Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Vojtěch Tůma
Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Návrh (studie) areálu sportovně rekreačních aktivit v obci Stěžírky Bakalářská práce
Autor: Studijní obor:
Vojtěch, Tůma Sportovní management
Vedoucí práce:
Mgr. Bohumil Půža, Ph.D.
Odborný konzultant:
Ing. Radim Kupka
Hradec Králové
březen 2012
Prohlášení: Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
zpracoval
samostatně
a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové, 2012
Vojtěch Tůma
Poděkování: Chtěl bych poděkovat za projevenou pomoc a odborné rady při zpracování mé bakalářské práce
Mgr. Bohumilu Půžovi, Ph.D
a Ing. Radimu Kupkovi. Rád bych poděkoval také Janu Matouškovi za ilustraci.
Anotace Tato bakalářská práce vznikla na žádost Ing. Radima Kupky, který je člen výboru životního prostředí v obci Stěžery. Cílem je navrhnout sportovně rekreační areál ve vybrané lokalitě Stěžírek, jenž jsou přidruženou částí obce Stěžery. Pomocí zadaných kritérií a konzultací se žadatelem práce určím jednotlivé komponenty areálu, které blíže přiblížím po technické stránce z pohledu provozovatele i tělovýchovné stránce z pohledu návštěvníků areálu. Přínos bakalářské práce spočívá v usnadnění úsilí obci Stěžery při případném zřizování sportovně rekreačního areálu ve Stěžírkách i samotné komunikaci nad tímto problémem. Annotation Title: Proposal (study) area of sports and recreational activities in the village Stěžírky Bachelor Thesis was created at the request of Ing. Radim Kupka, who is Committee member of the environment in the village Stěžery. The aim is to design a sports and recreation area in the selected area Stěžírek,
which
are
associated
Stěžery
part
of
the
village.
Using the given criteria and consultation with the applicant work I tell individual components of the complex, which zoom in closer to the technical site from the perspective of operators and sports from the perspective of the page visitor to the area. The contribution of the Bachelor's Thesis is to facilitate efforts at the village Stěžery possible establishment of sports and recreational complex in Stěžírkách and the actual communication over this problem.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 1
1.
VÝZNAM SPORTOVNĚ REKREAČNÍCH AREÁLŮ .......................................... 3
1.1.
VÝZNAM POHYBOVÉ AKTIVITY ................................................................... 3
1.1.1. Pozitivní vliv pohybové aktivity na zdraví ......................................................... 3 1.1.2. Prožitek z pohybové aktivity .............................................................................. 3 1.1.3. Nedostatek pohybové aktivity ............................................................................ 4
1.2.
2.
3.
4.
KULTURNÍ VÝZNAM AREÁLŮ ....................................................................... 4
TEORIE SPORTOVNĚ REKREAČNÍCH AREÁLŮ ............................................ 5
2.1.
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ AREÁLŮ ......................................................... 5
2.2.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY AREÁLŮ ........................................................... 5
2.3.
DRUHY HŘIŠŤ (AREÁLŮ) ................................................................................. 6
LEGISLATIVA SPORTOVNĚ REKREAČNÍCH AREÁLŮ ................................ 9
3.1.
NORMY A PRÁVNÍ PŘEDPISY ......................................................................... 9
3.2.
KONTROLA A ÚDRŽBA .................................................................................... 9
3.3.
DOKUMENTACE .............................................................................................. 11
3.4.
OZNAČENÍ AREÁLU, HŘIŠŤ A HERNÍCH PRVKŮ ...................................... 11
LOKALITA SPORTOVNĚ REKREAČNÍHO AREÁLU .................................... 13
4.1.
OBEC STĚŽÍRKY .............................................................................................. 13
4.2.
DŮLEŽITÉ ASPEKTY LOKALITY .................................................................. 14
4.3.
POVRCH A SPODNÍ VODA LOKALITY ......................................................... 14
4.4.
ZABEZPEČENÍ LOKALITY ............................................................................. 15
5.
HERNÍ PRVKY A HŘIŠTĚ AREÁLU ................................................................... 16
5.1.
HERNÍ PRVKY ................................................................................................... 16
5.1.1. Překážkové ....................................................................................................... 16 5.1.2. Hasičské ........................................................................................................... 24 5.1.3. Gymnastické..................................................................................................... 27
5.2.
HŘIŠTĚ ............................................................................................................... 29
5.2.1. Víceúčelové ...................................................................................................... 29 5.2.2. Travnaté ........................................................................................................... 29 5.2.3. Pétanque .......................................................................................................... 30 5.2.4. Dětské .............................................................................................................. 34
5.3.
OSTATNÍ ............................................................................................................ 35
5.3.1. Tábořiště .......................................................................................................... 35 5.3.2. Odpočinkový prostor „U PRAMENE PLAČICKÉHO POTOKA“ ................. 36 5.3.3. Zimní využití areálu ......................................................................................... 37 5.3.4. Motorické testy ................................................................................................ 39 5.3.5. Ekohry.............................................................................................................. 40 5.3.6. Geocaching ...................................................................................................... 41
6.
NAVRHOVANÝ PLÁN AREÁLU VE STĚŽÍRKÁCH ........................................ 42
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 47 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .............................................................................. 49
ÚVOD V dnešní moderní době je stále větší výskyt civilizačních nemocí. Mezi hlavní příčiny se řadí nedostatek pohybové aktivity. Jednou z forem, kterou se stát ve spolupráci s EU snaží o rozvoj tělovýchovy a sportu, jsou dotace na vybudování dětských hřišť. Bohužel mnohé hřiště, která takto vznikla, jsou jednotvárné a svoji úlohu neplní. Ve většině případů za to může neznalost obcí, které prostory hřiště i jejich prvky určují bez rozmyslu. Mnohé z obcí také často neznají potřebnou legislativu. Skutečnost, že současná literatura, která by problematiku popisovala, neexistuje, problému také nepomáhá. I proto se o pomoc na Univerzitu Hradec Králové obrátil Ing. Radim Kupka, který požádal o vypracování návrhu sportovně rekreačního areálu v obci Stěžírky. Výzvou na této bakalářské práci pro mě byla možnost vyzkoušet si spolupráci a komunikaci s externím pracovištěm, který má zájem mou teoretickou práci využít v praxi. Základním cílem práce je navrhnout areál, který bude splňovat požadavky žadatele práce. Mezi požadavky a podmínky, které žadatel vymezil, patří využití areálu pro všechny věkové kategorie. Základní materiál, použitý u konstrukcí prvků, musí být přírodní. Jednotlivé prvky si přeje žadatel jednoduše popsat po stránce technické i ze stránky tělovýchovné. K těmto prvkům požaduje jednoduché nákresy a pokyny pro návštěvníky především z hlediska bezpečnosti. Zasazení do prostoru lokality musí být estetické k přírodě a respektující důležité body (např. odvodňovací rýhy, vlastnictví pozemků, chystané projekty, atd.). Areál by měl být vhodný pro místní spolky a kluby. Možnost celoročního využití areálu považuje za pozitivum. Jelikož má žadatel práce blízko k ekologii, přál by si navrhnout ekologické elementy. Smysl práce lze chápat ze dvou hledisek. Prvotním významem je pomoc obci při realizaci návrhu sportovně rekreačního areálu. Následný význam spočívá v případě uskutečnění projektu a to v obecné rovině pozitivně ovlivnit volný čas (aktivně i pasivně) i styl života návštěvníků. Inspiraci pro návrh chci čerpat z obdobných areálů u nás i v zahraničí. Vyhledávat na nich jednotlivé hřiště a prvky areálu, které odpovídají požadavkům práce. Získám tak širou škálu materiálů, kterou bude třeba pro lepší přehlednost roztřídit do kategorií a následně vyloučit nevhodné komponenty. S jednotlivými typy hřišť a prvky obeznámím žadatele práce a budu spolupracovat v určení správného směru postupu 1
a zvolených prvků. V poslední fázi zvolené komponenty rozmístím v areálu podle získaných teoretických znalostí. Problém s neexistencí současné literatury chci vyřešit adaptací starší literatury do současných podmínek a pomocí internetových zdrojů. Práce je strukturována do jednotlivých kapitol a podkapitol. První kapitola charakterizuje například význam sportovně rekreačního areálu z hlediska pohybových aktivit a kulturního poslání. Kapitola druhá popisuje teorii i základní podmínky spojené s návrhem hřišť a areálů. V třetí kapitole jsou naznačeny základní právní předpisy, normy a jiné náležitosti, které je zapotřebí vzít v úvahu při plánování a stavbě hřišť. Čtvrtá kapitola se zabývá lokalitou areálu. Je zde popsána obec i konkrétní umístění areálu, jeho důležité aspekty a to z pohledu bezpečnosti i jiných faktorů. O jednotlivých prvcích, hřištích a významových celcích, které se vyskytují v konečném návrhu, se dozvíte v kapitole páté. Poslední šestá kapitola je věnována rozmístění jednotlivých komponentů v areálu.
2
1. VÝZNAM SPORTOVNĚ REKREAČNÍCH AREÁLŮ Dnes je dostatek volného času, který je základem individuálního rozhodování o vlastních zájmech a zálibách (HAVEL, J. a kol., 1978, s. 13). Stále více volného času vyplní sportovní aktivity a rekreační sport, který je formou aktivního odpočinku (ONDŘEJ, O. a kol., 1988, s. 5). Sportovně rekreační areál umožňuje obě formy sportu v přirozeném prostředí člověka a tím přispívá k všestranné zdatnosti.
1.1. VÝZNAM POHYBOVÉ AKTIVITY 1.1.1. Pozitivní vliv pohybové aktivity na zdraví Pohybová aktivita je nezastupitelná v každém věku a její význam spočívá ve vývoji člověka (Budujeme areály zdraví, 1973, s. 11). Pravidelný pohyb odpovídající věku a tělesné konstituci zvyšuje odolnost a komplexně pozitivně působí na sílu organismu, to popisuje Jaroslav Havel (1978, s. 13), Jiří Matoušek (1962, s. 11) i M. Zapletal, B. Kos, K. Weigner (1995, s. 10), kteří se dále zmiňují o vývoji kostry, svalstva, správném držení těla, dýchacích orgánů, srdce a krevního oběhu. Dalším významem rekreačního sportu, tedy pohybové aktivity, je relaxace a regenerace fyzických i psychických sil, dále i rehabilitace a zábava. Na tom se shodují již zmínění autoři i Oldřich Ondřej (1988, s. 8) a další i dnešní odborníci. V souhrnu jde říci, že vede k zlepšení zdraví, zdatnosti a prodlužuje činorodý věk, jak udává Jiří Matoušek (1962, s. 11). Hlavní zásadou pro pozitivní účinek je však radost, kterou pohyb musí přinášet. Bez potěšení a příjemné únavy z pohybu se ztrácejí mnohé kladné efekty (Budujeme areály zdraví, 1973, s. 29). To vystihuje skautské heslo: „V zdravém těle zdravý duch,“ což lze chápat
jako
harmonický
soulad
těla
i
duše
(tzn.
kalokagathia).
