Čtrnáctideník RC Opava Číslo 2. Ročník V. Vyšlo dne 9. 2. 2015
SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY
SERVICE ABOVE SELF
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PLESÁME, ZPÍVÁME, VYPLOUVÁME…
Pár dojmů z našeho 5. benefičního plesu ze dne 30. 1. 2015 v Opavě Na Rybníčku; slavnostní předání Charter listiny IYRF italským kapitánem Sergiem Santim; kapela Band Toma Kovalčíka; cimbálovka FRIŠ; zpěv české písně Hlavolam v podání výměnných studentů - Riah, Fabiola, Martin, Sam za doprovodu členů kapely COME AND PLAY – Matěj Burda /kytara/+ Vojta Melecký /bicí / a dobrovolník Josef Melecký /klavír/; mažoretky ROSES ; Pole Dance; děkujeme všem zúčastněným za finanční příspěvek při nákupu losů a také všem dárcům tomboly. A Tobě – Jani a Ondro- za výbornou organizaci! MY JSME SI TO UŽILI
1
2
3
4
5
6
7
Víkend v Třebíči se zahraničními studenty BOHUMIL KŘEMPEK
Třebíč v pátek 23. ledna 2015 přivítala 36 středoškolských zahraničních studentů z 12 zemí celého světa (Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Kolumbie, Německo, Indonésie, Japonsko, Mexiko, Peru, Rusko a USA). Zahraniční výměnní studenti přijeli na už třetí víkendový meeting během jejich ročního pobytu v České republice. V pátek večer byl na programu jazykový test, ve kterém studenti předvedli, jaké udělali pokroky v českém jazyce. Následovalo krátké ústní zkoušení, ve kterém nám studenti sdělovali zážitky z Vánoc, ze Silvestra a z prvního stěhování do nových rodin. Všichni byli nadšení z Ježíška, kapr jim chutnal, ale měl moc kostí, a někteří se naučili během prázdnin lyžovat. Pár studentů si zase stěžovalo, že ještě pořádně neužili sníh, ale v neděli ráno se dočkali sněhové nadílky.
Sobota již tradičně patřila poznávání třebíčských památek UNESCO. Během prohlídky židovské čtvrti se studenti seznámili s židovskou kulturou a s osudy národa, který si během druhé světové války prošel peklem. Studenti nahlédli také do košer řeznictví a typického židovského příbytku. Během odpoledne studenti navštívili jednu z expozic nově otevřeného Muzea Vysočiny na třebíčském zámku. Seznámili se tak s dějinami a s významnými osobnostmi města. Celodenní maraton po městě zakončili v Bazilice sv. Prokopa a v jejích katakombách. Během celého dne byla vyhlášená fotografická soutěž, jejíž vítězkou se stala americká studentka Taylor Hosek. Večer všichni poměřili své síly v badmintonovém turnaji čtyřher. Po napínavém finále vyhrála turnaj německo-japonská dvojice. Mnozí studenti překvapili sami sebe, když zjistili, jak jim badminton jde i přesto, že ho v Třebíči hráli poprvé. Během soboty se do Třebíče sjeli také kluboví YEO z české části našeho distriktu. Hlavní náplní tohoto setkání bylo odevzdávání přihlášek budoucích outboundů a také plány a nové vize v rámci výměny mládeže. Na této schůzi byl například představen nový projekt s názvem New Generations Service Exchange, do kterého se distrikt plánuje aktivně zapojit a nabídnout tak zajímavé možnosti 8
také vysokoškolským studentům. V neděli se studenti rozjeli za svými host rodinami a nezbývá, než se těšit na další Rotary meeting.
9
Riah Erliana /R/ nám ještě napsala pár postřehů ze setkání v Třebíči:
V Trebici jsme byli na namesti, jsme udelali test v ceskyem jazyce, jsme hrali badminton a to bylo moc dobre, jsme byli vsichni studenti a jsme mluvily a já fakt miluju vsichny studenti v ceske republice, jsou jako moje druha rodina. Jsme udelali hodne video a fotky, byl opravdu super víkend.
