KURTIZÁNA P vodní hra na motivy dvou novel Sidonie-Gabrielly Colettové Chéri /1920/ a La Fin de Chéri /1926/, které v e tin vy ly spole n pod názvem ivot a smrt drahou ka Freda /1978/ v p ekladu Jaroslava Smetany Dramatizace a re ie Dramaturgie
Pavel Ondruch Tereza Karpianus
Lea de Lonval Fred Peloux Charlotta Pelouxová
Chantal Poullain Igor Orozovi Regina Rázlová
Scéna a kostýmy Hudba Asistentka re ie Zvuk, sv tla a výroba scény
Zuzana Mazá ová Pavel Trojan Jr. Marie Krbová Tomá Dvo an a Radek Svoboda David Zelinka Silvie Janáková, Renáta Nováková a studentky Soukromé st ední kade nické koly Leona Knopová
Zvuk a sv tla Garderoba, rekvizity a vlásenky
Lí ení
Nositele autorských práv k dílu zastupuje spolek DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, Praha 9 a DIVADLO UNGELT s. r. o., Nový Sv t 78/5, Praha 1.
Sv tová premiéra 19. ervna 2014 na Letní scén , p edpremiéry v kv tnu 2014 v Divadle Ungelt. Tuto hru m
ete vid t také na Letní scén Divadla Ungelt.
Hlavním partnerem p edstavení jsou oplatky Kolonáda Výroba paruk a p í esk
Soukromá st ední kade nická kola, Táborská 32, P-4
Výroba kostým
krej ovská dílna Východo eského divadla Pardubice pod vedením Jany Kosejkové a Marie imková
Výroba klobouku
Bla ena Kladívková Chantal Poullain se lí í kosmetikou Esthée Lauder Kv tiny dodává firma Metamorphosis, s.r.o.
Inscenace vznikla také zásluhou grantu, který Divadlu Ungelt ud lilo Hlavní m sto Praha Mediálním partnerem divadla je deník Právo www.pohodlnekrasna.cz
Hlavní partne i Divadla Ungelt
man elé Prof. Dr. Dadja Altenburg-Kohl & Daniel Pe ta mecená i
Vá ení diváci, Kurtizána je inscenace zcela se vymykající dosavadní tradici na eho divadla. Poprvé uvádíme dobový výtvarný milostný p íb h. Poprvé byla v Ungeltu hra napsaná p ímo na t lo herecké hv zd , v echách domestikované francouzské here ce Chantal Poullain. Poprvé se na na í scén objeví dramatizace literární p edlohy. A aby toho nebylo málo, poprvé a práv v této inscenaci se na jevi t po dvaceti letech v roli matky vrací p ední eská here ka Regina Rázlová Vítejte v hledi ti, dámy a pánové! Milan Hein um lecký editel Divadla Ungelt
T sn p ed p lnocí 14. dubna roku 1912 narazila nepotopitelná velelo jménem Titanik do ledovce a za necelé t i hodiny klesla ke dnu. Málokterá tragédie tak dokonale symbolizuje blí ící se d jinný zvrat. Ve vodách Atlantiku toti spolu s patnácti sty ne astníky zahynula jedna velká éra evropských d jin La Belle Époque, Epocha krásy. A koli je to velmi p iléhavé ozna ení, vzniklo a v období sv tových válek, kdy mnozí nostalgicky vzpomínali na opojné kouzlo p elomu století. V t inu Evropan tehdy ani nenapadlo, e p ijde n co tak stra ného jako sv tová válka. Tento vnit ní klid plný optimismu a víry v budoucnost, který je v d jinách tak vzácný a tak cenný, zap í inil neuv iteln rychlý rozvoj spole nosti a to ve v ech ohledech. Byl to zlatý v k automobil , vzduchoplavc , bulvár , kaváren, kabaret , lázní, ale i fotografie, etnologie a archeologie, p írodních v d i medicíny, tehdy také vznikla kinematografie, metro nebo sociologie. Za zhruba t i dekády jsme u li tolik cesty, kolik jindy za jedno století. A práv do tohoto období se narodila Sidonie-Gabrielle Colettová (18731954), která velkou ást svého vrcholného díla v etn p edlohy na í dramatizace, situovala práv do Belle Époque. Stala se proto pr vodcem po tajích francouzské kultury a spole nosti po átku 20. století z perspektivy eny, co je samo o sob unikátní a o to cenn j í. Zatímco konec Epochy krásy je jasn daný vypuknutím první sv tové války v roce 1914, o jejím po átku vedou odborníci spory a ztoto ují ho s nástupem secese. Budeme-li se dr et teze, e Belle Époque je sou ástí p edev ím francouzské kulturní historie, a pomineme tak secesní proudy v Londýn , Mnichov a Vídni, nalezneme za átek epochy
