Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií
Diplomová práce
2009
Martin Pospíšil
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií
DIPLOMOVÁ PRÁCE DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ PRÁCE A KAPITÁLU
Stav a vývoj v SR a ekonomické důsledky
Vypracoval: Vedoucí: Akademický rok:
Martin Pospíšil Doc. MPhil. Ondřej Schneider, PhD. 2008 / 2009
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a použil pouze uvedené prameny a literaturu
V Praze dne 15. ledna 2009
3
Abstrakt Práce zkoumá dopad daňové reformy z roku 2004 na jednotlivé sektory slovenské ekonomiky. Pozornost je věnována třem oblastem: přímým zahraničním investicím, spotřebě domácností a trhu práce. V případě přímých zahraničních investic jsou diskutovány pozitivní a negativní efekty související s přílivem zahraničního kapitálu, jsou zkoumány hlavní faktory působící na příliv přímých zahraničních investic a je shrnut vývoj investic na Slovensku v průběhu posledních let. Spotřeba domácností je v kontextu daňové reformy zkoumána jako jeden z významných ukazatelů životní úrovně. Je rozdělena na složky podle jednotlivých směrů užití a je zkoumán vývoj těchto složek. Je též odvozena spotřební funkce, která zkoumá vliv disponibilního příjmu a finančního bohatství na spotřebu domácností. Co se týče trhu práce, zde je věnována hlavní pozornost míře participace obyvatelstva na trhu práce. Pro získání detailní představy o povaze probíhajících změn na trhu práce je vzorek populace je rozdělen do skupin na základě věku a pohlaví a je zkoumán vývoj míry participace obyvatelstva v rámci těchto skupin.
Diploma thesis is trying to examine the effect of the 2004 tax reform on different sectors of Slovakia’s economy. Attention is focused on foreign direct investment, household consumption and labor market. In case of foreign direct investment positive and negative effects are discussed and main factors of inflow of investment are examined. Household consumption is examined as an important indicator of population standards of living. Consumption is divided into components according to its usage and the evolution of these components is examined. Consumption function is estimated representing the relationship between household consumption, household disposable income and household financial wealth. Concerning the labor market attention is devoted to the labor force participation rate. To provide more detailed description of the labor market changes population is divided into groups according to age and sex and labor force participation rate is examined within these groups.
4
Obsah
1. ÚVOD ....................................................................................................................................7 2. DAŇOVÁ REFORMA NA SLOVENSKU.........................................................................9 2.1 PRINCIPY ZDANĚNÍ ...........................................................................................................9 2.2 CÍLE DAŇOVÉ REFORMY ..................................................................................................9 2.3 LEGISLATIVNÍ ZMĚNY ....................................................................................................12 2.4 PŘÍMÉ DANĚ ....................................................................................................................12 2.4.1 Daň z příjmu fyzických osob (DPFO)..................................................................13 2.4.2 Daň z příjmu právnických osob (DPPO).............................................................16 2.4.3. Daň z příjmů vybíraná srážkou ..........................................................................17 2.4.4. Rozšíření daňového základu – zrušení osvobození, úlev a výjimek .................18 2.5 NEPŘÍMÉ DANĚ ...............................................................................................................20 2.5.1 Daň z přidané hodnoty (DPH)..............................................................................20 2.5.2 Spotřební daně .......................................................................................................22 2.5.3. Ostatní daně ..........................................................................................................23 3. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE...............................................................................25 3.1 DEFINICE PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE .....................................................................25 3.2 EFEKTY PZI ...................................................................................................................27 3.3 DETERMINANTY PŘÍLIVU PZI........................................................................................29 3.4.1 Směřování PZI podle země investora ..................................................................34 3.4.2 Směřování PZI podle odvětví ...............................................................................36 3.4.3 Směřování PZI podle krajů ..................................................................................38 3.5 SLOVENSKO Z POHLEDU ZAHRANIČNÍCH INVESTORŮ ...................................................40 3.5.1 Velikost trhu...........................................................................................................40 3.5.2 Náklady práce ........................................................................................................40 3.5.3 Náklady kapitálu....................................................................................................41 3.5.4 Institucionální prostředí........................................................................................42 3.5.5 Další faktory...........................................................................................................42 3.6 SHRNUTÍ..........................................................................................................................43 4. SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ............................................................................................44 4.1 VÝVOJ SPOTŘEBY DOMÁCNOSTÍ ....................................................................................44 4.1.1 Popis sledovaného výběru domácností ................................................................44 4.1.2 Spotřeba v období ekonomické transformace.....................................................47 4.1.3 Situace před reformou...........................................................................................50 4.2 DOPAD DAŇOVÉ REFORMY NA SPOTŘEBU DOMÁCNOSTÍ ...............................................54 4.2.1 Průměrná domácnost ............................................................................................54 4.2.2 Jednotlivé typy domácností...................................................................................57 4.3 MODEL SPOTŘEBY PRO DOMÁCNOSTI V SR ..................................................................63 4.3.1 Faktory spotřeby domácností ...............................................................................63 4.3.2 Odstranění nestacionarity.....................................................................................64 4.3.3 Model spotřební funkce.........................................................................................66 4.4 DISPONIBILNÍ PŘÍJEM DOMÁCNOSTÍ ..............................................................................67 4.5 SHRNUTÍ..........................................................................................................................70
5
5. TRH PRÁCE.......................................................................................................................72 5.1 METODY MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI...........................................................................72 5.2 ZÁKLADNÍ UKAZATELE TRHU PRÁCE ............................................................................74 5.3 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................77 5.4 PARTICIPACE OBYVATELSTVA NA TRHU PRÁCE ............................................................81 5.4.1 Skupina 15 – 24 let (mladí lidé).............................................................................83 5.4.2 Skupina 25 – 49 let (hlavní věková skupina) ........................................................84 5.4.3 Skupina 50 – 64 let (starší věková skupina)..........................................................85 5.5 SHRNUTÍ..........................................................................................................................86 6. ZÁVĚR ................................................................................................................................87 7. POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................90
6
1. Úvod Na podzim roku 2002 byla na Slovensku zvolena nová středo-pravicová vláda. V té době byl daňový systém obecně považován za neudržitelný a příliš složitý. Často se měnil, obsahoval velké množství výjimek a zvláštních sazeb daně a deformoval tak podnikatelské prostředí. Daňová reforma se proto stala klíčovou iniciativou nově vzniklé vlády. Ze čtyř stran vládní koalice, pouze jedna (Křesťanští demokraté) volala po radikální reformě – zavedení rovné sazby daně z příjmu. Vláda ve svém programovém prohlášení chtěla pouze „snížit sazby daně z příjmu a analyzovat možnost zavedení rovné sazby daně“. V realitě však reforma zašla mnohem dále. Nový daňový systém vstoupil v platnost od 1. ledna 2004. Cílem bylo vytvořit jednoduchý, spravedlivý a motivující systém, který byl stimulem podnikatelského prostředí.
Reforma byla navržena tak, aby v sobě kombinovala prvky spravedlnosti, efektivity a jednoduchosti. S principem spravedlnosti nejvíce souvisí princip efektivity v tom smyslu, že si oba principy na první pohled navzájem odporují. Převládá názor, že při rozhodování o daňovém systému existuje trade-off mezi spravedlností a efektivitou (Krajčíř, Odor 2005). Daně ovlivňují ekonomické aktivity, jako jsou investice, úspory, nabídka práce a poptávka po práci, nákup zboží a služeb a obecně znamenají ztrátu blahobytu pro ekonomiku. Zároveň platí, že čím vyšší jsou sazby daně, tím vyšší jsou náklady pro ekonomiku. Stejný objem daní může být vybrán při nižších sazbách a větším počtu daňových poplatníků a při vyšších sazbách a menším počtu poplatníků. Princip efektivity se tudíž řídí podle pravidla snížit sazby a rozšířit daňovou základnu.
Princip jednoduchosti je často zmiňován v kontextu daňové reformy, ale stále je také často mylně interpretován. Obecně je daňový systém považován za jednoduchý, když v něm existuje pouze malý počet daňových sazeb a daňová legislativa je co nejstručnější. Málo je však diskutován fakt, že z hlediska daňového poplatníka je daňová sazba a jejich počet tím nejmenším problémem. To co ve skutečnosti činí daňový systém složitým je definice daňové základny. To znamená, zdali daný příjem podléhá zdanění, zda na něj může být aplikována zvláštní sazba, zda může podléhat speciálních výjimkám, režimům či osvobození. Na straně daňové správy právě tato skutečnost zvyšuje administrativní náklady daňového systému.
7
Cílem práce je zhodnotit dopad daňové reformy na ekonomiku Slovenské republiky. V první části práce je shrnuta celková koncepce daňové reformy. Jsou zmíněny její hlavní cíle a popsány změny, ke kterým došlo u jednotlivých typů daní.
Další část práce se zabývá vlivem změn daňového systému na příliv zahraničního kapitálu. Je shrnut vývoj přílivu přímých zahraničních investic na Slovensko a jsou zkoumány hlavní faktory tohoto vývoje.
Následující část sleduje vývoj spotřeby slovenských domácností v kontextu daňové reformy. Vzhledem k tomu, že daňová reforma ovlivnila jak příjmovou stránku domácností, tak stránku výdajovou, zkoumá se, jaký byl dopad této změny na životní úroveň obyvatelstva.
V další části je nastíněna situace na slovenském trhu práce a přiblížena povaha změn, ke kterým došlo v důsledku ekonomických reforem, přičemž hlavní pozornost je věnována míře participace obyvatelstva na trhu práce.
Poslední část přináší závěr a celkové zhodnocení.
8
2. Daňová reforma na Slovensku 2.1 Principy zdanění Princip spravedlnosti1 v oblasti daňové politiky vyžaduje, aby rozložení daňového břemene bylo založeno na jistých společensky akceptovaných kritérií. Horizontální spravedlnost ve zdanění znamená, že daň uvalená na příjem musí být stejná nezávisle na zdroji tohoto příjmu. Vertikální spravedlnost říká, že jedinci s vyššími příjmy by měli platit vyšší daň než jedinci s příjmy nižšími. V rámci vertikální spravedlnosti lze systém nastavit dvěma způsoby. Prvním je progresivní mezní zdanění, kdy daň se stoupajícím příjmem roste rychlejším tempem než příjem samotný, průměrná sazba daně tedy roste. Druhým způsobem je proporcionální zdanění, kdy daň roste stejným tempem jako příjem, průměrná sazba daně tedy zůstává konstantní.
Investice a trh práce jsou ovlivněné tím, že daň vráží klín (tax wedge) mezi příjem před zdaněním, který subjekt reálně vydělá a příjem po zdanění, který subjekt reálně dostane. Jestliže se subjekty zajímají hlavně o to, co reálně dostanou, větší daňový klín (větší míra zdanění) automaticky znamená pokles motivace pracovat a podnikat. Proto je vysoké zdanění považováno za neefektivní.
2.2 Cíle daňové reformy
Daňová reforma byla formulovaná s cílem nastolit na Slovensku moderní daňový systém, který by motivoval obyvatelstvo více pracovat, respektive aktivně si hledat zaměstnání, podnikatele investovat a vytvářet tak nová pracovní místa. Tím by měla reforma přispět k dynamickému růstu ekonomiky, který je hlavním předpokladem zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Toho mělo být dosaženo skrze následující:
1. Přesunutí daňového břemene z přímých daní na daně nepřímé, to znamená, že spotřeba je zdaněna více než výroba. To by mělo zvýšit motivaci obyvatelstva pracovat. Kromě toho v době globalizace a neustále rostoucí mobility pracovní síly je 1
V ekonomii je problém klasifikovat systém z hlediska spravedlnosti, protože tento pojem je spíše doménou jiných společenských oborů. V povědomí veřejnosti je většinou pojem spravedlnosti spojen se sociální dimenzí, což vysvětluje, proč se pod spravedlností zdanění myslí vertikální spravedlnost.
9
v porovnání s nepřímými daněmi stále obtížnější kontrolovat výběr daní přímých a stále snadnější vyhýbat se jejich placení. Obyvatelstvo „utíká“ do šedé ekonomiky nebo do zemí s nižšími přímými daněmi. Tento posun k nepřímému zdanění by tudíž měl snížit daňové úniky. 2. Zrušení všech výjimek, úlev a osvobození. Starý systém zahrnoval 90 výjimek, 19 zdrojů nezdanitelného příjmu, 66 od daně osvobozených položek a 37 položek se speciální sazbou. Reforma všechny tyto výjimky zrušila, čímž učinila systém jednodušší a transparentnější a zabránila též daňovým spekulacím.
Zvláštní daňové sazby zrušené daňovou reformou Daňová sazba Druh příjmu 0% příjem malých vodních elektráren (do 1 MW) pronájem, pokud byla na nákup pronajatého objektu uzavřena 1% smlouva 2% paušální daň z příjmu do 500 000 Sk ročně 2,25 % paušální daň z příjmu do 1 mil Sk ročně 2,5 % paušální daň z příjmu do 1,5 mil Sk ročně 2,75 % paušální daň z příjmu do 2 mil Sk ročně 5% bankovní úroky na osobní dlouhodobé vklady (nad 3 roky) 15 % výnos z dluhopisů, sdílení zisku v s.r.o. společnostech, zemědělství příjem poplatníka, u kterého více než 50 % zaměstnanců tvoří 18 % handicapované osoby 20 % úroky, výhry 25 % příjem obchodních společností, konzultační činnost 28 % osobní příjem 180 000 – 396 000 Sk ročně 35 % osobní příjem 396 000 – 564 000 Sk ročně 38 % osobní příjem nad 564 000 Sk ročně Zdroj: MF SR
3. Zavedení rovné daně z příjmu. Toto opatření omezuje negativní motivaci, která je způsobena vysokým zdaněním zejména u vyšších příjmových skupin. Stejné příležitosti nastavené novým systémem by měly zvýšit produktivitu práce a zejména zvětšit motivaci k práci u všech příjmových skupin. 4. Eliminace daňových nástrojů k dosahování jiných než rozpočtových cílů. Mnoho takových nástrojů bylo zaměřeno na dosahování cílů sociální politiky. Daňová reforma byla doplněna sociální reformou zaměřenou především na omezení zneužívání sociálních dávek a zvýšení motivace k hledání práce. 5. Zrušení dvojího zdanění příjmu jako například zdanění dividend.
10
Důležitým krátkodobým cílem daňové reformy byla fiskální neutralita, tj. požadavek na nastavení parametrů daňového systému tak, aby z důvodu reformy nedošlo k významnému výpadku příjmů veřejné správy. Jinými slovy aby celkový výnos daní v roce 2004 bez reformy byl přibližně roven celkovému výnosu po reformě. Tento cíl byl v souladu s hlavními rozpočtovými záměry vlády. Střednědobým cílem reformy byla postupná konsolidace veřejných financí, splnění Maastrichtských kritérií v roce 2007 a přijetí společné měny euro v roce 2009. Dlouhodobým fiskálním cílem vlády bylo vytvoření podmínek pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, což znamená především připravit veřejné rozpočty na tlaky spojené se stárnutím populace.
11
2.3 Legislativní změny
Hlavním pilířem daňové reformy se stal nový zákon o dani z příjmu, který změnil celkovou koncepci zdaňování příjmů na Slovensku. V případě DPH a spotřebních daní se jednalo o změnu daňového zatížení, proto postačila pouze novelizace stávajícího zákona. Majetkové daně plynoucí do státního rozpočtu byly postupně zrušeny v průběhu let 2004 a 2005.
Daňová reforma roku 2004 •
zavedení rovné sazby daně z příjmu na úrovni 19 % (jak pro fyzické tak pro právnické osoby)
•
sjednocení sazeb DPH taktéž na úrovni 19 % (předtím 14 % a 20 %)
•
zvýšení spotřebních daní mírně nad minimální sazby požadované EU
•
zrušení daně z dividend
•
zrušení daně z převodu nemovitostí (až od roku 2005)
•
zrušení dědické a darovací daně
•
zavedení vyšších odečitatelných položek na daňového poplatníka a daňového bonusu na dítě
•
zrušení výjimek, odpočitatelných položek a speciálních režimů při zdanění příjmů
2.4 Přímé daně
Daňovou reformou byla ukončena platnost zákona č. 366/1999 Sb. o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů a byl přijat nový zákon č. 595/2003 Sb. o dani z příjmu, který vešel v platnost 1. ledna 2004. Tento zákon se stal stěžejní pro daňovou reformu, neboť podstatně zjednodušil stávající legislativní rámec, odstranil všechna ustanovení o daňových úlevách a zavedl jednotnou sazbu daně ve výši 19 % pro fyzické a právnické osoby. Cílem tzv. rovné daně bylo zdaňovat všechny druhy příjmů stejným způsobem nezávisle na druhu ekonomické aktivity. Byly zrušeny různé výjimky, speciální režimy a osvobození od daní, které činily daňový systém méně transparentní a poskytovaly manévrovací prostor pro daňové úniky. Jasným způsobem byla formulována pravidla pro výpočet daňového základu.
12
2.4.1 Daň z příjmu fyzických osob (DPFO)
Reforma výrazným způsobem změnila zásady zdaňování příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z podnikání, které byly platné od roku 1993. Hlavní změny se týkaly zavedení jednotné sazby daně a zjednodušení výpočtu daňového základu.
Graf 1: Sazby daně z příjmu fyzických osob na Slovensku
Zdroj: Goliaš, Kičina (2005)
Původní systém byl silně progresivní, zahrnoval pět sazeb daně pro různé příjmy: 10 %, 20 %, 28 %, 30 % a 38 %. Nový systém zavedl sazbu jedinou – 19% pro všechny příjmy. Maximální sazba daně z příjmu tedy poklesla přesně na jednu polovinu, čímž se podstatně snížilo mezní zdanění příjmů. Také se zvýšila hranice pro příjem osvobozený od daně (tj. základní odečitatelná položka na daňového poplatníka). Hodnota odpočitatelné položky se navázala na vývoj životního minima, před reformou byly odečitatelné položky dané fixní částkou. Roční nezdanitelná částka pro daňového poplatníka a manželku/manžela, která nemá vlastní příjem, byla určena jako 19,2 násobek životního minima (v platnosti od 1. ledna příslušného zdaňovacího období). Částka byla stanovena tak, aby změna sazby nezasáhla nepříznivě skupiny daňových poplatníků s nejnižšími příjmy. Následkem je, že
13
každý jedinec, jehož mzda je nižší než přibližně polovina průměrné mzdy, neplatí daně vůbec. Ostatní platí 19 % z rozdílu mezi jejich příjmem a příjmem osvobozeným od daně.
