Technická univerzita v Liberci

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: GEOGRAFIE Studijní program: GEOGRAFIE Studijní obor: APLIKOVANÁ GEOGRAFIE

LÁZNĚ LIBVERDA A JEJICH POTENCIÁL PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ REGIONU FRÝDLANTSKO SPA LIBVERDA AND THEIR POTENTIAL FOR REGIONAL DEVELOPMENT IN REGION OF FRÝDLANT Bakalářská práce: 11-FP-KGE-021 Autor:

Podpis:

Tereza ČIHÁKOVÁ

Vedoucí práce:

RNDr. Tomáš Vágai

Konzultant: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

72

0

10

2

0

0

V Liberci dne: 23. 6. 2011

Čestné prohlášení Název práce:

LÁZNĚ LIBVERDA A JEJICH POTENCIÁL PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ REGIONU FRÝDLANTSKO

Jméno a příjmení autora:

Tereza ČIHÁKOVÁ

Osobní číslo:

P9000570

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé /své/ bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 23. 06. 2011 Tereza ČIHÁKOVÁ

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Tomáši Vágaiovi za odborné vedení, podnětné připomínky, trpělivost a čas, který mi po celou dobu zpracování práce poskytoval. Dále bych chtěla poděkovat paní Anně Havránkové za možnost využívat podkladů z kroniky obce a za čas, který mi v získávání informací pro bakalářskou práci poskytla. Poděkování patří dále starostovi obce Lázně Libverda, panu Ing. Janu Pospíšilovi, za informace, které jsem během naší komunikace získala jako další studijní podklady pro úspěšné završení této práce. Rovněž patří poděkování mé rodině za podporu, které se mi během studia a psaní této práce dostávalo.

ANOTACE Cílem bakalářské práce je představení a analýza vývoje Lázní Libverda z hlediska regionálního rozvoje v aplikaci teorií regionálního rozvoje a cestovního ruchu v kontextu celého regionu Frýdlantsko. Výsledkem práce je ucelený náhled na obec Lázně Libverda jako na možný impuls rozvoje cestovního ruchu na Frýdlantsku z pohledu teorií regionálního rozvoje a teorie cestovního ruchu.

Klíčová slova:

Cestovní ruch, lázeňství, lázně, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, udržitelný rozvoj

ANNOTATION The aim of bachelor thesis is introduction and analysis of development of Spa Libverda in a case of regional development in application of regional development theories and tourism in context of the whole region Frydlant.

The result of the thesis is a comprehensive view of the village Spa Libverda such as a potential boost to tourism development in Frydlant in terms of theories regional development and theories of tourism.

Key words:

Tourism, spa, cross-border cooperation, regional development, sustainable development

SEZNAM ZKRATEK

a.s.

akciová společnost

CR

cestovní ruch

ČCCR

česká centrála cestovního ruchu

ČeMBA

Česká mountainbiková asociace

ČSÚ

Český statistický úřad

CHKO

chráněná krajinná oblast

MAS

místní akční skupina

MMR

ministerstvo pro místní rozvoj

OCR

organizace cestovního ruchu

PPP

Private Public Partnership

PRURÚ

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

RURÚ

rozbor udržitelného rozvoje území

ROP

regionální operační program

SEA

Strategic environmental assessment – posuzování vlivů koncepcí a územně plánovacích dokumentací na životní prostředí

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

vs.

versus

UUR

ústav územního rozvoje

ÚAP

územně analytické podklady

ÚPD

územně plánovací dokumentace

UNWTO

organizace spojených národů na podporu cestovního ruchu

WTO

Světová

organizace

cestovního

ruchu

OBSAH: 1. Úvod................................................................................................................................ 7 2. Metodologie .................................................................................................................... 9 3. Vymezení zájmového území Lázní Libverda ................................................................ 12 4. Historický vývoj, rozvoj Lázní Libverda ...................................................................... 15 5. Obec a regionální rozvoj ............................................................................................... 19 6. Koncepční vymezení cestovního ruchu ........................................................................ 21 7. Faktory cestovního ruchu .............................................................................................. 36 8. Lázeňství z rozdílné perspektivy .................................................................................. 38 9. Vztah regionálního rozvoje a územního plánování v aplikaci na cestovní ruch ........... 40 10. Současnost lázeňství ................................................................................................... 47 11. Lázeňství a lázně v životě místních obyvatel.............................................................. 54 12. Závěr ........................................................................................................................... 64 13. Literatura ..................................................................................................................... 70

6

1. Úvod Výběr tématu bakalářské práce pochází z autorčina zájmu o aplikaci teorií regionálního rozvoje v praxi. V tomto konkrétním případě se jedná o aplikaci následujících teorií regionálního rozvoje „Podpora malým a středních firmám“ či „podpora tvorby a šíření inovací“ a dále teorie cestovního ruchu na možný regionální a udržitelný rozvoj dané lokality – Lázní Libverda. Dle Galvasové, Binka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006, str. 18) můžeme cestovní ruch definovat jako: „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pokud s pobytem není spojeno trvalé usazení a vykonávání výdělečné činnosti.“

Cílem bakalářské práce je představení a analýza vývoje Lázní Libverda z hlediska cestovního ruchu v regionálním kontextu regionu Frýdlantsko.

Práce je členěna do dvanácti kapitol. V první kapitole je vymezen hlavní cíl práce a naznačen směr, kterým se autorka bude ubírat při psaní bakalářské práce.

Druhou kapitolu tvoří metodologie, kterou si autorka sama za pomoci rešerše sekundárních zdrojů zvolila.

Ve třetí kapitole je vytyčeno zájmové území obce Lázně Libverda a její následné představení.

Cílem čtvrté kapitoly je seznámení se stručnou historií obce Lázně Libverda a lázeňstvím, které je nedílnou součástí obce.

Cílem páté kapitoly je nástin teorie regionálního rozvoje a pojmu obec na poli české legislativy.

7

Šestá kapitola je věnována koncepčnímu vymezení cestovního ruchu, kde je vysvětlena teorie, typologie a regionalizace cestovního ruchu v aplikaci na konkrétních případech Lázní Libverda. Dále je tato kapitola věnována strategickým dokumentům a jejich následné aplikaci do Lázní Libverda.

Sedmá kapitola představuje faktory cestovního ruchu, která v sobě ukrývá podkapitoly věnované předpokladům cestovního ruchu a následné rozdělení jednotlivých faktorů cestovního ruchu.

Cílem osmé kapitoly je rozdělení sezónnosti cestovního ruchu na letní a zimní cestovní ruch.

Devátá kapitola je věnována provázanosti jednotlivých vědních disciplín, kterými jsou regionální rozvoj a územní plánování v aplikaci na cestovní ruch v obci Lázně Libverda. Cílem desáté kapitoly je představení lázeňství z hlediska současnosti. Vliv lázeňství na ekonomické ukazatele v obci, které představuje v hlavní roli nezaměstnanost. Další částí je představení léčebných procedur a personálního zajištění chodu v lázních na základě terénního průzkumu prováděného autorkou práce.

Předposlední jedenáctá kapitola je věnována teorii mentálních map a následné tvorbě jedné mentální mapy a jejímu vysvětlení.

Závěrečnou kapitolu představuje shrnutí výsledků a představení možných řešení navrhovaných autorkou práce pro zajištění regionálního a udržitelného rozvoje nejen samotné obce Lázně Libverda, ale také možný vliv na regionální a udržitelný rozvoj cestovního ruchu na Frýdlantsku.

8

2. Metodologie „Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu“ (Hendl, 2008, str. 32). „Řešení metodologických otázek je ovlivněno filozofickými pohledy. Jaký výzkum provedeme, závisí na našich názorech na povahu sociálního světa (ontologie), na to, co o něm můžeme vědět, na našich názorech na povahu znalostí a jak k nim můžeme dospět (epistemilogie), na hodnotových a etických hlediscích.“(Hendl 2008, str. 33) Filosofie se vyskytuje ve všech vědních disciplínách. Filosofickými otázkami se zabývají ve své monografii Blažek s Uhlířem (2002). V průběhu celé práce jsou využity, analyzovány a aplikovány následující teorie

Podpora malým a středních firmám či podpora tvorby a šíření

inovací.

To, jak budeme při výzkumu postupovat, záleží pouze na nás a na tom, jaké metody si k práci zvolíme. „Také závisí na základních cílech výzkumu, na externích vlivech na výzkum (dotace, zadavatelé výzkumu) i na našem bezprostředním okolí“ (Hendl, 2008).

K tomu, abychom mohli vést jakýkoli výzkum, je nutné brát v úvahu porozumění dané problematice, a proto je nutné důkladně znát stav a situaci v dané oblasti, dále pak se musíme snažit hledat metody, jak dosáhnout něčeho nového, a chuť do vytváření inovací.

V první řadě je nutné si uvědomit, jak budeme pracovat. Stanovit si předběžné cíle a k nim se snažit upnout a tímto směrem postupovat. Nejdůležitější by měla být systematičnost, která je pro práci stěžejním bodem. Abychom mohli pracovat systematicky, je potřeba začít v prvních krocích analyzovat nejrůznější zdroje vhodné pro práci. Poté co si seženeme vše, co je nezbytné, začneme využívat syntézy, která nám pomůže dát dohromady určitý ucelený pohled na problematiku, a díky ní můžeme dojít ke kýženým závěrům. Toto je schéma, kterým bychom se dle Hendla (2008) měli řídit při jakémkoli metodologickém výzkumu. Tento přístup analýzy a syntézy je v práci hojně využíván. Existuje však ještě jedna možnost, kterou je induktivní a deduktivní přístup.

9

Dále se dle Hendla (2008) můžeme setkat s možností využití dedukce a indukce.

Jde o to, zda jsou k dispozici data od počátku, z kterých jsme schopni podat určitá tvrzení a následně tak můžeme odvodit teorii. V tomto případě se jedná o induktivní přístup.

Deduktivní přístup v metodologii znamená, že již předem máme nastudovanou teorii, která je všeobecně známá, a na základě této teorie jsme schopni dobírat se k určitým tvrzením, která následně porovnáme s nasbíranými daty.

V této práci – v konkrétním případě Lázní Libverda - byl zvolen základní výzkum, který se zabývá vytvářením základních poznatků o dané zkoumané problematice. Základními informacemi k cestovnímu ruchu – charakteristika cestovního ruchu ze všech pohledů základní teorie cestovního ruchu například dle Průmyslu cestovního ruchu (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006).

Dále byl v práci použit aplikovaný výzkum, který si klade za stěžejní zkoumání praktických problémů a jejich aplikací. Tento výzkum odpovídá na otázky, které mají bezprostřední význam pro praxi. Tento výzkum by odpovídal využití teorie v rámci aplikace do praxe prostřednictvím Teorie regionálního rozvoje (Blažek, Uhlíř 2002).

Jako poslední typ, který je v práci využit, je akční výzkum, který se snaží vyřešit lokální praktické problémy. Tento výzkum usiluje o změnu stavu. Podpora MSP v místě výzkumu a využití celkového potenciálu Lázní Libverda v cestovním ruchu.

V poslední části práce předcházelo vzniku mentální mapy dotazování lázeňských hostů a získávání informací pomocí tzv. strukturovaného rozhovoru. Dle Hendla (2008) se strukturovaný rozhovor skládá z pečlivě formulovaných otázek, na něž chceme, aby dotazovaní odpověděli.

10

„Tento typ rozhovoru se používá, když je nutné minimalizovat variaci otázek kladených dotazovanému. Redukuje se tak pravděpodobnost, že se data získaná v jednotlivých rozhovorech budou výrazně strukturně lišit.“ Hlavním účelem dle Hendla (2008) je minimalizace „efektu tazatele na kvalitu rozhovoru. Data z takového interview se snadněji analyzují, protože jednotlivá témata se lehce v přepisu rozhovoru lokalizují. Struktura informací je dána sekvencí otázek.“ (Hendl 2008, str. 173)

11

3. Vymezení zájmového území Lázní Libverda Obec Lázně Libverda se nachází v Libereckém kraji, který je druhým nejmenším krajem v České republice. Dále obec spadá pod obec s rozšířenou působností Frýdlant a obec s pověřeným úřadem Nové Město pod Smrkem.

Obec Lázně Libverda se nachází v nadmořské výšce 400 m n. m. ve Frýdlantském výběžku.

Tabulka č. 1 nám představuje ve statistických datech porovnání obce Lázně Libverda a její spádové obce s rozšířenou působností Frýdlant.

