Turistika v okolí Řásné, návrh dílčí marketingové strategie pro Penzion U Kolářů
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2013 …………………………………. Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Vladimíru Křesťanovi za jeho cenné připomínky, ochotu, vstřícnost a čas, který mi věnoval při vedení mé bakalářské práce. Velké díky patří mým rodičům a mé sestře za jejich plnou podporu nejen při studiu. V neposlední řadě děkuji Penzionu U Kolářů za laskavé poskytnutí potřebných informací.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Cestovní ruch
Turistika v okolí Řásné, návrh dílčí marketingové strategie pro Penzion U Kolářů Bakalářská práce
Autor: Lenka Líbalová Vedoucí práce: Ing. Vladimír Křesťan Jihlava 2013
Copyright©2013 Lenka Líbalová
Abstrakt LÍBALOVÁ, Lenka: Turistika v okolí Řásné, návrh dílčí marketingové strategie pro Penzion U Kolářů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Vladimír Křesťan. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2013. 73 stran. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou turistiky v oblasti vesnice Řásná a blízkém okolí. S touto záleţitostí se samozřejmě pojí otázka ubytovacích kapacit a moţností stravování v tomto místě, a proto se v této práci dále soustřeďuji na navrhnutí dílčí marketingové strategie pro konkrétní ubytovací a stravovací zařízení, a to pro Penzion U Kolářů. Teoretická část objasňuje základní pojmy z oblasti cestovního ruchu, turistiky, marketingu a managementu ubytovacích zařízení. Praktická část obsahuje analýzu současného stavu a návrh dílčí marketingové strategie pro tento podnik, stejně tak jako návrhy na zlepšení situace. Klíčová slova: marketingová strategie, marketingový mix, PEST analýza, hospitality, SWOT analýza
Abstract LÍBALOVÁ, Lenka: Tourism in Řásná and the Surrounding Area, a Proposal for a Partial Marketing Strategy at U Kolářů Guest House. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Vladimír Křesťan. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. 73 pages. This thesis for a bachelor´s degree is dealing with tourism in the village of Řásná and surrounding area. This issue is related to the problem of accommodation and dining options in this location and so in this work I am concentrating on devising and marketing strategy for the partial specific accommodation and eating facilities (U Kolářů Guest House). The theoretical part explains the basic concepts of tourism, marketing and accommodation/eating facilities. The practical part contains an analysis of the current state and suggestion of marketing strategy for the company, as well as suggestions for improvement. Keywords: marketing strategy, marketing mix, PEST analysis, hospitality, SWOT analysis 7
Předmluva Hlavním tématem mé bakalářské práce je zhodnocení turistiky v okolí Řásné a navrţení dílčí marketingové strategie pro konkrétní ubytovací a hostinské zařízení. Jedná se o Penzion U Kolářů v Řásné a tato práce byla vypracována se souhlasem majitele tohoto podniku. Název mé bakalářské práce je „Turistika v okolí Řásné, návrh dílčí marketingové strategie pro Penzion U Kolářů“. Toto téma jsem zvolila především z toho důvodu, ţe je mi velmi blízký obor hotelnictví a ráda bych se i v budoucnu ubírala touto cestou. Konkrétně bych se v hotelovém průmyslu chtěla propracovat na manaţerskou pozici. Zmíněná oblast má významný turistický potenciál, kterého podnik dle mého názoru naplno nevyuţívá. Záměrem mé bakalářské práce je charakterizovat a analyzovat tento podnik a na základě zjištění navrhnout konkrétní nápravná opatření. Po dokončení bude tato práce předloţena majiteli.
8
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................... 16 1 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 17 1.1 Druhy ţivností ............................................................................................................... 17 1.2 Cestovní ruch ................................................................................................................ 17 1.2.1 Definice cestovního ruchu ...................................................................................... 17 1.2.2 Členění CR ............................................................................................................. 18 1.2.3 Návštěvník ............................................................................................................. 19 1.2.4 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu .................................................................... 19 1.3 Sluţby ........................................................................................................................... 20 1.3.1 Klasifikace a charakteristika sluţeb CR................................................................... 20 1.4 Hospitality..................................................................................................................... 21 1.4.1 Ubytovací sluţby .................................................................................................... 21 1.4.2 Hostinské sluţby..................................................................................................... 21 1.5 Marketing...................................................................................................................... 22 1.5.1 Marketingový mix sluţeb........................................................................................ 22 1.5.2 Trţní segmentace .................................................................................................... 22 1.5.3 Marketingové cíle ................................................................................................... 23 1.5.4 Marketingová strategie ........................................................................................... 24 1.5.5 Prostředí ................................................................................................................. 24 1.5.6 SWOT analýza ....................................................................................................... 25 2 CHARAKTERISTIKA PODNIKU ...................................................................................... 26 2.1 Obecná charakteristika Penzionu U Kolářů .................................................................... 26 2.2 Činnost organizace ........................................................................................................ 27 2.3 Personální zajištění podniku .......................................................................................... 27
9
2.4 Organizace Penzionu U Kolářů ...................................................................................... 28 2.5. Certifikace podniku ...................................................................................................... 30 2.6 Moţnosti ubytování ....................................................................................................... 31 2.7 Restaurace ..................................................................................................................... 32 2.8 Ekonomika penzionu ..................................................................................................... 32 3 PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................ 35 3.1 Trh ................................................................................................................................ 35 3.1.1 Nabídka .................................................................................................................. 35 3.1.2 Poptávka................................................................................................................. 37 3.1.3 Konkurence ............................................................................................................ 38 3.1.4 Prostředí ................................................................................................................. 39 3.2 Analýza marketingového mixu ...................................................................................... 42 3.2.1 Produkt ................................................................................................................... 42 3.2.2 Cena ....................................................................................................................... 48 3.2.3 Proces ..................................................................................................................... 50 3.2.4 Propagace ............................................................................................................... 50 3.2.5 Prezentace .............................................................................................................. 51 3.2.6 Lidé ........................................................................................................................ 51 3.2.7 Místo ...................................................................................................................... 51 3.3 Návrh dílčí marketingové strategie ................................................................................ 52 3.3.1 Cílový trh ............................................................................................................... 52 3.3.2 Cíl .......................................................................................................................... 52 3.3.3 Produkt ................................................................................................................... 52 3.3.4 Cena ....................................................................................................................... 52 3.3.5 Místo ...................................................................................................................... 53
10
3.3.6 Propagace ............................................................................................................... 53 3.3.7 Lidé ........................................................................................................................ 53 3.3.8 Proces ..................................................................................................................... 54 3.3.9 Prezentace .............................................................................................................. 54 3.3.10 Prostředí ............................................................................................................... 54 3.4 Analýza SWOT ............................................................................................................. 55 3.5 Návrh nápravných opatření ............................................................................................ 55 3.6 Anketa .......................................................................................................................... 58 3.6.1 Pohlaví ................................................................................................................... 58 3.6.2 Věk ........................................................................................................................ 59 3.6.3 Geografická charakteristika zákazníků .................................................................... 60 3.6.4 Ubytování v místě z důvodu rekreace...................................................................... 61 3.6.5 Důvod návštěvy – zimní turistika ............................................................................ 63 3.6.6 Letní turistika v místě ............................................................................................. 63 3.6.7 Celková spokojenost s moţnostmi turistického vyţití .............................................. 64 3.6.8 Celková spokojenost se sluţbami Penzionu U Kolářů ............................................. 65 3.6.9 Důvody nespokojenosti, návrhy na zlepšení ............................................................ 66 3.6.10 Závěrem zhodnocení výsledků anketového šetření ................................................ 67 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 69 Seznam pouţité literatury ........................................................................................................ 71 Seznam internetových zdrojů .................................................................................................. 73 Seznam příloh ......................................................................................................................... 74
11
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obr. č. 1: Mapa Řásné a nejbliţšího okolí…………………………………………….. 26 Obr. č. 2: Logo podniku……………………………………………………………….. 27 Obr. č. 3: Zúţené organizační schéma řízení………………………………………….. 29 Obr. č. 4: Srovnání konkurence ubytovacích sluţeb v Řásné………………………… 38 Obr. č. 5: Mapa dopravní infrastruktury Kraje Vysočina……………………………... 41 Obr. č. 6: Schéma metod tvorby cen…………………………………………………... 50 Obr. č. 7: SWOT analýza……………………………………………………………… 55 Obr. č. 8: Promítání – informační leták ………………………………………...Příloha 8 Obr. č. 9: Velikonoční tvoření – informační leták……………………………....Příloha 8 Obr. č. 10: Víkendová gastro akce – informační leták…………………………. Příloha 8
Seznam tabulek Tab. č. 1: Personální zajištění podniku………………………………………………... 28 Tab. č. 2: Organizace ubytovacího zařízení…………………………………………… 28 Tab. č. 3: Roční obraty – podnik celkem...……………………………………………. 33 Tab. č. 4: Roční obraty – restaurace………………………………………………….. 33 Tab. č. 5: Kapacita ubytování…………………………………………………………. 35 Tab. č. 6: Kapacita restaurace…………………………………………………………. 36 Tab. č. 7: Vývoj sazeb DPH……………………………………………………………39 Tab. č. 8: Vývoj cen ubytování – hlavní sezona………………………………………. 48 Tab. č. 9: Vývoj cen ubytování – vedlejší sezona ……………………………………. 48
12
Tab. č. 10: Dvoulůţkový pokoj – náklady…………………………………………….. 49 Tab. č. 11: Zisk z provozu dvoulůţkového pokoje …………………………………… 49
Seznam grafů Graf č. 1: Celkové roční obraty penzionu……………………………………………... 34 Graf. č. 2: Průměrná měsíční mzda 3/2010 – 4/2012……………………………Příloha 9 Graf č. 3: Průměrná měsíční mzda 2000 – 2011……………………………….. Příloha 9 Graf č. 4: Podíl obyvatelstva ve věkových skupinách…………………………Příloha 10 Graf č. 5: Délky pobytů v sezoně………………………………………………………43 Graf č. 6: Délky pobytů mimo sezonu………………………………………………… 43 Graf č. 7: Vydaná jídla srpen 2001 – únor 2013……………………………………… 44 Graf č. 8: Vydaná jídla v roce 2011…………………………………………………… 45 Graf č. 9: Vydaná jídla v roce 2012…………………………………………………… 45 Graf č. 10: Vydaná jídla v roce 2013………………………………………………….. 46 Graf č. 11: Průměrný týden – sezona………………………………………………….. 47 Graf č. 12: Průměrný týden – mimosezona…………………………………………… 47 Graf č. 13: Pohlaví hostů restaurace…………………………………………………... 59 Graf č. 14: Věk hostů restaurace………………………………………………………. 60 Graf č. 15: Původ hostů – kraj a okres………………………………………………… 61 Graf č. 16: Ubytování návštěvníků z důvodu rekreace………………………………. 62 Graf č. 17: Původ (kraj a okres) ubytovaných v Řásné a okolí………………………. 62 Graf č. 18: Zimní turistika jako důvod návštěvy lokality…………………………….. 63 Graf č. 19: Oblíbenost letní turistiky v místě…………………………………………. 64 Graf č. 20: Celková spokojenost návštěvníků s moţnostmi turistického vyţití…….. 65 13
Graf č. 21: Celková spokojenost návštěvníků se sluţbami Penzionu U Kolářů……... 66 Graf č. 22: Preference návštěvníků – letní/zimní turistika…………………………… 68
Seznam fotografií Foto č. 1: Poţární evakuační plán…………………………………………………….. 30 Foto č. 2: Certifikace – logo………………………………………………………….. 31 Foto č. 3: Budova Penzionu U Kolářů ………………………………………….Příloha 5 Foto č. 4: Vchod do restaurace ………………………………………………….Příloha 5 Foto č. 5: Terasa restaurace s grilem ……………………………………………Příloha 5 Foto č. 6: Krb v zimní zahradě v restauraci …………………………………….Příloha 5
14
Seznam zkratek apod.
A podobně
CR
Cestovní ruch
EU
Evropská unie
PP
Přírodní památka
PR
Přírodní rezervace
tzv.
Takzvaně
UZ
Ubytovací zařízení
15
ÚVOD Pro tvorbu mé bakalářské práce jsem si vybrala téma spojené s Řásnou a také s Penzionem u Kolářů především z toho důvodu, ţe v této lokalitě často trávím volný čas a zmíněný podnik znám nejen z povinných školních praxí. Dalším nezanedbatelným důvodem je také fakt, ţe jsem studentkou cestovního ruchu a konkrétně práci v ubytovacích zařízeních bych se ráda věnovala i ve svém budoucím profesním ţivotě. Jde o typy zaměstnání, ve kterých se mohu zaslouţit o spokojenost a radost zákazníků a mám moţnost být ve velmi úzkém kontaktu s lidmi a jednat s nimi, a právě to mě naplňuje. Mým snem je propracovat se na manaţerskou pozici. Tento konkrétní podnik jsem si dále vybrala z toho důvodu, ţe podle mého názoru jde o podnik s velkými moţnostmi, především díky významnému turistickému potenciálu místa a ojedinělosti typu podniku v tomto místě. Myslím si, ţe všech těchto moţností ale nebylo ještě zcela vyuţito, a proto bych pro tento podnik ráda se souhlasem majitele podniku navrhla dílčí marketingovou strategii na míru. Hlavní cíl mé bakalářské práce tvoří návrh dílčí marketingové strategie sluţeb malého penzionu. Jako vedlejší cíle bych ráda uvedla: zmapování současné situace a podmínek jak v tamní turistice, tak v tomto konkrétním podniku, analýzu cílů a zdrojů v současných podmínkách malého penzionu pro návrh marketingové strategie. Bakalářská práce po dohodě s majitelem výše zmíněného podniku bude vyuţitá pro jeho další aktivity. Doposud ţádná podrobnější analýza tohoto typu pro tento podnik zatím nikdy neproběhla a konkrétní informace by dle vyjádření pana majitele mohly být velmi významnou pomocí. Pouţité metody: analýza, porovnávání, experiment. Experimentální část zpracované bakalářské práce tvoří anketa. Anketa proběhla přímo v restauraci v podniku „Penzion u Kolářů“ v zimě roku 2013. Respondenty tedy byli návštěvníci Řásné a blízkého okolí, kteří se přišli občerstvit. Konečný počet respondentů: 200.
