1
L łaba łabačný labanc labét łabnúť łábný lábovať labrovať sa + łabuně mn. lacek łacný łačka łačná slina łačný ładžba ładžbať sa łagán łagoš lagrán łahoda łahodiť lahostajně láhvica lahvík, ljavík lajbík, -blík
lajblík + łajdák łajdáky łajdať, -ovať sa lajér łajka lajntuch łajský lajsňa lajta (B) lajtnant lajtrovec lák lák roba
dlaň, ruka, tlapa zručný pěší císařský voják (posměšně) past; místo, odkud nelze odejít lapit, chytit vábný, vhodný, vkusný užívat si, utrácet (za pití), verbovat, hýřit (Lábuje po hospodách.) stěhovat se, brát se (kam) staré papuče kryt rozparku soukenných kalhot ozdobně střižený laciný, levný nástraha, léčka slina hladového hladový, chtivý člověk vychrtlý vláčet se, belhat se (Je hrubě zachořená; enom tak že sa po izbě ładžbe.) povaleč, lenoch nadávka pro chlapce kabát dlouhý šosatý lahůdka, požitek lichotit, laskat se (Łahodíł prasati, poškrabávaja ho za uchem.); 2. chutnat (Už mu ani fajka nełahodiła.) lhostejně nízká válcová dřevěná nádoba k přenášení žinčice dřevěná nálevka k "láhvici" kabátek ženský krátký se stojatým límečkem a šúsky vzadu, obv. z tmavomodrého sukna, s ozdobnými knoflíky, podšitý bílou ovčí kožešinou starší název pro "brunclek" tulák prsa mohutná (ženská) toulat se, tulačit kolovrátek, orchestrion; 2. kolovrátkový vrták s klikovitou rukojetí (též "točák") ovce celá černá prostěradlo nevázaný, hrubý lišta, deska dlouhá, úzká voznice na vodu nebo močůvku poručík; 2. velitel portášů kámen obrušovací jemnozrnný "brúskařský" rozlitá tekutina, tratoliště - nikoli louže (Na zemi je lák vody.) líná ženská
2
łakosiť sa łakositý lákovať, -čiť laksírka laksprda (F) laksýr (B) lala, -lka lalotať laluša łámanec łámanka łámanka (Vi) łámať háky łámať kašu łámať konopě łámať len łamcoš łamcovať łamcúch lamentiť lamentovať lamfešt, -ta łamfojt (M, R) łámka
łamoš lampáš lampica łamúzgať łamúzgať sa łán łancovať łancúch lancvoch (F) łandať sa landřik (F) landvérák łapač łapačka łapaj lapák lápan, -nec lápání łapať lápať, -pkať lapění
lakotně šetřit lákavý, přitahující nakládat maso do láku (slané vody s česnekem) běhavka druhá meta při hře míčem běhavka hadrová panenka prozpěvovat viz "lala" viz "podpłameňák" kroupy ječmenné hrubě umleté; 2. pohanka rozdrcená při omílání přehýbat se přes záda se zaklesnutím v loktech (dětská hra) čist namáhavě mlít "łámanku" lámat stonky vymoč. usušeného konopí lámat stonky vymoč. a usuš. lnu na "łamce" silák lomcovat lenoch, budižkničemu naříkat, bědovat viz "lamentiť" vantroky, konec náhonu, mlýnská strouha obložená deskami správce panský stolice na lámání lnu nebo konopí (tvořilo ji "tělo a jednozubé věko"), "łámka valašská" byla stabilně usazena na samorostlých nohách, "łámka německá" byla bez nožek. silný chlap, výrostek lampa, lucerna lampa, lampička lomcovat vlomit se, prolámat se (plotem) lán (st.č.m.) = 32 jiter = 64 korců = 18,4 ha viz "łajdovať" řetěz jako brzda pod sanicí; 2. lenoch finanční strážník loudat se, toulat se viz "landvérák" voják domobrany (Landwehru) ten kdo chytá rekruty; 2. zařízení k lovení ryb honička zloděj žalář "hovno, kravinec" (řídké) kálení (o zvířatech) chytat kálet řídkým (o zvířatech); 2. mluvit nesmysly sezení
3
lapěť lapky łapnúť lápnúť (si) lápný (Z) lapota lapotať lapotina larmo (M) larva łaska, -sica łaskavec łaščica łašovačka łašovat (Z) łašovať (sa) łaštovčí łaštověnka łaštovka, -vička łata
