Téma 7: Centrální banka Struktura přednášky: 1. 2. 3. 4. 5.
Vznik CB Funkce CB Bilance CB Nástroje CB Regulace a dohled
1. Vznik CB Způsob založení: 1. Pověřením jedné z existujících bank: - vedením účtů pro panovníka/vládu - úvěrováním schodků státní pokladny/SR - později i dalšími funkcemi (emise peněz, provádění MP) (Sveriges Riksbank) 2. Zvýhodněním některých obchodních bank a jejich pozdějším sloučením (Banca d´Italia) 3. Založení CB jako zcela nové instituce (Bank of England)
1. Vznik CB
Anomálie: 1. Na daném území neexistuje CB - její funkce zabezpečuje: a) jiná CB (Andorra, Lichtenštejnsko, San Marino) b) měnová rada (Currency Board) ---- emise domácí měny je závislá na přílivu/odlivu zahraničních měn (Bahrajn, Brunej, Hongkong, Singapur) 2. Na daném území působí více CB - funkčně ale jde o 1 banku ( US Fed, Bundesbank + Landeszentralbanken v Německu)
2. Funkce CB 1. Emisní fcn - emisní monopl = CB jako jediná emituje hotovostní peníze na daném území 2. Vrcholný subjekt MP - CB prostřednictvím regulace měnové báze, úrokových sazeb, příp. měnového kurzu ovlivňuje stanovené cíle - především stabilitu cenové hladiny a) CB MP pouze provádí b) CB o MP samostatně rozhoduje a vykonává ji (ČR) 3. Banka bank - přijímá vklady od ostatních bank (PMR, dobrovolné rez.) - poskytuje úvěry bankovnímu systému - provádí platební styk
2. Funkce CB 4. Regulace a dohled - regulace= stanovení pravidel - dohled = kontrola jejich dodržování CB se vždy účastní regulace a dohledu - někdy jako jediná instituce - někdy spolu s dalšími 5. Banka státu (vlády) - CB je „fiskální agent vlády“ - vede účty vládě a státním institucím (operace související se SR) - spravuje státní dluh - na účet státu provádí operace s CP (emise, platba úroků,…) - přímé úvěrování státu centrální bankou je v podstatě zakázáno
2. Funkce CB
6. Správce devizových rezerv (DR) - zabezpečuje devizovou likviditu země = CB drží dostatečnou výši DR v žádoucí struktuře - udržuje hodnotu DR (hedging) - ovlivňuje měnový kurz (kursovými intervencemi) 7. Reprezentace vlády v měnové oblasti - uvnitř ekonomiky ----- informování veřejnosti - vůči zahraničí ----- reprezentace země na IMF, WB, BIS, ...
3. Bilance CB Aktiva = hlavní způsoby emise penězl 1. Nakoupené CP (jen domácí, zahr. jsou v deviz. rezervách (bod 4) - pouze prvotřídní CP (SPP, státní dluhopisy) - monetizace státního dluhu ------ inflační tlaky 2. Poskytnuté domácí úvěry (jen domácí měna) a) úvěry bankám - motivy KB - zisk (úvěr od CB je levný zdroj) - problémy s likviditou - CB potom vystupuje jako lender of last resort - motivy CB - zvýšení množství peněz v oběhu - pomoc ohroženým bankám b) úvěry státu - státní dluhy z minulých let - dočasně V> P při běžném hospodaření SR c) úvěry nebankovním subjektům (Lockheed, Chrysler)
3. Bilance CB 3. Úvěry poskytnuté zahraničním subjektům (v dom. i zahr. měně) Dlužníci: CB nebo vlády cizích zemí 4. Devizové rezervy a) volně směnitelné měny b) SDR = Special Drawing Rights u tzv. rezervní pozice u IMF c) zahraniční cenné papíry 5. Zlato Problém ocenění: a) fixní cenou ---- stabilita vykazování X odchýlení od reality b) aktuální tržní cenou ---- reálná hodnota X permanentní přeceňování 6. Nakoupené vlastní CP - před lhůtou splatnosti 7. Hmotný a nehmotný majetek 8. Pokladní hotovost 9. Ostatní aktiva
3. Bilance CB Pasiva = některé druhy peněz v ekonomice 1. Emise oběživa = bankovky a mince 3 části: - oběživo v pokladnách CB (=„pokladní hotovost“ na A) - hotovostní oběživo u NBS - (někdy-npř. ČR) hotovostní rezervy v pokladnách bank 2. Rezervy bank 3 části: - PMR - dobrovolné rezervy (pro platební styk, další dobrovolné rezervy) - (někdy-npř. USA, Německo) hotovostní rezervy v pokladnách bank
