Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze  Přírodovědecká fakulta  Ústav pro životní prostředí  Studijní program: Ekologie a ochrana prostředí  Studijní obor: Ochrana životního prostředí 

Diplomová práce 

Vliv lokálního topení na kvalitu ovzduší ve vnitřním a venkovním  prostředí malého sídla    The effect of local heating on indoor and outdoor air quality in rural  settlement 

                                           Diplomant                                 Bc. Jana Kozáková                                             Vedoucí diplomové práce:    Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc.   

Praha, květen 2011 

Prohlášení:  Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny  použité  informační  zdroje  a  literaturu.  Předložená  závěrečná  práce  je  totožná  s elektronickou  verzí  vloženou  do  SIS.  Tato  práce  ani  její  podstatná  část  nebyla  předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.  V Praze, 9. 5. 2011                                           Podpis 

                          Poděkování:  Chtěla bych poděkovat panu Prof. RNDr. Martinu Branišovi, CSc., vedoucímu mé  diplomové práce, za vedení, zájem, připomínky a čas, který mi věnoval. Dále bych  chtěla poděkovat ČHMÚ za poskytnutí dat. Mé poděkování patří též mé rodině a  blízkým přátelům za pomoc a podporu během studia. 

Abstrakt ˜ý懐±‘…‡–”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—‡Œ•‘—Œ‡†‘‹ƒ–‘—˜‡Žý…Š³•–ǡƒŽ‡˜œ‹À ‘„†‘„À•‡«ƒ•–‘‘„Œ‡˜—ŒÀ‡’‹•‘†›˜›•‘ý…Š‘…‡–”ƒ…À‹˜ƒŽý…Š•À†Ž‡…ŠǤ ”ƒ˜†³’‘†‘„‘—’âÀ«‹‘—Œ‡˜›–ž’³À†‘õ’‘‘…À’‡˜ý…Š’ƒŽ‹˜Ǥ˜ƒŽ‹–‘—˜‡‘˜ÀŠ‘ ‘˜œ†—æÀŒ‡–³•³•’Œƒ–ƒ˜ƒŽ‹–ƒ‘˜œ†—æÀ—˜‹–â„—†‘˜ǤƒŽ±‘„…‹˜”«‘˜‡…˜„ŽÀœ‘•–‹ ³•–ƒŽƒ–‘˜›„›Ž›•Ž‡†‘˜ž›˜‡Ž‹‘•–³”‘œŽ‹æ‡±‘…‡–”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—˜‡˜‹–âÀƒ ˜‡‘˜À’”‘•–⇆À’‘‘…Àƒ•ž†‘˜±Š‘‹’ƒ–‘”—˜’”õ„³Š—†˜‘—œ‹À…ŠƒŒ‡†‘Š‘ Ž‡–ÀŠ‘‘„†‘„ÀʹͲͲͻƒʹͲͳͲ„³Š‡’³–‹ƒ’ƒÀǤ‘—„³ā³„›Ž›ˆ‘–‘‡–”‡—•–”ƒ ³â‡›‘–‹—žŽ³‘…‡–”ƒ…‡ʹǡͷǡ†žŽ‡’ƒ„›Ž›•Ž‡†‘˜ž›œžŽƒ†À‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…± ’ƒ”ƒ‡–”›ȋ–‡’Ž‘–ƒǡ”‡Žƒ–‹˜À˜ŽŠ‘•–ǡ”›…ŠŽ‘•–ƒ•³”˜³–”—ǡ•”žā›ƒ†±Žƒ•Ž—‡«ÀŠ‘ •˜‹–—ȌǤ‡˜‹–âÀ’”‘•–⇆À„›Žƒœƒœƒ‡ž˜žƒ’âÀ–‘‘•–‘•‘„ƒŒ‡Œ‹…Šƒ–‹˜‹–›Ǥ ”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ˜‘„…‹œƒ…‡Ž±‘„†‘„À„›Ž›˜›ææÀ‡ā˜„ŽÀœ±³•–³Žƒ–‘˜›Ǥ Ž±–³„›Ž›’”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ˜‘„…‹‹āæÀ‡ā˜‡³•–³ȋͳͷǡͷɊ‰Ȁ͵ǡͳ͹ǡͶɊ‰Ȁ͵Ȍ ƒ˜œ‹À‘„†‘„À„›Ž›˜‘„…‹˜ýœƒ³˜›ææÀȋ͵ͳǡͳɊȀ͵ǡʹͶǡ͵Ɋ‰Ȁ͵ȌǤ”õ³”± ˜‹–âÀ‘…‡–”ƒ…‡ͳͲƒʹǡͷ†‘•ƒŠ‘˜ƒŽ›‹āæÀ…ŠŠ‘†‘–˜Ž±–³ȋͻǡ͸Ɋ‰Ȁ͵ǡͺǡ͵Ɋ‰Ȁ͵Ȍ ‡ā˜œ‹À‘„†‘„ÀȋʹͶǡͲɊ‰Ȁ͵ǡʹͲǡ͹Ɋ‰Ȁ͵ȌǤ‡†‡…Š•’âÀ–‘‘•–ÀŽ‹†À„›Ž›˜‹–âÀ ‘…‡–”ƒ…‡ʹǡͷ˜›ææÀ‡ā˜‡‘˜Àȋ’‘³”˜‹–âÀȀ˜³ŒæÀ‘…‡–”ƒ…‡ͳǡͶͳȌƒ˜‡†‡…Š „‡œ’âÀ–‘‘•–‹‘•‘„†‘•ƒŠ‘˜ƒŽ›‘…‡–”ƒ…‡‹āæÀ…ŠŠ‘†‘–ȋ’‘³”ͲǡͷͷȌǤâÀ–‘‘•– ‘•‘„³Žƒœƒž•Ž‡†‡œ˜ý懐À‘…‡–”ƒ…ÀŒ‡ý…Šˆ”ƒ…Àȋ˜›–ž’³ÀȌƒŠ”—„ý…Šˆ”ƒ…À ƒ‡”‘•‘Ž—ȋ”‡•—•’‡œ‡ȌǤ⋄Ž‹āž†‘„ƒœ’‘ā†³À‹ˆ‹Ž–”ƒ…‡œ˜³ŒæÀŠ‘’”‘•–⇆À†‘˜‹–╇ ’‘Š›„‘˜ƒŽƒ‡œ‹ʹǡͷƒā͵Š‘†‹ƒ‹Ǥý•Ž‡†›†žŽ‡—ƒœ—ŒÀǡā‡‡Œ˜›ææÀ˜‡‘˜À ‘…‡–”ƒ…‡ͳͲƒʹǡͷ„›Ž›œŒ‹æ–³›˜‡†‡…Š•Àœ‘—”›…ŠŽ‘•–À˜³–”—ȋœŠ‘”懐± ”‘œ’–›Ž‘˜±’‘†À›Ȍƒ˜‡†‡…Š•Àœ‘—–‡’Ž‘–‘—ȋ˜›ææÀ‹–‡œ‹–ƒ–‘’‡ÀȌǤ’”õ„³Š— œ‹À•‡œ×›•‹Ž³‘”‡Ž‘˜ƒŽ›‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ˜‡³•–³ƒ˜‘„…‹ȋͲǡͻʹȌǡ˜Ž‡–À‘„†‘„À „›Žƒ‘”‡Žƒ…‡‹āæÀȋͲǡ͸͹ȌǤ⋃ƒŽýœ‡”›…ŠŽ‘•–‹ƒ•³”—˜³–”—„›Ž‘œŒ‹æ–³‘ǡā‡˜†‘„³ ˜ƒ—–À˜³–”—œ‡•³”—‘†Œ‹Š‘˜ý…Š‘†—ȋ‘†Žƒ–‘˜Ȍǡ„›Žƒ”›…ŠŽ‘•–˜³–”—˜‡Ž‹ƒŽžǤ ”ƒ˜†³’‘†‘„³–‡†›³•–‘˜‡•‹…‹‡‘˜Ž‹˜Ò‘˜ƒŽ‘ǡ•’À懕‡œ†”‘Œ‡˜‡•–‡Œý…Š ‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…ý…Š’‘†Àž…Š…Š‘˜ƒŽ›’‘†‘„³Ǥý•Ž‡†›•–—†‹‡’‘—ƒœ—ŒÀƒ ’⇆’‘Žƒ†ǡā‡–”ƒ†‹«Àœ’õ•‘„˜›–ž’³À˜ƒŽý…Š•À†Ž‡…Šžœƒž•Ž‡†‡•”‘˜ƒ–‡Ž± ‡„‘˜›ææÀ˜³œ‡«‹æ–³À•˜‡Žý‹³•–›Ǥ‹†±ƒŽ‡–”ž˜À˜³–拐—«ƒ•—˜‡˜‹–âÀ ’”‘•–⇆Àǡ†‡–‘’‡À’‡˜ý‹’ƒŽ‹˜›–ƒ±õā‡’⇆•–ƒ˜‘˜ƒ–—”«‹–±œ†”ƒ˜‘–À”‹œ‹‘ œ˜Žžæ–³’”‘…‹–Ž‹˜±Œ‡†‹…‡Ǥ

 

Abstract  Increased concentrations of particulate matter do not occur in urban areas only, they  occur in winter time episodes of high concentrations in small settlements, as well. It is probably  caused by usage of solid fuels in domestic heating. The indoor air quality is closely influenced by  the outdoor air pollution. Concentrations of size‐separated PM were measured by a cascade  impactor (PCIS) during two winter and one summer seasons in the years 2009 and 2010 in a  village Svrčovec situated near the town Klatovy. Continuous concentrations of PM2.5 were  measured in parallel by using a commercial photometer DustTrak. Following meteorological  parameters were monitoring ‐ temperature, relative humidity, wind velocity, wind direction,  precipitation and sun radiation. The presence of persons and their activities in the house were  noted. The average PM10 concentrations in Svrčovec were higher than average PM10  concentration in Klatovy. The summer average PM10 concentrations in Svrčovec were lower than  the concentrations in the town (15.5 μg/m3, 17.4 μg/m3) and the winter PM10 concentrations in  Svrčovec were significantly higher (31.1 μg/m3, 24.3 μg/m3). The average indoor concentrations  (PM10 and PM2.5) were lower in the summer (9.6 μg/m3, 8.3 μg/m3) than in the winter season  (24.0 μg/m3, 20.7 μg/m3). When people were present in the house, the indoor PM2.5  concentrations were higher than the outdoor concentrations (ration indoor/outdoor  concentration 1.41) and PM2.5 concentrations were lower in case of people absence in the house  (ration 0.55). Presence of people caused increase in concentrations of fine particles (heating)  and coarse particles (resuspension). The approximate delay of infiltration from outdoors to  indoors ranged between 2.5 and 3 hours. The relationship between the daily concentrations of  PM10 and PM2.5, daily average temperature and wind velocity was found out, as well. The highest  concentrations were obtained during the low temperature and low wind velocity periods. The  PM10 concentrations in Klatovy and in Svrčovec as well were highly correlated during the winter  season (0.92). The correlation dropped to 0.67 during the summer. We measured very low  values of wind velocity when the wind was blowing from southwest (from Klatovy).  The city did  not probably influence the small settlement in the periods of measuring. The PM sources were  behaving similarly in the same meteorological conditions. Particulate air pollution in the small  village was not found substantially different from Klatovy town. People spend more time indoors  where a health problem for sensitive persons can be caused by solid fuels burning.   

Obsah 

1. Úvod……………………………………………………………………………………………………………......2                      2. Cíle práce……………………………………………………………………………………………………......8  3. Metodika………………………………………………………………………….……………………………..9  3.1. Lokalita měření…………………………………………………………………………….…………….9  3.2. Použité přístroje……………………………………………………………………………………….12   3.3. Doba měření…………………………………………………………………………………………….14  3.4. Zpracování dat………………………………………………………………………………………….15  4. Výsledky………………………………………………………………………………………………….........17  5. Diskuze…………………………………………………………………………………………………………40  6. Závěr……………………………………………………………………………………………………….........48  7. Seznam použité literatury………………………………………………………………………...….49                          1   

1. Úvod  Aerosol je stále jedna z nejdůležitějších znečišťujících příměsí venkovního  ovzduší. Je definován jako soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic o velikosti  v rozsahu 1nm až 100 µm. Má významný vliv na takové atmosférické děje jako je  vznik srážek a teplotní bilance Země. Z hlediska zdravotního působení  atmosférického aerosolu na člověka byly definovány velikostní skupiny aerosolu  značené jako PMX (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým  průměrem x a menším. Nejčastěji se rozlišují skupiny PM10, PM2,5, PM1,0.     Podle velikosti rozlišujeme 3 typy částic:  ƒ

částice nukleačního modu, které vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů  (hoření, tavení rud a kovů, svařování) a fotochemických reakcí v atmosféře, mají  velikost přibližně 20 nm ‐ 0,1 µm, 

ƒ

částice akumulačního modu vnikají především kondenzací plynů chemickou  reakcí (konverze plyn‐částice), kondenzací vody nebo ostatních par na již  existujících částicích a koagulací částic nukleačního modu, jejich velikost se  pohybuje od 0,1 µm do 2,5µm, 

ƒ

mod hrubých částic představuje částice větší než 2,5µm vzniklé působením  mechanických sil, k jejich nejvýznamnějším zdrojům patří již zmíněné lomy, těžba,  cementárny a vápenky, odnos částic větrem ze stavebních pozemků a z ploch bez  vegetace. Přirozené zdroje (vulkanický prach, bioaerosol, mořská sůl a minerální  aerosol) patří též mezi hrubé částice (Hinds, 1999).    Zvýšené koncentrace aerosolu nejsou jen dominantou velkých měst, ale 

v zimních obdobích se často objevují epizody vysokých koncentrací aerosolu i  v menších městech a vesnicích. Zde bývá hlavní příčina spalování pevných paliv  společně s inverzní meteorologickou situací.  V posledních letech nastává velký rozvoj „alternativní energie“, lidé se vracejí  k tradičnímu palivu – dřevu a rozmáhá se užívání technologicky zpracované biomasy    2   

(peletky, brikety…). Děje se tak často kvůli rostoucím cenám elektřiny a zemního  plynu. Naopak v rozvojových zemích lidé užívají běžně tradiční dřevo a  nezpracovanou biomasu jako zdroj energie pro vaření a vytápění svých obydlí.  S kvalitou venkovního ovzduší je těsně spjata kvalita ovzduší uvnitř budov.  Hlavní vnitřní zdroje polétavého prachu jsou činnosti spojené s lidskou aktivitou  (vaření, kouření, vytápění, úklid, pohyb…) a také infiltrace částic z vnějšího prostředí.  Ta závisí na ventilační rychlosti a venkovní koncentraci částic. Penetrace probíhá  nejčastěji u částic akumulačního modu (tj. částice o velikosti 0,1‐2,5 µm) (Koutrakis et  al., 1991).  Přibližně polovina domácností světa používá nezpracovaná pevná paliva při  topení či vaření a více než 80 % se na tom podílí rozvojové země jako Indie a  subsaharská Afrika nebo i Čína. Dostupné studie ukazují, že znečištění vnitřního  ovzduší z vaření a topení v domácnostech způsobuje závažné nemoci především  v rozvojových zemích, kde se používají lokální topeniště (otevřená ohniště) a kamna  především na pevná paliva (uhlí, biomasa‐dřevo, zbytkové zemědělské plodiny a  dobytčí trus). Kamna na vaření, které často nemají žádný kouřovod, a zplodiny tak  zůstávají uvnitř místnosti, jsou nezbytná a využívají se každý den v přítomnosti lidí.  Jejich expoziční účinnost je vysoká, mnohem vyšší než ve venkovním prostředí.   Nejvíce postiženou skupinou obyvatelstva v chudých oblastech představují ženy a  malé děti, které jsou nejčastěji vystavovány vysokým expozicím zdrojů vnitřního  znečištění ovzduší (Smith, 2002).  Studie z oblasti jižní Indie potvrdila, že osobní expozice a koncentrace  vnitřního prostředí významně korelují s typem paliva. Zatímco největší koncentrace  respirabilních částic vznikaly při spalování zemědělských produktů (zbytků z úrody),  dále pak dřevní štěpky a dřeva, menší koncentrace byly naměřeny při spalování  topného oleje a nejmenší u LPG a bioplynu. Průměrné denní expozice žen, které při  vaření používaly biomasu (tedy dřevo, dřevní štěpku a zemědělské zbytky) byly  významně vyšší než u těch, které využívaly čistá paliva. Ženy, které se nepodílely na  přípravě jídla, chodily do práce či do školy byly exponovány mnohem méně, stejně tak  i pracující muži (Balakrishnan et al., 2002).    3   

Studie uskutečněná v Guatemale ve venkovském prostředí ukázala na rozdíly  v průměrné porodní váze u matek užívajících při vaření kamna na čistá paliva (LPG,  zemní plyn, elektřina), paliva pevná (dřevo…) a otevřená ohniště. Největší procento  dětí s nízkou porodní váhou se narodilo ženám vystavovaným otevřenému ohni.  Nejnižší procento zase matkám, které užívaly elektřinu a plyn. Na těchto výsledcích se  ale projevují i další ekonomické a sociální faktory, protože ve venkovských oblastech  rodiny více užívají jako palivo dřevo, také jsou chudší, jejich strava není tak kvalitní a  mají nižší úroveň vzdělání (Boy et al., 2001).   Siddigui et al. (2005) zkoumali podráždění očí a dýchací obtíže (kašel, astma,  ucpaný nos, zánět dýchacích cest, rýma) u pákistánských žen. Podráždění očí,  zhoršení očních symptomů a dýchací obtíže byly významně vyšší u uživatelek dřeva  než u žen vařících pomocí zemního plynu. I při krátkodobém denním vaření mělo  větší procento žen užívajících dřevo bolesti v krku a horních cest dýchacích.  Uhlí, které se především využívá ve venkovských oblastech Číny, obsahuje na  rozdíl od biomasy další znečišťující látky jako síru a její sloučeniny, arsen, fluor, olovo  a rtuť. Během hoření se tyto látky uvolňují do prostředí ve své oxidované formě  (Zhang and Smith, 2007).  Vytápění domácností biomasou je příčinou zvýšených venkovních a vnitřních  koncentrací atmosférického aerosolu s uhlíkatými částicemi i ve vyspělých zemích.  Současné studie ukazují, že vytápění dřevem může být hlavní zdroj znečištění  ovzduší, zvláště v severských zemích a alpském regionu, kde jsou chladné zimy a  dobrá dostupnost dřeva (Hellén et al., 2008, Schmidl et al., 2008, Bari et al., 2010). Za  epizody, při kterých jsou překračovány limitní hodnoty polétavého prachu, jsou často  zodpovědné i meteorologické podmínky jako je inverze a malá rychlost větru, dochází  tak k akumulaci části v ovzduší (Caseiro et al., 2009).  Na západním pobřeží Portugalska topení dřevem v domácnostech také  představuje výrazné zvýšení koncentrací PM10 v zimním období. V této části roku  přispívá až 18 % do celkových emisí PM10 (Borrego et al., 2010).    4   