16
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Druhy ţivností Druhy ţivností upravuje ţivnostenský zákon (Zákon č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání), podle kterého jsou u nás ţivnosti rozděleny na ohlašovací (řemeslné, vázané, volné) a koncesované. Pro povolení provozu dané ţivosti musí podnikatel splnit podmínky, které jsou určeny druhem ţivosti. Následně je podnikateli uděleno ţivnostenské oprávnění (ţivnostenský list nebo koncesní listina). (Hradil, 2007, s. 25 – 27) Ohlašovací ţivnosti – při splnění daných podmínek lze ţivnost provozovat na základě ohlášení a zaplacení správního poplatku o Řemeslné ţivnosti – podmínkou provozování ţivnosti je odborná způsobilost (příloha č. 1 k zákonu; hostinské sluţby) o Vázané ţivnosti – podmínkou prokázání odborné způsobilosti (upraveno zvláštními právními předpisy, příloha č. 2 k zákonu) o Volné ţivnosti – odborná způsobilost není podmínkou (ubytovací sluţby) (Hradil, 2007, s. 26 – 27) Koncesované ţivnosti – lze uloţit zvláštní podmínky, způsobilost upraveny zvláštními předpisy (příloha č. 3 k zákonu), ţivnostenským oprávněním pro výkon těchto ţivností je koncese (Hradil, 2007, s. 26 – 27)
1.2 Cestovní ruch 1.2.1 Definice cestovního ruchu V učebnicích či jiných publikacích je moţné dohledat nepřeberné mnoţství definicí cestovního ruchu. Vybrala jsem pouze některé z nich, a ty si dovoluji uvést níţe. Za jednu z nejvýznamnějších povaţuji definici cestovního ruchu dle WTO (Světová organizace cestovního ruchu): „Cestovní ruch znamená dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. (Ryglová, 2007, s. 9) 17
„Cestovní ruch, dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Tak jako v památkové péči vlastník památky, je v cestovním ruchu hlavním subjektem cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních, na legitimní zisk orientovaných podnikatelských subjektů. Jde především o cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační kanceláře a střediska, různá ubytovací zařízení (hotely, motely, horské chaty, kempy, veřejná tábořiště, ubytování v soukromí apod.), různá stravovací zařízení, zábavní zařízení, síť letecké, železniční i autobusové dopravy, služby individuální automobilové dopravě, sportovně-rekreační zařízení apod., tedy vše, co tvoří tzv. infrastrukturu cestovního ruchu. Na jeho sféře však šířeji participuje i nepřeberná řada dalších subjektů, od producentů potravin až po peněžní ústavy či vydavatele a nakladatele publikací. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt.“ (Vitáková, 2007, s. 10) „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2009, s. 18)
1.2.2 Členění CR Konkrétní podoby cestovního ruchu je moţné objasnit jeho rozčleněním na jednotlivé formy CR (podle motivace účastníka) a druhy CR (podle způsobu realizace). Toto podrobné rozdělení se nazývá typologie cestovního ruchu. (Drobná, Morávková, 2004, s. 16 - 20) Rozdělení CR podle motivace účastníka (formy CR) dle Drobné a Morávkové (2004, s. 16 -18) je následující: Rekreační cestovní ruch Kulturně – poznávací cestovní ruch Sportovně turistický cestovní ruch Zdravotně – orientovaný cestovní ruch 18
Přírodní cestovní ruch Venkovský cestovní ruch Vzdělávací cestovní ruch Kongresový cestovní ruch Cestovní ruch se společenskými motivy Rozdělení CR podle způsobu realizace (druhy CR) se dle Drobné a Morávkové (2004, s. 16 – 18) dělí z několika hledisek, a to: Z hlediska území, na kterém probíhá (domácí, zahraniční; výjezdový, příjezdový, tranzitní) Podle délky pobytu (krátkodobý, dlouhodobý) Podle vlivu na platební bilanci státu (aktivní, pasivní) Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu (organizovaný, neorganizovaný) Podle příslušnosti účastníků ke skupině (individuální, skupinový) Podle způsobu financování (komerční, sociální) Podle dopadu na ţivotní prostředí (měkký, tvrdý)
1.2.3 Návštěvník Návštěvník je definován jako účastník CR, který se podle Ryglové (2007, s. 9) dále rozlišuje. Výletník (exkurzionista, jednodenní návštěvník) se účastní CR bez přenocování, v dané zemi se zdrţí pouze jeden den a turista stráví alespoň jednu noc mimo své obvyklé prostředí, v dané zemi se zdrţí na dobu alespoň 24 hodin – ale kratší jednoho roku. Samostatným pojmem je tranzitní návštěvník, který můţe být jak návštěvníkem, tak turistou. Hlavním kritériem je, ţe v dané lokalitě se pouze zastaví na své cestě do jiného cíle cesty. Rezidentem je domácí návštěvník (v dané zemi ţije alespoň jeden rok – z hlediska mezinárodního CR, z hlediska domácího jde o dobu šesti měsíců) a opakem je nerezident. (Ryglová, 2007, s. 9)
1.2.4 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu V poslední době jsme se dočkali velkého rozmachu cestovního ruchu především díky tomu, ţe jsme schopni naplnit tzv. předpoklady cestovního ruchu. To bohuţel vţdy samozřejmostí nebylo. Díky příleţitostem, které máme dnes, se cestovní ruch stal jedním z nejrychleji a nejúspěšněji rozvíjejících se odvětví. 19
Svoboda člověka cestovat, volný čas a dostatek volných finančních prostředků jsou hlavními předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Volným časem rozumíme část mimopracovní doby, kterou člověk vyuţívá výhradně pro oddech, rozvoj osobnosti či různé formy zájmové činnosti a není tedy v této době vykonávána ţádná nutná činnost. (Jakubíková, 2009, s. 16) Povinnost, či potěšení a zábava jsou dva důvody, kvůli kterým lidé cestují. Kromě jiţ uvedených spíše subjektivních podmínek rozvoje cestovního ruchu existují i další. Jedná se o základní podmínky rozvoje cestovního ruchu, kterými jsou mír (příznivé mezinárodní klima), potřeba obnovy spojení člověka s přírodou, růst vzdělání (člověk potřebuje realizovat potřebu poznání), navazovaní nových a obnovování styků s lidmi či reprodukce pracovní síly. (Jakubíková, 2009, s. 21)
1.3 Sluţby Sluţby se vyznačují několika hlavními znaky. Hovořit můţeme o nehmotnosti sluţeb, protoţe zákazník sluţby obtíţně hodnotí a obává se rizika, které nehmotný charakter sluţeb přináší. Mezi další vlastnosti patří neoddělitelnost (sluţby jsou vytvářeny a spotřebovávány současně, je třeba neustálé zdokonalování systému dodávky), heterogenita (sluţba má pokaţdé úplně jiný charakter – podle toho, kdo a jak ji poskytuje, důleţitost norem kvality a chování zaměstnanců) a v neposlední řadě zničitelnost (sluţby nelze skladovat, je třeba pečlivě plánovat poptávku a vyuţití kapacit). (Janečková, Vaštíková, 2001, s. 13 – 17)
1.3.1 Klasifikace a charakteristika sluţeb CR Následující kapitola objasňuje klasifikaci a rozdělení sluţeb cestovního ruchu podle různých kritérií. Podle významu ve spotřebě účastníků CR Orieška (1999, s. 7 – 8) rozlišuje sluţby následovně: Základní – zabezpečující přemístění účastníků CR do rekreačního prostoru a zpět a sluţby spojené s pobytem v rekreačním prostoru – dopravní, ubytovací a stravovací
20
Doplňkové
–
sluţby
spojené
s vyuţíváním
atraktivit,
vlastností
charakteristických pro určitý rekreační prostor. Další rozdělení sluţeb k nalezení v Příloze 1.
1.4 Hospitality Poskytování ubytovacích a stravovacích sluţeb v českém jazyce postrádá český ekvivalent, nahrazuje se tedy označením „hospitality“. (Jakubíková, 2009, s. 27)
1.4.1 Ubytovací sluţby „Poskytování ubytovacích služeb je významným předpokladem rozvoje zejména pobytového cestovního ruchu. Jejich posláním je umožnit přenocování nebo přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště, včetně uspokojení dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným ubytováním souvisejí, tedy především služby stravovací.“ (Orieška, 1999, s. 45) Rozdělení ubytovacích zařízení objasňuje Příloha 2.
1.4.2 Hostinské sluţby Stravování elementárně souvisí s uspokojováním základních fyziologických potřeb člověka, konkrétně tedy hladu či potřeby výţivy. Tento fakt je společný všem lidem po celém světě, ovšem odlišnosti nacházíme v charakteru uspokojování této potřeby. Jak zmiňuje Jakubíková (2009, s. 29), co a jak lidé jí se odvíjí především od stupně společenského vývoje. Právě díky třeba i drobným odlišnostem ve zvycích či chutích potenciálních zákazníků je trh hostinských sluţeb tak rozmanitým. „V tradičních stravovacích službách existuje mnoho subsektorů s velmi odlišnými vlastnostmi z hlediska marketingu. Trh stravovacích služeb je tedy velmi pestrý. Tržní segmenty se liší v závislosti na typu stravovacího zařízení.“ (Jakubíková, 2009, s. 29) Je důleţité určit, najít a zaujmout právě toho svého zákazníka. Podle Kotlera (2002, s. 17) se trhy mění kaţdých několik let a současné ekonomické prostředí je utvářeno technologií a globalizací. Rozdělení hostinských sluţeb je uvedeno v Příloze 3.
21
1.5 Marketing Kotler (2002, s. 157) definuje marketing jako: „vědu a umění nacházet, udržovat si a pěstovat výnosné zákazníky.“ V této souvislosti Kotler (2002, s. 151) upozorňuje, ţe je třeba se soustředit na nejlepší prvně kupující zákazníky a tím se je snaţit proměnit v zákazníky opakované. Marketing uvedl do souladu cíle hlavních účastníků trhu. Hlavními účastníky trhu jsou samozřejmě zákazníci a podnikatelé. Cílem zákazníků je co nejlépe uspokojit své potřeby a to při hospodárném vynaloţení finančních prostředků a času a cílem podnikatelů je dosáhnout co největšího zisku. (Vysekalová, 2006, s. 10)
1.5.1 Marketingové nástroje sluţeb „Marketingový mix služeb je důležitým nástrojem prodeje. Je složen z různých prvků marketingového programu, které napomáhají k úspěšnému zavádění marketingové strategie a umísťování podniku na cílových trzích.“ (Křesťan, Vašíček, 2005, s. 124) Marketingový mix lze ušít pro určitou firmu velmi názorně, a to pro určitý výrobek a v určitém čase. (Tomek, Vávrová, 2001, s. 163) Základními prvky marketingového mixu jsou tzv. 4P (produkt, cena, propagace a místo). V marketingovém mixu sluţeb, kvůli jejich specifičnosti, uţíváme tzv. rozšířený marketingový mix. Jedná se o tři rozšiřující prvky, a to o lidské zdroje (lidé), procesy, sluţby zákazníkovi (prezentace). (Křesťan, Vašíček, 2005, s. 124 -125)
1.5.2 Trţní segmentace Segmentovat trh, neboli určit části trhu s podobnými vlastnostmi a chováním, je důleţité především proto, ţe většina organizací poskytujících sluţby nedokáţe vyhovět potřebám všech zákazníků ani nedokáţe konkurovat všem podnikům, produktům a nabídkám na trhu. Kaţdá firma si tedy vybírá svůj cílový segment, tedy tu část trhu, které dokáţe nejlépe vyhovět. (Janečková, Vaštíková, 2001, s. 56) Je nutné své zákazníky pochopit a dokázat přesně popsat, kdo naši zákazníci jsou, co chtějí a kde jsou. (Havlíček, Kašík, 2005, s. 30) „Správná a adresná segmentace zákazníků je základem pro úspěšné plánování a určování vhodných marketingových a obchodních strategií a postupů. Její nepochopení, resp. Špatné určení cílových skupin 22
zákazníků, bývá častou příčinou neúspěchu nejen marketingových kampaní, ale zejména podnikatelských záměrů.“ (Havlíček, Kašík, 2005, s. 30) Klíčový význam trţní segmentace vyzdvihuje také Kotler (2002, s. 40 - 41), kdy rozlišuje cílený marketing a hromadný marketing. Podle Janečkové a Vaštíkové (2001, s. 56 – 57) rozeznáváme následující segmentační kritéria: Geografická Demografická Socioekonomická Psychologická Motivy vedoucí ke koupi Časové
1.5.3 Marketingové cíle Marketingové cíle pomáhají zjišťovat strategické a podnikové cíle, od kterých jsou odvozeny. Je třeba si určit jak hmatatelné cíle, tak i cíle nehmatatelné. Dosáhnout splnění marketingových cílů firmy můţe firma pouze v případě, ţe jejím hlavním cílem bude odhalit potřeby a přání zákazníků a následně se je bude snaţit uspokojit prostřednictvím správné kombinace marketingového mixu. (Jakubíková, 2009, s. 98) „Marketingové cíle představují konkrétní marketingové záměry, soubor úkolů, jež se vztahují k produktům a trhům a o nichž firma předpokládá, že budou splněny během určitého časového období.“ (Jakubíková, 2009, s. 98) Je nutné marketingové cíle co nejblíţe konkretizovat. Existují jasná pravidla, jaké vlastnosti by marketingové cíle měly mít. Zmínit mohu například: přesnost, jasnost a konkrétnost stanovení, vhodnost, srozumitelnost, jejich měřitelnost v časových etapách, reálnost. (Jakubíková, 2009, s. 100) Aby cíle mohly být formulovány, vyţaduje to vhodné klima podniku. To by mělo být nekonfliktní a mělo by se vyznačovat schopnostmi: poloţit otázky, systémově myslet, týmově pracovat, sdělovat a komunikovat atd. (Jakubíková, 2009, s. 100)
23
1.5.4 Marketingová strategie „Marketingové strategie určují základní směry vedoucí ke splnění cílů. Prezentují prostředky a metody, pomocí nichž bude stanovených cílů dosaženo.“ (Jakubíková, 2009, s. 102) V návaznosti na základní politiku a stanovené cíle podniku existuje marketingová strategie, která je výsledek komplexní analýzy. Je moţné definovat různá strategická marketingová rozhodnutí, mezi která patří například volba trhů a jejich části či určení pozice vůči konkurentovi. (Jakubíková, 2009, s. 102) Jedním z nejznámějších příkladů strategií zaměřených na trh je Ansoffův přístup. Ten je vyjádřen maticí produkt/trh, ze které lze vyčíst čtyři strategie: (Jakubíková, 2009, s. 102) Strategie proniknutí na trh (trţní penetrace), která spočívá v zesílení marketingového úsilí. Strategie rozvoje trhu, ve které je usilováno o nalezení nových trhů pro současné výrobky. Strategie rozvoje produktu, která předpokládá vyvinutí nových produktů pro současné trhy, případně inovaci produktů. Strategie diverzifikace, která směřuje nové produkty na nové trhy. Je moţno rozlišit následující formy o Horizontální diverzifikace o Vertikální diverzifikace o Laterární (soustředěná) diverzifikace
1.5.5 Prostředí Marketingové makroprostředí je tvořeno širším okolím firmy. Konkrétně můţe jít o vlivy politicko-regulativní, technické, ekonomické, geografické, demografické historické, kulturní, společenské, přírodní, etické a další. Obecně tedy jde o vlivy působící na mikroprostředí jako celek. Pro analýzu makroprostředí se uţívá analýzy PESTEL, kde je zkoumáno pět vlivů (politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní, technické a technologické, ekologické). (Jakubíková, 2009, s. 120 - 128)
24
Mikroprostředí zahrnuje činitele, na kterých je závislý úspěch firmy. Nacházejí se v bezprostředním okolí firmy a jedná se o síly, které ovlivňují schopnost firmy slouţit zákazníkům a uspokojovat jejich potřeby. Základním nástrojem pro analýzu konkurenčního prostředí je Porterův model pěti sil (stávající konkurence, nová konkurence, vliv odběratelů, vliv dodavatelů, substituční produkty). (Jakubíková, 2009, s. 128 – 129)
1.5.6 SWOT analýza „Cílem SWOT analýzy je identifikovat to, do jaké míry jsou současná strategie firmy a její specifická silná a slabá místa relevantní a schopné se vyrovnat se změnami, které nastávají v prostředí.“ (Jakubíková, 2009, s. 97) SWOT analýza jako taková je výsledkem komplexní analýzy prostředí firmy nebo můţe být i samostatným krokem. Analýza vnitřního prostředí obsahuje silné a slabé stránky podniku. Analýza vnějšího prostředí obsahuje příleţitosti a hrozby. Výsledkem je SWOT matice. (Jakubíková, 2009, s. 97) Co se trţních příleţitostí a hrozeb týče, ty jsou většinou hodnoceny pomocí různých metod marketingového výzkumu. Silné a slabé stránky podniku je moţno hodnotit i s pomocí kriteriálních tabulek (kaţdému kritériu je přidělena určitá váha, následuje bodové ohodnocení), ve finále jsme schopni provést celkové zhodnocení firmy a porovnávat výsledky v čase a také s konkurencí. (Vysekalová, Vydrová, Strnad, Postler, 2006, s. 47) Dle Jakubíkové: (2009, s. 97) Silné stránky (Strengths) zaznamenávají skutečnosti, které přinášejí výhody jak zákazníkům, tak firmě. Jedná se o interní faktory firmy. Slabé stránky (Weaknesses) zaznamenávají věci, které firma nedělá dobře, nebo ty, ve kterých se jiným firmám daří lépe. Příleţitosti (Oportunities) zaznamenávají ty skutečnosti, které mohou zvýšit poptávku, lépe uspokojit zákazníky či přinést firmě úspěch. Hrozby (Threats) zaznamenávají skutečnosti, trendy a události, které sniţují poptávku či zapříčiňují nespokojenost zákazníků.
25
2 CHARAKTERISTIKA PODNIKU 2.1 Obecná charakteristika Penzionu U Kolářů Penzion u Kolářů je podnik, provozující ubytovací činnost (ţivnost ohlašovací volná) a hostinskou činnost (ţivnost ohlašovací řemeslná). Údaje o majiteli lze dohledat ve výpisu z ţivnostenského rejstříku – výtah z výpisu viz Příloha 4. Podnik sídlí v Řásné na adrese Řásná 62, Telč 588 56 a funguje od roku 2006. Název podniku Penzion U Kolářů je podle jména původních majitelů. Budova restaurace je velmi prakticky a vhodně umístěna vzhledem ke struktuře vesnice Řásná. Host ji snadno nalezne u silnice, jeţ je hlavním tahem vesnicí a vede k často vyhledávanému rybníku velmi vhodnému pro letní rekreaci a dalším turisticky oblíbeným atraktivitám. Pro utvoření lepší představy o penzionu přikládám fotogalerii (Příloha 5).
Obr. č. 1: Mapa Řásné a nejbliţšího okolí (Zdroj: Portál maps.google.cz, březen 2013)
Na Obr. č. 1 je zobrazena satelitní mapa Řásné a nejbliţšího okolí. Řásná je nevelká vesnice, kterou najdeme na cestě mezi Lhotkou a Řídelovem. Jedná se o jihozápadní část Českomoravské vrchoviny. Administrativně spadá pod Telč, nadřazeným celkem je 26
Kraj Vysočina. Turistickým lákadlem nejbliţším této vesnici je Telč, malebné renesanční městečko vzdálené zhruba osm kilometrů. Obrovskou výhodou lokality restaurace je významný turistický potenciál. Kromě jiţ zmíněné Telče a tamních kulturních památek se jedná především o přírodní krásy a dech beroucí scenérie, kterých je v okolí Řásné takřka nespočet. Hluboké lesy, moţnost koupání a další tamní atraktivity jistě nadchnou jak návštěvníka baţícího po aktivní dovolené, tak člověka touţícího po klidu a odpočinku. Nespornou výhodou je také fakt, ţe tato oblast je vhodná jak pro letní, tak zimní rekreaci. S tímto jde ruku v ruce zimní běţecká turistika, zimní pěší turistika, letní pěší turistika a cykloturistika.