(ZAPLETAL, M., KOS, B., WEIGNER, K., 1995, s. 5) 1.1.2. Prožitek z pohybové aktivity Mezi základní pojmy psychologie patří i termín prožívání. Považuje se za vnitřní dimenzi psychiky. „Individuální prožitek je považován za důležitou součást rozvoje osobnosti“, píše J. Neuman (1999, s. 39). Umožnit prožívání je především u mladých lidí důležitým úkolem, neboť je spojené s objevováním, experimentováním a dobrodružstvím 3
s určitým stupněm rizika. Toho lze dosáhnout vytvářením umělých dobrodružných prostředí (hřišť, sportovišť) a tím napravit deficit moderní doby. V sportovně rekreačních areálech s veřejným přístupem dochází k získání tzv. svobodného prožitku, který je velmi silný a to především tím, že je dopředu neočekávaný. (NEUMAN, J. a kol., 1999, s. 34, 39, 42, 43, 78) 1.1.3. Nedostatek pohybové aktivity V dnešní době, kdy technický pokrok změnil životní podmínky, není nikdo nucený udělat pár kroků, když nemusí. Proto význam sportovních a rekreačních pohybových aktivit, tím i areálů roste, protože lidské tělo je nadále konstruováno k pohybu a jeho nedostatek má pro ně katastrofální následky například v podobě civilizačních chorob. I když mluvit o srdečních a cévních nemocech do dorosteneckého věku, kteří budou pravděpodobně nejpočetnější navštěvovanou skupinou areálu, je poněkud předčasné. Ale již u této skupiny se nedostatek pohybu „projevuje nadbytečnou váhou, ochablým svalstvem
a
tělesnou
pohodlností,
s níž
je
úzce
svázána
pohoda
duševní.“
(ZAPLETAL, M., KOS, B., WEIGNER, K., 1995, s. 5)
1.2. KULTURNÍ VÝZNAM AREÁLŮ Zmínky důležitosti pohybové aktivity pro život člověka se objevovaly již v antické době a hovořily mimo jiné o významu společenského soužití. Dnes se společenský význam nedoceňuje, přestože pohybová aktivita je druh zábavy nebo osobní záliby a formou her se učíme žít v kolektivu, podřizovat se zájmům skupiny, dodržovat pravidla hry nebo přijímat prohru. (MATOUŠEK, J., 1962, s. 10) O kulturním poslání pohybových aktivit nebo sportovních zařízení a ploch hovoří mnozí další autoři jako Jaroslav Havel (1978, s. 13), Jan Neuman (1999, s. 39) a Oldřich Ondřej (1988, s. 8), který cituje J. A. Komenského, že „hra není možná bez společnosti, po které člověk touží“. V knize BUDUJEME AREÁLY ZDRAVÍ (1973, s. 11) se zase dočteme o významu v podobě vytváření morálních a společenských vlastností. Pohybová aktivita cvičí odvahu a vede k překonávání překážek (obtíží), myšleno i v rovině běžného života (MATOUŠEK, J., 1962, s. 10).
4
2. TEORIE SPORTOVNĚ REKREAČNÍCH AREÁLŮ Popsaná teorie je určena pro samotný návrh z hlediska uspořádání, důležitých předpokladů a druhů hřišť. Konkrétněji jsou popsány pouze části potřebné pro cíl této bakalářské práce. Sportovně rekreační areál nelze vybudovat bez základních znalostí dané problematiky. Informace je potřeba hledat v existujících areálech a v literatuře. Návrh, ze kterého je možné vycházet v konečném plánování výstavby, může vzniknout jedině souhrnem všech dostupných informací skloubených s požadavky investora.
2.1. PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ AREÁLŮ Největší chybou, které je možné se dopustit, je náhodné nahromadění zařízení, které
se
vyskytuje
na
jiných
hřištích
nebo
v literatuře,
vysvětluje
což
J. Matoušek (1962, s. 29). Proto je vhodné areál rozdělit na individuální zóny, například podle věkových kategorií. Zóny lze v areálu vytvořit a oddělit pomocí terénních nerovností, živých plotů a podobně. Zóny i herní zařízení v nich by na sebe měly navazovat v jisté zákonitosti. Může se jednat o řazení dle využívání věkových kategorií, svalových skupin, obtížnosti prvků apod. Podstatné je, že uspořádání musí být zvolené tak, „aby se různé
skupiny
návštěvníků
nebo
různé
činnosti
navzájem
nerušily.“
(MATOUŠEK, J., 1962, s. 29) To znamená, že prvky na sebe musí navazovat v určitém sledu, při kterém není narušen plynulý a bezpečný provoz. Dále se musí dbát na seskupení podle charakteru, s hlučným nebo naopak klidným provozem. Na druhou stranu uspořádání areálu musí být přehledné a nesmí vytvářet nepřípustná zákoutí. (MATOUŠEK, J., 1962, s. 29, 40, 133)
2.2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY AREÁLŮ Autoři J. Havel (1978, s. 16) a J. Matoušek (1962, s. 29) se shodují v základním předpokladu hřišť. Předpoklad je v myšlence, že areál by měl být co nejvšestrannější a odpovídat
možnostem
a
zájmům
všech
věkových
kategorií.
Všestrannost
J. Matoušek (1962, s. 29) formuluje ve vztahu k využití hřiště v průběhu celého roku,
5
tedy v různých ročních obdobích a v různém počasí. Může to být vnímáno i z pohledu výkonnosti jednotlivců. Proto je důležité umístění prvků i zařízení pro méně fyzicky zdatné (BUDUJEME AREÁLY ZDRAVÍ, 1973, s. 27). Mezi takové zařízení lze zařadit lavičky, které mohou sloužit k pouhému přihlížení před samotným pokusem pohybové aktivity. Jejich význam spočívá i pro doprovázející osoby a pro ostatní návštěvníky. V návrhu by neměly být opomenuty ani odpadkové koše. (MATOUŠEK, J., 1962, s. 39) J. Havel (1978, s. 16) dále připomíná důležitost přizpůsobovat areály mladým rodinám, aby mohli společně trávit volný čas. Rodiče by podle něj měli mít možnost sledovat děti, ale být i aktivní při hře. To má význam v upevňování rodinných vztahů a v zmírnění generačních rozdílů (BUDUJEME AREÁLY ZDRAVÍ, 1973, s. 27). Rychlou dostupnost lékařské pomoci pak J. Havel (1978, s. 16) vnímá jako pocit určité bezpečnosti, který na rodiče pozitivně působí. V neposlední řadě je podstatné hřiště a jeho prvky správně zasadit do místního prostředí (HAVEL, J. a kol. 1978, s. 16). Tzn. brát ohled na životní prostředí, či pokusit se ho integrovat s turistickými a cyklistickými trasami.
2.3. DRUHY HŘIŠŤ (AREÁLŮ) Existuje mnoho různých druhů hřišť. Proto je definování druhu hřiště základem pro plánování. Ačkoliv názvosloví není přesně vypracováno, může v širším smyslu hřiště třídit po provozní a urbanistické stránce. A to dle J. Matouška (1962, s. 33): „Podle druhu provozu (s veřejným přístupem/ omezeným přístupem), podle druhu návštěvníků (pro kterou skupinu obyvatel je určeno), podle velikosti a druhu zájmového okruhu, ze kterého docházejí návštěvníci hřiště.“ Níže jsou definovány pouze formy určené zadáním práce, v které je stanoveno vytvoření areálu s veřejným přístupem pro veškeré věkové skupiny obyvatel, s možností využití areálu pro místní spolky. Druh hřiště je tedy popsán po provozní a urbanistické stránce dostatečně. Základním rysem veřejně přístupného areálů je fakt, že návštěvníci nemají časové ani osobní omezení. Mohou přicházet a odcházet kdykoliv chtějí, věnovat se 6
vybraným činnostem, pro které je daný prvek areálu určen. To však neznamená, že hřiště nemá svá pravidla. Jisté činnosti mohou být usměrňovány pomocí provozních řádů. (MATOUŠEK, J., 1962, s. 33) Dalším bodem, s kterým je nutné počítat u tohoto druhu areálu, je neřízený provoz bez stálého dozoru. Z tohoto důvodu musí být veškeré zařízení dobře připevněno a zabezpečeno, aby nemohlo dojít jednoduchým způsobem k manipulaci. Především u dětí ji lze předpokládat, protože si chtějí vše vyzkoušet. Mohlo by tak dojít k poškození nebo narušení bezpečnosti zařízení. (MATOUŠEK, J., 1962, s. 37) Areál by měl odpovídat možnostem a zájmům všech věkových kategorií. Což je pro dobrou funkci hřišť podstatný faktor (MATOUŠEK, J., s. 34). Podstatnou část areálu by měly tvořit prvky a hřiště pro nejpočetnější skupinu obyvatel v dané lokalitě. Obecně se považují za nejčastější návštěvníky děti a mládež. Nicméně při plánování hřišť je podstatné zjistit potřebné údaje o složení obyvatelstva (MATOUŠEK, J., 1962, s. 22). Jelikož zadavatel práce požadoval, aby areál mohly využívat všechny věkové kategorie, nebylo zjišťování údajů o složení obyvatelstva účelné. Pro každou věkovou skupinu jsou vhodné jiné druhy činností a tudíž i potřebné vybavení areálu. Jaroslav Havel (1978, s. 18 – 28) vytyčil 3 věkové kategorie potřebné pro areály, s kterými spojil základní vybavení.: Děti do šesti let Co podporovat:
Mnohostranná fyzická činnost, přirozené pohyby.
Čeho se vyvarovat:
Tvrdé dopady, silové dlouhotrvající cvičení.
Základní vybavení:
Rovná plocha, lávky, tunely, skluzavky, pískoviště, kolotoče, houpačky.
J. Matoušek (1962, s. 44 - 49) návíc rozdělil děti do šesti let dále do 3 skupin.: Do 1 roku Požadavky:
Klidné oddělené místo, hygienické nároky.
V malých obcích není třeba budovat, protože tuto funkci plní zahrádky. 1 – 3 roky Co podporovat:
Jednoduché pohyby, hygienické požadavky.
Základní vybavení:
Rovina i mírný svažitý terén, jednoduché překážky (např. schody), pískoviště, lávky, průlezky, skluzavky.
3 – 6 roků Co podporovat:
Hygienické požadavky. Orientace, rovnováha. 7
Děti školního věku J. Matoušek (1962, s. 50 – 63) stanovil věkovou hranici od 6 do 12 – 14 let. Co podporovat:
Všestranně pohybové schopnosti, obratnost, rychlost.
Čeho se vyvarovat:
Bránit fantazii, využití síly a dlouhých výdrží.
Základní vybavení:
Vybavení pro děti do 6 let, nerovný terén, kladiny, lana, tyče, žebřinové konstrukce, domečky.
Mládež a dospělí J. Matoušek (1962, s. 64 – 66) stanovil věkovou hranici 14 let a více. Co podporovat:
Všestranné procvičení celého organismu.
Čeho se vyvarovat:
Zaměření jen na trénované a technicky vyspělé.
Základní vybavení:
Předchozí vybavení, gymnastické prvky – např. hrazda, hřiště pro různé sporty, běžecké dráhy, doskočiště)
Při návrhu areálu může docházet ke spojení věkových skupin. To má z pedagogického hlediska své výhody, ale i úskalí. Zásadní je, aby věkový rozdíl při aktivní účasti nebyl příliš veliký. (MATOUŠEK, J. 1962, s. 34) Velikost a druh zájmového okruhu, ze kterého docházejí návštěvníci hřiště. To je chápáno i ve smyslu využití areálů pro místní spolky popřípadě kluby. Důležité je v těchto případech v areálu oddělit skupiny s různými zájmy, činnosti i s rozdílnou fyzickou vyspělostí. (MATOUŠEK, J., 1962, s. 34)
8
3. LEGISLATIVA SPORTOVNĚ REKREAČNÍCH AREÁLŮ V České republice platí obecně právní předpisy týkající se dětských hřišť nebo hřišť plných dobrodružství1. Ty je nutné před stavbou znát a zvážit. Hřiště a jeho prvky musí mít patřičnou certifikaci. Certifikaci je možné získat akreditací od příslušného orgánu (při stavbě „svépomocí“) nebo certifikací disponuje výrobce (instalující firma), který má příslušné prvky akreditovány. Zřízení areálu je pouze první krok, nezbytné je zajišťovat pravidelnou kontrolu a údržbu areálu jako celku i jednotlivých hřišť (zařízení), dokumentaci a označení areálu.
