Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra občanské výchovy a filozofie
ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z EKONOMIE
Ekonomie v předmětu základy společenských věd na vyšším stupni gymnázia Filip Fischer FJ-SV
2006-2007 / LS 3. ročník vedoucí práce: PhDr. Milena Tichá, CSc.
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci s názvem „Ekonomie v předmětu základy společenských věd na vyšším stupni gymnázia“ napsal samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů. V Praze dne 21.5. 2007
Obsah ANOTACE 1.
2.
ÚVOD 1.1
Seznámení s tématem
1.2
Formulace problému
1.3
Metodologické otázky
VÝUKA EKONOMIE V RÁMCI ZSV 2.1
Cíl žáka a učitele ve vztahu k vyučovanému předmětu
2.2
Časová dotace a kurikulární dokumenty
2.3.
Didaktické zpracování vybraných okruhů z ekonomie pro učitele ZSV 2.3.1 Obecné pojmy 2.3.2 Tržní ekonomika 2.2.3 Trh práce 2.2.4 Hospodářská politika 2.2.5 Světová ekonomika
3.
ZÁVĚR
4.
POUŽITÁ LITERATURA
ANOTACE Cílem ročníkové práce je popsat obsah a strukturu předmětu ekonomie v rámci základů společenských věd na vyšším stupni gymnázií. Práce se ve své teoretické části zaměřuje na obsahovou analýzu vybrané učebnice základů společenských věd se zřetelem na její využití vzhledem
ke
školnímu
vzdělávacímu
plánu,
určujícímu
hodinovou
dotaci
vyučovaného předmětu. Zdrojem pro porovnání obsahové stránky zvolené učebnice je monografie určená vysokoškolským studentům jiných než ekonomicky zaměřených oborů. Vzhledem k volbě tématu je práce do značné míry pojata i ze stránky didaktické a ve své praktické části se snaží navrhnout možná řešení pro efektivní výuku ekonomie na gymnáziích. Práce je tak využitelná pro budoucí povolání učitele jako doprovodný manuál pro nárys tematických plánů či konkrétní přípravy do hodin společenských věd v průběhu školního roku. Můžeme tedy konstatovat, že zvolené téma má interdisciplinární charakter a svým obsahem zasahuje nejen do předmětu ekonomické teorie, ale i do oborové didaktiky a školní pedagogiky.
1
ÚVOD
1.1
Seznámení s tématem
Téma práce je zaměřeno na postavení ekonomie v rámci předmětu základy společenských věd na vyšším stupni gymnázia a podrobně zkoumá možnosti výuky základů této vědní disciplíny s ohledem na časové dispozice a kurikulární dokumenty. Svým obsahem se práce obrací především ke skupině budoucích učitelů základů společenských věd a navrhuje možnosti jak žáky uvést do daných kapitol a připravit je tak k maturitní zkoušce z výše uvedeného předmětu. 1.2
Formulace problému
Základy společenských věd jsou předmětem, jehož vzdělávací obsah je utvářen početnou skupinou samostatných vědních disciplín. Ty jsou podle pilotní verze Rámcově vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání rozčleněny do více vzdělávacích oblastí a průřezových témat. Naším cílem je vytvořit pevnou strukturu pro vzdělávací obsah základů ekonomie, uvědomit si, které z kapitol jsou pro žáka gymnázia důležité a jak je může učitel v omezené časové dotaci kvalitně prezentovat. Neméně důležité je i zhodnocení, zda učebnice ekonomie staršího vydání plně odpovídá vzdělávacímu obsahu dle rámcově vzdělávacího programu, anebo zda je rámcově vzdělávací program jen jinou formulací kompetencí, kterých má žák v průběhu studia nabýt , ale vzdělávací obsah zůstává v podstatě stejný. 1.3
Metodologické otázky
Při tvorbě ročníkové práce bylo využito komparace nových školských dokumentů s učebnicemi ekonomie a základů společenských věd. Zdrojem pro didaktickou část se stalo skriptum Vysoké školy ekonomické v Praze pro obor „didaktika předmětu ekonomické teorie.“ Problematika byla pozorována i v hodinách základů společenských věd na Gymnáziu dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem.
