Úkoly na měsíc září
téma Vliv člověka na krajinu 1. Zpracujte prázdninové úkoly, nemáte-li je hotové: 1. přihlaste se na webové stránky, 2. vyberte si přírodovědně zajímavé území v blízkosti svého bydliště (cca 1 x 1 km2), 3. na svou webovou stránku projektu vložte tři fotky a mapku, 4. zpracujte dva texty (rozsah každého cca 20 řádek) dokumentující obecnou (návod viz strana 2) a přírodovědnou (návod viz strana 5) charakteristiku vámi vybraného území Krajiny domova. 2. Vytvořte text o vlivu člověka na vámi vybranou krajinu (podrobnější návod viz strana 6) a vložte ho na své stránky na webu http://krajina.zivly.cz (rozsah cca 20 řádek). 3. Po e-mailu odpovězte na tři soutěžní otázky – viz web – aktuality. 4. Na webovou stránku do sekce články vložte text. Hodnotit budeme stylistickou i obsahovou úroveň textu. Text může být: a) popisem, jak jste provedli „pokus“, viz strana 7, b) popisem vašeho výletu do vámi vybrané Krajiny domova a toho, co jste zažili, c) popisem čehokoliv, co se nějak váže k tématu Krajina domova. 5. Pošlete nejpozději do konce září vyplněnou přihlášku na pětidenní setkání v CHKO Třeboňsko. Přihlášku a informace o setkání najdete na webu projektu v sekci „O projektu“.
Doplňkově: 6. Poslechněte si zajímavosti o projektu Krajina domova ve vysílání ČRo2 v pondělí 7. září od 19:10 h v pořadu Domino. 7. Zapojte se do komunikace na stránkách http://forum.zivly.cz nebo nám napište: Jak se vám projekt líbí. Co byste se během projektu rádi dozvěděli. Na co se těšíte… apod. 8. Pusťte si film Krajina domova. 9. Začátkem října najdete v aktualitách hodnocení vašeho měsíčního snažení.
-1-
Jak napsat „Obecnou charakteristiku území“ Napiš obecnou charakteristiku území, které sis vybral – kde se nachází, zda je součástí nějakého většího celku, přibližná nadmořská výška, nejvyšší bod v okolí, klima (průměrné teploty, srážky, kvalita půdy,…) (max. 20 řádek) Jak začít? Nejprve je třeba si ujasnit, co do takové charakteristiky vůbec všechno patří. Inspirovat se můžete v některých odborných knížkách, které popisují určitá území, v turistických mapách či průvodcích nebo právě v tomto krátkém manuálu. Takže, začneme. První věcí, která by měla být v tomto popisu zmíněna, je pozice tohoto území v rámci kraje nebo celé republiky. Pokud napíšete, že vaše území se nachází u obce Rybník na Poběžovicku, měli byste ještě dodat, že to je v Českém lese na jihozápadě Čech, jinak se ostatní nemusí dozvědět, kde že to vlastně je. Dále je dobré zmínit, zda je vaše popisované území součástí nějakého většího geomorfologického celku (například Krkonoš, Jizerských hor, Českobudějovické pánve…). Jako nápovědu můžete využít následující mapku s jednotlivými geomorfologickými celky. Jsou označeny čísly a jejich název najdete v seznamu pod mapkou. Geomorfologické členění ČR – jednotlivé geomorfologické celky:
-2-
