Tvorba hodnoticích standardů pro úplné a dílčí kvalifikace Materiál pro zpracovatele první sady hodnoticích standardů NSK navazujících na zpracované kvalifikační standardy
Pracovní verze
Zpracovaly řešitelské týmy projektů NSK a UNIV
Národní ústav odborného vzdělávání Praha, prosinec 2005
OBSAH 1.
FUNKCE HODNOTICÍHO STANDARDU ................................................................................... 3
2.
STRUKTURA HODNOTICÍHO STANDARDU ............................................................................. 3 2.1
KRITÉRIA HODNOCENÍ ................................................................................................. 4
2.1.1
Zásady pro stanovování kritérií.......................................................................... 4
2.1.2
Formulování kritérií ........................................................................................... 5
2.2
ZPŮSOBY A POSTUPY HODNOCENÍ ............................................................................... 6
2.2.1
Zásady pro stanovování způsobů ověřování ...................................................... 6
2.2.2
Příklady formulování způsobů ověřování ......................................................... 6
2.2.3
Specifikace postupů ověřování........................................................................... 6
2.3
ORGANIZAČNÍ A METODICKÉ POKYNY ......................................................................... 8
2.3.1 Metodická doporučení............................................................................................... 8 2.3.2 Výsledné hodnocení .................................................................................................. 9 2.3.3 Požadavky na složení zkušební komise .................................................................... 9 2.3.4 Požadavky na odbornou způsobilost autorizovaných osob....................................... 9 2.3.5 Požadavky na materiálně-technické zázemí............................................................ 10 3.
POSTUP PŘI TVORBĚ HODNOTICÍHO STANDARDU ............................................................... 10 3.1
VÝCHOZÍ MATERIÁLY................................................................................................ 10
3.1.1
Šablona hodnoticího standardu ........................................................................ 10
3.1.2
Práce s kvalifikačním standardem.................................................................... 12
3.1.3
Posuzování vytvořených hodnoticích standardů .............................................. 12
3.1.4
Uložení zpracovaného hodnoticího standardu ................................................. 12
PŘÍLOHA Č. 1 ............................................................................................................................. 13
Projekt je financován EU a rozpočtem ČR
Tvorba hodnoticích standardů pro úplné a dílčí kvalifikace Materiál pro zpracovatele první sady hodnoticích standardů NSK navazujících na zpracované kvalifikační standardy Pracovní verze Zpracovaly řešitelské týmy projektů NSK a UNIV Vydal Národní ústav odborného vzdělávání Praha, prosinec 2005
2
1. Funkce hodnoticího standardu Hodnoticí standard definujeme jako soubor kritérií a organizačních a metodických postupů pro ověřování určité kvalifikace. Základním východiskem pro tvorbu hodnoticích standardů je kvalifikační standard vytvořený pro kvalifikace obsažené v národní soustavě kvalifikací. Kvalifikační standard stanovuje způsobilosti (kompetence) požadované pro danou kvalifikaci. Hodnoticí standard stanovuje, jak ověřit, zda zájemce o tuto kvalifikaci příslušné způsobilosti skutečně má. Hodnoticí standard se tedy vztahuje přímo ke způsobilostem (kompetencím) požadovaným kvalifikačním standardem. Z hlediska svého legislativního postavení nemají hodnoticí standardy pro úplné a dílčí kvalifikace stejnou pozici: − Hodnoticí standard dílčí kvalifikace bude zákonem stanovenou normou pro dílčí kvalifikace. Podle hodnoticích standardů budou probíhat zkoušky, které ověří rozsah i hloubku osvojení dílčí kvalifikace. − Hodnoticí standard úplné kvalifikace bude podkladem při tvorbě, resp. úpravách kurikula oborů vzdělání (rámcových vzdělávacích programů) a při koncipování, resp. úpravách obsahu závěrečných zkoušek v oborech vzdělání s výučním listem, resp. maturitních zkoušek. Hodnoticí standard úplné kvalifikace nenahrazuje tyto zkoušky ani není s nimi rovnocenný. Je prostředkem srovnatelnosti hodnoticích kritérií úplných a dílčích kvalifikací a tím i srovnatelnosti výsledků počátečního a dalšího vzdělávání.
2. Struktura hodnoticího standardu Hodnoticí standard zahrnuje : 1. kritéria hodnocení pro každou odbornou kompetenci (způsobilost); 2. způsoby a postupy, které ověří dosažení příslušných kompetencí na základě kritérií hodnocení; 3. organizační a metodické pokyny, příp. příklady úloh, testů apod. Kritéria hodnocení vymezená hodnoticím standardem budou stejná jak pro potřeby výstupního hodnocení žáků na konci studia v rámci počátečního odborného vzdělávání, tak i pro potřeby uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení. Způsoby a postupy ověřování mohou být různé pro účely počátečního vzdělávání (budou respektovat postupy a nástroje závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky) a pro účely dalšího vzdělávání (budou respektovat postupy a nástroje hodnocení vhodné pro dospělou populaci). Organizační a metodické pokyny se týkají pouze hodnoticích standardů pro dílčí kvalifikace (v počátečním vzdělávání se řídí pravidly a předpisy pro závěrečné nebo maturitní zkoušky).