Daňová pásma a mezní sazba daně před reformou a po reformě Před reformou (2003) Daňové pásmo Mezní sazba (Sk/měsíčně) (%) do 3 230 0 3 230 – 10 730 10 10 730 – 18 230 20 18 230 – 36 230 28 36 230 – 50 230 35 nad 50 230 38 * indexované růstem životního minima
Nový zákon
Po reformě (2004)
Po reformě (2004)
také
nahradil
Daňové písmo (Sk/měsíčně) do 6 736* nad 6 736*
Mezní sazba (%) 0 19
Zdroj: MF SR
odpočitatelnou
položku
pro nezaopatřené
dítě
(16 800 Sk ročně) tzv. daňovým bonusem (tax credit). Tento daňový bonus nesnižuje daňový základ, ale je od výsledné daně odečten.2 Výška daňového bonusu byla stanovena na 400 Sk měsíčně (4 800 Sk ročně) na jedno nezaopatřené dítě. Uplatnit ho může kterýkoliv z rodičů v případě pracovní činnosti, ale na jedno dítě si bonus může uplatňovat pouze jeden z rodičů.
Odpočitatelná položka z příspěvků na dodatečné penzijní pojištění, které si platí zaměstnanec, byla i v roce 2004 platná podle zákona č. 366/1999 Sb. o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že v letech 2003 a 2004 byla maximální odečitatelná položka 24 000 Sk ročně a její výška nesměla překročit 10 % z příjmu. Zaměstnanec si ji mohl uplatňovat měsíčně. Nový zákon změnil ustanovení o osvobození příspěvků na dodatečné penzijní spoření od daně, které platí zaměstnavatel svým zaměstnancům. Před reformou byly tyto příspěvky osvobozené od daně, po reformě už patří k zdanitelným příjmům a navyšují daňový základ zaměstnance.
Nabízí se otázka, proč zůstaly v systému výše zmiňované výjimky. Odpočitatelná položka na daňového poplatníka zajišťuje progresivitu efektivního zdanění, zatímco daňový bonus na dítě nebo odpočitatelná položka na účelové spoření souvisí se snahou o zmírnění následků stárnutí populace (ať už přes míru participace nebo přes míru úspor).
2
Výsledek může být i záporné číslo, což znamená, že jedinec obdrží platbu od státu.
14
Nezdanitelné části základu daně - roční hodnoty (v Sk) Před reformou (2003) poplatník 38 760 nepracující manželka/manžel 12 000 dítě 16 800** poplatník pobírající ČID 8 400 poplatník pobírající ID 16 800 příspěvky na DDS 24 000 * od roku 2005 je max. suma 12 000 Sk ** od roku 2004 existuje daňový bonus ve výši 400 Sk měsíčně ČID = částečný invalidní důchod DDS = doplňkové důchodové spoření
Po reformě (2004) 80 832 80 832,0 24 000* Zdroj: MF SR
Nový zákon také přinesl několik specifických změn pro fyzické osoby – podnikatele. Hlavní rozdílem je zrušení paušální daně a zavedení možnosti uplatnění použití tzv. paušálních výdajů. To se týká poplatníků, kteří nejsou plátci DPH a neuplatňují prokazatelné daňové výdaje. Na základě splnění uvedených podmínek může poplatník, jehož příjem plyne ze zákonem vymezené činnosti, uplatnit výdaje ve výši 25 % z celkového příjmu. Jestliže má poplatník příjem z řemeslnického živnosti, může uplatnit výdaje až do výše 60 %.
Změnou prošly také formuláře na podávání daňového přiznání. S účinností od 1. ledna 2004 podávají všichni daňoví poplatníci jednotné daňového přiznání, nezávisle na oblasti jejich činnosti. Zvýšila se suma příležitostných příjmů, které jsou osvobozeny od daně z původních 10 000 Sk na pětinásobek životního minima. Zároveň se zvýšila hranice na placení záloh na daň z 10 000 Sk na současných 20 000 Sk za poslední známou daňovou povinnost.
Počínaje lednem 2005 byla odstraněna do té doby trvající distorze, která zvýhodňovala dodatečné penzijní úspory oproti jiným formám dlouhodobého spoření. Změnou zákona o dani z příjmu se snížila maximální suma odečitatelné položky z příspěvků na dodatečné penzijní spoření z 24 000 Sk na 12 000 Sk ročně. Současně byla zavedena nová odečitatelná položka na účelové spoření ve stejné výši. Podmínkou je, aby dojednaná doba placení účelového spoření byla nejméně deset let, přičemž poplatník nemá možnost požadovat plnění z účelového spoření před uplynutím této doby a současně plnění z účelového spoření nastane nejdříve při dovršení věku 55 let.
15
2.4.2 Daň z příjmu právnických osob (DPPO)
Daňová reforma snížila sazbu daně ze zisku z původních 25 % na 19 % (Graf 2). Před reformou ještě existovaly kromě základní sazby také snížené sazby ve výši 15 % a 18 %. Uplatňoval je však užší okruh daňových poplatníků podnikajících v zemědělské výrobě a také ti, kteří zaměstnávali zdravotně postižené zaměstnance. V souladu s novým zákonem jsou zisky zdaňované jednotnou 19% sazbou.
Graf 2: Daň z příjmu právnických osob na Slovensku
1993: 45 %; 1994: 40 %; 2000: 29 %; 2001: 25 %; 2004: 19 % Zdroj: Goliaš, Kičina (2005)
Nový zákon o dani z příjmu je koncipován tak, aby byl příznivější pro podnikatelské prostředí ve srovnání se stavem do roku 2003, zejména v oblasti výpočtu daňového základu. Bylo zrušeno zdaňování dividend. Byla zavedena volnější pravidla pro odpisování hmotného a nehmotného majetku, pro uznávání některých daňových výdajů a pro umořování daňové ztráty.
Reforma snížila počet odpisových skupin z pěti na čtyři, přičemž majetek dříve zahrnutý do páté odpisové skupiny se nyní zahrnuje do čtvrté. Tím se maximální doba odpisování zkrátila ze 30 let na 20 let. Při rovnoměrném odpisování je roční odpis v každém
16
zdaňovacím období stejný na rozdíl od předchozí úpravy, kdy mohl být odpis v prvním roce uplatněný jen v poloviční výši.
Zákon o dani z příjmu obsahuje volnější a jednodušší úpravu odpočtu daňové ztráty v porovnání s předchozími obdobími.3 Na druhou stranu byla zavedena striktnější pravidla pro tvorbu rezerv a opravných položek. Ve srovnání s dřívějším zákonem se okruh daňově uznatelných výdajů přesně vymezil a jejich počet značně zredukoval.
V zájmu daňové transparentnosti a minimalizace deformací trhu byly eliminovány v maximální možné míře různé výjimky, osvobození a speciální režimy. Od 1. ledna 2004 je možné poskytnout úlevy na dani pouze za účelem poskytnutí investičních pobídek, které musí být odsouhlaseny Evropskou komisí, schválené vládou Slovenské republiky a poskytnuté na základě rozhodnutí Ministerstva hospodářství Slovenské republiky. Uvedené daňové úlevy mohly být poskytnuty pouze do 31. prosince 2006.
V minulosti měli daňoví poplatníci možnost odpočítat si od daňového základu dary a příspěvky pro sdružení právnických osob do určité sumy. Tato možnost již není poskytována stávající zákonnou úpravou. Možnost připívání právnických osob na veřejně prospěšné účely nezanikla, pouze se tak děje nyní transparentnějším způsobem. Počínaje rokem 2004, plátci daně z příjmu právnických osob mohou poukázat 2 % zaplacené daně na osobní účet registrované právnické osobě.
2.4.3. Daň z příjmů vybíraná srážkou
Daňová reforma také výrazně ovlivnila daňové srážky. Sazby daně z příjmu na všechny druhy příjmu byly sjednoceny na 19 %. To eliminovalo do té doby existující diferenciaci v legislativním uspořádání, podle kterého se osobní sazba daně pohybovala v rozmezí od 1 % až do 25 %. Sazba daně aplikovaná při srážkové dani už není v zákoně ošetřena zvláštním odstavcem o srážkové dani, ale je určena odvoláním se na rovnou sazbu daně.
3
Od roku 2004 může daňový poplatník od základu daně odpočítávat každou daňovou ztrátu (dříve jen první) a to po období bezprostředně následujících nejvíce pěti let bez povinnosti rovnoměrného rozložení ve výši 1/5 ročně a následné povinnosti proinvestování dopočítané daňové ztráty.
17
Následující tabulka shrnuje změny v oblasti daňových sazeb daně z příjmu. Před reformou se uplatňovalo 18 různých daňových sazeb, od roku 2004 už existuje pouze jediná sazba daně ve výši 19 %.
Změna sazeb daní z příjmu (v %) 2003 2; 2,25; 2,5; 2,75; Daň z příjmu fyzických osob 10; 20; 28; 35; 38 Daň z příjmu právnických osob 15; 18; 25 Daň z příjmu vybíraná srážkou 1; 5; 10; 15; 20; 25
2004 19 19 19 Zdroj: MF SR
2.4.4. Rozšíření daňového základu – zrušení osvobození, úlev a výjimek
Jeden z klíčových záměrů daňové reformy bylo rozšíření daňového základu. Následující tabulky shrnují zásadní změny v této oblasti jako například zrušení různých osvobození, úlev a výjimek. Z hlediska výnosu daně z příjmu bylo nejdůležitější zejména zrušení úlev na různé úrokové a kapitálové výnosy, rozšíření základu zaměstnanců o příjmy ze sociálního fondu a příspěvky zaměstnavatele na dodatečné penzijní pojištění a konečně zrušení možnosti odpočtu darů ze základu daně právnických osob. Záměrem dalších opatření bylo jak eliminovat systémové deformace tak také podstatně zvýšit výnos daně. Tabulky nezahrnují důležité zrušení tzv. investičních pobídek (daňových prázdnin) v zákoně, protože tento krok byl podmínkou vstupu Slovenska do Evropské Unie a bylo nutné ho zrealizovat bez ohledu na daňovou reformu.
Daň z příjmu fyzických a právnických osob • • • •
•
dotace ze státního rozpočtu pro osoby podnikající v zemědělství, lesnictví a vodohospodářství výnosy ze státních dluhopisů a cenných papírů vydaných Slovenskou národní bankou a denominovaných v cizí měně, výnosy z hypotečních zástavních listů finanční prostředky plynoucí z grantů poskytovaných na základě mezinárodních smluv příjem z provozování malých energetických podniků a zařízení, od daně byl osvobozen příjem dosažený v prvním roce od uvedení do provozu a v následujících pěti letech příjem z výroby a provozu ekologických zařízení
18
Daň z příjmu fyzických osob • • • •
•
•
•
zrušení osvobození příspěvků na dodatečné důchodové pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, po reformě tyto příspěvky rozšiřují základ daně zaměstnance počet odpočitatelných položek snižujících základ daně se po reformě zredukoval ze 6 na 3 příjmy ze sociálního fondu byli před reformou zdaňované zvláštní sazbou 10 %, po reformě rozšiřují základ daně poplatníka a zdaňují se jednotnou 19% sazbou příjem z prodeje cenných papírů, jestliže doba mezi jejich nabytím a prodejem přesáhla 3 roky, nebo jestliže čistý příjem poplatníka z jejich prodeje nepřekročil částku 50 000 Sk v daném kalendářním roce platby poskytované v cizí měně vojákům ozbrojených sil, kteří jsou vysláni mimo území SR, zaměstnancům plnícím úkoly mimo území SR v rámci mírových sil OSN a vojenských misí mezinárodních organizací sociální dávky a odchodné soudcům, sociální dávky, odchodné a úmrtné prokurátorům, sociální dávky a dávky výslužného příslušníkům ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a SIS (Slovenská informační služba) odměny vyplácené zdravotnickou správou dárcům krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu
Daň z příjmu právnických osob • • •
•
příjmy vysokých, středních a základních škol a školních zařízení získaných z podnikatelské činnosti úlevy na dani za úspěšně ukončené výsledky ve vývojové činnosti (za jistých podmínek) úleva na dani pro poplatníky ve formě snížené daňové povinnosti ve výši 10 000 Sk za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností anebo ve výši 24 000 Sk v případě zaměstnance s těžším zdravotním postižením, pokud nebyla uplatněna snížená sazba daně možnost odpočtu hodnoty darů peněžní a nepeněžní povahy na vyhrazené účely ze základu daně do 2 % základu daně
19
2.5 Nepřímé daně 2.5.1 Daň z přidané hodnoty (DPH)
Z hlediska rozpočtu bylo nosným bodem daňové reformy sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. Do té doby používanou základní sazbu ve výši 20 % a sníženou sazbu ve výši 14 % nahradila od počátku roku 2004 jediná sazba na úrovni 19 % (Graf 3). Toto bylo zřejmě politicky nejobtížnější rozhodnutí, neboť zavedení jednotné sazby ovlivnilo zejména ceny zboží a služeb, které dříve podléhaly snížené sazbě. To se týkalo hlavně základních potravin, léků, energie, stavebních prácí, knih, novin, časopisů, hotelového a restauračního stravování. Zavedení jednotné sazby znamená zjednodušení systému výběru daně, snížení administrativní náročnosti pro poplatníky i správce daně a také prevence různých spekulativních opatření, které umožňovala právě existence dvou sazeb. Odstranila se i neefektivní podpora nižších příjmových skupin přes nepřímé daně.
Graf 3: Sazby DPH na Slovensku
1993: standardní sazba 23 %, snížená sazba 6 %; 1999: snížení sazba 10 %; 2003: standardní sazba 20 %, snížená sazba 14 %; 2004: jednotná sazba 19 % Zdroj: Goliaš, Kičina (2005)
20
Oblast vracení nadměrných odpočtů podléhala vícerým změnám už před zavedením daňové reformy, avšak až v roce 2004 byl pro všechny předplatitele daně zaveden jednotný postup při vracení nadměrných odpočtů.
Další významnou oblastí změn byla opatření k prevenci daňových úniků (za rámec požadavků EU), kde postačila novelizace již existujícího zákona. V souvislosti se vstupem Slovenské republiky do Evropské unie také nabyl platnosti nový zákon o dani z přidané hodnoty4, který zohledňuje požadavky směrnic EU.5 Jedná se zejména o celý komplex zdanění zboží a služeb mezi členskými státy v rámci jednotného trhu a nová registrace subjektů pro daň.
S platností od 1. května 2004 nastaly zásadní změny při zdaňování dovozů a vývozů zboží. V rámci členských států EU přestaly celní úřady plnit úkoly související s DPH, což znamená, že celnice již nevybírají daň za zboží dovezené ze států, které jsou členy jednotného trhu EU. Po vstupu Slovenské republiky do Evropské Unie se jako dovoz zboží zdaňuje pouze zboží dovezené ze třetích zemí, tj. zemí které nejsou členy EU. Od 1. května 2004 se dodávky zboží z jiných členských států na Slovensko zdaňují jako nabytí zboží z jiného členského státu podle postupů uvedených v zákoně o DPH. Stejně tak dodávky zboží ze Slovenska do jiných členských zemí nejsou od 1. května 2004 posuzovány jako vývoz zboží, ale jako dodávka zboží do jiného členského státu. O vývozu se mluví pouze v případě, když je zboží vyváženo do třetích zemí.
V souladu se směrnicemi EU se rozšířil i okruh osob, které jsou povinny se registrovat se jako plátci DPH. Prvním důvodem rozšíření počtu plátců je skutečnost, že je jinak legislativně vymezen pojem zdanitelné osoby, která se v případě dosažení stanovené hranice obratu ze svojí činnosti musí registrovat jako plátce daně.6 Druhým důvodem je skutečnost, že došlo ke změně objemu obratu, který je rozhodující pro povinnou registraci a také ke změně časového horizontu, za který se objem obratu sleduje. Objemu obratu pro
4
Zákon č. 222/2004 Sb. Zejména pravidla obsažená v Šesté směrnici Rady 77/388/EHS. 6 Zákon platný od 1. 5. 2004 definuje jako zdanitelnou osobu každou osobu, která nezávisle vykonává jakékoliv podnikání bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti. Podnikání je chápáno v širším smyslu než je jeho definice podle Obchodního zákoníku. 5
21
povinnou registraci se snížil o polovinu, tj. na 1,5 mil Sk za předcházejících maximálně 12 kalendářních měsíců.7
2.5.2 Spotřební daně
V porovnání s ostatními daněmi se legislativní úpravy spotřebních daní v rámci daňové reformy uskutečnily již v roce 2003. Ve prospěch dřívější účinnosti hovořily především tři faktory: uskutečnění nepopulárních opatření (zvýšení nepřímých daní) před populárními (snížení daní z příjmu), snaha o lepší vyhlazování inflace v důsledku zvyšování nepřímých daní a také cíl kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu způsobený nižším výnosem z DPH v tom stejném roce.
Zvýšení sazeb se dotklo spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků a spotřební daně z piva. V případě spotřební daně z lihu a vína se sazby nezměnily. Následující tabulka shrnuje situaci před a po zvýšení sazeb 1. srpna 2003.
7
Do 30. 4. 2004 byl limit pro povinnou registraci 750 000 Sk za tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce.
22
Změna sazeb spotřebních daní od 1. 8. 2003
Spotřební daň z minerálních olejů - motorový benzín bezolovnatý - motorový benzín bezolovnatý - plynové oleje (nafta) - plynové oleje (snížená sazba) - topný olej - zkapalněné plynné uhlí (pohonná látka) - zkapalněné plynné uhlí (palivo)
MJ
Před reformou
Po reformě
Změna v Sk
Změna v %
Sk/1000 l Sk/1000 l Sk/1000 l Sk/1000 l Sk/1000 l
12 400 14 500 11 800 4 100 600
15 500 18 000 14 500 6 800 800
3 100 3 500 2 700 2 700 200
25,0 24,1 22,9 65,9 33,3
Sk/1000 l
4 200
3 500
81,4
Sk/1000 l
0
7 800 0
-
-
Sk/Plato/hl. Sk/Plato/hl.
