*UOHSX00536BL* UOHSX00536BL
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
Brno 17. února 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18.4.2013 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – město Chrast, IČO 00270199, se sídlem Náměstí 1, 538 51 Chrast u Chrudimě, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22.4.2013 JUDr. Karlem Rohrem, advokátem, IČO 71472266, se sídlem Jana Palacha 748, 530 02 Pardubice,
ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejných zakázek:
„Regenerace bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7.6.2011, jejíž zadání bylo v Informačním systému veřejných zakázek zveřejněno dne 8.8.2011, pod ev. č. 6006385903001,
„Oprava střechy a krovu bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“, zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 13.3.2012, rozhodl takto: I.
Zadavatel – město Chrast, IČO 00270199, se sídlem Náměstí 1, 538 51 Chrast u Chrudimě – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel zásadu transparentnosti a zásadu rovného zacházení, uvedené v § 6 citovaného zákona, tím, že uzavřel dne 3.8.2011 Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku „Regenerace bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“ s uchazečem – Tost.cz, s.r.o., IČO 25956019, se sídlem Havlíčkova 408, 584 01 Ledeč nad Sázavou – a umožnil tak podstatnou změnu předmětu veřejné zakázky „Regenerace bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“, který byl plněn na základě smlouvy ze dne 28.7.2011 uzavřené s výše uvedeným vybraným uchazečem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. II. Zadavatel – město Chrast, IČO 00270199, se sídlem Náměstí 1, 538 51 Chrast u Chrudimě – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky související s regenerací bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti rozdělil na dvě veřejné zakázky „Regenerace bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“ a „Oprava střechy a krovu bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 3 citovaného zákona a nedodržel tak při zadávání veřejné zakázky „Oprava střechy a krovu bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“ postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, neboť uvedenou veřejnou zakázku nezadal v příslušném zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavřel dne 30.4.2012 smlouvu na veřejnou zakázku „Oprava střechy a krovu bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“ s uchazečem – sdružením Krytex, se sídlem Podlažice 8, 538 31 Chrast u Chrudimě, jež tvoří členové Jiří Doležal, IČO 10479627, se sídlem Boženy Němcové 446, 538 51 Chrast u Chrudimě, Milan Doležal, IČO 40097986, se sídlem Boženy Němcové 418, 538 51 Chrast u Chrudimě, Pavel Hyksa, IČO 10479643, se sídlem Tyršova 379, 538 51 Chrast u Chrudimě, a Petr Šulc, IČO 63577909, se sídlem Jiráskova 328, 538 51 Chrast u Chrudimě. III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – město Chrast, IČO 00270199, se sídlem Náměstí 1, 538 51 Chrast u Chrudimě – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ I. 1.
UZAVŘENÍ SMLUV Zadavatel – město Chrast, IČO 00270199, se sídlem Náměstí 1, 538 51 Chrast u Chrudimě, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22.4.2013 JUDr. Karlem Rohrem, advokátem, IČO 71472266, se sídlem Jana Palacha 748, 530 02 Pardubice (dále jen „zadavatel“) – dne 7.6.2011 zahájil výzvou k podání nabídky a prokázání kvalifikace zadávací řízení formou zjednodušeného podlimitního řízení na veřejnou zakázku „Regenerace bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“ (dále jen „veřejná zakázka 2
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
č. 1“). Zadávací řízení na veřejnou zakázku č. 1 pro zadavatele zajišťovala na základě mandátní smlouvy ze dne 2.6.2011 společnost AREA 2000 s.r.o., IČO 25937774, se sídlem Riegrova 46, 572 01 Polička. 2.
Zadavatel v bodu 1. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky a jeho bližší specifikace“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky č. 1 jsou „stavební práce spočívající zejména v rekonstrukci domu, půdní vestavbě, provedení ZTI a VZT, silnoproudé a slaboproudé elektroinstalace a ostatních prací, to vše na bytovém domě č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti.“ Totožně zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky č. 1 i v bodu 4.3 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace. Nad to zadavatel v bodu 4.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl, že předmětem veřejné zakázky č. 1 je „zhotovení stavby dle technických podmínek, stanovených v projektové dokumentaci, která je nedílnou součástí této zadávací dokumentace …“ Zadavatel v bodu 7 „Údaje o hodnotících kritériích podle § 78 zákona“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace stanovil, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky č. 1 je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž v totožném bodě zadavatel dále nadefinoval tato dílčí hodnotící kritéria: o
nabídková cena v Kč bez DPH s vahou 50%,
o
doba záruky na dílo v měsících s vahou 30%, a
o
doba provedení díla v týdnech s vahou 20%.
3.
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1 byla zadavatelem v bodu 1 „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky a jeho bližší specifikace“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace stanovena na 14 000 000,- Kč bez DPH.
4.
Ze seznamu doručených nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel 6 nabídek na plnění veřejné zakázky č. 1, přičemž z protokolu o posouzení kvalifikace, které se konalo dne 1.7.2011, dále plyne, že všichni uchazeči, kteří předložili nabídku, splnili v požadovaném rozsahu zadavatelem stanovené kvalifikační předpoklady.
5.
Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která byla zadavateli předána dne 1.7.2011 vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení nabídek, přičemž doporučila zadavateli vybrat jako nejvhodnější nabídku uchazeče – společnosti Tost.cz, s.r.o., IČO 25956019, se sídlem Havlíčkova 408, 584 01 Ledeč nad Sázavou (dále jen „vybraný uchazeč č. 1“). Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 1 dne 18.7.2011 a dne 28.7.2011 uzavřel smlouvu o dílo (dále jen „Smlouva“) s vybraným uchazečem č. 1 na veřejnou zakázku č. 1 s nabídkovou cenou ve výši 13.240.890,- Kč bez DPH, tj. 14.564.979,- Kč s DPH. Zadání veřejné zakázky č. 1 bylo v Informačním systému veřejných zakázek zveřejněno dne 8.8.2011, pod ev. č. 6006385903001.
6.
Zadavatel následně dne 3.8.2011 uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 dodatek č. 1 ke Smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo k modifikaci původně plánovaného rozsahu plnění veřejné zakázky č. 1, a to tím způsobem, že z uzavřené Smlouvy byla vyčleněna, mimo jiného, oprava střechy a krovu. V důsledku toho byla dodatkem č. 1 cena díla stanovená ve Smlouvě snížena na 8.636.363,- Kč bez DPH, tj. 9.500.000,- Kč včetně DPH.
