Ú středníkomise Chemické olympiády. 41. roč ník. KRAJSKÉ KOLO Kategorie D. SOUTĚŽNÍ Ú LOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová nároč nost: 60 minut

Ú středníkomise Chemické olympiády

41. roč ník 2004 – 2005

KRAJSKÉ KOLO Kategorie D SOUTĚŽNÍ Ú LOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová nároč nost:

60 minut

Institut dě tía mládež e Ministerstva školství, mládež e a tě lovýchovy

Zadá níkrajského kola ChO kat. D 2004/2005

Ú loha 1 Chybějí císlova

10 bodů

V ná sledujícím textu doplňte sprá vný vý raz na místě označ ené m č íslem: Hydrogenuhlič itan vá penatý rozpuš těný ve vodě způsobuje její tzv. (1) tvrdost. Dá se vš ak odstranit varem, kdy se hydrogenuhlič itan vá penatý mění na kotelní ká men, což je chemicky (2). Stejný jev probíhá té ž v přírodě a vznikají při něm např. krá pníky – tyto jevy se komplexně označ ují jako (3). Lá tka uhlič itan vá penatý se vyskytuje velmi č asto v přírodě té ž jako minerá l (4) č i hornina (5). Vyrá bí se z něj tepelný m rozkladem pá lené vá pno, což je chemicky (6). Vedlejš ím produktem té to reakce je plyn, který patří mezi tzv. skleníkové plyny – nazý vá se (7). Pá lené vá pno se zalé vá vodou, přič emž se uvolňuje velké množství tepla a vzniká hydroxid vá penatý , který se triviá lně nazý vá (8). Hydroxid vá penatý je souč á stí stavebních materiá lů a jeho směs s pískem se nazý vá (9). Tuhnutí té to směsi spoč ívá v tom, že hydroxid vá penatý reaguje se vzduš ný m oxidem uhlič itý m, přič emž vzniká opět lá tka (2) a vedlejš ím produktem je (10).

Ú loha 2 Plynové vytá pění

17 bodů

Jedním z nejekologič tějš ích způsobů vytá pění domá cností (přes neustá le stoupající ceny) se stá le řadí topení s vlastním kotlem na zemní plyn. Zkusíme tedy vypoč ítat, kolik zaplatí za odběr zemního plynu pro takový to kotel průměrná rodina, která bydlí v bytě 3+1. Hlavní složkou zemního plynu je methan. Budeme uvažovat jeho zastoupení v topné směsi 98,6 objemový ch %. V kotli dochá zí ke spalová ní methanu – ideá lně na stabilní koneč né produkty oxid uhlič itý a vodu. 1. Vaš ím prvním úkolem bude zapsat chemickou rovnicí dokonalé spalová ní methanu v kotli. 2. Nyní vypoč ítejte, zda bude mít naš e průměrná rodina při roč ním vyúč tová ní za odběr zemního plynu (cenu 1 m3 zemního plynu uvažujeme 5 Kč ) přeplatek č i nedoplatek a jak velký bude, jestliže víte, že zá loha č inila 1500 Kč měsíč ně a za dané fakturač ní období se v kotli spá lilo tolik methanu, že se do vzduchu uvolnilo 4,8664 tun oxidu uhlič ité ho. Pozná mka: V případě oxidu uhlič ité ho i methanu pracujte s plynem průměrné teploty okolního prostředí bytu, tedy 25 ° C, kdy 1 mol plynné lá tky zaujímá objem 24,5 dm3. 3. Oxid uhlič itý se řadí mezi takzvané skleníkové plyny. Vysvětlete, co tento fakt znamená a popiš te, jaký efekt tyto skleníkové plyny způsobují. Uveď te příklad té ž dalš ích skleníkový ch plynů a jejich hlavní zdroje.