10
JEŠTĚ DVĚ VZPOMÍNKY KONCE ROKU 2014 Tradiční předvánoční malohoštická výprava na jmelí Poslední adventní sobotu organizuje parta chlapů z Malých Hoštic již mnoho let výpravu na jmelí. Zpočátku to byla jen taková malá procházka s dětmi ale postupně, jak přibývalo účastníků, tak se z této akce stala tradice, které jsem letos měl tu čest se také zúčastnit samozřejmě i se dvěma našimi výměnnými studentkami Riah a Fabilou, které bydlí právě v Malých Hošticích. Sraz byl v 10 hodin kousek od nádraží na zahradě jednoho z účastníků výpravy. Po nezbytném uvítacím kalíšku jsme naložili proviant do dvou dvoukoláků a vydali jsme se směrem na Velké Hoštice. Nutno poznamenat, že každý měl za úkol sebou vzít špekáčky, jednu nudlovou instantní polévku a jednu
gulášovou. Na pomezí Malých a Velkých Hoštic se k nám připojila skupinka účastníků z Velkých Hoštic a začalo hledání vhodných stromů pro trhání, spíše vlastně řezání a sekání tohoto tradičního vánočního dekoračního doplňku. Ti mladší a hbitější z nás se vydali do korun stromů vybaveni speciálními teleskopickými pilkami a kleštěmi a za pár desítek minut bylo jmelí dostatek pro celou výpravu. Poté jsme se vydali na tradiční místo u vojenského bunkru, kde jsme rozdělali oheň, a začala příprava tříchodového menu. Nejdříve se začaly opékat špekáčky, které pro někoho byly pozdní snídaní, pro někoho zase dřívější oběd. Poté se na ohni objevila klasická trojnožka s kotlíkem a začala se vařit nudlová polévka určena především pro mladší účastníky výpravy. Poté se vyměnil kotlík za větší a začala příprava hlavního chodu, tedy gulášové polévky. Je třeba říci, že 11
chuť kotlíkové gulášovky byť z instantních sáčků, doplněných vepřovou konzervou, brambory a párkem byla naprosto výtečná. Přestože počasí nebylo příliš zimní, tak atmosféra takovéhoto předvánočního opékání a vaření v přírodě byla fantastická. Myslím, že našim výměnným studentkám z daleké Indonézie a Chile se ukázka našich vánočních tradic moc líbila a jak na špekáčcích, tak na kotlíkové polévce si moc pochutnaly. Rovněž tak místní chlapi a také mládež měli spoustu všetečných otázek na naše bezpochyby velmi exotické výměnné studentky a všichni na ni budeme ještě dlouho vzpomínat. (BOB)
12
Adventní kuriozity Rotary Opava JAN RAIDA Již první adventní víkend přinesl velmi zajímavé setkávání se s lidmi jednak známými, tak neznámými při prodeji Vánočního punče na Horním náměstí města Opava. Většinou si kolemjdoucí dobře pamatují z minulých let co v našem stánku prodáváme, jaké jsou naše záměry z výtěžku prodeje a jaké aktivity jako rotariáni praktikujeme. Někdy ovšem dochází k překvapení nejen těch, kteří se o našich aktivitách dozvědí poprvé a jsou většinou mile překvapeni naši činností a jejich dosavadní zkreslené informace o Rotary nabydou jiných a překvapujících rozměrů a jejich návštěva u našeho stánku je pro ně zajímavá a většinou příjemná. Chci ale napsat jak je v nadpisu uvedeno, že na stánku dojde občas k překvapení jak návštěvníků, tak nás rotariánů. V pátek na druhý adventní víkend šli kolem našeho stánku dva pánové, oblečení do „gala“ a já jako uvítací výbor prodávajících toho odpoledne jsem je pozval na teplý punč a poctivě jsem