UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Instutut ekonomických studií

Jan Kvaček

Poptávka po cigaretách v České republice a výnosnost spotřební daně z cigaret diplomová práce

Praha 2011

1

Autor práce: Jan Kvaček Vedoucí práce: PhDr. Martin Gregor, PhD.

Rok obhajoby: 2011

2

Bibliografický záznam

KVAČEK, Jan. Poptávka po cigaretách v České republice a výnos spotřební daně z cigaret. Praha, 2011. XX s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Martin Gregor, PhD.

3

Abstrakt: Tato práce se zabývá poptávkou po cigaretách v České republice a výběrem spotřební daně z cigaret. Cílem práce je přiblížit populaci kuřáků v České republice a nalézt vhodný způsob zmapování jejího ekonomického chování. Práce ukazuje vývoj spotřeby cigaret, trhu s cigaretami a jejich dostupnost v posledních dvaceti letech. Mapuje spotřebu cigaret českými domácnostmi. Výstupem je ověření racionality českých spotřebitelů cigaret a výpočet jejich cenové elasticity. V návaznosti na tyto skutečnosti je zkoumán mechanismus výběru spotřební daně a prostor pro její zvýšení. V práci jsem došel k závěru, že cigarety jsou v České republice dostupnější, než tomu bylo před dvaceti lety. Čeští kuřáci se ukázali jako neuvažující budoucí důsledky svého chování a jako silně cenově neelastičtí. Cenová elasticita byla odhadnuta na hodnotu -0,2. Současná výše spotřební daně cigaret je vzhledem k nízké cenové elasticitě a rostoucí kupní síle považována z hlediska maximalizace objemu vybrané daně za nedostatečnou.

Klíčová slova: Spotřební daň z tabáku, kouření, cigarety, tabák, racionalita spotřebitele, spotřeba tabáku domácnostmi, ceny cigaret.

4

Abstract: This thesis addresses to the cigarette demand and excise tax on cigarettes in the Czech Republic The aim is to describe behavior of smokers and especially their reaction to the changes in price of cigarettes. Data for household spending are used for this purpose. First part of this thesis is dedicated to description of the cigarette market and socio-demographic characteristics of smokers. Second part concerns with question whether smokers are rational or myopic and how price elastic is their behavior. Then the rest of the thesis describes excise tax payment mechanism and analyzes excise duty incomes. The thesis finds that cigarettes are more affordable these days than in the beginning of 90’s. Czech smokers do not fully realize future impact of their behavior and they seem to be very inelastic witch respect to price. The price elasticity was estimated on value -0.2. Given low price elassticitty and increasing purchasing power, the current cigarette excise tax is considered to be too low.

Keywords: Excise tax on tobacco, Smoking, Cigarettes, Tobacco, Rational addiction, tobacco consumption of households, Cigarette prices

5

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne

Jan Kvaček

6

Obsah: 1. Úvod

8

2. Dostupná data o spotřebě cigaret v České republice

11

3. Prevalence kouření v České republice

15

3.1. Metodika Státního zdravotního ústavu

15

3.2. Rozložení kuřáků v populaci

17

3.3. Chování kuřáků

20

3.4. Kuřáci v české populaci – shrnutí

24

4. Legálně prodané cigarety v České republice

25

4.1. Pohled skrze údaje ČSÚ

25

4.2. Pohled skrze údaje za rodinné účty

29

5. Poptávka po cigaretách v české republice

35

5.1. Teoretická stránka modelování poptávky po cigaretách

36

5.2. Analýza poptávky po cigaretách

49

5.3. Odhad cenové elasticity poptávky po cigaretách

58

6. Výběr a mechanismus spotřební daně z cigaret 7.

60

6.1. Problematika černého trhu

63

Závěr

67

Použitá literatura

69

7

1. Úvod

Tabák a obzvlášť cigarety jsou velmi citlivým a aktuálním společenským tématem dnešního světa. Vedle alkoholu je nikotin jednou ze dvou návykových látek, které jsou běžně legálně užívány v celém západním světě. Vzhledem k závažným zdravotním důsledkům, které kouření způsobuje a zároveň vzhledem k faktu, že kuřák negativně ovlivňuje své okolí, stal se boj proti tabáku fenoménem konce dvacátého století a začátku nového tisíciletí. Ve většině rozvinutých zemí jsou přijímána nejrůznější protitabáková opatření. Ty nabývají velmi různorodou podobu, od samotného zvyšování spotřební daně, omezení způsobu prodeje cigaret na minimálně jednu krabičku po dvaceti kusech a zákaz prodeje „kusovek“ a pevného stanovování cen pro celý trh. Další úroveň boje je dnes již do očí bijící informování společnosti o důsledcích kouření zvláště formou nápisů na krabičkách, či v některých zemích jako například Austrálii dokonce formou obrázků orgánů napadených nádorovým onemocněním. V neposlední řadě se mnoho zemí uchyluje k zákazům kouření ve veřejných prostorách, restauracích a barech, na pracovištích a podobně. Ve své bakalářské práci1 jsem se před třemi lety věnoval dopadu kouření na veřejný rozpočet České republiky. Cílem bylo odhadnout především výši nákladů na léčbu nemocí připsatelných kouření a položit je proti ziskům ze spotřebních daní a úsporám důchodového systému získaným skrze předčasná úmrtí přiřknutelná kouření. Ve své práci jsem tehdy dospěl k závěru, že jsou-li kuřáci dostatečně silní a naděje dožití v dostatečně vysoká, jsou kuřáci pro ekonomiku v celkovém saldu výděleční. Bakalářská práce ovšem neobsahovala důkladnou analýzu poptávky po cigaretách a s ní spojený odhad cenové elasticity kuřáků. Této dle mého názoru stěžejní tématice je věnována následující práce. Již při tvorbě práce bakalářské jsem došel k závěru, že spotřební daň z cigaret je nastavena na zbytečně nízké úrovni. Nebyl jsem ale svou domněnku schopen nijak podpořit. Nyní se tedy věnuji podrobnější analýze chování kuřáků. K dispozici pro tento účel mi jsou data za spotřeby českých domácností. Pro samotnou analýzu jsem se inspiroval modelem racionální

1

Kvaček, Jan. „Vliv kouření na veřejné finance České republiky“, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, červenec 2008, 46 stran

8

závislosti, který byl prvně publikován Beckerem a Murphym v roce 19882. Ve své analýze chci potvrdit či vyvrátit racionalitu českého spotřebitele cigaret a vyčíslit jeho cenovou elasticitu. Následně se budu věnovat výběru spotřební daně a úvaze o možnostech jejího navýšení. Můj předpoklad je ten, že by bylo možné spotřební daň navýšit a tím získat další prostředky do státního rozpočtu. Základní otázkou před tvorbou jakékoli analýzy je dostupnost dat k danému tématu. První kapitolu tedy věnuji rekapitulaci dostupných a použitelných zdrojů v České republice. Ty dělím v zásadě do tří kategorií, z čehož pouze systematicky sbíraná data o spotřebě domácností považuji za dostatečně konkrétní a podrobná k další práci a učinění podložených závěrů. Před představením výsledků samotné analýzy poptávky po cigaretách považuji za vhodné nastínit situaci v České republice a ukázat, kdo vlastně čeští kuřáci jsou a jaké je jejich chování. Nejvhodnější údaje týkající se zvyklostí české populace, co se týče konzumace tabáku, jsou k dispozici v publikacích Státního zdravotního ústavu. Souhrn charakteristik prezentuji v druhé kapitole a vracím se k němu i v průběhu práce, jelikož výsledky analýzy poptávky po cigaretách považuji za vhodné vztahovat k reáliím a sledovat, jestli korespondují s pozorovaným chováním. V následující kapitole potom přibližuji vývoj trhu s cigaretami od roku 1989. Zde se snažím především poukázat na vývoj kupní síly obyvatelstva, vůči kterému se růst cen cigaret zdá z hlediska objemu vybrané daně nedostatečný. Právě tento prostý pozorovaný fakt, kdy lidé si mohou dovolit stále více cigaret, mě původně přivedl na myšlenku, není-li spotřební daň z cigaret nastavena zbytečně nízko v situaci, kdy stát potřebuje každý zdroj financí a cigarety jsou naprosto zbytný statek, a zároveň stojí o snížení počtu kuřáků, obzvláště mezi dětmi a mladistvími. Kapitola pokračuje podrobnějším pohledem na strukturu dat o spotřebě z rodinných účtů. Zde jsou uvedeny především ukazatele, které následně používám v kapitole věnované samotnému odhadu poptávky.

2

Becker, Gary S.; Murphy, Kevin M. „A Theory of Rational Addiction.“ Journal of Political Economy, srpen 1988, strana 675 - 700

9

Tím považuji současnou situaci v oblsati cigaret a cestu k ní za dostatečně dobře definovanou a další kapitolou přecházím k samotné analýze poptávky po cigaretách. První část je věnována vysvětlení použitých modelů. Formálně tedy ukazuji modely krátkozrakého a racionálního závislého spotřebitele a rozdíl mezi nimi. Následuje podkapitola věnovaná samotné analýze. Zde používám několik alternativních modelů, ze kterých nakonec nejvhodnější variantu nejlépe popisující skutečnost používám k odhadu potřebné cenové elasticity poptávky po cigaretách. V poslední kapitole je vysvětlen mechanismus výběru spotřební daně z cigaret v České republice. Zde ukazuji úroveň výběru daně v posledních letech. Sledování růstu výběru spolu s rostoucí daní a cenou je bohužel zamlženo dopadem světové ekonomické krize, jelikož v roce 2008 došlo k prudkému propadu výběru. V dalších letech ovšem výběr znovu roste. Vzhledem k tomu, že Česká republika je situována ve středu Evropské unie a má hranice otevřené pohybu zboží a osob, je velmi relevantní podívat se na zdanění cigaret v ostatních evropských zemích. To je velmi podstatné vzhledem k potenciálu černého trhu, který může s rostoucí cenou ohrožovat úroveň výběru daně. V této části ukazuji zdanění v ostatních zemích v porovnání se zdaněním váženým kupní silou, což je ukazatel, ve kterém se mapa úrovně zdanění v Evropské unii prakticky invertuje. Cílem práce je shrnout argumenty pro zvýšení spotřební daně z cigaret a zvýšit tak tok financí do státního rozpočtu dle mého názoru nejvíce přijatelným způsobem. Cigarety lze ze všech možných legálních statků požadovat za nejméně žádoucí a potřebné, navíc způsobující nemalé náklady v oblasti zdravotnictví, proto je jejich vyšší míra zdanění ospravedlnitelná. Nejefektivnější je zdanění právě těch statků, po kterých je poptávka nejméně pružná. Většina takových statků jsou ovšem nutné položky jako základní potraviny, ošacení a podobně. Cigarety jsou jedna z mála komodit, jejíž poptávka je jak ukáži velmi nepružná, zároveň je ovšem naprosto zbytná.

10

2. Dostupná data o spotřebě cigaret v České republice Tuto část věnuji přiblížení datových zdrojů o spotřebě cigaret, které bohužel nejsou v České republice pro tvorbu analýzy optimální. Dostupná data se dají základně rozdělit do tří kategorií, z čehož dva proudy budou v této práci využity pouze pro nastínění situace a třetí pro samotnou analýzu. Nejprimitivnějším ukazatelem spotřeby cigaret je počet prodaných cigaret na území ČR na osobu. Tento údaj je k dispozici ve formě jednoho průměrného čísla za rok v časové řadě od roku 1989 na stránkách Českého statistického úřadu3. Toto číslo může být velmi zavádějící, jelikož není nijak očištěno o prodej cigaret cizincům, jehož objemy pravděpodobně budou nemalé vzhledem k faktu, že v České republice jsou cigarety výrazně levnější než u našich západních sousedů a v důsledku volného pohybu osob v Schengenském prostoru není problém cigarety z České republiky odvézt. Na druhou stranu v tomto čísle vůbec nejsou odraženy nákupy cigaret českými občany v zahraničí, zvláště na východ od České republiky, kde jsou mnohdy cigarety výrazně levnější. V současné době, kdy je Česká republika členem evropské zóny volného obchodu a pohybu osob, je takový pohyb zboží prakticky nesledovatelný. Zároveň i v případě, že bych se smířil s nepřesností takového údaje a ohodnotil ji jako zanedbatelnou, stále by nebyl vyřešen problém, že disponuji pouhými dvaceti pozorováními na maximálně agregované úrovni, z nichž bych jen s obtížemi mohl odhadovat chování kuřáků. Druhým a nejpřesnějším ukazatelem o spotřebě cigaret jsou data z výběrových šetření konaných za účelem sběru právě této informace. Z nich se skrze údaje o reprezentativním vzorku dozvídáme o kuřáckých zvycích populace obvykle v poměrně jemném členění. Lze tedy zjistit pohlavně věkovou strukturu kuřáků podle síly návyku, věk, ve kterém se návyk nejčastěji tvoří, počty vykouřených cigaret denně v různých intervalech a skupinách a podobně. Nejvýznamnější organizací sbírající taková data je Státní zdravotní ústav4, který tak činí již od roku 1997, ovšem nikoli pravidelně každý rok.

3

Český statistický úřad, „Spotřeba cigaret na 1 obyvatele v České republice“, https://www.czso.cz MUDr. Hana Sovínová, PhFr. Petr Sadílek, PhDr. Ladislav Csémy; „Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR, Názory a postoje občanů ČR k problematice kouření (období 1997 – 2009), Výzkumná zpráva“; Státní zdravotní ústav, 2010 4

11

Co se tvorby deskriptivní statistiky o stavu populace týče, jsou taková data asi ta nejužitečnější. Je možné tvořit rozličné popisné ukazatele, avšak není možné je použít například k analýze chování kuřáků a jejich reakce na různé podněty. Problémem v tomto případě je především nepravidelnost sběru takových informací. Podobná šetření totiž netvoří nepřetržitou časovou řadu a navíc se některé dotazy objevují až v pozdějších šetřeních a pro jejich srovnání neexistuje dostatek pozorování. Není tedy možné jejich výsledky převést do podoby nějakého časově navazujícího datového souboru použitelného k ekonometrické analýze. V této práci nicméně takových dat využiji při popisu kuřáckých návyků české populace. Lze v nich totiž nalézt některé příčiny současného vysokého podílu kuřáků v populaci, jako například velmi nízký věk prvního kontaktu s cigaretami a následné tvorby návyku. Také lze na podobných datech velmi dobře konstruovat věkovou pyramidu populace podle kouření, která odráží vliv tabáku na úmrtnost a podobně. Třetí cestou, jak se dozvědět o chování českých kuřáků jsou informace z dat o rodinných účtech. Ty jsou sbírány Českým statistickým úřadem každý rok formou výběrového šetření. V programu je zapojeno 3 500 domácností, které po celou dobu svého zařazení pečlivě zaznamenávají veškeré své příjmy a výdaje. Zároveň jsou známy jejich charakteristiky jako věk a vzdělání přednosty, jeho zaměstnání, počet členů domácnosti podle různých kategorií a podobně. Negativem těchto dat je fakt, že údaj o spotřebovaných cigaretách není uváděn v počtu vykouřených cigaret, ale v penězích – tedy suma utracená za cigarety. Tento údaj je lehce zavádějící, neboť z dat není patrné, zda byl obnos utracen za menší množství dražších cigaret nebo za větší množství levnějších cigaret. Zároveň, pokud vidíme změnu ve výdajích na tabák, není jisté, zda ji přisoudit právě posunu ve prospěch kvality či ve prospěch kvantity. Z hlediska daňového výnosu tento problém není podstatný, jelikož jediná relevantní informace je údaj, kolik kuřák zaplatil na spotřební dani. Zaobírat se podrobněji tímto problémem má smysl pouze v případě hodnocení nepřímého dopadu daňové politiky na zdravotní stav populace a zdravotnické rozpočty. Údaj o výdajích na cigarety je sbírán od roku 1999, to znamená, že za období 1999 – 2009, kdy v každém roce je 3 500 zařazených domácností, je k dispozici 38 500 pozorování. Problematický je fakt, že jednotlivé domácnosti jsou v souboru zařazeny optimálně po čtyři roky. Nikdy nejsou v souboru zařazeny déle, ovšem některé vypadnou dříve a jsou nahrazeny 12

domácností s podobnými charakteristikami. Není tedy možné vytvořit dostatečně dlouhou časovou řadu pro jednotlivá pozorování na úrovni domácností. Za tímto účelem jsem údaje o kuřácích rozdělil do dvaceti percentilů dle příjmu na dospělou osobu a měsíc. Tímto krokem jsem získal soubor dat o dvaceti pozorováních ročně za období jedenácti let. Takový soubor je dostatečně veliký pro vytvoření určitých závěrů o chování kuřácké populace a zároveň je vytvořena kontinuální časová řada, na které je možné sledovat vliv předchozího chování na chování v období následujícím reflektující závislost na nikotinu. Rozdělení do rovnoměrných skupin podle příjmu je z hlediska dostatečného počtu pozorování v jednotlivých skupinách nejpřijatelnější způsob dělení používaných dat. Získat jednotlivé skupiny je možné i jinou kombinací několika veličin, jako je například vzdělání, velikost obývané obce a podobně. V takových případech je ale často dosaženo toho, že v některých skupinách je jen několik domácností a průměr za takovou skupinu potom nelze považovat za reprezentativní. Vedle údajů o spotřebě cigaret a návycích kuřáků je potřeba osvětlit, jaké jsou k dispozici údaje o cenách. V České republice není prakticky možné získat údaj o průměrné ceně cigaret v jakémkoli časovém období. Vzhledem k tomu, že ceny jsou centrálně regulovány Celním úřadem Kolín (dříve byly regulovány Ministerstvem financí), není problém sehnat celostátně platné ceny všech obchodovaných obchodních značek. K těmto cenám ovšem není možné sehnat podíl daných obchodních značek na českém trhu. Taková informace je chráněna z důvodu ochrany hospodářské soutěže, v důsledku čehož není jakkoli možné získat odhad ceny průměrné. Jediná relevantní informace o ceně, která je k dispozici, je cena modální, tedy cena nejprodávanější krabičky cigaret v daném roce. Tyto takzvané referenční ceny tedy používám ve své práci. Spoléhám se na úvahu, že cena nejprodávanější krabičky bude svým vývojem dostatečně dobře reflektovat průměrné cenové pohyby na trhu s cigaretami. Bohužel nejsou k dispozici žádné odhady údajů za počty prodaných nelegálních cigaret či cigaret přivážených z jiných zemí Evropské unie. Je sice představitelné, že by takové odhady (tedy zejména za nelegální prodej a výrobu) bylo možné vytvořit z policejních údajů o těchto případech a o jejich množství, nicméně konstrukce takového souboru by sama vydala za další náročný projekt a přesahuje meze a ambice této práce. Pokud tedy budu dále 13

hovořit o reakci kuřáků na cenu a z toho plynoucím doporučení, je třeba mít na paměti, že dané výstupy je třeba dát do kontextu s objemy zboží zabaveného na černém trhu. Nakonec údaje o předepsané a vybrané spotřební dani je možné získat od Ministerstva financí v dostatečně dlouhých časových řadách. Celkově se dá datová základna považovat za solidní, ačkoli zdaleka nedosahuje kvalit například dat dostupných v USA, ve Velké Británii či dalších západních zemích, kde lze pro podobné účely běžně získat podrobné údaje za celá desetiletí5. Je škoda, že se data o výdajích domácností na cigarety nesbírají již od začátku devadesátých let. Užitečnost takového údaje je zřejmá, nicméně potřebné informace přesto nebyly schraňovány. Zároveň je pro mě obtížně pochopitelné, proč se do dnes spolu s výdaji na tabák také nesleduje počet vykouřených cigaret. Zvláště podíváme-li se na údaje o konzumaci alkoholu, která je sledována v mililitrech čistého alkoholu, je absence údaje o vykouřených cigaretách zarážející. V případě sběru takové informace by navíc zároveň bylo možné snadno získat ze spotřeby a výdajů průměrné ceny, aniž by bylo jakýmkoli způsobem odhaleno, jaký je tržní podíl té které tabákové firmy. V budoucnu by rozhodně mělo smysl na takový systém přejít.