3
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
7.
Dne 13.3.2012 zahájil zadavatel výzvou k podání nabídky výběrové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu „Oprava střechy a krovu bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti“ (dále jen „veřejná zakázka č. 2“). Zadavatel v bodu 1. „Předmět zakázky“ výzvy k podání nabídky stanovil, že předmětem plnění veřejné zakázky č. 2 je „kompletní dodávka výše uvedené akce zpracované v projektové dokumentaci „Regenerace bytového domu č.p. 500“ Chrast, U Pošty č.p. 500, autor AZ OPTIMAL s.r.o. z 04/2011 v rozsahu pro stavební povolení, doplněné o zadání stavby.“ Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami a o výběru nejvhodnější nabídky na provedení zakázky ze dne 12.4.2012 je zřejmé, že zadavatel obdržel celkem 3 nabídky na plnění veřejné zakázky č. 2. Komise zadavatele doporučila zadavateli jako nejvhodnější nabídku, nabídku podanou sdružením Krytex, se sídlem Podlažice 8, 538 31 Chrast u Chrudimě, jež tvoří členové Jiří Doležal, IČO 10479627, se sídlem Boženy Němcové 446, 538 51 Chrast u Chrudimě, Milan Doležal, IČO 40097986, se sídlem Boženy Němcové 418, 538 51 Chrast u Chrudimě, Pavel Hyksa, IČO 10479643, se sídlem Tyršova 379, 538 51 Chrast u Chrudimě, a Petr Šulc, IČO 63577909, se sídlem Jiráskova 328, 538 51 Chrast u Chrudimě (dále jen „vybraný uchazeč č. 2“). Zadavatel se s názorem komise ztotožnil a dne 30.4.2012 uzavřel s vybraným uchazečem č. 2 smlouvu o dílo na veřejnou zakázku č. 2 s nabídkovou cenou 856.391,- Kč bez DPH, tj. 976.286,- Kč s DPH.
8.
Předmětem smlouvy o dílo na veřejnou zakázku č. 2 byla podle bodu II. „Předmět smlouvy“ této smlouvy oprava střechy bytového domu č. p. 500 v ulici U pošty v Chrasti. Tato oprava měla, mimo jiného, podle výše uvedeného bodu smlouvy, sestávat ze zesílení části vazby v místě valbového rámu příložkami dle statického posouzení, sejmutí stávající střešní krytiny a následné montáže nové střešní krytiny.
II.
PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
9.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1 obdržel dne 10.5.2012 podnět, týkající se postupu zadavatele při zadávání výše uvedených veřejných zakázek.
10.
V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentace k předmětným veřejným zakázkám. Po jejich přezkoumání získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.
11.
Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
12.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení pod č. j. ÚOHS-S223/2013/VZ6980/2013/513/PPo dne 18.4.2013, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Současně Úřad zadavateli usnesením pod č. j. ÚOHS-S223/2013/VZ-6988/2013/513/PPo ze dne 18.4.2013 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 18.4.2013 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.
Vyjádření zadavatele ze dne 1.5.2013 13.
Zadavatel se vyjádřil ve svém podání ze dne 1.5.2013, které Úřad obdržel dne 2.5.2013.
1
Pozn.: Pokud je v textu uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávacího řízení.
4
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
14.
Zadavatel ve svém vyjádření z části odkazuje na obsah jeho vyjádření k podnětu ze dne 22.5.2012, které Úřad obdržel dne 23.5.2012 a částečně pak uvádí některé nové skutečnosti. Za účelem lepšího pochopení věci, a taktéž i z hlediska chronologického, považuje Úřad za vhodné nejprve uvést ty informace, relevantní pro rozhodnutí, jež jsou obsaženy ve vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 22.5.2012.
15.
Zadavatel v jeho vyjádření se k podnětu ze dne 22.5.2012 předně konstatuje, že k rozdělení předmětu veřejné zakázky v šetřeném případě nedošlo. Právě řečené zadavatel zdůvodňuje tvrzením, že již v původním zadávacím řízení v roce 2011 (zadavatel má patrně na mysli zadávací řízení na veřejnou zakázku č. 1, pozn. Úřadu) si vymínil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky může být snížena v závislosti na rozpočtových možnostech zadavatele. Zadavatel konstatuje, že možnost, že může dojít ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, zakomponoval i do zadávacích podmínek, a to z toho důvodu, že „dle sdělení projektanta v rámci řízení v roce 2011 rekonstrukce střechy nebyla tak akutní jako ostatní práce na předmětném projektu. Konečně … pak do doby, než bylo fakticky započato s pracemi (do doby, než byla stavba tzv. rozkryta) ani nemohl být znám skutečný technický stav stavby a z něho plynoucí přesný rozsah potřebných prací. …“ Zadavatel dodává, že uzavřením dodatku č. 1 došlo ke snížení původně předpokládané hodnoty veřejné zakázky č. 1 zcela v intencích s výše uvedenými skutečnostmi.
16.
V dalším zadavatel uvádí, že potřeba realizace předmětu veřejné zakázky č. 2 vyvstala až v březnu roku 2012. Zadavatel zdůrazňuje, že finanční prostředky, které byly z jeho strany vynaloženy za provedení veřejné zakázky č. 2, získal zadavatel v rámci dotací právě až v roce 2012, a proto v roce 2011 tyto finanční prostředky ani reálně nemohly být vynaloženy „jako úhrada za případnou rekonstrukci předmětné střechy a krovu na domě č.p. 500 v ul. U Pošty.“ S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti zadavatel tudíž opětovně konstatuje, že, podle jeho názoru, k rozdělení předmětu veřejné zakázky v šetřeném případě nedošlo.
17.
