Čtení o našem dění Čtení pro radost a pobavení Čtení od nás (pr)o vás

5

Čtení o našem dění Čtení pro radost a pobavení Čtení od nás (pr)o vás Blíží se podzim a s ním přichází chlad, léto si na čas dalo čelem vzad. V září je teplá občas i noc… Ale v říjnu? Nic moc. Barví se stromy, barví se příroda, ve škole zavládla podzimní pohoda. Příjemné chvíle si užiješ, tím jsem si jist… až začneš listovat a budeš mě číst.

ZŠ a MŠ Svitavy, Sokolovská 6.2015 ročník / říjen 2015 SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 1 1 - ŘÍJEN

Není to tak dlouho, co jsme vás vítali po prázdninách, a už máme dva měsíce vysedávání v lavicích za sebou. Školní rok je v plném proudu, probíhá akce za akcí, ať už jsou to akce sběrové – Ježour, papír, či poznávací – Oucmanice, Anglie, Slovensko atd. Ani o projekty, písemky a „tasení“ není nouze. Však vám to v říjnovém přetékajícím Koktejlu všechno pěkně vylíčíme. Pomáhají nám s tím také další přispěvatelé, kterým chceme moc poděkovat. A to se nám do říjnového vydání nevešlo všechno, takže o vaření, názory našich mudrců, co zjistily vyzvědačky v akci, o projektu Cesta kolem světa a mnoho dalšího se dočtete v příštím čísle Sokolovského koktejlu. Příjemné chvíle s naším Koktejlem a krásné podzimní dny doma i ve škole Vám přeje tým redaktorů SK

Milí čtenáři, nejdříve bych se chtěla poohlédnout za vzdělávacím jazykovým pobytem v Anglii. Musím říci, že až na počasí, to byla velmi milá zkušenost jak pro naše žáky, tak samozřejmě pro nás vyučující. Toho, co jsme mohli společně vidět, bylo opravdu hodně. Na vlastní kůži jsme zažili typické britské počasí, tzn. „provazy vody“ ve Stonehenge, velmi svěží vítr v Brightonu, sluníčko a nebe bez mráčků v Portsmouth a mírný deštík v Londýně. Žáci absolvovali výuku s rodilými mluvčími a ubytování v anglických rodinách. O návštěvu slavných památek také nebyla nouze. Za mě musím říci, že to bylo super. (O tom, jak Anglii vnímali ostatní, se dočtete na dalších

stránkách, pozn. red.) Dále bych vás chtěla pozvat na Den otevřených dveří, který proběhne 10. 11. 2015. V tento den si budete moci prohlédnout vnitřní prostory na Pražské i Sokolovské od 8.00 do 17.00 hodin; můžete se přijít podívat také do výuky. Z důvodu klidového režimu to nebude možné v době od 11.30 do 14.00 hodin v naší MŠ. Pavilón B na Pražské (dál od sportovní haly) bude od 15 do 17 hodin patřit především nastávajícím školákům. Poslední, na co bych chtěla upozornit, jsou rodičovské schůzky, které se uskuteční 11. 11. 2015 od 16 hodin. V 17 hodin budou mít rodiče našich deváťáků schůzku týkající se volby povolání a důvěrníci tříd budou v PC učebně (také v 17 hodin) seznámeni s rozpočtem Spolku rodičů a dalšími plánovanými akcemi na tento školní rok. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 2 - ŘÍJEN 2015

Alena Vašáková

Jistě jste si všimli, že na školní chodbě potkáváte nové tváře. Přišli mezi nás noví spolužáci. Přechod z jedné školy na druhou není pro každého jednoduchý. Přináší změny, které prožívá každý jinak. Pro někoho je to výzva, někdo se změn obává, jiný vyčkává, co mu přinesou. Zajímalo nás, jak si na nové prostředí, spolužáky, učitele apod. naši noví kamarádi zvykají, proto jim Thea s Natálií položily pár otázek. Odpovědi byly většinou stručné, ale jasné.

1) Jaké jsou tvé první dojmy z nového prostředí? 2) Jak se cítíš mezi novými spolužáky? 3) Jak na tebe působí nový třídní učitel? 4) Co tě na nové škole nejvíce zaujalo? 5) Obáváš se něčeho v novém prostředí?

5) Ne! Kateřina Matrasová, 3. B 1) Hezký. 2) Dobře. 3) Hezky. 4) Obrázky na chodbě. 5) Ne! Dominik Tilke, 6. A 1) Dobrý. 2) Dobře. 3) Dobře. 4) Bufet. 5) Ne!

Kristýna Kratochvílová, 6. A 1) Líbí se mi zde. 2) Zatím to ujde. 3) Zatím dobře. 4) Že jsem našla nové kamarády. 5) Ne!

Adéla Burešová, 3. A 1) Dobrý. 2) Celkem dobře. 3) Dobrý. 4) Všechno. 5) Ne!

Anička Justová, 4. A 1) Dobrý. 2) Docela cize. 3) Dobrý. 4) Třídy. 5) Ne!

Jáchym Jukl, 2. B 1) Nevím. 2) Hrozně. 3) Je docela přísná. 4) Jídelna. 5) Ne! Samuel Palacký, 3. A 1) Jo, dobrý. 2) Dobře. 3) Dobře. 4) Šatna.

Kateřina Dobiášová, 4. B 1) Dobrý. 2) Dobře. 3) Dobře. 4) Učení. 5) Ne!

Nela Juklová, 5. A 1) Dobrý. 2) Dobře. 3) Jsou o hodně lepší. 4) Jídelna. 5) Ne!

Kuba Hanzal, 5. A 1) Dobrý. 2) Dobrý. 3) Dobře. 4) Různé kroužky a třídy. 5) Ne! Ondra Kössler, 6. A 1) Dobrý. 2) Celkem dobrý. 3) Dobrý. 4) Automat na kávu. 5) Ne!

Natálie Břenková, 6. A 1) Je to tu velmi pěkné. 2) Někdy moc křičí, ale dá se to vydržet. 3) Zatím dobře. 4) To nevím. 5) Ne! Iveta Šoltová, 9. A 1) Docela dobrý. 2) Trochu jako vzduch. 3) Dobře, paní učitelka je moc hodná. 4) Spojení s gymnáziem. 5) Ne!