1


Ú loha 3 Vodníká men, to je ale preví t

15 bodů

Petr jezdí s rodič i na chalupu, kde berou vodu ze studny, kterou mají na zahradě. Tato voda není nijak zvlá š ť upravová na a obsahuje znač né množství rozpuš těný ch solí. Jednou z nich je také hydrogenuhlič itan vá penatý , proto se voda označ uje jako tvrdá . Koncentrace rozpustné ho hydrogenuhlič itanu vá penaté ho ve vodě je 0,009 mol dm–3. Při zahřívá ní se mění na nerozpustný uhlič itan vá penatý , přič emž se uvolňuje oxid uhlič itý a voda. 1. Popiš te tento děj chemickou rovnicí. Když si Petr nebo jeho rodič e chtějí uvařit č aj č i ká vu, používají k tomu varnou konvici. Na její spirá le se vždy vylouč í č á st uhlič itanu vá penaté ho, přič emž se tím snižuje vý kon konvice. Ta se znič í, pokud se na spirá le vylouč ípřibližně 30 g uhlič itanu vá penaté ho. 2. Vypoč ítejte, kolik vaření vody konvice vydrží, pokud se v ní vaří vždy 1 litr (1 dm3) vody a pokud se z vylouč ené ho uhlič itanu vá penaté ho vždy 5 % zachytí na topné spirá le. 3. Zkuste vysvětlit, proč vylouč ení uhlič itanu vá penaté ho (tzv. vodního kamene) poš kozuje varné vlastnosti spirá ly. 4. Proč se běžně v domá cnostech prodlužuje životnost spirá ly tím, že se „vyvá ří“ v octu nebo v roztoku kyseliny citrónové – objasněte. Chemickou reakci vodního kamene s octem (kyselinou octovou) zapiš te rovněž chemickou rovnicí.

Ú loha 4 Stará zná má „ É čka“

18 bodů

Módním hitem poslední doby je zpochybňovat vš e, co má něco společ né ho s „chemií“. Zejmé na v denním tisku se proto objevila řada č lá nků, které nevá hají potraviny obsahující aditiva označ ovat přímo za jedovaté č i alespoň zdraví š kodlivé . Podle těchto odsuzujících č lá nků mohou potraviná řská aditiva za nadměrnou aktivitu dětí, nesoustředěnost, alergie, bolesti hlavy, sexuá lní poruchy, buš ení srdce, astmatické zá chvaty, migré ny a samozřejmě za rakovinu vš eho druhu. Pravda je vš ak taková , že ona proklínaná „Éč ka“ proš la složitý mi toxikologický mi testy trvajícími několik let. A jaká rizika ná m požívá ním potraviná řský ch aditiv skuteč ně hrozí? Odborníci hodnotí zdravotní rizika z příjmu potravin v tomto pořadí: 1. mikrobiá lní rizika (pomnožení patologický ch mikroorganismů v potravině v důsledku např. nesprá vný ch podmínek skladová ní a prodeje, např. epidemie salmonelózy), 2. nevyvá žená strava (preferovaný příjem urč itý ch potravin na úkor jiný ch, např. příliš uzenin, tuč ný ch potravin, riziko vzniku aterosklerózy, vysoké ho krevního tlaku), 2


3. přírodní toxické lá tky (lá tky, které jsou přirozeně v potraviná ch, např. zelená rajč ata obsahují jedovatý solanin), 4. kontaminanty (lá tky, které se dostanou do potravin v průběhu nesprá vné vý roby, transportu, skladová ní, někdy i prodeje, např. š patně vymyté , resp. oplá chnuté stroje, zbytky dezinfekce se mohou dostat do potravin), 5. potraviná řská aditiva. Jak vidíte, pověstný ch „Éč ek“ se rozhodně nemusíte bá t. V té to úloze se podívá me, jak lze velice netradič ně zapsat chemické reakce. Vaš im úkolem bude samozřejmě sprá vně identifikovat jednotlivá „Éč ka“ na zá kladě jejich chemický ch reakcí a malé ná povědy a doplnit tabulku. Upozorňujeme, že chemické děje jsou zaznamená ny pouze pomocí sché mat (není provedeno stechiometrické vyč íslení – nejedná se tedy o chemické rovnice). a) E 170 → E 529 + E 290 b) E 290 + E 527 + H2O → E 503 c) E 503 + E 260 → E 264 + E 290 + H2O d) E 529 + H2O → E 526 e) E 526 + E 513 → E 516 + H2O

3


Soutěží cíčí slo:

Tento list vyplňte a odevzdejte!

1. Doplňte ná sledující tabulku:

Aditivum

Ná pověda

E 170

bílá , krystalická lá tka s mineralogický mi ná zvy kalcit a aragonit

E 529

zá sadotvorný oxid

E 290

kyselinotvorný oxid, plyn způsobující tzv. „skleníkový efekt“

E 527

zá saditě reagující vodný roztok nepříjemně pá chnoucího plynu

E 260

organická kyselina vznikající oxidací ethanolu

E 513

silná kyselina s hygroskopický mi úč inky v koncentrované m stavu

Chemický vzorec

Ná zev

2. A nyní vá m už nic nebrá ní napsat uvedené rovnice pomocí chemický ch vzorců a sprá vně je vyč íslit:

a)

b)

c)

d)

e)

4



Tento list vyplňte a odevzdejte!