Tab. č. 1: Srovnání územně analytických podkladů zájmového území

Zdroj: ČSÚ Liberecký kraj k 31. 12. 2010

Statistické údaje uvedené v tabulce č. 1 nám podávají určitý ucelený náhled na demografický vývoj obyvatelstva v obci Lázně Libverda. Z pohledu demografické revoluce1, která se skládá ze čtyř fází, se Česká republika jako celek nachází v posledním čtvrtém vývojovém stupni. Stejně tak lze tento „trend“ pozorovat jak na ORP Frýdlant, tak na obci Lázně Libverda, kde dochází k vyšší porodnosti nad úmrtností, avšak nelze zde mluvit o extrémně vyšší porodnosti, protože dochází k celkem vyrovnanému přirozenému přírůstku, což vypovídá právě o čtvrté fázi demografické revoluce. 1

Demografická revoluce – je historický proces změny demografických vlastností společnosti. První fáze – vysoká a stálá porodnost, vysoká a kolísající úmrtnost; Druhá fáze – vysoká a pomalu klesající porodnost, pokles úmrtnosti, zvyšující se přirozený přírůstek; Třetí fáze - pokles porodnosti, pomalý pokles úmrtnosti, postupné snižování přirozeného přírůstku; Čtvrtá fáze – nízká a kolísající porodnost, nepatrný pokles úmrtnosti, nízký nebo záporný přirozený přírůstek

12

Dále můžeme na základě statistických údajů tvrdit, že procentuální podíl věkových skupin 014 let a 65let+ tvoří v ORP Frýdlant a obci Lázně Libverda tzv. stacionární typ věkové pyramidy2. Dále je ve výše zmiňovaných zájmových územích patrná vyšší migrace, což může být způsobeno velkou vzdáleností od větších center, ve kterých dochází ke koncentraci vyšší nabídky pracovních míst. Vlivem větší vzdálenosti může docházet také k odlivu žáků a studentů, kteří musí za studiem vycestovat mimo obec. Ekonomicky aktivní obyvatelé odcházejí do větších měst za prací, kde je zajištěna větší variabilita trhu práce. Obec Lázně Libverda se ve svém územním plánu snaží o regionální rozvoj způsobem navyšování kapacity bytových jednotek a nalákání mladých rodin s dětmi do klidného přírodního prostředí, kterým Lázně Libverda disponují.

2

Věková pyramida – jedná se o grafické znázornění věkové struktury obyvatelstva daného regionu. Stacionární typ – dětská složka se dostává do rovnováhy s reproduktivní složkou, počet obyvatel je v tomto případě spíše konstantní, což znamená, že nedochází k výraznému nárůstu populace

13

Mapa č. 1.: Vymezení

zájmového území Lázně Libverda

Zdroj: ESRI ArcGIS 10, Tereza ČIHÁKOVÁ, Liberec 2011

14

4. Historický vývoj, rozvoj Lázní Libverda Obr. č. 1: Znak obce

V modrém štítě se nachází zlaté zřídlo se dvěma stříbrnými prameny, které jsou přeloženy červeným srdcem. Na pramenech kráčí zlatý kohout s červenou zbrojí. Zlaté zřídlo představuje lázeňství v obci, stříbrné prameny znamenají léčivost a hodnotu místních léčivých pramenů. Srdce představuje zlepšování kondice léčených pacientů či nejčastěji léčící se pacienty v lázních. Zdroj: http://www.laznelibverda.cz/

Kohout

chodící

po

pramenech

představuje

ochránce

pramenů.

S největší

pravděpodobností se jedná o kohouta, který hraje hlavní roli v historické legendě „O tlustém kohoutovi“.

4.1. Historie Lázní Libverda První historická zmínka o Lázních Libverda, dle Havránka, Havránkové, Pospíšila a kol. (2009) o obci Lybenwerde pochází z roku 1381. Po objevení léčivých pramenů nastal koncem 16. století rychlejší rozvoj obce. Prameny proslavil český humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, který se zajímal o léčivé vlastnosti minerální vody, a na jeho doporučení byla přivážena do Drážďan pro saského panovníka kurfiřta Augusta I. Také slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna si nechával libverdskou kyselku posílat. O rozkvět lázní se postaral rod Clam-Gallasů, kteří se roku 1757 stali majiteli panství Frýdlant. První lázeňská zařízení byla vybudována v roce 1760.

Dle Havránka, Havránkové, Pospíšila a kol. (2009) nechali Kristian Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristian Kryštof v letech 1776-1818 otevřít nové prameny, zřídit parky a koupelnový dům a založili tak lázně hodné tohoto označení. Kolem roku 1800 si nechali postavit zámeček, kde panstvo v letních měsících pobývalo.

15

V 19. století dochází k nárůstu počtu lázeňských hostů a mezi nimi se objevila i slavná jména. V roce 1814 zde pobýval skladatel Carl Maria von Weber, který zde našel inspiraci pro své dílo Čarostřelec.

Dále Havránek, Havránková, Pospíšil a kol. (2009) uvádějí, že byl od roku 1840 v lázních stálý lékař Josef Plumert. Ten uveřejnil spis o libverdských pramenech, které byly několikrát významnými osobnostmi analyzovány. Nově zavedl rašelinovou léčbu. K dalšímu zvelebení lázní došlo v roce 1847, kdy byla na lázeňském náměstí postavena dvoukřídlá kolonáda. V roce 1850 navštívil Libverdu významný cestovatel Alexander Humboldt, který ve svých zápiscích napsal, že „toto místo patří k nejkrásnějším na světě“.

Od roku 1906 je používán název obce Lázně Libverda. Statut léčivých lázní byl Libverdě udělen zemským výborem až v roce 1936. (Havránek, Havránková, Pospíšil a kol. 2006)

Dle Havránka, Havránkové, Pospíšila a kol. (2006) souvisel s rozvojem lázní i rozvoj obce. Ve třicátých letech 20. století došlo k velkému rozmachu výstavby různých objektů. Šlo tehdy především o výstavbu penzionů, hotelů a hostinců. V roce 1930 byla postavena i známá výletní restaurace Obří sud, která je v současnosti vyhledávaným turistickým objektem.

V současné době se v lázních léčí srdeční a cévní choroby, nemoci pohybového ústrojí a duševní poruchy.

16

4. 2. Dějiny léčivých pramenů3 Dle Černého (1849) existuje pouze málo historických zpráv o Libverdě. Jedna zpráva nám však osvětlí původ a používání léčivých pramenů. Jedinou historickou zmínkou o léčivých pramenech, které používal s úspěchem tehdejší slezský lékař a fyzik Kašpar Schwenkfeld, je zápis v přírodovědně-historickém díle z roku 1601.

První pramen, známý jako Boží voda, byl označován a dodnes je označován jako Christianův pramen. Věhlas pramene šířili poutníci do nedalekých Hejnic. Pramen vzbudil pozornost tehdejšího majitele Frýdlantského panství, kterým byl hrabě Christian Philips ClamGallas. Ten nechal pramen podrobit chemickým analýzám doktorem Friedrichem Bauerem v roce 1785. O rok později byl objeven pramen druhý, ten byl chemickým rozborům podroben doktorem Mayerem. Analýzy dopadly pozitivně, a tak docházelo každoročně k nárůstu počtu hostů v Libverdě, což dalo první impuls tehdejšímu majiteli k založení lázní.

Poté co nejstarší pramen přestal vyvěrat, byl zasypán. V roce 1793 byla objevena kyselka – dnešní Christianův pramen. V roce 1805 byl objeven Josefínin pramen a železitá lázeň, kterou můžeme najít podle označení Vilémův pramen.

Díky nedokonalosti předchozích analýz, byly všechny prameny podrobeny dalším rozborům z hlediska hydrogeografických analýz doktora A. F. Reusse. V roce 1815 se opět snažili vykopat původní pramen, ale tyto pokusy dopadly negativně. Při této příležitosti došlo k objevení nynějšího Eduardova pramene.

3

Výběr z knihy: Lázně Libverda a její léčivé prameny v Boleslavském kraji Čech, Praha 1849, překlad: Jaroslav Černý

17

4.3. Privatizace lázní a současné dění Dle rozhovoru s kronikářkou obce Lázně Libverda A. Havránkovou (Čiháková, 2011) začalo docházet k privatizaci státních lázeňských zařízení od roku 1989. Státní léčebné lázně připravovaly nejrůznější privatizační modely, které ministerstvo zdravotnictví posuzovalo po v poslední čtvrtině roku 1991. Toto byla první vlna privatizace. Během první poloviny roku 1991 probíhala v lázních nejrůznější jednání o variantách připravovaného privatizačního projektu, načež Léčebna Lázně Libverda navrhla model, kde by se z léčebných lázní stala samostatná akciová společnost, a s tímto projektem předstoupila před komisi ministerstva zdravotnictví. Připravované změny související s privatizací léčebny měly vliv na posunutí začátku lázeňské sezóny roku 1992.

Podle rozhovoru s kronikářkou A. Havránkovou (Čiháková 2011) byl navrhovaný privatizační projekt na vytvoření samostatné akciové společnosti byl schválen v průběhu roku 1992. Na základě zakladatelské listiny, byla Fondem národního majetku České republiky v roce 1992 založena akciová společnost Lázně Libverda, jejímž úkolem je poskytování komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče, správa a využívání přírodních léčebných zdrojů, včetně jejich ochrany, poskytování doplňkové služby, kterými jsou především služby hotelové a ubytovací.

18

5. Obec a regionální rozvoj V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, jsou uvedeny úkoly obce a odpovědnost jednotlivých orgánů obce. Stejně jako orgány státní správy na národní a regionální úrovni je nutné rozlišovat roli vlastní samosprávy obce a roli obecního úřadu. Podle paragrafu 14 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, musí obec ve své samostatné působnosti spolupracovat s krajem, v kterém se nachází a vytvářet potřebné přípravy a realizace programu územního rozvoj kraje. Díky podpoře podnikatelským aktivitám, které hrají v obcích v oblasti cestovního ruchu velkou roli, mohou hrát obce strategickou roli v regionálním rozvoji.

Dle Galvasové, Binka, Holečeka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) mají obce jinou roli v oblasti cestovního ruchu než státní orgány a kraje. Státní orgány a kraje mají hlavní úkoly v řízení a metodickém vedení cestovního ruchu, kdežto obec, jakožto nejnižší správní jednotka České republiky, má obecně větší možnost účastnit se na cestovním ruchu ve spolupráci s konkrétními aktéry. Avšak nejde pouze o obecné možnosti, však také obce mají větší možnost účastnit se v rámci cestovního ruchu na udržitelném regionálním rozvoji dané lokality.

Dle Galvasové, Binka, Holečeka, Chabičovské, Szszyrby a kol., (2006) se jedná především o možnosti pronájmu nejrůznějších nemovitostí, které mohou být využity pro CR, a které je možné za zvýhodněných podmínek nabídnout určitému investorovi či podnikateli. Pro rozvoj cestovního ruchu v dané obci je podstatný rozvoj spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem na úrovni poskytování veřejných služeb. Jedná se tedy o spolupráci mezi obcí a jednotlivými soukromníky, ať už se jedná o ubytovací, stravovací či samoobslužné služby. Díky této spolupráci je možné dospět k rozvoji po stránce ekonomické, a to na poli zaměstnanosti v daném území. Obec má k dispozici pozemky či prostory, které je možné využívat. Disponuje také pravomocí v rozhodování, dále finančními prostředky (rozpočet obce) pro řízení a ovlivňování aktivit na svém území. Proto by obecně bylo i samotné obce jednodušší využívat právě vztahu mezi veřejným a soukromým sektorem právě z hlediska menších výdajů z rozpočtu obce.

19

Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) disponují kapitálem právě soukromníci, a především určitým know-how, který je potřebný pro realizaci jednotlivých plánovaných aktivit. Mezi typické projekty, ve kterých dochází k provázání veřejného a soukromého sektoru neboli tzv. Public Private Partnership, patří realizace projektů v následujících oblastech – dopravní infrastruktura (výstavba dálnic, tunelů či mostů), výstavba administrativních či ubytovacích kapacit (úřady, soudy, ubytovny, věznice), ve zdravotnictví (nemocnice) a školství (univerzitní komplexy, studentské koleje či školy).

Podstatou úspěchu určitého projektu v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je to, že většího přínosu pro veřejný sektor může být dosaženo využitím schopností a zkušeností soukromého sektoru a rozdělením rizik mezi zúčastněné strany tak, že každá strana nese takové riziko, které dokáže nejlépe řídit.

20

6. Koncepční vymezení cestovního ruchu „Cestovní ruch představuje jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví u nás a stává se stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje v řadě českých regionů i celé ekonomiky.“(Strategie regionálního rozvoje 2006, str. 61)

V dnešní době existuje mnoho definic cestovního ruchu. V následujících odstavcích jsou uvedeny některé domácí a zahraniční definice cestovního ruchu.

Další definice cestovního ruchu citovaná podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu) je „cestovní ruch (CR) mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky.“

UNWTO hovoří o cestovním ruchu také jako o turismu, „dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt.“

Zajímavou definicí je též, definice dle Páskové, Zelenky (2002): „Cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu.“

21

Cestovní ruch je nedílnou součástí národního hospodářství, a to většiny států. Dle Page, Hall (2006) je vidět pozitivní dopad na další odvětví sekundéru i terciéru jako jsou například bankovnictví, doprava či stavebnictví.

6.1. Teorie CR „Velká část široké veřejnosti pokládá cestovní ruch za plošně rozptýlené a všudypřítomné odvětví“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006). Ve skutečnosti se však jedná o odvětví, které je závislé na spoustě dílčích souvislostí. Hlavní roli zde hrají prostorové vazby mezi místem trvalého pobytu účastníků cestovního ruchu a místem jejich rekreace. Prostorové vazby nehrají roli pouze v rámci cestovního ruchu. Je nutné zmínit, že prostorové vazby hrají jednu z hlavních rolí v současném vnímání a chápání geografie (Hall 2009).