łata spálená łátačka łaťák łátanička łátať łatečka latérňa, -nička łatka łátka, -tuška łatovec látro łatuša lauf (z n.) łava łavečka łavka [v/f] lavor łaz, łás lazír lazírovať (sa) łazy le, le ho łebál
sedět nečinně, posedávat (dlouho a nevhod), dřepět (De tak dłúho lapíš.) vyšívané ozdoby na kožiše vzadu (též "ořešky") chytit (v letu), strhnout sednout, posadit se (zeširoka) chytrý (pejor.) tlachal žvanit, tlachat, plkat, rychle mluvit; 2. mít běhavku tlach, hloupost křik, nářek, lamentace (Už je darmo děłať larmo.) maska lasička bylina ? lasička potulka, pochůzka hledat, kde by co bylo možno sehnat potloukat se, toulat se vlaštovčí vlaštovička vlaštovka záplata; 2. velká bramborová placka pečená na plechu v troubě; 3. lajdák, darebák, zhýralec; 4. skvrna (na srsti); 5.viz též "płat"; 6. přířez, lať, lať krovu (k přibití šindelů) darebák, šibal látání, zašívání latovník, hřebík na přibíjení latí kráva strakatá spravovat, zašívat, záplatovat viz "klaják" lucerna, svítilna skvrna (na srsti); 2. záplata k označení pytle na obilí hrnec dvouuchý na dojivo, krajáč hřebík na přibíjení latí stará délková míra; 2. hranice dříví nebo prken nádoba kameninová na mléko se zúženým hrdlem (též "łátka") hlaveň lavice (postavená podél stěn okolo stolu, pův. deska na dvou pařezech) lavička; 2. lávka lavice; 2. lávka, můstek umývadlo pastvina na kopci holič holit (se) samoty, paseky, kopanice v horách výraz podivu hlaváč
4
łebáň łebaňa lebarbora łebavina łebavý, -ovatý lebeda łebeň, -ňa lebo lebočeho łebovatý łebza lecilecico lecigde lecigdo lecijaký leč léč léčení domácí
léčí léčiť leda ledaledabylec (B) ledaco ledačina ledačisko ledagde ledagdo ledajaký ledasdo (R) ledažnica ledeň
klobouk s nízkým kulatým dýnkem a ozdobnou šňůrou; 2. klobouk uherského typu hlava holá (pejor.) rebarbora nemoc ovčí plešatý, holý rostlina; 2. žena líná, nepořádná; 3. pohodlí lebka, hlava (zhrub.) (Dám ti po łebeni.) nebo, anebo, sice; 2. neboť, vždyť (Di, lebo vydržíš.) čehokoliv mající v porostu holá místa (ve vlasech, srsti, obilí ap.); 2. vybledlý holá hlava předpona leda- ("lecico, -(g)de, -(g)do, -jaký" ap.) ledaco, cokoliv, něco leckde, ledakde leckdo, ledakdo všelijaký, ledajaký, lecjaký ale, nýbrž (Ty víš, leč já ne.) ; 2. až, než, sotva, dokud (Leč zme pojedli, už přišli.) "rubisko" s novým nízkým porostem, les mladý domácími léčebnými prostředky starých Valachů byly zejména kořalka, med, máslo, sádlo a tyto "zeliny": "bezekýř, bíłý kořeň, borové výhonky, bukvice, cibula, čistica, devětsił, dobromysł, heřmánek, hłaváček, hlístník, chrpa, jahoďáčí, kmín, kocyjánek, koniňatka, kopřiva, koščivał, krvavníček, celérový list, łopún, lúbeček, makovice, mana, máta, maří list, myší hora, netřesk, oběračka, patáčky, pcháč, plícník, podběł, połýnek, posed, přítržníček, psí jazýček, rajská jatelinka, rúta, řepíček, řimbaba, vŕba, všedobr, zbojnická zelina, zemňáky, zeměžluč, zlatolíč", dále pak "psí, mycačí, jezevčí, hadí sádło, střelný prach s medem, osí hnízda, paučiny, masť z jedłovéj smoły, petrolín a scance" lýko líčit pasti jen, aby předpona -leda ("ledagdo, -(g)de), -gdy, -co, -jaký, -kemu" ap.) lenoch první trám na čelní straně domu (též "slepý prah") lajdák, nezbeda, ničema, darebák; 2. věc ledajaká viz "ledačina" ledakde ledakdo, ale s příhanou (Myslíš, že su ledagdo?) lecjaký ledakdo žnečka lenivá leden