3
2.1 Kritéria hodnocení Je žádoucí, aby kritéria hodnocení vznikala v bezprostřední vazbě na stanovení jednotlivých kompetencí. Zatímco kompetence stanovují, co má člověk s příslušnou kvalifikací umět, kritéria stanovují, podle čeho se pozná, jestli si tyto kompetence skutečně osvojil.
2.1.1 Zásady pro stanovování kritérií Při stanovování kritérií je třeba zohledňovat zejména následující faktory: Konkrétnost Kritéria musí být konkrétní, musí jasně vymezovat, co se má po zkoušeném vyžadovat, aby se poznalo, zda disponuje danou odbornou způsobilostí. Např. jedním z kritérií pro způsobilost „Měření elektrických (nebo jiných) veličin“ by tedy nemělo být obecně formulované „používat měřicí přístroje“, ale konkrétnější „zvolit vhodná měřidla pro zadané měření“, „provést nastavení (kalibraci, zapojení) měřicích přístrojů“, „odečíst ze stupnice naměřené hodnoty a zaznamenat je ve správných jednotkách“ apod. Kritéria musí být natolik konkrétní, aby zaručovala, že při použití hodnoticího standardu různými zkoušejícími budou po zkoušených vyžadovány srovnatelně náročné úkoly, že bude zajištěná objektivnost a spravedlnost hodnocení. Závažnost a relevantnost Vymezují se pouze důležitá kritéria hodnocení, která jsou relevantní z hlediska příslušné způsobilosti. Pokud by byla zařazena nepodstatná kritéria, bylo by hodnocení neadekvátní a neprůkazné. Kritéria hodnocení by měla logicky vyplývat ze stanovených kompetencí – jednotlivých způsobilostí. Zaměření Kritéria hodnocení mohou být zaměřena dvěma způsoby: − na proces - vzhledem k některému aspektu činnosti hodnoceného; − na výsledek - vzhledem k některému aspektu výsledku činnosti hodnoceného. Je důležité rozlišovat mezi těmito dvěma zaměřeními kritérií hodnocení a používat právě ta, která jsou vhodná pro příslušnou kompetenci. Někdy bude důležité obojí – jak proces, tak i jeho výsledek. V takovém případě je důležité stanovit kritéria hodnocení jak pro proces, tak i pro jeho výsledek. Možnost hodnocení Každé kritérium hodnocení by mělo být formulováno tak, aby mohlo být ověřeno a aplikováno při každém hodnocení pokud možno stejně. Kritéria hodnocení by dále měla být formulována tak, aby umožňovala použití objektivnějších metod hodnocení než jen vytváření subjektivních úsudků.
4
Srozumitelnost a kvalita Každé kritérium hodnocení by mělo být vyjádřeno jazykem srozumitelným každému uživateli tak, aby bylo naprosto jednoznačné a nepřipouštělo různé výklady. Kritéria hodnocení by měla pokud možno obsahovat určení kvality, protože kritéria hodnocení se týkají rozhodujících aspektů úrovně, na které má být prokázána určitá kompetence, aby mohla být uznána jako osvojená. − U kritérií hodnocení zaměřených na výsledek má toto určení kvality obvykle formu přídavného jména nebo adjektivní věty, která určuje charakteristické rysy výsledku, požadované k tomu, aby dosahoval přijatelné úrovně (např. sestavit „funkční“ zapojení, zvolit „potřebné“ množství surovin). − U kritérií hodnocení zaměřených na proces má ocenění kvality obvykle formu příslovce nebo věty příslovečné, která určuje úroveň procesu (např. přesně). Nezávislost kritérií Kritéria hodnocení, která patří k určité kompetenci, je důležité stanovit tak, aby byla relativně nezávislá na ostatních kompetencích v rámci daného hodnoticího standardu, tedy aby měla vypovídací hodnotu právě k této kompetenci.