30 23
50 37
20 14
66,7 60,9
Sk/ks Sk/ks Sk/ks
0.95 1 000 880
1,40 1 350 1 350
0,45 350 470
47,4 35,0 53,4 Zdroj: MF SR
Spotřební daň z piva - základní sazba - snížená sazba Spotřební daň z tabákových výrobků - cigarety a doutníky (Sk/ks) - tabák na balení cigaret - ostatní tabák
Podobně jako v případě DPH se kromě legislativních změn souvisejících s daňovou reformou v průběhu roku 2004 uskutečnily i změny, které vyplývaly z harmonizace legislativy SR s legislativou EU. Vstupem SR do EU k 1. 5. 2004 došlo ke změně určování sazby daně z cigaret, když byla zavedena kombinovaná sazba daně. I když prvotním cílem této změny nebylo zvýšení daňového zatížení cigaret, konstrukce sazby způsobila mírné zvýšení daňového zatížení u většiny cenových kategorií. Spotřební daň z cigaret je též poslední daň, u které Slovensko uplatňuje přechodné období (do roku 2009) na splnění minimálního daňového zatížení požadovaného ze strany EU. K 1. 5. 2004 došlo též k přesunu zodpovědnosti za výběr všech spotřebních daní z daňových úřadů na celní úřady.
2.5.3. Ostatní daně
Součástí daňové reformy byly i změny v majetkových daních, které tvořily příjem státního rozpočtu. V letech 1993 – 2003 byly legislativně upravené zákonem o dědické dani, darovací daní a dani z převodu nemovitosti.8 Pro majetkové daně byla reforma realizovaná ve dvou etapách. V první etapě realizované k 1. 1. 2004 se zrušily dědické daně a daně darovací a byl přijat o dani z převodu nemovitosti.9 Tímto zákonem se původní sazby daně v 8 9
Zákon č. 318/1992 Sb. Zákon č. 554/2003 Sb.
23
rozpětí od 0,5 % do 6 % ze základu daně sjednotily na jedinou sazbu ve výši 3 %. V druhé etapě od 1. 1. 2005 byla zrušena i daň z převodu nemovitosti. Důvody pro zrušení těchto daní byly dva. Za prvé, tyto daně představovaly vícenásobné zdanění majetku. Druhým a hlavním důvodem byl jejich nízký výnos.10
10
Darovací daň tvořila 0,08 %, dědická daň 0,04 % a daň z převodu nemovitosti 1,21 % celkových daňových
výnosů v roce 2003.
24
3. Přímé zahraniční investice Tato část práce se zabývá přílivem přímých zahraničních investic (PZI) do Slovenské republiky. Jedním z faktorů, které ovlivňují vývoj této veličiny, je i sazba daně z příjmu právnických osob.11 Cílem této kapitoly je analýza přílivu přímých zahraničních investic, kdy jsou nejprve diskutovány pozitivní a negativní efekty související s přílivem zahraničního kapitálu. Následuje popis přílivu přímých zahraničních investic do SR a jejich směřovaní podle země původu investora, podle odvětví a podle jednotlivých krajů. Následně jsou zkoumány hlavní faktory působící na příliv PZI a na základě těchto kritérií je poté provedeno hodnocení slovenské ekonomiky.
3.1 Definice přímé zahraniční investice
Pří vytváření statistiky přímých zahraničních investic vychází slovenská centrální banka z definice přímé zahraniční investice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF, která stanoví: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ 12
Přímá investice zahrnuje jak přímo, tak nepřímo vlastněné afilace, které se podle procenta podílu investora na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech dělí na dceřiné společnosti (více než 50% podíl), přidružené společnosti (10% – 50% podíl) a pobočky (100% vlastněná trvalá zastoupení přímého investora).
11
Vztahem mezi přímými zahraničními investicemi a daněmi se zabývá např. Hines (1998), který ukazuje, že sazba daně z příjmu právnických osob má významný vliv na příliv zahraničních investic. 12 ČNB, „Přímé zahraniční investice 2005“, s.2.
Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Složení přímé investice lze tedy vyjádřit vztahem:
přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál.
Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti. Pro vklady do kapitálu podniku je limitem získání alespoň 10% podílu na základním jmění firmy (v podobě kmenových akcií, hlasovacích práv nebo jejich ekvivalentu) v případě nového vkladu nebo jeho rozšíření.
Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora na hospodářském výsledku nerozděleného formou dividend. Výše reinvestovaného zisku je závislá na fázi životního cyklu investice (vzestup, růst, repatriace investice).
Poslední složkou PZI je ostatní kapitál. Zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. Jeho hodnota však mezi lety výrazně kolísá a to z důvodu různé výše poskytovaných finančních prostředků (krátkodobých i dlouhodobých) mateřskými společnostmi ze zahraničí dceřiným firmám.
26
3.2 Efekty PZI S přílivem PZI do země jsou spojeny jak pozitivní, tak i negativní efekty.13 Mezi nejvýznamnější pozitiva lze zařadit zejména14: •
příliv kapitálu – PZI přinášejí do ekonomiky volné finanční zdroje a doplňují nedostatek úspor v hostitelské zemi;
•
přínos v oblasti technologie – zahraniční investoři přinášejí do země moderní technologie, podporují vědecký a technologický pokrok, snaží se zvýšit efektivitu výroby;
•
rozvoj lidského kapitálu – PZI umožňují transfer znalostí a dovedností do dceřiných společností v hostitelské zemi zejména v oblastech výzkumu a vývoje, know-how, organizace výroby a prodeje a v oblasti manažerských dovedností;
•
rozvoj domácích společností – investiční aktivita nadnárodních společností může dát šanci uplatnit se domácím firmám (např. jako jejich dodavatelé);
•
zajištění nových exportních možností – zahraniční investoři mohou přispět k zajištění přístupu na zahraniční trhy, které by jinak byly pro domácí podniky těžko přístupné;
•
zlepšení institucionálního prostředí – vstup nadnárodních společností může pozitivně ovlivnit institucionální prostředí a celkové podnikatelské prostředí v hostitelské zemi prostřednictvím zvýšené konkurence a tlakem na větší dodržování, ochranu a vynutitelnost vlastnických práv;
•
přístup k cizímu kapitálu – nadnárodní společnosti mají obecně lepší přístup a podmínky při získávání bankovních úvěru a jiných zdrojů financování.
Na druhé straně zde existuje i řada efektů s nepříznivými možnostmi působení na ekonomiku: •
vznik duální ekonomiky – jako důsledek nižší ekonomické výkonnosti domácích firem v porovnání se společnostmi se zahraniční účastí, mohou nastat problémy
13
Tyto efekty mají různý dopad, jak z hlediska ekonomické úrovně, tak z hlediska časového. Účinky jednotlivých druhů PZI mohou být rozdílné, proto je třeba při jejich hodnocení brát v úvahu různé formy investic. Zatímco investice na „zelené louce“ vytvářejí při svém vzniku nová pracovní místa, akvizice a fůze nezvyšují v okamžiku vstupu zahraniční společnosti zaměstnanost, jelikož není vytvořena nová výrobní kapacita a nové pracovní místo. 14 Tomšík, V., Srnholec M. (2004)
27
v kooperaci mezi těmito dvěma segmenty a v konečném důsledku může vést až k vytlačení domácích firem z trhu; 15 •
repatriace zisků – odčerpávání výnosů za hranice hostitelské země, projevuje se většinou ve střednědobém časovém horizontu a zatěžuje běžný a kapitálový účet platební bilance;
•
tzv. transfer pricing – manipulace s cenami v nadnárodních společnostech, kdy se snaží vyhnout vysokým daním a přesouvají zdanitelnou částku mezi jednotlivými zeměmi s různou mírou zdanění
•
apreciace domácí měny v důsledku přílivu zahraničního kapitálu – může oslabit exportní výkonnost země a projevit se růstem deficitu obchodní bilance.
15
Benáček (2000) ukazuje podobný stav na situaci v České republice z roku 1993, kde na jedné straně stojí prosperující podniky napojené na zahraniční kapitál a na druhé straně jsou zde podniky dříve vlastěné státem, nyní zápasící s nedostatkem kapitálu a novou vlastnickou strukturou.
28
3.3 Determinanty přílivu PZI Determinanty investičního rozhodování lze rozdělit na dvě základní skupiny16: •
interní, které vycházejí z vnitřních podmínek zdrojů firmy,
•
externí, které vycházejí z ekonomického, kulturního a právního prostředí.
Externí determinanty lze dále rozdělit: •
determinanty v mateřské zemi (např. podpora investování v zahraničí),
•
determinanty v hostitelské zemi (ekonomické a politické prostředí, úroveň infrastruktury, levná pracovní síla atd.). Průzkumy mezi západními investory o investiční motivaci PZI do transformujících se
ekonomik v Evropě ukazují, že jedním z nejdůležitějších kritérií je politicko hospodářská stabilita (Janicki 2004). PZI se od jiných typů investic liší zejména povahou a délkou trvání závazku, který vytvářejí. Tato dlouhodobá povaha PZI přispívá ke zvýšené citlivosti investorů na riziko. Politická a makroekonomická stabilita stejně jako právní prostředí jsou důležitými faktory, které investoři při svém rozhodování posuzují. Nedostatečné hospodářské, politické a právní podmínky hostitelských zemí jsou obvykle hlavním důvodem nízké atraktivnosti států.
Nejdůležitější faktory ovlivňující investiční rozhodování •
politická stabilita (politické riziko je spolu s výkonností ekonomiky označované za hlavní kritérium vstupu zahraničních investorů do země, významnou podmínkou je i postoj vlády vůči zahraničním investicím jak v privatizaci, tak v liberalizaci zahraničních investic)
•
ekonomická výkonnost (zohledňuje především hospodářský růst, měnovou stabilitu, vývoj běžného účtu platební bilance a stav veřejných financí)
•
velikost domácího trhu (zejména pro tzv. tržně orientované PZI)
•
úvěrový rating
•
infrastruktura
•
pracovní síla (její dostupnost, produktivita, kvalifikovanost a cena)
•
geografická poloha země
•
investiční stimuly poskytované vládou za účelem přilákání zahraničního kapitálu
•
privatizace (zvolená metoda, míra a rychlost privatizace)
•
ostatní faktory (faktory které se různou mírou podílejí na tvorbě podnikatelského prostředí v dané zemi a tedy i na přílivu zahraničních investic – sazba daně z příjmu právnických osob, administrativní překážky podnikání, vynutitelnost smluv, míra korupce atd.)
16
Matejašák, M., „Príliv priamych zahraničných investícií do Českej a Slovenskej republiky v rokoch 1993– 2003“, s. 5., cit. dle Baláž, P., „Medzinárodné podnikanie“, Bratislava, 2001, s. 147–148.
29
Avšak jednotlivé faktory a jejich váhy jsou pro každého investora odlišné. Podle zájmu investora lze předpokládat, které faktory pro něho budou důležitější. Pro exportně orientované PZI, kde je cílem je využít specifické zdroje a výhody dané krajiny a následně vyvážet, je nejdůležitější výhodou vybavenost zdroji, kapitálem a levnou pracovní silou. Při tomto druhu investic je úroveň a velikost domácího trhu až druhořadým faktorem. Tyto investice se zajímají zejména o výšku výrobních nákladů a snaží se investovat tam, kde je to pro ně cenově nejvýhodnější.
Tržně orientované PZI mají za cíl založení podniku v hostitelské zemi za účelem zásobování místního trhu výrobky a službami, přičemž postupem času se snaží svůj podíl na trhu zvyšovat. V tomto případě hraje hlavní roli zejména velikost trhu, stupeň rozvoje země a infrastruktura.
30
3.4 Vývoj PZI
Liberalizace trhů a privatizace strategických podniků dokázala na Slovensko přilákat vysoký objem zahraničních investic. Ke konci roku 2006 představoval objem přímých zahraničních investic na Slovensku kumulativně 484,253 mld. Sk. Z toho 418,071 mld. Sk směřovalo do podnikové sféry a 66,1282 mld. Sk směřovalo do bankovního sektoru.
Graf 4: Objem PZI na Slovensku (mld. Sk) 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Poznámka: údaje představují stav k 31. 12. daného roku, údaje za roky 2005 a 2006 jsou předběžné Zdroj: NBS
Trend vývoje PZI však nebyl zpočátku příliš uspokojivý.17 Příliv PZI měl do roku 2000 sice rostoucí trend, nicméně jeho objem a dynamika zaostávaly za potřebami ekonomiky Slovenska. Tato situace měla několik příčin. Jednou z nich byla nedostatečná úroveň privatizace státního majetku, především v přímých prodejích zahraničním investorům, kde do konce roku 1999 platilo více zábran, zejména legislativního charakteru. Slovensku se též
nedařilo
plnit
základní
podmínky
politické
stability
a
ekonomické
výkonnosti (Hošková 2001). Určitou úlohu mohl hrát i fakt, že Slovensko nemělo do roku 2000 vypracovaný ucelený systém podpory PZI.18
17
Jedním z charakteristických rysů ekonomiky v tomto období byl nepřehledný a nekontrolovatelný způsob privatizace, který umožnil úzké skupině lidí napojených na tehdejší vládní koalici privatizovat podniky, což vedlo k vyloučení zahraničních investorů z celého procesu. Svou roli hrála i nedůvěra investorů vůči zemi s nestálou legislativou a nedostatečným uplatňováním základních demokratických pravidel. 18 Zákon o státní podpoře investic byl přijat až v roce 1999.
31
Graf 5: Příliv PZI na Slovensko v letech 1994 – 2006 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1994
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Poznámka: údaje představují stav k 31. 12. daného roku Zdroj: NBS
Situace se začala měnit od roku 1998, kdy vláda Mikuláše Dzurindy započala proces ekonomických reforem. Ve vztahu k investicím se situace významně zlepšila zejména díky opatřením podporujícím investory. Byly zavedeny daňové rabaty a daňové prázdniny, přijaty byly i zákony na podporu budování průmyslových zón a parků a také zákony na podporu investičních pobídek. Následkem toho se příliv PZI po roce 1998 významně zvýšil i přes přetrvávající problémy v oblasti vynutitelnosti práva a tržního prostředí (Jánošíková 2007).
Zlom nastává v roce 2000, kdy se jako forma privatizace začaly výrazněji prosazovat formy přímých prodejů zahraničním společnostem. Významnou část přílivu PZI v tomto roce tvořila privatizace telekomunikací. Vrcholu přílivu PZI dosáhlo Slovensko v roce 2002, když přilákalo 185,594 mld. Sk
zahraničního
kapitálu
zejména
díky
privatizaci
v oblasti
plynárenství a distribuci elektřiny. V následujících letech nejvíce PZI směřovalo do výrobního sektoru19, v menší míře potom do sektoru finančního, kde je v současnosti většina bank v rukou zahraničních vlastníků. O tom, že PZI hrají podstatnou úlohu ve slovenské ekonomice, svědčí i fakt, že v roce 1994 tvořil celkový objem PZI na Slovensku pouze 6 % HDP, zatímco v roce 2006 dosahoval tento podíl úrovně 29 % HDP (Graf 6).
19
V roce 2003 a 2004 si Slovensko jako základnu pro své hlavní investice zvolili výrobci automobilů PeugeotCitroen a Hyundai-Kya.
32
Graf 6: Podíl objemu PZI na HDP (v %) 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1994 1995 1996
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Poznámka: údaje představují stav k 31. 12. daného roku Zdroj: NBS
33
3.4.1 Směřování PZI podle země investora
Většina PZI na Slovensku pochází z vyspělých zemí, přičemž hlavním zdrojem těchto investic jsou země Evropské unie. Největším investorem na Slovensku je Holandsko, které se na celkovém objemu PZI podílí 26,7 %. Následuje Německo s 19,2 % a Rakousko s 14,2 %. Investice z těchto tří zemí tvoří dohromady polovinu z celkového objemu PZI ve Slovenské republice.
Graf 7: Struktura PZI podle země původu investora (v %, stav k 31. 12. 2006) 2,4%
7,5%
3,1%
Holandsko Německo
3,5% 26,7% 4,7%
Rakousko Česká Republika Maďarslo
5,5%
Itálie Francie Velká Britínie
6,3% 19,1% 7,0%
14,2%
USA Korejská republika Ostatní země
Zdroj: NBS
V průběhu sledovaného období došlo u všech zemí k nárůstu objemu investic do slovenské ekonomiky. Nejvyšší úrovně dosahovaly PZI z Holandska, kde došlo ke zvýšení z původních 43,043 mld. Sk v roce 2000 na 92,678 mld. Sk v roce 2006. Objem PZI z Německa vzrostl ve stejném období z 50,402 mld. Sk na 86,854 mld. Sk, v případě Rakouska došlo k nárůstu z 25,555 mld. Sk na 70,641 mld. Sk.
34
Graf 8: PZI podle země původu investora (mil. Sk) 120000 2000
100000
2006
80000 60000 40000
Ostatní země
Francie
USA
ČR
Velká Británie
Maďarsko
Itálie
Rakousko
Holandsko
0
Německo
20000
Poznámka: údaje představují stav PZI k 31. 12. daného roku Zdroj: NBS
Kromě těchto tří největších investorů došlo k výraznému nárůstu PZI také v případě Itálie. Právě Itálie byla v roce 2006 největším investorem na Slovensku, se sumou 31,727 mld. Sk se v tomto roce podílela na přílivu PZI více než polovinou. Co se týče dalších zemí, zde vzrostl význam PZI z Korejské republiky, která se svými investicemi do automobilového průmyslu významně podílela na přílivu zejména v posledních letech. V roce 2005 se sumou 6,603 mld. Sk podílela na přílivu PZI přibližně třetinou, v roce 2006 se sumou 7,886 mld. Sk tento podíl činil 14 %. Významně se na přílivu PZI v roce 2006 podílelo také Německo, Kypr a Česká republika.
35
3.4.2 Směřování PZI podle odvětví
Nejdůležitějším odvětvím na Slovensku je průmyslová výroba, která v roce 2006 tvořila téměř 40 % z celkového objemu PZI. Následuje sektor finančního zprostředkování, který se na celkovém objemu PZI podílí 19,3 % a sektor energetiky, kde tento podíl dosahuje úrovně 14 %. Z celkového objemu PZI do slovenské ekonomiky směřuje více než 70 % právě do těchto tří sektorů.