3.1. NORMY A PRÁVNÍ PŘEDPISY Soupis některých zásadních norem a právních předpisů. ČSN EN 11 76 – zařízení dětských hřišť (Rozděleno do několika částí: 1. Všeobecné bezpečností požadavky a zkušební metody, 2. Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro houpačky, atd.) ČSN EN 11 77 - stanovuje požadavky na povrchy používané u dětských hřišť 88/2010 Sb. – stanovuje postup posuzování shody s požadavky na bezpečnost výrobků u prostředků lidové zábavy 238/2011 Sb. – stanovení hygienických požadavků (pískoviště, koupaliště, atd.) 102/2001 Sb. – o obecné bezpečnosti výrobků 258/2000 Sb. – o ochraně veřejného zdraví
3.2. KONTROLA A ÚDRŽBA Kontrola a údržba je významný faktor areálů už proto, že dokáže předejít mnoho úrazům. Provozovatel musí zavést a dodržovat takový rozvrh kontrol a údržby, který respektuje místní podmínky, ale i pokyny výrobců. Rozvrh musí obsahovat seznam částí, které je nutné kontrolovat v rámci různých kontrol, ale i způsob jejich provádění. Rozvrh údržby obsahuje části podléhající údržbě a poskytuje návod jak postupovat v případě stížností a havárií. Rozvrhy musí také vyhovět výše uvedeným předpisům. Oplocená zabezpečená dětská hřiště, provozovaná a vybavená podle pedagogických zásad, která podporují vývoj dětí a často užívají sestavovací zařízení. 1
9
Vše dohromady tvoří takzvaný systém řízení bezpečnosti, kterého jsou součástí i pracovníci (správci). Pracovníci provádějící opravy a údržbu, musí být k tomu oprávněni. Úroveň oprávněnosti se mění v závislosti na úloze. Pracovníci musí disponovat dostatečnými informacemi
o
svých
úkolech,
svých
kompetencích
a
odpovědnosti.
(www.kontrolahrist.cz)
Kontroly jsou: Běžná (vizuální) kontrola Je základní denní kontrolou, která spočívá v prohlídce komponentů v areálu. Kdy pouhým letmým pohledem lze rozeznat zdroje nebezpečí, které mohou být způsobeny používáním, vandalismem nebo přírodními faktory. Případné nalezené závady jsou v podobě zlomených součástí, chybějících součástek, stavu hracího povrchu, vyčnívajících základů, rozbitých láhví, vysypaných odpadkových košů apod. Provozní kontrola Jedná se o podrobnější prohlídku, která je zaměřena na kontrolu funkce a stabilitu zařízení. Zejména z hlediska opotřebení. Provádí se v rozmezí 1 – 3 měsíců nebo podle návodu výrobce. Roční kontrola Kontrola se provádí v intervalech nepřesahující 12 měsíců. Zjišťuje se celková úroveň bezpečnosti zařízení, základů a povrchů. Například známky rozpadu, koroze a jakékoliv změny úrovně bezpečnosti zařízení, plynoucí z provedených oprav nebo dodatečně vestavěných i vyměněných částí. Kontrolu musí provádět oprávněné osoby přísně v souladu se zákonem nebo v souladu s pokyny výrobce. (www.denik.obce.cz) Ukáže-li jakákoli kontrola závažné závady ohrožující bezpečnost, je nutné je bezodkladně odstranit. Pokud to není možné, je třeba zařízení zajistit proti použití a zamezit tím veřejnosti přístup až do doby, kdy je opraveno. V případě, kdy je nutné zařízení odstranit, je nezbytné odstranit nebo zabezpečit upevňovací prvky (základy), aby byla hrací plocha bezpečná. Je vhodné, aby alespoň jedenkrát za rok provozovatel stanovil účinnost všech použitých bezpečnostních opatření, případně provedl jejich změnu. (www.kontrolahrist.cz)
10
3.3. DOKUMENTACE Správná dokumentace by měla být součástí každého bezpečného hřiště. Povinná dokumentace týkající se hřiště musí zahrnovat: certifikát o kontrole a zkoušení, v případě potřeby; návody ke kontrole a údržbě; návody k obsluze, v případě potřeby; záznamy provozovatele, např. deník. Také musí být k dispozici písemné postupy zahrnující opatření, které je třeba podniknout v případě úrazů, požárů apod. Dále provozovatel musí zaznamenávat informace o úrazech, o nichž byl uvědomen. Formulář musí zahrnovat podrobnosti jako datum a čas nehody; věk a pohlaví postiženého a popis oblečení včetně obuvi; zařízení související s nehodou; popis nehody; utrpěná poranění včetně postižených částí těla; podniknutá opatření; výpovědi svědků; všechny následné úpravy nářadí. O všech dalších činnostech a informacích je vhodné vést záznamy, protože mohou být použity ke zlepšení bezpečnosti na hřišti. (www.kontrolahrist.cz)
3.4. OZNAČENÍ AREÁLU, HŘIŠŤ A HERNÍCH PRVKŮ Označení areálu je základní aspekt. Musí být umístěné na dobře viditelném místě, nejlépe u vstupu do areálu. Mělo by obsahovat název areálu, provozovatele, adresu, provozní dobu, pracovníky odpovědné za provoz, důležitá telefonní čísla (záchrannou službu, kontakt na provozovatele k nahlášení poškození, apod.), provozní řád (jednotlivé body, platnost, vypracoval). (www.kontrolahrist.cz) Obsah provozního řádu může v areálu ve Stěžírkách vypadat takto: Provozní řád Uvedené body jsou informační, jejich použití záleží na provozovateli areálu. 1. Návštěvník je povinen dbát provozního řádu a bezpečnostních pravidel každého hřiště (nebo překážky). 2. Nikdy nevstupujte na žádnou překážku, pokud se nenachází v areálu ještě někdo další! 3. Za děti odpovídají rodiče. 4. Překážky nepoužívejte, pokud: a. je překážka nebo herní zařízení kluzké nebo namrzlé. b. je na překážkových nebo herních zařízení závada. 11
c. povrch terénu je kluzký nebo namrzlý. d. v horkém počasí může být povrch herních prvků rozpálen na teplotu, při které hrozí vznik popálenin při doteku. 5. Zákaz vstupu se psy a jinými zvířaty. 6. Před vstupem na kteroukoliv překážku nejprve odstraňte nebezpečné předměty (např. popadané větve). 7. Udržujte pořádek v prostoru areálu. 8. Zákaz vjezdu na jízdním kole (mimo prostory k tomu stanovené) a motorových vozidel. 9. V celém areálu je zakázáno kouření, konzumace alkoholu a omamných látek. 10. Zákaz manipulace s otevřeným ohněm mimo místo k tomu určené. 11. Zákaz nošení ostrých předmětů, volných náramků, brýlí, ozdob, apod. na překážky a herní prvky (i v kapsách). Dlouhé vlasy a volné části oděvu zajistěte. 12. Používejte vhodnou obuv a oblečení. 13. Zákaz konzumace jídla a pití na překážkách a herních prvcích. 14. Úmyslné poškození nebo škodu vzniklou nerespektováním provozního řádu, či samotné porušení provozního řádu je sankcionováno! 15. Před vstupem na kterákoliv zařízení zkontrolujte ukotvení a spojení. 16. Riziková místa, rozbité prvky areálu oznamte prosím provozovateli.
Označení hřišť a herních prvků považují za důležité R. Hanuš, J. Hrkal (1999, s. 28) i J. Neuman (1999, s. 80). Protože návštěvníci mají větší přehled a možnost výběru hřišť, ale především herních prvků z hlediska druhu a velikosti výzvy. Toho lze dosáhnout informačními tabulemi, které obsahují obtížnost a další informace jako název prvku, popis úkolu, obrázkové znázornění atd. Obsah informačních tabulí bude zpracován v páté kapitole u jednotlivých komponentů. Informace o areálu je vhodné zveřejnit na internetových stránkách. Základní charakteristika, způsob dopravy, dokumenty a jiné informace, mohou být umístěny na webových stránkách obce Stěžery. Údaj o umístění areálu může být zanesen do některých mapových serverů (např. www.mapy.cz). Vložit informace o areálu do dalších serverů (např. www.kudyznudy.cz) je jedna z možností jak informovat rodiny s dětmi i ostatní a zvýšit tím návštěvnost areálu.
12
4. LOKALITA SPORTOVNĚ REKREAČNÍHO AREÁLU 4.1. OBEC STĚŽÍRKY Stěžírky jsou přidruženou částí obce Stěžery. Jedná se o obci, která má se všemi částmi (Stěžery, Stěžírky, Charbuzice, Hřibsko) okolo 1800 obyvatel. Vesnice leží 7 km západně od Hradce Králové a její vznik se podle dochovaných pramenů datuje k roku 1229. V obci je sdruženo několik spolků a klubů, jsou to hasiči, sokol, římsko-katolická církev, skauting, svaz ovocnářů a zahrádkářů. V současnosti vzniká na okraji obce nová čtvrť rodinných domů. (www.stezery.cz)
Vysvětlivky: Červené ohraničení Zelené ohraničení Hnědé ohraničení
– centrální prostor areálu určený zadavatelem práce – okrajové prostory areálu, které je možné využít – novostavby
Obr. 1 – Obec Stěžírky (www.mapy.cz)
13
4.2. DŮLEŽITÉ ASPEKTY LOKALITY Pro každé hřiště, sportoviště, či v tomto případě kompletního areálu je důležitý výběr místa z hlediska estetického a bezpečnostního (NEUMAN, J. a kol., 1999, s. 84). Poloha areálu mi byla udělena zadavatelem práce. Z jistých hledisek je lokalita zvolená správně. A to, že v blízkosti prostoru budoucího areálu není železniční trať ani frekventovaná silniční komunikace. Do prostoru mají přístup sluneční paprsky. Nachází se na okraji lesa, který poskytuje ochranu před větrem i sluncem. V bezprostřední blízkosti se nachází koupaliště, které se v zimě promění v kluziště. S výše uvedenými názory pracují také K. Matoušek (1936, s. 4) a J. Klenka (1896, s. 13 -15, 29 – 31, 34), kteří se dále zmiňují stejně jako Neuman o důležitosti dostupnosti místa, blízkosti hřiště k obytným domů a ke středu obce = „čím blíže, tím větší návštěvnost“. Velká vzdálenost také může odrazovat od návštěvy a ubírat volný čas (MATOUŠEK, J., 1962, s. 19). V sousedství areálu je také chatová osada, kterou pokládá za důležitou v knize Areály zdraví Jaroslav Havel (1978, s. 16).
