 16:50 16:55 17:05 17:10 17:15

17:40 17:45 17:55

18:00 18:05 18:15 18:20 18:25

18:30 Deník Dity P.

Kluci v akci

Kouzelné bylinky




18:35 18:40 18:45

18:50 18:55

16:10

18:10

18:25 18:35

16:05

17:50

Případy detektivní kanceláře Ostrozrak

18:20

18:30

15:55

17:35

Černé ovce

18:00 18:05

15:50

17:30

17:50 17:55

15:45

17:25

Hercule Poirot

17:35 17:45

15:40

17:20

AZ kvíz

17:30 17:40

15:35

17:00

Polopatě

AZ kvíz

15:15

16:00

17.4. Sestřičky

Cestománie

17:05

17:25

14:20 Český film

10.4. Jára Cimrman, leţící, spící

16:40

Cestománie

15:10

16:30

16:35

16:55

15:05

15:25

13:05, 14:00 Pohádka

Dokument o slavné osobnosti

15:00

18:50 18:55

19:00

19:00

19:05

19:05

19:10

19:10

19:15 19:20 19:25

19:15

Události

Události

Události

Události

Události

Události

Události

19:20 19:25

19:30

19:30

19:35

19:35

19:40

19:40

19:45 19:50 19:55

19:45

BBV

BBV

BBV

BBV

BBV

BBV

BBV

20:00 20:05

20:20

Český seriál

20:25

Český cyklus

20:30 20:35 20:40

Případy 1. oddělení

20:45 20:50 20:55

zábavný pořad

Český cyklus

Pošta pro tebe 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem

3 plus 1 s Miroslavem Donutilem

Četnické humoresky

21:10 21:15 21:20 21:25

Docusoap

13. komnata

22:10 22:20 22:25

22:50

Seriál

Český film 6.4. Rozpuštěný a vypuštěný

Všechnopárty

13.4. Jára Cimrman, leţící, spící Na stopě ( R) (26. 4. není)

23:00 23:05 23:10 23:15

Na stopě

23:30

23:45 23:50 23:55

Gej zír

27.4. Hodíme se k sobě, miláčku...?

Seriál Profesionálové

Krimi seriál

Hitparáda televizní zábavy

Tagggart Seriál

23:35 23:40

Zábavný magazín

20.4. Sestřičky

23:20 23:25

20:45 20:50

21:05 21:15

Publicistický magazín

30.4. Zázraky přírody

21:20 21:25

21:30 21:35 21:45 21:50 21:55

Kriminalista

22:55

20:40

20:55

Film

Zábavný pořad

22:30

22:45

20:35

21:00

Seriál

Hercule Poirot

22:15

20:25

21:40

Máte slovo s M. Jílkovou

22:05

22:40

10.-24.4. Pět mrtvých psů (1-3)

168 hodin

22:00

22:35

9.4. Ceny Anděl + rozhodnutí

Sezóna za vodou

21:40

21:55

3.4. Díra u Hanušovic

20:30


Docusoap

21:35

21:50

20:20


21:10

Rozsudek I I (do 18.4.)

Publicistika Reportéři ČT

20:15

16.4. Na samotě u lesa

21:30

21:45

20:10

Český film

Český seriál

21:00 21:05

19:55 20:05

Zábavný pořad/ film

20:10 20:15

19:50

20:00

Seriál Seriál

Kriminálka Paříţ Kriminálka Paříţ

Motiv

Profesionálové

22:00

2.4. Grand restaurant pana Septima

Český film

9.4. Oscar

3.4. Bolero

22:20

16.4. Pomozte dětem

10.4. 7 dní hříchů

22:30

23.4. Piti piti pa

17.4. Ţelary

30.4. Velký flám

24.4. Lidice

22:05 22:10 22:15 22:25 22:35 22:40 22:45 22:50 22:55

23:00 23:05 23:10

Film 2.4. Mrtvý sníh 9.4. Špinavá hra 16.4. Jak na věc 23.4. Harry Brown 30.4. Tři dny ke svobodě

