ČTYŘLETÁ PRÁCE TÝMU ZASTUPITELŮ NOVÉHO IMPULSU PŘINÁŠÍ VIDITELNÉ VÝSLEDKY Každý z řady “impulsáků” přináší mimo své hlavní zaměstnání mnoho užitečných postřehů a odvádí práci také pro obyvatele Otrokovic. Tahounem plnění volebního programu NOVÉHO IMPULSU je otrokovický místostarosta Milan Plesar. S nadsázkou se dá říci, že radnice je jeho druhý domov. A tak jsme se zeptali na osobní věci i na pohled o aktuálním dění v Otrokovicích.
Odkud pocházíte a jak dlouho žijete v Otrokovicích? Máma je z Brumova-Bylnice, táta jako aktivní sportovec pochází z Pardubic a já jsem se narodil ve Slavičíně. Ale už skoro 33 let žiji v Otrokovicích. Mám také mladší sestru, která tu žije se svou rodinou. Po studiích a pobytech v zahraničí jsem bydlel postupně na Baťově, Středu a nyní už tři roky i spolu se svou ženou žiji na Trávníkách.
Jak vnímáte svou čtyřletou službu občanům Otrokovic? Člověk musí na jedné straně přinést viditelné výsledky své práce a úsilí, na druhé straně by měl být prospěšný svému okolí. Snažím se o maximální efektivitu všech činností, které dělám a na radnici nejsem pro své obohacení, ale snažím se dávat své znalosti a zkušenosti ve prospěch všech. Líbí se mi příklady zahraničních zástupců regionů a samospráv, proto jsem před lety odmítl služební auto a čtyři roky si jezdím na většinu pracovních jednání v ČR i zahraničí svým vozem za své peníze. Hradím si taky ubytování. Vzdal jsem se dalších výdobytků politiků dnešní doby, jako jsou tisíce ročně za ošatné, za další tisícovky zaměstnaneckých výhod vyplácených úřadem ze setrvačnosti, každoročně například kupuju novým prvňáčkům vstupenky do ZOO ve Zlíně. Tímto přístupem se vymykám naprosté většině kolegů v ČR. Svou práci totiž vnímám jako svou službu občanům. Nepočítám hodiny, kdy jsem na radnici, kdy v autě, kdy v Praze či jiných městech ČR. Měřitelným výsledkem práce jsou získané dotace a realizované projekty. V letech 2010-2014 získalo město Otrokovice akceptaci dotací z Evropské unie, SFDI a národních dotací přes 200 000 000 korun. To hovoří za vše. Má to však i své stinné stránky. Stáváte se postupně workoholikem, lidé vás zastavují se svými prosbami a problémy a vy jim neumíte říci ne, a přitom tak nějak nezbývá čas na vaše nejbližší, na rodinu. A to mě moc mrzí.
Každý máme svůj pohled na Otrokovice. Jaký je ten váš? Město i lidé v něm se za uplynulé desetiletí změnili. Nejsme město s klasickým historickým centrem, ale město čilého podnikatelského ruchu, průmyslu, ale i město prostoupené zelení a územím s více částmi, kde má každá své specifikum. Otrokovice bohužel postupně stárnou. Nerodí se tolik dětí, kolik občanů umírá, nebo odchází z města pryč. Nastartovaným rozvojem budování nové struktury i zlepšenými podmínkami pro rodiny s dětmi a mladé lidi, chceme tento trend zvrátit. Věřím, že budeme úspěšní. Vždyť otrokovjané jsou v naprosté většině slušní a pracovití lidé, mají rádi zábavu, dokážou se radovat, ale i upozornit na to, co se jim nelíbí. Jsou vnímaví, umí si pomoci a taky podají
pomocnou ruku druhým. Rádi sportují a vyhledávají kulturu v mnoha jejích podobách. Snažím se lidem naslouchat a rád se inspiruji jejich názory a potřebami.
Takže za vámi chodí lidé se svými problémy? Ano. A nejsou to problémy malicherné. Některé jsou ryze osobní, jiné trápí třeba celou ulici. Vždy se snažím pomoci a věřím, že ode mě nikdo neodešel zklamán. Pokud se jedná o větší záležitost, pak se s kolegy z NOVÉHO IMPULSU snažíme najít vlastní řešení, které předkládáme radě města. Tak to bylo například s mnohými menšími investicemi, projektem Zdravý pohyb do škol, projekty se získanými dotacemi, rekonstrukcí dopravního hřiště a taky vybudováním tří nových tříd Mateřské školy Otrokovice a mnoha dalšími věcmi. Zářným příkladem byly situace, kdy jsme odmítavým přístupem, spolu s peticí asi 1000 lidí zamezili vybudování denní centra pro bezdomovce a narkomany naproti ZŠ TGM na Středu v roce 2011 či potencionální hrozby nastěhování nepřizpůsobivých obyvatel do objektu v Jabůrkově ulici u nádraží v listopadu 2013. Teprve po vydání našeho magazínu, kde jsme popsali možnosti řešení vzniklé situace a snažili se obyvatele města uklidnit, se na radnici začala celá tehdy mezi lidmi vyhrocená situace řešit. Neseděli jsme v kanceláři na zadku, ani nespoléhali na informace typu „jedna paní povídala.“ Šli jsme přímo za zdejšími lidmi, na vše se jich zeptali, zjistili situaci i maximum informací a výrazně jsme přispěli ke zklidnění situace i tomu, že nezkolaudované prostory se po sérii jednání rekolaudovaly a vše se právně narovnalo. Problémoví lidé z objektu nad finančním úřadem se odstěhovali mimo město. Do vedlejšího domu se nestěhují nepřizpůsobiví lidé, ale máme zájem jej po dobudování současným majitelem po kolaudaci odkoupit. Tyto byty chceme nabídnout mladým rodinám a vůbec všem zájemcům jako nájemní bydlení za přijatelné ceny. Chci zde taky pochválit otrokovický úřad práce s jeho vedoucí Andreou Hábovou, která se velmi výrazně angažovala v řešení tohoto problému a svou odborností nám velmi pomohla.