Známé jsou studie prováděné na Novém Zélandu (Wang and Shooter, 2002,  Wang et al., 2005, Krivácsy et al., 2006). Krivácsy et al. (2005) prokázali pomocí  chemické analýzy, že největším primárním zdrojem tohoto aerosolu ve dvou  největších městech Nového Zélandu ‐Auckland a Christchurch je spalování biomasy  při vytápění domácností v zimní sezoně. Ve městě Christchurch, které má asi 360 000  obyvatel, byly koncentrace částic čtyřikrát vyšší než v Auckland (1,3 mil. obyvatel). Je  to částečně proto, že většina domácností vytápí dřevem, kdežto v Auckland lidé více  využívají plyn a elektřinu. Dalším důvodem byla i meteorologická situace (inverzní  podmínky) a geografická pozice města, které obklopují kopce. Uhlíkové částice byly  příčinou překročení 24 hodinového emisního limitu.  Ve studii prováděné v dánském městě s přibližně 2 500 obyvateli, obklopeném  zemědělskou krajinou, byly měřeny koncentrace PM2,5 v zimním období ve dvou  letech. Měření ukázalo zvýšené koncentrace PM2,5 z důvodu spalování dřeva zvláště  během chladných zimních nocí s bezvětřím. Během těchto period se ukázalo, že  koncentrace PM2,5 jsou během dne velice podobné s ranním a večerním maximem.  Tato maxima se shodují s očekávanými periodami, kdy lidé začínají topit, ráno když  vstanou a odpoledne po příchodu z práce. Koncentrace PM2,5 byly srovnatelné  s rušnou ulicí města vzdáleného asi 30 km, po které denně projede přibližně 70 000  aut. Tyto koncentrace byly měřeny současně v obou městech (Glasius et al., 2006).  Mnoho látek obsažených v kouři z hoření biomasy může poškodit lidské  zdraví. Nejdůležitější sloučeniny jsou CO, NOX, SO2 (případně i z uhlí), formaldehyd a  polycyklické aromatické uhlovodíky zahrnující karcinogeny např. benzo(a)pyren a  suspendované částice. Částice s aerodynamickým průměrem pod 10 μm (PM10) a  částice s aerodynamickým průměrem menším než 2,5 μm (PM2,5) mohou pronikat  hluboko do plic a bylo prokázáno, že mají velký vliv na poškození zdraví (Pope and  Dockery, 2006). Vliv polétavého prachu na zdraví závisí na jeho depozici a následné  schopnosti dýchacího traktu odstranit tyto částice. To přímo souvisí s jejich velikostí  a chemickým složením. Hrubé částice (2,5‐10 µm) mají sklon deponovat se v nosní,  hltanové a hrtanové části, zatímco jemné částice (0,1‐2,5 µm) a ultrajemné částice     

  5   

(< 0,1 µm) se usazují v průduškách, průdušnicích a pronikají až do plicních sklípků  (Bernstein et al., 2008).  Pozitivní vztah byl prokázán mezi expozicí PM2,5 a výskytem zánětu průdušek  (bronchitida) a také astmatem. Suspendované částice mohou nést velké množství  potenciálních alergenů. Přítomné organické polutanty spolu s těmito alergeny nebo  endotoxiny mohou vyvolat zánětlivý efekt, vedoucí ke zhoršení alergické reakce  (Bernstein et at., 2008). Částice jsou také známy jako nosiči karcinogenů (Pearce and  Crowards, 1996) a organických polutantů, které významně přispívají ke zhoršení vlivu  na zdraví. Velký povrch ultrajemných částic umožňuje přenášet množství toxických  látek (např. polycyklických aromatických uhlovodíků, těžkých kovů a chinonů), které  se mohou usazovat ve spodní části dýchacího traktu a tím se zvyšuje jejich vliv na  výskyt nebo zhoršení nemocí dýchací soustavy (Bernstein et al., 2008).  Jedna z mnoha prací potvrzující vliv polétavého prachu na zdraví prováděná ve  střední Evropě, také i v severozápadních Čechách (Chomutov, Most, Teplice Ústí nad  Labem a Děčín) prokázala závislost mezi suspendovanými částicemi a rakovinou plic,  dýchacími obtížemi a kardiovaskulárními nemocemi při dlouhodobé expozici.  V souvislosti s polétavým prachem byla zjištěna zvýšená předčasná úmrtnost (Peters  et al., 2000), zhoršení zdravotního stavu u lidí s onemocněním dýchacího traktu a  zvýšení srážlivosti krve (Seaton et al., 1995).  V dnešní době také roste veřejné povědomí o riziku spojeném se zhoršenou  kvalitou vnitřního prostředí, přesto ve vyspělých zemích tráví lidé přibližně 22 hodin  denně uvnitř budov (Bernstein et al., 2008). Velká část aerosolu z vnějšího prostředí  penetruje dovnitř a je smíchána s původními částicemi z vnitřních zdrojů (Koutrakis  et al., 1991). Mezi další látky snižující kvalitu vnitřního ovzduší řadíme různé plyny  (ozon, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý), mikrobiální a chemické těkavé  sloučeniny, látky vznikající při kouření a sloučeniny pronikající z vnějšího prostředí  (Bernstein et al., 2008).  Problém suspendovaných částic je stále aktuální, neboť podle odhadu Státního  zdravotního ústavu žilo v roce 2008 15 % obyvatel České republiky v místech, kde    6   

byly překročeny podmínky pro splnění imisního limitu suspendovaných částic PM10  (roční průměrná koncentrace do 40 µg/m3 a/nebo méně než 35 překročení 24  hodinového limitu 50 µg/m3). Nejvíce postiženy jsou průmyslově zatížené lokality,  velká města díky zvyšující se automobilové dopravě, a v souvislosti s růstem cen  energií a spotřeby pevných paliv v domácnostech i malá sídla (Internet 3).  Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů, které bylo prováděno v roce 2001,  asi 31 % bytů v České republice využívaly vytápění pevnými palivy (dřevo a uhlí) a  v průzkumu z roku 2003 vytápěla své domy či byty tuhými palivy přibližně polovina  domácností ve venkovských lokalitách (Internet 1 a 2). Mnohé domácnosti si též  vytápějí své byty kamny nebo si s nimi přitápějí v chladnějších obdobích.   Problematice kvality ovzduší v malých sídlech se také dlouhodobě věnuje  laboratoř pro studium kvality ovzduší Ústavu pro životní prostředí PřF UK.  Diplomové práce zabývající se měřením aerosolu ve venkovním prostředí už obhájilo  na naší fakultě několik studentů. Často byly publikovány v českém i zahraničním  odborném časopise (Domasová, 1999; Andělová, 2007; Vrbová, 2009).   V naší práci  chceme na tyto diplomové projekty navázat a přidat nové informace týkající se vztahu  vnitřního prostředí a aerosolu. 

 

                            7   

2. Cíle práce  Předkládaná diplomová práce hledá odpovědi na následující otázky:    Jaký význam má topení pro vnitřní prostředí?  Jaká je infiltrace zvenku, když se uvnitř netopí?  Jak ovlivňuje venkovní ovzduší zimní topení?  Jak mohou ovlivnit vnější ovzduší meteorologické charakteristiky či specifické vnější  zdroje v blízkém okolí sídla (v našem případě kamenolom)?                                              8   

3. Metodika 3.1. Lokalitamení ³â‡ÀŒ•‡’”‘˜ž†³Ž‹˜ƒŽ±‘„…‹˜”«‘˜‡…•‹–—‘˜ƒžƒ•‹ʹ •‡˜‡”‘œž’ƒ†À•³”‡‘†³•–ƒŽƒ–‘˜›˜Œ‹Š‘œž’ƒ†À…Š,‡…Šž…Š˜Žœ‡Ò•± ”ƒŒ‹ȋƒ†‘╍ž˜ý捃’â‹„Ž‹ā³ͶͲͲǤǤǡ ͶͻιʹͷƲeǢͳ͵ιͳͶƲȌǦ‘„”žœ‡«Ǥ ͳǤ‡•‹«ƒž‘Ž‡ͳ͹Ͷ‘„›˜ƒ–‡ŽƒͻͲ†‘õǤ‡āÀ˜Žƒ–‘˜•±‘–Ž‹³ƒ’”‘–±žœ†‡ ⇍ƒlŠŽƒ˜ƒǤ‘ƒŽ‹–ƒ•‡ƒ…ŠžœÀ˜‘„Žƒ•–‹•À”³–‡’ŽýŽ‹ƒ–‡ȋ”‘œ†³Ž‡À†Ž‡ —‹––ƒȌǤ„…À’”‘…ŠžœÀ•‹Ž‹…‡ Ȁͳͺͷ•’‘Œ—ŒÀ…ÀŽƒ–‘˜›•‡–ƒÒ‘˜‡ǡ–‡”žŒ‡Œ‡ ˜ƒŽ±À⇜ƒ–Àā‡ž†‘’”ƒ˜‘—Ǥ ƒŽæÀ˜ýœƒ³ŒæÀ³•–ƒ˜‘”—Š—ʹͲ‹Ž‘‡–”õŒ•‘—†›³ȋͳͷȌǡâ‡æ–‹…‡ ȋͳͺǡ͸ȌŒ‹āœÀ³ý–ƒÒ‘˜ȋͳͻȌǤ ‡Žž‘„‡…‘Žƒ›ǡ’‘†–‡”‘—žŽ‡āÀ˜‡•‹…‡˜”«‘˜‡…ǡ‡À’Ž›‘ˆ‹‘˜ƒžǤ ‘†Ž‡Œõ,lœ”‘—ʹͲͲͳ„›Ž‘˜–±–‘‘„…‹ʹ͸ͺ‘„›†Ž‡ý…Š„›–õƒ‡Œ˜À…‡Œ‹…Š„›Ž‘ ˜›–ž’³‘—ŠŽÀǤ„”žœ‡«Ǥʹ—˜ž†À’”‘…‡–‘„›–õ˜›–ž’³ý…Š”õœý‹†”—Š›’ƒŽ‹˜ ˜‘„…‹‘Žƒ›ƒ’”‘•”‘˜žÀ˜Žƒ–‘˜‡…ŠǤ –³•±„ŽÀœ‘•–‹˜‡•‹…‡ǡ•³”‡‡Žƒ–‘˜õǡ•‡ƒ…ŠžœÀŽ‘˜”«‘˜‡…ǡ˜‡ –‡”±•‡–³āÀƒ†‹•–”‹„——Œ‡†”…‡±ƒ‡‹˜‘”õœý…Š˜‡Ž‹‘•–Àȋ‡–ƒ†”‘„ƒȌǤ –ƒ…‹‘ž”Àœ†”‘Œ‡œ‡«‹æ–³À˜Žƒ–‘˜‡…ŠŒ•‘—Žƒ–‘˜•ž–‡’Žž”ƒƒǤ•ǤƒŽ±ž”ƒ Žƒ–‘˜›ƒǤ•Ǥ†ƒŽæÀ…Š³•–‡…Š’ƒ”ƒ•–‡’Ž‘†›³•Ǥ”Ǥ‘Ǥȋ˜ý”‘„ƒƒ’”‘†‡Œ’ž”›ǡ–‡’Žƒ ƒ–‡’Ž±—ā‹–‘˜±˜‘†›ǡ”‘œ˜‘†˜‘†›Ȍǡ†›‹—ƒǤ•Ǥȋ•Ž±˜ž”ƒȌƒ  •Ǥ”Ǥ‘Ǥâ‡æ–‹…‡ ȋ˜ý”‘„ƒƒ—–‘‘„‹Ž‘˜ý…Š†ÀŽõȌǤ ‘œ‡‡ǡƒ–‡”±„›Ž‘’”‘˜ž†³‘³â‡ÀǡŽ‡āÀ—’”‘•–⇆‘„…‡Ǥƒ’‘œ‡— •‡ƒ…ŠžœÀ‘„›–ý†õǡ’‘…Šžœ‡ŒÀ…Àœ‘…‡ͳͻǤ•–‘Ž‡–Àǡ–‡”ý’”‘懎³‘Ž‹ƒ ”‡‘•–”—…‡‹˜’”õ„³Š—ʹͲǤ•–‘Ž‡–ÀǤ³—•‡’â‹’‘Œ—Œ‡•–‘†‘Žƒǡ‘„Ž‘’‡ƒ˜³–æÀ œƒŠ”ƒ†‘—•‘˜‘…ý‹•–”‘›Ǥ†‘—„‡œ’”‘•–⇆³’â‹Ž±Šž†˜‘”‡ǡƒ–‡”±•‡ ƒ…ŠžœÀƒŽž‰ƒ”žāƒ‘ŽƒǤõŒ‡˜›—āÀ˜ž’”‘”‡”‡ƒ…‹ǡƒ–—†Àā‡À‘„›†Ž‡

 ͻ 

celoročně, využit je převážně o víkendech a školních prázdninách. Půdorysné schéma domu a umístění přístrojů ukazuje obrázek č. 3.

kamenolom

Svrčovec

Klatovy

Obr. č. 1 Lokalita měření

obec Dolany

Klatovy

elektřina 4%

uhlí 17% dřevo 4%

dřevo 29%

elektřina 4%

uhlí 67%

plyn 75%

Obr. č. 2 Procenta vytápěných bytů v obci Dolany a Klatovy (Internet 1)

10

Obr. č. 3 Schéma domu a umístění přístrojů (červené značky)

P

P < 0,25 μm

D

D 0,5 - 0,25 μm

C

C 1 - 0,5 μm

B

B 2,5 - 0,5 μm

A

A 2,5 - 10 μm

Obr. č. 4 Kaskádový impaktor PCI

Obr. č. 5 TSI DusTrak 8520

11

3.2. Použitépístrojeaprácesnimi KaskádovýimpaktorPCIS(personalcascadeimpactorsampler) ‡Ž‹‘•–À”‘œŽ‹æ‡ÀŠ‘–‘•–À…Š‘…‡–”ƒ…À„›Ž‘‘‹–‘”‘˜ž‘’‘‘…À ƒ•ž†‘˜±Š‘‹’ƒ–‘”— Ǧ’‡”•‘ƒŽ…ƒ•…ƒ†‡‹’ƒ…–‘”•ƒ’Ž‡”ǡ‡„‘Ž‹  ‹’ƒ–‘”Ǥ ’ƒ–‘”•‡•Žž†žœ‡Ͷ•–—’Òõƒ‘…‘˜±Š‘ˆ‹Ž–”—Ǥ‘āҗŒ‡•‡’ƒ”ƒ…‹ƒ œž…Š›–«ž•–‹…ƒˆ‹Ž–”›˜ͷˆ”ƒ…À…Šȋ‘„”žœ‡«ǤͶȌǤ,ž•–‹…‡Œ•‘—•‡’ƒ”‘˜ž›’‘†Ž‡ ƒ‡”‘†›ƒ‹…±Š‘’”õ³”—˜ž•Ž‡†—ŒÀ…À’‘⃆ÀͳͲǦʹǡͷρǡʹǡͷǦͳρǡͳǦͲǡͷρǡ ͲǡͷȂͲǡʹͷρƒ‡æÀ‡āͲǡʹͷρ(Misraetal.,2002)Ǥ‘’‘”—«‡ý’”õ–‘˜œ†—…Š— ‹’ƒ–‘”‡Œ‡ͻŽȀ‹ǡ–‡”ýŒ‡†‘…ÀŽ‡’‘‘…À˜œ†—…Š‘˜±’—’›•‡•–žŽý ’”õ–‘‡˜œ†—…Š—Ǥ ’ƒ–‘”Œ‡•’‘Œ‡•’—’‘—’‘‘…À’Žƒ•–‘˜±Šƒ†‹«›Ǥ ”‘œž…Š›–«ž•–‹…•‡’‘—āÀ˜ƒŒÀ ˆ‹Ž–”›‘’”õ³”—ʹͷǤ‡Œ‡æÀ«ž•–‹…‡ •‡œƒ…Š›–ž˜ƒŒÀƒ’‘œƒ®‘˜±ˆ‹Ž–”— •’”õ³”‡͵͹ȋǷ„ƒ…—’dz•–—’‡ÒȌǤƒ ˆ‹Ž–”Œ•‘—«ž•–‹…‡†ƒ±ˆ”ƒ…‡œƒ…Š›–ž˜ž›•頋‘•–ÀͷͲΨǤƒā†ýˆ‹Ž–”„›Ž—…Š‘˜ž˜ž ˜‡•–‡”‹ŽÀ’Žƒ•–‘˜±‡–”‹Š‘‹•…‡ǡ–‡”ž„›Žƒ‘œƒ«‡ƒ‹†‡–‹ˆ‹ƒ«À×†‡’”‘ •ƒ†±œƒâƒœ‡Àˆ‹Ž–”—Ǥ”‘Œ‡Œ‹…Š—…Š‘’‡À•‡—āÀ˜ƒŽ›’‘—œ‡’‹œ‡–›Ǥ ‹Ž–”›„›Ž› œ’”ƒ…‘˜ž›Žƒ•‹…‘—‰”ƒ˜‹‡–”‹…‘—–‡…Š‹‘—ƒ—Ž–”ƒ…‹–Ž‹˜ý…Š˜žŠž…Š‡––Ž‡” ‘Ž‡†‘ͷǤŽ‡–”‘•–ƒ–‹…ýž„‘Œ„›Ž‘†•–”ƒ³˜›•‘‘ƒ’³ë‘˜ý”ž‡ƒ—…Ǥ ⇆ƒā†ý˜žā‡Àȋ’⇆ƒ’‘‡š’‘œ‹…‹Ȍ•‡ˆ‹Ž–”›—À•–‹Ž›‡Œ±³ƒʹͶŠ‘†‹†‘ ‡š•‹ž–‘”—•ƒ•›…‡ý”‘œ–‘‡†—•‹«ƒ—Š‘⇫ƒ–±Š‘’”‘œƒŒ‹æ–³À‘•–ƒ–À ˜ŽŠ‘•–‹˜œ†—…Š—Ǥâ‹•ƒ‘–±˜žā‡À„›Ž‘’”‘•–⇆ÀÀ•–‘•–‹˜›”‘˜ƒ±ƒ ‘•–ƒ–À–‡’Ž‘–—ƒ˜ŽŠ‘•–ȋʹͲάʹιǡͷͲάͷΨȌǤ›Ž‘’‘—ā‹–‘…‡Ž‡ͶͲͲƒŽý…Šˆ‹Ž–”õ ȋ‫ʹ׎‬ͷȌǡœ–‘Š‘Œ•‡Ͷ˜›Ž‘—«‹Ž‹œ†õ˜‘†—撃–±Š‘–³•³À‹’ƒ–‘”—ȋ…Š›„³ŒÀ…À –³•À…À‰—‹«ƒȌǤͶͲˆ‹Ž–”õ„›Ž‘—ā‹–‘ƒ•Ž‡’±˜œ‘”›Ǥ‡Žý…Šˆ‹Ž–”õȋ‫͵׎‬͹Ȍ„›Ž‘ œ’”ƒ…‘˜ž‘ͳͲͲǡœ–‘Š‘Œ•‡ͳ˜›Ž‘—«‹Ž‹ƒͳͲ„›Ž‘’‘—ā‹–‘’”‘•Ž‡’±˜œ‘”›Ǥ ”ž…‡•‹’ƒ–‘”›ƒŒ‡Œ‹…Š’Ž³Àˆ‹Ž–”›’”‘„ÀŠƒŽ‘˜Žƒ‹ž”À„‘š—‘Ž–‡Ǥ ’ƒ–‘”„›Ž’‘–±‘œƒ«‡ǡœƒ„ƒŽ‡†‘«‹•–ý…Š’‘Ž›‡–›Ž‡‘˜ý…Š•ž«õǡ’‡˜ý…Š„‘šõƒ ’⇘‡œ‡ƒÀ•–‘³â‡ÀǤ ³â‡À’”‘„ÀŠƒŽ‘’ƒ”ƒŽ‡Ž³—˜‹–⋘³†‘—Ǥ˜‹–↑—„›Ž›’âÀ•–”‘Œ‡ —À•–³›˜‡Œˆ”‡˜‡–‘˜ƒ³ŒæÀÀ•–‘•–‹Ȃ—…Š›‹ǡ†‡•‡ƒ…ŠžœÀ‹—…Š›Ò•ž  ͳʹ 

