MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE
TECHNIKA ODSTŘÍKÁVÁNÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA PRAKTICKÁ A HYGIENICKÁ HLEDISKA
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Aleš Peřina, PhD.
Brno, duben 2013
Vypracovala: Pavlína Hudcová
ANOTACE
Jméno a příjmení:
Pavlína Hudcová
Instituce:
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta
Katedra:
Katedra porodní asistence
Název práce:
Technika odstříkávání mateřského mléka: praktická a hygienická hlediska
Vedoucí práce:
Mgr. Aleš Peřina, PhD.
Počet stran:
58
Počet příloh:
5
Počet titulů použité literatury: 19 Rok obhajoby práce:
2013
Klíčová slova: mateřské mléko, kojení, odstříkávání mateřského mléka, skladování mateřského mléka, sterilizace, ruční odstříkávání, elektrická odsávačka, manuální odsávačka, banky mateřského mléka
Resumé Bakalářská práce se zabývá odstříkáváním mateřského mléka, resp. porovnáváním praktických aspektů s hygienickými požadavky. Technika odstříkávání mateřského mléka patří mezi metody šetrné jak pro matku, tak i pro dítě. Navíc díky této metodě nemusí být dítě, které z určitých důvodů nemůže být kojeno, ochuzeno od výživy mateřským mlékem. Pokud však žena plánuje nebo přímo musí mateřské mléko odstříkávat, musí být správně a dostatečně informována nejen o samotném „aktu“ odstříkávání, ale o celém procesu před, během i po odstříkání mléka.
ANNOTATION Name and surname of the author:
Pavlína Hudcová
Institution:
Masaryk University, Faculty of medicine
Department:
Department of nurse- midwifery
The title of work:
Technique of breast milk expression: practical and hygienic aspects
Thesis consultant:
Mgr. Aleš Peřina, PhD.
Number of pages:
58
Number of attachments:
5
Number of titles of literature:
19
Year of defense of dissertation work: 2013
Key words: Breast milk, breastfeeding, breast milk expression, breast milk storage, hand expressing , sterilisation, electrical pump, manual pump, breast milk banks
Resume
My bachelor´s thesis deals with the topic breast milk expression, or - more precisely - with comparing the practical aspects and hygiene requirements of breas milk expression. The technology of breast milk expression belongs to those both for mother and the child friendly methods. Additionaly, any child who can not be breastfed for some reasons, may not be limited by breast milk nutrition thanks to this methodology. However, if a women considers or even has to splash the breast milk, it is essential for her to be properly informed not only about the direct breast milk expression action but also about the whoole procedure before, during and also after breast milk expression.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Aleše Peřiny, PhD., a že jsem v seznamu literatury uvedla veškerou použitou literaturu a odborné zdroje.
V Brně dne 25.4.2013
…………………………….……………..
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Aleši Peřinovi, PhD. za odborné vedení mé bakalářské práce, za všechny cenné rady, za vstřícný přístup a připomínky. Rovněž děkuji Fakultní nemocnici Brno Bohunice za možnost provedení potřebných rozhovorů a maminkám, které se rozhovorů zúčastnily. Děkuji také mé rodině za velkou podporu a trpělivost.
OBSAH 1. Úvod …………………………….………………………………………..…...… 8 2. Teoretická část ………………….…………………………………………......… 9 2.1. Anatomie prsní žlázy ….……………………………………………….…… 9 2.2. Tvorba mateřského mléka ………………………………………………….. 11 2.3. Druhy mateřského mléka …………………………………………….…...... 12 2.4. Složení mateřského mléka …………………………………………….….... 13 2.5. Odstříkávání mateřského mléka ……………………………………………. 15 2.5.1. Příprava na odstříkání mateřského mléka ………………………...… 16 2.5.2. Možnosti odstříkávání mateřského mléka ……………………...….... 16 2.6. Skladování mateřského mléka ……………………………………….......…. 19 2.7. Čištění a sterilizace použitého materiálu ………………………………….... 20 2.8. Banky mateřského mléka ………………………………………………..….. 22 2.8.1. Důvody využití mateřského mléka z banky …………………….....… 25 3. Praktická část ………………………………………………………………....… 26 3.1. Cíle práce ……………………………………………………………….…... 26 3.2. Metodika bakalářské práce …………………………………………….….... 26 3.3. Výsledky provedených rozhovorů s respondentkami 1-7 ………….…….… 27 3.3.1. Respondentka č. 1 ………………………………………….……….... 27 3.3.2. Respondentka č. 2 ………………………………………….……...…. 28 3.3.3. Respondentka č. 3 ……………………………………….…………… 30 3.3.4. Respondentka č. 4 …………………………………………….……… 31 3.3.5. Respondentka č. 5 …………………………………………….……… 32 3.3.6. Respondentka č. 6 …………………………………………….……… 33 3.3.7. Respondentka č. 7 …………………………………………….……… 35 3.4. Sumarizace výsledků z rozhovorů s respondentkami 1-7………….….…….. 36 3.5. Analýza rozhovorů s respondentkami 1-7 ………………………………..… 42 4.
Diskuze ………………………………………………………………………… 44
5.
Závěr …………………………………………………………………………… 46
6. Seznam použité literatury ………………………………………………….…… 48
7. Seznam obrázků ……………………………………………….…….…….…… 51 8. Seznam tabulek ………………………………………………….…….……..… 52 9. Seznam příloh …………………………………………………….…….……… 53 10. Seznam zkratek …………………………………………………….………...… 58
1.
ÚVOD Kojení je nejpřirozenější a nenahraditelný způsob výživy pro novorozence a kojence.
Proto je zásadním doporučením výlučné kojení do ukončených 6 měsíců věku dítěte a zavádění doplňkové výživy od ukončených 6 měsíců při pokračujícím kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku nebo déle. (Kudlová, E., Mydlilová A., 2005) Svým složením se mateřské mléko plně přizpůsobuje výživovým potřebám dítěte. Děti, které jsou kojeny, bývají odolnější vůči infekcím gastrointestinálního traktu, byly zjištěny nižší rizika výskytu alergií a nádorových onemocnění, nižší incidence průjmových onemocnění a pravděpodobně i nižší riziko vzniku autoimunitních onemocnění, Diabetu mellitu II.typu atd. Během kojení dítě dostává mateřské mléko optimální teploty a optimálního poměru základních potřebných složek (bílkoviny, cukry, tuky,…). Poměr těchto složek ovlivňuje osídlení gastrointestinálního traktu, spuštění trávicích enzymů, podporuje imunitní systém a zrání nervové soustavy. Kojení také podporuje pozitivní vztah matky a dítěte. Proto je mateřské mléko tou nejvhodnější a nejpřirozenější výživou pro dítě. (Hrstková, 2003)
Zapomíná se však na situace, kdy matka není schopná dítě kojit. Často si v těchto situacích žena neví rady a volí možnost předčasné umělé výživy. Umělá výživa však není jedinou možností jak řešit situaci, kdy matka nemůže být v kontaktu s dítětem a nemůže dítě nakojit. A navíc umělá výživa nedokáže plně nahradit mateřské mléko. Neobsahuje řadu živin nebo obsahuje nedostatek živin, které se v mateřském mléce vyskytují v ideálním množství a které se významně podílí na správném růstu a vývoji dítěte. Umělá výživa by tedy měla být indikována pouze v případech, kdy není možná výživa mateřským mlékem. Proto jsem se rozhodla toto téma prozkoumat blíže a zjistit, jak ženy tuto situaci řeší, zda jsou si vědomy jedinečnosti mateřského mléka a jestli jsou informovány i o jiné, pro dítě vhodnější metodě, tedy o odstříkávání mateřského mléka. Mým cílem je tedy zjistit, jaká je kvalita informací poskytovaných zdravotnickým personálem a především zda se neliší praxe odstříkávání a skladování mateřského mléka prováděná ženami v domácnosti s hygienickým doporučením. Některé větší odchylky či chyby by totiž mohly být důvodem vzniku mnoha onemocnění u dětí a mohly by negativně ovlivnit růst a vývoj dítěte.
8
2.
TEORETICKÁ ČÁST
2.1.
ANATOMIE PRSU
Prs (mamma) je párová vyvýšenina na přední stěně hrudníku, jejíž součástí je největší kožní žláza lidského těla, mléčná žláza- glandula mammaria. Zakládá se již ve fetálním období člověka, u obou pohlaví, nejčastěji mezi 3. - 6. žebrem. Velikost a objem prsů je individuální u každého člověka, závisí na konstituci, věku, genetických faktorech, ale také na výživě člověka a množství tukové tkáně v okolí žlázy. U mužů zůstane ve většině případů mléčná žláza zakrnělá. Vývoj ženského prsu probíhá již před pubertou. Nejdříve se začne zvedat dvorec s prsní bradavkou nad úroveň okolní kůže, poté začne zvětšovat obvod. Tvar prsu se s věkem ženy mění, nejvíce však v souvislosti s těhotenstvím a následně pak porodem. Prsní žláza je laločnatá žlázová soustava, která po narození dítěte produkuje mateřské mléko a posunuje jej k bradavce soustavou kanálků. Mléčná žláza tvoří vlastní tělo prsucorpus mammae. Skládá se z 15-20 laloků- lobi glandulae mammae, které lze rozčlenit do menších oddílů- lobuli mammae, ty mají z každého laloku společný vývod. Tyto vývody se nazývají mlékovody- ductus lactiferi. Mlékovody vyúsťují na povrch bradavky 15- 20ti otvory- area cribriformis papillae. V klidové fázi jsou velmi úzké a malé, těžce postřehnutelné okem, rozšiřují se v době kojení. Bradavka- papilla mammaria se nachází uprostřed okrouhlého pigmentovaného dvorceareola mammae, jehož průměr bývá 3-5 cm, v těhotenství pak může mít průměr až 7 cm. Kůže dvorce a bradavky bývá pigmentovaná, v těhotenství je pigmentu více. Vlastní objem prsu závisí kromě velikosti prní žlázy také na objemu tukové tkáně, která se nachází v okolí žlázy. Tuková tkáň je ohraničenými vazivovými přepážkami spojena s vazivovou blánou velkého prsního svalu- fascia pectoralis. V místě pod dvorcem se tuková tkáň nenalézá, v tomto prostoru probíhají mlékovody a je v něm uložen hladký sval musculus subareolaris. Hmotnost mléčné žlázy se pohybuje okolo 130- 200 gramů, v období laktace může dosahovat hmotnosti až 300- 500 gramů. „ Tepenné zásobení prsu a mléčné žlázy představují větve z arteria thoracica interna, arteria thoracica lateralis a z arteriae intercostales , jejichž větve probíhají ve žláze podél ductus lactiferi paprsčitě k povrchu.“(Roztočil, A. Moderní gynekologie, 2011. s. 37)
9
Odtok mízy se rozděluje do více směrů. „ Hlavním směrem odtoku z prvotně vytvořeného mízního plexus subareolaris jsou nodi lymphoidei axillares podél vasa thoracica lateralis, dále jsou to uzliny podél okraje musculus pectoralis major, uzliny při jeho začátku směřující mízu do hlubokých nodi lymphoidei parasternales a také kraniálně do nodi lymphoidei supraclaviculares.“(Roztočil, A. Moderní gynekologie, 2011. s. 37) Struktura prsu se mění v těhotenství pod vlivem hormonů žlutého tělíska, placentárního hormonu a stimulujícího hormonu adenohypofýzy (předního laloku hypofýzy). Od poloviny prvního trimestru těhotenství se dříve neprůchodné krátké vývody prodlužují, od poloviny těhotenství začínají luminizovat a jejich koncové části se rozšiřují. Žlázová tkáň prsu roste, alveoly se vyvíjí, mlékovody se prodlužují a rozšiřují. První sekrece je možná již před porodem, produktem je řídké nažloutlé mlezivo- colostrum. Tato tekutina je produkována ještě několik dní po porodu, mlezivo je postupně nahrazováno hustším bílým mlékem. Tvorba mléka a laktace je podporovaná hormony prolaktinem a oxytocinem a také drážděním prsu a bradavky přes reflektorické dráhy. Po zástavě kojení se zastavuje tvorba a sekrece mléka a dochází k redukci mléčné žlázy. (Roztočil A. a kol, 2011. s. 34- 37)
Obrázek 1: Anatomie prsu
10
2.2.