3. Bilance CB 3. Vklady státu - běžné hospodaření SR = P>V - ostatní závazky vůči SR = dlouhodobé a účelově vázané prostředky a přebytky SR z minulých let 4. Vklady domácích NBS - výjimečně (npř. Polsko) 5. Vklady zahraničních subjektů - CB, KB, IMF, … 6. Kapitál - je tvořen: - u a.s. zejména kmenovými akciemi - u státních CB splacenými prostředky ve statutárním fondu
3. Bilance CB
7. Emitované vlastní CP - v domácí měně: při nedostatku vhodných SCP (pro MP) - v ČR: poukázky ČNB - v zahraniční měně: pro zvýšení devizových rezerv 8. Ostatní pasiva 9. Zisk
3. Bilance CB
Bilance CB a měnová báze Měnová báze = hotovostní oběživo u NBS + rezervy bank Bilanční rovnováha: celková aktiva = báze + jiná pasiva 6 možností: 1. A_1 U, A_2 D 2. JP_1 U, JP_2 D 3. B_1 U, B_2 D 4. A U, B U 5. A U, JP U 6. JP U, B D
3. Bilance CB Aktiva a měnová báze 1. nakoupené CP a) od domácích subjektů b) od jiných subjektů 2. poskytnuté domácí úvěry a) bance b) státu c) NBS U variant b), c) možný dopad na B vkladu státu nebo NBS. 3. úvěry do zahraničí a) v domácí měně b) v zahraniční měně
A U, B U A U, JP (vklady, …) U, B N
A U, B U A U, JP (vklady státu) U, B N A U, JP (vklady NBS) U, B N později při hotovostním výběru
A U, JP (vkld. zah. subj.) U, B N A U, A (deviz. rezer.) D, B N
3. Bilance CB
4. Deviz. rezervy - nákup za domácí měnu: a) od domácích bank A (dev.rez) U, B U b) od jiných subjektů A (dev.rez) U, JP (vkld …)U,B N 5. Zlaté rezervy - nákup za domácí měnu: a) od domácích bank A (Au) U, B U b) od jiných subjektů A (Au) U, JP (vkld, …) U , B N c) nákup za zahraniční měnu A (Au) U, A (dev. rez) D, B N 6. Ostatní aktiva – vliv na B závisí na konkrétním případu
3. Bilance CB Pasiva a měnová báze 1. vklady státu a NBS a) přesun z KB do CB c) jiné operace 2. vklady zahraničních subjektů a) v zahraniční měně b) v domácí měně
JP (vkld státu) U, B D BN
JP U, A (dev. rez.) U, B N JP U, A (uvěry zahr. subj.)U, B N
3. emitované vlastní CP a) prodej domácím bankám v domácí měně JP U, B D b) prodej v zahraniční měně JP U, A (dev.rez.) U 4. kapitál a) prodej akcií CB domácím bankám c) jiné způsoby zvýšení
JP (kapitál) U, B D BN
4. Nástroje CB - ovlivňování měnové báze (B) a krátkodobé úrokové míry ( kr. IR) Klasifikace nástrojů: 1. Tržní (nepřímé) - plošné působení na celý bankovní systém - potenciálně méně účinné (pro MP) 2. Administrativní (přímé) - často selektivní dopad - omezují podnikatelskou samostatnost bank - jsou obvykle účinnější než nepřímé nástroje
4. Nástroje CB Klasifikace nástrojů Nepřímé: a) diskontní nástroje b) operace na volném trhu c) kurzové intervence Přímé: a) pravidla likvidity b) limity úvěrů c) limity úrokových sazeb d) povinné vklady Přímé i nepřímé: a) PMR (nepřímé, pokud jednotné pro všechny banky) b) doporučení, výzvy a dohody
4. Nástroje CB 1. Diskontní nástroje - 3 druhy úvěrů: A. Diskontní úvěr = úvěr, který KB získávají v urč. limitu v zásadě automaticky a obvykle se proti němu nevyžaduje zástava CP („otevřené diskontní okénko“) 3 podoby: - běžné diskontní úvěry = pro překlenutí kr. výkyvů likvidity - sezónní = pro překlenutí sezónních výkyvů (npř. pro banky poskytující úvěry v zemědělství) - nouzové = pomoc bankám s dlouhodobějšími problémy s likviditou (charakter úvěrů od věřitele poslední instantce) - úročeny diskontní sazbou = obvykle nejnižší sazba v ekonomice
4. Nástroje CB
dopad na B - zvýšení diskontní sazby by mělo vést ke snížení měnové báze - nejistá reakce bank, neboť rozdělení B na vypůjčenou a nevypůjčenou Problematické účinky na B - diskontní sazba se často mění jen mírně a v delších časových obdobích - poté působí spíše jako signál k vyjádření záměrů MP (cheap talk?) - ČNB přestala poskytovat diskontní úvěry, přesto vyhlašuje diskontní sazbu (pro jiné účely)
4. Nástroje CB B. Reeskontní úvěr = úvěr poskytnutý CB formou odkupu směnek od bank Klientu ---eskont--- KB ---reeskont----CB - CB odkupuje jen prvotřídní krátkodobé (cca 3M) směnky - úvěr je splatný 7 dní před splatností směnky a je úročen tzv.
reeskontní sazbou - od r.1997 ČNB zrušila reeskontní úvěr C. Lombardní úvěr = poskytnutý CB proti zástavě směnek a dalších CP - poskytován bankám s výraznějšími problémy s likviditou (nouzový úvěr) - úročen tzv. lombardní sazbou - často značně vysoká - výše úvěru nižší než hodnota zastavených CP (npř. 70)
4. Nástroje CB Limity úvěrů - Reeskontní a lombardní úvěr - má přirozené limity (dány množstvím dostupných CP) - Diskontní úvěr - nemá přirozené limity a) CB předepíše každé bance maximální objem b) limity se stanoví změnou oproti minulosti c) limity se stanovují podílem na kapitálu banky (nejčastěji) Struktura úrokových sazeb - diskontní sazba - reeskontní sazba - mezibankovní sazby - LIBOR, PRIBOR, … - PRIME rate = nabízené nejlepším klientům banky - tržní úrokové sazby = týkají se ostatních klientů Lombardní sazba - zpravidla vyšší než reeskontní sazba, může i vyšší než tržní úrokové sazby
4. Nástroje CB 2. Operace na volném trhu (OMO) = nákupy a prodeje SCP příp. vlastních CP (poukázky ČNB) mezi CB a KB s cílem ovlivnit B nebo kr. IR. Nejpoužívanější nástroj: - jednoduchost - nízké náklady - operativnost - B lze přesně ovlivňovat (v minimálním rozsahu + lze předem kvantifikovat dopad) a to oběma směry ----- „nevypůjčená“ část B Členění: a) aktivní - s cílem změnit B/ kr. IR b) vynucené - s cílem kompenzovat npř. vliv devizových intervencí na B („sterilizace“ dev. intervencí)
4. Nástroje CB 1. CB reguluje B ---- potom stanovuje pouze objem CP (ne úrok) protistranou bývají KB, proto: - nákup CP centr. bankou od KB ----- B U and A_CP U, kr.IR D - prodej CP ----- B D and A_CP D, kr.IR U 2. CB reguluje kr. IR ----- CB stanoví úrok (v podobě tzv. repo sazby), ale potom nemusí realizovat zamýšlený objem transakcí a nemá tedy pod dokonalou kontrolou B. Způsoby provádění OMO 1. běžné/ prosté OMO = běžný nákup/prodej ----- trvalý dopad na B 2. REPO operace a) prosté REPO = prodej a pozdější nákup CP ----- dočasné snížení B b) reverzní REPO = nákup a pozdější prodej CP ----- dočasný růst B
4. Nástroje CB REPO nejčastěji prováděno aukcí (KB znají své nabídky) nebo tendrů (neznají) (compare open and sealed bid auctions) a) úroková aukce/tendr - banky nabízejí objem i IR ------CB má B pod dokonalou kontrolou b) objemová aukce/tendr - CB fixuje REPO sazbu a banky nabízejí jen objem obchodů ---- CB má pod dokonalou kontrolou úrok (tím ovlivňuje kr. IR) ---- CB nemá pod dokonalou kontrolou B (banky mohou požadovat nižší objem obchodů) Omezení OMO 1. monetizace státního dluhu 2. změny úrokových sazeb (při regulaci B) 3. objem použitelných CP
4. Nástroje CB 3. Kursové intervence: provádějí se ve vztahu k domácím KB - cíl: regulace MK - neprovádějí se za účelem změny B/kr. IR, ale mohou B/kr. IR ovlivnit Členění: a) přímé = prodej/nákup domácí měny za měnu zahraniční - proti zhodnocení: nákup zahr. měny od dom.KB---rezervy KB U---- B U, příp. IR D (růst nabídky dom. měny dom. měna se → začne znehodnocovat) - proti znehodnocení: prodej zahr. měny ---- B D, příp. IR U b) nepřímé = změna diskontní sazby ----- příliv/odliv kapitálu Sterilizace dopadů (vynucené OMO): - CB nakupuje zahr. měny (B U) ----- současně CB prodává CP za domácí měnu (B D) - prodej zahr. měny (B D) ----- nákup CP (B U)
4. Nástroje CB
4. PMR = povinně vytvářené vklady u CB - požadovaná výše = 2% z primárních vkladů (vklady NBS) - skutečná výše = průměrný stav na účtu PMR za určité období (npř. 14 dnů) a) požadovaný stav < skutečný stav ----- KB drží dobrovolné rezervy b) požadovaný stav > skutečný stav ----- CB poskytne “nouzový úvěr” se sankční úrokovou sazbou PMR nemají přímý dopad na B/kr. IR, ale mají vliv na peněžní multiplikátor ( PMR U ---- m D)
4. Nástroje CB 5. Pravidla likvidity = stanovení závazné struktury A a P 6. Limity úvěrů = velmi účinné - působí přímo na zprostředkující kriterium (střednědobé, např. M1, M2) Možnosti stanovení: a) absolutní výše nových úvěrů b) přírůstek úvěrů proti minulosti c) poměr úvěrů ke kapitálu banky 7. Limity úrokových sazeb - stanovení max. sazeb z úvěrů - stanovení max. nebo min. sazeb z vkladů ------ stabilizace kr. IR ------ nepřímý vliv na B
4. Nástroje CB + současný vývoj CB
8. Povinné vklady (u CB) - některým subjektům (státní instituce) je předepsáno ukládání svých prostředků jen u CB - cíl= odčerpat likvidní prostředky z oběhu 9. Doporučení, výzvy a dohody - vysoká účinnost - banky si „nedovolí nerespektovat“ přání CB
Současný vývoj = posilování samostatnosti CB
5. Regulace a dohled Důvody regulace: a) makroekonomické - provádění MP b) mikroekonomické - efektivnost, bezpečnost a důvěryhodnost bankovního systému Vždy se účastní 3 skupiny subjektů: 1. regulátor a dohlížející subjekt/supervizor (CB+příp. další subjekty) 2. regulovaný a dohlížený subjekt (KB) 3. externí auditor - prověřuje pravdivost, správnost a úplnost bankovních výkazů 4 základní součásti: 1. vstup do bankovního odvětví 2. základní povinnosti (pravidla činnosti) bank 3. povinné pojištění vkladů 4. věřitel poslední instance
5. Regulace a dohled
Základní povinnosti (pravidla činnosti) bank: 1. Kapitálová přiměřenost (CAR) 2. Přiměřenost likvidity 3. Úvěrová angažovanost (= stanovení únosné koncentrace úvěrů vůči jednomu klientovi) 4. Poskytování informací 5. PMR 6. Pravidla ochrany před nelegálními praktikami (insider trading, praní špinavých peněz, …)
5. Regulace a dohled
Kapitálová přiměřenost (CAR, Cooke-Ratio) Kapitál je nejvhodnější zdroj ochrany před nesolventností banky (buffer = nárazník před ztrátami) CAR = kapitál/(RVA+EPP+KTR) > 8% RVA…. rizikově vážená aktiva EPP… úvěrové ekvivalenty podrozvahových položek KTR… krytí tržního rizika
5. Regulace a dohled a) kapitál - 3 části: 1. vlastní kapitál (core) - základní kapitál - ážiový fond - zákonný rezervní fond - nerozdělený zisk 2. dodatkový kapitál (supplementary) - všeobecné rezervy - podřízený termínový dluh (splatnost > 5 let) 3. kr. podřízený dluh (při bankrotu banky uspokojen jako poslední) b) RVA W_i … váhy
RVA = ∑ A W i i
5. Regulace a dohled
c) EPP - podrozvahové položky se přepočítají stanovenými koeficienty na úvěrové ekvivalenty a násobí příslušnou vahou rizikovosti d) KTR - ex. poměrně složité modely stanovení požadavků na krytí tržního rizika (finanční deriváty a další položky reagující na změny tržních úrokových sazeb) Možnosti ovlivnění CAR: 1. zvýšením kapitálu 2. změna struktury A (směrem k méně rizikovým aktivům) 3. změna struktury podrozvahových položek
5. Regulace a dohled
Povinné pojištění vkladů - korunové i devizové - 90%, max vyplaceno 25 tisíc Euro - ochrana drobných vkladatelů - podstatné - zabránit „bank runs“ - spíše mezibankovní vklady (lepší info, běží dříve), řešeno věřitelem poslední instance Problém: asym. informace Asymmetrické informace: 1. Morální hazard: - vkladatelé se nesnaží - banky se nebojí poklesu důvěry vkladatelů----- riskují 2. Adverse selection (=nepříznivý výběr) - vstup rizikových subjektů (hit and run banks) - malá pravděpodobnost úspěchu, ale vysoký zisk při úspěchu