Obr. č. 2: Schéma interdisciplinarity studia vlivů cestovního ruchu, resp. teoretických přístupů k cestovnímu ruchu

Zdroj: Toušek, Kunc (2008), str. 300

22

Obr. č. 3: Složky odvětví cestovního ruchu

Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., (2006) Průmysl cestovního ruchu, str. 20

6.1.1. Regionalizace CR Podle teorie Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., 2006 se z hlediska regionalizace cestovního ruchu v dosavadní praxi uplatňují tři základní přístupy.

Nejstarším přístupem dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby

a kol.,

(2006) uplatňovaným od 50. do 70. let 20. století, je přístup geografický. Úkolem tohoto přístupu je vyčlenit ta území, která jsou významná právě z hlediska geografického. Může se jednat o horské oblasti, moře, města nebo pouze lázně. Tento přístup je možné aplikovat právě na území obce Lázně Libverda. Klíčovou roli zde hraje přírodní bohatství v podobě hydrogenuhličitanových pramenů. Přítomnost místních pramenů ovlivnila vývoj lázeňství právě v této oblasti. Obec obklopují Jizerské hory, které jsou turisty vyhledávány jak v letních, tak v zimních měsících.

23

Druhý přístup regionalizace je v odborné literatuře uváděn územně-plánovací přístup od 70. let 20. století s přetrváváním doposud. Dá se zde mluvit o členění jednotlivých oblastí cestovního ruchu podle funkčního využití území a prostorového složení, kde se opět dostáváme k otázkám prostoru v geografii cestovního ruchu. Jedná se v tomto případě o význam cestovního ruchu a aktivit s ním spojených, přiřazujících jednotlivým oblastem nejrůznější možnosti, jak danou lokalitu co nejlépe využít s minimálním zatížením.

Posledním přístupem dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) v regionalizaci cestovního ruchu je nejmladší přístup marketingový, který je ve zkoumaném území velice patrný. Můžeme zde pozorovat paradox v prvním a posledním přístupu rajonizace cestovního ruchu. Na jedné straně zachovalé území Jizerských hor a na straně druhé možné marketingové využití.

O propagaci Lázní Libverda se kromě obce starají právě vysocí představitelé lázní, což vyplývá z terénního průzkumu. V marketingu je dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) podstatným tahem snaha využívat všech místních možností. Další důležitou součástí marketingových strategií je spolupráce na vyšší než lokální úrovni a tudíž snaha o zapojení dalších aktérů na regionální, národní a v neposlední řadě také nadregionální či hranice přesahující úrovni.

Marketingový přístup je iniciován Českou centrálou cestovního ruchu od roku 1998. Velký plus tvoří ochota a schopnost obcí spolupracovat na společném marketingu a rozvoji infrastruktury cestovního ruchu (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006), a to především díky jejich komunikaci v rámci jednotlivých mikroregionálních sdružení.

24

6.1.2. Typologie cestovního ruchu Typologie je velice rozsáhlou kapitolou při rozlišování jednotlivých kategorií cestovního ruchu. Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) rozlišujeme druhy, formy a typy cestovního ruchu. V neposlední řadě nesmíme opomenout rizika a dopady cestovního ruchu.

Tab. č. 2: Typologie cestovního ruchu

Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., (2006) Průmysl cestovního ruchu, str. 32

6.1.3. Druhy cestovního ruchu Podle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) dělíme druhy cestovního ruchu dle místa realizace v závislosti na nejrůznějších podmínkách. Je možné zmínit geografické, ekonomické či společenské podmínky, kde se jedná konkrétně o vnitřní cestovní ruch.

Dle původu účastníků (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006) ve vztahu příslušníků k danému státu se v Lázních Libverda setkáváme s domácím i zahraničním cestovním ruchem. Největší počty tvoří samozřejmě domácí turisté, avšak je nutné zmínit, že velké počty zahraničních turistů jsou známy především ze sousedního Německa, Polska a Slovenska, a to především za účelem odpočinku a využití služeb a programů wellness. Bohužel kvůli neochotě ve spolupráci Lázní Libverda, a.s. s autorkou bakalářské práce není možné doložit konkrétní čísla o poměrech v návštěvnosti.

25

Autorka na základě terénního výzkumu došla k výše uvedeným závěrům. (viz kapitola 11.1.)

Dle počtu účastníků rozlišujeme v případě teorie cestovního ruchu individuální a masový cestovní ruch. Vzhledem k tomu, že do Lázní Libverda, konkrétně do lázeňského zařízení, dojíždí většina klientů samostatně – jedná se v tomto konkrétním zkoumaném území o individuální cestovní ruch. V případě masového cestovního ruchu se nelze odkazovat na lázeňství, ale spíše na turistiku, kdy přijede zájezd turistů kvůli přírodním krásám Jizerských hor, a ubytují se u některého ze soukromníků v obci.

V Lázních Libverda se dá mluvit podle délky trvání o dlouhodobém cestovním ruchu dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006), který je charakterizován nejméně čtyřmi a více přenocováními. Většina ozdravných pobytů je nastavena na 21 dní, některé mohou trvat od týdne do 21 dní a poslední nejkratší trvají většinou do jednoho týdne maximálně. V tomto případě se jedná většinou o víkendové relaxační pobyty.

V návaznosti na výše uvedené lázeňské pobyty se můžeme setkat s dělením cestovního ruchu dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., 2006 z hlediska způsobu financování. V Lázních Libverda se jedná o volný neboli komerční cestovní ruch, ale také o vázaný cestovní ruch. Do volného se řadí hosté lázeňského zařízení, kteří přijeli na regenerační víkendový pobyt, za účelem odpočinku – wellness pobyty apod. Do vázaného cestovního ruchu řadíme takové pobyty, které jsou částečně nebo zcela hrazeny ze strany jiného subjektu – komplexní a příspěvková lázeňská péče.

26

6.1.4. Formy cestovního ruchu „Formy cestovního ruchu jsou odvozeny zejména od motivace návštěvníků a vystihují charakter trávení času ze strany účastníka. Mezi primární motivy realizace cestovního ruchu patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické.“(Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006, str. 31)

Formy cestovního ruchu, které jsou lokalizovány v Lázních Libverda, jsou především rekreační, léčebný a sportovní cestovní ruch (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006). Rekreačním cestovním ruchem je myšlena regenerace, a to celková, jak fyzická, tak psychická. Léčebným cestovním ruchem je myšlen pobyt v lázeňském zařízení za účelem rekonvalescence či zlepšení zdravotního stavu. Sportovní cestovní ruch je spojen se sportovní činností – což v případě Lázní Libverda je například Singltrek a mohl by být Sportovně-rekreační areál na Smrku.

6.1.5. Typy cestovního ruchu „Typ cestovního ruchu je soubor aktivit cestovního ruchu mající konkrétní podobu a svébytný charakter“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006, str. 32). Základem pro určení typu cestovního ruchu je motivace, která přichází od účastníků, kteří se zapojují do procesu vytváření cestovního ruchu. Typy cestovního ruchu jsou pak využívány při tvorbě produktů cestovního ruchu. „Každý typ cestovního ruchu je originální a tudíž vyžaduje i jiné nároky na prostředí, infrastrukturu a lidské zdroje“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006, str. 33).

27

Podle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol. (2006) rozlišujeme aktivní, incentivní, poznávací, venkovský, veletržní a kongresový, lázeňský a rekreační cestovní ruch. „Každý tento typ vyžaduje jiné nároky na prostředí, infrastrukturu, lidské zdroje či na chování jednotlivých aktérů při jejich rozvoji.“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006 str. 33)

V Lázních Libverda se dle výše uvedené klasifikace typů cestovního ruchu vyskytuje lázeňský cestovní ruch. Níže uvedená tabulka udává přehled lázeňských zařízení po celé České republice.

Mapa č. 2: Lázeňská místa v ČR

Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., (2006) Průmysl cestovního ruchu, str. 89

28

6.2. Rizika a negativa cestovního ruchu Cestovní ruch, jehož dílčím typem je lázeňství s sebou nepřináší pouze pozitiva (v podobě vyššího finančního zisku apod.), ale přináší s sebou také negativa v podobě nejrůznějších rizik a problémů.

Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., 2006 můžeme rizika rozdělit podle charakteru na globální, národní, regionální a lokální. Dále je dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) podstatný charakter časového intervalu, v kterém jednotlivá rizika působí, ať už se jedná o rizika krátkodobá či dlouhodobá. V neposlední řadě se dělí rizika na vratná – dočasná a nevratná – trvalá.

Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006, str. 49) má cestovní ruch největší dopad na životní prostředí. „Mezi největší rizika ohrožující životní prostředí a krajinný ráz tvoří především emise, eroze a narušení přírodních procesů v dané lokalitě za tvorby degradace ekologických procesů a následné neudržitelnosti a ztrátě schopnosti přirozené obnovy“.

Emise jsou dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) do ovzduší vypouštěné látky a energie. V cestovním ruchu jde především o problematiku spojenou s dopravní situací – silniční doprava, dále ubytovacími a stravovacími zařízeními, které využívají například energii z fosilních paliv – vytápění objektů a podobně.

Eroze je proces narušování a rozrušování zemského povrchu vlivem působení nejrůznějších exogenních činitelů, mezi které patří vítr, voda, sníh, ledovec a živé organismy včetně člověka. V důsledku nešetrných zásahů člověka do přirozené krajiny a jejím přetvořením v krajinu kulturní dochází právě v těchto místech k nejčastějšímu výskytu erozní činnosti. Jsou to především oraná pole, kácení lesů apod. Ještě jsou tu ovšem dopady cestovního ruchu na erozní činnost.

29

Jedná se především o vyšlapávání nových pěšinek mimo označené cesty podél památek, obrušování památek vlivem dotyků návštěvníků – nejpatrněji je tento problém na Karlově mostě v Praze a ve zkoumané oblasti je pozorován na vstupních sochách lvů, před vstupem do lázeňského domu Ostrava. Erozní činnost byla zaznamenána ve velkém při povodních v létě 2010.

Vedle přírodních rizik má cestovní ruch negativní vliv na sociální prostředí, které tvoří v konkrétním případě život místních obyvatel. Velice často dochází ke změnám ve vedení a chápání například rodinného dědictví. Příkladem může být: Rodiče vlastní penzion, ve kterém celoročně ubytovávají návštěvníky, jejich děti neustále pomáhají a starají se o hosty, načež rodiče zestárnou a děti zdědí penzion a vše pokračuje dál v uzavřeném cyklu. V dnešní době právě dochází spíše k opaku. Děti se nechtějí se svými potomky stěhovat na venkov, a tak radši rodinnou tradici ukončí prodejem nemovitosti.

Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) je možné pozorovat také tzv. demonstrační efekt, ke kterému může docházet. Jedná se především o to, že se místní obyvatelé na jedné straně snaží napodobit návštěvníky, především ve využívání služeb cestovního ruchu v dané lokalitě, a na druhé straně návštěvníci, kteří chtějí prožít klidnou dovolenou, se snaží přizpůsobit místním obyvatelům, aby co nejlépe splynuli s okolím.

30

6. 3. Strategické dokumenty Strategické dokumenty představují střednědobé až dlouhodobé studie s definovanými činnostmi k dosažení určitého cíle.

Obr. č. 4: Struktura strategických dokumentů od EU po obce ČR

Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, MMR 2006, Praha

Na obrázku č. 2 je vidět vývoj jednotlivých strategických dokumentů, kterými se Česká republika řídí po vstupu do Evropské unie. Tyto dokumenty jsou především obecného charakteru, a proto je nutné obecná fakta prostřednictvím vytváření jednotlivých krajských koncepcí aplikovat na již stávající problémy, které mohou vznikat.

31

6.3.1. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013 Při rozvoji cestovního ruchu může docházet k nejrůznějším problémům. Těmi hlavními jsou dle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 nedostatečná infrastruktura CR a nerozvinuté služby. „Nedostatek odborníků pro řízení subjektů v cestovním ruchu. Absence marketingových koncepcí. Nízká úroveň partnerství mezi nestátními neziskovými organizacemi, podnikateli, obcemi, kraji a státu.“ (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, 2006 str. 14)

Mezi další hrozby patří omezené finanční prostředky pro rozvoj malého a středního podnikání či omezení finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví.

Jako další problém se mohou jevit vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a návštěvnosti, což můžeme doložit právě na případu Lázní Libverda. Žádný turista nepojede na dovolenou či ozdravný pobyt do Lázní Libverda ve Frýdlantském výběžku, když o nich není žádná zmínka. Mnohem raději pojedou do vyhlášených lázeňských středisek.