2.2 Činnost organizace Hlavní činnost Penzionu U Kolářů (logo podniku – viz Obr. č. 2) spočívá v poskytování ubytovacích a stravovacích sluţeb. Komfort nabízených sluţeb rozšiřuje také malý obchod se smíšeným zboţím (tento obchod je fyzicky součástí budovy restaurace a penzionu). Jeho ekonomický dopad je pro podnikatelský záměr důleţitý z hlediska nákladů.
Obr. č. 2: Logo podniku (Zdroj: Portál u-kolaru.cz, březen 2013)
2.3 Personální zajištění podniku Celoročně je zaměstnána provozní a jeden šéfkuchař, druhý kuchař je najímám pouze na sezonu. V letní sezoně jsou dále dle potřeby najímány většinou další tři pomocné číšnice, a to na dohodu o provedení práce. Kuchaři jsou vyučeni v oboru, provozní i sezoně najímané pomocné číšnice mají většinou dosaţené středoškolské vzdělání ukončené maturitou, ve velké většině jsou studentkami vysokých škol. Tento způsob 27
personálního zajištění je vynucený ekonomickými tlaky a můţe se nepříznivě promítnout do spokojenosti zákazníků. Celkové roční mzdové náklady na zaměstnance se pohybují kolem 342 000 Kč, rozloţení mzdových nákladů na jednotlivé zaměstnanecké pozice penzionu objasňuje tabulka č. 1. Tab. č. 1: Personální zajištění podniku Zaměstnanec
Nejvyšší dosaţené vzdělání
Průměrná čistá měsíční mzda
Celkové mzdové náklady za rok
Šéfkuchař
Vyučen v oboru
8 000 Kč
144 000 Kč
Kuchař
Vyučen v oboru
8 000 Kč
24 000 Kč
Provozní
Středoškolské
8 000 Kč
144 000 Kč
Pomocná číšnice
Středoškolské
4 000 Kč
30 000 Kč
(Zdroj: Interní materiál firmy, únor 2013, vlastní zpracování)
2.4 Organizace Penzionu U Kolářů Penzion u Kolářů je organizován jednoduše. Majitel je současně vedoucím provozu a jsou mu odpovědny úseky. Záleţitosti tzv. „back of the house“ penzionu zajišťuje majitel v rámci moţností osobně. Podobně je tomu prakticky i u bezpečnosti (vzhledem k velikosti diskutovaného UZ není třeba najímat další osoby pro tento úsek). Pouze v ubytovacím a stravovacím úseku probíhá další rozdělení odpovědnosti a pravomocí, a to především v době hlavní sezony. Organizace typického ubytovacího zařízení je znázorněna níţe v tabulce č. 2. Tab. č. 2: Organizace ubytovacího zařízení Majitel provozu Ubytovací úsek Stravovací úsek Bezpečnost -
Údrţba Finanční oddělení Obchodní oddělení Personální oddělení
„front of the house“ „back of the house“ (Zdroj: Přednášky z předmětu MNUZ, leden 2013, vlastní zpracování)
V dalším schematickém znázornění (Obr. č. 3) je podrobněji rozpracováno organizační řízení ve stravovacím a ubytovacím úseku. Jedná se o obecné organizační schéma 28
řízení, které by mohlo dobře fungovat v ubytovacím zařízení tohoto typu a této kapacity. Skutečnost v tomto penzionu se od uvedeného schématu poněkud liší. V některých případech je totiţ několik pracovních pozic zastáváno jedinou osobou (viz Personální zajištění podniku). To se při stávajícím provozu můţe jevit jako východisko hospodárné, ovšem z dlouhodobého hlediska, po stránce dělby práce a specializace jde o krajně neekonomické řešení. Níţe uvedené organizační schéma by pro vedení podniku mohlo být vhodnou inspirací.
Stravovací úsek
I
Kuchyně ↓ Šéfkuchař ↓ Kuchaři
Ubytovací úsek
I
Restaurace ↓ Provozní/Hlavní číšník ↓ Pomocní číšníci
I
Úklid ↓ Hotelová hospodyně ↓ Pokojské
I
Recepce ↓ Recepční/Vedoucí recepce ↓ Pomocní recepční
Obr. č. 3: Zúţené organizační schéma řízení (Zdroj: Přednášky z předmětu MNUZ, leden 2013, vlastní zpracování)
Restaurace a výše zmíněný obchod se nachází v prvním patře budovy. Prostory pro ubytování jsou umístěny ve druhém patře téţe budovy a v dalším rodinném domě vzdáleném cca 200 m. Schematický plán prvního patra hlavní budovy je uveden níţe pod textem (Foto č. 1). Současně se jedná o poţární evakuační plán, který odpovídá zákonu o poţární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb. – o poţární ochraně a související předpisy). Zpracoval Milan Škaryd, 3. června 2008.
29
Foto č. 1: Poţární evakuační plán – 1. podlaţí (Zdroj: Materiál firmy, leden 2013, vlastní foto)
2.5. Certifikace podniku Penzion nese oficiální označení „Ubytování v soukromí“. Jedná se o certifikaci, kterou provádí Svaz venkovské turistiky z pověření Ministerstva pro místní rozvoj. UZ, které se uchází o zmíněnou certifikaci, musí splnit určité poţadavky, které se týkají kategorie, kapacity a třídy. Splnění poţadavků předepsaných standardy je kontrolováno jak při vstupní, tak při kontrolní proceduře. Tyto poţadavky, stejně tak jako podrobný prováděcí předpis, jsou přehledně zpracovány a uveřejněny na internetových stránkách Svazu venkovské turistiky. Vytvořený doporučený standard ubytovacích sluţeb má poslouţit ke zkvalitnění sluţeb cestovního ruchu u nás, a to pro ubytování ve stavbách, v kempech a chatových osadách, v turistických ubytovnách. Doporučený standard 30
ubytovacích sluţeb má také své označení závazných vzorů (viz Foto č. 2). Toto označení je zárukou jistých standardů a kvalit, proto by bylo vhodné, aby na něj penzion upozornil na svých webových stránkách. Jako vhodná moţnost se mi jeví přidat také odkaz na stránky Svazu venkovské turistiky (pro ujasnění a známku důvěryhodnosti). V dnešní době, kdy je tak obrovská konkurence, zvláště v tomto odvětví, je třeba vyuţívat naprosto všech moţností, jak svůj podnik zviditelnit a osvětlit oproti ostatním. (Svaz venkovské turistiky, 2011)
Foto č. 2: Certifikace logo (Zdroj: Vlastní foto, leden 2013)
2.6 Moţnosti ubytování Penzion U Kolářů nabízí dvě alternativy v ubytování. První z nich je ubytování v pokojích nacházejících se v patře nad restaurací, v téţe budově. Jedná se o ubytování hotelového typu a čítá jeden dvoulůţkový pokoj, dva třílůţkové, jeden čtyřlůţkový a jeden pětilůţkový (jedná se o pokoj typu „suite“ – dva stavebně oddělené pokoje se společným sociálním zařízením). Celkem tedy nabízí kapacitu 19 lůţek. Nespornou výhodou této eventuality je snadný a okamţitý přístup do restaurace. Druhá moţnost je jako na míru ušitá pro hosty, kteří na své dovolené vyţadují soukromí a klid. Jedná se o samostatnou budovu (rodinný dům) na začátku vsi. Ubytování v soukromí čítá sedm dvoulůţkových pokojů (celková kapacita je tedy 14 lůţek)
31
a společenskou místnost s moţností vaření. K budově patří udrţovaná rozlehlá zahrada, která je vybavena nejen pro letní lenošení. Ve volném čase hosté jistě ocení ohniště, pergolu, lehátka a podobně.
2.7 Restaurace Restaurace je stavebně rozdělena na dva prostory. Přední část restaurace je částí o poznání menší a je kuřácká. Její kapacita je zhruba 25 osob. Nachází se zde bar, vchod do kuchyně a do ubytování a také sociální zařízení. Tato část má pouze dva zdroje denního světla, a to prosklené vchodové dveře a dveře do druhé části restaurace. Po většinu dne se tedy můţe zdát poněkud temná, ale to je vhodně vyřešeno rozmístěním umělého osvícení a světlou výmalbou. Při večerním posezení tento fakt ale problémem pochopitelně není, ba právě naopak. Stoly jsou v tento čas povětšinou obsazeny místními či lidmi z blízkého okolí, kteří se vzájemně znají, a útulno tohoto prostoru napomáhá přátelské atmosféře. Druhá část, navazující na tu předchozí, je částí nekuřáckou. Kapacita tohoto prostoru je cirka 32 osob. Jedná se o zimní zahradu, jejíţ celá jedna strana je tvořena okny, a proto jde o úţasně prosvětlený prostor, který je plný denního světla. Hostům poskytuje moţnost velmi příjemného posezení nejen za dne, ale také večer. Intimní, měkké osvětlení a v chladnějších měsících také hořící krb dokonale dokresluje romantickou atmosféru setkání v tomto prostředí. Tato místnost je často vyuţívána pro různé oslavy a také svatby. V letních měsících mají hosté moţnost posedět také na letní terase, která má kapacitu zhruba 20 osob. Terasa je ze všech čtyř stran uzavřena, nejde tedy o klasickou zahrádku, ale o posezení v soukromí ve velmi příjemném prostředí. Právě v prostorách letní terasy probíhá o letních prázdninách sobotní grilování, kde přímo před očima hostů kuchař zručně připravuje chutné pokrmy. 2.8 Ekonomika penzionu Pro ujasnění finanční situace penzionu uvádím roční obraty v podniku od roku 2007 aţ po rok loňský (2012).
32
První z níţe uvedených tabulek (Tab. č. 3) znázorňuje vývoj obratů v restauraci ve srovnání s obraty v ubytování. Je zřejmé, ţe obraty v restauraci v uvedených šesti letech klesají velice výrazně. Trţby v restauraci byly v roce 2012 o celých 300 000 Kč menší neţ v roce 2007 (podnik zahájil provoz v roce 2006). Vinu s největší pravděpodobností můţeme přičítat prohlubující se ekonomické krizi, předpovědi výrazného ekonomického růstu v evropských zemích jsou dodnes skeptické. Zajímavostí je, ţe tento problém se týká pouze restaurace, na ubytovací činnosti se fenomén ekonomické krize nepodepsal prakticky vůbec. V některých letech sledovaného období dokonce zaznamenáváme nárůst trţeb. Důvod je jednoduchý, sluţby restaurace si lidé mohou odpustit a fyzické tuţby ukojit levnějším způsobem (nákup v obchodě, vaření v domácnosti). Ovšem pokud vyráţí na dovolenou, ubytovat se musí. Je tedy moţné vypozorovat, ţe Češi v době krize obětují stravování v restauracích ve prospěch dovolené. Druhá z těchto tabulek (Tab. č. 4) uvádí trţby v restauraci ve sledovaném období, rozdělené na bar a kuchyni. Pro zajímavost, trţba na baru průměrně tvoří 60% celkové trţby v restauraci. Graf č. 1 zachycuje celkové roční obraty v penzionu jako celku v porovnání s restaurací a ubytováním samostatně. Tab. č. 3: Roční obraty – podnik celkem 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Restaurace
950
910
820
610
720
650
Ubytování
260
420
270
215 280 300 Pozn.: Uvedené částky jsou tisících Kč.
(Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, únor 2013) Tab. č. 4: Roční obraty - restaurace 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Bar
570
546
492
366
432
390
Kuchyně
380
288
260
364 328 244 Pozn.: Uvedené částky jsou v tisících Kč.
(Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, únor 2013)
33
Celkové roční obraty penzionu 1400
Obrat v tisících Kč
1200 1000 800
Restaurace
600
Ubytování
400
Penzion celkem
200 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Čas Graf č. 1: Celkové roční obraty penzionu (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, únor 2013)
34
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Trh 3.1.1 Nabídka Nabízené sluţby Penzionu U Kolářů: ubytování, stravování. 3.1.1.1 Ubytovací sluţby Jedná se o podnik s celoročním provozem, ubytovat se tedy lze po celý rok. Jak jiţ bylo zmíněno výše, Penzion U Kolářů nabízí dvě alternativy v ubytování – ubytování hotelového typu a ubytování v soukromí v prostředí rodinného domu. Vítány jsou i větší skupiny hostů, penzion je ochoten poskytnout mnoţstevní slevu. Ubytování je moţné objednat se snídaní nebo s polopenzí. Kapacita ubytovacích prostor je objasněna v tabulce č. 5, která následuje. Tab. č. 5: Kapacita ubytování Typ ubytování Ubytování v soukromí
Typ pokoje Počet pokojů Dvoulůţkový 7x Čtyřlůţkový 1x Třílůţkový 2x Penzion Dvoulůţkový 1x Suite – 5 lůţek 1x (Zdroj: Portál u-kolaru.cz, vlastní zpracování, leden 2013)
3.1.1.2 Hostinské sluţby Restaurace je podnikem s celoročním provozem, s tím, ţe provozní doba v sezoně je odlišná od provozní doby mimo sezonu. V době hlavní sezony nabízí celodenní stravování – otevírací doba k nahlédnutí v příloze 6. Restaurace standardně, po celý rok a kaţdodenně, nabízí jídla z jídelního lístku, jedná se o tzv. nabídku „a la carte“ či minutková jídla. Nabídka samozřejmě existuje ve třech jazykových mutacích. Tento jídelní lístek byl upraven před letními prázdninami 2012 a to jak z hlediska vzhledového, tak obsahového. Předešlý jídelní lístek nebyl nijak zvlášť atraktivní, jednalo se o knihu formátu A4 v pogumovaných deskách a s obsahem, který hosta nijak nezaujal. Nynější jídelní lístek (Příloha 7) je polovičního formátu, vzhledově nyní lépe koresponduje s restaurací a osobně ho povaţuji za velmi originální. Je rozdělen klasicky 35
na několik částí, ale ty jsou ozvláštněny neotřelými názvy, jako například: „Něco malého pro začátek“, „Polévka je grunt“, „Z Kolářova chlívku“, „Dobrůtky pro naše malé hosty“ a podobně. Luxusní podnik by si takto neformální jídelní lístek pochopitelně dovolit nemohl, ale vzhledem k povaze restaurace toto povaţuji za vhodný způsob, jak upoutat pozornost hosta a zaujmout ho. Mimo jídelní lístek restaurace nabízí hotové pokrmy. V letní sezoně jsou sestavovány menu na týden dopředu, mimo letní sezonu týdenní menu suplují víkendové nabídky. Ty se staly oblíbeným lákadlem a setkávají se s velmi kladnými ohlasy. Kaţdý víkend je totiţ zaměřen na jiný druh pokrmů, jmenovat mohu například „Dny staročeské kuchyně“, „Drůbeţí hody“ či „Rybí speciality“. Tyto akce by zaslouţily lepší propagaci, na té se podnik snaţí pracovat. Prozatím jsou inzerovány pouze na letácích v Řásné (Příloha 8) a okolí a na internetu (webové stránky podniku a sociální síť). V restauraci je moţno pořádat různé druhy akcí. Můţe jít například o svatby, různá setkání či teambuildingové akce. Klasický salonek je v těchto případech nahrazen zimní zahradou, která je stavebně odděleným prostorem od kuřácké části restaurace. Prostor není pronajímán úplatně, ale lze si jej rezervovat pro výše zmíněné soukromé akce, a to s obsluhou. Kapacitní omezení restaurace je určeno následující tabulkou (Tab. č. 6). Tab. č. 6: Kapacita restaurace Kapacita restaurace Kuřácká přední část Zimní zahrada Letní terasa
25 osob 32 osob 20 osob
Celkem 77 osob (Zdroj: Penzion U Kolářů, vlastní zpracování, leden 2013)
3.1.1.3 Cykloturistika Okolní Jihlavské vrchy jsou skutečně ideální pro cykloturistiku. Tato čistá poetická krajina nabízí nespočet moţností, kudy se na cyklo – výlet vydat a turista jistě nikdy nebude zklamán. Díky terénu hovoříme o středně náročných trasách. Ale ráda bych alespoň zmínila oblíbenou trasu, která se nachází přímo v okolí Řásné, a to cestu hustými lesy k Velkému pařezitému rybníku a dále aţ ke hradu Roštejn s 45 metrů vysokou sedmibokou věţí, která je dominantou krajiny. Malebné okolí Velkopařezitého
36
rybníka bylo vyhlášeno přírodní rezervací a Roštejn je původně gotickým hradem, dnes slouţící pro prezentaci sbírkového fondu jihlavského Muzea Vysočiny. 3.1.1.4 Běţecké lyţování V okolí Řásné je po celou zimu pravidelně utlačováno zhruba 155 km běţeckých tras, úpravu stop zajišťuje majitel Penzionu U Kolářů. Personál podniku je proto schopen dokonale popsat situaci a vhodnost sněhu pro běţkování. Konkrétně se jedná o pět spravovaných oblastí: Telčsko, Javořicko, Třešťsko, Dačicko, Studensko. Tyto se dále dělí na další trasy, které jsou většinou vedeny na loukách a v lesích a po těchto cestách je k vidění mnoho turisticky oblíbených atraktivit. Na těchto trasách Restaurace se nachází téměř ve středu zmíněných tras a poskytuje příjemně posezení nejen pro běţkaře. V současné době podnik plánuje realizaci vlastních informačních letáků s popisem běţeckých tras pro příští zimu. (Běţky Telčsko, 2010)
3.1.2 Poptávka Z výsledků mé ankety (Příloha 11) vyplývá, ţe většinovou poptávku tvoří v 64 % muţi. Hosté restaurace jsou ve valné většině ve věku 25 – 35 let a nezanedbatelný procentuální podíl z celku zaujímá také věk 55 – 65 let. Hosté ve výrazně převaţující většině pocházejí z kraje Vysočina a okresu Jihlava. V zimním období tvoří celých 88 % hostů běţkaři. Podrobnější rozpracování a detailnější přiblíţení problematiky viz anketa. Z důvodu kapacity mé bakalářské práce jsem zvolila pouze jeden významný cílový segment. Tento můj výběr je opodstatněn výsledky ankety a vlastním pozorováním. Významným cílovým segmentem návštěvník ve věku 25 – 35 let, který Řásnou navštěvuje z důvodu sportovně turistického vyţití a pochází z kraje Vysočina, okresu Jihlava. V zimním období je pro tento segment charakteristický krátkodobý CR a v letní sezoně spíše dlouhodobý. Roční obrat restaurace na kuchyni (uvaţuji rok 2012) činí 260 000 Kč při počtu výdejů 3 409 jídel. Roční obrat na baru činí 390 000 Kč. Celkový obrat restaurace za rok 2012 tedy činí 650 000 Kč. Přesné informace o návštěvnosti podniku jsem bohuţel k dispozici neměla a nelze je dohledat. Proto průměrnou útratu jednoho zákazníka mohu odvodit pouze z počtu výdejů, kdy činí cca 190 Kč. Reálná hodnota průměrné útraty 37
jednoho zákazníka tedy bude o něco niţší. Hodnoty roku 2012 uvaţuji i ve zhodnocení útrat za ubytování. Z následných informací a zjištění vyplývá, ţe v sezoně je nejatraktivnějším pobytem pobyt na 7 nocí (cena za pobyt cca 2 100 Kč/osoba) a v mimo sezoně na 2 noci (cena za pobyt cca 640 Kč/osoba).