4.3. POVRCH A SPODNÍ VODA LOKALITY Pro lokalitu, s kterou je počítáno pro pohybovou aktivitu, je důležité, aby měla správný povrch (půdu). Ten musí být prověřen stejně jako hladina spodní vody a erozní vlivy (NEUMAN, J. a kol., 1999, s. 84). Povrch musí být rovný, bez výmolů a jiných překážek, ale určité terénní nerovnosti nejsou podle Jiřího Matouška (1962, s. 19) na škodu. Důležitá je propustnost povrchu, která je podstatná proto, aby se na hřištích nezadržovala voda. To uvádí také K. Matoušek (1936, s. 5). Proto v centrálním prostoru areálu bude muset dojít k úpravě stávajícího povrchu. S tím počítá i žadatel práce. Průzkum a následné stavební úpravy jsou důležité ve třech vrstvách a to v podloží, podkladu a povrchu. Jelikož se nejedná o závodní hřiště, není nutná dokonalá úprava ani speciální materiály a složité odvodňovací úpravy. Nicméně je důležité, aby alespoň část hřiště umožnila návštěvu a provoz krátce po dešti. Důležitým faktorem na kvalitu hřiště je spodní voda, s níž v lokalitě není problém. (MATOUŠEK, J., 1962, s. 22, 69, 70)
14
4.4. ZABEZPEČENÍ LOKALITY Lokalita areálu musí dovolovat provozovateli jej efektivně hlídat, znemožnit používání nepovolaným osobám a zabezpečit (NEUMAN, J. a kol., 1999, 84). Proto je každé hřiště vhodné ohradit, oplotit. Hlavním důvodem oplocení bývá bezpečnost návštěvníků před okolními vlivy (např. rušná silnice), ale to není tento případ. Ohrazení je i tak důležité proto, aby se zamezilo vstupu zvířat nebo „nepovolaným“ lidem (MATOUŠEK, J., 1962, s. 132). Další výhodou je, že každý návštěvník vstupující do ohraničeného území si je vědom, že zde platí nějaká pravidla, která je vhodné umístit u vchodu. Problémem je rozsáhlost areálu a tím velké náklady na ohrazení. Nejvhodnější způsob ohraničení tak vidím v kombinaci živých plotů s prostými dřevěnými plůtky či pletivových plůtků. Dalším aspektem zabezpečení je odstranění nevhodných a jedovatých rostlin v blízkosti hřiště a zvážit, zda mají být ponechány rostliny problematické pro alergiky. Kanály a šachty v blízkosti musí být zajištěny uzamykatelným systémem.
15
5. HERNÍ PRVKY A HŘIŠTĚ AREÁLU V této kapitole budou zpracovány konkrétní herní prvky a hřiště určené pro konečný návrh areálu. Součástí kapitoly jsou i ostatní významné součásti areálu, které není možné zařadit do herních prvků ani hřišť, ale v konečném návrhu však hrají podstatné úlohy. Jde například o využití areálu v zimním období.
5.1. HERNÍ PRVKY 5.1.1. Překážkové Překážkové prvky patří do návrhu sportovně rekreačního areálu, protože zaujmou širokou skupinu obyvatel, co se týká zájmů i věkových kategorií. Stejně jako v běžném životě tak i na hřištích vybízejí překážky k překonávání. Navíc překážkové prvky v areálech s dětskými hřišti se budují již přes sto let. V současnosti jsou tyto prvky nedílnou součástí hřišť, protože vyžadují a podporují rozvoj základního pohybového fondu člověka. Čímž se rozumí lezení, házení, běh, skoky, ručkování, zhupy, šplhání, cviky rovnováhy, jednoduché úpoly atd. (NEUMAN, J. a kol., 1999, s. 31, 62) V minulosti lidé v tomto směru využívali přírody. Šplhali na stromy, házeli s kamením, přeskakovali potoky apod. (ZAPLETAL, M., KOS, B., WEIGNER, K., 1995, s. 7). Dnes se budují umělé areály, které vytváří dobrodužné prostředí pomocí překážek a nahrazují tím nedostatek přírody ve městech. Jejich význam v takových to malých obcích, kde je v blízkosti dostatek přírody, spočívá spíše v motivaci. V návrhu se nalézají i lanové překážky, které podle Radka Hanuše a Jana Hrkala (1999, s. 19,140) jsou chápány jako prostředek pro aktivní rekreaci a jsou vhodné na volnočasová, dětská i školní hřiště. Především poskytují zábavný a radostný přístup k pohybové aktivitě, prověří soustředění, obratnost, pohybovou koordinaci. Kromě toho zvýší pocit sebedůvěry z vyřešeného problému, jenž lanové aktivity představují. Proces řešení daného problému je podstatným rysem těchto překážek. Překonání lanové překážky (problému) ve skupině upevňuje soudržnost uvnitř kolektivu. V určitých situacích se mohou lanové překážky stát výchovným prostředkem a vedou k získání zkušeností. I když přímý přenos zkušeností z překonávání překážek do praktického života není dostatečně prokázán, protože sledování a prokazování mysli jedinců je prozatím nemožné, lze jej však předpokládat. (NEUMAN, J. a kol., 1999, s. 15, 36, 42, 81) 16
Lanové překážky se rozdělují na nízké a vysoké. Pro tento areál jsou vhodné nízké lanové překážky, které se budují ve výšce do 1,5 m. (HANUŠ, R., HRKAL, J., 1999, s. 20). V areálu je počítáno se stacionárními (stabilními) lanovými prvky. Nicméně provozovatel má možnost vytvořit mobilní lanovou dráhu v lese, který je součástí areálu. Ta musí splňovat patřičné normy. Dostačující informace o normách, děleních i radách při stavbě uvádějí v knize Lanové překážky a lanové dráhy R. Hanuš a J. Hrkal (1999). Na lanových prvcích je nutné dbát zvýšené bezpečnosti. R. Hanuš a J. Hrkal (1999, s. 28) upozorňují na nutnost proškolení v chování na překážce, dopomoci a oblečení. Těchto bodů lze dosáhnout kombinací provozního řádu a informačních tabulek u překážek. KŘÍŽOVÝ PŘECHOD Překážka rozvíjí schopnosti obratnosti (rovnováha, koordinace). Při řešení překážky neboli problému má důležitou funkci komunikace účastníků. Základními prvky překážky jsou 4 kůly, mezi kterými jsou napnuté lana ve tvaru X (ocelové o průměru nejméně 6 mm). Lana při průvěsu jsou nejméně 25 cm nad zemí. Překážku si žadatel vybral z několika alternativ, které mu byly nabídnuty. Překážku je možné objednat například u společnosti Project Outdoor s. r. o. (www.ropescourses.eu), která disponuje certifikací ČSN EN 1176. Překážka byla zpracována podle J. Neumana a kol. (1999, s. 124). INFROMAČNÍ TABULE (obsah): Název – Křížový přechod (obr. 2) Úkol – Pokuste se přejít z jednoho kůlu na druhý, aniž byste se dotknuli země. Překážku můžete zdolat jako jednotlivec nebo v dvojici. Překážka rozvíjí
– obratnost, komunikaci
Bezpečnost
1. Dbejte zvýšené pozornosti. 2. Nikdy nesplétejte prsty se svým kolegou. (obr. 3) 3. Požádejte někoho o „záchranu“ – přidržení. 4. Dodržujte provozní řád.
Obtížnost
– střední
17
Obr. 2 – Křížový přechod, (Matoušek J., 2012)
Obr. 4 – Správné držení, (Matoušek J., 2012)
Obr. 3 – Nesprávné držení, (Matoušek J., 2012)
MANÉVRY Překážka rozvíjí schopnosti obratnosti (rovnováha, koordinace), síly a rychlosti (reakční). Návštěvník musí prokázat odvahu. Základ překážky tvoří 2 kůly (stromy) mezi kterými jsou vypnuty 2 lana. Lano nosné (ocelové o průměru 8 mm) a doprovodné (málo pružné o větším průměru). Délka překážky by měla být alespoň 5 m. Nosné lano by mělo být ve výšce nejméně 25 cm nad zemí při průvěsu. Doprovodné pak vzdálené od nosného asi 150 - 180 cm. Obtížnost překážky je tím těžší, čím je volnější doprovodné lano. 18
Žadatel práce vybral z několika alternativ překážku tramvaj, kterou jsem zaměnil s překážkou manévry, protože je komplexnější a jejich obtížnost je přibližně na stejné úrovni. Překážky je možné také každý rok měnit například s již zmíněnou překážkou tramvaj (obr. 7) a uvolněným přechodem (obr. 8). Ty jsou podobné v obtížnosti i v konstrukci. Překážku je možné objednat například u společnosti Project Outdoor s. r. o. (www.ropescourses.eu), která disponuje certifikací ČSN EN 1176. Překážka byla zpracována podle J. Neumana a kol. (1999, s. 140, 141) a R. Hanuše, J. Hrkala (1999, s. 44, 45) INFROMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Manévry (obr. 6)
Úkol
– Přejděte z jedné strany na druhou za pomoci lan. Po nižším laně přecházejte a vyššího využijte k opoře.
Překážka rozvíjí
– obratnost, sílu, rychlost
Bezpečnost
1. Odstraňte nebezpečné předměty z okolí (větve, kameny, atd.). 2. Při překonávání překážky Vás musí jistit 2 záchranáři, každý z jedné strany. (obr. 5) 3. Dodržujte provozní řád.
Obtížnost
– střední
Obr. 5 - Pozice záchranářů, (Matoušek J., 2012)
19
Obr. 6 - Manévry, (Matoušek J., 2012)
Obr. 7 – Tramvaj, (Matoušek J., 2012)
Obr. 8 - Uvolněný přechod, (Matoušek J., 2012)
20
PAPRSEK VE TMĚ Cvičení prověří obratnost, sílu, odvahu, důvěru, popřípadě komunikaci. Slouží k poznávání přírody a okolního světa jiným způsobem. Jedná se o dráhu, která je vytyčena pomocí lana. V cestě budou nastraženy překážky, které v lese často vzniknou zcela přirozeně (kmeny a větve stromů, terénní nerovnosti, atd.). Dráha může být složitější za pomoci jednoduchých prvků (nízká kladina v podobě kmene, sklopnou lávkou – musí být zatížena tak, aby byla vždy sklopena ve směru dráhy, nízký žebřík, tunel, aj.) rozmístěných po dráze lana. Překážka je v areálu z důvodu hlubšího poznání přírody pomocí všech smyslů. Vhodně odděluje a přivádí návštěvníky z rušnější zóny do zóny klidu (odpočívadlo „u pramene Plačického potoka“). Nápad se také zalíbil žadateli práce. Bude-li chtít provozovatel překážku objednat, může tak učinit u společnosti Project Outdoor s. r. o. (www.ropescourses.eu), která disponuje certifikací ČSN EN 1176. Překážka byla zpracována podle J. Neumana a kol. (1999, s. 162,163). INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název – Paprsek ve tmě (obr. 9) Úkol – Zavažte (zavřete) si oči a postupujte za pomoci lana, kterého se neustále držte, do hlubokého tmavého lesa. Ten čítá řadu nebezpečných nástrah. Konec dráhy poznáte tak, že na laně bude velký uzel. Postupovat můžete sami nebo za pomoci kamaráda (oči má k dispozici), který Vám pomůže v těžkých nástrahách. Překážka rozvíjí