Vydáno dne 4.3.2016. Změna programu vyhrazena. Česká televize, Kavčí hory, 140 70, Praha 4, obchodní oddělení, email: [email protected], www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/reklama

23:15 23:20 23:25

Seriál

23:30 23:35 23:40

Komisař Moulin

23:45 23:50 23:55

62 Příloha 2: Programové schéma 1TV – duben 2016 1TV - Programové schéma duben 2016 PONDĚLÍ

15:00 15:05 15:10 15:15 15:20 15:25 15:30 15:35 15:40 15:45 15:50 15:55 16:00 16:05 16:10 16:15 16:20 16:25 16:30 16:35 16:40 16:45 16:50 16:55 17:00 17:05 17:10 17:15 17:20 17:25 17:30 17:35 17:40 17:45 17:50 17:55 18:00 18:05 18:10 18:15 18:20 18:25 18:30 18:35 18:40 18:45 18:50 18:55 19:00 19:05 19:10 19:15 19:20 19:25 19:30 19:35 19:40 19:45 19:50 19:55 20:00 20:05 20:10 20:15 20:20 20:25 20:30 20:35 20:40 20:45 20:50 20:55 21:00 21:05 21:10 21:15 21:20 21:25 21:30 21:35 21:40 21:45 21:50 21:55 22:00 22:05 22:10 22:15 22:20 22:25 22:30 22:35 22:40 22:45 22:50 22:55 23:00 23:05 23:10 23:15 23:20 23:25 23:30 23:35 23:40 23:45 23:50

12:00 Novosti (s titulky), 12:15 «Pusť govorjat», 13:25 «Tabletka», 13:55 «Vremja pokažetт», 15:00 Novosti (s titulky) , 15:15 «Vremja pokažet»


STŘEDA


ČTVRTEK

12:00 Novosti (s titulky), 12:15 «Pusť govorjat», 13:25 «Tabletka», 13:55 «Vremja pokažet», 15:00 Novosti (s titulky) , 15:15 «Vremja pokažet» (14.4. 12:00 Přímá linie s Vladimírem Putinem, 15:40 Novosti (s titulky))

PÁTEK

SOBOTA

NEDĚLE 3.4. 13:45 Vladimir Samojlov, Michail Pugovkin, Zoja Fjodorova ve filmu «Svaťba v Malinovke», 10.4. 13:40 «DOstojanije REspubliki: Alla Pujačjova», 17.4. 12:40 «Obnimaja něbo». Seriál. 7.-9. díl, 24.4 13:30 Lev Prygunov v dobrodružném filmu «Traktir na Pjatnickoj»

12:00 Novosti (s titulky), 12:15 «Pusť govorjat», 13:25 «Tabletka», 13:55 «Vremja pokažetт», 15:00 Novosti (s titulky) , 15:15 «Vremja pokažet» Premiéra dokumentárního filmu. «Puť Christa»

«Mužskoje/ Ženskoje»

«Najedině so vsemi». Pořad Julie Menšovové





«Mužskoje/ Ženskoje» (14.4 16:00 - 18:00 «Vremja pokažet»)

«Mužskoje/ Ženskoje» (14.4 16:00 - 18:00 «Vremja pokažet»)

«Najedině so vsemi». Pořad Julie Menšovové(14.4 16:00 18:00 «Vremja pokažet»)

«Ždi měnja»

«Kto chočet stať milioněrom?» s Dmitrijem Dibrovym

3.4. Daniil Strachov a Viktorija Tolstoganova v seriálu «Obnimaja něbo», 10.4. 15:35 Seriál «Obnimaja něbo». 4., 5. a 6. díl, 17.4. od 15:50 Premiéra. «Mně nravitsa… Alla Pugačjova» + 16:50 «DOstojanije REspubliki: Alla Pugačjova», 24.4. «Obnimaja něbo». Seriál. 10.-12. díl

Večernije novosti (s titulky) Večernije novosti (s titulky)

Večernije novosti (s titulky)



Večernije novosti (s titulky) «Ugadaj melodiju»

«Davaj poženimsia!»