5

Například studie sledující chování kuřáků mezi britskými lékaři po padesát let: Doll at. al.; „Mortality in relation to smoking: 50 years’ observations on male British doctors“, květen 2004

14

3. Prevalence kouření v České republice

3.1.

Metodika Státního zdravotního ústavu

Tato kapitola je věnována podrobnému pohledu na zastoupení kuřáků v české populaci a zevrubnějšímu popisu jejich zvyklostí. Před samotným analyzováním chování kuřácké populace v závislosti na cenové změně považuji za vhodné ukázat, kdo vlastně jsou čeští kuřáci a jaké mají návyky. Pro utváření jakýchkoli závěrů ohledně budoucího pravděpodobného vývoje je třeba znát především jejich věkové rozložení. Je-li například podstatná část kuřácké populace situována mezi mladými lidmi, je pravděpodobné, že případný pokles podílu kuřáků bude pozvolnější, než v populaci, kde mladí lidé již nekouří a kuřácká populace tudíž vymírá. Potom je eventuelní snižování podílu urychleno demografickým vývojem. Pro utváření závěrů pro daňovou politiku je také klíčová informace o věku, ve kterém se lidé s cigaretami seznamují a kdy se poprvé vytváří návyk. V populacích, kde k tomuto dochází ještě před osmnáctým či dokonce patnáctým rokem života, lze předpokládat vyšší dopad cenového růstu na spotřebu i na vývoj populace kuřáků. Pro děti a mládež, jejichž příjmy se skládají převážně jen z peněz od rodičů, se s rostoucí cenou stávají cigarety rychleji nedostupné. Potřebné

informace

jsou

v České

republice

zjišťovány formou

dotazování

respondentů. V této práci čerpám z aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 20106. Státní zdravotní ústav provádí tato šetření v české populaci již od roku 1997, na jeho datech tak je možné sledovat i vývoj kuřácké populace. Zároveň ho považuji za nejdůvěryhodnější dostupný zdroj podobných informací. Výběrový soubor, na kterém jsou informace o populaci kuřáků získány, je sbírán náhodným výběrem 1795 jedinců starších patnácti let ze všech krajů České republiky. Věkové a regionální rozložení vzorku odpovídá stejným charakteristikám celé populace České republiky s odchylkou maximálně 0,1%. Výsledky je tedy možno brát jako vysoce věrohodné. 6

MUDr. Hana Sovínová, PhFr. Petr Sadílek, PhDr. Ladislav Csémy; „Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR, Názory a postoje občanů ČR k problematice kouření (období 1997 – 2009), Výzkumná zpráva“; Státní zdravotní ústav, 2010

15

Státní zdravotní ústav zjišťuje i základní sociodemografické charakteristiky jako rodinný stav, povolání, počet dětí či náboženskou víru a pokud je souvislost s konzumací cigaret statisticky významná, zapracovává vliv těchto charakteristik do výstupů. Z důvodu srovnatelnosti s předchozími zprávami jsou do studie zahrnuty pouze respondenti mladší 65 let. Tímto krokem je sice ztracena část informace o kouření mezi populací v důchodovém věku, na druhou stranu dle vyjádření autorů je podíl kuřáků v této populaci již velmi nízký a vzhledem k celkovému počtu málo relevantní. Spodní věková hranice výzkumu je stanovena na 15 let. U osob mladších je pravidelné kouření opět poměrně vzácné, či spíše nepravidelné, a tato populace tedy není z hlediska konzumace cigaret příliš podstatná. Je ovšem důležitá z hlediska zkoumání věku, kdy se budoucí kuřák poprvé s cigaretami setká. Tento věk je sledován skrze dotazování osob starších patnácti let, kdy se u nich vytvořil návyk a kdy poprvé cigaretu kouřili. Údaje nesoucí tuto informaci tedy mají proti současnosti různou míru zpoždění podle věku respondentů a nereflektují plně současný stav kontaktu s cigaretami mezi dětmi.

16

3.2.

Rozložení kuřáků v populaci

Metodika Státního zdravotního ústavu definuje pravidelného kuřáka jako člověka, který kouří alespoň jednu cigaretu denně. Proti tomu kuřák, který kouří méně než jedu cigaretu denně je označen za občasného. Populace nekuřáků je dělena na bývalé kuřáky, kteří za život vykouřili více než sto cigaret, nekuřáky, kteří mají zkušenost s cigaretami a vykouřili během života do stovky cigaret a konečně nekuřáky, kteří žádné zkušenosti s kouřením nemají. Pravidelní kuřáci jsou skrze další dotazování členěni do podskupin podle síly návyku v intervalech o šířce pěti zkonzumovaných cigaret denně. Nejslabší pravidelní kuřáci jsou tedy ti, kteří denně vykouří jednu až pět cigaret. Skupina nejsilnějších kuřáků je charakterizována skrze denní konzumaci více než dvaceti cigaret, tedy více než jedné standardní krabičky. Za nedostatek v používané metodice považuji neuvádění podrobnějšího členění pravidelných kuřáků podle věkových skupin. Ve studiích Českého zdravotního ústavu jsou do věkových skupin členěny pouze základní skupiny obyvatelstva podle kouření. Není ale možné sledovat, jak podíl silných kuřáků postupně mizí a kam se přelévá. Z údajů je pouze zřetelné, jak se populace pravidelných kuřáků postupně transformuje do populace bývalých kuřáků či s rostoucím věkem vymírá. Graf 1: Rozložení dospělé populace dle síly vztahu k cigaretám, ČR, 2009

pravidelný kuřák občasný kuřák bývalý kuřák nekuřák, který zkoušel kouřit nekuřák, který nikdy nekouřil

Zdroj: Státní zdravotní ústav

17

V České populaci starší patnácti let bylo v roce 2009 29,2 procent kuřáků (při zahrnutí populace starší 65 let se tento podíl sníží o 2,9 procentního bodu). Z toho pouze 2,9 procenta je možno označit jako kuřáky občasné, tedy dle metodiky kouřící méně než jednu cigaretu denně. Ze zbylých 26,3 procent kuřácké populace se většina řadí do skupiny konzumující 6 až 10 cigaret denně. Zde se nachází 39,1 procenta kuřáků, tedy přibližně deset procent celé zkoumané populace. Jednu až pět cigaret denně vykouří 21,5 procenta pravidelných kuřáků. Téměř shodně velké jsou skupiny konzumující 11 až 15 cigaret, respektive 16 cigaret až jednu krabičku denně. V první zmíněné se nachází 16,6 procenta pravidelných kuřáků, v druhé 17,4 procenta. Poměrně vysoké množství kuřáků za den spotřebuje více než jednu celou krabičku cigaret. Jejich podíl činil v roce 2009 5,4 procenta, což je ekvivalentem 1,4 procenta celkové zkoumané populace. Od roku 1997, kdy byly údaje o kuřácích srovnatelnou metodikou sebrány prvně, se rozdělení obyvatel mezi kuřáky, bývalé kuřáky a nekuřáky příliš nezměnilo. Podíl pravidelných kuřáků má lehce vzestupný trend, jelikož všechna pozorování před rokem 2003 jsou nižší, než pozorování pozdější a na přibližné hodnotě 26 procent se podíl pravidelných kuřáků drží posledních sedm let. Graf 2: Podíl věkových skupin na kouření v celé populaci, ČR, 2009

15 až 24 let 25 až 34 let 35 až 44 let 45 až 54 let 55 až 64 let

Zdroj: Státní zdravotní ústav

18

Lehký pokles zažívá skupina nepravidelných a bývalých kuřáků, jejichž hodnoty jsou za sledované roky na minimu. Ostatní skupiny rok od roku oscilují a drží se na přibližně stejných hodnotách. Rozdělení pravidelných i nepravidelných kuřáků mezi muže a ženy vypadá dle očekávání. Ženy kouří výrazně méně a je mezi nimi i vyšší množství nekuřaček, které cigaretu nikdy neměly. Alespoň jednu cigaretu denně kouří 32,3 procent mužů proti 20,2 procentům žen. Občasných kuřáků mužů je v populaci 3,4 % a žen o jeden procentní bod méně. Kuřáctví je také běžnější návyk u mladší populace mezi 15 a 34 lety věku. U starších osob podíl lehce klesá a výrazný pokles je zaznamenán po 55 roce věku. Ve věkové skupině 15 až 24 let kouří pravidelně či nepravidelně 36,7 procent, což na celkovém počtu kuřáků činí 23,1 procenta. Ve věkové skupině starší 55 let je podíl kuřáků již jen 21,7 procent, což na celkovém počtu kuřáků činí 15 procent. Dobře je vidět, jak se s rostoucím věkem v populaci přesouvají kuřáci do populace bývalých kuřáků. Ve věkové skupině 15 až 24 let je podíl bývalých kuřáků 6,9 procent, v následující desetileté skupině již 8,2 procent, a růst pokračuje až na úroveň 13,4 procenta ve skupině starší 55 let. Zároveň je pozoruhodný fakt, že ve starších věkových skupinách roste počet nekuřáků, kteří nikdy nebyli v kontaktu s cigaretou. V nejmladší sledované skupině je jejich podíl 30,2 procenta, kdežto ve skupině poslední již 42,2 procenta. Tento rozdíl odráží z velké části předčasné vymírání kuřáků, respektive bývalých kuřáků, kteří dříve kouřili velké množství cigaret denně a významně se to odrazilo na jejich zdraví. Z hlediska dalších ukazatelů lze konstatovat, že více pravidelných kuřáků se nachází v populaci svobodných a rozvedených, naopak nižší podíl kuřáků je mezi populací rodin s dětmi. Z hlediska vzdělání je kouření rozšířeno především mezi populací vyučenou, v menší míře naopak mezi univerzitně vzdělanými či mezi osobami s maturitou.

19

3.3.

Chování kuřáků

Z hlediska chování kuřáků je Státním zdravotním ústavem zkoumáno především kdy se tvoří návyk na cigarety a v jakém věku proběhl první kontakt s cigaretou. Dále je mnoho místa věnováno zkoumání jestli a s jakou úspěšností se lidé snaží s kouřením přestat. V neposlední řadě je pozornost věnována i tomu, zda kuřáci konzumují i jiné tabákové výrobky než cigarety. Právě fakta o konzumaci ostatních tabákových výrobků jsou pro mou práci podstatná, jelikož z nich je zřejmé, že omezení pohledu čistě na cigarety není z hlediska trhu se všemi tabákovými výrobky příliš významné. Z výzkumu plyne, že jiné tabákové výrobky než cigarety kouří pravidelně pouze jedno procento populace. Přibližně 14 procent se hlásí k občasné konzumaci dalších tabákových výrobků a zbytek, tedy 85 procent populace, nemá s alternativami cigaret žádné zkušenosti. Z hlediska věku je nejvíce kouření jiných tabákových výrobků rozšířeno mezi mladou generací a převážně se jedná o občasné kouření vodní dýmky, což je poměrně nový fenomén silně rozšířený zvláště mezi studenty. Graf 3: Věk, kdy kuřák započne s kouřením, ČR, 2009

19 let a později 18 let 17 let 16 let 15 let 14 let 13 let 11 až 12 let 9 až 10 let 7 až 8 let 1 až 6 let 0.00%

5.00%

10.00%

15.00%

20.00%

25.00%

Zdroj: Státní zdravotní ústav

V posledních letech probíhá přesun počátků kouření směrem k mladšímu věku. Zatímco v roce 1997 datovalo své první kontakty s cigaretami do věku 15 let 12,5 procenta 20

dotazovaných kuřáků a bývalých kuřáků, dnes je to již téměř pětina. Poměrně výrazně roste i počet kuřáků, kteří začali kouřit před patnáctým rokem věku. Počet kuřáků, kteří započali s konzumací cigaret ve věku dvanáct, třináct či čtrnáct let se od roku 1997 přibližně zdvojnásobil na 3,6 respektive 4,1 respektive 10,6 procenta. Není samozřejmě jednoznačně možné říci, jaký vliv má na tento trend sociologický vývoj společnosti. Lze ale jednoznačně konstatovat, že relativně nízké ceny cigaret, jak je ukázáno v kapitole věnované cenám, tomuto vývoji budou silně napomáhat. Jestliže jsou cigarety ve srovnání s ostatními výrobky přibližně stejně dostupné, jako tomu bylo v roce 1989, a zároveň společnost zažila velký posun v růstu příjmů nejen dospělých, ale i jejich dětí, kterým dnes rodiče běžně pořizují vlastní účty a kreditní karty, musí být cigarety logicky pro děti dostupnější, než tomu bylo dříve. O síle závislosti, vedle již v minulé podkapitole zmiňovaného počtu vykouřených cigaret za den, svědčí i průměrná délka kouření či sledovaný ukazatel uplynulého času od zapálení první cigarety po ránu. Obzvláště poslední zmíněný ukazatel dobře ilustruje vážnost závislosti českých kuřáků. Z hlediska délky návyku kouří většina kuřácké populace jedenáct let či více. Takových kuřáků je necelých šedesát procent. Další velký díl tvoří kuřáci kouřící 4 až deset let, kterých je jedna třetina z celkového počtu. Kuřáků kouřících jeden rok, respektive dva až tři roky, se v populaci kuřáků nachází 1,6, respektive 7,4 procenta. Připustíme-li hypotézu, že s délkou trvání pravidelné konzumace tabákového výrobku závislost na nikotinu roste (což je předpoklad modelů spotřeby statků, na které vzniká závislost), lze usuzovat, že podstatná část českých kuřáků bude poměrně silně závislá. Navíc s prodlužující se dobou pravidelného kouření se signifikantně zvyšuje pravděpodobnost onemocnění vážnou chorobou s kouřením spojenou. Bohužel, ačkoli je možné vypočíst podíl hospitalizací a úmrtí na různá onemocnění připsatelná kouření, není možné z dostupných informací spočíst, jak se zvyšuje riziko onemocnění v závislosti na počtu let kouření a na počtu v průměru vykouřených cigaret v této době. Tyto údaje totiž nejsou lékaři u hospitalizovaných zaznamenávány. Co se týče času, který uplyne, než si kuřák zapálí od probuzení svou první cigaretu, situace vypadá následovně. Stabilně se v populaci nachází deset procent kuřáků, kteří svou první cigaretu vykouří bezprostředně po probuzení. Hranice pro tento ukazatel je pět minut. 21

Dalších třicet procent kuřáků stihne první cigaretu vykouřit do půl hodiny od probuzení a celkově 65 procent kuřáků uvádí, že si první cigaretu zapaluje do hodiny. Zbylí kuřáci si první cigaretu zapálí až později během dne. Lze tedy usuzovat, že více než dvě třetiny z kuřácké populace jsou poměrně silně závislí, jelikož si ráno bez cigarety nedovedou představit a mnozí kouří již například při snídani. Tato čísla je zajímavé dát do souvislosti s rozdělením kuřáků dle denního počtu vykouřených cigaret. Lze totiž předpokládat, že kuřák zapalující si první cigaretu brzy ráno, vykouří během dne více cigaret, než kuřák nemající tak silné nutkání ke kouření. Přibližně 40 procent kuřáků si zapálí první cigaretu do 30 minut od probuzení. Proti tomu přibližně 40 procent kuřáků vykouří více než deset cigaret denně. Dle mého názoru se dá předpokládat, že obě množiny budou mít vysoký průnik. Hypotézu ovšem bohužel není možné z dostupných dat ověřit. Velmi zajímavé jsou údaje o tom, jestli se kuřáci chystají s kouřením přestat, či jestli se o to alespoň snaží. Vývoj odpovědí na tyto otázky dobře reflektuje efektivitu různých protikuřáckých kampaní, jako například zavedení varovných nápisů na krabičkách. Z dostupných informací se dá soudit, že tyto informace o zdravotních dopadech nemají na populaci valný vliv. Podíl kuřáků, kteří vůbec neuvažují o tom, že by přestali kouřit, za poslední roky roste a dlouhodobě je v každém roce srovnatelně vysoký napříč věkovými kategoriemi. V současné době se nachází na svém maximu na úrovni 46 procent. Zároveň s tímto negativním vývojem koresponduje výrazně se snižující počet kuřáků, kteří o sobě tvrdí, že chtějí s kouřením přestat v následujících šesti měsících. V roce 1999, kdy byl tento údaj prvně zjišťován, jich byla celá jedna třetina, zatímco v současnosti jejich podíl spadl na 14 procent. Zde je ovšem dobré upozornit na skutečnost, že pokles odhodlání kuřáků přestat se zlozvykem může ve skutečnosti být realističtější hodnocení situace. Jestliže od roku 1999 přibližně jedna třetina kuřáků hlásala, že s kouřením do šesti měsíců přestane, měla by být úspěšnost jejich předsevzetí viditelná na údajích za průměrné počty vykouřených cigaret i údajích za celkové počty kuřáků v následujících letech. Oba ukazatele jsou ale za poslední roky poměrně silně stabilní a vykazují obecně spíš pozvolný růst než pokles. Z toho lze