32

6.3.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 Strategický rámec udržitelného rozvoje jakožto střednědobý strategický dokument je koncipován do pěti prioritních os udržitelného rozvoje. Prioritní osa 1 se věnuje společnosti, člověku a zdraví. Druhá osa se věnuje ekonomice a inovacím. Třetí osa dává vhled do rozvoje území. Čtvrtá osa pojednává o krajině, ekosystémech a biodiverzitě a poslední pátá osa specifikuje udržitelný rozvoj v oblasti stabilní a bezpečné společnosti.

Pro tuto práci je podstatnou částí prioritní osa 2 – ekonomika a inovace a prioritní osa 3 – rozvoj území, které jsou níže v textu rozebrány. Dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 se Česká republika po vstupu do Evropské unie v dubnu 2004 dostává k výhodám přístupu ke společnému trhu. V České republice panuje dle Strategického rámce udržitelného rozvoje 2007-2013 nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů v oblasti lázeňství. Z terénního průzkumu a rozpravy s vedením Lázní Libverda, a.s. vyplývá, že nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů je ve Frýdlantském výběžku pravdivou tezí také pro námi sledované území. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na Frýdlantsku kompenzují lázně poptávkou po pracovních silách po celé republice i v zahraničí.

Dle Strategického rámce udržitelného rozvoje, prioritní osy 2, je zapotřebí podporovat malé a střední podnikání (dále jen MSP) z důvodu udržení ekonomického růstu. Podmínkou pro udržitelný rozvoj je dokonale a především efektivně fungující veřejná správa.

Jak docílit efektivní podpory MSP? Lze tak učinit především zvýšením motivace k prvotnímu zahájení podnikatelské činnosti a zintenzivnit aktivity MSP prostřednictvím využívání strukturálních fondů Evropské unie.

Dle Blažka, Uhlíře (2002) patří vztah mezi malými a středně velkými podniky/firmami a regionálním rozvojem ke kontroverzním tématům. Díky práci D. L. Birche (1987), na kterou Blažek, Uhlíř (2002) odkazují, přispívají malé a střední podniky v USA významnou mírou k růstu zaměstnanosti.

33

Postupně dalšími pracemi zahraničních autorů (např. Storey, Johnson 1987) uvedených v Teorii regionálního rozvoje (2002) bylo zjištěno, že jen v malém procentu firem dojde k nárůstu počtu pracovních míst. Své přínosy mají malé a střední podniky dále ve schopnosti vytvářet a měnit podnikatelské prostředí v daném regionu. Závisí však a především na schopnosti rychlé reakce na změny na trhu a realizace jednoduchých nápadů. V Lázních Libverda představují MSP především drobní podnikatelé v pohostinství. Podstatnou roli hraje také schopnost inovací (viz kapitola 7.1.)

Dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 patří mezi priority a cíle ekonomických aktivit, dle prioritní osy číslo 2, konkurenceschopnost. V Lázních Libverda, pokud budeme brát zvlášť lázně a obec, vzniká paradox. Lázně konkurují ostatním lázním v nejbližším okolí. V tomto případě se jedná o lázně Świeradów Zdrój na polské straně státní hranice. Podporou MSP a konkurenceschopnosti může docházet ke zlepšení organizací podporou zavádění managementu kvality4 či zavádění environmentálních systémů řízení.5

„Cílem posílení zastoupení udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky je zvýšení návštěvnosti regionů včetně prodloužení pobytů i návštěvnické sezóny. Pro dosažení cíle je nezbytné podporovat zvyšování environmentální, technické a estetické kvality infrastruktury a míry zachování přírodní i kulturní atraktivnosti území jako podmínky pro udržitelný rozvoj rekreace a cestovního ruchu – tím dojde ke zvýšení přitažlivosti území pro rekreanty i návštěvníky, především pomocí zvyšování environmentální kvality nabízených služeb a nepoškozeného přírodního a kulturního dědictví.“ (Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2007-2013, str. 39)

4

PETR JEDINÁK, Ludmila Mládková, et al. Management. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 271 s. ISBN 978-80-7380-230-1. : „Management kvality je systém, který využívají prosperující organizace jako efektivní nástroje řízení, jenž umožňuje systematicky zjišťovat a hodnotit kvalitu výkonu celé organizace. Lze jej aplikovat jak v komerční sféře, tak v neziskových organizacích a úřadech veřejné správy. Jeho využití v rámci dané organizace vede ke zlepšení výkonu ve všech oblastech řízení a konečným výsledkem jsou kvalitnější produkty a služby pro zákazníky, vyšší spokojenost obchodních partnerů, občanů i vlastních zaměstnanců.“

5

Magdalena Zbránková, přednášky Environmentálního managementu, EF TUL 2011: „Princip EMS je v souladu s myšlenkou udržitelného rozvoje. Jedná se konkrétně o systém řízení ochrany životního prostředí, který si podnik vytvoří, udržuje a zlepšuje. Dalším takovým principem může být prevence vzniku znečištění a odpadu.“

34

Prioritní osou číslo tři ve strategickém rámci udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 je rozvoj území.

K udržitelnosti cestovního ruchu slouží dále dostatečná dopravní infrastruktura. Infrastrukturou jsou zde myšleny především komunikační tahy. V konkrétním případě LL se jedná o komunikace druhé a třetí třídy. Jediným přímým spojením mezi Libercem a LL je autobusové spojení ve všední den, vždy ve stejnou hodinu. Toto spojení je velice nešťastně řešené, protože ve stejný čas (13:20) vyjíždí z Liberce autobus do Lázní Libverda a z Lázní Libverda do Liberce. Další možnou dopravou je spojení pomocí železniční dopravy z Liberce do Hejnic a z Hejnic pěšky do Lázní Libverda, které jsou vzdálené cca 1 km. Z terénního průzkumu vyplývá, že jsou obyvatelé spokojeni se situací ohledně komunikačních tahů. Většina dotázaných odpovídala na otázku dopravních spojení – „my už jsme zvyklí“, „máme auto, tak nám je to jedno“.

Mezi přednostní opatření můžeme dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 (str. 38) jmenovat „rozšíření, zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, využívání kulturních služeb, rekonstrukce kulturně-historických památek, podpora organizací cestovního ruchu na regionální a místní úrovni a turistických informačních center či zavedení hodnocení kvality poskytovaných služeb v sektoru ubytování.“

35

7. Faktory cestovního ruchu 7. 1. Předpoklady cestovního ruchu Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) je za nejpodstatnější předpoklad cestovního ruchu pokládána kvalitní infrastruktura. Jedná se především o hodnocení dopravních poměrů v následné návaznosti na dostupnost turistických míst. Dále jsou důležité podpůrné, neboli doprovodné infrastruktury, což jednoduše znamená co nejefektivnější využívání oblasti cestovního ruchu – doprava, ubytování, stravování, sportovně-rekreační zařízení a služby, kulturně-společenská zařízení a služby, nebo ostatní infrastruktura.

Na úrovni důležitosti je dále možné hledět na možnosti cestovního ruchu z různých pohledů. Tím hlavním je přírodně rekreační potenciál (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006), který může být a je dále ovlivňován či usměrňován kulturně-historickými, socioekonomickými či realizačními faktory a předpoklady.

Mezi současné faktory ovlivňující cestovní ruch dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) hrají velký význam moderní informační technologie.

V současné době, kdy internet přestal být doménou jen nejvyspělejších oblastí světa, se čím dál více využívá internetové propagace v rámci cestovního ruchu. Jedná se o rychlou, efektivní a v dnešní době levnou prezentaci subjektů, jejich nabízených služeb a potažmo i dalších informací. V Lázních Libverda dochází k internetové propagaci jak obce, tak lázní. Většina soukromníků, kteří podnikají v oblasti cestovního ruchu, mají své internetové stránky.

Dalšími faktory ovlivňujícími cestovní ruch jsou dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006), kulturně-historické předpoklady a jejich potenciál pro CR. V oblasti Lázní Libverda se jedná pouze o areál Libverdského zámečku, jakožto kulturněhistorické památky.

36

Nejbližším historickým objektem je Klášter Františkánů s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích, který se nachází v bezprostřední blízkosti Lázní Libverda.

7. 2. Lokalizační, realizační a selektivní faktory cestovního ruchu Lokalizační faktory a předpoklady cestovního ruchu v tomto konkrétním případě souvisí s přírodními zdroji a jejich předpoklady cestovního ruchu a rekreace. Přírodními zdroji jsou zde myšleny léčivé prameny, které byly v Libverdě objeveny na počátku 14. století (viz kapitola 3.2.). Mezi hlavní lokalizační faktory přírodních zdrojů patří – tvary a formy reliéfu, klimatické poměry, vodstvo, fauna a flora.

Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby va kol., (2006) jsou další podstatnou součástí cestovního ruchu realizační faktory, které ho ovlivňují. Jedná se především o dopravní infrastrukturu – dopravní síť a dopravní prostředky. Dále pak základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu jako jsou například cyklostezky, singltreková síť cyklostezek apod. „Základní úlohou infrastruktury je utváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb.“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006 str. 95)

Selektivní neboli stimulační faktory se dělí na objektivní či subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory dle Čerba (2003-2004) řadí Mariot (1983) například vnitropolitickou situaci, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti či kvalitu životního prostředí. V konkrétním zkoumaném území Lázní Libverda se může jednat především o kvalitu životního prostředí – lidé, kteří žijí v oblastech s poškozeným životním prostředím, se snaží vyhledávat místa jako například Lázně Libverda – pro rekreaci a odpočinek, načerpání potřebné energie a v tom jim může pomoci právě lázeňství či pěší turistika.

37

8. Lázeňství z rozdílné perspektivy 8.1. Letní lázeňská sezóna Letní

sezóna

začíná

každý

rok

v rozmezí

měsíce

února/března

a

končí

v listopadu/prosinci. Právě v tomto období do lázní přijíždějí pacienti s nejrůznějšími onemocněními. Jedná se především o pacienty se srdečními a cévními onemocněními, o pacienty s poruchami pohybového aparátu a dále také o obyčejné lázeňské hosty, kteří využívají nejrůznějších víkendových a wellness pobytů. Konkrétní čísla týkající se návštěvnosti lázní a využívání nabízených pobytů nejsou k dispozici, a to v důsledku komunikačního embarga v Lázních Libverda, a.s.

Po celou sezónu jsou k dispozici informační centra. Nacházejí se zde dvě informační centra, která spolu nijak výrazně nespolupracují. Jedno spravované obcí a druhé spravované lázněmi přímo v hlavní lázeňské budově Nového Domu. Toto informační centrum se stará o propagaci lázní, vymýšlí nejrůznější výlety do okolí pro své klienty a v neposlední řadě také pořádá přednášky na různá témata ve společenském sále lázeňského domu Ostrava.

Velkým přínosem do cestovního ruchu, a to především toho obecního, je vystavěný volnočasový areál Singltrek, což je první síť cyklostezek ve volném terénu v České republice. Singltrek vznikl ve spolupráci Krajského ředitelství Lesů ČR v Liberci spolu se starosty Svazku obcí Smrk. Zadání projektu přinesla Česká mountainbiková asociace (ČeMBA). V současné době je vystavěna jedna část trati, a do budoucna se uvažuje o výstavbě dalších okruhů.

Právě projekt Singltreku potvrzuje teorii regionálního rozvoje dle Blažka, Uhlíře (2002), a to konkrétně teorii Podpora tvorby a šíření inovací. Tato teorie má význam pouze v delším časovém období, čemuž odpovídá záměr aktérů v projektu sítí cyklostezek ve volném terénu, kterým je dostavění dalších dvou tratí a propojení českého, polského a potažmo německého pohraničí.

Dle

Blažka,

Uhlíře

(2002)

hraje

tato

teorie

velkou

roli

na

poli

konkurenceschopnosti a prosperitě daných vznikajících hodnot.

38

8.2. Zimní lázeňská sezóna Zimní sezóna začíná v lázních v prosinci a končí v únoru. V lázních není možnost ubytování se přes zimu a využívání léčebných procedur. V lázních probíhá údržba po letní sezóně a vše se připravuje na nadcházející sezónu. Poslední možností, kdy využít lázní jakožto lázeňského zařízení je silvestr, který lázně každoročně pořádají pro určitý počet lázeňských hostů.

Důvodem proč jsou lázně méně využívány v zimních měsících je především velká vzdálenost od možného využívání turisticky atraktivních zimních radovánek jako je lyžování. Jednou z možných variant, které by vedly k navýšení cestovního ruchu v této oblasti, by byla výstavba Sportovně-rekreačního areálu na Smrku, jehož součástí v zájmovém území Lázní Libverda by byly dvě sjezdové tratě s lanovkou. Lázeňské hotely a obecní hotelová zařízení by mohla sloužit jakožto ubytování pro sportovce a rekreanty. Tento projekt je však nejistý. Projekt byl podroben zpracování dokumentu SEA, který nebyl dotvořen. Jediným zpracovaným materiálem, dle slov starosty obce Lázně Libverda, Ing. Janem Pospíšilem, je biologické hodnocení zájmové lokality, z jehož závěrů vyplývá, že projekt Sportovněrekreačního areálu na Smrku je podmínečně přípustný. To znamená, že je realizovatelný za určitých podmínek. Více k tomuto areálu je možné odkázat na bakalářskou práci Jany Lamkové (v tisku), která se zabývá Udržitelným rozvojem Novoměstska a konkrétně tedy Skiareálem na Smrku.