2
VÝUKA EKONOMIE V RÁMCI ZSV
2.1
Cíl žáka a učitele ve vztahu k vyučovanému předmětu
V první řadě je třeba si uvědomit, jaký je cíl žáka gymnázia ve vztahu k vyučovanému předmětu. V případě ekonomie je cílem osvojit si základní pojmy z daného vědního oboru a umět porozumět jejich obsahu. Stejně tak je nutné umět jednotlivé pojmy interpretovat a umět je použít na správném místě. Důvodem je skutečnost, že ekonomická terminologie je přítomná v řadě mediálních zpráv a žák by měl získat základní orientaci v ekonomice své země, a to i v rámci evropského a celosvětového kontextu. Kromě toho se žák střední školy nachází ve věku, kdy vstupuje do řady nových sociálních rolí (držitel bankovního účtu, uchazeč o sezónní zaměstnání na dohodu o provedení práce, potenciální volič a jiné), kde je mu znalost základů ekonomie užitečná. Cílem učitele je tedy vytvoření takové struktury, která žákům bude užitečná, která nevynechá podstatný obsah vzdělávání, ale zároveň nebude zasahovat do větší hloubky, než je pro studenta gymnázia nutná. Cíl jednotlivých hodin musí být: a) specifický: cíl, kterého chce učitel dosáhnout, musí být předem jasně stanoven b) měřitelný: učitel musí mít možnost hodnotit, zda bylo cíle dosaženo c) akceptovatelný: učitel musí klást na žáka takové nároky, které jsou na jeho úrovni přijatelné d) realizovatelný: učitel musí vzít v potaz organizační stránku a takové materiální zabezpečení, aby cíl mohl být splněn e) termínovaný: prostor pro plnění cíle je třeba správně časově rozvrhnout 2.2
Časová dotace a kurikulární dokumenty
Umístění oboru ekonomie do čtyřletého cyklu předmětu základy společenských věd závisí na vyučujícím. Při rozdělování všech vyučovaných oborů je ale dobré přihlédnout k tomu, jakou má znalost ekonomie prioritu před ostatními obory a v jakém věku žáka je vhodné se ekonomii věnovat. Neméně důležité je zvážit kombinaci s ostatními obory, protože je spektrum společenskovědních oborů velmi rozsáhlé a některým nelze věnovat celý rok.
Logika a etika byly z přehledu záměrně vyřazeny, protože je lze pojímat jako součást filozofie a prostor jim není věnován samostatně. Možné řešení navrhuje následující tabulka: příloha 2.2.a : návrh hodinové dotace předmětu ZSV ročník
věk
1.r. (kvinta) 2.r. (sexta) 3.r. (septima) 4.r. (oktáva)
15-16 16-17 17-18 18-19
předmět 1. pololetí politologie ekonomie psychologie filozofie
časová dotace 1. pololetí 15 15 30 30
předmět 2. pololetí právo ekonomie sociologie filozofie
časová dotace 2. pololetí 15 15 30 30
Časová dotace 15 vyučovacích hodin o délce 45 min. byla navržena pro jednu hodinu výuky týdně s přihlédnutím k prázdninám, státním svátkům a školním exkurzím. Zvolený počet je evidentně nízký, ale vychází tak ze standardu kurikulárních dokumentů. Prakticky jen u dvou oborů může učitel dle priority využít zvýšené hodinové dotace nebo předmětu věnovat celý školní rok. Od toho by se mělo odvíjet i rozložení a počet maturitních otázek v rámci daného předmětu. Jako příklad využijme zadání maturitních otázek ze dvou odlišných gymnázií v Ústí nad Labem: příloha 2.2.b : počet maturitních otázek pro jednotlivé oblasti ZSV společenskovědní obor politologie právo ekonomie psychologie sociologie filozofie
počet otázek – zadání 1 1 3 4 4 3 10