22

usuzovat, že předsevzetím kuřáků učiněným při dotazování nelze pravděpodobně přikládat moc vysokou váhu. Pohled na zbylé odpovědi kuřáků ještě ukazuje, že přibližně jedna třetina na dotaz, kdy hodlají přestat kouřit odpovídá neurčité „později“. Pouze přibližně 22 procent dotazovaných se odhodlalo určit nějaký konkrétní termín. Naprostá většina kuřáků také nevyhledá odbornou pomoc při pokusech s kouřením přestat. Celých 18 procent se o to prý nikdy nepokusilo. Dalších 61 procent se o to sice snažilo, nicméně při svých pokusech nepoužili ani dostupné pomůcky, jako nikotinové náplasti, žvýkačky a podobně. Přibližně 9 procent kuřáků se pokoušelo přestat za použití žvýkaček a náplastí. Stejný počet si o problematice přečetl nějaké informace. Více než polovina kuřáků se nepokoušela s kouřením přestat v posledních dvanácti měsících a další čtvrtina se o to pokusila jen jednou. Z uvedeného je vidět, že snahy o ukončení návyku jsou všeobecně spíše neúspěšné. Většina kuřáků se někdy s kouřením skončit pokusila, nicméně naprostá většina těchto pokusů je neúspěšná. Přesto kuřáci nemají tendenci vyhledat při svých pokusech odbornou pomoc, a to ani pokud jsou neúspěšní opakovaně. Při tom celých 66 procent pokusů přestat kouřit vydrží méně než jeden měsíc do doby, než se k návyku opět vrátí. Neochota více se snažit přestat s kouřením pravděpodobně souvisí s tím, že většina kuřáků odpovídá, že nemá žádné zdravotní obtíže spojené s kouřením, či že nějaké mají, ale není to nic vážného. Takových kuřáků je více než 80 procent. Problém vidím především v tom, že opravdu vážné zdravotní potíže nastávají až po dlouhé době konzumace cigaret a zpravidla končí smrtí. Kuřák tedy poměrně dlouho žádné výrazné obtíže nemá, ačkoli ho jeho návyk pomalu zabíjí. Do budoucna bych jako zajímavé viděl dotazovat i kuřáky a bývalé kuřáky mezi pacienty onkologických oddělení v nemocnicích. Dlouhodobé důsledky kouření ale kuřáci dnes již velmi dobře znají. Jejich chování se tedy z uvedených dat zdá být dosti krátkozraké. Většina, zdá se, spoléhá na malou pravděpodobnost, že jich se závažné zdravotní problémy týkat nebudou, nebo že s kouřením skončí někdy v budoucnu dostatečně včas. V tom ale hovoří úmrtnost kuřáků proti nim.

23

3.4.

Kuřáci v české populaci - shrnutí

Celkově lze situaci v České republice shrnout následovně. Kuřáci tvoří v populaci velmi silnou menšinu, představující necelou třetinu populace v ekonomicky aktivním věku. Převážná část populace kuřáků má poměrně silný návyk na nikotin a kouří již mnoho let. Ze sebraných dat vyplývá, že kuřáci berou poměrně na lehkou váhu zdravotní následky kouření, ač v současné době nemůže být pochyb o tom, že jsou dostatečně informováni. Zároveň nejsou ochotni vyvíjet dostatečně velké úsilí k ukončení svého návyku. Populace českých kuřáků vykazuje vysokou stabilitu, kdy se v jednotlivých věkových skupinách vyskytuje stále přibližně stejný či velmi mírně rostoucí podíl kuřáků. Dost vysokou stabilitu vykazuje i jejich síla návyku. Jakékoli parlamentem přijaté zákony týkající se cigaret nevedly ke snížení počtu kuřáků či ke snížení jejich návyku. Kuřácká populace stojí na široké a stabilní základně, která se proti minulosti dokonce rozšiřuje. První kontakty s cigaretami se posouvají do stále nižšího věku z čehož lze usuzovat, že česká společnost činí cigarety dětem dostupnější. Mezi mladými lidmi nijak kouření neztrácí na popularitě. Naopak vedle cigaret přibývá v této populaci i mnoho kuřáků dříve v České republice ne příliš známých vodních dýmek. Z pozorovaného vývoje složení a charakteristik kuřácké populace lze předvídat, že kuřáci se pravděpodobně chovají dosti nepružně a krátkozrace. Reakce na různé finanční i nefinanční podněty se ve vývoji jejich počtu nijak neodráží. Ze získaných pozorování rozhodně není možné pozorovat jakýkoli silný trend. Následující analýza poptávky po cigaretách ukáže, jestli je vyřčená hypotéza o nepružnosti a krátkozrakosti pravdivá, či nikoli.

24

4. Legálně prodané cigarety v České republice

4.1.

Pohled skrze údaje prezentované ČSÚ7

Spotřeba cigaret měřená průměrným počtem vykouřených cigaret na osobu starší osmnácti let v jednom roce v posledních dvaceti letech osciluje kolem hodnoty dvou tisíc kusů. Ač se poměrně stabilně drží v okolí ± 200 kusů vykouřených cigaret, toto desetiprocentní okolí je poměrně široké a v něm je meziroční vývoj velmi volatilní. Proti tomu cena cigaret, měřená cenou reprezentativní krabičky, se od revoluce zvýšila ze 14 korun na 70 korun. Změna to ovšem byla spíše skoková, než pozvolná. Jelikož jsou ceny cigaret regulovány, nemění se příliš často a cena reprezentativní krabičky se mnohdy nezměnila po několik let. Například od roku 2001 zůstávala tři roky po sobě na hodnotě 42 korun a v dalších třech letech potom na hodnotě 46 korun. Ve srovnání s tím se vývoj spotřeby na osobu chová velmi podivně, jelikož i v letech, kdy se cena nemění, nebo se mění velmi málo, se průměrná spotřeba měnila o stovky vykouřených cigaret na osobu ročně. Na první pohled tedy není možné nalézt žádnou souvislost. Jako mnohem zajímavější ukazatel o ceně se mi jeví podívat se separátně na inflaci cigaret a porovnat jí s inflací ostatního spotřebitelského zboží. Tento ukazatel má mnohem vyšší vypovídací hodnotu, neboť ukazuje, jak si v ekonomice cigarety stojí proti svému okolí, jsou-li tedy ve srovnání s jídlem, ošacením a podobně dražší nebo levnější. Pro tento účel jsem tedy vytvořil ukazatel o kumulované „relativní cenové změně“, tedy rozdílu proti cenám ostatních komodit v cenách roku 1989. Takto jsem došel k zajímavému závěru, a to že po většinu času cigarety relativně zlevňovaly. Již v devadesátém prvním roce se poměr ceny cigaret k spotřebnímu koši dostal k osmdesáti procentům své hodnoty z roku 89 a mezi lety 95 a 2006 se držel mezi 70 a 80 procenty. Po té přišlo skokové výrazné zdražení cigaret a jejich cena se v porovnání se spotřebním košem dostala na 103 procent úrovně z roku 1989. To znamená, že vzhledem k ostatním komoditám jsou dnes cigarety prakticky stejně laciné, jako byly v době před dvaceti lety. 7

Veškeré informace jsou získány z údajů publikovaných Českým statistickým úřadem; https://www.czso.cz

25

Při stejném či nižším poměru cen cigaret a ostatního spotřebního zboží byla ovšem po revoluci vysoce zvýšena kvalita dostupného kuřiva. V období před rokem 1989 bylo k dispozici jen několik tuzemských značek z ne příliš kvalitního tabáku a především s nekvalitními filtry. V devadesátých letech se na trh dostaly západní značky, které sice jsou dražší, než značky původní, nicméně kvalitativně jsou na vyšší úrovni. Například filtry u lepších cigaret jsou upraveny tak, že propouští méně škodlivých látek, ačkoli i tak je riziko onemocnění z kouření stále velmi vysoké. Pohled na situaci se uzavře v momentě, kdy k údajům o cenách a inflaci ještě přidám pohled na vývoj průměrné mzdy. Ta se v Československu a následně České republice od roku 1989 zvyšovala rychleji, než jakým tempem rostly ceny. Lidé se tedy stávali relativně bohatšími a ceny relativně nižšími. Cigarety, které po většinu období byly vůči ostatní spotřebě levnější, byly tedy obyvatelstvu o to dostupnější a i v současné době jsou, vztaženo ke kupní síle obyvatel, mnohem lacinější a zároveň kvalitnější, než před 20 lety. Ve světle těchto událostí je zvláštní, jak je možné, že se průměrná spotřeba cigaret na osobu prakticky nezměnila a pouze oscilovala kolem stejné hodnoty. Na první pohled by se zřejmě nabízelo předpokládat, že spotřeba cigaret výrazně poroste. Je možné, že cenový a důchodový efekt, které byly oba příznivé, byly vykompenzovány zvyšující se úrovní uvědomění si rizik s kouřením spojených. Je také možné, že vzhledem k dlouhodobě velmi příznivé dostupnosti cigaret je potenciál české populace co se týče kouření saturován a že současní nekuřáci opravdu sklony k tomuto zvyku nemají. Vztah spotřeby cigaret k vývoji jejich cen je názorně dokumentován na Grafu 1. Modrá linie ukazuje, jak se vyvíjel počet vykouřených cigaret na dospělou osobu od roku 1989, který je brán jako bazický rok. Analogicky je prostřednictvím červené linie zobrazena kumulovaná změna ceny cigaret v porovnání se spotřebním košem. Rok 1989 je opět brán jako báze. Na grafu je velmi dobře pozorovatelné, proč průměrná spotřeba cigaret na osobu není nejlepším ukazatelem pro výpočet reakce kuřáka na cenu. V některých letech s rostoucí cenou spotřeba roste, jindy zase s klesající cenou klesá a v dalších letech se ostře mění, ačkoli je cena cigaret prakticky neměnná.

26

Vývoj jednotlivých diskutovaných ukazatelů je přehledně znázorněn v Tabulce 1. Za povšimnutí stojí porovnání inflace cigaret a změny jejich spotřeby v jednotlivých letech, které povětšinou nemají ani opačné znaménko, které by z teoretického hlediska mít měly. Vývoj jednotlivých diskutovaných ukazatelů je přehledně znázorněn v Tabulce 1. Za povšimnutí stojí porovnání inflace cigaret a změny jejich spotřeby v jednotlivých letech, které povětšinou nemají ani opačné znaménko, které by z teoretického hlediska mít měly.

27

Graf 4: Kumulovaná změna ceny cigaret vůči spotřebnímu koši vůči kumulované změně spotřeby cigaret na osobu

140.00%

120.00%

100.00%

80.00%

60.00%

40.00% Kumulovaná změna spotřeby cigaret 20.00% Kumulovaná změna relativní ceny cigaret 0.00% 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

28

4.2.

Pohled skrze údaje za rodinné účty

Údaje z rodinných účtů8 poskytují pohled z úplně jiného úhlu a pro nalezení nějaké zákonitosti v chování kuřáků jsou výrazně praktičtější. Poskytují nejkvalitnější informaci o chování spotřebitelů, k jaké se v České republice je možné dostat. Jejich nevýhodou je fakt, že se věnují pouze celým domácnostem a veškeré konkrétní údaje, jako vzdělání, věk a podobně, jsou uvedeny jen za osobu, která je označena jako „předseda“ domácnosti. Druhou nevýhodou, kterou jsem zmiňoval v úvodu, je fakt, že spotřeba cigaret je měřena pouze v penězích jako výdaj na tuto komoditu. Není tedy možné dobrat se reálně vykouřenému počtu cigaret, a nelze ani zjistit, kolik členů domácnosti se na utracení dané částky za cigarety podílelo. Vzhledem k tomu, že cigarety jsou statkem, na který se tvoří závislost, je třeba při zkoumání chování kuřáků brát v potaz jejich předchozí úroveň závislosti, která je promítnuta v jejich předchozí spotřebě. Z tohoto důvodu je třeba získat informaci ve formě časové řady. V systému sledování rodinných účtů jsou ovšem domácnosti maximálně čtyři roky, nelze tedy vytvořit potřebně dlouhé řetězce. Z tohoto důvodu se uchyluji ke konstrukci průměrovaných ukazatelů. Veškerý další popis informací z tohoto zdroje bude tedy podáván touto formou. Způsob vzniku datového souboru s sebou nese určitou chybu, kterou není možné eliminovat. Domácnosti jsou statistickým úřadem oslovovány v předem dané skladbě, která je zjištěna skrze mikrocensus. V něm je ověřeno, kolik procent domácností v České republice spadá do té které kategorie dle věku, vzdělání, počtu členů domácnosti, příjmů a podobně. Po následujících několik let jsou oslovovány takové domácnosti, aby poměrově vykreslili takto získaný obrázek o populaci. Vzhledem k tomu, že systém není korigován rok od roku, reflektuje soubor změny ve složení společnosti až zpětně a skokově. Nezbývá, než předpokládat, že v rámci několika let se složení společnosti nezmění natolik významně, že by závěry utvořené na základě této informace pozbyly validity. V souboru 3 500 domácností ročně je přibližně třetina takových, které uvádějí nenulové výdaje za cigarety. Aby bylo možné zkoumat jejich chování v časové řadě, je třeba jejich charakteristiky upravit do podoby ročních průměrů. Pokud bych ovšem vytvořil pouze

8

Veškeré údaje v této podkapitole jsou získány ze systému „Rodinných účtů“, který je vytvářen českým statistickým úřadem

29

celkové celopopulační průměry, získal bych tak 11 pozorování, což je naprosto nedostačující počet. Bylo tedy potřeba rozdělit danou populaci do subpopulací tak, aby vznikly časové řady o jedenácti pozorováních (z nichž o jedno vždy přijdu vzhledem k faktu, že vždy potřebuji údaj o spotřebě minulé) násobené počtem skupin, do kterých domácnosti rozdělím. Na první pohled se nabízí rozdělení populace dle krajů do čtrnácti souborů (třináct krajů a hlavní město Praha). Dle vyjádření statistického úřadu ale nejsou data sbírána takovým způsobem, aby byla validní při rozdělení souboru na jednotlivé územní celky. Tento postup jsem tedy z tohoto důvodu hned z počátku zavrhl. Dalších možností se nabízí celá řada. K dispozici je členění do pěti kategorií dle velikosti obce, do devíti kategorií dle vzdělání přednosty, dále dle typu zaměstnání a podobně. Tyto varianty ovšem samy o sobě neposkytují dostatečný počet skupin a jejich kombinací vzniká velmi nerovnoměrné rozdělení celé populace, kdy v některých kategoriích je minimální počet domácností, zatímco jinde jich jsou stovky. Jako nejvhodnější se mi jeví rozdělení populace dle vhodně zvolených příjmových percentilů. Jelikož se zabývám spotřebou cigaret a jelikož děti získávají finanční prostředky a realizují svou spotřebu skrze vydělávající rodiče, zvolil jsem jako ukazatel měsíční příjem na dospělou osobu v domácnosti. Populaci jsem následně rozdělil do dvaceti skupin dle tohoto ukazatele. Z jedenácti ročních pozorování takto tedy vznikl datový soubor o 220 pozorováních. V Tabulce 2 je vidět, jak jsou domácnosti do dvaceti skupin rozděleny. Údaje jsou uvedeny za rok 2005. Ten byl vybrán záměrně, jelikož se nachází v prostřed časové řady, ze které pochází vybraný soubor. Mediánový příjem na dospělou osobu v domácnosti je 14 885 Kč. Je dobré si povšimnout, že to je výrazně méně než mediánová mzda, která se nacházela v roce 2005 na úrovni 18 589 Kč. Ačkoli mediánová a průměrná mzda jsou dobrými charakteristikami pracovního trhu, co se životní úrovně a kupní síly obyvatel týče, je mediánový příjem na dospělou osobu výrazně relevantnějším ukazatelem, neboť jsou v něm zahrnuty i osoby pobírající veškeré transfery od státu a osoby bez jakýchkoli příjmů.