3. Dá le budeme pokrač ovat v identifikaci jednotlivý ch „Éč ek“ , podobně jako ve š kolním a v okresním kole. Doplňte tedy opět chybějící údaje do tabulky:

Aditivum E

Ná zev

Vzorec

E 227

hydrogensiřič itan vá penatý

E 282

vá penatá sůl kyseliny propanové

E 285

Na2B4O7

E 338

H3PO4

E 460

celulóza

E 522

síran draselno-hlinitý

E 573

(CH3(CH2)16COO)3Al

E 640

glycin

E 1520

propylenglykol

Ca2+

COO

E 213

2

5


41. roč ník 2004 – 2005

KRAJSKÉ KOLO Kategorie D SOUTĚŽNÍ Ú LOHY PRAKTICKÉ ČÁSTI Časová nároč nost:

60 minut



V předchá zejících kolech tohoto roč níku chemické olympiá dy jste se zabý vali různý mi sladidly. V tomto kole se vrá tíme ke glukóze, se kterou jste pracovali ve š kolním kole a k urč ová ní hmotnostní koncentrace, kterou jste prová děli v okresním kole. Tentokrá t vš ak nebudeme nic ochutná vat a budeme pracovat metodami více chemický mi. Ú loha Určenílá tkové koncentrace vzorků glukó zy

40 bodů

K dispozici má te sadu š esti zá sobních lahvič ek (nebo zkumavek) označ ený ch písmeny A, B, C, D, E, F. Tyto lahvič ky obsahují v nezná mé m pořadí roztoky glukózy s různý mi lá tkový mi koncentracemi a také „slepý vzorek“, který m je destilovaná voda. Vaš ím úkolem je identifikovat jednotlivé vzorky pomocí reakce s Fehlingový m č inidlem. Pro sprá vný průběh reakce je nezbytné celou směs zahřá t, nejlé pe ve vodní lá zni. Rychlost reakce Fehlingova č inidla s roztokem glukózy je zá vislá na množství glukózy obsažené ve vzorku. Tato informace by vá m měla postač it pro navržení a realizaci vlastního způsobu urč ení lá tkové koncentrace. Chemiká lie: – roztok glukózy o c = 1 mol dm–3 – roztok glukózy o c = 0,5 mol dm–3 – roztok glukózy o c = 0,1 mol dm–3 – roztok glukózy o c = 0,05 mol dm–3 – roztok glukózy o c = 0,01 mol dm–3 – „slepý vzorek“ obsahujícídestilovanou vodu – Fehlingův roztok I (roztok CuSO4) – Fehlingův roztok II (roztok NaOH a vínanu draselno-sodné ho) Pomůcky: – střič ka s destilovanou vodou – 2 odměrné vá lce 10 ml – 2 ná levky – plynový nebo lihový kahan – trojnožka s keramickou síťkou – ká dinka 100 ml – větš íká dinka, cca 600 ml – skleněná tyč inka – sada 6 zkumavek označ ený ch písmeny A, B, C, D, E, F Postup: 1. Do každé z označ ený ch zkumavek odměřte odměrný m vá lcem 2 ml přísluš né ho vzorku. Do zkumavky A vzorek z lahvič ky A, do zkumavky B vzorek z lahvič ky B atd. Po každé m nalití odměrný vá lec vyplá chněte. 2. Do ká dinky o objemu 100 ml vlijte odměrný m vá lcem nejprve 10 ml roztoku Fehling I a za stá lé ho míchá ní skleněnou tyč inkou vlijte odměrný m vá lcem 10 ml roztoku Fehling II. Tak připravíte Fehlingovo č inidlo. 3. Ke vzorkům ve zkumavká ch přidejte vždy 2 ml Fehlingova č inidla a směs zahřejte ve vodní lá zni.