2.1.2 Formulování kritérií Slovesa užita při formulování kritérií budou v infinitivu a v dokonavém vidu (nikoliv určovat, posuzovat, sestavovat, ale určit, posoudit, sestavit), který umožňuje konkrétnější formulace, např.: − určit z technologického postupu druhy (typy) zařízení, nástrojů, − určit z technologického postupu pořadí jednotlivých operací, − posoudit a zdůvodnit, zda se zadaná surovina (materiál, půda) hodí pro zadané použití, − posoudit, zda zadaná surovina splňuje požadavky na nezávadnost (např. termín spotřeby aj.), − provést výměnu potřebného dílu nebo jiné součásti, prvku, podskupiny apod., − provést vyčištění, namazání apod. na správných místech (podle technické dokumentace). Uvedené příklady jsou vybrány z tabulky, která byla sestavena jako pomůcka pro formulování kritérií hodnocení v hodnoticích standardech. Kritéria jsou rozčleněna podle charakteru činností a mohou sloužit jako podklad a orientace pro tvůrce hodnoticích standardů. Tabulku s příklady kritérii naleznete v příloze č. 1.
5
2.2 Způsoby a postupy hodnocení 2.2.1 Zásady pro stanovování způsobů ověřování Funkcí této části hodnoticího standardu je stanovit, jak má být ta která kompetence hodnocena. Způsoby hodnocení je nutné sladit s pojetím kompetencí. Je důležité přesvědčit se, zda požadavky, které jsou na hodnoceného kladeny při ověřování, souhlasí se slovesem uvedeným ve vymezení příslušné kompetence. Při výběru nástrojů hodnocení je dále třeba zvážit, zda − se kompetence opírá o teoretické znalosti nebo praktické dovednosti, − je možné vyhovět kritériím hodnocení pomocí ústní, písemné nebo praktické zkoušky, − hodnocení bude zaměřeno na proces nebo na výsledek. Navržené způsoby hodnocení musí být realizovatelné. To znamená, že kromě přesvědčivého prokázání žákova výkonu by měly umožnit provést hodnocení bez nadměrných časových nároků, zařízení a finančních nákladů.
2.2.2 Příklady formulování způsobů ověřování Pro účely sestavování hodnoticích standardů byly vytipovány formulace nástrojů ověření jako například: – praktické předvedení – praktické předvedení + slovní doprovod – praktické předvedení + metricky (převážení, přeměření) – slovně – slovně nad příslušnými technickými výkresy (normami, technologickými postupy, recepturami, právními předpisy apod.) – slovně + výběr z možností (reálné stroje, nástroje, jejich katalogy) – výpočet – písemně – praktické předvedení + písemně – a další. Jedná se o příklady, je vhodné tyto formulace ještě dále upřesnit, podrobněji popsat, příp. specifikovat postup, prostředky apod.
2.2.3 Specifikace postupů ověřování Hodnocení je založeno na porovnání výkonu hodnoceného s předem stanovenou normou (kritérii), je to tedy hodnocení absolutního výkonu. V tom je zásadní rozdíl od průběžného školního hodnocení, které je založeno na porovnávání výkonů žáků mezi sebou, tedy na hodnocení relativního výkonu. Hodnocený získá kvalifikaci, jestliže prokázal splnění všech kritérií, příslušejících k vymezeným kompetencím.
6
2.2.3.1 Praktické ověřování Hodnocený vykonává při ověřování praktickou – senzomotorickou činnost (pojem „praktická“ neznamená jen „fyzická“ – může sem patřit např. komunikace, kontrola apod.). Tomuto způsobu, kdy žák předvede získané kompetence např. tím, že zhotoví výrobek, jedná se zákazníkem apod., by měla být dána jednoznačně přednost před ostatními způsoby ověřování. Cílem je, aby většinu navržených kritérií (v případě kvalifikací na úrovni H a E) bylo možno takto hodnotit. Na základě tohoto způsobu ověřování dochází pak k hodnocení produktů jakožto důkazu nabyté dovednosti nebo činnosti osvědčující určitou způsobilost. Osoba, která provádí hodnocení, musí na základě daného výkonu usoudit, nakolik je pravděpodobné, že hodnocený získal určitou kompetenci.
2.2.3.2 Ústní ověřování Hodnocený se verbálně vyjadřuje k dané otázce, tématu, vysvětluje své postupy. Tohoto způsobu se používá především při ověřování získaných vědomostí. Vzhledem k tomu by měl mít tento způsob ověřování pouze doplňkový charakter a kritéria hodnocení by jej měla vyžadovat spíše výjimečně. Praktické a ústní ověřování může být spolu kombinováno – zkoušený např. provádí kontrolu a přitom popisuje, co v rámci této kontroly označuje za nesprávné, nebo provádí výběr z norem a říká, co vybírá a proč. Určení příčiny nebo důsledku může být často součástí slovního doprovodu praktického předvedení.