Přehled geomorfologických celků ČR: Český les (1) Všerubská vrchovina (3) Šumavské podhůří (5) Novohradské podhůří (7) Vlašimská pahorkatina (9) Blatenská pahorkatina (11) Třeboňská pánev (13) Hornosázavská pahorkatina (15) Hornosvratecká vrchovina (17) Javořická vrchovina (19) Boskovická brázda (21) Drahanská vrchovina (23) Krušné hory (25) Chebská pánev (27) Mostecká pánev (29) České středohoří (31) Tepelská vrchovina (33) Lužické hory (35) Žitavská pánev (37) Jizerské hory (39) Krkonošské podhůří (41) Orlické hory (43) Kladská kotlina (45) Mohelnická brázda (47) Králický Sněžník (49) Zlatohorská vrchovina (51) Nízký Jeseník (53) Žulovská pahorkatina (55) Pražská plošina (57) Hořovická pahorkatina (59) Rakovnická pahorkatina (61) Švihovská pahorkatina (63) Jičínská pahorkatina (65) Jizerská tabule (67) Východolabská tabule (69) Svitavská pahorkatina (71) Dyjsko-svratecký úval (73) Hornomoravský úval (75) Ostravská pánev (77) Ždánický les (79) Chřiby (81) Vizovická vrchovina (83) Javorníky (85) Hostýnsko-vsetínská hornatina (87) Moravskoslezské Beskydy (89) Slezské Beskydy (91) Dolnomoravský úval (93)
Podčeskoleská pahorkatina (2) Šumava (4) Novohradské hory (6) Benešovská pahorkatina (8) Táborská pahorkatina (10) Českobudějovická pánev (12) Křemešnická vrchovina (14) Železné hory (16) Křižanovská vrchovina (18) Jevišovická pahorkatina (20) Bobravská vrchovina (22) Smrčiny (24) Děčínská vrchovina (26) Sokolovská pánev (28) Doupovské hory (30) Slavkovský les (32) Šluknovská pahorkatina (34) Ještědsko-kozákovský hřbet (36) Frýdlantská pahorkatina (38) Krkonoše (40) Broumovská vrchovina (42) Podorlická pahorkatina (44) Zábřežská vrchovina (46) Hanušovická vrchovina (48) Rychlebské hory (50) Hrubý Jeseník (52) Vidnavská nížina (54) Džbán (56) Křivoklátská vrchovina (58) Brdská vrchovina (60) Plaská pahorkatina (62) Ralská pahorkatina (64) Dolnooharská tabule (66) Středolabská tabule (68) Orlická tabule (70) Opavská pahorkatina (72) Vyškovská brána (74) Moravská brána (76) Mikulovská vrchovina (78) Litenčická pahorkatina (80) Kyjovská pahorkatina (82) Bílé Karpaty (84) Podbeskydská pahorkatina (86) Rožnovská brázda (88) Jablunkovská brázda (90) Jablunkovské mezihoří (92)
-3-
Další popisovanou oblastí je geologie. Ze schematické mapy ČR, kterou najdete např. ve školním atlase ČR, zjistíte, ve kterém geologickém celku se nachází vaše území. Z podrobnější geologické mapy (měřítko 1:25 000 nebo 1:50 000) zjistíte i hlavní horniny, které se tam nacházejí. Pokud je součástí vašeho území i místo nějaké těžby (i v minulosti), dozvíte se to také z podrobnější geologické mapy. Řadu dalších věcí zjistíte z turistické mapy. Například nejvyšší a nejnižší bod (můžete i odečítat podle vrstevnic v mapě), zalesnění, jména řek a potoků, které územím protékají, názvy obcí, měst, rybníků, nádrží, jezer,…
Každý správný turista má turistickou mapu Dále můžete v popisu území uvést něco o místním klimatu. Jestli je tam spíše chladněji než v jiných oblastech nebo zda tam méně prší než jinde. K tomu vám poslouží buď vlastní zkušenosti nebo se zeptejte lidí, kteří zde žijí dlouhou dobu. Nebo zkuste najít nějakou klimatickou mapu. Když nepomůže ani to, využijte pomůcku: čím výš jste, tím tam bývá chladněji a více tam prší. Pokud se tedy vaše území nachází ve 1200 metrech nad mořem, pak se zajisté bude v rámci ČR jednat o chladnou oblast s vyššími srážkami. Další informace, které je možno uvést, jsou například věci týkající se typu půdy, zajímavostí z okolí (např. zmínka o historii, historické události) a dalších.