30

Tabulka 1: Vývoj cen cigaret, cenové hladiny a spotřeby cigaret 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Průměrná spotřeba

ks

1 776

2 152

2 025

1 950

1 912

2 040

2 185

2 165

2 354

1 852

2 090

Inflace

%

1,40%

9,70%

56,60%

11,10%

20,80%

10,00%

9,10%

8,80%

8,50%

10,70%

2,10%

změna spotřeby cigaret

%

21,17%

-5,90%

-3,70%

-1,95%

6,69%

7,11%

-0,92%

8,73%

-21,33%

12,85%

ceny cigaret

Kč

16,09

20,12

23,45

28,20

27,09

27,90

30,16

32,76

36,59

39,45

inflace cigaret

%

14,93%

25,05%

16,55%

20,26%

-3,94%

2,99%

8,10%

8,62%

11,69%

7,82%

kumulovaná inflace

%

100,00%

109,70%

171,79%

190,86%

230,56%

253,61%

276,69%

301,04%

326,63%

361,58%

369,17%

kumulovaná inflace cig

%

100,00%

114,93%

143,71%

167,50%

201,43%

193,50%

199,29%

215,43%

234,00%

261,36%

281,79%

kumulovaná změna spotreba

%

100,00%

121,17%

114,02%

109,80%

107,66%

114,86%

123,03%

121,90%

132,55%

104,28%

117,68%

%

100,00%

104,77%

83,66%

87,76%

87,37%

76,30%

72,02%

71,56%

71,64%

72,28%

76,33%

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

9

kumul změna ceny cigaret proti SK

14,00

2000 Průměrná spotřeba

ks

1 882

1 664

1 893

2 192

2 243

2 275

2 338

2 345

2 107

2 071

Inflace

%

3,90%

4,70%

1,80%

0,10%

2,80%

1,90%

2,50%

2,80%

6,30%

1,00%

změna spotřeby cigaret

%

-9,95%

-11,58%

13,76%

15,80%

2,33%

1,43%

2,77%

0,30%

-10,15%

-1,71%

ceny cigaret

Kč

40,99

42,01

42,00

42,00

46,00

46,00

46,00

59,41

69,00

70

inflace cigaret

%

3,90%

2,49%

-0,02%

0,00%

9,52%

0,00%

0,00%

29,15%

16,14%

1,45%

kumulovaná inflace

%

383,57%

401,60%

408,83%

409,24%

420,69%

428,69%

439,40%

451,71%

480,16%

484,97%

kumulovaná inflace cig

%

292,79%

300,07%

300,00%

300,00%

328,57%

328,57%

328,57%

424,36%

492,86%

500,00%

kumulovaná změna spotreba

%

105,97%

93,69%

106,59%

123,42%

126,30%

128,10%

131,64%

132,04%

118,64%

116,61%

kumul změna ceny cigaret proti SK

%

76,33%

74,72%

73,38%

73,31%

78,10%

76,65%

74,78%

93,95%

102,64%

103,10%

Zdroj: CZSO

9

Spotřební koš

31

Domácnosti v nejnižších skupinách jsou pravděpodobně tvořeny především z penzistů a nezaměstnaných, případně jejich kombinací (čímž je myšlena společná domácnost, ve které Tabulka 2: Skupiny podle příjmu

žijí penzisté a nezaměstnaní lidé v ekonomicky aktivním věku).

měsíční příjem na skupina dospělou osobu

Větší vhled do složení jednotlivých skupin přinese pohled na průměrný věk předsedy domácnosti a průměrné

1

4 427 Kč

2

4 967 Kč

3

5 705 Kč

penzistů a dětí a průměrné vzdělání osoby domácnost

4

8 469 Kč

reprezentující. Dané ukazatele jsou k nahlédnutí v Tabulce

5

10 016 Kč

6

11 105 Kč

7

12 065 Kč

8

12 923 Kč

kategoriích nemohou být ekonomicky aktivní osoby a že

9

13 939 Kč

budou složeny převážně z penzistů. Průměrný věk člena

10

14 885 Kč

zde o několik let přesahuje věk důchodový a počet

11

15 872 Kč

ekonomicky aktivních je v průměru nulový na šest

12

17 024 Kč

desetinných míst v kategoriích 1 a 2, respektive blízký nule

13

18 336 Kč

14

19 728 Kč

15

21 484 Kč

Co se týče vzdělání, rozčlenil jsem původních devět

16

23 693 Kč

kategorií do tří základních ukazatelů. Do kategorie „bez

17

27 382 Kč

maturity“ spadají všichni, kdo mají pouze základní či

18

37 406 Kč

19

57 159 Kč

20

> 57 159 Kč

složení domácnosti co do počtu ekonomicky aktivních,

3. Zde se potvrzuje domněnka, že v nejnižších

v kategorii 3.

dokonce nedokončené základní vzdělání a vyučení lidé v oborech bez maturity. Kategorie „s maturitou“ obsahuje občany mající maturitou ukončené středoškolské vzdělání

a ukončené vyšší odborné vzdělání. Do kategorie „univerzita“ potom spadají všichni ostatní, tedy od absolventů bakalářských oborů výše. Velmi zajímavé je, že v nejvyšších třech příjmových skupinách začne náhle opět vzrůstat podíl osob bez maturity a klesat podíl vysokoškolsky vzdělaných. Tento jev může mít několik příčin, ovšem žádnou z dostupných informací není možné potvrdit či vyvrátit, jelikož uvedená domácnost je vždy uzavřenou jednotkou, do jejíhož obsahu není vidět jinak, než skrze uvedené ukazatele. Nabízí se možnost, že vysokopříjmový je jen jeden z rodičů, 32

zatímco druhý je jím živen, čímž nepotřebuje a nemá vzdělání. Druhá možnost jsou plnoleté ale ještě nedostudované děti. Nepředpokládám, že by byla data sebrána statistickým úřadem chybně, proto se přikláním spíše k jedné z výše uvedených možností. Tabulka 3: Charakteristiky domácností v jednotlivých skupinách bez skupina

věk

osob

ekon. aktiv.

děti

penzisté

maturity

s maturitou

univerzita

1

67,468750

1,531250

,000000

,000000

1,531250

,906250

,093750

,000000

2

70,738095

1,642857

,000000

,000000

1,642857

,619048

,380952

,000000

3

68,386364

1,386364

,090909

,000000

1,295455

,568182

,363636

,068182

4

52,240741

1,958333

1,272593

,203704

,462963

,666667

,314815

,018519

5

47,164384

2,370959

1,643973

,474795

,230548

,794521

,205479

,000000

6

48,460526

2,365132

1,659079

,400263

,221447

,657895

,315789

,026316

7

46,281690

2,459014

1,870704

,487183

,042254

,845070

,154930

,000000

8

45,000000

2,711039

1,743377

,805195

,051948

,636364

,350649

,012987

9

44,890625

2,562500

1,721875

,639375

,093750

,562500

,421875

,015625

10

42,650000

2,615333

1,593000

,798667

,088833

,566667

,366667

,066667

11

43,437500

2,742188

1,621094

,869688

,088594

,531250

,359375

,109375

12

43,627451

2,573529

1,397059

,838235

,078431

,450980

,490196

,058824

13

42,954545

2,588333

1,594545

,770152

,045455

,348485

,590909

,060606

14

43,483871

2,693710

1,536452

,975968

,016129

,387097

,467742

,145161

15

38,416667

2,916500

1,462667

1,217833

,000000

,300000

,600000

,100000

16

42,915493

2,698310

1,417746

,937746

,028169

,253521

,535211

,211268

17

42,056604

3,039245

1,371321

1,242075

,004717

,339623

,377358

,283019

18

44,345455

2,956182

1,450182

1,083455

,090909

,436364

,381818

,181818

19

48,491803

2,491803

1,670820

,520492

,163934

,622951

,278689

,098361

20

41,809524

3,317460

1,451905

1,402222

,063492

,619048

,285714

,095238

průměr

44,618040

2,580931

1,499559

,784409

,088714

,567424

,365152

,063636

Vývoj spotřeby cigaret demonstruji na domácnosti s mediánovými příjmy. Uvedené údaje jsou uvedeny v korunách při cenové hladině roku 1998. Mediánová domácnost zaplatila za cigarety v roce 1999 v průměru 330 Kč na dospělou osobu. Proti tomu se průměrné příjmy na dospělou osobu v domácnosti pohybovaly na úrovni 10 438 Kč. Do roku 2009 výdaje na cigarety vzrostly proti původní hodnotě o třetinu a příjmy dokonce o polovinu původní hodnoty. Ve stejném období se relativní cena cigaret proti spotřebnímu koši zvýšila také téměř o polovinu vzhledem k základu, tudíž cenový efekt ne celé délce období téměř vykompenzoval efekt důchodový. Převedeno na

33

kupní sílu, člen mediánové domácnosti si v roce 2009 mohl dovolit pouze o málo více cigaret, než o deset let dříve. I přes neutrální vývoj kupní síly výdaje na cigarety vzrostly. Je tedy zřejmé, že na výši výdajů mají efekt i další aspekty. Těmi může být postupná změna ve složení mediánové domácnosti co do členů i jejich vzdělání, nebo silný návyk průměrného představitele a neochota přejít se zvyšováním cen na produkt levnějšího výrobce. Přeci jen jednotlivé značky cigaret nejsou dokonalými substituty, jelikož s klesající cenou lze zaznamenat významný pokles kvality. Vztah kupní síly k ceně cigaret je přehledně znázorněn na Grafu 2. Zatímco modrá linka reprezentuje kumulovanou změnu ve výdajích, červená linka kopíruje kumulovanou změnu v kupní síle. Zatímco v prvních sedmi letech se situace vyvíjí podle intuitivního očekávání, od roku 2007 zřejmě v chování domácnosti převládnou vlivy odlišné od cenových a příjmových stimulů. V ostatních příjmových skupinách se situace vyvíjela více méně analogicky. Průměrné výdaje ve všech za vybraných jedenáct let rostly a skončily až na dvojnásobku původní hodnoty. Kupní síla rostla i v ostatních skupinách, ovšem nikde nebyl růst tak vysoký, aby se skrze něj dal vysvětlit nárůst spotřeby. Také v ostatních skupinách v některých letech rostla spotřeba, ačkoli kupní síla významně klesla. Ve většině případů se ovšem změna pohybovala v souladu s předpokladem.

34

5. Poptávka po cigaretách v České republice Tato část je věnována modelování poptávky po cigaretách za účelem odhadnutí citlivosti kuřáků na cenovou změnu. Odhad je klíčový pro jakékoli komentování současného nastavení úrovně spotřební daně, která je dle mého názoru zbytečně nízká. Danou hypotézu se tímto pokusím potvrdit či vyvrátit. Jelikož cigarety jsou statek, na kterém vzniká silná závislost, nebylo by korektní odhadovat poptávku bez zohlednění tohoto faktu. Závislost se obvykle reflektuje skrze minulou úroveň spotřeby, v mém případě tedy minulá vydání na cigarety. Za tímto účelem použiji model racionální závislosti (rational addiction model). Pokud se na českých datech nepotvrdí jeho hlavní předpoklad, tedy že kuřák uvažuje budoucí důsledky, což je v modelu reflektováno zahrnutím budoucí spotřeby na vysvětlující straně rovnice, budu jako alternativu používat „krátkozraký“ (myopic addiction mode) či iracionální model závislosti, který počítá pouze s vlivem návyku získaného v minulosti. Model racionální závislosti publikovali Becker a Murphy a Grossman v roce 198810 a od té doby byl použit v celé řadě empirických i teoretických článků. Obvykle je srovnáván právě se zmíněným „krátkozrakým“ modelem závislosti a racionalita v chování kuřáků (či závislých na jiné komoditě) se potvrzuje či vyvrací platností jednoho či druhého modelu. Jelikož na různých datových souborech bylo střídavě racionální chování potvrzeno i vyvráceno, nelze ani jeden z přístupů považovat za obecně platný teoretický model.

10

Becker, Gary S.; Murphy, Kevin M. „A Theory of Rational Addiction.“ Journal of Political Economy, srpen 1988, strana 675 - 700

35

5.1.

Teoretická stránka modelování poptávky po cigaretách11

Klíčovým předpokladem pro model racionálního i krátkozrakého spotřebitele je skutečnost, že spotřebitel maximalizující svůj užitek se stane na statku závislým. Závislost tedy není v rozporu se základním principem, tedy že uživatel si volí spotřebu nejoptimálnějším způsobem. Aby mohla komodita způsobovat návyk, být škodlivá zdraví a zároveň maximalizovat užitek, musí splňovat určité předpoklady, díky kterým převáží pro spotřebitele pozitivní požitky nad negativními dopady. Spotřeba návykové komodity vede k tomu, že spotřebitel si na její konzumaci zvyká a s minulou spotřebou jeho chuť po ní roste. S tím, jak chuť po komoditě roste, je stále obtížnější s konzumací přestat až se konzument dostane do stavu, kdy náhlé ukončení spotřeby je spojeno se silným negativním prožitkem. Ten konzumentovi brání v ukončení spotřeby a i pokud se kuřákovi povede na nějaký čas s návykem přestat, po delší době stále cítí nutkání vrátit se ke konzumaci a návyková látka mu chybí. Jelikož nikdo se nikdo nerodíme závislí, nemá spotřebitel zpočátku potřebu návykovou látku konzumovat. Počátek konzumace návykové látky a následná závislost musí být zapříčiněna nějakým silným externím vlivem, jako například sociálním vlivem spotřebitelova okolí nebo nějakým traumatizujícím zážitkem. Důležité je, že důsledek takové i dočasné situace je dlouhodobý, někdy trvalý. Racionální ani krátkozraký model závislosti kuřákovu cestu k cigaretám nijak neřeší a za nulté období je považován rok, ve kterém spotřebitel poprvé návykovou látku konzumuje. Na tomto místě na chvíli odbočím a poukáži na výsledky výzkumu Českého zdravotního ústavu prezentované v části věnující se prevalenci kuřáků a jejich zvykům. Z průzkumů vyplývá, že většina kuřáků začíná se svým návykem v mladistvém věku, či dokonce ještě jako děti. Spíše než traumatizující zážitek bude tedy v dnešní společnosti spouštěčem tlak sociální skupiny, kdy dítě či mladistvý se nechce cítit vyčleněn z kolektivu a chce se přiblížit svým o několik let starším vrstevníkům. 11

Becker, Gary S.; Grossman, Michael; Murphy, Kevin M.; „An empirical Analysis of Cigarette Addiction“; The American Economic Review vol 84, no. 3, stránky 396 – 418, červen 1994 Clarke, Harry; Danilkina Svetlana; „Talking Rationally About Rational Addiction“; Department of Economics and Finance, La Trobe University, Březen 2006 Baltagi, Badi H.; Griffin, James M.; „The Econometrics of Rational Addiction: The Case of Cigarettes“; Journal of Business & Economic Statistics, říjen 2001; 19, 4; strana 449 – 454 Sung, Hai-Yen; Hu, Teh-Wei; Keeler, Theodor E.; „Cigarette Taxation and Demand: An Empirical Model“; Contemporary Economic Policy, červenec 1994, 13, 3; strana 91 - 100

36

Poptávka po návykové látce je závislá na konzumaci látky ve všech předchozích obdobích. Právě pro to je nutné přejít od klasické intertemporálně nezávislé analýzy spotřeby k analýze intertemporální. S větším odstupem od současnosti vliv předchozí konzumace klesá, až postupně vymizí, díky čemuž je možné s konzumací přestat a po nějaké době se závislosti zbavit. K tomu je ovšem třeba překonat negativní „withdrawal effect“ na dostatečně dlouhou dobu. Pokud se opět odkáži na výše prezentovaný výzkum Českého zdravotního ústavu, mohu konstatovat, že boj s tímto efektem kuřáci povětšinou prohrávají a bez odborné pomoci či nějaké velmi silné motivace nejsou schopni sami s kouřením přestat. Rozdíl mezi „racionální“ a „krátkozrakou“ závislostí potom spočívá v předpokladu, že v myopickém modelu spotřebitel nehledí na budoucnost a není si vědom konsekvencí plynoucích z jeho současného chování, nebo si jich vědom je, ale bere je na lehkou váhu. V racionálním modelu je spotřebitel uvědomělý a ví, jaké budoucí konsekvence z jeho chování vyplývají. To je v racionálním modelu závislosti reflektováno tím, že současná poptávka je vedle minulé spotřeby také ovlivněna spotřebou budoucí. Kuřák totiž ví, že svým současným chováním prohlubuje svou závislost a bude kouřit i v budoucnu. Také si je vědom negativních

zdravotních

důsledků,

ke

kterým

jeho

současné

chování

s největší

pravděpodobností povede. V modelu racionální závislosti spotřebitel tedy maximalizuje svůj dlouhodobý, intertemporální, užitek s ohledem na intertemporální rozpočtové omezení. Jeho preference jsou stabilní ale intertemporálně závislé. Důležité je poznamenat, že spotřebitel nemá pozitivní užitek z toho, že je závislý. Naopak, míra závislosti je reflektována negativně. Spotřeba návykové látky je ovšem vnímána pozitivně, dokonce tak pozitivně, že převáží negativní efekt vyvolaný závislostí. Nicméně právě fakt, že vyšší závislost znamená vyšší negativní užitek, umožňuje spotřebiteli dostat se do rovnovážného stavu a nezvyšovat spotřebu do nekonečna. Díky tomu model lze také teoreticky řešit a dojít k optimu. V racionálním případě spotřebitel maximalizuje užitkovou funkci, do níž vstupují minulá a budoucí spotřeba cigaret a agregát spotřeby všech ostatních komodit. V případě krátkozrakém je pouze vynechána budoucí spotřeba. Užitková funkce kuřáka lze zapsat následujícím způsobem: 37

Graf 5: Vývoj kumulované změny spotřeby a kupní síly dospělého jedince v domácnosti s mediánovým příjmem 1.4

1.2

1

0.8

0.6

0.4

kumulovaná změna výdajů

0.2

kumulovaná změna kupní síly 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

38


௧ , ௧ିଵ , ௧ , ௧ .

(1)

V užitkové funkci potom C reprezentuje v současném období spotřebu cigaret a v období minulém odráží stav závislosti, který je prezentován formou minulé spotřeby. Proměnná X zastupuje agregovanou spotřebu všech ostatních statků, které jsou v daném časovém období konzumovány a e reflektuje neměřitelné veličiny vstupující do života spotřebitele a ovlivňující jeho užitek. Agregovaná veličina Xt do modelu vstupuje jako numeraire a ceny cigaret v čase t jsou označeny Pt. Zatímco agregovaná spotřeba ostatních statků a současná spotřeba cigaret jsou vnímány uživatelem pozitivně, minulá spotřeba cigaret reprezentující závislost má na užitek negativní účinek. Stejně jako spotřeba v současném období přímo ovlivněna úrovní spotřeby v období minulém, je spotřeba v období minulém ovlivněna spotřebou v období před tím a tak dále. Tuto veličinu je tedy možné nahradit nějakou jinou proměnnou, pokud si například nadefinuji samostatnou proměnnou pro závislost a pravidla pro její změnu mezi časovými obdobími. Potom mohu minulou spotřebu vyměnit za kumulovanou úroveň závislosti. Maximalizace probíhá u racionálního a krátkozrakého spotřebitele rozdílným způsobem. V případě racionálního spotřebitele je třeba uvažovat intertemporální maximalizaci užitku s ohledem na intertemporální rozpočtové omezení. Krátkozraký spotřebitel budoucí důsledky svého chování ignoruje. Optimalizace je tedy v případě racionálního spotřebitele o několik kroků složitější. Rovnice (2) a (3) znázorňují formální zápis problému v racionálním případě. V případě druhém si stačí odmyslet časový rozměr, pohled do budoucnosti je irelevantní. Spotřebitel hledící do budoucnosti preferuje současnou spotřebu před budoucí, což je reflektováno diskontováním budoucích užitků koeficientem β, který je pro jednoduchost roven úrokové ଵ

míře. Lze tedy zapsat že  = ଵା௥. Ani jeden z modelů nemá ambice vysvětlovat proces samotného prvotního vzniku závislosti. Předpokládá se, že návyk je důsledkem nějaké silné sociální či traumatizující události, jejíž důsledek je do modelu promítnut jako exogenní veličina C0 spotřeby v počátečním čase t = 0. Formálně lze tedy psát jako C0 = C0.