počet otázek – zadání 2 2 1 3 3 2 9
V obou případech je evidentní nevyváženost počtu maturitních témat vůči rozsahu a důležitosti (myslí se praktické využití oborů po vystudování gymnázia) jednotlivých oborů. Společenskovědním oborům ve zvolených případech jednoznačně dominuje filozofie, relativně velký prostor je věnován i ekonomii a psychologii, avšak sociologie, právo a politologie nepatří mezi stěžejní obory. Podle pilotního rámcově vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání zasahuje předmět ekonomie do dvou vzdělávacích oblastí. Nejprve se s ní můžeme setkat ve vzdělávací oblasti „člověk a společnost,“ kde se zaobírá mezinárodními vztahy, konkrétně mezinárodní ekonomickou integrací, procesem globalizace, významem
a výhodami spolupráce v rámci
mezinárodních integračních seskupení a mezinárodních organizací a podstatou fungování Evropské unie. Následně se s ekonomií setkáváme i ve vzdělávací oblasti „člověk a práce,“ kde se významným způsobem střetává s právem. Zde je pozornost věnována problematice zaměstnanosti a nezaměstnanosti, trhu práce, osobnímu managementu pracovní aktivity, tržní ekonomice a ekonomickým subjektům, bankovní soustavě a financím, sociální politice státu a také fiskálnímu a monetárnímu přístupu ve státní politice. V tabulce na následující straně můžeme vidět zajímavé srovnání toho, jak k rozdělení různých kapitol z ekonomie přistupují různé zdroje. Struktura středoškolské učebnice od Bohuslava Eichlera z roku 1997 plně odpovídá požadavkům pilotního rámcově vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání. Jediné v čem se oba dva zdroje liší, je uspořádání. Detailnějším studiem zjišťujeme, že je rozvržení ekonomických okruhů v rámci RVP chaotické a je třeba tyto okruhy hledat ve více vzdělávacích oblastech. Obsah jmenované středoškolské učebnice je ucelenější a vytváří tak přehlednou osnovu pro náplň maturitní zkoušky. V tabulce můžeme vidět i existující znění maturitních otázek ústeckého gymnázia a zjišťujeme, že jde o návrh, který předchozím dokumentům neodpovídá. Tato skutečnost je způsobena snahou snížit celkový počet maturitních otázek z ekonomie na minimum a dát tak prostor ostatním společenskovědním disciplínám. Srovnáním docházíme k závěru, že by bylo v tomto případě vhodnější vzhledem k vlastní navrhované časové dotaci zvýšit počet maturitních otázek ze čtyř na sedm, čímže by zadání bylo blíže jak učebnici, tak kurikulárnímu dokumentu. Pro informaci můžeme přihlédnout i k didaktice předmětu ekonomické teorie Vysoké školy ekonomické v Praze, která za stěžejní považuje šest okruhů a postupně se dostává od obecných pojmů přes nauku o trhu, hospodářské politice, výrobě a rozdělování až k problémům světové ekonomiky. S překvapením se však jako jediný zdroj nevěnuje otázce právních subjektů v tržní ekonomice a neinformuje nás tak o právní úpravě podnikání v České republice. Přestože tuto kapitolu můžeme považovat spíše za součást pracovního práva, je třeba brát ohled na rámcově vzdělávací program a tento okruh do výuky na vyšším stupni gymnázia zařadit. Vzhledem k objemu učiva, jeho obsahu a náročnosti můžeme považovat navrhované řešení
30 vyučovacích hodin v délce 45 minut pro žáky druhého ročníku
čtyřletého gymnázia či sexty osmiletého cyklu za ideální.