«Čelověk i zakon» s Aleksejem Pimonovym

«Без страховки» (16.4 od 19:00 Праздничный концерт к Дню космонавтики)

«Pusť govorjat» s Andrejem Malachovym




«Pole čuděs»

«Vremja»

«Vremja»

«Vremja»

«Vremja» (7.4. do 21:55)

«Vremja» (15.4 do 21:45)

«Клуб Веселых и Находчивых». Высшая лига. Третий четвертьфинал

«Vremja»

Voskresnoje «Vremja». Informačně-analytický pořad «Segodňa večerom» (2.4. do 22:45, 30.4 do 23:30) «Lestnica v něběsa». Seriál. Od 18.4. Premiéra. Olga Pogodina v seriálu «Margarita Nazarova»

«Lestnica v něběsa». Seriál. Od 19.4. Premiéra. Olga Pogodina v seriálu «Margarita Nazarova»

«Lestnica v něběsa». Seriál. Od 20.4. Premiéra. Olga Pogodina v seriálu «Margarita Nazarova»

(7.4. od 21:55) «Lestnica v něběsa». Seriál. Od 20.4. Premiéra. Olga Pogodina v seriálu «Margarita Nazarova» (7.4. do 00:05)

«Golos. Děti». Finále

«Podmoskovnyje večera» (2.4. 22:45-0:20 Premiréa. Film Stanislava Govoruchina «Koněc prekrasnoj epochi», 30.4. 23:302:20 Pascha Christova. Přímý přenos bohoslužby z Chrámu Krista Spasitele)

«Večernij Urgant». Anton Komolov

23:55

ÚTERÝ





9.4 Jody Foster, Antony Hopkins v thrilleru «Mlčení jehňátek» 16.4. Premiéra. Ethan Hawke ve filmu «Good Kill», 23.4. К 125. výročí skladatele. Premiéra «Prokofjev naš»

«Čto? Gdě? Kogda?» Finále jarní série her

3.4. Forest Whitaker ve filmu «Poslední král Skotska», 4.10. od 23:40 Historický film «Kronštadt 1921». 1. díl, 17.4. + 24.4 23:55 Premiéra «Konštadt 1921». 2. díl

15:00

15:05 15:10 15:15 15:20 15:25 15:30 15:35 15:40 15:45 15:50 15:55 16:00 16:05 16:10 16:15 16:20 16:25 16:30 16:35 16:40 16:45 16:50 16:55 17:00 17:05 17:10 17:15 17:20 17:25 17:30 17:35 17:40 17:45 17:50 17:55 18:00 18:05 18:10 18:15 18:20 18:25 18:30 18:35 18:40 18:45 18:50 18:55 19:00 19:05 19:10 19:15 19:20 19:25 19:30 19:35 19:40 19:45 19:50 19:55 20:00 20:05 20:10 20:15 20:20 20:25 20:30 20:35 20:40 20:45 20:50 20:55 21:00 21:05 21:10 21:15 21:20 21:25 21:30 21:35 21:40 21:45 21:50 21:55 22:00 22:05 22:10 22:15 22:20 22:25 22:30 22:35 22:40 22:45 22:50 22:55 23:00 23:05 23:10 23:15 23:20 23:25 23:30 23:35 23:40 23:45 23:50

23:55

63 Příloha 3: Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 12. 4. 2016

Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 12. 4. 2016 Čas vysílání: Délka: Počet témat M oderuje:

19:00 48:08:00 28 (12 reportáţí) Michal Kubal ŽÁNR

krátká znělka HDL krátká znělka HDL krátká znělka HDL dlouhá znělka ST ST: čtená zpráva se synchronem ST: čtená zpráva reportáţ grafika + synchron live host krátká znělka ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s video záběry teaser (předtočený) ST: čtená zpráva s grafikou ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s grafikou, synchronem a video záběry

Legenda: zkratka význam HDL headline ST studio TÉM A

0:03 Záchrana OKD Nová ukrajinská vláda Peníze pro pozůstalé přivítání Budoucnost OKD Jednání o záchraně OKD Jednání o záchraně OKD Hospodaření NWR Rozhovor s Janem Mládkem Ukrajina sloţitě mení vládu Ukrajina sloţitě mení vládu Vízové styky s USA a Kanadou Azyl v Evropě přidělovat centrálně Nový člen poslaneckého klubu hnutí ANO Jak odškodnit za smrt blízkého? Jak odškodnit za smrt blízkého?