(2)

௧ିଵ  ∑ஶ
௧ , ௧ିଵ , ௧ , ௧  ௧ୀଵ 

39

௧ିଵ  ଴ ∑ஶ ௧ ௧ + ௧  = ௧ୀଵ 

(3)

Jak je psáno výše, úroková sazba je shodná s depreciací vyjádřenou konstantou β. Levá strana výroku (3) tedy znázorňuje současnou hodnotu spotřeby a pravá strana současnou hodnotu bohatství. Model nepředpokládá, že by spotřeba návykové látky nějak ovlivňovala úroveň bohatství. Zde je myslím důležité poznamenat, že v případě nějaké silné návykové drogy by bylo vhodné takovou závislost dodatečně nadefinovat. Konzumace cigaret ovšem významně neovlivňuje produktivitu práce, a tudíž ani mzdu. Zvolená užitková funkce by měla mít některé základní parametry. Ve všech proměnných by měla být konkávní a v případě současné spotřeby cigaret a ostatních statků také rostoucí. Naopak konzumace v minulém období by měla být vnímána negativně, v ní by tedy funkce měla klesat. Nakonec přírůstek užitku spojený s konzumací musí být v absolutní hodnotě vyšší, než jeho úbytek spojený se závislostí. V opačném případě by nebylo možné, aby se návyk vyvinul. Formálně zapsáno by tedy mělo platit: •

௖೟ > 0

– užitek roste ve spotřebě cigaret

•

௖೟ ,௖೟ < 0

– klesající mezní užitek ze spotřeby cigaret

•

௑ > 0

– užitek roste ve spotřebě ostatních statků

•

௑௑ < 0

– klesající mezní užitek ze spotřeby ostatních statků

•

௖೟షభ ,௖೟షభ < 0

– klesající užitek v důsledku závislosti

•

௖೟షభ ,௖೟షభ < 0

– klesající negativní mezní užitek ze závislosti

•

௖೟ ,௖೟షభ > 0

– přírůstek užitku v důsledku spotřeby cigaret přebije efekt závislosti

Provedu-li optimalizaci standardním způsobem, dostanu v obecné rovině podmínky prvního řádu uvedené v rovnicích (4) a (5).

(4)


௬ ௧ , ௧ିଵ , ௧ , ௧  = 

(5)


ଵ ௧ , ௧ିଵ , ௧ , ௧  + 
ଶ ௧ାଵ , ௧ , ௧ାଵ , ௧ାଵ  =  ௧

40

První rovnice udává standardní podmínku, tedy že mezní užitek ze spotřeby agregovaného statku se rovná meznímu důchodovému užitku. Druhá podmínka je zapsána ve formě odpovídající racionálnímu spotřebiteli. Pokud by byl spotřebitel krátkozraký, druhá část výrazu na levé straně rovnice bude vypuštěna. Mezní užitek ze spotřeby cigaret na levé straně je sečtený s diskontovaným užitkem z této spotřeby v budoucím období. Součet těchto užitků se rovná výrazu na pravé straně, který zastupuje mezní důchodový užitek vynásobený cenou cigaret v daném období. Pro případ racionálního spotřebitele je třeba ještě dodat, že druhý výraz na levé straně je záporný, jelikož užitková funkce v minulé spotřebě klesá. Jak je ovšem definováno, negativní užitek z minulé spotřeby plynoucí je nižší, než pozitivní užitek ze spotřeby současné a zároveň je diskontující veličina β menší než jedna. Celý výraz na pravé straně je tedy v případě obou modelů kladný. Výstupem modelu by měla být rovnice udávající vztah mezi spotřebou cigaret a ostatními veličinami. Becker a Murphy12 ukazují výstup pro obecnou kvadratickou užitkovou funkci. Pod takovou funkcí si je možné představit například následující vztah:

(6)
௧ , ௧ିଵ , ௧ , ௧  = ௫ ௧ + ஼೟ ௧ + ஼೟షభ ௧ିଵ + ௘ ௧ + ఈ಴೟షభ ಴೟షభ ଶ

ଶ ௧ିଵ +

ఈ೐೐ ଶ

ఈೣೣ ଶ

௧ଶ +

ఈ಴೟ ಴೟ ଶ

௧ଶ +

௧ଶ + ௑೟஼೟ ௧ ௧ + ௑೟஼೟షభ ௧ ௧ିଵ + ௑௘ ௧ ௧ + ஼೟஼೟షభ ௧ ௧ିଵ +

஼೟௘೟ ௧ ௧ + ஼೟షభ ௘೟ ௧ିଵ ௧

Po dosazení uvedené funkce do problému spotřebitele a sérii algebraických úprav vyplyne konkrétní podoba podmínek prvního řádu (4) a (5). Oba výrazy potom vypadají následovně: (7) ௑ + ௑௑ ௧ + ௑஼೟ ௧ + ௑஼೟షభ ௧ିଵ + ௫௘ ௧ =  (8) ஼೟ + ஼೟ ஼೟ ௧ + ௑஼೟ ௧ + ஼೟஼೟షభ ௧ିଵ + ஼೟௘ ௧ + ஼೟షభ + ஼೟஼೟షభ ௧ାଵ + ௑஼೟షభ ௧ାଵ + ஼೟஼೟ ௧ + ஼೟షభ ௘ ௧ାଵ  =  ௧

Výraz (7) je shodný pro model racionální závislosti i pro model krátkozrakého závislého spotřebitele. Druhá podmínka prvního řádu znázorněná ve výrazu (8) je v této podobě platná 12

Becker, Gary S.; Grossman, Michael; Murphy, Kevin M.; „An empirical Analysis of Cigarette Addiction“; The American Economic Review vol 84, no. 3, stránky 396 – 418, červen 1994

41

pouze pro model racionální závislosti. Pokud bych uvažoval spotřebitele, kterému na budoucnosti nezáleží, bylo by nutné opět odstranit druhou polovinu výrazu na levé straně v závorce za koeficientem beta. Pro určení charakteristik funkce (6) jsou klíčová znaménka u jednotlivých koeficientů α. Část z nich lze určit z předpokladů, podle kterých byla funkce sestavena a část lze dovodit logickou úvahou. Část koeficientů ovšem není možno tímto modelem vysvětlit. Na následujících řádcích se pokusím krok po kroku odůvodnit znaménka u všech koeficientů. Dle předpokladů chceme, aby funkce byla rostoucí v agregované spotřebě ostatních statků Xt a v množství konzumovaných cigaret Ct. Naopak s rostoucí závislostí, která je ve funkci reprezentována minulou spotřebou, by měl užitek klesat. Z toho vyplývá, že indexy αx a αct musí být kladné a index αct-1 záporný. K tomu lze snadno dojít, představíme-li si, že by spotřebitel například nekonzumoval nic jiného než agregovaný statek – potom by v něm jeho užitek musel stoupat, a tedy výraz ௫ ௧ +

ఈೣೣ ଶ

௧ଶ by musel být s rostoucím X vyšší, tedy

௫ + ௫௫ ௧ > 0. Přidáme-li ještě podmínku pro konkávnost, kterou zmíním níže, je zřejmé, že αx musí být kladné. Znaménko u αct a αct-1 lze dovodit analogicky. Co se týče koeficientu αe, tak jeho znaménko nelze v rámci racionálního modelu závislosti vysvětlit. Ostatní faktory ovlivňující užitek totiž mohou do funkce vstupovat jak jako pozitivní, tak jako negativní. Pokud jde o koeficienty αxx, αctct, αct-1ct-1 a αee je odvození znamének snadné. Stačí si uvědomit, že dané koeficienty jsou rovny druhým derivacím podle příslušné proměnné. Vzhledem k tomu, že funkce má být ve všech proměnných konkávní, je zřejmé, že všechny dané koeficienty musí být záporné. Tento fakt, jak jsem zmiňoval v minulém odstavci, je důležitý pro odvození znamének výše uvedených koeficientů. Například αxx tedy lze psát jako డమ ௎ డమ ௑

. Na závěr zbývá analyzovat znaménka u koeficientů αxct, αxct-1, αxe, αctct-1, αcte a αct-1e.

Znaménka všech koeficientů ve, kterých vystupuje veličina e, jsou modelem nevysvětlitelná, neboť „e“ reprezentuje nepozorované ostatní faktory ovlivňující užitek. Koeficient αctct-1 musí být kladný, neboť jinak by byla popřena vlastnost tolerance na návykovou látku. Pozitivní přínos ze zvýšené konzumace látky musí převážit negativní užitek spojený s vyšší závislostí, jinak by látka nebyla návyková. Naopak koeficient αxct-1 musí být záporný, neboť v opačném případě by bylo možné přehlušit negativní dopad závislosti konzumací ostatních statků. To by ovšem popíralo fakt, že spotřebitel při ukončení konzumace prožívá silný propad užitku spojený s potřebou dále látku konzumovat. Takto by bylo možné s kouřením kdykoli snadno

42

přestat. Posledním nerozebraným koeficientem je αcx. Vzhledem k tomu, že užitková funkce je v obou proměnných rostoucí a konkávní, měl by i tento výraz mít kladné znaménko. Celkově je situace znázorněna ve výrazu (8) uvedeném níže. Vzhledem k tomu, že všech statků lze spotřebovávat pouze nezáporné množství, přebírají jednotlivé části výrazu znaménka od příslušných koeficientů.

(9)

U (C , C t

+ 8 67

t −1

− 67 8

+α

2

+

ee

e

2 t

− 4 647 8

t

t −1

, X t , et ) = α x X t + α + 64 47 44 8

+α

x tc t

X C t

+ 4 48 6 44 7

α

+ 8 67

c tc t−1 C

t

C

t−1

+ c C αc C t

t −1

− 6 4 47 4 48

t

+α

x t c t −1

X C t

6 4 7? 4 8

α

+

c te t C

t

e

t

+

t −1

X

t

+

t

+

2

? 6 47 48

+α

x te t

− 4 647 8

−4 6 47 8

+ α e et + α xx 2 ? 67 8

X e t

αcc t

2

t

C

2 t

− 44 64 47 8

+

αc

c t −1

t −1

2

C

2 t −1

+

6 44 7? 4 4 8

α

c t − 1e t C

t −1

e

t

Pokud ve výrazu (8) osamostatním koeficient λ na pravé straně a jeho vyjádření dosadím do rovnice (7), mohu po sérii algebraických úprav osamostatnit současnou spotřebu cigaret vyjádřenou skrze ostatní proměnné a koeficienty. Výsledná rovnice je uvedena ve výrazu (10). Rovnice je opět uvedena ve tvaru pro racionálního spotřebitele, v případě spotřebitele krátkozrakého by byla vypuštěna budoucí spotřeba a posunutá budoucí nepozorovatelná odchylka et+1.

(10)

௧ = ଴ + ௧ିଵ + ௧ାଵ + ଵ ௧ + ଶ ௧ + ଷ ௧ାଵ

Jednotlivé koeficienty jsou rovny níže uvedeným výrazům. Jak jsem již zmínil, koeficienty α jsou rovny příslušným derivacím užitkové funkce (6), koeficient αx tak lze zapsat jako ux, koeficient αct,ct-1 potom jako u1,2. V případě myopického modelu by v jednotlivých výrazech nefigurovaly výrazy odvozené z druhé části levé strany výrazu (8), tedy části v závorkách násobených koeficientem beta.

=

−
ଵଶ
௬௬ −
ଵ௬
ଶ௬  ଶ ଶ 
ଵଵ
௬௬ −
ଵ௬  + 
ଶଶ
௬௬ −
ଶ௬ 

43

଴ =

ଵ =


௬ − 
ଵ௬ + 
ଶ௬  − 
ଵ + 
ଶ  ଶ ଶ  + 
ଶଶ
௬௬ −
ଶ௬  
ଵଵ
௬௬ −
ଵ௬


ଵଵ
௬௬ −

ଶ =

ଷ =


௬௬  ଶ
ଵ௬  + 
ଶଶ
௬௬

ଶ −
ଶ௬ 

<0

−
௬௬
ଵ௘ −
ଵ௬
௘௬  ଶ ଶ  + 
ଶଶ
௬௬ −
ଶ௬  
ଵଵ
௬௬ −
ଵ௬

−
ଵଶ
ଶ௘ −
ଶ௬
ଶ௘  ଶ ଶ 
ଵଵ
௬௬ −
ଵ௬  + 
ଶଶ
௬௬ −
ଶ௬ 

Díky konkávnosti užitkové funkce vychází koeficient θ1 záporný. Je tedy dodržen logický předpoklad, že se stoupající cenou bude spotřeba cigaret klesat a obráceně. Znaménka u koeficientů θ2 a θ3 nejdou z jejich vyjádření odhadnout, neboť v jejich vyjádření figurují ty koeficienty αii, jejichž znaménko nelze modelem vysvětlit. Co se týče spotřeby cigaret, tak pokud jsou současná, budoucí a minulá spotřeba cigaret komplementární, potom musí θ být kladná. Pokud by byla záporná, byly by spotřeby v jednotlivých letech substituty. Vztah (10) udává předpokládaný tvar rovnice, která je v praxi odhadována metodou nejmenších čtverců. Rovnici je možno rozšířit další ukazatele, jako je rodinný stav, dosažené vzdělání, měsíční příjem a podobně. Interpretace v teoretické rovině by potom musela být analogicky upravena tak, aby pojala další vysvětlující proměnné. Výsledná rovnice je také v lineární podobě, nicméně v praxi je třeba testovat, není-li pro

odhad

poptávky

po

cigaretách

v konkrétním

případě

vhodnější

například

semilogaritmický vztah či jiná podobná modifikace tvaru rovnice. V takovém případě je třeba skutečnost reflektovat při teoretické interpretaci. Výrazně odlišný je v takovém případě například přístup k elasticitám, které kupříkladu v log-log modelu jakou rovny přímo koeficientům u příslušných proměnných.

44

Z podstaty vztahu odvozeného v rovnici (10), který je klíčový pro odhad cenové elasticity kuřáka, vyplývá problém, který je při tvorbě odhadu třeba řešit. Nepozorovatelné odchylky et ovlivňují užitek v každém časovém období a je pravděpodobné, že jsou pozitivně sériově korelovány. I v případě, že by tento problém nevyvstal, odchylky přímo ovlivňují v případě racionálního spotřebitele jeho spotřebu ve všech ostatních časových obdobích. Pokud se jedná o spotřebitele krátkozrakého, nastává tento problém jen jednostranně pro všechna období budoucí13. Tímto jevem by docházelo k pokřivení skutečného stavu, kdy budoucí a minulá spotřeba by měly v každém případě pozitivní vliv na spotřebu současnou. Backer a Murphy se s tímto problémem vyrovnaly tím způsobem, že použili místo minulé a budoucí spotřeby instrument v podobě minulé a budoucí ceny. Ty skrze spotřebu příslušného časového období ovlivňují spotřebu současnou.

Nejsou ale žádným způsobem korelovány s odchylkami.

Současná spotřeba je tedy v praxi odhadována skrze dvoustupňovou regresi, přičemž v prvním kroku je odhadnuta minulá a případně budoucí spotřeba za pomoci příslušných cen a všech ostatních exogenních proměnných, a v kroku druhém jsou tyto odhady použity v rovnici (10). Výstupem celé analýzy by mělo být vypočtení cenových elasticit. Bude zjišťováno, jak kuřáci reagují na změnu ceny v krátkém období, tedy do jednoho roku, a v dlouhém období, které je bráno jako delší než rok. Výpočet elasticity se mění v závislosti na použitém modelu a v závislosti na použité funkční formě. V případě, že bude použit model závislosti v lineární podobě jak je popsán výše, bude se elasticita odhadovat z rovnice uvedené ve vztahu (10) pro racionálního spotřebitele, respektive z téže rovnice v upravené formě pro iracionálního spotřebitele. Potom bude vztah pro krátkodobou a dlouhodobou elasticitu vypadat jak je zapsáno v rovnici (11) respektive (12). Obě rovnice se liší pouze zahrnutím koeficientu pro minulou spotřebu. Ten je kladný a menší než jedna. Poníží tedy jmenovatele v rovnici (12) z čehož plyne, že elasticita v dlouhém období je vyšší, než v období krátkém. Elasticita je v případě lineární rovnice považována za variabilní. Vypočtené hodnoty jsou tedy platné pouze pro určité okolí blízké pozorované úrovni spotřeb a cen. Pokud by se cena měnila příliš výrazně, nelze již s jistotou říci, jaká bude reakce spotřebitele.

(11)

௉

ଵ ∗ ஼೟ – elasticita v krátkém období ೟

13

Becker, Grossman, Murphy: An Empirical Analysis of Cigarette Addiction, April 1990

45

(12)

ଵ ∗

௉೟ ஼೟ ∗(ଵିఏ)

– elasticita v dlouhém období

Bude-li jako vhodnější identifikován semilogaritmický vztah s logaritmem na straně vysvětlované proměnné, bude regresní rovnice odpovídat výrazu (13). Původní vztah mezi současnou spotřebou a ostatními proměnnými by za takového předpokladu byla na pravé straně exponenciální, jak je uvedeno ve výrazu (14).