39

9. Vztah regionálního rozvoje a územního plánování v aplikaci na cestovní ruch Obr. č. 5: Vztah regionálního rozvoje, územního rozvoje, regionální politiky, územního plánování a prostorového rozvoje

Zdroj: Wokoun (2008), str. 16

40

9.1. Teorie udržitelného rozvoje „Jedním z hlavních nástrojů koordinace územního rozvoje je územní plánování. Územní plánování následně zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území, a to prostřednictvím komplexního řešení účelného využívání a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoj daného území“ (Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2007-2013, str. 39).

Prioritou dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 (str. 39) je kvalitní územní plánování, které „komplexně řeší a zkoumá území ve všech souvislostech prostřednictvím jednotlivých nástrojů územního plánování na vzájemně provázaných úrovních na národní, regionální a místní úrovni, zohledňující nutnost vyváženého vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Je základním předpokladem pro udržitelné využívání území“.

9.2. Regionální politika v územním plánování „Regionální politika spoluvytváří ekonomické prostředí pro realizaci investic“(Wokoun, 2008, str. 85). Tyto investice jsou dále nezbytné pro realizaci potřebných záměrů územního plánování. Investicemi se myslí především investice do územního rozvoje. V případě Lázní Libverda, které nedisponují nutnými investicemi právě pro realizaci svých projektů, se jedná o odstranění Sportovně-rekreačního areálu na Smrku z územního plánu obce z důvodu schválení tohoto územního plánu vyššími instancemi. Jedná se o „velmi potřebný předpoklad pro úspěšnost rozvojových koncepcí územního plánování“.(Wokoun 2008, str. 85)

„Stejně jako je regionální politika potřebná pro územní plánování, je územní plánování vysoce potřebné pro regionální politiku“(Wokoun, 2008, str. 85).

41

Regionální politika stejně jako další činnosti usilující o sociálně-ekonomický rozvoj v území (například strategické plánování) totiž potřebuje mít informace o tom, zda lze do předmětných území potřebné rozvojové impulsy alokovat a zda tato území mají potřebnou fyzickou kapacitu a environmentální únosnost pro investice do územního rozvoje, které regionální politika, respektive strategické plánování má vyvolat.“

Obr. č. 6: Dvojí chápání regionálního rozvoje a regionální politika

Zdroj: Wokoun (2008), str. 12

9.3. Územně plánovací dokumentace Je nutné informace získávat prostřednictvím vytváření územních plánů dané lokality. V dnešní době se jedná o územně plánovací dokumentaci, ale do budoucna se zamýšlí UUR nad zavedením povinnosti nevyužívat ÚPD, ale především se snažit o dokonalé zmapování území a všech problémů s ním souvisejících, a to pomocí zpracování územně analytických podkladů dle norem stavebního zákona. „Územní plánování tedy poskytuje zpětnovazební informace o únosnosti území, a tím o environmentální udržitelnosti záměrů a cílů regionální politiky.“ (Wokoun, 2008, str. 86) „Pro regionální politiku i územní plánování mají klíčový význam informace. Jsou nezbytně zapotřebí pro kvalitní plánování a rozhodování v území; na druhé straně plánovací procesy a plánovací dokumenty v sobě také – vedle zásad a směrnic – shromažďují obrovské množství informací.“ (Wokoun, 2008, str. 86)

42

9.4. Územně analytické podklady Každá obec musí v dnešním právním systému dle Stavebního zákona ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) vlastnit územní plán s prognózami a výhledy do budoucnosti dění v obci po stránce výstavby. Proto, abychom mohli nějaký takový plán vytvořit, potřebujeme nasbírat podklady pro realizaci územního plánu. Těmto podkladům se říká tzv. územně analytické podklady obcí. Mapovým podkladem pro územní plánování je katastrální mapa o velikosti 1:5000 – 1:10000. Tyto podklady obsahují dvě hlavní části, kterými jsou Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ) a Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ).

V podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území dochází ke shromažďování informací o území, kterými jsou stav a vývoj území, jeho hodnoty, limity využití území a záměry na provedení změn v území.

V paragrafu § 26, Zákona ze 14. března o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), s názvem Územně analytické podklady je patrno následující tvrzení: „Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.“

V podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území je nutné vytvořit tzv. SWOT analýzu. Jedná se o zjištění a vyhodnocené udržitelného rozvoje konkrétní obce. Druhou částí by měly být problémy k řešení v územně analytických podkladech, k čemuž napomáhají výkresy problémů řešení.

Financování při vytváření územně analytických podkladů je zajištěno veřejnými dotacemi a dotacemi z evropských strukturálních fondů. 43

9.5. Územní plánování V paragrafu § 18, Zákona ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona, str.) nazvaného Cíle územního plánování je řešeno následovné:

„Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.“ „Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využitá zastavěného území.“

Úkolem územního plánování dle Zákona ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona, str.) je zejména:

„Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.“

44

9.6. Územní plán obce Lázně Libverda Územní plán obce Lázně Libverda vznikl na základě objednavatele, kterým byl Obecní úřad Lázně Libverda. Zhotovitelem územního plánu obce je společnost SAUL s.r.o. a byl zhotoven k 31. 12. 2009. Nejpodstatnější částí územního plánu je konkrétně oddíl B – koncepce rozvoje území obce.

Oddíl B se zabývá koncepcemi rozvoje území obce. Jako první, co je podstatné zmínit, je rozvoj společenského potenciálu obce. Díky relativní stabilitě místního obyvatelstva je obec rozvíjena jako stabilizovaný kompaktní sídelní útvar s těsnou funkční provázaností na město Hejnice. Případný odliv trvale bydlícího obyvatelstva do hlavních center za prací a vybaveností hodlá obec řešit vystavěním nových bytových jednotek, jejichž rozvojové plochy jsou v územním plánu obce zakresleny. Obec tímto bude usilovat o zvýšení migrace na své území. K podpoře a posílení společenského potenciálu by mělo docházet ve spolupráci s městem Hejnice, a to na poli vzdělávání, kulturního a sportovního vyžití.

Dalším oddílem je rozvoj hospodářského potenciálu obce, kterým je zamýšleno nadále pokračovat již ve fungujícím systému využití místních podmínek pro rozvoj areálu lázní Libverda a celoroční rekreace a sportu ve vazbě na tento areál i v navazujícím přírodním prostředí Jizerských hor.

Dále se obec bude snažit kompenzovat možný odchod kvalifikované pracovní síly pomocí umožnění internetového podnikání z místa bydliště, a tak se pokusí zajistit znovuobnovení dosavadních brownfields pro obnovení potenciálu a vzniku pracovních míst v nových oborech, včetně služeb hranice obce přesahujícího významu.

Na základě zkvalitnění dopravní obslužnosti bude obec usilovat o zavedení obchvatu obce v jižní části zastavěného území včetně mimoúrovňového překročení údolí Libverdského potoka.

45

Obec se dále pro udržitelný a regionální rozvoj snaží doplnit technickou infrastrukturu do obce. Jedná se konkrétně o komplexní napojení na skupinový vodovod, likvidace odpadních vod řešená obecní čističkou odpadních vod, dokončení plynovodů a napojení z lázní na teplovody z plynové kotelny.

46

10. Současnost lázeňství Lázně Libverda se specializují na léčení srdečních a cévních onemocnění, dále na léčbu pohybového aparátu a v neposlední řadě také na léčení duševních chorob. Dále nabízí programy pro mladé, jako je například antistresový program a další procedury jako například léčení obezity, nebo pobyty pro matky s dětmi a wellness pobyty.

Mezi

nejvýznamnější

léčivé

přírodní

produkty

patří

minerální

voda

hydrogenuhličitanohořečnatého typu. Místní léčivé prameny se využívají především k přípravě koupelí a k pitným kúrám.

10. 1. Ekonomické ukazatele Co se týče zaměstnanosti, měla by být v obci Lázně Libverda vytvořena široká základna malých a středních podniků (viz kapitola 5.2.2.), které se budou snažit navyšovat zaměstnanost především pro místní obyvatelstvo. Jedná se zejména o majitele penzionů v obci, které poskytují ubytovací a stravovací služby pro hosty. Těchto podnikatelských subjektů se k 31. 12. 2010 podle dat ČSÚ (2011) nachází v Lázních Libverda 116. Konkrétně v pohostinství, které spadá do cestovního ruchu, jde o 46 podniků. Z celkového počtu 116 podnikatelských subjektů všech hospodářských odvětví jde v 87 případech o majitele živnostníky. Tento údaj je opět zjištěn ze stránek českého statistického úřadu k 31. 12. 2010.

Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) je cestovní ruch velice mladým odvětvím, které zaznamenalo v posledních letech silný rozkvět. V mnoha regionech hraje hlavní ekonomickou roli právě cestovní ruch. V konkrétním případě Lázní Libverda je tato teorie ověřena v praxi. Cestovní ruch, ať již se jedná o lázeňství či nově vybudovanou singltrekovou stezku, hraje pro obec významnou roli na poli ekonomiky.

47

Dle slov starosty obce Ing. Jana Pospíšila nemá obec k dispozici přesné socioekonomické charakteristiky, ale podle jeho odhadu jsou v obci dvě desítky podnikatelsky činných subjektů, které zaměstnávají přibližně 60 – 80 osob. Majoritní postavení představuje společnost Lázně Libverda, a.s., která zaměstnává 135 lidí, avšak ne místních. Ubytovací kapacita činí 620 lůžek. V celé obci se nachází několik dalších ubytovacích zařízení s kapacitou 350 lůžek a restaurační zařízení čítají 250 míst + doprovodné služby, do kterých je aktivně zapojena 1/3 místních obyvatel.

Hlavním cílem cestovního ruchu v oblasti Lázní Libverda, a nejen v této oblasti, je minimalizování negativních dopadů CR na prostředí. Dále by se měli všichni aktéři s cestovním ruchem úzce propojení snažit o dlouhodobou udržitelnost CR.

Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) se odvětví cestovního ruchu dále podílí přímými i nepřímými vlivy na činnosti v ekonomické sféře. Přímým vlivem v konkrétním případě Lázní Libverda se po předchozím terénním průzkumu rozumí především o ubytovací a stravovací zařízení, turistická informační centra, tisk nejrůznějších mapových příloh, katalogů či průvodců; výroba upomínkových předmětů a zřízení sportovišť. Nepřímým vlivem cestovního ruchu v Lázních Libverda mohou být nejrůznější stavební úpravy či rozšiřování komunikačních sítí.

48

Obr. č. 7: Cestovní ruch a jeho vazby na odvětví ekonomické činnosti (satelitní účet CR)

Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., (2006) Průmysl cestovního ruchu, str. 34

K tomu, aby se cestovní ruch mohl rozvíjet, je dalším nutným předpokladem dostatek finančních prostředků. Velkou část finančních zdrojů v cestovním ruchu tvoří soukromý sektor, který se stará především o zajištění dostatečné ubytovací kapacity mimo lázeňský areál a snaží se kvalitními službami a nižšími cenami, než je tomu v lázeňském areálu, o nalákání co největší klientely do obce. Většinou jsou zde ubytovaní dělníci, zedníci a další, kteří pracují v nejbližším okolí Lázní Libverda a dále pak turisté, kteří přijeli do obce za turistikou. Tito soukromníci zajišťují tedy především ubytovací a stravovací zázemí pro návštěvníky.

49

Lázně Libverda jakožto akciová společnost se podílejí na udržitelném rozvoji oblasti, svým okázale jedinečným způsobem. Nejde zde o nějak závratné snižování nezaměstnanosti, přesto se akciová společnost snaží vyhledávat pracovní sílu v jiných částech České republiky či v zahraničí. Dle slov starosty obce se jedná o mizivé procento, a tudíž se zde nedá mluvit o jakémkoli vlivu na nezaměstnanost. Finanční projekty vytváří Lázně Libverda, a. s. vlastní. Jedním takovým byl například vzdělávací program pro zaměstnance lázní.

10. 2. Léčebné procedury V Lázních Libverda je možné využívat několik druhů léčebných programů. Konkrétně se jedná o program komplexní lázeňské léčby, příspěvkové lázeňské léčby a jako poslední jsou zde k dispozici i program lázeňských léčebných a wellness pobytů.

Komplexní lázeňská péče je kompletně hrazena zdravotní pojišťovnou. Vše, co pojišťovna hradí, je: léčení, strava a ubytování. V tomto případě lékař vystaví návrh na lázeňskou péči a pacient musí být veden v pracovní neschopnosti.

Příspěvková lázeňská péče je částečně hrazena zdravotní pojišťovnou. V tomto případě hradí pojišťovna pouze léčení, přičemž stravu a ubytování si musí klient uhradit z vlastních zdrojů.

Wellnes pobyty neboli odpočinkové či relaxační pobyty jsou zcela hrazeny klienty. Jedná se o krátkodobé pobyty, při kterých můžete využít masáže, zábaly a koupele.