Graf 9: Odvětvová struktura PZI (v %, stav k 31. 12. 2006) Průmyslová výroba Finanční zprostředkování
4,8%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Velkoobchod, maloobchod
8,3% 39,6% 11,4%
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Nemovitosti, pronájem, obchodní činnosti Stavebnictví Těžba nerostných surovin Hotely a restaurace
14,0%
19,3%
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zdravotnictví a sociální pomoc Zemedělství, lesnictví
Zdroj: NBS
Následující graf zobrazuje, jak se změnil stav PZI v jednotlivých odvětvích slovenské ekonomiky v průběhu let 2000 až 2006. Největší část PZI směřovala do průmyslové výroby, kde se objem investic zvýšil z 9,308 mld. Sk v roce 2000 na 191,607 mld. v roce 2006. Tento vývoj je odrazem rychlého vzestupu tří nosných odvětví průmyslu – výroby automobilů20, hutnictví a zpracování kovů. V průběhu sledovaného období vzrostl také význam bankovnictví, kde se objem investovaných prostředků zvýšil z 21,106 mld. Sk v roce 2000 na 93,354 mld. Sk v roce 2006. Významně do popředí se dostal také sektor energetiky, kde došlo vůbec k největšímu nárůstu ze všech odvětví. Zatímco v roce 2000 se energetika podílela pouze 0,2 % na celkovém objemu PZI, v roce 2006 dosahuje tento podíl již 14 %. V absolutním vyjádření se pak objem investovaných prostředků zvýšil z 0,4 mld. Sk 20
Slovenský automobilový průmysl představují tři hlavní automobilky: Volkswagen Slovakia v Bratislavě, PSA Peugeot Citroen v Trnavě a KIA Motors Slovakia v Žilině.
36
v roce 2000 na 67,843 mld. Sk v roce 2006. Z ostatních odvětví byl zaznamenán výrazný nárůst investic v sektoru maloobchodu a velkoobchodu a také v sektoru nemovitostí. V posledním roce se pak výrazně zvýšil příliv PZI do veřejné správy.
Graf 10:PZI podle odvětví (mil. Sk) 200 000 175 000 2000
150 000
2006
125 000 100 000 75 000 50 000 25 000 Zemedělství, lesnictví
Zdravotnictví a sociální pomoc
Hotely a restaurace Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Těžba nerostných surovin
Stavebnictví
Doprava, skladování, pošty a Nemovitosti, pronájem, obchodní
Velkoobchod, maloobchod
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Finanční zprostředkování
Průmyslová výroba
0
Poznámka: údaje představují stav PZI k 31. 12. daného roku Zdroj: NBS
37
3.4.3 Směřování PZI podle krajů
Vstup PZI na Slovensko je od začátku poznamenán regionální nerovností, neboť Slovensko se dělí na bohatší západ a chudší východ. Hlavním důvodem toho, že se investice vyhýbají východu Slovenska, je slabě vyvinutá infrastruktura v tomto regionu. Většina zahraničních investic směřuje na západ a severozápad země. Z regionálního hlediska směřuje nejvíce PZI do bratislavského kraje (66,8 %)21, následuje košický kraj (7,8 %) a žilinský kraj (7,3 %).
Graf 11: PZI podle krajů (v %, stav k 31. 12. 2006) 2,6% 1,5% 3,7% 4,8% 5,4%
Bratislava Košice Žilina
7,3%
Trnava Trenčín 7,8%
Nitra 66,8%
Banská Bystrica Prešov
Zdroj: NBS
Jak se změnil objem PZI v průběhu sledovaného období z hlediska jednotlivých regionů, je zachyceno v následujícím grafu. Na první pohled je patrné, že objem investic směřujících do bratislavského kraje mnohonásobně převyšuje objem investic v ostatních regionech. Z původní úrovně 99,068 mld. Sk v roce 2000 se objem investic do bratislavského kraje zvýšil na 323,375 mld. Sk v roce 2006. Další poměrně výrazný nárůst lze vidět u žilinského kraje, kde se objem investic v průběhu období zvýšil z 8,527 mld. Sk na 26,114 mld. Sk.22 Vzrostl také význam trnavského kraje, kde se objem investic zvýšil z 9,674 mld. SK na 25,144 mld. Sk. Ve srovnání s ostatními regiony se situace téměř 21
Vysoká atraktivita Bratislavského kraje má několik důvodů: strategická poloha Bratislavy, fixní kapitál umístěný ve městě několikanásobně převyšuje jeho úroveň v ostatních zemích, dostatek kvalifikovaných pracovních sil a rozvinutá infrastruktura. 22 Této pozice dosáhnul žilinský kraj zejména díky investicím společnosti KIA v roce 2005.
38
nezměnila v případě košického kraje. Objem PZI zde v roce 2000 dosahoval úrovně 38,437 mld. Sk, v roce 2006 to bylo 37,774 mld. Sk.
Graf 12: PZI podle krajů (mil. Sk) 350 000 300 000
2000 2006
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Bratislava
Košice
Žilina
Trnava
Trenčín
Nitra
Banská Bystrica
Prešov
Poznámka: údaje představují stav PZI k 31. 12. daného roku Zdroj: NBS
39
3.5 Slovensko z pohledu zahraničních investorů
Přímé zahraniční investice jsou považovány za indikátor vývoje reforem a celkového vývoje tržního prostředí v tranzitivních ekonomikách. Následující část přináší shrnutí specifických rysů slovenského hospodářství, které mohou mít vliv na příliv PZI.23
3.5.1 Velikost trhu Co se týče velikosti domácího trhu, nachází se Slovenská republika jednoznačně v nevýhodné pozici. Tento fakt může činit zemi méně atraktivní pro PZI, na druhou stranu je však význam tohoto faktoru do jisté míry snížen přistoupením země do Evropské Unie. 3.5.2 Náklady práce Z následujících tabulek vidíme, že hodinové náklady práce jsou na Slovensku nižší ve srovnání s Českou republikou. Co se týče produktivity práce, od roku 2000 je produktivita práce na jednu odpracovanou hodinu vyšší na Slovensku než v ČR. Růst reálných jednotkových nákladů práce se v obou zemích během daného období nevyvíjel stálým tempem. V některých letech náklady práce rostly rychleji než produktivita, jindy byla situace opačná. Tabulka 1: Náklady práce v České republice Česká republika Růst reálných jednotkových nákladů práce
1)
Hodinové náklady práce Produktivita práce na odpracovanou hodinu 2)
1995 n.a. n.a. 43,6
1996 2,8 2,8 45,5
1997 1,2 2,97 44,0
1998 -3,2 3,23 43,9
1999 0,4 3,41 44,9
2000 0,7 3,86 44,7
2001 1 4,64 47,4
2002 3,1 5,39 48,2
2003 2,7 5,47 48,6
2004 -1,5 5,85 50,2
2005 -0,9 n.a. n.a.
2001 -1,5 3,26 47,5
2002 -0,3 3,59 51,3
2003 1,1 4,02 53,2
2004 -2,6 4,41 53,7
2005 -1,8 4,8 n.a.
Zdroj: Jánošíková (2007)
Tabulka 2: Náklady práce na Slovensku Slovensko Růst reálných jednotkových nákladů práce 1) Hodinové náklady práce Produktivita práce na odpracovanou hodinu 2)
1995 2,2 n.a. 38,2
1996 -2 2,16 40,3
1997 3 2,61 41,6
1998 3,4 2,91 43,6
1999 -3,6 2,76 44,3
2000 -0,6 3,07 46
Zdroj: Jánošíková (2007) 1
)Udává vztah mezi odměnou pracovníka a produktivitou jeho práce
2
) Produktivita práce jednotlivých národních ekonomik ve vztahu k průměru EU 15. Produktivita práce na odpracovanou
hodinu v EU 15 je brána jako základ, produktivita práce v jednotlivých zemích je odvozena jako podíl na tomto základě. 23
Přehled vychází ze studií Bevan, Estrin (2000) a Bevan (2004). Tyto studie se kromě obecných vlastností tržního prostředí, jako je velikost trhu, ceny vstupů (práce a kapitál) nebo geografická poloha, zabývají také institucionálními faktory, které mohou hrát důležitou roli při rozhodování zahraničních investorů. Údaje za Slovensko jsou v případě nákladů práce a nákladů kapitálu pro srovnání uvedeny spolu s údaji za Českou republiku.
40
Z této analýzy je vidět, že co se týče nákladů práce, jsou podmínky na Slovensku příznivější než v ČR. Pracovní síla je zde levnější a v průběhu minulých let dosahovala vyšší produktivity. Tento fakt se jeví jako atraktivní jak pro zahraniční investory tak pro domácí podniky, pro které je právě pracovní síla důležitým faktorem produkce.
3.5.3 Náklady kapitálu
Náklady kapitálu aproximuje Bevan (2004) prostřednictvím dluhových nákladů. Tyto náklady jsou zde reprezentovány mezibankovními sazbami (3 měsíční PRIBOR a BRIBOR). Jak je vidět z následujících tabulek, tyto sazby byly na Slovensku vyšší než v ČR v průběhu celého sledovaného období. To mohlo mít potencionální negativní efekt na příliv PZI a mohlo tak negativně ovlivnit situaci domácích podniků ve srovnání s českými podniky.
Tabulka 3: Makroekonomické indikátory Česká republika Česká republika Úroková sazba (3M PRIBOR) Reálná efektivní úroková míra
1995 10,9 95,6
1996 1997 12,7 17,5 95,3 100,0
1998 10,1 97,8
1999 2000 2001 2002 2003 2004 5,6 5,4 4,7 2,6 2,1 2,6 95,5 104,3 103,2 101,1 102,2 101,6
2005 3,2 n.a.
Zdroj: Jánošíková (2007)
Tabulka 4: Makroekonomické indikátory Slovensko Slovensko Úroková sazba (3M BRIBOR) Reálná efektivní úroková míra
1995 n.a. 93,0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 14,9 26,5 18,3 14,3 7,9 7,8 6,0 6,0 3,7 99,2 100,0 108,2 106,7 106,8 112,9 124,0 128,1 130,6
2005 3,12 n.a.
Zdroj: Jánošíková (2007)
41
3.5.4 Institucionální prostředí
Kromě obecných rysů ekonomiky zkoumá Bevan (2004) také institucionální vývoj v dané zemi, neboť je důležitým aspektem, který berou investoři v potaz a který ovlivňuje jejich konečné rozhodnutí.24 Tvorba formálních institucí byla ovlivněna také faktem, že Slovensko od začátku aspirovalo na pozdější členství v Evropské Unii.
Z pohledu investorů patřila mezi nejvíce vnímané problémy zejména slabá vynutitelnost dlužnických práv, nedostatečná ochrana minoritních akcionářů, korupce ve veřejné správě a nedostatečné poskytování informací (zejména finančního charakteru) ze strany korporací.
3.5.5 Další faktory
Další oblastí vývoje, která byla na Slovensku kritizována jako nedostatečná, byly mikroekonomické základy hospodářství. Do roku 1998 slovenská vláda nevyužila tehdejší relativně příznivé makroekonomické situace, která vrcholila v letech 1994 a 1995, k zahájení reformních kroků. Reforma hospodářství byla zahájena až za vlády Mikuláše Dzurindy, která byla zvolena v roce 1998.
Jedním ze specifických faktorů přílivu PZI do tranzitivních zemí je i privatizace. Postoj slovenské vlády k privatizaci podniků do rukou zahraničních vlastníků byl však spíše negativní. V procesu privatizace vláda preferovala domácí manažery a poměrně častý byl také příklon k méně průhledným metodám privatizace.25
Slovensko také zvyšovalo svou investiční atraktivitu postupným snižováním daně z příjmu právnických osob. Zatímco v roce 1993 byla sazba na úrovni 45 %, v roce 2004 je činí tato sazba 19 %.
24
Autoři studie měří úroveň institucionálního vývoje pomocí indikátorů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Pro srovnání byly použity indikátory za roky 1997 a 2005. Rok 1997 byl posledním rokem vlády Vladimíra Mečiara a v následujícím roce nově zvolená vláda Mikuláše Dzurindy odstartovala program reforem, který se mimo jiné zaměřoval i na podporu zahraničních investorů. 25 Privatizace na Slovensku byla až do roku 1998 v podstatě zaměřena proti zahraničním investorům. Často docházelo v průběhu privatizačního procesu ke změnám pravidel, což pouze přispívalo ke zvyšování nejistoty (Javorcik, Kaminski 2004)
42
3.6 Shrnutí
Během sledovaného období došlo na Slovensku k výraznému nárůstu celkového objemu přímých zahraničních investic. Zpočátku nebyl trend přílivu PZI příliš uspokojivý, ke změnám začíná docházet počínaje rokem 1998, kdy byl postupně započat proces ekonomických reforem. Většina investic pochází ze zemí Evropské unie, přičemž největšími investory jsou Holandsko, Německo a Rakousko. Co se týče jednotlivých odvětví slovenské ekonomiky, největší objem investic směřoval do průmyslové výroby, finančního zprostředkování a energetiky. V rámci regionů, které jsou poznamenané výraznou nerovností, směřovalo více než polovina celkového objemu investic do bratislavského kraje.
Za hlavní výhody pro zahraniční investory lze v případě Slovenska považovat politickou a ekonomická stabilitu, 19% daň ze zisku korporací, nulové zdanění dividend a také levnou pracovní sílu, což se v konečném důsledku projevilo tím, že objem PZI na Slovensku od roku 1998 dramaticky vzrostl.26
Na druhé straně zde však stále existují i určitá rizika spojená právě s investováním v tomto teritoriu. Na Slovensku je stále značný objem pozemků tzv. neznámých vlastníků, proto zde hrozí riziko soudních sporů o tyto majetkově nevypořádané pozemky. Dalším problémem, s nímž se investoři setkávají, jsou dodatečné změny podmínek výběrových řízení nebo jejich anulování a následné vyhlášení nových tendrů. Dalším z rizik je stále relativně vysoká míra korupce.
Kromě těchto rizik musí Slovensko čelit i další výzvě, neboť o zahraniční investice už nesoupeří jen se zeměmi s méně pružnými daňovými systémy a dražší pracovní silou. Novou konkurencí se stávají i nové členské země Evropské unie jako je Bulharsko nebo Rumunsko, které se snaží přilákat zahraniční investice štědrými investičními pobídkami a oproti Slovensku i levnější pracovní silou.
26
Reputaci investičního ráje Slovensku připsal v roce 2003 i ekonomický magazín Forbes http://www.forbes.com/free_forbes/2003/0811/021.html
43
4. Spotřeba domácností Následující kapitola se zabývá tím, jakým způsobem se vyvíjela spotřeba domácností jako jeden z významných ukazatelů životní úrovně. Po shrnutí vývoje spotřeby v období ekonomické transformace se všemi jejími hlavními mezníky je zkoumán vývoj spotřeby domácností v kontextu daňové reformy. Vzhledem k tomu, že daňová reforma ovlivnila jak příjmovou stránku domácností (jednotná daň z příjmu ve výši 19 %) tak stránku výdajovou (sjednocení dvou dříve rozdílných sazeb DPH na stejnou úroveň), zkoumá se, jaký byl dopad této změny na životní úroveň obyvatelstva. Cílem je rozložit spotřebu domácností na složky podle jednotlivých směrů užití a analyzovat vývoj těchto složek. Dále jsou diskutovány hlavní faktory spotřeby a je zkoumán jejich vliv na spotřebu domácností v SR.
4.1 Vývoj spotřeby domácností
4.1.1 Popis sledovaného výběru domácností
Pro výpočty byly použity údaje Statistického úřadu Slovenské republiky za období 2003 až 2007. Použité údaje byly získané metodou rodinných účtů podle klasifikace individuální spotřeby COICOP.27 Reprezentativnost údajů je však do jisté míry omezena. Statistický úřad SR až do roku 2004 totiž prováděl výzkum metodou tzv. kvótního výběru28, přičemž rozpoznával pouze 5 typů ekonomické aktivity. Podle statistického úřadu tak v čele domácnosti mohl existovat pouze polnohospodář, manuálně pracující, samostatně výdělečně činná osoba nebo důchodce. V čele domácnosti se tak nemohl ocitnout například nezaměstnaný, invalida nebo svobodná matka, což při téměř 20% nezaměstnanosti v roce 2001 představuje závažný problém. Nepřítomnost těchto skupin v čele domácností tak může výrazně ovlivnit vypovídací schopnost údajů. Statistický úřad SR provedl změnu metodiky až v roce 2004, tedy v roce kdy byly v mnoha oblastech uskutečněny rozsáhlé reformy. Vzhledem k tomu, že slovenské reformy představují zajímavý příklad jedinečné exogenní změny, která má vliv na celou ekonomiku, stejná metodika sběru údajů by umožnila porovnat většinu indikátorů v čase. Změna metodiky toto srovnání však významně stěžuje.
27
COICOP = Classification of individual consumption by purpose Předmětem této klasifikace je zatřídění všech druhů individuální spotřeby (zboží, služeb) podle účelu. 28 Podstatou kvótního výběru je, že se určí kvóty (počty domácností) se stanovenými charakteristikami (podle regionů, zaměstnání, počtu dětí) a nalezne se adekvátní počet pozorování (domácností) splňujících tyto kritéria.
44
Celkem je do pozorování zahrnuto 4701 domácností. Průměrná domácnost má 2,84 členů, z toho 1,34 je ekonomicky aktivních a 0,8 je dětí. Z celkového počtu domácností bylo v roce 2003 53,6 % domácností bez dětí a 46,4 % domácností s dětmi. Graf 13 zachycuje strukturu domácností v členění podle počtu nezaopatřených dětí, kdy nejvíce jsou mezi domácnostmi s dětmi je zastoupeny domácností s 1 dítětem a se 2 dětmi, naopak nejmenší procento tvoří domácnosti se 3 a více dětmi. V průběhu sledovaného období se struktura domácností měnila, přičemž základní tendencí byl růst celkového počtu bezdětných domácností.
Graf 13: Struktura domácností v členění podle počtu nezaopatřených dětí
13,9%
43,1%
Domácnosti s 1 dítětem Domácnosti s 2 dětmi Domácnosti s 3 a více dětmi
42,9%
Zdroj: Statistický úřad SK
45
Při členění podle příslušnosti k sociální skupině tvoří největší část výběru domácnosti, kde je hlavou rodiny zaměstnanec a důchodce. Následují tzv. domácnost ostatních (tj. domácnosti, kde je hlavou rodiny jiná osoba než zaměstnanec, důchodce nebo osoba samostatně výdělečně činná). Nejmenší část vzorku potom tvoří domácnosti v čele s osobou samostatně výdělečně činnou.