(13)

ln (௧ ) = ଴ + ln (௧ିଵ ) + ln (௧ାଵ ) + ଵ ௧ + ଶ ௧ + ଷ ௧ାଵ

(14)

ఏ ௧ =  ఏబ ௧ିଵ ௧ାଵ  ఏభ ௉೟  ఏమ ௘೟  ఏయ ௘೟శభ

ఉఏ

V případě uvedeném výše vlastně rovnice reflektuje podílovou změnu ve vysvětlované proměnné v závislosti na absolutní změně na straně vysvětlujících proměnných. Vztah musí být adekvátně upraven, aby tuto změnu v interpretaci reflektoval. Reakce v krátkém a dlouhém období jsou uvedeny ve výrazech (15) a (16). Podobně jako ve výrazu (12), i zde je elasticita v dlouhém období vyšší v důsledku zahrnutí koeficientu spotřeby v minulém období. Elasticita je opět stejně jako v lineárním případě variabilní a nelze tedy předjímat důsledky pro cenovou politiku dále, než na určité blízké okolí.

(15)

ଵ ∗ ௧ – elasticita v krátkém období

(16)

೟ ଵ ∗ (ଵିఏ) – elasticita v dlouhém období

௉

Vztah mezi současnou spotřebou a ostatními proměnnými se může ukázat i jako opačný než v předchozím případě, tedy semilogaritmický s tím, že v logaritmickém tvaru jsou uváděny vysvětlující proměnné jako v rovnici (17). V takovém případě je původní vztah exponenciální na straně současné spotřeby, kdy vysvětlující proměnné vystupují na levé

46

straně ve formě součinu, jako ve výrazu (18). Procentuální podíl ve vysvětlující proměnné potom udává absolutní vyšší změny ve vysvětlované proměnné.

(17)

௧ = ଴ + ௧ିଵ + ௧ାଵ + ଵ ln ( ௧ ) + ଶ ௧ + ଷ ௧ାଵ

(18)

 ஼೟ =  ఏబ  ఏ஼೟షభ  ఉఏ஼೟శభ ௧ భ  ఏమ ௘೟  ఏయ ௘೟శభ

ఏ

Elasticity při variantě lineárně-logaritmického modelu vypadají jako ve výrazech (19) a (20). Opět při tom platí, že elasticita je variabilní, tudíž odhad platí jen na blízké okolí pozorované spotřeby a cenové situace. Analogicky k předchozím případům je ve vzorci pro elasticitu v dlouhém období opět zahrnut koeficient vlivu minulé spotřeby v důsledku čehož je dlouhodobá elasticita vyšší než krátkodobá.

(19)

ଵ

ଵ ∗ ஼ – elasticita v krátkém období ೟

(20)

ଵ

ଵ ∗ ஼ ∗(ଵିఏ) – elasticita v dlouhém období ೟

Nakonec zbývá rozebrat variantu, kdy vysvětlovaná i vysvětlující proměnná vystupují ve formě logaritmu. V takovém případě vypadá vztah jako v rovnici (21), přičemž v původním vztahu vystupují proměnné ve formě součinu na obou stranách jako ve výrazu (22).

(21)

ln (௧ ) = ଴ + ln (௧ିଵ ) + ln (௧ାଵ ) + ଵ ln ( ௧ ) + ଶ ௧ + ଷ ௧ାଵ

(22)

ఏ ௧ =  ఏబ ௧ିଵ ௧ାଵ ௧ భ  ఏమ ௘೟  ఏయ ௘೟శభ

ఉఏ

ఏ

V případě využití oboustranně logaritmické funkční formy je uplatněn zjednodušující předpoklad, že elasticita poptávky je konstantní. V rovnici (21) je totiž znázorněn vliv procentuální změny ve vysvětlující proměnné na procentuální změnu v proměnné vysvětlované. Samotný koeficient u příslušné vysvětlující proměnné je tedy roven příslušné elasticitě. Dlouhodobá a krátkodobá elasticita jsou znázorněny ve výrazech (23) a (24).

47

(23)

(24)

ଵ – elasticita v krátkém období ఏభ (ଵିఏ)

– elasticita v dlouhém období

Tímto považuji kapitolu věnovanou teorii za uzavřenou. Hlubší vysvětlení jednotlivých aspektů modelu lze nalézt v literatuře uvedené v referencích. V posledních 22 letech od doby, kdy byl model prvně prezentován, bylo publikováno velké množství článků zabývajících se touto tématikou. Při samotném odhadu bude klíčové identifikovat všechny podstatné vysvětlující proměnné a nejvhodnější z uvedených funkčních forem s cílem vypočtení cenových elasticit, skrze které bude možné vyslovit doporučení pro upravení výše spotřební daně z cigaret.

48

5.2.

Analýza poptávky po cigaretách

Jak již bylo zmíněno v kapitole věnované datovým zdrojům, pro samotný odhad poptávky po cigaretách používám data o spotřebě domácností ze systému rodinných účtů Českého statistického úřadu, kde jedenáctiletou časovou řadu od roku 1999 dále dělím na dvacet každoročních pozorování v kategoriích rozdělených podle příjmu na dospělou osobu. Vzhledem k tomu, že v regresní rovnici je na straně vysvětlujících proměnných zapojena minulá spotřeba cigaret v případě krátkozrakého spotřebitele, respektive minulá a budoucí spotřeba v případě spotřebitele racionálního, je počet pozorování o jeden, respektive dva roky snížen na 200, respektive 180 pozorování. Například studie zabývající se spotřebou cigaret v USA pracují s průměrnými hodnotami spotřeby za jednotlivé americké státy, což dává k dispozici v každém roce 50 pozorování. Údaje o průměrných příjmech, výdajích a reprezentativních cenách byly očištěny o inflaci dle spotřebitelského indexu cen prezentovaného Českým statistickým úřadem a v analýze vystupují v bazických cenách roku 1998. Vedle reálných cen cigaret ještě při odhadu poptávky používám alternativu kumulované reálné změny ceny cigaret. Ta ukazuje kumulovaný rozdíl v cenách cigaret a ostatního spotřebního koše od roku 1998, který je opět brán jako báze. Z dalších proměnných považuji za vhodné zahrnutí ukazatelů na složení domácnosti. Dá se očekávat, že v různých panelech bude rozdílný počet rodin s dětmi, rodin penzistů a domácností o jednom ekonomicky aktivním členovi. Tyto rozdíly, pokud budou dostatečně silně zastoupeny, se odrazí v jednotlivých průměrech a měly by mít na průměrný výdaj za cigarety vliv. Například se dá očekávat, že v nejchudších skupinách, kde převažují domácnosti penzistů, bude spotřeba cigaret minimální. Na to ostatně poukazují i data o rozložení kuřáků v populaci, kdy mezi osobami staršími 65 let jsou pouhá necelá tři procenta kuřáků. Vliv na spotřebu by dle mého očekávání mělo mít i vzdělání. Z datového souboru jsem proto zkonstruoval ukazatele pro průměrný počet členů s maturitou, bez maturity a univerzitně vzdělaných. Jelikož diferenciace hodnot těchto proměnných je značná, například průměrná podíl osob bez maturity se pohybuje mezi 25 až 90 procenty, dá se očekávat pozorovatelný vliv. V kapitole věnované prevalenci kouření a zvykům kuřáků je vidět, že

49

nejvíce konzumentů cigaret je právě mezi osobami vyučenými či osobami, které mají pouze základní vzdělání. Jeden důležitý faktor ovšem zůstane v této práci nevysvětlen. Naštěstí se ale netýká odhadnutí vlivu cenové změny. Tím, že k dispozici jsou jen výdaje za cigarety a reálná spotřeba v krabičkách či kusech cigaret není známa, není možno pozorovat, jakým způsobem se přesouvá při vlivu různých proměnných spotřeba. Z publikací věnovaných tématu kouření lze mnohdy vyčíst závěr, že kuřáci sice jsou citliví na změnu ceny, nejsou ovšem příliš ochotni cenové změně přizpůsobit celkový objem své spotřeby. Vliv cenové změny je většinou z podstatné části pohlcen přechodem k levnější a méně kvalitní obchodní značce. Skutečná změna spotřeby tedy při pozorování samotných výdajů může zůstat skryta. Dalším pozorovaným jevem při zdražení cigaret je změna zvyků kuřáků co se samotného způsobu kouření týče. Kuřáci potom kouří cigarety takovým způsobem, aby maximalizovali přísun nikotinu, což ale zhoršuje i přísun škodlivin, a v důsledku zdravotní stav kuřácké populace. Tento problém není příliš relevantní, pokud jde pouze o optimalizaci daňového výnosu. Chování kuřáků co do finančních toků totiž nijak nezkresluje, jelikož to, co je odhadováno, jsou skutečně vydané peníze. Pokud by ovšem měly do analýzy být zahrnuty zdravotní dopady změny daňové politiky, situace by byla nevyhovující. Musel by být přijat předpoklad, že čeští kuřáci se v tomto ohledu chovají analogicky ke kuřákům v zahraničí a že svou spotřebu přesouvají k méně kvalitním cigaretám v kombinaci s intenzivnějším a nezdravějším způsobem konzumace. V regresní rovnici se mohou objevit zdánlivé nesrovnalosti především v koeficientech proměnných popisujících domácnost. Například z průzkumů dělaných v České republice je známo, že populace bez maturitního vzdělání kouří více, jak co se do podílu kuřáků týče, tak co se týče do průměrné síly kuřáka v této populaci. Z tohoto ohledu by bylo logické, aby koeficient u proměnné stanovující poměr takových lidí v domácnosti byl kladný. Na druhou stranu ovšem platí, že tito lidé patří do příjmově slabších skupin, které obecně konzumují levné málo kvalitní kuřivo. Ve skutečnosti tedy může mít regresor jak kladné, tak záporné znaménko podle toho, který efekt převáží. Z dostupných dat bude potom z odhadu patrné pouze to, který zmíněný efekt má navrch. Absolutní síla obou efektů jednotlivě ale zůstane neznáma. Při konstrukci odhadu se jako lepší ukazatel spotřeby než původně zamýšlený průměrný výdej na dospělou osobu vyjevila průměrná spotřeba na dospělou osobu měřená v počtu referenčních krabiček, které by za vydané finance bylo možno pořídit. Místo reálné 50

ceny se jako vhodnější ukázalo použít již zmiňovanou kumulovanou reálnou cenovou změnu. V obou případech došlo při jinak stejné skladbě proměnných k významnému posunu ve vysvětlovací síle modelu. Konečná podoba skladby proměnných tedy vypadá následovně. Na straně vysvětlované stojí průměrná spotřeba na dospělou osobu měřená v počtu referenčních krabiček, které si za vydané finance bylo možné pořídit. Na straně vysvětlující se jako nejoptimálnější volba ukázaly průměrný počet osob v domácnosti, průměrný počet penzistů, průměrný podíl osob bez maturity, průměrný reálný příjem na dospělou osobu a minulá, respektive minulá a budoucí úroveň spotřeby. Jednotlivé modelované varianty jsou shrnuty v Tabulce 4. Testovány byly varianty pro racionálně smýšlejícího i krátkozrakého spotřebitele. Vždy je nejprve zkoumán model, ve kterém jsou přímo osazeny spotřeby za minulé a budoucí, respektive jen minulé období. Následně je vytvořen model za použití instrumentální proměnné v podobě ceny a dvojstupňové regrese. Z testovacích statistik je zřejmé, že první čtyři varianty nebyly příliš použitelné, ačkoli jejich specifikace byla z uvažovaných variant tou nejvhodnější. V žádném není splněn předpoklad homoskedastických reziduí, mezi vysvětlujícími proměnnými je problém s multikolinearitou a Ramseyho test naznačuje nezařazení podstatné proměnné nebo nevhodnou funkční formu. Podstatná část proměnných v modelu je nesignifikantní. Vzhledem k tomu, že jiná skladba proměnných nevedla k lepším výsledkům, zbývalo pouze uvažovat nad změnou funkčního vztahu. Možné alternativy byly použití semilogaritmického modelu či modelu s logaritmy na obou stranách rovnice. Vzhledem k faktu, že některé proměnné jsou v některých pozorováních rovny nule, o logaritmizaci vysvětlující strany lze uvažovat pouze ve formě ln(1+x). Nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití log-lin modelu, kdy ve formě logaritmu je uvedena vysvětlovaná proměnná. Model potom ukazuje na relativní změnu ve vysvětlované proměnné při absolutní změně ve vysvětlující proměnné. Ostatní zamýšlené varianty již nevedly k dalšímu signifikantnímu zlepšení testovaných charakteristik ani k možnosti zahrnout nové proměnné, které v lineárním modelu nebyly přípustné. Jak je možné pozorovat na druhé čtveřici modelů, došlo transformací k odstranění problémů s heteroskedasticitou reziduí, multikolinearitou a i hodnoty Ramseyho testu vyšly pro varianty počítané prostou metodou nejmenších čtverců příznivě. Z uvedených variant je nutné vybrat jednu, která bude následně použita k modelování chování průměrného kuřáka. První čtyři varianty poukazují na možnost, že kuřáci se 51

Tabulka 4: Výsledky regrese průměrných výdajů domácností na cigarety, ČR, 1999 - 2009 Závislá proměnná

Myopic 2SLS

Intercept SE minulá spotřeba SE budoucí spotřeba SE # členů SE podíl penzistů SE podíl osob bez maturity SE

Myopic OLS

Rational 2SLS

Rational OLS

Myopic 2SLS, semi-log

Myopic OLS, semi-log

Rational 2SLS, semi-log

Rational OLS, semi-log

14,74149*** 4,098249 0,1142563*** 0,2688048 -1,647329*** 0,6227897 -2,142488*** 0,7111035 -4,074581*** 1,24403

15,33652*** 2,366631 0,0789353 0,0705401 -1,656427*** 0,6022678 -2,200332*** 0,5062274 -4,18221*** 0,9584184

21,02847*** 4,571228 0,3681544 0,3442794 -0,1618157 0,1928384 -2,110081*** 0,7608061 -2,482726** 0,9686604 -4,163357** 1,68508

15,53733*** 2,722837 0,1007238 0,072172 0,0682617 0,072569 -1,519832** 0,6579924 -2,159119 *** 0,5622856 -3,786016*** 1,052161

2,986252*** 0,2657599 0,021068 0,0513398 -0,2037482*** 0,0658573 -0,3525338*** 0,0556622 -0,4105361*** 0,1540989

2,605005*** 0,2899252 0,0661859*** 0,1742976 -0,1871953*** 0,0650004 -0,3026347*** 0,0565512 -0,4036533*** 0,1028325

3,906142*** 0,9533523 0,0066613 0,2591524 -0,1874479 0,1986584 -0,2547339*** 0,0844771 -0,4584215*** 0,145662 -0,5360767*** 0,1492197

2,219399*** 0,3547871 0,18767*** 0,0668771 0,1799428** 0,0708465 -0,1545212** 0,0701543 -0,2625327*** 0,0628835 -0,2902862*** 0,1117532

ukazatel ceny cigaret SE reálný příjem SE

-1,039508 0,8297952 ,0000626*** 0,000018

-1,22746 0,783805 0,0000633*** 0,0000163

-6,213681** 3,105405 0,0000513** 0,0000218

-2,366338 ** 0,9490712 0,0000404 0,0000182

-0,1253832 0,00000178 5,87e-06*** 1,78E-06

-0,1445043* 0,084532 5,44e-06*** 1,75E-06

-0,4020627 0,2691952 5,29e-06** 2,40E-06

-0,2766595*** 0,100872 2,72E-06 1,88E-06

R-squared # pozorování Ramsey RESET test (omitted var) Breusch-Pagan/Cook Wiesberg test (heteroskedasticity) Max Variance Inflation Factor ᴓ Variance Inflation Factor

0,412 200 24,08

0,4152 200 6,01

0,3844 160 33,2

0,4048 180 2,75

0,4979 200 12,33

0,5149 200 1,15

0,4693 160 16,24

0,5304 180 1,06

64,22

64,07

41,3

47,59

0,00

0,92

1,11

1

10,5 5,72

7,8 3,27

14,52 7,58

8,73 3,34

7,74 4,08

7,8 3,38

27,21 9,76

8,76 3,47

1

1

kumulovaná změna reálné ceny vůči změně ceny spotřebního koše * signifikantní na úrovni 0,1 ** signifikantní na úrovni 0,05 *** signifikantní na úrovni 0,01

52

rozhodují podle jiných pravidel, než jaká byla původně předpokládána. Samotný funkční vztah se totiž jeví jako nevyhovující. V původní verzi modelu racionální závislosti i v modelu pro krátkozraké spotřebitele tabáku je uvažována obecná kvadratická užitková funkce. Pokud je taková funkce dosazena do podmínek prvního řádu (4) a (5) a následně je osamocena současná spotřeba cigaret na levé straně, vznikne vztah, ve kterém je spotřeba vyjádřena jako lineární kombinace vysvětlujících proměnných. Pokud by ovšem jako optimální byl při odhadu zvolen semi-logaritmický vztah, znamenalo by to, že původní rovnice je na vysvětlující straně exponenciální jako ve výrazu (25).

(25)

ఉఏ

ఏ ‫ܥ‬௧ = ݁ ఏబ ‫ܥ‬௧ିଵ ‫ܥ‬௧ାଵ ݁ ఏభ ௉೟ ݁ ఏమ ௘೟ ݁ ఏయ ௘೟శభ

Z druhé čtveřice upravených modelů je jediný plně signifikantní model, mající v pořádku testovací statistiky, myopický model odhadnutý prostou metodou nejmenších čtverců. V analogicky konstruovaném modelu racionální závislosti je silně nesignifikantní reálný příjem. Budoucí spotřeba má navíc opačné znaménko, než by mít měla. To je pravděpodobně dáno výše zmiňovaným problémem, kdy rezidua v jednom období ovlivňují veškerou minulou i budoucí spotřebu. K odstranění tohoto problému by mělo dojít právě použitím instrumentálních proměnných. V dalších dvou modelech uvedených v tabulce je tedy odhad proveden skrze instrumentální proměnné. V případě racionální závislosti došlo k předpokládané změně znaménka v případě budoucí spotřeby na záporné. Model ovšem zůstal silně nesignifikantní v několika proměnných a objevily se opět výrazné problémy s multikolinearitou. Koeficienty u jednotlivých proměnných se velmi výrazně liší od modelu odhadnutého čistě pomocí OLS. To by samo o sobě bylo v pořádku a pouze naznačovalo, že použití zvolené metody bylo na místě, nicméně samotný model je v tolika ohledech nevhodný, že ho nelze použít k další práci. Tímto byly ovšem vyčerpány pokusy o modelování racionálního spotřebitele a všechny skončily neuspokojivě. Na tomto místě tedy musím konstatovat, že model racionální závislosti se zdá pro český případ nepoužitelný. Nelze nalézt dostatečnou oporu v existujících datech a teorii racionálního uvažování kuřáků nelze potvrdit.