50

10. 3. Personální zajištění chodu lázní Personální zajištění chodu lázní především po stránce péče o pacienty je pro bývalého výkonného ředitele Tomáše Masarika velice ožehavé téma. V současné době je v Libereckém kraji, kam Lázně Libverda spadají, absolutní nedostatek lékařského personálu pro zajištění kvalitní péče pro pacienty. Vedení lázní tak shání odborný zdravotnický personál po celé republice i v zahraničí a snaží se nabídnout těmto lidem co nejlepší zázemí proto, aby mohli spojit kvalitně odvedenou práci s dostatečným finančním ohodnocením.

10. 4. Kooperace Lázní Libverda Je nutné zmínit, že přeshraniční spolupráce funguje v oblasti regionálního charakteru mezi obcí Lázně Libverda a obcí Świeradów Zdrój. V dohledné době v rámci výstavby dalších etap Singltreku by se měly propojit cyklostezky na straně české a na straně polské.

Dále existuje možnost spolupráce v pohraničních oblastech, které vedou přes hranice. V tomto případě se jedná o euroregiony, jejichž cílem je spolupráce na nejrůznějších rozvojových projektech s důrazem na poznávání nejrůznějších kultur. Lokalita Lázně Libverda se nachází v euroregionu NISA, kde je rozvinutá spolupráce s euroregiony přeshaničními. V konkrétním případě Lázní Libverda je také navázána spolupráce s jednotlivými městy na Polské straně hranic, jako je lázeňské město Świeradów Zdrój. Mnohá města a obce spolupracují v programech s partnerskými městy a obcemi z jiných zemí, a to většinou v oblasti kultury a cestovního ruchu. Toto je opět případ Lázní Libverda a jejich souseda na polské straně a již několikrát zmiňovaného Świeradówa Zdróje.

V konkrétním zkoumaném území Lázní Libverda se jedná o spolupráci díky členství v Mikroregionu Frýdlantsko a zároveň ve Svazku obcí Smrk. Existuje několik možností, jak se obec může nejen jako samostatná jednotka účastnit na rozvojových strukturách v cestovním ruchu. Jednou z možností, která se nabízí, je realizace projektů v rámci tzv. svazků obcí, které mohou vznikat na základě zákona č.128/2000 Sb.

51

Do tohoto svazku mohou vstupovat pouze jednotlivé obce jako celek. Jedná se vždy o ucelenou oblast, která je propojena určitými pojícími prvky neboli určitými prostorovými vztahy či souvislostmi. Nejčastějším propojením jsou přírodní přirozené hranice, dále pak hranice technické, socioekonomické či historické. Mohou vznikat svazky sdružené za určitým společným záměrem – svazek obcí Cyklostezka Brno – Vídeň (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006).

Další možností realizace rozvojových programů v cestovním ruchu mohou být místní akční skupiny (dále jen MAS). Jedná se o zapojení podnikatelské a neziskové sféry do rozvoje cestovního ruchu. V MAS mohou být sdruženy obce, svazky obcí, podnikatelé, neziskové organizace či jednotliví občané.

Hlavním cílem MAS je podporovat vnitřní rozvojový potenciál daného území. Velkou výhodou je možnost financování nejrůznějších projektů prostřednictvím strukturálních fondů při Evropské unii v rámci Programu rozvoje venkova. Na zkoumaném území působí Místní akční skupina Frýdlantsko. Lázně Libverda žádaly Masif několikrát o dotace, ale nebylo jim na úkor jiných „potřebných“ vyhověno.

Z terénního průzkumu je patrné, že spolupráce na poli lázeňství v dnešní době nefunguje ani na českém trhu, natož na přeshraniční úrovni.

Pro pacienty v Lázních Libverda jsou navrhovány lázeňským turistickým informačním centrem nejrůznější výlety. Většinou se jedná o poznávací a rekreační výlety. Turistické lázeňské informační středisko se snaží o navození sociální komunikace mezi hosty. Pro lázeňské hosty jsou dále pořádány přednášky například geografického charakteru.

52

Jeden z možných výletů je veden nedaleko lázeňského města v Polském pohraničí Świeradówa Zdróje, ale k dispozici již nejsou výlety přímo do obce. Z rozhovorů s představiteli lázní se lázně bojí o možnou ztrátu klientely, ale jak bylo vysvětleno bývalým výkonným ředitelem Lázní Libverda, jeden rok měly lázně ztrátový, a to z důvodu snížení cen za pobyt pro pacienty právě v již výše několikrát zmiňovaných polských lázních. Co vedlo klienty ke změně, nebyl schopen říct, ale další rok, se klientela opět dostala na čísla předloňských pobytů.

53

11. Lázeňství a lázně v životě místních obyvatel 11.1. Lázně v životě místních obyvatel – terénní průzkum Terénní průzkum proběhl ve třech etapách – červen 2010 (1 den – terénní praktikum zaštítěné Katedrou geografie, Technické univerzity v Liberci), září 2010 (týdenní lázeňský pobyt) a únor 2011 (týdenní terénní pobyt v obci). Na základě výše zmíněných terénních pobytů došla autorka k následujícím faktům.

Pozitivní vliv lázeňství na život místních obyvatel můžeme pozorovat možné vytváření a prohlubování spolupráce v oblasti malých a středních podniků či jednotlivých podnikatelských subjektů. Dále by měla být pozitivním vlivem finanční podpora projektů vytvořených obcí Lázně Libverda – snaha přilákat investory k výstavbě podporující např.: Sportovněrekreačního areálu na Smrku. Významným pozitivním sociálním vlivem cestovního ruchu na místní obyvatelstvo je tzv. demonstrační efekt, který se projevuje napodobováním chování návštěvníků místními občany a jejich podstatná účast na využívání služeb cestovního ruchu.

Hlavním negativním vlivem je především nezaměstnanost řešená velice nekonstruktivně, a díky nevytvoření pracovní síly dochází k již několikrát zmiňovanému odchodu místních obyvatel za prací do jiných regionů či větších měst.

54

11. 2. Teorie mentálních map Ve své práci jsem se rozhodla pro použití mentální mapy Lynchovského typu, protože jsem pracovala s výzkumnou metodou zvanou strukturované rozhovory, které jsem dále převedla dle četnosti vyskytovaných jevů pomocí interpretace dle Hynka, Svozila (2008) do mapového výstupu.

Účelem tvorby mentálních map není konkrétní zachycení reálného prostoru, ale jde o subjektivní pohled člověka. S pojmem mentální mapa se v odborné literatuře setkáváme od 60. let 20. století.

„Tvorbu MM nemůžeme zařadit pouze do jedné vědní disciplíny. Jedná se o téma, jehož základní kameny jsou zakořeněny v kartografii, geografii, sociologii či psychologii.“(Lynch 2004, str. 1). Za přední průkopníky mentálních map jsou označování Kevin Lynch (The Image of the City) a Peter Gould (Mental Maps). Oba tito výše uvedení odborníci dali vznik dvěma různým teoriím uchopení mentálních map – lynchovské a gouldovské6.

Podstatnou součástí práce s mentálními mapami a výzkumem prováděným v Lázních Libverda v rámci týdenního pobytu se dostáváme k otázce triangulace v metodologii, ke které J. Hendl ve své práci Kvalitativní výzkum (2008) odkazuje k Denzinovi (1989).

Podle J. Hendla (2008) je triangulace „kombinace metod, různých výzkumníků, rozdílných zkoumaných skupin nebo osob, rozdílných lokálních a časových okolností a teoretických perspektiv, jež se uplatňují při zkoumání určitého jevu.“ Hendl (2008, str. 147) mluví o tzv. triangulaci výzkumníků. Čím více pozorovatelů se nasadí na danou problematiku, tím více se zamezí zkreslení, které by bez využití triangulace bylo způsobeno lidskými chybami při získávání dat.

6

KOPEJTKOVÁ, Barbora. Mentální mapy města Plzně (prostorové vnímání města studenty ZČU). Plzeň, 2007. 39 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd: „Gouldovský typ chápe mentální mapu jako odraz prostorových preferencí. Tyto mentální mapy vznikají druhotně přenesením slovních informací od tazatele do mapy, kterou zpracovává kartograf.“

55

Každý jedinec vnímá zkoumaný prostor jiným způsobem. Jinak ho vnímají lidé trvale žijíce v daném prostoru, kteří pokládají toto prostředí za domov. Jinak vnímá prostor dělník, jezdící do oblasti za prací, jinak chataři při rekreaci apod. „Každý obyvatel má své dlouhodobé a pevné vazby k některé části města a také jeho představy jsou plné vzpomínek a významů“. (Lynch 2004, str. 1).

Dle Lynche (2004) jsou ve městě pozorovány tzv. pohyblivé prvky, mezi které patří lidé a jejich činnosti, ale také je kladen stejný důraz na fyzicky nehybné části města. „Nejsme jen pouhými diváky tohoto divadla, ale spolu s dalšími účastníky se stáváme i jeho nedílnou součástí“(Lynch 2004, str. 2). Město je pojímáno dle Lynchovy teorie jako „výsledek neustálého vývoje“ (2004, str. 3).

Kniha, kterou Lynch napsal, The Image of the City, podává ucelenou image o tom, že čitelnost města má zásadní význam při jeho utváření a následném udržování. Právě mezi vlastnosti města, kterými jsou výše zmíněné jasnost a čitelnost, dále patří prostorová a časová uchopení tématu. Proto, aby bylo možné si udělat ucelený obraz o zkoumaném městě, je potřeba město poznat nejen sám za sebe, ale navázat kontakty s místními obyvateli = „starousedlíky“, což je v Lynchově teorii (2004) nejpodstatnějším faktem při posuzování správného porozumění daného místa. Poté když se tyto dva různé pohledy spojí dohromady, vznikne ucelený obraz daného města.

Ztratit se v dnešní době ve světě je velice ojedinělá záležitost díky nejrůznějším pomůckám jako jsou informační a orientační systémy, např. mapy, názvy ulic, jízdní řády apod. Při hledání cesty je podle Lynche nutné mít již určitou mentální představu o image daného prostředí. „Tento image se dotváří našimi bezprostředními reakcemi, vzpomínkami a zkušenostmi“. (Lynch 2004, str. 4)

56

Ve chvíli kdy máme utvořenou jasnou představu o věcech, nám umožňuje tyto věci rychleji a snadno pochopit a posoudit. Proto je důležité, aby pozorovatel hrál v dnešní době aktivní roli a podílel se s jistou dávkou kreativity na vývoji jeho image. „To co hledáme, není konečná forma, ale řád s otevřeným koncem umožňující další vývoj“(Lynch 2004, str. 6). „Image prostředí je produktem dvojsměrného procesu, který probíhá mezi pozorovatelem a jeho okolím.“ (Lynch 2004, str. 6) Prostředí disponuje rozdílností a vztahy, kdežto pozorovatel tyto poznatky třídí, upravuje a následně formuluje.

Každý reálný objekt má svůj mentální obraz, a tudíž má i svou specifickou identitu. Některý člověk dokáže objevit velice snadno určité prvky v určité situaci, kdežto jiným se toto může jevit naprosto nerealisticky.

Možnost shody image dle Lynche (2004) bude narůstat, zpřesňovat se či prohlubovat, pokud pozorovatelé budou rozděleni do skupin podle určitých vlastností – věkové složení, pohlaví, profese či pouhé bližší seznámení s objektem. Podstatná je obecná image – „zobecnění představy, společné pro větší část společnosti či obyvatel toho daného místa“(Lynch 2004, str. 7).

Věkové složení obyvatel bylo hlavním cílem průzkumu v lázních Libverda. Při šetření se zjistilo, že nejrozšířenější skupinou obyvatel léčících se v lázních jsou lidé věkové kategorie 65+. Další skupinu tvořila věková skupina 50 – 64 let. Pod touto věkovou hranicí se v lázních moc hostů nevyskytovalo. Na víkend přijížděly mladší věkové kategorie, které měly zamluvené procedury v rámci wellness programů nabízených lázněmi.

„Orientační systémy se užívají všude a v nejrůznějších variantách. Většina navigačních metod vychází z prvků, na nichž můžeme snadno rozčlenit – cesty, významné prvky, okraje, uzly a oblasti.(Lunch 2004, str. 7)“

57

V rámci dokonalé image prostředí musíme vždy pracovat s rozdělením celku na pět základních prvků. Cesty jsou dráhy, po kterých se pozorovatel nějakým způsobem pohybuje. Do tohoto prvku můžeme zahrnout ulice, vyhlídkové trasy, dopravní komunikace, kanály či železnice. „Podél cest, díky nimž vznikají mnohé vazby, se uspořádávají ostatní prvky prostředí.“(Lynch 2004, str. 47)

Dalším prvkem jsou okraje. Jedná se o lineární prvky, které pozorovatelé nevyužívají přímo. Například to jsou břehy, železniční koridory nebo hranice zástavby. (Lynch 2004) Autor používá vysvětlení „lineární zlomy v kontinuitě prostoru“.(Lynch 2004, str. 47)

Třetím prvkem jsou oblasti. „Oblastmi rozumíme střední až velké části města. Představme si je jako dvojrozměrné. Pozorovatel vstupuje mentálně „dovnitř“ a rozpoznává je podle jejich určitého charakteru. Jsou-li nahlíženy zvenčí, můžeme posuzovat vztahy s okolím. Lidé své město nejčastěji strukturují tímto způsobem“ (Lynch 2004, str. 47).