TVORBA MATEŘSKÉHO MLÉKA
Mateřské mléko se tvoří v alveolách mléčné žlázy ženy v průběhu laktace. Mléčná žláza se však na kojení připravuje již před porodem, v těhotenství, vlivem hormonůestrogenů, gestagenů a placentárními hormony. Již před porodem u ženy stoupá produkce hormonu prolaktinu. Produkce prolaktinu je však blokována těhotenskými hormony. Po porodu poté dochází k poklesu hladin estrogenů a progesteronu a tím je umožněna zvýšená sekrece prolaktinu. Sekrece mateřského mléka je tedy zabezpečena nejen pohlavními hormony estradiolem a progesteronem, ale především také prolaktinem a oxytocinem. Produkce prolaktinu a oxytocinu je stimulována časným a častým přikládáním dítěte k prsu matky. Při sání dítěte z prsu je drážděno nervosvalové zakončení dvorce a bradavky a stimuluje se uvolňování prolaktinu a oxytocinu do krve.
•
Prolaktin: je hormon tvořený v předním laloku hypofýzy (adenohypofýza). Stimuluje rozvoj mléčné žlázy v průběhu těhotenství a po porodu. Zodpovídá za tvorbu mateřského mléka v mléčné žláze.
•
Oxytocin: je hormon tvořený v zadním laloku hypofýzy (neurohypofýzy). Vyvolává ejekční reflex (let- down reflex). Stimulací prsu se uvolňuje a svým účinkem způsobuje, že se mateřské mléko uvolní z alveolů a proudí kanálky až k bradavce. Vyvolání tvorby tohoto hormonu je podmíněno psychogenně a nastává v průběhu přiložení dítěte k prsu. Kromě vlivu na mléčnou žlázu působí oxytocin také na svalové buňky dělohy v průběhu porodu.
Pro tvorbu mléka je také nutný zvýšený energetický příjem matce, který je stanovován asi na 650 kcal/den navíc k denní potřebě. (Hrstková, H. 2003. s. 29)
11
2.3.
DRUHY MATEŘSKÉHO MLÉKA
•
Mlezivo (kolostrum): První dny po porodu je produkováno mlezivo neboli kolostrum. Je to nažloutlá tekutina, která obsahuje vysoký podíl bílkovin, nižší obsah cukrů a tuků, vitamíny A a E a základní minerální látky. Obsahuje také obranné látky imunoglobulin A, lyzozym a laktoferin. Tím je dítě chráněno před cizorodými látkami a mikroorganismy. Obsahuje méně kalorií než zralé mateřské mléko.
•
Přechodné mateřské mléko: Od 3. - 5. dne po porodu do přibližně 14. dne mléčná žláza produkuje přechodné mateřské mléko, které napomáhá adaptaci střev novorozence na zralé mléko. Obsahuje méně proteinů a imunoglobulinů než kolostrum, ale obsahuje více tuků, mléčného cukru (laktózy) a má již více kalorií.
•
Zralé mateřské mléko: Od 14. dne po porodu se poté začíná produkovat zralé mateřské mléko, které svým složením odpovídá potřebám dítěte po většinu doby kojení. Obsahuje všechny potřebné živiny a má dostatečnou energetickou hodnotu pro dítě.
Dále se mateřské mléko dělí na tzv. přední mateřské mléko a zadní mateřské mléko. •
Přední mateřské mléko: obsahuje více vody, laktózy a dítě jej využívá k „uhašení“ žízně.
•
Zadní mateřské mléko: obsahuje více tuků a tiší hlad dítěte. (Sedlářová, P. a kol., 2008, s. 87)
Obrázek 2: Kolostrum (mlezivo)
Obrázek 3: Zralé přední mléko (vlevo) a zadní mléko (vpravo)
12
2.4.
SLOŽENÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA
Energetická hodnota mateřského mléka je přibližně 67 kcal/ 100ml mléka. Zralé mateřské mléko (dále jen MM) obsahuje tyto složky: 1.
Vodu: MM je důležitým zdrojem tekutin. Obsahuje až kolem 80% vody.
2.
Bílkoviny: V MM je 0,9-1,2 g/100ml bílkovin, ale množství se u matek liší. V MM
jsou zastoupeny jak bílkoviny mléčné, tak imunoglobuliny a sérové bílkoviny. Mezi nejvýznamnější mléčné bílkoviny se řadí kasein a syrovátkové bílkoviny alfa- laktalbumin a laktoferrin, který na sebe váže železo. Poměr kaseinu: syrovátka je 20 : 80. V kyselém prostředí tedy MM vytváří jemnou sraženinu, která je pro dítě na rozdíl od kravského mléka dobře stravitelná. Dále mléko obsahuje lysozym, který plní obrannou funkci. Nejvíce se v MM
vyskytuje
sIgA (sekretorické
IgA,
které
patří
do
skupiny
specifických
imunoglobulinů), plní ochranou funkci v gastrointestinálním traktu a chrání jej před vznikem infekcí. Dítě je schopno bílkoviny téměř beze zbytku využít. Mateřské mléko obsahuje také makrofágy, granulocyty, lymfocyty a jiné. 3.
Tuky: Jejich obsah ve 100ml MM je asi 3,5g. Obsah však závisí také na stravě matky.
Mateřské mléko obsahuje esenciální mastné kyseliny jako např. kyselinu linolovou, kyselinu alfa-linolenovou, kyselinu arachidonovou a kyselinu dokosahexaenovou. Tyto kyseliny jsou velmi důležité pro správný vývoj centrálního nervového systému a oční sítnice. Pro lepší vstřebávání tuků obsažených v mateřském mléce je využívána lipáza, která v kravském mléce chybí. Hladina cholesterolu je v MM poměrně vysoká, vyvolává tvorbu degradačních enzymů a podporuje tak příznivý poměr LDL a HDL cholesterolu. Tuky jsou také důležitým činitelem pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. 4.
Sacharidy: Představují v MM asi 40% energetické hodnoty. Hlavním cukrem je
laktóza. Je to disacharid glukóza-galaktóza, který se ve střevě štěpí pomocí enzymu laktáza. Dalším důležitým sacharidem MM je galaktóza. Sacharidy zlepšují vstřebávání vápníku a železa ze střeva a podporují růst Lactobacillu bifidus a tím pomáhají dítě chránit před střevními infekcemi. Kromě laktózy a galaktózy jsou v MM obsaženy také oligosacharidy, odolné k pochodům trávení v tenkém střevě, a důležité pro přežití, růst a aktivitu takzvaných přátelských bakterií.
13
5.
Vitamíny: Dělí se na vitamíny rozpustné ve vodě a vitamíny rozpustné v tucích. Jejich
množství v mateřském mléce je závislé na stravě matky. Vitamíny D a K jsou v MM obsaženy v nedostatečném množství a musí být tedy substituovány. 6.
Minerální látky: Sodík podporuje malou osmotickou zátěž pro ledviny. Vápník a
fosfor jsou v MM zastoupeny v optimálním poměru 2:1 a podporují proces osifikace. Dále MM obsahuje důležité minerály- železo a jod. 7.
Polynenasycené mastné kyseliny ze skupiny omega- 3 a omega- 6: ovlivňují průběh
zánětlivých reakcí. (Hrstková, H a kol. 2003, s. 31-33, Muntau A. 2009. s. 53-54)
Tabulka 1: Srovnání složení mateřského a kravského mléka MATEŘSKÉ MLÉKO
KRAVSKÉ MLÉKO
/100 ml
/100 ml
Energie
280 kJ
276 kJ
Celková bílkovina
0,9- 1,2 g
3,3 g
Kasein
0,4- 0,6 g
2,6 g
Alfa- laktalbumin
200- 300 mg
120 mg
Beta- laktoglobin
320 mg
Laktoferin
100- 300 mg
Lysozym
5- 25 mg
sIgA
50- 100 mg
IgA
10 mg
2 mg
IgG
1 mg
50 mg
IgM
2 mg
1 mg
Laktóza
6,8 g
4,7 g
Celkový tuk
3,5 g
3,5 g
Nasycené mastné kyseliny
47,1 %
67,4 %
Rozvětvené mastné
15 %
5,2 %
20 mg
13 mg
kyseliny Cholesterol
14
2.5.
ODSTŘÍKÁVÁNÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA
Mateřské mléko je jedinou fyziologickou, a tedy optimální potravou pro novorozence a kojence. Obsahuje vše, co je ke správnému růstu a vývoji dítěte potřeba. Za ideální a fyziologický způsob krmení dítěte je tedy považováno kojení. Existují však situace, kdy matka své dítě nemůže z prsu nakojit, i přes to, že má mateřského mléka dostatek, či má mateřského mléka nadbytek. Pro zachování dostatečné tvorby mateřského mléka a v případě, kdy matka své dítě nakojit nemůže, je tedy možností mateřské mléko odstříkávat.