2.3
Didaktické zpracování vybraných okruhů z ekonomie pro učitele ZSV
Předmětem této kapitoly je konkretizace obsahu učiva vybraných tematických celků a jejich didaktické zpracování. Důležité je i vymezení základní ekonomické terminologie pro dané okruhy, kterou by měl žák gymnázia ovládat v českém i anglickém jazyce. Následující didaktické zpracování vychází od kapitoly obecných ekonomických pojmů, zabývá se charakteristikou a fungování trhu, státním hospodářstvím a postavením národní ekonomiky ve světové ekonomice. 2.3.1
Obecné pojmy
Terminologie:
ekonomie,
ekonomika,
pozitivní
ekonomie,
normativní
ekonomie,
mikroekonomie, makroekonomie, statky, volné statky, ekonomické statky, služby Terminology: economics, positive economics, normative economics, microeconomics, macroeconomics, goods, free goods, economics goods, services Úvod do studia obecných pojmů by měl být zahájen definicí samotného pojmu ekonomie. Učebnice nám nabízí různé, více či méně rozvinuté definice pojmu ekonomie, proto je dobré vycházet z žákovských prekonceptů a nechat třídu nejprve formulovat definici vlastní. Tu je pak dobré porovnat s různými platnými definicemi a společně s žáky vybrat takovou formulaci, která by nejen vystihovala předmět zkoumání zmíněné vědy, ale byla zároveň pro celou třídu srozumitelnou. K vymezení můžeme použít například tyto definice: •
„Ekonomie se zabývá studiem organizačních forem, jejichž prostřednictvím lidstvo řeší fundamentální problém vzácnosti. Potřeby každé společnosti přesahují možnosti disponibilních zdrojů (výrobních faktorů), musí proto existovat mechanismus, který tyto zdroje alokuje mezi vzájemně si konkurující užití.“1
•
„Ekonomie je věda o tom, jak společnost využívá omezené (vzácné) zdroje k výrobě užitečných statků a jak tyto statky rozděluje mezi různé skupiny svých členů.“2
1
SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D. Ekonomie. Praha : Svoboda, 1991. Podle VLČEK, J. Ekonomie pro neekonomy. Praha : Codex Bohemie, 1998. 373 s. ISBN: 80-85963-66-3 2
ROTPORT, M. Didaktika předmětu ekonomické teorie. Praha : Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, 1999. 158 s. ISBN 80-7079-071-7
•
„Ekonomie je zpravidla chápána jako věda, která zkoumá nejobecnější souvislosti v ekonomickém (hospodářském) životě společnosti.“3
Všechny tři uvedené definice vymezují ekonomii jako vědu o směně a volbě a vychází z úvahy, že zdroje jsou omezené či vzácné, zatímco potřeby lidí jsou neomezené, či přesahující velikost zdrojů. První definice by mohla být pro žáky nepochopitelná, proto v dalších nabízených formulacích docházíme ke zjednodušení a zobecnění. Dalším podstatným bodem je rozlišení „ekonomie“ a „ekonomiky,“ což může činit problém vzhledem k anglické terminologii. Ta totiž hovoří o normativní ekonomii, která se zabývá ekonomickou analýzou a řeší jednotlivé otázky teoreticky, a o pozitivní ekonomii, která popisuje ekonomickou realitu (toto vymezení je adekvátní vůči české ekonomice). Kromě dalších pojmů, tj. rozlišení makroekonomie a mikroekonomie a vysvětlení toho, co jsou statky je vhodné kapitolu obecných pojmů obohatit o další didaktické aktivity, aby vysvětlování pojmů nebylo příliš monotónní a aby se vyučování nestalo pouhým monologem učitele. Zajímavá může být textová analýza českého či zahraničního tisku v oblasti ekonomiky. Úkolem žáka, který se stává aktivním členem vyučovacího procesu, je vybrat v autentickém dokumentu pojmy týkající se ekonomie a ekonomiky a pokusit se je vysvětlit. Podobný úkol se může vztahovat i k dalším kapitolám, které jsou v průběhu školního roku probírány. Příklad této aktivity můžeme vidět v níže uvedených novinových článcích ve dvou jazykových verzích. Rozbor českého textu připadá v úvahu jako výchozí text, články v anglickém či jiném jazyce můžeme brát jako rozšiřující nástavbu pro zlepšení jazykové kompetence na úrovni B1-B24 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Tento návrh představuje interdisciplinární koncepci výkladu, což je plně v souladu se základní myšlenkou rámcově vzdělávacích programů.