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 3 - ŘÍJEN 2015

Josef Jeronimo Just, 6. A 1) Dobrý. 2) Dobře. 3) Dobře. 4) Bufet. 5) Ne!

Jak již zmiňovala paní ředitelka v zářijovém vydání, 40 žákům naší školy za doprovodu paní ředitelky Vašákové, paní uč. Janků, paní uč. Komůrkové a pana učitele Luňáčka bylo umožněno vyjet na týdenní jazykový pobyt do Brightonu. Program, který zahrnoval jazykový kurz, prohlídku historického města Brightonu, okolních měst a jejich památek a na závěr celodenní výlet do Londýna, byl financován v rámci realizace projektu Jazyk a jazyková komunikace na ZŠ a MŠ Sokolovská. Podle ohlasů šlo o velmi povedenou akci, kterou si všichni užili. A jak?

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 4 - ŘÍJEN 2015

Co všechno během svého pobytu stihli, co navštívili a co je zaujalo, zahrnuli osmáci do myšlenkové mapy.

Pašerácké jeskyně

Škola

Sea Life

Brighton Pier

Brighton

Hastings

Rodina

Filmy

Portsmouth

Racci Stonehenge

Sušenky

Anglie

Jelly Beans

Deštivé počasí

Telefonní budky

Průvodce Primark

Big Ben

Tower Bridge

Londýn London Eye

Madame Tussauds

Buckingham palace SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 5 - ŘÍJEN 2015

Bylinkový chleba a banán

Pobyt v Anglii v podání Ládi a Maxe V pondělí jsme přijeli do našeho prvního anglického města. Byli jsme pohlceni atmosférou a krásou Brightonu. Mysleli jsme si, že tento pohled nic nezkazí, ale byla to lež. ZAČALO PRŠET!!! Jen co přestalo pršet, vystoupili jsme z autobusu a byli uneseni krásou anglického moře. Po nádherné procházce jsme se vydali objevovat krásy moře do Sea Life. Poté jsme navštívili palác (nemůžeme uvést jeho název, jelikož nám královna Alžběta nedala autorská práva). Nakonec jsme se seznámili s naší novou rodinou, která si nás odvezla domů. Tam nás čekala dobrá večeře. Druhý den nás naše rodina přivezla na smluvené místo a my jsme odjeli do anglické školy, kde na nás čekali tři učitelé. Každý učil něco jiného a jiným způsobem. Pak jsme odjeli do Portsmouthu na prohlídku muzea lodí. Byli jsme ve výrobně lodí a na lodi královny Viktorie. Po rozchodu jsme odjeli domů za „svou“ rodinou. Ve středu po škole jsme vyrazili na prohlídku Stonehenge. Problémem byl hrozný déšť, takže jsme si to moc neužili. Největší zábava byla v muzeu a v obchodě. Po prohlídce muzea a kupování suvenýrů jsme vyrazili domů. V pozdních hodinách jsme uvítali dobrou večeři.

Naši parťáci z řad učitelů…

Ve čtvrtek jsme se po škole vydali na prohlídku zřícenin a pašeráckých jeskyních do Hastingsu. Pak jsme si koupili v Tescu jídlo na zpáteční cestu a vyrazili domů. Páteční den patřil Londýnu, kde jsme navštívili London Eye, Big Ben, Muzeum voskových figurín a Buckinghamský palác. Pak jsme si dali párky a vraceli se domů do Čech. Ladislav Vašák a Max Čuhel, 8. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 6 - ŘÍJEN 2015

Co si pochvalovali sedmáci? Kája: Nejvíce se mi líbil Londýn, protože tam byly hezké památky. Nejméně se mi líbilo čekat 1 hodinu na rodinu v zimě.

Tomáš: Nejvíce se mi líbilo Muzeum voskových figurín, kde byly figuríny jako živé.

Denča: V Anglii se mi hrozně líbilo, jsou tam tak úžasné památky. Byla to ta nejlepší školní akce, jela bych znovu.

Fanda: Strašně se mi líbilo Londýnské oko, ze kterého byl výhled 6 km do dálky, bylo to super. Sofča: V Londýně se mi líbily všechny památky. Nejvíce se mi líbil Tower Bridge a London Eye. Šimon: Nejvíce se mi líbilo Muzeum voskových figurín. Naše rodina byla super, měla dvě adoptované děti (Japonce 21, Kostaričana 23).

Vojta: Nejlepší na Londýně byly památky - Big Ben, Buckinghamský palác, Museum voskových figurín, London Eye a také snídaně.

Anet: Nejlepší byl Stonehenge, Big Ben, Tower Bridge a Londýn navečer. Cesta byla dlouhá, ale super.

Kristýna: Nejlepší bylo muzeum Madame Tussauds, Big Ben, Londýn a London Eye. Nejhorší bylo hodinu čekat na rodinu.

Všichni společně: Jeli bychom ještě jednou.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 7 - ŘÍJEN 2015

Devítka o Anglii telegraficky: NEJLEPŠÍ NEJZAJÍMAVĚJŠÍ NEJHORŠÍ Honza: Že jsme tam byli – že se máme všichni rádi – nejhorší nic. Dan: Jídlo – Londýnské oko – Borek.

Kristýna: Borek – Borek – Borek.

Vít: Anglická atmosféra – Londýn – nic. Markéta: Že jsme byli spolu a užili jsme si to – jeskyně a příběh, který je tam promítán – cesta na Stonehenge, strašně tam pršelo a kloudně jsme to nestihli.

Honza: Bylinkový chleba – metro – cesta.

Lea: Hastings – cesta – jídlo (brambůrky).

Karolína: Londýnské oko – metro - cesta. Anička: Hastings (pláž) – Londýn – průvodce. Zdeňka: Pláž v Hastings – Madame Tussauds – počasí.

Vojta: Nezapomenutelný zážitek z London Eye a Tower Bridge – Borek - jeden den naprosto příšerné sendviče.

Filip: Večeře a ubytování – všechny památky – svačiny (obědy). Nikita: Londýn – Borek – cesta tam.