Ve svém vyjádření ke správnímu řízení zadavatel předně předesílá, že skutečný stav střechy inkriminovaného domu č. p. 500 byl zjištěn teprve až ve chvíli, kdy došlo k odkrytí vnějšího oplechování pod starou střechou objektu. Zadavatel přitom dodává, že až do dne 7.3.2012, kdy byl osobou, jež zajišťovala technický dozor při realizaci veřejné zakázky č. 1, informován o nutnosti naléhavé opravy střechy, nevěděl o skutečnosti, že bude třeba provést opravu střechy a krovu na objektu č. p. 500. Zadavatel uzavírá, že k „rekonstrukci střechy v roce 2012 pak došlo neplánovaně, z naléhavých důvodů, o nichž nikdo nevěděl nic v roce 2011. Konečně kdyby někdo znal pravý stav věcí, tedy pravý technický stav rekonstruovaného objektu již v roce 2011, jistě by se zastupitelstvo i rada tímto odpovědně zabývaly a věc by orgány města řešily.“
18.
Vedle vyjádření ze dne 1.5.2013, poskytl zadavatel Úřadu k šetřenému případu i další vyjádření, datované ke dni 1.10.2012. V tomto vyjádření, které je taktéž součástí spisového materiálu, zadavatel, mimo jiného uvedl, že k podpisu Smlouvy a dodatku č. 1 nedošlo odděleně, a sice dne 28.7.2011 a dne 3.8.2011, nýbrž totožného dne, a to konkrétně dne 3.8.2011.
19.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem má zadavatel za to, že v šetřených zadávacích řízeních postupoval v souladu se zákonem, a tudíž ke spáchání správního deliktu z jeho strany nedošlo. 5
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
III.
ZÁVĚRY ÚŘADU
20.
Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal postup zadavatele ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejných zakázkách, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky č. 1 nedodržel zásadu transparentnosti a zásadu rovného zacházení, uvedené v § 6 zákona, tím, že dne 3.8.2011 uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 dodatek č. 1 ke Smlouvě ze dne 28.7.2011 a umožnil tak podstatnou změnu předmětu veřejné zakázky č. 1, který byl plněn na základě Smlouvy ze dne 28.7.2011 uzavřené s vybraným uchazečem č. 1, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Současně se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona i tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky související s regenerací bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti do dvou samostatných veřejných zakázek, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 3 citovaného zákona a nedodržel tak při zadávání veřejné zakázky č. 2 postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, neboť uvedenou veřejnou zakázku nezadal v příslušném zadávacím řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
IV.
K UMOŽNĚNÍ PODSTATNÉ ZMĚNY PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY č. 1
Relevantní ustanovení zákona 21.
Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
22.
Jak vyplývá z § 82 odst. 2 zákona věty druhé zákona, uzavře zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce 23.
Jak bylo řečeno již výše (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dne 7.6.2011 zahájil zadavatel zadávací řízení na veřejnou zakázku č. 1. Předmětem plnění této zakázky byla, zjednodušeně řečeno, rekonstrukce domu č. p. 500 (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v bodu 12.5 „Položkové rozpočty“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1 stanovil „jako součást zadávací dokumentace … výkaz výměr požadovaných prací a konstrukcí v tištěné formě a v elektronické podobě. Uchazeč je povinen prokázat nabídkovou cenu jednotlivých stavebních prací předložením položkových rozpočtů (oceněných výkazů výměr). … Položkové rozpočty musí být nedílnou součástí návrhu smlouvy.“ Z právě uvedeného vyplývá, že uchazeči o veřejnou zakázku č. 1 měli nacenit jednotlivé práce a materiály, nezbytné pro realizaci této zakázky, jejichž soupis byl ve formě tzv. slepého položkového rozpočtu integrální součástí zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1. Jednotlivé položky stavebních prací a materiálů byly současně podřazeny, jak vyplývá z Rekapitulace rozpočtu, která byla součástí zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1, podle části předmětu prováděné rekonstrukce objektu č. p. 500, pod jednu z následujících kategorií: „SO 01 Rekonstrukce domu“, „SO 02 Půdní vestavba“, „SO 03 Zdravotní technika + VZT“, „SO 04 Elektroinstalace - silnoproud“, „SO 05 Elektroinstalace - slaboproud“, „DSP Ostatní práce“. 6
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
24.
Dne 28.7.2011 uzavřel zadavatel Smlouvu s vybraným uchazečem č. 1 na realizaci veřejné zakázky č. 1, a to za nabídkovou cenu ve výši 13.240.890,- Kč bez DPH, tj. 14.564.979,- Kč s DPH (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně dne 3.8.2011 zadavatel s vybraných uchazečem č. 1 uzavřel dodatek č. 1 ke Smlouvě, přičemž tímto dodatkem došlo k ponížení původní ceny veřejné zakázky č. 1 na 8.636.363,- Kč bez DPH, tj. 9.500.000,- Kč s DPH (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodatkem č. 1 byl rozsah předmětu plnění veřejné zakázky č. 1 modifikován, neboť byly některé původně předpokládané náklady na stavební práce a materiály, obsažené v rekapitulaci rozpočtu nabídky vybraného uchazeče č. 1, buď zcela vyčleněny, nebo došlo k jejich pokrácení. Celkové dopady dodatku č. 1 na snížení původní hodnoty veřejné zakázky č. 1 lze vyjádřit takto: Cena podle Smlouvy
Cena podle dodatku č. 1
SO 01 Rekonstrukce domu
5.528.418,- Kč bez DPH
4.249.953,- Kč bez DPH
SO 02 Půdní vestavba
2.924.310,- Kč bez DPH
89.081,- Kč bez DPH
SO 03 Zdravotní technika + VZT SO 04 Elektroinstalace silnoproud SO 05 Elektroinstalace slaboproud DSP Ostatní práce
2.030.823,- Kč bez DPH
1.896.865,- Kč bez DPH
1.035.275,- Kč bez DPH
976.903,- Kč bez DPH
180.579,- Kč bez DPH
173.989,- Kč bez DPH
1.281.859,- Kč bez DPH
1.080.233,- Kč bez DPH
Zařízení staveniště 2%
259.625,- Kč bez DPH
169.340,- Kč bez DPH
Celkem
13.240.890,- Kč bez DPH
8.636.363,- Kč bez DPH
25.