t eba v roce 1881, kdy byl v Pa í i otev en slavný kabaret Le Chat Noir. Nebo o p t let pozd ji, kdy své první náv t vníky p ivítal legendární podnik Moulin Rouge. A nebo je t lépe: v roce 1889, kdy byla v Pa í i uspo ádána velkolepá Sv tová výstava, na ní se p edstavila ten rok dokon ená Eiffelova v . Po Expu zachvátil m sto blahobyt, mír a optimismus. A práv z této atmosféry vychází celé období. Belle Époque je érou l u x u s u , b o h a t s t v í a z á b a v y. S e c e s n í ornamentální vnímání, impresionistická záliba v barvách a posedlost po ladných k ivkách brzy p e la do skute ného ivota a p irozen splynula s ka dodenní realitou. T i t secese toti nele í ve vysokém um ní, v malb a socha ství, ale v dekoraci, u itém um ní i mód . K nezbytným dopl k m ivota pat ilo prvot ídní ampa ské, kvalitní vína, vysp lé kuliná ství, luxusní restaurace, vzácné orchideje a vysoká krej ovina, tzv. haute couture. Touha po luxusu byla tak enormní, e p echázela do v ech mo ných odv tví lidské existence v etn prostituce. V té m li Francouzi ji svou dlouhotrvající praxi, kterou na p elomu století dovedli k dokonalosti. Po ulicích a ve spole nosti se za aly pohybovat hrdé kurtizány neboli kokoty. A tohle v echno pozorovala i se toho dokonce ú astnila pozorná a zvídavá Colette. Práv na ní m eme pozorovat, jak moc se v této dob dostala do pop edí otázka enské emancipace. Svého asu byla jednou z nejznám j ích en ve Francii. Její postavení v kultu e, které dominovali mu i, bylo naprosto výjime né a mnohé dodnes p ivádí k ú asu. Získala ád estné legie, jako první ena byla p ijata do presti ní Goncourtovy akademie a stala se lenkou belgické Královské akademie. Svým chováním se naprosto vymykala v em
konvencím a stala se skute nou celebritou v moderním slova smyslu. Kdy v roce 1910 vydala p íb h o here ce, která odmítá mu e, kterého miluje, aby mohla ít nezávislým zp sobem, nikdo nepochyboval, e mluví o sob . Nezávislost svá ící se s vá nivou láskou bylo jedno z klí ových témat v t iny román , které napsala. Smysl pro svobodu a vnit ní otev enost bezpochyby získala od matky, která byla velice nekonven ní bytost, praktická a chytrá, oddaná svým knihám, zahrad a domácím zví at m. Colette ji hluboce milovala a po celý ivot s ní udr ovala ilou korespondenci. Ostatn mate ství je dal ím z leitmotiv jejího díla. Stejn jako vesnice (narodila se v burgundské vísce Saint-Sauveur-en-Puisaye, zhruba dv st kilometr od Pa í e), které se ve svých raných románech v nuje stejn zapálen jako pozd ji velkom stu. Ve dvaceti letech se vdala za dnes ji zapomenutého spisovatele a hudebního kritika Henriho Gauthier-Villarse, který byl o 17 let star í ne ona, a který u íval bizarní literární pseudonym Monsieur Willy. Historie si ho pamatuje p edev ím jako zvrhlíka, který nakazil Colette kapavkou. Lze se dohadovat, e patnáctileté sou ití, kdy Willy byl Colettiným mentorem, ji zásadn ovlivnilo v pojetí sexu, svobody i partnerství. Mezi lety 1900 a 1903 publikovala pod man elovým pseudonymem i vlivem sérii ty krátkých novel v deníkové form o dospívání dívky jménem Claudine. íká se, e Willy man elku zamykal v pokoji a nepustil ji d ív, ne napsala zadaný po et stránek. Série ty román m la obrovský úsp ch a z Claudine se mimo jiné stala zna ka doutník i mýdla.