3.1.3 Konkurence V mé bakalářské práci je uvaţována nejbliţší srovnatelná konkurence v místě poskytované sluţby a ta v oblasti ubytovacích sluţeb je uvedena v následujícím znázornění (Obr. č. 4). Za největšího a zároveň nejsrovnatelnějšího konkurenta Penzionu U Kolářů na tomto takto omezeném trhu můţeme povaţovat Penzion Sluníčko.
Konkurence v místě Řásná Kapacita (lůţka)
Cena v Kč (osoba/noc) 700
430
400
390
380
350
230
31
35
Penzion U Penzion Kolářů Sluníčko
140
79 6
Chatová oblast Řásná
7
10
Penzion Penzion Na Penzion Čtyřlístek Vyhlídce Pařezáček
13
Usedlost pod Javorem
12
Turistická ubytovna TJ Řásná
Obr. č. 4: Srovnání konkurence ubytovacích sluţeb v Řásné (Zdroj: Portál www.isoft.cz/rasna/turista_ubytovani.html, vlastní zpracování, březen 2013)
Pokud budeme uvaţovat stejně omezený prostor i pro konkurenci ve sluţbách stravovacích, můţeme hovořit o konkurenci prakticky mizivé. Jediným konkurentem je několik málo kilometrů vzdálený Camp Velkopařezitý a tamní restaurace Radost a kiosek U Pařízku. Sluţby srovnatelné se sluţbami Penzionu U Kolářů poskytuje pouze restaurace Radost. Jedná se o restauraci s celoročním provozem s kapacitou 48 míst (+ 40 míst na letní terase). (Camp Velkopařezitý, 2010) 38
3.1.4 Prostředí 3.1.4.1 PEST analýza Politicko – legislativní vlivy Z hlediska politických a legislativních vlivů podnikání tohoto typu ovlivňuje zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon). Ochranu přírody a kategorie chráněných území definuje Zákon o ochraně přírody a krajiny – 112/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V uvaţované oblasti (Řásná a okolí) se nacházejí přírodní rezervace. PR jsou vyhlašovány vyhláškou krajských úřadů, správou chráněné krajinné oblasti, správou národního parku nebo statutárním městem. Konkrétně se jedná o PR Mrhatina (Řásná), PR Štamberk a kamenné moře (Lhotka, Řásná), PR Velký Pařezitý rybník (Řásná). V kraji Vysočina najdeme cca 100 přírodních památek, v souvislosti se zvoleným tématem zmíním PP Míchova skála. (Pachrová, 2011,s. 117 – 137) Významný vliv v této oblasti mají také změny sazeb DPH. V následující tabulce (Tab. č. 7) jsou změny upřesněny, a to v letech, ve kterých tento podnik fungoval a hodnoty jsou tedy relevantní. Tab. č. 7: Vývoj sazeb DPH Období Základní sazba DPH Sníţená sazba DPH 19 % 5% 2004 – 2007 19 % 9% 2008 – 2009 20 % 10 % 2010 – 2011 20 % 14 % 2012 21 % 15 % 2013 (Zdroj: Portál podnikatel.cz, vlastní zpracování, březen 2013)
Ekonomické faktory Významným ekonomickým faktorem, který má význam pro běh podniku je ţivotní úroveň potenciálních zákazníků, jejich náklady na uspokojení základních potřeba a ochota utrácet za nadstandard. Tyto fakty jdou samozřejmě ruku v ruce s průměrnou měsíční mzdou obyvatel. Pohyb průměrných měsíčních mezd je znázorněn v grafech č. 2 a č. 3 v příloze 9. Z těchto znázornění vyplývá, ţe průměrná měsíční mzda u nás
39
pozvolna stoupá. Bohuţel, v porovnání s rostoucími cenami veškerých produktů zde platí přímá úměrnost. Demografickým trendem dnešní doby je neustálý pokles hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti. Z toho vyplývá veřejně známý jev, a tím je „stárnutí populace“. Tento jev je zřetelný z grafu č. 4 v příloze 10. Prakticky tedy ubývá aktivních lidí, ochotných utrácet v tomto případě za stravování v restauraci či přenocování v penzionu. Sociálně – kulturní faktory V tomto případě můţeme hovořit o preferencích našich zákazníků. Jak jsem zjistila z výsledků ankety, jak zimní, tak i letní turistika je pro ně velmi atraktivní a stejně tak prostředí v Řásné a okolí. Velké oblíbenosti se těší cykloturistika – v této oblasti je hned několik lákavých cyklotras. V zimě je zde tradiční běţecké lyţování, v okolí je rozmanitá nabídka pečlivě upravovaných běţeckých stop. Kromě aktivního trávení dovolené nabízí tato lokalita také moţnost odpočinku poněkud pasivnějšího rázu. Pro skvělé koupání je vyhlášená rekreace u blízkého rybníka. V neposlední řadě bych ráda upozornila na moţnost houbaření, individuální turistiky, poznávací turistiky či rybolovu. Jedná se tedy o prostředí velmi příznivé pro tento druh podnikání. Technologické vlivy Obrovský posun nejen v tomto druhu podnikání dovolil samozřejmě Internet a výpočetní technika. Díky Internetu je mnohem snazší dostat se do relativně úzkého kontaktu s potenciálním zákazníkem. Dopravní obsluţnost je v této oblasti dostačující, ovšem jistě ne dobrá. Ţelezniční trať do této oblasti zavedena není, takţe autobusová spojení by měla suplovat tento chybějící článek. Ovšem skutečnost je jiná, často se jedná o zdlouhavé spoje s přestupy a o víkendech autobusy jezdí skutečně sporadicky. Situace tedy není ideální zvláště pro turisty či návštěvníky. Výchozími místy pro tuto oblast je město Jihlava a město Telč. Silniční síť je v této oblasti hustá a dobře dostačující, pro upřesnění mohu jmenovat například evropskou mezinárodní silnici E59 (Praha – Jihlava – Znojmo – Hatě – Rakousko), či silnice první a druhé třídy (23, 112, 406), v oblasti je velké zastoupení také silnic třetí třídy. Tamní dopravní infrastrukturu objasňuje následující mapa (Obr. č. 5). Technický stav vozovek je ovšem úplně jinou otázkou.
40
Obr. č. 5: Mapa dopravní infrastruktury kraje Vysočina (Zdroj: Vypracovala Lucie Líbalová, duben 2013)
3.1.4.2 Porterův model pěti sil Stávající konkurence Konkurenční výhodu podnik má díky kvalitnímu ubytování a niţším cenám (vzhledem ke srovnatelným ubytovacím zařízením), dále poskytování restauračních sluţeb, osobnímu přístupu. Reklama penzionu vyuţívá popularity stejnojmenné restaurace. Vedení je ochotné otevřít restauraci i mimo otevírací dobu, donáška jídlo na pokoj po domluvě – toto řešení zlepšuje úroveň zákaznického servisu.
Nová konkurence Bariérami ve vzniku nové konkurence je bezpochyby finanční nákladnost a omezený prostor pro výstavbu v lokalitě. Jak jsem zjistila, další výstavbu ubytovacího zařízení by zastupitelstvo obce s vysokou pravděpodobností jiţ nepovolilo. Dále třeba počítat s působením golfového resortu a Hotelu Šiškův mlýn v Telč, který má sezonní dopady na vyuţívání ubytovacích a stravovacích kapacit. Jedná se 41
o čtyřhvězdičkový hotel, takţe částečně také o jinou klientelu, přesto se Penzion U Kolářů setkává s jeho vlivem a to jak příznivým, tak nepříznivým.
Vliv odběratelů (zákazníků) Odběratelé mají v tomto případě velkou vyjednávací sílu. Z přehledu konkurence je zřejmé, ţe v místě se nachází velký počet poskytovatelů stejné sluţby – pokud hovoříme o ubytování. Restaurace má při stejných podmínkách v této lokalitě pouze jednoho konkurenta – ovšem v tomto případě musíme počítat s nezanedbatelnými konkurenty v nedaleké Telči. Dalším souvisejícím faktem je standardizace výrobku (sluţby).
Vliv dodavatelů Vliv dodavatelů z oblasti potravinářství a spotřebního zboţí můţeme hodnotit jako zanedbatelný, na trhu existuje velké mnoţství vhodných alternativ.
Substituční produkty Obec Řásná leţí v rekreační oblasti, ve které je velmi silné zastoupení obdobných nabízených sluţeb.
3.2 Analýza marketingových nástrojů 3.2.1 Produkt Produktem Penzionu U Kolářů jsou pokoje určené pro přechodné ubytování osob, poskytované za úplatu a produkty restaurace s celoročním provozem. Konkrétní nabídka ubytování a pohostinství jiţ byla upřesněna výše (kapitola 3.1.1 Nabídka). 3.2.1.1 Délky pobytů hostů Je třeba zjistit, jaké druhy pobytů jsou pro hosty nejatraktivnější. Délky pobytů hostů a jejich procentuální rozdělení jsou proto znázorněny do dvou grafů, jde totiţ o rozdílné hodnoty v sezoně (Graf č. 5) a mimosezonu (Graf č. 6). I v tomto případě je vliv sezony velmi výrazný. V době hlavní sezony výrazně převaţují pobyty týdenní (dlouhodobé), mimo sezonu pak jde o pobyty víkendové (krátkodobé). Zahrnula jsem pouze pobyty rekreační (v ubytovací knize lze dohledat i pobyty pracovní, které bývají často 42
i několika měsíční – ale ty nemají pro mou bakalářskou práci vzhledem k tématu význam). Délky pobytů, které nejsou v grafech zaznamenány, mají podíl na celku pouze do 0,5% a zahrnula jsem je k nejbliţší následující délce pobytu.
Délky pobytů v sezoně 1% 8%
4% 3% 7 nocí 4 noci 3 noci
84%
2 noci
1 noc
Graf č. 5: Délky pobytů hostů v sezoně (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, únor 2013)
Délky pobytů mimo sezonu 6% 3%
2 noci 7 nocí 4 noci
91%
Graf č. 6: Délky pobytů hostů mimo sezonu (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, únor 2013)
43
3.2.1.2 Návštěvnost restaurace Návštěvnost restaurace lze alespoň částečně vypozorovat podle počtu vydaných jídel. Tyto informace jsem bohuţel byla schopná dohledat pouze do srpna roku 2011, protoţe podnik pro evidenci nevyuţívá počítačových kasovních systémů (moţnost moderních technologií v registraci poloţek byla v podniku diskutována, ale zamítnuta). Dohledané informace jsem zanesla do následujících grafů (Graf č. 7, Graf č. 8, Graf č. 9, Graf č. 10). Není překvapením, ţe nejsilnějším měsícem obecně je srpen, potaţmo období letních prázdnin – tedy hlavní sezona. V ostatních měsících je podnik velmi významně závislý na počasí. Především v zimních měsících záleţí na aktuálních sněhových podmínkách. Vhodným příkladem tohoto případu je měsíc prosinec v roce 2011 a tentýţ měsíc v roce 2012. Návštěvnost v prosinci roku 2012 byla výrazně vyšší neţ v roce předešlém, jedná se téměř o trojnásobný rozdíl. I v tomto případě bylo důvodem počasí a sněhové podmínky vhodné pro běţecké lyţování.
Vydaná jídla srpen 2011 - únor 2013
Počet vydaných jídel
1000 900
Leden
800
Únor
700
Březen
600
Duben
500
Květen
400
Červen
300
Červenec Srpen
200
Září
100
Říjen
0
2011
2012
2013
Čas
Listopad Prosinec
Graf č. 7: Vydaná jídla srpen 2011 – únor 2013 (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
44
Vydaná jídla v roce 2011 900 Počet vydaných jídel
800 700 600 500 400 300 200 100 0 Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Čas Graf č. 8: Vydaná jídla v roce 2011 (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
Počet vydaných jídel
Vydaná jídla v roce 2012 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Čas
Graf č. 9: Vydaná jídla v roce 2012 (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
45
Vydaná jídla v roce 2013 140 Počet vydaných jídel
139 138 137 136 135 134 133 Únor
Leden Čas
Graf č. 10: Vydaná jídla v roce 2013 (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
Ze stejného zdroje jako byly získány informace předešlé, není problém zjistit, které dny v týdnu jsou nejnavštěvovanější. I v tomto případě je nutné uvaţovat rozdíl mezi sezonou a mimosezonou. V době hlavní sezony je návštěvnost restaurace do celého týdne rozloţená takřka rovnoměrně a rozdíl mezi návštěvností ve všedních dnech a o víkendu není patrný. Pravým protikladem je průměrný týden v době mimosezony, kdy celých 86 % hostů restauraci navštíví o víkendu (respektive od pátku do neděle). Důvodem jsou samozřejmě letní dovolené, které jsou u Čechů evidentně stále ještě oblíbenější a také dostupnější. Pro lepší přehlednost uvádím následující grafická znázornění – Graf č. 11 a Graf č. 12.
46
Průměrný týden - sezona
45% 55%
Pondělí - čtvrtek Pátek - neděle
Grafy č. 11: Procentuální podíl vydaných jídel – průměrný týden v sezoně (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
Průměrný týden - mimosezona 14%
Pondělí - čtvrtek Pátek - neděle 86%
Graf č. 12: Procentuální podíl vydaných jídel – průměrný týden v mimosezoně (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
47
3.2.2 Cena 3.2.2.1 Ceny ubytování v Penzionu U Kolářů Platný ceník ubytování má Penzion U Kolářů uvedený na svých webových stránkách, je přehledně zpracovaný, takţe potencionální zákazník nebude mít problém s jeho pochopením. Přehled cen je uvedený níţe. V případě ubytování většího počtu osob nebo při dlouhodobých pobytech penzion poskytuje mnoţstevní slevy. Razí heslo: „S námi se vţdy domluvíte“, to by mohlo být oficiálním mottem podniku. Pokud je v sezoně ubytována pouze jedna osoba na dvoulůţkovém pokoji, příplatek je 10 % z ceny. Podnik nabízí ubytování se snídaní (tzv. B&B) a to s přiráţkou 80 Kč k ceně ubytování/osoba nebo polopenzi s přiráţkou 200 Kč k ceně ubytování/osoba. Přistýlka je poskytována za příplatek 100 Kč. Pes a úschova kola je poskytována zdarma. (Penzion U Kolářů, 2009 - 2013) Na začátku letošního roku (2013) došlo ke změně cen ubytování. Následující tabulky (Tab. č. 8, Tab. č. 9) ukazují, jakým způsobem. Ceny jsou uvedeny za 1 osobu/1 noc. Tab. č. 8: Vývoj cen ubytování – hlavní sezona Původní průměrné ceny Současné ceny 2013 2008 - 2012 390 Kč 350 Kč 1 noc 340 Kč 300 Kč 2 – 3 noci 300 Kč 280 Kč 4 a více nocí (Zdroj: Portál u-kolaru.cz, vlastní zpracování, březen 2013) Tab. č. 9: Vývoj cen ubytování – vedlejší sezona Původní průměrné ceny Současné ceny 2013 2008 - 2012 350 Kč 330 Kč 1 noc 320 Kč 300 Kč 2 – 3 noci 300 Kč 280 Kč 4 a více nocí (Zdroj: Portál u-kolaru.cz, vlastní zpracování, březen 2013)
Z tabulek č. 8 a č. 9 je zřejmé, ţe ceny byly nepatrně sníţeny. Oproti konkurenci v místě byl Penzion U Kolářů nejlevnější i před změnou cen, ale není těţké vysledovat, ţe draţší penziony v okolí často zejí prázdnotou. Původně pan majitel chtěl ceny sníţit ještě více, ale v rámci mé praxe jsme společně diskutovali demotivující účinek nízkých cen (zákazník můţe nabýt dojmu, ţe kupuje nekvalitní produkt) a dospěli jsme k tomuto kompromisu. 48
Pro zajímavost přidávám tabulky (Tab. č 10, Tab. č. 11), které znázorňují náklady a zisk z jednoho dvoulůţkového pokoje (v mimosezoně, hosté zůstávají pouze jednu noc). V tomto případě neuvaţuji poplatek 12 + 4 Kč, které musí podnik odvádět za rekreační pobyt v obci a obsazené lůţko. Zisk z kaţdé ubytované osoby je tedy tímto sníţen o 16 Kč. (Penzion U Kolářů, 2009 - 2013) Tab. č. 10: Dvoulůţkový pokoj – náklady na provoz Náklady Prádelna
130 Kč
Mýdla, toaletní papír apod.