1



Tento list vyplňte a odevzdejte! Úkoly:

1. Vyplňte ná sledující tabulku. Do prá zdné ho sloupku vepiš te písmena A, B, C, D, E a F tak, aby odpovídala lá tkový m koncentracím glukózy ve vzorku. Obsah vzorku:

Pí smeno označují cívzorek:

roztok glukózy o c = 1 mol dm–3 roztok glukózy o c = 0,5 mol dm–3 roztok glukózy o c = 0,1 mol dm–3 roztok glukózy o c = 0,05 mol dm–3 roztok glukózy o c = 0,01 mol dm–3 „slepý vzorek“ obsahující destilovanou vodu 2. Vypoč ítejte hmotnostní koncentraci glukózy v jednotlivý ch vzorcích a vyjá dřete ji v miligramech na mililitr roztoku. (mg cm–3, mg/ml). Pro vý poč et potřebujete zná t molá rní hmotnost glukózy a také její sumá rní chemický vzorec. Ar(C) = 12, Ar(O) = 16, Ar(H) = 1 Lá tková koncentrace glukó zy:

Hmotnostníkoncentrace glukó zy (mg cm–3):

c = 1 mol dm–3 c = 0,5 mol dm–3 c = 0,1 mol dm–3 c = 0,05 mol dm–3 c = 0,01 mol dm–3 3. Uveď te ná zev alespoň jednoho sacharidu (kromě glukózy), který poskytuje obdobnou reakci s Fehlingový m č inidlem:

4. Uveď te ná zev alespoňjednoho sacharidu, který neposkytuje důkazovou reakci s Fehlingový m č inidlem:

5. Napiš te chemický vzorec a chemický ná zev charakteristicky oranžově zbarvené ho produktu chemické reakce glukózy s Fehlingový m č inidlem:

2


41. roč ník 2004 – 2005

KRAJSKÉ KOLO Kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH Ú LOH


Ř eš eníkrajského kola ChO kat. D 2004/2005

TEORETICKÁ Č Á ST (60 BODŮ) Ú loha 1 Chybějí císlova

10 bodů

Hydrogenuhlič itan vá penatý rozpuš těný ve vodě způsobuje její tzv. (1) přechodnou tvrdost. Dá se vš ak odstranit varem, kdy se hydrogenuhlič itan vá penatý mění na kotelní ká men, což je chemicky (2) uhličitan vá penatý. Stejný jev probíhá té ž v přírodě a vznikají při něm např. krá pníky – tyto jevy se komplexně označ ují jako (3) krasové. Lá tka uhlič itan vá penatý se vyskytuje velmi č asto v přírodě té ž jako minerá l (4) kalcit č i hornina (5) vá penec. Vyrá bí se z něj tepelný m rozkladem pá lené vá pno, což je chemicky (6) oxid vá penatý. Vedlejš ím produktem té to reakce je plyn, který patří mezi tzv. skleníkové plyny – nazý vá se (7) oxid uhličitý. Pá lené vá pno se zalé vá vodou, přič emž se uvolňuje velké množství tepla a vzniká hydroxid vá penatý , který se triviá lně nazý vá (8) hašené vá pno. Hydroxid vá penatý je souč á stí stavebních materiá lů a jeho směs s pískem se nazý vá (9) malta. Tuhnutí té to směsi spoč ívá v tom, že hydroxid vá penatý reaguje se vzduš ný m oxidem uhlič itý m, přič emž vzniká opět lá tka (2) a vedlejš ím produktem je (10) voda. Za každýsprá vně doplně nývýraz 1 bod, celkem nejvýš e 10 bodů Ú loha 2 Plynové vytá pění

17 bodů

1. CH4 + 2 O2 → CO2 + 2 H2O Za zapsá ní rovnice 2 body, za sprá vně vyčíslení 1 bod, celkem tedy 3 body 2. Vý poč et: Nejprve je třeba vypoč ítat lá tkové množství oxidu uhlič ité ho: m(CO2) = 4,8664 t = 4866400 g, M(CO2) = 44,011 g mol-1 n(CO2) = m / M n(CO2) = 4866400 / 44,011 mol n(CO2) = 110572 mol

3 body

Lá tkové množství oxidu uhlič ité ho odpovídá lá tkové mu množství methanu, neboť jsou v poměru 1:1. Nyní tedy můžeme vypoč ítat celkový objem spá lené ho methanu (víme, že molá rníobjem plynu při t = 25 ° C je 24,5 dm3 mol-1). V(CH4) = n ⋅ Vm V(CH4) = 110572 ⋅ 24,5 dm3 V(CH4) = 2709023 dm3 = 2709 m3

3 body

Nyní vypoč ítá me celkový objem spotřebované ho zemního plynu – ten obsahuje 98,6 obj. % methanu. V(ZP) = V(CH4) / 0,986 V(ZP) = 2709 / 0,986 m3 V(ZP) = 2747 m3

2 body Jako sprá vné řeš ení je možné uznat i jakýkoliv alternativní způsob výpočtu.