V roce 1905 se Colette s Willym rozvedla a vstoupila do sv ta kabaretu. Její svobodomyslná povaha kone n dostala prostor. Bo ila p eká ky, na nic se neohlí ela a u ívala si radosti ivota plnými dou ky. Jednou celá Pa í mluvila o tom, jak na jevi ti ukázala prs, jindy o tom, jak napodobovala soulo v hravé herecké etud , která zp sobila skandál dokonce i v Moulin Rouge. Je t v t í pozdvi ení vzbudila tím, e spolu se svou p ítelkyní, ochránkyní a mana erkou markýzou de Belboeuf p ezdívanou Missy odhalily b hem p edstavení adra a vá niv se políbily. Takové po ínání na scén p ed zraky plného divadla vyprovokovalo pozdvi ení a halasný povyk, který zklidnil a zásah policie. Dal í vystoupení zakázali a p ekvapený lesbický pár sv j otev ený vztah, který trval je t dal ích p t let, za al utajovat. Na mu e v ak ani náhodou nezanev ela. B hem vztahu s Missy udr ovala pom r i se slavným italským dekadentním básníkem Gabrielem d'Annunziem nebo s bohatým podnikatelem Augustem Hériotem. V roce 1912 se op t vdala, tentokrát za vlivného noviná e Henryho de Jouvenela des Ursins, pro jeho deník pracovala coby dopisovatelka zpráv z divadelního zákulisí. Ze svazku vze la dcera, která pozd ji prohlásila, e ji matka nikdy necht la, a e se jí nikdy nev novala. Post ovala si dokonce, e ji nazývala krysou. Henry byl stejn nev rný jako Willy, ov em to u Colette nijak zásadn nevadilo. Po celém m st se toti u kalo, e udr uje skandální sexuální svazek se svým nevlastním vyvdaným a mnohem mlad ím synem. Na tomto prochu je pravdy trochu Colette najala prostitutky, aby mladí ka zbavily nevinnosti a zau ily ho, a kdy se jim to nepoda ilo, pustila se do toho sama. Nevlastní syn ji pozd ji popsal jako
náro nou, nenasytnou, zku enou a obohacující . Tahle aféra vedla k rozpadu man elství (1924). V roce 1935 se znovu provdala za idovského obchodníka Maurice Goudaketa. Kdy N mci obsadili Francii, pomáhala nejen svému mu i, kterého ukrývala v podkroví po celou dobu války, ale také svým idovským p átel m. Zem ela rok po osmdesátce. Na poh eb p i lo tisíce truchlících tená a její sláva se tak pln vyrovnala spisovatelce Gertrud Steinové nebo zp va ce Edith Piaf. Za sv j ivot vydala více ne padesát román , z nich se nejv t í pozornosti a to i na í, nebo jsme se rozhodli je zdramatizovat dostalo dv ma novelám o drahou kovi Fredovi, které jsou pova ovány za to nejlep í, co kdy Colette napsala. Román Chéri (Drahou ek, 1920) je stejn jako v t ina jejího díla siln autobiografický. A to nejen proto, e vychází z milostné zku enosti s nevlastním synem, ale také proto, e celý koncept Ley de Lonval se a nápadn p ibli uje osobnosti samotné Colette. Milostná novela m la takový úsp ch, e o est let pozd ji vydala pokra ování pod názvem La Fin de Chéri (Drahou k v konec, 1926). Ob prozaická díla, ji podle názvu, staví do pop edí p íb h mladého po itká e Freda. Ten, ani by si to p iznal, vzplane láskou k star í en , která ho spolu s jeho matkou vychovávala. Vá nivý vztah musí logicky skon it, nebo na konci prvního románu, stejn jako na konci na í dramatizace, ob postavy pochopí, e jejich vztah není mo ný, a koli by si to p ály je p íli pozd . Druhý díl, s ním pracujeme jen sporadicky, vypráví ji primárn p íb h o Fredovi, frustrovaném navrátilci z války, který není schopen realizovat se a p ekonat lásku ke