– obratnost, sílu, odvahu, komunikaci
Bezpečnost
1. Odstraňte nebezpečné předměty z okolí (větve, kameny, atd.). 2. Dodržujte provozní řád.
Obtížnost
– záleží na druhu zvolených překážek
Obr. 9 - Paprsek ve tmě, (Matoušek J., 2012)
21
PŘESKOKY PŘES MOČÁL Překážka rozvíjí obratnost (koordinace, rovnováha) a sílu (dynamická - dolní končetiny; dynamická - paže). Základem jsou kůly, které jsou pevně ukotveny v zemi. Jejich výška od země je od 30 – 120 cm o průměru alespoň 20 cm. Minimální počet kůlů 10 (2 - 3 vysoké, 7 - 8 nízkých). Dále tři označené kůly o výšce 50, 45 a 35 cm od země a průměrem alespoň 35 – 40 cm. Důležité je zaoblení hran všech kůlů. Překážka je součástí návrhu neboť si zde návštěvníci mohou otestovat svoji obratnost a vytrvalost. Charakter překážky vybízí ke kreativitě při hrách, k odpočinku i krátkodobému odložení věcí návštěvníků. Překážku je opět schopen vytvořit prakticky kdokoliv. Certifikaci ČSN EN 1176 disponuje například společnost Project Outdoor s. r. o. (www.ropescourses.eu). Překážka byla zpracována podle J. Neumana a kol. (1999, s. 68,69). INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název – Přeskoky přes močál (obr. 10, 11) Úkoly: 1. Přeskočte překážku roznožkou, aniž byste se dotkli kůlu jinou částí těla než rukou. (obr. 11) 2. Přeskakujte z ostrova na ostrov a překonejte „bažinu“ co nejrychleji. (obr. 10) 3. Motorický test obratnosti - Přeskočení překážky skrčkou, je pokládáno za důkaz obratnosti. (obr. 12) 4. Motorický test vytrvalosti - Po dobu 5 minut vystupujte a sestupujte na pařez tak, aby se nohy na stupínku střídaly. Jedna noha tak vždy zůstává na pařezu. Vystupujte vždy vzpřímeně bez opory rukou o stehna. Muži použijí 50 cm pařez, ženy 45 cm a 30 cm slouží pro děti. Frekvence výstupů by se měla pohybovat okolo 30 výstupů za minutu. Po ukončení si v sedě změřte srdeční frekvenci, a to vždy 30 sekund v první minutě, druhé a třetí po skončení zátěže. Tyto hodnoty sečtete a použíjte ve vzorci:
Výsledek porovnejte s tabulkou. (tab. 1)
22
STEP-TEST Body
Úroveň zdatnosti
80 a méně
podprůměrná
81 - 120
průměrná
121 a více
nadprůměrná
Pozn.: Normy dle VONDRUŠKA, V., BARTÁK, K. (1999, s. 26). Tab. 1 – Step-test
Poznámka:
Nejznámějším místem měření srdeční frekvence je krkavice a vřetenní tepna těsně nad zápěstím, v prohlubni na palcové straně pravé ruky. Na toto místo přiložíme dva prsty pravé ruky, až ucítíme srdeční tep.
Překážka rozvíjí – obratnost, sílu Bezpečnost – 1. Nepřeceňujte síly a zvolte odpovídající výšku kůlu k přeskoku. 1. Odstraňte nebezpečné předměty z okolí (větve, kameny, atd.). 2. Dodržujte provozní řád. Obtížnost
– nízká
Bude-li provozovatel překážky budovat „svépomocí“, pak jistě využije další informace o postupech stavby, vypínání lan, použitých uzlech aj., které může naleznout například v pracích R. Hanuše, J. Hrkala (1999, s. 21-24) a J. Neumana a kol. (1999, s. 85 - 93, 99 - 107).
Obr. 10 – Přeskoky přes močál, (Matoušek J., 2012)
23
Obr. 11 – Přeskok roznožmo, (Matoušek J., 2012)
Obr. 12 - Přeskok skrčkou, (Matoušek J., 2012)
5.1.2. Hasičské Podmínka žadatele práce byla najít vhodný způsob, jak přizpůsobit části areálu spolkům a klubům na území obce. Jedním ze spolků jsou hasiči. Po domluvě s hasiči byly vybrány překážky, které mladí hasiči používají při svém hasičském sportu. Konkrétně se jedná o první dva úseky ve štafetě na 4 x 60 metrů. Překážky jsou zajímavé i pro ostatní návštěvníky, protože pro překonání překážky musí zvládnout spojit rychlost, obratnost a překonat strach z výšky. Kvůli bezpečnosti je vhodné, aby byly překážky pevně spojeny s povrchem a tím bylo zamezeno s jejich nežádoucí manipulací. 24
KLADINA V areálu může být použita 4 m nebo delší 8 m kladina. Kratší kladina je používána v kategorii dětí, delší kladinu používají všechny ostatní kategorie, proto je zde uvedena. Překážku si může provozovatel vybudovat „svépomocí“ nebo zakoupit například na těchto internetových stránkách (www.knezek.cz), kde překážky odpovídají platným směrnicím hasičských soutěží a GŘ HZS2. Rozměry 8 metrové kladiny dle pravidel: Délka 8 m; šířka povrchu 18 cm; výška od země k povrchu kladiny 1,2 m; tři podpěry; náběhové můstky dlouhé 2 m a 25 cm široké, tloušťka 3 cm; dřevěné laťky jsou 5 cm široké a jejich tloušťka je 3 cm; vzdálenost těchto latěk je po 35 cm do povrchu kladiny po celé délce náběhového můstku s výjimkou poslední laťky, která je vzdálená 25 cm od začátku náběhového můstku. INFROMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Hasičská kladina (obr. 13)
Úkol
– Přejděte, přeběhněte bezpečně z jedné strany na druhou.
Překážka rozvíjí
– obratnost, rychlost, odvahu
Bezpečnost
1. Odstraňte nebezpečné předměty z okolí (větve, kameny, atd.). 2. Dodržujte provozní řád.
Obtížnost
– nízká
Obr. 13 – Kladina (www.pozarnisport.ic.cz) 2
Generální ředitelství hasičského záchranného sboru
25
BARIÉRY Po dohodě byla zvolena ženská bariéra, která je zároveň pro starší chlapce. I bariéra pro dívky a mladší chlapce. Překážku si může provozovatel vybudovat „svépomocí“ nebo zakoupit například na těchto internetových stránkách (www.knezek.cz), kde překážky odpovídají platným směrnicím hasičských soutěží a GŘ HZS3. Rozměry dle pravidel: Dívky a mladší chlapci:
výška 0,8 m; šířka 2 m; konstrukce překážky ocelová; výplň desky hladké o tloušťce 4 cm; MUSÍ BÝT ŘÁDNĚ UKOTVENA!
Ženy a dorost:
výška 1,5 m; šířka 2m; konstrukce překážky ocelová; výplň – desky hladké o tloušťce 4 cm; MUSÍ BÝT ŘÁDNĚ UKOTVENA!
INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Hasičské bariéry (obr. 14)
Úkol
– Překonejte bariéru v co nejkratším čase.
Překážka rozvíjí
– obratnost, rychlost, odvahu, sílu
Bezpečnost
1. Odstraňte nebezpečné předměty z okolí (větve, kameny, atd.). 2. Dodržujte provozní řád.
Obtížnost
– střední a nižší
Při stavění překážek „svépomocí“ by vzhledem ke konceptu projektu bylo vhodné použít pouze dřevěné materiály místo ocelové konstrukce. Pozor na dobré ukotvení.
Obr. 14 - Bariéra (www.pozarnisport.ic.cz) 3
Generální ředitelství hasičského záchranného sboru
26
5.1.3. Gymnastické Na hřištích v zahraničí jsou stále více populární posilovací prvky. Venkovní posilovací lavice i protahovací prvky pro seniory jsou finančně velice nákladné, avšak existují gymnastické prvky, které je dokážou nahradit a procvičit i protáhnout celé tělo (např. hrazda, bradla, žebřiny, nízké hrazdy).
HRAZDA Cviky na hrazdě rozvíjí schopnosti síly (statická, dynamická), rychlosti (akční), vytrvalosti (lokální) a obratnosti (koordinace, rovnováha, prostorová orientace, flexibilita). Jedním ze cviků jsou shyby, které vycházejí z přirozeného lidského pohybu. Shyby jsou vynikajícím a účinným cvikem na široký sval zádový, dvojhlavý sval pažní, trojhlavý sval pažní, trapézy, rombické svaly, některé prameny uvádějí i malý a velký prsní sval, ale i břišní svaly aj. Mezi další cviky můžeme uvést přednožování či výmyky. Hrazdy by měly být alespoň dvě, jedna vyšší (např. 220-230 cm od země) a druhá nižší (160-170 cm od země). Základ tedy tvoří 3 kůly a 2 kovové tyče (průměr 2 – 4 cm). Hrazda byla vybrána, protože je jedna z nejvšestrannějších gymnastických zařízení a je vhodná pro motorické testování síly horních končetin a pletence ramene. Překážku
je
možné
objednat
u
společnosti
Tomovy
Parky
s.
r.
o
(www.tomovyparky.cz), certifikaci ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177 jejich produkty splňují.
INFROMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Hrazda (obr. 15)
Na hrazdě můžete rozvíjet různými cviky všechny motorické schopnosti. Obtížnost
– vysoká
Úkol (Motorický test síly) – Ženy (15 - 30 let): Zaujměte s dopomocí základní polohu –> shyb – držení nadhmatem – brada nad žerdí. V této poloze vydržte co nejdéle. Výsledek porovnejte s tabulkou. (tab. 3) – Muži (15 – 30 let): Ze svisu nadhmatem (obr. 16) (úchop v šíři ramen) se opakovaně přitahujte do shybu (brada nad žerdí) a zpět do základní polohy (paže zcela napněte). Výsledek porovnejte s tabulkou. (tab. 2)
27
OPAKOVANÉ SHYBY Věk
Průměrný výkon (počet)
15
3-6
16
4-7
17 - 20
5-8
21 - 30
5-7
Pozn.: Normy dle MĚKOTA, K., KOVÁŘ, R., (1995, s. 30-38). Tab. 2 - Opakované shyby
VÝDRŽ VE SHYBU Věk
Průměrný výkon (sec.)
15 - 20
6 - 14
21 -30
7 - 15
Pozn.: Normy dle MĚKOTA, K., KOVÁŘ, R., (1995, s. 30-38). Tab. 3 - Výdrž ve shybu
Obr. 15 - Hrazda, (Matoušek J., 2012)
Obr. 16 - Úchop nadhmatem, (Matoušek J., 2012)
28
5.2. HŘIŠTĚ 5.2.1. Víceúčelové Víceúčelové hřiště slouží pro různé sporty a hry, jde například o volejbal, tenis, přehazovanou i stále populárnější badminton, ringo, indiaku aj. Na tento druh hřiště je možné zvolit umělý polyuretanový povrch, umělý trávník, akrylátový povrch nebo přírodní povrch. Podle přání zadavatele, finanční stránky a přírodního rázu celého areálu je nejvhodnější přírodní povrch. Mezi nejvhodnější přírodní povrchy patří antuka. Ta podle K. Matouška (1936): „vyžaduje zvláště pečlivé a odborné úpravy půdy. Spodní vrstva skládá se z hrubé škváry, a svrchní vrstva sestává ze zvlášť upravené směsi, aby byla pevná, ale zároveň … propustná.“ Rozměry takového hřiště jsou 18 x 9 m, ale je potřeba myslet i na bezpečnostní zónu kolem celé hrací plochy, která by měla mít minimálně 5 metrů. Základním vybavením hřiště jsou 2 sloupky (mohou být z dřevěných kůlů) pro připevnění sítě. Víceúčelové hřiště bylo podmínkou žadatele práce. Víceúčelová hřiště staví například společnost SPORTECHNIKBOHEMIA, která nabízí stavby na internetových stránkách (www.sport-technik.cz). INFROMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Víceúčelové hřiště
Úkol
– Hřiště je vhodné pro tyto sporty: volejbal, … .