20 Kč
Úklid (práce, saponáty, apod.)
90 Kč
Celkem
240 Kč (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
Tab. č. 11: Zisk z provozu dvoulůţkového pokoje Zisk Náklady celkem
240 Kč
Trţba celkem
660 Kč
Zisk celkem
420 Kč (Zdroj: Interní materiál firmy, vlastní zpracování, březen 2013)
3.2.2.2 Ceny v restauraci V oblasti, která je v mé bakalářské práci uvaţována, existuje konkurent prakticky pouze jediný. Tato skutečnost ale není vhodným důvodem pro nadsazení cen v restauraci, protoţe významným konkurentem je i v tomto případě nedaleká Telč a tamní stravovací podniky. Aktuální jídelní lístek a současně ceník je k dispozici jako příloha 7. Prokalkulování cen produktů a eventuální následná změna cen proběhla na konci roku 2011, v létě roku 2012 (celkové přepracování jídelního lístku, viz kapitola 3.2.1 Produkt) a před začátkem roku 2013. Ceny je třeba neustále porovnávat s konkurencí a především s hodnotami, které představují náklady. Jak jsem jiţ uvedla v kapitole 3.1.2 Poptávka, roční obrat restaurace na kuchyni (uvaţuji rok 2012) činí 260 000 Kč při počtu výdejů 3 409 jídel. Průměrná cena jednoho jídla je tedy cca 76 Kč.
49
3.2.2.3 Metody tvorby cen Ceny (v hostinských i ubytovacích sluţbách) v tomto podniku vychází z nákladové ceny. Doporučuji spíše strategii konkurenčních cen. Metody tvorby cen vysvětluje obr. č. 6. Nízká cena Při této ceně nelze dosáhnout na zisk
Náklady
Ceny konkurence a ceny substitučních výrobků
Hodnocení z pohledu zákazníků (jedinečné vlastnosti výrobků)
Vysoká cena
Při této ceně neexistuje poptávka
Obr. č. 6: Schéma metod tvorby cen dle Kotlera (Zdroj: Křesťan, Vašíček, 2005, s. 53, duben 2013)
3.2.3 Proces Podnik ve většině případů (při běţném provozu restaurace) vyuţívá jednoduché formy obsluhy, kdy je jídlo jako celek servírováno na jednom talíři. Systém obsluhy je závislý na zaplnění restaurace, jde buď o bezrajónový či rajónový systém. Vzhledem ke kapacitě a velikosti provozovny jsou tyto způsoby obsluhy vhodné. Stíţnosti na rychlost obsluhy nejsou nijak časté, ale objevují se. Ve většině případů ale jde o zavinění jednotlivce v souvislosti s jeho vlastní neodborností. Doba čekání hosta na jídlo se odvíjí od rychlosti vydání jídla z kuchyně, která závisí na vytíţenosti kuchyně (na coţ upozorňuje závěr jídelního lístku).
3.2.4 Propagace Propagace podniku je slabou stránkou penzionu. Restaurace vlastní pouze jednu inzertní tabuli, ta je umístěna v Řásné a při průjezdu vsí ji nelze minout. Tudíţ by o existenci restaurace měla informovat kaţdého, kdo vesnicí projíţdí, to je ale bohuţel zoufale málo. Podnik samozřejmě vyuţívá moţnosti propagace na vlastních webových stránkách, tyto stránky jsou pravidelně aktualizovány a systematicky vylepšovány a proto bych je hodnotila velmi kladně. Taktéţ jsou v provozu stránky podniku na nejznámější sociální síti. Podnik vyuţívá moţnosti reklamy v místním měsíčníku a vystavování informačních letáků (viz Příloha 8). Tím ale snaha podniku podpořit
50
prodej bohuţel končí. Reklama s sebou nese nemalé náklady a tyto částky jsou pro podnik této velikosti často neúnosné. Ovšem je třeba si uvědomit, ţe bez reklamy lze vytouţenou publicitu získat jen velmi těţko.
3.2.5 Prezentace Podnik vyzařuje klidem a pohodou. Prostředí je čisté, přátelské a velmi útulné. Podrobněji je interiér restaurace popsán v kapitole 2.7 Restaurace. Interiér je lehce rustikálně stylizován, hosté často obdivují staré tematické předměty nápaditě rozmístěné v prostoru restaurace. Vybavení a komfort restaurace odpovídá vlastní cenové kategorii. Uniformní pracovní oděvy personálu, který se skládá z košile a kravaty (vţdy v barevném kontrastním sladění) působí velmi elegantně a dokresluje příjemnou atmosféru v restauraci.
3.2.6 Lidé Ve sluţbách cestovního ruchu hraje obrovskou roli lidský faktor. Výběr personálu proto nesmí být podceňován a vzdělání (praxe) v oboru by měla být samozřejmostí. Nejen na základě provedené ankety lze odhadnout, ţe personál Penzionu U Kolárů je sympatický, vlídný a ochotný. Zdvořilost je taktéţ samozřejmostí a co se reprezentativnosti týče, podnik významně získal plusové body novými uniformními pracovními oděvy. Ovšem jak jsem jiţ zmínila v kapitole 2.3 Personální zajištění, obsluhující personál má rezervy ve znalostech v oboru či úrovni dovedností, důvodem je absence vzdělání v oboru. Je třeba tento fakt a tento přístup přehodnotit, uvědomit si prospěšnost takového personálu ve srovnání s ekonomickou výhodností.
3.2.7 Místo Jak jiţ bylo zmíněno, restaurace se nachází u silnice vedoucí k velmi oblíbenému rybníku (koupališti – Velkopařezitý rybník). Umístění podniku je tedy, v rámci moţností oblasti, velmi vhodné. Dopravní obsluţnost a silniční síť v této oblasti jiţ byla diskutována v technologických vlivech v kapitole 3.1.4.1 PEST analýza. Hlavními dodavatelem je společnost Bidvest Czech Republic, která je největším velkoobchodem svého druhu a pyšní se skutečně širokým sortimentem.
51
3.3 Návrh dílčí marketingové strategie 3.3.1 Cílový trh Výběr cílového trhu pro Penzion U Kolářů je blíţe specifikován v analýze poptávky (kap. 3.1.2 Poptávka), kde je upřesněna i odhadovaná kupní síla na základě informací vyplývajících z analýz a interních informací penzionu. Výsledek: významným cílovým segmentem je návštěvník ve věku 25 – 35 let, který Řásnou navštěvuje z důvodu aktivní sportovní turistiky a pochází z kraje Vysočina, okresu Jihlava. Tento potenciální zákazník musí mít o produkt zájem a kupní sílu. Zájem je zjištěn pomocí ankety, kdy jasně vyplývá turistická oblíbenost této oblasti. Kupní síla souvisí s příjmy občanů, vývoj průměrných měsíčních mezd v České republice je naznačen v grafu č. 2 a v grafu č. 3 v příloze 9.
3.3.2 Cíle, vize Hlavním cílem penzionu je spokojený zákazník. Tento hlavní cíl je rozpracován v následující cíly dílčí: spokojenost s kvalitou sluţeb, s cenou, přilákat co nejvíce hostů, příjemné pocity hostů z interiéru i z obsluhujícího personálu, dostupnost podniku, konkurenční odlišení firmy zajišťující její přeţití.
3.3.3 Produkt Produktem Penzionu U Kolářů je ubytování a pohostinství. Pro vybraný segment jsou zajímavé především různorodé moţnosti vyţití, které poskytuje tato oblast a moţnost ubytování a stravování v jednom podniku. Podnik je situován v oblasti jako stvořené jak pro relaxační tak pro aktivní dovolenou, ideálem vybraného segmentu často bývá kombinace obou. Hosté také oceňují moţnost vyuţití plně vybaveného kuchyňského koutu, situovaného ve společenské místnosti v ubytování v soukromí.
3.3.4 Cena Cena je zdrojem, který hraje nezanedbatelnou roli zvláště při rozhodování potenciálního zákazníka. Oproti nejsrovnatelnější konkurenci má Penzion U Kolářů ceny niţší a je také nutno podotknout, ţe kapacity naplňuje úspěšněji. Zákaznicky atraktivní jsou jistě také zajímavé mnoţstevní slevy (po domluvě), slevy na dítě mladší 12 let (100 Kč/noc), 52
úschova kola či pes zdarma. Vybraný segment nejvíce slyší na mnoţstevní slevy, ale i ceny jako takové jsou jistě přijatelné. Ubytování psa zdarma a povolení vstupu psů do restaurace vhodně koresponduje s trendem cestování či sportu s tímto „nejlepším přítelem člověka“. Nevýhodou můţe být, ţe v podniku jsou přijímány pouze platby v hotovosti. Konkrétně vybraný segment tento fakt často velmi nepříjemně omezuje, zvláště mladší lidé jsou navyklí komfortu bezhotovostních plateb.
3.3.5 Místo Umístění podniku vhledem ke struktuře vesnice a celé oblasti je velmi výhodné. Jak uţ jsem zmínila, budova restaurace a penzionu stojí u přímého tahu k oblíbenému rekreačnímu středisku Camp Velkopařezitý a stejnojmennému rybníku. Do restaurace také často z důvodu občerstvení dojíţdějí návštěvníci turisticky velmi atraktivní Telče. Oblast jako celek se svým přírodním i kulturním bohatstvím láká široké spektrum potenciálních zákazníků, takţe i ubytování vyuţívají zákazníci napříč všemi segmenty.
3.3.6 Propagace Propagace penzionu je prakticky závislá na propagaci restaurace. Podnik ještě zdaleka nevyuţil všech moţností, jak svůj produkt dostat do povědomí zákazníků a existují zde ještě velké rezervy pro zlepšení. Vybraný segment upoutá především internetová reklama, takţe v tomto směru podnik uvaţuje správně. Soustředí se totiţ hlavně na propagaci na sociálních sítích a vlastních webových stránkách a intenzivně se věnuje aktualizacím.
3.3.7 Lidé Výhodou podniku je osobní přístup personálu, který nepochybně dotváří přátelské prostředí podniku. Personální zajištění podniku je i v tomto případě velmi významným zdrojem, ovšem stávající stav rozhodně není ideální. Problém shledávám především v nekvalifikovanosti personálu v oboru. Vybraný segment k tomuto nedostatku bývá shovívavý, na profesionalitu a schopnost doporučit vhodnou variantu poţadovaného produktu si potrpí především zákazníci vyššího věku. Coţ ovšem v ţádném případě není omluvou či vysvětlením. Ale snad kaţdý zákazník ocení mladou, aktivní a milou obsluhu. 53
3.3.8 Proces Kvalita obsluhy zákazníka neodlučitelně souvisí s obsluhujícím personálem. I zde proto znovu naráţíme na problém nekvalifikovanosti personálu, který bohuţel není schopen zákazníkům poskytnout úplný servis. Důvodem jsou především chybějící odborné znalosti, co se týče obsluhy zákazníka či znalostí z cestovního ruchu (konkrétní informace o CR v okolí). Protoţe valná většina zákazníků návštěvu restaurace spojuje s nějakou další činností, většinou sportovního či turistického rázu, doplňující informace o okolí by jistě ocenil nejen vybraný segment.
3.3.9 Prezentace Přátelské, rustikálně stylizované prostředí koresponduje s oblastí, ve které se nachází a nepochybně naplňuje zákazníkova očekávání. Zákazníkovi se zde dostává osobního přístupu a vlídného přijetí v útulném interiéru podniku. Uniformovaný personál napomáhá vyvolání dojmu profesionality. Vţdy je důleţité, aby zákazník měl pocit, ţe jedná s profesionálem – cítí se bezpečněji. Tento produkt vybraný segment spolehlivě upoutá především díky intimní atmosféře a osobnímu přístupu. Podnik upřednostňuje individuální přístup k zákazníkům, coţ je výhodou vţdy a je schopen poskytnout soukromí a klid, coţ vyhledává nejen vybraný segment.
3.3.10 Prostředí Prostředí jiţ bylo analyzováno pomocí PEST analýzy v kapitole 3.1.4 PEST analýza a konkurenční prostředí pomocí Porterova modelu pěti sil v kapitole 3.1.5 Porterův model pěti sil. Vybraný segment upoutává především výjimečná okolní příroda, která spadá pod obecnou ochranu přírody a krajiny. Celá oblast je velmi turisticky atraktivní a vyhledávaná, coţ je nespornou a hlavně nenahraditelnou výhodou. Demografická fakta uţ tak příznivá nejsou a podniku příliš nenahrávají, společně s obecně známým stárnutím populace samozřejmě ubývá i osob spadajících do vybraného segmentu (samozřejmě se ale nejedná o úbytky radikální). Vyuţívání internetu a moderních technologií je vybranému segmentu blízké.
54
3.4 Analýza SWOT Silné stránky - účinná motivace pracovníků - úroveň managementu - významný turistický potenciál okolí
Slabé stránky - nedostatek kvalifikovaných stálých pracovníků - propagace - investice do vybavení
Příleţitosti - ustupující ekonomická krize - moţnosti dotací - konkurenční odlišení
Hrozby - nízké příjmy zákazníků - měnící se vkus zákazníků - demografické změny
Obr. č. 7: SWOT analýza (Zdroj: Vlastní zpracování, březen 2013)
Vnější příleţitosti: Ustupující ekonomická krize – můţeme očekávat zlepšení ekonomické situace; moţnosti dotací – z fondů Evropské Unie; konkurenční odlišení podniku - restaurace součástí ubytovacího zařízení. Vnější hrozby: Nízké příjmy zákazníků; rostoucí ceny surovin; měnící se vkus zákazníků, který lze jen těţko odhadnout předem; demografické změny – stárnutí populace, sniţující se hrubá míra porodnosti Silné stránky: Účinná motivace pro zaměstnance – obědy a pití hrazené zaměstnavatelem; po dohodě moţnost přespání zaměstnávaných pracovníků; úroveň managementu, významný turistický potenciál okolí Slabé stránky: Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců; investice do vybavení; propagace
tvůrčích
pracovníků;
nestálost
3.5 Návrh nápravných opatření Podnik by se měl obecně snaţit rozvíjet své silné stránky a vyuţívat příleţitostí, které jsou mu poskytovány. Důleţitá je samozřejmě i okamţitá eliminace slabých stránek. Je třeba vyuţít všech moţností, které jsou podniku dostupné a realizovat podnik jak během letní sezony, tak v zimních měsících. Následující opatření byla navrţena s ohledem na významný cílový segment, prospěšná by ale dle mého názoru měla být i obecně.