své Ch vince. Nav tíví ji a potom, co spat í její stá í, spáchá sebevra du. Oproti prvnímu románu, který je proslun ný Epochou krásy, Colette výrazn m ní styl a lí í zhrzeného mu e poznamenaného vále ným b sn ním. Setkání s Leou je setkáním s minulostí Lea coby symbol Krásné (nevále né) epochy zestárla, a pota mo tak zem ela. tete-li v ak první ro m á n d s l e d n , z j i s t í te , e a kol i j e pojmenován po Fredovi, je jeho postava zahalena tajemstvím a je pro nás stejn neproniknutelný jako pro Leu. Naopak ka dý in Ley je natolik psychologicky prokreslený, e Colette nezap e, jak moc erpala sama ze sebe. I z toho d vodu bylo z ejmé, e dramatizace musí vypráv t p edev ím p íb h Ley, kurtizány, která bojuje se stá ím, a i kdy kapituluje, uschne hrdá a ve stoje jako p ipomínka doby, v ní jsme byli astní, doby, její lesk i bídu v sob v koncentrované podob nesou práv eny této profese. Pojem kurtizána pochází z francouzského courtisan. Základ slova tvo í slovo cour , co znamená dv r, p ípadn dvo anstvo nebo také palác. Nejd íve tedy sl vko obecn ozna ovalo p íslu níka královského dvora, av ak u v 16. století se tím za ala myslet milenka vysoko postaveného mu e. Vzpome me jen, jak b né a spole ensky tolerované byly milenky ve francouzské spole nosti za vlády Ludvíka XIV. Ostatn sám Ludvík a jeho dv r tento trend dovedl k dokonalosti. V echny vydr ované p ítelkyn lze pova ovat za sou ást úchvatných d jin prostituce, p esto e se v mnohém vymykaly z dnes obecn p ijímané p edstavy o nejstar ím emeslu. Svému iviteli a u ivateli byly v rné, um ly se pohybovat ve spole nosti, um ly se oblékat, konverzovat, reprezentovat. Byly to po v ech stránkách skv lé spole nice,
a tak zatímco zbytek Evropy pova oval prostituci za n co odporného a sna il se ji vytla it na temný okraj spole nosti, Francouzi spolu s japonskými Gej ami i z nízkého emesla vytvo ili um ní, a co víc: docílili, aby taková profese byla nejen moráln ospravedlnitelná, ale i uctívaná. Z kurtizán se staly celebrity. Um lkyn jako nap íklad Liana de Pougy se po rozpadu man elství pustila do herectví a prostituce. Proslula nejen svou dechberoucí krásou, kterou pravideln p edvád la v mnoha kabaretech, ale také tím, e byla velmi náru ivou u ivatelkou kokainu a opia. A p esto e milovala divoké ve írky a kabaretní odér svobody a otev ené sexuality, nikdy neklesla ani vizá í, ani chováním na úrove pouli ního zbo í. Bylo to i díky její zhruba o dvacet let star í u itelce a posléze i p ítelkyni hrab nce Valtesse de la Bigne. Hrab nka byla slavnou kurtizánou nejvy í úrovn po celý ivot. Se t lá milovnice um ní a blízká p ítelkyn Édouarda Maneta i Gustava Courbeta v Lian p stovala lásku k obraz m, knihám, poezii a spoluvytvo ila tak kurtizánu jako bytost zásadn se podílející na spole enském ivot , ur ující módu i zp soby a p stující sexualitu nikoli jako temný výminek sou ití mu e a eny, ale jako barevný blahobytný a pohodlný salón uprost ed domu, plný sv tla z otev ených oken. Kurtizány se zkrátka staly výkladní sk íní honosné a opojné Epochy krásy a do pa í ského salónu pat ily stejn jako básník, továrník nebo voják. Profesionální spole nice se pochybné pov sti vyhýbaly tím, e potom, co nalezly vhodný, finan n zaji t ný objekt, který promy leným s v á d n í m z í s k a l y, z a c h o v a l y v r n o s t a udr ovaly více i mén zi tný, av ak plnohodnotný partnerský vztah milenci se