ƒƒƒ–—Šž’ƒŽ‹˜ƒǤ³†‘—„›Ž’âÀ•–”‘Œ•‹–—‘˜žƒ†˜‘⇃•‹ʹͲ‡–”õ‘††‘— ƒƒ•‹ͶͲ‘†‡Œ„Ž‹āæÀŠ‘•‘—•‡†ÀŠ‘†‘—Ǥ œ†žŽ‡‘•–’âÀ•–”‘Œ‡‘†•‹Ž‹…‡„›Žƒ’â‹„Ž‹ā³ʹͷ‡–”õǤƒ‘–±‹’ƒ–‘”› „›Ž›—À•–³›˜‡˜ý慇’â‹„Ž‹ā³ͳ͸ͷ…ƒ†œ‡ÀȋÀ•–‘˜†‡…Š‘˜žÀ’”õ³”³ ˜›•‘±Š‘«Ž‘˜³ƒȌǤ ‡Œ‹…Š˜ý³ƒ’”‘„ÀŠƒŽƒ‘„˜›Ž‡‘Ž‡ͻŠ‘†‹›†‘’‘Ž‡†ÀǤ‘ ‡š’‘œ‹…‹„›Ž›‹’ƒ–‘”›‘’³–œƒ„ƒŽ‡›†‘’Žƒ•–‘˜ý…Š•ž«õǡƒ„›„›Ž‘œƒ„”ž³‘ ‘–ƒ‹ƒ…‹Ǥ⇆ƒ’‘˜ý³³‹’ƒ–‘”—„›Žœ³â‡’”õ–‘˜œ†—…Š—ƒ•ž˜ƒ±Š‘ ’—’‘—’‘‘…À’”õ–‘‘³”—ȋ‹‘•‡ˆ‡†‡”ͷͳͲ”›…ƒŽ‹„”ƒ–‘”ȌǤ TSIDustTrak8520 ‘—„³ā³„›Ž›‘–‹—žŽ³‘‹–‘”‘˜ž›˜‡—‹—˜‹–⍑…‡–”ƒ…‡ʹǡͷ ’‘‘…À’⇐‘•±Š‘Žƒ•‡”‘˜±Š‘ˆ‘–‘‡–”——•–”ƒǡ ǡͺͷʹͲȋ‘„”žœ‡«ǤͷȌǡ–‡”ý ˜”‡žŽ±«ƒ•‡’‘•›–—Œ‡†‹‰‹–žŽÀŠ‘†‘–›Š‘–‘•–À…Š‘…‡–”ƒ…À«ž•–‹… ȋ˜‰Ȁ͵ȌǤ”‹…‹’³â‡ÀŒ‡œƒŽ‘ā‡ƒ–‡…Š‹…‡”‘œ’–›Ž—Žƒ•‡”‘˜±Š‘’ƒ’”•—ƒ ’‘˜”…Š—«ž•–‹…Ǥ‡Ž‹‘•–‹«ž•–‹…ǡ–‡”±’âÀ•–”‘Œ—‘āҗŒ‡³â‹–ǡ•‡’‘Š›„—Œ‡˜”‘œ•ƒŠ— ͲǡͳƒāͳͲρǤ—•–”ƒ—„›Žƒƒ•–ƒ˜‡ƒ‹–‡‰”ƒ«À†‘„ƒ³â‡À‘…‡–”ƒ…Àƒ͵Ͳ ‹—–Ǥ ⋏³â‡À˜—”„žÀ’”‘•–⇆À’âÀ•–”‘Œ‡—†ž˜ž•—–‡«±Š‘†‘–›ǡ‡„‘댇 ƒŽ‹„”‘˜žƒ’”ƒ…Š–œ˜ǤǷ”‹œ‘ƒ”‘ƒ††—•–Dzȋͳ ͳʹͳͲ͵ǦͳȌǤ ‘–‘‡–”˜–³…Š–‘ ’âÀ’ƒ†‡…Š‘„˜›Ž‡’‘•›–—Œ‡˜›ææÀŠ‘†‘–›Š‘–‘•–À…Š‘…‡–”ƒ…À‡ā”‡ˆ‡”‡«À ‡–‘†›ǡœ˜Žžæ–³˜œ‹À…Š³•À…À…ŠȋÀœ±–‡’Ž‘–›ƒ˜›ææÀ˜ŽŠ‘•–Ȍƒ˜’âÀ’ƒ†‡…Š ³â‡À•³•‹«ž•–‹…”õœ±‘”ˆ‘Ž‘‰‹‡ƒ”‡ˆ”ƒ«ÀŠ‘‹†‡š—ȋGörneretal.,1995;Chow etal.,2002)Ǥƒ–ƒœˆ‘–‘‡–”——•–”ƒŒ•‡’‘—ā‹Ž‹’”‘•Ž‡†‘˜žÀ†›ƒ‹› ‘…‡–”ƒ…À˜’”õ„³Š—†‡ƒ’”‘’‘”‘˜žÀ˜‹–âÀ…Šƒ˜³ŒæÀ…Š‘…‡–”ƒ…ÀǤ–³…Š–‘ †õ˜‘†õŒ•‡Š‘†‘–›ƒ”‡žŽ±‡’⇒‘«À–ž˜ƒŽ‹ǤâÀ•–”‘Œ‡„›Ž›—À•–³›–±ā’â‹„Ž‹ā³ ˜†ý…Šƒ…Àœ×³ǡ˜‡˜ý慇ƒ•‹ͳͷͲ…ȋ—˜‹–âȌƒͳ͹Ͳ…ȋ˜‡—Ȍƒ†œ‡ÀǤƒ±„›Ž ’‘†Ž‡’‘›õ˜ý”‘„…‡’”ƒ˜‹†‡Ž³‘–”‘Ž‘˜ž’”õ–‘ƒƒ•–ƒ˜‡À—Ž›’‘‘…À ’”õ–‘‘³”—ƒ—Ž‘˜±Š‘ˆ‹Ž–”—Ǥ ‡•–Ž‹ā‡•‡Š‘†‘–ƒ’⋐ƒ•ƒœ‡À—Ž‘˜±Š‘ˆ‹Ž–”— ‡’‘Š›„‘˜ƒŽƒ˜‹–‡”˜ƒŽ—ǦͲǡͲͲͳƒāΪͲǡͲͲͳ‰Ȁ͵ǡ„›Ž’âÀ•–”‘ŒƒŽ‹„”‘˜žƒ—Ž—Ǥ žŽ‡„›Žƒ’‘†Ž‡ž˜‘†—«‹æ–³ƒ‹’ƒ«À†‡•–‹«ƒ’”‘œž…Š›–Š”—„±Š‘ƒ‡”‘•‘Ž—ƒ  ͳ͵ 

ƒœžƒ•‹Ž‹‘‘˜‘—’ƒ•–‘—Ǥ‘–”‘Žƒ’”‘„ÀŠƒŽƒŒ‡†‘—œƒͳͶ†Àƒ˜æ‡„›Ž‘ œƒœƒ‡ž‘†‘’”‘–‘‘Ž—Ǧ†‘„ƒ³â‡Àǡ†ƒ–—‹«ƒ•‘–”‘Ž›ƒ«‹æ–³À‹’ƒ«À †‡•–‹«›ǡŠ‘†‘–ƒ’”õ–‘—ǡŠ‘†‘–ƒ’⋐ƒ•ƒœ‡À—Ž‘˜±Š‘ˆ‹Ž–”—ǡ†ƒ–—ƒ«ƒ• ƒ‹’—Žƒ…‡•’âÀ•–”‘Œ‹Ǥ †‘„³³â‡À„›Ž˜‡†‡†‡Àǡ†‘–‡”±Š‘•‡œƒ’‹•‘˜ƒŽ›Œ‡‘’‘«–—‘•‘„ ˜À•–‘•–‹ƒŒ‡Œ‹…Šƒ–‹˜‹–ž…Šȋ˜ƒâ‡Àǡ˜³–”žÀǡ‹†ǡœƒ–ž’³Àƒ–‘’‡ÀȌǤ Ž‡†‘˜ž›„›Ž›–±ā‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…±’ƒ”ƒ‡–”›ȋ–‡’Ž‘–ƒǡ”‡Žƒ–‹˜À˜ŽŠ‘•–Ȍ˜‡ ˜‹–âÀƒ˜‡‘˜À’”‘•–⇆À’‘‘…À‹–‡‰”‘˜ƒ±•‘†›•†ƒ–ƒŽ‘‰‰‡”‡‘‡– ȋ‘‡–‡”͵ͳʹͳȌ˜‡͵Ͳ‹—–‘˜ý…Š‹–‡”˜ƒŽ‡…ŠǤ ƒŽæÀ‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…±’ƒ”ƒ‡–”›ȋ–‡’Ž‘–ƒǡ”‡Žƒ–‹˜À˜ŽŠ‘•–ǡ•”žā›ǡ•Ž—‡«À •˜‹–ǡ”›…ŠŽ‘•–ƒ•³”˜³–”—Ȍ„›Ž›œÀ•ž›œ‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…±•–ƒ‹…‡–⇆Àœ‡³†³Ž•± ƒ’‘–”ƒ˜‹žâ•±捑Ž›˜Žƒ–‘˜‡…ŠǤ—–‘•–ƒ‹…‹•’”ƒ˜—Œ‡’‘„‘«ƒ,‡•±Š‘ Š›†”‘‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…±Š‘ƒ˜—˜Žœ‹Ǥ ƒ–ƒͳͲǡ–‡”žŒ•‡†žŽ‡’‘—āÀ˜ƒŽ‹’”‘•”‘˜žÀ•ƒæ‹‹Œ‹ǡ’‘…Šžœ‡Žƒ œ‡Œ„Ž‹āæÀ•–ƒ‹…‡ ȋȌŽƒ–‘˜›•‘—†ȋƒ†‘╍ž˜ý捃͵ͻͶǡ ǣͶͻιʹͶƲ ʹǤͳͺͻ̶eͳ͵ιͳ͹ƲͳʹǤͻʹͶ̶ȌǤœŠŽ‡†‡–‘—ǡā‡‡–‘†ƒ Œ‡’‘˜ƒā‘˜žƒœƒ •”‘˜ƒ–‡Ž‘—•”‡ˆ‡”‡«À‹‡–‘†ƒ‹ǡ„›Ž›ž‹œÀ•ƒ±Š‘†‘–› ’‘˜ƒā‘˜ž›œƒ‡˜‹˜ƒŽ‡–†ƒ–œ’âÀ•–”‘Œ‡ȋ‘•…‹Žƒ«À‹”‘˜žŠ›Ȍǡ–‡”ýŒ‡’‘—ā‹– ˜‡•–ƒ‹…‹ Žƒ–‘˜›Ǥ–±–‘•–ƒ‹…‡„›Ž›”‘³ͳͲ’‘—ā‹–›’”‘’‘”‘˜žÀ•ƒæ‹‹ Œ‹Œ‡æ–³Š‘†‘–›ʹǡʹǡƒ͵Ǥ 3.3. Dobamení ‡Ž±‘„†‘„ÀŒ•‡”‘œ†³Ž‹Ž‹ƒʹ«ž•–‹Ǧœ‹À‡„‘Ž‹–‘’‘—•‡œ‘—–”˜ƒŒÀ…À‘† œƒ«ž–—Ž‹•–‘’ƒ†—†‘‘…‡„⇜ƒƒŽ‡–Àȋ‡–‘’‘—Ȍ•‡œ‘—†ƒ–‘˜ƒ‘—‘††—„ƒ†‘ âÀŒƒǤ³â‡À’‘‘…Àƒ•ž†‘˜±Š‘‹’ƒ–‘”— ƒ—•–”ƒ—•‡‘†‡Š”ž˜ƒŽ‘˜ͷ ƒ’ƒÀ…ŠǤƒā†ž–”˜ƒŽƒͻ†ÀȂ͵œ‹ÀȋʹͲǤʹǤȂͳǤ͵ǤʹͲͲͻǡͳͻǤͳͳǤȂʹͺǤͳͳǤʹͲͲͻǡ͵ͳǤ ͳǤȂͻǤʹǤʹͲͳͲȌǡʹŽ‡–ÀȋͳʹǤ͸ǤȂʹͳǤ͸ǤʹͲͲͻǡʹͺǤ͹ǤȂ͸ǤͺǤʹͲͲͻȌǤ—•–”ƒ³â‹Ž˜†‘„³ ƒ’ƒÀƒŒ‡æ–³‘†ʹǤ͵ǤʹͲͲͻ†‘ͳͲǤͷǤʹͲͲͻƒ‘†ʹʹǤ͸ǤʹͲͲͻ†‘ʹ͹Ǥ͹ǤʹͲͲͻȋ‡œ‹ͳǤǡ ʹǤƒ͵Ǥƒ’ƒÀȌǡ…‡Ž‡ͳͷʹ†ÀǤ„”žœ‡«Ǥ͸œžœ‘”Ò—Œ‡†‘„—³â‡À’âÀ•–”‘ŒõǤ   ͳͶ 

 Obr..6asováosamenípístroj

  3.4. Zpracovánídat Výpoetkoncentracíadetekníholimitu ‘–‘•–À‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ„›Žƒ•’‘«–‡ƒ–ƒǡā‡ƒ˜žāƒ„›Žƒ˜›†³Ž‡ƒ †‡À’”õ–‘‡ƒ’‘•Ž±œ‡•‡«–‡ƒ˜æ‡…Šƒ’ƒ–”ƒ‹’ƒ–‘”—Ǥ‘…‡–”ƒ…‡ʹǡͷ ‘„†‘„³ǡƒŽ‡•‡«–‡ƒ’‘—œ‡’âÀ•Ž—搞’ƒ–”ƒȋ„‡œͳǤ’ƒ–”ƒǦȌǤ ‡–‡«ÀŽ‹‹–ǡ’”‘‘˜³â‡À•’‘Ž‡ŠŽ‹˜‘•–‹³â‡Àǡ„›Ž’‘«À–ž’‘‘…À•Ž‡’ý…Š ˜œ‘”õǡŒ‹…Šā„›Ž‘ͳͲΨœ‡˜æ‡…ŠǤ–³‹•‡œƒ…Šžœ‡Ž‘•–‡Œ³Œƒ‘•‘•–ƒ–À‹ǡ’‘ ƒ•ƒœ‡Àƒ’â‹’‘Œ‡À˜›’—–±˜œ†—…Š‘˜±’—’³•‡‹’ƒ–‘”‘’³–•‡Œ‡Ǥ‡–‡«À Ž‹‹–„›Ž•’‘«–‡Œƒ‘–”‘Œž•‘„žŠ‘†‘–ƒ•³”‘†ƒ–±‘†…Š›Ž›ƒ˜žā›•Ž‡’ý…Š ˜œ‘”õ†³Ž‡±‘‹žŽÀ†‡À’”õ–‘‡ȋͻŽȀ‹ȌǤ‡–‡«ÀŽ‹‹–„›Ž•’‘«À–ž œ˜Žžæë’”‘ƒŽ±ƒ˜‡Ž±ˆ‹Ž–”›Ǥ懅Š›Š‘†‘–›‡æÀ‡ā†‡–‡«ÀŽ‹‹–„›Ž› ƒŠ”ƒœ‡›’‘Ž‘˜‹‘—Œ‡Š‘Š‘†‘–›Ǥ‡–‡«ÀŽ‹‹–’”‘ƒŽ±ˆ‹Ž–”›³ŽŠ‘†‘–—ͳǡͲͲ Ɋ‰Ȁ͵ƒ’”‘˜‡Ž±ˆ‹Ž–”›ʹǡͻ͵Ɋ‰Ȁ͵Ǥ   ͳͷ 