Eliška: Výlet v Londýně a cesta – Borek (průvodce) – jídlo v rodinách - cesta.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 8 - ŘÍJEN 2015

Anglie očima šesťáků Na cestu jsme se vydali v neděli

Ve čtvrtek nás čekala poslední dopolední

dopoledne. Rozloučili jsme se s rodiči, usadili se v autobuse a vyrazili na dalekou cestu vstříc dobrodružství a nezapomenutelným zážitkům. V odpoledních hodinách jsme opustili Českou republiku, zamířili směrem na Německo a Francii. Kanál La Manche jsme překonali Eurotunelem.

výuka. Po ní jsme autobusem odjeli do známého městečka Hastings, kde jsme si nejprve prohlédli zříceninu hradu a poté jsme šli do pašeráckých jeskyní. V nich jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací z anglické historie, zvláště z období, kdy "kvetlo" pašování zboží mezi Francií a Velkou Británií.

V pondělí dopoledne jsme přijeli

V pátek ráno jsme se rozloučili s

konečně do Brightonu. Pršelo nám, ale dalo se to zvládnout. Byli jsme na Brighton Pier (molo), které zasahuje přes 500 metrů do moře. Stojí na něm budovy s hracími automaty, horská dráha a kolotoče. Je to takové velké zábavní centrum. Potom jsme šli do podmořského akvária, kde jsme viděli různé mořské živočichy (medúzy, platýze, želvy, žraloky...) Bylo to nádherné. Odpoledne jsme ještě navštívili královský pavilon, prošli se po Brightonu, něco si i nakoupili... Večer jsme tento hezký, ale náročný den zakončili setkáním s našimi novými "rodiči", kteří se o nás po dobu našeho pobytu starali.

našimi hostitelskými rodinami, opustili Brighton a vyrazili na výlet do Londýna. Prohlídku této úžasné metropole jsme začali návštěvou muzea voskových figurín, což byl pro nás naprosto skvělý zážitek. Mohli jsme se vyfotografovat se známými osobnostmi z celého světa. Potom jsme se metrem přesunuli do historického centra Londýna - prošli jsme kolem známé pevnosti Tower, vyjeli jsme do jedné z věží Tower Bridge, odkud jsme ve výšce 42 metrů měli krásný výhled na řeku Temži a její okolí. Odtud jsme se vydali k Buckinghamskému paláci, sídlu britské královny, prošli okolo budov parlamentu a obdivovali jsme také tzv. Big Ben. Pomyslnou tečkou za naším pobytem byla jízda na obřím vyhlídkovém kole London Eye, odkud jsme měli město jako na dlani.

V úterý dopoledne jsme se zúčastnili výuky v jazykové škole a potom jsme odjeli na výlet do přístavního města Portsmouth. Tady jsme navštívili loď Victory, které velel slavný admirál Nelson. Viděli jsme i mnoho dalších historických a vojenských plavidel. Po prohlídce loděnice jsme se vydali k dominantě Portsmouth - věži Spinnaker, která připomíná lodní plachtu.

Ve středu jsme se opět dopoledne učili. Pak jsme se jeli podívat na starodávné kameny nazývané Stonehenge. Celý den hustě pršelo, takže jsme tam nakonec dlouho nebyli. Navštívili jsme tu také muzeum.

U autobusu již na nás čekali řidiči, kteří pro nás připravili před zpáteční cestou ještě vydatnou večeři -české párky. Všichni jsme byli příjemně unavení, proto jsme větší část zpáteční cesty prospali, a tak nám i rychle utekla. Při příjezdu do Svitav už na nás u školy čekali nedočkaví rodiče, kteří nás již netrpělivě vyhlíželi. Výlet se nám velmi líbil a doufáme, že zase brzy takto někam společně vyrazíme.

Ondřej Mach, Kristián Otřísal, Matěj Drdla, Veronica Bräuner a Julie Křečková SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 9 - ŘÍJEN 2015

Už několik let se v jednom z podzimních týdnů vydávají naši deváťáci za svými vrstevníky do Spišského Bystrého. Každá návštěva Slovenska přináší nová setkání a v mnoha případech i trvalá přátelství. Ta se ještě utuží jarní návštěvou Slováků u nás. Celou návštěvu nám zmapovala Kája Bartošová.

První den: V pondělí 5. 10. jsme měli v 8:15 sraz na vlakovém nádraží a v 8:45 jsme odjížděli do České Třebové, kde jsme čekali na vlak RegioJet, kterým jsme se společně vydali do Popradu. Cesta byla velmi zábavná, ale i únavná. Jeli jsme 5 hodin. V 15:00 na nás čekala na nádraží v Popradu paní ředitelka partnerské školy. Doprovodila nás k autobusu, který nás odvezl do Spišského Bystrého. Cesta trvala asi 20 minut. Když jsme přijeli ke škole, šli jsme se ubytovat. Dívky spaly na postelích v zrcadlové místnosti a kluci na žíněnkách v posilovně. Poté, co jsme se převlékli a trošku si odpočli po náročné a dlouhé cestě, šli jsme se seznámit se Slováky. Následovala procházka po dědině, večeře a diskotéka.

Druhý den: V úterý jsme ráno vstali, oblékli se, šli na snídani a vyrazili autobusem do Vysokých Tater. Šli jsme cca 20km túru. Došli jsme až ke Sliezskemu Domu. Kolem 17 hodiny jsme byli už zpět ve škole, kde jsme se osprchovali a šli na večeři. Potom následovala další diskotéka. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 10 - ŘÍJEN 2015

Třetí den: Ve středu jsme se skoro všichni zúčastnili sportovního dne. Běhali jsme, skákali, hráli volejbal a florbal. Turnaje ve florbale se zúčastnili i učitelé, ve volejbale bývalí absolventi. Výsledky z jednotlivých disciplín jsou důkazem toho, že ve sportovním zápolení jsme si neutrhli ostudu.

1. místo v běhu na 1000 m a v dálce: Lukáš Bednář 1. místo v dálce: Nikola Neumeisterová 2. místo v běhu na 800 m: Markéta Šauerová 2. místo v dálce: Denis Kunc 2. místo ve volejbale: Kristýna Kratochvílová, Nikola Neumeisterová, Markéta Šauerová, Karolína Bartošová, Lukáš Bednář a Zdeňka Kladivová, která byla nejlepší nahrávačkou 3. místo ve skoku do výšky: Anna Karpíšková

Po sportovních výkonech nám dívky ze Spišského Bystrého ukázaly dva tance a jeden z nich nás naučily. Do tance se zapojila i paní učitelka Jituška Macenauerová. A co následovalo dále? Opět diskotéka. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 11 - ŘÍJEN 2015

Čtvrtý den: Ve čtvrtek jsme navštívili AquaCity v Popradu. 3 hodiny jsme si užívali jak ve venkovních, tak i ve vnitřních bazénech. Pořádně jsme si po včerejší „náročné“ túře odpočinuli. Po aquaparku jsme se prošli kousek po Popradu a navštívili nákupní středisko Max. Večer jsme měli poslední závěrečnou a zároveň rozlučkovou diskotéku. Všichni jsme si zatancovali a rozloučili se s našimi skvělými přáteli z partnerské školy. Večer jsme si sbalili věci a šli spát. Bylo nám smutno z toho, že ráno odjíždíme pryč. Pátý den: V pátek jsme měli v 6:30 budíček. Dobalili jsme poslední věci, odnesli je do jídelny a nasnídali se. Všichni jsme se rozloučili a se slzami v očích nasedli do autobusu, kterým jsme odjeli do Popradu, odtud pak vlakem směr Česká Třebová a domů do Svitav. Všichni jsme si návštěvu velice užili a moc se těšíme, až Slováci přijedou za námi.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 12 - ŘÍJEN 2015

„Tajný“ deníček K . K . Den první… Je 7:30 ráno a já ještě ležím v posteli. Zdola na mě volá mamka, ať už vstávám, že přijdu pozdě. Volám na ni: „No jo, už vstávám, mami.“ Jdu na to, vstávám, ale vůbec se mi nechce. Jdu se obléct, vyčistit zuby, nasnídat a ještě něco dobalit. Stíhám to, je 8:00 a na vlakovém nádraží máme být až v 8:15. Jelikož bydlím kousek od nádraží, tak vycházím v 8:10. Ha, stejně jsem tam došla pozdě a paní učitelky hned: „Áááá, Kikina zase pozdě.“ V 8:30 nám jel vlak do České Třebové, tam jsme čekali asi 15 minut, poté jsme nastoupili do vlaku jménem RegioJet a tím jsme mířili až do samotného Popradu. Cesta byla velmi dlouhá a my se po několika hodinách začali nudit. Sice jsme měli připojení Wi-Fi, ale stejně…. Asi po osmi hodinách jsme dorazili na nádraží v Popradu. Tam jsme čekali na mikrobus. Za chvíli jsme už seděli a jeli do Spišského Bystrého. Paní ředitelka místní školy nám ukázala, kde budeme spát, jíst, chodit čůrat, ka… apod. Než jsme si stačili vybalit, před školou už stáli Slováci, tak jsme museli jít za nimi. Seznámili jsme se a šli na prohlídku okolí, během níž si každý našel svého kamaráda, se kterým si povídal. Asi po hodině jsme se vrátili zpět na večeři (dostali jsme nějakou mrkvovou omáčku, která skoro nikomu nechutnala). Po večeři se Slováci nahrnuli do jídelny a začala diskotéka, pouštěly se písničky, tancovalo se, jedlo se (nějaké ty brambůrky), pilo (samozřejmě nealko) atd. Diskotéka probíhala velice dobře, než přišla učitelka a řekla: „Vypnout a jde se spát!“ Nikomu se nechtělo, ale museli jsme, protože druhý den nás čekal výšlap do Tater.

Den druhý… Paní učitelka nás vzbudila v 6:30. Všichni byli rozespalí, nikdo není zvyklý vstávat takto brzo. Řekla nám, že v 7:30 je snídaně a v 8:00 se vyjíždí autobusem směr Tatry. K snídani jsme měli chleba namazaný vajíčkovou pomazánkou a k tomu čaj. Když byli všichni po snídani, šli se nabalit. Ten, kdo byl sbalen, šel za Slováky před školu. Zanedlouho přijel autobus a odvezl nás na parkoviště pod Tatry. Když jsme vystoupili, vydali jsme se po malém kopci nahoru. Tam jsme čekali na dva pány, kteří nás doprovázeli po celý den. Po chvíli přišli a už nám nic nebránilo tomu, abychom vyrazili až na samý hřeben Tater. Šli jsme po opravdu hrozné cestě, to ani nebyla cesta! Byly to kameny naskládané vedle sebe, takže v půli cesty nahoru už z nás nikdo nemohl, ale my museli jít stále výš a výš. Za hodně … hodně dlouho jsme došli na samý hřeben, všichni jsme si sedli a odpočívali. Zatím jsme ušli asi 20 km a před námi bylo ještě dalších??? Zvedli jsme se a pokračovali v cestě, než jsme došli do nějaké velké budovy, kde jsme si dali teplou polévku a měli jsme asi 30minutový odpočinek. Poté jsme museli opět jít dalších 10 km, ale konečně už na parkoviště, kde stál autobus. Tam jsme nastoupili a všichni byli rádi, že už to skončilo. Když jsme dorazili do školy, šli jsme rychle do sprchy a převléknout se. Spěchali jsme, protože nás čekala večeře a po večeři další diskotéka. Opět se tancovalo, zpívalo apod. Asi v 20:30 byl konec a my museli jít spát. Všichni byli unavení a po chvíli usnuli. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 13 - ŘÍJEN 2015

Den třetí. … Ten byl sportovní. Dopoledne se hrál florbal, kdo chtěl, šel si zahrát. Odpoledne probíhaly atletické závody. Někdo běhal, někdo skákal do písku, někdo do výšky apod. Hodně žáků se dostalo na bednu. Poté následoval volejbal, ve kterém se utkala 4 družstva, včetně nás. Hráli jsme, jak nejlépe jsme uměli. I když jsme měli žáky, kteří to nikdy nehráli, skončili jsme na krásném 2. místě, a tak jsme vyhráli stříbrný pohár. Po vyhlášení výsledků jsme šli na večeři (rýže s omáčkou, bylo to celkem dobré). Závěr dne patřil opět diskotéce. Trvala asi jen hodinu a půl a už jsme museli jít opět spát.

Den čtvrtý … Měli jsme naplánovanou návštěvu AquaCity. Bylo to celkem na houby, protože měli zrovna sanitární den, což znamená, že vše čistili, a proto měli zavřené všechny tobogány a atrakce, ale i tak jsme si to užili. Pak jsme se vydali na prohlídku města. Tam jsme si udělali fotku před kostelem. Zanedlouho nás autobus dovezl do nákupního centra Max. Nakoupili jsme si vše potřebné, najedli se, napili a jeli zpátky do školy. Tam jsme měli večeři (opět nikomu moc nechutnala). Museli jsme se ještě nabalit, neboť jsme se druhý den chystali domů. Ani jsme se nenadáli a už tam byli Slováci a připravovali vše potřebné na diskotéku. Jelikož to byl poslední večer s těmi nejlepšími lidmi na Slovensku, tak nám diskotéku trošku prodloužili. Všichni brečeli a nechtěli, abychom zítra odjížděli. I my jsme se rozbrečeli, ale stále si užívali toho, že jsme ještě s nimi. O půl desáté učitelka oznámila, že je konec. My jsme ji přemlouvali, ale marně. Šli jsme tedy do tělocvičny, ale než jsme tam došli, viděli jsme, jak venku běží Slováci naproti nám ke skleněným dveřím. Všichni jsme se opět rozbrečeli, protože jsme stáli na jedné straně a oni na druhé … jedinou zábranou byly učitelky a skleněné dveře!!! Bylo to opravdu dojemné (jako v americkém filmu ). Prosili jsme učitelky, aby nás pustily. Asi po 15 minutách přemlouvání nám odemkly dveře a my se ještě mohli rozloučit! Tento večer nikdo z nás nemohl usnout, přemýšleli jsme, jestli zítřek bude stejně smutný jako ten dnešek, ale nakonec jsme usnuli.

Den pátý … Poslední den na Slovensku se nám nechtělo vstávat, protože jsme věděli, že je tu den, kdy se budeme loučit v slzách. Vstali jsme, šli se nasnídat, dobalit poslední věci a uklidit. Dnes Slováci přišli o něco dříve, aby s námi mohli být co nejdéle. Když jsme tašky nakládali do aut, tak už někteří jedinci brečeli, ale když jsme šli všichni na autobusovou zastávku čekat na autobus, tak se už neudrželi ani ti ostatní a rozplakali se také. Bylo to velmi dojemné, protože nás Slováci nechtěli pustit. Měli jsme asi 15 minut na rozloučení, než přijel autobus. Když nastal čas odjezdu a autobus už byl v zatáčce, tak jsme plakali ještě víc, řvali jsme jak mimina. Nikomu z nás se nechtělo nastoupit do toho hrozného autobusu, ale museli jsme. Došlo na poslední objetí, zamávali jsme a jeli do města Poprad na vlakové nádraží. Tam jsme nastoupili opět do vlaku RegioJet a vyrazili směr Česká Třebová. Odtud nás pak motoráček odvezl do Svitav.

Všem se tento výlet líbil a nikdy na něj nezapomeneme! Konec. Kristýna Kratochvílová, 9. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 14 - ŘÍJEN 2015

Tak jako v předešlých letech, tak i letos bylo umožněno žákům naší školy navštívit oslíka Ámose a další obyvatele v Ekocentru PALETA. Tentokrát to byly děti ze 4. B, jejichž řady doplňovali žáci 5. třídy. V týdnu od 14. do 18. září, který byl jako vždy nabitý pestrým programem, je doprovázely paní učitelka Stavělová s paní vychovatelkou Maňasovou. Položili jsme dětem pár otázek. Odpovědi na ně podávají svědectví o tom, jak si to tam všichni užili.

1. Co se ti nejvíce líbilo? 2. Co bys trochu změnil(a)? 3. Zhodnoť celkově pobyt. 4. Tvoje slovo na konec? Samuel: 1. Jak jsme hledali pachatele na kompostu a byli to brouci. 2. Nic bych neměnil, protože to všechno bylo krásné. 3. Měli krásné ubytování, moc se mi tam líbilo. 4. Výlet do Chocně byl úžasný a všude tam byli moc hodní lidé.

Tereza Š. : 1. Krmení zvířátek. 2. Celodenní výlet. 3. Pobyt se mi líbil, spaní bylo dobrý. 4. Výlet byl nejlepší.

Martina: 1. Jak jsme dělali máslo. Andrea Z.: 2. Rybník. 1. Když jsme krmili 3. Bylo to dobrý. Ámose. 4. Nevím. 2. Já bych nic nezměnila. Mikuláš: 3. Strašně se mi to líbilo. 1. Vyřezávání lžiček. 4. Líbilo se mi všechno. 2. Míň volna. 3. Jel bych tam znovu. 4. Dobrý.

Pavlína: 1. Všechno, program i ubytování. 2. Jedna sprcha pro šest lidí? To je málo. 3. Pohoda, klídek… 4. Jela bych tam ještě jednou. Tina a Edita: 1. Celodenní výlet do Chocně a taky program kompost. 2. Trochu bych změnila seznamování s ekocentrem. 3. Pobyt se mi moc líbil. 4. Bylo to tam moc hezké.

Kačka: 1. Házení řepy a řezání dřeva. 2. Nezměnila bych nic. 3. Dala bych deset bodů. 4. Bylo to fajn, užila jsem si to.

Matěj K.: 1. Nejvíc krmení zvířátek. 2. Nezměnil bych vůbec nic. 3. Klidně bych tam zůstal až do neděle. 4. Ach jo, škoda, že jsem odjel. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 15 - ŘÍJEN 2015

Jakub: 1. Krmení zvířat. 2. Nic bych nezměnil. 3. Byl jsem na lepším. 4. Bylo to dobré. Adam: 1. Osel Ámos. 2. Jídelníček a delší polední klid. 3. Byl hezký. 4. Jel bych tam zase.

Andreas: 1. Dlabání lžiček s Tondou. Zkoušel jsem s ní jíst polívku, ale nedopadlo to moc dobře. 2. Jenom aby byly snídaně trochu dřív. 3. Jednička s hvězdičkou. Ani se mi moc nestýskalo. 4. Chtěl bych se tam vrátit zase na ten týden.

Tereza S.: 1. Jak jsem krmila zvířata. 2. Nic bych neměnila, moc se mi tam líbilo. 3. a 4. Chtěla bych tam jet znovu i s rodiči. Matěj Š.: 1. Seznamování s ekocentrem. 2. Nic bych neměnil. 3. Pobyt byl dobrý, že bych tam bydlel. 4. Škoda, že už odjíždíme. Kristýna: 1. Krmení zvířátek, nejvíc mě zaujal osel Ámos a prasátko Fifinka. 2. Nic bych nezměnila. 3. Pobyt se mi moc líbil, mají to tam hezké. 4. Moc se mi tam líbilo, chtěla bych tam jet někdy s rodiči.

Ondra: 1. Vyrábění lžiček. 2. Nic bych nezměnil. 3. Pobyt dobrý, akorát měkký matrace. 4. Nemám proslov. Daniel N.: 1. Líbilo se mi hezké prostředí a nejvíce pokoje. 2. Trochu pozametat ty pavouky. 3. Super pobyt, trochu mě strašili ti pavouci. 4. Chtěl bych tam být celý týden, ale musel jsem jet domů kvůli nemoci a bolení hlavy. Tom: 1. Výlet do Chocně a na náměstí v Chocni. 2. Seznámení s ekocentrem v místnosti budovy. 3. a 4. Dobré, až na pár pokojů.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 16 - ŘÍJEN 2015

RÁKOSNÍČKOVO HŘIŠTĚ Příjemnou podzimní procházku v přírodě jsme zakončili se školní družinou z Pražské u rybníka. Děti se tak mohly vyřádit na Rákosníčkově hřišti.

PŘÍRODA KOLEM NÁS Žáci, kteří navštěvují školní družinu na Sokolovské, chodí pravidelně do městského parku Jana Palacha pozorovat, jaké změny přináší přírodě podzim. A že jich je!

OVOCNÝ SALÁT V chladném a sychravém podzimním počasí si ve školní družině (1. A a 2. A) doplňujeme vitamíny. Děti si z přineseného ovoce samy připravovaly voňavé saláty a všem velmi chutnaly.

V KRÁLOVSTVÍ KNIH Se školní družinou pravidelně navštěvujeme dětské oddělení městské knihovny ve Fabrice. Paní knihovnice zde má připravený na sebe navazující program, který nese název Barevná pohádka. Děti si zde zábavnou formou utvářejí kladný vztah ke knížkám. Za školní družinu Jana Jenišová SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 17 - ŘÍJEN 2015

V minulém vydání se nám představila Veronica Bräuner z 6. třídy. Její tatínek je Dán, proto se v rodině dodržují různé tradice, které se od našich českých liší. Tentokrát se dozvíme

Jak se v Dánsku slaví narozeniny

Každý podzim slavíme narozeniny já, mamka a taťka. Narozeniny v Dánsku se slaví trochu jinak než v Čechách. Oslavenec vstává ráno většinou jako poslední. Zbytek rodiny nachystá snídani a místo dortu ozdobí „boller“ (sladké housky s polevou a bonbóny), které se pak jí s máslem, čokoládou, sýrem anebo marmeládou. Když oslavenec přijde na snídani, zazpívá se mu dánská narozeninová písnička a pak sfoukne svíčky na boller. Boller jsou většinou vytvarované do podoby panáčka nebo panenky, ale mohou třeba vypadat jako pirátská loď. Když chcete uspořádat oslavu s kamarády, musíte pozvat buď celou třídu, nebo nikoho, protože je neslušné pozvat jen některé.

Taťka mi vyprávěl, že když byl malý, tak si nenechal ujít jedinou oslavu (ve třídě jich bylo asi 20), protože vždycky gratulanti dostali koláč nebo boller, kakao, sladkosti a hlavně hledali poklad. Také se mi moc líbí, že se v Dánsku hodně používají vlajky. Skoro u každého domu je stožár, a když někdo z rodiny slaví narozeniny nebo nějaké jiné jubileum, nebo když se narodí miminko, vyvěsí vlajku, aby všichni viděli, že se něco slaví. Malé vlajky se pak také zapichují do boller nebo jsou jen tak na stole.

S Michaelem za … 1.

Fantom Opery je muzikál Andrewa Loyda Webera z roku 1986. Jde o adaptaci stejnojmenného románu francouzského spisovatele Gastona Lerouxe, jenž poprvé vyšel v roce 1909. Světová premiéra muzikálu proběhla 9. října 1986 v Her Majesty Theatre v Londýně, kde se uvádí dodnes. Jedná se o druhý nejdéle uváděný muzikál na světě, hned po světové jedničce Bídníci. Dva roky po světové premiéře se muzikál uvedl na Broadwayi, kde ho taktéž diváci mohou vidět i dnes a drží prvenství jako nejdéle uváděný titul. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 18 - ŘÍJEN 2015

Divácké rekordy láme po celém světě, vidět ho totiž mohli diváci již ve více než 27 zemích. V České republice byl tento muzikál uveden poprvé v divadle Goja Music Hall. Libreto přeložil Jaroslav Machek. Jedná se o nejnákladnější projekt producenta Františka Janečka. Tento muzikál mohu všem doporučit. V roli fantoma byl skvělý Marian Vojtko, Christine zpívala Michaela Germotová a jejího snoubence Raoula hrál Tomáš Vaněk. Všem jim výborně sekundovali další zpěváci a tanečníci, takže výsledný dojem byl velmi dobrý. Obsah neprozradím. Fantoma totiž musíte vidět na vlastní oči a slyšet na vlastní uši!!! Michael Harašta, 8. A

Do Lucčiny filmotéky ZLODĚJKA KNIH „Síla slov a fantazie je ukrytá v knihách. Ale jen pro toho, kdo je umí a chce přečíst.“ Film Zlodějka knih vypráví příběh Liesel, která se během druhé světové války dostane do pěstounské rodiny Hanse Hubermanna a jeho ženy Rosy, aby zde začala nový život. Liesel se snaží zapadnout doma i ve škole. Tam si z ní spolužáci utahují, protože neumí pořádně číst. V této situaci jí pomůže dobrosrdečný nový tatínek. Učí se s Liese dny i noci. Ta se snaží podrobně prostudovat svoji první knihu, Hrobníkovu příručku, kterou si tajně „odnesla" z pohřbu svého bratra. Liesel se také spřátelí s židovským uprchlíkem Maxem, kterého před nacisty skrývají ve sklepě. A právě Max je dalším, kdo ji povzbuzuje ve čtení a v touze po vzdělání. Postupně se mění i její přátelství s mladým sousedem Rudym, který Liesel sice škádlí, ale přitom se do ní zamiluje. Dobu plnou utrpení a strádání pak všichni společně překonávají pomocí knih. A postupně se naučí vážit si nejen síly slov, ale i moci nad nimi. Velkou roli hraje Smrt. Moje hodnocení: Zlodějka knih je ten film, který můžu vidět 100x, a přesto mě neomrzí. Hodnotím třemi

Lucka Petrová, 8. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 19 - ŘÍJEN 2015

S Noemi do knihovny Tentokrát bych vám ráda představila knížky britského spisovatele Jamieho Thomsona. Hlavní postava, nadpřirozená bytost Temný pán, vystupuje ve třech dílech:

Příběh vypráví o tom, jak se Temný pán z Temnokraje dostane do světa lidí v těle třináctiletého teenagera. Poněvadž je stvořením zla a nenávidí vše dobré, nemůže stále pochopit, proč děti chodí do školy (pro něj Centra vymývání mozků), proč píšou úkoly apod. Chcete se dozvědět, jak tento strašlivý pán vůbec přišel do našeho světa? Jestli v něm dokáže žít a získat kamarády? Najde cestu zpět do svého domova? Doporučuji vám přečíst si všechny tři knížky, získáte odpovědi na tyto otázky a navíc příběhy opravdu stojí za to. První díl trilogie dokonce získal v roce 2012 Cenu Roalda Dahla jako nejvtipnější kniha pro děti od sedmi do čtrnácti let, takže přestože vše vypadá a zní strašidelně, kniha nechce postrašit, ale pobavit. Noemi Nývltová, 5. A

S Katkou mezi aplikace Periscope vám umožní živě vysílat video do celého světa. Při zahájení živého vysílání se odešle oznámení sledujícím a ti se mohou připojit, v reálném čase přidávat komentáře a posílat srdce.

Další funkce:

• ZÁZNAM VYSÍLÁNÍ: Záznam skončeného vysílání můžete zpřístupnit, aby se na něj diváci mohli podívat později. Diváci ho uvidí i s komentáři a srdci, takže znovu zažijí celou jeho atmosféru. Záznamy jsou v současnosti uchovávány 24 hodin. Můžete je ovšem kdykoli smazat.

• SOUKROMÉ: Chcete-li vysílat pro určitou skupinu lidí, stiskněte před zahájením živého vysílání možnost Soukromé a vyberte, koho do něj chcete pozvat. • SRDCE: Periscope sleduje, kolik srdcí dostanete od svých diváků. Čím více jich získáte, tím výše se umístíte v seznamu Nejoblíbenější.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 20 - ŘÍJEN 2015

Katka Ebertová, 7. A

S Ivem mezi PC hry - Red orchestra 2 Příznivci hardcore FPS se konečně dočkali. Pokračování Red Orchestry je tady. A já si ji nenechal ujít. Hra se odehrává ve druhé světové válce. Útočí zde dvě strany proti sobě: Rusové a Němci, v rozšíření Rising Storm, které bylo ve slevě, se přidávají i Japonci… Hra má skvělou atmosféru, a to zejména díky bitvám 32 vs 32 lidí, atmosféra by se dala krájet, a pokud naleznete server s rozumnými lidmi, je radost hrát za Japonce a společně udělat koordinovaný banzai útok s meči a bajonety. Výběr zbraní v jednotlivých clasách je opravdu rozmanitý a určitě si vyberete. Pokud rádi zůstáváte vzadu někde v křoví, clasa sniper je pro vás, pokud ovšem rádi pushujete dopředu assault nebo kulometčík, pravou volbou… Co se ovšem pojí s Red Orchestrou jako takovou, je skvělá komunita, kde vás nikdo nebude urážet, protože uječení fanboyové CoD, popřípadě BF už dávno spí … Proto mi nezbývá nic jiného než doporučit tuto hru všem, kteří mají rádi výzvu a atmosféru (jak už jsem se zmiňoval), že by se dala krájet. Uděluji 10/10. Ivo Teplý, 8. A

S Tomem do Dominikánky Vážení čtenáři chtěl bych se vám představit. Jmenuji se Tomáš Kudla a budu pro vás psát rubriku, ve které budeme společně navštěvovat daleké kraje a tak trochu se zeměpisně vzdělávat. Dnes se vydáme do Dominikánské republiky. Leží na východě ostrova Hispaniola v Karibském moři. Žije v ní 9.768.000 obyvatel. Hlavním městem je Santa Domingo a k větším městům patří: Santo Domingo, Santiago de los Caballeros a La Romana. Mluví se zde španělsky. Určitě bychom se sem vydali za bílými plážemi a modrým mořem. Jako suvenýr bychom si domů přivezly kakao a doutníky, které jsou pro Dominikánskou republiku typické. Cesta na toto exotické místo trvá 13 hodin letadlem. Na viděnou Tomáš Kudla, 7. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 21 - ŘÍJEN 2015

Malí spisovatele mezi námi… Paní asistentka Táňa Gáliková inspirovala svými vlastními povídkami některé třeťáčky. Ti začali psát příběhy o zvířátkách i obyčejných věcech, které nejsou až tak obyčejné. Byla by škoda, kdyby jejich „dílka“ zůstala někde v šuplíku, tak jsme jim velmi rádi vyhradili místo, které bude patřit právě jim.

Jak se židli zlomila noha Jednoho dne ve škole, ve třídě 3. B byla v první lavici židle. Seděl na ní Voráček. Houpal se na ní do té doby, než se ozvaly divné zvuky … rup … rup… Židli se zlomila noha. Všichni se divili. Paní učitelka přišla a řekla, že budeme muset židli vyměnit. Zavolala pana školníka. Druhý den ráno vzal pan školník židli do vozu a odvezl ji na skládku. Ta začala brečet, potom přestala a poslouchala. Slyšela divné zvuky, něco jako vrzání … věděla, že není sama. Za kopcem uviděla dvě židličky. Přišly blíž a říkají: „Nechceš s námi kamarádit?“ „Ano,“ odpověděla. Tak si začaly hrát a židle byla šťastná, že si našla nové kamarádky. Verunka Slámová, 3. B

Tak to Ondrovi nikdy nezapomenu… Jednou na Vánoce jsem dostal křečka. Měl jsem z něj radost, protože jsem si ho moc přál. Po nějakém čase jsem mu začal říkat Ondra. Dostal jsem ho v kleci, takže jsme nemuseli nic kupovat. Většinu dne ale prospal, takže s ním moc zábavy nebylo. Když jsem se s ním chtěl pomazlit, tak jsem řekl rodičům a oni ho vyndali. Představil jsem mu i ostatní mazlíčky – psa Lauru a šneka, kterému jsme jméno nedali. Jednou jsem ho zkusil vyndat sám, ale kousl mě do prstu. Tak to mu teda nikdy nezapomenu. Štěpánek Pauk, 3. A

Vtípky ze školní chodby… Thea s Natkou ze šestky vyrazily opět o přestávce mezi spolužáky a ptaly se jich na vtipy. Adam Čermák 3. B: Víte, co udělá myš, když je v lodi díra? Udělá druhou, aby z ní voda vytékala!

Jirka Boháč 3. B: Víte, jak utrápit mouchu? Dát ji do sklenice a dát před ní hovínko!

Eva Chovancová 3. A Jde rajče po přechodu. Přejede ho auto. Přijde za ním okurka a ta mu říká: „Pojď, kečupe, jdeme domů!"

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 22 - ŘÍJEN 2015

Klára Vaverová 3. B Přijde do obchodu králíček a ptá se: „Máte mrkvovou zmrzlinu?" Pan prodavač říká: „Ano máme," a králíček říká: „Ta je ale hnusná, co?"

Kateřina Dobiášová 4. B „Tati, proč se indiáni malují?" ptá se Pepíček. Tatínek říká: „Když jdou do boje," a Pepíček říká: „Tak pozor na mámu, stojí před zrcadlem a maluje se!" Patricie Němcová 2. B Pepíček šel s babičkou do letadla a po minutě se Pepíček zeptá, jestli může na záchod? Babička odpoví, že může. Když už tam je moc dlouho, klepají na něj letušky a ptají se ho: „Co tam děláš tak dlouho?" a Pepíček říká: „Bombarduju Ameriku!"

Matěj Šmerda 4. B Vsadí se Čech, Rus a Eskymák, kdo vydrží nejdéle v lednici. Jde Čech, vydrží tam 2 minuty, potom jde Rus a vydrží také 2 minuty. Pak jde Eskymák, vydrží tam 1, 2, 3, 4 až 10 dní. Už jim to připadá divné. Jdou za ním, otevřou dveře a ptají se ho: „Jak to, že jsi tam tak dlouho?" a Eskymák odpoví: „Zavřete, táhne sem!“

Míra Bouček 2. B Babička se s vnoučkem dívá na televizi a říká: „Ti Šmoulové ale vyrostli," a vnuk říká: „To nejsou Šmoulové, to je Avatar."

Kubův malý detektivní případ 2

1

Pomóóóc. Vykradli mě. Musím zavolat pana Citróna, aby mi pomohl.

Ahoj, já jsem pan Citrón a řeším různé případy.

3

4

Pane Citróne, vykradli mě, myslím si, že to byly limetky a ukradly mi hodně džusů, peněz, nádobí, dorty i kávovar.

Co se stalo?

5

6

7 Kdo to byl???

Je to ta s kouskem dortu u pusy.

Kuba Hanzal, 5. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 23 - ŘÍJEN 2015

Pump Track Ahoj děcka! Určitě jste slyšeli o nové dráze pro kola - Pump Track. Nachází se v areálu volného času na Cihelně. Ano, hodí se jak pro malé, tak i velké. Vaše malé sourozence na Pump Tracku zabavíte v bazénku, kde se dá jezdit i na odrážedle. Na vás větší čeká dobrá, tak akorát dlouhá pump tracková dráha. Naučit se jezdit na této trati není těžké. Pro ty zkušenější jsou připraveny po vnějším okraji trati tři lavice – skoky se postupně zvětšují. No, ale jak se má vlastně na Pump Tracku správně jezdit? Na začátku trati je mini sjezd a rovinka, na níž se můžete rozšlapat. Pak se musíte přes boule po cestě rozhoupávat a pumpovat bez šlapání… Však si to přijďte vyzkoušet. Protože, když už to jednou vyzkoušíte, tak se sem budete vracet. Doufáme, že se tam někdy po škole stavíte.

Ale bez helmy ani ránu!!!

Rozhoupat se! Pumpovat a nešlapat!

Tak ahoj! Tomáš Otruba, 7. A

Správné řešení IQ TESTU z minulého čísla: Kdo je s kým ženatý/vdaná? 1 Adam + 6 Agnes; 2 Artur + 8 Angela; 3 Alexandr + 5 Anna; 4 Antonín + 7 Andrea

Na říjnovém čísle Sokolovského koktejlu se podíleli: Členové redakční rady: Noemi Nývltová, 5. A, Thea Mačátová a Natálie Břenková z 6. A, Kateřina Ebertová, Vendula Dvořáková, Vanesa Zelinková a Tomáš Kudla ze 7. A, Barbora Boušková, Michael Harašta, Ivo Teplý z 8. A Autoři příspěvků: Štěpán Pauk - 3. A, Veronika Slámová - 3. B, Jakub Hanzal - 5. A, Veronica Bräuner, Julie Křečková, Ondřej Mach, Kristián Otřísal, Matěj Drdla z 6. A, Tomáš Otruba – 7. A, Lucie Petrová, Max Čuhel a Ladislav Vašák z 8. A, Karolína Bartošová a Kristýna Kratochvílová z 9. A, Jana Jenišová, Alena Stavělová, Alena Vašáková Autorky Koktejlíků: Kristina Kösslerová, Klára Melicherová Tempo a rytmus udávala: Petra Andresová Tisk zajistila: Jiřina Sirková

http://www.zs5.svitavy.cz / SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 24 - ŘÍJEN 2015