3
EICHLER, B., RYSKA, R., SVOBODA, V. Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky. Praha : Fortuna, 1997, 165 s. ISBN 80-7168-456-2 4
CONSEIL DE l´EUROPE. Cadre européen commun de référence pour les langues. Paris : Didier, 2001. 192 s. ISBN 227805075-3
příloha 2.3.1.a : textová analýza v českém tisku5
Další dvě burzy našly společnou řeč. Za 77 miliard 25.5.2007 | Red eko Stockholm - Vzájemné propojování světových burz nebere konce. Když se americké burze Nasdaq nepodařilo získat Londýnskou burzu (LSE), koupí alespoň skandinávskou OMX. Dá za ni 3,7 miliardy dolarů, tedy přes 77 miliard korun. Fúzi již podpořily správní rady obou i klíčoví akcionáři. "Budoucnost burz spočívá v technologii, flexibilitě a rozsahu služeb," řekl k chystanému spojení s OMX generální ředitel Nasdaqu Robert Greifeld. Spojování sil největších světových akciových parketů se v posledních měsících stalo velkým hitem. Newyorská burza z Wall Street vytvořila společnou skupinu s panevropskou Euronext, Deutsche Boerse se chystá na propojení s americkou International Securities Exchange. Nasdaq má dlouhodobě zájem o burzu v Londýně. Nejnovější nákup skandinávské OMX by prý mohl přesvědčit akcionáře LSE, že jsou Američané dostatečně silným partnerem. Již nyní drží Nasdaq v londýnské burze třicet procent. •
pojmy: burzy, propojování burz, fúze, akcie, služby, technologie, flexibilita, akciové parkety okruhy: burzy, akciové společnosti, globalizace
příloha 2.3.1.b : textová analýza v zahraničním tisku6
Russia tries to keep politics out of business By Andrew E. Kramer , Published: May 25, 2007 This past week, President Vladimir Putin suggested government oil revenue might be invested in the Russian stock market to prop up the lagging performance of state companies, something that would signify an even greater interventionist economic policy by the Kremlin. This prompted a blistering note to investors by Goldman Sachs suggesting that the liberal wing might be losing influence over economic policy. •
pojmy: zisk, investice, akcie, státní společnosti, zásahy státní politiky okruhy: finance, podniky, státní hospodářská politika
5
Aktuálně. Další dvě burzy našly společnou řeč. Za 77 miliard. [online], [citováno 27.5.2007]. Dostupné na : <www.aktualne.cz> 6
KRAMER, A.E. Russia tries to keep politics out of bussiness. Herald´s tribune [online], [citováno 25.5.2007]. Dostupné na : <www.iht.com>
2.3.2
Tržní ekonomika
Terminologie: trh, nabídka, poptávky, elasticita nabídky a poptávky, množství, cena, rovnovážná cena, spotřebitel, peníze, kapitál, konkurence Terminology: market, supply, demand, elasticity of supply and demand, quantity, price, equilibrium price, consumer, money, capital, competition Východiskem pro studium trhu je zodpovězení na základní tři otázky, které tržní mechanismus řeší: •
Co vyrábět? – o tom, co se vyrábí rozhoduje poptávka kupujících a technologická vymoženost výrobce, cena vzniká na základě platební síly kupujícího a ochoty výrobce za tuto částku prodávat
•
Jak vyrábět? – zdroje jsou voleny tak, aby byly s výrobou spojeny co nejmenší náklady
•
Pro koho vyrábět? – cílem je zajištění potřeb kupujícího, zisky jsou přerozděleny mezi výrobce a držitele výrobních prostředků