†ƒ–‘˜±•‘—„‘”—„›Ž›‘†•–”ƒ³›Š‘†‘–›‘…‡–”ƒ…Àʹǡͷ‡æÀ‡„‘”‘˜±ͷ Ɋ‰Ȁ͵ƒ³â‡±’âÀ•–”‘Œ‡—–”ƒǤ Statistickéhodnocení ƒƒŽýœ‡œž˜‹•Ž‘•–‹ƒ³â‡ý…Šƒ’⇘œƒ–ý…Š˜‡Ž‹«‹ǡ„›Žƒ’‘—ā‹–ƒƒƒŽýœƒ ŠŽƒ˜À…Š‘’‘‡–ȋǦ’”‹…‹’ƒŽ…‘’‘‡–ƒƒŽ›•‹•Ȍ•”‘–ƒ…À˜ƒ”‹ƒšƒ ƒ‹•‡”‘˜‘—‘”ƒŽ‹œƒ…Àȋ”‘–ƒ…‡‘˜‡”‰‘˜žƒ˜ͻ‘’ƒ‘˜žÀ…ŠȌǤ ‡†ž•‡‘†‘•–‹ •—„Œ‡–‹˜À–‡…Š‹—‘Š‘”‘œ³”±ƒƒŽýœ›ǡ‡„‘–±ā‡š’Ž‘”ƒ«ÀƒƒŽýœ›†ƒ–Ǥžœƒ Ž’‘’•ƒ–•–”—–—”—œž˜‹•Ž‘•–‹˜‡Ž±Š‘‘ā•–˜À˜‡Ž‹«‹–Àǡā‡˜‡Ž‹«‹›’â‹âƒ†À‡ —”«‹–±—’‘«–—Š›’‘–‡–‹…ý…Šˆƒ–‘”õȋ‘’‘‡–õȌƒ–ÀŒ‡”‘œ–âÀ†À‡†‘ •—’‹Ǥ‡Ž‹«‹›’â‹âƒœ‡±–±—āˆƒ–‘”—ƒŒÀ„ý–˜›•‘…‡œž˜‹•Ž±ǡ’â‹«‡āˆƒ–‘”õž „ý–…‘‡Œ±³Ǥ‡…Š‹›ˆƒ–‘”‘˜±ƒƒŽýœ›˜›…Šžœ‡ŒÀœ˜ý„³”‘˜±ƒ–‹…‡‘”‡Žƒ«À…Š ‘‡ˆ‹…‹‡–õǡƒ–—†Àāœ‘—ž‡’‘—œ‡˜ƒœ„›˜‡Ž‹«‹’‘•–‹ā‹–‡Ž±’‘‘…À‘”‡Žƒ«À…Š ‘‡ˆ‹…‹‡–õǤ ƒŽ‡œ‡ÀŠŽƒ˜À…Š‘’‘‡–•’‘«À˜ž˜”‘–ƒ…‹’õ˜‘†À³‘Ž‹ƒ”‘œ³”± •‘—⃆‹…‘˜±•‘—•–ƒ˜›–ƒ‘˜ýœ’õ•‘„‡ǡā‡˜ý•Ž‡†±”‘–‘˜ƒ±‘•›‘†’‘˜À†ƒŒÀ •³”õƒš‹žŽÀŠ‘”‘œ’–›Ž—’õ˜‘†À…Š‘„Œ‡–õǤÀ–‘œ’õ•‘„‡Œ‡‘ā‘ œƒ…Š›–‹–ƒš‹—‹ˆ‘”ƒ…‡‘³‘Ž‹ƒ”‘œ³”±•–”—–—⇕Ž‡†‘˜ƒý…Š‘„Œ‡–õǤ ”‘Š‘†‘…‡À˜ýœƒ—’”‘³±•‡—āÀ˜ž–œ˜Ǥˆƒ–‘”‘˜žœž–³āȋŽ‘ƒ†‹‰ ˆƒ…–‘”ȌǤ ‡ǦŽ‹–‡–‘ˆƒ–‘”˜ƒ„•‘Ž—–ÀŠ‘†‘–³˜‡Žýȋ–ŒǤ„ŽÀœýͳ‡„‘ǦͳȌǡ˜‡Ž‹«‹ƒ ’ƒ–âÀ†ƒ±—‘’‘‡–—ǦŒ‡ŒÀ˜›•˜³–Ž‘˜žƒǤ ‡ǦŽ‹ˆƒ–‘”‘˜žœž–³āƒŽžȋ–ŒǤ„ŽÀœž ͲȌ˜‡Ž‹«‹ƒ‡•‘—˜‹•À•†ƒý‘’‘‡–‡Ǥ

‡†‘–Ž‹˜±‘’‘‡–›„›³Ž›˜›•˜³–Ž‹–…‘‡Œ˜³–æÀ’‘†ÀŽ…‡Ž‘˜±Š‘”‘œ’–›Ž— ’õ˜‘†À…Š’”‘³ý…Š(HavránekT.,2003)Ǥ‡–‘†ƒ„ý˜ž˜‘†„‘”±Ž‹–‡”ƒ–—⇠«ƒ•–‘’‘—āÀ˜žƒ’â‹„Ž‹ā±‹†‡–‹ˆ‹ƒ…‹œ†”‘Œõœ‡«‹æ–³À‘˜œ†—æÀǤ ⋃ƒŽýœ‡†ƒ–„›Žƒ–ƒ±œŒ‹æ둘žƒŒ‡Œ‹…Š‘”ƒŽ‹–ƒǤœŠŽ‡†‡–‘—ǡā‡†ƒ–ƒ ‡ƒŒÀ‘”žŽÀ”‘œ†³Ž‡Àǡ„›Ž›˜‘”‡Žƒ«ÀƒƒŽýœ‡’‘—ā‹–›’‡ƒ”ƒ‘˜›‘”‡Žƒ«À ‘‡ˆ‹…‹‡–›Ǥƒ–ƒ„›ŽƒƒƒŽ›œ‘˜žƒ˜’”‘‰”ƒ—‹…”‘•‘ˆ–š…‡Žƒ˜‡•–ƒ–‹•–‹…ý…Š ’”‘‰”ƒ‡…ŠƒǤ  ͳ͸ 

4. Výsledky

ƒ…‡Ž±•Ž‡†‘˜ƒ±‘„†‘„À„›Ž›‡Œ˜³–æÀ’”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡Š”—„±Š‘ ƒ‡”‘•‘Ž—ȋͳͲȌƒ³â‡›˜ƒŽ±‘„…‹˜”«‘˜‡…Ǥœ‹À‘„†‘„À†‘•ƒŠ‘˜ƒŽ› ’”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ˜›ææÀ…ŠŠ‘†‘–˜ƒŽ±•À†Ž‡‡ā˜Žƒ–‘˜‡…ŠǤŽ‡–À ‘„†‘„À•‡•‹–—ƒ…‡‘„”ž–‹Žƒƒ˜›ææÀ‘…‡–”ƒ…‡Œ•‡’‘œ‘”‘˜ƒŽ‹˜‡³•–³ȋ–ƒ„—Žƒ«ǤͳȌǤ ”õ³”±˜‹–âÀ‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ‹ʹǡͷ†‘•ƒŠ‘˜ƒŽ›‡Œ‹āæÀ…ŠŠ‘†‘–˜Ž±–³ǡ ˜œ‹³•‡’”õ³”ž‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ’â‹„Ž‹ā‘˜ƒŽƒ’”õ³”ýŠ‘†‘–žͳͲ ƒ³â‡ý…Š˜‡³•–³Ǥƒ˜‹–âÀ’”õ³”±‘…‡–”ƒ…‹ˆ”ƒ…‡ͳͲ•‡’‘†ÀŽ‡Ž œ‡Œ±ƒŒ‡ýƒ‡”‘•‘ŽǤ  Tabulka.1Popisnástatistika24hod.hmotnostníchkoncentracíaerosolu(g/m3) celéobdobí:

ͳͲ˜”«‘˜‡…

ʹǡͷ˜”«‘˜‡…

ͳͲŽƒ–‘˜›

ͳͲ—˜‹–â

ʹǡͷ —˜‹–â

’”õ³”

ʹͶǡͻ

ʹͳǡͶ

ʹͳǡͷ

ͳͺǡͷ

ͳͷǡͻ



ͳͶǡͳ

ͳͷǡͷ

ͳͶǡͳ

ͳͷǡͳ

ͳʹǡͶ

‡†‹ž

ͳͺǡ͸

ͳͷǡʹ

ͳ͹ǡͲ

ͳͳǡͷ

ͳͲǡʹ



͹Ͳǡͻ

͸ͳǡʹ

͹Ͷǡ͸

͹ͷǡͷ

ͷ͸ǡͷ

 

͸ǡͺ

Ͷǡͺ

ͷǡͳ

Ͷǡͻ

ͶǡͶ

létoǣ





’”õ³”

ͳͷǡͷ

ͳͳǡͺ

ͳ͹ǡͶ

ͻǡ͸

ͺǡ͵



ͳͺǡͶ

͸ǡʹ

͵ǡ͵

Ͷǡͳ

ʹǡͳ

‡†‹ž

ͳ͵ǡͺ

ͳͲǡͻ

ͳ͸ǡͷ

ͺǡͻ

ͺǡͲ



ͶͲǡͳ

͵͸ǡ͵

ʹͶǡͺ

ʹͶǡͲ

ͳ͵ǡ͵

 

͹ǡʹ

Ͷǡͻ

ͳʹǡͶ

ͷǡʹ

Ͷǡ͹

zimaǣ





’”õ³”

͵ͳǡͳ

ʹ͹ǡͺ

ʹͶǡ͵

ʹͶǡͲ

ʹͲǡ͹



ͳͺǡͲ

ͳ͸ǡͶ

ͳ͹ǡͷ

ͳ͸ǡͺ

ͳ͵ǡ͹

‡†‹ž

ʹͺǡʹ

ʹ͵ǡ͵

ͳͻǡͻ

ͳͻǡ͹

ͳ͹ǡͶ



͹Ͳǡͻ

͸ͳǡʹ

͹Ͷǡ͸

͹ͷǡͷ

ͷ͸ǡͷ

 

͸ǡͺ

Ͷǡͺ

ͷǡͳ

Ͷǡͻ

ͶǡͶ

 

 ͳ͹



80

koncentrace (μg/m3)

70 60 50

PM10 obec PM10 uvnitř PM10 město

40 30 20 10 0 

a)1.kampa 80

koncentrace (μg/m3)

70 60 50

PM10 obec PM10 uvnitř PM10 město

40 30 20 10 0

 b)2.kampa

koncentrace (μg/m3)

80 70

PM10obec

60

PM10uvnit

50

PM10msto

40 30 20 10 0 

c)3.kampa

 ͳͺ 

80 koncentrace (μg/m3)

70 60 50

PM10obec PM10uvnit PM10msto

40 30 20 10 0

 d)4.kampa 80

koncentrace (μg/m3)

70 60 50 40 30 20 10 0  e)5.kampa  Obrázky.7aePorovnánídenníchkoncentracíPM10v5kampaních 

„”žœ› «Ǥ ͹ƒǦ‡ ’‘”‘˜ž˜ƒŒÀ ‘…‡–”ƒ…‡ Š”—„±Š‘ ƒ‡”‘•‘Ž— ˜ƒŽ± •À†Ž‡ǡ ˜‡ ³•–³ ƒ ˜‹–âÀ ‘…‡–”ƒ…‡ ˜‡ •Ž‡†‘˜ƒ± „—†‘˜³ „³Š‡ ƒ’ƒÀǤ ‡ ’ƒ–”±ǡ ā‡ ˜‡‘˜À ‘…‡–”ƒ…‡ ˜‘„…‹ ƒ ³•–³ ³Ž› ’‘†‘„ý ’”õ„³ŠǤ ‹–âÀ ‘…‡–”ƒ…‡ Š”—„±ˆ”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—•‡˜³–‡”ý…Š†‡…Š‘†˜‡‘˜À…Š˜ý”ƒœ³Ž‹æ‹Ž›ǡ’⇘žā³•‡ –ƒ†³Ž‘˜†‘„³ǡ†›„›Ž†õ‘„ý˜žŽ‹†‹Ǥ”ƒ„‹…‘˜±†‹ƒ‰”ƒ›œžœ‘”Ò—ŒÀ’‘’‹•‘— •–ƒ–‹•–‹— ƒ³â‡ý…Š Š‘†‘–Ǥ â‹ ’‘”‘˜žÀ œ‹À ƒ Ž‡–À •‡œ×› •‡ —ƒœ—ŒÀ ˜›ææÀ ‘…‡–”ƒ…‡ Š”—„±Š‘ ‹ Œ‡±Š‘ ƒ‡”‘•‘Ž— ˜œ‹À ‘„†‘„À ˜‡ ˜‡‘˜À ’”‘•–⇆À ȋ˜‡•‹…‡ǡ³•–‘Ȍ‹—˜‹–↑—ȋ‘„”žœ‡«ǤͺƒǦ‡ȌǤ  ͳͻ 

zimní

d)

60 50 40 30 20 10

zimní

10

20

30

40

50

sezóna

letní

sezóna

zimní

10

20

30

40

50

60

70

sezóna

letní

b) koncentrace PM2,5 uvnitř (μg/m3)

70 60 50 40 30 20

koncentrace PM10 uvnitř (μg/m3) koncentrace PM10 Klatovy (μg/m3)

zimní

10

letní

c)

e)

sezóna

koncentrace PM2,5 Svrčovec (μg/m3)

70 60 50 40 30 20 10

koncentrace PM10 Svrčovec (μg/m3)

letní

a)

letní

sezóna

zimní

Legenda: odlehlé pozorování maximum (pokud není odlehlé pozorování), 75% kvantil, medián, 25% kvantil, minimum (pokud není odlehlé pozorování)

Obrázky č. 8a-e Porovnání koncentrací PM10 a PM2,5 v obci (venku, uvnitř) a ve městě podle sezóny

20

8 6

8

2

4

četnost

četnost 4 6 2

0

0 10 20 30 40 koncentrace PM10 Svrčovec (μg/m3)-léto

0

20

40

60

80

koncentrace PM10 Svrčovec (μg/m3)-zima

b)

četnost

0

0

1

2

2

3

4

4

četnost

5

6

6

8

7

a)

0

10

20

30

40

koncentrace PM2,5 Svrčovec (μg/m3)-léto

d)

0 10 20 30 40 50 60 70 koncentrace PM2,5 Svrčovec (μg/m3)-zima

4

četnost

e)

12 14 16 18 20 22 24 26 koncentrace PM10 Klatovy (μg/m3)-léto

0

0

1

2

2

3

4

četnost

6

5

6

8

7

c)

f)

0

20

40

60

80

koncentrace PM10 Klatovy (μg/m3)-zima

Obrázky č. 9a-f Četnosti koncentrací PM10 a PM2,5 ve Svrčovci a PM10 v Klatovech podle sezóny

21

 500

venkovní prostředí vnitřní prostředí

1200 1000

dm/dlogDp (μg/m3)

dm/dlogDp (μg/m3)

1400

800 600 400 200

400 300 200 100 0

0 0,01

0,1

1

0,01

10

0,1

Dp (μm)

1

10

Dp (μm)



a)celémeníb)1.kampa 500 dm/dlogDp (μg/m3)

dm/dlogDp (μg/m3)

500 400 300 200 100 0

400 300 200 100 0

0,01

0,1

1

10

0,01

Dp (μm)

0,1

1

10

Dp (μm)





dm/dlogDp (μg/m3)

dm/dlogDp (μg/m3)

c)2.kampad)3.kampa  500 500 400 300 200 100 0

400 300 200 100 0

0,01

0,1 Dp (μm) 1

10



0,01

0,1 Dp (μm) 1

10

 e)4.kampaf)5.kampa



Obrázky.10afHmotnostnídistribuceaerosoluprovšechnameníapodlekampaní

     ʹʹ 



70 60 50 40 30 20 10 0

koncentrace (μg/m3)

koncentrace (μg/m3)

 

A B C D P

70 60 50 40 30 20 10 0

A B C D P



70 60 50 40 30 20 10 0

A B C D P

koncentrace (μg/m3)

koncentrace (μg/m3)

mpa a))1.kampab)2.kam  70 60 50 40 30 20 10 0

A B C D P



koncentrace (μg/m3)

mpa c)3.kampad)4.kam 70 60 50 40 30 20 10 0

A B C D P

 e))5.kampa  Ob brázek.11aeVelikosttnrozlišený ýaerosolvevenkovnímprostedíve evšechkampaních

    

 ʹ͵ ͵ 

70 60 50 40 30 20 10 0

koncentrace (μg/m3)

koncentrace (μg/m3)

70 60 50 40 30 20 10 0

A B C D P

A B C D P





70 60 50 40 30 20 10 0

koncentrace (μg/m3)

koncentrace (μg/m3)

a)1.kampab)2.kampa

A B C D P

70 60 50 40 30 20 10 0

A B C D P



koncentrace (μg/m3)

c)3.kampad)4.kampa 70 60 50 40 30 20 10 0

A B C D P

Legenda: A>2,5m B2,51m C10,5m D0,50,25m P<0,25m 

e)5.kampa  Obrázky.12aeVelikostnrozlišenýaerosolvevnitnímprostedívevšechkampaních(ervené znakypítomnostosobvdom)

  ʹͶ 

ƒ‘„”žœ…À…ŠͻƒǦŠŒ•‘—œ‘„”ƒœ‡›«‡–‘•–‹‘…‡–”ƒ…ÀͳͲƒʹǡͷ ƒ³â‡ý…Š˜‡˜”«‘˜…‹ƒŽƒ–‘˜‡…Š˜Ž‡–Àƒœ‹À•‡œ×³Ǥ‘–‘•–À†‹•–”‹„—…‡ «ž•–‹…—ƒœ—ŒÀ‘„”žœ›«ǤͳͲƒǦˆǤ ‘³”‡œ‹˜‹–âÀ‹ƒ˜³ŒæÀ‹‘…‡–”ƒ…‡ʹǡͷ’”‘…‡Ž±•Ž‡†‘˜ƒ±‘„†‘„À „›Ž…‡Ž‡˜›”‘˜ƒýǤ‡˜‹–âÀ’”‘•–⇆À„›Ž›–‡†›‘…‡–”ƒ…‡Œ‡±Š‘ƒ‡”‘•‘Ž— ’”õ³”³•”‘˜ƒ–‡Ž±•˜‡‘˜À‹Ǥ’âÀ–‘‘•–‹Ž‹†À„›Ž›ƒ³â‡±˜³–æÀ ‘…‡–”ƒ…‡—˜‹–☒âÀ’ƒ†³‡’âÀ–‘‘•–‹‘•‘„‘…‡–”ƒ…‡‹āæÀǤƒ„—Žƒ«Ǥʹ —ƒœ—Œ‡’‘³”›˜‹–âÀ…Š˜³ŒæÀ‘…‡–”ƒ…ÀǤ Tab..2PomrykoncentracíPM2,5



situace pomrvnitní/vnjšíkoncentracePM2,5 …‡Ž±³â‡À ͲǡͻͶ †›„‡œ’âÀ–‘‘•–‹‘•‘„ Ͳǡͷͷ †›•’âÀ–‘‘•–À‘•‘„ ͳǡͶͳ œ‹À‘„†‘„À ͳǡͲͶ œ‹À‘„†‘„À„‡œ‘•‘„ ͲǡͶͷ œ‹À‘„†‘„À•‘•‘„ƒ‹ ͳǡͷ͵ Ž‡–À‘„†‘„À Ͳǡ͹͵ Ž‡–À‘„†‘„À„‡œ‘•‘„ Ͳǡͷ͵ Ž‡–À‘„†‘„À•‘•‘„ƒ‹ ͳǡͳͲ