55
Z analýz výsledků vychází pro Penzion U Kolářů (dle dělení podle Jakubíkové) strategie rozvoje produktu v kombinaci s částečnou strategií diverzifikace. Podnik musí především naplno vyuţívat turistického potenciálu okolí. Řásná a okolí je oblíbeným rájem cykloturistiky, běţecké turistiky, pěší turistiky a mnoha dalších vyţití. Vhodnou moţností, jak nalákat nové zákazníky a jak udrţet a zvýšit spokojenost těch stávajících je zbudování a vybavení půjčovny jízdních kol a servisu pro jízdní kola. Toto zařízení by fungovalo během letní sezony a v období zimy by ale zůstávalo nevyuţito. Proto by se tyto prostory v zimním období mohly proměnit v půjčovnu běţeckých lyţí, taktéţ spojenou se servisem (péče o skluznice). Zařízení by mělo být umístěno co nejblíţe restauraci, v čemţ by neměl být ţádný problém. V zařízení by měl pracovat školený personál. Realizace tohoto opatření bude vyţadovat vysoké počáteční náklady, ale jsem přesvědčená, ţe výsledky, finanční návratnost a zpětná vazba od zákazníků v ţádném případě nebude zklamáním. Podobný koncept jiţ byl v podniku diskutován, konkrétně byla podána ţádost o dotace na zřízení půjčovny sportovních potřeb a v době dokončování této bakalářské práce byla ţádost schválena. S přírodními atraktivitami souvisí i mé další navrhované opatření. Vhodným projektem by mohla být nabídka sluţeb instruktora. Konkrétně by mohlo jít o instruktora plavání v létě a instruktora běţeckého lyţování v zimním období. Tito instruktoři by nemuseli být nutně v podniku zaměstnaní (vzhledem k velikosti podniku) nebo alespoň určitě ne v počátcích. Mohlo by jít o externí profesionály, jasné podmínky spolupráce by byly podepřeny náleţitou smlouvou. Sluţby instruktora by bylo nutné zarezervovat minimálně týden dopředu a podnik by za zprostředkování inkasoval provizi. Významnou slabou stránkou podniku je nekvalifikovaný personál. Na pozice obsluhujícího personálu jsou najímány brigádnice z důvodu ekonomické úspory, coţ je jistě pochopitelné a v praxi celkem běţné. Existují ale moţnosti, jak tuto slabinu omezit. Samozřejmou moţnost najmutí kvalifikovaného personálu vyučeného v oboru pouze zmíním. Vhodnou alternativou by ale mohla být pravidelná školení personálu (společně s ostatními motivačními faktory by tím mohla být podpořena vyšší stálost pracovníků), či poskytování praxe pro obchodní školy či učiliště. Za vhodný krok, co se personálního zajištění týče, bych povaţovala zaměstnání osoby s přehledem o cestovním ruchu, která bude schopna doporučit například výletní trasy v okolí, zodpovídat dotazy a která bude přítomna na recepci penzionu (recepce jako taková v podniku neexistuje, je suplována 56
barem, její potřebnost by mohla být diskutována – moţnost zřízení recepce bych ale v ţádném případě nezavrhovala). Vlastním výzkumem bylo zjištěno (viz kapitola 3.2.1.2 Návštěvnost restaurace), která místa v čase či produktech jsou tzv. hluchá. Nejvyšší návštěvnosti se restaurace těší v srpnu v letních měsících a v zimě v prosinci. Nejkritičtějším obdobím bývá jaro a podzim. Proto by bylo vhodné navrhnout zákaznicky výhodný a zajímavý balíček (ubytování, strava, další sluţby) právě pro tyto nepříliš ziskové měsíce. Podnik vyuţil moţnosti sluţeb určitého slevového portálu, přes který nabídl ubytování s polopenzí, ovšem akce nebyla příliš úspěšná – nabídku je třeba zatraktivnit (domluvení sluţeb průvodce, instruktora, rezervace divadelního představení či kina apod.). V tomto období je problém nízké návštěvnosti restaurace největší v týdnu od pondělí do čtvrtka. I v tomto případě by řešením mohl být obdobný balíček (například romantická večeře, či večeře + ubytování), s moţností vyuţití pouze ve všední dny. Podnik by měl zváţit realizování moţnosti bezhotovostních plateb, coţ by jistě ocenil nejen významný cílový segment. V případě finanční rezervy by bylo vhodné investovat do vybavení. S tímto nedostatkem je majitel seznámen. V neposlední řadě bych se ráda zmínila o moţnostech zlepšení propagace podniku. Nabízí se nekonečné mnoţství eventualit. Podpořila bych tato východiska: pořízení reklamních tabulí a jejich umístění u důleţitých silnic v okolí (především ve směru z Telče a z opačného směru – z Třeště); umisťovat informační letáky na více míst, v dostatečném předstihu a stále na stejná místa; umístit informační letáky s plánem akcí v restauraci (na měsíc dopředu) volně k rozebrání na informačním centru v Telči.
57
3.6 Anketa Anketu jsem prováděla přímo v „Penzionu U Kolářů“, takţe respondenty byli hosté zmíněné restaurace. Hlavním záměrem bylo zjistit důvod jejich návštěvy této lokality a také jejich spokojenosti. Dotazování probíhalo po čtyři víkendy v zimě roku 2013. Zvolila jsem víkendy, kdy byly nejvhodnější sněhové podmínky pro zimní turistiku, protoţe anketa je nejvíce zaměřena právě na zjištění turistické oblíbenosti Řásné a okolí v zimě. Původně jsem měla v plánu anketu (k nahlédnutí jako Příloha 9) umístit na stoly v restauraci, pak jsem se ale rozhodla pro jinou variantu, a to po konzultaci s majitelem restaurace. Dohodli jsme se, ţe vhodnějším způsobem bude, pokud obsluhující personál osobně poţádá hosty o jejich vyplnění a sám jim anketu předá. Předpokládám, ţe díky tomuto způsobu byli hosté ochotnější anketu vyplnit, vrátila se mi jich tedy větší část a výzkum se tím stal průkaznější. Konečný počet respondentů byl 200. Anketu zodpovědělo zhruba 50 % z celkového počtu hostů ve sledovaných dnech. Jak jiţ bylo zmíněno výše, anketa je zaměřena na turistickou oblíbenost Řásné. Vlastní anketa není rozdělena na oddíly, jedná se o jednoduchou a krátkou anketu s jasnými otázkami. Její formulace, jak pevně doufám, neobtěţovala hosty restaurace, protoţe k vyplnění potřebovali pouze pár minut a navíc dala respondentům prostor pro vyjádření jejich názoru a případné nespokojenosti. Pro lepší představu o výsledcích průzkumu je vyhodnocení jednotlivých otázek doplněno grafickým vyjádřením.
3.6.1 Pohlaví Cílem této otázky bylo zjistit, zda restauraci navštěvují spíše muţi nebo ţeny. Výsledky mohou být samozřejmě zkreslené a to z různých důvodů (ochota vyplnit dotazník, časové omezení dotazování – tento problém se ale můţe týkat všech otázek), ale mohu je potvrdit i z vlastní zkušenosti, protoţe v restauraci se skutečně objevují častěji muţské tváře. Graf č. 13 procentuálně znázorňuje počty hostů restaurace muţského a ţenského pohlaví. Konkrétním výsledkem je 36% návštěvnost ţen a 64% návštěvnost muţů. Je tedy na místě uvaţovat, jak k zimní turistice přitáhnout více ţen.
58
Pohlaví hostů
36%
64%
Muţi Ţeny
Graf č. 13: Pohlaví hostů restaurace (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
3.6.2 Věk Další otázku jsem orientovala na věk návštěvníků. Zajímalo mě, pro kterou generaci je tato lokalita a potaţmo zimní turistika nejvíce atraktivní. Výsledky překvapující nejsou. Nejčastější uváděný věk návštěvníků se pohybuje v rozmezí 25 – 35 let. Jedná se tedy o mladé lidi, kterým zmíněná aktivita nečiní potíţe kvůli zdravotnímu stavu a fyzické kondici a kteří často ještě nemají rodinu a z toho vyplývající povinnosti. Odsouvání rodičovství na pozdější dobu je známým fenoménem dnešní doby. Současně se ale jedná o generaci, která jiţ je finančně zabezpečená, coţ jí lépe umoţňuje tento způsob trávení volného času. Jedná se také o generaci, která je dle mého názoru nejvíce ochotna utrácet, zvláště za vlastní zábavu a pohodlí, je tedy vhodné se na tuto generaci soustředit při propagaci kvůli zlepšení prosperity podniku. Sestupně následujícím nejčastěji uváděným věkem je věkové rozpětí mezi 55 – aţ 65 lety. Stejně jako předešlý, i tento výsledek koresponduje s obecnými zkušenostmi. Lidé v tomto věku jiţ vlastní děti vychovali, potomci jsou jiţ většinou samostatní (i co se týká finančního zabezpečení), takţe jim na trávení volného času zbývá dostatek finančních prostředků a stejně tak i času. Zimní turistika je tedy vhodným způsobem
59
pro zaslouţený odpočinek a umoţňuje trávit volný čas aktivně. Stejně tak jako předchozí generace, i tato je ochotna utrácet a bylo by velmi vhodné se na zákazníky tohoto věku soustředit například při tvorbě tzv. balíčků a celkově při propagaci.
Věk hostů 4% 4% 20%
méně neţ 25 let 25 - 35 let
12%
48%
35 - 45 let 45 - 55 let
12%
55 - 65 let 65 let a více
Graf č. 14: Věk hostů restaurace (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
Z grafu č. 14 vyplývá procentuální rozdělení věku návštěvníků restaurace. Jak jiţ bylo zmíněno výše, největší podíl má generace ve věku mezi 25 – 35 lety, konkrétně se jedná o 48% z celkového počtu respondentů. Svůj věk mezi 55 – 65 lety uvedlo 20% respondentů, coţ jistě vypovídá o oblíbenosti lokality a zimních sportů i u starších generací. Shodně po 12% je uvedeno u věkových rozpětí 35 – 45 let a 45 – 55 let. Respondenti důchodového věku (65 let a více) a hosté mladší 25 let se průzkumu zúčastnili po 4%.
3.6.3 Geografická charakteristika zákazníků Důvodem poloţení této otázky bylo zjistit, odkud do Řásné návštěvníci přijíţdějí. Nepřekvapilo mě, ţe nejčastěji pocházejí z kraje Vysočina a okresu Jihlava. Tento fakt dokazuje, ţe význam této restaurace potaţmo celé oblasti je regionální, nikoli celorepublikový. Takţe i propagaci je třeba dále soustředit na tuto oblast, ale také snaţit se dostat restauraci do širšího povědomí. Tomu můţe pomoci i zapojení do programu slevových portálů. Tento krok majitel restaurace podnikl jiţ před několika měsíci. 60
Grafické znázornění (Graf č. 15) je procentuálním obrazem trvalého bydliště návštěvníků Řásné.
Kraj a okres 2% 3% 4%
9% Vysočina, Jihlava
8%
Vysočina, Třebíč 74%
Jihomoravský, Brno Praha Střední Čechy, Beroun Jiné
Graf č. 15: Původ hostů – kraj a okres (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
3.6.4 Ubytování v místě z důvodu rekreace Cílem této otázky bylo zjistit, kolik z respondentů jsou v Řásné nebo v nejbliţším okolí ubytováni z důvodu rekreace. Výsledky korespondují s jednou z předešlých otázek (trvalé bydliště respondentů), většina z nich totiţ pochází z kraje Vysočina, takţe dojíţdění do místa je pro ně ekonomicky únosnější. Procentuálním obrazem výsledků je graf č. 16. Z dotazníků můţeme zjistit také informace, z jaké lokality pocházejí ti, kteří jsou v Řásné či v nejbliţším okolí ubytováni. Z předchozího vyjádření a grafu (Graf č. 16) je jasné, ţe ubytováno je 32% z dotazovaných. V následujícím znázornění (Graf č. 17) se tedy těchto 32% (nebo také 64 dotazovaných z 200) stává celkem. Kraj Vysočina, okres Jihlava opět hraje prim. Tuto lokalitu je třeba dostat do širšího povědomí v rámci celé České republiky.
61
Ubytování v místě z důvodu rekreace
20% 12%
Ne 68%
Ano, přímo v Řásné Ano, v okolí Řásné
Graf č. 16: Ubytování návštěvníků v lokalitě z důvodu rekreace (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
Ubytovaní - kraj, okres
14% 13%
Vysočina, Jihlava 58%
15%
Jihomoravský, Brno Praha Střední čechy, Beroun
Graf č. 17: Původ (kraj a okres) ubytovaných v Řásné a okolí (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
62
3.6.5 Důvod návštěvy – zimní turistika Tato otázka by měla vést ke zjištění, kolik návštěvníků do Řásné míří kvůli zimní turistice. Tato otázka byla také důvodem, proč jsem dotazníky respondentům podávala po víkendy, které po sobě nenásledovaly, ale vybírala jsem ty, po které byly vhodné sněhové podmínky pro tento druh turistiky. Je samozřejmostí, ţe pokud sníh není vhodný pro běţkování, turisté do této lokality za tímto sportem mířit nebudou. Učinila jsem tak tedy z důvodu, aby byl výzkum objektivnější.
Důvod návštěvy - zimní turistika 12%
Ano Ne 88%
Graf č. 18: Zimní turistika jako důvod návštěvy lokality (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
Z uvedeného grafu (Graf č. 18) vyplývá, ţe celých 88 % respondentů Řásnou navštěvují právě z důvodu aktivního trávení volného času, a to zimní turistikou. Jde tedy o zákazníky, kteří zdaleka nejsou zanedbatelnou cílovou skupinou pro zmíněnou restauraci. Tyto výsledky jsou samozřejmě také známkou silné turistické oblíbenosti Řásné.
3.6.6 Letní turistika v místě Důvodem poloţení této otázky bylo, kteří z respondentů v místě provozují letní turistiku, kteří jí plánují provozovat apod. Turistická oblíbenost Řásné v zimě se mi jiţ potvrdila, nyní mě tedy logicky zajímá i letní sezona. Není sloţité odhadnout, ţe v době 63
letních prázdnin je návštěvnost restaurace o mnoho vyšší. V tuto chvíli bych ale ráda zjistila, kolik návštěvníků mířících do Řásné v zimně to plánuje i v létě.
Letní turistika v místě 1% 12% 8%
Ano, plánuji to i letos Ne, ale tato moţnost mě láká 79%
Dříve ano Ne, tato moţnost mě neláká
Graf č. 19: Oblíbenost letní turistiky v místě (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
Z uvedeného grafického znázornění (Graf č. 19) je zřejmé, ţe i letní turistika je v místě skutečně velmi oblíbená. Je jistě potěšující skutečností zvláště pro majitele restaurace, ţe celých 79 % z těch, kteří jeho podnik navštívili v zimě, tuto návštěvu plánují i v létě. 8 % respondentů moţnost letní turistiky v místě láká, 12 % tuto aktivitu provozovalo dříve (z dotazníku není zřejmé, proč od této činnosti upustili, ale často vyplývá, ţe důvodem je pokročilý věk). Pouze jedno procento zúčastněných vybralo odpověď „ne“ a tato moţnost je ani neláká.
3.6.7 Celková spokojenost s moţnostmi turistického vyţití Moţnosti turistického vyţití v Řásné a okolí bylo v anketě moţné ohodnotit známkováním jako ve škole. Z výsledků této otázky vyplývá, ţe celková spokojenost je minimálně chvalitebná, protoţe celých 80 % respondentů hodnotilo známkou 1 nebo 2. Známka 5, tedy úplná nespokojenost, se v dotaznících neobjevila. Úplné vyhodnocení je zřejmé z následujícího grafického znázornění (Graf č. 20).
64
Celková spokojenost s moţnostmi turistického vyţití
16%
4% 40% 1 2 3
40%
4
Graf č. 20: Celková spokojenost návštěvníků s moţnostmi turistického vyţití v okolí Řásné (hodnocení jako ve škole) (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
3.6.8 Celková spokojenost se sluţbami Penzionu U Kolářů Tato otázka byla směrována na zjištění celkové spokojenosti hostů se sluţbami Penzionu U Kolářů a bylo na ní moţno odpovídat stejným způsobem jako na otázku předešlou (tedy hodnocení pěti sestupnými známkami jako ve škole). Cílem je zjistit, jak by hosté zhodnotili kvalitu sluţeb zmíněného podniku. Shodou okolností, stejně jako v předešlé otázce 80 % respondentů kvalitu sluţeb hodnotilo známkou 1 nebo 2, ale v jiném poměru. Známka 5 se opět neobjevila. Úplné vyhodnocení je znázorněno procentuelně v následujícím grafu (Graf č. 21).
65
Celková spokojenost se sluţbami Penzionu U Kolářů
8% 12% 44% 1 2 3
36%
4
Graf č. 21: Celková spokojenost návštěvníku se sluţbami Penzionu U Kolářů (hodnocení jako ve škole) (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
3.6.9 Důvody nespokojenosti, návrhy na zlepšení Tento dotaz byl otázkou otevřenou a respondenti zde měli moţnost neomezeně vyjádřit svůj názor, který se týká zmiňovaných témat. Navazuje především na otázky č. 7 a č. 8, které byli orientovány na spokojenost návštěvníků s moţnostmi turistického vyţití v místě a na spokojenost se sluţbami Penzionu U Kolárů. Ráda bych zde uvedla ty nejčastější a nejrelevantnější z nich. Ačkoli na pochvaly otázka směrována nebyla, i ty se v dotaznících objevily. Tato skutečnost jistě potěší majitele provozu. Respondenti ocenili především různé tematické akce, na které se restaurace soustředí a jejichţ plánování a vytváření se restaurace intenzivně věnuje. Tento kladný ohlas je znamením, ţe se tímto směrem má podnik ubírat dál a ţe je jeho silnou stránkou. Restaurace totiţ pořádá například velikonoční besídky, kde si hosté mohou vyzkoušet různé techniky malování vajíček nebo například pletení pomlázky. Dále mohu uvést besídky vánoční s pěveckým či recitačním výstupem dětí. Dalším příkladem je promítání filmů na různá témata a následná diskuze s odborníky (na tyto akce byl zakoupen dataprojektor a plátno). V neposlední řadě restaurace kaţdý víkend pro své hosty připravuje gastronomické akce, coţ znamená, ţe kaţdý víkend je k dispozici jiná nabídka hotových jídel a to na určité téma či z určité 66
suroviny (například Zvěřinový víkend, Bramborový víkend, Víkend mezinárodní kuchyně). Tyto víkendové akce jsou velmi oblíbené a jsou silnou kartou, na kterou podnik vsází. Dále si respondenti chválili ochotný personál, který jistě dokresluje přátelskou a příjemnou atmosféru restaurace. Nyní bych se ráda vrátila k vlastnímu dotazu a tím byly návrhy na zlepšení a důvody nespokojenosti respondentů. Ti by ocenili větší výběr bezmasých jídel v restauraci a několika málo případech také lepší kuchyni. Na zlepšení kuchyně vedení restaurace a personál soustavně pracuje. Kuchyně je podle mne srdcem dobré restaurace a tohoto názoru jistě nejsem sama, takţe spokojenost hostů s jídlem je kardinální záleţitostí. Co se prostředí restaurace týče, respondenti si stěţovali na nedostačující osvětlení v přední (kuřácké) části restaurace. Tato část ovšem slouţí především k večernímu posezení u piva či jiného alkoholického nápoje a jiţ ne tolik pro stravování, takţe tamní osvětlení se dá nadneseně hodnotit jako intimní. Někteří hosté tuto skutečnost často spíše oceňují, protoţe je vhodné k večernímu sledování televize. Tento – pro některé hosty - nedostatek byl ale v podniku diskutován jiţ několikrát, a zatím vedení nikdy nedospělo k závěru, ţe je nutná změna. Jeden respondent jako nedostatek uvedl neosobní přístup personálu, to je ale naprostou výjimkou, která – jak zní známé rčení – potvrzuje pravidlo. Z hlediska moţností turistického vyţití, v tomto místě respondentům chybí například půjčovna kol či lanové centrum. Lanové centrum majitel restaurace nejspíš není schopný zajistit, ale o půjčovně kol silně uvaţuje. Vlastní totiţ budovu v těsné blízkosti restaurace, v níţ má v plánu v nejbliţší době vybudovat dům pro seniory a půjčovnu/opravnu jízdních kol. Tuto moţnost by jistě ocenilo velké mnoţství návštěvníků a na tamní poměry to bude velká změna k lepšímu.
