Tvoříme základy Legislativní novinky
Informace o aktualitách v legislativě v České republice Vydání: Listopad 2015 · www.roedl.cz
Obsah: Právo > Vybrané legislativní změny > Judikatura > Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce > Účinnost vybraných předpisů Daně > Novinky v daňových zákonech > Judikatura > Krátce
> Vybrané legislativní změny Změny v právní úpravě dohody o provedení práce Vojtěch Hrdlička, Rödl & Partner Praha Kromě pracovního poměru umožňuje zákoník práce zaměstnancům též pracovat v rámci takzvaných dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce zná dvě dohody tohoto druhu: dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Dohoda o pracovní činnosti je výhodná, pracuje-li zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele delší dobu, ale na kratší úvazek. Za jeden měsíc totiž v rámci dohody o pracovní činnosti nesmí rozsah práce u daného zaměstnavatele přesáhnout 80 hodin. Časový objem práce v rámci dohody o provedení práce je omezený jiným způsobem: rozsah hodin odpracovaných za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele nesmí přesáhnout 300 hodin. Dohoda o provedení práce je – zvláště mezi dočasnými brigádníky – velice oblíbená též proto, že nepřesahuje-li odměna z dohody o provedení práce 10 tisíc korun za kalendářní měsíc, pak tato odměna nepodléhá povinným odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Novinky v právní úpravě dohody o provedení práce se týkají ukončení dohody, náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, exekučních srážek a určení výše odměny z dohody. Zatímco úprava dohody o pracovní činnosti obsahuje i ustanovení týkající se jejího ukončení, úprava dohody o provedení práce v tomto smyslu mlčela. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli a pokud nebyla možnost ukončení dohody o provedení práce v této dohodě výslovně sjednána, pak bylo ukončení dohody o provedení práce značně právně problematické. Nápravu přinesla novela zákoníku práce č. 205/2015 Sb., která s účinností od 1. října 2015 sjednocuje úpravu skončení výkonu práce pro obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Napříště již tedy bude možné i dohodu o provedení práce ukončit ze strany zaměstnavatele i zaměstnance bez udání důvodu, a to s patnáctidenní výpovědní lhůtou, která počíná běžen dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Novela zákoníku práce výslovně zakotvila též úpravu náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání v případě práce na dohodu o provedení práce. Novela přináší pouhé zpřesnění zákona, neboť nárok na náhradu škody zaměstnanců pracujících na základě dohody existoval i podle dosavadní právní úpravy. Zákon však právo na náhradu škody zaměstnance pracujícího na dohodu výslovně nezmiňoval, tento nárok se dovozoval interpretací. S ohledem na to novela vyjasňuje pochybnosti, když přiznává výslovný nárok na náhradu škody i zaměstnanci, kterému vznikla škoda při práci na dohodu o provedení práce.
Zdroj: archiv Rödl & Partner
1
Právo Další novinka v úpravě dohody o provedení práce se týká exekučních srážek z odměny. Výdělek z dohody o provedení práce dosud totiž nepodléhal exekučním srážkám ze mzdy. To bylo ze strany exekutorů často obcházeno tak, že se pro postižení odměny z dohody o provedení práce využívalo jiný způsob vymožení peněžitého plnění, a to přikázání jiné peněžité pohledávky. Tento způsob vymáhání je více invazivní ve vztahu k povinnému, protože se na něj (na rozdíl od srážek ze mzdy) nevztahují ustanovení o nezabavitelných částkách. S ohledem na to zavádí novela občanského soudního řádu č. 164/2015 Sb. s účinností od 1. září 2015 možnost postihnout srážkami ze mzdy též odměnu z dohody o provedení práce. Změny v úpravě dohody o provedení práce se týkají i výše odměny. Zákoník práce říká, že výše odměny z této dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce (nebo v dohodě o pracovní činnosti). Na základě toho bylo možné se důvodně domnívat, že ujednání o výši odměny je podstatnou náležitostí dohody o provedení práce (a dohody o pracovní činnosti). Navzdory tomu však Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14.05.2015, sp. zn. 21 Cdo 918/2014 došel k závěru, že ujednání o výši odměny podstatnou náležitostí dohod není. Z toho jednak vyplývá, že je možné upravit výši odměny též jinak (např. vnitřním předpisem zaměstnavatele, kolektivní smlouvou) a jednak, že není-li odměna stanovena v dohodě ani jinak, náleží zaměstnanci odměna jednostranně určená zaměstnavatelem, a to nejméně ve výši minimální mzdy, která v současné době odpovídá 55 korunám za hodinu.