Novinky na Praţské burze krátká znělka ST: čtená zpráva Hnutí Talibán na vzestupu reportáţ Hnutí Talibán na vzestupu ST: čtená zpráva s vido záběry, mrtvým telefonátem a synchronem Spor ČSSD vs. Altner ST: čtená zpráva 55 let od letu Jurije Gagarina do kosmu reportáţ 55 let od letu Jurije Gagarina do kosmu ST: čtená zpráva/teaser Dále uvídíte: Jak by svět měl říkat Česku? ST: čtená zpráva host ve studiu krátká znělka ST: čtená zpráva s video záběry a synchrony ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva se synchrony ST: čtená zpráva reportáţ krátká znělka ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s grafikou a vstupy reportéra ST: čtená zpráva ţivý vstup ST: čtená zpráva reportáţ krátká znělka ST: čtená zpráva s video-záběry a sychrony ST: čtená zpráva ţivý vstup s video záběry a synchronem ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s video záběry ST: čtená zpráva ţivý vstup se synchrony ST: čtená zpráva se synchrony a ilustračními záběry ST: čtená zpráva reportáţ krátká znělka ST: čtená zpráva/teaser krátká znělka ST: čtená zpráva ST dlouhá znělka

STOPÁŽ

Kolony a objíţďky: noční můra řidičů Kolony a objíţďky: noční můra řidičů

Dozvuky návštěvy čínské delegace Rychlejší pomoc handicapovaným Rychlejší pomoc handicapovaným Nosiči a Veleslavínu zůstanou Nosiči a Veleslavínu zůstanou Českem projede americký konvoj Nový název pro Českou republiku? Nový název pro Českou republiku? Opravy silnic a dálnic Opravy silnic a dálnic Opravy na D1 Opravy D1 na Vysočině Opravy D1 na Vysočině Zdrţení při stavbě silnic Zdrţení při stavbě silnic

0:05 0:01 0:05 0:01 0:05 0:10 0:06 0:23 3:06 0:27 2:18 0:03 2:13 0:23 0:16 0:29 1:59

POZNÁM KA na konci titulek „Události”

Celkem 0:36

hlavní znělka pořadu jméno pořadu, den, hodina, představení moderátora vysvětlení kauzy a vyjádření Andreje Babiše redakce a reportérka Vendula Horníková prodeje a ceny uhlí, předseda Sdruţení hornických odborů Jan Mládek na konci titulek „Události” úvod reportér Josef Pazderka, Kyjev Upoutávka na Události, komentáře grafika s počty zástupců jednotlivých klubů ve Sněmovně

0:51

reportér Ondřej Šnajdr moderátor přepíná v grafice na tabletu u obrazovky, synchron ředitele burzy, záběry z prostor burzy

0:03

na konci odkaz na čt24.cz

2:05

reportérka Milada Migrátová

0:58

0:03

pohyb moderátora mezi obrazovkami reportérka Radka Zítková, záběry od NASA upoutávka na pozdější zprávu v Událostech daného dne upoutávka na velké téma Událostí daného dne moderátorka Událostí Daniela Písařovicová na konci titulek „Události”

1:17

Miroslav Kalousek, Milan Chovanec, Miloš Zeman

2:02 0:17 0:28

2:38 1:54 0:56 2:22 0:03 0:22 2:31 1:29 1:19 2:28

reportérka Tereza Stárková reportéři Radovan Stoklas, Pavel Šetr ministra obrany, mluvčí Gen. Štábu Armády ČR reportér Ivan Lukáš na konci titulek „Naše téma”: moderuje Daniela Pískařovicová uvedení tématu, předání slova od Kubala Pískařovicové reportér Jan Beránek grafika ovládaná tabletem u obrazovy střídavě s předtočenými vstupy reportérky z D1 reportérka Blanka Poulová reportéři Zuzana Tejnická, Pavel Cyprich