pravideln vídali, chodili spolu do spole nosti ba dokonce mnohdy mluvili o lásce nebo ji i cítili. Jen vzpome me na nejslavn j í fiktivní postavu kurtizány z nejv t ího literárního díla Epochy krásy Proustova Hledání ztraceného asu: Odette de Crécy, Swannova láska. Na této figu e sledujeme, jaké mistrovství v zacházení s mu i vykazovaly tehdej í kokoty, a jak fatální byla láska jejich naivních zákazník . A p esto e kultura tehdej í prostituce byla na daleko vy í úrovni ne ta dne ní, nebo nevylu ovala lásku, pat í k Belle Époque i ni í forma prodeje, taková, která uchvacovala t tec Henriho de Toulouse-Lautreca. Dvojí kontrastní pojetí pa í ské prostitutky je také základem na í dramatizace vystav né na p dorysu osmi dialog , jednoho monologu a jednoho trialogu. Zatímco Lea de Lonval je elegantní proustovský typ spole nice, který navíc, snad i díky svému v ku, vykazuje mnohem v t í morální cít ní ne její literární kolegyn Odette, Charlotta Pelouxová je ivel z obraz a plakát Toulouse-Lautreca.
A v tomto základním kontrastu pramení i ánrová oscilace celé hry, která se ze salónního milostného dramatu dostává ke kabaretní fra ce a zp t. Do pop edí se p itom dere velmi aktuální genderová tematika postavení eny ve spole nosti v kontextu jejího stá í a milostné (ne)pou itelnosti. Jak ji vnímá spole nost, jak ji vnímá milenec i partner, a jak vnímá samu sebe? B hem celé dramatizace tak skrze klí ový scénický pr vek zrcadlo sledujeme p ibývající vrásky hlavní hrdinky a to, jak vnímá a bolestn poci uje, e tyto vrásky pozoruje i její o mnoho let mlad í milenec. F re d c o b y d o b o v ý b o n v i v á n a d a n d y wildeovského st ihu naopak hledá vlastní osobnost za nánosem bezstarostného a bohatého, av ak doposud prázdného ivota.
Colette stvo ila nad asový a tolik sou asný typus nezralého rozmazleného mu e, který zahlcen mo nostmi, není schopen jednu zvolit a propadá tak s írající nud . Komorní trio vytahuje z románu to, v em byla Colette nejsiln j í jemnou psychologii, hlubokou znalost lidské sexuality, ivelný smysl pro humor a schopnost vytvo it romantickou situaci bez nádechu sentimentu. V dy i kdy je to p íb h o velké lásce, je to stále jen jeden z tón harmonického akordu ty dal í jsou svoboda a as. A pokud ona slavná kapela na Titaniku opravdu hrála, jist preludovala v této tónin . A i kdy jste b hem této skladby nemilosrdn vr eni do studených vod samoty, v ní vás ralo ím skusem mrza í stá í, nikdy nezapomenete na krásu hudby doznívající n kde v dálce. Obracíte se pak tím sm rem s nostalgií lov ka, který chce znovu v it, e lze nejen ít v kráse, ale e lze také ít krásou. Tak jako Lea de Lonval. A tak jako my, kte í vzhlí íme k Belle Époque s touhou, aby navzdory d jinám, krásu u nikdy nepohltilo to, co následovalo po roce 1914.