5
ledovica ledovňa ledúcí ledvá, -vo lefrpór legát legátkárňa legér legrút legurace, -cija léhať lehčiny lehký lehný lechčor, -káň lechkoživ lechký leja, -java leja, leják leje lejmem lejstro lejta lek lekavý leknica
náledí sklad ledu ledový, velmi studený stěží, sotva, těžko, určitě ne nůž soustružnický na obrábění dřeva parket taneční továrna na nábytek hromada klád rekrut, odvedenec regulace (řeky Bečvy) léhat, spávat s někým plíce lehký; 2. lehkomyslný uzdravující se z choroby, ještě ale polehávající (Je mu už lehňéj.) člověk vyhýbající se těžké práci, lenoch darmožrout lehký liják, déšť prudký liják stále prší listina dřevěná bečka (cisterna) na vyvážení močůvky leknutí bojácný, bázlivý, lekavý sukně bílá z lněného nebo konopného ručně tkaného plátna, sešitá s živůtkem (nosila se na "rubáč", později na "rukávce" i pod sukně)
leknica (B) leknúť sa lekvar léky lele! (B) lelík lelíky (M) leluja lém lemb (F) lémec
sukně sešitá s "opléčkem a lémcem" bát se (Nelekne sa nikeho.) léčivý čaj lék hele, heleď, heleďme (citoslovce údivu) (Lele ho!) cop, copánek, culík těsnění dveří lilie houžev (též "húžva") dobré časy límec; 2. přehnutí sukna v pase "nohavic", kterým se provlékal řemen pentle, šňůrka na lemování len (zpracování: trhání (s kořenem), rosení-močení (prostírání na rosu), sbírání do hrstí, drhnutí (oddělování hlávek), sušení, lámání, tření, česání) židle; 2. lenoška lenošit čepice plácačka na mouchy
lemúvka [v/f] len
lenošek (M, R) leňúchať łepa łepač, -pák
6
łepačka łepák (B,Vi)
viz "łepač" kosiště na kosu na obilí (součásti: "kosisko, gajdica/rúčka/kluka, obłúk, słúpica, płachta, zákovka, klínek, patka, prut, kosa/kosíř"); nahradila starší typ kosiště - "hrabicu roženkovú"
łépanec łépať łepcovať, -panlepenica lepišovať łepiť lepka łepkať
pohlavek, facka plácat, fackovat; 2. sekat obilí "łépákem" pohlavkovat mazanice z hlíny; 2. vše co se lepí (kaše v ústech, lepidlo) lepit udeřit po hlavě lepidlo (škrob, klíh) pleskat, popleskávat; 2. jíst pomalu a vybíravě (Enem tak łepká.)
lepký lepnica łépnúť łépnúť (si) łepotať lér léra lerpán lésa
lepkavý nádobka z březové kůry na ptačí lepidlo plesknout, plácnout (Tak ťa łépnu!) dát pohlavek; 2. loknout si (kořalky) plkat, tlachat; 2. klapat (Łepoce jak povětrňák.) měřidlo dřevěné k měření obliny "dužek" učení modřín (též "dřín") branka v plotě; 2. branka letní přede dveřmi; 3. rošt dřevěný na sušení ovoce v sušárně líska, lískový keř ořech lískový lískovka lískové ratolesti jako ovčí krmivo lískový ořech lísky sousedská výpomoc při vzdělání "rubaniska" pro setí pastvina zřízená na "rubanisku" jestli, jestliže, zdali, kdyby kozák březový, habrový, dubový (též "léskovják, léskovec, hrabovják, březovják, březák") lískoví, lískové křoví lískoví (suché) žebř sloužící jako podpěra lehkého stavebního lešení prostor nad humnem, který sloužil k uskladnění slámy a sena (též "pjatro") drkotat (Było mu zima, až mu zubama leškotało.) letokruhy běhat nesmyslně; 2. létat pastorek, ozubené kolečko letět, padat; 2. běžet, utíkat; 3. připadat (na koho), dostávat ve mzdě (Máło mu letí na deň.); 4. nebýt vzácným (Na to on neletí.)