Kdy je možné využít metodu odstříkávání mateřského mléka: -
U nedonošeného dítěte, nebo dítěte nemocného
-
Při retenci (zadržování) mateřského mléka: důvodem je ucpání vývodů mléčné žlázy
mlékem a následně tvorbou otoku. -
Při nedostatečném vyprázdnění prsou, prsy jsou přeplněné: Kolem 3. -5. dne po
porodu se matkám často více nalívají prsy, jsou horká, bolestivá, tvrdá a oteklá. Řešením je nepřestávat s kojením, využívat studené obklady mezi kojením, stimulovat uvolnění mléka pomocí masáží prsů a odstříkáním určitého množství mléka. -
Při nadbytku mateřského mléka
-
Pro stimulaci tvorby mléka
-
V případě, že matka či dítě jsou ze zdravotních důvodů hospitalizováni, dítě je od
matky na určitou dobu odděleno -
V případě, že matka musí po určitou dobu užívat léky, které znemožňují kojení, ale
chce zachovat laktaci -
V případě, že si matka chce vyjít do společnosti
-
Pokud matka nastupuje brzy po porodu do zaměstnání
V těchto případech dítě nemůže být kojeno přímo z prsu. Může mu však být podáváno mateřské mléko, které si matka dříve odstříkala. (Dort, J. a kol., 2011. s. 76-77)
15
2.5.1. PŘÍPRAVA NA ODSTŘÍKÁVÁNÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA
Pokud tedy nastane situace, buď ihned po porodu, nebo později, kdy jsou matka a dítě od sebe na určitou dobu odděleni, nebo matka své dítě z určitého důvodu nemůže přímo kojit, měla by matka s odstříkáním mléka začít co nejdříve, aby byla zachována tvorba a produkce mléka. Pokud žena nekojí a místo toho odstříkává, měla by být frekvence odstříkávání 8- 12x/ den především v prvních týdnech po porodu, tedy tolikrát, kolikrát bývá zdravé dítě kojeno. S pomocí porodní asistentky či laktační poradkyně je vhodné vytvořit si plán odstříkávání, kde se stanoví frekvence a množství odstříkaného mateřského mléka. Porodní asistentka nebo laktační poradkyně by také měla ženě pomoci při výběru vhodné odsávačky či ženu naučit technice ručního odstříkávání. Žena by měla být poučena o nutnosti dodržování správné hygieny před i po odstříkání mateřského mléka- a to jak čistota rukou, tak i dodržování osobní hygieny, aby nedošlo k bakteriální kontaminaci mateřského mléka. Žena by měla být dopředu informována o celém procesu odstříkávání mateřského mléka. Na začátku je důležitá nejen dostatečná čistota rukou, ale také materiálu, který žena použije- odsávačku a lahvičku, do které bude mateřské mléko sbírat.
2.5.2. MOŽNOSTI ODSTŘÍKÁVÁNÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA
Mateřské mléko může žena odstříkávat buď ručně, nebo pomocí manuální či elektrické odsávačky. •
Ruční odstříkávání: je považováno za nejjednodušší způsob a pro prsní bradavku je velmi šetrné, pokud žena umí správnou techniku. -Postup ručního odstříkávání: Před začátkem odstříkání
mateřského mléka je nutné, aby si žena pečlivě umyla ruce vodou i mýdlem a popř. použila dezinfekční prostředek. Na bradavky se dezinfekční prostředek nedává, doporučuje se, aby se žena alespoň 1x denně (nejlépe před odstříkáním) osprchovala bez použití mýdla. Před samotným procesem je možné provést šetrnou masáž prsu krouživými pohyby směrem k bradavce. Masáž se ukončuje jemným a šetrným vyklepáním prsu v předklonu. Poté žena uchopí prs v místě, kde dvorec přechází v kůži prsu mezi palec a ukazováček nad a pod bradavkou tak, aby prsty tvořily písmeno C. Celý prs se následně přitiskne zbývajícími prsty a dlaní směrem k hrudníku. Palec, ukazovák i bradavka musí být v jedné linii. 16
Rytmickým stlačováním začne mateřské mléko odkapávat. Pokud má žena velký prs, může si jej podložit dlaní druhé ruky. Doba odstříkávání by se měla pohybovat kolem 20minut, prsy je vhodné střídat. (Dort, J. a kol. 2011. s. 77-78) •
Ruční (manuální) odsávačka: Pohodlným a jednoduchým způsobem může být odstříkávání ruční (manuální) mechanickou odsávačkou do sterilních lahviček. Frekvenci a sílu podtlaku odsávání si ženy mohou regulovat samy stlačením páčky nebo pomocí pístu. Manuální odsávačka se doporučuje ženám, které kojí, ale občas potřebují mateřské mléko odstříkat. Mělo by se začínat pomalu a postupně sání zrychlovat natolik, na kolik je to ženě příjemné. Sání pomocí odsávačky by nikdy nemělo způsobit poškození bradavky.
•
Elektrická odsávačka: Používají ji ženy, které sice kojí, ale potřebují častěji (několikrát denně) mateřské mléko odstříkat buď před, nebo po kojení. Dále se rozlišují odsávačky jednofázové a dvoufázové. - Jednofázová odsávačka: Používá se v případě, kdy je laktace zachovaná. -Dvoufázová odsávačka: Používá se pro stimulaci
tvorby mateřského mléka a také v případě, kdy matka své dítě nemůže kojit. Proces odsávání probíhá dvěma fázemi: 1. fází- stimulační, kdy mléko z prsu ještě nevytéká, ale stimuluje se spouštěcí reflex, (rychlejší rytmy, až 120 cyklů za minutu) a 2. fází- laktační (pomalý rytmus, kole 60 cyklů za minutu), začíná vytékat mateřské mléko. Napodobuje tak rytmus sání dítěte. (Dostupné z: http://medicinman.cz/?p=nemoci-sympt/laktace http://www.easypeds.com/2012/07/expression-storage-of-breast-milk.html)
Nesmí se však zapomínat na správnou a důkladnou sterilizaci použité odsávačky, aby nedošlo ke kontaminaci mléka a zavlečení infekce. Po každém použití je potřeba odsávačku důkladně umýt a vysterilizovat.
17
Obrázek 4: Ruční odstříkávání
Obrázek 5: Použití manuální odsávačky
Obrázek 6: Elektrická odsávačka
18
2.6.
SKLADOVÁNÍ
MATEŘSKÉHO
MLÉKA,
MANIPULACE
S MATEŘSKÝM
MLÉKEM
Optimální je použít čerstvě odstříkané mateřské mléko bez pasterizace. Jsou však situace, kdy žena odstříkané mléko nemůže nebo nechce ihned použít a potřebuje jej uložit do zásoby. Čerstvě odstříkané mateřské mléko při pokojové teplotě +25°C je použitelné asi jen 2 hodiny. Ideální nádobou na uchovávání mateřského mléka jsou speciální sáčky nebo plastové lahvičky. Možné je i skladování ve vyvařených kojeneckých lahvích nebo jiných skleněných nádobách, které lze vyvařit i s uzávěry. Odstříkané mléko je možné skladovat po dobu 24 hodin v lednici při teplotě 4° C. Tato doba (24h) však platí především pro zdravotnická zařízení dle vyhlášky. Světová organizace potravinových a nutričních profesionálů (Academy of Nutrition and Dietetics, dříve American dietetic association) uvádí, že odstříkané mateřské mléko je možné skladovat v lednici při optimálních podmínkách až do 4 dnů. Pokud je potřeba mléko uchovat delší dobu, je možné mateřské mléko zamrazit a skladovat v mrazničce. Dle výše uvedené světové organizace je možné zmražené mateřské mléko v lednici s oddělenou mrazničkou skladovat po dobu 3- 4 měsíců, v plně oddělené mrazničce při teplotě okolo -18°C 6 měsíců i déle. Důležité je, aby se nádoby neplnily až po okraj, protože zmrazené mléko se rozpíná a láhev by mohla prasknout. V případě zamrazení je třeba mléko nejdříve zchladit v lednici a poté je možné jej zamrazit. Na lahvičky s mlékem určené k zamrazení je potřeba napsat datum odstříkání a uložení do mrazničky. (Dostupné z: www.eatright.org/Public/content.aspx?id=6442473447&terms=breast%20milk)
Zmražené mléko se poté musí rozmrazovat pomalu, nejlépe v lednici po dobu 24h nebo pod vlažnou či teplou vodou. Až je mateřské mléko rozpuštěné, ohřeje se pomalu ve vodní lázni do teploty maximálně 37°C. Nikdy se k ohřívání či rozmražení mateřského mléka nesmí používat mikrovlnná trouba, protože ničí termolabilní složky obsažené v mateřském mléce. Před podáním se mléko ohřeje na tělesnou teplotu a musí být spotřebováno do 24 hodin, zbytek mléka se již znovu nezamrazuje.
19
2.7.
ČIŠTĚNÍ A STERILIZACE POUŽITÉHO MATERIÁLU
V dnešní době se kromě povinného očkování a kvalitní lékařské péče klade také důraz na ochranu dítěte proti rizikům vznikajícím v každodenním životě. Imunita (obranyschopnost) se u dítěte začíná vyvíjet až od 6. měsíce věku dítěte. Do 6měsíců je dítě chráněno protilátkami, které získává od matky prostřednictvím mateřského mléka. Až kolem 1. roku věku dítěte dosahuje imunitní systém dostatečné úrovně a je připraven k boji proti patogenům v okolí. Účelem není udržet dítě ve zcela sterilním prostředí, to ani není možné. Ale udržení určitého racionálního hygienického opatření umožňuje snížit možná rizika nákazy, které by mohly ohrozit zdravý růst a vývoj dítěte. Kojenci jsou velmi vnímaví k jakékoliv nákaze. Patogeny, které mohou způsobovat různé onemocnění, se k dítěti mohou dostat např. přenosem předměty určenými ke krmení nebo hračkami, které si dítě do úst strká. Jiným zdrojem nákazy mohou být nedostatečně umyté pomůcky používané při přípravě nebo konzumaci jídla, nebo špatně umyté ruce. Je tedy potřeba dbát na pečlivou hygienu nejen veškerých pomůcek používaných při přípravě a konzumaci jídla, ale i na pečlivou hygienu rukou a na osobní hygienu. Sterilizace termolabilních materiálů je možné provádět vlhkým teplem v autoklávu. Var za atmosférického tlaku není považován za sterilizační zákrok, ale za metodu fyzikální dezinfekce. Za studena pomocí chemických roztoků se provádí dezinfekce materiálů nebo tzv. vyšší stupeň dezinfekce, ošetřené materiály se oplachují pitnou nebo čištěnou vodou (Aqua purificata) – více viz vyhláška č. 306/2012 Sb., příl. 4. týkající se sterilizace, vyššího stupně dezinfekce, metod dezinfekce, způsobů, postupů a kontroly při vykonávání těchto procesů. Sterilizaci je možné provádět také ve sterilizátoru, který lze získat od různých firem, které nabízejí všechny možné materiály a pomůcky pro celý proces odstříkávání mateřského mléka, tedy i pro sterilizaci použitého materiálu. Je také možné využít na sterilizaci sterilizační tablety. Obsahují účinné látky působící na patogeny (viry, bakterie, fungi a jejich toxiny), které mohou u dítěte vyvolat různé druhy infekcí. Sterilizační tablety patří mezi metody „studené“ sterilizace. Pro tento typ sterilizace je potřeba mít uzavíratelnou nádobu, studenou vodu a sterilizační tabletu. Do nádoby se nalije určité množství vody (dle návodu na balení sterilizačních tablet) a poté se do nádoby vloží sterilizační tableta. Ta se ve vodě rozpustí a poté je možné do vzniklého roztoku dát použitý materiál určený ke sterilizaci. Materiál se vysterilizuje asi po 15 až 30 minutách. 20
Ke každému typu sterilizačních tablet je však přiložen podrobný návod, jak a na co je možné sterilizační tablety použít a podrobný postup jak sterilizaci provést. Na trhu jsou k dostání různé druhy sterilizačních tablet, které se od sebe liší obsahem účinné látky, která na patogeny působí. Jako příklad je možné uvést sterilizační tablety od firmy Tigex, které obsahují směs alkyldimethyl chloridu a alkylethyl-benzylu amonného, nebo sterilizační tablety Suavinex od firmy Suavinex obsahující dichlorisokyanurát sodný. (Dostupné z: http://babygroup.cz/suavinex/sterilizace/sterilizacni-tablety, http://www.babako.cz/sterilizacni-tablety-30-ks-tigex)
Dezinfikované pomůcky se poté nechají oschnout a uchovávají se na čisté podložce přikryté vyvařenou utěrkou, sterilizované předměty se uchovávají v obalech pro sterilní materiál.