0:01 Návštěva rakouského prezidenta v Česku Krize na brněnské radnici

1:00

prezident Fischera, premiér Sobotka

1:54 Krize na brněnské radnici Protesty ve Washingtonu Protesty ve Washingtonu Turecký prezident brání svou pověst Obnova chaty Libušín Obnova chaty Libušín Peníze na odborníky pro školy Spor o slavnou skladbu Spor o slavnou skladbu ČSSD vs. Altner, Jednání EU s Tureckem Sport: Čeští hokejisté odleděli do Švýcarska rozloučení

Celkem 6:16

2:10

redaktorka Ivana Malá, vyjádření radního města Brna pohyb moderátora od obrazovky ke stolku reportér Martin Řezníček

0:23 1:19 0:58 2:37 0:01 0:16 0:01 0:25 0:06 0:04

reportér Luboš Dostál ministyně školství, místopředsedkyně školského výboru reportérka Pavla Sedliská, záběry od BBC poutání na zprávy dalšího dne upoutávka na Branky, body, vteřiny; předání slova Vojtěchu Bernatskému „Z Událostí všechno, zítra v 7 opět na viděnou.” na konci logo ČT a web

Celkem 8:15

64 Příloha 4: Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 12. 4. 2016

Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 12. 4. 2016 Čas vysílání: Délka: Počet témat M oderuje: ŽÁNR dlouhá znělka záběr studiem k moderátorovi ST zvukový předěl HDL krátká znělka HDL krátká znělka HDL krátká znělka HDL krátká znělka HDL krátká znělka HDL zvukový předěl ST: čtená zpráva s grafikou a asynchronem ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva ST: čtená zpráva

21:00 30:37:00 12 (7 reportáţí) Vitalij Jelisejev


přivítání Poručík Prochorenko dostal řád Hrdiny Ruska Putin se spojil s Kosmickou základnou Vostočnyj Příští rok se v Rusku objeví dvě nové bankovky Vojáci podezřelí z vraţdy zdravotních sestřiček zadrţení u finských hranic Nový turecko-německý skandál kvůli Erdoganovi V Krymu byl zahájen festival tulipánů

V sýrii havaroval vrtulník ruských letecko-kosmických sil Voják, který zahynul v Palmiře, dostal řád Hrdiny Ruska Voják, který zahynul v Palmiře, dostal řád Hrdiny Ruska 55 let od prvního letu člověka do vesmíru 55 let od prvního letu člověka do vesmíru

reportáţ ST: čtená zpráva s video záběry

55 let od prvního letu člověka do vesmíru Oslavy Dne Kosmonautiky

ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s video záběry a synchronem

O blízkých kosmonautů O blízkých kosmonautů

ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s grafikou ST: čtená zpráva s video záběry a fotografiemi ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s video záběry ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva reportáţ ST ST odjezd kamery od moderátora dlouhá znělka

STOPÁŽ 0:12 0:08 0:07 0:01 0:06 0:01 0:06 0:01 0:06 0:01

POZNÁM KA na konci titulek „Vremja” pozdrav, datum a úvedení headlinů obrazově skok rovnou na HDL grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres

Celkem 1:17

0:07 0:01 0:05 0:01 0:09 0:01 0:51 2:41

grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres obrazově skok rovnou do S T technické parametry vrtulníku, načtená citace mluvčího Ministerva obrany reportér Grigorij Jemeljanov

5:20

změna kamery reportéři Ilja Kostin, Kiril Zotov a Olga Merkulova; Putin kontaktuje mezinárodní vesmírnou posádku pomocí televizního vysílání „telemost”, a poté stejným způsobem Kosmodrom Vostočnyj