âÀ–‘‘•–‘•‘„˜†‘³œ’õ•‘„‘˜ƒŽƒœ˜ý懐À‘…‡–”ƒ…ÀŒ‡±Š‘ƒ‡”‘•‘Ž— ʹǡͷǡ’”ƒ˜†³’‘†‘„³œ˜›–ž’³ÀǤ˜ý懐ÀŠ”—„±ˆ”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—ͳͲŒ‡‘ā± ’â‹•‘—†‹–”‡•—•’‡œ‹Ǥ„”žœ›«ǤͳͳƒǦ‡ƒͳʹƒǦ‡—ƒœ—ŒÀ˜‡Ž‹‘•–À”‘œŽ‹æ‡Àƒ‡”‘•‘Ž—˜‡ ˜³ŒæÀǡ˜‹–âÀ’”‘•–⇆Àƒ’âÀ–‘‘•–‘•‘„˜Œ‡†‘–Ž‹˜ý…Š†‡…ŠǤ„”žœ‡«Ǥͳ͵ —ƒœ—Œ‡Œ‡†‘–Ž‹˜±˜‡Ž‹‘•–Àˆ”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—’‘†Ž‡•–—’Òõ‹’ƒ–‘”—˜‡†‡…Š• ’âÀ–‘‘•–Àƒ„‡œ’âÀ–‘‘•–‹‘•‘„Ǥ ”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡ͳͲƒʹǡͷ˜‡˜‹–âÀ’”‘•–⇆À†‘•ƒŠ‘˜ƒŽ› ‡Œ˜›ææÀ…ŠŠ‘†‘–˜œ‹À•‡œ×³˜‡†‡…Šǡ†›„›Ž‹Ž‹†±’âÀ–‘‹Ǥ‡Žý”‘œ†ÀŽ„›Ž ’‘œ‘”‘˜ž‡œ‹’”õ³”ý‹‘…‡–”ƒ…‡‹ͳͲƒʹǡͷ˜œ‹³˜‡†‡…Š„‡œ ’âÀ–‘‘•–‹Ž‹†Àƒ˜‡†‡…Šǡ†›Ž‹†±˜†‘³’‘„ý˜ƒŽ‹Ǥœ‹ÀƒŽ‡–À•‡œ×³ǡ†›ā ˜†‘³‹†‘‡„›Žǡ•‡’”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡Œ‡±ƒŠ”—„±ˆ”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—Ž‹æ‹Ž› ˜‡Ž‹žŽ‘ȋ–ƒ„—Žƒ«Ǥ͵ȌǤ  ʹͷ 

40

koncentrace (μg/m3)

35 30 25 A > 2,5 μm

20

B 2,5-1 μm

15

C 1-0,5 μm

10

D 0,5-0,25 μm

5

P < 0,25 μm

0 venku - celé uvnitř - celé venku bez měření měření přít. lidí

uvnitř bez přít. lidí

venku s lidmi

uvnitř s lidmi

Obrázek.13Koncentracejednotlivýchvelikostníchfrakcíaerosoluvrznýchsituacích



 Tabulka.3Popisnástatistika24hod.vnitníchkoncentracíaerosolu( g/m3)

celé období: prmr SD medián MAX MIN léto: prmr SD medián MAX MIN zima: prmr SD medián MAX MIN



uvnitbez lidíPM10 10,2 4,8 10,4 26,2 4,9  8,8 1,6 8,7 12,2 6,9  11,9 6,5 10,1 26,2 4,9

uvnits uvnitbez lidmiPM10 lidíPM2,5 33,3 9,6 18,0 4,8 34,8 8,4 75,5 25,7 7,2 4,4   13,4 8,2 6,5 1,6 11,1 7,8 24,0 11,7 7,2 6,4   41,2 11,4 14,7 6,5 37,7 9,6 75,5 25,7 21,9 4,4



uvnits lidmiPM2,5 26,9 15,5 23,8 56,5 6,2  9,4 2,5 9,1 13,3 6,2  33,8 12,9 30,6 56,5 16,1

‡–ƒ‹Ž³ŒæÀ’‘œ‘”‘˜žÀœ³›‘…‡–”ƒ…ÀŒ‡±Š‘ƒ‡”‘•‘Ž—õā‡‡˜‹†³– ’‘‘…À†ƒ–œ’âÀ•–”‘Œõ—•–”ƒǡ–‡”ýœƒœƒ‡ž˜ƒŽ‘…‡–”ƒ…‡’‘͵Ͳ‹—–ž…ŠǤ  ʹ͸ 

ƒ‘„”žœ…À…Š«ǤͳͶǡͳͷǡͳ͸ȋͳǤƒ’ƒÒǡ͵Ǥƒ’ƒÒƒͶǤƒ’ƒÒȌŒ•‘—’”‘žœ‘”‘— †‡‘•–”ƒ…‹ƒ”‡•Ž‡›„ƒ”‡˜±’”—Š›ǡ–‡”±ƒœƒ«—ŒÀ”õœ±«‹‘•–‹’”‘„ÀŠƒŒÀ…À ˜†‘³ƒŒÀ…À˜Ž‹˜ƒœ˜ý懐À˜‹–âÀ‘…‡–”ƒ…‡Ǥe‡†ž„ƒ”˜ƒ’”—Šõƒœƒ«—Œ‡†‘„— œƒ–ž’³À˜‘–Ž‹«‹ƒ‡…ŠǡāŽ—–ý’”—Š˜ƒâ‡Àǡœ‡Ž‡ý†‘„—˜³–”žÀƒˆ‹ƒŽ‘˜ý—”«—Œ‡ †‘„—ǡ†›•‡˜†‘³’”‘˜ž†³Ž‘ƒŒ‡†‘—˜À…‡«‹‘•–Àȋ˜ƒâ‡Àǡ˜³–”žÀǡ‹†ȌǤ ƒ‘„”žœ—«Ǥͳ͸Œ‡’ƒ–”±œ’‘ā®‘˜žÀ’”õ„³Š—‘…‡–”ƒ«Àâ‹˜›˜‹–âÀ…ŠŠ‘†‘– œƒâ‹˜‘—œžœ‘”Ò—ŒÀ…À˜³ŒæÀ‘…‡–”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—Ǥ†ͳͻǤ†‘ʹͳǤͳͳǤʹͲͲͻ˜†‘³ ‹†‘‡’‘„ý˜ƒŽǡ’‘—œ‡„›Ž›˜”ƒÀ…ŠŠ‘†‹ž…Š˜›³Ò‘˜ž›‹’ƒ–‘”›Ǥ³ŒæÀ ‘…‡–”ƒ…‡ƒŒÀ–‡†‡…‹˜–³…Š–‘–⇅Š†‡…Šƒ”õ•–ƒ–˜‘†’‘Ž‡†À…ŠŠ‘†‹ž…Š ȋ‘Ž‡ͳ͸ǣͲͲȌƒƒš‹ƒ†‘•ƒŠ—ŒÀ˜‡«‡”Ǥ ‡–‘–Àǡā‡Ž‹†±’â‹…Šžœ‡ŒÀ†‘õœ’”ž…‡ƒ œƒ–ž’³ŒÀǤ‡–‘Œ‡˜„›Ž’”ƒ˜†³’‘†‘„³Œ‡æ–³’‘•ÀŽ‡‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…‘—•‹–—ƒ…Àǡ†›˜À–” †‘•ƒŠ‘˜ƒŽƒŽý…Š”›…ŠŽ‘•–Àȋ’”õ³”Ͳǡʹ͸Ȁ•ȌǤ†ƒŽæÀ…Š–⇅Š†‡…Š„›Žƒ”›…ŠŽ‘•– ˜³–”—‘’‘œžÀ˜›ææÀȋ’”õ³”͵ǡͶ͵Ȁ•Ȍǡœ‘„”žœ—Œ‡’ƒ–”±ǡā‡‘…‡–”ƒ…‡ʹǡͷ †‘•ƒŠ—ŒÀ‘Š‡‡æÀ…ŠŠ‘†‘–ǡ«ž•–‹…‡„›Ž›”‘œˆ‘—ž›Ǥ†‘„³‘–‡˜â‡ý…Š‘‡ •‡˜‹–âÀ‘…‡–”ƒ…‡œƒ«ƒŽƒ”›…ŠŽ‡˜›”‘˜ž˜ƒ–ȋ‘„”žœ‡«ǤͳͷȌǤ„”žœ›«Ǥͳ͹ƒͳͺ —ƒœ—ŒÀ’”õ„³Š‘…‡–”ƒ…Àʹǡͷ˜‡ʹǤȋŽ‡–ÀȌƒͷǤȋœ‹ÀȌƒ’ƒ‹Ǥ

 Obrázek.14KontinuálníprbhkoncentracíPM2,5vdob1.kampan

 ʹ͹ 

Obrázek.15KontinuálníprbhkoncentracíPM2,5vdob3.kampan

Obrázek.16KontinuálníprbhkoncentracíPM2,5vdob4.kampa





 ʹͺ 

Obrázek.17KontinuálníprbhkoncentracíPM2,5vdob2.kampan



 Obrázek.18KontinuálníprbhkoncentracíPM2,5vdob5.Kampan  Legendakobr.14,15,16:zelenýpruhvtrání,žlutýpruhvaení,šedýpruhzatápní(kotel,kamna), topení,fialovýpruhvíceinnostínajednou(vaení,vtrání,úklid);POZOR:letníazimníkampanmají jinémítkoosyY.

 ʹͻ 

†‘„³‡’âÀ–‘‘•–‹‘•‘„ǡ†›ā˜†‘³‹†‘‡Àǡ„›³Ž‘„ý–˜‹–âÀ ‘˜œ†—æÀ‘˜Ž‹˜Ò‘˜ž‘ŠŽƒ˜³˜‡‘˜À‹œ†”‘Œ‹Ǥâ‹—œƒ˜â‡ý…Š‘‡…Šƒœƒ ’â‹”‘œ‡ý…Š’‘†À‡˜‡–‹Žƒ…‡ǡ„›’‘—”«‹–±«ƒ•‡³Ž‘†‘…Šžœ‡–˜›–˜‘⇐À ”‘˜‘˜žŠ›‡œ‹˜³ŒæÀƒ˜‹–âÀ’”‘•–⇆ÀǤ„›…Š‘–‡–‘Œ‡˜‘˜³â‹Ž‹ƒœŒ‹•–‹Ž‹ǡ Œƒ’”‘„ÀŠž‹ˆ‹Ž–”ƒ…‡«ž•–‹…œ˜³ŒæÀŠ‘’”‘•–⇆Àǡ’‘”‘˜ž˜ƒŽ‹Œ•‡˜‹–âÀƒ˜³ŒæÀ ‘…‡–”ƒ…‡’‘‘…À‘”‡Žƒ…‡Ǥ‘•‘—˜žÀ†ƒ–‘˜ý…Š•‘—„‘”õ‘…‡–”ƒ…À’‘͵Ͳ ‹—–‘˜ý…Š”‘…À…Šƒœƒ’”õ„³ā±Š‘’‘«À–žÀ‘”‡Žƒ…À’‘ƒā†±”‘—Œ•‡œŒ‹•–‹Ž‹ ’â‹„Ž‹ā‘—†‘„—œ’‘ā†³À‹ˆ‹Ž–”ƒ…‡Ǥƒ•‡’‘Š›„—Œ‡‡œ‹ʹǡͷƒ͵Š‘†‹ƒ‹Ǥ‘”‡Žƒ«À ‘‡ˆ‹…‹‡–›•–‘—’ƒŒÀƒā’‘•——‘…‡–”ƒ…À‘ͳͷͲ‹—–ǡ’⋆ƒŽæÀ’‘•——•–ƒ‰—ŒÀ ƒ’ƒŽ‡•ƒŒÀȋ‘„”žœ‡«ǤͳͻȌǤ  0,78 0,76 korelační koeficient

0,74 0,72 0,7 0,68 0,66 0,64 0,62 0,6 0

30

60

90

120

150

180

210

časový posun (minuty)



Obrázek.19Urenípibližnédobyinfiltracepomocíkorelacemeziposouvanýmidatovými souboryvnitníchavnjšíchkoncentracíaerosolu



‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…ž•‹–—ƒ…‡ƒ”‘œ’–›Ž‘˜±’‘†À›˜ý”ƒœ³‘˜Ž‹˜Ò—ŒÀ‘…‡–”ƒ…‡

ƒ‡”‘•‘Ž—Ǥ„‡œ˜³–âÀƒ’⋐Àœ±‘„Žƒ«‘•–‹ƒ‡”‘•‘Ž†±Ž‡•‡–”˜ž˜ž˜‘˜œ†—æÀƒ ‘…‡–”ƒ…‡•‡‘Š‘—˜ý”ƒœ³œ˜ý拖Ǥƒ‘’ƒǡ«À˜›ææÀ”›…ŠŽ‘•–˜³–”—ǡ–À‹āæÀ ‘…‡–”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—Ǥ‘…ŠžœÀŒ‡Š‘”‘œˆ‘—žÀǤ‡–‘˜œ–ƒŠ„›Ž‘˜³â‡‹³â‡À ’”‘˜‡†‡ý˜‡•Ž‡†‘˜ƒ±‘„…‹ȋ‘„”žœ›«ǤʹͲǡʹͳȌǤ‘†‘„ý˜œ–ƒŠ’Žƒ–À‹’”‘–‡’Ž‘–—Ǥ  ͵Ͳ 

⋐‹āæÀ…Š–‡’Ž‘–ž…ŠǦœ‡Œ±ƒ˜œ‹³ȋ˜–‘’±•‡œ‘³Ȍ‘…‡–”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—•–‘—’ƒŒÀ ȋŽ‹†±–‘’ÀȌǤ—–‘•‘—˜‹•Ž‘•–—ƒœ—ŒÀ˜ƒæ‡’âÀ’ƒ†³‘„”žœ›«Ǥʹʹǡʹ͵Ǥ  80

y = -6,491x + 36,92 R2 = 0,180

koncentrace PM10 (μg/m3)

70 60 50 40 30 20 10 0 0,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

rychlost větru (m/s)

 Obrázek.20PorovnáníkoncentracePM10arychlostivtruzaceloudobumení 80

y = -5,132x + 30,94 R2 = 0,128

koncentrace PM2,5 (μg/m3)

70 60 50 40 30 20 10 0 0,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

rychlost větru (m/s) Obrázek.21PorovnáníkoncentracePM2,5arychlostivtruzaceloudobumení

  ͵ͳ



 80

y = -0,884x + 33,10 R2 = 0,224

koncentrace PM10 (μg/m3)

70 60 50 40 30 20 10 0 -10,0

-5,0

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

teplota (°C)

  

Obrázek.22PorovnáníkoncentracePM10ateplotyzaceloudobumení

70

y = -0,927x + 29,28 R2 = 0,255

koncentrace PM2,5 (μg/m3)

60 50 40 30 20 10 0 -10,00

-5,00

0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

teplota (°C)

 Obrázek.23PorovnáníkoncentracePM10arychlostivtruzaceloudobumení

 ͵ʹ 

”‘œŒ‹æ–³ÀǡŒ‡•–Ž‹Œ‡˜‡•‹…‡‘˜Ž‹˜³ƒ„ŽÀœý‹œ†”‘Œ‹œ‡«‹æ–³ÀǦ³•–‡ Žƒ–‘˜›ƒ‘‡˜”«‘˜‡…ǡ„›Ž›†‡À‘…‡–”ƒ…‡ƒ³â‡±˜‡˜”«‘˜…‹’‘”‘˜ž› •’”õ³”ý†‡À•³”‡˜³–”—Ǥ³–”‘—”õā‹…‹Œ•‡”‘œ†³Ž‹Ž‹ƒ͸•³”õ’‘†Ž‡ •˜³–‘˜ý…Š•–”ƒȋ’‘͸ͲιǦ•‡˜‡”ǡ˜ý…Š‘†‘Ǧ•‡˜‡”‘˜ý…Š‘†ǡ˜ý…Š‘†‘ǦŒ‹Š‘˜ý…Š‘†ǡŒ‹Šǡ œž’ƒ†‘ǦŒ‹Š‘œž’ƒ†ǡœž’ƒ†‘•‡˜‡”‘œž’ƒ†ȌǤ‡Œ˜³–æÀ’”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ„›Ž› ƒ³â‡›œ‘„Žƒ•–‹˜ý…Š‘†‘Ǧ•‡˜‡”‘˜ý…Š‘†Àȋ‘„”žœ‡«ǤʹͶȌǤ  40

S

30

ZSZ

VSV

20 10

koncentrace PM10 (μg/m3)

0

ZJZ

VJV

J





Obrázek..24VtrnáržiceakoncentracePM10

⇆’‘Žž†ž‡ǡā‡œ–‘Š‘–‘•³”—„›‘ŠŽ˜‡•‹…‹‘˜Ž‹˜Ò‘˜ƒ–„ŽÀœýŽ‘ǡ –‡”ýŒ‡•‹–—‘˜žƒ˜ý…Š‘†‘†˜‡•‹…‡Ǥ”‘†‡–ƒ‹Ž³ŒæÀƒƒŽýœ—Œ•‡’‘”‘˜ƒŽ‹ ’”õ³”±‘…‡–”ƒ…‡˜æ‡…Š’ƒ–‡”‹’ƒ–‘”—ȋ‘„”žœ‡«ǤʹͷȌǤ‡Œ˜›ææÀ’”õ³”± ‘…‡–”ƒ…‡Š”—„±Š‘ƒ‡”‘•‘Ž—˜›æŽ›’”‘•³”˜ý…Š‘†‘ǦŒ‹Š‘˜ý…Š‘†ÀǤƒ‘„”žœ—«Ǥ ʹ͸ƒʹ͹˜‹†À‡ǡā‡‘…‡–”ƒ…‡ͳͲ‹ʹǡͷœ˜ý…Š‘†ÀŠ‘•³”—˜³–”—Œ•‘—’‘³”³ ˜›•‘±ȋŠ‘†‘–ƒ‡†‹žõǣ͵ͻǡ͸ʹǢ͵͹ǡͻ͸ȌǤ

 ͵͵ 

S

ZSZ

16 14 12 10 8 6 4 2 0

VSV

A > 2,5 μm B 2,5-1μm C 1-0,5μm D 0,5-0,25μm P < 0,25μm

VJV

ZJZ

J



Obrázek.25Vtrnáržiceakoncentrace(μg/m3)všechpaterimpaktoru

 Obrázek26PorovnáníkoncentracíPM10sesmremvtru

 ͵Ͷ 

 Obrázek.27PorovnáníkoncentracíPM2,5sesmremvtru

 Obrázek.28ZávislostkoncentracíPM10veSvrovciavKlatovechvletníazimnísezón

 ͵ͷ 

‘”‡Žƒ…‡‡œ‹‘…‡–”ƒ…‡‹ͳͲ˜‡˜”«‘˜…‹ƒ˜Žƒ–‘˜‡…Š„›Žƒ˜œ‹À ‘„†‘„À˜›•‘žǡœ–‘Š‘Žœ‡—•—œ‘˜ƒ–‘ā‘•–«ž•–‡«±Š‘‘˜Ž‹˜³À³•–‡Ǥ‘”‡Žƒ…‡ ˜Ž‡–À•‡œ×³„›Žƒ‹āæÀȋ–ƒ„—Žƒ«ǤͶȌǤ„”žœ‡«Ǥʹͺœžœ‘”Ò—Œ‡œž˜‹•Ž‘•–‘…‡–”ƒ…À ͳͲƒ³â‡ý…Š˜‡˜‡•‹…‹ƒ˜‡³•–³Ǥ 