V Divadle Ungelt m
ete v sezón 2013/2014 dále vid t
Kamenná scéna De tivé dny Keith Huff, americké drama je hrou o síle p átelství a zárove kriminálním p íb hem. Drsní chlapíci Denny a Joey jsou p áteli od d tství, které oba strávili na chicagském p edm stí. Dnes jsou par áky u chicagské policie. Hrají Richard Kraj o a David vehlík. Hra o man elství Edward Albee, Chantal Poullain jako Gillian a Ji í Schmitzer jako Jack. Led á ek Willian Gouglas Home, stylová anglická komedie o vdov , sirovi a jeho komorníkovi. Po padesáti letech se setkává slavný spisovatel (Franti ek N mec) se svou dávnou láskou (Alena Vránová). Je tu ale je t jeho komorník (Petr Kostka). Na út ku Pierre Palmade a Christophe Duthuron, nezdolnou energií a nad jí nabitá komedie o náhodném setkání dvou oby ejných en vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodru stvím a ivotem pro itým naplno. Ve h e, která se s humorným nadhledem dotýká i témat nelehkých, m ete vid t Janu t pánkovou a Zlatu Adamovskou. Na va e riziko! Peter Darrell, Chantal Poullain a Ji í Schmitzer v poutavém psychologickém p íb hu. Poullain v roli francouzské ansoniérky p ijí í do Anglie p evzít d m po svém práv zesnulém otci. D dictví je ov em komplikované. Je s ním spojeno v cné b emeno Schmitzer. Pan Halpern a pan Johnson - Lionel Goldstein, anglická tragikomedie. U hrobu paní Florence se setkají dva sta í mu i, pan Halpern a pan Johnson. Hra m la sv tovou premiéru v Londyn ́ a svou poslední roli v ivot si v ní zahrál Sir Laurence Olivier. Divadlo Ungelt ji uvádí s Petrem Kostkou a Franti kem N mcem. Poslední romance Joe DiPietro, hra o lásce, na kterou není nikdy pozd . Úsm vný i bolavý p íb h t í star ích lidí. Alena Vránová jako stále atraktivní sedmdesátnice Carol, Petr Kostka jako vitální osmdesátník Ralph, Carmen Mayerová jako jeho ustaraná sestra Rose a Jan Boch ák v roli Mladého mu e. R ové brýle - Susan Bigelow a Janice Goldberg, irskou hospodu a idovské lah dká ství d lí jen úzká uli ka, jejich majitelky, postar í vdovy, v ak rozd luje nejen
nábo enství, ale i dávný spor jejich zesnulých man el . Dramatický p íb h nepostrádá irský ani idovský humor. Hrají Zuzana Byd ovská, Hana Maciuchová a Sabina Rojková. est tane ních hodin v esti týdnech Richard Alfieri, sv tov proslulý divadelní hit op t na eském jevi ti. Madame Lily Harrison si najme Michaela Minettiho, aby ji nau il swing, tango, val ík, foxtrot, a- u a moderní tanec. Hrají a tan í Chantal Poullain a Pavel K í . V lese erném, hlubokém ̶ Neil LaBute, napínavý p íb h dvou sourozenc s detektivní záplatkou. Zlata Adamovská a Petr t pánek jako sourozenci Betty a Bobby. Re ie Viktor Polesný. Vzpomínky z stanou Bernard Slade, milostný p íb h i strhující rodinné drama. Zlata Adamovská a Lucie t pánková / Jana Stryková jako matka a dcera. Petr t pánek a Vilém Udatný / Pavel Kikin uk v mu ských rolích jímavého p íb hu. S nebývalou ochotou ̶ recitál Marty Kubi ové, nejnov j í recitál legendární p vecké hv zdy Marty Kubi ové. Host ve era Milan Hein, doprovází hudební skupina Petra Maláska nebo Karla tolby. Kdo idli má, bydlí! ̶ ob asník eského Rozhlasu, natá ený za ú asti divák v klubu divadla a vysílaný na stanici Ro Dvojka. Stálým pr vodcem rozhlasové hodinky je Milan Hein, zpívá Marta Kubi ová a k pianu usedá Karel tolba. Spoluú inkují hosté, kte í se v po adu st ídají.