Platí, že zákon o veřejných zakázkách je pramenem veřejného práva. Jeho hlavní cíl přitom tkví v zabezpečení co možná nejvíce efektivního vynakládání veřejných prostředků při zabezpečování potřeb veřejného charakteru. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces. Zadavatel je tak povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady zadávacího řízení, vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. Popsané skutečnosti lze chápat i tak, že zákon, na rozdíl od soukromoprávních předpisů upravujících kontraktační procesy, (typicky na rozdíl od zákonů č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), neumožňuje subjektům participujícím na zadávacím řízení takovou míru smluvní volnosti, jako je tomu u výše zmíněných pramenů soukromého práva.
26.
V šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 28.7.2011 Smlouvu na veřejnou zakázku č. 1, a to za nabídkovou cenu ve výši 13.240.890,- Kč bez DPH, tj. 14.564.979,- Kč s DPH. Tímto okamžikem tak došlo k žádoucímu ukončení zadávacího řízení v souladu se zákonem. Následně však zadavatel dne 3.8.2011 uzavřel dodatek č. 1 ke Smlouvě, čímž došlo k vyčlenění některých původně předpokládaných prací, jež tvořily předmět veřejné zakázky, 7
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
a v důsledku toho i ke snížení původní ceny veřejné zakázky na 8.636.363,- Kč bez DPH, tj. 9.500.000,- Kč s DPH. Výše bylo konstatováno (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadávací řízení představuje značně formalizovaný proces, s minimem prostoru pro smluvní volnost. Právě řečené je ostatně promítnuto i do znění § 82 odst. 2 věty druhé zákona, který zadavateli přikazuje uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Jinými slovy řečeno, zadavatel má povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku na takový předmět plnění a současně za takovou nabídkovou cenu, jež byla uvedena již v návrhu smlouvy obsaženém v nabídce vybraného uchazeče. Na podporu právě řečeného Úřad odkazuje na závěry učiněné v jeho rozhodnutí č. j. ÚOHS-S399/2011/VZ-16212/2012/530/JWe ze dne 29.8.2012. V citovaném rozhodnutí bylo Úřadem konstatováno, že § 82 odst. 2 zákona umožňuje zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku s určitými změnami oproti návrhu smlouvy, který byl obsažen v nabídce vybraného uchazeče. Tyto změny však mohou být, podle Úřadu, toliko pouze formálního charakteru – např. oprava kontaktních údajů vybraného uchazeče. Úřad však ve shora jmenovaném rozhodnutí kategoricky vyloučil takové změny, jež by mohly ovlivnit okruh potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku. Ve světle právě řečeného pak do oněch Úřadem zakázaných změn při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku musí, z logiky věci, spadat i situace, kdy zadavatel uzavře s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky na odlišný předmět plnění, případně na jinou finanční hodnotu, než byla uvedena coby nabídková cena v nabídce vybraného uchazeče. V šetřeném případě zadavatel dne 28.7.2011 uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 Smlouvu na veřejnou zakázku č. 1, přičemž tato Smlouva zněla na nabídkovou cenu vybraného uchazeče č. 1 (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně však zadavatel dne 3.8.2011 uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 dodatek č. 1 ke Smlouvě, přičemž tímto dodatkem č. 1 došlo k podstatné změně předmětu plnění veřejné zakázky č. 1, jenž byl uveden ve Smlouvě (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jestliže bylo výše řečeno, že výklad § 82 odst. 2 zákona zakazuje zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku na jiný předmět plnění a na jinou finanční hodnotu, než byla uvedena v návrhu smlouvy obsaženém v nabídce vybraného uchazeče, pak nelze než označit daný závěr za obecně platný. Jinými slovy, závěr o nemožnosti uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku s odlišným předmětem plnění a s rozdílnou hodnotou, než byla hodnota vyjádřená v návrhu smlouvy vybraného uchazeče, musí být aplikován vždy, tedy bez rozdílu, zda zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku na odlišnou cenu, než byla uvedena v nabídce vybraného uchazeče, již při první kontraktaci, či snad až následně uzavřením některého dodatku k původní smlouvě na veřejnou zakázku, jako se tomu tak stalo v šetřeném případě. 27.
Platí, že smyslem § 82 odst. 2 zákona je zabezpečit, aby po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky nebyl následně uzavřením smluvního dodatku modifikován předmět veřejné zakázky, a aby v důsledku této modifikace nedošlo ke zvýšení nabídkové ceny. I když se, prima facie, jeví, že v šetřeném případě došlo uzavřením dodatku č. 1 ke Smlouvě k významné úspoře veřejných financí, přesto nelze než označit postup zadavatele, kdy tento uzavřel dne 3.8.2011 dodatek č. 1, za odporující § 82 odst. 2 zákona, potažmo za odporující zásadě rovného zacházení vyjádřené v § 6 zákona.
28.
K výše uvedenému Úřad konstatuje, že zásada rovného zacházení, vyjádřená v § 6 zákona, je vedle zásady transparentnosti a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být ze strany zadavatele bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Zásada 8
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
rovného zacházení přitom znamená takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem potenciálním dodavatelům poptávané veřejné zakázky. Jinak řečeno, žádný z potenciálních dodavatelů nesmí být oproti ostatním potenciálním dodavatelům jakkoliv zvýhodněn či preferován. 29.