> Judikatura Upozornění na dopady rozsudku Evropského soudního dvora Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha Nedávný rozsudek soudního dvora Evropské unie ve věci Abcur AB vyjasňuje pochybnosti o tom, které léčivé přípravky musí být registrovány a které nikoli. Toto rozhodnutí interpretuje směrnici č. 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. Zmíněná směrnice ukládá prodejcům léčivých přípravků povinnost tyto produkty před uvedením na trh registrovat. Registrace se týká průmyslově vyráběných léčivých přípravků určených k uvedení na trh v některém členském státě Evropské unie. Z povinnosti registrace jsou stanoveny
Zdroj: archiv Rödl & Partner
2
některé výjimky. První z nich jsou léčivé přípravky připravované v lékárně podle lékařského předpisu pro jednotlivého pacienta (tzv. individuálně připravované léčivé přípravky). Povinnosti registrace nepodléhají ani léčivé přípravky připravované v lékárně, které jsou určené k přímému výdeji pacientům v dané lékárně (tzv. hromadně připravované léčivé přípravky). Otázka, která byla Soudním dvorem Evropské unie řešena, zněla následovně: Je možné připravovat určité léky v rámci výjimky z registrace jako hromadně připravované léčivé přípravky za situace, kdy existují na trhu v České republice jiné léčivé přípravky, které obsahují stejnou účinnou látku ve stejné koncentraci a ve stejné lékové formě, pro něž bylo vydáno rozhodnutí o registraci? Odpověď Soudního dvora na položenou otázku byla negativní. Příprava léčivých přípravků v lékárnách je tak v České republice nadále možná pouze za podmínek stanovených § 79 zákona č. 378/2008 Sb., o léčivech, a směrnicí 2001/83/ES (čl. 3 body 1 a 2). To znamená na základě lékařského předpisu vystaveného před danou přípravou léčivého přípravku, která se navíc musí uskutečňovat konkrétně pro předem identifikovaného pacienta nebo v souladu s lékopisnými požadavky v rámci hromadné přípravy. S ohledem na výše uvedené již nebude umožněna ani výroba a dodávky směsí léčivých a pomocných látek (tzv. galenických přípravků) do lékáren tak, jak se to doposud u některých subjektů dělo. Je-li v takto vyrobených směsích obsažena jedna nebo více léčivých látek nebo se jedná o léčivý přípravek a daný produkt je zároveň vyroben metodou zahrnující průmyslový proces či přímo zhotoven průmyslově, musí být takový produkt v souladu se zákonem o léčivech řádně registrován. Upozorňujeme, že Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) se podle svého vyjádření v současné době zaměří na kontrolu sortimentu všech subjektů zabývajících se hromadnou přípravou léčivých přípravků a průmyslovou výrobou a distribucí směsí léčivých a pomocných látek. Výrobci směsí léčivých a pomocných látek (galenických přípravků) dodávaných do lékáren by proto měli podle doporučení SÚKL zhodnotit svůj sortiment, zda jej není možné považovat za léčivý přípravek podléhající povinnosti registrace. ESD: Amerika není bezpečným přístavem pro evropské osobní údaje Thomas Britz, Rödl & Partner Praha Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci předávání osobních údajů do Spojených států v rámci režimu „safe harbor“ (bezpečný přístav). Tento systém byl založen rozhodnutím Evropské komise, jež stanovilo, že pokud se americké společnosti zaváží dodržovat podmínky stanovené americkým ministerstvem obchodu, má se za to, že zajišťují náležitou úroveň ochrany a mohou být příjemci osobních údajů z členských států Evropské unie.
Právo / Daně V souzené věci se rakouský státní občan domáhal přezkumu, zda společnost Facebook, která z Irska zasílá osobní údaje do USA, zajišťuje odpovídající úroveň ochrany osobních údajů. Irský úřad mu odmítl tuto ochranu poskytnout, neboť Facebook patřil mezi společnosti hlásící se k režimu bezpečného přístavu, a proto úřadu nemělo příslušet prošetřovat tuto žádost. Soudní dvůr však judikoval, že navzdory rozhodnutí komise mohou i národní úřady posuzovat, zda je odpovídající úroveň ochrany zajištěna. Dále Soudní dvůr prohlásil rozhodnutí komise o režimu bezpečných přístavů za neplatné, protože neskýtá dostatečné záruky pro ochranu osobních údajů podle evropských norem.