léska leskovec léskovica léskovina léskový léskový ořech lesní pobaba leso lesti léščák léščí, -ští léščina lešeňák lešéní leškotať léta mn. létať letérňa letěť
7
letina letina letináč letní letní dobú letnica letojšek letojší letovisko
letvinka levaňa levírník levjak (F) levňák
levný lež łež lež (R,M) lež! ležačky ležať kameněm ležeť ležmem ležisko leživý majetek lézť łhář łhať
libotať sa libovnica libra licentovať (M) licitací lícný líča (R) líčení
sušenina, suché listí s větvemi (zimní píce pro ovce a kozy), nařezané větve s listím větve stromů s listím (suché na krmení) strom starý obřezávaný na "letinu" letitý v létě sukně letní bílá (též "kasanka") letošek, letošní rok letošní kravský salaš na vyskohorské pastvině (bylo v něm umístěno 40-50 kusů hovězího dobytka od více hospodářů, většinou "jałúvek, vołkú a přischłých krav" ); 2. chlév a seník na horské louce; 3. letní horské pastviště dobytka s nočním ustájením větvička, ratolest levá ruka revírník levičák pluh novější, lehčí konstrukce, který nahradil "škobrták" (díly: "klače, małá klača, radlice, nákład, krúžky, krojidła, vřídel, plechy a kačerek"; součástí pluhu byly také "płužné kolca a váhy") lehký nežli, ale lež, lhaní, obelhání (úmyslné s cílem poškodit druhého, viz též "cigánstvo") než, nýbrž lež! (nevstávej) leže ležet bez hnutí ležet neustále (při nemoci) zaječí brloh majetek nemovitý lézt; 2. zacházet (Leze ně za pahnosty.) lhář (slovo bylo užíváno jen zřídka, viz "łhať", obecně se užívalo slovo "cigán") lhát (slovo a jeho odvozeniny "obełhať, załhať, zełhať" byly užívány zřídka, protože znamenaly vědomé, hrubé lhaní s cílem se neprozradit a druhého poškodit; jinak viz "cigániť, ocigániť") třpytit se, jiskřit milenka libra = funt (st.rak.váhová míra) = 32 lotů = 0,56 kg udělovat licenci (např. na chov býka) dražba pěkný, úhledný; 2. osekaný (kámen) košíček z lýka malování vápnem
8
líčiť líčiť (Vi) lidský liduška ligotať sa ligotavý líha lichva (B) lichvjací (B) lichý limba limón lín lína líňať, łý- (sa) linda lingršpíl (M) linyjár lipač (R) lipí (lippí +) lipina lipovina lirýkať lisk, -anec liskání liskať list listárňa listnačka listník listopád listr liša lišaj liščiť, -knúť liškárňa lišta lištva, -tévka litanyja litera litka
litkup lítosť (Vs)