0:23

na zprávě pracovali 4 redaktoři

3:56

reportérka Jekatěrina Berezovskaja

Dvě nové bankovky v Rus ku od příštího roku Přípravy na Přímou linii s Vladimírem Putinem Přípravy na Přímou linii s Vladimírem Putinem Přípravy na Přímou linii s Vladimírem Putinem Tři vojáci podezřelí z vraţd zdravotních sester zadrţení v oblasti finských hranic Řidič, který v říjnu shodil chodce do řeky, dostal mírnější trest Řidič, který v říjnu shodil chodce do řeky, dostal mírnější trest Pokračování případu poţáru v porodni ci Dnešní díl TV show německého komika zrušen Dnešní díl TV show německého komika zrušen 50 000 tulipánů v Nikitské botanické zahradě 50 000 tulipánů v Nikitské botanické zahradě

0:58

předsedkyně Centrální banky Elvira Nabiulina

3:07

na reportáţi pracovali 4 redaktoři doslov a dodatečné informace k zasílání dotazů na prezidenta

0:44

záběry z policejní stanice a pasové fotografie podezřelých

Co bude následovat rozloučení

0:06

Další vývoj v nočních zprávách; teď pokračování seriálu Schody do nebe

0:03 0:04 0:07

změna pohledu kamery

2:37

na reportáţi pracovali 4 redaktoři

0:44 3:39 3:44

na reportáţi pracovali 3 redaktoři, záběry z ZDF a YouTube na reportáţi pracovali 3 redaktoři, stand-up

od začátku titulek „Vremja”

Celkem 9:39

65 Příloha 5: Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 16. 4. 2016

Struktura zpravodajské relace Události na ČT1 dne 16. 4. 2016 Čas vysílání: Délka: Počet zpráv: M oderuje: ŽÁNR krátká znělka HDL krátká znělka HDL krátká znělka HDL dlouhá znělka ST ST: čtená zpráva

19:00 44:29:00 26 (15 reportáţí) Michal Kubal


Výběr daní a pojistného Papeţ mezi uprchlíky Zemětřesení v Japonsku přivítání Sjednocení výběru daní a pojistného

reportáţ krátká znělka ST: čtená zpráva

Sjednocení výběru daní a pojistného

reportáţ čtená zpráva s grafikou reportáţ teaser (předtočený) ST: čtená zpráva reportáţ live host krátká znělka ST: čtená zpráva s video záběry ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s grafikou

Papeţ František navštívil Lesbos Svěření detí do péče Svěření detí do péče

ţivý vstup se synchrony

Protesty proti hrázi na Berounce

krátká znělka ST: čtená zpráva s video záběry a načtenou citací ST: čtená zpráva

STOPÁŽ POZNÁM KA na konci titulek „Události” 0:02 0:04 0:01 0:05 0:01 0:05 hlavní znělka pořadu 0:09 Dobrý večer, právě začaly sobotní události 0:02 2:58

reportér Petr Vašek; 3 stand-upy, 2 infografiky nákladů,6 synchronů, archivní záběry z jednání vlády; záběry z inkasních míst a elektronické podatelny

0:02

na konci titulek „Události”

1:13

reportérka Veronika Pitrová; záběry z návštěvy papeţe, z detenčních táborů, synchron papaeţe, dobrovolnice a obyvatelky na ostrově Lesbos infografika o svěřování dětí reportérky Blanka Konvandová, Tereza Stárková

0:29

Upoutávka na Otázky Václava Moravce

Papeţ František navštívil Lesbos

Volební sjezd hnutí STAN Volební sjezd hnutí STAN Rozhovor s Petrem Gazdíkem Zdravotní stav Nadi Savčenkové Dívky v zajetí Boko Haram Dívky v zajetí Boko Haram Protesty proti hrázi na Berounce

2:24 2:39 0:02 0:26

reportér Petr Vašek; 2 stand-upy, 7 synchronů, záběry ze sjezdu Petr Gazdík (čerstvě znovuzvolený předseda hnutí STAN) na konci odkaz na čt24.cz záběry ze soudní síně