Vydání: Listopad 2015
271/2015 Sb., účinnost od 04.11.2015 VYHLÁŠKA ze dne 13. října 2015, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů.
Kontakt pro další informace:
Společnosti dotčené tímto rozhodnutím budou muset upravit svůj dosavadní způsob zasílání osobních údajů přes Atlantik. Mohou využít buď standardizovaných smluvních doložek anebo požádat o souhlas národní úřad pro ochranu osobních údajů. V určitých případech mohou některé subjekty spadat pod mezinárodní smlouvu. Pro nadnárodní koncerny může být přijatelným řešením přijetí závazných podnikových pravidel (binding corporate rules – BCR).
JUDr. Petra Budíková, LL.M. advokátka / Associate Partner Tel.: +420 236 163 730 E-mail:
[email protected]
> Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce
> Novinky v daňových zákonech
14.10.2015 | Sbírka: 267/2015 | Částka: 108/2015 ZÁKON ze dne 16. září 2015, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha
23.10.2015 | Sbírka: 273/2015 | Částka: 111/2015 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2015 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2016.
Návrh novely zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí V říjnu vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Předpokládaná účinnost novely je od 1. dubna 2016. Nové vymezení poplatníka
26.10.2015 | Sbírka: 276/2015 | Částka: 113/2015 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
> Účinnost vybraných předpisů 236/2015 Sb., účinnost od 17.10.2015 VYHLÁŠKA ze dne 4. září 2015 o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. 264/2015 Sb., účinnost od 20.10.2015 VYHLÁŠKA ze dne 6. října 2015, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.
Zásadní změnou, kterou novela přináší, je nové vymezení poplatníka daně. Nově má být poplatníkem daně vždy nabyvatel nemovité věci. V případě nabytí koupí či směnou tak již nebude možná volba poplatníka daně mezi převodcem a nabyvatelem. Z důvodu nadbytečnosti dochází v této souvislosti rovněž ke zrušení institutu ručení nabyvatelem v případech, kdy byl poplatníkem převodce. Od nového vymezení poplatníka se očekává odstranění stávajících výkladových nejasností vyplývajících z definice poplatníka. Skutečnost, že poplatníkem daně bude pouze nabyvatel, nikoliv převodce, tak již plně koresponduje s předmětem daně, kterým je nabytí nemovité věci. Inženýrské sítě Předmětem novely je také nová koncepce zdaňování inženýrských sítí, která má odstranit stávající problémy vyplývající z nejasností ve vymezení charakteru inženýrských sítí v občanském zákoníku. Dani z nabytí nemovitých věcí 3
Daně bude podléhat pouze nabytí budovy podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě. Zavádí se tak fikce, podle které se budova podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě, nebo spoluvlastnický podíl na ní, považují pro účely daně z nabytí nemovitých věcí za nemovitou věc.
důchodového spoření (II. pilíře) osvobozeny od daně z příjmů. V rámci snahy posílit spoření ve III. pilíři důchodového systému se navrhuje osvobození penzí vyplácených po dobu nejméně 10 let, a to včetně penzí z doplňkového penzijního spoření.
Prodloužení práva stavby Dani z nabytí nemovitých věcí bude nově podléhat rovněž prodloužení doby trvání práva stavby, které je umožněno občanským zákoníkem. Změny ve výčtu situací, které nejsou předmětem daně – přeměny, převod jmění na společníka Novela upravuje situace, kdy nabytí vlastnického práva k nemovité věci není předmětem daně. Na jednu stranu dochází k rozšíření situací, které nejsou předmětem daně, o přeměnu jakékoliv právnické osoby, nikoliv pouze obchodní korporace jako doposud. Tímto se z předmětu daně vylučuje nově také přeměna např. spolku či nadace. Na druhou stranu bude nově předmětem daně nabytí vlastnického práva k nemovité věci při převodu jmění na společníka. Pro určení nabývací hodnoty bude použita výlučně zvláštní cena vycházející ze znaleckého posudku pro převod jmění. Omezení osvobození na nově dokončené nebo užívané stavby a jednotky Osvobození od daně se nově bude vztahovat pouze na dokončené nebo užívané stavby a jednotky. Důvodem této změny je, že současná úprava, kdy jsou osvobozeny i rozestavěné stavby, které nejsou zapisovány do katastru nemovitostí, přináší problémy při správě daní. Zjednodušení určení základu daně při směně nemovitých věcí Při určení sjednané ceny se nově nebude přihlížet k hodnotě pozbývané nemovité věci. Nabytí vlastnického práva u obchodního závodu nebo jeho části Pokud znalec započetl do ceny nemovité věci převzaté dluhy, je nabývací hodnotou nemovité věci cena před započtením těchto dluhů, a to jak v případech vkladů do obchodních korporací, tak v případech koupě obchodního závodu. Novela zákona o daních z příjmů v souvislosti s ukončením II. penzijního pilíře V souvislosti s ukončením II. pilíře schválila Poslanecká sněmovna změnu zákona o daních z příjmů, dle které budou vyplacené prostředky účastníka při ukončení 4
Pozměňovacími návrhy má být do novely dále doplněno zvýšení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele zaměstnanci na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění ze stávajících 30.000 Kč na 50.000 Kč a zvýšení odečitatelné položky od základu z příjmů fyzických osob na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění ze stávajících 12.000 Kč na 24.000 Kč. Předpokládaná účinnost novely je od 1. ledna 2016.