malovat vápnem (Líčili sme jizbu.) počítat cizí (to co není moje a patří cizím lidem) hrací kostka (s čísly 1-6) lesknout se, třpytit se; 2. třepotat se lesklý, třpytivý ližina dobytek hovězí a ovce dobytčí zbývající nad počet (kopu, tucet ap.) lípa; 2. předpeklí citron kůže hadí svlečená lano pouštět srst, línat se, pelichat topol vlašský ukolébavka pravítko část chlapeckého oděvu ? lipoví, lipové větvičky s listy lipový háj čaj z lipového květu; 2. lipové listí a větve jako "letina" prozpěvovat políček, facka fackování políčkovat, fackovat listí (suché, padané) kůlna přistavěná ke chlévu v níž se skladovalo stelivo pro dobytek (bukové listí) plachta na nošení suchého listí kůlna na suché listí (k podestýlce) listopad tkanina (druh) plamen (Hořeło to lišú.) lišej dát políček, facku bouda, z níž se střílejí lišky lišta ozdob. překrývající mezery ve štítě deskový věšák na zavěš. kabátů a klobouků (prkénko s vyčnívajícími dřevěnými kolíky); 2. police, mísník litanie, bědování písmeno pitka při prodeji, zapíjení uzavř. koupě (smlouvy) "svědomým" pivem, vínem nebo kořalkou (zúčastnili se jí prodávající, kupující a svědci) ; 2. závdavek, záloha viz "litka" lítost
9
litovať (Vs) livenda (F) lízačka ližica ližičník ližkať lizna lízna lizýcnúť lizyň, -ňa łobás łocuga (F) łogať loch (F) lóchať lóchať sa lochtať + łoj łojanka łojdy łojovica łokeš łokeť łokeť lnu
litovat levandule karamel z cukrové řepy; 2. rozvařená povidla (též "bryja") lžíce polička na lžíce závěsná ulizovat, lízat jizva, stopa po zranění, modřina lenošná parádnice řádně udeřit děvče mlsné, které rádo dobré olizuje ničema brynda, nechutný nápoj lokat trám pod podlahou pít velkými doušky, lokat máčet se, máchat se pít hltavě lůj polévka zasmažená lojem výtok ze zanícených očí, krh svíce lojová viz "předpłameňák" loket vídeň. = 2 1/2 stopy = 0,77 m (loket čes. = 0,59 m) příze lněná navinutá na motovidle (24 ovinů nití kolem motovidla tvořilo "pasmo", 20 "pasem" tvořilo "łokeť", což bylo asi 1000 m; dobrá přadlena spředla za den tři "łoktě" příze)
lokeť měřicí łokše, łułokšovica łoktuša
měřidlo délky 1 lokte nudle široké polévka nudlová přehnutá sukně v níž se něco nese; 2. plachta s "tráky", trávnice; 3. plachta v níž se nosí malé děti šátek na hlavu, rouška nudle ??? hádka, rámus, váda loudat se ničema třepat, hřmotit lomenice, štít dřevěné chalupy zděná komora přistavěná ke kuchyni lom křičet, lát, lomozit hádat se, vadit se (hlučně) horská dravá bystřina hulákat (Ožhralci v šenku łomotijá.) prodírat se (chrastím)
łoktuška łokýš lolo łom łomazgovať sa łomcíř łomcovať łomenica łomenica (Z) łomisko łomiť łomiť (s kým) lomna (F) łomotiť łomoziť sa
10
łomozovať sa łompitať sa + loncmón łóni łoňsko łoňší łop łopačiť sa łopář łopata fabrička lopěť (Vi) łopúch (M) łopún łopúní, -uší łot łovka [v/f] łozéní ložišče (M) łoziť łožiť łožiť sa łožňačka (F) łožnica łub (Vi) lúbeček łúbek lúběť sa (Vi) lúbiť (sa) lubovať si luca lucérka łúčina lud vrchový ludé milí! ludé, -kové łúdění łúdiť ludkové ludra ludračiť ludrařiť ludský, lucluft (z n.)