Můžeme říci, že trh je považován za společenské uspořádání směny. Než se podíváme na jednotlivé subjekty trhu, je dobré zmínit rozdíly mezi centrálně plánovanou ekonomikou a tržními principy. Trh je ve své podstatě systém organizace vzájemných vztahů mezi nabídkou a poptávkou, který určuje pravidla, podle nichž kupující a prodávající stanovují ceny za kupovaná a nabízená množství. Motorem pro efektivní fungování trhu se stává konkurence. Chování spotřebitele závisí na důchodu, který je omezený a na naléhavosti potřeb, které spotřebitel má. V pojetí západoevropského myšlení je spotřebitel vždy snaží o zvýšení svého spotřebitelského užitku. Po vysvětlení základních principů fungování trhu je vhodné žáky seznámit s grafem vypovídajícím o střetu nabídky a poptávky na trhu. Na něm lze vysvětlit vznik rovnovážné ceny, tedy částky, kterou je ochoten kupující za daný statek nabídnout a která je zároveň lukrativní pro výrobce. Složky trhu můžeme rozdělit následujícím způsobem: trh zboží – zde se střetává nabídky a poptávka statků a služeb trh finanční – zde se střetává nabídka a poptávka peněz, cenných papírů a kapitálu trh práce – zde se střetává nabídka práce a poptávka po práci
příloha 2.3.2.a : subjekty trhu7
příloha 2.3.2.b : rovnováha nabídky a poptávky8
V rámci nauce o trhu se můžeme nadále věnovat funkci peněz a můžeme se zmínit o formách hotovostního a bezhotovostního platebního styku. V této souvislosti lze hovořit o měně a jejím kurzu (konvertibilita měny, fixní a pohyblivý kurz), o převodech měny v bezhotovostním styku a také o společné evropské měně, jejích výhodách a nevýhodách. Poslední bodem této kapitoly je bankovní soustava, odlišení komerční banky od národní banky a nalezení základních funkcí komerční banky. další pojmy: banka (bank), komerční banka (commercial bank), národní banka (national bank), měna (currency), měnový kurz (exchange rate) floating (pohyblivý) fixed (fixní), směnitelnost (convertibility), hotovost (cash), bankovní účet (bank account) 7
EICHLER, B., RYSKA, R., SVOBODA, V. Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky. Praha : Fortuna, 1997, 165 s. ISBN 80-7168-456-2 8
VLČEK, J. Ekonomie pro neekonomy. Praha : Codex Bohemie, 1998. 373 s. ISBN: 80-85963-66-3
2.3.3
Trh práce
Terminologie: trh práce, nabídka práce, poptávka po práci, nezaměstnanost, cenné papíry, zisk, mzda Terminology: labor market, labor supply, labor demand, unemployement, securities, profit, wage Trh práce je specifickou složkou celého tržního mechanismu, proto je vhodné se jím zabývat v samostatné kapitole. V návaznosti na předchozí kapitolu můžeme práci charakterizovat jako každou účelně zaměřenou tělesnou a duševní činnost, která je zaměřena na dosažení výnosu případně důchodu, tj. slouží k uspokojování potřeb.“9 Žák bych se měl v nauce o trhu práce blíže seznámit s problematikou nezaměstnanosti a naučit se vysvětlit příčiny tohoto fenoménu. Problém by se měl naučit konkretizovat na příkladu vlastní obce či regionu. Mnohem významnější je ale pro žáka seznámení s formami podnikání a typy podniků (akciová společnost,
komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná
obchodní společnost). Žák by měl v návaznosti využít na již nabyté poznatky z předchozího pololetí v oblasti pracovního práva a měl by umět rozlišit podnikání fyzické a právnické osoby. Důraz ze strany učitele by měl být kladen na možnost zaměstnání formou pracovní smlouvy na dobu určitou či neurčitou, formou dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, stejně tak jako na možnost samostatného podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná. Učitel by měl žáka seznámit s postupem a podmínkami pro získání živnostenského listu a s provozováním živnosti. Jde o kapitolu velmi důležitou, která není jen přípravou pro maturitní zkouškou, ale je významná pro budoucí uplatnění žáka na trhu práce. Vzhledem k nízké hodinové dotaci pro obor práva je možné kapitolu pracovního práva díky uvolněnosti rámcově vzdělávacího programu zahrnout do ekonomického bloku.