2.2.3.3 Písemné ověřování Hodnocený se vyjadřuje písemně, což umožňuje ověření komplexnějších kompetencí, které nejsou ověřitelné prakticky, zpravidla ve formě eseje, projektů, složitějších výpočtů apod. Zvláštní formou jsou písemné testy různého typu, kdy hodnocený písemně odpovídá na otázky formou volené odpovědi z několika možností nebo tvořenou odpovědí. Hodnocený dostává k testu písemné pokyny, které by měly obsahovat údaje o účelu a obsahu testu, délce a časovém omezení, způsobu odpovídání, postupu při vyplňování (u didaktických testů ještě údaje o způsobu vyhodnocování). Hodnocený své odpovědi zapisuje buď přímo do testového zadání, nebo na zvláštní list – záznamový arch. Zatímco písemné formy ověřování, které mají komplexnější charakter, mohou vypovídat o úrovni dosažení zejména kognitivních kompetencí, písemné testy mohou ověřit zpravidla pouze dílčí vědomosti.
2.2.3.4 Portfolio Portfolio je soubor dokumentů o různých aktivitách hodnoceného a jejich výsledcích, které příkladově dokládají jeho vědomosti, dovednosti a kompetence i oblasti jeho aktivit a míru jejich praktického zvládání. Portfolio je tak souborem důkazů, které umožňují hodnotit rozvoj kompetencí hodnoceného za určité období. Hodnocení může být prováděno na základě bezprostředního ověření např. při zkoušce nebo zprostředkovaně na základě referencí kompetentních osob nebo organizací. Reference jsou strukturovaná dobrozdání o dovednostech, znalostech a kompetencích, která poskytuje např. zaměstnavatel (přímý nadřízený, kolega apod.) či zákazník, odběratel výsledků pracovní činnosti.
7
Při rozhodování o aplikaci uvedených postupů se lze řídit také těmito zásadami: − praktické, ústní a písemné ověřování by mělo být používáno tehdy, když lze kompetenci příslušným kritériem ověřit prezenčně v určitém stanoveném čase, − písemné ověřování by mělo být použito tam, kde lze předložit nějaký písemný materiál připravený předem, − portfolio by mělo být použito tam, kde se jedná o průběžné hodnocení a není možné kompetenci zhodnotit podle příslušného kritéria prezenčně ve stanoveném čase (především v počátečním vzdělávání, tedy u úplné kvalifikace).
2.3 Organizační a metodické pokyny Organizační a metodické pokyny se týkají pouze hodnoticích standardů pro dílčí kvalifikace. (V počátečním vzdělávání se řídí pravidly a předpisy pro závěrečné nebo maturitní zkoušky.) Tyto pokyny budou členěny do následujících částí − Metodická doporučení − Výsledné hodnocení − Složení zkušební komise − Požadavky na odbornou způsobilost autorizovaných osob − Požadavky na materiálně technické zázemí
2.3.1 Metodická doporučení V této části budou uvedeny pokyny pro hodnotitele, které se týkají vlastní realizace a průběhu ověřování. Zdůrazní, na co se při ověřování soustředit, kterými obsahovými prvky se zabývat, na jakých činnostech bude ověřování probíhat, jaké aspekty budou sledovány při výkonu činností, při nakládání s materiálem apod. Mohou být uvedeny například typy úloh, nebo přímo soubory úloh a úkolů, případně návody, jak sestavit úkol, jak ho hodnotit, na jaké skutečnosti se při hodnocení zaměřit, zda je důležitý proces nebo výsledek apod. Pokud je třeba některé kritérium sledovat po celou dobu plnění úkolu, například bezpečnost práce, hygienu apod., napíší se tato kritéria, která prolínají více kompetencemi, do tohoto oddílu. Příklad z dílčí kvalifikace soustružení kovových materiálů: Ověřování by mělo být pokud možno spojeno se zhotovením jedné nebo dvou součástí s využitím technologie soustružení i vyvrtáván, s tím, že ověřování některých kompetencí by probíhalo i mimo tento propojený rámec činností. Při zadávání se doporučují zejména tyto činnosti: – Soustružení vnějších a vnitřních válcových i kuželových ploch, včetně lícovaných – Vrtání, vyhrubování a vystružování otvorů – Soustružení zápichů (včetně normalizovaných) a upichování – Zhotovování ostrých vnějších a vnitřních závitů závitníků kruhovými závitovými čelistmi a závitořeznými noži
8
Při ověřování splnění kritérií založených na formě praktického předvedení je třeba přihlížet především k bezpečnému provádění všech úkonů, ke kvalitě zhotoveného produktu i k časovému hledisku zvládání operací.