Zadavatel ve výzvě k podání nabídky a prokázání kvalifikace stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 na 14.000.000,- Kč bez DPH (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně zadavatel vymezil i soupis stavebních prací a materiálů, jež pokládal pro řádnou realizaci veřejné zakázky č. 1 za nezbytné (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uchazečům o tuto veřejnou zakázku tak byl dán nejen návod, které stavební práce a materiály mají nacenit, ale i orientační bod v podobě předpokládané hodnoty veřejné zakázky č. 1. V tomto ohledu Úřad zadavateli ničeho nevytýká. Zadavatel pochybil až v okamžiku uzavření dodatku č. 1 ke Smlouvě, což Úřad zdůvodňuje následovně. Jak bylo řečeno již výše (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí), hlavním smyslem zákona je snaha o efektivní alokaci veřejných prostředků. Jedním z předpokladů nezbytných k tomu, aby v praxi k žádoucí efektivní alokaci veřejných prostředků reálně docházelo, je obdržení co nejvyššího počtu vzájemně si konkurujících nabídek zadavatelem. Právě řečené znamená, že latentní účel zákona spočívá ve vytvoření co možná nejširšího soutěžního prostředí. Úřad podotýká, že bez zajištění prostoru pro soutěž dodavatelů o poptávanou veřejnou zakázku ze strany zadavatele nelze o efektivním vynakládání veřejných prostředků vůbec reálně uvažovat. Jedním z projevů existence soutěžního prostředí je fakt, že všichni uchazeči, kteří podají nabídku do zadávacího řízení, mají, alespoň v prvotní fázi, tedy než dojde k jejich případnému vyloučení ze zákonem předvídaných důvodů zadavatelem, stejnou šanci poptávanou veřejnou zakázku vysoutěžit. Avšak k tomu, aby měli uchazeči stejnou příležitost zakázku získat, musí zadavatel nastavit zadávací podmínky pro všechny uchazeče totožně a bez rozdílu, tedy tak, aby dodržel zásadu rovného zacházení podle § 6 zákona. Tím, že zadavatel v šetřeném případě teprve až po uzavření Smlouvy, v důsledku snížení objemu původně předpokládaných stavebních prací a materiálů, dodatkem č. 1 snížil cenu za plnění veřejné zakázky č. 1, oproti ceně uvedené ve Smlouvě, zvýhodnil vybraného uchazeče č. 1 oproti zbylým uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku. Projevem uvedeného zvýhodnění byla skutečnost, že pokud by zadavatel již při zahájení šetřeného zadávacího řízení stanovil objem požadovaných stavebních prací a materiálů, potažmo hodnotu veřejné zakázky, v takovém znění, na které byl uzavřen dodatek č. 1, nelze vyloučit, že by mohl obdržet pro něj výhodnější nabídku od některého z ostatních uchazečů, jež se zadávacího řízení zúčastnili. Avšak tím, že zadavatel modifikoval objem stavebních prací a materiálů teprve až po uzavření Smlouvy s vybraným uchazečem č. 1, zcela znemožnil všem ostatním uchazečům veřejnou zakázku č. 1, v hodnotě ve znění dodatku č. 1 ze dne 3.8.2011, získat.
30.
Na tomto místě se Úřad pro úplnost vypořádává s tvrzením zadavatele, že k podpisu Smlouvy a dodatku č. 1 nedošlo odděleně, a sice dne 28.7.2011 a dne 3.8.2011, nýbrž současně, a to dne 3.8.2011 (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že na poslední straně Smlouvy je zcela zřetelně viditelné datum 28.7.2011. Vzhledem k tomuto faktu má tudíž Úřad za to, že k uzavření Smlouvy došlo již dne 28.7.2011. Současně však Úřad zdůrazňuje, že zjištění, zda byly Smlouva i dodatek č. 1 uzavřeny stejný či rozdílný den, je pro rozhodnutí věci irelevantní. Jak bylo konstatováno již výše (viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem nikoliv uzavřením Smlouvy, nýbrž uzavřením 9
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
dodatku č. 1. Úřad proto nepovažuje za podstatné stavět najisto, kterého dne došlo k uzavření Smlouvy, neboť samotné uzavření Smlouvy k porušení zákona ze strany zadavatele nevedlo. 31.
S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky č. 1 nedodržel zásadu transparentnosti a zásadu rovného zacházení, uvedené v § 6 zákona, tím, že dne 3.8.2011 uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 dodatek č. 1 ke Smlouvě ze dne 28.7.2011 a umožnil tak podstatnou změnu předmětu veřejné zakázky č. 1, který byl plněn na základě Smlouvy ze dne 28.7.2011 uzavřené s vybraným uchazečem č. 1, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel již v okamžiku zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1 stanovil objem požadovaných stavebních prací a materiálů, resp. předpokládanou hodnotu této zakázky, v podobě, v jaké byl uzavřen dodatek č. 1, mohla být vybrána nabídka obsahující pro zadavatele výhodnější podmínky plnění, než tomu bylo u nabídky vybraného uchazeče č. 1. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
V.
K ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
32.
Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.
33.
Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
34.
V souladu s § 13 odst. 1 se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.
35.
Podle § 13 odst. 2 zákona předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
36.
Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.
37.
V souladu s § 16 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce stanoví podle pravidel uvedených v § 13. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítá předpokládaná hodnota dodávek, a v případě sektorového 10
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
zadavatele rovněž předpokládaná hodnota služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí. 38.
V ustanovení § 21 odst. 1 zákona jsou upraveny tyto druhy zadávacích řízení a) otevřené řízení (§ 27), b) užší řízení (§ 28), c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29), d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34), e) soutěžní dialog (§ 35), f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
39.
Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.
40.
Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že právo vymezit předmět plnění veřejné zakázky náleží plně zadavateli. Současně je však nutno zdůraznit, že zadavatel nemůže při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky postupovat zcela libovolně, nýbrž je při svém počínání limitován četnými ustanoveními zákona. Základní pravidlo, které je zadavatel povinen bezvýhradně dodržovat, je obsaženo v ustanovení § 13 odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Smysl daného ustanovení zákona tkví v tom, aby bylo zadavateli zabráněno v účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky, což by vedlo k obcházení zákona a v důsledku toho pak i k popření jednoho z cílů zákona, kterým je snaha o efektivní alokaci veřejných prostředků.
41.
Pro určení toho, zda zadavatel při vymezení předmětu plnění šetřených veřejných zakázek postupoval v souladu se zákonem, je klíčové určit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Problematikou vymezení předmětu plnění veřejné zakázky se již opakovaně ve své judikatuře zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“). V rozsudku NSS č. j. 7 Afs 24/2011 - 498 ze dne 19.1.2012 bylo řečeno, že zákon o veřejných zakázkách nepodává jasný výklad pro určení, jaké plnění má být jedinou veřejnou zakázkou. NSS v citovaném rozsudku dovodil, že „určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, tedy musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy. Při tomto určení je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož, jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. Pravidlo totožnosti či obdobnosti plnění založené na posouzení toho, zda jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, vyplývalo z ust. § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů („první zákon o veřejných zakázkách“), který hovořil o peněžitém závazku, který zadavateli ze zadání veřejné zakázky spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu vznikl. Následné právní úpravy zadávání veřejných zakázek již tuto otázku výslovně neřeší, avšak nelze ze žádného 11
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
ustanovení pozdějších právních úprav zadávání veřejných zakázek dovozovat, že by za veřejnou zakázku mělo být považováno co do charakteru jiné plnění, než které za ně bylo považováno prvním zákonem o veřejných zakázkách.“ NSS v uvedeném rozsudku odkazuje na prejudikaturu NSS, konkrétně na rozsudek č. j. 2 Afs 198/2006 - 69 ze dne 27.6.2007. V tomto rozsudku NSS vyslovil závěr, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, nutno ve smyslu § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ Vzhledem k výše uvedeným rozsudkům NSS Úřad konstatuje, že pro posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, musí být přihlíženo zejména k věcným, časovým a místním souvislostem, popř. rovněž ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda šetřené veřejné zakázky tato kritéria splňují. K místní souvislosti 42.