Graf 14: Struktura domácností v členění podle společenských skupin
10,6%
Domácnosti zaměstnanců Domácnosti samostatně výdělečně činných osob 50,6%
30,4%
Domácnosti důchodců Ostatní domácnosti
8,4%
Zdroj: Statistický úřad SK
46
4.1.2 Spotřeba v období ekonomické transformace
Vývoj spotřeby slovenských domácností v letech 1995 až 2007 je zachycen v následujícím grafu. Z grafu je patrné, že během celého sledovaného období spotřeba domácností rostla. Od roku 1995 se zvýšila více než trojnásobně, z úrovně 297,5 mil. Sk na 1 020 mil. Sk v roce 2007. Toto sledované období má však několik specifik. Především je relativně krátké, v zahraničí se pro hodnocení spotřebitelského chování domácností používají časové řady za dvacet i více let. Navíc je zde i jistá nekonzistence ve vztahu k předcházejícímu období, neboť v centrálně plánované ekonomice se spotřební chování domácností formovalo za podmínek minimální nejistoty ohledně změny příjmů a prakticky nulové nezaměstnanosti.
Graf 15: Konečná spotřeba domácností (mil Sk, b.c.) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj: Statistický úřad SK
47
Výdaje domácností na konečnou spotřebu jsou klíčovou složkou životní úrovně obyvatelstva. U většiny vyspělých tržních ekonomik platí pravidlo, že čím rychlejší je růst ekonomiky, tím rychlejší je růst soukromé spotřeby a životní úrovně. V zemích Evropské patnáctky byl v letech 1995 – 2007 růst HDP a spotřeby domácností totožný a činil ročně průměrně 2,2 %. Vývoj spotřeby na Slovensku se na rozdíl od vyspělých zemí od růstu HDP lišil (Tabulka 5).
Tabulka 5: Růst HDP a spotřeby domácností v EU15 a SR (reálný průměrný roční růst v %) EU15 HDP Soukromá spotřeba SK HDP Soukromá spotřeba
1995 – 2000
2001 – 2007
1995 – 2007
2,8 2,8
1,6 1,7
2,2 2,2
3,8 4,2
5,2 4,3
4,5 4,3
Zdroj: EUROSTAT, vlastní výpočty
Jak je patrné z grafu zachycujícího meziroční změny tempa růstu HDP a spotřeby domácností, od počátku sledovaného období až do roku 2003 je volatilita spotřeby domácností větší než kolísání HDP.29 Chování spotřeby se v tomto období formovalo na pozadí řady jednorázových transformačních opatření, navíc v podmínkách dělení státu a měny. Adaptace na tržní prostředí probíhala v podmínkách značné nejistoty, což posilovalo vliv psychologických faktorů na spotřební chování domácností.
29
Tímto jevem se podrobně zabývá Janáček (1999), který zkoumá vývoj spotřeby domácností v ČR v období ekonomické transformace. Upozorňuje, že tento jev je v rozporu se závěry ekonomické teorie i s empirickou evidencí vyspělých ekonomik.
48
Graf 16: Tempa růstu HDP a spotřeby domácností (%, s.c.) 12
HDP
10
Spotřeba domácností 8 6 4 2 0
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
-2
Zdroj: Statistický úřad SK
Etapa od roku 1994 do roku 1996 byla charakteristická vysokým růstem spotřeby domácností, která se zaměřovala především na obnovu předmětů dlouhodobé spotřeby. Zvýšení sklonu ke spotřebě v peněžním chování domácností bylo vyvoláno jednak růstem disponibilních peněžních zdrojů a rozšířením nabídky na vnitřním trhu v důsledku liberalizace zahraničního obchodu a rozvoje soukromého sektoru. V období od roku 1996 do roku 1999 dochází k výraznému útlumu spotřeby. Hlavním důvodem omezení výdajů domácností byl zejména obrat v hospodářském cyklu v roce 1996, stagnace a následná hospodářská recese. Vývoj od roku 2000 pak byl charakterizovaný úsilím vlády a centrální banky o stabilizaci makroekonomického prostředí. V důsledku řady restriktivních opatření roste spotřeba pomaleji. Od roku 2003 následně dochází k následnému oživení spotřebitelské poptávky domácností.
49
4.1.3 Situace před reformou
V roce 2003 existovalo pět sazeb daně z příjmu, které byly odstupňovány podle výše příjmu, a dvě sazby daně z přidané hodnoty: základní 20% a snížená 14%. Daň z přidané hodnoty byla uvalena na většinu zboží a služeb. Na úzkou skupinu komodit byly uvaleny spotřební daně (alkohol, tabák).
Spotřební výdaje odrážejí konkrétní sociálně ekonomickou situaci jednotlivých domácností a dané ekonomické prostředí. Všeobecně platí, že čím je daná země chudší, tím má větší podíl výdajů na uspokojení základních potřeb jako jsou potraviny, bydlení, voda, elektřina, plyn a nižší výdaje na uspokojování potřeb jako je např. vzdělání, kultura nebo rekreace. Tato tendence se projevuje i ve spotřebě slovenských domácností (Graf 17).
Graf 17: Struktura spotřebních výdajů slovenských domácností v roce 2003 (v % z celkových spotřebních výdajů)
Potraviny a nealkoholické nápoje
8,2% 7,1%
Alkoholické nápoje a tabák
21,2%
Odívání a obuv
1,0%
Bydlení Vybavení, provoz domácnosti
8,5% 5,7%
Zdravotnictví Doprava
3,5% 4,1% 8,9% 2,5% 5,1%
Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání
24,0%
Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby
Zdroj: Statistický úřad SK
50
Nejvíce prostředků vynaložily domácnosti na tyto 3 kategorie zboží a služeb: potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení30 a doprava31. Výdaje na bydlení vzrostly v důsledku zvýšení cen elektřiny, plynu, vody a tepla a v roce 2003 tvořily téměř čtvrtinu z celkových spotřebních výdajů. U potravin a nealkoholických nápojů se tento podíl pohyboval na úrovni 21 % a výdaje na dopravu tvořily téměř 9 % z celkových spotřebních výdajů. Naopak nejmenší část spotřebních výdajů je vynakládána na vzdělávání.
Pokud srovnáme strukturu spotřebních výdajů na Slovensku a v zemích Evropské unie, pak největší rozdíly nalezneme v kategorii potravin a dopravy. V zemích Evropské patnáctky je výrazně menší podíl výdajů domácností na potraviny ve srovnání se Slovenskou republikou. Naopak v oblasti dopravy vynakládají evropské domácnosti větší část prostředků oproti Slovensku. U slovenských domácností je ve srovnání se zeměmi EU15 větší podíl spotřebních výdajů v kategorii alkoholických nápojů a tabáku, bydlení a pošty a telekomunikací. U vzdělávání se podíl výdajů v obou regionech pohybuje na stejné úrovni. U všech ostatních kategorií zboží a služeb se podíl výdajů slovenských domácností pohybuje pod průměrem zemí EU15.
Graf 18: Struktura spotřebních výdajů v roce 2003 (v % z celkových spotřebních výdajů) 8,15
Ostatní zboží a služby
7,1
Stravování a ubytování Vzdělávání
EU15
8,7 9,6 3,7 2,7 8,9
Doprava Zdravotnictví
SR
9,1
1,0 0,9
Rekreace a kultura Pošty a telekomunikace
10,8
13,5
2,6 3,4 5,1
Vybavení, provoz domácnosti
6,5
Bydlení Odívání a obuv Alkoholické nápoje a tabák Potraviny a nealkoholické nápoje
21,1 4,1 3,5
23,9
6,1 5,7 12,5
21,1
Zdroj: EUROSTAT
30
Do této kategorie spadají výdaje za nájemné, výdaje za nákup zboží a služeb na stavební a bytovou údržbu. Dále sem patří také platby za elektřinu, plyn, teplou vodu a teplo, nákup paliv, vodné a stočné a výdaje za ostatní služby vztahující se na bydlení. 31 Tato kategorie zahrnuje výdaje na nákup dopravních prostředků a pohonných hmot, výdaje spojené s provozem a údržbou a výdaje za dopravní služby (vlaková, autobusová, letadlová a lodní doprava).
51
V následujících dvou tabulkách je zobrazena struktura spotřebních výdajů domácností členěných podle příslušnosti k sociální skupině a podle počtu nezaopatřených dětí. U všech typů domácností se na celkové spotřebě nejvíce podílí potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení a doprava. U domácností členěných podle příslušnosti k sociální skupině tvoří potraviny přibližně čtvrtinu z celkových spotřebních výdajů. Výjimku tvoří domácností důchodců, kde je podíl výdajů na potraviny výrazně vyšší a dosahuje úrovně téměř 34 %. Obdobná situace je podobná i u kategorie bydlení. Zatímco u domácností důchodců se výdaje na bydlení na celkové spotřebě podílí více než 30 %, u domácností zaměstnanců a domácností ostatních se pohybuje na úrovni 20 %. Co se týče dopravy, zde největšího podílu na celkové spotřebě dosahují domácnosti samostatně výdělečně činných osob (10,2 %) a domácnosti zaměstnanců (9,6 %).
Tabulka 6: Struktura spotřebních výdajů domácností (v % z celkových spotřebních výdajů, podle příslušnosti k sociální skupině) z toho domácnosti Zaměstnanců 1. Potraviny, nealkoholické nápoje 2. Alkoholické nápoje, tabák 3. Odívání a obuv 4. Bydlení 5. Vybavení, provoz domácnosti 6. Zdravotnictví 7. Doprava 8. Pošty a telekomunikace 9. Rekreace a kultura 10. Vzdělávání 11. Stravování a ubytování 12. Ostatní zboží a služby
24,8% 3,0% 7,5% 19,4% 5,1% 1,8% 9,6% 4,0% 7,7% 0,7% 7,0% 9,3%
Samostatně výdělečně Důchodců Ostatních činných 23,3% 2,6% 8,9% 18,4% 5,0% 1,7% 10,2% 4,7% 9,7% 0,6% 5,7% 9,2%
33,8% 3,2% 4,2% 30,4% 4,8% 3,8% 5,2% 3,5% 4,9% 0,0% 1,3% 5,0%
26,3% 3,7% 7,7% 20,6% 5,2% 1,8% 8,3% 3,9% 6,3% 0,7% 5,8% 9,7%
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
52
U domácností členěných podle počtu nezaopatřených dětí dosahují v kategorii potravin většího podílu na celkové spotřebě domácnosti s dětmi (20,8 %) ve srovnání s bezdětnými domácnostmi (18,6 %). Z toho nejvyšší úrovně dosahuje tento podíl u domácností se 3 a více dětmi. V kategorii bydlení je naopak větší podíl spotřebních výdajů u bezdětných domácností (17,5 %). U výdajů na dopravu se podíl spotřebních výdajů u domácností s dětmi i bez dětí pohybuje na přibližně stejné úrovni (v rozmezí 7,6 – 7,9 %).
Tabulka 7: Struktura spotřebních výdajů domácností (v % z celkových spotřebních výdajů, podle počtu nezaopatřených dětí)
Celkem
1 dítě
2 děti
3 děti
Domácnosti bez nezaopatřených dětí
20,8% 2,2% 6,5% 15,4% 4,1% 1,4% 7,9% 3,3% 6,7% 0,7% 5,8% 7,7%
19,4% 2,4% 6,5% 15,9% 4,4% 1,5% 7,7% 3,6% 6,8% 0,6% 5,2% 7,6%
21,0% 2,2% 6,5% 15,5% 4,1% 1,5% 8,1% 3,3% 6,8% 0,7% 6,2% 8,0%
22,1% 1,9% 6,4% 14,3% 3,5% 1,2% 7,4% 2,9% 6,3% 0,8% 5,9% 7,3%
18,6% 3,2% 5,7% 17,5% 4,6% 1,7% 7,6% 3,4% 5,3% 0,1% 4,8% 7,4%
Domácnosti s nezaopatřenými dětmi
1. Potraviny, nealkoholické nápoje 2. Alkoholické nápoje, tabák 3. Odívání a obuv 4. Bydlení 5. Vybavení, provoz domácnosti 6. Zdravotnictví 7. Doprava 8. Pošty a telekomunikace 9. Rekreace a kultura 10. Vzdělávání 11. Stravování a ubytování 12. Ostatní zboží a služby
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
53
4.2 Dopad daňové reformy na spotřebu domácností
Se zavedením daňové reformy v roce 2004 došlo ke změnám ve zdanění příjmu a zdanění spotřeby domácností. U daně z příjmu bylo zrušeno odstupňování sazeb daně podle výše příjmu a byla zavedena jednotná sazba ve výši 19 %. Stejně tak došlo ke sjednocení sazeb u daně z přidané hodnoty. Do té doby používaná základní sazba ve výši 20 % a snížená sazba ve výši 14 % byla nahrazena jednotnou sazbou na úrovni 19 %. Rovná daň ve výši 19 % tedy znamenala snížení cen u zboží a služeb, které před reformou podléhaly základní sazbě, a zvýšení cen u zboží a služeb, které před reformou podléhaly snížené sazbě. Zavedení rovné daně znamenalo v průměru zdražení zboží a služeb. Tato část se pokusí přiblížit, jak se toto zvýšení cen zboží a služeb promítnulo do spotřeby domácností. Pozornost se zaměří nejprve na sektor domácnosti jako celek a poté se bude zkoumat vývoj spotřeby u jednotlivých typů domácností členěných podle příslušnosti k sociální skupině a podle počtu nezaopatřených dětí
4.2.1 Průměrná domácnost
Tabulka 8 zachycuje vývoj cen zboží a služeb mezi roky 2003 až 2007. K nejvýraznějšímu růstu cen během sledovaného období došlo u vzdělávání (105 %), bydlení (60 %) a zdravotnictví (44 %). Z toho právě bydlení má největší podíl na spotřebním koši (218 ‰), zatímco váhy u kategorie vzdělávání a zdravotnictví jsou podstatně menší (16 ‰ a 26 ‰). Kromě bydlení se na spotřebním koši významně podílí také potraviny a nealkoholické nápoje (160 ‰) a doprava (91 ‰). Cenový vývoj v těchto dvou kategorií zboží a služeb však nebyl zdaleka tak prudký.
54
Tabulka 8: Indexy spotřebitelských cen (klasifikace COICOP, rok 2000 = 100)32
Celkem Potraviny, nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení Vybavení, provoz domácnosti Zdravotnictví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby
Stálé váhy v promile 1000 160,553 42,492 43,6 281,752 57,857 26,322 91,253 35,892 78,229 16,246 72,238 92,078
2003
2004
2005
2006
2007
18,1%
27,0%
30,5%
36,3%
40,1%
8,3% 26,5% 7,0% 35,8% 1,1% 14,9% 11,3% 38,8% 7,0% 10,6% 20,3% 25,1%
13,5% 37,2% 7,5% 53,8% -1,1% 30,2% 21,7% 39,4% 9,8% 47,9% 32,0% 35,0%
11,9% 36,3% 6,5% 65,9% -4,5% 42,2% 24,1% 38,4% 10,3% 95,5% 37,8% 38,6%
13,5% 40,8% 6,3% 85,0% -5,3% 61,0% 24,9% 37,7% 11,6% 107,2% 39,8% 43,7%
18,0% 46,1% 7,1% 96,0% -5,4% 58,4% 21,8% 37,9% 11,9% 115,2% 43,0% 47,6%
Zdroj: Statistický úřad SK
Následující tabulka zachycuje, jak se vyvíjela struktura spotřebních výdajů domácností po zavedení daňové reformy. Výdaje jsou uvedeny jako absolutní částka a jako podíl na celkových spotřebních výdajích domácností. V průběhu celého období spotřeba domácností vzrůstala. Co se týče struktury, zde k žádným výrazným změnám nedošlo, stejně jako před reformou, i po jejím uskutečnění se na spotřebě domácností nejvíce podílí potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení a doprava, tedy kategorie zboží a služeb, které vesměs slouží k uspokojování základních životních potřeb. V kategorii potravin a nealkoholických nápojů došlo během sledovaného období k mírnému poklesu podílu na celkové spotřebě (24,3 % v roce 2007). U bydlení se podíl výdajů naopak zvýšil (22,2 %). V kategorii dopravy došlo nejprve poklesu podílu spotřebních výdajů, v posledním roce se však tento podíl mírně zvýšil nad počáteční úroveň z roku 2003 (9,6 %).
32
Index spotřebitelských cen zboží a služeb (životních nákladů) pro všechny domácnosti charakterizuje cenový vývoj v celospolečenském průměru. Index se vztahuje k základnímu období roku 2000. Vývoj indexu spotřebitelských cen se sleduje na univerzálním spotřebním koši, který se člení na 12 kategorií podle klasifikace COICOP (Klasifikace individuální spotřeby podle účelu).