Zjiš těnípřeplatku č i nedoplatku: Rodina propá lila za rok 2747 m3 zemního plynu, což při ceně 5 Kč za 1 m3 č iní 13735 Kč . Zá loha č inila 1500 Kč měsíč ně – tedy za rok zaplatila rodina 18000 Kč . Ve vý sledku má tedy přeplatek v hodnotě 4265 Kč . 2 body

1


3. Oxid uhlič itý jako skleníkový plyn Oxid uhlič itý způsobuje tzv. skleníkový efekt, který vede k jevu zvané mu globá lní oteplová ní planety. Oxid uhlič itý vytvá ří v urč ité vý š ce nad zemí vrstvu, která brá ní paprskům odražený m od zemské ho povrchu v úniku do vesmíru. Paprsky se od ní odrá žejí a znovu dopadají na zemský povrch, který zahřívají. Tento jev pak způsobuje rozlič né geografické a klimatické změny (rozrůstá ní pouš tí, vysychá ní jezer a řek), dochá zí k změná m flóry a fauny, největš ím problé mem je asi tá ní ledovců. Dalš ími plyny, které se řadí mezi skleníkové , jsou např. oxidy dusíku (nejč astěji NO2) nebo prá vě methan. 4 body Ú loha 3 Vodníká men, to je ale preví t

15 bodů

1. Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O

2 body

2. Vý poč et: Koncentrace hydrogenuhlič itanu vá penaté ho ve vodě je 0,009 mol dm–3. Vždy se v konvici vaří 1 dm3 vody, takže lá tkové množství Ca(HCO3)2 lze vypoč ítat: n(Ca(HCO3)2) = c ⋅ V n(Ca(HCO3)2) = 0,009 ⋅ 1 n(Ca(HCO3)2) = 0,009 mol

2 body

Ze zapsané chemické rovnice vyplý vá , že lá tkové množství uhlič itanu vá penaté ho je shodné s lá tkový m množstvím hydrogenuhlič itanu vá penaté ho, tedy 0,009 molu, molá rní hmotnost pak 100,01 g.mol-1. Nyní lze tedy vypoč ítat celkovou hmotnost uhlič itanu vá penaté ho jako: m(CaCO3) = n ⋅ M m(CaCO3) = 0,009 ⋅ 100,01 g m(CaCO3) = 0,9 g

2 body

Uvedená reakce vš ak neprobíhá stoprocentně, ale s vý těžkem 5%. Proto hmotnost uhlič itanu vá penaté ho, který se vylouč ípři vaření 1 litru vody, bude: m(CaCO3) = 0,9 ⋅ 0,05 m(CaCO3) = 0,045 g

2 body Jako sprá vnýje možné uznat jakýkoliv alternativní výpočet.

Nynívíme, že spirá la konvice se znič í, pokud se na ní vylouč í 30 gramů uhlič itanu vá penaté ho. Při jednom vaření se na zá kladě vý poč tu vylouč í 0,045 gramů té to lá tky. Poč et možný ch vaření tedy vypoč ítá me: N(vaření) = 30 / 0,045 N(vaření) = 666,7 Spirá la konvice se tedy teoreticky znič í po 667 vařeních.

1 bod

3. Vylouč ení vodního kamene (uhlič itanu vá penaté ho) mění vedení tepelné energie v kovové spirá le. Tím se snižuje přestup tepla ze spirá ly do vody, která se v konvici vaří a klesá tak její vý kon. Tímto může také dojít k prasknutí kovové spirá ly v důsledku jejího nerovnoměrné ho pokrý vá nívylouč ený m uhlič itanem vá penatý m.