21
2.8.
BANKY MATEŘSKÉHO MLÉKA
Banky mateřského mléka jsou zařízení, která zprostředkovávají sběr, kontrolu zdravotní nezávadnosti, zpracovávání, skladování a dodávání mateřského mléka pro děti, jejichž matky jim vlastní mateřské mléko nemohou z určitých důvodů poskytnout. Pokud tedy dítě nemůže být kojeno, měla by mu být poskytnuta plnohodnotná náhrada, tedy mateřské mléko. V současnosti v České Republice existuje 6 bank mateřského mléka- v Hradci Králové, Mostě, Českých Budějovicích, České Lípě, Praze a Plzni. „Od roku 1987 je v ČR zakázáno dle doporučení WHO kojit dítě cizí matkou či krmit dítě cizím neošetřeným MM, vzhledem k možnému přenosu HIV. V takových případech je nutné cizí mateřské mléko před podáním pasterizovat. Na prvním celosvětovém kongresu s názvem Human Milk Banking v Hradci Králové v roce 1981 byla pasterizační teplota stanovena na 62,5 °C po dobu 30 min. Tato teplota bezpečně inaktivuje HIV, CMV a jiné termolabilní viry.“ (Dort, Jiří a kol. Ošetřovatelské postupy v neonatologii. 2011, s. 79) Ženy, které mají mateřského mléka dostatek, mohou mateřské mléko do těchto bank darovat. Dárkyně však musí splňovat jisté požadavky- musí být zdravá a mít potvrzení od svého praktického lékaře, a musí mít negativní testy na HIV a HbsAg. Nejdříve si žena musí pečlivě pročíst a následně podepsat informovaný souhlas týkající se dárcovství mateřského mléka. Jako příklad je uveden formulář informovaného souhlasu v příloze 3, převzatý z internetových stránek Městské nemocnice v Ostravě. Poté je poučena o dodržování osobní hygieny a čistoty rukou a o technikách odstříkávání mateřského mléka. Ideální metodou je ruční odstříkávání, které snižuje bakteriální kontaminaci. Pokud se žena rozhodne použít ruční nebo elektrickou odsávačku, musí být dostatečně poučena o péči před i po použití odsávačky. Odstříkané mateřské mléko se sbírá do plastikových lahví nebo skleněných, vyvařených lahví. Postup odstříkání je stejný až na to, že prvních 10 ml odstříkaného mateřského mléka se nesbírá a odstříká se mimo lahvičku, protože prvních 10 ml odstříkaného mateřského mléka bývá nejvíce kontaminováno bakteriemi. Po odstříkání se lahev uzavře a musí se popsat jménem dárkyně a datem sběru.
22
Poté se odeberou vzorky na tato vyšetření: •
Mikrobiologické vyšetření: počet bakterií nesmí přesáhnout hodnotu 105 /ml
•
Kyselost: vyšetření pH; pokles pH značí mikrobiální kontaminaci
•
Tučnost: stanoví se tučnost mléka. Provádí se odběrem do kapiláry, následně se provede centrifugace při 2000 otáčkách po dobu 5min a poté se hodnota odečte na nomogramu.
•
Vyšetření bílkoviny kravského mléka
Odstříkané mléko se následně 30 minut pasterizuje v pasterizátoru při teplotě 62,5° Celsia, která ničí viry a bakterie, avšak zachovává v mateřském mléce imunoglobuliny, antibakteriální bílkovinu laktoferin a lyzozym. Po pasterizaci se mateřské mléko rychle zchladí ve vodní lázni až na teplotu 10 stupňů Celsia a odebere se další vzorek na bakteriologické vyšetření. Pasterizované a zchlazené mateřské mléko se poté ukládá do mrazničky při teplotě – 20 stupňů Celsia a to po dobu až 3 měsíce. Mateřské mléko z banky se musí převážet v chladicích boxech. Rozmrazené mateřské mléko je možné uložit do ledničky a skladovat do 24hod. Pokud se mléko rozmrazí, nesmí se již opět zmrazit a musí být do 24hod použito. (Dort, J. 2011. s. 79- 80, Fendrychová, J. 2011. s. 169-170)
Zde jsou pro přehled uvedeny požadavky na manipulaci s mateřským mlékem. ,,Požadavky na manipulaci s mateřským mlékem (dle vyhlášky 137/2004 Sb., § 47 – Mateřské mléko); ustanovení jsou platná pro zdravotnická zařízení a kojenecké ústavy, nikoliv pro domácnosti: a) čerstvé mateřské mléko bez pasterace (pouze matka pro vlastní dítě) musí být
skladováno při teplotě +4°C a spotřebováno do 24 hodin, b) v ostatních případech musí být mateřské mléko vždy pasterováno. Pasterované mateřské mléko musí být skladováno při teplotě +4°C a spotřebováno do 48 hodin. Pasterace musí probíhat při teplotě nejméně +62,5°C po dobu 30 minut. Po pasteraci se mléko bez prodlení zchladí na teplotu +4°C. Takto ošetřené mléko musí být označeno datem pasterace a datem spotřeby, c) kontrola zdravotní nezávadnosti mléka musí být prováděna před pasterací a po pasteraci,
23
d) mražené pasterované mateřské mléko musí být skladováno při teplotě -18°C a
spotřebováno nejdéle do 3 měsíců. Zmrazení mléka na teplotu -18°C musí být provedeno co nejrychleji a nejúčinněji. Takto ošetřené mléko musí být označeno datem pasterace a datem spotřeby, e) rozmrazování mateřského mléka je možno provádět:
1. v chladicím zařízení při teplotě nejvýše + 4°C, nebo 2. pod studenou tekoucí vodou, f)
rozmražené mléko musí být skladováno při teplotě +4°C a musí být spotřebováno nejdéle do 24 hodin od vyskladnění z mrazícího zařízení.
K rozmrazování nesmí být použito mikrovlnné zařízení. Rozmražené mléko musí být označeno datem a hodinou vyskladnění z mrazicího zařízení, g) ohřev mateřského mléka se provádí ve vodní lázni do teploty +37°C. K ohřevu nesmí
být použito mikrovlnné zařízení, h) distribuce mateřského mléka musí být zajištěna tak, aby nedošlo k porušení teplotního
řetězce ošetřeného mléka, i) mateřské mléko nespotřebované ve stanovené lhůtě, či jednou rozmražené se nesmí znovu mrazit, chladit a dále použít pro výživu kojenců a j)
při použití infuzní pumpy pro krmení nedonošených dětí se musí stříkačka s mateřským mlékem měnit po 4 hodinách.“
Nemocnice či porodnice, ve kterých se banka mateřského mléka nachází, by měly mít zpracované určité standardy pro manipulaci, skladování a distribuci mateřského mléka a zdravotnický personál by měl být pravidelně edukován jak o možnostech odstříkávání mateřského mléka, tak o jeho manipulaci a uchovávání. (Dostupné z: Laktační liga: www.kojeni.cz, Městská nemocnice Ostrava: http://www.mnof.cz/)
24
2.8.1. DŮVODY PRO POUŽITÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA Z BANKY
Výživa patří mezi nejdůležitější potřeby člověka. Pro dítě je nejpřirozenější výživou právě mateřské mléko, a proto by mělo být dítě alespoň prvních 6 měsíců vyživováno pouze mateřským mlékem. Dodává dítěti vše, co k růstu a vývoji potřebuje. Tato přirozená výživa mateřským mlékem má přednost před všemi náhražkami a umělou výživou a to i v případech, kdy matka dítě z určitých důvodů kojit nemůže. Jsou případy, kdy dítě nemůže být kojeno matkou. V takových případech má dítě právo dostat plnou náhradu, ve formě darovaného mateřského mléka. Mléčné přípravky obsahují cizorodou bílkovinu, která má v přirozené formě alergizující schopnost. Bílkoviny kravského mléka patří mezi největší alergeny v kojenecké výživě. Kojení chrání dítě před mnoha nemocemi nejen v dětství, ale i v pozdějším věku. Příklady využití mateřského mléka z banky Nutriční využití MM: -
Pro nedonošené děti k zahájení krmení enterálním způsobem
-
Při neprospívání dítěte
-
Při intoleranci
-
Pooperační stavy
-
Při renálním selhání
-
Vrozené poruchy metabolizmu
-
A jiné
Terapeutické využití MM: -
Při infekcích (průjmy, sepse)
-
Stavy po operacích
-
Neinfekční onemocnění
-
A jiné
Preventivní využití MM: -
Nekrotizující enterokolitida
-
Crohnova choroba
-
Alergie na bílkovinu kravského mléka (Dostupné z: www.kojeni.cz)
25
3.
PRAKTICKÁ ČÁST
3.1.
CÍLE PRÁCE Porovnání běžné praxe odstříkávání mateřského mléka s doporučenými postupy a
normami. 3.2.
METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části byly
shrnuty nejdůležitější informace z prostudované literatury, je členěna na dílčí kapitoly a podkapitoly obsahující základní informace a poznatky týkající se daného tématu. Praktickou část jsem se rozhodla zpracovat formou kvalitativního výzkumu formou rozhovorů. Rozhovory jsem vedla se ženami vícerodičkami, na téma období po předchozím porodu (šestinedělí) na oddělení šestinedělí ve FN Brno v Bohunicích. Celkem jsem provedla a zpracovala 7 rozhovorů. Pro všechny dotazované ženy byl použit stejný okruh otázek týkajících se odstříkávání a skladování mateřského mléka. Vícerodičky byly vybrány proto, že již mohou mít vlastní zkušenosti s odstříkáváním a skladováním mateřského mléka. Otázky se tedy vztahovaly na minulé poporodní období. Cílem bylo zjištění kvality informovanosti žen a podrobné zjištění procesu odstříkávání a skladování mateřského mléka a také související hygienické aspekty- sterilizaci použitých pomůcek. Získané informace byly následně shrnuty, analyzovány a porovnány s tím, co je doporučováno. Cílem práce je tedy zjistit, jaká je informovanost žen v této oblasti, zda ženy možnost odstříkávání mateřského mléka někdy využily, jakým způsobem postupovaly a zda se v celém průběhu nedopustily nějakých zásadních chyb. Pro rozhovor byl použit takový typ otázek, při kterých měly respondentky možnost volné odpovědi. Okruh otázek, který jsem k rozhovorům použila, je uveden v příloze 1 na straně 53.
26
3.3.
VÝSLEDKY PROVEDENÝCH ROZHOVORŮ S RESPONDENTKAMI 1- 7
3.3.1. RESPONDENTKA č. 1 Anamnestické údaje: 32 let, vdaná Zaměstnání: v domácnosti Vzdělání: střední škola s maturitou -II gravida/ II para: 2007 narozen chlapec 3800g, 51 cm, v termínu, spontánně, záhlavím, porod bez komplikací Rozhovor: 1. Nekojila jsem, syn nechtěl sát, a proto se mi nechtělo tvořit dostatečné množství mléka. 2. V porodnici jsem byla o odstříkávání mateřského mléka informována, byla jsem informována o všech způsobech- ruční odstříkávání, použití manuální odsávačky i elektrické odsávačky. 3. Manuální odsávačka pro mě byla nejlepší, nejpohodlnější. 4. Odstříkávala jsem zpočátku jak v porodnici, tak i doma, pomocí manuální odsávačky. 5. Doma jsem odstříkávala 10-15min v intervalech jako při kojení- do 4 hodin po předešlém odstříkání, místo kojení. Masáž prsou jsem neprováděla. Před odstříkáním jsem provedla osobní hygienu, umyla jsem si ruce a poté mateřské mléko odstříkala do lahvičky. Odstříkané mateřské mléko jsem po odstříkání ihned dávala dítěti přes lahvičku. Neskladovala jsem ani v ledničce, ani v mrazničce. Kvůli častým ragádám na prsou jsem po 14 dnech odstříkávat přestala a dítě krmila umělou výživou. 6. Použité pomůcky- lahvičky i odsávačku jsem vyvařovala ve vodě 5 min po dobu varu, poté jsem je nechala oschnout. Jiné metody sterilizace jsem nepoužila. 7. O bankách mateřského mléka jsem neslyšela. Kdybych měla mléka dostatek či nadbytek, zkusila bych mléko darovat.
27
3.3.2. RESPONDENTKA č. 2
Anamnestické údaje: 31 let, vdaná, 1 dítě Zaměstnání: OSVČ Vzdělání: střední škola s maturitou - II gravida/ II para: 2011 narozen chlapec 2250g, 52 cm císařským řezem ve 37. týdnu těhotenství, Dg.: Preeklampsie a příčná poloha Rozhovor: 1. Ano, syna jsem kojila do 3,5 měsíců věku. 2. Ano, v porodnici jsem byla informována o odstříkávání mateřského mléka, ale byla mi nabídnuta a ukázána jen technika odstříkávání elektrickou odsávačkou. Byla jsem informována, že po kojení mám mateřské mléko elektrickou odsávačkou odstříkat, aby se podpořila tvorba mléka a pro případné dokrmení dítěte, protože jsem dítě neměla u sebe, syn byl v inkubátoru. 3. Neměla jsem možnost porovnat elektrické odsávání mateřského mléka s jinými technikami odstříkávání, protože mi byla v porodnici ukázána pouze technika odstříkávání s elektrickou odsávačkou, ostatní techniky jsem tedy nezkoušela. 4. Ano, 14 dní jsem odstříkávala i doma, pomocí elektrické odsávačky, kterou jsem si půjčila. Odstříkávala jsem pro případné dokrmení syna, pro podporu tvorby mléka a později při příliš nalitých prsou. 5. Před odstříkáním jsem se osprchovala a umyla jsem si ruce vodou a mýdlem. Odstříkávala jsem nepravidelně, vždy ale po kojení- přibližně 1x za 2 kojení- pro podporu tvorby mléka a pro dokrm dítěte, mateřské mléko jsem odstříkávala do lahvičky. Odstříkané mateřské mléko jsem poté buď dala hned synovi na dokrmení, nebo jsem jej skladovala pro případ, že bych nemohla dítě nakojit, např. kdybych musela do práce a nestihla bych přijít domů na dobu, kdy by měl být syn nakojen. Odstříkané mléko jsem tedy skladovala v lahvičce v ledničce při teplotě kolem 4°C asi 2- 3h. Před podáním synovi bylo mléko pomalu ohřáto ve vodě. 28
6. Použitý materiál jsem sterilizovala sterilizačními tabletami. Postup jsem si přečetla z návodu na balení sterilizačních tablet. Nejdříve jsem použité pomůcky umyla vodou a jarem, opláchla je, poté jsem v nádobě s vodou rozpustila sterilizační tabletu, a až se tableta rozpustila, dala jsem pomůcky do nádoby tak, aby byly celé ponořené a chvíli je tam nechala, poté jsem je opláchla vodou a osušila. Tato sterilizace mi vyhovuje, je snadná a rychlá. 7. O bankách ani o darování mateřského mléka jsem vůbec neslyšela. Asi bych tuto možnost v budoucnu ani nevyužila.
29
3.3.3. RESPONDENTKA č. 3
Anamnestické údaje: 37 let, vdaná, 1 dítě Zaměstnání: OSVČ- vedoucí personálního oddělení Vzdělání: střední škola s maturitou - II gravida/ II para: 2007 narozen chlapec 3300g, 51 cm, spontánně záhlavím, ve 41. týdnu těhotenství, bez komplikací
Rozhovor: 1. Ano, v minulém šestinedělí jsem kojila, v intervalech do 4h, asi do 6 měsíců. 2. V porodnici jsem o odstříkávání vůbec nebyla informována ani poučena. 4. Mateřské mléko jsem zkoušela odstříkat jen jednou, ručně, ve sprše, protože jsem jednou doma zaspala dobu kojení, příliš se mi nalila prsa a měla jsem horečku, zkusila jsem pomocí ruky alespoň malé množství mléka odstříkat, aby se mi trochu ulevilo. Šla jsem i do nemocnice, předepsali mi léky proti horečce, ale o odstříkání mléka v případě potřeby, nebo při nalitých prsou, mi opět nic neřekli. Pár informací jsem vyhledala z knížek a internetu, ale nakonec jsem žádnou možnost nezkoušela. Nyní bych určitě chtěla být o odstříkávání mateřského mléka informována, ráda bych tuto možnost chtěla využít, protože bych chtěla nastoupit dřív do práce na poloviční úvazek. Ráda bych mateřské mléko odstříkávala a poté skladovala, abych mohla do práce, a aby mé dítě dostávalo mateřské mléko a ne umělou výživu. 7.O bankách jsem neslyšela, nemohla jsem tedy ani popřemýšlet nad tím, zda bych mateřské mléko darovala.
30
3.3.4. RESPONDENTKA č. 4
Anamnestické údaje: 29 let, svobodná, 1 dítě Zaměstnání: v domácnosti Vzdělání: střední škola s maturitou - II gravida/ II para: 2010 narozen chlapec 3260 g, 50 cm, spontánně záhlavím, v termínu, bez komplikací
Rozhovor: 1.
Ano, v předešlém šestinedělí jsem syna kojila, nepamatuji si přesně do kolikátého
měsíce věku. 2.
V porodnici jsem byla informována o odstříkávání, byla mi ukázána technika ručního
odstříkávání i odstříkání pomocí elektrické odsávačky. U ručního odstříkávání jsem byla nejdříve poučena o šetrné masáži prsu, poté mi sestřička ukázala, jak mám prs uchopit (palcem a ukazováčkem do tvaru písmene C) a jak prs stlačovat. 3.
Elektrická odsávačka pro mě byla lepší, pohodlnější.
4.
Ano, odstříkávala jsem mateřské mléko i doma. Zezačátku především při příliš
nalitých prsou, doma převážně při dočasném odloučení od dítěte, když jsem dítě nemohla nakojit. Odstříkávala jsem elektrickou odsávačkou, kterou jsem si půjčila. 5.
Před použitím odsávačky jsem si umyla ruce a poté jsem mléko odstříkala.
Odstříkávala jsem různě, nepravidelně, ale vždy až po kojení. Jen když byla potřeba. Mateřské mléko jsem nejdříve skladovala v ledničce, do 24h bylo dítěti podáno, poté jsem zkusila mateřské mléko skladovat i v mrazničce, po dobu 1 týdne. Zmražené mléko jsem rozmrazovala ve vodní lázni. Nejdříve jsem mléko nechala pomalu rozmrazit v lednici, poté ohřála ve vodní lázni. 6.
Použitý materiál jsem sterilizovala vyvařováním, 5 min po dobu varu.
7.
Mateřské mléko bych nedarovala, protože s elektrickou odsávačkou to šlo poměrně
pomalu a nebyl by na to čas. Ale o bankách mateřské mléka jsem slyšela. 31
3.3.5. RESPONDENTKA č. 5
Anamnestické údaje: 34 let, vdaná, 2 děti Vzdělání: Vysokoškolské Zaměstnání: Administrativní pracovnice - III gravida/ III para: v roce 2007 narozena dívka 2250g a 46cm ve 35. týdnu těhotenství, spontánně záhlavím - v roce 2009 narozen chlapec 2950g a 50cm v termínu, bez komplikací Rozhovor: 1. Ano, obě děti jsem kojila. 2. U prvního dítěte jsem v porodnici byla poučena o odstříkávání, byla jsem seznámena s odsáváním elektrickou i ruční odsávačkou. U druhého dítěte jsem o odstříkávání v porodnici informována nebyla. 3. Manuální odsávačka pro mě byla lepší a pohodlnější, používala jsem ji poté na odstříkávání mléka i doma. 4. U prvního dítěte jsem odstříkávala i doma, z důvodu nalitých prsou a pro dokrmení dítěte. Odstříkávala jsem manuální odsávačkou. 5. V porodnici jsem odstříkávala elektrickou odsávačkou velmi často, protože dcera se narodila předčasně, byla chvíli v inkubátoru a nechtěla se přisát k prsu, tak byla krmena mým odstříkaným mlékem. Odstříkávala jsem pravidelně, v intervalech jako při kojení. Doma jsem také odstříkávala, ale už jen manuální odsávačkou. Postup: Nejdříve jsem si umyla ruce a poté jsem pomocí ruční odsávačky odstříkala určité množství mléka. Odstříkávala jsem po kojení nebo při nalitých prsou, ale nepravidelně, ne po každém kojení. Mateřské mléko jsem dítěti dávala hned, na dokrmení, nebo jsem mléko vylila, neskladovala jsem jej. 6. Použitý materiál jsem vyvařovala ve vodě, 5 min po dobu varu. 7. O bankách mateřského mléka jsem neslyšela, nepřemýšlela jsem ani o možnosti darování mateřského mléka. 32
3.3.6. RESPONDENTKA č. 6
Anamnestické údaje: 35 let, vdaná, 1 dítě Vzdělání: Střední škola s maturitou Zaměstnání: OSVČ - III gravida/ II para: 2007 narozen chlapec, 3005g, 49 cm, v termínu, spontánně, záhlavím, porod proběhl bez komplikací - 2012 zmlklý potrat v 10. týdnu těhotenství
Rozhovor: 1. Ano, syna jsem kojila, nepamatuji si přesně do jakého věku. 2. V porodnici jsem o odstříkávání mateřského mléka byla informována, byla mi ale ukázána jen technika odstříkávání pomocí elektrické odsávačky. Musela jsem po porodu v porodnici odstříkávat mateřské mléko, protože syn byl nemocný, měl nález na průduškách a byl v inkubátoru. 3. Neměla jsem možnost porovnání s jinými metodami odstříkávání mateřského mléka, jiné techniky jsem nezkoušela, tak jsem používala jen elektrickou odsávačku. 4. Mateřské mléko jsem odstříkávala i doma, pomocí půjčené elektrické odsávačky. Odstříkané mléko jsem nosila do nemocnice synovi v lahvičce, když už byl syn doma, tak jsem také odstříkávala, z důvodu nalitých prsou a pro případné dokrmení. 5. V porodnici jsem před použitím elektrické odsávačky dodržovala osobní hygienu i hygienu rukou. Odstříkávala jsem pravidelně v intervalech jako při kojení do skleněných lahviček, půjčených z oddělení a syna jsem krmila z lahvičky nebo jsem jej kojila. Doma jsem odstříkávala půjčenou elektrickou odsávačkou do skleněných vyvařených lahviček, které jsem si doma vyvařovala. Odstříkané mléko jsem hned po odstříkání vozila do nemocnice, nebo jsem jela syna navštívit a nakojila jsem ho. Když byl syn doma, odstříkávala jsem po kojení malé množství mléka pro dokrmení, nebo při nalitých prsou. Odstříkávala jsem tedy nepravidelně, když byla potřeba. 33
Mateřské mléko jsem neskladovala. Byla jsem informována pouze o možnosti skladování v lednici po dobu 24h, ale mléko jsem synovi dala hned z lahvičky, nebo jsem jej vylila. 6. Použitý materiál jsem vyvařovala ve vodě, asi 5 min po dobu varu. Pomůcky k odstříkání, které jsem použila, jsem celé ponořila do vody a nechala vyvařit. Poté jsem je nechala oschnout. 7. O bankách jsem slyšela, nedarovala jsem nikdy, ale kdyby to šlo, zkusila bych darovat.
34
3.3.7. RESPONDENTKA č. 7
Anamnestické údaje: 31 let, vdaná Vzdělání: Střední odborná škola Zaměstnání: v domácnosti -II gravida/ II para: 2005 narozena dcera, 3280g, 50cm, v termínu, spontánně, záhlavím, porod proběhl bez komplikací Rozhovor: 1. Ano, dceru jsem kojila bez problémů. 2. V porodnici jsem byla informována pouze o možnosti odstříkávání manuální odsávačkou v případě potřeby dokrmení dcery, nebo při nalitých prsou. Sestřičky mi ukázaly, jak se s manuální odsávačkou mateřské mléko odstříkává, odsávačku jsem si v porodnici půjčila. 3. Neměla jsem možnost porovnání s jinými technikami. 4. Ano, doma jsem párkrát také odstříkávala. Buď po kojení na dokrmení, nebo při příliš nalitých prsou. Odstříkávala jsem pomocí manuální odsávačky. 5. V porodnici jsem byla informována, že před použitím odsávačky si mám umýt ruce, poté mám odstříkat určité množství mateřského mléka do lahvičky a zkusit dceru dokrmit. Pokud jsem měla jen nalitá prsa a dcera byla nakojená, mléko jsem většinou vylila. Doma jsem také chvíli odstříkávala, pomocí manuální odsávačky, pro dokrmení dcery, nebo když se mi více nalily prsy. Mateřské mléko jsem potom buď dala hned dceři z lahvičky, nebo jsem jej vylila. Před odstříkáním jsem si vždy umyla ruce a okolí prsou, použila jsem čistou a vysterilizovanou lahvičku. Odstříkávala jsem párkrát po kojení. Poté jsem s odstříkaným mlékem dceru dokrmila, nebo mléko vylila. Neskladovala jsem jej, byla jsem informovaná jen o možnosti skladování v lednici po dobu 24h, ale o možnosti zmrazení ne. 6. Použité pomůcky jsem poté umyla a vysterilizovala pomocí sterilizačních tablet. Sterilizační tabletu jsem dala do nádoby s vodou, nechala rozpustit a poté jsem do nádoby dala použitý materiál asi na 15 min. 7. O bankách MM jsem slyšela, ale nedarovala jsem ještě. Nyní bych možná tuto možnost vyzkoušela. 35
3.4.
SUMARIZACE VÝSLEDKŮ Z ROZHOVORŮ S RESPONDENTKAMI
Informace získané od respondentek v rámci rozhovorů jsem zesumarizovala formou přehledů. Odpovědi byly následně vyhodnoceny kvantitativně - byly shrnuty odpovědi ode všech respondentek na jednotlivé otázky, stejné odpovědi byly sečteny a stanoven jejich procentuální podíl. Z odpovědí na otázku č. 1: „Kojila jste v minulém šestinedělí?“ vyplývá, že ze 7 (100 %) dotazovaných 6 (85,7 %) žen v minulém šestinedělí své dítě kojily. 1 (14,3 %) respondentka v minulém šestinedělí své dítě nekojila.
Tabulka 2: Shrnutí odpovědí na otázku č. 1 o kojení
Respondentky 1
2
3
4
5
6
7
Kojila
─
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Nekojila
Ano
─
─
─
─
─
─
∑
Nekojila 1 (14,3%), kojilo 6 (85,7%)
Na otázku č. 2: „Byla jste v minulém šestinedělí informována a poučena o možnostech odstříkávání mateřského mléka?“ odpovědělo 6 (85,7 %) respondentek, že v porodnici informovány byly, 1 (14,3 %) žena odpověděla, že v porodnici o možnosti odstříkávání vůbec informována nebyla. Otázka obsahuje ještě podotázku, zda byly ženám nabídnuty a ukázány všechny techniky odstříkávání mateřského mléka. Z odpovědí vyplývá, že 2 (28,57 %) respondentky ze 7 byly poučeny pouze o používání elektrické odsávačky, 1 (14,3 %) respondentka byla poučena o použití pouze manuální odsávačky, 1 (14,3 %) žena byla seznámena s elektrickou a manuální odsávačkou a pouze 1 (14,3 %) dotazovaná žena byla seznámena se všemi technikami, tedy jak s ručním odstříkávání, tak i s použitím manuální a elektrické odsávačky.
36
Tabulka 3: Porovnání odpovědí na otázku č. 2 o informovanosti respondentek
Respondentky 1
2
3
4
5
6
7
Plně informovány
Ano
─
─
─
─
─
─
Částěčně informovány
─
Ano
─
Ano
Ano
Ano
Ano
Neinformovány
─
─
Ano
─
─
─
─
∑
1 (14,3%) plně informována, 5 (71,43%) částečně informovány, 1(14,3%) neinformována
Z odpovědí na otázku č. 3: „Která technika odstříkávání Vám nejvíce vyhovovala?“ bylo bez ohledu na kvalitu informování žen ze strany zdravotnického personálu zjištěno, že 3 (42,86 %) dotazovaným ženám vyhovovala manuální odsávačka, 3 (42,86 %) respondentky preferovaly využití elektrické odsávačky a 1 (14,3 %) žena neměla možnost porovnání technik z důvodu neinformovanosti. Přehled jednotlivých odpovědí respondentek je také uveden v tab. 4.
37
Tabulka 4: Shrnutí odpovědí na otázku č. 3 o výběru vyhovující techniky odstříkávání mateřského mléka
Respondentky 1
2
3
4
5
6
7
Ruční odstříkávání
─
─
─
─
─
─
─
Manuální odsávačka
Ano
─
─
─
Ano
─
Ano
Elektrická odsávačka
─
Ano
─
Ano
─
Ano
─
Žádná technika
─
─
Ano
─
─
─
─
∑
Ruční odstříkávání 0, manuální odsávačka 3 (42,86%), elektrická odsávačka 3 (42,86%), žádná technika 1 (14,3%)
Z odpovědí na otázku č. 4: „Odstříkávala jste mateřské mléko i v domácnosti?“ vyplývá, že všech 7 (100 %) dotazovaných v domácnosti zkoušelo mateřské mléko odstříkat, z toho 6 (85,7 %) respondentek odstříkávalo mateřské mléko více než jedenkrát.
Otázka č. 5 obsahuje více podotázek: „Jakým způsobem jste mateřské mléko doma odstříkávala? Jak často? Z jakého důvodu? Skladovala jste mateřské mléko? Pokud ano, tak kde? Jak jste mateřské mléko ohřívala?“ Účelem bylo zjistit, jak ženy v domácnosti během odstříkávání mateřského mléka postupovaly a jakým způsobem dodržovaly hygienická doporučení před odstříkáním a během skladování mateřského mléka. Z odpovědí vyplývá, že ze 7 (100 %) respondentek 3 (42,86 %) ženy v domácnosti k odstříkávání používaly manuální odsávačku a 3 (42,86 %) ženy odstříkávaly pomocí elektrické odsávačky. 1 (14,3 %) ze 7 dotazovaných odstříkávala pravidelně v intervalech po max. 4 hodinách místo kojení, 6 (85,7 %) žen odstříkávalo z důvodu nalitých prsou, 4 (57,14%) ženy odstříkávaly po kojení pro dokrmení dítěte, 1 (14,3 %) žena využila tuto možnost při dočasném oddělení od dítěte a 3 (42,86 %) ženy musely odstříkávat, protože měly nemocné či předčasně narozené dítě.