2.3.2 Výsledné hodnocení Zde se popíše, jak probíhá hodnocení z procedurálního hlediska, tzn. za jakých podmínek je zkoušený ohodnocen, že u zkoušky vyhověl. Příklad: Každá autorizovaná osoba hodnotí zkoušeného zvlášť pro každou kompetenci do klasifikačního zápisu o zkoušce. Pro zápis hodnocení jednotlivých způsobilostí lze použít různé značky, ale výsledné hodnocení musí znít „vyhověl“ nebo „nevyhověl“ v závislosti na stanovení závaznosti jednotlivých kritérií u každé kompetence. Návrh na výsledné hodnocení zkoušky od každé autorizované osoby zní buď „vyhověl“, pokud si zkoušený osvojil všechny kompetence, nebo „nevyhověl“, pokud si zkoušený některou kompetenci neosvojil. Pozn.: konečné hodnocení zkoušeného probíhá na základě těchto návrhů podle § 18 zákona (míní se projednávaný zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, v něm se rozebírá mj. co dělá předseda komise a jak rozhoduje o výsledku zkoušky, čili by to tu mělo být uvedeno jen takto odkazem na zákon) .
2.3.3 Požadavky na složení zkušební komise Zde je třeba rozhodnout, zda zkoušení má provádět komise složená z více autorizovaných osob, nebo zda může zkoušet jediná autorizovaná osoba. Obecně by mělo z důvodu objektivity a snížení korupčních rizik platit, že je-li to možné, měla by zkoušet komise. Výjimkou jsou případy, kdy vzhledem ke speciálnosti dané kvalifikace lze předpokládat velmi malý počet autorizovaný osob. Poznámka: - toto zatím nevyplňovat.
2.3.4 Požadavky na odbornou způsobilost autorizovaných osob Zde je třeba rozhodnout, jakou kvalifikaci má mít autorizovaná osoba, čili osoba oprávněná zkoušet podle daného hodnoticího standardu. Je pravděpodobné, že vždy bude možných několik variant. Příklad z oblasti gastronomie: Autorizovaná osoba musí splňovat jednu z následujících variant požadavků: a) Vyučení v oboru + alespoň 3 roky praxe ve funkci mistra (vedoucího) dílny, provozu nebo úseku zahrnující pracoviště s činnostmi příslušné dílčí kvalifikace. b) Alespoň 3 roky praxe ve funkci učitele prakticky zaměřených odborných předmětů v oboru gastronomie. c) Vysokoškolské vzdělání se zaměřením na potravinářskou technologii, veterinární hygienu, gastronomii, zemědělství + alespoň 3 roky praxe ve funkci mistra (vedoucího) dílny, provozu nebo úseku zahrnující pracoviště s činnostmi ověřované kvalifikace. V návaznosti na zakotvení působnosti autorizujících orgánů bude hodnoticí standard také stanovovat, která instituce je pro danou kvalifikaci orgánem oprávněným jmenovat autorizované osoby. 9
2.3.5 Požadavky na materiálně-technické zázemí Zde je třeba uvést materiálně-technické vybavení, které je pro zdárný průběh zkoušky nezbytné. Např. požadavky na zařízení prostor, v nichž se bude zkouška konat, požadavky na pomůcky, normy, receptury, nástroje a přístroje, tedy veškeré potřeby nezbytné pro ověření kompetencí. Příklad: Pro zajištění zkoušky podle tohoto hodnoticího standardu je třeba mít k dispozici minimálně následující materiálně-technické zázemí: – Prostory odpovídající bezpečnostním a hygienickým předpisům – Přísun energie – Receptury pro výrobu teplých a studených pokrmů nebo jiné receptury – Příjemky, výdejky zboží a surovin – Běžný kuchyňský inventář a vybavení – Suroviny pro přípravu zadaných pokrmů – Základní technologické vybavení kuchyně – např. zařízení pro opracování a zpracování surovin, kráječe, škrabky, zařízení pro mísení surovin - šlehače, hnětače, zařízení pro tepelné zpracování a úpravu pokrmů – sporáky, konvektomaty, chladicí a mrazicí zařízení, myčky nádobí, zařízení pro přípravu nápojů apod.
3. Postup při tvorbě hodnoticího standardu Tvorba hodnoticích standardů pro dílčí i úplné kvalifikace úzce navazuje na vytvořené kvalifikační standardy, kdy byla při sestavování kompetencí zároveň navržena i kritéria hodnocení. Tento sestavený materiál bude základem. Předpoklad je, že hodnoticí standard bude vytvářet stejná dvojice (složená z garanta NÚOV a jeho partnera ze sféry práce doporučeného Treximou), která tvořila i příslušný kvalifikační standard. Hodnoticí standardy úplných i dílčích kvalifikací budou vznikat stejným postupem, avšak výsledek bude rozdílný: hodnoticí standardy pro úplné kvalifikace nebudou obsahovat část Organizační a metodické pokyny.
3.1 Výchozí materiály a) Šablona hodnoticího standardu. b) Kvalifikační standard pro příslušnou kvalifikaci včetně naformulovaných kritérií.