2:41

reportér Martin Řezníček; záběry mj. ze CNN Exclusive

0:35 1:12 0:02

Mobilizace armády Přípravy příštích českých textařů

0:25 2:11

reportáţ krátká znělka ST: čtená zpráva/teaser krátká znělka ST: čtená zpráva host ve studiu krátká znělka ST: čtená zpráva

Přípravy příštích českých textařů

reportáţ

Další zemětřesení v Japonsku Vyloučení studentů ze školy na Třebešíně Dohady o sloupy vysokého napětí Dohady o sloupy vysokého napětí Škoda Auto na americkém trhu? Škoda Auto na americkém trhu? Odškodnění za výbuchy ve Vrběticích Dobrovolníci uklízeli Česko

ST: čtená zpráva s video záběry ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtená zpráva s grafikou ST: čtená zpráva

Škoda Auto v Americe Mezinárodní den památek Mezinárodní den památek

kamera odjíţdí od moderátora nahoru reportérka Tereza Radváková, segmenty z 5 hudebních klipů, 2 synchrony, záběry z Jeţkovy konzervatoře

1:54

reportérka Blanka Závitkovská, záběry z místa, z japonské TV, policejních kamer, synchron oběti a premiéra Japonska

0:16

záběry školy přechod moderátora od obrazovky dopředu ke stolku reportéři Kristina Vrkočová, Josef Kvasnička

upoutávka na velké téma Událostí daného dne moderátorka Událostí Marcela Augustová na konci titulek „Události”

Celkem 0:35

Další zemětřesení v Japonsku

2:03 1:35 0:24 2:02

Mezinárodní den památek

0:02 0:20

reportáţ ST: čtená zpráva s grafikou a video záberěm ST: čtená zpráva reportáţ krátká znělka ST: čtená zpráva

Mezinárodní den památek

2:01

reportáţ

Přehled o hospodaření politických stran Protesty ve Francii Česká pomoc při záchraně památek v Mosulu Česká pomoc při záchraně památek v Mosulu ČOI řeší spory zákazníků a obchodníků ČOI řeší spory zákazníků a obchodníků Zemřel Stanislav Procházka Pomozte dětem Pomozte dětem

ST: čtená zpráva/teaser krátká znělka ST: čtená zpráva ST dlouhá znělka

na konci titulek „Události” záběry z vojenského cvičení, načtená citace náčelníka Generálního štábu Josefa Bečváře

na konci titulek „Dále uvidíte” upoutávka na pozdější zprávu v Událostech daného dne

Dobrovolníci uklízeli Česko

ST: čtená zpráva ţivý vstup krátká znělka

Celkem 5:03

reportér Pavel Pavlas; synchrony: starostka Roztok, min. ţivot. prostředí Richard Brabec, obrazovka 1:2

0:02 0:08 0:01 0:08 0:10 0:02

reportáţ krátká znělka ST: čtená zpráva

ST: čtená zpráva s video záběry ST: čtená zpráva reportáţ ST: čtná zpráva reportáţ ST: čtená zpráva

Celkem 0:33

Soukromé památky v havarijním stavu Soukromé památky v havarijním stavu Soukromé památky v havarijním stavu

reportér Jan Černý, archivní záběry, záběry ze závodu Škoda infografika s částkami odškodného reportérky Markéta Radová, Barbora Ţitková; záběry z úklidu skládky, synchrony: organizátor akce Ukliďme Česko, dobrovolníci; infografika: mnoţství sesbíraných odpadků

1:07

na konci titulek „Naše téma”: moderuje Marcela Augustová uvedení tématu, předání slova od Kubala Augustové reportér Přmysl Šrámek a redakce, záběry a synchrony a 2 stand-upy z několika hradů infografika s počty poškozených památek, fotografie památek a ukázka z filmu Černí Baroni a grafika s památkami na prodej

1:59

reportéři Radovan Daněk, Kateřina Ciborová

0:01 Přehled o hospodaření politických stran 2:28

reportérky Anna Chudobová, Zuzana Smiešková, záběry z NKÚ, mrtvý telefonát, synchrony představitelů politických stran