Bezpečnost
1. Zákaz věšení se za síť a lezení po sloupcích. 2. Dodržujte provozní řád.
5.2.2. Travnaté Prostor areálu umožňuje umístit velkou travnatou plochu, která je centrem pro řadu her, sportů, soutěží i individuálních zájmů, ať se jedná například o pouštění draků. Podle J. Matouška (1962, s. 41) děti ocení především prostor a jednoduché předměty, protože mohou uplatnit svou fantazii a tvůrčí schopnosti. Mají tak možnost obměňovat činnosti a nedochází k omrzení jako u jednoúčelové hračky, byť s vysokou technickou úrovní.
29
Rozměry plochy by měli být alespoň 40x20 m pro samotné hřiště, které za běžných podmínek nebude vyznačené. Ze všech stran musí být bezpečný prostor (minimálně 5 m), kde nebudou jiné herní prvky, vyjma brankových konstrukcí. Ty musí být vždy zajištěny proti pádu, ať už se provozovatel rozhodne pro branky pevně zabudované v půdě, či přenosné branky. Do koncepce jsou vhodné spíše dřevěné branky s pevně zabudovanou konstrukcí, kde vnitřní rozměry jsou 2 m na výšku a 3 m na šířku (odpovídá pravidlům malé kopané, futsalu i házené). Různorodé možnosti využití je důvodem pro jeho zařazení do návrhu. Pokud by provozovatel chtěl upravit povrch a osadit hřiště vhodnou trávou, má možnost například u společnosti Petr Vykrut – zahradní služby (www.vysadime.cz). INFROMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Travnaté hřiště
Úkol
– Hřiště je vhodné pro sporty (malá kopaná, …), zájmy (….), soutěže (…), aj.
Bezpečnost
1. Zákaz lezení a věšení se za brankové konstrukce a manipulace se sítěmi. 2. Dodržujte provozní řád.
5.2.3. Pétanque Pétanque je francouzská hra, kterou může hrát prakticky každý (ženy, muži, důchodci, děti i tělesně postižení), to potvrzuje nejen česká asociace pétanque klubů, ale i mnohé další zdroje. Bulodrom4 bude sloužit i jako stanoviště pro testování síly (dynamická, explozivní – dolní končetiny) návštěvníků pomocí skoku dalekého z místa odrazem snožmo. Jak vypadá, respektive jak se buduje bulodrom se podělili Karel Dohnal, Pavel Vlk a Vladimír Ježek na stránkách ČESKÉ ASOCIACE PETANQUE KLUBŮ. Některé rady a poznatky jsem využil při psaní následujících nápadů na vybudování bulodromu v areálu. Oficiální rozměry bulodromu jsou 4x15 m. Při stavbě je terén zapotřebí vyhloubit do hloubky cca 30 cm. Část zeminy se poté smísí hrubým štěrkem nebo kameny. Tento materiál rozvrstvíme po celé ploše hřiště jako podklad a udusá se. Na takto připravený základ se doporučuje položit geotextilie pro zabránění růstu trávy. Další vrstva hřiště může být štěrková cementová směs, nebo netříděná štěrková směs s přídavkem vápna. Opět 4
Hřiště na petanque
30
se udusá. Vhodné pro dosažení tvrdosti povrchu. Konečná vrstva bulodromu bude štěrkopísek, který se může „pocukrovat“ slabou vrstvou jemnějšího písku. Tato vrstva by neměla být příliš hluboká a měkká. Bulodrom musí mít dostatečně propustný povrch, proto by bylo vhodné provést ještě jednoduchou drenáž. Ohraničení hřiště bude vhodné provést dřevěnými zábranami po obvodu hřiště. Ty by měly být vysoké cca 5 cm nad terénem hrací plochy. Na jedné straně ohraničení bude umístěno pásmo (nejlépe vyřazené do dřevěné zábrany, alespoň po 5 cm a to od 80 do 275 cm). Kolmo k němu umístěné odrazové prkno se startovní čarou. Bulodrom se objevil v návrhu na přání žadatele práce. Konkrétní společnost, která se zabývá stavbou bulodromů jsem v ČR nenalezl. INFROMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Pétanque - bulodrom
Pravidla
– (viz obr. 17)
Úkol (Motorický test síly) - Ze stoje mírně rozkročného (na šíři ramen, chodidla rovnoběžně) těsně před odrazovou čarou skočte co nejdále. Pohyby paží a trupu jsou povoleny. Poskoky před odrazem jsou zakázány. Cvičení opakujte 3x a vyhodnoťte nejlepší z výkonů podle tabulky. (tab. 4) Poznámka:
Měřte vzdálenost od čáry odrazu k zadnímu okraji poslední stopy dopadu.
Bezpečnost
1. Po použití srovnejte povrch bulodromu. 2. Dodržujte provozní řád.
31
SKOK DALEKÝ Z MÍSTA ODRAZEM SNOŽMO Průměrný výkon (cm)
Průměrný výkon (cm)
Věk
Muži
Ženy
Věk
Muži
Ženy
6
112 -129
108 - 125
15
200 - 222
170- 190
7
122 - 139
115 - 123
16
209 - 229
173 - 192
8
131 - 148
125 - 142
17
213 - 233
175 - 194
9
140 - 157
134 - 151
18 - 20
215 - 235
176 - 194
10
148 - 166
143 - 160
21 - 30
213 - 236
169 -191
11
156 - 174
151 - 169
31 - 40
195 - 219
153 - 175
12
164 - 184
157 - 177
41 - 50
178 - 203
137 - 159
13
174 - 195
163 - 183
51 - 60
160 - 186
119 - 141
14
185 - 196
167 - 187
Pozn.: Normy dle MĚKOTA, K., KOVÁŘ, R., (1995, s. 30-38). Tab. 4 - Skok daleký z místa odrazem snožmo
32
Obr. 17 - Petanque - pravidla (www.skmoravia.cz)
33
5.2.4. Dětské V areálu se již vyskytuje dětské hřiště určené pro děti a jejich rodiče. Jsou zde tyto prvky: věž se skluzavkou, pružinová houpačka, vahadlová houpačka, pískoviště a nízká hrazda
(branka).
Prvky
s úpravami
lze
zachovat
mimo
vahadlové
houpačky,
která je zastaralá a nesplňující právní předpisy ve vztahu k bezpečnosti. U zbylých prvků je hlavní problém v dopadových plochách, který neodpovídá normě. Novým prvkem hřiště je hobití průlez a lávka (kladina - kmen stromu zajištěný proti pohybu). Hřiště je vhodné do 6 let. Pískoviště - Hra s pískem rozvíjí motoriku, tvořivost, představivost a tvůrčí fantazii dítěte. Zároveň je to forma poznání a seznamování se s vlastnostmi materiálu. Věž se skluzavkou – Skluzavka je trenažérem pro obratnost (koordinace, prostorová orientace) pohybů dítěte. Dítě musí při šplhání po žebříku sladit pohyby rukou a nohou. Při jízdě musí projevit odvahu. Pružinová houpačka – Podporuje fyzickou aktivitu dětí a učí je zručnosti. Nízká hrazda (branka) – Konkrétní typ má význam zřejmě u menších dětí (průzkum, podpora při chůzi). Hobití průlez – Přispívá ke kreativitě a fantazii při vytváření dětských her. (obr. 18) Lávka – Rozvíjí obratnost (rovnováha, prostorová orientace) dětí. INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Dětské hřiště
Bezpečnost – 1. Zákaz používání prvků hřiště starším 10 let. 1. Po použití upravte plochu pískoviště do původní podoby. 2. Dodržujte provozní řád.
Obr. 18 - Hobití průlez (www.tomovyparky.cz)
34
5.3. OSTATNÍ 5.3.1. Tábořiště Tábořiště bude sloužit pro skautské středisko STŘELA STĚŽERY (spolek obce) i pro běžné návštěvníky, kteří si zde mohou postavit stan. Nebo využít k noclehu stavbu TÝPÍ,
kterou vybudují místní skauti. Vhodné uspořádání vybavení (lavičky, stoly) bude
sloužit pro přednášky i odpočinek. Významem stavby bude i ochrana návštěvníků před nepříznivým počasím. Tábořiště musí být přehledným způsobem vyznačeno. Jako část ohraničení navrhuji vybudovat překážku hradby (viz obr. 19) z kůlů širokých přibližně 15-20 cm v průměru a nestejně vysokých (40 – 80 cm nad zemí), které budou pevně zakopány v zemi. Mohylou tábořiště bude TÝPÍ, které „vytváří dokonalou harmonii s okolní přírodou a neruší svou přítomností“ (JIŘÍ MACEK A KOL. 2002, s. 4). Ačkoliv uprostřed týpí bývá zpravidla ohniště, tak z hlediska bezpečnosti bude manipulace s otevřeným ohněm uvnitř týpí zakázána. Možnost rozdělat oheň bude mít návštěvník v přední části areálu (prostor koupaliště). Rozdělávání ohně a pobyt u otevřeného ohně patří mezi velká dobrodružství (Neuman J., 1999, s. 62). Vstup týpí má směřovat ke vstupu do tábořiště. Jiří Macek (2002, s. 60) ve své knize TÁBOŘÍME V TÝPÍ, dále uvádí, že vstup má být na východ. Jeho knihu doporučuji jako návod pro stavbu týpí. Začlenit v návrhu tábořiště byl požadavek práce. INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Tábořiště
Bezpečnost – 1. V případě nocování uvědomte provozovatele areálu a požádejte jej o jeho souhlas (kontakt – provozní řád). 2. Dodržujte provozní řád. INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– Ohniště
Bezpečnost – 1. Zákaz rozdělávání ohně osobám mladším 18 let. 2. Nestavte příliš vysoké vatry. 3. Použijte nejlépe tvrdé dřevo (tj. dub, buk, habr, ořech, …). 4. Oheň důkladně uhaste a zamezte následnému vzplanutí. 5. Po použití vyčistěte ohniště a vyneste popel na určené místo.
35
Obr. 19 – Hradby, (Matoušek Jan, 2012)
Obr. 20 - Houpací síť, (Matoušek Jan, 2012)
5.3.2. Odpočinkový prostor „U PRAMENE PLAČICKÉHO POTOKA“ Slouží pro přednášky (nabízejí se témata: včelařství, lesnictví, ekologie, apod.). Hlavní význam spočívá v odpočinku – klidová zóna. Základním prvkem bude pramen potoku, u kterého budou lavičky a malý stůl. Jedna z alternativ jak zatraktivnit prostor je umístění houpací sítě (obr. 20). Konstrukce je primitivní – dva vhodné stromy (kůly) mezi kterými se natáhne provazová houpací síť. Důvodem vytvoření tohoto místa je plán založení pramene Plačického potoka za pomoci povodí Labe.