Letní scéna Touha jménem Einodis Karel tolba, Marta Skarlandtová, p vodní eský komorní muzikál pro Martu Kubi ovou a Anetu Langerovou. Spoluú inkují Milan Hein, Ond ej Novák, Igor Orozovi a hudební skupina Karla tolby nebo Petra Maláska. P íb h inspirovaný nev edním osudem baronky Sidonie Nádherné, poslední majitelky zámku Vrchotovy Janovice. Sklenice vody Eugene Scribe, výpravná komedie odehrávající se na královském dvo e. Poutavý p íb h o lásce, intrikách a touze po moci, který by je tém dv st let starý, je velmi sou asný. Hrají Zlata Adamovská, Chantal Poullain, Petr t pánek. Jana Malá a Filip Tomsa.
DÁRCI IDLÍ Zlata ADAMOVSKÁ
Vít zslav JANDÁK
Michal PROKOP
prof. Dadja ALTENBURG-KOHL & Daniel PE TA
Nina JIRÁNKOVÁ MUDr. Milan JIRÁSEK
Vlasta PR CHOVÁHAMMEROVÁ
PhDr. Vladimír JURA KA
Vlastimil RIEDL
Ji í JUST
Pra ská realitní kancelá ROYAL Ing. Jaroslav Ko ál
Jitka ASTEROVÁ Norbert AUERBACH Ji í BARTO KA prof. MUDr. Vladimír BENE , DrSc. Martin BEZOU KA Lucie BÍLÁ Ing. Michal BORGES
Jan KANZELSBERGER Ivan KLÁNSKÝ Du an KLEIN Milan K A KO KOOPERATIVA POJI OVNA, a.s., Vienna Insurance Group
Jana BREJCHOVÁ
Milo KOPECKÝ
Tereza BRODSKÁ
Petr KOSTKA
Hana BURE OVÁ
Ing. Martin KRAFL
Zuzana BYD OVSKÁ a Miroslav ETZLER
Richard KRAJ O
Ale CIBULKA Vilma CIBULKOVÁ V ra ÁSLAVSKÁ Martina DELI OVÁ Magdalena DIETLOVÁ a Dr. Milan SLÁDEK Michal DO EKAL Zeno DOSTÁL Jaromír DULAVA Josef DVO ÁK Helena DVO ÁKOVÁ Monika EL ÍKOVÁ Fero FENI Ladislav FIALKA Kv ta FIALOVÁ pes FILIP Ing. Jan FISCHER, CSc. Jefim FI TEJN MUDr. Alfred GEBHARD Václav HAUPT Dagmar a Václav HAVLOVI Bohumila a Walter HEINOVI árka HEJNOVÁ
JUDr. Tomá KRAUS Pavel K Í Vendula K Í OVÁ Marta KUBI OVÁ Ji í LÁBUS Pavel LI KA Radovan LUKAVSKÝ Jana MALÁ Dana a Petr MALÁSKOVI Carmen MAYEROVÁ Zuzana a Mat j MINÁ OVI Jitka MOLAVCOVÁ Otakar MOTEJL Petr MOTLOCH Kamila MOU KOVÁ Ladislav MRKVI KA Ji í MUCHA Sv tlana NÁLEPKOVÁ Václav NECKÁ Lud k NEKUDA Jitka N MCOVÁ Franti ek N MEC Mathilde NOSTITZ Ota ORNEST
Ljuba HERMANOVÁ
Je ýk PACÁK
Hana a Karel HE MÁNKOVI
Halina PAWLOWSKÁ
Irena PAVLÁSKOVÁ
MUDr. Radkin HONZÁK
Mgr. Robert PERGL
Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych.