0:19

záběry z demonstrace na paříţském náměstí Republiky

2:01 1:58

reportéři Zdeněk Minařík, Kateřina Poláková reportéři Veronika Kinčlová, Martin Donát

0:13 1:55

reportérka Pavla Sedliská, obrazovka 1:2

0:01 odvolání prezidentky Rousseffové, vystavení Madony zlatokorunské

0:20

poutání na zprávy dalšího dne

Sport: České tenisky bojují o finále FED Cupu rozloučení

0:01 0:25 0:04 0:03

upoutávka na Branky, body, vteřiny; předání slova Petru Vichnarovi „Na Branky se dívejte, na Události zítra nazapomeňte.” na konci logo ČT a web

Celkem 5:36

66 Příloha 6: Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 16. 4. 2016

Struktura zpravodajské relace Vremja na 1TV dne 16. 4. 2016 Čas vysílání: Délka: Počet témat: M oderuje: ŽÁNR dlouhá znělka záběr studiem k moderátorovi ST zvukový předěl HDL krátká znělka HDL krátká znělka HDL krátká znělka

21:00 19:59:00 6 (3 reportáţe) Vitalij Jelisejev


přivítání Totální diktát prověřil znalosti ruštiny Velké tání ve Vologoské oblasti Příjmy nejvyššího vedení země

HDL krátká znělka HDL zvukový předěl ST: čtená zpráva

Podvodného vymahače našli podle hlasu

reportáţ

Totální diktát si napsalo přes 150 000 lidí

ST: čtená zpráva s video záběry a synchronem

Sociální experiment v anglickém fotbalovém klubu

STOPÁŽ 0:12 0:08 0:07 0:01 0:05 0:01 0:07 0:01 0:06 0:01 0:07 0:01 0:06 0:01

POZNÁM KA na konci titulek „Vremja” pozdrav, datum a úvedení headlinů obrazově skok rovnou na HDL grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres grafický předěl, zvukově pouze kontinuální podkres obrazově skok rovnou do S T

Totální diktát si napsalo přes 150 000 lidí 4:31

reportérka Jelena Makarova + 4 další; záběry z lodě, letadla, učeben; synchrony osobností, kteří diktát diktovali; synchon autora diktátu a jedné z organizátorek akce

Zaměstnancům rybářského podniku konečně vyplatili mzdy

0:53 1:32

záběry z rybářského podniku, synchron gubernátora Sachalinské oblasti vlastní záběry a videa z YouTube - Vologodská, Omská, Tjuměnská oblast a Ural mapa Japonska, vlastní materiály a záběry z japonské televize

ST: čtená zpráva

Velké tání ve Vologodské oblasti Zemětřesení na Japonském ostrově Kjúšú O rozvoji hospodářství na fóru Moderní ruský venkov

reportáţ

O rozvoji hospodářství na fóru Moderní ruský venkov

ST: čtená zpráva s grafikou ST: čtená zpráva

Příjmy nejvyššího vedení země Vymahači hrozí za vyhroţování smrtí pětiletý trest

reportáţ

Vymahači hrozí za vyhroţování smrtí pětiletý trest

ST ST odjezd kamery od moderátora dlouhá znělka

Co bude následovat rozloučení

ST: čtená zpráva s video záběry ST: čtená zpráva s video záběry

0:32 5:33 2:01 3:19 0:06 0:03 0:04 0:07

reportér Roman Ponamarjov + 3 další; záběry z farmy, synchron majitelky farmy, záběry z fóra, stand-up, synchron Dmitrije Medvěděva informační tabulky s veřejně dostupnými údaji o příjmech prezidenta, premiéra, nejvyšších členů vlády a parlamentu reportérka Jelena Pič + 2 další; záběry z cely, policejní telefonní záznam, stand-up, záběry z call-centra podvodné vymahačské firmy nyní talk show Dnes večer s Andrejem Malachovem, hostem bude Vladimir Prisňakov změna pohledu kamery od začátku titulek „Vremja”

Celkem 1:07

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents