TŘÍDA: PTÁCI Aves. Obecná charakteristika. Kůže. Peří. Kostra

TŘÍDA:

PTÁCI

Aves

Obecná charakteristika – – – – –

– –

– –

teplokrevná vývojová větev plazů podtřídy Archosauria nejvyšší intenzita metabolismu nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin) znaky společné s plazy: suchá kůže, jediná žláza kostrční, rohovitá kůže plazíího typu (na zobáku, na běháku), rozmnožování plazího typu (vejce), ledviny plazího typu, odpadní produkt kyselina močová znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata, regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu zvláštní znaky: tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány (přeměněny k různé funkci), koncový mozek dobře vyvinut (včetně bazálních ganglií – instinkty), funkce mozečku – let, dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry počet druhů: cca 8900 (2. nejpočetnější třída) velikost (extrémy): kolibřík kubánský – 6 cm, 1,5 g; pštros dvouprstý – 2 m, 100 kg; moa† – 3,6 m, 100 kg

Kůže – – – – –

suchá, tenká, žádné kožní žlázy kromě kostrční rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech rohovité drápy na prstech rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny

Peří – – – – – – –

po těle v pruzích – pernice (hlavová, křídelní, hřbetní, ramenní, břišní, stehenní) holá místa (bez pernic) – nažiny výměna peří – pelichání a) prachové peří b) obrysové peří: letky, rýdovací peří, krycí peří krycí pero: osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky prachové pero: nikdy osten

Kostra pevná, lehká, pneumatizovaná (dlouhé kosti) srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti lebka připojena jedním kloubem nekrčnímu obratli obratle: krční (10–26), hrudní (3–10), bederní + křížové (11–23) → srůstají v kost křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5–8 volných, další srůstají v pygostyl) – stydké kosti nejsou spojeny → průchod vajec – – – –

Ex http://biomach.wz.cz

1/9

žebra: 3–9 párů, plochá dvoudílná mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem (crista sterni) přední končetina: lopatkové pásmo – šavlovitá lopatka (scapula), kost krkavčí (procoracoid), kost klíční (calvicula, srostlé na distálním konci → „sáňky“ [furcula]); volná končetina – kost ramenní (= kost pažní), kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti zápěstní, carpometacarpus (záprstí, srostlé ze záprstních a zápěstních kůstek), prst I.–III. redukce, IV.–V. vymizel – zadní končetina: pánevní pásmo – synsacrum (srostlé bederní, křížové a některé ocasní obratle) pevně srostlé s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (vejce), pygostyl; volná končetina – kost stehenní, tibiotarsus (kost holenní + část kosti zánártní), kost lýtková redukována, tarsometatarsus (= běhák, srostlé zánártní a nártní kosti), prst I. obrácen vzad, V. prst vymizel → rorýs syndaktylní noha – srůst prstů – – –

Svalstvo dominují létací svaly, největší je prsní sval prsní sval (musculus pectoralis maior): úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka – podklíčkový sval: úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu nahoru – běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům – některé svaly zadní končetiny (musculus flexor perforans) umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci) – –

Nervová soustava – – – – –

rozvoj koncového mozku a mozečku – k rozvoji koncového mozku došlo zvětšením bazálních ganglií (bohatý instinktivní život) v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového (to je ve středním mozku) mícha zasahuje až do posledního ocasního obratle „zduření“ míchy mezi krční a hrudní oblastí (inervace létacích svalů) + v pánevní oblasti u ptáků, kteří běhají 12 párů mozkových nervů

Smysly dominuje zrak a sluch další smyslová tělíska na/v zobáku, u báze krycích per, mezi svaly křídla chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě sluch: krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella, stavba vnitřního ucha podobná savčímu, rozsah slyšení 40–30000 Hz (nejvyšší citlivost 1–3 kHz) – zrak: oči málo pohyblivé, velké, jiný než kulovitý tvar, chráněny třemi víčky (mrkají dolním); silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá; na cévnatce pecten (výrůstek, funkce výživa sítnice, zaostřování); barevné vidění → zornice: ◊ na dálku, ○ na blízko – – – –

Endokrinní systém – –

silně rozvinut jako u savců hypofýza: vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec


2/9

– – – – –

brzlík: krvetvorný orgán štítná žláza: růst, metabolismus, pelichání chování související s tahem nadledviny: kortikoidy, adrenalin pankreas: inzulín gonády: androgeny, estrogeny, převládá vždy jedna z obou skupin (→ sekundární pohlavní znaky)

Trávicí soustava zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytí rohovinou (ramfotéka), měkké ozobí jícen vytváří slepý vak – vole (ingluvies) žaludek dělen minimálně na dva oddíly (svalnatý + žláznatý) tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie – štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka – slinivka břišní, játra (žlučník chybí pštrosům, holubům, papouškům) – – – –

Dýchací soustava – – – – –

nejvýkonnější ze všech obratlovců plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní nozdry, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, plicní sklípky vytvořeny nejsou v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasové ústrojí ptáků – syrinx 5 párů vzdušných vaků (kyslík při nádechu i při výdechu): dýchání i při letu, nadlehčují tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na termoregulaci, slouží jako rezonátoru pro zesílení hlasu, zmenšují mezisvalové tření

Cévní soustava – – – – –

srdeční komory zcela oddělené → žádné míšení krve podobná stavba jako u savců (konvergentní vývoj) relativně největší srdce ze všech obratlovců vyvinut levý vrátnicový oběh největší krevní tlak (200 mm Hg), tepová frekvence (holub 22 tepů/min), teplota (40 °C) → hodnoty se mohou lišit v závislosti na stupni pohybové aktivity

Urogenitální soustava – – – – – – – – – –

párové ledviny v prohlubních synsacra močový měchýř většinou chybí moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu zplodina metabolismu – kyselina močová vývody ústí do kloaky gonády malé, zvětšují se v době rozmnožování (až 360×) penis (s výjimkou pštrosů a vrubozobých) chybí samice mají funkční většinou levý vaječník oplození vnitřní přitisknutím kloaky vývoj vejce – vejcovod členěn do několika oddílů s různou funkcí: 1. nálevkovité ústí zachycuje zralá vajíčka 2. tuba – sekrecí stěn se tvoří bílek


3/9

3. isthmus – vylučuje papírovou blánu 4. uterus – tlustostěnná část, vylučuje řídký bílek, ten proniká papírovou blánou a napne ji, pak vápenné žlázy vyloučí vápennou hmotu, která ztuhne ve skořápku 5. vagina – svalnatý orgán, vylučuje hlen, vypuzuje hotové vejce

Rozmnožování ptáků (= hnízdění) – – – – – – –

alespoň jednou ročně, ale i vícekrát v Evropě květen–červen u některých výrazný pohlavní dimorfismus (např. páv, bažant) příprava hnízda, „svatební“chování zabarvení vajec obvykle krycí, druhově specifické vysedávání (inkubace) od 11 dní do 12 týdnů dva typy mláďat: o nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi o nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání

Etologie –

– – – –

–

trvání svazku v průběhu hnízdění: o žádné páry, pouze kopulace → kolibřík, rajka o páry na několik dní → bahňáci, moudivláček o páry na několik týdnů/měsíců → kachny o páry do vyvedení mláďat o páry na celý život o polygamie (jeden samec, více samic) o polyandrie (jedna samice, více samců) hnízdní teritoria a revíry: hlasové projevy, výhružné pohyby budování hnízda (oba partneři, jeden z nich staví + druhý materiál, hnízdo nestaví, …) hnízdní parazitizmus (např. kukačky) migralita: o ptáci stálí – po celý rok v okolí hnízda o ptáci přelétaví – mimo hnízdění 100–500 km od hnízda, přelety nejsou nijak směrovány o ptáci stěhovaví – dvakrát ročně přesné směrované přelety komunikace: optické signály (výrazové postoje a pohyby), akustické signály (varování, svolávání, krmení)

Systém ptáků –

děleni na dvě podtřídy o podtřída: PRAPTÁCI (Saururae) – vymřelí  jediný druh Archaeopteryx lithographica (břidlice ze svrchní jury v Solenhofenu v Bavorsku, žil asi před 140 miliony lety araukáriových


4/9

a cykasových lesích) – vykazuje znaky plazí (pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rejdovacích per) i ptačí (pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíční kosti srostlé v „sáňky“, částečně pneumatizovaná kosti) o podtřída: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)  přední končetiny přestavěny v křídla (redukce II. a III. prstu, vždy bez drápů), neozubené rohovité čelisti, v páteři typické srůsty obratlů  první se objevili ve svrchní křídě  děleni do víceméně umělých nadřádů: • nadřád: PRVOPTÁCI (Prothornites)  vymřeli ve svrchní křídě  ze severoamerických křídových usazenin známé dva druhy: Hesperornis a Ichthyornis • nadřád: BĚŽCI (Peleognathae, syn. Ratitae) • nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae)

Nadřád: BĚŽCI (Peleognathae, syn. Ratitae) – – – – – – – – – –

ztráta schopnosti létat zakrnělá křídla, (kromě tinam) chybí hřeben hrudní kosti, malá pneumatizace kostí mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi, přední končetiny zakrnělé o mláďata pečuje samec, výskyt jen na jižní polokouli pštros dvouprstý kivi jižní emu australský kazuár přilbový nandu pampový tinama chocholatá

Nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae) „neognátní stavba“ lebeční báze: zpravidla úzká dlouhá radličná kost, která nikdy nedosahuje ke kostem křídlatým – odlišně tvarovaná pánev, samci nemívají penis – o vejce pečují oba partneři nebo jen samice – většina druhů známa od počátku třetihor –

Řád: Tučňáci (Sphenisciformes) – specializace k plavání → křídla změněná ve vesla – kosti nejsou pneumatizovány – nohy posunuty dozadu – mezi prsty plovací blána – pod kůží vrstva tuku, vnější nozdry uzavřeny – velká kostrční žláza – odráží se nohama, jede po břiše – vajíčka pod kožním vakem – tučňák patagonský, tučňák císařský, tučňák Humboldtův


5/9

Řád: Potápky (Podicipediformes) – přizpůsobení pro plavání a potápění – velká kostrční žláza – plovoucí hnízda, husté jemné opeření – potápka roháč, potápka chocholatá Řád: Veslonozí (Pelecaiformes) – velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama – všechny prsty spojeny blánou – loví ryby, kostrční žláza, silný jazyk – pelikán bílý – kormorán velký – faeton červenonohý – terej bílý – fregatka páskovaná Řád: Brodiví (Ciconiformes) – dlouhé nohy, krk, zobák – hnízdní na stromech – dorozumívání klapáním zobáku – volavka popelavá – čáp bílý, čáp černý – marabu africký – kvakoš noční – bukač velký – ibis posvátný Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes) – dlouhý krk, vysoké nohy – krátký zahnutý zobák s rohovitými lamelami – ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím – plameňák růžový – plameňák Jamesův Řád: Vrubozobí (Anseriiformes) – velcí ptáci s lamelami na okraji zobáku – mezi předními prsty plovací blána – potravu loví z vody – dokonalý syrinx – kosmopolitní kromě Antarktidy – kachny existují „plovavé“ a „potápivé“ – kachna divoká – labuť velká, labuť černá, labuť zpěvná – husa velká (→ z ní evropské domácí husy) – čírka modrá – lžičák pestrý – kajka obecná – berneška velká