55
Tabulka 9: Spotřební výdaje domácností (Sk/osobu ročně)
Celkem 1. Potraviny, nealkoholické nápoje 2. Alkoholické nápoje, tabák 3. Odívání a obuv 4. Bydlení 5. Vybavení, provoz domácnosti 6. Zdravotnictví 7. Doprava 8. Pošty a telekomunikace 9. Rekreace a kultura 10. Vzdělávání 11. Stravování a ubytování 12. Ostatní zboží a služby
2003 2004 2005 2006 2007 Výdaje v % Výdaje v % Výdaje v % Výdaje v % Výdaje v % 75 504 100% 78 072 100% 81 432 100% 92 220 100% 99 948 100% 19 440 25,7% 20 952 26,8% 21 420 26,3% 22 860 24,8% 2 268 3,0% 2 544 3,3% 2 448 3,0% 2 676 2,9% 5 508 7,3% 4 572 5,9% 4 860 6,0% 5 376 5,8% 15 564 20,6% 19 008 24,3% 18 528 22,8% 22 056 23,9% 3 840 1 548 6 840 3 024 5 640 468 4 680 6 684
5,1% 2,1% 9,1% 4,0% 7,5% 0,6% 6,2% 8,9%
3 528 2 172 5 916 3 456 5 280 552 3 444 6 636
4,5% 2,8% 7,6% 4,4% 6,8% 0,7% 4,4% 8,5%
3 636 2 424 7 260 3 720 5 244 672 3 828 7 380
4,5% 3,0% 8,9% 4,6% 6,4% 0,8% 4,7% 9,1%
4 284 2 604 8 004 4 908 6 456 684 4 704 7 632
4,6% 2,8% 8,7% 5,3% 7,0% 0,7% 5,1% 8,3%
24 336 24,3% 2 916 2,9% 6 132 6,1% 22 224 22,2% 5 280 2 688 9 612 5 400 7 284 780 5 196 8 076
5,3% 2,7% 9,6% 5,4% 7,3% 0,8% 5,2% 8,1%
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
Při členění spotřebních výdajů domácností podle typu zboží a služeb (Tabulka 10) je vidět, že největší část spotřebních výdajů (více než polovinu) vynakládají domácnosti na nákup zboží krátkodobé spotřeby. Během let 2003 až 2007 nicméně došlo ke snížení tohoto podílu. Druhou nejvýznamnější položkou jsou výdaje na služby, které dosahují téměř třetiny celkových spotřebních výdajů. Zde došlo během sledovaného období pouze k mírnému nárůstu podílu výdajů. Nejmenší část spotřebních výdajů domácností potom tvoří výdaje na zboží střednědobé spotřeby a výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby. Zatímco u zboží střednědobé spotřeby podíl výdajů během celého období v podstatě stagnoval, u zboží dlouhodobé spotřeby došlo k jeho zvýšení na téměř dvojnásobek oproti původní úrovni (7,5 % v roce 2007). Tabulka 10: Spotřební výdaje domácností v členění na zboží a služby (Sk/osobu ročně) 2004 2005 2006 2007 Výdaje v % Výdaje v % Výdaje v % Výdaje v % Zboží krátkodobé spotřeby 46 752 59,9% 47 616 58,5% 53 268 57,8% 55 404 55,4% Zboží střednědobé spotřeby 6 468 8,3% 7 092 8,7% 7 464 8,1% 8 568 8,6% Zboží dlouhodobé spotřeby 3 384 4,3% 4 608 5,7% 5 436 5,9% 7 452 7,5% Služby 21 468 27,5% 22 116 27,2% 26 052 28,3% 28 524 28,5% Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
56
4.2.2 Jednotlivé typy domácností
Jak již bylo řečeno, v průběhu celého sledovaného období se na spotřebních výdajích nejvíce podílely kategorie potravin a nealkoholických nápojů, bydlení a dopravy. Co se týče struktury spotřeby u jednotlivých typů domácností, u domácností členěných podle příslušnosti k sociální skupině došlo u všech typů domácností v kategorii potravin k poklesu podílu spotřebních výdajů, přičemž nejvýraznější byl tento pokles u domácností důchodců. U bydlení se naopak podíl spotřebních výdajů u všech typů domácností zvýšil, z toho nejvíce u domácností ostatních. V kategorii dopravy došlo také k nárůstu podílu spotřebních výdajů, z toho nejvíce u domácností samostatně výdělečně činných osob. U alkoholických nápojů a tabáku se podíl výdajů na celkové spotřebě nezměnil. V kategorii odívání a obuvi, stravování a ubytování a v kategorii ostatní zboží a služby došlo k mírnému poklesu podílu spotřebních výdajů.
Graf 19: Struktura spotřebních výdajů domácností podle příslušnosti k sociální skupině (r. 2007, v % z celkových spotřebních výdajů, klasifikace COICOP) 100% Ostatní zboží a služby 90%
Stravování a ubytování
80%
Vzdělávání
70%
Rekreace a kultura
60%
Pošty a telekomunikace Doprava
50%
Zdravotnictví
40%
Vybavení, provoz domácnosti
30%
Bydlení
20%
Odívání a obuv Alkoholické nápoje, tabák
10%
Potraviny, nealkoholické nápoje 0% Domácnosti zaměstnanců
Domácnosti SVČO
Domácnosti důchodců
Domácnosti ostatních
Zdroj: Statistický úřad SK
57
U domácností členěných podle počtu dětí došlo v kategorii potravin k poklesu podílu spotřebních výdajů u všech typů domácností. Výjimku tvořily pouze bezdětné domácnosti, kde se podíl potravin na celkové spotřebě naopak zvýšil. Stejně tak se tento podíl zvýšil v kategorii bydlení. Co se týče kategorie dopravy, zde došlo v případě domácností s dětmi ke zvýšení podílu výdajů (nejvíce u domácností se 2 dětmi), naopak u bezdětných domácností se podíl výdajů snížil. Z ostatních složek spotřeby došlo ke zvýšení podílu výdajů u kategorie vzdělávání a pošt a telekomunikací. U alkoholických nápojů a tabáku, rekreace a kultury a vybavení a provozu domácnosti podíl výdajů na celkové spotřebě stagnoval. Ke snížení podílu spotřebních výdajů pak došlo v kategorii odívání a obuvi, stravování a ubytování a u ostatního zboží a služeb. Snížení podílu u těchto složek spotřeby se nejvíce projevilo u bezdětných domácností.
Graf 20: Struktura spotřebních výdajů domácností podle počtu nezaopatřených dětí (r. 2007, v % z celkových spotřebních výdajů, klasifikace COICOP) 100% Ostatní zboží a služby
90%
Stravování a ubytování
80%
Vzdělávání
70%
Rekreace a kultura
60%
Pošty a telekomunikace Doprava
50%
Zdravotnictví
40%
Vybavení, provoz domácnosti
30%
Bydlení Odívání a obuv
20%
Alkoholické nápoje, tabák
10%
Potraviny, nealkoholické nápoje
0% Domácnosti Domácnosti Domácnosti Domácnosti Domácnosti s dětmi s 1 dítětem se 2 dětmi se 3 dětmi bez dětí celkem
Zdroj: Statistický úřad SK
58
Co se týče členění spotřebních výdajů u jednotlivých typů domácností podle typu zboží a služeb, společnou tendencí byl pokles výdajů u zboží krátkodobé spotřeby a nárůst výdajů u zboží dlouhodobé spotřeby. U zboží střednědobé spotřeby a u služeb se efekt lišil podle jednotlivých typů domácností. U domácností členěných podle společenských skupin došlo k nárůstu podílu výdajů u zboží střednědobé spotřeby, v kategorii služeb se podíl výdajů zvýšil v případě domácností zaměstnanců, klesnul v případě domácností samostatně výdělečně činných osob a domácností ostatních a stagnoval u domácností důchodců. U domácností členěných podle počtu dětí se v případě zboží střednědobé spotřeby podíl výdajů nezměnil. V kategorii služeb pak došlo k nárůstu (nejvíce u domácností se 3 a více dětmi).
Graf 21: Struktura spotřebních výdajů domácností podle příslušnosti k sociální skupině (r. 2007, v % z celkových spotřebních výdajů, členění na zboží a služby) Domácnosti zaměstnanců
Domácnosti SVČO
Zboží krátkodobé spotřeby Zboží střednědobé spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby
Domácnosti důchodců
Služby
Domácnosti ostatních
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Statistický úřad SK
59
Graf 22: Struktura spotřebních výdajů domácností podle počtu nezaopatřených dětí (r. 2007, v % z celkových spotřebních výdajů, členění na zboží a služby)
Domácnosti bez dětí
Domácnosti se 3 dětmi Zboží krátkodobé spotřeby Zboží střednědobé spotřeby
Domácnosti se 2 dětmi
Zboží dlouhodobé spotřeby Služby
Domácnosti s 1 dítětem Domácnosti s dětmi celkem 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Statistický úřad SK
60
4.2.3 Celkový dopad
Spotřeba domácností v průběhu let 2003 až 2007 vzrůstala. Z domácností členěných podle příslušnosti k sociální skupině vzrostla spotřeba nejvíce u domácností důchodců (35,1 %) a domácností zaměstnanců (32,4 %), nejméně pak u domácností ostatních (8,9 %). U domácností členěných podle počtu dětí došlo u bezdětných domácností k výrazně menšímu růstu spotřeby (8,2 %) ve srovnání s domácnostmi s dětmi (27,8 %).
Graf 23: Celkový nárůst spotřebních výdajů domácností (2003 – 2007) Průměrná domácnost
32,4%
Domácnosti zaměstnanců
32,4% 20,4%
Domácnosti SVČO
35,1%
Domácnosti důchodců 8,9%
Domácnosti ostatních
27,8%
Domácnosti s dětmi 22,2%
Domácnosti s 1 dítětem
27,5%
Domácnosti s 2 dětmi 18,3%
Domácnosti se 3 dětmi 8,2%
Domácnosti bez dětí 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
Pokud srovnáme strukturu spotřebních výdajů slovenských domácností v roce 2007 se strukturou spotřeby v zemích Evropské unie, pak zde došlo oproti situaci z roku 2003 ke změnám. Zatímco v zemích Evropské patnáctky se podíl výdajů na celkové spotřebě u jednotlivých kategorií zboží a služeb v podstatě nezměnil, na Slovensku došlo ve struktuře spotřebních výdajů k několika změnám.
61
Graf 24: Struktura spotřebních výdajů v roce 2007 ( v % z celkových spotřebních výdajů) 9,4
Ostatní zboží a služby 7,3
Stravování a ubytování Vzdělávání
11,0
SR
9,3
EU15
1,5 1,0 8,9 9,6
Rekreace a kultura Pošty a telekomunikace
3,5 2,7 8,4
Doprava Zdravotnictví
13,7
3,3 3,4 5,5 6,3
Vybavení, provoz domácnosti Bydlení Odívání a obuv Alkoholické nápoje a tabák Potraviny a nealkoholické nápoje
21,9
25,9
3,9 3,3
5,8 5,0 12,1
16,5
Zdroj: EUROSTAT
Z celkem 12 kategorií zboží a služeb se u poloviny z nich podíl výdajů na celkové spotřebě během sledovaného období nezměnil (vybavení a provoz domácnosti, doprava, pošty a telekomunikace, rekreace a kultura, stravování a ubytování, ostatní zboží a služby). V důsledku toho zůstaly u těchto kategorií zachovány rozdíly ve struktuře spotřeby mezi zeměmi EU15 a Slovenskem. V kategorii bydlení a vzdělávání došlo na Slovensku během let 2003 až 2007 k nárůstu podílu výdajů, díky kterému se v těchto kategoriích prohloubily rozdíly mezi oběma regiony. V kategorii potravin a nealkoholických nápojů, alkoholických nápojů a tabáku, odívání a obuvi a zdravotnictví došlo ke snížení podílu spotřebních výdajů. Podíl výdajů na celkové spotřebě slovenských domácností se v těchto kategoriích zboží a služeb přiblížil úrovni zemí EU15.
62
4.3 Model spotřeby pro domácnosti v SR
V následující části jsou diskutovány hlavní faktory spotřeby a prostřednictvím odhadu jednoduchého modelu spotřební funkce je zkoumán jejich vliv na spotřebu domácností.
4.3.1 Faktory spotřeby domácností
Spotřeba domácností je závislá především na výši disponibilního příjmu domácností. Citlivost spotřeby na disponibilní příjem domácností je mezním sklonem domácností ke spotřebě. Změna disponibilního příjmu se ihned projeví na spotřebě, proto má tento faktor v další analýze nulové zpoždění.33
Dalším faktorem, který má vliv na spotřebu domácností je zásoba aktiv neboli bohatství domácností. Vzhledem k nedostupnosti tohoto údaje se pro zachycení efektu finančního bohatství používají různé aproximace. V literatuře je finanční bohatství obvykle aproximované měnovým agregátem M2 (Filáček 1999).34
V souvislosti se spotřebou domácností je jako vysvětlující faktor zmiňována např. také změna měnového kurzu a očekávání domácností (Filáček 1999). V případě měnového kurzu vede znehodnocení měny ke zvýšení ceny dováženého zboží. Toto znehodnocení se projeví v růstu domácí cenové hladiny se zpožděním, jehož délka závisí na výši zásob dováženého zboží. Domácnosti proto okamžitě po devalvaci zvýší svojí spotřebu, aby mohly nakupovat zboží ještě za ceny odvozené z kurzu před devalvací. Současná spotřeba domácností se tak zvýší a budoucí spotřeba domácností se v důsledku předzásobení naopak sníží. Co se týče očekávání, ta vstupují do rozhodování domácností o spotřebě v podobě očekávání ohledně inflace a též v podobě očekávání ohledně budoucích příjmů, kdy v souladu s teorií permanentního důchodu očekávání vyššího budoucího příjmu zvyšuje současnou spotřebu
33
Tuto skutečnost na empirických datech potvrzuje např. Murárik (1997), který analyzuje spotřebu domácností a vlády v České republice v letech mezi lety 1989 – 1995. 34
Podobnou problematikou se zabývá Senaj (2007), který testuje 4 proměnné, pomocí kterých lze aproximovat bohatství domácností: měnový agregát M0 (oběživo), měnový agregát M2, měnový agregát M2 rozšířený o úspory domácností v podílových fondech a také součet kvazipeněz (rozdíl mezi M2 a M1) a aktiv v podílových fondech. Na základě výsledků se jako nejvhodnější aproximace pro bohatství domácností jeví právě měnový agregát M2.
63
domácností. Použitelnost těchto faktorů jako vysvětlujících proměnných pro odhad spotřeby se však ukazuje spíše jako problematická.35
4.3.2 Odstranění nestacionarity
Na základě výše uvedených poznatků vyloučíme očekávání domácností a změny měnového kurzu z další analýzy a budeme modelovat spotřebu pouze pomocí disponibilního příjmu a peněžní zásoby. Spotřební funkce domácností je odhadována na základě čtvrtletních údajů v období od 1. čtvrtletí roku 2000 do 4. čtvrtletí roku 2007. Graf 25: Spotřeba domácností v období 2000 – 2007 275 250 225 200 175 150
III/2007
I/2007
III/2006
I/2006
III/2005
I/2005
III/2004
I/2004
III/2003
I/2003
III/2002
I/2002
III/2001
I/2001
I/2000
100
III/2000
125
Zdroj: Statistický úřad SK
Z grafu je patrné, že spotřeba domácností od 1. čtvrtletí roku 2000 roste, tudíž obsahuje trend. O této skutečnosti svědčí i Dickey-Fullerův test stacionarity uvedený v tabulce. Tabulka 11: Test stacionarity časové řady spotřeby
C ∆c
ADF Test
1%
5%
10%
0,73 -4,35
-4,38 -4,38
-3,6 -3,6
-3,24 -3,24
Kritické hodnoty
Zdroj: vlastní výpočty 35
Filáček (1999) odhaduje spotřebu domácností v letech 1994 – 1998 v ČR za použití disponibilního příjmu, měnového agregátu M2, změny měnového kurzu a očekávání domácností. Zatímco disponibilní příjem i peněžní agregát M2 jsou jako vysvětlující proměnné statisticky významné, měnový kurz a očekávání domácností nemají dle výsledků modelu na spotřebu vliv.
64
Existence stacionarity znesnadňuje použití řady k regresní analýze, a proto je vhodné řadu transformovat do stacionární podoby. Nejběžněji používanou transformací je transformace pomocí diference logaritmů. Tato transformace má i jasný ekonomický smysl, neboť je rovna relativnímu růstu. Touto transformací lze navíc odstranit i sezónnost časové řady. Roční relativní přírůstek spotřeby ve čtvrtletí t pak získáme podle vzorce: ∆ct = ct – ct-4 = log(Ct) – log(Ct-4), kde Ct značí reálnou spotřebu domácností a ∆ct je relativní roční růst spotřeby ve čtvrtletí t. Takto transformovaná řada spotřeby ∆ct je stacionární (viz. Tabulka 12). Hodnota DickeyFullerova testu dosahuje – 4,35, což při kritických hodnotách uvedených v tabulce znamená, že zamítáme hypotézu nestacionarity na 5% hladině významnosti.
Z důvodu odstranění nestacionarity jsou i jako argumenty funkce spotřeby použity relativní roční přírůstky disponibilního příjmu domácností ∆yd a peněžní zásoby ∆m2. V následující tabulce je ověřena stacionarita těchto faktorů prostřednictvím Dickey-Fullerova testu. Když srovnáme získané hodnoty Dickey-Fullerovy statistiky s kritickými hodnotami v tabulce, zjistíme, že ∆yd je stacionární na 10% hladině významnosti a ∆m2 na 5% hladině významnosti.
Tabulka 12: Test stacionarity faktorů spotřeby
∆yd ∆m2
Kritické hodnoty
ADF Test
1%
5%
10%
-3,21 -3,68
-4,38 -4,38
-3,6 -3,6
-3,24 -3,24
Zdroj: vlastní výpočty
65
4.3.3 Model spotřební funkce
Nyní budeme zkoumat následující model spotřeby: ∆ct = β1∆ydt + β2∆m2t-1 + εt εt je normální šum, εt ~ N(0, σ2). V modelu předpokládáme, že změna peněžní zásoby se do spotřeby promítne se zpožděním.36
Odhadem metodou nejmenších čtverců získáme následující tvar rovnice, přičemž v závorkách jsou uvedeny hodnoty t-statistiky: ∆ct = 0,052 + 0,552∆ydt + 0,363∆m2t-1 (4,34)
(3,61)
(2,37)
Na základě těchto výsledků, se odhady koeficientů disponibilního příjmu i peněžní zásoby jeví jako statisticky významné. Regresní analýza naznačuje, že spotřeba domácností je závislá na disponibilním příjmu domácností a na bohatství domácností aproximovaném peněžní zásobou M2. Srovnáme-li odhady regresních koeficientů, vidíme, že spotřeba domácností reaguje citlivěji na změny disponibilního příjmu než na změny bohatství. Příjmová elasticita spotřeby je přibližně dvojnásobná ve srovnání s elasticitou spotřeby na bohatství. Výsledky lze interpretovat tak, že efekt zvýšení spotřeby je přibližně z poloviny způsoben růstem disponibilního příjmu domácností a přibližně z jedné třetiny se na něm podílí růst bohatství domácností. Na výsledky odhadu se lze podívat i z jiné perspektivy. Přes disponibilní příjmy ovlivňuje spotřebu domácností fiskální politika vlády a přes držbu aktiv, vyjádřenou měnovým agregátem M2, ovlivňuje spotřebu domácností měnová politika centrální banky. Z tohoto pohledu a na základě výsledků modelu lze říci, že nejlepší politikou k dosažení poptávkově taženého růstu je mix fiskální a monetární politiky v přibližném poměru 3:2.
36
To zachycuje efekt, kdy se změna peněžní zásoby se zpožděním promítá do bohatství domácností (Filáček 1999).