Z bodu 6 „Místo plnění“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1 Úřad zjistil, že jako místo plnění uvedené veřejné zakázky zadavatel určil dům č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti. Z bodu 3. „Doba a místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku č. 2 bylo poté Úřadem zjištěno místo plnění předmětné veřejné zakázky jako „Chrast, U Pošty č.p. 500 – střecha bytového domu“. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že šetřené zakázky prokazatelně vykazují místní souvislost, neboť v obou případech je místem plnění totožný objekt, tj. dům č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti.
K časové souvislosti 43.
Pokud jde o zjištění a prokázání časové souvislosti šetřených veřejných zakázek, pak Úřad uvádí následující. Jak Úřad zjistil z bodu III. „Doba plnění“ Smlouvy, byla lhůta pro realizaci veřejné zakázky č. 1 sjednána na termín 1.8.2011 – 6.11.2011. Uvedená lhůta plnění veřejné zakázky č. 1 doznala změny uzavřením dodatku č. 1, kterým došlo k posunu termínu realizace předmětné veřejné zakázky, a to konkrétně na 15.8.2011 – 30.11.2011. Z právě řečeného tudíž vyplývá, že veřejná zakázka č. 1 měla být zrealizována nejpozději ke dni 30.11.2011. Ze slov samotného zadavatele však přitom vyplývá, že již v březnu 2012 byl informován o nutnosti urychlené opravy střechy na objektu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na tuto informaci zadavatel reagoval dne 13.3.2012, kdy zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku č. 2 (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k výše popsaným skutečnostem, kdy mezi dokončením realizace veřejné zakázky č. 1 a zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 2 uběhly nejvýše 3 měsíce, spatřuje Úřad mezi šetřenými veřejnými zakázkami časovou souvislost, jelikož obě zakázky na sebe, takřka bezprostředně, navazují.
K věcné souvislosti 44.
Poslední relevantní hledisko v šetřené věci představuje hledisko věcné. Jak vyplývá z judikatury NSS, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku,
12
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti. 45.
Ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1 vyplývá, že předmětem plnění této zakázky byly stavební práce, zahrnující rekonstrukci domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti, půdní vestavbu tohoto objektu, jakož i provedení zdravotně technické instalace, vzduchotechniky, silnoproudé a slaboproudé elektroinstalace (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předmět plnění veřejné zakázky č. 2 spočíval v opravě střechy na domě č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konstatuje, že v šetřených zakázkách spatřuje věcnou souvislost. Lze říci, že předmět plnění obou předmětných zakázek směřoval k jednomu cíli, tj. ke komplexní regeneraci domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti. Úřad nad to dodává, že předmět plnění veřejné zakázky č. 2 nevykazoval taková specifika, aby nemohl být vykonán současně v rámci realizace veřejné zakázky č. 1 totožným dodavatelem, který již pro zadavatele zajišťoval realizaci veřejné zakázky č. 1.
46.
Na základě výše uvedených skutečností Úřad uvádí, že předpoklady rozdělení předmětu plnění do dvou samostatných veřejných zakázek nebyly v šetřeném případě dány. Veřejné zakázky spolu z hlediska místního a časového evidentně souvisí. Rovněž věcná souvislost veřejných zakázek je průkazná, jelikož zahájení obou samostatných zadávacích řízení spojoval totožný zájem zadavatele na realizaci kompletní rekonstrukce domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti.
47.
Na tomto místě se Úřad pro úplnost vypořádává s tvrzením zadavatele, že nutnost realizace veřejné zakázky č. 2 vyvstala až v březnu 2012, a že tedy při zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1 (tedy v červnu 2011) nemohl o nezbytnosti provedení veřejné zakázky č. 2 vědět (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v bodu 4.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1, učinil nedílnou součástí této zadávací dokumentace i projektovou dokumentaci (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z části projektové dokumentace, konkrétně z části „F 1.1. ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ“ a její podčásti „F. 1. 1. 1. TECHNICKÁ ZPRÁVA“ (dále jen „technická zpráva projektové dokumentace“), zjistil Úřad tyto relevantní skutečnosti.
48.
V bodu d) „Technické a konstrukční řešení“ technické zprávy projektové dokumentace zadavatel, mimo jiného, uvedl, že v rámci realizace veřejné zakázky č. 1 bude provedena i „výměna oken a vstupních dveří, výměna střešní krytiny a rozšíření dvorního vstupu do objektu.“ Dále v bodu k) „Technická zpráva“ technické zprávy projektové dokumentace zadavatel, konkrétně v části k8) „Konstrukce zastřešení“, zadavatel stanovil, že po „odhalení celé konstrukce zastřešení se provede její kontrola. Zhodnotí se její napadení hnilobou nebo dřevokaznými škůdci a provede se statický výpočet, který ověří únosnost krovu. V případě nutnosti budou stávající krokve a vaznice zesíleny dřevěnými příložkami.“ Konečně zadavatel v totožném bodu technické zprávy projektové dokumentace, konkrétně v části k9) „Střecha“, uvedl, že „Šikmé střešní roviny budou pokryty plechovou krytinou z ocelového pozinkovaného plechu. Je zvolen komplexní systém včetně doplňkových prvků.“
49.