> Judikatura Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha Zneužití práva při přeměnách V judikatuře Nejvyššího správního soudu ČR lze za jedno z nosných témat poslední doby vysledovat stále aktuálnější téma zneužití práva v daňovém právu. Je však nutné poznamenat, že se tak děje zejména z hlediska daně z přidané hodnoty, což je zapříčiněno dlouholetým zájmem daňové správy o tuto daňovou oblast. Některé zajímavé spory lze nicméně dohledat i v ostatních oblastech daňového práva. Mnohdy se přitom jedná o složité daňové struktury, do nichž je začleněna řada subjektů, a to jak tuzemských, tak také zahraničních, které často působí v rámci stejného holdingu. Zneužití práva pak představuje situace, kdy na základě uměle vytvořených transakcí dochází k eliminaci zdanění u zúčastněných společností, přičemž právě eliminace zdanění představuje jediný záměr a cíl. Jedním z posledních rozsudků Nejvyššího správního soudu, který byl odbornou veřejností napjatě očekáván a následně i široce diskutován, byl rozsudek zabývající se daňovou uznatelností úroků při transakcích typu "debt push down", tedy daňovou uznatelností úroků z úvěru poskytnutého akvizující společnosti od její zahraniční matky za účelem nákupu podílu na třetí – cílové – společnosti, která však byla členem téže holdingové skupiny. Celá transakce byla následně završena vzájemnou fúzí akvizující a cílové společnosti. Právě mezikrok, kterým byl nákup podílu na cílové společnosti, byl daňovou správou napadán jako nadbytečný, bez racionálního ekonomického důvodu. Správce daně argumentoval zejména tím, že se jednalo o společnosti ze stejné holdingové skupiny, které mohly fúzi uskutečnit bez nutnosti nákupu podílu, a tedy i bez nutnosti poskytnutí úvěru. Správce daně navíc argumentoval tím, že úhrada úroků z přijatého úvěru zhoršila finanční kondici do té
Daně
Vydání: Listopad 2015
tohoto typu zdůraznil, že za zcela klíčové považuje, aby takové jednání mělo i zřetelný ekonomický smysl a racionálně zdůvodnitelný účel, přičemž jednoznačně odmítl, aby tímto ekonomickým smyslem bylo pouze hledisko daňové. V neposlední řadě rovněž Nejvyšší správní soud potvrdil možnost využívání tzv. daňového štítu souvisejícího s dluhovým financováním daňového subjektu pomocí cizích zdrojů, nicméně rovněž taková daňová optimalizace musí mít jasně vysledovatelný ekonomický smysl, tedy opět není možné uskutečnění takové transakce zdůvodnit pouhou daňovou optimalizací.