vysvětloval, jakou kvalitu má náš výrobek, jak je poctivě vařen a k jakým účelům náš punč prodáváme. Jejich zájem je přivedl k našemu stánku, že tedy zkusí ochutnat, když o tom tak pěkně referujeme a že stejně chtěli okusit punč také v Opavě, když už tak jezdí po republice. Zadíval jsem se na jednoho ze dvou pánů a povídám, já vážený pane vás odněkud znám, nebo jsem vás někde už musel vidět. Nato odpoví pán, že se jmenuje Jiří Kudrman, ale že je možné, že jsem ho spatřil možná v televizi. Tak to jsem byl úplně vedle a řekl jsem, že to asi ne a další otázka směřovala k tomu, co že tedy v Opavě vlastně pánové dělají. No máme za chvíli vystoupení v kině Mír s orchestrem Václava Hybše a oba dva jsme členy jeho orchestru. Přišli jsme se zahřát a něčeho se napít, abychom měli „nátisk“ a naše nástroje dobře hrály. Já sám jsem začínal s orchestrem Karla Vlacha, hrál s Felixem Slováčkem a v dalších souborech a také mimo jiné hraji se zmíněným orchestrem Václava Hybše. Teď máme štaci v Opavě, pak odjíždíme do Zlína, kde máme ubytování a pak další dny jsou naplánované tak, že doma budeme až na Vánoce. Během naší konverzace jeho parťák z orchestru odešel a šel se asi připravovat na odpolední vystoupení, ale pan „Kudroš“ (jak mi prozradil, že je to jeho přezdívka v orchestru) dále zůstával a vyprávěl mi, že začínal jako stavební dělník, začal hrát na saxofon a klarinet jako amatér, až si ho všimli zmínění kapelníci a teď hraje jako jeden z nejstarších muzikantů v tomto špičkovém orchestru. Opavu dobře zná, chválí dobré publikum a při další objednávce punče už docela uvolněně a pochvalně hovoří o jeho muzikantství a je znát, že je to jeho posláním a koníčkem zároveň. A že jezdí po republice, na to si už doma zvykli. Další návštěvníci našeho stánku byli okamžitě informování, že nás pan Kudrman navštívil, všichni se s ním seznamovali, některým dámám, které se u stánku zastavily na punč a které šly na koncert, dokonce slíbil, že jim zamává při koncertu, protože sedí v první řadě. Všichni slíbili, že se po koncertě určitě opět u našeho stánku zastaví a sdělí své dojmy z vystoupení. Dál již to nevím, co se stalo, protože mě vystřídali mí kolegové na odpolední službě. Panu Kudrmanovi jsem slíbil, protože jsme se společně vyfotili, že mu zašleme náš časopis, aby měl na Opavu další pěknou vzpomínku a zážitek, který jsme si my na stánku také odnesli. Další příjemné překvapení nastalo další týden v sobotu, kdy kolem našeho stánku procházelo najednou několik žen, které mezi sebou družně hovořily do té doby, než jsem je oslovil a pozval na náš Vánoční punč. Byla to voda na můj mlýn, kdy jsem všechno poctivě o Rotary sděloval a pěl chvály o našem punči. Dámy neodolaly a za chvilku již stály u našeho stánku a objednaly si 7 punčů, přesně tolik, kolik jich ke stánku přišlo. Pravda byl jsem trochu překvapen, protože obvykle 13