6/9

Řád: Dravci (Falconiformes) – různá velikost, hákovitě zahnutý zobák – měkké ozobí, špičaté drápy na nohách (= spáry) – velký svalnatý jazyk, dokonalé smysly (hlavně zrak) – krmivá mláďata; kosmopolitní rozšíření – jestřáb lesní – káně lesní – krahujec obecný – moták pochop – luňák hnědý – orel skalní – včelojed lesní – poštolka obecná – sokol stěhovavý – kondor velký – sup hnědý – hadilov písař Řád: Hrabaví (Galliformes) – krátký, špičatý zobák, velké vole, silný svalnatý žaludek – krátká, zaoblená křídla; nekoupou se, ale popelí se – přes den na zemi, nocují na stromech – samci mají často ostruhu, častá polygamie – tetřívek obecný – tetřev hlušec – jeřábek lesní – bažant obecný – křepelka polní – perlička kropenatá – koroptev polní – páv korunkatý – krocan divoký Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes) – různorodá skupina, chybí vole – hnízdí na zemi nebo v rákosí – větší počet vajec, býložraví nebo všežraví – drop velký – slípka zelenonohá – jeřáb popelavý – lyska černá – chřástal vodní Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes) – různý vzhled, plovací nohy, dospělci v párech, vodní a pobřežní biotopy – racek chechtavý – papuchalk ploskozobý – čejka chocholatá


7/9

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) – střední velikost, dvoudílné vole – pití sáním; kosmopolitní – hrdlička zahradní – stepokur kirgizský – holub skalní Řád: Papoušci (Psittaciformes) – velmi pohyblivá horní čelist – nejvyvinutější koncový mozek – šplhavé nohy, velké vole – amazoňan kubánský – kakadu žlutolící – papoušek různobarevný – andulka vlnkovaná – papoušek šedý (žako) – papoušek hyacintový Řád: Kukačky (Cuculiiformes) – stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky (hnízdní parazitizmus) – pohlavní dimorfismus – kukačka obecná Řád: Sovy (Stringiformes) – noční aktivita, oči směřují vpřed, hlavu otočí o 270° – nohy s drápy, bohaté opeření, výkonný sluch a zrak – nemají vole, tvoří vývržky (nestravitelné zbytky) – hnízdní na stromech v dutinách – masožravec – zahnutý zobák – sýček obecný – sova pálená – výr velký – kulíšek nejmenší – sýc rousný – puštík obecný – kalous ušatý Řád: Lelkové (Caprimulgiformes) – noční aktivita, loví v letu – měkké opeření, široká hlava, dlouhá křídla – lelek lesní Řád: Svišťouni (Apodiformes) – extrémní letoví specialisté (mohutná létací svalovina) – nemohou chodit po zemi – v letu loví potravu, dokonce i spí – rorýs obecný – kolibříci


8/9

Řád: Srostloprstí (Coraciiformes) – rozmanitý vzhled, pestré opeření, loví z číhané – některé prsty srostlé, zvětšené zobáky – ledňáček říční – dudek chocholatý – vlha pestrá – mandelík hajní Řád: Šplhavci (Piciformes) – stromoví, šplhavá noha (2 prsty vpřed, 2 prsty vzad) – tuhé opeření, dlouhý jazyk; hnízdí v dutinách – strakapoud velký – datel černý – žluna zelená – krutihlav obecný – tukan obecný – medozvěstky Řád: Pěvci (Passeriformes) – malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy – rozmanitá potrava, všichni staví hnízdo – hlavní znaky: šlachy na nohách, počet svalů v syrinxu – v přehledu zástupců uvedeny pouze hlavní čeledi, rody jsou z nich jednoduše odvoditelné (případně využijte přehled na www.biolib.cz, oddíl pěvci) – skřivanovití – ťuhýkovití – konipasovití – vlaštovkovití – sýkorovití – hejskovití – brhlíkovití – skorcovití – pěnkavovití – střízlíkovití – snovačovití – drozdovití – žlučovití – strnadovití – špalkovití – pěnicovití – krkavcovití – … a mnozí další

Neprošlo jazykovou úpravou. Machy, 23. září 2007


9/9

TŘÍDA: PTÁCI Aves. Obecná charakteristika. Kůže. Peří. Kostra

Recommend Documents