36
INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název
– U pramene Plačického potoka
EKO HRA
– Hlasy přírody
Úkol
– Zkoncentrujte smysly, buďte trpěliví a pozorní. Usaďte se, zavřete oči
a vnímejte zvuky, které se ozývají z přírody. Zpěv ptáků, šumění stromů i potůčku, bzučení včel a jiné. Zkoušejte určit směr odkud přicházejí, jejich sílu a malebnost. Určitě uslyšíte i zvuky civilizace. Jistě Vás to vše přivede k myšlenkám, o kterých si můžete promluvit s ostatními. Bezpečnost
1. Dodržujte provozní řád
5.3.3. Zimní využití areálu Zimní aktivity jsou pro člověka prospěšné. Zatěžují hlavní svalové skupiny, především svalové skupiny nohou (BRTNÍK, NEUMAN, 1999, s. 22, 33). Sníh působí pozitivně na psychiku dětí, které se s ním seznamují a poznávají jeho vlastnosti. Aktivity na sněhu jim napomáhají k osvojení pohybových dovedností, podporují tělesnou zdatnost a poskytují radostné zážitky (SVOBODA, SVOBODOVÁ, 1995, s. 43) i (Zapletal M., Kos B., Weigner K.; 1995; s. 27). V zimních měsících je mnoho rekreačních aktivit, které návštěvníci v areálu mohou za příznivých klimatických podmínek vykonávat. V prostoru areálu je vodní nádrž, která se může přeměnit na kluziště. Hráz nebo val, který vznikne v prostoru areálu, slouží k ochraně obce před velkou vodou a blátem z polí. Může návštěvníkům sloužit k sáňkování, klouzání, válení sudů a dalším aktivitám. Zasněžená plocha areálu lze využít k válení, padání, plazení, tvarování ze sněhu, stavění iglú, hromad, domů, hradů, sněhuláků, kreslení do sněhu, soutěžím a hrám. Ve sněhu se i obyčejná chůze promění ve velmi namáhavou zábavu, protože zaměstná svalové skupiny, které nejsou v běžné chůzi v činnosti (Zapletal M., Kos B., Weigner K.; 1995; s. 27). SÁŇKOVACÍ SVAH K sáňkování a klouzání je zapotřebí odvahy, obratnosti, samostatnosti a reakci na měnící se situace (SVOBODA, SVOBODOVÁ, 1995, s. 48). Klouzání, sjíždění z kopce na čemkoli je velice oblíbenou a vyhledávanou záležitostí nejen dětí. To potvrzují také Brtník a Neuman (1999, s. 210). Ačkoliv svah, val
37
nebude příliš vysoký (přibližně do 2 m) je nutné dbát, aby v prostoru nebyly pevné překážky, prohlubně atd. Přechod do roviny by neměl být náhlý. INFORMAČNÍ TABULE (obsah): 1. Ujistěte se, zda je prostor bezpečný (tj. bez prohlubní, pevných překážek, aj.). 2. Vystupujte do svahu po jedné straně. 3. Nevbíhejte do jízdní dráhy. KLUZIŠTĚ Pohyb po ledě, jakožto jízda na bruslích, má příznivý vliv na zdatnost organismu, rozvíjí pohybové dovednosti, rychlost obratnost, rovnováhu, vytrvalost, rovněž posiluje velké svalové skupiny dolních končetin. (OLDŘICH ONDŘEJ A KOL, 1988, s. 31) INFORMAČNÍ TABULE (obsah): 1. Bruslení a pohyb po vodní ploše jen za přítomnosti další osoby. 2. Bruslit a pohybovat se po vodní ploše jen při dostatečně silném ledě (pro skupinové bruslení 15 cm). 3. Nevhazovat kameny a jiné předměty na led. 4. Nebruslit a nepohybovat se po vodní ploše za špatné viditelnosti. Upraveno podle Oldřicha Ondřeje (1988, s. 35). POZOROVÁNÍ PŘÍRODY Formou rekreace nejen v zimních měsících může být pozorování přírody. Při zasněžené krajině je k pozorování vhodná situace především pro stopování zvěře. Lokalita areálu je pro tuto činnost ideální. INFORMAČNÍ TABULE (obsah): Název – Lesní stopy Úkol – Dokážete objevit a rozpoznat stopy srnek, kanců či jelenů? Zjistíte, kam mají namířeno, zda se pohybovali pomalým krokem nebo před něčím utíkali? Stopy si můžete vyfotografovat, nakreslit, změřit a pomocí toho dopátrat, je-li zvíře velké, malé, staré nebo mladé. Pokud budete sledovat stopy pečlivě, můžete také vymýšlet příběhy o zvířeti, které sledujete. Poznámka – Obrázky (nejsou součástí bakalářské práce) Vám poskytnou malou nápovědu. Nejlépe se pozorují stopy v čerstvě napadaném sněhu, ale i v blízkosti kaluží v blátě.
38
5.3.4. Motorické testy U
herních
prvků
a
hřišť
se
objevily
očíslované
motorické
testy,
které jsou prezentovány jako součást těchto komponentů. Jsou k dispozici návštěvníkům, kteří se chtějí dozvědět o svých motorických schopnostech5 – síle, vytrvalosti a obratnosti. Toto rozdělení pro účel areálu a informovanost návštěvníků postačí. Výsledky testů mohou sloužit návštěvníkům jako informace o svých schopnostech a odhalovat tak slabiny tělesné zdatnosti (jejich odstraňováním se snižuje výskyt sportovních zranění) (NEUMAN, J., 2003, s. 20). Samotné testování slouží jako motivace i pomůcka pro „hru“, či vlastní vytvoření norem jednotlivců. Zde je seznam již zmíněných testů s doplňujícími informacemi. Obratnost – Skrčka Nejedná se o test, spíše o jakou si zkoušku obratnosti. Jako důkaz obratnosti to popisuje skautská společnost. Vytrvalost - Stupínkový test (STEP-TEST) Stupínkové testy přesně dósují pracovní zátěž vyšetřovaného. Je mnoho různých testů. V této práci je výcházeno z postupů, které byly navrženy v roce 1963 Čs. Společností tělovýchovného lékařství. Hodnocení je zpracováno podle MUDr. Vladimíra Vondrušky a Doc. MUDr. Karla Bartáka, CSc (1999, s. 26). Síla – Shyby, výdrž ve shybu, skok daleký z místa odrazem snožmo Testy jsou součástí baterie UNIFITTESTU. A jsou brány jako normy pro populaci nejenom v České republice.
5
Burton a Miller (1998): „Motorické schopnosti jsou obecné rysy (vlastnosti) či kapacity, které podkládají výkonnost v řadě pohybových dovedností.“ (MĚKOTA, K., NOVOSAD, J., 2007, s. 12) Dovednosti se získávají učení (technickou přípravou).
39
5.3.5. Ekohry Úkolem těchto her je přiblížení přírodě a probuzení pocitu odpovědnosti. Protože ekohry učí poznávat a zkoumat přírodu, učí chování k přírodě, vytváří k ní kladný vztah. Zároveň
nutí
přemýšlet
o
důsledcích
lidského
chování
v životním
prostředí.
To vše umožňuje využití v environmentální výchově. Jedna z eko-her byla použita v obsahu informační tabule U PRAMENE PLAČICKÉHO POTOKA. Zde jsou návrhy dalších jednoduchých her, které mohou být použity v areálu. Hry jsou inspirovány knihou J. Neumana – Dobrodružné hry a cvičení v přírodě (1998, s. 284, 285, 295). POZNEJ STROM Úkol
- jeden z dvojice zaváže druhému oči, párkrát s ním otočí a zavede ho oklikou ke stromu - „slepý“ se snaží co nejlépe seznámit se stromem: obejměte ho, zjistěte jakou má kůru, kde má kořeny, větve, jak voní, … - po chvilce Vás kamarád odvede zpět na výchozí místo, sundá šátek a Vy se snažíte najít svůj strom (následuje výměna ve dvojici)
Bezpečnost:
- se „slepým“ jděte pomalu, opatrně, vyhýbejte se překážkám (především větvím ve výšce očí), veďte ho tak, aby se nebál - neupravujte stromy pro lepší poznání (tj. neodlamovat větve a kůru, atd.)
POZNÁVÁNÍ DŘEVIN Úkol
- podél pěšiny k prameni Plačického potoka jsou čísly označeny stromy, které pojmenujte a porovnejte s výsledkem (příklad možnosti umístění a charakteru hry) - jako nápověda Vám poslouží charakteristika a obrázky dřevin, které zde máte vyobrazeny - výsledek najdete u pramene Plačického potoka
40
5.3.6. Geocaching Geocaching je celosvětová turistická, navigační a zároveň internetová hra. Jejíž náplní je dobrodružství. Význam hry spočívá v hledání ukryté schránky (anglicky cache). Z internetu geocacheři6 získají souřadnice a pomocí navigačních přístrojů hledají cache. Při nalezení se zapíšou do sešitu, vyberou si něco z obsahu a výměnou vloží něco svého. Úspěch i neúspěch následně sdílejí na internetu. Pro další informace doporučuji internetové stránky www.geocaching.cz. Geocaching je součástí návrhu, protože je vhodný pro všechny věkové kategorie a přispěje k návštěvnosti areálu. Cache je tajná věc, proto by měla být ukryta v klidnější části areálu. Nejlépe poblíž pramene Plačického potoka. Ke geocachingu mají velice blízko skauti, kteří mohou cache spravovat, pokud o to nebude mít zájem provozovatel areálu.
6
Lidé zabývající se geocachingem.
41
6. NAVRHOVANÝ PLÁN AREÁLU VE STĚŽÍRKÁCH V této kapitole je vizuálně zpracován plán areálu z komponentů, které se objevily v minulé kapitole. Dále jsou zde vysvětlené důvody tohoto uspořádání, pokud se již nevyskytly ve druhé kapitole, která je věnována teorii návrhu sportovně rekreačního areálu.
První úkol při zpracování plánu byl získat mapu v měřítku, kterou bylo třeba doplnit o chybějící údaje. Jednalo se o zaměření významných stromů, terénních nerovností, odvodňovacích rýh a předpokládané budoucí stavby. Pro budoucí realizaci areálu je nutné z těchto údajů vycházet při plánování, čímž se zamezí mimo jiné i případným nežádoucím nákladům. Neméně důležité je počítat s nouzovými východy a vjezdem pro záchranné složky (např. hasiči, záchranná služba). V plánu jsou označeny dva vjezdy s tím, že jsou možné zvolit nebo použít oba. Vjezd č. 1 je možný bez úprav, ale při rozvoji víceúčelového hřiště (vybudování ochranné sítě apod.), se může stát rozměrově nevyhovující (užší než 3m). U vjezdu č. 2 je třeba počítat s úpravou terénní hrany. Vstup do areálu může být samostatný v místě, které je označeno jako nouzový vjezd č. 1 nebo společný se vstupem na koupaliště. Možná je i kombinace obou zmíněných vstupů. O dalším vchodu může zadavatel uvažovat například u hřiště na pétanque. Uspořádání komponentů jsem zahájil od prostorově největších (travnaté a víceúčelové hřiště). Pokračoval jsem komponenty, které mají zvláštní nároky na terén a prostředí (odpočinkový prostor „u pramene Plačického potoka, paprsek ve tmě, sáňkovací svah). Na závěr jsem uspořádal menší komponenty podle dalších pravidel, ale ty už J. Matoušek (1962, s. 23) blíže nedefinuje. Po umístění předchozích komponentů vzniklo logické rozdělení na rušnou a klidnou část areálu. Tábořiště má být v klidné části areálu, to je důvodem jeho umístění. Rovněž tabulka s hrou pozorování přírody zapadá do této zóny. Hasičské komponenty jsou umístěny na daném místě z důvodu určité izolace, která je zapotřebí v případě využití hasičským spolkem. Tu zajišťuje prostor travnatého hřiště. Dalším důvodem je přístup k vodě. Další do jisté míry odloučenou skupinou je věková kategorie do 6 let. Proto je dětské hřiště umístěno na okraji areálu, aby mohlo mít jednoduchý přístup. 42
Dnes je hřiště oplocené a umístěné na místě označeném dětské hřiště. V návrhu zobrazuji dětské hřiště 2, které by připadalo v úvahu, pokud by se prosadil zájem sjednotit areál do jednoho prostoru, jak bylo zadané v podmínkách práce a dětské hřiště se přesunulo. Navrhovaný prostor má oproti stávajícímu také výhodu v charakteristicky mírně svažitém terénu, který je pro děti do 6 let vhodný. Hřiště na pétanque je odděleno terénní nerovností a stromy, mezi kterými mohou být dřevěné laťky nebo podobné zábrany, které budou poskytovat soukromí pro hru. Zbývající herní prvky jsou uspořádány v řadě za sebou (na různých místech) s tím, že jednodušší překážka přeskoky přes močál, je na začátku. To podporuje J. Neuman (1999, s. 85).