-4-
Jak napsat „biologicko-přírodovědnou charakteristiku území“ Na tento měsíc máte za úkol popsat „vaše“ území z biologického hlediska. Stručně řečeno – co zde roste za rostliny a žije za živočichy. Jak u toho můžete postupovat? Začněte podobně jako v minulém měsíci – najděte si nějakou knížku, časopis či jiný zdroj, který popisuje určité území. Bývá tam nejdříve uvedena obecná charakteristika (kde se území nachází, jaká je geologie…), to už máte hotovo. A pak jsou tam odstavce jako Rostliny a živočichové, Fauna a flóra, Živá příroda a podobně. A něco podobného si vyzkoušíte napsat i vy. Čím začít – většinou se začíná rostlinami. Nejprve se uvádí, jaké ekosystémy se zde vyskytují – lesy, louky, pole, rybníky, pastviny atd. Potom se vezme například les a napíše se, které stromy zde převažují a které rostliny se nejčastěji vyskytují v porostu. Samozřejmě nebudete muset zjišťovat úplně detailně, co všechno tam roste, stačí jen několik hlavních druhů. A podobně postupujete i u dalších – louky, pole… Pokud nebudete vědět, čím začít, uveďte jako první ten typ ekosystému, který ve vašem území převažuje. Když je to území tvořeno ze tří čtvrtin lesem, uveďte třeba jako první les. Pak se můžete pustit do výčtu několika druhů živočichů, kteří zde žijí. Jestli napíšete nejdřív les a co v něm roste a žije za živočichy a pak přejdete např. k louce, nebo pokud nejdříve popíšete rostliny v lese, louce, na poli a pak teprve přejdete k živočichům, je zcela na vás. U těch menších území budete popisovat zřejmě všechno najednou – les neles, louka nelouka. To je také možné. A z čeho čerpat? Nejprve si prohlédněte literaturu o daném území či jeho okolí, kterou jste již třeba použili v minulém měsíci. A nezbytný je terénní průzkum a pozorování. Buď s někým, kdo zná více rostliny a živočichy, pokud si nejste jistí svými znalostmi. A nebo využijte odbornou literaturu – svazky Květena ČR, Klíč k určování rostlin, řada kapesních průvodců přírodou... Během vyhledávání informací také zjišťujte, co na vašem území rostlo dříve, a uveďte to tam. Srovnávat to s dneškem můžete také v praktickém pokusu na tento měsíc.
-5-
Jak popsat „vliv člověka na ´vaši´ krajinu“ Vlivy člověka na krajinu jsou velmi různorodé, působí na ni v mnoha odvětvích. Uvádíme, se kterými následujícími zásahy člověka byste se mohli setkat ve „vaší“ krajině: 1. Vetřelci v krajině – nepůvodní druhy v krajině. Člověk pěstuje plodiny, stromy v lese nebo vysazuje okrasné rostliny, které mají svůj původ v různých koutech světa. Některé druhy se mohou od místa vysazení samovolně šířit, což představuje velké riziko. 2. Urbanizace (výstavba měst) – problémy v souvislosti s výstavbou, rozšiřování měst a obcí, stavba hypermarketů, výrobních hala skladů, čerpacích stanic,.. 3. Doprava – výstavba silnic, dálnic, železnic, cyklostezek. Úpravy vodních toků. Problémy pro migraci živočichů. 4. Odpady – problémy s černými skládkami, třídění a recyklace odpadu, vypouštění odpadních vod do přírody 5. Těžba nerostných surovin – lomy, doly, díry, vrty,… 6. Jedy v krajině – znečištění ovzduší z továren, místního vytápění, chemické prostředky používané v zemědělství, lesnictví 7. Eroze – problémy s erozí (odnos půdy) 8. Ostatní – co vás napadne Jak hodnotit tato odvětví ve vaší“ krajině? Zcela nezbytné je mít území prostudované terénními obchůzkami a podle potřeby je dále navštěvovat. A k vlastnímu hodnocení lze využít také následující zdroje a informace. První bod jsou nepůvodní a invazní druhy. Které druhy jsou v našich podmínkách nejnebezpečnější a nejlépe se zde šíří? U nás je za jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů považován bolševník velkolepý. Byl k nám dovezen patrně ve 2. pol. l9. stol. jako okrasná rostlina a vysazen v zámeckém parku Kynžvart; a od 50. let minulého století se šíří po celé ČR. Je jedovatý a může způsobovat otoky na kůži zejména při ozáření sluncem. Dále je to rod křídlatek, křídlatka japonská, křídlatka sachalinská a jejich kříženec (popsaný jako křídlatka česká). Jedná se o byliny vysokého – až dvoumetrového – vzrůstu, které se množí oddenky a tvoří rozsáhlé husté porosty zejména v okolí vodních toků. Jiným invazním druhem je např. netýkavka žláznatá nebo celík kanadský, šířící se masově podél vodních toků a vytlačující také původní vegetaci. Ale je i řada druhů, které se tak masově nešíří, přesto ohrožují výskyt původních druhů rostlin. Jako příklad uvádím trnovník akát či borovici vejmutovku. Je i řada dalších, toto jsou jen ty nejznámější. Velmi obsáhlý přehled nepůvodních druhů v naší republice, včetně jejich nebezpečnosti šíření, najdete v knize Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky (autoři J. Mlíkovský a P. Stýblo). Také vyšla řada brožur týkajících se výskytu a způsobu likvidace invazních druhů v jednotlivých regionech (např. brožura Správy KRNAPu Invazní rostliny v Krkonoších, Krajský úřad v Liberci vydal brožuru Likvidace invazních druhů v povodí Nisy, atd.). Skoro celé číslo časopisu Veronica 2/2006 je věnováno invazním druhům. A pak je tu samozřejmě internet. Většinu dalších bodů nejlépe prozkoumáte a popíšete pomocí terénního průzkumu a průzkumu informací v publikaci a CD Živel země a na internetu. Nakonec přidejte váš vlastní názor, co podle vás „vaši“ krajinu z lidských činností ovlivňuje nejvíce a zdůvodněte to. Hodně zdaru!
-6-
Praktický pokus Většina zásahů člověka snižuje ekologickou stabilitu krajiny. Co si představit pod pojmem ekologická stabilita krajiny? Je to schopnost vyrovnávat se změnami, které na krajinu působí, a zachovávat si své přirozené vlastnosti a funkce. Takže vysokou ekologickou stabilitu má např. přirozený les. Pokud do něj člověk nebude zasahovat, bude se vyrovnávat se všemi změnami, které na něj budou působit a zůstane přirozeným lesem. Naopak takovým ekologicky nestabilním prvkem je například pole. Bez vložené lidské energie (orba, setí, sklizeň, hnojení,…) by se během pár let změnilo v úplně jiný ekosystém. Na hodnocení ekologické stability krajiny existuje mnoho vzorců, postupů a koeficientů. Ty nám číselně vyjadřují, jak na tom daný úsek krajiny je z hlediska ekologické stability. Jeden z koeficientů si zkusíme odhadnout v tomto praktickém pokusu. Jmenuje se koeficient ekologické stability (zkráceně KES) a jde o podíl ploch relativně stabilních k plochám relativně nestabilním. Za plochy relativně stabilní se považují lesy, vodní plochy, trvalé travní porosty, sady, zahrady a vinice. Do kategorie ploch relativně nestabilních patří orná půda, chmelnice a zastavěné plochy.
LP - lesní půda VP - vodní plochy a toky TTP - trvalé travní porosty (louky, travnaté meze,..) Pa – pastviny (liniová zeleň, skaliny) Mo - mokřady
Sa - sady Vi – vinice (zahrady) OP - orná půda AP - antropogenizované plochy (zastavěná území) Ch - chmelnice
Charakteristika území podle hodnot koeficientu: o menší nebo rovno 0,10 – území s maximálním narušením přírodních struktur o 0,10 až 0,30 – území nadprůměrně využívaná se zřetelným narušením přírodních struktur o 0,31 až 1,00 – území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou o 1,01 až 2,99 – celkem vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami o 3,00 a více – dosahuje přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Vaším úkolem tedy bude rozdělit si vaše území na jednotlivé plochy (lesy, vodní plochy, pastviny,…), odhadnout či změřit jejich plochu, dosadit do výše uvedeného vzorce a podle hodnoty KES popsat vaše území (podle návodu). Také napište, jak jste postupovali, případně s jakými komplikacemi jste se setkali. Hodně zdaru!
-7-