66
4.4 Disponibilní příjem domácností
Disponibilní příjem domácnosti je vypočten jako čistý příjem (příjem po odečtení daňové povinnosti příspěvků na sociální pojištění) navýšený o dávky sociálního zabezpečení. Vývoj disponibilního příjmu průměrné domácnosti v období let 2003 až 2007 je zachycen v následujícím grafu. V průběhu tohoto období se disponibilní příjem domácností zvýšil o 47,8 %, přičemž průměrné roční tempo růstu činilo 9,3 %.
Graf 26: Disponibilní příjem domácností (Sk/osobu ročně) DIP
∆ DIP
160 000
16% 140 952
140 000 120 000 100 000
14%
126 432 108 396
113 556
12%
95 391
10%
80 000
8%
60 000
6%
40 000
4%
20 000
2%
0
0% 2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
Pokud srovnáme vývoj disponibilního příjmu a vývoj spotřeby domácností, je zřejmé, že na Slovensku dlouhodobě docházelo k rychlejšímu růstu soukromé spotřeby před růstem disponibilního příjmu domácností (viz. Tabulka 11). Důvodem je měnící se sklon k úsporám. V letech, kdy míra úspor klesá, soukromá spotřeba zpravidla roste rychleji než disponibilní příjem a v letech, kdy míra úspor roste, spotřební výdaje zaznamenávají nižší dynamiku než disponibilní příjem.
67
Tabulka 13: Disponibilní příjem domácností (DIP) a spotřeba domácností (roční růst v %) DIP Spotřeba domácností Míra úspor
1998 1999 2000 2001 10,9% 8,9% 10,7% 8,6% 12,4% 9,8% 10,7% 11,6% 12,2% 11,6% 11,6% 9,3%
2002 8,3% 8,5% 9,2%
2003 2004 2005 2006 2007 6,0% 10,6% 9,7% 8,8% 10,9% 8,3% 11,9% 9,3% 11,0% 9,9% 7,3% 6,1% 7,5% 7,4% 7,8%
Zdroj: Statistický úřad SK Pozn.: Míra úspor byla vypočtena jako podíl hrubých úspor domácností na jejich hrubém disponibilním příjmu.
V letech 1998 až 2007 činilo průměrné roční tempo růstu spotřeby domácností 10,3 %, zatímco růst disponibilního příjmu domácností dosahoval 9,3 %. V letech, kdy spotřeba domácností rostla rychleji než disponibilní příjem, klesala míra úspor (zvyšoval se sklon ke spotřebě). To byl případ většiny let (1998–1999, 2001–2004 a 2006). V roce 2005 a 2007 byl vztah růstu soukromé spotřeby a disponibilního příjmu obrácený. V těchto letech vzrostla míra úspor. Pouze v roce 2000, kdy tempo růstu spotřeby i disponibilního příjmu dosáhlo stejné úrovně, nedošlo ke změně míry úspor.
Co se týče disponibilního příjmu u jednotlivých typů domácností, z domácností členěných podle společenských skupin dosahují nejvyšší úrovně disponibilního příjmu v roce 2007 domácnosti samostatně výdělečně činných osob. Následují domácnosti ostatních a domácnosti zaměstnanců. Nejnižší disponibilní příjem pak mají domácností důchodců (110,4 tis. Sk).
68
Graf 27: Disponibilní příjem domácností podle příslušnosti k sociální skupině (Sk/osobu ročně) 2003
2007
160 000 138 012
140 000
127 140
124 656 110 412
120 000 99 685 100 000
86 415
83 554
76 919
80 000 60 000 40 000 20 000 0 Domácnosti zaměstnanců
Domácnosti SVČO
Domácnosti důchodců Domácnosti ostatních
Zdroj: Statistický úřad SK
U domácností členěných podle počtu dětí jsou patrné poměrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými typy domácností, co se týče výše disponibilního příjmu. Nejvyšší příjem byl zaznamenán u bezdětných domácností. V porovnání s touto úrovní je disponibilní příjem domácností s dětmi o více než třetinu nižší.
Graf 28: Disponibilní příjem domácností podle počtu nezaopatřených dětí (Sk/osobu ročně) 2003
2007 189 732
200 000 180 000 160 000
120 000 100 000
137 517
129 420
140 000 111 312
101 124 83 958
107 568 82 296
86 136 69 642
80 000 60 000 40 000 20 000 0 Domácnosti s dětmi celkem
Domácnosti s 1 dítětem
Domácnosti s 2 dětmi
Domácnosti se 3 dětmi
Domácnosti bez dětí
Zdroj: Statistický úřad SK
69
4.5 Shrnutí
Na základě provedeného rozboru spotřeby domácností lze vyvodit několik závěrů. Prvním z nich je, že spotřeba domácností v průběhu celého sledovaného období vzrůstala. Průměrné tempo růstu dosahovalo úrovně 10 % a postupně docházelo k přesunu spotřeby od tzv. nezbytných statků, které slouží k uspokojení základních životních potřeb.
Z pohledu jednotlivých kategorií zboží a služeb je tato tendence nejlépe patrná u potravin, kde došlo k postupnému poklesu jejich podílu na celkových spotřebních výdajích. V roce 2007 dosahuje tento podíl úrovně okolo 20 % (v roce 1989 to bylo více než 37 %). Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi je tento podíl stále relativně vysoký, nicméně se poměrně rychle snižuje. Podobný vývoj lze pozorovat i u kategorie odívání a obuvi. Na druhé straně došlo v důsledku zvýšení cen energií k nárůstu podílu výdajů na celkové spotřebě u kategorie bydlení, kam kromě výdajů za bydlení spadají také poplatky za elektřinu, plyn a teplo.
Přesunem spotřeby od nezbytných statků, se vytváří větší prostor pro výdaje domácností na služby a na zboží dlouhodobé spotřeby. V případě slovenských domácností je tato tendence naprosto jednoznačná a je patrná u všech typů domácností. Ve všech případech shodně došlo k poklesu podílu výdajů na zboží krátkodobé spotřeby a poměrně výraznému nárůstu podílu výdajů na zboží dlouhodobé spotřeby. V případě služeb se podíl spotřebních výdajů také zvýšil, ovšem méně výrazně než jak tomu došlo v případě zboží dlouhodobé spotřeby.
Na údajích pokrývající rozmezí let 2000 až 2007 byl zkoumán vliv disponibilního příjmu a finančního bohatství na spotřebu domácností. Kvůli nestacionarnímu a sezónnímu charakteru použitých časových řad byly k analýze spotřeby domácností použity roční diference. Výsledky regresní analýzy ukázaly, že hlavním faktorem růstu spotřeby byl disponibilní příjem domácností a bohatství domácností, přičemž vliv disponibilního příjmu je ve srovnání s bohatstvím výraznější.
Disponibilní příjem slovenských domácností se, stejně jako jejich spotřeba, v průběhu celého sledovaného období zvyšoval. Dlouhodobě však docházelo k rychlejšímu růstu spotřeby před růstem disponibilního příjmu. Na základě odhadnutého modely spotřeby 70
domácností lze konstatovat, že zvyšování příjmu ve sledovaném období vedlo u domácností jako celku k růstu jejich spotřeby.
71
5. Trh práce Cílem této kapitoly je nastínit situaci na slovenském trhu práce a přiblížit povahu změn, ke kterým došlo v důsledku ekonomický reforem. Na začátku jsou krátce zmíněny hlavní ukazatele trhu práce a metody používané ke sběru údajů. Následuje shrnutí dosavadního vývoje na trhu práce. Pro získání detailnější představy o povaze probíhajících změn je hlavní pozornost věnována míře participace obyvatelstva na trhu práce. Vzorek populace je rozdělen do skupin na základě věku a pohlaví a je zkoumán vývoj v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva.
5.1 Metody měření nezaměstnanosti
V podmínkách Slovenské republiky se při vykazování nezaměstnanosti používají dva hlavní zdroje údajů: •
údaje z administrativní evidence na úřadech práce,
•
údaje zjišťované statistickým průzkumem domácností, známé také jako výběrové zjišťování pracovních sil (VZPS).
Vykazováním nezaměstnanosti z administrativní evidence se zabývá Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny (ÚPSVaR). Metodu vykazování na základě výběrového průzkumu využívá Statistický úřad SR.
Evidence nezaměstnaných vedená ÚPSVaR je zdrojem údajů o omezené populaci nezaměstnaných. Na úřadech práce se evidují především ti nezaměstnaní, kteří žádají o podporu v nezaměstnanosti nebo mají zájem o pomoc při hledání nebo zprostředkování práce. Ostatní osoby nejsou v tomto zdroji údajů zahrnuté. Na základě toho, jak rychle může uchazeč o zaměstnání nastoupit do práce, rozděluje nezaměstnané na evidované a disponibilní. Podle tohoto rozdělení vykazuje registrovanou a disponibilní (evidovanou) míru nezaměstnanosti. Tyto údaje o nezaměstnanosti jsou publikovány měsíčně.
Výhodou tohoto modelu je, že udává poměrně přesný počet nezaměstnaných, který je možné rychle vyčíslit i v průběhu krátké časové periody a také na nižší regionální úrovni.
72
Nevýhodou naopak je, že ho nelze použít pro porovnávání nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi, neboť podléhá poměrně přísným administrativním pravidlům.
Druhá metoda vykazování nezaměstnanosti na Slovensku je založena na statistickém odhadu, který vychází z výběrového průzkumu reprezentativního vzorku. Tento způsob se nazývá výběrové zjišťování pracovních sil a je vedené pod záštitou statistického úřadu. Při této metodě se údaje zjišťují na vybraném vzorku respondentů na základě otázek v dotazníku a následně se výsledky přepočtem zobecňují pro území celé SR.37 Údaje jsou publikovány každé čtvrtletí.
Díky tomu, že se pro výpočet míry nezaměstnanosti používají dvě metody, které vychází ze dvou zdrojů údajů, získávají se i dvě verze výsledků. Pokud je počet nezaměstnaných vykazovaných VZPS menší než počet administrativně evidovaných nezaměstnaných, může to mít následující příčiny: •
Osoby v evidenci nezaměstnaných pobírají dávky v nezaměstnanosti a mají povinnost se pravidelně hlásit na úřadech práce. Mohou však pracovat například v šedé ekonomice a ve výběrovém řízení pak přiznávají práci za plat.
•
Existují také určité sezónní faktory, například v létě nezaměstnané osoby, které chtějí na podzim pokračovat ve studiu. Pokud oznámí svůj záměr, nejsou ve výběrovém zjišťování považovány za nezaměstnané, přestože zůstávají v evidenci úřadu práce.
Pokud je počet nezaměstnaných osob vykazovaných VZPS větší než počet administrativně evidovaných nezaměstnaných, mohou to způsobovat následující faktory: •
Osoby bez práce se odmítají evidovat úřadech práce, protože nemají nárok na dávky v nezaměstnanosti nebo jiné výhody, nebo nemají zájem o zprostředkování zaměstnání přes úřad práce.
•
Osoby pracující v šedé ekonomice nemusí přiznat ve VZPS tuto práci, protože mají strach z odhalení daňovými úřady. Zároveň však nejsou v evidenci úřadu práce, protože nesplňují podmínky pravidelného ohlašování.
•
Osoby na delší mateřské dovolené, důchodci, studenti nebo ženy v domácnosti mohou chtít pracovat a hledat si práci, čímž se podle VZPS kvalifikují jako nezaměstnaní, přestože nejsou vedení v evidenci úřadu práce.
37
Vzorek zahrnuje 10 250 bytů v SR (reprezentuje 0,6 % celkové populace) a pokrývá všech 79 okresů území Slovenské republiky. VZPS zahrnuje přibližně 25 tisíc osob starších 15 let.
73
5.2 Základní ukazatele trhu práce
V souladu s mezinárodní metodikou lze rozdělit obyvatelstvo na tři skupiny: populace v předproduktivním věku (obyvatelstvo do 15 let), populace v produktivním věku (obyvatelstvo od 15 do 65 let) a populace v postproduktivním věku (obyvatelstvo nad 65 let). Obyvatelstvo v produktivním a postproduktivním věku lze rozdělit na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO) zahrnuje pracující a nezaměstnané, kteří si aktivně hledají práci. Mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo patří důchodci, studenti, osoby v domácnosti, osoby na mateřské dovolené, práceneschopné obyvatelstvo, osoby, které nechtějí pracovat a jiné neaktivní obyvatelstvo. Toto rozdělení je zobrazeno v následujících dvou grafech.
Graf 29: Stav obyvatelstva (v tis. osob, rok 2007) Počet obyvatel: 5391,4 tis.
636,1
Obyvatelstvo do 15 let 3 872,80
Obyvatelstvo do 15 do 65 let Obyvatelstvo od 65 let 882,5
Zdroj: Statistický úřad SK
74
Graf 30: Struktura obyvatelstva z pohledu aktivity (v tis. osob, rok 2007)
2 357,30 Obyvatelstvo do 15 let 291,9
Ekonomicky neaktivní Pracující Nezaměstnaní
882,5
1 840,10
Zdroj: Statistický úřad SK
Nejčastěji
zmiňovaným
ukazatelem
v souvislosti
s trhem
práce
je
míra
nezaměstnanosti. Menší pozornost se už věnuje dalším významným veličinám jako je míra zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity nebo míra participace. Míra ekonomické aktivity (MEA) udává, jaká část obyvatelstva od 15. roku života (tedy populace v produktivním a postproduktivním věku) patří do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva. Jednotlivé míry se všeobecně udávají jako poměr k populaci v produktivním věku s tím, že v čitateli i jmenovateli se bere v úvahu pouze produktivní věk. V případě míry zaměstnanosti to znamená, že se porovnává počet zaměstnaných v produktivním věku k populaci v produktivním věku. Výjimku tvoří míra nezaměstnanosti, která se udává jako poměr nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu.
•
Míra ekonomické aktivity obyvatelstva se vypočítá podle vzorce MEA =
EAO , kde PPV značí populaci v produktivním věku a PPoV populaci PPV + PPoV
v postproduktivním věku.
•
Míra participace vyjadřuje, jaká část populace z dané věkové skupiny patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Lze ji vyjádřit vzorcem MP =
EAOppv . PPV
75
•
Míra nezaměstnanosti vyjadřuje, jaká část ekonomicky aktivního obyvatelstva je nezaměstnaná. MN =
•
NEZ EAO
Míra zaměstnanosti vyjadřuje, jaká část populace v produktivním věku je zaměstnaná. MZ =
ZAM PPV
76
5.3 Vývoj zaměstnanosti
Situace na trhu práce ve Slovenské republice byla v průběhu let ovlivňována celkovou ekonomickou situací a hospodářskou politikou země. První velký pokles zaměstnanosti na Slovensku byl zaznamenaný na počátku 90. let. Jeho příčinou byla zejména konverze zbrojní výroby, rozpad východních trhů a neschopnost adaptace na rychlé strukturální změny. Zaměstnanost výrazně poklesla v průmyslu, stavebnictví a zemědělství. K nárůstu došlo naopak v peněžnictví, pojišťovnictví a státní správě. K nárůstu počtu nezaměstnaných přispěla i sociální politika státu, kdy pro některé nezaměstnané byla podpora v nezaměstnanosti výhodnější než přechod do nového zaměstnání.
V letech 1995 – 1996 dochází k růstu zaměstnanosti. Koncem roku 1996 dosáhla zaměstnanost svého tehdejšího historického maxima, kdy v celé ekonomice pracovalo téměř 2,25 mil. osob. Zaměstnanost rostla zejména v oblasti služeb a průmyslu. Graf 31: Vývoj evidované míry nezaměstnanosti (v %) 25%
20%
15%
10%
5%
0% 1994
1995 1996 1997
1998 1999 2000 2001 2002
2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj: Statistický úřad SK, podle metodiky VZPS
77
Počátkem roku 1997 začala zaměstnanost postupně klesat. Se změnou vlády a hospodářské politiky na konci roku 1998 došlo k výraznému poklesu, který vyvrcholil v letech 1999 – 2000. Tento pokles zaměstnanosti byl způsobený především poklesem dynamiky ekonomického růstu a snížením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Za možné příčiny lze považovat do té doby přetrvávající přezaměstnanost v některých podnicích a do jisté míry také nedostatečné zkušenosti při řízení podniků (Kišš, Šiškovič 2006). Od druhého čtvrtletí roku 2000 se situace na trhu práce začala vyvíjet příznivějším způsobem. V důsledku reforem a aktivní politiky na trhu práce se zaměstnanost stabilizovala a začala postupně vzrůstat. Růst zaměstnanosti byl ovlivněn především vysokým růstem ekonomiky a příznivějším podnikatelským prostředím. Změny v daňovém systému v roce 2004 také pozitivně ovlivnily expanzi firem se zahraniční majetkovou účastí a tím pádem i růst zaměstnanosti.
Slovenský trh práce se však potýká i s problémy. Nejzávažnějším je obecně nízká míra zaměstnanosti obyvatelstva, která je na Slovensku jedna z nejnižších mezi zeměmi EU (spolu s Itálií, Polskem a Maďarskem). V roce 2005 dosahovala míra zaměstnanosti úrovně 57,7 %, což je výrazně méně ve srovnání s průměrem Evropské unie nebo se stavem v České republice.
Graf 32: Míra zaměstnanosti (v %) 66% 64%
2000 2005
62% 60% 65,2%
65,0% 64,8%
58%
63,4%
56% 54%
56,8%
57,7%
52%
SK
ČR
EU
Zdroj: EUROSTAT
78
Dalším závažným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. V roce 1994 bylo podle VZPS 35 % nezaměstnaných bez zaměstnání déle než 1 rok. Ke konci 90. let dosáhnul podíl dlouhodobě nezaměstnaných 50 %. Tento poměr se dále zvyšoval, zejména v posledních letech, kdy z celkového počtu nezaměstnaných byly dlouhodobě nezaměstnané téměř dvě třetiny obyvatelstva.
Graf 33: Nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost (v tis. osob)
Zdroj: Statistický úřad SK, podle metodiky VZPS
Stále přetrvávajícím problémem jsou také rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší mírou se na celkové zaměstnanosti SR podílí bratislavský kraj, kde je největší zaměstnanost v odvětví obchodu a průmyslu. Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti je v regionech Banská Bystrica, Košice a Prešov.