> Krátce Zdroj: archiv Rödl & Partner
Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha doby ziskové akvizující společnosti, v důsledku čehož nevykazovala akvizující společnost v České republice žádnou daňovou povinnost. Navíc úvěr poskytnutý mateřskou společností akvizující společnosti způsobil eliminaci daňových povinností dalších zahraničních společností ze skupiny, a to včetně mateřské společnosti, v jejich státech rezidence. A právě úroky plynoucí z úvěru přijatého na nákup cílové společnosti, které musela akvizující společnost hradit své mateřské společnosti, vyloučil správce daně z daňově uznatelných nákladů. Soud nižší instance, který se tímto sporem následně zabýval, označil celou transakci za účelovou, a to s cílem eliminace daňové povinnosti u akvizující společnosti se závěrem, že se jedná o jednoznačné zneužití práva. Ve svém rozsudku se však soud vyjádřil k transakcím tohoto typu natolik obecně, že jeho závěry vedly odbornou veřejnost k obavám, aby nebyly následně Nejvyšším správním soudem v rámci projednávání kasační stížnosti potvrzeny. To by představovalo konec transakcím tohoto typu v České republice, přestože se jedná o transakce běžně a v souladu s právními předpisy využívané. Tolik očekávané rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyznělo v této konkrétní věci v neprospěch daňového subjektu, neboť Nejvyšší správní soud označil celou transakci za účelovou, když uvedl, že uplatněné úroky byly toliko důsledkem uměle vytvořené transakce, jejímž účelem byl prodej obchodních podílů fakticky stejným vlastníkům, a dále k účelovému zadlužení akvizující společnosti a následné eliminaci jejího korporátního zdanění v tuzemsku. Současně Nejvyšší správní soud přihlédl rovněž k tomu, že transakce vedla naopak k profitu faktických vlastníků plynoucímu z tuzemska v podobě úroků z úvěrů bez jakéhokoliv daňového zatížení. Nicméně se nenaplnily obavy o platnosti závěrů tohoto případu pro další transakce obdobného typu. Nejvyšší správní soud totiž v obecné rovině potvrdil, že nezpochybňuje model financování mezi spojenými osobami, kdy mateřská společnost financuje aktivity dceřiné společnosti formou úvěru. Stejně tak soud uvedl, že nezpochybňuje ani možnost nákupu majoritních podílů v určité společnosti s následnou fúzí sloučením, nicméně u všech transakcí
Posouzení odchylek elektřiny a plynu z pohledu daně z přidané hodnoty Koordinační výbor Komory daňových poradců se zabýval specifickou problematikou odchylek elektřiny a plynu způsobených subjekty zúčtování z pohledu daně z přidané hodnoty. Dle závěrů Koordinačního výboru mohou být tyto odchylky posouzeny jako dodání elektřiny, dodání elektřiny s nulovou hodnotou nebo poskytnutí služby likvidace elektřiny. V případě plynu se může jednat o naturální dodání plynu, které není předmětem DPH, nebo o standardní dodání plynu. Poplatek za mimotoleranční odchylku je pak zdanitelnou službou, která podléhá základní sazbě DPH. Průměrná mzda pro rok 2016 Vyhláškou č. 244/2015 Sb. byly vyhlášeny údaje pro stanovení průměrné mzdy pro rok 2016. Ta činí 27.006 Kč a je kromě jiného rozhodná pro stanovení: > maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, který pro rok 2016 činí 1.296.288 Kč (48násobek průměrné mzdy), > limitu pro solidární zvýšení daně, který pro rok 2016 činí 1.296.288 Kč (48násobek průměrné mzdy), > měsíčního příjmu zaměstnance zakládajícího účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění, který stejně jako pro rok 2015 činí 2.500 Kč (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů). Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění pro rok 2016 Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 272/2015 Sb. jsou pro účely nemocenského pojištění vyhlášeny výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2016. Z těchto redukčních hranic se vychází také při výpočtu průměrného hodinového výdělku, který se použije pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. Jednotlivé redukční 5
Daně hranice uvedené ve sdělení se pro tento účel násobí koeficientem 0,175. Jednotlivé přepočtené redukční hranice jsou uvedeny v následující tabulce. Výše v Kč dle sdělení
Přepočtená výše v Kč (koef. 0,175)
901
157,68
Druhá redukční hranice
1.351
236,43
Třetí redukční hranice
2.701
472,68
První redukční hranice
Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner
„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“
Kontakt pro další informace:
Ing. Tomáš Zatloukal, LL.M. daňový poradce / Partner Tel.: +420 233 111 261 E-mail:
[email protected]
„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.
Castellers de Barcelona
Legislativní novinky Listopad 2015 Vydavatel:
Rödl & Partner Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz
Redakce:
JUDr. Petra Budíková, LL.M. –
[email protected] Ing. Tomáš Zatloukal, LL.M. –
[email protected] Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Rödl & Partner –
[email protected]
Tento dokument má pouze informativní povahu. Při řešení konkrétního případu doporučujeme vždy individuální konzultaci, jelikož aplikace výše uvedených informací bude v konkrétní situaci ovlivněna okolnostmi případu. Rödl & Partner nepřejímá žádnou odpovědnost za případné nepřesnosti v tomto dokumentu nebo za škodu, která by vznikla jednáním učiněným na základě tohoto dokumentu.