53

Čeští konzumenti cigaret se tedy zdá se opravdu chovají pouze krátkozrace a nehledí na budoucí důsledky svého zlozvyku. Takový výstup je v souladu s poznatky uvedenými v části o prevalenci kouření. Tam bylo jasně ukázáno, že naprostá většina kuřáků nehodlá se svým návykem přestat. Ti, kteří vyřkli odhodlání s kouřením skončit, tak převážně neučinili, jelikož struktura kuřáků se v následujících letech nijak významně nezměnila. Zároveň bylo ve výsledcích dotazování zřejmé, že většina kuřáků při odhodlání přestat kouřit nevyhledá odbornou pomoc ani v případě, že již mají s neúspěšnými pokusy zkušenost. V neposlední řadě většina kuřáků označila své zdravotní problémy z kouření jako nepodstatné či dokonce tvrdila, že žádné nemá. V pátém a šestém sloupci Tabulky 4 jsou vidět výstupy semi-logaritmického myopického modelu. Opět jde o dvojici odhadů, kde jedna je vytvořena s pomocí obyčejné metody nejmenších čtverců, druhá potom skrze zapojení instrumentálních proměnných. Ač výstup není úplně ideální, je dle mého názoru věrohodný. Důvod k tomuto přesvědčení shrnuji na dalších řádcích. Ve variantě vypočtené s pomocí OLS jsou všechny proměnné signifikantní, testovací statistiky vypadají příznivě a hodnota R-squared je na úrovni 0,52 poměrně vysoká. Odhad pomocí instrumentálních proměnných je lehce nesignifikantní v ukazateli ceny cigaret a právě v odhadu minulé spotřeby. Také v Ramseyho testu je zamítnuta nulová hypotéza, model tedy podle něj není optimálně specifikován. Ve skutečnosti je ale dle mého názoru odhad relevantní, a to z následujících důvodů. Ramseyho test velmi pravděpodobně vychází nepříznivě pouze kvůli zařazení odhadu minulé spotřeby místo její skutečné hodnoty. Odhad minulé spotřeby, ač sám signifikantní, vnáší do modelu vyšší úroveň nepřesnosti, jelikož samozřejmě není dokonalým obrazem skutečné minulé spotřeby. Při tom tento ukazatel do rovnice zřejmě patří, což je vidět z dobře vycházejících charakteristik při zařazení skutečné minulé spotřeby. Model se tedy zdá být nevhodně specifikován. Proto pravděpodobně v modelu vychází odhad minulé spotřeby jako nesignifikantní. Při pohledu na koeficienty u ostatních vysvětlujících proměnných je ale vidět, že jsou velmi blízké koeficientům v modelu vytvořeném pomocí OLS. Jediný problém opět nastává právě u odhadu minulé spotřeby, kde je koeficient výrazně nižší. To, že v odhadu pomocí instrumentální proměnné a v odhadu prostou regresí jsou shodné koeficienty, velmi pravděpodobně znamená, že v modelu nejsou významné problémy s korelovaností reziduí a jejich vlivem na všechny budoucí úrovně spotřeby. Pokud by tomu bylo naopak, musely by

54

být odhady odlišné, jelikož odhad pomocí OLS by byl pokřivený podobně, jako tomu bylo v případě odhadu racionálního spotřebitele. Ve prospěch modelu hovoří i skutečnost, že je velmi dobře schopen zpětně odhadovat realizované spotřeby cigaret. V Grafu 3 je vidět rozdělení procentuálních odchylek odhadů od skutečných hodnot. Rozdělení je zřejmě normální a symetrické kolem nuly na obě strany. Většina chyb se pohybuje v řádu jednotek procent, což mluví silně ve prospěch vysvětlující síly modelu.

Graf 6: Rozložení chyb při zpětném odhadu spotřeby cigaret 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Jestliže jsem tedy model přijal jako validní, je nyní vhodné podívat se na jeho interpretaci. Jak jsem již uvedl výše, jednotlivé koeficienty ukazují procentuální změnu ve spotřebě, při jednotkové změně v příslušné vysvětlující proměnné. Jak jsem předpokládal, podíl penzistů v domácnosti má na spotřebu silně negativní vliv. Působí zde zřejmě dva faktory, jdoucí stejným směrem. Za prvé mezi penzisty je výrazně nižší podíl kuřáků, než v ekonomicky aktivní populaci. To je dáno jednak tím, že silní kuřáci se obvykle penze buď vůbec nedožijí, nebo zemřou záhy po dosažení důchodového věku. Mezi důchodci je navíc výrazně více žen, což je způsobeno jejich vyšší 55

nadějí na dožití. V kombinaci s tím, že ženy jako takové mnohem méně kouří, všechny zmíněné skutečnosti vedou k faktu, že domácnosti penzistů spotřebovávají v průměru mnohem méně cigaret. Druhý rozměr negativního vlivu počtu penzistů na spotřebu je jejich velmi slabá finanční situace. Penze jsou v České republice tak nízké, že většina důchodců po zaplacení nájemného, služeb a energií má jen již velmi malé finanční prostředky na jídlo, ošacení či dopravu. Cigarety, ač návykové, jsou zbytný statek a je logické, že při naprostém nedostatku zdrojů nebudou konzumovány v tak vysoké míře. Oba zmíněné faktory se spojují do celkového negativního vlivu průměrného počtu penzistů v domácnosti. Zjištění je v souladu se skutečností, že mezi penzisty jsou jen necelá tři procenta kuřáků. Na první pohled překvapivý je negativní vliv počtu osob v domácnosti. Zde je třeba si uvědomit, že v počtu osob jsou započteny i děti. Pokud je v dané kategorii průměrná domácnost hodně početná, znamená to, že se v ní pravděpodobně nachází velký podíl rodin s dětmi. V takových domácnostech se zřejmě bude kouřit méně, než v případě bezdětných párů a domácností jednotlivců, kteří nemusí brát ohled na své okolí. Toto zjištění je v souladu s výzkumem Státního zdravotního ústavu, kdy signifikantně více kouří osoby bez rodiny. Zvláštní je ovšem silně negativní vliv podílu osob bez maturity. Z průzkumů týkajících se konzumace cigaret je zřejmé, že v populaci se základním vzděláním či výučním listem je mnohem vyšší podíl kuřáků jak celkově, tak i co do počtu vykouřených cigaret za den. Intuitivně by tedy měl efekt být opačný. Jelikož je ovšem na straně vysvětlované proměnné spotřeba cigaret měřená v reprezentativních krabičkách získaná z finančního vydání na cigarety, hraje zde roli i protichůdný efekt. Pokud dva lidé vykouří denně krabičku cigaret, ovšem jeden dvakrát tak drahou, tak to z dostupných dat nelze poznat. Mohu tedy jen předpokládat, že opačný efekt vyplývá z toho, že daná skupina kupuje levnější cigarety, ačkoli kouří stejně nebo i více. Nemohu tedy z těchto výsledků ve vztahu ke vzdělání hovořit o síle návyku. Nic mi ale nebrání hodnotit vliv na finanční výdaje, a ten je v případě kuřáka a nízkého vzdělání negativní. Výše příjmů má podle očekávání pozitivní vliv na výdaje za cigarety. Pouze od určité úrovně příjmu jistě nebude platit, že s dalšími prostředky bude kuřák konzumovat více cigaret. Zvyšování finančního objemu spotřeby se z kvantity přesune do kvality a kuřák bude kupovat stále dražší a kvalitnější tabák. Nakonec dle očekávání má minulá spotřeba, reflektující návyk, pozitivní vliv na spotřebu současnou. Naopak, pokud se vzhledem k ostatnímu zboží zdražují cigarety, jejich 56

spotřeba opravdu klesá. Již toto pozorování vyvrací častou domněnku, že kuřáci nejsou cenově elastičtí. V populaci je rozšířen názor, že cigarety budou lidé kupovat vždy, ovšem se zvyšující se cenou zřejmě výdaje na ně klesají. Nemohu sice z uvedeného výsledku nic říci o tom, jestli je pokles ve výdajích způsoben snížením počtu vykouřených cigaret, či přesunem k levnější značce. To ovšem není z hlediska výnosnosti spotřební daně tolik podstatné, jelikož tam mě zajímá pouze agregovaný finanční příjem. Při zkoumání zdravotních dopadů kouření a daňové politiky by ovšem tato otázka byla velmi relevantní. Ačkoli všechny cigarety jsou škodlivé, ty méně kvalitní jsou zpravidla výrazně škodlivější. Obvykle mají vyšší podíl dehtu a dalších škodlivin, méně kvalitní filtry a celkově méně kvalitní tabák. Z pohledu na zdraví proto může zvýšení daně i přes následné snížení výdajů na cigarety paradoxně vést k zhoršení zdravotního stavu populace v důsledku substituce za levnější a málo kvalitní výrobek. V této souvislosti má význam v zahraničí často diskutovaný návrh zdaňovat cigarety ne podle objemu tabáku či nikotinu, ale dle obsahu škodlivin, především dehtu.

57

5.3.

Odhad cenové elasticity poptávky po cigaretách

Ze získaných koeficientů je již snadné vypočíst cenovou elasticitu poptávky. Pouze je nutné výsledek vhodně interpretovat, jelikož odhad má několik specifik, na které je třeba si dát pozor. Tím, že do rovnice nevstupuje cena, ale její kumulativní relativní změna vůči spotřebnímu koši, je třeba vypočtenou cenovou elasticitu vnímat následovně. S levou stranou rovnice není problém, jelikož je na ní uveden výdaj na cigarety v korunách očištěný o inflaci. Elasticita tedy bude interpretovat procentuální změnu ve výdajích, nikoli ve spotřebě. To je pro účel této práce vhodné, jelikož není potřeba rozlišovat mezi jednotlivými obchodními značkami cigaret a jejich substitucí. Výsledek má přímý vliv na objem vybrané spotřební daně. Na pravé straně je ale cena cigaret vážená hodnotou spotřebního koše s bází v roce 1998. Říká tedy, o kolik procent jsou dnes cigarety dražší nebo levnější ve srovnání s cenovým poměrem bazického roku. Proměnná již tedy je vyjádřená v procentech, tedy bezrozměrná. Použití semilogaritmické funkce vede k tomu, že regresor vynásobený stem vyjadřuje procentuální změnu v proměnné na levé straně rovnice při jednotkové změně v příslušné vysvětlující proměnné. V tomto konkrétním případě je ale sama vysvětlující proměnná uvedena formou procentuální změny. Koeficient lze tedy interpretovat jako procentuální změnu ve výdajích na cigarety v reakci na procentuální změnu v poměru ceny cigaret vůči spotřebnímu koši vzhledem ke stavu, který byl realizován v bazickém roce. Samotný koeficient již tedy je takto definovanou elasticitou. Pokud by byla elasticita vypočtena způsobem, který je standardní pro semilogaritmickou funkci, bylo by třeba ji interpretovat jako procentuální změnu výdajů na cigarety v reakci na procentuální změnu ceny cigaret vůči spotřebnímu koši. Jako základ by již nebyl brán bazický rok. Je důležité dát si pozor a nezaměnit procenta za procentní body, ve kterých je tato proměnná vyjádřena. Tato interpretace platí jak pro elasticitu v krátkém, tak v dlouhém období, tedy v období kratším či přesahujícím jeden rok. V Tabulce 5 jsou shrnuty výsledky pro oba relevantní modely. Z koeficientů modelu vypočteného pomocí instrumentálních proměnných jsou vypočteny hodnoty o něco nižší, než vyplývá z modelu zkonstruovaného pomocí OLS. Rozdíly ale nejsou příliš vysoké a největší odchylka v případě elasticity v dlouhém období plyne z jediného velkého rozdílu mezi

58

regresory v obou modelech na místě minulé spotřeby, který byl diskutován v předchozí části věnované konstrukci odhadu. Z uvedeného je zřejmé, že kuřáci signifikantně reagují na cenový posun, nicméně jsou velmi neelastičtí. Respektive je vhodnější říci, že se dnes nacházejí v neelastické části své poptávkové křivky. Neelastičnost spotřebitelů cigaret bylo možné předpokládat na základě velmi nízkých reálných cen cigaret a rostoucí kupní síly. Až uvedený výpočet ale hypotézu jednoznačně potvrdil.

Tabulka 5: Cenové elasticity reakce na změnu ceny vůči bazickému roku Cenová elasticita v krátkém období (2009) Cenová elasticita v dlouhém období (2009)

myopic (log-lin, 2SLS)

myopic (log-lin, OLS)

-0,125 -0,17829375 -0,182130883

-0,145 -0,20682075 -0,221479575

Kuřáci v současné době spotřebovávají poměrně vysoké množství tabáku a v případě růstu ceny mají široké pole levných cigaret, za které mohou substituovat. I pokud by zůstali u dražší značky, stále budou cigarety kupovat relativně mnohem levněji než kuřáci například v západoevropských zemích, ačkoli ti mají samozřejmě vyšší příjmy.

59

6. Výběr a mechanismus spotřební daně z cigaret Předmětem daně z tabákových výrobků jsou jmenovitě cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. Základem spotřební daně je počet cigaret, doutníků nebo cigarollos, případně množství tabáku určeného ke kouření v kilogramech, v kombinaci s cenou pro konečného spotřebitele. Daň z cigaret se počítá v několika krocích. K výrobní ceně krabičky se připočte daň z přidané hodnoty z této ceny. Zvlášť se vynásobí počet kusů cigaret v krabičce pevnou částí daně. Obě části se po té sečtou a z výsledné konečné ceny krabičky se získá celková dvousložková spotřební daň z jedné cigarety. Pokud je tato daň nižší, než daň minimální, vypočte se konečná cena krabičky jako součin výrobní ceny a DPH, ke kterému se přičte součin minimální sazby a počtu kusů cigaret. Za cigaretu je považován 80 milimetrový souvislý tabákový řetězec. Pokud je řetězec delší, potom se každých dalších započatých 30 milimetrů délky považuje za další cigaretu. Takto definované cigarety podléhají zdanění. Z definice cigaret je zřejmé, že se počítá pouze s délkou, celkový skutečný obsah tabáku tak není pro výpočet relevantní. Pokud se prodávají cigarety užší, či naopak širší, jsou při stejné délce zdaněny shodným způsobem, jako cigarety standardní. Pro úplnost ještě dodám, že doutníky a cigarollos jsou daněny pouze skrze pevnou část spotřební daně, jejich zdanění je tedy výrazně nižší než v případě cigaret. Stejně tak v případě tabáku ke kouření je jako spotřební daň počítána pouze pevná část za kilogram. Minimální úroveň spotřební daně z jedné cigarety je dána evropskou legislativou a v roce 2011 dosahuje výše 2,10 Kč. Obsahuje-li krabička tedy 20 kusů cigaret, je minimální spotřební daň z takové krabičky 40,20 Kč. Pokud není minimální sazba použita, je pevná část stanovena na úrovni 1,12 Kč na cigaretu a procentní část na úrovni 28% z výrobní ceny navýšené s DPH. V případě plovoucí složky tedy dochází ke dvojímu zdanění a část spotřební daně plyne z daně z přidané hodnoty. Konečné ceny cigaret jsou v české republice pevně centrálně stanovené. Je nezákonné prodávat cigarety stejného označení za cenu vyšší či nižší, než jaká je uvedena v příslušném aktuálním věstníku ministerstva financí vydávaného Celním úřadem Kolín. Změna ceny probíhá buď v důsledku změny legislativy v oblasti spotřební daně nebo DPH, nebo vyjednáváním

výrobce

s příslušným

orgánem

státu.

Dle

informací

poskytnutých

Ministerstvem financí ČR není výrobcům nijak bráněno, pokud chtějí cenu změnit, nastavení 60

ceny je z jejich strany tedy v podstatě volné, ačkoli jsou ceny administrativně stanovovány věstníkem. V Tabulce 6 jsou znázorněny výnosy ze spotřební daně rozdělené na jednotlivé položky. Nejvyšší výnos pro stát každoročně představuje daň z minerálních olejů. Její objem se ale nedá porovnávat s ostatními položkami, ve kterých se jedná čistě o statky pro konečnou spotřebu. Z ostatních položek je pro stát jednoznačně nejvýnosnější právě daň z tabákových výrobků. Zvláště cigarety jsou daňově zatíženy výrazně více než alkohol. Z Tabulky 6 je patrné, že se zvyšující se daní z cigaret postupně významně narostlo zastoupení SPD z tabáku z 22% v roce 2005 na dnešních 31%. Z cenových elasticit vypočtených v předchozí sekci jednoznačně plyne, že spotřebitelé cigaret se za dnešní situace nacházejí v nepružné části své poptávkové křivky. Další zvyšování daně z tabáku by tedy zřejmě bylo efektivní a potenciálně mohlo státu přinést prostředky v řádech miliard až desítek miliard korun.