3.6.10 Závěrem zhodnocení výsledků anketového šetření Závěrem zhodnocení výsledků mé ankety bych ještě ráda uvedla celkové preference respondentů, co se týče letní či zimní sportovní turistiky. Grafické znázornění (Graf č. 22) ukazuje procentuální zhodnocení oblíbenosti letní turistiky, zimní turistiky a kombinace obojího u dotazovaných. Z tohoto znázornění jasně vyplývá, ţe největší počet dotazovaných provozuje jak zimní, tak i letní turistiku.
67
Preference návštěvníků
12% 16% Letní turistika Zimní turistika 72%
Zimní + letní turistika
Graf č. 22: Preference návštěvníků – letní/zimní turistika (Zdroj: Vlastní anketa, vlastní zpracování, březen 2013)
68
ZÁVĚR Na tamním prostorově velmi omezeném trhu čelí Penzion U Kolářů nemalé konkurenci především v ubytovacích sluţbách. Oproti ostatním zařízením ale vyniká nespornými konkurenčními výhodami. Tou hlavní výhodou je souběţné poskytování restauračních sluţeb a nejen s touto souvisejí další moţnosti rozvoje podnikání. V mé práci jsem tento podnik podrobila analýze a získala tak cenné poznatky o situaci a podnikání v prostředí malého penzionu. Během zpracovávání mé bakalářské práce jsem dále zjistila důleţité informace o přírodním a kulturním bohatství Řásné a okolí a souvisejících moţnostech vyţití pro návštěvníky a turisty, coţ povaţuji za osobní přínos bakalářské práce. Tyto nepopřitelné atraktivity jsou pro Penzion U Kolářů konkurenční výhodou v širším měřítku. Hovořit o celorepublikovém významu podniku a jeho zasazení do krajiny by bylo nejspíš příliš odváţné, ale co se týká regionu – je to jistě na místě. Na základě podrobné analýzy jsem pro Penzion U Kolářů navrhla dílčí marketingovou strategii na míru cílového trhu včetně návrhů na opatření. Navrhovaná opatření v bakalářské práci byla potvrzena výsledky ankety z roku 2013. Stejně tak jsem vypíchla kladné stránky podniku, ve kterých by měl zůstat neměnný a udrţovat či zlepšovat kvalitu produktu. Cíle bakalářské práce byly z důvodů omezené časové kapacity a dostupnosti údajů z obchodní sféry splněny částečně. Návrhy na rozvoj a zlepšení situace podniku jsou uvedeny a rozpracovány v předcházející kapitole. Jedná se o konkretizovaná opatření, která jsem aplikovala na mnou charakterizované nedostatky či nevyuţité moţnosti podniku. Uvedené rady by mohly být inspirující v dalším rozvíjení podniku, i kdyţ není snadné určit konkrétní přínos a výhody zmíněných návrhů. Přesto věřím, ţe má práce stejně jako vlastní připomínky budou pro podnik uţitečné. Navrhovaná nápravná opatření 1. Zbudování servisu/půjčovny (cyklistika a běţecké lyţování) 2. Zprostředkování sluţeb instruktora 3. Reorganizace personálního zajištění 4. Tvorba atraktivních balíčků sluţeb 69
5. Umoţnění bezhotovostních plateb 6. Zlepšení propagace 7. Investice do vybavení podniku
70
Seznam pouţité literatury DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 str. ISBN 80-7168-901-7 HAVLÍČEK, Karel a Milan KAŠÍK. Marketingové řízení malých a středních podniků. 1. vyd. Praha: Management Press, NT Publishing s.r.o., 2005, 171 str. ISBN 80-7261120-8 HRADIL, Petr. Právo pro gymnázia a obchodní akademie II. 2007. Štítná nad Vláří: Petr Kubánek – MAP, 2007, 298 str. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 288 str. ISBN 978-80-247-3247-3 JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada Publishing spol. s r.o., 2001, 179 str. ISBN 80-7169-995-0 KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: Jak vytvářet a ovládnout nové trhy. 1. vyd. Praha: Management Press, NT Publishing, s.r.o., 2002, 258 str. ISBN 80-7261-010-4. KŘESŤAN, Vladimír a Miloslav VAŠÍČEK. Marketing. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005, 141 str. KŘÍŢEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 195 s., ISBN 978-80-247-3868-0. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999, 244 str. ISBN 80-85970-27-9. PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011, 138 str. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 2. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, 81 str. ISBN 978-80-87071-44-1 71
TOMEK, Gustav a Věra VÁVROVÁ. Výrobek a jeho úspěch na trhu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001, 351 str. ISBN 80-247-0053-0 VYSEKALOVÁ, Jitka. Marketing. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 248 str. ISBN 807168-979-3
72
Seznam internetových zdrojů CAMP VELKOPAŘEZITÝ, s.r.o. Camp Velkopařezitý [online]. 2010 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.camp-rasna.cz/cz/ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-0321]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ GOOGLE. Mapy
Google [online].
2013
[cit.
Dostupné
2013-03-09].
z:
https://maps.google.cz/ INTERNET INFO, s.r.o. Daně a účetnictví. Podnikatel.cz [online]. 2007 - 2013 [cit. 2013-03-12].
Dostupné
z:
http://www.podnikatel.cz/clanky/zmeny-v-dph-matou-
podnikatele-za-poslednich-20-let-uz-sestkrat/ KRAJÍČEK, Lukáš a Vojtěch KRAJÍČEK. Běžecké tratě na Telčsku [online]. 2010 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bezky-telcsko.cz/ KRAJÍČEK, Lukáš a Vojtěch KRAJÍČEK. Penzion U Kolářů [online]. 2009-2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://u-kolaru.cz/ OBEC ŘÁSNÁ. Ubytování v obci Řásná. Oficiální stránky obce Řásná [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://isoft.cz/rasna/turista_ubytovani.html VITÁKOVÁ, Marie. Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch [online]. Praha: Ministerstvo pro místní
rozvoj
ČR,
2007
[cit.
2013-03-18].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf
73
Seznam příloh Příloha 1: Dělení sluţeb……………………………………………………………. 75 Příloha 2: Rozdělení ubytovacích zařízení…………………………………………. 77 Příloha 3: Rozdělení hostinských zařízení…………………………………………. 80 Příloha 4: Výpis z ţivnostenského rejstříku………………………………………... 82 Příloha 5: Fotogalerie Penzionu U Kolářů…………………………………………. 84 Příloha 6: Otevírací doba…………………………………………………………... 86 Příloha 7: Jídelní lístek……………………………………………………………... 87 Příloha 8: Informační letáky………………………………………………………... 95 Příloha 9: Průměrná měsíční mzda………………………………………………… 97 Příloha 10: Podíl obyvatelstva ve věkových skupinách……………………………. 98 Příloha 11: Anketa…………………………………………………………………..99
74
Příloha 1: Dělení sluţeb Sluţby můţeme dále dělit například dle Oriešky (1999, s. 8 – 12): Podle charakteru spotřeby Sluţby osobní – uţitný efekt se dostaví bezprostředně (odnesení zavazadel aj.) Sluţby věcné – uţitný efekt se dostaví zprostředkovaně hmotným statkem (úprava lyţařské výstroje aj.) Podle způsobu úhrady Sluţby placené Sluţby neplacené Podle místa Sluţby poskytované v místě obvyklého pobytu Sluţby poskytované během přepravy Sluţby v rekreačním prostoru Podle času Sluţby poskytované v sezonním období Sluţby poskytované mimo sezonní období Podle způsobu zabezpečení Sluţby
vlastní,
poskytované
dodavatelským
způsobem
(ubytovací,
stravovací) – není zapojen mezičlánek Sluţby zprostředkované (s vyuţitím CK, CA apod.) Podle funkcí ve vztahu k jednotlivým uspokojovaným potřebám účastníků cestovního ruchu Dopravní Ubytovací Stravovací Zprostředkovatelské Společensko – kulturní 75
Sportovně-rekreační Lázeňsko-léčebné Směnárenské Průvodcovské Informační Obchodní Komunální Horská sluţba Zdravotní Pasové Celní aj.
76
Příloha 2: Rozdělení ubytovacích zařízení Ubytovací zařízení se člení podle několika hledisek, které ilustrují následující rozdělení dle Jakubíkové (2009, s. 28): Podle způsobu výstavby: Pevná (hotely, motely aj.) Částečně pevná (montované chaty) Přenosná (stany) Pohyblivá (lůţkové a lehátkové vozy, karavany, přívěsy, rotely aj.) Podle časového vyuţití: Celoroční Sezonní Podle kategorií: Tradiční – hotely, penziony, motely a aparotely, byrotely (apartmány s kancelářemi), horstely (hotely s prostorami k ustájení koní) Doplňková – chaty, bungalovy, botely, rotely, kempy a další sezonní zařízení Ostatní – ubytování ve školách, na vysokoškolských kolejích atd. Ubytovací zařízení je moţné členit na hotely a parahotelová zařízení, přičemţ do parahotelových zařízení se řadí: Turistické ubytovny Chatové osady Kempy Rekreační objekty v soukromém vlastnictví (chaty, sruby, chalupy), tedy druhé byty Obytné místnosti pro ubytování v soukromí
77
UZ lze také rozčlenit podle důvodů marketingových, kterými dle Kříţka a Neufuse (2011, s. 22) mohou být například následující: Umístění Přímořské Horské Městské Lázeňské Rekreační Převaţujících doplňkové sluţby nebo zaměření Kongresové, také konferenční či seminární Wellness Lázeňské Sportovní Relax Rodinné Velikost Malé (obvykle do 50 pokojů) Střední (obvykle 50 – 150 pokojů) Velké (obvykle 150 – 400 pokojů) Mega (obvykle nad 400 pokojů) Ubytovací zařízení se dle zásad uvedených v Doporučení dělí na: Hromadná (Hotel, hotel garni, motel, botel, penzion; chatová osada, kemp, turistická ubytovna) Individuání (Orieška, 1999, s. 47 – 48) Podle vybavenosti, kvality a rozsahu sluţeb se UZ dělí do klasifikačních tříd. Tyto třídy jsou označeny jednou aţ pěti hvězdičkami a toto označení podléhá certifikaci. Konkrétně se jedná o tuto klasifikaci: (Kříţek, Neufus, 2011, s. 23 – 26) *
Tourist
**
Economy 78
***
Standard
**** First Class ***** Luxury
79
Příloha 3: Rozdělení hostinských zařízení Metodická pomůcka, která objasňuje kategorizaci hostinských zařízení, byla vypracována tehdejším Ministerstvem hospodářství ČR v souladu s členěním WTO. Doporučení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení není direktivní úpravou, ale má poslouţit informovanosti podnikatelských subjektů, udrţení standardů a vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. (Orieška, 1999, s. 58) V tomto doporučení je uvedeno členění UZ a také jejich konkrétní charakteristiky. Hostinská zařízení jsou rozdělena podle druhu do kategorií (dle převaţujícího charakteru činnosti) a současně se jedná o základní rozdělení hostinských zařízení restauračního typu dle statistické metodiky EU. U provozoven zmíněných v tomto dokumentu je povoleno zřizovat sezónní a příleţitostná odbytová střediska a jsou povinna pro své hosty vybudovat oddělené WC. (Orieška, 1999, 58 – 60) Uváděné rozdělení je následující (Orieška, 1999, 58 – 60): Restaurace (kategorie hostinských provozoven s prodejem pokrmů a moţností zakoupení nápojů, moţnost různých forem společenské zábavy) o Restaurace o Samoobsluţné restaurace (jídelny) o Rychlé občerstvení, ryby, hranolky o Ţelezniční jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu cestujících Bary
(kategorie
hostinských provozoven s prodejem
nápojů,
moţnost
společenské zábavy, moţnost prodeje studené kuchyně či cukrářských výrobků apod.) o Bary o Noční kluby o Pivnice o Vinárny o Kavárny, espressa Další členění (kantýny a catering) se netýká hostinských zařízení restauračního typu.
80
Typy stravovacích sluţeb dle Jakubíkové (2009, s. 29): Stravovací zařízení v hotelech Stravovací zařízení ve střediscích cestovního ruchu Zábavní komplexy, které nabízejí stravování (noční kluby, kasina a divadla) Stylové nebo běţné stravování v návštěvnických atraktivitách Stravování v sektoru dopravy (v letadlech, vlacích, trajektech aj.) Bary, hospody, taverny, kde se podává jídlo, ale hlavní činností je prodej nápojů Stravovací sluţby s donáškou domů Rychlá občerstvení a prodej „přes ulici“ Levné restaurace a bufety Restaurace ve vlastnictví řetězců Nezávislé restaurace ve vlastnictví jednotlivců Ústavní stravování (nemocnice, školy, domovy důchodců aj.)