dřít se (Nałomozováł sem sa už dosť.) popocházet nečinně pyj velký vloni loňský rok ("od łoňska, proti łoňsku") loňský škrob na škrobení "kasanek a šorcú" (vařil se z kostí, paznehtů a mléka) obrůstat brky (viz "ptáčata") lopata dřevěná kulatá na sázení chlebů do pece lopata s užší obdélníkovou hlavou, určená především pro práce v cukrovaru sedět podběl lopuch, devětsil lopuchový porost lot (st.váh.jedn.) = 1/32 libry/funtu = 17,5 g záminka, pifka, záští (Má na něho łovku.) chůze; 2. šplhání děloha (u dobytka) lozit, šplhat; 2. chodit (zhrub.) (Łozíł za ňú.) ukládat, nakládat, klást vsadit se; 2. ukládat se ke spaní tyfus lůžko (má dvě "čeła" a dvě "postranice") , postel ("na smrtelnéj posteli") forma z dýhy na pečení libeček síto líbit se, mít v oblibě mít rád, milovat (se); 2. mít v oblibě (Já lúbím víno.) ; 3. líbit se libovat si žena bíle oblečená, navštěvující chalupy před Vánoci vojtěška loučka horalé přátelé! (Ludé milí!) lid, lidé, občané, spoluobčané, přátelé přemlouvání loudit, vábit lidičky, sousedé potvora, děvka, zlá žena dělat neplechu, hřešit lumpačit lidský, světem prošlý; 2. cizí (majetek je buď "svůj, ludský nebo panský" - Pase na ludském.) vzduch
11
lufťák łuh łuháč lucha lúchať (sa) lúchnúť łúka łukavý łúkoť łúkoťářka łúkový łukše lulať lulek lulkyňa lulotať luncoch, -cuch lungať sa lunt luntať lunýrovať (M) łupák łúpák, -tko łúpať łupěť -potať łupiny mn. łupnúť lúra luskač (F) łuščiť łúščiť lušňa lúšňať (sa) lútať si luterán luterský łutky łútný lúto lútoba lútobiť lútosť lútostivý lutovať
letní host louh z popele (k praní prádla v "pajchovni") hřib nachový (jedovatý) viz "lúra" močit (se), namáčet (se); 2. trmácet se sprchnout louka luční loukoť sekera se širokým ostřím a doprava vychýlenou násadou, menší než tesařská širočina (též "tesačka") luční viz "łokše" pít z láhve rulík zlomocný víla lesní; 2. divoženka bublat (Voda v potoce luloce.) souchotiny, plicní tuberkulóza okounět doutnák dělat "osmeky" při potírání lnu unavovat lijavec; 2. brambor uvařený ve slupce ("v koži") dlátovitý nástroj s násadou k loupání stromové kůry loupat, louskat bubnovat deštěm na střechu (Prší až tak łupoce.) lupy; 2. slupky z vařených brambor; 3. šupiny rybí ukrást (též "schmatiť") brynda kovařík (brouk) lusknout (prsty) louskat lusky líšeň, vzpěra žebřin, součást selského a formanského vozu (části: "lušnisko (dřevo), zábłatník, zdířka, čep") toulat se; 2. hledat a sbírat krmení (pro kozu) naříkat , bědovat evangelík evangelický, luteránský kalhoty tenké, chatrné čistý líto lítost (na horních dědinách) litovat, tesknit lítost lítostivý litovat (na horních dědinách)
12
lutryja
lutryján łužerňa + łužica łúžko łybnúť łybotať łybotať sa łýčák łýčí łýčko (M) łýčný łygať + łygotať łyko łýňať sa łypač łýpať sa łypkať Łysá (Łyssá +) łyska łysknúť łyský (łysský +) łýstko łysystý łyščiť łýtkovice łýtky łyža łyžica, -žka łyžičník łyziť sa łyžka, -žička łyzna lza łživák
M pokračování na slov3.xls
loterie - sázka na 5 čísel (výhry: ambo 2, malé terno 3, kvatérňa 4, kvitérňa 5 čísel z pěti vsazených; ekstráto 1 z 1, ambo zolo 2 ze 2 čísel) luterán, evangelík augsp. vyznání louže lžíce děloha; 2. lučina podél potoka uhodit, praštit jiskřit, třpytit se (V očoch mu łybotało. Hvězdičky łybocú, bude mráz.) blýskat se, třpytit se, mihotat se provaz lýkový lýko lýkový pásek tuhý (maso, chléb) vzlykat blikat jemná štípa, lub (též "osnova, dřenec, dřínek") pelichat, línat se jazyk v botě; 2. viz též "lacek" rýpat se, přehrabovat se v jídle, píci (s nechutí), babrat se (Enem sa v tem łýpe.) uškubávat, uždibovat (nízkou trávu); 2. srkat, lokat malými doušky Lysá pod Makytou podélná drážka po obvodu kmene, by-li tento ponechán k "zavjadnutí" v kůře dát facku nebo pohlavek (Takú ti łysknu!) lyský (průsmyk) lýtko lysý viz "liščiť" boty s vyleštěnými tvrdými holínkami lýko lyže (jedna) lžíce polička závěsná na lžíce lísat se lžička modřina, oděrka lze lhář