38
Tabulka 5: Shrnutí odpovědí na otázku č. 5 o způsobech a důvodech odstříkávání mateřského mléka
Respondentky 1
2
3
4
5
6
7
Pravidelně místo kojení
Ano
─
─
─
─
─
─
Nepravidelně
─
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Při nalitých prsou
─
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Pro dokrm
─
Ano
─
─
Ano
Ano
Ano
Při oddělení od dítěte
─
─
─
Ano
─
─
─
U nemocného či předčasně narozeného dítěte
─
─
─
─
─
Ano
─
∑
Pravidelně 1 (14,3%), nepravidelně 6 (85,7%), při nalitých prsou 6 (85,7%), pro dokrm 4 (57,14%), při oddělení od dítěte 1 (14,3%), u nemocného či předčasně narozeného dítěte 1 (14,3%)
(Komentář k tab. 5: Respondentky měly možnost zvolit k otázce č. 5 více odpovědí. Nejdříve zvolily, zda v domácnosti odstříkávaly pravidelně či nepravidelně, následně odpovídaly, z jakých důvodů mateřské mléko odstříkávaly, ženy mohly odpovídat na více možností.)
Z počtu žen, které doma mateřské mléko odstříkávaly, 5 (71,43 %) respondentek mateřské mléko neskladovaly, 2 (28,57 %) ženy skladovaly, a z toho obě 2 (28,57 %) ženy v lednici a 1 (14,3 %) žena i v mrazničce. Obě dotazované, které mateřské mléko skladovaly, ohřívaly mateřské mléko ve vodní lázni.
39
Tabulka 6: Shrnutí odpovědí na podotázku otázky č. 5 o typu skladování odstříkaného mateřského mléka
Respondentky 1
2
3
4
5
6
7
V lednici
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
V mrazničce
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Neskladovala
Ano
─
Ano
─
Ano
Ano
Ano
Neskladovaly 5 (71,43%), v lednici 2 (28,57%), v mrazničce 1 (14,3%)
∑
Vysvětlivka:
─
: není relevantní
Z odpovědí na otázku č. 6: „Jak jste použitý materiál sterilizovala?“ bylo zjištěno, že 2 (28,57 %) respondentky použily ke sterilizaci materiálu sterilizační tablety a 4 (57,14 %) ženy sterilizovaly metodou vyvařováním ve vodě. Jednotlivé odpovědi dotazovaných žen na 6. otázku jsou shrnuty v tab. 7.
Tabulka 7: Shrnutí odpovědí na otázku č. 6 o typu sterilizace použitého materiálu
Respondentky 1
2
3
4
5
6
7
Vyvařování
Ano
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Sterilizační tablety
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
∑
Sterilizace vyvařováním 4 (57,14%), použití sterilizačních tablet 2 (28,57%)
40
Na otázku č. 7: „Slyšela jste někdy o bankách mateřského mléka?“, která obsahuje podotázky: „Darovala jste někdy mateřské mléko do banky?“ a „Chtěla byste někdy zkusit mateřské mléko darovat?“, odpověděly 4 (57,14 %) dotazované, že o bankách mateřského mléka neslyšely a 3 (42,86 %) ženy o bankách slyšely. Žádná z respondentek zatím nezkoušela mateřské mléko do banky darovat. Avšak 3 (42,86 %) ze 7 dotazovaných by rády tuto možnost vyzkoušely.
Tabulka 8: Shrnutí odpovědí na 7. otázku týkající se bank mateřského mléka
Respondentky 1
2
3
4
5
6
7
Povědomí o bankách MM
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Dárcovství MM v budoucnu
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
∑
3 (42,86%) mají povědomí o bankách MM, 3 (42,86%) by zkusily v budoucnu darovat
41
3.5. ANALÝZA VÝSLEDKŮ Z ROZHOVORŮ S RESPONDENTKAMI 1-7
V této části analyzuji některé významné odchylky, chyby či nesrovnalosti vyplývající z rozhovorů s vybranými respondentkami, které považuji za potřebné zdůraznit a kterým by se měla věnovat větší pozornost. Jak již bylo zmíněno, většina žen v předešlém šestinedělí své dítě kojila. S kojením a tedy i s tvorbou a uvolňováním mateřského mléka problémy neměly. Právě časté přikládání dítěte k prsu a kojení stimuluje a podporuje větší tvorbu mateřského mléka. 1 ze 7 respondentek v rozhovoru uvedla, že své dítě nekojila, protože její dítě špatně sálo z prsu a poté se jí netvořilo dostatečné množství mateřského mléka. Z toho důvodu začala s odstříkáváním mateřského mléka a krmením dítěte přes lahvičku. Byla proto informována o všech možnostech odstříkávání. Po 14dnech však kvůli ragádám na prsou přestala. Při hlubším zamyšlení může z tohoto tvrzení vyplývat možná souvislost se špatnou technikou odstříkávání mateřského mléka, která mohla zapříčinit vznik ragád na prsou. Neměla jsem však možnost posoudit, zda se opravdu jedná o špatnou techniku. Je možné, že mohlo dojít buď ke špatnému či nedostatečnému informování ženy, nebo tato žena prováděla techniku odstříkávání špatným způsobem. Nicméně když se u této ženy začaly objevovat na prsou ragády, nebylo mi řečeno, že by zkusila kontaktovat nějakou lékařku, laktační poradkyni či porodní asistentku. Pokud by tak učinila, je možné, že by byla třeba zjištěna nějaká chyba v technice odstříkávání nebo by ženě mohla být nabídnuta a ukázána jiná možnost jak mateřské mléko odstříkat. Další podrobnosti však od ženy uvedeny nebyly, a proto nemohu posoudit, zda bylo předčasné zavedení umělé výživy u dítěte jediným možným řešením. Z odpovědí na druhou otázku sice vyplývá, že většina dotazovaných byla informována o možnosti odstříkávání mateřského mléka, ale podrobnějším rozborem odpovědí bylo zjištěno, že kvalita informací, která byla ženám poskytnuta ze strany zdravotnického personálu, nebyla dostačující. 2 z respondentek odpověděly, že byly informovány a poučeny pouze o odstříkávání pomocí elektrické odsávačky, 1 respondentce byla ukázána pouze možnost odstříkávání manuální odsávačkou, 2 respondentkám bylo ukázáno odstříkávání manuální i elektrickou odsávačkou a pouze 1 ze 7 dotazovaných byla informována a byly jí ukázány všechny techniky, tedy ruční odstříkávání a odsávání pomocí manuální i elektrické odsávačky. 1 respondentka nebyla informovaná o žádné z možností. Z toho vyplývá, že zdravotnický personál ženy neinformuje o všech možnostech a postupech odstříkávání mateřského mléka. 1 respondentka dokonce uvedla, že nebyla vůbec informována o metodě 42
odstříkávání a skladování mateřského mléka a pokud by o takovéto možnosti věděla, ráda by ji využila z důvodu zaměstnání, a tedy v době dočasného oddělení od dítěte. Většina žen zkusila odstříkávat mateřské mléko i doma, ať již z důvodu nalitých prsou, tak pro dokrmení dítěte. Pro tato použití je odstříkávání mateřského mléka určitě vhodná metoda. Za důležité považuji zjištění, že všechny tyto respondentky dodržovaly správnou osobní hygienu a hygienu rukou. Ovšem co se týče následného využití mateřského mléka, jen 2 ženy uvedly, že mateřské mléko pro dítě skladovaly v ledničce či mrazničce. Tento údaj je poměrně zarážející, důvodem může být opět nedostatečná informovanost o správném způsobu skladování mateřského mléka. Dotazované ženy, které mateřské mléko skladovaly, dodržovaly hygienická doporučení a nedopustily se žádných chyb jak ve skladování, tak i v následném ohřívání mateřského mléka na správnou teplotu. Lze tedy konstatovat, že tyto ženy byly řádně poučeny zdravotnickým personálem nebo se informovaly z prostudované literatury či internetových zdrojů. Hygienických zásad se týkala také 6. otázka. Ze 7 dotazovaných žen 4 odpověděly, že použitý materiál sterilizovaly vyvařováním ve vodě, 5 minut po dobu varu. Tato metoda patří k těm nejjednodušším a nejlevnějším, je však potřeba mít lahvičky odolné proti vysokým teplotám, nejlépe skleněné. Jinou možnost sterilizace, kterou 2 ze 7 žen využily, je použití sterilizačních tablet. Tato možnost patří také mezi jednoduché a rozhodně spolehlivé. Při popisu použití sterilizačních tablet se ženy žádných chyb nedopustily. Je ovšem evidentní, že povědomí mezi rodičkami o takovéto formě sterilizace je velmi malé. Na otázku týkající se bank mateřského mléka odpověděly 4 ženy ze 7, že o bankách nikdy neslyšely a 2 respondentky uvedly, že mají o bankách určité povědomí. Žádná z dotazovaných žen nikdy mateřské mléko nedarovala, ale 3 ze 7 žen by mateřské mléko darovat zkusily, pokud by se tato možnost objevila. Je tedy zřejmé, že o bankách mateřského mléka zatím příliš velké povědomí není, ať již z důvodu nezájmu žen, ale zřejmě i z důvodu nedostatečné propagace a informovanosti, což považuji za významné zjištění a podnět k přezkoumání.
43
4.
DISKUZE
Tématem kojení a o mateřském mléce se zabývá mnoho autorů a publikací. V každé literatuře se jasně uvádí, že kojení je nejpřirozenější a nejvhodnější možnost výživy dítěte. Mateřské mléko je bezpochyby ideální stravou pro dítě. Jsou ovšem situace, kdy matka své dítě z určitých důvodů kojit nemůže, přestože nemá problém s tvorbou mléka. Pro tyto případy by měla být řádně informována o možném náhradním řešení, umožňující výživu dítěte mateřským mlékem. Tím je myšlena možnost odstříkávání mateřského mléka s případným skladováním odstříkaného mléka v případě potřeby. Existují také situace, kdy je tvorba mléka u ženy větší než potřeba dítěte a přebytky vytvářeného mateřského mléka by mohly být využity pro jiné novorozence bez primární možnosti jeho kojení. Pro zjištění, jak jsou ženy informovány a jaké mají znalosti v oblasti odstříkávání mateřského mléka, byla použita metoda rozhovorů s ženami vícerodičkami (tedy těmi, které již alespoň jednou rodily) na oddělení šestinedělí. Rozhovor byl veden tak, aby měly ženy možnost volné odpovědi. Po navození určité přátelské atmosféry byly postupně ženám kladeny jednotlivé otázky a byl jim poskytnut dostatek času pro odpověď. Některé ženy, které nebyly dostatečně informovány, projevily také zájem o získání více informací týkajících se odstříkávání a skladování mateřského mléka. Poté, co respondentky zodpověděly všechny položené otázky, byly jim poskytnuty odpovědi na jejich dotazy. V oblasti informovanosti, přesněji lépe kvality informovanosti, byly zjištěny nedostatky. Ženy byly informovány buď pouze o jedné nebo dvou ze tří technik, nebo nebyly informovány vůbec. Otázkou zůstává, zda je zdravotnický personál povinen informovat ženu o všech způsobech odstříkávání, a zda by měl ženám ukázat všechny techniky odstříkávání mateřského mléka, nebo se má žena technikám naučit sama. Ženy prvorodičky však často mívají málo informací a informují se tedy pomocí literatury či na internetových stránkách, které nemusí obsahovat všechny potřebné informace nebo mohou obsahovat informace přímo nesprávné. Ideální by bylo, kdyby ženy byly po porodu zdravotnickým personálem informovány o technikách odstříkávání a skladování mateřského mléka v případě, že by projevily zájem, a aby jim byly při zájmu tyto techniky nejen vysvětleny, ale také ukázány. Tím je možné zamezit předčasnému zavádění umělé výživy u dítěte. Nejdříve by měly být nabídnuty a vyzkoušeny všechny ty možnosti, které umožní, že dítě bude vyživováno plnohodnotnou stravou v podobě odstříkaného mateřského mléka. Jak již bylo řečeno,
44
mateřské mléko je nenahraditelné a hraje velmi důležitou roli při růstu a vývoji dítěte, a proto je výživa mateřským mlékem především v prvních 6 měsících věku dítěte důležitá a velmi žádoucí. Dotazované ženy, které mateřské mléko z různých příčin odstříkávaly a následně i skladovaly, se žádných významných chyb nedopustily. Během odstříkávání postupovaly dle doporučení a při skladování mateřského mléka dodržovaly doporučenou dobu a teplotu skladování. Z uvedeného tedy vyplývá, že hygienické aspekty nejsou problémem, který by formu výživy kojenců odstříkaným mateřským mlékem handicapoval. Některé ženy mateřské mléko skladovat nechtěly, avšak některé ženy o této možnosti neměly buď vůbec povědomí, nebo neměly dostatek informací. To opět poukazuje na nedostatečnou informovanost. Zde by měl opět pomoci zdravotnický personál, který by měl ženě poskytnout alespoň základní informace.