Takže nemáte problém s řešením palčivých věcí? Nebojíte se, že se to někdy může otočit proti vám? Jednám vždy napřímo a říkám to, co si myslím. Snažím se navrhovat nejefektnější řešení pro město a zdejší lidi. Je pravda, že u některých lidí narážím na antipatie, protože u nich vyžaduji, aby si své povinnosti plnili na sto procent. Chci, aby si uvědomili, že na jejich výplatu musí někdo vydělat a z jím zaplacených daní mohou existovat i jejich pracovní místa. Pak je tu celá řada těch, kteří mnoho let ždímali a bohužel stále ždímají stávající systém na radnici a městských společnostech a organizacích. V politice se pohybují motivováni osobním prospěchem bez hmatatelných výsledků své práce. Pak jsou tady jedinci, kterým nesmírně vadí, že máte vizi, dokážete dělat věci jinak a ve výsledku lépe. Úspěch se i u nás neodpouští. V mém případě jde ale o kolektivní dílo NOVÉHO IMPULSU. Jak hodnotíte Vaše předchůdce? Víte, od povodní v roce 1997 se ve městě udělalo mnoho dobrých věcí. Byli to hlavně lidé, kteří vlastními silami posouvali Otrokovice dál. Radnici jsem po ta léta vnímal jako partnera pro zajištění
určité kvality života a garanta fungo-vání veřejných věcí. Vážím si všech, kteří kdy spravovali naše město před námi, protože je to nevděčná a časově i psychicky náročná práce. Ti všichni udělali mnoho dobrých věcí, a taky se někdy ne vše podařilo dotáhnout do konce. Přesto jim za jejich práci patří, některým i nesmrtelný dík. Nyní bychom však měli jít dál. Minulost nechat minulostí a soustředit se na budoucnost. Je třeba postupně smazávat vnitřní dluh města, jak v rozpočtu, tak na silnicích, chodnících, dětských hřištích, apod.
Pojďte nám říct něco o projektech města. Lidé vás vnímají, jste vidět a slyšet. Čím myslíte, že to je? Asi tím, že zbytečně nekecám a snažím se dělat. Aktivitou přináším městu miliony dotací na projekty, které se dělají nebo udělaly. Také se celé 4 roky na radnici řídím heslem: „Co sis sám opravdu odpracoval, to lidem řekni, ať ví, co za jejich hlasy a daně děláš!“ Kdo se chce spravedlivě podívat na realitu, musí vidět, co se ve městě za poslední čtyři roky udělalo. Víte, pořád platí staré dobré pořekadlo, že úspěch má mnoho otců a neúspěch vždy jen jednoho. Ale k věci. NOVÝ IMPULS před minulými volbami přišel s konkrétními návrhy programu, ve kterém byly zase konkrétně vyjmenovány projekty, které jsme chtěli realizovat. Drtivou většinu z nich se nám také podařilo dotáhnout do konce. Některé se aktuálně budují, jiné jsou před dokončením. Podařilo se nám taky docílit zachování fabriky MITAS a jejich cca 600 pracovních míst v Otrokovicích. Z městských projektů vzpomenu Sportovní areál Baťov, nový vjezd do areálu TOMY, zateplení dvou škol, infocentrum s městskou kavárnou, městskou galerii, nové dětské dopravní hřiště, nové tři třídy mateřské školy nebo velmi úspěšný projekt Zdravý pohyb do škol. O potřebnosti všech těchto věcí jsme museli postupně přesvědčovat všechny, kteří spolu s námi na radnici spolurozhodují. Protože zastáváme v sedmičlenné radě města pouze dvě křesla, museli jsme argumenty přesvědčit o důležitosti těchto projektů i naše partnery, kteří pak pro jejich realizaci zvedli ruku. Pochopitelně za záruky, že seženeme financování a zajistíme hladký průběh realizace. Takže si naši partneři zcela jistě za podporu projektů NOVÉHO IMPULSU nějakou tu fotku jistě zaslouží. Na druhou stranu je pravda, že je stále mnoho věcí, které nás vyloženě trápí, ale momentálně nemáme politickou sílu je ovlivnit (nepochopitelné zlaté padáky ředitelů městských firem, kritické manažerské řízení Otrokovické BESEDY, neefektivní řízení MěÚ, klientelismus, apod.)