Tabulka 6: Výnosy ze spotřebních daní a podíl výnosu z SPD z tabáku na celku 2010 SPD z vína SPD z minerál.olejů SPD z lihu a lihovin SPD z piva SPD z tabák.výrobků SPD z tabák.nálepek SPD celkem SPD z tabáku na celku

319 458 825 Kč 83 721 983 431 Kč 6 523 407 207 Kč 4 297 153 889 Kč 39 733 078 Kč 42 427 028 824 Kč 137 328 765 253 Kč 30,92% 2007

SPD z vína SPD z minerál.olejů SPD z lihu a lihovin SPD z piva SPD z tabák.výrobků SPD z tabák.nálepek SPD celkem SPD z tabáku na celku

336 405 779 Kč 82 900 703 886 Kč 7 121 821 749 Kč 3 657 397 077 Kč 16 045 390 Kč 46 981 524 920 Kč 141 013 898 801 Kč 33,33%

2009 325 691 878 Kč 81 599 834 513 Kč 6 937 367 789 Kč 3 438 692 404 Kč 4 123 415 Kč 37 699 863 725 Kč 130 005 573 724 Kč 29,00% 2006 317 917 688 Kč 78 835 513 628 Kč 6 806 326 096 Kč 3 548 417 559 Kč 2 750 500 Kč 32 238 606 789 Kč 121 749 532 259 Kč 26,48%

2008 335 854 341 Kč 84 206 739 173 Kč 7 077 403 409 Kč 3 559 989 729 Kč 5 225 764 Kč 37 501 246 427 Kč 132 686 458 844 Kč 28,27% 2005 308 335 215 Kč 77 689 538 967 Kč 5 774 327 450 Kč 3 503 152 557 Kč 1 558 957 Kč 25 426 339 154 Kč 112 703 252 300 Kč 22,56%

zdroj: Celní správa ČR

Pohled do tabulky výnosů spotřební daně ukazuje maximální výběr daně v roce 2007. V roce následujícím nastal prudký téměř desetimiliardový pokles výběrů, avšak v dalších letech množství takto získaných prostředků opět roste. Lze předpokládat, že tento výkyv byl způsoben ekonomickou krizí, která snížila příjmy obyvatel a znejistěla jejich postavení na 61

pracovním trhu. Jak se ekonomika postupně dostává do lepší kondice, výběr spotřební daně z cigaret opět roste a v roce 2010 byl již jen přibližně 4,5 mld. Kč pod svým maximem z roku 2007. Vzhledem ke stagnaci mezd v letech 2008 až 2010, kdy se průměrná mzda pohybovala v okolí hodnoty 23 000 Kč za měsíc, a růstu cen cigaret v tomto období ze 69 korun v roce 2008 na 74 korun v roce 2010, se dá předpokládat, že úroveň daně není z hlediska objemu vybraných prostředků na svém maximu, jelikož výběr stále roste.

62

Problematika černého trhu

6.1.

Podstatným problémem při dalším zvyšování spotřební daně je dopad černého trhu s cigaretami. Takové cigarety můžeme pro přehlednost rozdělit do tří kategorií. Každá má svá specifika a proti každé lze bojovat rozdílným způsobem.

Nejsnazší způsob jak dostat do

Tabulka 7: Zdanění cigaret v Evropské unii

Země

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

Podíl daně na ceně

Daň z jedné cigarety

76.4% 89.0% 78.2% 74.9% 82.7% 78.5% 80.5% 78.9% 75.1% 72.4% 81.4% 76.9% 70.0% 78.9% 76.1% 74.0% 73.1% 86.6% 79.2% 73.0% 83.0% 85.6% 83.0% 75.7% 78.2% 71.7% 76.8%

4.24 Kč 2.14 Kč 2.20 Kč 4.27 Kč 1.93 Kč 3.96 Kč 5.16 Kč 7.68 Kč 3.19 Kč 2.34 Kč 2.00 Kč 1.95 Kč 2.95 Kč 1.92 Kč 3.49 Kč 4.20 Kč 4.23 Kč 1.89 Kč 3.17 Kč 3.35 Kč 2.17 Kč 3.14 Kč 2.31 Kč 2.17 Kč 3.05 Kč 4.27 Kč 6.72 Kč

Daň z jedné cigarety vážená kupní silou 1.39 Kč 4.91 Kč 2.20 Kč 1.12 Kč 1.94 Kč 1.32 Kč 1.54 Kč 1.94 Kč 1.08 Kč 1.06 Kč 2.30 Kč 2.20 Kč 0.61 Kč 1.98 Kč 2.36 Kč 1.31 Kč 1.50 Kč 2.21 Kč 1.84 Kč 0.99 Kč 4.02 Kč 1.45 Kč 2.66 Kč 1.38 Kč 1.28 Kč 1.40 Kč 1.90 Kč

Zdorj: Tobacco Manufacturers' Association, 2010 (http://www.the-tma.org.uk/tma-publicationsresearch/facts-figures/eu-cigarette-prices/)

České republiky levné cigarety vyplývá z členství v Evropské unii a Schengenském prostoru. Máme-li volný pohyb osob, zboží a kapitálu, nelze efektivně kontrolovat,

co

kdo

mezi

jednotlivými zeměmi vozí. Je velmi

snadné

zajet

do

sousedního Polska, kde jsou cigarety levnější, a dovézt je odtud.

Člověku

se

krabička

prodraží o potřebný čas a projetý benzin či potřebnou jízdenku. Převozu osobní

potřebu

cigaret

pro

nelze

při

otevřených hranicích zabránit a ani ho nelze dohledat. Jinak tomu již je, pokud si na této činnosti někdo založí živnost a levné

cigarety

vozí

mezi

evropskými zeměmi plánovaně za účelem dalšího prodeje a zisku. Cigarety prodávané na území České republiky musí být

63

řádně okolkovány a prodávány přesně za cenu uvedenou v příslušném cenovém věstníku. Taková činnost je tedy již velmi dobře postižitelná. Problémem zůstává, jak snadno je dopátratelná. Druhá cesta, jak se do České republiky dostávají nelegálně cigarety, je z třetích zemí, které nejsou součástí Evropské unie, například z Ukrajiny. Takové produkty se odchytávají snáze a pro osoby jejich importem se zabývající je riziko vyšší, jelikož musí překonat vnější hranici Evropské unie, která je chráněná. V současné době nemám k dispozici údaje o tom, jaký je na černém trhu odhadovaný podíl cigaret z dalších zemí EU a jaký je podíl cigaret z ostatních zemí, ale dá se předpokládat, že podíl cigaret z ostatních zemí bude nižší kvůli výrazně vyššímu riziku odhalení. Třetí možností, jak se dostávají cigarety na černý trh, je nelegální výroba cigaret přímo na území České republiky. Z mého pohledu je v situaci, kdy se signifikantně zvýší úroveň zdanění, největší nebezpečí velkého přísunu cigaret z ostatních zemí Evropské unie. Lze jen polemizovat o tom, na jaké úrovni zdanění je hranice, kdy by příliv takových cigaret byl již neúnosný. Lze se ale podívat na úroveň zdanění v ostatních státech a udělat si tak představu o tom, jak moc je toto nebezpečí reálné a jak moc mu jsou vystaveny ostatní evropské země. V tabulce 7 jsou země Evropské unie dle nejčastější úrovně zdanění jedné cigarety v roce 2010. Nejedná se o porovnání stejné obchodní značky cigaret, pouze nejprodávanější krabičky. V prvním sloupečku je podíl daně na celkové ceně jedné krabičky. Krabičkou je vždy myšleno standardní balení dvaceti cigaret. V druhém sloupci je vidět daň z jedné cigarety a ve třetím sloupečku daň z jedné cigarety vztažena k průměrné mzdě a cenové hladině v dané zemi tak, aby byl údaj porovnatelný s daty za Českou republiku. Z prvního sloupečku je patrné, že tabákové koncerny mají v České republice ještě poměrně Široký manévrovací prostor k pohlcování zvýšená daně tak, aby se zvýšení v plné míře nepromítlo do ceny. Například v Rakousku je daň z jedné cigarety 3,17 Kč, přičemž tato daň tvoří pouhých 73 procent z výsledné ceny, což znamená, že marže je proti mnoha jiným zemím velmi vysoká. Zvláště v chudších východních evropských zemích prodejci cigaret snižují své marže tak, aby výsledná cena byla nižší. Tak se děje i přes to, že v těchto zemích jsou jedny z nejlevnějších cigaret v Evropské unii. Podíváme-li se na zdanění cigarety v jednotlivých zemích, zjistíme, že v České republice je jedno z nejnižších v Evropě. Nižší úroveň je nastavena jen v zemích na dále na východ jako například v Polsku či Maďarsku. 64

Při vážení kupní silou se ovšem mapa zdanění cigaret radikálně změní. Například v Irsku, kde je v absolutní výši daň z jedné cigarety nejvyšší, je úroveň při zohlednění kupní síly průměrná. Česká republika se takto naopak nachází nad Evropským průměrem. Tato čísla budí dojem, že cigarety jsou zdaněny z hlediska výběru daně silně nedostatečně i v ostatních zemích Evropské unie. Nejvyššímu zdanění vzhledem ke kupní síle obyvatelstva jsou vystaveni občané Bulharska a Rumunska. Tyto země se v posledních letech snaží touto formou bojovat proti kouření, potýkají se ovšem dlouhodobě s velmi vyspělým černým trhem. V současné době je příliš předčasné soudit, jak dopadne přibližně zdvojnásobení daňové zátěže cigaret v obou zemích v roce 2010. Po drakonickém zvýšení daní následovalo velmi rychlé posílení černého trhu a hluboký propad v množství legálně prodaných cigaret, který v Bulharsku dosáhl třiceti procent v jednom roce. Obě země se potýkají především s blízkostí Ukrajinské hranice, kde jsou cigarety řádově levnější, než kdekoli v Evropské unii. V roce 2011 se ale ukazuje, že zvýšení daní může mít kýžený efekt a přinést do rozpočtů obou zemí potřebné nové zdroje. Vysoký propad prodejů byl velmi pravděpodobně z části způsoben předzásobením spotřebitelů v období těsně před tím, než nová legislativa vešla v platnost. Zprávy z Bulharska14 ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2011vzrostla vybraná spotřební daň z cigaret o osm procent. Jak si bude ale výběr daně stát proti letům před navýšením daňové zátěže se ukáže až v roce 2012, kdy budou k dispozici uzavřené statistiky. V Rumunsku v roce 2010 také začalo platit zdvojnásobení spotřební daně z cigaret. Trh se silně propadl, ovšem ne natolik, aby se legálně prodaly cigarety o nižší hodnotě, než v předchozím roce. Za poslední rok byly prodány cigarety v hodnotě o přibližně 15 procent15 vyšší, než v roce 2009. Je ovšem opět nutné počkat si na data alespoň za rok 2011, během kterého se již daň z cigaret nehýbe, aby bylo možné trh posuzovat z výsledků pocházejících z klidného období neovlivněných předzásobováním. Velmi zajímavá by také byla data o ceně za zvýšený boj s černým trhem. Hledisko černého trhu lze shrnout následujícím způsobem. České republice při razantním zvýšení spotřební daně hrozí vysoký odliv spotřeby cigaret na černý trh. Hrozba je 14

k dohledání například na internetovém deníku Sofia Echo: http://sofiaecho.com/2011/05/08/1086129_bulgarias-revenue-from-excise-duty-on-cigarettes-rose-8per-centin-q1-2011 15 www.euromonitor.com, country reports: Tobacco in Romania: http://www.euromonitor.com/tobacco-inromania/report (summary)

65

nicméně rozhodně nižší než například v případě Rumunska, které má velmi dlouhou hranici s Moldavskem a Ukrajinou. Pokud by bylo uvažováno podobně razantní zvyšování daní, považoval bych za vhodné počkat právě na výsledek Rumunského a Bulharského příkladu. Pravděpodobně by neměl být problém zvýšit daň vztaženou ke kupní síle na úroveň Slovenska. Slovensko je vystavené levným cigaretám z okolních zemí stejnou měrou jako Česká republika a jestliže zvýšení fungovalo tam, aniž by státní příjmy zdecimoval černý trh, fungovalo by s největší pravděpodobností i v České republice. Dalším dobrým argumentem jsou daňové poměry v některých evropských zemích, které mají výrazně dražší cigarety než jejich bezprostřední sousedé. Ačkoli vzhledem ke kupní síle obyvatel ceny nejsou tak vysoké, pořád je pro spotřebitele velmi výhodná možnost koupit cigarety za poloviční cenu, jako je tomu například v Německu a Polsku. I přes tak vysoký rozdíl nezaplavují polské cigarety německý trh do takové míry, že by ohrozily německou daňovou politiku. Celkově je černý trh tématika pro nastavení daně podstatná, ovšem obsahu této práce vzdálená. Při volném pohybu zboží a osob po Evropské unii nelze než doporučit, aby byla cena tabákových výrobků do budoucna pokud možno sjednocována, což by zabránilo převozům velkého množství cigaret mezi jednotlivými státy. Je ovšem samozřejmě velmi obtížné uvádět podobný cíl v platnost při tak rozličné ekonomické úrovni a kupní síle obyvatel jednotlivých států.

66

7. Závěr Na tomto místě bych stručně shrnul výsledky, ke kterým jsem v průběhu analýzy došel. Česká republika rozhodně patří mezi země, kde mají kuřáci silnou základnu. Z dospělé populace kouří stále přibližně třetina lidí a většina z nich jsou silnější kuřáci, kteří se svého návyku drží již dlouhou dobu. Naprostá většina kuřáků při tom podceňuje zdravotní rizika spojená s kouřením a nevyvíjí valnou snahu s kouřením přestat. Cigarety jsou v České republice ve srovnání s předchozími roky velmi dobře dostupné. Češi si dnes mohou koupit mnohem více cigaret než v předchozích letech. To je pravděpodobně také jeden z důvodů, proč v České republice roste podíl kouřících dětí. V posledních letech se zdvojnásobil počet kuřáků, keří vypověděli, že začali s kouřením před patnáctým rokem věku. Při analýze údajů ze systému rodinných účtů byla zavrhnuta hypotéza, že český kuřák se chová racionálně. Takový výstup je v souladu s výsledky šetření Státního zdravotního ústavu, který uvádí, že většina kuřáků tvrdí, že nemá žádné zdravotní problémy spojené s kouřením a nesnaží se buďto vůbec, nebo jen s minimálním úsilím s kouřením přestat. Formálně byl na českých datech zavrhnut koncept závislého racionálního spotřebitele (Rational Addiction Model) a byla přijata alternativní hypotéza spotřebitele krátkozrakého (Myopic Addiction Model). Cenová elasticita byla úspěšně vypočtena a při současném stavu trhu s cigaretami odhadnuta na hodnotu -0,2 v období kratším jednoho roku a -0,22 v období delším než jeden rok. Z prozkoumání výběru spotřební daně z cigaret jsem došel k závěru, že úroveň nastavení daně ještě není na svém možném maximu a existuje prostor pro její další zvyšování. To usuzuji především ze silně neelastické poptávky a z faktu, že v posledních letech s rostoucí daní rostly příjmy státu z prodeje cigaret. Velmi relevantní otázkou pro navýšení daně je situace v ostatních zemích Evropské unie. Vzhledem k faktu, že Česká republika je součástí Schengenského prostoru, je velmi snadné přivážet na její území levné cigarety z dalších zemí. Ač má česká republika jedno z nejnižších zdanění cigaret, při pohledu na problém skrze kupní sílu obyvatelstva je zde zdanění cigaret poměrně vysoké. Žádné problémy by pravděpodobně neměly nastat při zvýšení daně v poměru s kupní silou na úroveň Slovenska. V tomto ohledu bude především velmi zajímavé počkat si na výsledky Bulharského a Rumunského přístupu, kde byla spotřební daň 67

v posledním roce zdvojnásobena a nyní je zde v poměru ke kupní síle obyvatel nejvyšší míra zdanění v Evropské unii. Celkově považuji výstup práce za úspěšný a přínosný, jelikož na českých datech nebyla doposud poptávka po cigaretách analyzována a údaj o cenové elasticitě kuřáků na území České republiky neexistovaly. Daňové zatížení této komodity bylo v České republice nastavováno spíše podle „citu“ a vlivu nátlakových skupin, než na základě analýzy příslušného trhu.

68

Použitá literatura: Clarke, Harry; Danilkina Svetlana; „Talking Rationally About Rational Addiction“; Department of Economics and Finance, La Trobe University, Březen 2006 Baltagi, Badi H.; Griffin, James M.; „The Econometrics of Rational Addiction: The Case of Cigarettes“; Journal of Business & Economic Statistics, říjen 2001; 19, 4; strana 449 – 454

Becker, Gary S.; Murphy, Kevin M. „A Theory of Rational Addiction.“ Journal of Political Economy, srpen 1988, strana 675 – 700 Becker, Gary S.; Grossman, Michael; Murphy, Kevin M.; „An empirical Analysis of Cigarette Addiction“; The American Economic Review vol 84, no. 3, stránky 396 – 418, červen 1994 Becker, Gary S.; Grossman, Michael; Murphy, Kevin M.; „ Rational Addiction and the Effect of Price on Consumption“; American Economic Review, 1997, 112. strana 729 – 758 Český statistický úřad, „Spotřeba cigaret na 1 obyvatele v České republice“, https://www.czso.cz

Kvaček, Jan. „Vliv kouření na veřejné finance České republiky“, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, červenec 2008, 46 stran Orphanides, A.; Zervos, D.; „Is Addiction Rational? Theory and Evidence“; Quarterly Journal of Economics“; listopad 2001, strana 1261 – 1303 Orphanides, A.; Zervos, D.; „Myopia and Addictive Behaviour“; Economic Journal; 1998, 108, strana 75 – 91

Sovínová, Hana, MUDr.; Sadílek, Petr, PhDr.; Csémy, Ladislav, PhDr.; „Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR, Názory a postoje občanů ČR k problematice kouření (období 1997 – 2009), Výzkumná zpráva“; Státní zdravotní ústav, 2010 Sung, Hai-Yen; Hu, Teh-Wei; Keeler, Theodor E.; „Cigarette Taxation and Demand: An Empirical Model“; Contemporary Economic Policy, červenec 1994, 13, 3; strana 91 – 100 Wilkins, Nick; Yurekli, Ayda; Hu, Teh-wei; „Economic Analysis of Tobacco Demand; Economics of Tobacco Toolkit, World Bank Yurekli Ayda; „Design and Administer Tobacco Taxes“; Economics of Tobacco Toolkit, World Bank

69