Dne 28.7.2011 uzavřel zadavatel Smlouvu s vybraným uchazečem č. 1 na realizaci veřejné zakázky č. 1, a to za nabídkovou cenu ve výši 13.240.890,- Kč bez DPH, tj. 14.564.979,- Kč s DPH (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Součástí této nabídkové ceny vybraného 13
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
uchazeče č. 1 byly, vedle dalších nákladů, i náklady za provedení tesařských konstrukcí a klempířských konstrukcí, zahrnutých v rekapitulaci rozpočtu vybraného uchazeče č. 1 pod objekt „SO 02 Půdní vestavba“. Následně dne 3.8.2011 zadavatel s vybraných uchazečem č. 1 uzavřel dodatek č. 1 ke Smlouvě, přičemž tímto dodatkem došlo k ponížení původní ceny veřejné zakázky č. 1 na 8.636.363,- Kč bez DPH, tj. 9.500.000,- Kč s DPH (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodatkem č. 1 byl rozsah předmětu plnění veřejné zakázky č. 1 modifikován, neboť byly některé původně předpokládané náklady buď zcela vyčleněny, nebo došlo k jejich pokrácení. Uzavřením dodatku č. 1 doznaly změn i výše uvedené náklady na tesařské a klempířské konstrukce, což Úřad pro ilustraci dokumentuje následovně2:
Montáž střešních trámů Montáž laťování střech, vzdálenost latí 22-36 cm
Krytina LINDAB TOPLINE PE 25 včetně hřebene a nároží Krytina LINDAB hladká ze svitků š 670 mm Dodávka střešního výlezu 600 x 600 mm 50.
Tesařské konstrukce podle Smlouvy 92.316,- Kč bez DPH
Tesařské konstrukce podle dodatku č. 1 0,- Kč
35.559,- Kč bez DPH
0,- Kč
Konstrukce klempířské podle Smlouvy 396.500,- Kč bez DPH
Konstrukce klempířské podle dodatku č. 1 0,- Kč
11.000,- Kč bez DPH
0,- Kč
19.500,- Kč bez DPH
0,- Kč
Z výše uvedených informací tak jednoznačně vyplývá, že zadavatel již při zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1 kalkuloval i s opravou střechy a krovu a náklady na stavební práce a materiály, nezbytné k provedení této výseče předmětu plnění veřejné zakázky č. 1, vyjádřil prostřednictvím položek tzv. slepého rozpočtu, který měli uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku nacenit. Uzavřením dodatku č. 1 však následně došlo k vyčlenění nákladů potřebných na rekonstrukci střechy a krovu inkriminovaného objektu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti, tedy fakticky k umělému rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky. Právě předestřený závěr Úřadu, a sice že v rámci realizace veřejné zakázky č. 1 měla být původně provedena i oprava střechy a krovu, je ostatně potvrzován i slovy zadavatele, která jsou obsažena v jeho dodatečných informacích k podnětu, jež Úřadu poskytl na základě výzvy dne 25.9.2012 a dne 1.10.2012 a která rovněž tvoří podklad tohoto rozhodnutí. Zadavatel ve svém vyjádření, které Úřad obdržel dne 25.9.2012, uvedl, že: „Původní zakázka ve vysoutěžené výši 14.564.979,- Kč včetně DPH byla kompletní půdní vestavba dvou bytových jednotek včetně opravy střechy a krovu a s tím souvisejících, podmiňujících prací.
2
Pozn.: Nejedná se o taxativní výčet snížení cen nákladů na tesařské a klempířské konstrukce vyvolaných uzavřením dodatku č. 1. Úřad uvádí pouze jejich nepatrnou část, neboť v šetřeném případě se dodatek č. 1 projevil snížením cen u více než 30 položek nákladů za tesařské a klempířské konstrukce.
14
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
Město Chrast zadalo do veřejné soutěže celou zakázku se snahou vysoutěžit takto celek za cenu pohybující se do 10.000.000,- Kč včetně DPH. Důvodem této snahy byly omezené finanční prostředky v rozpočtu města Chrast pro rok 2011. Bohužel z výběrového řízení vyplynul vítěz s částkou ve výši 14.564.979,- Kč včetně DPH. … Město Chrast však předložilo dodatek č. 1, který již respektoval snížení rozsahu prací … bez půdní vestavby dvou bytových jednotek, opravy střechy a krovu a s tím souvisejících, podmiňujících prací.“ Totožný závěr, tedy že zadavatel přistoupil k vyčlenění opravy střechy a krovu z předmětu plnění veřejné zakázky č. 1 z důvodu omezené výše finančních prostředků, vyplývá i z jeho vyjádření, které Úřad obdržel dne 1.10.2012. 51.
Výše uvedené skutečnosti tak ve svém souhrnu jednoznačně vyvracejí tvrzení zadavatele, že o nutnosti provedení opravy střechy a krovu v době zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1 nevěděl. Je zřejmé, že zadavatel zamýšlel provést opravu střechy a krovu již v rámci realizace veřejné zakázky č. 1. Úřad zdůrazňuje, že okolnosti, jež zadavatele vedly k vyčlenění opravy střechy a krovu z předmětu plnění veřejné zakázky č. 1 (omezený objem finančních prostředků) a které pravděpodobně nastaly nezávisle na jeho vůli, ničeho nemění na závěru, že k rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky nebyl zadavatel v šetřeném případě oprávněn.
52.
S odkazem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v rekonstrukci bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti rozdělil do dvou samostatných zakázek tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 3 zákona a nedodržel tak postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, neboť veřejnou zakázku č. 2 nezadal v příslušném zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž zcela vyloučit, že pokud by zadavatel nerozdělil předmět plnění veřejné zakázky a veřejné zakázky spočívající v rekonstrukci bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti zadal jako jedinou veřejnou zakázku v některém ze zákonem předvídaných druhů zadávacích řízení, mohl obdržet širší okruh nabídek, přičemž některá z nabídek mohla pro zadavatele skýtat výhodnější podmínky plnění. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
VI. 53.
K VÝROKU III. ROZHODNUTÍ – ULOŽENÍ POKUTY Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel při zadávání veřejných zakázek dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když při zadávání veřejné zakázky č. 1 nedodržel zásadu transparentnosti a zásadu rovného zacházení, uvedené v § 6 zákona, tím, že dne 3.8.2011 uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 dodatek č. 1 ke Smlouvě ze dne 28.7.2011 a umožnil tak podstatnou změnu předmětu veřejné zakázky č. 1, který byl plněn na základě Smlouvy ze dne 28.7.2011 uzavřené s vybraným uchazečem č. 1, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dále nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky související s regenerací bytového domu č. p. 500 v ulici U Pošty v Chrasti do dvou samostatných zakázek, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 3 citovaného zákona a nedodržel tak při zadávání veřejné zakázky č. 2 postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, neboť veřejnou zakázku č. 2 nezadal v příslušném zadávacím řízení, přičemž tyto postupy zadavatele mohly 15
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a s vybraným uchazečem č. 1 uzavřel dne 3.8.2011 dodatek č. 1 ke Smlouvě, a s vybraným uchazečem č. 2 uzavřel dne 30.4.2012 smlouvu na veřejnou zakázku č. 2. 54.
Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
55.
Jelikož zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 dodatek č. 1 ke Smlouvě, a s vybraným uchazečem č. 2 uzavřel dne 30.4.2012 smlouvu na veřejnou zakázku č. 2 a nedodržel postupy stanovené zákonem pro zadání veřejných zakázek, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, naplnil tak skutkovou podstatu správních deliktů podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
56.
Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
57.
V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dozvěděl z podnětu, jenž Úřad obdržel dne 10.5.2012. Ke spáchání správních deliktů pak došlo dne 3.8.2011, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 ke Smlouvě a dále dne 30.4.2012, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem č. 2 smlouvu na veřejnou zakázku č. 2. Správní řízení bylo zahájeno dne 18.4.2013. Z uvedených údajů je tudíž zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.
58.
K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil NSS (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31.10.2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky NSS č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
59.
Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní 16
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 60.
S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.
61.
V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
62.
Zadavatel se prvního správního deliktu dopustil dne 3.8.2011, kdy uzavřel dodatek č. 1 ke Smlouvě. Za spáchání tohoto správního deliktu mu podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona účinného v době spáchání správního deliktu může být uložena pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).
63.
Zadavatel se druhého správního deliktu dopustil dne 30.4.2012, kdy uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku č. 2 s vybraným uchazečem č. 2. Za spáchání tohoto správního deliktu mu podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona účinného v době spáchání správního deliktu může být uložena pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).
64.
V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Za první správní delikt lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Dodatek č. 1 byl uzavřen na hodnotu peněžitého závazku v celkové výši 8.636.363,- Kč bez DPH, tj. 9.500.000,- Kč s DPH (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Celková cena veřejné zakázky je známa, tudíž bude výše možné pokuty vypočtena jako 5% z částky 9.500.000,- Kč. Výsledná výše horní hranice možné pokuty činí v tomto případě 475.000,- Kč. Za druhý správní delikt lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Smlouva na veřejnou zakázku č. 2 byla uzavřena na částku 856.391,- Kč bez DPH, tj. 976.286,- Kč s DPH (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Celková cena veřejné zakázky č. 2 je známa, tudíž bude výše možné pokuty vypočtena jako 10% z částky 976.286,- Kč. Výsledná výše horní hranice možné pokuty činí v tomto případě 97.629,- Kč.
65.
Vzhledem k uplatňování absorpční zásady při stanovení výše pokuty za spáchání sbíhajících se správních deliktů, tj. uložení úhrnného trestu za nejzávažnější z těchto deliktů (viz body 58. a 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je výchozí hodnotou pro určení nejvyšší možné pokuty v tomto případě cena veřejné zakázky, na kterou zadavatel uzavřel dodatek č. 1 ke Smlouvě, aniž by k tomu byly splněny zákonné podmínky. Horní hranice možné pokuty tedy činí částku ve výši 475.000,- Kč (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
17
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
66.
Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
67.
Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.
68.
Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v potaz tu skutečnost, že zadavatel při uzavření dodatku č. 1 ke Smlouvě neumožnil účast v zadávacím řízení ostatním uchazečům a narušil tak soutěžní prostředí. Vybraný uchazeč č. 1 tak nebyl při uzavření dodatku č. 1 ke Smlouvě vystaven jakékoliv konkurenci, neboť neproběhla žádná soutěž o cenu či ekonomickou výhodnost jeho nabídky. Úřad uvádí, že nezákonné omezení, resp. vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z nejzávažnějších porušení zákona, jehož hlavním cílem je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Ve vztahu k šetřenému případu nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet od některého z ostatních uchazečů, kteří se účastnili zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1, takovou nabídku, jež by lépe vyhovovala podmínkám požadovaného plnění. Z hlediska přiměřenosti sankce Úřad uvádí, že co se týče závažnosti spáchaného deliktu, je nezákonné vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, jedno z vůbec nejzávažnějších porušení zákona.
69.
Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem č. 2 dne 30.4.2012 smlouvu na plnění veřejné zakázky č. 2 zcela mimo režim zákona v důsledku skutečnosti, že neoprávněně rozdělil předmět veřejné zakázky a veřejnou zakázku č. 2 tak nezadal v žádném ze zákonem předvídaných druhů zadávacího řízení. Tímto postupem zadavatel opětovně narušil soutěžní prostředí obdobným způsobem, jako v případě uzavření dodatku č. 1 ke Smlouvě.
70.
Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech, neshledal Úřad polehčující okolnosti, jež by měly vliv na uloženou výši pokuty.
71.
Z návrhu rozpočtu zadavatele pro rok 2013, dostupného na webových stránkách http://www.mestochrast.cz/8-2-rozpocet/ms-1191/p1=663 vyplývá, že zadavatel hodlá za rok 2013 hospodařit s celkovými příjmy ve výši 52.970.700,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
72.
Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při
3
Dle stavu k 23.5.2013.
18
Č.j.: ÚOHS-S223/2013/VZ-3528/2014/513/PPo
stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. 73.
Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 50 000,- Kč. Uložená pokuta plní zejména preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.
74.
Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správních deliktů zadavatelem přistoupil k uložení pokuty, neboť tím, že zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem č. 1 dodatek č. 1 ke Smlouvě, a s vybraným uchazečem č. 2 uzavřel dne 30.4.2012 smlouvu na veřejnou zakázku č. 2, nelze v šetřeném případě dosáhnout nápravy jinak. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
75.
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně
Obdrží: JUDr. Karel Rohr, Jana Palacha 748, 530 02 Pardubice Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 19