Bylo těžké sehnat pro všechny ty akce finanční prostředky? Je nesmírně těžké sehnat finanční prostředky na cokoliv. Jenže to se nesmí sedět v kanceláři, ale musí se objíždět jednotlivé instituce s vypracovanými projekty a vzorně zpracovanou dokumentací. Teprve pak je vůbec možné žádat o nějakou dotaci. Potom následuje řada administrativních úkonů, kde ale musíte neustále hlídat termíny i další podmínky. Když už máte dotaci takzvaně „vyjednanou“ zase vás čeká práce na realizaci projektu tak, aby nedošlo k odklonu od předloženého záměru, jinak o dotaci přijdete. Vypadá to složitě, je to složité a zabere to nepředstavitelné množství času, energie a psychiky. Jenže když za Vámi pak přijdou lidé z Nerudovky nebo z Kolonky se slzami v očích, že jim díky novému vjezdu do Tomy konečně ty kamiony přestanou ničit domy, víte, proč to děláte.
Jsou však i tací, co mají jiný názor. Víte to? Uvědomuji si, že veřejná prezentace svých názorů, pracovitost a snaha být prospěšný se nemusí každému líbit. Vím, že na radnici nejsme proto, abychom se všem zalíbili, ale lidé spoléhají na to, že dokážeme řídit a motivovat k práci okolo tisíce lidí pracujících na radnici, městských firmách, společnostech a příspěvkových organizacích. Specifickou firmu, jež otrokovická radnice skutečně je, by měli řídit kompetentní lidé s prokazatelnými schopnostmi.
To je ideál. Lidé ale o složení radnice rozhodují svými hlasy… A to je dobře. Každý má možnost se vyjádřit, říci svůj názor. Byly doby, kdy tomu tak nebylo. Nyní se může každý rozhodnout podle svých preferencí. Obecně platí, že slušní a pracovití lidé, za nimiž je vidět hmatatelný výsledek práce, mají nejlepší předpoklad důvěru od lidí získat. To se však nelíbí druhým, těm méně schopným, a proto i v dnešní době žijeme ve světě intrik, pomluv a házení klacků pod nohy.
Máte s tím nějaké osobní zkušenosti? Myslíte ty náklaďáky zeminy, které prý odjížděly ze stavby Sportovního areálu Baťov ke stavbám mých čtyř domů ve Žlutavě? Podle některých tam mám však jen dva … (smích). Ale teď vážně. Na stavbě sportovního areálu je to, co tam být mělo a ve Žlutavě nemám já, moje žena, ani sestra či její muž žádný dům ani pozemek. Jedinou stavbu tam mají mí rodiče, a tou je menší zahradní domek v osadě Poddubová u Žlutav. Já bydlím se svou ženou v bytě na Trávníkách, a kdo mě zná, ví to. To jsou právě ty pomluvy, které trápí mou rodinu. Jenže proti lidské hlouposti nic nenaděláte. Rozumný a chápavý člověk si uvědomí, že nemůžu bydlet ve Žlutavě a kandidovat v Otrokovicích. V komunálních volbách to prostě nejde. Můžete kandidovat pouze tam, kde máte trvalé bydliště. Tím se komunální volby odlišují od těch parlamentních či senátních. Nejhorší ovšem je, že jsou stále lidé, kteří podobným pomluvám věří a roznáší je sami dále, aniž by znali pravdu. Tím mi úmyslně či neúmyslně škodí. Těchto lidí je mi upřímně líto.
Myslíte, že se společnost v našem městě ubírá tímto směrem? Kdybych tomu věřil, tak bych tady už dávno nežil. Otrokovice jsou plné bystrých, aktivních a inteligentních obyvatel, kteří se nenechají opít rohlíkem a než ve volbách rozhodnou o dalším směřování města, pozorně se podívají, jaká práce za kým stojí. My se s NOVÝM IMPULSEM snažíme pravidelně informovat o našich aktivitách, o tom, co se nám podařilo ku prospěchu lidí v Otrokovicích vykonat. Mohli jsme se podobně jako řada dalších politických stran a hnutí jít měsíc před volbami vyfotit na nejrůznější místa, navštívit co nejvíc akcí, abychom byli vidět, a pak něco slíbit, ale to není naše praxe. My jsme jiní a snad to všichni vidí.
S čím tedy půjdete do podzimních voleb?
V roce 2010 jsme ve čtyřech pilířích představili 78 konkrétních bodů programu. Tři čtvrtiny toho jsme splnili či se již plní. O všem pravidelně informujeme v našem magazínu, protože jsme už něco udělali a plnili své sliby, cítíme se oprávněni požádat o vaši důvěru i v nadcházejících komunálních volbách. Navíc se s vámi čtyři roky jako jediní pravidelně setkáváme. Co nevidět představíme náš volební program, který budeme chtít v následujících letech zrealizovat.
Jak chcete vaše plány uskutečnit? Vnímavý čtenář si při vyplňování volebního lístku jistě odpoví sám (úsměv).