79
Graf 34: Podíl regionů na nezaměstnanosti v SR v roce 2006 (v %)
Bratislava 4,1%
20,2%
7,2%
Trnava
6,0%
Trenčín 12,8%
Nitra Žilina Banská Bystrica
19,2% 11,1% 19,4%
Prešov Košice
Zdroj: Statistický úřad SK, podle metodiky VZPS
80
5.4 Participace obyvatelstva na trhu práce
Následující část se zaměřuje na ukazatel míry participace obyvatelstva na trhu práce. Tato veličina vyjadřuje, jaká část populace z dané věkové skupiny patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Výhodou tohoto ukazatele je, že ho lze rozložit na jednotlivé proměnné (věk, pohlaví) a získat tak podrobnější náhled na povahu změn probíhajících na trhu práce. Pro výpočty jsou použity údaje z databáze Statistického úřadu Slovenské republiky získané na základě výběrového šetření pracovních sil. Ekonomicky aktivní populace je rozdělena na tři věkové skupiny: od 15 – 24 let, od 25 – 49 let a od 50 – 64 let. Jednotlivé věkové skupiny jsou dále členěny na základě pohlaví.
Celkovou míru participace obyvatelstva Slovenské republiky na trhu práce zobrazuje následující graf. V období 1994 až 2001 míra participace vzrůstala, výjimkou byl pouze rok 1996, kdy byl zaznamenán pokles. Výraznější zlom pak nastává v roce 2001, kdy míra participace začala klesat. Z původní úrovně 70,9 % v roce 2001 se dostala až na 68,6 % v roce 2006.
Graf 35: Míra participace obyvatelstva na trhu práce (v %) 71,5% 71,0% 70,5% 70,0% 69,5% 69,0% 68,5% 68,0% 67,5% 67,0% 1994
1995 1996
1997
1998
1999
2000
2001 2002
2003
2004 2005
2006
Zdroj: Statistický úřad SK, podle metodiky VZPS
81
Graf 36 zachycuje vývoj míry participace v průběhu období 2000 až 2006 při členění
obyvatelstva podle pohlaví. U mužů i u žen vykazuje míra participace mírně klesající tendenci, přičemž o něco výraznější je tento pokles patrný u žen. Existuje zde i poměrně výrazný rozdíl (tzv. gender gap) mezi oběma pohlavími, muži vykazují výrazně vyšší míru participace než ženy. Rozdíl mezi oběma pohlavími dosahuje úrovně kolem 15 % a v průběhu sledovaného období se zvyšuje.
Graf 36: Míra participace obyvatelstva podle pohlaví (v %) 80% 78% 76% 74% 72%
Celkově
70%
Ženy
68%
Muži
66% 64% 62% 60% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
82
5.4.1 Skupina 15 – 24 let (mladí lidé)
V této věkové skupině došlo k poměrně výraznému poklesu míry participace (z původní úrovně 47,2 % v roce 2000 na 35,1 % v roce 2006). Pokles dosáhnul přibližně stejné úrovně u mužů i u žen. Tato změna reflektuje zejména fakt, že velký počet mladých lidí se nezapojuje do pracovní síly a dává přednost vzdělání. O tom svědčí i to, že podíl studentů na celkové populaci se v této věkové kategorii se zvýšil ze 47 % v roce 2000 na téměř 60 % v roce 2006 (viz. Tabulka 14)
Graf 37:Míra participace obyvatelstva podle věku – 15 až 24 let (v %) 60% 55% 50% Celkem 45%
Muži Ženy
40% 35% 30% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
Tabulka 14: Podíl studentů na celkové populaci ve věku 15 – 24 let 2000 47,1%
2001 47,8%
2002 50,6%
2003 53,5%
2004 55,1%
2005 58,7%
2006 59,8%
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
83
5.4.2 Skupina 25 – 49 let (hlavní věková skupina)
Obyvatelstvo v této věkové skupině dosahuje nejvyšší míry participace na trhu práce ve srovnání s ostatními skupinami. V prvních letech období se míra participace vyvíjí relativně stabilně, kdy osciluje kolem hranice 90 %, až v posledních dvou letech mírně klesá. Co se týče pohlaví, výraznější změna nastala u žen, kde došlo k snížení z úrovně 84,7 % na 81 %. U mužů se míra participace prakticky nezměnila, v roce 2006 dosahovala hodnoty téměř 95 %. I v této věkové skupině se objevuje znatelný rozdíl v míře participace mezi oběma pohlavími, který se v průběhu období zvětšuje. Graf 38:Míra participace obyvatelstva podle věku – 25 až 49 let (v %) 100% 98% 96% 94% 92%
Celkem
90%
Muži
88%
Ženy
86% 84% 82% 80% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
84
5.4.3 Skupina 50 – 64 let (starší věková skupina)
Tato skupina je jediná, ve které se v průběhu sledovaného období míra participace zvýšila. Tento nárůst byl poměrně výrazný, z úrovně 46,8 % v roce 2000 na 57 % v roce 2006. Za hlavní příčinu lze považovat zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Svědčí o tom i postupné snižování podílu důchodců na celkové populaci (viz. Tabulka 15). Co se týče dělení na základě pohlaví, v této skupině je největší rozdíl v míře participace mezi muži a ženami. V průběhu období se tento rozdíl mírně snižuje, nicméně i tak dosahuje v roce 2006 úrovně téměř 24 %.
Graf 39:Míra participace obyvatelstva podle věku – 50 – 64 let (v %) 75% 70% 65% 60% Celkem
55%
Muži 50%
Ženy
45% 40% 35% 30% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
Tabulka 15:Podíl důchodců na celkové populaci (od 15. roku věku) Důchodci celkem Důchodci muži Důchodci ženy
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
28,7% 21,5% 35,9%
28,2% 21,0% 35,3%
27,7% 20,6% 34,8%
27,2% 20,1% 34,2%
27,1% 19,8% 34,3%
26,8% 19,4% 34,1%
26,8% 19,4% 34,1%
Zdroj: Statistický úřad SK, vlastní výpočty
85
5.5 Shrnutí
Trh práce na Slovensku procházel od počátku mnoha změnami. V průběhu 90. let docházelo v důsledku transformačních procesů k výrazným výkyvům v míře nezaměstnanosti. Přibližně od poloviny roku 2000 se situace postupně stabilizuje, míra nezaměstnanosti klesá a dochází k nárůstu počtu pracujících osob. Tyto změny ovlivnil především vysoký růst ekonomiky a aktivní politika na trhu práce, kdy dochází ke zvýšení flexibility pracovního trhu a celkovému zlepšení podnikatelského prostředí. Za dalším významným faktorem lze považovat změny v daňovém systému uskutečněné v roce 2004, díky kterým došlo k nárůstu přímých zahraničních investic, které se následně příznivě promítly do stavu zaměstnanosti.
Na druhé straně zde existuje i několik problémů. Slovensko patří mezi země, které mají nejnižší míru zaměstnanosti obyvatelstva (58 %) v rámci Evropské unie. Je zde také vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy téměř dvě třetiny nezaměstnaného obyvatelstva jsou bez práce déle než jeden rok. Dalším zásadním problémem jsou i přetrvávající rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony
V rámci sledování změn probíhajících na trhu práce byla hlavní pozornost věnována míře participace obyvatelstva na trhu práce. Tato míra udává, jaká část populace z dané věkové skupiny patří mezi aktivní obyvatelstvo. Celkově vykazuje míra participace na Slovensku mírně klesající tendenci a jsou zde také patrné výrazné rozdíly v míře participace mezi muži a ženami. Tato tendence však není tak jednoznačná, pokud dále rozdělíme populaci na základě věku a sledujeme vývoj v jednotlivých skupinách. U věkové skupiny od 15 – 24 let došlo k výraznému poklesu míry participace. Tuto skutečnost lze interpretovat tak, že mladí lidé dávají před prací přednost vzdělání. Nasvědčují tomu i údaje o rostoucím podílu studentů na populaci v této věkové skupině. Co se týče věkové skupiny od 25 – 49 let, zde dosahuje míra participace téměř dvojnásobně vyšší úrovně. Zatímco v případě mužů se vyvíjí relativně stabilně, v případě žen vykazuje klesající tendenci. U věkové skupiny od 50 – 64 let míra participace v průběhu sledovaného období vzrůstá. Na základě snižujícího se podílu důchodců na populaci této věkové skupiny lze usuzovat, že příčinou tohoto zvýšení míry participace je postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu.
86
6. Závěr Cílem práce bylo zhodnotit dopad daňové reformy na ekonomiku Slovenské republiky. V této souvislosti bylo zkoumáno, jak daňová reforma ovlivnila příliv přímých zahraničních investic, spotřebu domácností a situaci na trhu práce.
Přímé zahraniční investice
Během sledovaného období došlo na Slovensku k výraznému nárůstu celkového objemu přímých zahraničních investic. Většina investic pochází ze zemí Evropské unie a směřuje především do oblasti průmyslové výroby, finančního zprostředkování a energetiky. V rámci regionů jsou investice rozloženy značně nerovnoměrně, většina prostředků směřuje do rozvinuté západní části Slovenska především do bratislavského regionu.
Za hlavní příčiny nárůstu objemu PZI lze považovat politickou a ekonomickou stabilitu Slovenské republiky, 19% daň ze zisku korporací, nulové zdanění dividend a levnou pracovní sílu.
Pro investory zde však stále existují rizika spojená s investováním v tomto regionu. Na Slovensku je stále značný objem pozemků tzv. neznámých vlastníků, proto zde hrozí riziko soudních sporů o tyto majetkově nevypořádané pozemky. Dalším problémem, s nímž se investoři setkávají, jsou dodatečné změny podmínek výběrových řízení nebo jejich anulování a následné vyhlášení nových tendrů. Dalším z rizik je stále relativně vysoká míra korupce.
Kromě těchto rizik musí Slovensko čelit i konkurenci v podobě nových členských zemí Evropské unie, které se snaží přilákat zahraniční investice štědrými investičními pobídkami a ve srovnání se Slovenskem i levnější pracovní silou (Bulharsko, Rumunsko).
87
Spotřeba domácností
Spotřeba domácností vykazuje na Slovensku jednoznačně rostoucí tendenci, kdy současně dochází k přesunu spotřeby od tzv. nezbytných statků, které slouží k uspokojení základních životních potřeb. Přesunem spotřeby od nezbytných statků se vytváří větší prostor pro výdaje domácností na služby a na zboží dlouhodobé spotřeby. V případě slovenských domácností je tato tendence naprosto jednoznačná a je patrná u všech typů domácností. Na základě údajů pokrývajících rozmezí let 2000 až 2007 byl odhadnut model spotřeby slovenských domácností. Výsledky regresní analýzy ukázaly, že hlavním faktorem růstu spotřeby byl disponibilní příjem domácností a bohatství domácností, přičemž spotřeba domácností reaguje citlivěji na změny disponibilního příjmu.
Disponibilní příjem domácností se v průběhu celého sledovaného období zvyšoval, což ve sledovaném období vedlo k růstu jejich spotřeby domácností.
Trh práce
Slovenský trh práce prošel mnoha změnami. Od výrazných výkyvů nezaměstnanosti v době transformačních procesů 90. let se situace postupně stabilizuje, míra nezaměstnanosti klesá a dochází k nárůstu počtu pracujících osob. Tyto změny ovlivnil především vysoký růst ekonomiky a aktivní politika na trhu práce, kdy dochází ke zvýšení flexibility pracovního trhu a celkovému zlepšení podnikatelského prostředí. Za další významný faktor lze považovat také změny v daňovém systému uskutečněné v roce 2004, díky kterým došlo k nárůstu přímých zahraničních investic, které se následně příznivě promítly do stavu zaměstnanosti.
Na druhé straně zde stále přetrvává i řada problémů. Slovensko patří mezi země, které mají nejnižší míru zaměstnanosti obyvatelstva v rámci Evropské unie. Je zde také vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a problémem jsou i přetrvávající rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony
Pro získání detailnější představy o povaze probíhajících změn byla hlavní pozornost věnována míře participace obyvatelstva na trhu práce. Vzorek populace byl rozdělen do skupin na základě věku a pohlaví a byl zkoumán vývoj v rámci jednotlivých skupin
88
obyvatelstva. Bylo zjištěno, že míra participace vykazuje výrazné rozdíly, co se týče pohlaví. Ve všech věkových skupinách dosahovali muži vyšší míry participace na trhu práce než ženy. Míra participace u mužů také podléhá menším výkyvům ve srovnání se ženami. U věkové skupiny od 15 – 24 let došlo k poklesu míry participace, naopak zvýšení míry participace bylo zaznamenáno u skupiny obyvatel od 50 – 64 let. Tuto skutečnost lze interpretovat tak, že mladí lidé dávají před prací přednost vzdělání, čemuž nasvědčují i údaje o rostoucím podílu studentů na populaci v této věkové skupině. Na základě snižujícího se podílu důchodců na populaci věkové skupiny od 50 – 64 let lze usuzovat, že příčinou rostoucí míry obyvatelstva participace je postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu.
89
7. Použitá literatura
ANDO, A., MODIGLIANI, F., (1963) „The “Life Cycle“ Hypothesis of Saving: Aggregate Implications and Tests“, The American Economic Review, Vol. 53, No. 1 ARLT, J., ČUTKOVÁ, J., RADKOVSKÝ, Š., (2001) „Analýza spotřební funkce v podmínkách ČR“, Monetary Policy Division Working Paper, VP 34–01, ČNB BENÁČEK, V., (2000) „Přímé zahraniční investice v České republice (Foreign Direct Investment in the Czech Economy)“, Politická ekonomie 1/2000, pp. 7–23 BEVAN, A., ESTRIN, S., (2000) „The Determinants of Foreign Direct Investment in Transition Economies“, William Davidson Institute Working Paper 342, Centre for New and Emerging Markets, London Business School BEVAN, A., ESTRIN, S., MEYER, K., (2004) „Foreign Investment Location and Institutional Development in Transition Economies“, International Business Review 13, pp. 43-64 BROOK, A.M., LEIBFRITZ, W., (2005) „Slovakia’s Introduction of a Flat Tax as a Part of Wider Economic Reforms“, OECD Working Paper, ECO/WP (2005)/35 CHREN, M., (2006) „The Slovakian Tax System – Key Features and Lessons for Policy Makers“, Center for Freedom and Prosperity Foundation ČNB, (2007) „Přímé zahraniční investice 2005“, Roční publikace, březen 2007 DORNSBUSCH, R., FISCHER, S., BEGG, D., (1994) „Economics“, London, McGraw-Hill, 4th ed. FILÁČEK, J., (1999) „Model spotřeby domácností v letech 1994–98“, Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, 7/1999, ročník 49, s. 427–437 FRIEDMAN, M., (1957) „A Theory of the Consumption Function“, Princetown University Press GOLIAŠ, P., KIČINA, R., (2005) „Slovak Tax Reform: One Year After“, INEKO, Bratislava HINES, J., (1998) „Tax Sparing and Direkt Investment in Developing Countries“, NBER Working Paper6728 HOŠKOVÁ, A., (2001) „Impact of Foreign Direct Investment on the Economy of Slovakia“, National Bank of Slovakia, Institute of Monetary and Financial Studies, Bratislava 2001 CHALUPKA, R., (2004) „Tax Reform in Slovakia“, Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, 54, 2004, č. 9 - 10 90
ILLES, Z., ÓDOR, L., (2005) „Analýza základných indikátorov trhu práce v SR“, Ekonomická analýza 6, Inštitút finančnej politiky, Ministerstvo financií SR 2005, dostupné z:
JANÁČEK, K., (1999) „Podivné chování spotřeby v průběhu transformace“, Politická ekonomie 5/1999, Praha JAVORCIK, B., KAMINSKI, B., (2004) „The EU Factor and Slovakia’s Globalization: The Role of Foreign Direkt Investment“, Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, 54, č. 9 - 10 JÁNOŠÍKOVÁ, K., (2007) „Outward Foreign Direct Investment – Comparative Study of the Development in the Czech Republic and Slovakia“, Diplomová práce, IES FSV UK, Praha
KRAJČÍŘ, Z., ODOR, L., (2005) „First Year of the Tax Reform or 19 Percent at Work“, Ministry of Finance of the Slovak Republic, Financial Policy Institute KIŠŠ, Š., ŠIŠKOVIČ, M., (2006) „Porovnanie životnej úrovne na Slovensku v rokoch 19892005“, Ekonomická analýza 11, Inštitút finančnej politiky, Ministerstvo financií SR 2006, dostupné z: KRÍŽOVÁ, S., (2007) „Tvorba databázy príjmov obyvateľstva, výdavkov na spotrebu, spotreby a cien vybraných potravinárskych komodít a faktory ovplyvňujúce spotrebu potravín“, Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva, Štúdia č. 125/2007, Bratislava 2007 MATEJAŠÁK, M., (2004) „Príliv priamych zahraničných investícií do Českej a Slovenskej republiky v rokoch 1993 – 2003“, Bakalářská práce, IES FSV UK, Praha 2004 MOORE, D., (2005) „Slovakia’s 2004 Tax and Welfare Reforms“, IMF Working Paper, WP/05/133 MURÁRIK, R., (1997) „Analýza spotřeby domácností a vlády v ČR v letech 1989–1995“, Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, 2-3/1997, ročník 47 NBS (2006), „Vplyv zavedenia Eura na slovenské hospodárstvo”, Národná Banka Slovenska, Bratislava TOMŠÍK, V., SRNHOLEC, M., (2004) „Mýtus o přímých zahraničních investicích“, Ekonom, č. 28, 2004 SENAJ, M., (2007) „Odhad spotrebnej funkcie pre Slovensko a prognóza spotreby“, Výskumná štúdia 1/2007, Národná banka Slovenska, 2007
91
SPĚVÁČEK, V., (2006) „Domácnosti, disponibilní důchod a soukromá spotřeba“, Centrum ekonomických studií VŠEM, Bulletin 23, ročník 26, dostupné z ŠTEFÁNIKOVÁ, N., ŠIŠKOVIČ, M., VALACH, M., (2004) „Foreign Direct Investment – The Case of Slovakia“, University of Economics, Bratislava Zdroje dat: Ministerstvo financí Slovenské republiky, www.finance.gov.sk Národní banka Slovenska, www.nbs.sk Statistický úřad Slovenské republiky – databáze Slovstat, http://www.statistics.sk/pls/elisw/metainfo.explorer Eurostat, http://ec.europa.eu/eurostat
92