3.1.1 Šablona hodnoticího standardu Bude poskytnuta v elektronické podobě tvůrcům hodnoticích standardů.
3.1.1.1 Úvodní údaje Obsahuje údaj, zda se jedná o kvalifikaci úplnou nebo dílčí, její název, kód a název oboru, kvalifikační úroveň (resp. kategorie vzdělání), ke které se kvalifikace váže. 10
3.1.1.2 Tabulky pro jednotlivé kompetence Každá odborná kompetence (způsobilost) má vlastní tabulku. Do prvního řádku se vždy zkopíruje příslušná kompetence, tzn. pořadové číslo a název, vč. kódu (pokud ho odborná kompetence má). Do dalších bílých řádků pod názvem kompetence se uvedou do levého sloupce jednotlivá kritéria hodnocení pod body a), b) atd. a do pravého sloupce způsoby ověření pro jednotlivá kritéria. Řádky se zkopírují podle počtu kritérií. Do posledního řádku se uvede, zda je třeba splnit všechna uvedená kritéria nebo která kritéria postačují pro splnění kompetence, eventuálně, zda lze některou z kompetencí vypustit a za jakých okolností atd. Tyto tabulky se rozkopírují podle počtu odborných kompetencí.
1. Kritéria hodnocení
Způsoby ověření
a) b) c)
3.1.1.3 Tabulka pro organizační a metodické pokyny Tabulka pro organizační a metodické pokyny je rozdělena do několika částí, které se vyplní podle bodu 2.3. Metodická doporučení
Výsledné hodnocení
Složení zkušební komise
Požadavky na odbornou způsobilost autorizovaných osob
Požadavky na materiálně-technické zázemí
11
3.1.2 Práce s kvalifikačním standardem Kontrola a úprava navržených kritérií Je třeba znovu pečlivě posoudit a v případě potřeby upravit navržená kritéria hodnocení, přiřazená ke kompetencím při tvorbě kvalifikačního standardu a řídit se přitom pokyny a doporučeními uvedenými v bodě 2.1. Tato kritéria stanovená při tvorbě kvalifikačních standardů je ve většině případů třeba více zkonkretizovat a rozšířit, přiřadit další kritéria apod. Vkládání do šablony Do připravené šablony tabulky pro jednotlivé kompetence se zkopíruje z kvalifikačního standardu prvá odborné kompetence a její kritéria hodnocení podle bodu 3.1.1.2 Po úpravách, konkretizaci a rozšíření kritérií se zpracují příslušné způsoby hodnocení podle bodu 2.2.1. Do poslední dolní kolonky se uvede, která kritéria musí být splněna pro splnění kompetence (viz 3.1.1.2). Stejně se postupuje v dalších tabulkách pro ostatní odborné kompetence. Do tabulky pro organizační a metodické pokyny se zpracují nezbytná organizační a metodická doporučení podle bodu 2.3.
3.1.3 Posuzování vytvořených hodnoticích standardů Takto zpracovaný hodnoticí standard je třeba poslat k posouzení partnerovi ze sféry práce z Treximy. Bude-li možnost nechat připomínkovat tento standard ještě u dalších osob v rámci standardní spolupráce, např. v oborových skupinách, je užitečné využít i tuto příležitost. V tomto případě ale nebude uzavírána žádná dohoda. Existuje řada spolupracovníků, kteří mají zájem podílet se na tvorbě takto zásadních dokumentů a nebylo by správné jim tuto možnost odepírat. Připomínky je nutné pečlivě zvážit (někdy nebývají připomínky zásadního charakteru, jsou podřazené k některým z kritérií, nabourávají celou koncepci navrženého standardu atd.), případně je dále konzultovat a poté zapracovat ve smyslu úpravy navržených kritérií podle bodu 2.1.
3.1.4 Uložení zpracovaného hodnoticího standardu Zpracované hodnoticí standardy je třeba umístit na disk N do adresáře: Hodnoticí standardy/obor vzdělání.