81
Příloha 4: Výtah z výpisu z ţivnostenského rejstříku Jméno a příjmení: Ing. Roman Kadlec Datum narození: 10.06.1981 Občanství: Česká republika Bydliště: 588 56, Řásná 68 (zapsáno od 17.02.2010) 588 56, Krahulčí 119 (zapsáno od 08.11.2002 do 17.02.2010) Místo podnikání: 588 56, Řásná 68 (zapsáno od 17.02.2010) 588 56, Krahulčí 119 (zapsáno od 08.11.2002 do 17.02.2010) Identifikační číslo: 68746059 (zapsáno od 08.11.2002) Ţivnostenské oprávnění č. 1: [provozovny] Předmět podnikání: Hostinská činnost Druh ţivnosti: Ohlašovací řemeslná Vznik oprávnění: 15.02.2006 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou Odpovědný zástupce:
o
Jméno a příjmení: Renata Horáková Ustanoven dne: 15.02.2006
82
Ţivnostenské oprávnění č. 2: Předmět podnikání: Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona Obory činnosti: Poskytování sluţeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost Zahájeno: 11.08.2008 Výroba, rozmnoţování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů Zahájeno: 11.08.2008 Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti Zahájeno: 11.08.2008 Zprostředkování obchodu a sluţeb Zahájeno: 11.08.2008 Velkoobchod a maloobchod Zahájeno: 11.08.2008 Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály Zahájeno: 11.08.2008 Pronájem a půjčování věcí movitých Zahájeno: 11.08.2008 Poskytování technických sluţeb Zahájeno: 11.08.2008 Poskytování sluţeb pro rodinu a domácnost Zahájeno: 11.08.2008 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků Zahájeno: 18.03.2013 Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů Zahájeno: 18.03.2013 Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba biţuterie, kartáčnického a konfekčního zboţí, deštníků, upomínkových předmětů Zahájeno: 18.03.2013 Druh ţivnosti: Ohlašovací volná Vznik oprávnění: 25.10.2002 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou
83
Příloha 5: Fotogalerie Penzionu U Kolářů
Foto č. 3: Budova Penzionu U Kolářů (Zdroj: Vlastní foto, březen 2013)
Foto č. 4: Vchod do restaurace (Zdroj: Vlastní foto, březen 2013)
84
Foto č. 5: Terasa restaurace s grilem (Zdroj: Vlastní foto, březen 2013)
Foto č. 6: Krb v zimní zahradě v restauraci (Zdroj: Vlastní foto, březen 2013)
85
Příloha 6: Otevírací doba
Penzion a restaurace U Kolářů Prázdninová otevírací doba (červenec – srpen)
Pondělí
10:30 – 22:00
Úterý
10:30 – 22:00
Středa
10:30 – 22:00
Čtvrtek
10:30 – 22:00
Pátek
10:30 – 24:00
Sobota
10:30 – 24:00
Neděle
11:00 – 22:00
Otevírací doba (září – prosinec) Pondělí
zavřeno
Úterý
17:00 – 22:00
Středa
17:00 – 22:00
Čtvrtek
17:00 – 22:00
Pátek
16:00 – 00:00
Sobota
10:30 – 00:00
Neděle
11:00 – 22:00 86
Příloha 7: Jídelní lístek restaurace Penzionu U Kolářů
Něco malého pro začátek 2ks
Nakládaný hermelín, pečivo (Pickled Camembert, Bread) (EingemachtHermelin, Brot)
55,-
1ks
Nakládaný utopenec, pečivo (PickledSausage, Bread) (EngemachtWurst, Brot)
28,-
2ks
Tlačenka, pečivo (Brawn, Bread) (Presswurst, Brot)
35,-
1ks
Domácí opečená klobása s hořčicí a křenem, pečivo (HomemadeRoastSausagewithHorseradish and Mustard, Bread) (HausgemachteBratwurstmitMeerrettichunSenf, Gebäck)
45,-
1ks
Topinka s kuřecím masem /kuřecí maso, kečup, česnek, sýr eidam/ (FriedBreadwithChicken, Ketchup, Garlic and Cheese) (RöstbrodmitHühnerfleischmischungundKäse)
49,-
1ks
Pikantní topinka /vepřové maso, pikantní zeleninová směs, sýr eidam/ (PorkMeat, SpicyVegetable Mix, Cheese) (Schweinefleisch, PikanteGemüse - Mischung)
49,-
1ks
Topinka s vejcem sypaná sýrem (FriedBreadwithEgg and Cheese) (RöstbrotmitEiundKäse)
42,-
200g
Hemenex, pečivo /3ks vejce,šunka/ (Ham and Eggs – 3 FriedEggs, Bread) (3 St Eier, Schinken, Gebäck)
49,-
150g
Míchaná vejce, pečivo /3ks vejce,cibule/ (ScrambledEggs, Onion, Bread) (3 St Rühreier, Zwiebel, Gebäck)
39,-
200g
Uzenářský talíř /4 druhy salámů,pečivo/ (4 TypesofSausage, Bread) (4 Arten von Würsten)
92,-
200g
Sýrový talíř /4 druhy sýrů,pečivo/ (4 Typesof Cheese, Bread) (4 SortenKäse, Gebäck)
92,-
87
Polévka je grunt 0,33l
Hovězí vývar s nudlemi (BeefBrothwithNoodles) (RindsuppemitNudeln)
25,-
0,33l
Česnečka se sýrem, šunkou a chlebovými krutony (GarlicSoupwith Cheese, Ham and BreadCroutons) (KnoblauchsuppemitKäse, SchinkenundBrot)
30,-
0,33l
Dle denní nabídky (Soupoftheday) (Suppe des Tages)
28,-
. . . uplavala . . . 200g
Pstruh na bylinkovém másle (TroutwithHerbButter, Vegetable) (ForellemitKräutebutter)
118,-
Těstoviny od Kolářů 300g
Špagety s kečupem sypané sýrem (Spaghetti withKetchup and Cheese) (Spaghetti mitKetchup, Käse)
72,-
350g
Pikantní těstovinový mls /těstoviny, pikantní zeleninová omáčka,eidam/ (Pasta withSpicyVegetableSauce, Cheese) (TeigwarenmitpikantGemüse, Käse)
89,-
350g
Těstoviny s kuřecím masem /těstoviny, kuřecí maso, špenát, smetana,eidam/ (Pasta wihtChicken, Cream, Spinach and Cheese) (TeigwarenmitHühnerbrust, SahneunedSpinat, Käse)
92,-
350g
Těstoviny Arrabbiata /těstoviny, chilli, česnek, rajčata, eidam/ (Pasta with Chilli, Garlic, Tomatoes and Cheese) (Teigwarenmit Chilli, Knoblauch, Tomaten, Käse)
79,-
Kolářovo kuře běhá po dvoře 150g
Přírodní kuřecí prsa s hermelínem /kuřecí maso,hermelín/ (Chickenwith Camembert) (GebratenesHühnerfleischmitSchimmelkäse)
105,-
150g
Ţampionová kuřecí pochoutka /kuřecí maso, ţampiony, sýrová omáčka/ (Chickenwith Cheese Sauce, Mushrooms) (GebrateneHühnerbrustmitChampignonundKäsesoss)
95,-
88
150g
Sýrové překvapení /kuřecí nudličky v sýrové omáčce/ (Chickenwith Cheese Sauce) (HühnerfleichmitKäsesoss)
98,-
150g
Smaţený kuřecí řízek (ChickenSchnitztel, Vegetable) (Hühnerschnitzel)
95,-
150g
Přírodní kuřecí prsa plněná /kuřecí maso, šunka,eidam/ (ChickenBreastFilledwith Ham and Cheese) (HühnerbrustmitSchinkenundKässe)
110,-
350g
Kuřecí rizoto /kuřecí maso, rýţe, smetana, zelenina/ (Chicken, Rice, Cream, Vegetable) (Hühnerbrust, Reis, Sahne, Gemüse)
92,-
120g
Kuřecí Ondráš /kuřecí maso v bramborovém těstě/ (Chicken in PotatoPastry) (Huhnerbrust in Kartoffelpuffer)
115,-
150g
Kuřecí CordonBleu /kuřecí maso, šunka, eidam,trojobal/ (Chickenwith Ham and Cheese in Breadcrumbs) (HühnerbrustmitSchinkenundKasse, Paniermehl)
125,-
150g
Kuřecí pánev /kuřecí maso, slanina, okurka, kapie,cibule/ (ChickenMeatwith Bacon, Cucumber, SweetPepper, Onion) (HühnerbrustmitSpeck, Gurken, Paprika, Zwiebel)
119,-
150g
Kolářova kapsa /kuřecí maso, slanina, niva, špenát/ (ChickenMeatwith Bacon, Blue Cheese, Spinach) (HühnerbrustmitSpeck, Schimmelkäse, Zwiebel)
124,-
100g
Plněná tortilla /tortilla, kuřecí maso,rajčata,ledový salát,tatarka/ (Chicken Tortilla withTomatoes, Lettuce, Tartar Sauce) (Tortilla, Fleisch, Tomaten, Salat, Sauce Tartare)
79,-
Z Kolářova chlívku 150g
Vepřový plátek se šunkou a sázeným vejcem /vepřová maso, šunka,vejce/ (Pork, Ham and FriedEgg) (Natural SchweinsteakmitSchinken nud Ei, Gemüse)
105,-
150g
Vepřový flamendr /vepřové maso, česnek, cibule,kapie/ (Pork, Garlic, Onion, SweetPepper) (Schweinfleish, Knoblauch, Zweibel, Paprika)
98,-
150g
Smaţený vepřový řízek (PorkSchnitzel) (PaniertesSchweineschnitzel)
95,-
89
150g
Vepřové nudličky se ţampiony a nivou /vepřové maso, niva, ţampiony/ (Porkwith Blue Cheese and Mushrooms) (SchweinfleishmitSchimmelkäseundChampignon)
119,-
150g
Vepřový špíz /vepřové maso, klobása, paprika,cibule/ (PorkwithSausage and Vegetable) (SchweinfleishmitWurstundGemüse)
102,-
A něco z pastvin 200g
Hovězí steak se šunkou a vejcem (Beef Steak with Ham and FriedEgg) (RindsteakmitSchinkenundEi)
275,-
200g
Hovězí steak s rokforovou omáčkou (Beef Steak with Blue Cheese and Cream) (RindsteakmitSchimmelkäseundSahne)
275,-
Něco pro Ty ,kdo nemají chuť na maso 150g
Smaţený sýr (Fried Cheese) (Panierter Kase)
69,-
100g
Smaţený hermelín (Fried Camembert) (GebratenHermelin)
79,-
350g
Zeleninové rizoto (VegetableRisotto) (GemüseRisotto)
82,-
100g
Hermelín v bramboráku (Camembert in PotatoPastry) (Hermelin in Kartoffelpuffer)
105,-
Uvidíme se u stolu za 24 hodin 1600g
Pečené vepřové koleno /3 porce/ (RoastedPorkKnee, Horseradish, Mustard, PickledGherkin,Bread) (Eisbein, Senf, Sauer Gurken, Brot)
290,-
1500g
Pečené kuře s nádivkou, šťouchanými brambory /4 porce/ (RoastChickenwithStuffing, MashedPotatoes) (GebrateneHühnchenmit, Kartoffeln)
290,-
2500g
Pečená kachna, červené, bílé zelí, bramborový, houskový knedlík /4 porce/ (RoastDuckwithRed and WhiteCabbage, Dumplings) (GebrateneEnte, rot undweiβ Kraut, Semmelknödel)
200g
Tatarský biftek,3ks topinek (Steak Tartar, FriedBread) (RindfleischundEiundWürze)
550,-
210,-
90
Další dobrůtky z naší hospůdky 150g
Kolářova mňamka /bramboráčky s kuřecí masovou směsí/ (PotatoPancakes and ChickenMeat) (KartoffelpuffermitHühnerfleich)
124,-
150g
Kolářova výheň /bramboráčky s pikantní vepřovou směsí/ (PotatoPancakes and SpicyPorkMeat) (KartoffelpuffermitpikantSchweinfleich)
124,-
150g
Řízkový talíř /kuřecí maso, vepřové maso, uzené maso,trojobal/ (Chicken, Pork, SmokedMeat – EverythingCovered in Breadcrumbs) (Hühnerschnitzel, SchweinschnitzelundRauchfleisch)
105,-
200g
Farmářský steak /vepřové maso, pikantní cibulka, šťouchané brambory/ (PorkMeat, SpicyOnions, MashedPotatoes) (Schweinefleisch, pikantZwiebeln, Kartoffelpüree)
125,-
200g
Selský steak /kuřecí maso, bylinkové máslo, opečené brambory/ (ChickenMeat, HerbButter, RoastedPotatoes) (Huhn, Kräuterbutter, Bratkartoffeln)
125,-
Pokud si přejete něco k masu 200g
Rýţe (Rice) (Reis)
22,-
200g
Hranolky (FrenchFries) (Pommes-frites)
28,-
200g
Krokety (Croquettes) (Kroketen)
30,-
200g
Americké brambory (PotatoSkins) (AmerikasKartoffeln)
28,-
200g
Vařené brambory m. m. (BoiledPotatoes) (Kartoffeln)
25,-
200g
Opečené brambory (RoastPotatoes) (Röstkartoffeln)
25,-
200g
Brambory s česnekem (PotatoeswithGarlic) (KartoffelnmitKnoblauch)
28,-
91
200g
Šťouchané brambory (MashedPotatoes) (püriertKartoffeln)
30,-
200g
Bramboráčky (PotatoPancakes) (Kartoffelpuffer)
33,-
20g
Tatarská omáčka (Tartar Sauce) (Tatarsose)
10,-
20g
Kečup (Ketchup) (Ketchup)
10,-
20g
Hořčice (Mustard) (Senf)
10,-
150g
Pečivo (Bread) (Gebäck)
10,-
300g
Pečivo k pečenému kolenu (Bread to RoastedPorkKnee) (GebackzuEisbein)
15,-
Saláty od nás 300g
Šopský (SaladwithTomatoes, Peppers, Gherkin and Chesse) (SalatmitTomaten, Gurken, Paprika undKäse)
48,-
250g
Rajčatový (TomatoSalad) (TomatenSalat)
38,-
250g
Okurkový (CucumberSalad) (GurkenSalat)
38,-
250g
Míchaný zeleninový (MixedSalad) (GemischterGemüsesalat)
48,-
300g
Zeleninový salát s kuřecím masem /ledový salát, rajčata,okurka,paprika,kuřecí maso,dressing/ (Lettuce, Tomatoes, Cucumber, Peppers, Chicken, Dressing) (Salat, Tomate, Gurke, Paprika, Hühnerfleisch, Dressing)
95,-
300g
Pestrý salátek /salát, kukuřice, hrášek, rajčata, paprika, okurka, zálivka/ (Lettuce, Corn, Peas, Tomatoes, Peppers, Cucumber, Dressing) (Mais, Dressing Erbsen, Tomaten, Paprika, Gurken)
58,-
92
Dobrůtky pro naše malé hosty 50g
Smaţáček /eidam, trojobal,hranolky/ (Fried Cheese, FrenchFries) (Panierter Kase, Pommes – frites)
49,-
75g
Plátek pejska a kočičky /přírodní kuřecí maso,hranolky/ (Chicken, FrenchFries) (Hühnerbrust, Pommes – frites)
52,-
75g
Kuřecí nugetky /kuřecí maso, trojobal, hranolky/ (ChickenNuggets, FrenchFries) (Klein Huhnerschnitzels, Pommes – frites)
55,-
150g
Špagetkovo mlsání /špagety,kečup/ (Spaghetti withKetchup) (Spaghetti mitKetchup)
48,-
150g
Mašličková pochoutka /těstoviny, mák,cukr/ (Pasta with Poppy Seeds, Sugar) (Teigwaren, Mohn, Zucker)
48,-
A něco sladkého nakonec 1ks
Palačinka se zmrzlinou (CrapewithIceCream) (Eierkuchenmit Eis)
48,-
1ks
Palačinka s ovocem (CrapewithFruit) (Eierkuchenmit Obst)
45,-
2ks
Domácí štrúdl (Strudel) (Apfelstrudel)
15,-
Broskvový pohár /zmrzlina, broskve, šlehačka, poleva/ (IceCream, Peaches, WhippedCream) (Eisbechermit, Pfirsich, Schlagsahne)
39,-
Ananasový pohár /zmrzlina, ananas, šlehačka, poleva/ (IceCream, Pineapple, WhippedCream) (Eisbechermit Ananas, Schlagsahne)
39,-
Jahodový pohár /zmrzlina, jahody, šlehačka, poleva/ (IceCream, Strawberries, WhippedCream) (EisbechermitErdbeeren, Schlagsahne)
39,-
93
Mandarinkový pohár /zmrzlina, jahodový, šlehačka, poleva/ (IceCream, Tangerines, WhippedCream) (EisbechermitMandarinen, Schlagsahne)
39,-
Zmrzlinovýmix /zmrzlina, mix ovoce, šlehačka, poleva/ (IceCream, Fruit Mix, WhippedCream) (Eisbechermit mix Obst, Schlagsahne)
48,-
Teplá jídla se podávají od 11 do 21 hodin. Doba přípravy minutkových jídel můţe být od 20 aţ do 60 minut, dle vytíţenosti kuchyně. Gramáţ surovin je uvedena v syrovém stavu. Sloţení jídel je dané, pokud si zákazník některou z ingrediencí nepřeje, cena se nesniţuje. Za poloviční porce účtujeme 75% ceny celé porce. Na přání zákazníka připravíme jídlo s sebou, cena krabičky je 8 Kč. Dobrou chuť Vám přeje personál restaurace „U Kolářů“
94
Příloha 8: Informační letáky
Obr. č. 8: Promítání - informační leták (Zdroj: Portál u-kolaru.cz, únor 2013)
Obr. č. 9: Velikonoční tvoření – informační leták (Zdroj: Portál u-kolaru.cz, březen 2013)
95
Obr. č. 10: Víkendová gastroakce – informační leták (Zdroj: Materiál firmy, březen 2013)
96
Příloha 9: Průměrná měsíční mzda
Graf č. 2: Průměrná měsíční mzda 3/2010 – 4/2012 (Zdroj: Portál czso.cz, březen 2013)
Graf č. 3: Průměrná měsíční mzda 2000 - 2011 (Zdroj: Portál czso.cz, březen 2013)
97
Příloha 10: Podíl obyvatelstva ve věkových skupinách
Graf č. 4: Podíl obyvatelstva ve věkových skupinách (Zdroj: Portál czso.cz, březen 2013)
98
Příloha 11: Anketa ANKETA
Dobrý den.
Váţení hosté,
jsem studentkou posledního ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava a v současné době zpracovávám bakalářskou práci na téma Turistika v okolí Řásné, dílčí marketingová strategie „Penzionu U Kolářů“. Tímto bych Vás chtěla poţádat o vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Dotazník je samozřejmě anonymní a jeho hlavním účelem je zjištění spokojenosti návštěvníků Řásné.
Předem Vám velmi děkuji za Váš čas.
S přáním hezkého dne, Lenka Líbalová
1. Pohlaví a. ţena b. muţ 2. Věk a. b. c. d. e. f.
Méně neţ 25 let 25 – 35 let 35 – 45 let 45 – 55 let 55 – 65 let 65 let a více
3. Kraj a okres, ze kterého pocházíte: ............................................................................... 99
4. Jste v tomto místě ubytováni (z důvodu rekreace)? a. ne b. ano, přímo v Řásné c. ano, v okolí Řásné 5. Je důvodem Vaší návštěvy Řásné zimní turistika (pěší, běţky)? a. ano b. ne 6. Provozoval/a jste v tomto místě někdy cykloturistiku či letní pěší turistiku? a. ano, plánuji to i letos b. ne, ale tato moţnost mě láká c. dříve ano d. ne, tato moţnost mě neláká 7. Jaká je Vaše celková spokojenost s moţnostmi turistického vyţití v okolí v Řásné? (označte, prosím, hodící se; známkování jako ve škole) 1
2
3
4
5
8. Jaká je Vaše celková spokojenost se sluţbami Penzionu U Kolářů? (označte, prosím, hodící se; známkování jako ve škole)
1
2
3
4
5
9. V případě Vaší nespokojenosti (třeba jen částečné), napište, prosím, důvod nebo i případné návrhy na zlepšení týkající se zmiňovaných témat. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. .................................................................................................................................
100