Libor PE EK prof. MUDr. Jan PIRK, DrSc.
PhDr. Slavomil HUBÁLEK
Jind ich POLÁK
Eva a Václav HUDE KOVI
Viktor POLESNÝ
Franti ek HUSÁK
Václav POSTRÁNECKÝ Chantal POULLAIN
Linda RYBOVÁ RYOR, a.s. Alena SCHÄFEROVÁ Ji í SCHMITZER Jan a Libu e SCHNEIDEROVI Vladimír a Petr SÍSOVI Jan SKALICKÝ Marta SKARLANDTOVÁ Tomá SLÁMA Petr SLAVÍK Ladislav SMO EK Olga SOMMEROVÁ & Olga PÁTOVÁ Ji í STACH Simona STA OVÁ Ji í SUCHÝ Ji í SVOBODA Dana SYSLOVÁ Petr T PÁNEK Jana T PÁNKOVÁ Karel TOLBA David VEHLÍK Libu e VORMOVÁ Jan TEPLÝ Pavel TIGRID TON a.s. TRICO Vilém UDATNÝ Milan UHDE Eva URBANOVÁ Marta VAN UROVÁ Petra a Josef VAVROU KOVI Ond ej VETCHÝ Pavel V TROVEC Old ich VÍZNER Alena VRÁNOVÁ Pavel VRBA Petr WEIGL PhDr. Petr WEISS Anna WETLINSKÁ Valérie ZAWADSKÁ Zden k ZDEN K Stanislav ZINDULKA
UNGELT p vodn areál odpo inku pro kupce, v n m se vybíral poplatek (clo), zvaný ungelt. Odtud jeho dne ní název. Krom celnice tady kupci m li dv r, pitál a kostel. Po obvodu dvora, který slou il jako tr i t , vyr staly nejstar í románské domy. Základy tohoto domu, rovn v románském slohu, pocházejí z 11. století a jsou k vid ní v klubu divadla. Celý d m, v etn prostor, které byly zrekonstruovány na divadlo, tu stojí od 14. století. Soukromé DIVADLO UNGELT bylo slavnostn otev eno 2. íjna 1995 panem Milo em Kopeckým, který divadlu daroval své oblíbené otá ivé k eslo. To se nachází v divadelním klubu v unikátním spole enství dal ích k esel a idlí - dar od sponzor a známých osobností eského ve ejného ivota, p íznivc divadla.
Kamenná scéna Divadla Ungelt Malá tupartská 1, Praha 1 www.divadloungelt.cz Letní scéna Divadla Ungelt Nový Sv t, Praha 1 Hrad any www.letniscena.cz Um lecký editel a majitel Milan Hein Spoluzakladatel a autor interiéru Václav Haupt Spolupracovníci divadla: Ji í Pritz, Martin imek, Linda Paji , Marie Krbová, Kate ina imková, Tomá Dvo an, Radek Svoboda, David Zelinka, Silvie Janáková, Renáta Nováková, Iveta Pa outová, Václav Bláha, Petr Holata a Tomá Marvan Vydalo DIVADLO UNGELT s.r.o. Nový Sv t 78/5, Praha 1 Hrad any Program p ipravili: Pavel Ondruch, Milan Hein, Linda Paji Foto: © Marie Krbová Kv ten 2014 / Sezóna 2013-2014