Dále se mohou vyskytovat individuální rozdíly v chápání podle toho, kterému prvku dávají pozorovatelé přednost.

Předposledním prvkem jsou uzly. „Uzly jsou body a strategická místa ve městě, do nichž pozorovatel může vstupovat.“ (Lynch 2004, str. 47) Může se jednat o křižovatky, místa přestupů či sbíhání cest. Takovým uzlem může být například oblíbené restaurační zařízení. „Pojem uzlů je úzce svázán s pojmem cest, protože křižovatka vzniká z jejich sbíhání, ke kterému nevyhnutelně dojde.“(Lynch 2004, str. 48) Dle Lynchovy teorie (2004) se s uzly setkáváme všude, respektive v každém image.

Jakožto posledním prvkem jsou tzv. významné prvky. Jedná se většinou o jednoznačně definované objekty, kterými může být jakákoli budova, znamení, obchod nebo hora. Tyto objekty by měly být viditelné již z dálky.

58

Podle Lynche (2004) se nikdy s těmito prvky nesetkáváme zvlášť, ale každý image je spojením jednotlivých prvků. (Lynch 2004). „Oblasti jsou strukturované přítomností uzlů, definované okraji, protknuté cestami a nepravidelně rozsetými významnými prvky. Jednotlivé prvky se překrývají a pronikají jeden do druhého.“(Lynch 2004, str. 49)

Image je dle Lynchovy teorie (2004) podoba prostředí, která se skládá ze tří složek, kterými jsou identita, struktura a význam. Objekt by měl mít pro pozorovatele či dle Lynche pro diváka určitý význam, ať už se jedná o význam praktický nebo citový.

„Má-li takový image sloužit při naší orientaci v životním prostředí, musí nutně vykazovat několik vlastností. Z praktického hlediska musí plnit svou funkci dostatečně a odpovídajícím způsobem. Jednotlivci má také umožnit, aby ve svém prostředí mohl působit a jednat v potřebném rozsahu. Mapa má být do té míry v pořádku, aby nás dovedla k cíli, aby stálo za to do takové mapy se vůbec podívat, musí podávat přiměřené informace, musí být přehledná, jednotná, a tedy spolehlivá. Měla by umožňovat více různých řešení tak, aby se selhání při jejím použití minimalizovalo. Image nemá být omezující, ale má dávat jednotlivci možnost, aby pokračoval v poznávání skutečnosti a v tvorbě nových forem.“ (Lynch 2004, str. 9)

Dalším pojmem důležitým k pochopení Lynchovy teorie mentálních map je pojem imageability. Dle Lynche se jedná o „vlastnost objektu, která u každého pozorovatele vyvolává silný image. Může jít o tvar, zvláštní barevnost nebo výrazně uspořádaný a prakticky použitelný image prostředí“. (Lynch 2004, str. 9) Vše má své souvislosti a je nějakým způsobem provázané, a proto i image prostředí musí disponovat souvislostmi.

59

11.3. Interpretace vytvořené mentální mapy Tvorbě mentální mapy předcházelo několik strukturovaných rozhovorů, které jsem se dle metodologie Hendla (2008) rozhodla využít pro následné vytvoření mentální mapy. (viz kapitola 2). Cílovou skupinou byli lázeňští hosté. Věkové rozmezí lázeňských hostů se pohybovalo v intervalu 50 – 70 let. Pro práci jsem zvolila průzkum na základě dotazníků, které byly rozdány mezi lázeňské hosty ve společenských místnostech při večeřích, každý den týdenního pobytu.

Na základě této výzkumné metody jsem vytvořila mentální mapu jakožto výsledek hodnocení, které se nachází v závěru této kapitoly. Za účelem zhodnocení kvality poskytovaných služeb v lázeňském zařízení jsem spolu s dcerou podstoupila týdenní lázeňský léčebný program.

Strukturované rozhovory byly autorkou připraveny předem a následně byly prováděny výše zmíněné rozhovory s jednotlivými lázeňskými hosty. Strukturovaný rozhovor byl veden tak, abych pacientům a návštěvníkům lázní nemohla vnutit jakoukoli myšlenku. Dotazováni byli vždy jednotlivci, aby neměli možnost se navzájem v odpovědích ovlivňovat, což zajistilo výzkumu minimální zkreslení, které je dle Hendla (2008) nutné zvážit již v prvopočátcích jakékoli výzkumné činnosti, což by mělo zajistit co největší důvěryhodnost výsledků výzkumu.

Dotazováno bylo 87 pacientů/návštěvníků Lázní Libverda, a.s. Po vytvoření jednoduchého smysluplného vyhodnocení všech strukturovaných rozhovorů jsem došla k závěrům, které jsem následně přenesla do mapového výstupu, respektive do subjektivního obrazu pomocí mentální mapy lynchovského typu.

Výsledkem nebo chceme-li jinak, výstupem v podobě mentální mapy je díky předchozímu dotazníkovému šetření velice nesourodý obraz, který nám vypovídá o kvalitě poskytovaných služeb při lázeňském pobytu.

60

K interpretaci mentální mapy jsem vycházela z práce A. Hynka, B. Svozila (2008), kteří se snažili ve své práci přiblížit interpretaci mentální mapy zachycením pozitiv, negativ, kontroverzí a příležitostí.

Obr. č. 8 – Mentální mapa – Kvalita poskytovaných služeb při lázeňském pobytu

Zdroj: výsledek strukturovaných rozhovorů mezi lázeňskými hosty, Tereza ČIHÁKOVÁ, 2011 Zdroj interpretace: A. Hynek, B. Svozil (2008)

Teď již ke konkrétním výsledkům výzkumu či chceme-li interpretaci mentální mapy. Kromě zmiňované kvality poskytovaných služeb pacientům/hostům se v připomínkách mimo dotazník objevily dvě velice pozitivní možnosti využití volného času, kterými dotazování zvolili blízkost Jizerských hor, a tudíž možnost podnikat pěší výlety do okolí a jako druhé pozitivum z okolí Lázní Libverda hodnotili turisticky vyhledávanou atrakci – Obří sud.

61

S těmito hodnoceními souhlasím. Je pravda, že hosté pobývali oproti mně mnohem delší dobu v lázních, ale i přesto, že jsem podstoupila pouze týdenní pobyt, můžu souhlasit hned z několika důvodů. Jakožto samoplátce jsem nebyla vázána více jak dvěma procedurami denně, a tudíž jsem plně využila možností poznávat okolí.

Vraťme se zpět ke kvalitě poskytovaných služeb. Jako pozitiva hodnotili hosté ubytování v penzionu Labská, který v loňském roce prošel kompletní rekonstrukcí. Opět nemohu jinak než souhlasit a hodnotit také jako velké pozitivum, protože jsem v tomto penzionu celý týden pobývala. Jakožto další ubytovací kapacitu z hlediska pozitivního hodnotili hosté Nový Dům, ve kterém se nachází recepce, informační centrum, přijímací lékařské kanceláře a místnosti s procedurami. Toto pozitivum nemohu hodnotit, protože jsem se v Novém domě vyskytla za můj týdenní pobyt pouze 2x a na základě této návštěvy nejsem schopná a ani nemůžu být schopná se jakkoli relevantně vyjadřovat k závěrům, ke kterým došli pacienti v dotazníkovém šetření.

Dalším pozitivem hodnoceným lázeňskými hosty je lázeňský dům Ostrava, který je využíván jako stravovací centrum pro celé lázně a dále se v něm pořádají přednášky na nejrůznější témata. V době mého pobytu se v lázních konaly 2 přednášky a jedna z nich byla geografického charakteru – konkrétně o původu Jizerských hor – která nalákala plný kongresový sál (150 osob).

Pozitivně hodnotili hosté některé procedury – bylinné relaxační koupele, bahenní koupele a masáže. Jelikož jsem si prošla všemi výše zmíněnými procedurami pouze jednou, nenáleží mi právo hodnotit. I přesto musím říct, že slovo relaxační je na místě, protože i po jedné jediné koupeli, která trvá cca 15 – 30 minut, se dokonale uvolníte. Avšak jak říkám, je to mé subjektivní hodnocení, které zde není na místě.

Velice negativně hodnotí hosté malou kapacitu a předražené rezervace placených parkovišť v areálu lázní. Opět nemohu hodnotit. Jediné co mohu hodnotit, jsou přeplněná parkoviště automobilů na jednotlivých parkovištích v celém areálu, kde jsem se pohybovala.

62

Další negativní hodnocení získalo lázeňské informační centrum, které zařizuje výlety do vzdálenějšího okolí. Problémem je především nevčasné upozornění na změnu v programu. Příkladem je například: „Na dnešní výlet je plánován odjezd na 10:00 od lázeňského domu Ostrava“. V 9:30, kdy mnozí hosté už byly připraveni u hotelu, se objeví slečna z informačního střediska a informuje o změně programu, a odjezd posouvá z nevysvětlených důvodů o hodinu a půl později. Většina hostů měla odhlášený oběd, a tudíž přišli o možnost se stravovat ten den v lázních. Nemohu opět hodnotit ze svého hlediska, na výlety do vzdálenějších míst jsem neměla možnost vyrazit.

Negativně byl hodnocen i harmonogram jednotlivých procedur. Po procedurách mívali hosté pouze 10 minut na přechod na další proceduru, a tudíž si nemohli ani odpočinout. Pro méně pohyblivé hosty to byl velký problém. Já jsem s tímto problém neměla, díky samostatně zvoleným procedurám.

Jako kontroverzní výsledek z výzkumu vzešel televizní signál. Dle mého názoru je to pouze rozmar hostů, že chtějí mít na pokojích televize se signálem na všechny sportovní programy apod. Avšak někteří hosté si kvůli těmto dle mého názoru malichernostem stěžovali na vedení hotelu.

Z výzkumu vyplynulo, že hosté hledají v takovýchto dotaznících spíše pozitiva, nežli negativa a už nevěnují tolik pozornosti kontroverzním tématům a už vůbec se nevěnují možným příležitostem ke zdokonalování apod.

63

12. Závěr Cílem bakalářské práce bylo představení a analýza vývoje Lázní Libverda z hlediska regionálního rozvoje obce v návaznosti na možný vliv regionálního rozvoje celého Frýdlantska s možnou vazbou na cestovní ruch.

Práce je vystavěna na teoretických poznatcích, které se autorka snažila zapracovat výzkumnou činností do praxe. V konečně fázi se došlo k hodnocení stanovených cílů, které byly zmíněny na počátku práce.

Autorka si v úvodu práce stanovila cíle, kam by měla práce směřovat. Tyto cíle jsou následně i možným řešením shrnuty právě v této kapitole. V práci byla použita metodologie dle Hendla (2008).

Stěžejní část tvořila rešerše primárních, sekundárních zdrojů a v neposlední řadě se autorka vypravila do terénu za účelem získání dalších primárních dat pro dokončení této práce.

Opěrnými body v teoretické části práce se staly práce Blažka a Uhlíře (2002), Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol. (2006), Hendla (2008), Wokouna (2008) a Touška, Kunce (2008).

Práce byla vytvořena v hlavní fázi metodou analýzy a syntézy primárních a sekundárních zdrojů. V jednom konkrétním případě – Singltrek – se díky potvrzení teorie Podpory a šíření inovací dle Blažka, Uhlíře (2002) využilo i indukce. V této práci je pracováno dále s teorií mentálních map dle Lynche (2004). Mentální mapa vznikla za použití dalšího metodologického výzkumu, kterým byly strukturované rozhovory s lázeňskými hosty za účelem zjištění kvality poskytovaných nejen lázeňských služeb. Interpretace mentální mapy byla přejata z práce A. Hynka, B. Svozila (2008).

64

Při vymezování zájmového území nedošlo v práci k žádným závažným problémům, což dokládá mapa č. 1 vytvořená v prostředí programu ArcGIS 10 společnosti ESRI. Autorka zvolila za zájmové území katastrální území obce Lázně Libverda a ORP Frýdlat, aby mohla porovnat či se odborně vyjádřit k možnému využití potenciálu obce v rámci regionálního rozvoje celého ORP Frýdlant. Velký potenciál zde hraje především blízkost pohraničí – konkrétně Polské republiky.

Statistické údaje uvedené v tabulce č. 1 nám podávají určitý ucelený náhled na demografický vývoj obyvatelstva v obci Lázně Libverda. Díky demografické revoluci, která se skládá ze čtyř fází, se Česká republika jako celek nachází v posledním čtvrtém vývojovém stupni. Stejně tak můžeme tento „trend“ pozorovat jak na ORP Frýdlant, tak na obci Lázně Libverda, kde dochází k vyšší porodnosti nad úmrtností, avšak nemůže zde mluvit o extrémně vyšší porodnosti, protože dochází k celkem vyrovnanému přirozenému přírůstku, což vypovídá právě o čtvrté fázi demografické revoluce. Dále můžeme ze statistických údajů tvrdit, že procentuální podíl věkových skupin 0-14 let a 65let+ tvoří v ORP Frýdlant a obci Lázně Libverda tzv. stacionární typ věkové pyramidy. Dále je ve výše zmiňovaných zájmových územích patrná vyšší migrace, což může být způsobeno velkou vzdáleností od větších center, ve kterých dochází ke koncentraci vyšší nabídky pracovních míst. V důsledku větší vzdálenosti může docházet také k odlivu žáků a studentů, kteří musí za studiem vycestovat mimo obec. Ekonomicky aktivní obyvatelé odcházejí do větších měst za prací, kde je zajištěna větší variabilita trhu práce.