si někdo nedává punč vzhledem k tomu, že ostatní někam odváží, nebo má jiný důvod. Punč byl tedy objednán a najednou při společném hovoru u stánku mi říká jedna z žen, co říkám na to, že jsou všechny sestry. No tak to si děláte asi legraci, odpovídám, ale při podrobné prohlídce všech žen musím přiznat, že podoba je a že k omylu, nebo ke lži z jejich strany nemohlo vůbec dojít. A tak se slušně ptám na jejich jména a poctivě si zapisuji na kousek papíru Maria, Danka, Janka, Evka, Vierka, Elenka a Jarka. Říkám si sám pro sebe, to musím napsat Petrovi Andrlemu, aby to zveřejnil v našem časopisu, a také žádám přítomné dámy, zda tak mohu učinit a také vysvětluji, že máme mimo jiné naše činnosti také časopis, který pravidelně díky Petrovi vychází a že pokud budou chtít tak jim naše vydání přepošlu na jejich e-maily. To byste musel e-mail pane zaslat ale také našim dalším sestrám, protože další sestru máme ještě v Krnově a v Bratislavě, odkud pocházíme všechny. Takže je nás dohromady 9 sester, maminka již není mezi námi, ale ocko nás čeká Bratislavě. Tak se také dovídám, že do Opavy je pozvala sestra Danka, která měla v Opavě práci a tady se také provdala a zůstala do dnešních dnů a kterou pravidelně o Vánocích navštěvují. Pochopitelně jsme se museli společně vyfotografovat a já jsem se vsadil, že podle jejich uvedených jmen, které mi nadiktovala Mária, uhodnu alespoň 50% a správně je zařadím k jednotlivým dámám. Samozřejmě, že úkol to byl nad moje síly a výsledkem byla objednávka nové dávky punče z mé strany a také příslib, že vše uveřejním v našich novinách a také pošlu vše e-mailem našim slovenským děvčatům. Navíc jsem musel slíbit, že časopis osobně předám paní Dance, které je z Opavy a která nemá e-mail a také to, že předání musím také nafotit a poslat e-mailem paní Márii, což jsem slíbil. Svědky celé události byli v prvním případě Standa Pešat, při druhé Víťa Pecsi, kteří vše nafotili (ale fotografie redakci ještě neposlali – pozn. red.) a také naši studenti z našeho stánku Fabiola a Nick, mladý pan Duda a slečna Herrmannová.
14
NAKONEC SE UČÍ ČESKY (A RÁDY) S NAŠIMI STUDENTKAMI ROZPRÁVĚLA MIRKA MELECKÁ: Fabiola Mayte Rozas Scaramelli /F/ přijela z Chile, města La Serena, studuje v Opavě na Obchodní akademii. Riah Erliana /R/ přijela z Indonésie, Soputh Sulawesi ,město Makassar, studuje na Slezském gymnáziu v Opavě Kterou zemi jste si pro výměnu vybraly a proč? F: Já jsem chtěla jet do Francie, protože jsem se chtěla učit francouzsky. R: Francie , protože je u nás známá, o České republice jsem nic nevěděla. Co Vás v naší zemi překvapilo? F: Když přijdeš domů nebo do školy, musíš dát boty dolů. R: Každá rodina má psa /ta moje má/, jiné jídlo, oblečení, hodně lidí chodí pěšky. Co se Ti zdá výhodné u nás oproti Tvé zemi? F: Škola tady je zdarma, veřejná doprava je lepši než v Chile. R: Máte sníh, historické domy a taky 4 roční období. Čemu jste se v poslední době nejvíce zasmály? F: Když byl poprvé led na cestě, to byla sranda, ale ja jsem nespadla. No byla hodně sranda chůze po ulici plné ledu . A taky první den ve škole, já jsem říkala panu ředitelovi “ahoj” místo “dobrý den” a moje spolužačka mi říkala, ze musím říkat dobrý den, ne ahoj. R: Bruslení. A taky jsem se smála psům. Co je podle Tebe nejdůležitější pro úspěšnou výměnu? F: Vždy říkat ANO, protože nikdo neví, co bude dělat a co je nejlepší - jsou jeho zkušenosti do života. Vždy musíš mluvit co chceš, a mobil používat jenom málo, protože tady můžeš nalézt nejlepší přátelé v životě. R: Naučit se česky.