Tabulka.4SpearmanovykorelaníkoeficientymeziPM10KlatovyaPM10Svrovec

 

období …‡Ž±³â‡À œ‹À Ž‡–À



korelaníkoeficient Ͳǡͺͺ Ͳǡͻʹ Ͳǡ͸͹



⋃ƒŽýœ‡•³”—˜³–”—Œ•‡‘”‡Ž‘˜ƒŽ‹‘…‡–”ƒ…‡ͳͲǡʹǡͷƒ³â‡ý…Š

˜‡˜”«‘˜…‹ƒͳͲ˜Žƒ–‘˜‡…Š’â‹”õœý…Š•³”‡…Š˜³–”—ǤŒ‹Š‘˜ý…Š‘†ÀŠ‘•³”— ˜³–”—ǡ†‡•‡Žƒ–‘˜›ƒ…Šžœ‡ŒÀǡ•‡‘„ƒ‘”‡Žƒ«À‘‡ˆ‹…‹‡–›’‘Š›„‘˜ƒŽ›˜›•‘‘ ȋͲǡͻͻǢͲǡͻͻȌǡœ˜ý…Š‘†ÀŠ‘•³”—†‘•ƒŠ‘˜ƒŽ›–ƒ±˜›•‘ý…ŠŠ‘†‘–ȋͲǡͻͺǢͲǡͻ͸Ȍƒ œŒ‹āÀŠ‘’‘³”³‹āæÀ…ŠȋͲǡͷͻǢͲͶͶȌǤ›–‘Š‘†‘–›„›Ž›’‘«À–ž›‹˜•‹–—ƒ…À…Šǡ†› ‡ˆ‘—ƒŽ˜À–”ǡƒ–‘„›‘ŠŽ‘„ý–œƒ˜ž†³ŒÀ…ÀǤ”‘–‘Œ•‡˜›Ž‘—«‹Ž‹†›ǡ†›˜À–”˜ƒ—Ž ‡æÀ”›…ŠŽ‘•–À‡āͳȀ•ǤŒ‹•–‹Ž‹Œ•‡ƒŽ‡ǡā‡’”ž˜³˜–›–‘˜›Ž‘—«‡±†›˜ƒ—Ž˜À–” œŒ‹Š‘˜ý…Š‘†ÀŠ‘•³”—Ǥ†‘„³ƒæ‡Š‘³â‡À–‡†›³•–‘Žƒ–‘˜›‹‹žŽ³ ‘˜Ž‹˜Ò‘˜ƒŽ‘˜‡•‹…‹Ǥ’À懕‡–‡†›œ†”‘Œ‡˜Žƒ–‘˜‡…Šƒ˜‡˜”«‘˜…‹˜‡•–‡Œý…Š ’‘†Àž…Š…Š‘˜ƒŽ›’‘†‘„³Ǥ ‘—•‹Ž‹Œ•‡•‡…Šƒ”ƒ–‡”‹œ‘˜ƒ–…Š‘˜žÀ‘˜œ†—æÀƒ’‘’âÀ’ƒ†³ƒŽ±œ–œ†”‘Œ‡ œ‡«‹æ–³ÀǤ‡•–‘˜ƒŽ‹Œ•‡’”‘³±’‘‘…ÀƒƒŽýœ›ŠŽƒ˜À…Š‘’‘‡–ȋ’”‹…‹’ƒŽ …‘’‘‡–ƒƒŽ›•‹•ȌǤƒ–‘ƒƒŽýœƒž˜›Š‘†‘–‹Žƒ͸ŠŽƒ˜À…Š‘’‘‡–õǡ–‡”± †‘Š”‘ƒ†›’â‹•’À˜ƒŒÀ˜›•˜³–Ž‡ÀͺͶΨ˜ƒ”‹ƒ„‹Ž‹–›…‡Ž±Š‘•‘—„‘”—ȋ–ƒ„—Žƒ«Ǥ͸ȌǤ            

 ͵͸ 

Tabulka.6Jednotlivékomponenty,promnnéajejichfaktorovézátže    Komponent    ͳ ʹ ͵ Ͷ ͷ  Ǧǡʹ͸ʹ ,634 Ǧǡʹͷͳ ǦͳǡͲ͵ʹǦͲʹ ,511  ǡͳ͸͸ ,843 ͺǡͶ͹ͲǦͲ͵ ǡͳͶ͹ Ǧʹǡ͸ͺ͵ǦͲʹ  ǡ͵ͺ͹ ,744 ǡʹ͹ͺ ͹ǡ͹͹ͲǦͲʹ ǡͳ͹Ͳ  ǡʹ͵͹ ,777 ǡͶͺ͵ ͸ǡͺͻͺǦͲʹ ǡʹͲʹ  ͷǡͺ͹ͺǦͲʹ ,643 ǦͶǡͶͳͲǦͲʹ ǦͺǡʹͲͺǦͲʹ ǡͳͲ͵   ͹ǡ͹͹ͶǦͲʹ ,949 ͷǡͲ͸͵ǦͲʹ Ǧʹǡʹ͵ͺǦͲ͵ Ǧǡͳͳ͵ ʹ ǡ͵͵Ͳ ,554 ,588 Ǧ͹ǡʹ͵ͺǦͲʹ ǡͳͶͺ  ͻǡͶ͸ʹǦͲʹ ǦǡʹͶͺ ͳǡ͹ͻʹǦͲʹ ǦͷǡͲͻͻǦͲʹ ǡͳͺ͵  Ǧǡʹͻʹ ǦͻǡͶͻͷǦͲ͵ ,614 Ǧǡʹ͸Ͳ Ǧǡͳ͵ʹ  ǡͳʹʹ ǡͶ͹ͷ ǡ͵ͳͻ ǡͳͺ͸ ͷǡͺ͸ͲǦͲʹ  Ǧǡʹͳ͸ ǦǡʹͳͲ ,890 ǦͻǡͳͲͷǦͲʹ Ǧǡͳͻ͹   ,921 ͹ǡͺʹͶǦͲ͵ ͹ǡͳͻͺǦͲʹ ǡͳͻͷ ǦͶǡͳͲͲǦͲʹ   ,909 ͺǡ͸͹͹ǦͲʹ ͸ǡʹͲ͵ǦͲʹ ǡʹͺͳ ʹǡͺͳͷǦͲʹ   ,583 ǡͶͲͳ ǡͳ͹ͳ ǡ͵͹ͻ ǡͶͳͻ   ǡ͵ͷʹ ,646 ǡ͵ʹ͹ ǡʹ͹͹ ǡͶͷͶ   ǡ͵͵͵ ǡʹͷͷ ǦͶǡͲͳʹǦͲʹ ,732 ǡͳ͹Ͳ   ǦǡͶͺͲ Ͷǡ͵ͶͶǦͲʹ ,540 Ǧǡͳͳʹ ,596   ǡʹͻ͹ ǦͷǡͶ͵ͶǦͲʹ ,864 Ǧǡͳ͵ͳ ǦͷǡͶͷͶǦͲ͵  ,906 ǡʹ͸ͻ Ǧʹǡͷ͸ͲǦͲ͵ Ǧͳǡ͵ͳͶǦͲʹ ͹ǡͶͺͻǦͲʹ  ,909 ͹ǡ͸ͻͺǦͲʹ ͹ǡʹʹͳǦͲʹ ʹǡͲ͸ͲǦͲʹ Ǧͺǡͻʹ͹ǦͲʹ  ǦʹǡͷͶ͵ǦͲ͵ ǦǡʹͲͶ ǡʹͶ͵ ,775 ǦǡͳͷͶ  ,601 Ǧʹǡ͸ͺͳǦͲʹ ͹ǡʹͶ͹ǦͲʹ ,602 ͺǡͶͲ͵ǦͲʹ  Ǧ͵ǡ͵ͷͳǦͲʹ ǡͳͲ͵ ǡͳͲ͸ ͳǡͺ͵ͶǦͲʹ ,880  ,807 ǡ͵ͳ͵ ʹǡͳ͵ͺǦͲʹ ǡʹͳͻ ǡͳͺͻ  ,787 ǡʹͲ͵ ͹ǡͻͲͷǦͲʹ Ǧͺǡ͹͹ͳǦͲʹ ǡ͵͵ͷ ʹͷ ǡʹͶ͵ ,865 ǡʹͺͻ ͵ǡͻʹ͸ǦͲʹ ǡͳ͹ͳ ʹͷ  ǡͶͻ͹ ǡͶͳʹ ͻǡͺͶͷǦͲʹ ,632 ǡʹͻͳ  ͻǡ͸ͷͳǦͲ͵ ,660 ǡ͵͸Ͷ ǡͶʹ͸ ͸ǡͷͻͳǦͲʹ 84% 40,3 16,1 11,4 6,8 5,2 ”‘–ƒ…‡˜ƒ”‹ƒš•ƒ‹•‡”‘˜‘—‘”ƒŽ‹œƒ…Àǡͻ‹–‡”ƒ…Àȋ‘’ƒ‘˜žÀȌ

 ͸ ǦͷǡͶʹ͸ǦͲʹ Ǧͻǡͻ͹ͺǦͲʹ Ǧǡͳʹ͸ ǡͳͲʹ ǡ͵ͺ͸ Ǧǡͳͳ͵ ǦǡͳͷͶ ,808 ,522 ,626 Ǧǡͳ͵Ͷ Ͷǡͺ͸͸ǦͲʹ Ǧͳǡͷ͵ͳǦͲʹ Ǧ͹ǡͺ͹ͻǦͲʹ ʹǡʹͶͺǦͲʹ ǡʹͳͷ ǦͳǡͷͳʹǦͲʹ Ǧ͵ǡͳʹͻǦͲʹ ͺǡͲͻ͵ǦͲʹ ǡͳ͵ͷ Ǧǡͳͳʹ ǦʹǡͶʹͻǦͲʹ ǡʹͷ͹ ͹ǡ͵Ͳ͹ǦͲͶ ǡʹͳͷ ǡͳͶͶ ǡͳ͵ͺ ͺǡͻ͵͹ǦͲʹ 4,2

 Legenda:tunvýznamnéfaktorykomponent



AOUTpatroimpaktoruAvenku BOUTpatroimpaktoruBvenku COUTpatroimpaktoruCvenku DOUTpatroimpaktoruDvenku POUTpatroimpaktoruPvenku AIMkoncentracePM10Klatovy SO2oxidsiiitý PKTsrážkyKlatovy SRKTslunenísvitKlatovy RHOUTrelativnívlhkostvenku

TOUTteplotavenku AINpatroimpaktoruAuvnit BINpatroimpaktoruBuvnit CINpatroimpaktoruCuvnit DINpatroimpaktoruDuvnit PINpatroimpaktoruPuvnit RHINrelativnívlhkostuvnit TINteplota uvnit OSOBYpítomnéosobyvdom VARvaení

ZAMETzametání ZATKAzatopenívkamnech ZATKOzatopenívkotli TOPKAtopenívkamnech TOPKOtopenívkotli PM25OkoncentracePM2,5venku PM25IkoncentracePM2,5uvnit WVKTrychlostvtruKlatovy

 ͵͹ 

Žƒ•–ÀŠ‘†‘–ƒ‘’‘‡–—ȋ‡‹‰‡˜ƒŽ—‡Ȍ„›Žƒœ˜‘Ž‡ƒŒƒ‘•’‘†ÀŠ”ƒ‹…‡ ’â‹Œƒ–‡Ž‘•–‹ƒ”‘˜ƒŽƒ•‡Š‘†‘–³ͳǤ”‘Š‘†‘…‡À˜ýœƒ—’”‘³±•‡—āÀ˜ž ˆƒ–‘”œž–³ā‡ȋŽ‘ƒ†‹‰ˆƒ…–‘”ȌŒ‡Š‘Š‘†‘–—Œ•‡˜‘Ž‹Ž‹ƒ†Ͳǡͷȋ”‡•’‡–‹˜‡’‘†ǦͲǡͷȌǤ ‡–‘ˆƒ–‘”—”«—Œ‡˜ýœƒŒ‡†‘–Ž‹˜±’”‘³±˜‘’‘‡–—Ǥ‘†‘–—ǡ–‡”‘— Œ•‡œ˜‘Ž‹Ž‹ǡ’‘˜ƒā—Œ‡‡œƒ‘œ‡”˜ƒ–‹˜Àƒ•–ƒ†ƒ”†ÀǤ ͳǤ‘’‘‡–˜›•˜³–Ž—Œ‡ͶͲǡ͵Ψ˜ƒ”‹ƒ„‹Ž‹–›…‡Ž±Š‘•‘—„‘”—Ǥ„•ƒŠ—Œ‡•‘”‘ ˜‡æ‡”±«‹‘•–‹˜À•–‘•–‹ȋ’‘Š›„‘•‘„ǡ˜ƒâ‡Àǡœƒ–ž’³Àƒ–‘’‡À˜ƒ‡…Šƒ ˜‘–Ž‹Ȍƒ•–À•‘—˜‹•‡ŒÀ…Àœ˜ý懐±‘…‡–”ƒ…‡‡Œ˜À…‡Š”—„±Š‘ƒ‡”‘•‘Ž—ȋ’ƒ–”‘ ‹’ƒ–‘”—ȌƒŒ‡±Š‘ȋ’ƒ–”‘ǡȌǤ ʹǤ‘’‘‡–˜›•˜³–Ž—Œ‡ͳ͸ǡͳΨ˜ƒ”‹ƒ„‹Ž‹–›Ǥ††³Ž—Œ‡˜æ‡…Š‘œ‡«‹æ–³À ‘˜œ†—æÀ˜‡˜‡‘˜À’”‘•–⇆ÀǤžŽ‡–ƒ±—ƒœ—Œ‡ǡā‡•–ƒ”æÀȋŒ‡ýȌƒ‡”‘•‘Ž ƒ——Žƒ«ÀŠ‘‘†—ȋ•–—’‡Ò‹’ƒ–‘”—ȌŒ‡•˜žœž•˜‡‘˜Àœ‡«‹æ–³Àƒ ˜‡Ž‹’”ƒ˜†³’‘†‘„³’”‘‹ž†‘˜‹–âǤ³–æÀœ‡«‹æ–³À˜‡‘˜ÀŠ‘‘˜œ†—æÀƒ ‹ˆ‹Ž–”ƒ…‡ƒ‡”‘•‘Ž—†‘˜‹–╇†³Œ‡ŠŽƒ˜³˜†‘„³„‡œ˜³–âÀȋœž’‘”žŠ‘†‘–ƒ— ’”‘³±Ǧ”›…ŠŽ‘•–˜³–”—ƒŽƒ–‘˜•±‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…±•–ƒ‹…‹ȌǤ ͵Ǥ‘’‘‡–˜›•˜³–Ž—ŒÀ…ÀͳͳǡͶΨ˜ƒ”‹ƒ„‹Ž‹–›—ƒœ—Œ‡ǡā‡‘…‡–”ƒ…‡‘š‹†— •‹â‹«‹–±Š‘˜Žƒ–‘˜‡…ŠŒ•‘—˜›ææÀ•‡•‹ā—ŒÀ…À•‡˜‡‘˜À–‡’Ž‘–‘—ƒ•Žƒ„æÀ•Ž—‡«À •˜‹–‡Ǥ‘Žž†ž–‡†›Ž‘‰‹…‘—•‘—˜‹•Ž‘•–«‹‘•–‹•’ƒŽ‘˜ƒ…À…Šœ†”‘Œõ•…ŠŽƒ†ý ȋ–‘’ýȌ‘„†‘„ÀǤ›ææÀŠ‘†‘–ƒˆƒ–‘”‘˜±œž–³ā‡ȋŽ‘ƒ†‹‰ˆƒ…–‘”Ȍ—˜‹–âÀ–‡’Ž‘–›ƒ ”‡Žƒ–‹˜À˜ŽŠ‘•–‹•‘—˜‹•À’ƒ–”³•–Àǡā‡˜œ‹³Œ‡˜‡—…ŠŽƒ†‘ǡ—˜‹–⌕‘—–ƒ± Àœ±–‡’Ž‘–›ƒ’‘³”³Àœž”‡Žƒ–‹˜À˜ŽŠ‘•–Ǥ ͶǤ‘’‘‡–˜›•˜³–Ž—Œ‡͸ǡͺΨ˜ƒ”‹ƒ„‹Ž‹–›Ǥƒœ—Œ‡ǡā‡‘…‡–”ƒ…‡‡ŒŒ‡³ŒæÀ ˆ”ƒ…‡˜‹–âÀŠ‘ƒ‡”‘•‘Ž—ȋ–‡†›«‡”•–˜±Š‘Ȍ†‘ƒ‡”‘†›ƒ‹…±Š‘’”õ³”—ʹͷͲ •‘—˜‹•‡ŒÀ’”ž˜³•‡œƒ–ž’³À˜ƒ‡…ŠǤâ‹–±–‘«‹‘•–‹•‡˜À•–‘•–‹–ƒ±«ƒ•–‘ œƒ‡–žǤ–‘—–‘«‹‘•–ÀƒŽ‡‡Œ•‘—•’‘Œ‡›œ˜ý懐±‘…‡–”ƒ…‡Š”—„±Š‘ƒ‡”‘•‘Ž—ǡ Œƒ„›•‡†ƒŽ‘’⇆’‘Žž†ƒ–Ǥ‡–‘’ƒ”ƒ†‘šŽœ‡˜›•˜³–Ž‹––Àǡā‡˜†‘³Œ‡”‡Žƒ–‹˜³ «‹•–‘ƒ”ž–ž‡’‹œ‘†ƒœƒ‡–žÀ•‡ƒ…‡Ž‘˜±œ˜ý懐ÀŠ”—„±ˆ”ƒ…‡‡’”‘Œ‡˜ÀǤ ͷǤ‘’‘‡–˜›•˜³–Ž—Œ‡’‘—œ‡ͷǡʹΨ˜ƒ”‹ƒ„‹Ž‹–›•‘—„‘”—Ǥ†”—ā—Œ‡œƒ–ž’³À ˜‘–Ž‹ƒ†ƒŽæÀʹˆƒ–‘”›ȋŠ”—„ý˜‡‘˜Àƒ‡”‘•‘ŽǡÀœž”‡Žƒ–‹˜À˜ŽŠ‘•–ȌǤ›–‘ˆƒ–‘”›  ͵ͺ 