12
Příloha č. 1 Příklady možných formulací kritérií pro jednotlivé typy kompetencí
A 0 ČINNOSTI S PŘEVAHOU „DUŠEVNÍ“, PŘÍP. ADMINISTRATIVNÍ PRÁCE A 1 Orientace v dokumentaci, v podkladech − − − − − − − − − − − − − −
popsat tvar součásti z technického výkresu určit z technického výkresu rozměry (příp. jiné hodnoty) zadané části určit z technického výkresu počty součástí zadaného typu (druhu) vyjmenovat (popsat) komponenty (součásti) technického schématu vysvětlit význam číselného označení určité komponenty (součásti, materiálu) z dokumentace nalézt zadanou komponentu (součást) v technické dokumentaci určit z technologického postupu pořadí jednotlivých operací určit z technologického postupu druhy (typy) zařízení, nástrojů nalézt zadaný materiál (polotovar, komponentu, požadavek) v normách nalézt v normách předepsané parametry (např. teplota, tlak) pro určitou technologii nalézt zadanou informaci v předpisu nalézt zadanou informaci v protokolu nalézt cenu (výši daně, termín zdanitelného plnění) zadané položky v účetním dokladu nalézt kolonku pro zadanou položku ve standardizovaném formuláři
A 2 Volba postupu práce (vč. nástrojů, materiálů apod.) − − − − − − − − −
zvolit vhodný typ zařízení (např. podle potřebného výkonu, otáček apod.) pro zadaný proces zvolit vhodný materiál či polotovar pro zhotovení zadaného produktu zvolit rozměry polotovaru pro zadaný výrobek zvolit potřebné množství surovin pro výrobu zadaného množství zadaného produktu zvolit vhodný poměr jednotlivých surovin pro výrobu zadaného produktu zvolit postupné dávky surovin pro zadaný technologický proces zvolit vhodný nástroj pro zadaný druh potřebného opracování zvolit vhodné parametry (teplota, čas, otáčky apod.) pro zadaný proces (operaci) zvolit vhodný sled jednotlivých operací (úkonů) pro zhotovení zadaného produktu
A 3 Posuzování, kontrola − − − − − − − − − − − − − −
posoudit a zdůvodnit, zda se zadaná surovina (materiál, půda) hodí pro zadané použití posoudit, zda zadaná surovina splňuje požadavky na nezávadnost (např. termín spotřeby aj.) posoudit a zdůvodnit, zda zadaný produkt plní správně zadanou funkci posoudit, zda zadaný produkt má požadované vlastnosti posoudit, zda se na základě vlastností (kvality) produktu mají změnit nastavené parametry stroje zařadit zadaný materiál (výrobek, zboží) do adekvátní jakostní třídy (do jiného třídění) zkontrolovat, zda určité pracoviště je správně připravené pro zadaný proces zkontrolovat, zda určité pracoviště splňuje hygienické normy zkontrolovat, zda určitý výrobek splňuje bezpečnostní požadavky posoudit správnost uskladnění zadaného zboží posoudit chuť zadaného pokrmu, uvést nedostatky posoudit a zdůvodnit, zda určitý způsob aranžování vhodně propaguje určité zboží posoudit vzhled určitého produktu (výrobku, pokrmu, oděvu) a uvést nedostatky zkontrolovat, zda zadaný doklad má všechny potřebné náležitosti
13
A 4 Měření, zkoušení, testování – – – – – –
zvolit vhodný měřicí prostředek (přístroj, aparaturu) pro zadané měření (zkoušení, testování) provést potřebné nastavení (kalibraci) měřicího přístroje pro zadané měření (zkoušení, testování) provést funkční zapojení měřicí techniky (vč. např. propojení s PC) umístit měřicí čidlo (sondu, senzor) na vhodné místo odečíst a zaznamenat z měřicí stupnice naměřené hodnoty interpretovat výsledky měření
A 8 Vyplňování, evidování, zařazování, třídění, vyhledávání − − − − − − − − −
zařadit do evidence zadanou položku vyhledat v evidenci zadanou položku změnit zadané údaje v dokumentaci provést třídění evidence podle zadaného kritéria nalézt určitý dokument v provozní dokumentaci vyhledat pro určitý administrativní úkon všechny potřebné podklady vypracovat protokol o …. roztřídit listovní a balíkové zásilky podle struktury podniku zavést správně složku nového zaměstnance (nového zboží, nového stroje)
B 0 ČINNOSTI S LIDMI B 1 Poskytování rad a informací − − − − − −
vyhledat podle zadaných údajů určitou publikaci v archivu zařadit novou publikaci na příslušné místo ve struktuře archivu vystavit nové publikaci správně evidenční lístek zjistit z evidence čtenářů výpůjčky určitého čtenáře vyhledat informační zdroje, které by mohly poskytovat odpověď na určitý položený dotaz prezentovat přednosti určitého výrobku
B 2 Vyřizování, zařizování, dojednávání − − − − − − −
objednat příslušnou opravu určitého stroje/zařízení/vybavení zařídit dopravu osoby/zboží z místa A na místo B vyplnit potřebnou dokumentaci pro uskutečnění platby bance rozeslat informace o konání výběrového řízení relevantním institucím a osobám provést rešerši cen za určitou službu zjistit nabídku určitého zboží vyřídit objednání ubytování, stravování