45
5.
ZÁVĚR
Bakalářská práce měla za cíl porovnat praktická hlediska s hygienickým doporučením v oblasti odstříkávání a skladování mateřského mléka, tedy porovnat to, co se v oblasti odstříkávání a skladování mateřského mléka doporučuje s tím, jakým způsobem je tato činnost ženami prováděna v běžném životě. Domnívám se, že provedený výzkum přinesl zajímavé výsledky. Zdá se, že existují nedostatky v oblasti informovanosti maminek, ovšem jako pozitivní vidím zájem žen o informace týkající se tématu odstříkávání mateřského mléka, jejich chápání významu mateřského mléka pro dítě a ochotu vyzkoušet alternativní metody k běžnému kojení. Výsledky mého výzkumu tedy doporučuji k ověření metodou kvantitativního výzkumu, tzn. plošného screeningu v oblasti informovanosti matek z úst zdravotnického personálu. Teprve získaná celoplošná data mohou objektivně podpořit to, co naznačuje můj kvalitativní výzkum: výzvu zamyšlení se a eventuálně jako podnět k realizaci určitých opatření v oblasti výchovy zdravotnického personálu a budování lepší, kvalitnější informovanosti žen v této oblasti. Pokud se komplikace s nedostatečnou informovaností nebudou řešit, bude se postupně neinformovanost ještě více prohlubovat nebo se může mezi ženami rozšířit určitý komunikační „šum“ či „chaos“. Tím je myšleno, že neinformované ženy se např. nechají informovat od jiných žen, které nemají s odstříkáváním a skladováním mateřského mléka velké zkušenosti,
nebo
získají neplnohodnotné informace z různých
neodborných
internetových stránek, které mohou obsahovat jisté nepřesnosti až chyby, a ty pak mohou opět šířit dalším ženám nebo na různé internetové stránky určené pro maminky. Mnoho žen si neuvědomuje, že některé neodborné internetové stránky nemusí obsahovat všechny informace nebo uvedené informace nemusí být pravdivé, a považují právě tyto zdroje za věrohodné a doporučují je jiným, neinformovaným ženám. To poté může způsobit, že tyto ženy budou v domácnosti v případě odstříkávání mateřského mléka, skladování mateřského mléka a sterilizace použitého materiálu postupovat dle informací získaných z nevěrohodných zdrojů. A to může mít také negativní vliv i na dítě. Např. špatnou sterilizací použitého materiálu se u dítěte mohou rozvinout infekce cestou kontaktu dítěte se špatně vysterilizovanými, a tedy kontaminovanými předměty nebo se kontaminuje odstříkané mateřské mléko, kterým je dítě poté nakrmeno.
46
Proto by měla v každém případě každá žena obdržet alespoň základní informace od odborného zdravotnického personálu. Podrobnější informace by poté mohla být poskytnuta prostřednictvím zdravotnického personálu vzdělaného v této problematice nebo vytvořením brožurky se sjednocenými informacemi týkajících se odstříkávání a skladování mateřského mléka a sterilizace materiálu, s odkazy na odbornou publikaci a odborné elektronické zdroje v případě zvýšeného zájmu ženy o tuto metodu.
47
6.
1)
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
FENDRYCHOVÁ, Jaroslava. Základní ošetřovatelské postupy v péči o novorozence.
Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3940-3.
2)
ROZTOČIL, Aleš a kol. Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008.
ISBN 978-80-247-1941-2
3)
DORT, Jiří a kol. Ošetřovatelské postupy v neonatologii. 1.vyd. Plzeň: Západočeská
univerzita v Plzni, 2011. ISBN 978- 80- 7043- 944- 9.
4)
SEDLÁŘOVÁ, Petra a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1.vyd. Praha:
Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978- 80- 247- 1613- 8.
5)
LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2004. ISBN 80- 247- 0668- 7.
6)
MUNTAU, Ania. Pediatrie. 4. překlad. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN
978- 80- 247- 2525- 3.
7)
HRSTKOVÁ, Hana a kol. Výživa kojenců a mladších batolat. 1.vyd. Brno: Národní
centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003. ISBN 80- 7013- 385- 6
8)
Laktační liga [online]. 2013 [cit. 2013-01-19]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/
48
9)
CADWELL, Karin, TURNER- MAFFEI, Cindy. Pocket Guide for Lactation
Management. Canada: Jones and Bartlett Publeshers, 2008. ISBN 0-7637- 5185- 5.
10)
RIORDAN, Jan. Breastfeeding and Human Lactation. 3rd Edition. Canada: Jones and
Bartlett Publishers, 2005. ISBN 0-7637- 4585- 5.
11)
SLEZÁKOVÁ, Lenka a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1.vyd. Praha:
Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978- 80- 247- 3373- 9.
12)
ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Dítě- vývoj a výchova od početí do tří let. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2003. ISBN 80- 247- 0552- 4.
13)
Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2013 [2013-1-19]. Dostupné z:
http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/hygiena-obecna-akomunalni_3544_1789_11.html
14)
Academy of Nutrition and Dietetics [online]. 2013 [2013-2-2]. Dostupné z:
http://www.eatright.org
15)
Easy Peds [online]. 2012 [2013-2-1]. Dostupné z:
http://www.easypeds.com/2012/07/expression-storage-of-breast-milk.html
16) Městská nemocnice Ostrava [online]. 2013[2013-1-19]. Dostupné z: http://www.mnof.cz/
49
17)
KUDLOVÁ, Eva, MYDLILOVÁ, Anna. Výživové poradenství u dětí do dvou let.
Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80- 247- 1039- 0.
18)
Human Milk Banking Association of North America [online]. 2012 [2013- 3- 9].
Dostupné z: https://www.hmbana.org/processing 19) MAŇASKOVÁ, Dana. [online]. 2013 [2013- 3- 9]. Dostupné z: http://medicinman.cz/?p=nemoci-sympt/laktace
50
7.
SEZNAM OBRÁZKŮ Strana
Obrázek 1: Anatomie prsu …………………………………………………………………10 (dostupné z: http://www.nadorprsu.webnode.cz/anatomie-a-fyziologie/)
Obrázek 2: Kolostrum (mlezivo) ……..……………………………………………………12 (dostupné z: http://www.uzdravim.cz/blahodarne-kolostrum.html)
Obrázek 3: Zralé přední mléko a zadní mléko ……………………………………………..12 (dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mate%C5%99sk%C3%A9_ml%C3%A9ko)
Obrázek 4: Ruční odstříkávání ……………………………………………………………..18 (dostupné z internetového zdroje: http://www.easypeds.com/2012/07/expression-storage-ofbreast-milk.html)
Obrázek 5: Manuální odsávačka ………………………………………………………….. 18 (dostupné z: http://www.lansinoh.co.uk/up-to-six-months/expressing-and-storingbreastmilk/pumping-basics)
Obrázek 6: Elektrická odsávačka ………...……………………………………………….. 18 (dostupné z: http://bestbreastpumponline.blogspot.cz/2012/10/best-breast-pump-establishmilk-supply.html)
51
8.
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Srovnání složení mateřského a kravského mléka (Hrstková, H. 2003, s. 77) Tabulka 2: Shrnutí odpovědí na otázku č. 1 o kojení Tabulka 3: Porovnání odpovědí na otázku č. 2 týkající se informovanosti respondentek Tabulka 4: Shrnutí odpovědí na otázku č. 3 o výběru vyhovující techniky odstříkávání mateřského mléka Tabulka 5: Shrnutí odpovědí na otázku č. 5 o způsobech a důvodech odstříkávání mateřského mléka Tabulka 6: Shrnutí odpovědí na podotázky otázky č. 5 o typech skladování odstříkaného mateřského mléka Tabulka 7: Shrnutí odpovědí na otázku č. 6 o typu sterilizace použitého materiálu Tabulka 8: Shrnutí odpovědí na otázku č. 7 týkající se bank mateřského mléka
52
9.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Seznam otázek použitých v rozhovorech
1) Kojila jste v minulém šestinedělí své dítě? 2) Byla jste v porodnici zdravotnickým personálem plně informována o možnosti odstříkávání mateřského mléka? (tedy o ručním odstříkávání, manuální i elektrické odsávačce) 3) Která technika odstříkávání Vám nejvíce vyhovovala? 4) Odstříkávala jste mateřské mléko i v domácnosti? Jakou technikou? 5) Jakým způsobem jste mateřské mléko doma odstříkávala? Jak často? Z jakého důvodu? Skladovala jste mateřské mléko? Pokud ano, tak kde? Jak jste mateřské mléko ohřívala? 6) Jak jste použitý materiál sterilizovala? 7) Slyšela jste někdy o bankách mateřského mléka? Darovala jste někdy mateřské mléko do banky? Chtěla byste někdy zkusit mateřské mléko darovat?
53
Příloha 2: Souhlas se sběrem dat ve Fakultní nemocnici Brno Bohunice
54
55
Příloha 3: Informovaný souhlas o darování mateřského mléka
56
57
10.
SEZNAM ZKRATEK
MM – Mateřské mléko
atd- a tak dále
apod- a podobně
č.- číslo
resp.- respektive
tab.- tabulka
gravida / para- počet těhotenství/ počet porodů
58
59