9
SCHOLZ, HEINEN, HAGEMANN. Národohospodářská nauka. Köln : H. Siam, 1985. Podle ROTPORT, M. Didaktika předmětu ekonomické teorie. Praha : Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, 1999. 158 s. ISBN 80-7079-071-7
2.3.4
Hospodářská politika
Terminologie: hospodářská politika, fiskální politika, měnová politika, rozpočet, hrubý domácí produkt, daně, inflace, deflace Terminology: economic policy, budget policy, monetary policy, budget, gross domestic product, taxes, inflation, deflation Při výkladu je třeba vycházet z toho, že „hospodářská politika je činnost, při níž stát používá určitých nástrojů, aby ovlivnil ekonomický a sociální vývoj, přičemž se snaží dosáhnout určitých cílů.“ Od této definice se můžeme dostat k základnímu vymezení principů keynesiánského přístupu (fiskální politika) a neoklasického přístupu (monetární politika) v rozpočtové politice. Žák by měl v této souvislosti dokázat jmenovat nástroje hospodářské politiky a zhodnotit, do jaké míry může stát do ekonomiky zasáhnout a jaké jsou dopady státních zásahů do ekonomiky. Rovněž by měl být seznámen s tím, jaké jsou zdroje příjmů do státního rozpočtu a do jakých oblastí jsou státní finance investovány. Žák musí umět jmenovat držitele rozhodovací pravomoci v oblasti hospodářské politiky (parlament, vláda, centrální banka) a zhodnotit, do jaké míry ovlivňují hospodářskou politiku kromě státních orgánů mezinárodní a nadnárodní organizace. Kromě nejobecnějších informací o hospodářské politice je třeba zmínit strukturu daňové soustavy a rozdíl mezi přímými (daně odčerpávané z důchodu poplatníka na základě výměru) a nepřímými daněmi (daně zahrnuté v ceně statků a služeb). Z didaktického hlediska je zajímavé srovnání daňových sazeb v rámci jednotlivých evropských států a legislativa při vracení DPH z koupě učiněné v zahraničí. Na praktický příkladech lze poukázat na to, zda je koupě některých statků v zahraničí pro spotřebitele výhodná či nikoliv. příloha 2.3.3.a : Daňové sazby Při koupi nového motorového vozidla v zahraničí si může spotřebitel vybrat, zda DPH zaplatí v dané zemi nebo v České republice. Díky odlišnosti sazby pro daň z přidané hodnoty by se mu koupě v některých státech vyplatila, jinde by však prodělal. U ojetých vozidel je však třeba DPH zaplatit přímo v zahraničí a daň posléze v České republice deklarovat.