•’‘Ž—ƒ•‹’âÀ‘‡•‘—˜‹•ÀǤƒ„ÀœÀ•‡’‘—œ‡˜›•˜³–Ž‡Àǡā‡Àœž’”ƒæ‘•–˜‡—Œ‡ ˜‘„†‘„À•‡•³Š‘˜‘—’‘”ý˜‘—ǡ†›•‡–‘’Àǡƒ˜œ‹³Œ‡˜†‘³•—…Š‘ǡ«‡—āõā‡ ’â‹•’À˜ƒ–’”ž˜³˜›–ž’³ÀǤ ͸Ǥ‘’‘‡–ǡ˜›•˜³–Ž—ŒÀ…À‡Œ±³ǦŒ‡ͶǡʹΨ˜ƒ”‹ƒ„‹Ž‹–›ǡ•†”—ā—Œ‡’‘—œ‡ ‡–‡‘”‘Ž‘‰‹…±’ƒ”ƒ‡–”›Ǥ‘„†‘„Àǡ†›Œ•‘—˜Žƒ–‘˜‡…Šœƒœƒ‡ž›•”žā›ǡ’”æÀ ’”ƒ˜†³’‘†‘„³–ƒ±˜‡˜”«‘˜…‹ȋ˜›ææÀ”‡Žƒ–‹˜À˜ŽŠ‘•–ȌǤƒ†‡æ–³Œ‡’ƒŽ‘‰‹…›‹āæÀ ‹–‡œ‹–ƒ•Ž—‡«ÀŠ‘•˜‹–—Ǥ                         ͵ͻ 

5. Diskuze  Diplomové práce, které zkoumaly koncentrace aerosolu ve venkovských  oblastech, především v malých sídlech, obhájilo na naší fakultě několik studentů.  Práce pak byly často publikovány v českých i mezinárodních periodikách.   V jednom z diplomových projektů byly měřeny 24hodinové koncentrace PM10  během dvou zimních a jedné letní kampaně ve vesnici Žloukovice na Berounsku. Tato  vesnice je počtem obyvatel a domů podobná vesnici Svrčovec, ve které probíhalo naše  měření. Autoři předpokládali hlavní zdroj znečištění domácí topení, neboť hlavní  energií pro vytápění podle jejich průzkumu byla pevná paliva ‐ uhlí, dřevo (95,2 %),  pouze 2 domy byly vytápěny elektřinou. Průměrné koncentrace PM10 ve venkovním  prostředí v obou zimních sezónách dosahovaly vyšších hodnot (průměr 38,22 μg/m3;  40,99 μg/m3 ) než ve Svrčovci (průměr 31,10 μg /m3). Letní průměrná koncentrace  byla skoro dvakrát větší (průměr 27,54 μg/m3) než v naší obci (průměr 15,50 μg/m3)  (Domasová, 1999; Braniš a Domasová, 2003).   Podobná diplomová práce sledovala vliv lokálního topení na kvalitu ovzduší  v obci Albrechtice na Liberecku. Podle dotazníkového šetření je přes 90% domácností  vytápěno pevnými palivy (uhlí, dřevo). 24hodinové koncentrace PM10 byly měřeny  pomocí Harvard Impaktoru (gravimetrická metoda) a jemná frakce PM2,5 pro  kontinuální měření pomocí fotometrického přístroje DustTrak (TSI). Průměrné  24hodinové koncentrace PM10 byly o trochu větší v zimní i letní sezóně (průměr 37,0  μg/m3 ; 20,5 μg/m3) (Andělová a Braniš, 2009), ale ne tak vysoké jako v obci na  Berounsku (Braniš a Domasová, 2003).   Třetí diplomový projekt, který se věnoval problematice znečištění ovzduší  v malém sídle Mokrá v Orlických horách, kontinuálně měřil velikostní distribuce  částic během 15 zimních dní. Velikostní distribuce a hmotnostní koncentrace byly  stanoveny pomocí přístroje SMPS (3936L25,TSI)‐Scanning mobility particle sizer.  Průměrná hmotnostní koncentrace submikronového aerosolu (PM1) byla 16,2 μg/m3,    40   

ve Svrčovci byla průměrná koncentrace PM1 v zimní období přibližně o polovinu nižší  (8,6 μg/m3) (Vrbová, 2009).   Kotlík et al. (2005) zjišťovali kvalitu ovzduší ve třech českých obcích do 5 000  obyvatel (Havlovice, Habartice, Třešť). Jejich cílem bylo popsat a charakterizovat  zátěž skupiny obyvatel na venkově, dále pak určit příčiny znečištění a navrhnout  postupy vedoucí ke snížení úrovně znečištění. Měření probíhalo v délce jednoho roku,  stanice byla osazena moduly pro měření imisních hodnot SO2, NOx a suspendovaných  částic, dále umožňovala souběžný sběr vzorků pro stanovení vybraných prvků (As,  Cd, Pb, Mn) ve vzorcích suspendovaných částic a odběr vzorků pro stanovení  polycyklických aromatických uhlovodíků‐PAU. Jedna z obcí ‐ Habartice, ve které se  měření provádělo, se nalézá asi 8 km východně od Klatov (tedy 12 km od naší  sledované vesnice). Průměrná koncentrace PM10 (přepočet TSP na PM10) činila za celé  sledované období 22 μg/m3 (medián 18 μg/m3), což je srovnatelné s našimi  hodnotami (průměr 24,9 μg/m3; medián 18,6 μg/m3). U dalších dvou obcí byly  hodnoty PM10 vyšší. Nejhorší byla situace v Havlovicích nedaleko Turnova, kde je  výrazná převaha spalování hnědého uhlí na rozdíl od Habartic, kde převládá vytápění  dřevem.  Úroveň znečištění suspendovanými částicemi frakce PM10 ve všech třech  obcích lze považovat za srovnatelnou s velkými městy. V malých sídlech má však  výrazně větší mezisezónní variabilitu, kdy výskyt vyšších koncentrací je v topném  období. Statistické analýzy prokazují, že kvalita ovzduší v takových sídlech závisí  hlavně na palivu používaném pro vytápění (Kotlík et al., 2005, Kotlík et al., 2006).  Znečištěním venkovního ovzduší ve venkovských oblastech se zabývají i státy  severní, západní i jižní Evropy. V těchto zemích se na vesnicích převážně vytápí  dřevem na rozdíl od České republiky.  Caseiro  et al. (2009) zkoumal, jak ovlivňuje vytápění dřevem koncentraci PM10  ve třech rakouských regionech (vídeňský, salcburský a region Graz. Výsledkem jejich  práce bylo zjištění, že hlavním zdrojem organického aerosolu v zimních měsících je  vytápění domácností.    41   

Publikací s podobnou tématikou je více, například z Německa a celého  alpského regionu (Bari et al., 2009, Bari et al., 2010, Schimd et al., 2008), severských  zemí (Hellé et al., 2008), z Dánska (Glausius et al., 2006), ale i z jižních zemí jako je  Protugalsko (Borrego et al., 2010), Itálie‐Lombardie (Caserini et al., 2010) a Francie  (Sciare et al., 2007). Známé studie o této problematice pocházejí z Nového Zélandu  (Wang et al., 2002, Wang et al., 2005).   Sezónní variabilitu koncentrací PM10  a PM2,5 ve venkovské oblasti Rakouska  Gomišček et al. (2004) nezaznamenal. Průměrné koncentrace PM2,5 a PM10  se  v zimním i letním období příliš nelišily (15,6 μg/m3, 14,4 μg/m3).  Monn et al. (1995)  porovnával tři typy švýcarských oblastí (městská, příměstská/maloměstská a alpská).  V průměru za celý rok měla příměstská oblast až o polovinu nižší koncentrace PM10  než oblast městská a oblast alpská dokonce dvakrát nižší než městská. Sezónní  variabilita příměstské oblasti se výrazně neprojevovaly. Ve Svrčovci, v malé obci na  Berounsku (Braniš a Domasová, 2003) i ve třech českých vesnicích (Kotlík et al.,  2005) byly mezisezónní změny koncentrací částic výrazně pozorovány.  Jeong et al. (2008) vedli studii v menším městě Golden v jihovýchodní části  Kanady v Provincii Britská Kolumbie. Místo se nachází v údolí obklopeném horami,  které jsou součástí dvou národních parků. Městečko křižují se dvě dálnice, ale přesto  průměrná 24hodinová koncentrace (11,5 μg/m3) celého období (listopad 200 až  srpen 2006 ‐ měření každý třetí den) nedosahovala takové hodnoty jako v naší  vesnici (21,4 μg/m3). V zimním období byl průměr koncentrací 18,0 μg/m3 , zatímco  v letních měsících 6,1 μg/m3, v obou případech tedy o polovinu nižší. Byla také  porovnávána denní variabilita, pro nás nejzajímavější je kromě ranních a odpoledních  maxim v pracovních dnech z automobilové dopravy i večerní nárůst koncentrací   PM2,5, CO,NO2, a NO během zimních večerů, který je způsoben vytápěním a  spalováním dřeva, často zvýšený při špatných rozptylových podmínkách.  Zimní měření jemné frakce PM2,5 a dalších znečišťujících látek prováděl  Glaucius et al. (2006) v malém dánském městě obklopeném zemědělskou krajinou.  V bezprostředním okolí měření se primárně vytápělo dřevem. Kontinuální měření    42   

opět ukazuje na zvýšené koncentrace PM2,5 zvláště během chladných nocí při  bezvětří. Zvýšení příspěvku PM2,5 z vytápění domácností pozorují ve dvou situacích  denně‐ráno, když lidé vstávají a k večeru po příchodu z práce. Tyto variability během  dne sledujeme též my, nejmarkantněji v listopadové kampani (především 19. 11.  2009‐21. 11. 2009).  V Christchurch, ve druhém největším městě Nového Zélandu (asi 360 000  obyvatel) byly pozorovány vysoké koncentrace PM10 hlavně v nočních hodinách  v chladných dnech, příčinou je přitápění domácností dřevem. Mediány pro den (53,17  μg/m3) a noc (90,61 μg/m3) to výrazně dokazují. Současně bylo prováděno měření  v Auckland (1,3 mil. obyvatel), kde lidé mnohem více využívají čistších paliv (plyn,  elektřina), mediány pro den (19,15 μg/m3) a noc (18,47 μg/m3) byly podstatně nižší.  Vysoké koncentrace v Christchurchu byly navíc podpořeny špatnými rozptylovými  podmínkami, které jsou ale v zimě časté (Wang and Shooter, 2002). Hodnota mediánu  v našich podmínkách činila 28,2 μg/m3). Úroveň znečištění ovzduší malých sídel  v zimních měsících můžeme srovnat s úrovní znečištění velkých měst.   Velkou část dne lidé tráví uvnitř budov. Kvalita vnitřního prostředí je tedy  minimálně stejně důležitá, jako venku. Znečištění vnitřního ovzduší v důsledku  používání pevných paliv je zkoumáno především v rozvojových zemích, kde se ve  velkém počtu případů denně vaří a topí často ve špatně táhnoucích kamnech nebo  otevřeném ohništi. Nejvíce postiženou skupinou jsou ženy a malé děti, které jsou  vystaveny vysokým koncentracím znečišťujících látek vzniklých spalováním pevných  paliv, případně osoby většinou nemocné, které s nimi tráví čas uvnitř (Smith., 2002).  Ve studii uskutečněné ve venkovském prostředí jižní Indie, byly zkoumány  průměrné denní koncentrace respirabilních částic a průměrné denní expozice žen,  které se podílejí na přípravě jídla a tak tráví několik hodin denně nad kamny. Byly  zahrnuty domácnosti používající několik typů paliva‐dřevo, dřevní štěpku,  zemědělské produkty/zbytky, topný olej a LPG. Nejvyšší průměrné koncentrace   respirabilnách částic dosahovaly v domácnostech, kde se vytápělo dřevní štěpkou 

  43   

(průměr 1 343 μg/m3) a zemědělskými zbytky (1 327 μg/m3), dále pak dřevem (847  μg/m3), topným olejem (80 μg/m3) a plynem (70 μg/m3) (Balakrishnan et al., 2002).   Tyto hodnoty v porovnání s našimi naměřenými ‐ průměrem koncentrací PM10  a PM2,5 za zimní období, kdy se vytápělo (41,2 μg/m3, 33,8 μg/m3), jsou velmi vysoké,  ale v podmínkách chudých venkovských domácností v rozvojovém světě běžné.  Begum et al. (2009) určovali úroveň znečištění obytných prostorů  v domácnostech venkovských oblastí Bangladéše. Naměřené koncentrace PM10 a  PM2,5 byly porovnávány s typem paliva, typem kuchyně, a jejím umístění v rámci  domu. Nižší koncentrace byly samozřejmě pozorovány tam, kde se užívá LPG a jiná  čistší paliva než je biomasa. I když výběr paliva má vliv na kvalitu prostředí  v obytných prostorách domů, jeho role je druhotná, neboť důležitější se stává  charakter ventilace a pozice kuchyně (uvnitř/vně domu).   Kurmi et al. (2008) porovnával koncentrace respirabilních částic v nepálských  domácnostech žijících na venkově a ve městě. Venkovské domácnosti topili a vařili  především pomocí dřeva, které se nacházelo v okolí, městské majoritně plynem.  Aerosol byl měřen pomocí fotometru DusTrak, tak i gravimetrickou metodou. Vnitřní  koncentrace částic ve venkovské oblasti se pohybovaly v rozmezí 136‐2 610 μg/m3  (24 hodinový průměr za celé období 792 μg/m3). V městských domácnostech  v rozsahu 29‐112 μg/m3 (24hodinový průměr 67 μg/m3). V nepálských venkovských  domácnostech je tedy více jak desetkrát vyšší koncentrace respirabilních částic než  v městských. Koncentrace jsou vysoké díky špatné ventilaci vzduchu v místnostech a  silným zdrojům‐spalování dřeva. Kontinuální měření DusTrakem ukázalo denní  variabilitu aerosolu PM2,5 podle lidské činnosti (vaření, topení). Vnitřní koncentrace  venkovských oblastí mnohem více kolísaly než městských, kde se vytápělo převážně  plynem.  Podobnými studiemi na téma znečištění vnitřního ovzduší spalováním  biomasy ve venkovských oblastech rozvojových zemí se zabývali další autoři, např.  Brauer et al. (1996), Ezzati and Kamenn (2001), Zhi et al. (2008), Clark et al. (2009).    44   

 Užití lepších kamen s funkčním komínem v těchto domácnostech vede ke zlepšení  situace. Výzkum prováděný v čínské oblasti Xuan Wei porovnával koncentrace PM10   při topení v kamnech s nefunkčním nebo žádným a dobře táhnoucím komínem.  Průměrná koncentrace za celou kampaň byla třikrát nižší u kamen s funkčním  komínem (Tian et al., 2009). Oblast Xuan Wei je známá dvacetinásobně větším  výskytem rakoviny plic u žen než je průměr v ostatních oblastech Číny. Důvodem je  užívání tamního uhlí pro vaření a topení, které obsahuje vysoké koncentrace  křemenných částic menších než 10μm (Large et al., 2009).   Studie realizovaná v rurální i městské oblasti  Ghany a Etiopie dokázala, že   jednoduchá kamna na etanol produkují menší množství PM2,5 v průměru až o 68% a  oxid uhelnatý o 58% než tradiční jílová kamna nebo otevřený oheň (Pennise et al.,  2009).  Koncentrace aerosolu vnitřního prostředí v rozvinutých zemích obvykle  nedosahují tak vysokých koncentrací.   Studie uskutečněná Allenem et al. (2009) v kanadských městech Smithers a  Telkwa (region Britská Kolumbie) v domácnostech, které vytápěly pomocí dřeva,  zkoumala rozdíl v koncentracích PM2,5 mezi starými (stávajícími) kamny a poté  novými nízkoemisními (EPA‐certifikace). Dvě kampaně (před a po výměně) trvaly po  dobu šesti dnů v zimním období. Vnitřní koncentrace frakce PM2,5 neukázaly rozdíl  mezi těmito typy kamen. Mediány v obou případech (12,8 μg/m3, 12,2 μg/m3) jsou ale  přibližně 2,5 krát nižší než medián vnitřních koncentrací naměřených v našem  zkoumaném domě v zimním období v přítomnosti osob (30,6 μg/m3).  Další kanadská studie ze dvou malých měst nacházejících v provincii Québec  porovnávala dvě skupiny domácností. První využívala k vytápění dřevo (topná  zařízení umístěna v suterénu nebo v přízemí), druhá skupina elektřinu. Největší  24hodinové koncentrace PM10 v obytném prostoru byly naměřeny v domech  vytápěných dřevem s kamny umístěnými v přízemí. Běžný rozsah koncentrací byl od  méně než 11 μg/m3 do 49 μg/m3.  Nejnižší koncentrace byly naměřeny při vytápění  elektřinou (maximum 19 μg/m3) (Lévesque et al., 2001).     45   

Vnitřní prostředí aerosolu kromě vytápění ovlivňují další činnosti spojené s pobytem  osob v domě. Jedna z nejčastějších aktivit prováděná v domech či bytech je vaření.  Průměrná hmotnostní koncentrace PM2,5, která byla naměřena při vaření vody  dosáhla 81,4 μg/m3, při smažení na pánvi 130 μg/m3 a při fritování dokonce 190  μg/m3 (See and Balasubramanian, 2008). Distribuce počtu částic při různých  činnostech v kuchyni (pečení v elektrické a plynové troubě, užívání toastovače.)  zkoumal Wallace et al. (2008). Glytsos et al. (2010) a Hussein et al. (2006) popsali  koncentrace aerosolu při dalších aktivitách jako je vysávání prachu, užívání fému při  vysoušení vlasů i následná úprava lakem ve spreji, kouření, pálení vonných tyčinek či  svíček.  Poměr mezi vnitřními a vnějšími koncentracemi PM2,5 ve Svrčovci v době bez  přítomnosti osob byl za celé období 0,55 (v zimě 0,45) a ve dnech s přítomností lidí  činil 1,44 (respektive v zimě 1,53). K podobným zjištěním přišel Monn et al. (1997),  který studoval poměr vnitřních a vnějších koncentrací PM2,5 v zimní sezóně. Pro  domy bez lidské aktivity dosahoval poměr hodnoty 0,54 a pro domy s přítomností  osob opět vyšší než 1 (1,23). V situacích, kdy v domě nikdo nepobývá, ovlivňují  vnitřní prostředí hlavně venkovní zdroje. Dovnitř infiltrují především částice  akumulačního módu (Hinds, 1999). Rychlost infiltrace závisí na rychlosti směru větru,  závětrné/návětrné straně, orientaci a výšce budovy.  Přibližná doba infiltrace, kdy se  vyrovnává vnitřní prostředí vnějším koncentracím, se v našem případě pohybovala  v rozmezí 150 až 180 minut. Optimální výměna vzduchu v místnosti podle české  státní normy by se měla pohybovat v rozmezí přibližně 3 hodin až 1,5 hodiny v  závislosti na využití prostor, prováděné činnosti atd. (Internet 4, Internet 5). Thatcher  and Layton (1995) ve své studii zkoumali zpoždění infiltrace částic z vnějšího  prostředí. Ve třech letních dnech jim vyšly poměrně rozdílní časy (3,5 h, 5,5 h a 7 h).  Hänninen et al. (2004) měřil ventilační rychlost na 4 místech, průměrně se vzduch  v místnosti vyměnil na těchto místech za přibližně jednu hodinu.   Největší penetrační schopnost mají částice o aerodynamické průměru 0,1‐10 µm. Pro  mezery o průměru 1 mm je penetrace částic v rozmezí aerodynamického průměru 

  46   

0,01 – 7 µm více než 90%. Čím je mezera menší, tím se snižuje penetrační účinnost a  velikostní rozsah částic, které mohou infiltrovat (Liu et al., 2001).      Při porovnání venkovních koncentrací PM2,5 a PM10 naměřených ve Svrčovci  s meteorologickými parametry (teplota a směr větru) je patrná nepřímá úměrnost.  Korelační koeficienty se pohybují v rozmezí (‐0,34 až ‐0,51). Nejtěsnější vztah je mezi  teplotou a koncentrací PM2,5 (‐0,51).  Ve švýcarské studii Monn et al. (1995) zjistil  korelace mezi teplotou a koncentrací PM10 v rozmezí ‐0,05 až ‐0,65 a mezi rychlostí  větru a koncentrací PM10 ‐0,15 až ‐ 0,35.  Turalıog˘lu et al. (2005) nalezl mnohem  těsnější korelace mezi těmito meteorologickými parametry a částicemi (‐0,795, ‐ 0,640). Nižší koncentrace aerosolu a jiných polutantů (CO a NO2) při vyšší rychlosti  větru zjistil i Zee et al. (1998) a Noble et al. (2003). 