Je zde i možnost odložení věcí pro ty, co využívají travnaté
nebo víceúčelové hřiště. Další překážka manévry zapojí již i horní končetiny a připraví návštěvníka na hrazdu. Poslední překážka křížový přechod přinutí návštěvníky zapojit k fyzické aktivitě nápaditost a komunikaci. Což může vést k duševní připravenosti na vstup do klidné zóny, která vyžaduje koncentraci mnoha smyslů pro plné prožití této části areálu. Lavičky a odpadkové koše v tomto měřítku nelze zakreslit. Nepostradatelné jsou u dětského hřiště, tábořiště, u pramene Plačického potoka a hřiště na pétanque. Další lavičky a koše jsou na zvážení provozovatele.
43
Obr. 21 – Navrhovaný plán areálu
44
Legenda (doplnění) :
významný strom odvodňovací rýha potok teréní hrana významná teréní hrana znázorněná bezpečnostní zóna objektu znázorněný prostor hřiště nouzový vjezd cesta
1
přeskoky přes močál
2
manévry
3
hrazda
4
křížový přechod
5
pozorování přírody
6
paprsek ve tmě
7
bariéry
8
kladina
9
sáňkovací svah
45
ZÁVĚR V průběhu zpracovávání informací jsem zjistil, že téma této bakalářské práce vyžaduje mnohé odborné znalosti, než jsem zpočátku tušil. Jedním příkladem z mnoha je kapitola o legislativě, která by se mohla stát samostatnou bakalářskou prací. Základním cílem práce bylo navrhnout areál, který bude splňovat požadavky žadatele práce. Hřiště, herní prvky a jiné komponenty areálu jsou v práci podrobně rozebrány. V poslední kapitole jsou v plánu (mapě lokality) uspořádány podle důvodů zde popsaných. Hlavní přínos bakalářské práce vidím v usnadnění úsilí obci Stěžery při případném zřizování sportovně rekreačního areálu ve Stěžírkách. Výhodou bakalářské práce jsou obecné informace o tom, jak vypracovat návrh jakéhokoliv areálu nebo hřiště. Toho může využít prakticky každý zabývající se danou problematikou. Problémem v průběhu práce byly mnohé změny požadavků, na které bylo nutné operativně reagovat. To někdy nebylo jednoduché, protože mně přišla škoda zpracované informace nechat „zmizet“. Ovšem pro konečný návrh to bylo nezbytné, aby nedocházelo k nahromadění přemíry informací, před čímž jsem už v samotné práci varoval. K tomu podotknu fakt, že důvodem některých vyvolaných změn byly právě informace, které jsem prezentoval žadateli. Za nedostatek považuji nepříliš přesné měření lokality a jednoduché mapové podklady, které jsem v bakalářské práci použil, protože současná technika již umožňuje i vizualizaci v 3D pohledu. Na obhajobu uvádím, že využití softwaru a měřících zařízení není levné ani jednoduché, zvláště pro potřeby této práce. V tomto směru by mohla být moje bakalářská práce dále rozvinuta například studentem architektury. Otázkou zůstává, zda můj návrh bude obcí realizován (ať už celkově nebo jen z části), jak bylo plánováno. V posledních týdnech před dokončením práce se žadatel rozmýšlel, zda prostor nevyužije pro environmentální výchovu, kde je možnost snáze dosáhnout na dotace. Avšak za určitých podmínek se nemusí vylučovat kombinace s tímto návrhem.
46
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BRTNÍK, J., NEUMAN, J.: Zimní hry na sněhu i bez něj. Praha: Portál, 1999. 280 s. ISBN 80-7178-329-3. [2] Budujeme areály zdraví. Praha: SPORTPROPAG, 1973. 105 s. [3] HANUŠ, R., HRKAL, J.: Lanové překážky a lanové dráhy. Olomouc: HANEX, 1999. 156 s. ISBN 80-85783-25-8. [4] HERZÁN, J.: Abeceda tábořiště. Praha: Olympia, 1977. 172 s. ISBN 27-004-77. [5] HROMÁDKA, M. a kol.: Areály tělesné a duševní kultury. Praha: ústav pro výzkum kultury. ISBN 89-059-76. [6] HAVEL, J. a kol.: Areály zdraví /náměty pro výstavbu a provoz tělovýchovných zařízení/. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1978. 96 s. ISBN 23-122-78. [7] KLENKA, J.: O hřišti. Praha: Alois Hynek, 1896. 45 s. [8] KOS, B.: Lezení – šplhání. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1960. 45 s. [9] MACEK, J. a kol.: Táboříme v týpí. Praha: Liga lesní moudrosti, 2002. 151 s. ISBN 80900223-0-8. [10] MATOUŠEK, J.: Hřiště pro každého. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962. 142 s. ISBN 27-061-62. [11] MATOUŠEK, K.: Cvičiště a hřiště jejich úprava a zařízení. Brno: Melantrich, 1936. 25 s. [12] MĚKOTA, K., BLAHUŠ, P.: Motorické testy v tělesné výchově. 1. vyd. Praha: státní pedagogické nakladatelství, 1983. 336 s. ISBN 86-70-11/1. [13] MĚKOTA, K., KOVÁŘ, R. et al.: UNIFITTEST (6-60) Tests and Norms of Motor Performance
and
Physical
Fitness
in
Youth
and
in
Adult
Age.
Olomouc:
University Palacký Olomouc 1995. 108 s. ISBN 80-7067-581-0 [14] MĚKOTA, K., NOVOSAD, J.: Motorické schopnosti. Olomouc, 2007. 173 s. ISBN 80-244-0981-X. [15] NEUMAN, J.: Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha: Portál, 2003.160 s. ISBN 80-7178-730-2. [16] NEUMAN, J.: Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál, 1998. 325 s. ISBN 80-7178-218-1. [17] NEUMAN, J.: Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. Praha: Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-292-0. 47
[18] OČENÁŠEK, A., VEJŠICKÝ, G.: Hřiště a cvičiště. Praha, 1922. 27 s. [19] ONDŘEJ, O. a kol.: Rekreační sport II (Atletika, badminton, bruslení, lyžování, orientační běh, plavání, stolní tenis, sportovní gymnastika, triatlon, tenis, windsurfing a další sporty). Praha: Olympia, 1988. 197 s. ISBN 27-004-88. [20] SVOBODA, P., SVOBODOVÁ, H.: Lyžování a jiné aktivity na sněhu. Praha: Septima, 1995. 52 s. ISBN 80-85801-39-6. [21] TOMÁNEK, J. a kol.: Stavíme si hřiště. Praha, 1951. 85 s. [22] VONDRUŠKA, V., BARTÁK, K.: Pohybová aktivita ve zdraví a v nemoci. Hradec Králové, 1999. 28 s. ISBN 80-238-4536-5. [23] ZAPLETAL, M., KOS, B., WEIGNER, K.: Stezka zdatnosti. 1. vyd. Liberec: Skauting, 1995. ISBN 80-85421-14-3. [24] Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Nahlížení do katastru nemovitostí [cit. 17. 4. 2012]. Dostupné z: http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?the meid=3&MarExtent=-990320.44597457629 -1239836 -346646.55402542371 923033&MarWindowName=Marushka [25] DOHNAL, K., VLK, P., JEŽEK, V.: Postavme si „bulodrom“. [online world]. [cit. 27. 12. 2011]. Dostupné z: http://petanque.cstv.cz/integral.html [26] Mapy.cz [online]. Mapy.cz, s. r. o © 2001 [cit. 22. 10. 2011]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ [27] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. ©2010 [cit. 27. 1. 2012]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/web-legislativa.aspx [28] SIMONIDES, LUDĚK. Kontrola dětských hřišť. [online]. [cit. 24 11. 2011]. Dostupné z: http://www.kontrolahrist.cz/co-mozna-nevite.php [29] Stěžery: oficiální stránky města [online]. Stěžery: Obecní úřád Stěžery [cit. 23. 10. 2011]. Dostupné z: http://www.stezery.cz/ [30] ŠENOLD., Deník veřejné správy. Dětská hřiště …nyní platí jasná pravidla [online]. 14. 7. 2003 [cit. 17. 11. 2011]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=5530779
48
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 – Obec Stěžírky (www.mapy.cz) ............................................................................ 13 Obr. 2 – Křížový přechod, (Matoušek Jan, 2012) .............................................................. 18 Obr. 3 – Nesprávné držení, (Matoušek Jan, 2012) ............................................................. 18 Obr. 4 – Správné držení, (Matoušek Jan, 2012) ................................................................. 18 Obr. 5 - Pozice záchranářů, (Matoušek Jan, 2012) ............................................................. 19 Obr. 6 - Manévry, (Matoušek Jan, 2012) ........................................................................... 20 Obr. 7 – Tramvaj, ( Matoušek Jan, 2012)........................................................................... 20 Obr. 8 - Uvolněný přechod, (Matoušek Jan, 2012) ............................................................ 20 Obr. 9 - Paprsek ve tmě, (Matoušek Jan, 2012) ................................................................. 21 Obr. 10 – Přeskoky přes močál, (Matoušek Jan, 2012) ...................................................... 23 Obr. 11 – Přeskok roznožmo, (Matoušek Jan, 2012) ......................................................... 24 Obr. 12 - Přeskok skrčkou, (Matoušek Jan, 2012) ............................................................. 24 Obr. 13 – Kladina (www.pozarnisport.ic.cz)...................................................................... 25 Obr. 14 - Bariéra (www.pozarnisport.ic.cz) ....................................................................... 26 Obr. 15 - Hrazda, (Matoušek Jan, 2012) ............................................................................ 28 Obr. 16 - Úchop nadhmatem, (Matoušek Jan, 2012).......................................................... 28 Obr. 17 - Petanque - pravidla (www.skmoravia.cz) ........................................................... 33 Obr. 18 - Hobití průlez (www.tomovyparky.cz) ................................................................ 34 Obr. 19 – Hradby, (Matoušek Jan, 2012) ............................................................................ 36 Obr. 20 - Houpací síť, (Matoušek Jan, 2012) ..................................................................... 36 Obr. 21 – Navrhovaný plán areálu...................................................................................... 44 Tab. 1 – Step-test ................................................................................................................. 23 Tab. 2 - Opakované shyby ................................................................................................... 28 Tab. 3 - Výdrž ve shybu ...................................................................................................... 28 Tab. 4 - Skok daleký z místa odrazem snožmo ................................................................... 32
49