V poslední části této kapitoly se budeme zajímat o inflaci a deflaci jako makroekonomické veličiny a budeme zkoumat příčiny jejich přítomnosti v reálné ekonomice. Žák by měl rovněž vědět, jaká míra inflace je v současné době považována za standardní a nenarušuje celkový chod ekonomiky. 2.3.5
Světová ekonomika
Terminologie: mezinárodní organizace, integrace, globalizace, regionalizace, Mezinárodní měnový fond, Světová banka Terminology:
international
organisation,
integration,
globalization,
regionalisation,
International Monetary Fund, World Bank Východiskem pro výklad světové ekonomiky jako celku je charakteristika ekonomiky národní a jejího postavení vůči ekonomikách jiných států. Po žákovi sice můžeme požadovat přehled o aktuálním dění, ale mnohem podstatnější pro pochopení celého okruhu jsou kritéria, podle kterých hodnotíme ekonomiku daného státu za vyspělou či nikoliv. Mezi tato kritéria je třeba zahrnout ekonomický růst, míru inflace, míru nezaměstnanosti a vnější zadluženost. Po této charakteristice můžeme přejít k současným projevům světové ekonomiky, mezi které patří procesy globalizace a regionalizace. Tyto pojmy lze spojit s výkladem o vzniku a vývoji integračních seskupení v rámci různých světových regionů. Pro ukázku lze využít mapy v příloze 2.3.5.a Pro výklad je možné využít této struktury: •
co je to ekonomická integrace, uvést příklady a současný vývoj
•
co je to mezinárodní organizace, uvést příklad organizací a jejich poslání, uvést příklad vzájemné spolupráce různých mezinárodních organizacích na velkých projektech v oblasti kultury a vzdělávání
•
samostatně hovořit o Mezinárodním měnovém fondu a Světové bance
•
vést s žáky diskusi o prognózách v oblasti vývoje ve světové ekonomice
příloha 2.3.5.a : integrační seskupení a mezinárodní organizace10
3
ZÁVĚR
Na základě práce můžeme vyhodnotit klady a zápory různých středoškolských učebnic základů společenských věd, zejména po stránce uspořádání a obsahu jednotlivých kapitol ve vztahu k pilotnímu rámcově vzdělávacímu programu pro gymnaziální vzdělávání. Práce je prakticky využitelná pro učitele základů společenských věd, který k ní může přihlédnout při tvorbě vlastního schématu pro výuku ekonomie ve svém předmětu. Klíčové okruhy jsou doprovázeny grafy, tabulkami a jinými přílohami, které odkazují k možným didaktickým aktivitám a k efektivnímu doplnění výkladu. Práce je inovativní v tom, že vyučujícímu nabízí seznam základní terminologie pro klíčové okruhy, a to ve dvou jazykových verzích. V tomto smyslu se práce odráží od interdisciplinárního pojetí nových kurikulárních dokumentů a je tak aktuální pro nastupující generaci učitelů společenských věd.
10
TOMEŠ J., JELÍNEK R. Školní atlas dnešní svět. Praha : Terra, 1997. 93 s. ISBN 80-902282-0-8
4
POUŽITÁ LITERATURA
VLČEK, J. Ekonomie pro neekonomy. Praha : Codex Bohemie, 1998. 373 s. ISBN: 8085963-66-3 ROTPORT, M. Didaktika předmětu ekonomické teorie. Praha : Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, 1999. 158 s. ISBN 80-7079-071-7 EICHLER, B., RYSKA, R., SVOBODA, V. Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky. Praha : Fortuna, 1997, 165 s. ISBN 80-7168-456-2 CONSEIL DE l´EUROPE. Cadre européen commun de référence pour les langues. Paris : Didier, 2001. 192 s. ISBN 227805075-3 Aktuálně. Další dvě burzy našly společnou řeč. Za 77 miliard. [online], [citováno 27.5.2007]. Dostupné na : www.aktualne.cz KRAMER, A.E. Russia tries to keep politics out of bussiness. Herald´s tribune [online], [citováno 25.5.2007]. Dostupné na : <www.iht.com> TOMEŠ J., JELÍNEK R. Školní atlas dnešní svět. Praha : Terra, 1997. 93 s. ISBN 80-9022820-8
KONTAKT Jméno:
FILIP FISCHER
Spojení:
fischer @ gym-ul.cz