     

                              47   

6. Závěr  Provedené měření sice pokrývá dostatečně dlouhou dobu během roku, tedy i  sezónní variabilitu sledovaných parametrů kvality ovzduší, nicméně se uskutečnilo  pouze v jedné lokalitě, v jedné obci a v jednom domě. Z tohoto důvodu nemohou být  naše výsledky v širším smyslu zobecněny. Naše zjištění však odpovídají poznatkům,  které už byly uvedeny v nejrůznějších studiích (viz citace výše). Lze se tedy domnívat,  že i přes výše uvedená omezení, představují získané výsledky spíše obecnou  charakteristiku malých sídel, než výjimečnou případovou studii.  Problém znečištění ovzduší v malých sídlech hlavně v zimním období tedy nadále  přetrvává. Tato práce posiluje domněnku, že využívání pevných paliv v malých  sídlech má za následek znečištění ovzduší srovnatelné nebo dokonce vyšší než ve  velkých městech. Ke zhoršení situace mohou napomoci špatné rozptylové podmínky,  které obvykle přetrvávají několik dní. Pro obyvatele malých sídel, kteří tráví většinu  času ve vnitřním prostředí, kde se využívá k topení pevných paliv, tak může tato  konstelace představovat určité zdravotní riziko. Zejména to platí pro citlivé jedince.  Předběžné výsledky naší práce byly publikovány ve sborníku konference Ovzduší  2011(Braniš M., Kozáková J., 2011). Text práce bude po úpravě zaslán k recenznímu  řízení do relevantního mezinárodního periodika.   

                      48   

7. Seznam použité literatury 

Allen R. W., Leckie S., Millar G., Brauer M. (2009) The impact of wood stove  technology upgrades on indoor residential air quality; Atmospheric Environment 43:  5908–5915  Andělová L. (2007) Sledování vlivu lokálních topenišť na kvalitu ovzduší v malé obci  na Liberecku; Diplomová práce; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta,  105 str.  Andělová L. a Braniš M. (2009) Sledování koncentrace aerosolu (PM10 a „Black  Smoke“) v malé obci na Liberecku‐vliv lokálního topení na kvalitu ovzduší; Ochrana  ovzduší 2: 10‐14   Balakrishnan Parikh J., Sankar S., Padmavathi R., Srividya K., Venugopal V., Prasad S.  and Pandey V. L. (2002) Daily average exposures to respirable particulate matter  from combustion of biomass fuels in rural households of southern India;  Environmental Health Perspectives 110 (11): 1069‐1075  Bari Md. A., Baumbach G., Kuch B., Scheffknecht G. (2010) Temporal variation and  impact of wood smoke pollution on a residential area in southern Germany;  Atmospheric Environment; 44: 3823‐3832  Bari Md. A., Baumbach G., Kuch B., Scheffknecht G. (2009) Wood smoke as a source of  particle‐phase organic compounds in residential areas; Atmospheric Environment;  43: 4722‐4732   Begum B. A., Paul S. K., Hossain M. D., Biswas S. K., Hopke P. K. (2009) Indoor air  pollution from particulate matter emissions in different households in rural areas of  Bangladesh; Building and Environment 44: 898–903  Bernstein J. A., Neil A., Bacchus H., Bernstein I. L., Fritz P.,  Horner E., Ning Li, Mason S.,  Nel A., Oullette J., Reijula K., Reponen T., Seltzer J., Smith A.,  and  Tarlo S. M. (2008)  The Health effect of nonindustrial indoor air pollution; Journal of Allergy and Clinical  Immunology 121(3): 585‐591  Borrego C., Valente J., Carvalho A., Sá E., Lopes M., Miranda A. I. (2010) Contribution of  residential wood combustion to PM10 levels in Portugal; Atmospheric Environment;  44:  642‐651    49   

Boy E. Bruce N., and Delgado H. (2001) Birth weight and exposure to kitchen wood  smoke during pregnancy in rural Guatemala; Environmental Health Perspectives  110(1): 109‐114  Braniš M., Domasová M. (2003) PM10 and black smoke in a small settlement:case  study from the Czech Republic; Atmospheric Environment 37: 83‐92  Braniš M., Kolomazníková Jana (2010) Year‐long continuous personal exposure to  PM2.5 recorded by a fast responding portable nephelometer; Atmospheric  Environment 44: 2865‐2872   Braniš M., Kozáková J. (2011) Velikostně rozlišené koncentrace aerosolu ve vnitřním  a vnějším prostředí rodinného domu venkovského sídla; Ovzduší 2011, Sborník  konference, Brno 4. ‐ 6. 4. 2011, str. 92‐96, ISBN 978‐80‐210‐5450‐9, Muni press  Brauer M., Bartlett K., Regalado‐Pineda J. and Perez ‐ Padilla R. (1996)  Assessment of  Particulate Concentrations from Domestic Biomass Combustion in Rural Mexico;  Eevironmental Science & Technology; 30(1): 104‐109  Caseiro A., Bauer H., Schmidl Ch., Pio C. A., Puxbaum H. (2009) Wood burning impact  on PM10 in three Austrian regions; Atmospheric Environment; 43: 2186‐2195  Chow J. C., Watson J. G., Lowenthal D. H., Richards L. W. (2002) Comparability  between PM2.5 and particle light scattering measurements; Environmental monitoring  and assessment 79: 29‐45  Clark M. L., Reynolds S. J., Burch J. B., Conway S., Bachand A. M., Peel J. L. (2009)  Indoor air pollution, cookstove quality, and housing characteristics in two Honduran  communities; Environmental Research 110: 12‐18  Caserini S., Livio S., Giugliano M., Grosso M., Rigamonti L. (2010) LCA of domestic and  centralized biomass combustion: the case of Lombardy (Italy); Biomass and  bioenergy 34: 474‐482   Domasová M. (1999) Měření kvality ovzduší metodou PM10 v malé obci na Berounsku  během zimních období 1997/98 a 1998/99; Diplomová práce; Univerzita Karlova v  Praze, Přírodovědecká fakulta, 77 str.  Ezzati M., Kammen D. M. (2001) Indoor air pollution from biomass combustion and  acute respiratory infections in Kenya: an exposure‐response study; Lancet 358: 619‐ 624 

  50   

Glasius M., Ketzel M., Wåhlin P., Jensen B., Mønster J., Berkowicz R., Palmgren F.  (2006) Impact of wood combustion on particle levels in a residential area in  Denmark; Atmospheric Environment; 40: 7115‐7124  Glytsos T., Ondráček J., Džumbová L., Kopanakis I., Lazaridis M. (2010)  Characterization of particulate matter concentrations during controlled indoor  activities; Atmospheric Environment 44: 1539‐1549  Gomišček B, Hauck H., Stopper S., Preining O. (2004) Spatial and temporal variations  of PM1, PM2.5, PM10 and particle number concentration during the AUPHEP‐project;  Atmospheric Environment 38: 3917‐3934  Görner P., Bemer D., Fabriés J. F. (1995) Photometer measurements of polydisperse  aerosols; Journal of Aerosol Science 8: 1281‐1302  Hänninen O. O., Lebret E., Ilacqua V., Katsouyanni K., Künzli N., Srám R. J., Jantunen M.  (2004) Infiltration of ambient PM2.5 and levels of indoor generated non‐ETS PM2.5 in  residences of four European cities; Atmospheric Environment 38: 6411‐6423  Havránek T. (2003) Statistika pro biologické a lékařské vědy; Academia Praha; 382‐ 397  Hellén H., Hakola H., Haaparanta S., Pietarila H., Kauhaniemi M. (2008) Influence of  residential wood combustion on local air quality; Science of the total environment,  393: 283‐290  Hinds W. C. (1999) Aerosol technology: properties, behavior, and measurement of  airborne particles; A Wiley‐Interscience publication; New York; 483 str.  Hussein T., Glytsos T., Ondráček J., Dohányosová P., Ždímal V., Hämeri K., Lazaridis M.,  Smolík J., Kulmala M. (2006) Particle size characterization and emission rates during  indoor activities in a house; Atmospheric Environment 40: 4285‐4307  Jeong Ch.‐H., Evans G. J., Dann T., Graham M., Herod D., Dabek‐Zlotorzynska E.,  Mathieu D., Ding L., Wang D. (2008) Influence of biomass burning on wintertime fine  particulate matter: Source contribution at a valley site in rural British Columbia;  Atmospheric Environment 42: 3684‐3699  Koutrakis P., Brauer M., Briggs S. L. K. and Leaderer B. P. (1991)  Indoor exposures to  fine aerosols and acid gases; Environmental health perspectives 95: 23‐28 

  51   

Krivácsy Z., Blazsó M., Shooter  D. (2006) Primary organic pollutants in New Zealand  urban aerosol in winter during high PM10 episodes; Environmental Pollution 139:  195‐205  Kotlík  B.,  Kazmarová  H.,  Kvasničková  S.,  Keder  J.  (2005)  Kvalita  ovzduší  na  českých  vesnicích ‐ svat v roce 2003 (malá sídla); Ochrana ovzduší 1: 26‐28  Kotlík  B.,  Kazmarová  H.,  Morávek  J.,  Keder  J.  (2006)  Kvalita  ovzduší  na  českých  vesnicích‐příčiny a zamyšlení nad možnými způsoby nápravy; Ochrana ovzduší 4: 5‐8  Kurmi O. P., Semples., Steiner M., Henderson G. D., Ayres J. G. (2008) Particulate  Matter Exposure during Domestic Work in Nepal; Annals of occupational hygiene  52(6): 509‐517  Large D. J., Kelly S., Spiro B., Tian L., Shao L., Finkelman R., Zhang M., Somerfield C.,  Plint S., Ali Y. and Zhou Y. (2009) Silica−Volatile Interaction and the Geological Cause  of the Xuan Wei Lung Cancer Epidemic; Environmental Science & Technology 43(23):  9016‐9021  Lévesque B., Allaire S., Gauvin D., Petros Koutrakis P., Gingras S., Rhainds M.,  Prud’Homme H., Duchesne J. F. (2001) Wood‐burning appliances and indoor air  quality; The Science of the Total Environment 281: 47‐62  Liu D. L., Nazaroff W. W. (2001) Modeling pollutant penetration across building  envelopes; Atmospheric Environment 35: 4451‐4462  Misra CH., Singh M., Shen S., Sioutas C., Hall P. M. (2002) Development and evaluation  of a personal cascade impactor sampler (PCIS); Aerosol Science 33: 1027–1047  Monn Ch., Braendli O., Schaeppi G., Schindler Ch., Ackermann‐Liebrich U.,  Leuenberger Ph. and Sapaldia Team (1995) Particulate matter < 10 μm (PM10) and  total suspended particulates (TSP) in urban, rural and alpin air in Switzerland;  Atmospheric Environment; 29(19): 2565‐2573  Monn Ch., Fuchs A., Högger D., Junker M., Kogelschatz D., Roth N., Wanner H.‐U.  (1997) Particulate matter less than 10μm (PM10) and fine particles less then particles  less than 2,5μm (PM2,5): relationship between indoor, outdoor and personal  concentrations; Science of the Total Environment 208: 15‐21  Noblea Ch. A., Mukerjee S., Gonzales M., Rodes Ch. E., Lawless P. A., Natarajan S., Myers  E. A., Norris G. A., Smith L., Özkaynak H., Neas L. M. (2003) Continuous measurement  of fine and ultrafine particulate matter, criteria pollutants and meteorological  conditions in urban El Paso, Texas; Atmospheric Environment 37: 827‐840    52   

Pearce D. and Crowards T. (1996) Particulate matter and human health and the  United Kingdom; Energy policy; 24(7): 609‐619  Peters A., Skorkovsky J., Kotesovec F., Brynda J., Spix C., Wiechmann H. E., Heinrich J.  (2000) Associations between mortality and air pollution in central Europe;  Environmental health perspectives; 108(4): 283‐287  Pope C.A., Dockery D.W. (2006) Health effects of fine particulate air pollution: lines  that connect; Journal of the Air and Waste Management Association 56: 709‐742  Sciare J., Sarda‐Este`ve R., Favez O., Cachier H., Aymoz G., Laj P. (2007) Nighttime  residential wood burning evidenced from an indirect method for estimating real‐time  concentration of particulate organic matter (POM); Atmospheric Environment 42:  2158‐2172  Schmidl Ch., Marr I. L., Caseiro A., Kotianová P., Berner A., Bauer H., Kasper‐Giebl A.,  Puxbaum H. (2007)  Chemical characterisation of fine particle emissions from wood  stove combustion of common woods growing in mid‐European Alpine regions;  Atmospheric environment 42: 126‐141  Seaton A., MacNee W., Donaldson K., Godden D. (1995) Particulate air pollution and  acute health effect; Lancet 345: 176‐178  See S. W., Balasubramanian R. (2008) Chemical characteristics of fine particles  emitted from different gas cooking methods; Atmospheric Environment 42: 8852‐ 8862  Siddiqui A. R., Lee K., Gold E. B. and Bhutta Z. A. (2005) Eye and respiratory symptoms  among women exposed to wood smoke emitted from indoor cooking: a study from  southern Pakistan; Energy for Sustainable Development 9(3): 58‐66  Smith K.R. (2002) Indoor air pollution in developing counties: recommendations for  research; Indoor air 12: 198‐207  Thatcher T. L., Layton D. W. (1995) Deposition, resuspension, and penetration of  particulates within a residence; Atmospheric Environment 29 (13): 1487‐1497  Tian L., Lan Q., Yang D., He X., Yu I. T. S., S., Hammonde K. (2009) Effect of chimneys on  indoor air concentrations of PM10 and benzo[a]pyrene in Xuan Wei, China;  Atmospheric Environment 43: 3352‐3355  Turalıog˘lu F. S., Nuhog˘lu A., Bayraktar H. (2005) Impacts of some meteorological  parameters on SO2 and TSP concentrations in Erzurum, Turkey; Chemosphere 59:  1633‐1642    53   

Vrbová J. (2009) Submikronový aerosol v ovzduší malého sídla; Diplomová práce,  Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 77 str.  Wallace L. A., Fang W., Reed C.H. and Persily A. (2008) Contribution of gas and electric  distributions and emission and coagulation rates; Environmental Science &  technology 42 (23): 8641‐8647  Wang H., Shooter D. (2002) Coarse–fine and day–night differences of water‐soluble  ions in atmospheric aerosols collected in Christchurch and Auckland, New Zealand;  Atmospheric Environment 36: 3519–3529  Wang H., Kawamura K., Shooter D. (2005) Carbonaceous and ionic components in  wintertime atmospheric aerosols from two New Zealand cities: Implications for solid  fuel combustion; Atmospheric Environment 39: 5865‐5875  Zee S. C., Hoek G., Harssemna H. and Brunekreef  B. (1998) Characterization of  particulate air pollution in urban and non‐urban areas in the Netherlands;  Atmospheric Environment 32(21): 3717­3729  Zhang J., Smith K.R. (2007) Household air pollution from coal and biomass fuels in  China: Measurements, health impact, and intervention; Environmental health  perspectives 115(6): 848‐855  Zhi G., Cheny. , Feng Y., Xiong S. , Li J. , Zhang G. , Sheng G. and Fu J. (2008) Emission  Characteristics of Carbonaceous Particles from Various Residential Coal‐Stoves in  China; Environmental Science Technology 42: 3310‐3315  Internetové zdroje  Internet 1: Obydlené byty v rodinných a bytových domech podle energie používané  k vytápění [online] 24. 7. 2007  http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB081+%28kraje%29&stranka=6& kapitola_id=20 [20. 2. 2008]  Internet 2: Vybavenost bytů spotřebiči na hnědé uhlí v krajích, Vybavenost bytů  spotřebiči na zemní plyn v krajích, Vybavenost bytů spotřebiči na palivové dřevo  v krajích [online] 22. 4. 2005 http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/8109‐ 05 [20.2.2008]  Internet 3: Kotlík B., Kazmarová H., Puklová V. (2009) Expozice obyvatel  suspendovaným částicím [online] 23.9.2009 http://www.szu.cz/tema/zivotni‐ prostredi/expozice‐obyvatel‐suspendovanym‐casticim‐ve‐venkovnim‐1 [10.4.2010]      54   

Internet 4: Mathauserová Z. (2006) Přirozené větrání, infiltrace a exfiltrace [online]  23. 10. 2006 http://www.tzb‐info.cz/3608‐prirozene‐vetrani‐infiltrace‐a‐exfiltrace  [2.5.2011]      Internet 5: Řízené větrání obytných prostor od firmy TECH‐TRADE [online] 19. 2.  2007 http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/rizene‐vetrani‐obytnych‐prostor‐od‐ firmy‐tech‐trad/ [6. 5. 2011]                                                                              

  55