Riah s první rodinou Boba Křempka z Malých Hoštic a nyní ji hostí rodina Legerská, jejichž dcera je také na výměně. 15
Fabiola s první rodinou (Herrmannovi z Malých Hoštic- foto z tanečních) a nyní žije v rodině Ondřeje Tůmy.
Sam Bray (uprostřed) je náš nový student z Austrálie. Představil se nedávno na schůzce klubu… 16
DVA ZAJÍMAVÉ PROJEKTY ROTARY INTERNATIONAL OSTRAVA Ve středu 4. února 2015 navštívili tradiční „obědové“ setkání RC Opava (scházíme se v poledne každou první středu v měsíci) milí hosté. Prezident RC International Ostrava dr. Dirk Bliek a sekretář téhož klubu Mgr. Josef Melecký. Seznámili nás s obdivuhodně pojatým programem jejich jubilejního 10. Benefičního plesu, který má ráz „ Holandského festivalu“ (viz program níže). K uvítání hostů bude mimo jiné připraveno pět tisíc holandských tulipánů a následně nebude o různá holandská překvapení nouze. Prostě se na jednu sobotní noc ocitnete v Holandsku. Na ples pozvali pochopitelně všechny naše členy i s jejich rodinnými příslušníky. Druhým, velice významným projektem RC International Ostrava bude vydání CD o problematice holocaustu. Zcela nevšední příběhy lidí, kteří přežili, s kvalifikovaným úvodním textem jsou určeny především žákům a učitelům škol v našem regionu (ale i mimo něj) k doplnění výuky a pochopitelně i dalším zájemcům. RC International Ostrava se postupně obrátí na všechny rotariánské kluby s tím, aby v rámci své působnosti uvedené CD šířily. Iniciativa více než úctyhodná a potřebná.
17
18
HODNĚ ÚSPĚCHŮ V MUZICÍROVÁNÍ Kapela COME AND PLAY před 3 lety vystupovala na koncertě pro děti z dětského domova a pro handicapované v Obecním domě v klubu ART. Tuto nevšední akci zorganizoval za rotary klub náš tehdejší člen Jaromír Burda. Dnes má COME AND PLAY natočené první EP a klip k písni TO THE LAST PAGE. V minulém týdnu se objevili i živě ve vysílání na stanici ÓČKO. Přejeme jim úspěšné muzicírování a ať jejich písně naplní srdce radostí všech posluchačů. Dva z nich- Matěj Burda a Vojta Melecký také minulý pátek poskytli hudební doprovod našim zahraničním studentům při jejich pěveckém vystoupení na plese RC Opava.
19
PRO NAŠE PŘÁTELE A PŘÍZNIVCE V MÍSTĚ A V REGIONU (PŘÍPADNĚ I JINDE) je k dispozici nová služba RRR (RODINNÁ ROTARIÁNSKÁ REKLAMA) Zájemci o komerční reklamu týkající se podnikatelských aktivit našich členů a rotariánů z regionu mají k dispozici stránky OPAVSKÉHO ROTARINÁNA zcela zdarma. Stačí poslat podklady na adresu redakce. Pokud se sami rozhodnete reklamu zpoplatnit (dle vlastního uvážení) je to možné. Zašleme fakturu za zveřejnění. Takto získané prostředky budou použity mimo jiné také na krytí režie vydávání tohoto listu. Konkrétní využití takto získaných prostředků bude v určitých časových intervalech veřejně oznámeno.
OPAVSKÝ ROTARIÁN čtrnáctideník RC OPAVA. V. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, 746 01 Opava (
[email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail:
[email protected] (další možné spojení e-maily pro případ výpadku sítě –
[email protected] ;
[email protected] ;
[email protected]). Toto číslo 02/2015 vyšlo dne 9. února 2015.
20