2


4. Vyvá ření spirá ly v octu (roztoku kyseliny octové ) nebo v roztoku kyseliny citronové převá dí nerozpustný uhlič itan vá penatý na rozpustný octan č i citran vá penatý . Tím se rozpustí „vodní ká men“ na spirá le a přejde v podobě rozpustný ch solí do roztoku. Za sprá vné uvedení negativního působení vodního kamene a způsobu jeho odstraně ní 4 body CaCO3 + 2 CH3COOH → CO2 + H2O + (CH3COO)2Ca

2 body

Ú loha 4 Stará zná má „ É čka“

18 bodů

1. Doplněná tabulka: Aditivum

Ná pověda

Chemický vzorec

Ná zev

E 170

bílá , krystalická lá tka s mineralogický mi ná zvy kalcit a aragonit

CaCO3

uhlič itan vá penatý

E 529

zá sadotvorný oxid

CaO

oxid vá penatý

E 290

kyselinotvorný oxid, plyn způsobující tzv. „skleníkový efekt“

CO2

oxid uhlič itý

E 527

zá saditě reagující vodný roztok nepříjemně pá chnoucího plynu

NH3.H2O

vodný roztok amoniaku

E 260

organická kyselina vznikající oxidací ethanolu

CH3COOH

kyselina octová

E 513

silná kyselina s hygroskopický mi úč inky v koncentrované m stavu

H2SO4

kyselina sírová

Za každýsprá vně vyplně nýúdaj 0,5 bodu, celkem tedy 6 bodů 2. Chemické rovnice a) CaCO3 → CaO + CO2 b) CO2 + 2 NH3 + H2O → (NH4)2CO3 c) (NH4)2CO3 + 2 CH3COOH → 2 CH3COONH4 + CO2 + H2O d) CaO + H2O → Ca(OH)2 e) Ca(OH)2 + H2SO4 → CaSO4 + 2 H2O Za každou sprá vně zapsanou rovnici 1 bod, za vyčíslení rovnic b) a c) taktéž po 1 bodu, celkem tedy 7 bodů

3


3. Doplněná tabulka:

Aditivum E

Ná zev

Vzorec

E 227

hydrogensiřič itan vá penatý

Ca(HSO3)2

E 282

vá penatá sůl kyseliny propanové

(CH3CH2COO)2Ca

tetraboritan sodný E 285

(možno uznat té ž tetraboritan disodný , případně i borax)

Na2B4O7

E 338

kyselina fosforeč ná

H3PO4

E 460

celulóza

(C6H10O5)n

E 522

síran draselno-hlinitý

KAl(SO4)2

E 573

stearan hlinitý

(CH3(CH2)16COO)3Al

E 640

glycin

CH2NH2COOH

E 1520

propylenglykol

OH–CH2–CH2–CH2–OH

E 213

benzoan vá penatý

Ca2+

COO 2

Za každýsprá vně vyplně nýúdaj 0,5 bodu, celkem tedy 5 bodů

4


PRAKTICKÁ Č Á ST (40 BODŮ) Ú loha Určenílá tkové koncentrace vzorků glukó zy

40 bodů

Úkoly: 1. Vyplnění tabulky zá leží na označ ení vzorků. Koncentrace glukózy ve vzorku se projeví rychlostí reakce vzorku s Fehlingový m č inidlem. Velmi vý hodné je zahřívat najednou vš ech 6 zkumavek se vzorkem a Fehlingový m roztokem a sledovat postupný vznik oranžové ho oxidu měď né ho. Čím vyš š íkoncentrace glukózy ve vzorku, tím rychleji zbarvení vznikne. Za každýsprá vně určenývzorek 4 body, celkem tedy 24 bodů 2. Doplněná tabulka: Lá tková koncentrace glukó zy:

Hmotnostníkoncentrace glukó zy (mg cm–3):

c = 1 mol dm–3

180 mg cm–3

c = 0,5 mol dm–3

90 mg cm–3

c = 0,1 mol dm–3

18 mg cm–3

c = 0,05 mol dm–3

9 mg cm–3

c = 0,01 mol dm–3

1,8 mg cm–3 Za každýsprá vnývýpočet 2 body, celkem tedy 10 bodů

3. Např. fruktóza, maltóza, lakóza, izomaltóza, rafinóza a dalš í. Za alespoň jednu sprá vnou odpově ď 2 body 4. Např. sacharóza, trehalóza, polysacharidy a dalš í. Za alespoň jednu sprá vnou odpově ď 2 body 5. Cu2O, oxid měď ný Za sprá vnýchemickývzorec 1 bod, za sprá vnýná zev 1 bod, celkem tedy 2 body (Jako sprá vnou odpově ď lze uznat i vznik mě ď ných iontů, Cu+.) Celkem za praktickou čá st 40 bodů

5

Ú středníkomise Chemické olympiády. 41. roč ník. KRAJSKÉ KOLO Kategorie D. SOUTĚŽNÍ Ú LOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová nároč nost: 60 minut

Recommend Documents