B 3 Prodej − − − − −
předvést funkci zboží vysvětlit přednosti zboží odpovědět na otázky ohledně funkce, provozu či případných problémů při používání zboží určit způsob předvádění a vysvětlování v závislosti na typu zákazníka (muž, žena, mladý, starý aj.) zabalit zboží
B 4 Kasírování, vyplácení –
zvolit způsob platby na pokladně
14
– – – – – – – – – – –
– –
přijmout a přepočítat hotovost ověřit platnost měny uložit hotovost do pokladny provést identifikaci platební karty předložit doklad o bezhotovostní platbě k autorizaci zákazníkem při dodržení bezpečnostních pravidel platby kartou evidovat doklady o bezhotovostních platbách zprovoznění pokladny účtovat cenu zboží za pomoci čtecího zařízení kontrolní pokladny zkontrolovat cenu zboží, stornovat platbu na pokladně vystavit příslušný doklad o platbě řešit vzniklé nedostatky při hotovostních platbách řešit vzniklé nedostatky při bezhotovostních platbách
B 7 Pečování, ošetřování − − − − − − −
zjistit ze zdravotnické dokumentace zdravotní stav konkrétního pacienta připravit podle zdravotnické dokumentace konkrétního pacienta jeho denní dávku léků připravit lůžko podle nároků kladených pacientovým zdravotním stavem manipulovat s pacientem v souladu s jeho zdravotním stavem provést ranní hygienu nepohyblivého pacienta připravit odebrané vzorky pro odeslání do laboratoře zapsat výsledky laboratorních testů správně do zdravotnické dokumentace pacienta
C 0 ČINNOSTI PŘEVÁŽNĚ „RUČNÍ“ C 4 Opravy − − − − − − −
demontovat příslušné zařízení (případně konkretizovat, které druhy součástí, skupin nebo podskupin extra vymontovat) rozhodnutí o potřebném náhradním dílu nebo jiné součásti, prvku, podskupině apod., který je třeba vyměnit provést výměnu potřebného dílu nebo jiné součásti, prvku, podskupiny apod. provést vyčištění, namazání apod. na správných místech (podle technické dokumentace) provést případné úpravy vyměňovaných dílů podle konkrétní potřeby stroje sestavit a smontovat rozebrané zařízení vyzkoušet funkčnost po provedené opravě
C 7 Pěstování − − − − −
− − − −
posoudit nezávadnost určitého osiva pro účely setby stanovit metodu setby s ohledem na plodinu vybrat příslušné nástroje (mechanizaci) pro setbu určité plodiny seřídit secí stroj pro setí určité plodiny určitou metodou vybrat vhodnou plodinu pro pěstování v určité půdě v určitých klimatických a geografických podmínkách sestavit plán hnojení a postřikování pro určitý porost na určitém poli zvolit sklízecí mechanizaci s ohledem na plodinu a technické možnosti podniku zvolit vhodné skladovací prostory pro určitou plodinu zvolit vhodný způsob uskladnění pro určitou plodinu
C 8 Chov – – –
stanovit krmnou dávku pro určité zvíře podle jeho užitkovosti, věku a zdravotního stavu posoudit funkčnost určitého napájecího zařízení provést ošetření právě narozeného zvířete
15
– – – –
provést vyčistění podestýlky používaného stání/kotce stanovit plán pastvy pro konkrétní stádo zvířat na konkrétní soustavě luk provést základní hygienické ošetření určitého zvířete platné pro jeho druh, věk a využití přimět zvíře určitým povelem k odpovídajícímu úkonu
D 0 OBSLUHA A ŘÍZENÍ STROJŮ, ZAŘÍZENÍ A TECHNICKÝCH PROCESŮ D 1 Obsluha výrobních strojů, zařízení a linek − −
− − − − − − −
provést běžné seřízení stroje podle technické dokumentace nastavit parametry (otáčky, teploty, rychlosti apod.) v závislosti na údajích v technologickém postupu, na receptuře, na požadovaných vlastnostech produktu apod. upnout (nasadit, vložit apod.) materiál, suroviny, nástroje, přípravky apod. do stroje dodržet správné dávkování surovin, správné poměry surovin správně spustit stroj a zahájit zadanou operaci vykonat zadanou operaci v zadané časové normě zhotovit výrobek (meziprodukt, produkt), který má takové a takové vlastnosti popsat proces přetváření materiálu na výsledný produkt v souvislostech s nastavenými parametry, s chováním stroje, s podobou meziproduktů apod. popsat, podle čeho se pozná hrozící havárie (přehřátí apod.) stroje, zařízení
D 5 Obsluha pojízdných pracovních strojů − − − − − − −
kontrola připravenosti stroje k práci seřízení stroje pro určitý pracovní výkon seřízení stroje pro práci s určitým materiálem zapojit stroj příslušným způsobem za traktor uvést stroj do přepravní polohy uvést stroj do pracovní polohy rozpoznat příznaky poruchy pracovního stroje
16