Historie Lázní Libverda a především lázeňství byla další podstatnou kapitolou v tvorbě práce. Na základě historických podkladů především Anděla, Karpaše (2006), Černého (1849) a Havránka, Havránkové, Pospíšila a kol. (2006) byl autorkou identifikován vliv historických souvislostí ohledně vzniku lázeňství v této oblasti na současné dění v Lázních Libverda. Jedná se především o přetrvání původní myšlenky zakladatelů rodu Clam-Gallasů ve využívání léčivých pramenů k léčení srdečních a pohybových problémů v rámci lázeňských pobytů. Následná privatizace lázeňského areálu včetně lázní a nové předsednictvo akciové společnosti Lázně Libverda, hraje velkou roli v působení na místní obyvatelstvo. 65

Z terénního průzkumu uvedeného v kapitole 11. 1. je patrné, že obec Lázně Libverda a výše zmíněná akciová společnost spolu nekomunikují. V důsledku informačního embarga je problém dle slov kronikářky Lázní Libverda A. Havránkové získat jakékoli věrohodné informace o lázeňství a hospodaření akciové společnosti Lázně Libverda. Jediné, čím může kronika v posledních letech disponovat, jsou strohá statistická data, která se hodí akciové společnosti pro další rozvoj, ale pro kroniku obce jsou nic neříkající. Možná jen počty návštěvníků by mohly hrát nevýznamnou roli v náhledu do cestovního ruchu na základě lázeňství, které je v obci nejprestižnějším a nejpodstatnějším typem cestovního ruchu. Spolupráce ze strany obce nabídnuta byla, avšak akciová společnost nemá zájem o tuto spolupráci. Tato skutečnost vede autorku k závěru, že pro regionální rozvoj obce a především vliv na potencionální regionální rozvoj celého Frýdlantska může být tato neochota vážným problémem. Tímto postojem se dostáváme k problému „rozdvojení“ území obce. Dalo by se mluvit o obci v obci. Jedna samostatně fungující jednotka je akciová společnost Lázně Libverda a samostatnou jednotkou další je obec Lázně Libverda, na jejímž katastrálním území se lázně nacházejí.

Kapitola číslo pět se věnovala obci jakožto hlavnímu aktérovi (shareholder) v oblasti regionálního rozvoje. Jaká jsou práva a povinnosti obce a obecního zastupitelstva v regionálním rozvoji na základě zákonů 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) a 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Na základě těchto zákonů a terénního výzkumu nás autorka seznámila s možným využitím know-how a s nutnou spoluprácí veřejného a soukromého sektoru. Realizace je zajišťována prostřednictvím Public Private Partnership.

Práce se dále věnovala koncepčním vymezením cestovního ruchu jakožto možného vlivu na regionální rozvoj zájmových území. Udržitelnost cestovního ruchu je dle strategických dokumentů, citovaných v kapitole 6, jedna z mnoha cest pro vytvoření základu pro regionální rozvoj jednotlivých oblastí České republiky, v konkrétním případě Lázní Libverda. Prosperovat by mohla i možná příhraniční spolupráce s polskou stranou, která je aktivní mezi obcí Lázně Libverda a třemi obcemi na polské straně státních hranic.

66

Díky této spolupráci bude v budoucnu, díky další výstavbě etapy Singltreku, propojena Česká a Polská republika. (viz kapitola 10.4.). Na projektu Singltreku se obec Lázně Libverda podílela v rámci Svazku obcí Smrk, do kterého dále patří město Frýdlant a Nové Město pod Smrkem. Už jen první krok pro regionální rozvoj založený na rozvoji cestovního ruchu je vznik tohoto svazku, protože vznikl právě z důvodu zkvalitnění a zvýšení cestovního ruchu na Frýdlantsku. Problémem na poli spolupráce neboli kooperace je akciová společnost Lázně Libverda, která je uzavřeným subjektem, do kterého si nenechá majitel lázní jakkoli nahlížet. Tímto vznikl i problém s daty pro autorku této práce, protože majitel nebyl ochotný spolupracovat na žádné úrovni.

Podstatnou roli v regionálním rozvoji a teorii cestovního ruchu hrají nejrůznější faktory. V tomto konkrétním případě se můžeme bavit o faktorech lokalizačních, realizačních a selektivních, jak uvádí autorka výše v práci v kapitole 7.

Zajímavým se dále jeví srovnání lázeňství z různých perspektiv. V práci byla zvolena nejjednodušší avšak nejpraktičtější perspektiva cestovního ruchu, kterou je rozdělení dle sezónnosti cestovního ruchu na letní a zimní sezónu. Z práce plyne, že je letní sezóna kromě lázeňství obohacena o první etapu cyklostezek ve volném terénu zvanou Singltrek. V zimních měsících by bylo možné kompenzovat současnou mizivou účast na cestovním ruchu výstavbou Sportovně-rekreačního areálu na Smrku, která je rozplánována, s výhradami schválena, ale s chybějícím kapitálem se v současnosti nedá aplikovat žádné z možných řešení.

Podstatnou teorií rozebíranou v druhé části práce je vztah regionálního rozvoje a územního plánování. Úkolem územního plánování je sběr dat, tzv. územně analytických podkladů, které jsou následně přeneseny graficky do územně plánovacích dokumentací, kterým je územní plán. Díky relativní stabilitě místního obyvatelstva je obec rozvíjena jako stabilizovaný kompaktní sídelní útvar s těsnou funkční provázaností na město Hejnice. Případný odliv trvale bydlícího obyvatelstva do hlavních center za prací a vybaveností hodlá obec řešit vystavěním nových bytových jednotek, jejichž rozvojové plochy jsou v územním plánu obce zakresleny. 67

Obec tímto bude usilovat o zvýšení migrace do svého území. K podpoře a posílení společenského potenciálu by mělo docházet ve spolupráci s městem Hejnice, a to na poli vzdělávání, kulturního a sportovního vyžití. Dále se obec bude snažit o dotvoření technické infrastruktury obce – napojení zbývající části obce na čističku odpadních vod.

Současné dění v Lázních Libverda je v práci popsáno na základě několika ukazatelů. Nejstěžejnější ukazatele jsou v práci ekonomické ukazatele, a to především nezaměstnanost. Tento problém by autorka navrhovala řešit kvalitnějším provázáním malých a středních podniků s cestovním ruchem, a především lázeňstvím. Obec se tento problém hodlá dle územního plánu vyřešit umožněním kvalitní základny pro internetové podnikání z domova.

Poslední kapitola a poslední poznatky, které práce přinesla, jsou vlivy lázeňství na místní obyvatelstvo. Jako pozitivní vliv hodnotí autorka možnost vytváření a prohlubování spolupráce v oblasti malých a středních podniků či jednotlivých podnikatelských subjektů. Dále by měla být pozitivním vlivem dle autorky finanční podpora projektů vytvořených obcí Lázně Libverda – snaha sehnat investory k výstavbě Sportovně-rekreačního areálu na Smrku. Významným sociálním pozitivním vlivem cestovního ruchu na místní obyvatelstvo je tzv. demonstrační efekt, který se projevuje napodobováním chování návštěvníků místními občany a jejich podstatná účast na využívání služeb cestovního ruchu. Hlavními negativními vlivy je především nezaměstnanost řešená velice nekonstruktivně, a v důsledku nevytvoření pracovní síly dochází k již několikrát zmiňovanému odchodu místních obyvatel za prací do jiných regionů či větších měst.

Autorka se v rámci této kapitoly pokusila o vytvoření mentální mapy s názvem kvalita služeb poskytovaných lázeňským zařízením. Na základě strukturovaných rozhovorů a terénního průzkumu autorka vytvořila mentální mapu vypovídající o spokojenosti lázeňských hostů s místním nabízeným standardem. Výsledkem byla vysoká spokojenost s lázeňskými procedurami, stravováním a ubytováním. Negativně byly hodnoceny nabité programy a žádný čas na odpočinek mezi jednotlivými procedurami, které návštěvníci podstupovali. Díky tomuto výzkumu by autorka mohla předložit tuto práci i jako výsledek spokojenosti zákazníků akciové společnosti Lázně Libverda, avšak pouze v případě zájmu jejího vedení. 68

Při psaní bakalářské práce se naskytl jeden významný problém. Tímto problémem byla v první fázi terénního výzkumu přílišná ochota vedení Lázní Libverda, a.s. v poskytování informací, avšak v další fázi terénního výzkumu došlo k informačnímu embargu ze strany nejvyššího vedení Lázní Libverda, a.s. a tudíž znemožnění přístupu ke slíbeným zdrojům, které by mohly ujasnit některé otázky a otevřít nové otázky týkající se lázeňství v obci Lázně Libverda. Tato práce by mohla sloužit potřebám obce v řešení výše zmíněných problémů a navrhovaných řešení. Dále by se dala práce využít v oblasti lázeňství a možného navázání spolupráce s polskými lázněmi. Pouze však v případě zájmu obou dotčených subjektů. Dalším přínosem by mohlo být využití mentální mapy pro možné zkvalitnění poskytovaných lázeňských služeb. V neposlední řadě by mohla práce přispět k dalšímu hlubšímu výzkumu na poli cestovního ruchu, regionálního a udržitelného rozvoje jak obce Lázně Libverda, tak celého Frýdlantského regionu.

69

13. Literatura 13. 1. Tištěné zdroje BLAŽEK, Jiří; UHLÍŘ, David. Teorie regionálního rozvoj: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 175 s. 80-246-0384-5

HALL, C. Michael; LEW, Alan A. Understanding and managing tourism impacts: An integrated approach. Agingdon, Oxon: Routledge, 2009. 359 s. ISBN 978-0-415-77132-0.

HAVRÁNKOVÁ, Anna. Lázně Libverda: Historie obce Lázně Libverda. In Lázně Libverda: historie a současnost perly Jizerských hor. Lázně Libverda: Frýdlant, 2006. s. 35.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. Druhé, přepracované a aktualizované vydání. Praha: Portál, s. r. o., 2008. 404 s. ISBN 978-80-7367-485-4.

Hynek, A., Svozil, B. (2008): Mentální mapy lokalit. In Popková, K., Šmída, J. (eds).: Geodny Liberec 2008, sborník abstraktů. TU Liberec, s. 38. ISBN 978-80-7372-443-6 JEDINÁK Petr, Mládková Ludmila, et al. Management. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 271 s. ISBN 978-80-7380-230-1.

KOPEJTKOVÁ, Barbora. Mentální mapy města Plzně (prostorové vnímání města studenty ZČU). Plzeň, 2007. 39 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd.

LYNCH, Kevin. Obraz města. Praha 4 : Nakladateství RNDr. Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2004. 189 s. ISBN 80-7273-094-0.

PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 433 s.

TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL A KOL., Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2008. 405 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

Výběr z knihy: Lázně Libverda a její léčivé prameny v Boleslavském kraji Čech, Praha 1849, překlad: Jaroslav Černý

70

WOKOUN, René, et al. Regionální rozvoj. Praha 1 : Linde Praha a. s., 2008. 473 s. ISBN 978-80-7201-699-0.

Česká Republika. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na rok 2007-2013. In Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice. 2007, částka 150, s. 58.

13. 2. Internetové zdroje Česko. Zákon ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) [online]. 2006 [cit. 2011-05-12]. In Sbírka zákonů, Česká republika, 40, s. 1-104.

Česká republika. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky na období 2007-2013 [online]. 2006 [cit. 2011-05-04], s. 70. Dostupný také z WWW: .

Český statistický úřad Liberecký kraj[online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Aktuální informace ČSÚ Liberecký kraj. Dostupné z WWW: .

Geografie cestovního ruchu. In ČERBA, Otokar. Databázové systémy GIS [online]. Plzeň: Západočeská univerzita,

prosinec

2003

-

únor

2004

[cit.

2011-06-14].

Dostupné

z

WWW:

http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/index.html

Lázně Libverda [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Lázně Libverda oficiální stránky. Dostupné z WWW: .

Lázně Libverda [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Lázně Libverda. Dostupné z WWW: . Singltrek pod Smrkem [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Singltrek pod Smrkem. Dostupné z WWW: . Svazek obcí Smrk [online]. .

2009

[cit.

2011-04-26].

Svazek

obcí

Smrk.

Dostupné

z

WWW:

Ústav územního rozvoje [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Ústav územního rozvoje. Dostupné z WWW: . Úvodní stránka webu ČeMBA, o.s. [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Čemba česká mountainbiková asociace. Dostupné z WWW: .

71